Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany (COM(2018)0307 – C8-0182/2018 – 2018/0154(COD))

P8_TA(2019)0359 A8-0395/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0307),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 338 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0182/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na postoj v podobě pozměňovacích návrhů Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0395/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../... k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem(1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007(2) stanoví společný a srovnatelný právní rámec pro evropské statistiky v oblasti migrace a mezinárodní ochrany.

(2)  Vzhledem k novým potřebám Unie v oblasti statistik o azylu migraci a cíleném přistěhovalectví mezinárodní ochraně a vzhledem k tomu, že charakteristiky migrace migrační pohyby se rychle mění, je třeba stanovit rámec, který umožní rychle reagovat na měnící se potřeby v oblasti statistik o azylu a cíleném přistěhovalectví migrace a mezinárodní ochrany. [pozm. návrh 1]

(2a)  S ohledem na měnící se a různorodou povahu současných migračních toků jsou pro porozumění reálné situaci, zajištění citlivých míst a nerovností a pro to, aby měli tvůrci politik k dispozici spolehlivé údaje a informace pro vytváření budoucích veřejných politik, zapotřebí souhrnné a srovnatelné statistické údaje o populaci migrantů, a to v členění podle genderu. [pozm. návrh 2]

(3)  Aby měla Unie dostatečné podklady pro účinnou reakci na výzvy, které migrace přináší, a na vytváření politik zohledňujících gender založených na lidských právech, je třeba zvýšit četnost sběru dat o azylu migraci a cíleném přistěhovalectví mezinárodní ochraně z jednoho roku na kratší časové úseky. [pozm. návrh 3]

(4)  Statistiky o azylu migraci a cíleném přistěhovalectví mezinárodní ochraně jsou zásadní pro studium, definici a hodnocení širokého spektra politik, obzvlášť pokud jde o reakce na příchod osob hledajících v Evropě ochranu, s cílem nalézt co nejlepší řešení. [pozm. návrh 4]

(4a)  Statistiky o migraci a mezinárodní ochraně jsou nezbytné pro přehled o migračních pohybech v rámci Unie a pro řádné uplatňování právních předpisů Unie ze strany členských států, pokud jde o základní práva uvedená v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. [pozm. návrh 5]

(4b)  Pronásledování na základě genderu je důvodem pro usilování o mezinárodní ochranu a pro to, aby byla tato ochrana poskytnuta. Vnitrostátní a unijní statistické orgány by měly shromažďovat genderové statistiky o žádostech o mezinárodní ochranu, včetně žádostí z důvodu genderově podmíněného násilí. [pozm. návrh 6]

(5)  Aby byla zajištěna kvalita a zejména srovnatelnost údajů poskytovaných členskými státy a aby mohly být vypracovávány spolehlivé přehledy na úrovni Unie, měly by být používané údaje založeny na shodných konceptech a měly by se vztahovat ke shodným referenčním datům nebo obdobím.

(6)  Poskytované údaje o azylu migraci a cíleném přistěhovalectví mezinárodní ochraně by měly být konzistentní s příslušnými informacemi shromažďovanými na základě nařízení (ES) č. 862/2007.

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009(3) stanoví referenční rámec pro evropské statistiky v oblasti migrace a mezinárodní ochrany. Vyžaduje zejména dodržování zásad profesionální nezávislosti, nestrannosti, objektivity, spolehlivosti, statistické důvěrnosti a efektivity nákladů.

(8)  Při vývoji, tvorbě a šíření evropských statistik by měly statistické úřady na národní a evropské úrovni, a případně i další relevantní vnitrostátní a regionální orgány, zohlednit zásady stanovené v Kodexu evropské statistiky ve znění, které bylo dne 28. září 2011 zrevidováno a aktualizováno Výborem pro evropský statistický systém.

(9)  Cílů tohoto nařízení, konkrétně zrevidovat a doplnit současná společná pravidla pro sběr a sestavování evropských statistik o migraci a mezinárodní ochraně, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, pokud budou jednotlivé státy EU jednat samostatně. Spíše ale spíše jich, z důvodů harmonizace a srovnatelnosti, může být lépe dosaženo na úrovni Unie. Unie proto může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(9a)  V zájmu dosažení cílů nařízení (ES) č. 862/2007 by měly být vyčleněny dostatečné finanční zdroje na sběr, analýzu a šíření kvalitních vnitrostátních a unijních statistik o migraci a mezinárodní ochraně, zejména podporou opatření v tomto směru v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014(4). [pozm. návrh 7]

(10)  Toto nařízení zaručuje právo na respektování soukromého a rodinného života, a právo na ochranu osobních údajů, nediskriminaci a genderovou rovnost podle článků 7, 8, 21 a 8 23 Listiny a podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679(5). [pozm. návrh 8]

(10a)  Shromažďování genderově rozčleněných údajů by mělo umožňovat identifikaci a analýzu specifických zranitelných míst a schopností žen a mužů a odhalí slabá místa a nerovnosti. Genderově rozčleněné údaje o migraci umožní podpořit větší rovnost a poskytnou příslušné možnosti znevýhodněným skupinám. Statistiky o migraci by při shromažďování údajů o zkušenostech osob LGBTQI+ v procesu migrace a azylu měly rovněž zohledňovat takové proměnné, jako je genderová identita a sexuální orientace. [pozm. návrh 9]

(11)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení nařízení (ES) č. 862/2007 by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o specifikaci členění stanovení pravidel pro vhodné formáty předávání údajů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(6). [pozm. návrh 10]

(11a)  Aby bylo nařízení (ES) č. 862/2007 přizpůsobeno technologickému a hospodářskému vývoji, je třeba na Komisi přenést pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změnu nařízení (ES) č. 862/2007 s cílem aktualizovat určité definice a o doplnění nařízení s cílem určit seskupování údajů a možnosti dalšího členění a stanovit pravidla pro normy přesnosti a kvality. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(7). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 11]

(11b)  Účinné sledování uplatňování nařízení (ES) č. 862/2007 vyžaduje, aby bylo v pravidelných lhůtách hodnoceno. Komise by měla důkladně posoudit statistiky sestavené podle nařízení (ES) č. 862/2007, jejich kvalitu a včasné poskytování pro účely předkládání zpráv Evropskému parlamentu a Radě. Měly by být konzultovány všechny zúčastněné strany, které se zabývají shromažďováním údajů o azylu, včetně agentur Organizace spojených národů a dalších příslušných mezinárodních a nevládních organizací. [pozm. návrh 12]

(12)  Nařízení (ES) č. 862/2007 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(13)  Návrh byl konzultován s Výborem pro Evropský statistický systém,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 862/2007 se mění takto:

-1)  V článku 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:"

„c) správních a soudních řízeních a procesech v členských státech týkajících se přistěhovalectví, udělování povolení k pobytu, státního občanství, azylu a jiných forem mezinárodní ochrany, nedovoleného vstupu a pobytu a navracení.“; [pozm. návrh 13]

-1a)  Článek 2 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se písmeno j) nahrazuje tímto:"

„j) „žádostí o mezinárodní ochranu“ žádost o mezinárodní ochranu ve smyslu čl. 2 písm. h) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU(8);“; [pozm. návrh 14]

b)  v odstavci 1 se písmeno k) nahrazuje tímto:"

„k) „postavením uprchlíka“ postavení uprchlíka podle definice uvedené v čl. 2 písm. e) směrnice 2011/95/EU;“; [pozm. návrh 15]

c)  v odstavci 1 se písmeno l) nahrazuje tímto:"

„l) „statusem podpůrné ochrany“ status podpůrné ochrany podle definice uvedené v čl. 2 písm. g) směrnice 2011/95/EU;“; [pozm. návrh 16]

d)  v odstavci 1 se písmeno m) nahrazuje tímto:"

„m) „rodinnými příslušníky“ rodinní příslušníci podle definice uvedené v čl. 2 písm. g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013(9);“; [pozm. návrh 17]

e)  v odstavci 1 se písmeno o) nahrazuje tímto:"

„o) „nezletilou osobou bez doprovodu“ nezletilá osoba bez doprovodu podle definice uvedené v čl. 2 písm. l) směrnice 2011/95/EU;“; [pozm. návrh 18]

f)  v odstavci 1 se písmeno p) nahrazuje tímto:"

„p) „vnějšími hranicemi“ vnější hranice podle definice uvedené v čl. 2 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399(10);“[pozm. návrh 19]

g)  v odstavci 1 se písmeno q) nahrazuje tímto:"

„q) „státními příslušníky třetích zemí, kterým byl odmítnut vstup do země“ příslušníci třetích zemí, kterým byl odmítnut vstup do země na vnějších hranicích, protože nesplňují všechny podmínky vstupu stanovené v čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) 2016/399 a nepatří do kategorií osob uvedených v čl. 6 odst. 5 uvedeného nařízení;“; [pozm. návrh 20]

h)  v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:"

„sa) „vyhoštěním“ se rozumí vyhoštění ve smyslu čl. 3 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES(11);“; [pozm. návrh 21]

i)  v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:"

„sb) „dobrovolným opuštěním území“ dobrovolné opuštění území ve smyslu čl. 3 odst. 8 směrnice 2008/115/ES;“; [pozm. návrh 22]

j)  v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:"

„sc) „asistovaným dobrovolným opuštěním území“ dobrovolné opuštění území ve smyslu čl. 3 odst. 8 směrnice 2008/115/ES s logistickou, finanční nebo jinou hmotnou pomocí.“ ;[pozm. návrh 23]

k)  Odstavec 3 se zrušuje. [pozm. návrh 24]

-1b)  Článek 3 se nahrazuje tímto:"

„Článek 3

Statistiky o mezinárodní migraci, obyvatelstvu s místem obvyklého pobytu na území členských států a nabývání státního občanství

1.  Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) statistiky o počtech:

2.  Statistiky uvedené v odstavci 1 se vztahují k referenčnímu období jednoho kalendářního roku a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do dvanácti měsíců od konce referenčního roku. Prvním referenčním rokem je rok 2020.“ [pozm. návrh 25]

1)  Článek 4 se mění takto:

-a)  v odstavci 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:"

„c) žádostí o mezinárodní ochranu vzatých zpět v průběhu referenčního období členěných podle typu vzetí zpět;“ [pozm. návrh 26]

a)  V odstavci 1 se doplňují písmena, která zní:"

b)  V odstavci 1 se poslední pododstavec nahrazuje tímto:"

„Tyto statistiky jsou členěny podle věku a genderu a pohlaví a podle státního občanství dotčených osob a podle nezletilých osob bez doprovodu. Vztahují se k referenčnímu období jednoho kalendářního měsíce a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do dvou měsíců od konce referenčního měsíce. Prvním referenčním měsícem je leden 2020.“; [pozm. návrh 46]

ba)  v odstavci 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:"

bb)  v odstavci 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:"

„b) osob, na něž se vztahují prvoinstanční rozhodnutí, která učinily správní nebo soudní orgány v průběhu referenčního období a jimiž se přiznává, ruší, ukončuje nebo zamítá obnovení postavení uprchlíka z důvodu zániku tohoto postavení, vyloučení či z jiného důvodu; rozhodnutí o zániku či vyloučení jsou dále členěna podle konkrétního důvodu zániku či vyloučení;“; [pozm. návrh 48]

bc)  v odstavci 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:"

„c) osob, na něž se vztahují prvoinstanční rozhodnutí, která učinily správní nebo soudní orgány v průběhu referenčního období a jimiž se přiznává, ruší, ukončuje nebo zamítá obnovení statusu podpůrné ochrany z důvodu zániku tohoto statusu, vyloučení či z jiného důvodu; rozhodnutí o zániku či vyloučení jsou dále členěna podle konkrétního důvodu zániku či vyloučení;“; [pozm. návrh 49]

bd)  v odstavci 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:"

„ea) osob, na něž se vztahují prvoinstanční rozhodnutí o omezení či odnětí materiálních podmínek pro přijetí, která učinily správní nebo soudní orgány v průběhu referenčního období, a to v členění podle druhu rozhodnutí, doby trvání omezení či odnětí a důvodu tohoto omezení či odnětí.“; [pozm. návrh 50]

c)  V odstavci 2 se poslední pododstavec nahrazuje tímto:"

„Tyto statistiky jsou členěny podle věku a pohlaví genderu a podle státního občanství dotčených osob a podle nezletilých osob bez doprovodu. Vztahují se k referenčnímu období tří kalendářních měsíců a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do dvou měsíců od konce referenčního období. Prvním referenčním obdobím je období od ledna do března 2020.

Tyto statistiky budou dále rozčleněny na základě rozhodnutí přijatých po osobním pohovoru a rozhodnutí přijatých bez osobního pohovoru. Statistika rozhodnutí přijatých po osobním pohovoru je dále členěna podle osobních pohovorů, kde žadatel obdržel služby tlumočníka, a osobní pohovory, kde žadatel neobdržel služby tlumočníka.“; [pozm. návrh 51]

d)  V odstavci 3 se zrušuje písmeno a).

da)  v odstavci 3 se písmeno b) nahrazuje tímto:"

db)  v odstavci 3 se písmeno c) nahrazuje tímto:"

„c) osob, na něž se vztahují konečná rozhodnutí, která učinily správní nebo soudní orgány v průběhu referenčního období a jimiž se přiznává, ruší, ukončuje nebo zamítá obnovení postavení uprchlíka z důvodu zániku tohoto postavení, vyloučení či z jiného důvodu; rozhodnutí o zániku či vyloučení jsou dále členěna podle konkrétního důvodu zániku či vyloučení;“; [pozm. návrh 53]

dc)  v odstavci 3 se písmeno d) nahrazuje tímto:"

„d) osob, na něž se vztahují konečná rozhodnutí, která učinily správní nebo soudní orgány v průběhu referenčního období a jimiž se přiznává, ruší, ukončuje nebo zamítá obnovení statusu podpůrné ochrany z důvodu zániku tohoto statusu, vyloučení či z jiného důvodu; rozhodnutí o zániku či vyloučení jsou dále členěna podle konkrétního důvodu zániku či vyloučení;“; [pozm. návrh 54]

dd)  v odstavci 3 se doplňuje nové písmeno, které zní:"

„ga) osob, na něž se vztahují konečná rozhodnutí o omezení či odnětí materiálních podmínek pro přijetí, která učinily správní nebo soudní orgány v průběhu referenčního období, a to v členění podle druhu rozhodnutí, doby trvání omezení či odnětí a důvodu tohoto omezení či odnětí.“; [pozm. návrh 55]

e)  V odstavci 3 se poslední pododstavec nahrazuje tímto:"

„Statistiky uvedené v písmenech b), c), d), e), f) e g) jsou členěny podle věku a pohlaví genderu a podle státního občanství dotčených osob a podle nezletilých osob bez doprovodu. Statistiky uvedené v písmenu g) jsou dále členěny podle země bydliště a podle druhu rozhodnutí o azylu. Vztahují se k referenčnímu období jednoho kalendářního roku a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do tří měsíců od konce referenčního roku. Prvním referenčním rokem je rok 2020.“; [pozm. návrh 56]

ea)  vkládá se nový odstavec, který zní:"

„3a. Členské státy poskytnou Komisi (Eurostatu) statistiky o délce odvolání, v kalendářních dnech, ode dne podání odvolání až do doby, kdy je o odvolání rozhodnuto v prvním stupni.“; [pozm. návrh 57]

f)  V odstavci 4 se písmeno d) nahrazuje tímto:"

„d) počet přemístění, k nimž vedla rozhodnutí uvedená v písmenech c) a h);“;

g)  V odstavci 4 se doplňují písmena, která znějí:"

h)  V odstavci 4 se poslední pododstavec nahrazuje tímto:"

„Tyto statistiky jsou členěny podle věku a genderu a podle státního občanství dotčených osob a podle nezletilých osob bez doprovodu. Tyto statistiky se vztahují k referenčnímu období jednoho kalendářního roku měsíce a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do tří měsíců od konce referenčního roku. Prvním referenčním rokem obdobím je rok leden 2020.“; [pozm. návrh 58]

ha)  doplňuje se nový odstavec, který zní:"

„4a. Statistické údaje uvedené v odstavcích 1 až 4 jsou členěny podle měsíce podání žádosti.“; [pozm. návrh 59]

1a)  Článek 5 se mění takto:

a)  [pozm. návrh 60 se netýká českého znění]

b)  v odstavci 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:"

„a) státních příslušníků třetích zemí, kterým byl odmítnut vstup na území členského státu na vnějších hranicích, v členění podle věku, genderu a státní příslušnosti;“; [pozm. návrh 61]

c)  [pozm. návrh 62 se netýká českého znění]

d)  v odstavci 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:"

„Statistiky uvedené v písmenu b) jsou členěny podle věku a pohlaví, státního občanství dotčených osob, důvodů jejich zadržení a místa zadržení.“; [pozm. návrh 63]

2)  Článek 6 se mění takto:

a)  Odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

Pro účely shromažďování statistických údajů podle písmene –a), –aa) a a) musí být povolení vydaná z rodinných důvodů dále členěna podle důvodu a postavení podporované osoby státního příslušníka třetí země.“; [pozm. návrh 71]

b)  Odstavec 3 se nahrazuje tímto:"

„Statistiky uvedené v odstavci 1 se vztahují k referenčnímu období jednoho kalendářního roku a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do šesti měsíců od konce referenčního roku. Prvním referenčním rokem je rok 2020.“;

3)  Článek 7 se mění takto:

-a)  v odstavci 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:"

„a) počtu státních příslušníků třetích zemí, o nichž se zjistí, že nedovoleně pobývají na území členského státu, a na něž se vztahuje správní nebo soudní rozhodnutí nebo akt, v němž se stanovuje nebo prohlašuje, že jejich pobyt je nedovolený, a který jim ukládá povinnost opustit území členského státu, a to v členění podle státního občanství dotyčných osob a důvodů pro vydání příslušného rozhodnutí;“; [pozm. návrh 72]

-aa)  v odstavci 1 se vkládá nové písmeno, které zní:"

„aa) počtu státních příslušníků třetích zemí podle písmene a) tohoto odstavce, na něž se na konci referenčního období vztahovalo správní nebo soudní rozhodnutí nebo akt stanovující zákaz vstupu podle článku 11 směrnice 2008/115/ES, v členění podle státní příslušnosti dotčených osob;“; [pozm. návrh 73]

-ab)  v odstavci 1 se vkládá nové písmeno, které zní:"

„ab) počtu státních příslušníků třetích zemí, na něž se v průběhu referenčního období vztahovalo správní nebo soudní rozhodnutí nebo akt stanovující jejich zadržení podle směrnice 2008/115/ES;“; [pozm. návrh 74]

-ac)  v odstavci 1 se vkládá nové písmeno, které zní:"

„ac) počtu státních příslušníků třetích zemí, na něž se na konci referenčního období vztahovalo správní nebo soudní rozhodnutí nebo akt stanovující jejich zadržení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES, v členění podle měsíce, v němž byli tito státní příslušníci třetích zemí zadrženi;“; [pozm. návrh 75]

-ad)  v odstavci 1 se vkládá nové písmeno, které zní:"

-ae)  v odstavci 1 se vkládá nové písmeno, které zní:"

-af)  v odstavci 1 se vkládá nové písmeno, které zní:"

„af) osob, které jsou státními příslušníky třetí země, jimž byl v průběhu referenčního období přiznán odklad vyhoštění podle článku 9 směrnice 2008/115/ES, a to v členění podle důvodu odkladu a státní příslušnosti dotčených osob;“; [pozm. návrh 78]

-ag)  v odstavci 1 se vkládá nové písmeno, které zní:"

„ag) počtu státních příslušníků třetích zemí, na něž se v průběhu referenčního období vztahovalo správní nebo soudní rozhodnutí nebo akt stanovující jejich zadržení a v jejichž věci byl zahájen soudní přezkum podle čl. 15 odst. 2 směrnice 2008/115/ES;“; [pozm. návrh 79]

a)  V odstavci 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:"

„b) počtu státních příslušníků třetích zemí, kteří skutečně opustili území členského státu na základě správního nebo soudního rozhodnutí nebo aktu uvedeného v písmenu a), a to v členění podle státního občanství vrácených osob, druhu navrácení a poskytnuté pomoci a podle cílové země dále rozčleněné podle navrácení do země původu státního příslušníka třetí země;“; [pozm. návrh 80]

aa)  v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:"

Tyto statistiky jsou dále členěny podle cílové země a státní příslušnosti dotčené osoby.“; [pozm. návrh 81]

b)  Odstavec 2 se nahrazuje tímto:"

„2. Statistiky uvedené v odstavci 1 se jsou rozčleněny podle věku a genderu příslušných osob a podle toho, zda jde o nezletilé osoby bez doprovodu. Vztahují se k referenčnímu období tří kalendářních měsíců jednoho kalendářního měsíce a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do dvou měsíců týdnů od konce referenčního období. Prvním referenčním obdobím je období od ledna do března leden 2020.“; [pozm. návrh 82]

4)  Článek 8 se zrušuje.

4a)  V článku 9 se odstavec 2 nahrazuje tímto:"

„2. Členské státy informují Komisi (Eurostat) o zdrojích údajů, důvodech pro výběr těchto zdrojů a vlivech zvolených zdrojů údajů na kvalitu statistiky, mechanismech zavedených pro zajištění respektování osobních údajů a dále o použitých metodách odhadů a průběžně informují Komisi (Eurostat) o změnách těchto okolností.“ ;[pozm. návrh 83]

4b)  Vkládá se nový článek, který zní:"

„Článek 9a

Akty v přenesené pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10a, kterými se mění definice uvedené v čl. 2 odst. 1.

5)  Článek 10 se mění takto:

a)  Odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

„1. Komise Komisi je svěřena pravomoc přijímat přijímá prováděcí akty, za účelem specifikace členění v souladu s články 4, 5, 6 a 7 a stanovení pravidel kterými stanoví pravidla vhodných formátů pro předávání údajů, jak stanoví článek 9. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.“; [pozm. návrh 85]

Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 11 odst. 2.“

b)  V odstavci Odstavec 2 se zrušuje písmeno d). [pozm. návrh 86]

5a)  Vkládá se nový článek, který zní:"

„Článek 10a

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 9a je svěřena Komisi na dobu neurčitou od ... [data vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost].

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 9 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise zároveň neprodleně oznámí Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 9a vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“; [pozm. návrh 87]

5b)  Článek 11 se mění takto:

a)  nadpis se nahrazuje tímto:"

„Postup projednávání ve výboru“; [pozm. návrh 88]

b)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

„1. Komisi je nápomocen Výbor pro evropský statistický systém zřízený nařízením (ES) č. 223/2009. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.“; [pozm. návrh 89]

c)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:"

„2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 10 nařízení (EU) č. 182/2011 s ohledem na ustanovení článku 11 zmíněného nařízení.“; [pozm. návrh 90]

d)  Odstavec 3 se zrušuje. [pozm. návrh 91]

Článek 2

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení čl. 4 odst. 1 a 2, čl. 7 odst. 1 písm. b) a odstavce 2 nařízení (ES) č. 862/2007 se použijí ode dne 1. března 2020.

Ustanovení čl. 4 odst. 3 a 4 a čl. 6 odst. 1 a 3 nařízení (ES) č. 862/2007 se použijí ode dne 1. července 2020.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019. (2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 ze dne 11. července 2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 311/76 o sestavování statistik o zahraničních pracovnících (Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 23). (3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164). (4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond, mění rozhodnutí Rady 2008/381/ES a zrušují rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES a č. 575/2007/ES a rozhodnutí Rady 2007/435/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 168). (5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1). (6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13). (7) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1. (8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany (Úř. věst. L 337, 20.12.2011, s. 9). (9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31). (10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1). (11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98). (12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60). (13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 ze dne 26. června 2013 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, a pro podávání žádostí orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva a o změně nařízení (EU) č. 1077/2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 1). (14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 96).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o přistoupení Evropské unie k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních (06929/2019 – C8-0133/2019 – 2018/0214(NLE))

P8_TA(2019)0360 A8-0187/2019

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (06929/2019),

–  s ohledem na Ženevský akt Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních podepsaný v Ženevě dne 20. května 2015 (11510/2018),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 207 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0133/2019),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0187/2019),

1.  uděluje souhlas s přistoupením Evropské unie k tomuto aktu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních (COM(2018)0365 – C8-0383/2018 – 2018/0189(COD))

P8_TA(2019)0361 A8-0036/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0365),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0383/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2018(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. března 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0036/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  bere na vědomí tři prohlášení Komise , která jsou přílohou tohoto usnesení, přičemž první a druhé budou zveřejněna v řadě L Úředního věstníku Evropské unie spolu s konečným zněním legislativního aktu;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o opatřeních Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/1753.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍNU USNESENÍ

Prohlášení Komise o možném rozšíření ochrany zeměpisných označení EU na nezemědělské produkty

Komise bere na vědomí usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. října 2015 o možném rozšíření ochrany zeměpisných označení EU na nezemědělské produkty.

Komise zahájila v listopadu 2018 studii, jejímž cílem bylo pro doplnění studie z roku 2013 získat další ekonomické a právní důkazy o ochraně zeměpisných označení nezemědělských produktů na jednotném trhu a další údaje o otázkách, jako je konkurenceschopnost, nekalá soutěž, padělání, vnímání spotřebitelů, náklady a přínosy, jakož i o účinnosti modelů ochrany zeměpisných označení nezemědělských produktů z hlediska zásady proporcionality.

V souladu se zásadami zlepšování právní úpravy a se závazky stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů bude Komise zkoumat studii, jakož i zprávu o účasti Unie na Ženevském aktu, jak je uvedeno v článku o monitorování a přezkumu nařízení o opatřeních Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních, a zváží všechny další možné kroky.

Prohlášení Komise o postupu uvedeném v čl. 9a odst. 3 nařízení

Komise konstatuje, že i když je postup uvedený v čl. 9a odst. 3 nařízení z právního hlediska nezbytný vzhledem k výlučné pravomoci Unie, může nicméně uvést, že v kontextu stávajícího acquis EU by jakýkoli takový zásah Komise byl výjimečný a řádně odůvodněný. V průběhu konzultací s členským státem vyvine Komise veškeré úsilí, aby společně s členským státem vyřešila případné obavy, a zabránila tak vydání záporného stanoviska. Komise konstatuje, že jakékoli záporné stanovisko by bylo písemně oznámeno dotčenému členskému státu a v souladu s článkem 296 SFEU by v něm byly uvedeny důvody, na nichž se zakládá. Komise by také ráda upozornila na to, že záporné stanovisko nebrání předložení další žádosti týkající se stejného označení původu, pokud byly důvody pro negativní stanovisko dále náležitě řešeny nebo již nejsou použitelné.

Prohlášení Komise k návrhu rozhodnutí Rady o přistoupení Evropské unie k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních

Komise konstatuje, že Unie má výlučnou vnější pravomoc v oblasti zeměpisných označení a jako samostatná smluvní strana přistupuje k Ženevskému aktu Lisabonské dohody. Výše uvedené vyplývá z rozsudku Evropského soudního dvora ze dne 25. října 2017 (věc C–389/15 – Komise v. Rada). S ohledem na výlučnou vnější pravomoc EU nemohou být členské státy samostatnými smluvními stranami Ženevského aktu a již by neměly samy chránit zeměpisná označení nově zapsaná třetími zeměmi, které jsou členy systému Lisabonské dohody. Vzhledem k výjimečným okolnostem daným tím, že sedm členských států je smluvní stranou Lisabonské dohody dlouhou dobu, že tyto státy mají na jejím základě zapsané značné duševní vlastnictví a že je nutný bezproblémový přechod, souhlasila by Komise výjimečně s tím, aby v zájmu EU byly v tomto konkrétním případě Bulharska, Česka, Slovenska, Francie, Maďarska, Itálie a Portugalska k přistoupení k Ženevskému aktu zmocněny.

Komise důrazně odmítá přetrvávající naléhání Rady, aby všechny členské státy EU, které tak budou chtít učinit, byly oprávněny ratifikovat Ženevský akt nebo k němu přistoupit zároveň s Unií, přičemž to zdůvodňuje regularizací hlasovacích práv Unie s ohledem na čl. 22 odst. 4 písm. b) bod ii) Ženevského aktu, a nikoli výše uvedenými výjimečnými okolnostmi.

Komise by dále chtěla připomenout, že vzhledem k tomu, že Unie u zeměpisných označení zemědělských produktů uplatňuje svou vnitřní pravomoc, nemohou mít členské státy EU vlastní vnitrostátní systémy ochrany zeměpisných označení zemědělských produktů.

Komise si tudíž vyhrazuje svá práva, včetně práva využít opravných prostředků proti rozhodnutí Rady, a v každém případě se domnívá, že tento případ nemůže představovat precedens pro jakékoli jiné stávající nebo budoucí mezinárodní dohody / dohody Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO), zejména pokud EU na základě své výlučné pravomoci již mezinárodní dohody ratifikovala, avšak nejen v těchto případech.

(1) Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 55.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a vládou Filipínské republiky o některých aspektech leteckých služeb jménem Unie (15056/2018 – C8-0051/2019 – 2016/0156(NLE))

P8_TA(2019)0362 A8-0191/2019

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (15056/2018),

–  s ohledem na návrh dohody mezi Evropskou unií a vládou Filipínské republiky o některých aspektech leteckých služeb(1),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 100 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0051/2019),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0191/2019),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Filipínské republiky.

(1) Úř. věst. L 322, 18.12.2018, s. 3.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Mezinárodní dohody o olivovém oleji a stolních olivách z roku 2015 jménem Evropské unie (06781/2019 – C8-0134/2019 – 2017/0107(NLE))

P8_TA(2019)0363 A8-0186/2019

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (06781/2019),

–  s ohledem na návrh Mezinárodní dohody o olivovém oleji a stolních olivách z roku 2015 (11178/2016),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 207 odst. 4 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) a odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0134/2019),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0186/2019),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu na jmenování Viorela Ştefana členem Účetního dvora (C8-0049/2019 – 2019/0802(NLE))

P8_TA(2019)0364 A8-0194/2019

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 286 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0049/2019),

–  s ohledem na článek 121 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0194/2019),

A.  vzhledem k tomu, že dopisem ze dne 14. února 2019 Rada konzultovala s Parlamentem návrh, aby byl Viorel Ștefan jmenován do funkce člena Účetního dvora;

B.  vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu zhodnotil kvalifikaci navrhovaného kandidáta, zejména s ohledem na podmínky uvedené v čl. 286 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

C.  vzhledem k tomu, že na schůzi Výboru pro rozpočtovou kontrolu dne 8. dubna 2019 proběhlo slyšení kandidáta Rady na člena Účetního dvora;

1.  vydává záporné stanovisko k návrhu Rady, aby byl Viorel Ştefan jmenován členem Účetního dvora;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru, jakož i ostatním orgánům a institucím Evropské unie a kontrolním institucím členských států.

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu na jmenování Ivany Maletićové členkou Účetního dvora (C8-0116/2019 – 2019/0803(NLE))

P8_TA(2019)0365 A8-0195/2019

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 286 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0116/2019),

–  s ohledem na článek 121 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0195/2019),

A.  vzhledem k tomu, že dopisem ze dne 5. března 2019 Rada konzultovala s Parlamentem návrh, aby byla Ivana Maletićová jmenována do funkce člena Účetního dvora;

B.  vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu zhodnotil kvalifikaci navrhované kandidátky, zejména s ohledem na podmínky uvedené v čl. 286 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

C.  vzhledem k tomu, že na schůzi Výboru pro rozpočtovou kontrolu dne 8. dubna 2019 proběhlo slyšení kandidátky Rady na členku Účetního dvora;

1.  vydává kladné stanovisko k návrhu Rady, aby byla Ivana Maletićová jmenována členkou Účetního dvora;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru, jakož i ostatním orgánům a institucím Evropské unie a kontrolním institucím členských států.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie (COM(2018)0218 – C8-0159/2018 – 2018/0106(COD))

P8_TA(2019)0366 A8-0398/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0218),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, články 16, 33, 43, 50, čl. 53 odst. 1, články 62, 91, 100, 103, 109, 114, 168, 169, 192, 207 a čl. 325 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 31 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0159/2018),

–  s ohledem na stanoviska Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3, článek 16, čl. 43 odst. 2, článek 50, čl. 53 odst. 1, články 91, 100, 114, čl. 168 odst. 4, článek 169, čl. 192 odst. 1 a čl. 325 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie a článek 31 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Účetního dvora ze dne 26. září 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. října 2018(2),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. března 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 39 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0398/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2019/... o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/1937.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Komise týkající se směrnice o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie

Během přezkumu, jenž musí být proveden v souladu s článkem 27 směrnice, Komise zváží možnost navrhnout rozšíření oblasti působnosti směrnice na některé akty, které jsou založeny na článcích 153 Smlouvy o fungování EU a 157 Smlouvy o fungování EU, a to v případě potřeby po konzultaci se sociálními partnery v souladu s článkem 154 Smlouvy o fungování EU.

(1) Úř. věst. C 405, 9.11.2018, s. 1. (2) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 155.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o přeshraniční distribuci fondů kolektivního investování (COM(2018)0092 – C8-0111/2018 – 2018/0041(COD))

P8_TA(2019)0367 A8-0430/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0092),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 53 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0111/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2018(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 27. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0430/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/..., kterou se mění směrnice 2009/65/ES a 2011/61/EU, pokud jde o přeshraniční distribuci subjektů kolektivního investování

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/1160.)

(1) Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 50.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o usnadnění přeshraniční distribuce fondů kolektivního investování a o změně nařízení Evropského parlamentu (EU) č. 345/2013 a (EU) č. 346/2013 (COM(2018)0110 – C8-0110/2018 – 2018/0045(COD))

P8_TA(2019)0368 A8-0431/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0110),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0110/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2018(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 27. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0431/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o usnadnění přeshraniční distribuce fondů kolektivního investování a o změně nařízení (EU) č. 345/2013, (EU) č. 346/2013 a (EU) č. 1286/2014

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/1156.)

(1) Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 50.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zveřejňování informací, a kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012 (COM(2016)0850 – C8-0480/2016 – 2016/0360A(COD))

P8_TA(2019)0369 A8-0242/2018

OPRAVY COR01

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0850),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0480/2016),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 8. listopadu 2017(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 30. března 2017(2),

–  s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů, které bylo přijato dne 18. května 2017 a kterým byl Hospodářský a měnový výbor zmocněn k rozdělení výše uvedeného návrhu Komise a k vypracování dvou samostatných legislativních zpráv na základě tohoto návrhu,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0242/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../..., kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zpřístupňování informací, a nařízení (EU) č. 648/2012

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/876.)

(1) Úř. věst. C 34, 31.1.2018, s. 5. (2) Úř. věst. C 209, 30.6.2017, s. 36.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2013/36/EU, pokud jde o osvobozené subjekty, finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, odměňování, opatření a pravomoci v oblasti dohledu a opatření na zachování kapitálu (COM(2016)0854 – C8-0474/2016 – 2016/0364(COD))	P8_TA(2019)0370 A8-0243/2018
OPRAVY COR01

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0854),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 53 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0474/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 8. listopadu 2017(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 30. března 2017(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0243/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/..., kterou se mění směrnice 2013/36/EU, pokud jde o osvobozené subjekty, finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, odměňování, opatření a pravomoci v oblasti dohledu a opatření na zachování kapitálu

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/878.)

(1) Úř. věst. C 34, 31.1.2018, s. 5. (2) Úř. věst. C 209, 30.6.2017, s. 36.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o schopnost absorbovat ztráty a rekapitalizace úvěrových institucí a investičních podniků (COM(2016)0851 – C8-0478/2016 – 2016/0361(COD))

P8_TA(2019)0371 A8-0216/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0851),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0478/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 8. listopadu 2017(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 30. března 2017(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0216/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí řízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/..., kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o schopnost absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace úvěrových institucí a investičních podniků

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/877.)

(1) Úř. věst. C 34, 31.1.2018, s. 17. (2) Úř. věst. C 209, 30.6.2017, s. 36.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/47/ES, 2012/30/EU, 2011/35/EU, 2005/56/ES, 2004/25/ES a 2007/36/ES (COM(2016)0852 – C8-0481/2016 – 2016/0362(COD))

P8_TA(2019)0372 A8-0218/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0852),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0481/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 8. listopadu 2017(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 30. března 2017(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0218/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/..., kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a směrnice 98/26/ES

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/879.)

(1) Úř. věst. C 34, 31.1.2018, s. 17. (2) Úř. věst. C 209, 30.6.2017, s. 36.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o cenných papírech zajištěných státními dluhopisy (COM(2018)0339 – C8-0206/2018 – 2018/0171(COD))

P8_TA(2019)0373 A8-0180/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0339),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0206/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  po konzultaci s Evropskou centrální bankou,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018(1),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0180/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o cenných papírech zajištěných státními dluhopisy

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(2),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

v souladu s řádným legislativním postupem(4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Cenné papíry zajištěné státními dluhopisy (Sovereign Bond-Backed Securities, SBBS) mohou být schopny pomoci řešit určité nedostatky, které se projevily v důsledku finanční krize v letech 2007–2008 nebo z ní vyplynuly. Konkrétně mohou být schopny pomoci bankám a dalším finančním institucím více diverzifikovat své státní expozice, ještě více oslabit vazby banka–stát a zvýšit nabídku nízkorizikových aktiv denominovaných v eurech, čímž by se usnadnilo provádění měnové politiky. Kromě toho by SBBS mohly pro zahraniční investory zatraktivnit dluhopisy vydávané na menších a méně likvidních vnitrostátních trzích, což může pomoci zmírnit a sdílet rizika v soukromém sektoru a efektivněji je rozložit mezi finanční subjekty.

(2)  Podle stávajícího právního rámce by se se SBBS zacházelo jako se sekuritizací, a tedy by ve srovnání s poplatky a slevami vztahujícími se na státní dluhopisy eurozóny v podkladových portfoliích podléhaly dalším poplatkům a slevám. Tyto další poplatky a slevy by vystavování a používání SBBS soukromým sektorem brzdily, navzdory tomu, že SBBS nesou nižší rizika než ta, která se pojí s jinými druhy sekuritizací.▐ Určitá rizika však přetrvávají, např. rizika uchovávání („warehousing“) nebo podvodného chování ze strany pracovníků zvláštní účelové jednotky. Proto by SBBS měl upravovat právní rámec, který jejich charakter a vlastnosti zohlední lépe, aby se produkt mohl objevit na trhu.

(2a)  SBBS jsou jakožto sekuritizace vystaveny zvláštním produktovým rizikům spojeným se zvláštní účelovou jednotkou, která je právně samostatným, autonomním subjektem zřízeným pro účely vydávání SBBS. Tranše první ztráty mimo bankovní systém bude klíčová pro omezení problému vazby mezi bankami a státy. Je proto třeba rozšířit preferenční regulační zacházení, které se přiznává podkladovým aktivům SBBS, i na držení přednostní tranše SBBS ze strany bank.

(3)  Umožnit tržní rozvoj SBBS je součástí snah Komise o zmírnění rizik ohrožujících finanční stabilitu a o pokročení v dokončování bankovní unie. Cenné papíry zajištěné státními dluhopisy (SBBS) by mohly podpořit větší diverzifikaci portfolií v bankovním sektoru a zároveň dát vzniknout novému zdroji vysoce kvalitního zajištění, které je zvlášť vhodné v přeshraničních finančních transakcích, jakož i v rámci operací centrálních bank Eurosystému a ústředních protistran. Dále by umožněním SBBS mohl vzrůst počet disponibilních nástrojů přeshraničního investování a soukromého sdílení rizik, což odpovídá snahám Komise dokončit bankovní unii a v rámci unie kapitálových trhů prohloubit a více integrovat evropské kapitálové trhy.

(4)  Se SBBS se nepojí žádné sdílení rizika a ztrát mezi členskými státy, protože členské státy si nebudou vzájemně ručit za své závazky v rámci portfolia podkladových státních dluhopisů SBBS. S umožněním vniku SBBS se nepojí ani žádné změny stávající regulatorní úpravy státních expozic.

(5)  V zájmu zamýšlené geografické diverzifikace rizik v rámci bankovní unie a vnitřního trhu by podkladové portfolio SBBS měly tvořit státní dluhopisy členských států, jejichž měnou je euro. Aby se zabránilo měnovému riziku, měly by být v podkladovém portfoliu SBBS povoleny pouze státní dluhopisy denominované v eurech vydané členskými státy, jejichž měnou je euro. Aby se zaručilo, že státní dluhopisy každého členského státu eurozóny přispějí k vystavení SBBS v souladu s jeho hmotným zájmem na stabilitě eurozóny jako celku, měla by být relativní váha jeho státních dluhopisů v podkladovém portfoliu SBBS velmi blízko relativní váze daného členského státu v klíči pro upisování základního kapitálu Evropské centrální banky národními centrálními bankami členských států.

(6)  Aby se zajistila vysoce kvalitní nízkoriziková aktiva a současně zohlednila různě velká ochota investorů riskovat, měla by emise SBBS zahrnovat jak přednostní tranši, tak jednu či více podřízených tranší. Přednostní tranše, odpovídající sedmdesáti procentům nominální hodnoty emise SBBS, by měla udržet očekávanou míru ztrát dané emise SBBS na úrovni očekávané míry ztrát nejbezpečnějších státních dluhopisů eurozóny, a to s přihlédnutím k rizikům a korelaci státních dluhopisů v podkladovém portfoliu státních dluhopisů SBBS. Podřízené tranše by měly zajistit ochranu přednostní tranše. Avšak aby se omezilo riziko nejpodřízenější tranše (tranše, která nese ztrátu jako první), měla by její nominální hodnota být nejméně 5 % zbývající nominální hodnoty celé emise SBBS. Vzhledem k mimořádné složitosti produktu je třeba umožnit drobným spotřebitelům nákup pouze u přednostních tranší, nikoli u tranší podřízených.

(7)  Aby se zajistila integrita emise SBBS a co nejvíce omezila rizika spojená s držením a správou podkladového portfolia státních dluhopisů, měla by být splatnost podkladových státních dluhopisů těsně navázaná na splatnost SBBS a skladba podkladového portfolia státních dluhopisů by měla být fixní po celou dobu životnosti SBBS.

(8)  Standardizace skladby podkladového portfolia SBBS by mohla vést k tomu, že v případě, kdy na trhu nejsou k dispozici státní dluhopisy jednoho či více členských států, bude uskutečnění emise SBBS obtížné nebo nemožné. Z toho důvodu by v případech, kdy je vydávání státních dluhopisů určitého členského státu výrazně omezené v důsledku snížené potřeby veřejného dluhu nebo omezeného přístupu na trh, a po dobu trvání takové situace, mělo být možné státní dluhopisy tohoto členského státu z budoucích emisí SBBS vyloučit.

(9)  V zájmu dostatečné homogenity SBBS by vyloučení a opětovné zařazení státních dluhopisů určitého členského státu z a do podkladového portfolia státních dluhopisů mělo být povoleno pouze na základě rozhodnutí Komise, aby se zaručilo, že všechny SBBS vydané v jeden čas budou mít stejné podkladové portfolio. SBBS představují nový produkt, a aby byla zajištěna kontinuita jejich emisí na trhu, je třeba zavést pohotový rozhodovací mechanismus s cílem upravit podkladové portfolio cenných papírů SBBS v případě, že určitý členský stát již nemá přístup na trh. Komentátoři a zúčastněné strany navíc vyjádřili obavy ohledně potenciálních negativních dopadů na likviditu trhů s podkladovými státními dluhopisy a tyto obavy si zasluhují, aby jim byla věnována náležitá pozornost. Toto nařízení proto Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, ESMA) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010(5) svěřuje úkol monitorovat trhy se SBBS a s podkladovými státními dluhopisy a hledat známky ukazující na jejich narušení.

(9a)  Na základě pozorování orgánu ESMA a jeho zpráv by Komisi měla být svěřena pravomoc vypracovat jednoznačnou definici „likvidity trhu“ a metodu pro její výpočet a vymezit dále kritéria, na jejichž základě by měl orgán ESMA vyhodnocovat, zda některý členský stát přišel o přístup na trh, pro účely tohoto nařízení. Komise by v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) měla být zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci. Při přípravě a vypracovávání aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(10)  Fixní velikost přednostní tranše jednotlivých emisí SBBS lze u budoucích emisí zmenšit, pokud si nepříznivý vývoj trhu, který bude vážně narušovat fungování trhu se státními dluhopisy v určitém členském státě nebo Unii, vyžádá, aby emise byly menší, a byla tak zachována vysoká úvěrová kvalita a nízká rizikovost dané přednostní tranše. Jakmile nepříznivá situace na trhu pomine, měla by se velikost přednostní tranše u budoucích emisí SBBS vrátit na svou původní hodnotu sedmdesáti procent. ▌

(11)  Investoři by měli být co nejvíce chráněni před rizikem platební neschopnosti instituce, která pořizuje státní dluhopisy za účelem sestavení podkladového portfolia SBBS („původní kupující“). Z toho důvodu by k vydávání SBBS měly být oprávněny pouze zvláštní účelové jednotky, které se věnují výhradně vydávání a správě SBBS a neprovozují žádnou jinou činnost, jako je například poskytování úvěrů. Ze stejného důvodu by pro zvláštní účelové jednotky měly platit přísné požadavky na oddělení aktiv.

(12)  V rámci ošetření omezeného nesouladu splatností v době mezi přijetím výnosů z dluhové služby z podkladového portfolia a daty výplaty investorům SBBS by zvláštní účelová jednotka měla být oprávněna investovat výnosy z dluhové služby z podkladového portfolia státních dluhopisů SBBS pouze do hotovosti a vysoce likvidních finančních nástrojů s nízkým tržním a úvěrovým rizikem.

(12a)  Členské státy by měly zajistit, aby se na držení státních dluhopisů ze strany zvláštních účelových jednotek vztahovalo stejné zacházení jako na kterékoli jiné držení téhož státního dluhopisu nebo jiných státních dluhopisů vydaných se stejnými podmínkami.

(13)  Regulatorní úprava stanovená v tomto nařízení ▌by se měla vztahovat pouze na produkty, které splňují požadavky na složení a splatnost podkladového portfolia a na velikost přednostní a podřízené tranše stanovené v tomto nařízení a jejichž emise splňuje požadavky dohledového režimu.

(14)  Skutečnost, že určitá emise SBBS splňuje požadavky tohoto nařízení, by měl zaručovat certifikační systém orgánu ESMA. Orgán ESMA by proto měl vést seznam certifikovaných SBBS ▌, který by investorům umožnil ověřit si, zda je produkt nabízený k prodeji jako SBBS skutečně SBBS. Z téhož důvodu by orgán ESMA měl v daném seznamu uvádět, zda byla ve vztahu k určitému SBBS vyměřena nějaká sankce, a odstraňovat z něj produkty, u nichž bylo zjištěno porušení tohoto nařízení.

(15)  Investoři by se měli moci spolehnout na certifikaci SBBS vydávanou orgánem ESMA a na informace poskytované zvláštními účelovými jednotkami. Informace o SBBS a státních dluhopisech v podkladovém portfoliu SBBS by měly investorům dávat možnost porozumět, posoudit a porovnat transakce se SBBS a nespoléhat se pouze na třetí strany, jako jsou ratingové agentury. Investoři by díky tomu měli být schopni jednat obezřetně a s efektivní náležitou péčí. Informace o SBBS by proto měly být investorům volně přístupné prostřednictvím standardizovaných vzorů na internetové stránce, která zajišťuje nepřetržitý přístup.

(16)  Aby se zabránilo zneužívání a zajistilo zachování důvěry v SBBS, měl by orgán ESMA zavést odpovídající správní sankce a nápravná opatření pro případ nedbalostního nebo úmyslného nedodržení požadavků na oznamování nebo produkty SBBS.

(17)  Investoři v různých finančních sektorech by měli mít možnost investovat do SBBS za stejných podmínek za jakých investují do podkladových státních dluhopisů eurozóny, s výjimkou investic do držení podřízených tranší SBBS ze strany bank. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES(6), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013(7), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES(8) a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341(9) by proto měly být změněny, aby se zajistilo, že SBBS budou podléhat stejné regulatorní úpravě jako jejich podkladová aktiva napříč regulovanými finančními sektory.

(18)  K zajištění finanční stability, zajištění důvěry investorů a podpory likvidity je důležitý řádný a účinný dohled nad trhy se SBBS. Za tím účelem by měl být orgán ESMA informován o emisích SBBS a měl by od zvláštních účelových jednotek dostávat veškeré relevantní informace, které potřebuje k vykonávání dohledu. Dohled nad dodržováním tohoto nařízení by měl být primárně vykonáván proto, aby byla zajištěna ochrana investorů, a v příslušných případech se vztahovat na aspekty, jež mohou být spojeny s vydáváním a držením SBBS regulovanými finančními subjekty.

(19)  Příslušné vnitrostátní orgány subjektů zapojených do sestavování SBBS nebo zainteresovaných na trhu se SBBS a orgán ESMA by měly svůj dohled úzce koordinovat a zajistit, aby byla jejich rozhodnutí konzistentní. ▌

(20)  Vzhledem k tomu, že SBBS jsou novým produktem, jehož dopady na trhy s podkladovými státními dluhovými cennými papíry nejsou známy, je vhodné, aby Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) a vnitrostátní příslušné a určené orgány pro makroobezřetnostní nástroje vykonávaly dohled nad trhem se SBBS. Proto by Evropská rada pro systémová rizika měla využívat pravomocí, které jí byly svěřeny nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010(10), a případně vydávat varování a předkládat příslušným orgánům návrhy nápravných opatření.

(21)  Jakožto orgán s vysoce specializovanými odbornými znalostmi o trzích cenných papírů by bylo vhodné orgán ESMA pověřit vypracováním návrhu regulačních technických norem ohledně typů investic, jež mohou zvláštní účelové jednotky provádět s výnosy ze splátek jistiny nebo úroků z podkladového portfolia SBBS, informací, jež mají zvláštní účelové jednotky poskytovat v rámci oznámení o emisi SBBS orgánu ESMA a jejich certifikace, informací poskytovaných před převodem SBBS a ohledně povinností příslušných orgánů týkajících se vzájemné spolupráce a výměny informací. Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat tyto normy v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

(22)  Komisi by dále měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy, a to prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s článkem 291 SFEU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010, pokud jde o požadavky na oznámení zvláštní účelové jednotky před vydáním emise SBBS.

(23)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, aby mohla rozhodovat o vyřazení nebo zařazení státních dluhopisů členských států z nebo do podkladového portfolia SBBS a o změnách velikosti přednostních tranší v budoucích emisích SBBS. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(11).

(24)  Jelikož cíle tohoto nařízení, zejména zřízení rámce pro SBBS, nemohou uspokojivě dosáhnout členské státy, neboť vznik trhu SBBS závisí na odstranění překážek, které vyplývají z uplatňování právních předpisů Unie, a rovných podmínek pro všechny institucionální investory a subjekty zapojené do fungování SBBS na vnitřním trhu lze dosáhnout pouze na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola 1

Předmět, oblast působnosti a definice

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví obecný rámec pro cenné papíry zajištěné státními dluhopisy (sovereign bond-backed securities, „SBBS“).

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na původní kupující, zvláštní účelové jednotky, investory a další subjekty zapojené do vydávání nebo držení cenných papírů SBBS.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

(1)  „příslušným orgánem“ se rozumí orgán veřejné správy nebo subjekt oficiálně uznaný vnitrostátními právními předpisy, který je podle vnitrostátního práva nebo práva Unie oprávněn plnit úkoly stanovené v tomto nařízení;

(2)  „státním dluhopisem“ se rozumí dluhový nástroj vydaný ústřední vládní institucí členského státu denominovaný a financovaný v národní měně tohoto členského státu, jehož splatnost stanovená při emisi je jeden rok nebo delší;

(3)  „cenným papírem zajištěným státními dluhopisy“ nebo „cenným papírem SBBS“ se rozumí finanční nástroj denominovaný v eurech, jehož úvěrové riziko souvisí s expozicemi v portfoliu státních dluhopisů a jenž je v souladu s tímto nařízením;

(4)  „zvláštní účelovou jednotkou“ se rozumí právnická osoba, s výjimkou původního kupujícího, která vydává cenné papíry zajištěné státními dluhopisy a vykonává činnosti spojené s podkladovým portfoliem státních dluhopisů v souladu s články 7 a 8 tohoto nařízení;

(5)  „původním kupujícím“ se rozumí právnická osoba, která nakupuje státní dluhopisy na vlastní účet a následně je převádí na zvláštní účelovou jednotku za účelem emise cenných papírů zajištěných státními dluhopisy;

(6)  „investorem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která je držitelem cenného papíru zajištěného státními dluhopisy;

(7)  „tranší“ se rozumí smluvně vytvořený segment úvěrového rizika souvisejícího s podkladovým portfoliem státních dluhopisů cenných papírů zajištěných státními dluhopisy, přičemž nese větší nebo menší úvěrové riziko než stejně velká pozice v jiném segmentu tohoto úvěrového rizika

(8)  „přednostní tranší“ se rozumí tranše v rámci emise cenných papírů zajištěných státními dluhopisy, která nese ztráty v pořadí až po všech podřízených tranších v dané emisi cenných papírů zajištěných státními dluhopisy;

(9)  „podřízenou tranší“ se rozumí jakákoliv tranše v emisi cenných papírů zajištěných státními dluhopisy, která nese ztráty v pořadí před přednostní tranší;

(10)  „nejpodřízenější tranší“ se rozumí tranše v emisi cenných papírů zajištěných státními dluhopisy, která nese ztráty v pořadí před všemi ostatními tranšemi.

Kapitola 2

Složení, splatnost a struktura cenných papírů SBBS

Článek 4

Složení podkladového portfolia

1.  Podkladové portfolio emise cenných papírů SBBS se skládá z:

a)  státních dluhopisů členských států, jejichž měnou je euro;

b)  výnosů ze splacení těchto státních dluhopisů.

2.  Váha státních dluhopisů každého členského státu v podkladovém portfoliu cenných papírů SBBS („výchozí váha“) je rovna relativní váze příspěvku daného členského státu do Evropské centrální banky (ECB) podle klíče pro upisování základního kapitálu Evropské centrální banky národními centrálními bankami členských států stanoveného v článku 29 Protokolu o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie.

Zvláštní účelové jednotky se však mohou od nominální hodnoty státních dluhopisů jednotlivých členských států, dané uplatněním výchozí váhy, odchýlit nanejvýš o deset procent.

3.  Po první certifikaci cenného papíru SBBS začne orgán ESMA bez zbytečného odkladu sledovat a průběžně hodnotit, zda nastala některá z těchto situací:

a)  během předchozích dvanácti měsíců („referenční období“) daný členský stát vydal méně než poloviční objem státních dluhopisů ve srovnání s objemem vyplývajícím z relativní váhy, stanovené v souladu s odstavcem 2, vynásobené souhrnným objemem cenných papírů SBBS vydaných během dvanácti měsíců předcházejících referenčnímu období;

aa)   emise cenných papírů SBBS měla významný negativní dopad na likviditu trhu se státními dluhopisy členského státu, které jsou součástí podkladového portfolia;

b)  během předchozích dvanácti měsíců daný členský stát financoval nejméně polovinu svých ročních požadavků na financování z oficiální finanční pomoci na podporu realizace makroekonomického ozdravného programu podle článku 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013(12), nebo tento členský stát z jakéhokoli důvodu přišel o přístup na trh.

Pro účely prvního pododstavce písm. aa) se „likvidita trhu“ vymezí s přihlédnutím přinejmenším ke kritériu v předchozích třech měsících prokázané šířky a hloubky trhu, kterou dokládá malé rozpětí mezi nabídkou a poptávkou, velký objem obchodování a vysoký počet účastníků trhu.

Pro účely prvního pododstavce písm. aa) přijme Komise do … [6 měsíců po vstupu nařízení v platnost] v souladu s článkem 24a akt v přenesené pravomoci s cílem stanovit jednoznačnou definici a metodu výpočtu „likvidity trhu“ pro účely tohoto nařízení.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) přijme Komise do … [6 měsíců po vstupu nařízení v platnost] v souladu s článkem 24a akt v přenesené pravomoci s cílem doplnit toto nařízení vymezením kritérií, podle nichž bude orgán ESMA vyhodnocovat, zda daný členský stát přišel o přístup na trh.

3a.  Orgán ESMA průběžně monitoruje a vyhodnocuje, zda členský stát, jehož dluhopisy jsou součástí podkladového portfolia SBBS, přišel o přístup na trh nebo zahájil makroekonomický ozdravný program, zda mělo vydání SBBS významný negativní dopad na likviditu trhu a zda výchozí váhy členských států s omezenou dostupností státních dluhopisů nenarušují vydávání nových SBBS, nebo zda některá z těchto situací přestala platit.

Dospěje-li orgán ESMA v konzultaci s Evropskou Radou pro systémová rizika (ESRB) k závěru, že panuje situace podle odst. 3 prvního pododstavce písm. a) nebo aa), může si orgán ESMA od Komise vyžádat přizpůsobení výchozích vah dluhopisů členských států zařazených do podkladového portfolia.

Dospěje-li orgán ESMA v konzultaci s Evropskou Radou pro systémová rizika (ESRB) k závěru, že panuje situace podle odst. 3 prvního pododstavce písm. b), může si orgán ESMA od Komise vyžádat buď vyloučení dotčeného členského státu z podkladového portfolia SBBS, nebo přizpůsobení výchozích vah dluhopisů členských států zařazených do podkladového portfolia.

Dospěje-li orgán ESMA v konzultaci s Evropskou Radou pro systémová rizika (ESRB) k závěru, že panuje situace podle odst. 3 prvního pododstavce písm. a) nebo b), může si orgán ESMA od Komise vyžádat opětovné zařazení dluhopisů dotčeného členského státu do podkladového portfolia SBBS a přizpůsobení výchozích vah dluhopisů členských států zařazených do podkladového portfolia.

Komise učiní do 48 hodin od obdržení požadavku podle druhého, třetího a čtvrtého pododstavce a na základě důvodů a skutečností poskytnutých orgánem ESMA jeden z těchto kroků:

a)  přijme prováděcí akt, který buď vyloučí státní dluhopisy členského státu z podkladového portfolia SBBS, nebo přizpůsobí výchozích vah příslušných členských států;

b)  přijme prováděcí akt, který zamítne požadované vyloučení nebo přizpůsobení výchozích vah příslušných členských států; nebo

c)  přijme prováděcí akt, který opětovně zařadí dluhopisy dotčeného členského státu do podkladového portfolia SBBS a vhodným způsobem přizpůsobí výchozí váhy dluhopisů členských států zařazených do podkladového portfolia.

3b.  Prováděcí akt přijatý na základě odstavce 3a tohoto článku se přijímá přezkumným postupem podle čl. 26 odst. 2.

Pokud je některý členský stát vyloučen z podkladového portfolia SBBS na základě prováděcího aktu podle odstavce 3a, výchozí váhy státních dluhopisů ostatních členských států se vymezí vyloučením státních dluhopisů členského státu uvedeného v odstavci 3a a použitím metody výpočtu uvedené v odstavci 2. Použije-li se prováděcí akt podle odstavce 3a a přizpůsobí se výchozí váhy, uplatňují se výchozí váhy podle prováděcího aktu.

Vyloučení nebo přizpůsobení jsou v platnosti na počáteční dobu jednoho měsíce. Poté, co Komise konzultuje orgán ESMA, může prostřednictvím prováděcího aktu prodloužit uplatňování vyloučení nebo přizpůsobení výchozích vah podle tohoto článku o dodatečná období o délce trvání jednoho měsíce. Není-li vyloučení nebo přizpůsobení obnoveno do konce počátečního období nebo do konce jakéhokoli následujícího období obnovení, jeho platnost automaticky skončí.

3c.  ECB je včas informována o veškerých rozhodnutích přijatých na základě odstavců 3a a 3b.

Článek 5

Splatnost podkladového portfolia

1.  Tranše cenných papírů SBBS, které jsou součástí téže emise, mají jednu splatnost stanovenou při emisi. Datum splatnosti je totožné se zbytkovou splatností státního dluhopisu s nejdelší zbytkovou splatností v daném podkladovém portfoliu nebo o jeden den delší.

2.  Zbytková splatnost žádného státního dluhopisu v podkladovém portfoliu cenných papírů SBBS není kratší než zbytková splatnost státního dluhopisu s nejdelší zbytkovou splatností v daném podkladovém portfoliu o více než šest měsíců.

Článek 6

Struktura tranší, platby a ztráty

1.  Emise cenných papírů SBBS sestává z jedné přednostní tranše a jedné nebo více podřízených tranší. Nesplacená nominální hodnota přednostní tranše činí 70 procent nesplacené nominální hodnoty celé emise cenných papírů SBBS. Počet a nesplacenou nominální hodnotu podřízených tranší určí zvláštní účelová jednotka, s tím, že nominální hodnota nejpodřízenější tranše musí činit nejméně pět procent nesplacené nominální hodnoty celé emise cenných papírů SBBS.

2.  Pokud fungování trhu se státními dluhopisy v členském státě nebo Unii vážně naruší nepříznivý vývoj a toto narušení potvrdí Komise v souladu s odstavcem 4, zvláštní účelová jednotka sníží nesplacenou nominální hodnotu přednostní tranše ve všech emisích cenných papírů SBBS následujících po tomto potvrzení na 60 procent.

Pokud Komise v souladu s odstavcem 4 potvrdí, že toto narušení pominulo, uplatní se na všechny emise cenných papírů SBBS následující po tomto potvrzení odstavec 1.

3.  Orgán ESMA sleduje a vyhodnocuje, zda situace uvedená v odstavci 2 trvá, nebo pominula, a informuje o tom Komisi.

4.  Komise je oprávněna přijmout prováděcí akt, který stanoví, že situace uvedená v odstavci 2 trvá, nebo pominula. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 26 odst. 2.

5.  Platby z titulu cenných papírů SBBS se odvíjí od plateb podkladového portfolia státních dluhopisů.

6.  Rozložení ztrát a pořadí plateb se určí podle tranše emise cenných papírů SBBS a je fixní po celý životní cyklus emise cenných papírů SBBS.

Ztráty jsou uznány a přiděleny v okamžiku, kdy se realizují.

Článek 7

Vydávání cenných papírů SBBS a povinnosti zvláštních účelových jednotek

1.  Zvláštní účelové jednotky splňují všechny níže uvedené požadavky:

a)  jsou usazeny v Unii;

b)  jejich činnost je omezena na vydávání a obsluhu emisí cenných papírů SBBS a na správu podkladových portfolií těchto emisí v souladu s články 4, 5, 6 a 8;

c)  odpovídají výhradně za poskytování služeb a činnosti uvedené v písmeni b).

2.  Zvláštní účelové jednotky mají plné vlastnické právo k podkladovým portfoliím emisí cenných papírů SBBS.

Podkladové portfolio emise cenných papírů SBBS představuje dohodu o finančním zajištění s poskytnutím jistoty, jak je definována v čl. 2 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES(13), zajišťující finanční závazky zvláštní účelové jednotky vůči investorům do dané emise cenných papírů SBBS.

Držení cenných papírů SBBS z konkrétní emise cenných papírů SBBS nezakládá žádná práva ani nároky ve vztahu k aktivům zvláštní účelové jednotky, která danou emisi vydala, nad rámec podkladového portfolia emise a výnosů z držení daných cenných papírů SBBS.

Případným snížením hodnoty výnosů z podkladového portfolia státních dluhopisů nevznikají investorům pohledávky.

3.  Zvláštní účelová jednotka vede evidenci a účetnictví tak, aby:

a)  oddělila svá vlastní aktiva a finanční prostředky od aktiv v podkladovém portfoliu emise cenných papírů SBBS a souvisejících výnosů;

b)  oddělila podkladová portfolia a výnosy z jednotlivých emisí cenných papírů SBBS;

c)  oddělila pozice držené jednotlivými investory nebo zprostředkovateli;

d)  ověřila, že počet cenných papírů SBBS v jedné emisi je v jakýkoliv okamžik roven součtu cenných papírů SBBS držených všemi investory či zprostředkovateli dané emise;

e)  ověřila, že nesplacená nominální hodnota cenných papírů SBBS v jedné emisi je rovna nesplacené nominální hodnotě podkladového portfolia státních dluhopisů dané emise.

4.  Zvláštní účelové jednotky drží státní dluhopisy uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a) v úschově, jak je povoleno v oddíle B bodě 1 přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU(14) a oddíle A bodě 2 přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014(15), pouze u centrální banky, centrálního depozitáře cenných papírů, schválené úvěrové instituce nebo schváleného investičního podniku.

4a.   Členské státy zajistí, aby se na držení státních dluhopisů ze strany zvláštních účelových jednotek vztahovalo stejné zacházení jako na kterékoli jiné držení téhož státního dluhopisu nebo jiných státních dluhopisů vydaných se stejnými podmínkami.

Článek 8

Investiční politika

1.  Zvláštní účelová jednotka investuje splátky jistiny nebo úroků ze státních dluhopisů uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. a) splatné dříve než splátky jistiny nebo úroků z cenných papírů SBBS výhradně do hotovosti nebo peněžních ekvivalentů denominovaných v eurech, které jsou způsobilé pro likvidaci do jednoho dne s minimálním nepříznivým dopadem na cenu.

Zvláštní účelová jednotka drží splátky uvedené v prvním pododstavci v úschově, jak je povoleno v oddíle B bodě 1 přílohy I směrnice 2014/65/EU a oddíle A bodě 2 přílohy nařízení (EU) č. 909/2014, pouze u centrální banky, centrálního depozitáře cenných papírů, schválené úvěrové instituce nebo schváleného investičního podniku.

2.  Zvláštní účelová jednotka před datem splatnosti cenných papírů SBBS nezmění jejich podkladové portfolio.

3.  Orgán ESMA vypracuje návrh regulačních technických norem, v nichž blíže specifikuje, jaké finanční nástroje lze považovat za vysoce likvidní a s nízkým tržním a úvěrovým rizikem uvedené v odstavci 1. Orgán ESMA předloží návrh regulačních technických norem Komisi do [šesti měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Kapitola 3

Použití označení „cenné papíry zajištěné státními dluhopisy“ (SBBS) a požadavky na oznamování, transparentnost a informace

Článek 9

Použití označení „cenné papíry zajištěné státními dluhopisy“

Označení „cenné papíry zajištěné státními dluhopisy“ nebo „cenné papíry SBBS“ se použije výhradně pro finanční produkty, jež splňují všechny tyto podmínky:

a)  finanční produkt nepřetržitě splňuje ustanovení článků 4, 5 a 6;

aa)  zvláštní účelová jednotka nepřetržitě splňuje ustanovení článků 7 a 8;

b)  orgán ESMA certifikoval finanční produkt v souladu s čl. 10 odst. 1 a finanční produkt byl zařazen na seznam uvedený v čl. 10 odst. 2.

Článek 10

Požadavky na oznamování cenných papírů SBBS

1.  Zvláštní účelová jednotka předloží žádost o certifikaci emise cenný papírů SBBS tím, že oznámí orgánu ESMA prostřednictvím vzoru uvedeného v odstavci 5 tohoto článku nejméně jeden týden před vydáním emise cenných papírů SBBS, že emise splňuje požadavky článků 4, 5 a 6. Orgán ESMA o tom neprodleně informuje orgán příslušný pro zvláštní účelovou jednotku.

1a.  Oznámení podle odstavce 1 tohoto článku obsahuje vysvětlení, v němž zvláštní účelová jednotka uvede, jak plní všechny požadavky stanovené v článcích 4, 5, 6, 7 a 8.

1b.  Orgán ESMA certifikuje emisi SBBS pouze tehdy, pokud se ujistil, že žádající zvláštní účelová jednotka a emise SBBS v plném rozsahu splňují všechny požadavky tohoto nařízení. Orgán ESMA bez zbytečného prodlení informuje žádající zvláštní účelovou jednotku o tom, zda byla certifikace přiznána, či nikoli.

2.  Orgán ESMA vede na svých oficiálních internetových stránkách seznam všech emisí cenných papírů SBBS, jež orgán ESMA certifikoval. Bezprostředně po rozhodnutí orgánu ESMA v souladu s článkem 15 tento orgán seznam aktualizuje a odstraní z něj všechny emise cenných papírů SBBS, které se již za emise cenných papírů SBBS nepovažují.

3.  Orgán ESMA skutečnost, že uložil ve vztahu k daným cenným papírům SBBS správní sankce uvedené v článku 16, proti nimž již nelze podat opravný prostředek, vždy neprodleně uvede na seznamu podle odstavce 2 tohoto článku.

3a.  Orgán ESMA zruší certifikaci emise cenných papíru SBBS, pokud je splněna kterákoli z těchto podmínek:

a)  zvláštní účelová jednotka se certifikace výslovně zřekne nebo ji nevyužije po dobu šesti měsíců od data, kdy byla tato certifikace přiznána;

b)  zvláštní účelová jednotka certifikaci získala na základě nepravdivého prohlášení nebo jinými protiprávními prostředky;

c)  emise SBBS již nesplňuje podmínky, za nichž byla certifikována.

Zrušení certifikace nabývá účinku okamžitě v celé Unii.

4.  Orgán ESMA vypracuje návrh regulačních technických norem, v nichž upřesní informace uvedené v odstavci 1.

Orgán ESMA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do ... [6 měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v tomto odstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

5.  Orgán ESMA vypracuje návrh prováděcích technických norem, v nichž stanoví vzory pro poskytování informací uvedených v odstavci 1.

Orgán ESMA předloží tento návrh prováděcích technických norem Komisi do [6 měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v tomto odstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 11

Požadavky na transparentnost

1.  Zvláštní účelová jednotka neprodleně poskytne investorům a orgánu ESMA tyto informace:

a)  informace o podkladovém portfoliu, jež jsou nezbytné k posouzení, zda finanční produkt splňuje ustanovení článků 4, 5 a 6;

b)  podrobný popis pořadí vyplacení tranší emise cenných papírů SBBS;

c)  pokud v případech stanovených v čl. 1 odst. 4 nebo 5 nebo čl. 3 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129(16) nebyl sestaven prospekt, přehled hlavních vlastností cenných papírů SBBS, v relevantních případech včetně údajů o charakteristikách expozice, peněžních tocích a rozložení ztráty;

d)  oznámení a certifikaci uvedené v čl. 10 odst. 1, resp. čl. 10 odst. 1b.

Informace uvedené v písmeni a) tohoto odstavce budou zpřístupněny nejpozději jeden měsíc po datu splatnosti splátky úroků z cenných papírů SBBS.

2.  Zvláštní účelová jednotka zpřístupní informace uvedené v odstavci 1 na internetových stránkách, které:

a)  mají dobře fungující systém kontroly kvality údajů;

b)  podléhají příslušným standardům správy a jejich údržba a provoz odpovídají organizační struktuře, která zajišťuje kontinuitu a řádné fungování daných internetových stránek;

c)  mají systémy, kontroly a postupy, které odhalí veškeré relevantní zdroje provozního rizika;

d)  zahrnují systémy, které zajišťují ochranu a integritu obdržených informací a jejich okamžité zaznamenání;

e)  umožňují uchovávat uvedené informace po dobu nejméně pět let od data splatnosti dané emise cenných papírů SBBS.

Informace uvedené v odstavci 1 a místo, kde jsou informace zpřístupněny, uvede zvláštní účelová jednotka v dokumentaci o cenných papírech SBBS poskytnuté investorům.

Článek 12

Požadavky na informace

1.  Před převodem cenných papírů SBBS převodce poskytne nabyvateli všechny tyto informace:

a)  způsob přiřazení výnosů z podkladového portfolia státních dluhopisů jednotlivým tranším emise cenných papírů SBBS, a to i poté, co nedojde k výplatě z podkladových aktiv nebo se neprovedení výplaty očekává;

b)  způsob přiřazení hlasovacích práv týkajících se nabídky výměny poté, co nedojde k výplatě z podkladových aktiv nebo se neprovedení výplaty očekává, investorům a způsob rozdělení případných ztrát z nesplacení dluhu mezi jednotlivé tranše emise cenných papírů SBBS.

2.  Orgán ESMA vypracuje návrh regulačních technických norem, v nichž upřesní informace uvedené v odstavci 1.

Orgán ESMA předloží návrh regulačních technických norem Komisi do [6 měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Kapitola 4

Dohled nad produktem

Článek 13

Dohled orgánu ESMA

1.  Orgánem příslušným pro dohled nad dodržováním požadavků stanovených v tomto nařízení ze strany zvláštních účelových jednotek je orgán ESMA.

2.  Orgán ESMA má dohledové, vyšetřovací a sankční pravomoci pro výkon svých povinností podle tohoto nařízení.

Orgán ESMA musí mít alespoň tyto pravomoci:

a)  vyžádat si přístup k jakýmkoliv dokumentům v jakékoliv formě v rozsahu, v jakém se týkají cenných papírů SBBS, a obdržet nebo pořídit jejich kopii;

b)  vyzvat zvláštní účelovou jednotku, aby neprodleně poskytla informace;

c)  požadovat od jakékoliv osoby informace spojené s činností zvláštní účelové jednotky;

d)  provádět kontroly na místě, ať už předem ohlášené, nebo neohlášené;

e)  přijmout odpovídající opatření, aby zajistily, že zvláštní účelová jednotka bude i nadále dodržovat toto nařízení;

f)  vydat příkaz s cílem zajistit, aby zvláštní účelová jednotka dodržovala toto nařízení a upustila od opakování veškerého jednání porušujícího toto nařízení.

▌

Článek 14

Spolupráce mezi příslušnými orgány a orgánem ESMA

1.  Příslušné orgány, které zodpovídají za dohled nad subjekty sestavujícími SBBS nebo jinak zapojenými do trhu se SBBS, a orgán ESMA úzce spolupracují a vyměňují si informace za účelem výkonu svých povinností. Zejména úzce koordinují svůj dohled za účelem odhalování porušení tohoto nařízení a jejich nápravy, rozvoje a prosazování osvědčených postupů, usnadňování spolupráce, prosazování jednotného výkladu a poskytování hodnocení napříč jurisdikcemi v případě jakékoli neshody.

V zájmu snazšího uplatňování pravomocí příslušných orgánů a důsledného uplatňování a vymáhání povinností stanovených v tomto nařízení orgán ESMA jedná v mezích pravomocí stanovených v nařízení (EU) č. 1095/2010.

2.  Příslušný orgán, který má jasné a prokazatelné důvody domnívat se, že zvláštní účelová jednotka porušuje toto nařízení, o tom neprodleně podrobně informuje orgán ESMA. Orgán ESMA přijme odpovídající opatření, včetně rozhodnutí podle článku 15.

3.  Jestliže zvláštní účelová jednotka pokračuje v jednání, jež jednoznačně porušuje toto nařízení, a to i přes opatření orgánu ESMA, může orgán ESMA přijmout veškerá opatření nezbytná k ochraně investorů včetně toho, že zvláštní účelové jednotce zakáže jakékoli další uvádění cenných papírů SBBS na trh na svém území a přijme rozhodnutí podle článku 15.

Článek 15

Neoprávněné použití označení „cenné papíry zajištěné státními dluhopisy“ (SBBS)

1.  Existují-li důvody domnívat se, že zvláštní účelová jednotka použila označení „cenné papíry SBBS“ v rozporu s článkem 9 k tomu, aby uvedla na trh produkt, který nesplňuje požadavky uvedeného článku, uplatní orgán ESMA postup stanovený v odstavci 2.

2.  Orgán ESMA do patnácti dnů od okamžiku, kdy se dozví o možném porušení uvedeném v odstavci 1, rozhodne, zda byl článek 9 porušen, a uvědomí o tom jiné příslušné orgány, včetně příslušných orgánů investorů, pokud jsou známi. ▌

▌

Pokud orgán ESMA dospěje k závěru, že porušení ze strany zvláštní účelové jednotky představuje nedodržení článku 9 v dobré víře, může zvláštní účelové jednotce udělit lhůtu k nápravě zjištěného porušení v délce maximálně jednoho měsíce, počínaje dnem, kdy byla zvláštní účelová jednotka o porušení informována orgánem ESMA. Během této doby se cenné papíry SBBS zařazené na seznam vedený orgánem ESMA podle čl. 10 odst. 2 nadále považují za cenné papíry SBBS a zůstávají na seznamu.

3.  Orgán ESMA vypracuje návrh regulačních technických norem, v nichž budou upřesněny povinnosti týkající se spolupráce a informace, jež jsou předmětem výměny na základě odstavců 1 a 2.

Orgán ESMA předloží návrh regulačních technických norem Komisi do [6 měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v tomto odstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 16

Nápravná opatření a správní sankce

1.  Aniž je dotčeno právo členských států stanovit trestní sankce podle článku 17, uloží orgán ESMA zvláštní účelové jednotce nebo fyzické osobě, která ji řídí, odpovídající nápravná opatření, včetně rozhodnutí uvedeného v článku 15, a odpovídající správní sankce podle odstavce 3, jestliže zvláštní účelová jednotka:

a)  nesplnila povinnosti stanovené v článcích 7 a 8;

b)  nesplnila požadavky článku 9, včetně toho, že neučinila oznámení orgánu ESMA podle čl. 10 odst. 1 nebo její oznámení bylo zavádějící;

c)  nesplnila požadavky na transparentnost podle článku 11.

2.  Správní sankce uvedené v odstavci 1 jsou přinejmenším následující:

a)  veřejné prohlášení uvádějící totožnost fyzické nebo právnické osoby, která se dopustila porušení, a povahu porušení;

b)  příkaz fyzické nebo právnické osobě, která se dopustila porušení, aby se zdržela daného jednání a upustila od jeho opakování;

c)  dočasný zákaz výkonu vedoucí funkce ve zvláštní účelové jednotce pro všechny členy řídicího orgánu zvláštní účelové jednotky či jiné fyzické osoby činěné odpovědnými za dané porušení;

d)  v případě porušení podle odst. 1 písm. b) dočasný zákaz zvláštní účelové jednotce učinit oznámení podle čl. 10 odst. 1;

e)  správní peněžitá sankce v maximální výši 5 000 000 EUR nebo v odpovídající hodnotě v národní měně k [datum vstupu tohoto nařízení v platnost] členského státu, jehož měnou není euro, nebo maximálně 10 % celkového ročního čistého obratu zvláštní účelové jednotky uvedeného v posledních dostupných účetních záznamech schválených jejím řídicím orgánem;

f)  správní peněžitá sankce ve výši maximálně dvojnásobku hodnoty výhody získané v důsledku porušení pravidel, jestliže ji lze určit, a to i pokud je tato částka vyšší než maximální částky uvedené v písmeni e).

3.  Orgán ESMA při stanovování druhu a výše správních sankcí zohlední, do jaké míry bylo porušení úmyslné, nebo důsledkem nedbalosti, a všechny ostatní důležité okolnosti, zejména:

a)  význam, závažnost a délku trvání daného porušení;

b)  míru odpovědnosti fyzické nebo právnické osoby odpovědné za porušení;

c)  finanční sílu odpovědné fyzické nebo právnické osoby;

d)  výši zisku, kterého odpovědná fyzická nebo právnická osoba dosáhla, nebo ztráty, které zabránila, jestliže je lze určit;

e)  ztráty třetích stran vzniklé v důsledku porušení;

f)  míra spolupráce odpovědné fyzické nebo právnické osoby s příslušným orgánem;

g)  předchozí porušení, jichž se odpovědná fyzická nebo právnická osoba dopustila.

4.  Orgán ESMA zajistí, aby veškerá rozhodnutí o uložení nápravných opatření nebo správních sankcí byla řádně odůvodněna a aby bylo možné podat proti nim opravný prostředek.

Článek 17

Interakce s trestními sankcemi

Členské státy, které stanovily trestní sankce za porušení podle čl. 16 odst. 1, umožní orgánu ESMA spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení v rámci své jurisdikce a získávat konkrétní informace týkající se trestního vyšetřování či řízení zahájeného pro porušení uvedená v čl. 16 odst. 1 a předávat tyto informace příslušným orgánům.

Článek 18

Zveřejňování správních sankcí

1.  Orgán ESMA na svých internetových stránkách zveřejní veškerá rozhodnutí o uložení správních sankcí za porušení podle čl. 16 odst. 1, proti nimž již nelze podat opravný prostředek, a to bez zbytečného odkladu a poté, co byla dotčená osoba informována.

Zveřejnění podle prvního pododstavce obsahují informace o druhu a povaze porušení a totožnost fyzické nebo právnické osoby, jíž byla sankce uložena.

2.  Orgán ESMA zveřejní správní sankce anonymně ▌, a to ve všech těchto případech:

a)  pokud je správní sankce uložena fyzické osobě a zveřejnění jejích osobních údajů se po předchozím posouzení považuje za nepřiměřené;

b)  pokud by zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající trestní vyšetřování;

c)  pokud by zveřejnění neúměrně poškodilo zvláštní účelovou jednotku nebo dotčené fyzické osoby.

Pokud je pravděpodobné, že okolnosti uvedené v prvním pododstavci v přiměřené době pominou, může být zveřejnění podle odstavce 1 případně o takovou dobu odloženo.

3.  Orgán ESMA zajistí, aby informace zveřejněné podle odstavců 1 nebo 2 na jeho oficiálních internetových stránkách zůstaly po dobu pěti let. Osobní údaje se na oficiálních internetových stránkách orgánu ESMA ponechají pouze po nezbytně dlouhou dobu.

Článek 18

Poplatky za dohled

1.  Orgán ESMA účtuje zvláštním účelovým jednotkám poplatky v souladu s tímto nařízením a s akty v přenesené pravomoci přijatými podle odstavce 2 tohoto článku. Tyto poplatky jsou úměrné obratu dotčené zvláštní účelové jednotky a plně pokrývají nezbytné náklady orgánu ESMA v souvislosti s udělováním licencí cenným papírům SBBS a dohledem nad zvláštními účelovými jednotkami.

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a, kterým doplní toto nařízení upřesněním typu poplatků, záležitostí, za něž se poplatky vybírají, výše poplatků a způsobu jejich úhrady.

Článek 19

Makroobezřetnostní dohled nad trhem s cennými papíry zajištěnými státními dluhopisy

Evropská rada pro systémová rizika v mezích svého mandátu stanoveného v nařízení (EU) č. 1092/2010 odpovídá za makroobezřetnostní dohled nad trhem Unie s cennými papíry SBBS a jedná v souladu s pravomocemi stanovenými v uvedeném nařízení. Pokud zjistí, že trhy s cennými papíry SBBS představují významné riziko pro řádné fungování trhů se státními dluhovými cennými papíry těch členských států, jejichž měnou je euro, využije Evropská rada pro systémová rizika podle okolností pravomocí podle článků 16, 17 a 18 nařízení (EU) č. 1092/2010.

▌

Kapitola 4

Prováděcí pravomoci a závěrečná ustanovení

Článek 21

Změna směrnice 2009/65/ES

Ve směrnici 2009/65/ES se vkládá článek 54a, který zní:"

„Článek 54a

1.  Pokud členské státy uplatní odchylnou úpravu podle článku 54 nebo udělí výjimku podle čl. 56 odst. 3, příslušné orgány domovského členského státu SKIPCP:

2.  Členské státy do [6 měsíců od data vstupu nařízení o SBBS v platnost] přijmou, zveřejní a sdělí Komisi a orgánu ESMA opatření nezbytná pro dosažení souladu s ustanoveními odstavce 1.“.

Článek 22

Změna směrnice 2009/138/ES

V článku 104 směrnice 2009/138/ES se vkládá nový odstavec 8, který zní:"

„8. Pro účely výpočtu základního solventnostního kapitálového požadavku se expozice vůči cenným papírům zajištěným státními dluhopisy definovaným v čl. 3 bodě 3 nařízení [vložit odkaz na nařízení o SBBS] považují za expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám členských států, pokud jsou denominovány a financovány v národní měně.

Členské státy do [šesti měsíců po vstupu nařízení o SBBS v platnost] přijmou, zveřejní a sdělí Komisi a orgánu ESMA opatření nezbytná pro dosažení souladu s ustanoveními prvního pododstavce.“.

Článek 23

Změny nařízení (EU) č. 575/2013

Nařízení (EU) č. 575/2013 se mění takto:

(1)  v článku 268 se doplňuje nový odstavec 5, který zní:"

„5. Odchylně od odstavce 1 lze s přednostní tranší cenných papírů zajištěných státními dluhopisy ve smyslu čl. 3 bodu 8 nařízení [vložit odkaz na nařízení o SBBS] vždy zacházet v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.“;

(2)  v článku 325 se doplňuje nový odstavec 4, který zní:"

„4. Pro účely této hlavy zachází instituce s expozicemi ve formě přednostní tranše cenných papírů zajištěných státními dluhopisy ve smyslu čl. 3 bodu 8 nařízení [vložit odkaz na nařízení o SBBS] jako s expozicemi vůči ústřední vládě členského státu.“;

(3)  v čl. 390 odst. 7 se doplňuje nový pododstavec, který zní:"

„První pododstavec se vztahuje na expozice vůči cenným papírům zajištěným státními dluhopisy definovaným v čl. 3 bodě 3 nařízení [vložit odkaz na nařízení o SBBS].“.

Článek 24

Změny směrnice (EU) 2016/2341

Ve směrnici (EU) 2016/2341 se vkládá nový článek 18a, který zní:"

„Článek 18a

Cenné papíry zajištěné státními dluhopisy

1.  Ve svých vnitrostátních pravidlech o oceňování aktiv IZPP, výpočtu vlastního kapitálu IZPP a o výpočtu míry solventnosti IZPP zachází členské státy s cennými papíry zajištěnými státními dluhopisy definovanými v čl. 3 bodě 3 nařízení [vložit odkaz na nařízení o SBBS] stejně jako se státními dluhopisy eurozóny.

2.  Členské státy do [6 měsíců od data vstupu nařízení o SBBS v platnost] přijmou, zveřejní a sdělí Komisi a orgánu ESMA opatření nezbytná pro dosažení souladu s ustanoveními odstavce 1.“.

Článek 24a

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 3 pododstavcích 3 a 4 a čl. 18a odst. 2 je svěřena Komisi na dobu pěti let od ... [datum vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 3 pododstavcích 3 a 4 a v čl. 18a odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 3 pododstavců 3 a 4 a čl. 18a odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o [dva měsíce].

Článek 25

Hodnocení

Nejdříve pět let po datu vstupu tohoto nařízení v platnost, a jakmile bude k dispozici dostatek údajů, Komise toto nařízení vyhodnotí a posoudí, zda splnilo svůj cíl odstranit neodůvodněné regulatorní překážky bránící vzniku cenných papírů SBBS.

Článek 26

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen Evropský výbor pro cenné papíry zřízený rozhodnutím Komise 2001/528/ES(17). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 27

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 113. (2) Úř. věst. C , , s. . (3) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 113. (4) Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019. (5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84). (6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32) (7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1). (8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1). (9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 37). (10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1). (11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13). (12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi (Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1). (13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění (Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 43). (14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349). (15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1). (16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 12). (17) Rozhodnutí Komise 2001/528/ES ze dne 6. června 2001 o zřízení Evropského výboru pro cenné papíry (Úř. věst. L 191, 13.7.2001, s. 45).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), nařízení (EU) č. 1094/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), nařízení (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), nařízení (EU) č. 345/2013 o evropských fondech rizikového kapitálu, nařízení (EU) č. 346/2013 o evropských fondech sociálního podnikání, nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, nařízení (EU) 2015/760 o evropském fondu dlouhodobých investic, nařízení (EU) 2016/1011 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, nařízení (EU) 2017/1129 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (COM(2018)0646 – C8-0409/2018 – 2017/0230(COD))

P8_TA(2019)0374 A8-0013/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0646),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0409/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 11. dubna 2018(1) a 7. prosince 2018(2),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. února 2018(3) a 12. prosince 2018(4),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 1. dubna 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Rozpočtového výboru (A8-0013/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/..., kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), nařízení (EU) č. 1094/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), nařízení (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, nařízení (EU) 2016/1011 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a nařízení (EU) 2015/847 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/2175.)

(1) Úř. věst. C 255, 20.7.2018, s. 2. (2) Úř. věst. C 37, 30.1.2019, s. 1. (3) Úř. věst. C 227, 28.6.2018, s. 63. (4) Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 58.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1092/2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (COM(2017)0538 – C8-0317/2017 – 2017/0232(COD))

P8_TA(2019)0375 A8-0011/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0538),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0317/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 2. března 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. února 2018(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 1. dubna 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0011/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/..., kterým se mění nařízení (EU) č. 1092/2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/2176.)

(1) Úř. věst. C 120, 6.4.2018, s. 2. (2) Úř. věst. C 227, 28.6.2018, s. 63.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů a směrnice 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (COM(2017)0537 – C8-0318/2017 – 2017/0231(COD))

P8_TA(2019)0376 A8-0012/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0537),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 53 odst. 1 a článek 62 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0318/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 11. května 2018,(1)

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. února 2018(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 1. dubna 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0012/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterou se mění směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, směrnice 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) a směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/2177.)

(1) Úř. věst. C 251,18.7.2018, s. 2. (2) Úř. věst. C 227, 28.6.2018, s. 63.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2013/36/EU a 2014/65/EU (COM(2017)0791 – C8-0452/2017 – 2017/0358(COD))	P8_TA(2019)0377 A8-0295/2018
OPRAVY COR02

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0791),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 53 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0452/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 22. srpna 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. dubna 2018(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. března 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A8-0295/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/EC, 2009/65/EC, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/2034.)

(1) Úř. věst. C 378, 19.10.2018, s. 5. (2) Úř. věst. C 262, 25.7.2018, s. 35.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 575/2013, nařízení (EU) č. 600/2014 a nařízení (EU) č. 1093/2010 (COM(2017)0790 – C8-0453/2017 – 2017/0359(COD))	P8_TA(2019)0378 A8-0296/2018
OPRAVY COR02

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0790),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0453/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 22. srpna 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. dubna 2018(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. března 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0296/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/2033.)

(1) Úř. věst. C 378, 19.10.2018, s. 5. (2) Úř. věst. C 262, 25.7.2018, s. 35.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii (COM(2017)0797 – C8-0006/2018 – 2017/0355(COD))

P8_TA(2019)0379 A8-0355/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0797),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 153 odst. 1 písm. b) a odst. 2. písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0006/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 23. května 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. července 2018(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 18. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanoviska Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0355/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/1152.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Komise

Komise v souladu s článkem 23 směrnice přezkoumá uplatňování této směrnice osm let po jejím vstupu v platnost s cílem navrhnout případně nezbytné změny. Komise se zavazuje, že ve své zprávě věnuje zvláštní pozornost uplatňování článků 1 a 14 členskými státy. Při posuzování, zda členské státy směrnici plně a správně provedly ve svých vnitrostátních právních systémech, Komise rovněž ověří soulad s článkem 14.

(1) Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 39. (2) Úř. věst. C 387, 25.10.2018, s. 53.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti (COM(2018)0131 – C8-0118/2018 – 2018/0064(COD))

P8_TA(2019)0380 A8-0391/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0131),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, články 46 a 48, čl. 53 odst. 1, článek 62 a čl. 91 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0118/2018),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 a články 46 a 48 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. září 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 9. října 2018(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 21. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 39 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro právní záležitosti, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0391/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  schvaluje společné prohlášení Parlamentu, Rady a Komise, které je přílohou tohoto usnesení a které bude zveřejněno v řadě L Úředního věstníku Evropské unie ve vydání následujícím po vydání, v němž je zveřejněn konečný legislativní akt;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/..., kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti, mění nařízení (ES) č. 883/2004, (EU) č. 492/2011 a (EU) 2016/589 a zrušuje rozhodnutí (EU) 2016/344

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/1149.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise

Evropský parlament, Rada a Komise konstatují, že proces výběru umístění sídla Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA) nebyl v době přijetí jeho zakládajícího nařízení dokončen.

S poukazem na závazek loajální a transparentní spolupráce a na Smlouvy si jsou tyto tři orgány vědomy toho, jaký význam má od počátečních fází procesu výběru sídla orgánu ELA výměna informací.

Tato včasná výměna informací by všem třem orgánům usnadnila výkon jejich práv podle Smluv prostřednictvím souvisejících postupů.

Evropský parlament a Rada berou na vědomí záměr Komise přijmout veškeré vhodné kroky k tomu, aby zakládající nařízení obsahovalo ustanovení o umístění sídla orgánu ELA a aby se zajistilo, že tento orgán bude fungovat samostatně v souladu s uvedeným nařízením.

(1) Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 128. (2) Úř. věst. C 461, 21.12.2018, s. 16.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 a (EU) č. 1380/2013 a kterým se ruší nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (COM(2016)0134 – C8-0117/2016 – 2016/0074(COD))

P8_TA(2019)0381 A8-0381/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0134),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0117/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 13. července 2016(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 7. prosince 2016(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 22. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0381/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(3);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/1241.)

(1) Úř. věst. C 389, 21.10.2016, s. 67. (2) Úř. věst. C 185, 9.6.2017, s. 82. (3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 16. ledna 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0003).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských podnikových statistikách, změně nařízení (ES) č. 184/2005 a zrušení deseti právních aktů v oblasti podnikových statistik (COM(2017)0114 – C8-0099/2017 – 2017/0048(COD))

P8_TA(2019)0382 A8-0094/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0114),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 338 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0099/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 2. ledna 2018(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. března 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0094/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o evropských podnikových statistikách a zrušení deseti právních aktů v oblasti podnikových statistik

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/2152.)

(1) Úř. věst. C 77, 1.3.2018, s. 2.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), pokud jde o spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce a účinnost vyšetřování úřadu OLAF (COM(2018)0338 – C8-0214/2018 – 2018/0170(COD))

P8_TA(2019)0383 A8-0179/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0338),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 325 Smlouvy o fungování Evropské unie a Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii a zejména na článek 106a této smlouvy, v souladu se kterými Komise předložila návrh Parlamentu (C8-0214/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Účetního dvora č. 8/2018(1),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0179/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../..., kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), pokud jde o spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce a účinnost vyšetřování úřadu OLAF

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 325 této smlouvy, ve spojení se Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména s článkem 106a této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora(2)

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Přijetím směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371(4) a nařízení Rady (EU) 2017/1939(5) posílila Unie významně dostupné prostředky ustanovení harmonizovaného právního rámce ve vztahu k dostupným prostředům kpro ochranu finančních zájmů Unie trestněprávní cestou. Úřad evropského veřejného žalobce bude mít je pro Komisi klíčovou prioritou v oblasti trestního soudnictví a politiky boje proti podvodům, neboť má tento úřad pravomoc vést v zúčastněných členských státech trestní vyšetřování a podávat obžaloby v souvislosti s trestními činy poškozujícími nebo ohrožujícími rozpočet Unie, jak jsou vymezeny ve směrnici (EU) 2017/1371. [pozm. návrh 1]

(2)  V zájmu ochrany finančních zájmů Unie Evropský úřad proti podvodům (dále jen „úřad“ nebo „úřad OLAF“) vede správní vyšetřování administrativních nesrovnalostí i trestného jednání. Na konci vyšetřování může vnitrostátním orgánům pověřeným trestním stíháním vydat doporučení k přijetí soudních opatření, která mají umožnit podání obžaloby a trestní stíhání v členských státech. V budoucnu bude úřad v členských státech, které se účastní spolupráce na Úřadu evropského veřejného žalobce, ohlašovat Úřadu evropského veřejného žalobce podezření na trestné činy a spolupracovat s ním v rámci jeho vyšetřování. [pozm. návrh 2]

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013(6) by proto mělo být po přijetí nařízení (EU) 2017/1939 pozměněno a odpovídajícím způsobem upraveno. Ustanovení upravující vztah mezi Úřadem evropského veřejného žalobce a úřadem obsažená v nařízení (EU) 2017/1939 by měla být zohledněna a doplněna pravidly v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, aby byla zajištěna co nejvyšší úroveň ochrany finančních zájmů Unie prostřednictvím součinnosti obou subjektů, což znamená naplňování zásad úzké spolupráce, výměny informací, doplňkovosti a zamezení zdvojování činností. [pozm. návrh 3]

(4)  Vzhledem k jejich společnému cíli, kterým je ochrana integrity rozpočtu Unie, by úřad a Úřad evropského veřejného žalobce měly navázat a udržovat úzký vztah založený na loajální spolupráci, který zajišťuje doplňkovost jejich příslušných mandátů a koordinaci jejich opatření, zejména co se týká rozsahu posílené spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. Tento vztah by měl v konečném důsledku přispět k zajištění toho, aby byly na ochranu finančních zájmů Unie využity všechny prostředky a aby se zamezilo zbytečnému zdvojování úsilí.

(5)  Nařízení (EU) 2017/1939 vyžaduje, aby úřad, jakož i všechny orgány, instituce a jiné subjekty Unie a příslušné vnitrostátní orgány ohlašovaly Úřadu evropského veřejného žalobce bez zbytečného odkladu jakékoli trestné podezření z trestného jednání, u něhož by mohl vykonat svou pravomoc. Jelikož je úřad pověřen prováděním správních vyšetřování případů podvodů, úplatkářství a jiného protiprávního jednání ohrožujícího finanční zájmy Unie, má ideální předpoklady a prostředky k tomu, aby jednal jako přirozený partner a privilegovaný zdroj informací pro Úřad evropského veřejného žalobce. [pozm. návrh 4]

(6)  Prvky naznačující možné trestné jednání spadající do pravomoci Úřadu evropského veřejného žalobce mohou být v praxi obsaženy v prvotních tvrzeních, která úřad OLAF obdrží, nebo se mohou objevit teprve v průběhu správního vyšetřování, které úřad OLAF zahájí kvůli podezření na administrativní nesrovnalost. Aby úřad plnil svou povinnost týkající se ohlašování Úřadu evropského veřejného žalobce, měl by ohlásit trestné jednání v kterékoli fázi před zahájením vyšetřování nebo v jeho průběhu v závislosti na konkrétním případu.

(7)  Nařízení (EU) 2017/1939 upřesňuje minimální prvky, které by ohlášení měla zpravidla obsahovat. Úřad musí případně provést předběžné posouzení tvrzení, aby tyto prvky zjistil a aby získal potřebné informace. Úřad by měl toto posouzení provést urychleně a způsobem, který neohrozí případné trestní vyšetřování v budoucnu. Po dokončení posouzení by měl Úřad evropského veřejného žalobce informovat v případě, bylo-li zjištěno podezření na trestný čin spadající do jeho pravomoci.

(8)  Vzhledem k odborným znalostem úřadu by orgány, instituce a jiné subjekty Unie měly mít možnost využít úřad k provedení tohoto předběžného posouzení tvrzení, která jim byla předložena.

(9)  V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 by úřad neměl v zásadě zahajovat správní vyšetřování souběžně s vyšetřováním týchž skutečností, které provádí Úřad evropského veřejného žalobce. V určitých případech však může ochrana finančních zájmů Unie vyžadovat, aby úřad provedl doplňující správní vyšetřování před uzavřením trestního řízení zahájeného Úřadem evropského veřejného žalobce za účelem zjištění toho, zda jsou zapotřebí preventivní opatření, nebo zda by měla být přijata finanční, disciplinární či správní opatření. Tato doplňující vyšetřování mohou být vhodná mimo jiné tehdy, je-li nutné vymáhat částky, které mají být uhrazeny do rozpočtu Unie a na něž se vztahují určitá pravidla týkající se promlčení, pokud jsou ohrožené částky velmi vysoké, nebo je-li nutné zabránit v rizikových situacích dalším výdajům prostřednictvím správních opatření.

(10)  Nařízení (EU) 2017/1939 stanoví, že Úřad evropského veřejného žalobce může požádat úřad o tato doplňující vyšetřování. Pokud si je Úřad evropského veřejného žalobce nevyžádá, mělo by být takovéto doplňující vyšetřování za určitých přesně daných podmínek a po konzultaci s Úřadem evropského veřejného žalobce být možné i z podnětu úřadu. Úřad evropského veřejného žalobce by měl mít zejména možnost podat námitku proti zahájení nebo pokračování vyšetřování vedeného úřadem nebo proti provedení určitých úkonů v rámci vyšetřování ze strany úřadu. Důvody pro podání této námitky by měly být založeny na nutnosti chránit účinnost vyšetřování Úřadu evropského veřejného žalobce a měly by být úměrné tomuto cíli. Úřad by se měl zdržet provedení úkonu, proti němuž vznesl Úřad evropského veřejného žalobce námitku. Pokud Úřad evropského veřejného žalobce námitku nevznese žádosti vyhoví, mělo by být vyšetřování úřadu provedeno v úzké konzultaci s Úřadem evropského veřejného žalobce. [pozm. návrh 6]

(11)  Úřad OLAF by měl Úřad evropského veřejného žalobce v jeho vyšetřování aktivně podporovat. V tomto ohledu může Úřad evropského veřejného žalobce úřad požádat, aby podpořil nebo doplnil jeho trestní vyšetřování výkonem pravomocí podle tohoto nařízení. V těchto případech by měl úřad provést tyto činnosti v mezích svých pravomocí a podle rámce stanoveného v tomto nařízení.

(12)  Aby byla zajištěna účinná koordinace, spolupráce a transparentnost mezi úřadem a Úřadem evropského veřejného žalobce, měly by být informace mezi nimi vyměňovány průběžně. Obzvláště důležitá je výměna informací ve fázích před zahájením vyšetřování úřadem a Úřadem evropského veřejného žalobce, aby byla zajištěna zabezpečena náležitá koordinace mezi příslušnými opatřeními a vyloučeno za účelem zajištění doplňkovosti a vyloučení zdvojování činností. Za tímto účelem by úřad a Úřad evropského veřejného žalobce měly využívat funkce vyhledávání shody ve svých systémech správy případů. Úřad a Úřad evropského veřejného žalobce by měly upřesnit způsoby a podmínky této výměny informací ve svých pracovních ujednáních. [pozm. návrh 7]

(13)  Zpráva Komise o hodnocení uplatňování nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013(7), která byla přijata dne 2. října 2017, dospěla k závěru, že změny právního rámce z roku 2013 znamenaly jasné zlepšení, pokud jde o vedení vyšetřování, spolupráci s partnery a práva dotčených osob. Hodnocení současně upozornilo na některé nedostatky, které negativně ovlivňují účelnost a efektivnost vyšetřování.

(14)  Naprosto jednoznačnými zjištěními z hodnocení Komise je nutno se zabývat prostřednictvím změny nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013. Jedná se o zásadní změny, které jsou v krátkodobém horizontu nezbytné k posílení rámce pro vyšetřování úřadu, aby byl zachován jako silný a zcela funkční úřad, jenž doplňuje trestněprávní přístup Úřadu evropského veřejného žalobce správním vyšetřováním, které však neznamenají změnu jeho mandátu ani pravomocí. Jedná se především o oblasti, v nichž nedostatečná jasnost nařízení v současnosti brání účinnému vedení vyšetřování ze strany úřadu, jako je provádění kontrol na místě, možnost přístupu k informacím o bankovním účtu nebo přípustnost zpráv o případech vyhotovených úřadem jako důkazů. Komise by měla předložit nový komplexní návrh nejpozději dva roky po hodnocení Úřadu evropského veřejného žalobce i úřadu a jejich spolupráce. [pozm. návrh 8]

(15)  Tyto změny se nedotýkají procesních záruk, které jsou použitelné v rámci vyšetřování. Úřad musí uplatňovat procesní záruky stanovené v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96(8) a procesní záruky obsažené v Listině základních práv Unie. Tento rámec vyžaduje, aby úřad prováděl vyšetřování objektivně, nestranně a důvěrně, shromáždil důkazy ve prospěch i v neprospěch dotčené osoby a prováděl vyšetřovací úkony na základě písemného zmocnění a po kontrole souladu s právem. Úřad musí zajistit dodržování práv osob, jichž se jeho vyšetřování týkají, včetně presumpce neviny a práva nevypovídat ve svůj neprospěch. Při výslechu mají dotčené osoby mimo jiné právo na pomoc osoby, kterou si zvolí, na potvrzení záznamu výslechu a na používání jednoho z úředních jazyků Unie. Dotčené osoby mají rovněž právo vyjádřit se ke skutečnostem daného případu předtím, než jsou vypracovány závěry.

(16)  Úřad provádí kontroly a inspekce na místě, které mu umožňují přístup do prostor a k dokumentaci hospodářských subjektů v rámci vyšetřování případů podezření na podvod, úplatkářství či jiné protiprávní jednání ohrožující finanční zájmy Unie. Tyto kontroly a inspekce se provádějí podle tohoto nařízení a podle nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96, jež v některých případech podřizuje uplatňování těchto pravomocí podmínkám vnitrostátního práva. V rámci hodnocení Komise bylo zjištěno, že často není stanoven rozsah, v jakém by se mělo použít vnitrostátní právo, což v důsledku snižuje účinnost vyšetřovacích činností úřadu.

(17)  Je proto vhodné objasnit případy, v nichž by se v průběhu vyšetřování úřadu mělo použít vnitrostátní právo, aniž by se však změnily pravomoci, které má úřad k dispozici, nebo způsob, jakým nařízení funguje ve vztahu k členským státům. Toto objasnění zohledňuje nedávný rozsudek Tribunálu ve věci Sigma Orionis SA v. Evropská komise (T-48/16).

(18)  Provádění kontrol a inspekcí na místě ze strany úřadu v případech, kdy se dotčený hospodářský subjekt podrobí kontrole, by mělo podléhat pouze právu Unie. To by mělo umožnit výkon jeho vyšetřovacích pravomocí účinným a jednotným způsobem ve všech členských státech za účelem přispění k vysoké úrovni ochrany finančních zájmů Unie v celé Unii, jak se vyžaduje v článku 325 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(19)  V situacích, kdy se úřad musí spolehnout na pomoc příslušných vnitrostátních orgánů, zejména v případech, kdy hospodářský subjekt vznese proti kontrole a inspekci na místě námitku, by členské státy měly zajistit, aby byla opatření úřadu účinná, a měly by poskytnout potřebnou pomoc v souladu s příslušnými pravidly vnitrostátního procesního práva.

(20)  V nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 by měla být zavedena povinnost hospodářských subjektů spolupracovat s úřadem. To je v souladu s jejich povinností podle nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 umožnit za účelem provádění kontrol a inspekcí na místě přístup do prostor, na pozemky, do dopravních prostředků nebo jiných míst používaných pro účely výkonu povolání a s povinností podle článku 129(9) finančního nařízení, že všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, spolupracují plně při ochraně finančních zájmů Unie, a to i v rámci vyšetřování vedených úřadem.

(21)  V rámci této povinnosti týkající se spolupráce by měl být úřad schopen vyžadovat poskytnutí příslušných informací od hospodářských subjektů, kterých se mohly týkat vyšetřované skutečnosti nebo které mohou mít příslušné informace v držení. Při vyřizování těchto žádostí nemají hospodářské subjekty povinnost přiznat, že se dopustily protiprávního jednání, musí však zodpovědět věcné otázky a poskytnout dokumenty, a to i tehdy, mohou-li být tyto informace použity k zjištění existence protiprávního jednání, jehož se dopustily ony samy či jiný subjekt.

(22)  Během kontrol a inspekcí na místě by měly mít hospodářské subjekty možnost používat některý z úředních jazyků členského státu, v němž se kontrola uskutečňuje, a právo na pomoc osoby podle své volby, včetně externího právního poradce. Přítomnost právního poradce by však neměla představovat právní podmínku pro platnost kontrol a inspekcí na místě. Aby byla zajištěna účinnost kontrol a inspekcí na místě, zejména co se týká rizika zmizení důkazů, měl by mít úřad přístup do prostor, na pozemky, do dopravních prostředků nebo jiných míst používaných pro účely výkonu povolání, aniž by bylo nutné čekat, než se hospodářský subjekt poradí se svým právním poradcem. Před zahájením kontroly by měl být pro poradu s právním poradcem povolen pouze krátký přiměřený odklad. Takovýto odklad však musí být omezen na nezbytné minimum.

(23)  Aby byla zajištěna transparentnost, měl by úřad při provádění kontrol a inspekcí na místě poskytnout hospodářským subjektům příslušné informace o jejich povinnosti týkající se spolupráce, o důsledcích odmítnutí spolupracovat a o postupu vztahujícím se na kontrolu, včetně použitelných procesních záruk.

(24)  V rámci vnitřních vyšetřování a v případě potřeby i vnějších vyšetřování má úřad přístup k veškerým příslušným informacím, které mají v držení orgány, instituce a jiné subjekty. Jak je uvedeno v hodnocení Komise, je nutné vyjasnit, že by tento přístup měl být možný bez ohledu na nosič druh nosiče, na němž jsou tyto informace nebo údaje uloženy, aby se zohlednil rozvíjející se technologický pokrok. [pozm. návrh 9]

(25)  Za účelem jednotnějšího rámce pro vyšetřování úřadu by měla být pravidla vztahující se na vnitřní a vnější vyšetřování dále sladěna, aby byly odstraněny některé nesrovnalosti, jež byly zjištěny v rámci hodnocení Komise, nejsou-li rozdílná pravidla opodstatněná. Mělo by se proto například stanovit, že zprávy a doporučení vypracované po skončení vnějšího vyšetřování mohou být zaslány dotčenému orgánu, instituci nebo jinému subjektu, aby mohly přijmout vhodná opatření, jako je tomu v případě vnitřních vyšetřování. Úřad by měl pomáhat dotčenému orgánu, instituci nebo jinému subjektu přijímat opatření navazující na doporučení úřadu, pokud je to v souladu s jeho mandátem. K dalšímu zajištění spolupráce mezi úřadem a orgány, institucemi a jinými subjekty by úřad měl v případě potřeby informovat dotčený orgán, instituci nebo jiný subjekt Unie, jestliže se rozhodne nezahájit vnější vyšetřování, například v případě, že orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie byly zdrojem prvotních informací.

(26)  Úřad by měl mít k dispozici potřebné prostředky ke sledování stopy peněz za účelem odhalování způsobů činnosti, jež jsou typické pro mnoho podvodných jednání. V současnosti lze bankovní údaje, které jsou důležité pro jeho vyšetřovací činnost a které mají v držení úvěrové instituce, v řadě členských států získat prostřednictvím spolupráce s vnitrostátními orgány a s jejich pomocí. Aby byl zajištěn účinný postup v celé Unii, měla by být v nařízení upřesněna povinnost příslušných vnitrostátních orgánů poskytnout úřadu informace o bankovních a platebních účtech v rámci jejich obecné povinnosti týkající se poskytování pomoci úřadu. Tato spolupráce by se měla zpravidla uskutečňovat prostřednictvím finančních zpravodajských jednotek v členských státech. Při poskytování této pomoci úřadu by měly vnitrostátní orgány jednat v souladu s příslušnými ustanoveními procesního práva obsaženými ve vnitrostátních právních předpisech dotčeného členského státu.

(26a)   Má-li se věnovat pozornost ochraně a dodržování procesních práv a záruk, měl by úřad vytvořit vnitřní funkci v podobě inspektora procesních záruk a poskytnout mu odpovídající zdroje. Inspektor procesních záruk by měl mít přístup ke všem informacím nezbytným k plnění svých povinností. [pozm. návrh 10]

(26b)   Toto nařízení by měl být v rámci úřadu zřízen mechanismus pro podávání a vyřizování stížností ve spolupráci s inspektorem procesních záruk, aby bylo zajištěno dodržování procesních práv a záruk při veškeré činnosti úřadu. Mělo by jít o správní mechanismus, jehož prostřednictvím by měl inspektor odpovídat za vyřizování stížností obdržených úřadem v souladu s právem na řádnou správu. Tento mechanismus by měl být účinný a zajišťovat, aby stížnosti byly řádně prošetřeny. Za účelem zvýšení transparentnosti a odpovědnosti by měl úřad podat informace o mechanismu pro podávání a vyřizování stížností ve své výroční zprávě. Tato zpráva by měla zejména obsahovat informace o počtu obdržených stížností, o tom, jaké druhy procesních práv a záruk byly porušeny a kterých úkonů se to týká, a pokud je to možné, o opatřeních, která úřad následně přijal. [pozm. návrh 11]

(27)  Včasné předání informací úřadem za účelem přijetí preventivních opatření představuje nezbytný nástroj pro ochranu finančních zájmů Unie. Aby byla zajištěna úzká spolupráce v tomto ohledu mezi úřadem a orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, je vhodné, aby orgány, instituce a jiné subjekty měly možnost úřad kdykoli konzultovat za účelem rozhodnutí o vhodných preventivních opatřeních, včetně opatření na ochranu důkazů.

(28)  Zprávy vyhotovené úřadem představují v současnosti přípustný důkaz ve správních nebo soudních řízeních stejně a za stejných podmínek jako úřední zprávy vypracované vnitrostátními správními kontrolory. Hodnocení Komise zjistilo, že v některých členských státech toto pravidlo nezajišťuje dostatečně účelnost činností úřadu. K zvýšení účinnosti a za účelem jednotného používání zpráv úřadu by nařízení mělo stanovit přípustnost těchto zpráv v soudních řízeních netrestní povahy u vnitrostátních soudů, jakož i ve správních řízeních v členských státech. V případě vnitrostátního soudního řízení trestní povahy by se mělo i nadále uplatňovat pravidlo, které stanoví rovnocennost se zprávami vnitrostátních správních kontrolorů. Nařízení by rovněž mělo zajišťovat přípustnost zpráv vypracovaných úřadem ve správních a soudních řízeních na úrovni Unie.

(29)  Mandát úřadu zahrnuje ochranu příjmů rozpočtu Unie plynoucích z vlastních zdrojů odvozených z DPH. V této oblasti by měl být úřad schopen podporovat a doplňovat činnosti členských států prostřednictvím vyšetřování vedených v souladu s jeho mandátem, koordinace s příslušnými vnitrostátními orgány ve složitých, nadnárodních věcech a podpory a pomoci poskytované členským státům a Úřadu evropského veřejného žalobce. Za tímto účelem by měl být úřad schopen vyměňovat si informace prostřednictvím sítě Eurofisc zřízené nařízením Rady (EU) č. 904/2010(10) k prosazování a zároveň přihlížet k ustanovením nařízení Evropského parlamentu a usnadňování spolupráce Rady (EU) 2018/1725(11) s cílem prosazovat a usnadňovat spolupráci v boji proti podvodům v oblasti DPH. [pozm. návrh 12]

(30)  Koordinační služby členských států pro boj proti podvodům byly nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 zavedeny za účelem usnadňování účinné spolupráce a výměny informací, včetně informací operační povahy, mezi úřadem a členskými státy. V hodnocení byl vyvozen závěr, že přispívají kladně k činnosti úřadu. Hodnocení zjistilo rovněž potřebu dalšího objasnění jejich úlohy, aby bylo zajištěno, že úřadu je poskytována pomoc, která je nezbytná k tomu, aby byla jeho vyšetřování účinná, přičemž organizace a pravomoci koordinačních služeb pro boj proti podvodům jsou ponechány na jednotlivých členských státech. V tomto ohledu by koordinační služby pro boj proti podvodům měly být schopny poskytovat, získat nebo koordinovat pomoc, kterou úřad potřebuje k účinnému plnění svých úkolů, a to před zahájením vnějšího či vnitřního vyšetřování, v jeho průběhu nebo na jeho konci.

(31)  Povinnost úřadu poskytovat členským státům pomoc za účelem koordinace jejich opatření na ochranu finančních zájmů Unie představuje klíčový prvek jeho mandátu podporující přeshraniční spolupráci mezi členskými státy. Je třeba stanovit podrobnější pravidla, aby se usnadnily koordinační činnosti úřadu a jeho spolupráce v tomto kontextu s orgány členských států, třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. Těmito pravidly by neměl být dotčen výkon pravomocí úřadu, které byly svěřeny Komisi ve zvláštních ustanoveních upravujících vzájemnou pomoc mezi správními orgány členských států a spolupráci mezi těmito orgány a Komisí, zejména nařízení Rady (ES) č. 515/97(12).

(32)  Úřad by měl mít rovněž možnost vyžádat si od koordinačních služeb pro boj proti podvodům pomoc v rámci koordinačních činností a koordinační služby pro boj proti podvodům by měly mít možnost vzájemně spolupracovat, aby se dále posílily dostupné mechanismy spolupráce v boji proti podvodům.

(32a)   Příslušné orgány členských států poskytují úřadu nezbytnou pomoc při plnění jeho úkolů. Pokud úřad vydá vnitrostátním orgánům pověřeným vedením trestního stíhání doporučení k přijetí soudních opatření a nejsou-li učiněny žádné návazné kroky, měl by členský stát své rozhodnutí úřadu odůvodnit. Jednou ročně by měl úřad vypracovat zprávu obsahující přehled informací o pomoci poskytnuté členskými státy a o krocích učiněných v návaznosti na doporučení k přijetí soudních opatření. [pozm. návrh 13]

(32b)   Za účelem doplnění procesních pravidel pro vedení vyšetřování vymezených v tomto nařízení by měl úřad stanovit procesní řád pro vyšetřování, který musí zaměstnanci úřadu dodržovat. Proto by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o vytvoření takového procesního řádu, aniž by byla dotčena nezávislost úřadu při výkonu jeho pravomocí. Tyto akty v přenesené pravomoci by měly vymezit zejména způsob výkonu mandátu a statut úřadu, podrobná pravidla upravující postupy při vyšetřování a povolené vyšetřovací úkony, legitimní práva dotčených osob, procesní záruky, ustanovení týkající se ochrany údajů a strategie v oblasti komunikace a přístupu k dokumentům, ustanovení o kontrole souladu s právem a o opravných prostředcích dostupných pro dotčené osoby a vztah s Úřadem evropského veřejného žalobce. Je obzvláště důležité, aby úřad v rámci přípravné činnosti vedl odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Komise by měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předávány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. [pozm. návrh 14]

(32c)   Nejpozději pět let po datu určeném v souladu s čl. 120 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2017/1939 by Komise měla vyhodnotit uplatňování tohoto nařízení a zejména účinnost spolupráce mezi úřadem a Úřadem evropského veřejného žalobce. [pozm. návrh 15]

(33)  Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž posílení ochrany finančních zájmů Unie tím, že se fungování úřadu přizpůsobí s ohledem na zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce a že se zvýší účinnost vyšetřování prováděných úřadem, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie přijetím pravidel, která upravují vztah mezi oběma úřady Unie a zvyšují účinnost vyšetřování prováděných úřadem v celé Unii, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k posílení boje proti podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

(34)  Toto nařízení nemění pravomoci a odpovědnost členských států přijímat opatření k boji proti podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

(35)  V souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001(13) byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko dne …(14).

(36)  Nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 se mění takto:

-1)  V článku 1 se návětí odstavce 1 nahrazuje tímto:"

„1. Za účelem posílení boje proti podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání či nesrovnalostem ohrožujícím finanční zájmy Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen souhrnně „Unie“, pokud to kontext vyžaduje) vykonává Evropský úřad pro boj proti podvodům, zřízený rozhodnutím 1999/352/ES, ESUO, Euratom (dále jen „úřad“), pravomoci týkající se vyšetřování svěřené Komisi:“ [pozm. návrh 16]

-1a)  v článku 1 se odstavec 2 nahrazuje tímto:"

„2. Úřad zajišťuje pomoc Komise členským státům při organizování úzké a pravidelné spolupráce mezi jejich příslušnými orgány za účelem koordinace jejich opatření zaměřených na ochranu finančních zájmů Unie před podvody. Úřad přispívá k vytváření a rozvoji metod prevence a boje proti podvodům, úplatkářství i proti jakékoli jiné nedovolené činnosti nebo nesrovnalostem poškozujícím finanční zájmy Unie. Úřad podporuje a koordinuje sdílení operačních zkušeností a osvědčených procesních postupů se členskými státy a mezi nimi v oblasti ochrany finančních zájmů Unie a rovněž podporuje společné kroky v boji proti podvodům uskutečňované členskými státy na dobrovolném základě.“ [pozm. návrh 17]

-1b)  v článku 1 se odst. 3 písm. d) nahrazuje tímto:"

„d) nařízení (EU) 2018/1725;“ [pozm. návrh 18]

-1c)  v článku 1 se do odstavce 3 se doplňuje písmeno da), které zní: "

„da) nařízení (EU) 2016/679.“ [pozm. návrh 19]

-1d)  v článku 1 se odstavec 4 nahrazuje tímto:"

„4. V rámci orgánů, institucí a jiných subjektů založených Smlouvami nebo na jejich základě (dále jen „orgány, instituce a jiné subjekty“), a aniž je dotčen článek 12d, provádí úřad správní vyšetřování za účelem boje proti podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání nebo nesrovnalostem ohrožujícím finanční zájmy Unie. Vyšetřuje proto závažné skutečnosti související s výkonem služebních povinností, které by mohly znamenat zanedbání povinností ze strany úředníků a zaměstnanců Unie, jež by mohlo vést k disciplinárnímu, popřípadě trestnímu stíhání, nebo zanedbání obdobných povinností členy orgánů a institucí, vedoucími pracovníky jiných subjektů nebo pracovníky orgánů, institucí a subjektů, na které se nevztahuje služební řád (dále společně jen „úředníci, jiní zaměstnanci, členové orgánů nebo institucí, vedoucí jiných subjektů nebo pracovníci“).“ [pozm. návrh 20]

1)  V článku 1 se vkládá nový odstavec, který zní:"

„4a. Úřad naváže a udržuje úzký vztah s Úřadem evropského veřejného žalobce, který byl v rámci posílené spolupráce zřízen nařízením Rady (EU) 2017/1939(15). Tento vztah je založen na vzájemné spolupráci, a doplňkovosti, předcházení zdvojování činností a výměně informací. Má zejména zajistit, aby na ochranu finančních zájmů Unie byly využity veškeré dostupné prostředky, a to prostřednictvím doplňkovosti jejich příslušných mandátů a podpory, kterou úřad poskytuje Úřadu Evropského veřejného žalobce. [pozm. návrh 21]

Spolupráce mezi úřadem OLAF a Úřadem evropského veřejného žalobce se řídí články 12c až 12f.“

1a)  v článku 1 se odstavec 5 nahrazuje tímto:"

„5. Za účelem uplatňování tohoto nařízení mohou příslušné orgány členských států a orgány, instituce a jiné subjekty uzavřít s úřadem správní ujednání. Tato správní ujednání se mohou týkat zejména předávání informací, provádění vyšetřování a navazujících opatření.“ [pozm. návrh 22]

1b)  v článku 2 se bod 2 nahrazuje tímto:"

„2) „nesrovnalostí“ „nesrovnalost“ ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95, včetně porušení povinností s dopadem na příjmy z daně z přidané hodnoty;“ [pozm. návrh 23]

1c)  v článku 2 se bod 3 nahrazuje tímto:"

„3) „podvodem, úplatkářstvím a jiným protiprávním jednáním nebo nesrovnalostmi ohrožujícími finanční zájmy Unie“ podvod, úplatkářství a jiné protiprávní jednání ohrožující finanční zájmy Unie ve smyslu příslušných právních aktů Unie;“ [pozm. návrh 24]

2)  V článku 2 se bod 4 nahrazuje tímto:"

„4) „správním vyšetřováním“ (dále jen „vyšetřování“) jakákoli inspekce, kontrola a jiné opatření prováděné úřadem podle článků 3 a 4 za účelem dosažení cílů uvedených v článku 1 a případně označení vyšetřovaných činností za nedovolené; těmito vyšetřováními nejsou dotčeny pravomoci Úřadu evropského veřejného žalobce nebo příslušných orgánů členských států zahájit trestní stíhání;“;

2a)  v článku 2 se bod 5 nahrazuje tímto:"

„5) „dotčenou osobou“ jakákoli osoba nebo hospodářský subjekt, které jsou podezřelé z toho, že se dopustily podvodu, úplatkářství nebo jiného protiprávního jednání či nesrovnalostí ohrožujících finanční zájmy Unie, a které jsou proto vyšetřovány úřadem;“ [pozm. návrh 25]

2b)  v článku 2 se vkládá nový bod, který zní:"

„7a. „členem orgánu“ podle okolností poslanec Evropského parlamentu, člen Evropské rady, zástupce členského státu na ministerské úrovni v Radě, člen Evropské komise, člen Soudního dvora Evropské unie, člen Rady guvernérů Evropské centrální banky nebo člen Evropského účetního dvora.“ [pozm. návrh 26]

2c)  v článku 2 se vkládá nový bod, který zní:"

„7b. „týmiž skutečnostmi“, že materiální skutečnosti jsou totožné a jsou pojímány jako soubor konkrétních podmínek, které jsou nerozlučně spojeny a které ve svém souhrnu mohou zakládat důvody pro vyšetřování protiprávního jednání, které je v pravomoci úřadu nebo Úřadu evropského veřejného žalobce.“ [pozm. návrh 27]

3)  Článek 3 se nahrazuje tímto:"

„Článek 3

Vnější vyšetřování Kontroly a inspekce na místě v členských státech a třetích zemích [pozm. návrh 28]

1.  V rozsahu stanoveném v článku 1 a čl. 2 bodech 1 a 3 provádí úřad kontroly a inspekce na místě v členských státech a v souladu s platnými dohodami o spolupráci a vzájemné pomoci a jinými platnými právními nástroji ve třetích zemích a v prostorách mezinárodních organizací. [pozm. návrh 29]

2.  Kontroly a inspekce na místě se provádějí v souladu s tímto nařízením a v případě, že se toto nařízení na danou záležitost nevztahuje, v souladu s nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96.

3.  Hospodářské subjekty spolupracují s úřadem v průběhu jeho vyšetřování. Úřad může od hospodářských subjektů požadovat ústní poskytnutí informací, mimo jiné i formou výslechu, a písemné poskytnutí informací a písemné poskytnutí informací v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. b). [pozm. návrh 30]

4.  Úřad provádí kontroly a inspekce na místě po předložení písemného zmocnění, jak je stanoveno v čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení a v čl. 6 odst. 1 nařízení (Euratom, ES) č. 2185/1996. Informuje dotčený hospodářský subjekt o postupu vztahujícím se na kontrolu, včetně použitelných procesních záruk, a o jeho povinnosti spolupracovat.

5.  Při výkonu těchto pravomocí dodržuje úřad procesní záruky stanovené v tomto nařízení a v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96. Při provádění kontroly a inspekce na místě má dotčený hospodářský subjekt právo nevypovídat ve svůj neprospěch a právo na pomoc osoby podle své volby. Při prohlášeních během kontrol na místě může hospodářský subjekt používat některý z úředních jazyků členského státu, v němž je usazen. Právo na pomoc zvolené osoby nebrání úřadu v přístupu do prostor hospodářského subjektu a nesmí vést k nepřiměřenému odkladu zahájení kontroly.

6.  Na žádost úřadu poskytne příslušný orgán dotčeného členského státu bez zbytečného odkladu zaměstnancům úřadu pomoc, která je nezbytná k účinnému plnění jejich úkolů, jak je stanoveno v písemném zmocnění uvedeném v čl. 7 odst. 2. [pozm. návrh 31]

Dotčený členský stát v souladu s nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 zajistí, aby byl zaměstnancům úřadu umožněn přístup ke všem informacím, dokumentům a dokumentům údajům týkajícím se skutečností, které jsou předmětem vyšetřování, jež jsou nezbytné pro efektivní a účinné provedení kontrol a inspekce na místě, a aby si mohli tyto dokumenty nebo informace ponechat a zamezit tak nebezpečí jejich zmizení. Pokud jsou k pracovním účelům používány soukromé přístroje, budou tyto přístroje předmětem vyšetřování úřadu, pouze pokud má úřad důvodné podezření, že by jejich obsah mohl být pro vyšetřování důležitý. [pozm. návrh 32]

7.  Pokud se dotčený hospodářský subjekt podrobí kontrole a inspekci na místě povolené podle tohoto nařízení, ustanovení čl. 2 odst. 4 nařízení (Euratom, ES) č. 2988/95 a čl. 6 odst. 1 třetího pododstavce a čl. 7 odst. 1 nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 se nepoužijí, pokud tato ustanovení vyžadují dodržení vnitrostátního práva a mohou omezit přístup úřadu k informacím a dokumentaci podle podmínek vztahujících se na vnitrostátní správní kontrolory.

Pokud zaměstnanci úřadu zjistí, že se hospodářský subjekt kontrole nebo inspekci na místě povolené podle tohoto nařízení brání, poskytne jim dotčený členský stát nezbytnou pomoc ze strany donucovacích orgánů, aby mohl úřad provést kontrolu nebo inspekci na místě účinně a bez zbytečného odkladu.

Při poskytování pomoci podle tohoto odstavce nebo podle odstavce 6 jednají příslušné vnitrostátní orgány v souladu s vnitrostátními procesními pravidly, která se vztahují na dotčený příslušný vnitrostátní orgán. Jestliže tato pomoc vyžaduje podle vnitrostátních právních předpisů povolení justičního orgánu, musí být o toto povolení požádáno.

7a.   Pokud se prokáže, že členský stát neplní svou povinnost spolupracovat podle odstavců 6 a 7, má Unie právo na vrácení částky související s danou kontrolou nebo inspekcí na místě. [pozm. návrh 33]

8.  V rámci své vyšetřovací funkce provádí úřad kontroly a inspekce podle čl. 9 odst. 1 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 a podle odvětvových předpisů, na něž se odkazuje v čl. 9 odst. 2 výše uvedeného nařízení, v členských státech a v souladu s platnými dohodami o spolupráci a vzájemné pomoci a jinými platnými právními nástroji ve třetích zemích a v prostorách mezinárodních organizací.

9.   V případě, že je to nutné pro účely zjištění, zda došlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie, má úřad v průběhu vnějšího vyšetřování přístup ke všem relevantním informacím a údajům, které souvisejí s vyšetřovanými skutečnostmi a které mají v držení orgány, instituce a subjekty, a to bez ohledu na nosič, na němž jsou uloženy. Za tímto účelem se použijí ustanovení čl. 4 odst. 2 a 4. [pozm. návrh 34]

10.  Aniž je dotčeno ustanovení čl. 12c odst. 1, může úřad v případě, že se ještě před rozhodnutím, zda zahájit vnější vyšetřování, zabývá informacemi naznačujícími, že došlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie, informovat příslušné orgány dotčených členských států a v případě potřeby dotčené orgány, instituce a jiné subjekty.

Aniž jsou dotčeny odvětvové předpisy, na které se odkazuje v čl. 9 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95, zajistí příslušné orgány dotčených členských států, že budou podniknuty vhodné kroky v souladu s vnitrostátním právem, na nichž se může úřad podílet. Příslušné orgány dotčených členských států na požádání informují úřad o podniknutých krocích a o skutečnostech zjištěných na základě těchto informací, jak je uvedeno v prvním pododstavci tohoto odstavce.“ [pozm. návrh 35]

4)  Článek 4 se mění takto:

-a)  název článku 4 se nahrazuje tímto:"

„Další ustanovení o vyšetřování“ [pozm. návrh 36]

-aa)  v článku 4 se odstavec 1 nahrazuje tímto:"

„1. Správní vyšetřování uvnitř orgánů, institucí a jiných subjektů v oblastech uvedených v článku 1 se provádějí v souladu s podmínkami stanovenými tímto nařízením a rozhodnutími přijatými daným orgánem, institucí nebo jiným subjektem.“ [pozm. návrh 37]

a)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:"

b)  odstavec 3 se nahrazuje tímto vypouští:"

„3. V souladu s článkem 3 může úřad provádět kontroly a inspekce na místě v prostorách hospodářských subjektů, aby získal přístup k relevantním informacím o skutečnostech, které jsou předmětem vnitřního vyšetřování.“; [pozm. návrh 41]

ba)  v článku 4 se odstavec 4 nahrazuje tímto:"

„4. Orgány, instituce a jiné subjekty jsou informovány, pokud zaměstnanci úřadu provádějí v jejich prostorách vyšetřování nebo nahlížejí do dokumentů či údajů nebo žádají informace, které mají tyto orgány, instituce a jiné subjekty v držení. Aniž jsou dotčeny články 10 a 11 tohoto nařízení, může úřad kdykoli předat příslušnému orgánu, instituci nebo jinému subjektu informace získané při vyšetřováních.“ [pozm. návrh 42]

bb)  v článku 4 se odstavec 5 nahrazuje tímto:"

„5. Orgány, instituce a jiné subjekty zavedou vhodné postupy a přijmou potřebná opatření k tomu, aby byla ve všech fázích vyšetřování zajištěna důvěrnost.“ [pozm. návrh 43]

bc)  v čl. 4 odst. 6 se první pododstavec nahrazuje tímto:"

„Pokud se při vyšetřování zjistí, že by dotčenou osobou mohl být některý z úředníků, jiných zaměstnanců, členů orgánů nebo institucí, vedoucích jiných subjektů nebo pracovníků, je o tom informován orgán, instituce nebo jiný subjekt, ke kterému tato osoba patří.“ [pozm. návrh 44]

bd)  v čl. 4 odst. 6 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:"

„V případech, kdy důvěrnost vyšetřování nemůže být zajištěna obvyklými způsoby komunikace, použije úřad k podání informací vhodné alternativní cesty.“ [pozm. návrh 45]

be)  v článku 4 se odstavec 7 nahrazuje tímto:"

„7. Rozhodnutí, které má podle odstavce 1 přijmout každý orgán, instituce nebo jiný subjekt, obsahuje zejména pravidlo týkající se povinnosti úředníků, jiných zaměstnanců, členů orgánů nebo institucí, vedoucích jiných subjektů nebo pracovníků spolupracovat s úřadem a poskytovat mu informace, přičemž musí být zajištěna důvěrnost vyšetřování.“ [pozm. návrh 46]

c)  v odstavci 8 se první pododstavec nahrazuje tímto:"

„Aniž je dotčeno ustanovení čl. 12c odst. 1, může úřad v případě, že se ještě před rozhodnutím, zda zahájit vnitřní vyšetřování, zabývá informacemi naznačujícími, že došlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu či nesrovnalostem ohrožujícím finanční zájmy Unie, informovat dotčený orgán, instituci nebo jiný subjekt. Dotčený orgán příslušné orgány dotčeného členského státu a dotčené orgány, instituce nebo jiný subjekt na požádání informují úřad o veškerých podniknutých krocích a o skutečnostech zjištěných na základě těchto informací jiné subjekty, je-li to žádoucí.“

Dotčený orgán, instituce nebo subjekt na požádání informují úřad o veškerých podniknutých krocích a o skutečnostech zjištěných na základě těchto informací.“; [pozm. návrh 47]

ca)  v odstavci 8 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:"

„Pokud jde o vyšetřování uvnitř orgánů, institucí nebo jiných subjektů, kdy úřad informuje příslušné orgány dotčených členských států, uplatní se procesní požadavky stanovené v čl. 9 odst. 4 druhém a třetím pododstavci. Rozhodnou-li se příslušné orgány na základě informací, které jim byly poskytnuty, podniknout jakékoli kroky v souladu s vnitrostátním právem, informují o nich na požádání úřad.“ [pozm. návrh 48]

cb)  v odstavci 8 se doplňuje nový pododstavec, který zní:"

„Pokud jde o kontroly a inspekce na místě podle článku 3, zajistí příslušné orgány dotčených členských států, aby byla v souladu s vnitrostátním právem přijata vhodná opatření, na nichž se může úřad podílet, aniž jsou dotčeny odvětvové předpisy, na které se odkazuje v čl. 9 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95. Příslušné orgány dotčených členských států na požádání informují úřad o přijatých opatřeních a o skutečnostech zjištěných na základě informací ve smyslu prvního pododstavce tohoto odstavce.“ [pozm. návrh 49]

5)  Článek 5 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se první věta nahrazuje tímto:"

„Aniž jsou dotčena ustanovení článku 12d, může generální ředitel zahájit vyšetřování v případě, že existuje dostatečně závažné podezření, které může být založeno i na informacích od třetí osoby nebo na anonymních informacích, že došlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.“; [pozm. návrh 50]

aa)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

„1. Aniž jsou dotčena ustanovení článku 12d, může generální ředitel zahájit vyšetřování v případě, že existuje dostatečně závažné podezření, které může být založeno i na informacích od třetí osoby nebo na anonymních informacích, že došlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání či nesrovnalostem ohrožujícím finanční zájmy Unie. Doba pro vyhodnocení předcházející tomuto rozhodnutí netrvá déle než dva měsíce. Pokud je známa totožnost informátora, který příslušné informace poskytl, bude o výsledku vyhodnocení informován.“ [pozm. návrh 51]

ab)  v odstavci 2 se pododstavec 1 nahrazuje tímto:"

Rozhodnutí o zahájení vyšetřování přijímá generální ředitel, který jedná buď z vlastního podnětu, nebo na žádost orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie či na žádost členského státu.“ [pozm. návrh 52]

ac)  v odstavci 2 se vypouští první pododstavec; [pozm. návrh 53]

ad)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:"

„3. Zvažuje-li generální ředitel, zda zahájí vyšetřování na žádost podle odstavce 2, nebo vede-li úřad vyšetřování, dotčené orgány, instituce nebo jiné subjekty nezahájí souběžné vyšetřování týchž skutečností, pokud se s úřadem nedohodnou jinak. Tento odstavec se nevztahuje na vyšetřování vedená Úřadem evropského veřejného žalobce podle nařízení (EU) 2017/1939.“ [pozm. návrh 54]

b)  v odstavci 3 se doplňuje nová věta, která zní:"

„Tento odstavec se nevztahuje na vyšetřování prováděná Úřadem evropského veřejného žalobce podle nařízení (EU) 2017/1939.“; [pozm. návrh 55]

ba)  v článku 5 se odstavec 5 nahrazuje tímto:"

„5. Pokud generální ředitel rozhodne, že vyšetřování uvnitř orgánů, institucí nebo jiných subjektů nezahájí, přestože existuje dostatečné podezření, že došlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání či nesrovnalostem ohrožujícím finanční zájmy Unie, neprodleně předá veškeré relevantní informace dotčenému orgánu, instituci nebo subjektu, aby na jejich základě mohly přijmout náležitá opatření v souladu s pravidly, která se na daný orgán, instituci nebo subjekt vztahují. Úřad se případně dohodne s orgánem, institucí nebo jiným subjektem na vhodných opatřeních na ochranu důvěrnosti zdroje těchto informací, a je-li to nutné, požádá o poskytnutí informací ohledně následně přijatých.“ [pozm. návrh 56]

c)  odstavec 6 se nahrazuje tímto:"

„6. Pokud generální ředitel rozhodne, že vnější vyšetřování nezahájí, může neprovede kontrolu nebo inspekci na místě podle článku 3, přestože existuje dostatečné podezření, že došlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání či nesrovnalostem poškozujícím finanční zájmy Unie, neprodleně předat předá veškeré relevantní informace příslušným orgánům dotčeného členského státu, aby na jejich základě mohly přijmout náležitá opatření v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem. V případě potřeby informuje úřad rovněž dotčený orgán, instituci nebo jiný subjekt.“; [pozm. návrh 57]

ca)  vkládá se nový odstavec 6a, který zní:"

„6a. Generální ředitel pravidelně informuje dozorčí výbor v souladu s čl. 17 odst. 5 o případech, kdy se rozhodl vyšetřování nezahájit, a uvede důvody svého rozhodnutí.“ [pozm. návrh 58]

6)  Článek 7 se mění takto:

-a)  v článku 7 se odstavec 1 nahrazuje tímto:"

„1. Vyšetřování řídí generální ředitel, v příslušných případech na základě písemných pokynů. Vyšetřování vedou pod jeho řízením zaměstnanci úřadu, které určil. Generální ředitel nevede vyšetřování osobně.“ [pozm. návrh 59]

a)  v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:"

„Příslušné orgány členských států poskytují zaměstnancům úřadu nezbytnou pomoc, aby jim umožnily efektivně a bez zbytečného odkladu plnit jejich úkoly v souladu s tímto nařízením.“;

b)  v odstavci 3 se doplňuje druhý pododstavec, který zní:"

c)  v odstavci 3 se doplňuje třetí pododstavec, který zní:"

„Při poskytování pomoci podle předchozích pododstavců jednají příslušné vnitrostátní orgány v souladu s vnitrostátními procesními pravidly, která se vztahují na dotčený příslušný vnitrostátní orgán.“;

ca)  v odstavci 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:"

Orgány, instituce a jiné subjekty zajistí, aby jejich úředníci, jiní zaměstnanci, členové, vedoucí a pracovníci poskytovali zaměstnancům úřadu nezbytnou pomoc, jež jim umožní v souladu s tímto nařízením efektivně a bez zbytečného prodlení plnit své úkoly.“ [pozm. návrh 60]

cb)  odstavec 4 se vypouští; [pozm. návrh 61]

cc)  v odstavci 6 se návětí nahrazuje tímto:"

„6. Pokud se při vyšetřování zjistí, že by mohlo být vhodné přijmout preventivní správní opatření k ochraně finančních zájmů Unie, informuje úřad neprodleně dotčený orgán, instituci nebo jiný subjekt o probíhajícím vyšetřování a navrhne vhodná opatření. Předávané informace obsahují následující údaje:“ [pozm. návrh 62]

cd)  v odst. 6 prvním pododstavci se písmeno b) nahrazuje tímto:"

„b) veškeré informace, které mohou dotčenému orgánu, instituci nebo subjektu pomoci při rozhodování o tom, jaká preventivní správní opatření na ochranu finančních zájmů Unie mají být přijata;“ [pozm. návrh 63]

ce)  v odst. 6 prvním pododstavci se písmeno c) nahrazuje tímto:"

„c) veškerá doporučená zvláštní opatření na ochranu důvěrnosti, zejména v případech, které vyžadují použití vyšetřovacích opatření, která spadají do pravomoci vnitrostátního soudního orgánu nebo jiného vnitrostátního orgánu, v souladu s použitelnými vnitrostátními předpisy týkajícími se vyšetřování.“ [pozm. návrh 64]

d)  v odstavci 6 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:"

„Vedle prvního pododstavce může dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt kdykoliv neprodleně informuje úřad konzultovat za účelem přijetí jakýchkoli vhodných o jakékoli odchylce od navrhovaných preventivních opatření v úzké spolupráci s úřadem, včetně opatření na ochranu důkazů, a o těchto opatřeních neprodleně informují úřad důvodech takové odchylky.“; [pozm. návrh 65]

e)  odstavec 8 se nahrazuje tímto:"

„8. Nelze-li vyšetřování skončit do dvanácti měsíců od zahájení, podává generální ředitel po uplynutí této lhůty dvanácti měsíců a poté každých šest měsíců dozorčímu výboru zprávu obsahující podrobně popsané důvody a případně tohoto zdržení a nápravná opatření navrhována přijatá s cílem vyšetřování urychlit.“ [pozm. návrh 66]

ea)  vkládá se nový odstavec 8a, který zní:"

„8a. Zpráva obsahuje alespoň stručný popis skutečností, jejich právní kvalifikaci, posouzení způsobené škody nebo škody, která by pravděpodobně mohla být způsobena, datum uplynutí promlčecí lhůty, důvody, proč nebylo možné dodržet lhůtu dvanácti měsíců, a případně i nápravná opatření navrhovaná s cílem vyšetřování urychlit.“ [pozm. návrh 67]

7)  Článek 8 se mění takto:

-a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

„1. Orgány, instituce a subjekty předají neprodleně úřadu veškeré informace týkající se možných případů podvodů, úplatkářství nebo jiného protiprávního jednání či nesrovnalostí ohrožujících finanční zájmy Unie. Tato povinnost se vztahuje na Úřad evropského veřejného žalobce, pokud příslušné případy nespadají do oblasti jeho působnosti podle kapitoly IV nařízení (EU) 2017/1939.“ [pozm. návrh 68]

a)  v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:"

„Pokud orgány, instituce a jiné subjekty podávají ohlášení Úřadu evropského veřejného žalobce v souladu s článkem 24 nařízení (EU) 2017/1939, mohou místo toho vyhovět povinnosti stanovené v prvním pododstavci tím, že předají úřadu kopii ohlášení zaslaného Úřadu evropského veřejného žalobce.“; [pozm. návrh 69]

b)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:"

„2. Orgány, instituce a jiné subjekty a v případě, že jim v tom nebrání vnitrostátní právo, příslušné orgány členských států neprodleně předají úřadu na jeho žádost nebo z vlastního podnětu všechny dokumenty a informace, které mají v držení a které souvisejí s vyšetřováním, jež úřad provádí. [pozm. návrh 70]

Před zahájením vyšetřování předají úřadu na jeho žádost všechny dokumenty nebo informace, které mají v držení a které jsou nezbytné k posouzení tvrzení nebo použití kritérií pro zahájení vyšetřování, která jsou stanovena v čl. 5 odst. 1“;

c)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:"

„3. Orgány, instituce a jiné subjekty a v případě, že jim v tom nebrání vnitrostátní právo, příslušné orgány členských států neprodleně předají úřadu na jeho žádost či z vlastní iniciativy další dokumenty nebo informace, které považují za významné, které mají v držení a které se týkají boje proti podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu nebo nesrovnalostem ohrožujícím finanční zájmy Unie.“; [pozm. návrh 71]

d)  doplňuje se nový odstavec 4, který zní:"

„4. Tento článek se nevztahuje na Úřad evropského veřejného žalobce, pokud jde o trestné činy, u nichž by mohl vykonat svou pravomoc v souladu s články 22 a 25 kapitolou IV nařízení (EU) 2017/1939. [pozm. návrh 72]

Tímto není dotčena možnost Úřadu evropského veřejného žalobce poskytnout úřadu příslušné informace o případech v souladu s čl. 34 odst. 8, čl. 36 odst. 6, čl. 39 odst. 4 a čl. 101 odst. 3 a 4 nařízení (EU) 2017/1939.“;

8)  Článek 9 se mění takto:

-a)  v odstavci 2 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:"

„Požadavky uvedené ve druhém a třetím pododstavci se nevztahují na záznam prohlášení v rámci kontrol a inspekcí na místě. Dotčená osoba musí být ovšem před učiněním prohlášení informována o svých právech, zejména o právu na právní pomoc osoby podle své volby.“ [pozm. návrh 73]

-aa)  v odstavci 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:"

„Za tímto účelem úřad dotčenou osobu vyzve, aby se vyjádřila buď písemně, nebo v rozhovoru s určenými zaměstnanci úřadu. Tato výzva musí obsahovat shrnutí skutečností, které se dotčené osoby týkají, informace požadované podle článků 15 a 16 nařízení (EU)2018/1725, a dále lhůtu pro vyjádření, která nesmí být kratší než 10 pracovních dní od obdržení této výzvy. Tuto lhůtu lze zkrátit, pokud s tím dotčená osoba výslovně souhlasí, nebo na základě řádně odůvodněné naléhavosti vyšetřování. Závěrečná zpráva o vyšetřování musí na veškerá tato vyjádření odkazovat.“ [pozm. návrh 74]

a)  v odstavci 4 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:"

„V náležitě odůvodněných případech, kdy je to nezbytné k zachování důvěrnosti vyšetřování nebo kdy se použijí vyšetřovací postupy, které spadají do působnosti Úřadu evropského veřejného žalobce nebo vnitrostátního justičního orgánu, může generální ředitel rozhodnout, že splnění povinnosti vyzvat dotčenou osobu k vyjádření bude odloženo.“;

aa)  vkládá se nový odstavec 5a, který zní:"

„5a. Pokud úřad doporučí následná soudní opatření a aniž jsou dotčena práva oznamovatelů a informátorů na zachování důvěrnosti, dotčené osobě je umožněn přístup ke zprávě, kterou úřad vypracoval podle článku 11 v návaznosti na své vyšetřování, a k veškerým příslušným dokumentům, a to v rozsahu, v jakém se tyto dokumenty vztahují k dotčené osobě, a pokud případně Úřad evropského veřejného žalobce ani vnitrostátní soudní orgány nepodají do šesti měsíců námitku. Příslušný soudní orgán může rovněž vydat povolení před uplynutím této lhůty.“ [pozm. návrh 75]

8a)  Vkládá se nový článek 9a, který zní:"

„Článek 9a

Inspektor procesních záruk

1.  Komise jmenuje postupem uvedeným v odstavci 2 inspektora procesních záruk (dále jen „inspektor“) na dobu pěti let bez možnosti obnovení. Po uplynutí funkčního období setrvá inspektor ve funkci, dokud nebude nahrazen.

2.  V návaznosti na výzvu k podávání přihlášek zveřejněnou v Úředním věstníku Evropské unie vypracuje Komise seznam vhodných uchazečů o pozici inspektora s odpovídající kvalifikací. Komise jmenuje inspektora po konzultaci s Evropským parlamentem a Radou.

3.  Inspektor musí mít potřebnou kvalifikaci a zkušenosti v oblasti procesních práv a záruk.

4.  Inspektor vykonává své funkce zcela nezávisle a při výkonu svých úkolů od si nikoho nevyžaduje ani nepřijímá pokyny.

5.  Inspektor sleduje dodržování procesních práv a záruk ze strany úřadu. Odpovídá za vyřizování stížností obdržených úřadem.

6.  Inspektor každoročně podává Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, dozorčímu výboru a úřadu zprávu o výkonu této funkce. Neodkazuje na jednotlivé případy, které jsou předmětem vyšetřování, a zajistí důvěrnost vyšetřování i po jejich uzavření.“ [pozm. návrh 76]

8b)  Vkládá se nový článek 9b, který zní:"

„Článek 9b

Mechanismus pro podávání a vyřizování stížností

1.  Úřad ve spolupráci s inspektorem přijme nezbytná opatření k vytvoření mechanismu pro podávání a vyřizování stížností s cílem sledovat a zajistit dodržování procesních záruk při všech úkonech úřadu.

2.  Každá osoba, jíž se týká vyšetřování prováděné úřadem, je oprávněna podat inspektorovi stížnost týkající se dodržování procesních záruk uvedených v článku 9 úřadem. Podání stížnosti nemá pozastavující účinek na vedení probíhajícího vyšetřování.

3.  Stížnosti lze podávat nejpozději jeden měsíc poté, co se stěžovatel dozví o příslušných skutečnostech, které představují údajné porušení jeho procesních záruk. Stížnost nelze podat později než jeden měsíc po uzavření vyšetřování. Stížnosti týkající se lhůty uvedené v čl. 9 odst. 2 a 4 se podávají před uplynutím lhůty stanovené v uvedených ustanoveních.

4.  Jakmile inspektor obdrží stížnost, neprodleně uvědomí generálního ředitele úřadu a poskytne úřadu možnost, aby problém, na který stěžovatel upozornil, do 15 pracovních dnů vyřešil.

5.  Aniž jsou dotčena ustanovení článku 10 tohoto nařízení, předá úřad inspektorovi veškeré informace nezbytné k tomu, aby inspektor mohl vydat doporučení.

6.  Inspektor bez prodlení vydá doporučení týkající se stížnosti, a to nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy úřad informoval inspektora o opatřeních, která přijal k nápravě problému, nebo od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 3. Doporučení se předloží úřadu a sdělí stěžovateli. Ve výjimečných případech může inspektor rozhodnout o prodloužení lhůty pro vydání doporučení o dalších 15 dní. Inspektor písemně informuje generálního ředitele o důvodech prodloužení lhůty. Nevydá-li inspektor doporučení ve lhůtách stanovených v tomto odstavci, předpokládá se, že inspektor stížnost zamítl bez vydání doporučení.

7.  Aniž by zasahoval do vedení probíhajícího vyšetřování, inspektor přezkoumá stížnost v rámci řízení o sporných otázkách. Inspektor může požádat svědky na základě jejich souhlasu, aby podali písemné či ústní vysvětlení, jež považuje za relevantní při zjišťování skutkového stavu.

8.  Generální ředitel se v dané věci řídí doporučením inspektora, kromě řádně odůvodněných případů, kdy se od něj může odchýlit. Pokud se generální ředitel rozhodne se od doporučení odchýlit, sdělí stěžovateli a inspektorovi hlavní důvody tohoto rozhodnutí, pokud takové sdělení nemá vliv na probíhající vyšetřování. Důvody, proč se inspektorovým doporučením neřídil, uvede v poznámce připojené k závěrečné zprávě o vyšetřování.

9.  Generální ředitel může inspektora požádat o stanovisko k jakékoli záležitosti týkající se dodržování procesních záruk spadající do oblasti působnosti inspektora, a to včetně rozhodnutí pozdržet informaci o dotčené osobě podle čl. 9 odst. 3. Generální ředitel v každé takové žádosti uvede lhůtu, v níž má inspektor odpovědět.

10.  Aniž jsou dotčeny lhůty stanovené v článku 90a služebního řádu, pokud úředník nebo jiný zaměstnanec Unie podal generálnímu řediteli stížnost v souladu s článkem 90a služebního řádu a tentýž úředník nebo tentýž jiný zaměstnanec podal ve stejné věci stížnost inspektorovi, vyčká generální ředitel před zodpovězením stížnosti na doporučení inspektora.“ [pozm. návrh 77]

9)  Článek 10 se mění takto:

-a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

„1. Informace předané nebo získané v rámci vyšetřování mimo orgány, instituce a jiné subjekty v jakékoli formě jsou chráněny podle ustanovení vnitrostátního práva a práva Unie, která se na tato vyšetřování vztahují.“ [pozm. návrh 78]

-aa)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:"

„2. Na informace předané nebo získané v rámci vyšetřování v orgánech, institucích a jiných subjektech v jakékoli formě se vztahuje služební tajemství a jsou chráněny podle předpisů použitelných pro orgány Unie.“ [pozm. návrh 79]

-ab)  vkládá se nový odstavec 3a, který zní:"

„3a. Úřad zveřejní své zprávy a doporučení poté, co příslušné orgány uzavřou všechny související vnitrostátní a unijní postupy a jejich zveřejnění již vyšetřování neovlivní. Zveřejnění musí být v souladu s pravidly a zásadami pro ochranu údajů stanovenými v tomto článku a v článku 1.“ [pozm. návrh 80]

a)  v odstavci 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:"

„Úřad jmenuje v souladu s článkem 24 43 nařízení (ES EU) č. 45/2001 2018/1725 inspektora ochrany údajů.“ [pozm. návrh 81]

aa)  vkládá se nový odstavec 5a, který zní:"

„5a. Osoby oznamující úřadu trestné činy a další porušení povinností týkající se finančních zájmů Unie mají plnou ochranu, zejména prostřednictvím unijních právních předpisů o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie.“ [pozm. návrh 82]

10)  Článek 11 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:"

„Ke zprávě mohou být jsou připojena doporučení generálního ředitele ohledně opatření, která mají být přijata. V těchto doporučeních jsou v příslušných případech uvedena veškerá disciplinární, správní, finanční nebo soudní opatření dotčených orgánů, institucí a jiných subjektů a příslušných orgánů dotčených členských států, a zejména upřesněny odhadované částky, které mají být vymáhány, a předběžná právní kvalifikace zjištěných skutečností.“; [pozm. návrh 83]

b)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:"

„2. Při vypracovávání těchto zpráv a doporučení je nutné zohlednit příslušná ustanovení práva Unie, a pokud je v daném případě použitelné, též vnitrostátního práva dotčeného členského státu.

Úřad přijme odpovídající interní opatření, aby zajistil konzistentní kvalitu závěrečných zpráv a doporučení, a zváží, zda je třeba přepracovat obecné zásady vyšetřovacích postupů, aby byly odstraněny jakékoli případné nesrovnalosti. [pozm. návrh 84]

Po jednoduchém ověření jejich pravosti představují zprávy vypracované na tomto základě, včetně veškerých podpůrných důkazů připojených k těmto zprávám, přípustné důkazy v soudním řízení netrestní povahy u vnitrostátních soudů, jakož i ve správních řízeních v členských státech. Pravomoc vnitrostátních soudů svobodně posoudit tyto důkazy není tímto nařízením dotčena. [pozm. návrh 85]

Zprávy vyhotovené úřadem představují stejným způsobem a za stejných podmínek jako úřední zprávy vypracované vnitrostátními správními kontrolory důkazy přípustné v trestním řízení členského státu, pokud je jejich použití nezbytné. Vztahují se na ně stejná pravidla hodnocení, jako tomu je u úředních zpráv vypracovaných vnitrostátními správními kontrolory, a mají stejnou důkazní hodnotu jako tyto zprávy. [pozm. návrh 86]

Členské státy oznámí úřadu pravidla vnitrostátního práva, která jsou relevantní pro účely třetího prvního pododstavce. [pozm. návrh 87]

Vnitrostátní soudy oznámí úřadu jakékoli odmítnutí důkazů v souladu s tímto odstavcem. Oznámení obsahuje právní základ a podrobné odůvodnění tohoto zamítnutí. Generální ředitel ve svých výročních zprávách podle čl. 17 odst. 4 hodnotí přípustnost důkazů v členských státech. [pozm. návrh 88]

Zprávy vypracované úřadem představují přípustné důkazy v soudních řízeních u soudů Unie a ve správních řízeních v Unii.“;

c)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:"

„3. Zprávy a doporučení vypracované po skončení vnějšího vyšetřování a veškeré důležité související dokumenty se podle předpisů o vnějších vyšetřováních v příslušných případech předají příslušným orgánům dotčených členských států a v případě potřeby dotčenému orgánu, instituci nebo jinému subjektu. Uvedený orgán, instituce nebo jiný subjekt přijme taková opatření opatření, zejména disciplinární nebo právní povahy, která jsou vzhledem k výsledkům vnějšího vyšetřování nezbytná, a uvědomí o nich úřad ve lhůtě stanovené v doporučeních připojených ke zprávě a kromě toho na žádost úřadu. Příslušné orgány členských států podají úřadu do devíti měsíců zprávu o opatřeních, která byla přijata na základě zprávy o případu.“; [pozm. návrh 89]

ca)  odstavec 4 se vypouští; [pozm. návrh 90]

cb)  odstavec 5 se nahrazuje tímto: "

„5. Jsou-li ve zprávě vypracované na základě vyšetřování uvedeny skutečnosti, které by mohly být předmětem trestního stíhání, předají se tyto informace neprodleně soudním orgánům dotčeného členského státu, aniž jsou dotčena ustanovení článků 12c a 12d.“ [pozm. návrh 91]

cc)  vkládá se nový odstavec 6a, který zní:"

„6a. Příslušné orgány členských států a orgány, instituce a jiné subjekty zajistí, aby disciplinární, správní, finanční a soudní doporučení, která generální ředitel předložil v souladu s odstavci 1 a 3, byla dodržena, a do 31. března každého roku zašlou úřadu podrobnou zprávu o přijatých opatřeních, případně včetně důvodů, proč nejsou doporučení úřadu prováděna.“ [pozm. návrh 92]

cd)  odstavec 8 se mění takto:"

„8. Pokud informátor úřadu poskytl informace, jež vedly k vyšetřování, úřad uvedeného informátora uvědomí o ukončení vyšetřování. Úřad však může takovouto žádost zamítnout, domnívá-li se, že by touto žádostí mohly být dotčeny oprávněné zájmy dotčené osoby, účinnost vyšetřování a opatření přijatých na jeho základě nebo požadavky na zachování důvěrnosti.“ [pozm. návrh 93]

10a)  Za článek 11 se vkládá nový článek, který zní:"

„Článek 11a

Žaloba u Tribunálu

Jakákoli dotčená osoba může proti Komisi podat žalobu ohledně zrušení zprávy o vyšetřování, která byla předána vnitrostátním orgánům nebo institucím uvedeným v čl. 11 odst. 3, na základě nedostatku kompetencí, porušení podstatných procesních požadavků, porušení Smluv včetně Listiny nebo zneužití pravomoci.“ [pozm. návrh 94]

11)  Článek 12 se mění takto:

-a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto: "

„1. Aniž jsou dotčeny články 10 a 11 tohoto nařízení a ustanovení nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96, může úřad předat příslušným orgánům dotčených členských států informace získané při kontrolách nebo inspekcích na místě podle článku 3, a to v dostatečném předstihu, tak aby mohly uskutečnit vhodné kroky v souladu se svým vnitrostátním právem. Informace může rovněž předat dotčenému orgánu, instituci nebo jinému subjektu.“ [pozm. návrh 95]

a)  v odstavci 1 se doplňuje nová věta, která zní:"

„Může předat informace rovněž dotčenému orgánu, instituci nebo jinému subjektu.“; [pozm. návrh 96]

aa)  v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:"

Aniž jsou dotčeny články 10 a 11, předá generální ředitel soudním orgánům dotčeného členského státu informace, které úřad v průběhu vyšetřování v rámci orgánů, institucí nebo jiných subjektů získal o skutečnostech, jež spadají do příslušnosti vnitrostátního soudního orgánu.“ [pozm. návrh 97]

b)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:"

„3. Pokud jim v tom nebrání jejich vnitrostátní právo, informují příslušné orgány dotčeného členského státu úřad z vlastního podnětu nebo na jeho žádost včas do jednoho měsíce o opatřeních přijatých na základě informací, které jim byly předány podle tohoto článku.“; [pozm. návrh 98]

c)  doplňuje se nový odstavec 5, který zní:"

„5. Z vlastního podnětu nebo na žádost si může úřad vyměňovat příslušné informace se sítí Eurofisc, která byla zřízena nařízením Rady (EU) č. 904/2010(18).“;

12)  Vkládají se nové články, které znějí:"

„Článek 12a

Koordinační služby pro boj proti podvodům v členských státech

1.  Pro účely tohoto nařízení určí členské státy službu (dále jen „koordinační služba pro boj proti podvodům“), která bude napomáhat účinné spolupráci a výměně informací, včetně informací operační povahy, s úřadem. V příslušných případech a v souladu s vnitrostátním právem může být koordinační služba pro boj proti podvodům považována za příslušný orgán pro účely tohoto nařízení.

2.  Na žádost úřadu a před rozhodnutím o zahájení vyšetřování, jakož i během vyšetřování či posléze koordinační služby pro boj proti podvodům poskytnou, získají nebo koordinují potřebnou pomoc, aby mohl úřad plnit účinně své úkoly. Tato pomoc zahrnuje zejména pomoc příslušných vnitrostátních orgánů poskytovanou podle čl. 3 odst. 6 a 7, čl. 7 odst. 3 a čl. 8 odst. 2 a 3.

3.  Úřad si může vyžádat pomoc koordinačních služeb pro boj proti podvodům při provádění koordinačních činností podle článku 12b, v příslušných případech včetně horizontální spolupráce a výměny informací mezi koordinačními službami pro boj proti podvodům.

Článek 12b

Koordinační činnosti

1.  Podle čl. 1 odst. 2 může úřad organizovat a usnadňovat spolupráci mezi příslušnými orgány členských států, orgány, institucemi a jinými subjekty, jakož i v souladu s platnými dohodami o spolupráci a vzájemné pomoci a jinými platnými právními nástroji mezi orgány třetích zemí a mezinárodními organizacemi. Za tímto účelem mohou zúčastněné orgány a úřad shromažďovat, analyzovat a vyměňovat si informace, včetně informací operační povahy. Zaměstnanci úřadu mohou doprovázet příslušné orgány provádějící vyšetřovací činnosti, a to na žádost těchto orgánů. Použijí se ustanovení článku 6, čl. 7 odst. 6 a 7, čl. 8 odst. 3 a článku 10.

2.  Úřad může vypracovat zprávu o provedených koordinačních činnostech a ve vhodných případech ji předat příslušným vnitrostátním orgánům a dotčeným orgánům, institucím a jiným subjektům.

3.  Tento článek se použije, aniž by byl dotčen výkon pravomocí úřadu, které jsou svěřeny Komisi ve zvláštních ustanoveních upravujících vzájemnou pomoc mezi správními orgány členských států a spolupráci mezi těmito orgány a Komisí.

3a.  Povinnosti vzájemné správní pomoci podle nařízení Rady (ES) č. 515/97(19) a nařízení (EU) č. 608/2013(20) se rovněž vztahují na koordinační činnosti týkající se evropských strukturálních a investičních fondů v souladu s tímto článkem. [pozm. návrh 99]

4.  Úřad se může účastnit společných vyšetřovacích týmů vytvořených podle platného práva Unie a vyměňovat si v tomto rámci informace operační povahy, které byly získány podle tohoto nařízení.

Článek 12c

Ohlašování trestného jednání, u něhož by Úřad evropského veřejného žalobce mohl vykonat svou pravomoc

1.  Úřad ohlásí Úřadu evropského veřejného žalobce bez zbytečného odkladu jakékoli trestné jednání, u něhož by mohl Úřad evropského veřejného žalobce vykonat svou pravomoc v souladu s článkem 22 a čl. 25 odst. 2 a 3 kapitolou IV nařízení (EU) 2017/1939. Ohlášení je zasláno v kterékoli fázi co nejdříve před zahájením vyšetřování úřadu nebo v jeho průběhu. [pozm. návrh 100]

2.  Ohlášení musí obsahovat alespoň popis skutečností a informace, které jsou úřadu známy, včetně posouzení škody, která byla nebo by mohla být způsobena, pokud má úřad takové informace k dispozici, možné právní kvalifikace, jakož i veškeré dostupné informace o potenciálních obětech, podezřelých a dalších dotčených osobách. Úřad předá Úřadu evropského veřejného žalobce se zprávou veškeré další informace, které má k dispozici. [pozm. návrh 101]

3.  Úřad není povinen ohlásit Úřadu evropského veřejného žalobce tvrzení, která jsou zjevně nepodložená.

V případech, kdy informace, které úřad obdržel, neobsahují prvky uvedené v odstavci 2 a kdy neprobíhá vyšetřování úřadu, může úřad provést předběžné posouzení předložených tvrzení. Posouzení se provede urychleně neprodleně, každopádně do dvou měsíců od obdržení informací. V průběhu tohoto posuzování se použije článek 6 a čl. 8 odst. 2. Úřad se zdrží provedení jakýchkoli opatření, která by mohla ohrozit možné budoucí vyšetřování Úřadu evropského veřejného žalobce. [pozm. návrh 102]

Po tomto předběžném posouzení podá úřad zprávu Úřadu evropského veřejného žalobce, jsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 1.

4.  Pokud jednání uvedené v odstavci 1 vyjde najevo během vyšetřování prováděného úřadem a Úřad evropského veřejného žalobce zahájí na základě tohoto ohlášení vyšetřování, nepokračuje úřad ve vyšetřování týchž skutečností, vyjma v souladu s články 12e nebo 12f.

Za účelem uplatňování prvního pododstavce ověří úřad v souladu s čl. 12g odst. 2 prostřednictvím systému správy případů Úřadu evropského veřejného žalobce to, zda Úřad evropského veřejného žalobce provádí vyšetřování. Úřad si může od Úřadu evropského veřejného žalobce vyžádat další informace. Úřad evropského veřejného žalobce odpoví na tuto žádost do deseti pracovních dnů.

5.  Orgány, instituce a jiné subjekty mohou úřad požádat o předběžné posouzení tvrzení, která jim byla oznámena. Pro účely těchto žádostí se použije odstavec 3 obdobně použijí odstavce 1 až 4. Úřad informuje dotčený orgán, instituci nebo jiný subjekt o výsledcích předběžného posouzení, kromě případů, kdy by poskytnutí takových informací mohlo ohrozit vyšetřování vedené úřadem nebo Úřadem evropského veřejného žalobce. [pozm. návrh 103]

6.  Pokud na základě ohlášení Úřadu evropského veřejného žalobce v souladu s tímto článkem uzavře úřad své vyšetřování, ustanovení čl. 9 odst. 4 a článku 11 se nepoužijí.

Článek 12d

Vyloučení zdvojování vyšetřování

1.   Generální ředitel nezahájí vyšetřování podle článku 5 a přeruší probíhající vyšetřování, pokud Úřad evropského žalobce provádí vyšetřování týchž skutečností, vyjma v souladu s články 12e nebo 12f. Generální ředitel informuje Úřad evropského veřejného žalobce o každém rozhodnutí o nezahájení nebo přerušení, které bylo z tohoto důvodu učiněno. [pozm. návrh 104]

Za účelem uplatňování prvního pododstavce ověří úřad v souladu s čl. 12g odst. 2 prostřednictvím systému správy případů Úřadu evropského veřejného žalobce to, zda Úřad evropského veřejného žalobce provádí vyšetřování. Úřad si může od Úřadu evropského veřejného žalobce vyžádat další informace. Úřad evropského veřejného žalobce odpoví na tuto žádost do deseti pracovních dnů. Tato lhůta může být ve výjimečných případech prodloužena v souladu s postupy stanovenými v pracovních ujednáních uvedených v čl. 12g odst. 1. [pozm. návrh 105]

Pokud úřad uzavře své vyšetřování v souladu s prvním pododstavcem, čl. 9 odst. 4 a článek 11 se nepoužijí. [pozm. návrh 106]

1a.   Na žádost Úřadu evropského veřejného žalobce se úřad zdrží provedení určitých kroků či opatření, jež by mohly ohrozit vyšetřování nebo trestní stíhání prováděné Úřadem evropského veřejného žalobce. Jakmile důvody pro tuto žádost přestanou platit, Úřad evropského veřejného žalobce o tom bez zbytečného odkladu vyrozumí úřad. [pozm. návrh 107]

1b.   Pokud Úřad evropského veřejného žalobce uzavře nebo pozastaví vyšetřování, o němž obdržel informace od generálního ředitele podle odstavce 1 a které je relevantní pro výkon mandátu úřadu, informuje o tom úřad bez zbytečného odkladu a může vydat doporučení týkající se následných správních vyšetřování. [pozm. návrh 108]

Článek 12e

Podpora, kterou úřad poskytuje Úřadu evropského veřejného žalobce

1.  V průběhu vyšetřování vedeného Úřadem evropského veřejného žalobce a na jeho žádost podle čl. 101 odst. 3 nařízení (EU) 2017/1939 úřad v souladu se svým mandátem podporuje nebo doplňuje činnost Úřadu evropského veřejného žalobce, a to zejména:

2.  Předá se písemná žádost podle odstavce 1, je žádost předána písemně a která upřesňuje alespoň:

V případě potřeby si úřad může vyžádat doplňkové informace. [pozm. návrh 109]

2a.  Úřad evropského veřejného žalobce může úřadu uložit, aby uplatnil přísnější normy týkající se základních práv, procesních záruk a ochrany údajů, než jaké stanovuje toto nařízení, s cílem ochránit přípustnost důkazů a základní práva a procesní záruky v případech, kdy úřad na žádost Úřadu evropského veřejného žalobce provádí podpůrná nebo doplňková opatření podle tohoto článku. V takovém případě podrobně popíše formální požadavky a postupy, které je třeba dodržet.

Pokud Úřad evropského veřejného žalobce takovéto specifické pokyny nevydá, použije se obdobně na opatření, která úřad podle tohoto článku provádí, kapitola VI (procesní záruky) a kapitola VIII (ochrana údajů) nařízení (EU) č. 2017/1939. [pozm. návrh 110]

Článek 12f

Doplňující vyšetřování

1.  V řádně odůvodněných případech, kdy Úřad evropského veřejného žalobce provádí vyšetřování a kdy se generální ředitel domnívá, že je nutno zahájit vyšetřování nebo v něm pokračovat v souladu s mandátem úřadu za účelem usnadnění přijetí preventivních opatření nebo finančních, disciplinárních či správních opatření, o tom úřad písemně informuje Úřad evropského veřejného žalobce s upřesněním povahy a účelu vyšetřování a s žádostí o písemný souhlas Úřadu evropského veřejného žalobce se zahájením doplňujícího vyšetřování. [pozm. návrh 111]

Do 30 20 pracovních dnů od obdržení těchto informací může Úřad evropského veřejného žalobce vznést buď vyjádří souhlas či vznese proti zahájení nebo pokračování vyšetřování nebo provedení určitých úkonů v souvislosti s vyšetřováním námitku, je-li to nezbytné k tomu, aby se zamezilo ohrožení jeho vlastního vyšetřování nebo trestního stíhání, a to po dobu, kdy tyto důvody přetrvávají. V řádně odůvodněných případech může Úřad evropského veřejného žalobce prodloužit lhůtu o dalších 10 pracovních dnů. O tomto prodloužení Úřad evropského veřejného žalobce informuje úřad. Pokud Úřad evropského veřejného žalobce proti tomu vysloví námitku, úřad doplňující vyšetřování nezahájí. V tomto případě Úřad evropského veřejného žalobce vyrozumí úřad bez zbytečného odkladu, jakmile důvody pro námitku přestanou platit. [pozm. návrh 112]

Pokud Úřad evropského veřejného žalobce nevznese námitku ve lhůtě stanovené v předchozím pododstavci souhlasí, může úřad zahájit vyšetřování nebo v něm pokračovat a provede je v úzké konzultaci s Úřadem evropského veřejného žalobce. [pozm. návrh 113]

Pokud Úřad evropského veřejného žalobce neodpoví ve lhůtě stanovené ve druhém pododstavci, úřad může s Úřadem evropského veřejného žalobce zahájit konzultace, aby bylo rozhodnutí přijato do 10 dnů. [pozm. návrh 114]

Úřad své vyšetřování pozastaví nebo ukončí nebo se zdrží provedení určitých úkonů souvisejících s vyšetřováním, pokud Úřad evropského veřejného žalobce vznese námitku posléze, a to z týchž důvodů, jaké jsou uvedeny ve druhém pododstavci.

2.  Pokud Úřad evropského veřejného žalobce informuje v reakci na žádost o informace podanou podle článku 12d úřad o tom, že vyšetřování neprovádí, a následně zahájí vyšetřování týchž skutečností, vyrozumí o tom neprodleně úřad. Pokud se po obdržení těchto informací generální ředitel domnívá, že by vyšetřování zahájené úřadem mělo pokračovat za účelem usnadnění přijetí preventivních opatření nebo finančních, disciplinárních nebo správních opatření, použije se odstavec 1.

Článek 12g

Pracovní ujednání a výměna informací s Úřadem evropského veřejného žalobce

1.  Je-li to nezbytné k usnadnění spolupráce s Úřadem evropského veřejného žalobce podle čl. 1 odst. 4a, dohodne se úřad s Úřadem evropského veřejného žalobce na správních ujednáních. Tato pracovní ujednání mohou stanovit praktické podrobnosti týkající se výměny informací, včetně osobních údajů, operačních, strategických nebo technických informací a utajovaných informací, i zřizování platforem informačních technologií, včetně společného přístupu k aktualizacím a kompatibilitě softwaru. Obsahují podrobná ujednání o průběžné výměně informací při přijímání a ověřování tvrzení ze strany obou úřadů za účelem určení odpovědnosti za vyšetřování, která provádí oba úřady. Rovněž obsahují ujednání týkající se přesunu důkazů mezi úřadem a Úřadem evropského veřejného žalobce a ujednání o rozdělení nákladů.

Před přijetím pracovních ujednání s Úřadem evropského veřejného žalobce generální ředitel zašle pro informaci návrh ujednání evropskému inspektorovi ochrany údajů, dozorčímu výboru a Evropskému parlamentu. Evropský inspektor ochrany údajů a dozorčí výbor neprodleně vydají svá stanoviska. [pozm. návrh 115]

2.  Úřad má nepřímý přístup k informacím v systému správy případů Úřadu evropského veřejného žalobce na základě vyhledávání shody. Kdykoliv je nalezena shoda mezi údaji zadanými do systému správy případů úřadem a údaji v držení Úřadu evropského veřejného žalobce, je tato skutečnost sdělena jak úřadu OLAF, tak i Úřadu evropského veřejného žalobce. Úřad přijme vhodná opatření, aby Úřadu evropského veřejného žalobce na základě vyhledávání shody umožnil přístup k informacím ve svém systému správy případů.

Každý nepřímý přístup k informacím v systému správy případů Úřadu evropského veřejného žalobce ze strany úřadu se uskuteční pouze v rozsahu nezbytném pro výkon funkcí úřadu podle tohoto nařízení a musí být řádně odůvodněn a ověřen na základě vnitřního postupu stanoveného úřadem. Úřad vede protokol všech přístupů k systému správy případů Úřadu evropského veřejného žalobce.“ [pozm. návrh 116]

2a.   Generální ředitel úřadu a evropský nejvyšší veřejný žalobce se scházejí alespoň jednou ročně, aby projednali otázky společného zájmu. [pozm. návrh 117]

12a)  Článek 15 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: "

„Dozorčí výbor zejména dohlíží na vývoj v oblasti uplatňování procesních záruk a délky vyšetřování.“ [pozm. návrh 118]

b)  v odstavci 1 se pátý pododstavec nahrazuje tímto: "

„Dozorčímu výboru se poskytne přístup k veškerým informacím a dokumentům, které považuje za nezbytné pro výkon svých úkolů, včetně zpráv a doporučení týkajících se skončených vyšetřování a zamítnutých případů, avšak do probíhajících vyšetřování nezasahuje a řádně dodržuje požadavky na důvěrné zacházení a ochranu údajů.“ [pozm. návrh 119]

c)  v odstavci 8 se první pododstavec nahrazuje tímto:"

„Dozorčí výbor jmenuje svého předsedu. Přijme svůj jednací řád, který je před přijetím pro informaci předložen Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a evropskému inspektorovi ochrany údajů. Schůze dozorčího výboru svolává jeho předseda nebo generální ředitel. Výbor se schází nejméně desetkrát ročně. Dozorčí výbor přijímá rozhodnutí většinou všech svých členů. Jeho sekretariát zajišťuje Komise v úzké spolupráci s dozorčím výborem. Před jmenováním pracovníků sekretariátu je konzultován dozorčí výbor, jehož stanovisko musí být zohledněno. Sekretariát se řídí pokyny dozorčího výboru a jedná nezávisle na Komisi. Komise nesmí zasahovat do úkolů dozorčího výboru v oblasti dohledu, aniž je dotčena její pravomoc rozhodovat o rozpočtu dozorčího výboru a jeho sekretariátu.“ [pozm. návrh 120]

13)  Článek 16 se mění takto:

-a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

„1. Evropský parlament, Rada a Komise se jednou ročně scházejí s generálním ředitelem, aby si vyměnili názory na politické úrovni a prodiskutovali politiku úřadu, pokud jde o metody předcházení podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání nebo nesrovnalostem ohrožujícím finanční zájmy Unie a pokud jde o metody boje proti nim. Výměny názorů se účastní dozorčí výbor. K účasti na výměně názorů je přizván evropský nejvyšší veřejný žalobce. Na žádost Evropského parlamentu, Rady, Komise, generálního ředitele nebo dozorčího výboru mohou být ad hoc přizváni k účasti zástupci Účetního dvora, Eurojustu nebo Europolu.“ [pozm. návrh 121]

a)  v odstavci 1 se třetí věta nahrazuje tímto:"

„Na žádost Evropského parlamentu, Rady, Komise, generálního ředitele nebo dozorčího výboru mohou být ad hoc přizváni k účasti zástupci Účetního dvora, Úřadu evropského veřejného žalobce, Eurojustu nebo Europolu.“; [pozm. návrh 122]

aa)  v odstavci 2 se návětí nahrazuje tímto:"

„2. Výměna názorů se může týkat jakéhokoli tématu, na kterém se Evropský parlament, Rada a Komise dohodnou. Výměna názorů se může týkat zejména:“ [pozm. návrh 123]

b)  v odstavci 2 se písmeno d) nahrazuje tímto:"

„d) rámce pro vztahy mezi úřadem a orgány, institucemi a jinými subjekty, zejména Úřadem evropského veřejného žalobce, a opatření přijatých na základě závěrečných zpráv úřadu o vyšetřování a dalších informací předaných úřadem;“. [pozm. návrh 124]

ba)  v odstavci 2 se písmeno e) nahrazuje tímto:"

„e) rámce pro vztahy mezi úřadem a příslušnými orgány členských států opatření přijatých příslušnými orgány členských států na základě závěrečných zpráv úřadu o vyšetřování a dalších informací předaných úřadem;“ [pozm. návrh 125]

bb)  vkládá se nový článek, který zní:"

„4a. Výměnám názorů střídavě předsedají zástupci Evropského parlamentu, Rady a Komise.“ [pozm. návrh 126]

14)  Článek 17 se mění takto:

-a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

„1. V čele úřadu stojí generální ředitel. Generálního ředitele jmenuje Komise postupem podle odstavce 2. Funkční období generálního ředitele je sedm let a není obnovitelné. Generální ředitel je zaměstnán jako dočasný zaměstnanec podle služebního řádu.“ [pozm. návrh 127]

-aa)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:"

„2. S cílem jmenovat nového generálního ředitele zveřejní Komise v Úředním věstníku Evropské unie výzvu k podávání přihlášek. Tato výzva se zveřejňuje nejpozději šest měsíců před koncem funkčního období stávajícího generálního ředitele. Poté, co dozorčí výbor vydá příznivé stanovisko k výběrovému řízení provedenému Komisí, sestaví Komise seznam uchazečů s vhodnou kvalifikací. Generálního ředitele jmenuje Komise po vzájemné dohodě Evropského parlamentu, Rady a Komise.“ [pozm. návrh 128]

a)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:"

„3. Generální ředitel úřadu nesmí při plnění svých úkolů týkajících se zahájení a provádění vnějších a vnitřních vyšetřování nebo koordinačních činností, nebo vypracování zpráv na základě těchto vyšetřování nebo koordinačních činností vyžadovat ani přijímat pokyny od žádné vlády ani orgánu, instituce nebo jiného subjektu. Pokud se generální ředitel domnívá, že opatření přijaté Komisí ohrožuje jeho nezávislost, okamžitě o tom informuje dozorčí výbor a rozhodne o tom, zda proti Komisi podá žalobu k Soudnímu dvoru.“; [pozm. návrh 129]

aa)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:"

„4. Generální ředitel pravidelně a alespoň jednou ročně podává zprávu Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru o výsledcích vyšetřování prováděných úřadem, podniknutých krocích, problémech, se kterými se setkal, a o opatřeních, která úřad přijal v návaznosti na doporučení dozorčího výboru v souladu s článkem 15, při zachování důvěrnosti vyšetřování, dodržení zákonných práv dotčených osob a informátorů a v případě potřeby při dodržení vnitrostátního práva použitelného na soudní řízení.

Výroční zpráva rovněž obsahuje posouzení míry spolupráce s příslušnými orgány členských států a orgány, institucemi a jinými subjekty, se zvláštním zřetelem k provádění čl. 11 odst. 2 a 6a.“ [pozm. návrh 130]

ab)  vkládá se nový odstavec 4a, který zní:"

„4a. Na žádost Evropského parlamentu v rámci jeho práv ve věci rozpočtové kontroly může generální ředitel poskytnout informace o činnostech úřadu, přičemž zachová důvěrnost vyšetřování a následných řízení. Evropský parlament zajistí důvěrnost informací poskytnutých v souladu s tímto odstavcem.“ [pozm. návrh 131]

ac)  v odstavci 5 se zrušuje první pododstavec; [pozm. návrh 132]

b)  v odstavci 5 se písmeno b) nahrazuje tímto:"

„b) o případech, kdy byly předány informace justičním orgánům členských států a nebo Úřadu evropského veřejného žalobce;“, [pozm. návrh 133]

ba)  v odstavci 5 třetím pododstavci se vkládá nové písmeno, které zní:"

„ba) o zamítnutých případech;“ [pozm. návrh 134]

bb)  odstavec 7 se nahrazuje tímto:"

„7. Generální ředitel zavede vnitřní poradní a kontrolní postup, včetně kontroly souladu s právem, který se bude mimo jiné týkat dodržování procesních záruk a základních práv dotčených osob a svědků a vnitrostátního práva dotčených členských států, se zvláštním zřetelem k čl. 11 odst. 2. Kontrolu souladu s právem provádí odborníci úřadu v oblasti práva a postupů při vyšetřování, kteří jsou kvalifikováni pro výkon soudní funkce v některém členském státě. Jejich stanovisko tvoří přílohu závěrečné zprávy o vyšetřování.“ [pozm. návrh 135]

bc)  odstavec 8 se nahrazuje tímto:"

Komise v průběhu svých přípravných prací konzultuje s dozorčím výborem a evropským inspektorem ochrany údajů.

Jakýkoli akt v přenesené pravomoci přijatý v souladu s tímto odstavcem je pro informaci zveřejněn na internetových stránkách úřadu ve všech úředních jazycích Unie.“ [pozm. návrh 136]

c)  v odst. 8 prvním pododstavci se doplňuje nové písmeno e), které zní:"

„e) vztahů s Úřadem evropského veřejného žalobce.“ [pozm. návrh 137]

ca)  v odstavci 9 se první pododstavec nahrazuje tímto:"

Před uložením jakékoli disciplinární sankce vůči generálnímu řediteli nebo před tím, než jej zbaví imunity, konzultuje Komise dozorčí výbor.“ [pozm. návrh 138]

14a)  Článek 19 se nahrazuje tímto:"

„Článek 19

Hodnotící zpráva a revize

Nejpozději pět let po datu určeném v souladu s čl. 120 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2017/1939 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu o používání a dopadu tohoto nařízení, zejména s ohledem na účelnost a účinnost spolupráce mezi úřadem a Úřadem evropského veřejného žalobce. K této zprávě bude připojeno stanovisko dozorčího výboru.

Nejpozději do dvou let po předložení hodnotící zprávy podle prvního pododstavce předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh na modernizaci rámce úřadu, včetně doplňujících nebo podrobnějších pravidel týkajících se zřízení úřadu, jeho funkcí nebo postupů vztahujících se na jeho činnosti, zejména s ohledem na jeho spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce, přeshraniční vyšetřování a vyšetřování v členských státech, které se na činnosti Úřadu evropského veřejného žalobce nepodílí.“ [pozm. návrh 139]

14b)  Vkládá se nový článek 19a, který zní:"

„Článek 19a

Výkon přenesené pravomoci

1.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 17 odst. 8 se Komisi svěřuje na dobu čtyř let od ... (datum vstupu tohoto nařízení v platnost). Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto čtyřletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 17 odst. 8 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 17 odst. 8 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitku ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitku nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“ [pozm. návrh 140]

Článek 2

1.  Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.  Články 12c až 12f uvedené v čl. 1 bodě 12 se použijí ode dne stanoveného v souladu s čl. 120 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2017/1939.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda/předsedkyně

(1) Stanovisko EÚD č. 8/2018 (2) Úř. věst. C 42, 1.2.2019, s. 1. (3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019. (4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29). (5) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1). (6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1). (7) COM(2017)0589. Ke zprávě byl připojen pracovní dokument útvarů Komise SWD(2017) 332 o hodnocení a stanovisko dozorčího výboru úřadu OLAF č. 2/2017. (8) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2). (9) Článek 129 bude vložen do nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/XX (nové finanční nařízení), s ohledem na něž bylo dosaženo politické dohody a které má být podle očekávání přijato v příštích měsících. (10) Nařízení Rady (EU) č. 904/2010 ze dne 7. října 2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 268, 12.10.2010, s. 1). (11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39). (12) Nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů (Úř. věst. L 82, 22.3.1997, s. 1). (13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1). (14) Úř. věst. C …. (15) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1). (16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73). (17) Ustanovení čl. 32a odst. 3 bude do směrnice (EU) 2015/849 vloženo směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/XX, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849, s ohledem na niž bylo dne 19. prosince 2017 dosaženo politické dohody a která má být podle očekávání přijata v příštích měsících. (18) Nařízení Rady (EU) č. 904/2010 ze dne 7. října 2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 268, 12.10.2010, s. 1). (19) Nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů (Úř. věst. L 082, 22.3.1997, s. 1). (20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 ze dne 12. června 2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 (Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 15).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly (COM(2018)0474 – C8-0273/2018 – 2018/0258(COD))

P8_TA(2019)0384 A8-0460/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0474),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 33, 114 a 207 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0273/2018),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018(1),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0460/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(2);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../..., kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 33, 114 a 207 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

v souladu s řádným legislativním postupem(4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Celkem 2 140 celních úřadů(5), které jsou přítomny na vnějších hranicích Evropské unie, musí být řádně vybaveno, aby bylo zajištěno účinné a účelné fungování celní unie. Potřeba přiměřených a rovnocenných celních kontrol je stále naléhavější, a to nejen z důvodu tradiční funkce celních orgánů spočívající v získávání příjmů, ale také stále více kvůli nutnostem výrazně posílit kontrolu zboží vstupujícího do Unie a vystupujícího z ní přes vnější hranice, aby byla zajištěna bezpečnost a ochrana. Zároveň by však tyto kontroly pohybu zboží přes vnější hranice však neměly neměly v souladu s požadavky na bezpečnost a zabezpečení narušovat, ale spíše usnadňovat zákonný obchod s třetími zeměmi. [pozm. návrh1]

(1a)  Celní unie je základním kamenem Evropské unie, která je jedním z největších světových obchodních bloků, a je zásadně důležitá pro řádné fungování jednotného trhu ku prospěchu podniků i občanů. Ve svém usnesení ze dne 14. března 2018(6) Evropský parlament uvedl, že je obzvláště znepokojen celními podvody, které působí rozpočtu Unie vážné ztráty příjmu. Evropský parlament připomněl, že silnější a ambicióznější Evropu lze vybudovat pouze tehdy, bude-li jí poskytnuto více finančních prostředků, a vyzval proto k soustavné podpoře stávajících politik, k navýšení zdrojů pro stěžejní programy Unie a k tomu, aby na dodatečné úkoly byly poskytnuty také dodatečné finanční prostředky. [pozm. návrh 2]

(2)  V současné době není výkon celní kontroly ze strany členských států vyvážený. Tato nerovnováha je způsobena geografickými rozdíly mezi členskými státy i rozdíly v jejich kapacitách a zdrojích, ale také nedostatečnou standardizací celních kontrol. Schopnost členských států reagovat na problémy vznikající v důsledku neustále se vyvíjejících globálních obchodních modelů a dodavatelských řetězců závisí nejen na lidské složce, ale také na dostupnosti a řádném fungování moderního a spolehlivého vybavení pro celní kontroly. Poptávku po lepším fungování celních režimů rovněž zvýší další výzvy, jako je nárůst elektronického obchodu, digitalizace kontrolních a inspekčních záznamů, odolnost vůči kybernetickým útokům, sabotáž, průmyslová špionáž a zneužití údajů. Při řešení stávající nerovnováhy je proto důležitým prvkem poskytování rovnocenného vybavení pro celní kontroly. Zlepší rovnocennost při provádění celních kontrol v jednotlivých členských státech, a tím zabrání odklonění toků zboží směrem k nejslabším místům. Veškeré zboží vstupující na celní území Unie by mělo podléhat důkladné kontrole, aby nedocházelo k spekulativní volbě přístavu ze strany celních podvodníků. Má-li se zajistit celkově větší intenzita a konvergence při výkonu celních kontrol ze strany členských států, je třeba vypracovat jasnou strategii v souvislosti s jejich nejslabšími místy. [pozm. návrh 3]

(3)  Členské státy Řada členských států opakovaně vyjádřily vyjádřila potřebu finanční podpory a žádaly žádala hloubkovou analýzu tohoto potřebného vybavení. Rada ve svých závěrech(7) o financování v oblasti cel ze dne 23. března 2017 vyzvala Komisi, aby „vyhodnotila možnost financování potřebného technického vybavení z budoucích finančních programů Komise a zlepšila koordinaci a (...) spolupráci mezi celními orgány a dalšími donucovacími orgány pro účely financování“. [pozm. návrh 4]

(4)  Podle nařízení (EU) č. 952/2013 Evropského parlamentu a Rady(8), se celními kontrolami rozumí nejenom dodržování celních předpisů, ale i jiných právních předpisů upravujících vstup, výstup, tranzit, pohyb, uskladnění a konečné užití zboží převáženého mezi celním územím Unie a zeměmi nebo územími mimo toto území a výskyt a pohyb zboží, které není zbožím Unie, a zboží propuštěného do režimu konečného užití na celním území Unie. Tyto jiné právní předpisy zmocňující celní orgány k provádění specifických úkolů kontroly zahrnují ustanovení o zdanění, a to zejména pokud jde o spotřební daně a daň z přidané hodnoty, o vnějších aspektech vnitřního trhu, o společné obchodní politice a dalších společných politikách Unie, které mají dopad na obchod, o celkové bezpečnosti dodavatelského řetězce a o ochraně finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států.

(5)  Podpora vytvoření přiměřené a rovnocenné úrovně celních kontrol na vnějších hranicích Unie umožňuje maximalizovat přínosy celní unie. K celkové soudržnosti mezi členskými státy by navíc přispěl zvláštní zásah Unie týkající se vybavení pro celní kontroly napravující stávající nerovnováhy. S ohledem na problémy, jimž svět čelí, zejména na trvalou potřebu chránit finanční a hospodářské zájmy Unie a jejích členských států a zároveň usnadnit toky legitimního obchodu, je dostupnost moderního a spolehlivého vybavení pro kontroly na vnějších hranicích nezbytná.

(6)  Je proto vhodné zavést nový nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly, kterým by mělo být možné odhalovat padělání zboží a další nezákonné obchodní praktiky. Měly by se prozkoumat již existující metody finanční podpory. [pozm. návrh 5]

(7)  Vzhledem k tomu, že celní orgány členských států přebírají stále více povinností, které často sahají do oblasti bezpečnosti a probíhají na vnější hranici, zajištění rovnocennosti při provádění hraniční kontroly a celní kontroly na vnějších hranicích musí být řešeno poskytnutím odpovídající finanční podpory Unie členským státům. Stejný význam má podpora meziagenturní spolupráce na hranicích Unie, pokud jde o kontroly zboží a kontroly osob prováděné v jednotlivých členských státech vnitrostátními orgány odpovědnými za ochranu hranic a jiné úkoly vykonávané na hranicích, a to i s ohledem na kybernetickou bezpečnost. [pozm. návrh 6]

(8)  Je proto zapotřebí zřídit Fond pro integrovanou správu hranic (dále jen „fond“).

(9)  Vzhledem k právním specifikům použitelným na hlavu V Smlouvy o fungování EU i různým příslušným právním základům, pokud jde o politiky v oblasti vnějších hranic a celních kontrol, není z právního hlediska možné zřídit fond jakožto jediný nástroj.

(10)  Fond by měl být proto zřízen jako komplexní rámec pro finanční podporu Unie v oblasti správy hranic, který bude obsahovat nástroj pro finanční podporu v oblasti vybavení pro celní kontroly (dále jen „nástroj“) zřízený tímto nařízením, jakož i nástroj pro finanční podporu v oblasti správy hranic a víz zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/…(9).

(11)  Toto nařízení stanoví finanční krytí nástroje, které má pro Evropský parlament a Radu v průběhu ročního rozpočtového procesu představovat hlavní referenční částku, ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(10). V zájmu zajištění rozpočtové kázně by měly být podmínky pro to, jak mají být při udělování grantů stanovovány priority, jasné a pevně vymezené a měly by být stanoveny na základě potřeb vyplývajících z úkolů prováděných v místech celní kontroly. [pozm. návrh 7]

(12)  Na tento nástroj se vztahuje nařízení (EU, Euratom) [2018/XXX] Evropského parlamentu a Rady(11) (dále jen „finanční nařízení“). Stanoví pravidla týkající se plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů.

(13)  Nařízení (EU) [2018/XXX] Evropského parlamentu a Rady(12) zavádí program „Clo“ pro spolupráci v oblasti cla s cílem podpořit celní unii a celní orgány. V zájmu zachování soudržnosti a horizontální koordinace činností v rámci spolupráce je vhodné provést všechny tyto nástroje v jediném právním aktu a souboru pravidel. Proto by v rámci tohoto nástroje měly být podporovány pouze nákup, údržba a modernizace způsobilého vybavení pro celní kontroly, zatímco program Clo pro spolupráci v oblasti cla by měl podporovat související akce, jako jsou například akce v oblasti spolupráce pro hodnocení potřeb nebo odborné přípravy týkající se dotčeného vybavení.

(13a)  Vybavení pro celní kontroly financované z tohoto nástroje by mělo splňovat optimální bezpečnostní normy, a to i pokud jde o kybernetickou bezpečnost, zabezpečení a ochranu životního prostředí a zdraví. [pozm. návrh 8]

(13b)  K údajům generovaným vybavením pro celní kontroly, které je financováno z tohoto nástroje, by měli mít přístup pouze řádně zmocnění zaměstnanci orgánů a jen ti by je měli být oprávněni zpracovávat, a tyto údaje by měly být náležitě chráněny před neoprávněným přístupem nebo předáváním. Členské státy by měly mít nad těmito údaji plnou kontrolu. [pozm. návrh 9]

(13c)  Vybavení pro celní kontroly financované z tohoto nástroje by mělo přispět k zajištění optimálního řízení rizik v oblasti cel. [pozm. návrh 10]

(13d)  Při výměně starého vybavení pro celní kontroly pomocí tohoto nástroje by členské státy měly být odpovědné za likvidaci starého vybavení způsobem šetrným k životnímu prostředí. [pozm. návrh 11]

(14)  Kromě toho, a tam, kde je to vhodné, by nástroj měl také podporovat nákup nebo modernizaci vybavení pro celní kontroly pro testování nových kusů nebo nových funkcí v provozních podmínkách před tím, než členské státy zahájí rozsáhlé nákupy tohoto nového vybavení. Testování v provozních podmínkách by mělo navázat zejména na výsledky výzkumu vybavení pro celní kontroly v rámci nařízení (EU) [2018/XXX](13).

(15)  Většina vybavení pro celní kontroly se může stejně nebo náhodně hodit pro kontroly shody s jinými právními předpisy, jako jsou například ustanovení o správě hranic, vízech nebo policejní spolupráci. Fond pro integrovanou správu hranic je proto koncipován jako dva vzájemně se doplňující nástroje s odlišnou, ale vzájemně sladěnou oblastí působnosti, pokud jde o nákup vybavení. Nástroj pro správu hranic a víza zřízený nařízením [2018/XXX](14) na jedné straně vyloučí vybavení, které lze použít pro účely správy hranic i celních kontrol. Na druhé straně nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly zřízený tímto nařízením bude jakožto svůj hlavní účel finančně podporovat vybavení pro celní kontroly, ale zároveň umožní jeho využívání i k dalším souvisejícím účelům, jako je např. ochrana hranic, bezpečnost a bezpečnost zabezpečení. Rozdělení úloh posílí meziagenturní spolupráci, která je složkou přístupu k evropské integrované správě hranic uvedenou v čl. 4 písm. e) nařízení (EU) 2016/1624(15), čímž umožní spolupráci celních orgánů a orgánů odpovědných za ochranu hranic a maximalizaci dopadů rozpočtu Unie prostřednictvím sdílení a interoperability vybavení pro kontroly. Aby bylo zajištěno, že veškeré nástroje nebo vybavení financované z fondu budou v trvalé úschově určeného místa celní kontroly, které je vlastníkem vybavení, měl by být akt společného sdílení a interoperability mezi celními a pohraničními orgány definován jako nesystematický a nepravidelný. [pozm. návrh 12]

(16)  Odchylně od finančního nařízení by mělo být možné financování akce několika programy či nástroji Unie, aby se umožnila a případně podpořila spolupráce a interoperabilita mezi oblastmi. V těchto případech ale příspěvky nesmí pokrývat stejné náklady v souladu se zásadou zákazu dvojího financování vyplývající z finančního nařízení. Pokud již členský stát získal nebo pobírá příspěvky z jiného programu Unie nebo podporu z jiného fondu Unie pro nákup téhož vybavení, tento příspěvek či podpora by se měl uvést v žádosti. [pozm. návrh 13]

(16a)   Komise by měla vytvářet pobídky ke společnému zadávání veřejných zakázek a testování vybavení pro celní kontroly mezi členskými státy. [pozm. návrh 14]

(17)  Vzhledem k rychlému vývoji celních priorit, hrozeb a technologií, by pracovní programy neměly překlenovat dlouhá období. Zároveň potřeba zavést roční pracovní programy zvyšuje administrativní zátěž Komise i členských států, aniž by byly nutné pro realizaci nástroje. V tomto kontextu by se pracovní programy měly v zásadě vztahovat na více než jeden rozpočtový rok. Aby se dále zajistilo zachování integrity strategických zájmů Unie, vyzývají se členské státy k tomu, aby při výběrových řízeních na nové vybavení pro celní kontroly pečlivě zohledňovaly kybernetickou bezpečnost a rizika z hlediska potenciální expozice citlivých údajů mimo Unii. [pozm. návrh 15]

(18)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění pracovního programu v rámci tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(16). [pozm. návrh 16]

(19)  Přestože k dosažení konkrétního cíle zajištění rovnocenných celních kontrol je nezbytné centrální provádění, vzhledem k technické povaze tohoto nástroje je zapotřebí realizovat přípravné práce na technické úrovni. Z tohoto důvodu by provádění mělo být podpořeno individuálním hodnocením potřeb, které jsou závislé na vnitrostátních odborných znalostech a zkušenostech prostřednictvím zapojení celních správ členských států. Tato hodnocení potřeb by měla být založena na jasné metodologii, včetně minimálního počtu kroků zajišťujících shromažďování požadovaných relevantních informací. [pozm. návrh 17]

(20)  Měl by se zavést vhodný systém pro monitorování výsledků dosažených prostřednictvím nástroje a akci v jeho rámci, a to v zájmu zajištění pravidelného monitorování a podávání zpráv. Toto monitorování a podávání zpráv by mělo vycházet z kvalitativních a kvantitativních ukazatelů pro měření dopadů akcí v rámci nástroje. Členské státy by měly zajistit transparentní a jasné zadávací řízení. Požadavky na podávání zpráv by měly zahrnovat určité podrobné informace o vybavení pro celní kontroly a zadávání veřejných zakázek mimo určitou prahovou hodnotu nákladů a odůvodnění výdajů. [pozm. návrh 18]

(21)  V souladu s body 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalování tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016(17) je zapotřebí tento program hodnotit na základě informací shromážděných podle zvláštních požadavků na monitorování, přičemž se bude omezovat nadměrná regulace a administrativní zátěž, a to zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele, jako základ pro hodnocení dopadů nástroje v praxi.

(22)  Aby bylo možné odpovídajícím způsobem reagovat na měnící se priority politik, hrozby a technologie, měla by být na Komisi v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena pravomoc přijímat akty, pokud jde o změnu tohoto nařízení za účelem stanovení pracovních programů a změny účelů celních kontrol pro akce způsobilé v rámci nástroje a seznamu ukazatelů pro měření plnění specifických cílů. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci své přípravné činnosti odpovídající a plně transparentní konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalování tvorby právních předpisů. Konkrétně to znamená, že pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 19]

(23)  V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013(18), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2988/95(19), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96(20) a nařízením (EU) č. 2017/1939(21) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jiným trestným činům ohrožujícím finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) č. 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné protiprávní jednání ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1371(22). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na provádění fondů Unie udělily rovnocenná práva.

(24)  Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění a stanoví pravidla kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se rovněž vztahují na ochranu rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je základním předpokladem pro řádné finanční řízení a efektivní financování z EU. Financování prostřednictvím tohoto nástroje by mělo dodržovat zásady transparentnosti, proporcionality, rovného zacházení a nediskriminace. [pozm. návrh 20]

(25)  Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifického cíle opatření a přinášet výsledky, při zohlednění zejména nákladů na kontroly, administrativní zátěže a očekávaného rizika nedodržení předpisů. To by mělo zahrnovat zvážení používání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. Hlavními zásadami pro plnění cílů tohoto nástroje by mělo být zlepšení vynakládání a kvality výdajů a současně zajištění optimálního využívání finančních zdrojů. [pozm. návrh 21]

(26)  Jelikož cíle tohoto nařízení, kterým je vytvořit nástroj, jenž podporuje celní unii a celní orgány, nemůže být dostatečně dosaženo na úrovni samotných členských států z důvodu objektivní nerovnováhy, která mezi nimi existuje na zeměpisné úrovni, ale spíše tohoto cíle, z důvodu rovnocenné úrovně a kvality celních kontrol, které koordinovaný přístup a centralizované financování pomůže poskytovat, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1.  Tímto nařízením se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic (dále jen „fond“) zřizuje nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly (dále jen „nástroj“), aby se poskytla finanční podpora na nákup, údržbu a modernizaci vybavení pro celní kontroly.

2.  Fond se zřizuje tímto nařízením a zároveň nařízením [2018/XXX], kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz(23).

3.  Toto nařízení stanoví cíle nástroje, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)  „celními orgány“ se rozumí orgány ve smyslu čl. 5 bodu 1) nařízení (EU) č. 952/2013;

2)  „celními kontrolami“ se rozumí zvláštní úkony ve smyslu čl. 5 bodu 3) nařízení (EU) č. 952/2013;

3)  „vybavením pro celní kontroly“ se rozumí vybavení určené v první řadě k provádění celních kontrol;

4)  „mobilním vybavením pro celní kontroly“ se rozumí jakékoli dopravní prostředky, které jsou kromě svých mobilních kapacit určeny jako součást vybavení pro celní kontroly nebo jsou plně vybaveny vybavením pro celní kontroly;

5)  „údržbou“ se rozumí preventivní, nápravné a prediktivní zásahy, včetně provozních a funkčních kontrol, servisu, oprav a generálních oprav, ale s výjimkou modernizace, která je nezbytná pro udržení nebo obnovení předepsaného provozuschopného stavu vybavení pro celní kontroly, aby bylo dosaženo maximální životnosti;

6)  „modernizací“ se rozumí vývojové zásahy nezbytné pro uvedení stávajícího vybavení pro celní kontroly ze zastaralého do vyspělého předepsaného provozuschopného stavu.

Článek 3

Cíle nástroje

1.  Obecným Ve snaze dosáhnout dlouhodobého cíle, aby všechny celní kontroly v Unii byly standardizované, je obecným cílem tohoto nástroje jakožto součásti Fondu pro integrovanou správu hranic je podpora celní unie a celních orgánů na ochranu finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států, prosazování meziagenturní spolupráce na hranicích Unie, pokud jde o kontroly zboží a osob zajištění bezpečnosti a zabezpečení, a na ochranu Unie a jejích členských států před nekalým a nezákonným obchodem, se současným umožněním legitimní obchodní činnosti. [pozm. návrh 22]

2.  Specifickým cílem tohoto nástroje je přispět k přiměřeným a rovnocenným celním kontrolám prostřednictvím plně transparentního nákupu, údržby a modernizace příslušného, vyspělého, zabezpečeného, bezpečného a spolehlivého vybavení pro celní kontroly, které bude odolného vůči kybernetickým útokům a šetrné k životnímu prostředí. Dalším cílem je zlepšit kvalitu celních kontrol v jednotlivých členských státech, aby se zabránilo odklánění zboží směrem k slabším místům v Unii. [pozm. návrh 23]

2a.  Nástroj přispívá k provádění evropské integrované správy hranic, neboť podporuje meziagenturní spolupráci a sdílení a interoperabilitu nového vybavení získaného pomocí tohoto nástroje. [pozm. návrh 24]

Článek 4

Rozpočet

1.  Finanční krytí pro provádění nástroje v období 2021 až 2027 činí 1 149 175 000 EUR v cenách roku 2018 (1 300 000 000 EUR v běžných cenách). [pozm. návrh 5]

2.  Částka uvedená v odstavci 1 může rovněž pokrývat oprávněné a ověřené výdaje na přípravu, sledování, kontrolu, audit, hodnocení a další činnosti spojené s řízením nástroje a hodnocením jeho výkonnosti a pokroku při plnění jeho cílů. Dále může pokrývat rovněž oprávněné a ověřené výdaje na studie, schůzky odborníků, informační a komunikační kampaně, výměnu údajů mezi zúčastněnými členskými státy, souvisejí-li s se specifickými cíli nástroje podporujícími obecný cíl, jakož i výdaje spojené se sítěmi informačních technologií zaměřené na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a další výdaje na technickou a správní pomoc potřebnou v souvislosti s řízením nástroje. [pozm. návrh 26]

Článek 5

Provádění financování z prostředků EU a jeho formy

1.  Nástroj se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením.

1a.   Pokud podporovaná akce zahrnuje nákup nebo modernizaci vybavení, stanoví Komise vhodná ochranná opatření a opatření pro nepředvídané události, aby bylo zajištěno, že příslušné celní orgány budou ve všech příslušných případech používat veškerá zakoupená zařízení s podporou programů a nástrojů Unie. [pozm. návrh 27]

2.  Nástroj může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů.

3.  Pokud podporované opatření zahrnuje nákup nebo modernizaci vybavení, Komise zřídí koordinační mechanismus zajišťující účinnost a interoperabilitu mezi veškerým vybavením zakoupeným s podporou programů a nástrojů Unie, který umožní konzultace s příslušnými agenturami Unie a jejich účast, zejména Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž. S cílem maximalizovat přínos Unie v oblasti správy hranic zahrnuje tento koordinační mechanismus i účast Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a konzultace s touto agenturou. [pozm. návrh 28]

3a.   Pokud podporovaná akce zahrnuje nákup nebo modernizaci vybavení, stanoví Komise vhodná ochranná opatření a opatření pro nepředvídané události, aby bylo zajištěno, že veškeré vybavení zakoupené s podporou programů a nástrojů Unie splňuje dohodnuté normy týkající se pravidelné údržby. [pozm. návrh 29]

KAPITOLA II

ZPŮSOBILOST

Článek 6

Způsobilé akce

1.  V zájmu zajištění způsobilosti akcí pro financování v rámci tohoto nástroje musí akce splňovat následující požadavky:

a)  plnit cíle uvedené v článku 3;

b)  podporovat nákup, údržbu a modernizaci vybavení pro celní kontroly, které má jeden nebo více z těchto účelů celní kontroly:

1)  bezdotyková kontrola;

2)  detekce skrytých předmětů na lidech;

3)  radiační a nuklidová detekce;

4)  analýza vzorků v laboratořích;

5)  odběr vzorků a analýza vzorků v terénu;

6)  ruční prohledávání.

Orientační seznam vybavení pro celní kontroly, které může být použito k dosažení účelů celní kontroly uvedených v bodech 1) až 6), stanoví příloha 1.

2.  Odchylně od odstavce 1, v řádně odůvodněných případech, mohou akce mimo jiné zahrnovat plně transparentní nákup, údržbu a modernizaci vybavení pro celní kontroly pro testování nových kusů nebo nových funkcí v provozních podmínkách. [pozm. návrh 30]

3.  Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 pro změnu účelů celní kontroly uvedených v odst. 1 písm. b), jakož i v příloze 1, pokud je takové přezkoumání považováno za nezbytné a za účelem zajištění aktuálnosti s ohledem na technologický vývoj, proměňující se modely pašování zboží a nová, inteligentní a inovační řešení pro účely celních kontrol. [pozm. návrh 31]

4.  Vybavení pro celní kontroly financované v rámci tohoto nástroje by mělo být přednostně používáno pro celní kontroly, lze je ale použít i pro dodatečné celní kontroly, včetně kontroly osob pro účely podpory vnitrostátních orgánů odpovědných za správu hranic a vyšetřování v zájmu plnění obecných a specifických cílů nástroje stanovených v článku 3. [pozm. návrh 32]

4a.   Komise vytváří pobídky ke společnému zadávání veřejných zakázek a testování vybavení pro celní kontroly mezi členskými státy. [pozm. návrh 33]

Článek 7

Způsobilé subjekty

Odchylně od článku 197 finančního nařízení jsou těmito způsobilými subjekty celní orgány členských států v případech, kdy poskytují informace potřebné pro hodnocení potřeb, jak je uvedeno v čl. 11 odst. 3.

Článek 8

Míra spolufinancování

1.  Z nástroje lze financovat až 80 % celkových způsobilých nákladů na akci.

2.  Jakékoli finanční prostředky, jež tento strop převyšují, se poskytují pouze v řádně odůvodněných výjimečných případech.

2a.   Finanční prostředky přesahující tento strop mohou být poskytnuty v případě společného zadávání zakázek a testování vybavení pro celní kontroly mezi členskými státy. [pozm. návrh 34]

2b.   K výjimečným případům uvedeným v odstavci 2 může patřit koupě nového vybavení pro celní kontroly, které je přesunuto do rezervy technického vybavení Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Přípustnost vložení vybavení pro celní kontroly do rezervy technického vybavení stráže musí být zajištěna v souladu s čl. 5 odst. 3. [pozm. návrh 35]

Článek 9

Způsobilé náklady

Pro financování v rámci nástroje jsou způsobilé tyto veškeré náklady související s akcemi uvedenými v článku 6 s výjimkou: [pozm. návrh 36]

a)  náklady spojené s nákupem pozemků;

aa)  nákladů na školení či získávání nových dovedností nutných pro používání daného vybavení; [pozm. návrh 37]

b)  náklady spojené s infrastrukturou, jako jsou budovy nebo venkovní zařízení, stejně jako nábytek;

c)  náklady spojené nákladů spojených s elektronickými systémy, s výjimkou softwaru a aktualizací softwaru, které jsou přímo nezbytné k použití vybavení pro celní kontroly, a s výjimkou elektronického softwaru a programovacích zákroků nutných k propojení stávajícího softwaru s vybavením pro celní kontroly; [pozm. návrh 38]

d)  náklady nákladů na sítě, jako jsou zajištěné či nezajištěné komunikační kanály nebo předplatné, s výjimkou sítí nebo předplatného, které jsou přímo nezbytné pro využití vybavení pro celní kontroly; [pozm. návrh 39]

e)  náklady na dopravní prostředky, jako jsou vozidla, letadla nebo lodě, s výjimkou mobilního vybavení pro celní kontroly;

f)  náklady na spotřební materiál, včetně referenčního nebo kalibračního materiálu, pro vybavení pro celní kontroly;

g)  náklady spojené s osobními ochrannými prostředky.

KAPITOLA III

GRANTY

Článek 10

Přidělení finančních prostředků, doplňkové a kombinované financování

1.  Granty v rámci nástroje se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

2.  V souladu s čl. 195 písm. f) finančního nařízení se granty udělují bez výzvy k předkládání návrhů způsobilým subjektům uvedeným v článku 7.

3.  Odchylně od článku 191 finančního nařízení akce, na kterou byl poskytnut příspěvek z programu Clo pro spolupráci v oblasti cla zavedeného nařízením (EU) [2018/XXX](24)nebo z jakéhokoli jiného programu Unie, může rovněž obdržet příspěvek v rámci tohoto nástroje za předpokladu, že tyto příspěvky nepokrývají stejné náklady. Příspěvek na akci z jednotlivých programů Unie podléhá pravidlům těchto programů. Kumulativní financování nepřesáhne celkové způsobilé náklady na akci a podporu z různých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

KAPITOLA IV

PROGRAMOVÁNÍ, MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

Článek 11

Pracovní program

1.  Nástroj se realizuje prostřednictvím pracovních programů uvedených v čl. 110 odst. 2 finančního nařízení.

2.  Pracovní programy Komise přijímá formou prováděcího aktu. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle článku 15. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 za účelem změny přílohy 2a, pokud jde o stanovení pracovních programů. [pozm. návrh 40]

3.  Příprava pracovních programů uvedených v odstavci 1 se opírá o individuální hodnocení potřeb, které se skládá minimálně z následujícího: [pozm. návrh 41]

a)  společná kategorizace hraničních přechodů;

b)  vyčerpávající soupis dostupného a funkčního vybavení pro celní kontroly; [pozm. návrh 42]

c)  společná definice minimálního a optimálního technického standardu vybavení pro celní kontroly s odkazem na kategorii hraničních přechodů; a [pozm. návrh 43]

ca)  posouzení optimální úrovně vybavení pro celní kontroly s odkazem na kategorii hraničních přechodů; a [pozm. návrh 44]

d)  podrobný odhad finančních potřeb na základě rozsahu celních operací a relativního pracovního vytížení. [pozm. návrh 45]

Hodnocení potřeb vyplývá z akcí prováděných v rámci programu Clo 2020 zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1294/2013(25) nebo v rámci programu Clo pro spolupráci v oblasti cla zavedeného nařízením (EU) [2018/XXX](26) a musí být pravidelně a minimálně jednou za tři roky aktualizováno.

Článek 12

Monitorování a podávání zpráv

1.  Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku dosaženého při plnění obecných a specifických cílů nástroje stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze 2. Komise na základě své povinnosti podávat zprávy podle čl. 38 odst. 3 písm. e) bodu i) finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu a Radě informace o výsledcích programu. V těchto zprávách Komise rovněž uvede informace o pokroku a nedostatcích. [pozm. návrh 46]

2.  Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku, kterého nástroj dosáhl při plnění obecných a specifických cílů stanovených v článku 3, jsou uvedeny v příloze 2. K zajištění účinného posouzení pokroku dosaženého při plnění cílů nástroje je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14, jimiž se v případě potřeby mění příloha 2 za účelem přezkumu nebo doplnění ukazatelů a doplňuje toto nařízení o ustanovení týkající se stanovení rámce monitorování a hodnocení s cílem poskytnout Evropskému parlamentu a Radě aktuální kvalitativní i kvantitativní informace o výsledcích programu. [pozm. návrh 47]

3.  Systém podávání zpráv o výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění nástroje a jeho výsledků byly srovnatelné a úplné, ale také aby byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na podávání zpráv. Komise poskytne Evropskému parlamentu a Radě spolehlivé informace o kvalitě používaných údajů o výsledcích. [pozm. návrh 48]

4.  Požadavky na podávání zpráv uvedené v odstavci 3 musí zahrnovat alespoň každoroční sdělení těchto informací Komisi v případech, kdy náklady na jeden kus vybavení pro celní kontroly přesáhnou 10 000 EUR bez daní:

a)  termíny uvádění do provozu a vyřazování z provozu vybavení pro celní kontroly;

b)  statistické údaje o využívání vybavení pro celní kontroly;

c)  informace o výsledcích používání vybavení pro celní kontroly;

ca)   přítomnost a stav vybavení financovaného z rozpočtu Unie pět let po uvedení do provozu; [pozm. návrh 49]

cb)   informace týkající se údržby vybavení pro celní kontroly; [pozm. návrh 50]

cc)   informace o zadávacím řízení; [pozm. návrh 51]

cd)   odůvodnění výdajů. [pozm. návrh 52]

Článek 13

Hodnocení

1.  Hodnocení se akcí financovaných v rámci nástroje a uvedených v článku 6 posuzují výsledky nástroje, jeho účinek a účinnost a provádějí se dostatečně včas, aby je bylo možné využít zajistit jejich účinné využití v rozhodovacím procesu. [pozm. návrh 53]

2.  Průběžné hodnocení nástroje se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř tří let od začátku provádění nástroje. [pozm. návrh 54]

V průběžném hodnocení jsou uvedena zjištění nezbytná k učinění rozhodnutí o opatřeních navazujících na tento program po roce 2027 a o jejich cílech. [pozm. návrh 55]

3.  Na konci provádění nástroje, avšak nejpozději do čtyř tří let po skončení období uvedeného v článku 1 provede Komise závěrečné hodnocení nástroje. [pozm. návrh 56]

4.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami a získanými poznatky Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. [pozm. návrh 57]

4a.  Komise zahrne roční dílčí hodnocení do své zprávy s názvem „Ochrana finančních zájmů Evropské unie – Boj proti podvodům“. [pozm. návrh 58]

KAPITOLA V

VÝKON PŘENESENÉ PRAVOMOCI A POSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORECH

Článek 14

Výkon přenesené pravomoci

1.  Komisi je za podmínek stanovených tímto článkem svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 6 odst. 3, čl. 11 odst. 2 a v čl. 12 odst. 2 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028. [pozm. návrh 59]

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 3, čl. 11 odst. 2 a čl. 12 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 60]

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6 odst. 3, čl. 11 odst. 2 a čl. 12 odst. 2 vstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. [pozm. návrh 61]

Článek 15

Postup projednávání ve výborech

1.  Komisi je nápomocen „Výbor pro program Clo“ podle článku 18 nařízení (EU) [2018/XXX](27).

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. [pozm. návrh 62]

KAPITOLA VI

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 16

Informace, komunikace a publicita

1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují zviditelnění těchto prostředků, zejména při propagaci opatření a jejich výsledků tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti, čímž ukazují přidanou hodnotu Unie a pomáhají Komisi při shromažďování údajů s cílem zvýšit transparentnost rozpočtu. [pozm. návrh 63]

2.  Komise provádí k nástroji a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na nástroj rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými Aby byla zajištěna transparentnost, Komise pravidelně poskytuje veřejnosti informace o nástroji, jeho opatřeních a výsledcích, které se týkají mimo jiné pracovních programů uvedených v článku 3 11. [pozm. návrh 64]

Článek 17

Přechodná ustanovení

S cílem umožnit řízení akcí, které nebudou dokončeny do 31. prosince 2027, mohou být v případě potřeby zapsány rozpočtové položky na krytí výdajů uvedených v čl. 4 odst. 2 do rozpočtu po roce 2027.

Článek 18

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda nebo předsedkyně předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA 1

Orientační seznam vybavení pro celní kontroly používaného pro účely celní kontroly uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. b)

[pozm. návrhy 65, 66 a 68]

[pozm. návrh 67 se netýká českého znění]

PŘÍLOHA 2

Ukazatele

Specifický cíl: přispět k přiměřeným a rovnocenným celním kontrolám prostřednictvím nákupu, údržby a modernizace příslušného, vyspělého a spolehlivého vybavení pro celní kontroly

1.  Dostupné vybavení

a)  Dostupnost vybavení pro celní kontroly, které splňuje dohodnuté normy, na pozemních hraničních přechodech (podle druhu vybavení)

b)  Dostupnost vybavení pro celní kontroly, které splňuje dohodnuté normy, na námořních hraničních přechodech (podle druhu vybavení)

c)  Dostupnost vybavení pro celní kontroly, které splňuje dohodnuté normy, na hraničních přechodech na vzdušné hranici (podle druhu vybavení)

d)  Dostupnost vybavení pro celní kontroly, které splňuje dohodnuté normy, na poštovních hraničních přechodech (podle druhu vybavení)

e)  Dostupnost vybavení pro celní kontroly, které splňuje dohodnuté normy, na železničních hraničních přechodech (podle druhu vybavení)

1a.  Bezpečnost a zabezpečení

a)  Stupeň shody s bezpečnostními normami u vybavení pro celní kontroly na všech hraničních přechodech, včetně kybernetické bezpečnosti

b)  Stupeň souladu s bezpečnostními normami u vybavení pro celní kontroly na všech hraničních přechodech [pozm. návrh 69]

1b.  Zdraví a životní prostředí

a)  Stupeň shody se zdravotními normami u vybavení pro celní kontroly na všech hraničních přechodech

b)  Stupeň shody s environmentálními normami u vybavení pro celní kontroly na všech hraničních přechodech [pozm. návrh 70]

PŘÍLOHA 2a

Pracovní programy [pozm. návrh 71]

PŘÍLOHA 2b

Výjimečné okolnosti týkající se nadměrných finančních prostředků [pozm. návrh 72]

(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 67. (2) Tento postoj odpovídá pozměňovacím návrhům přijatým dne 15. ledna 2019 (Přijaté texty, P8_TA(2019)0001). (3) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 67. (4) Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019. (5) Příloha Výroční zprávy o výkonnosti celní unie za rok 2016 k dispozici na: https://ec.europa.eu/info/publications/annual-activity-report-2016-taxation-and-customs-union_en. (6) P8_TA(2018)0075: Příští VFR: příprava postoje Parlamentu k VFR po roce 2020. (7) https://www.consilium.europa.eu/media/22301/st09581en17-vf.pdf and http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-7586-2017-INIT/xcs/pdf. (8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1). (9) COM(2018)0473. (10) Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení ze dne 2. prosince 2013 (Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1). (11) COM(2016)0605. (12) COM(2018)0442. (13) COM(2018)0435. (14) COM(2018)0473. (15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES (Úř. věst. L 251, 16.9.2016, s. 1). (16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13). (17) Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1). (18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1). (19) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1). (20) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2). (21) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1). (22) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29). (23) COM(2018)0473. (24) COM(2018)0442. (25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1294/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí akční program pro oblast cel v Evropské unii na období let 2014–2020 (Clo 2020) a zrušuje rozhodnutí č. 624/2007/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 209). (26) COM(2018)0442. (27) COM(2018)0442. (28) Na základě platných právních předpisů a dalších doporučení týkajících se ochrany zdraví a soukromí.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program „Clo“ pro spolupráci v oblasti cel (COM(2018)0442 – C8-0261/2018 – 2018/0232(COD))

P8_TA(2019)0385 A8-0464/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0442),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 33, 114 a 207 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0261/2018),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru dne 17. října 2018(1),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0464/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(2);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../..., kterým se zavádí program „Clo“ pro spolupráci v oblasti cel

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 33, 114 a 207 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

v souladu s řádným legislativním postupem(4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Program Clo 2020, který byl zaveden zavedený nařízením (EU) č. 1294/2013(5), a jeho předchůdci významně přispěli k usnadnění a posílení spolupráce mezi celními orgány. Řada činností v celní oblasti má cel je přeshraniční charakter povahy a vzhledem k tomu, že se tyto činnosti týkají všech členských států a mají na ně vliv, nemohou nemůže je tyto státy jeden každý členský stát sám účinně a efektivně provádět samy. Celounijní program v oblasti cel na úrovni Unie, který provádí Komise, nabízí členským státům unijní rámec rámec na úrovni Unie pro rozvoj této spolupráce těchto kooperativních činností, což je nákladově efektivnější, než kdyby si každý členský stát zřídil svůj vlastní rámec pro spolupráci na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni. Program v oblasti cel rovněž plní významnou úlohu tím, že chrání finanční zájmy Unie a členských států tím, že zajišťuje účinný výběr cel, která jsou jedním z důležitých zdrojů příjmů EU a vnitrostátních rozpočtů, a rovněž tím, že se zaměřuje na budování kapacit v oblasti informačních technologií a posílenou spolupráci v oblasti cel. Aby bylo možné sledovat nelegální přeshraniční toky zboží a bojovat proti podvodům, jsou navíc nezbytné harmonizované a standardizované kontroly. Je tudíž vhodné a v zájmu efektivity zajistit pokračování financování činností v oblasti celní spolupráce ze strany Unie zavedením nového programu ve stejné oblasti, a to programu Clo. [pozm. návrh 1]

(1a)  Celní unie, prováděná vnitrostátními celními orgány, je již 50 let významným příkladem úspěšné integrace v EU, je základním kamenem Unie jakožto jednoho z největších světových obchodních bloků. Celní unie je významným příkladem úspěšné unijní integrace a je zásadně důležitá pro řádné fungování jednotného trhu ku prospěchu podniků i občanů EU. Evropský parlament ve svém usnesení přijatém dne 14. března 2018 nazvaném „Příští VFR: příprava postoje Parlamentu k VFR na období po roce 2020“ uvedl, že je obzvláště znepokojen celními podvody. Silnější a ambicióznější Evropu lze vybudovat pouze tehdy, bude-li jí poskytnuto více finančních prostředků, setrvalá podpora stávajících politik, a navýšení zdrojů. [pozm. návrh 2]

(2)  Celní unie se v posledních padesáti 50 letech značně rozvinula a celní správy nyní na hranicích úspěšně provádějí plní celou řadu úkolů v oblasti ochrany hranic. Společně pracují na usnadnění etického a spravedlivého obchodu a snížení byrokracie, vybírají příjmy pro vnitrostátní rozpočty a rozpočet EU a chrání veřejnost pomáhá chránit obyvatelstvo před teroristickými, zdravotními, environmentálními a dalšími hrozbami. Zejména díky zavedení společného rámce(6) pro řízení celních rizik pro celou EU(7) a celních kontrol na úrovni Unie a díky kontrolám pohybů vysokých objemů hotovosti za účelem potírání praní peněz a financování terorismu stojí zaujímají celní orgány v přední linii vůdčí úlohu v boji proti terorismu, a organizované trestné činnosti a nekalé hospodářské soutěži. Na základě tohoto širokého svého rozsáhlého mandátu jsou celní orgány nyní v podstatě skutečně hlavním orgánem s rozhodující odpovědností v oblasti kontroly zboží na vnějších hranicích Unie. Na základě výše uvedeného V této souvislosti by se program Clo neměl vztahovat zahrnovat pouze na celní spolupráci, ale měl by rovněž na úlohu poskytovat podporu obecnějšímu poslání celních orgánů celkově, jak je uvedeno v článku 3 nařízení (EU) č. 952/2013, tj. dohled konkrétně pak v oblasti dohledu nad mezinárodním obchodem Unie, provádění vnějších aspektů vnitřního trhu, společné obchodní politiky a ostatních společných politik Unie, jež mají dopad na obchod, jakož i na celkovou bezpečnost dodavatelského řetězce. Právní základ tohoto nařízení by se proto bude měl vztahovat na celní spolupráci (článek 33 SFEU), vnitřní trh (článek 114 SFEU) a obchodní politiku (článek 207 SFEU). [pozm. návrh 3]

(3)  Tím, Program by měl v rámci svého všeobecného cíle pomoct členským státům a Komisi tím, že program poskytne rámec pro opatření, jejichž cílem je podpora celní unie a celních orgánů v zájmu dosažení dlouhodobého cíle, aby všechny celní správy v Unii pracovaly v co největší míře společně;, by měl přispívat k ochraně finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států, ochraně chránit Unii před nekalým nekalými a nezákonným obchodem nezákonnými obchodními praktikami při současné podpoře dovolené obchodní činnosti, zajištění bezpečnosti a zabezpečení Unie a osob pobývajících na jejím území, čímž se zlepší ochrana spotřebitele a zjednodušení zjednodušit dovoleného obchodu, díky čemuž budou moci podniky a občané v plné míře využívat potenciálu vnitřního trhu a světového obchodu. [pozm. návrh 4]

(3a)  Vzhledem k tomu, že se ukázalo, že některé systémy uvedené v článku 278 celního kodexu Unie mohou být zavedeny k 31. prosinci 2020 pouze částečně, což znamená, že se budou i po tomto termínu dále používat neelektronické systémy, a vzhledem k tomu, že neexistují legislativní pozměňovací návrhy, které by tuto lhůtu prodloužily, společnosti a celní orgány nebudou schopné plnit své povinnosti a právní závazky, pokud jde o celní operace, jedním z hlavních konkrétních cílů programu by mělo být pomáhat členským státům a Komise při vytváření těchto elektronických systémů; [pozm. návrh 5]

(3b)  Celní správa a kontrola je dynamickou oblastí politiky, která čelí novým výzvám vyplývajícím z neustále se vyvíjejících globálních obchodních modelů a dodavatelských řetězců, jakož i měnící se vzorce spotřeby a digitalizace, jako je elektronický obchod, včetně internetu věcí, analýzy dat, umělé inteligence a technologie blockchain. Proto by program měl rovněž podpořit celní správu v těchto situacích a umožnit využívání inovativních řešení. Tyto výzvy dále zdůrazňují potřebu posílit spolupráci mezi celními orgány a potřebu jednotného výkladu a provádění celních předpisů. Pokud jsou veřejné finance pod tlakem, objem světového obchodu roste a podvody a pašování vzbuzují čím dál větší obavy; tento program by měl přispívat k řešení těchto výzev. [pozm. návrh 6]

(3c)  S cílem zajistit co nejvyšší účinnost a předejít překrývání činnosti by Komise provádění programu měla koordinovat se souvisejícími programy a fondy Unie. K nim se řadí zejména program Fiscalis, Program EU pro boj proti podvodům, program pro jednotný trh a Fond pro vnitřní bezpečnost či Fond pro integrovanou správu hranic, program na podporu reforem, program Digitální Evropa, Nástroj pro propojení Evropy a rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie, jakož i prováděcí nařízení a opatření. [pozm. návrh 7]

(3d)  S ohledem na nadcházející potenciální vystoupení Spojeného království z Unie nezohledňuje finanční krytí tohoto programu náklady vyplývající z podepsání dohody o vystoupení a potenciálním budoucím vztahu mezi Unií a Spojeným královstvím. Podepsání této dohody a ukončení účasti Spojeného království na všech stávajících celních systémech a spolupráci a se zánikem jeho právních povinností v této oblasti, by mohlo vést k dalším nákladům, které nebylo možné v době vytvoření tohoto programu přesně odhadnout. Komise by proto měla zvážit vyhrazení dostatečných prostředků na přípravu na tyto případné náklady. Náklady související s vystoupením Spojeného království z Unie by však neměly být zahrnuty do finančního krytí tohoto programu, jelikož rozpočet stanovený v tomto programu bude dostatečný pouze na pokrytí nákladů, které mohly být realisticky předjímány v době vytvoření programu. [pozm. návrh 8]

(4)  Toto nařízení stanoví finanční krytí programu, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(8) pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(5)  Aby se podpořil proces přistoupení a přidružení třetích zemí, měl by být program otevřen účasti přistupujících a kandidátských zemí, jakož i potenciálních kandidátů a partnerských zemí evropské politiky sousedství, pokud jsou splněny určité podmínky. Může být otevřen i jiným třetím zemím v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách mezi Unií a těmito zeměmi, jež zahrnují jejich účast v jakémkoli programu Unie, pokud na této účasti má Unie zájem a pokud má pozitivní dopad na vnitřní trh, aniž by ovlivnila ochranu spotřebitele. [pozm. návrh 9]

(6)  Na tento program by se vztahuje mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) [2018/XXXX 1046](9) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek a úhrady nákladů vzniklých v souvislosti s účastí externích odborníků. [pozm. návrh 10]

(7)  Opatření, která se uskutečnila v rámci programu Clo 2020, se a ukázala se být přiměřená, a by měla by proto být zachována, zatímco jiná, která se ukázala jako nepřiměřená, by měla být ukončena. Aby bylo provádění programu jednodušší a flexibilnější, a mohl tedy lépe plnit své cíle, měla by být opatření vymezena pouze v obecných kategoriích s uvedením seznamu ilustrativních příkladů konkrétních činností. Prostřednictvím spolupráce a budování kapacit by program Clo měl také podpořit zavádění a pákový efekt inovací, což umožní dále zlepšovat schopnosti plnění hlavních priorit v oblasti cel. [pozm. návrh 11]

(8)  Nařízením [2018/XXX] se zřizuje jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic nástroj pro vybavení pro celní kontroly(10). Za účelem zachování soudržnosti a horizontální koordinace všech opatření v oblasti spolupráce týkajících se cel a vybavení pro celní kontroly je vhodné provést je všechny v rámci jednoho právního aktu a souboru pravidel, přičemž tímto aktem a těmito pravidly je toto nařízení. Proto by nástroj pro vybavení pro celní kontroly měl podporovat pouze nákup, údržbu a modernizaci způsobilého vybavení, zatímco tento program by měl podporovat všechna související opatření, např. opatření v oblasti spolupráce za účelem posouzení potřeby vybavení nebo případně odborné školení týkající se zakoupeného vybavení. [pozm. návrh 12]

(9)  Výměna celních a souvisejících informací má klíčový význam pro řádné fungování celnictví a přesahuje rámec výměny informací v rámci celní unie. Unie nebo členské státy by mohly mít zájem na přizpůsobení nebo rozšíření evropských elektronických systémů za účelem jejich využití třetími zeměmi, které nejsou přidruženy k programu, a mezinárodními organizacemi. Přizpůsobení nebo rozšíření evropských elektronických systémů za účelem spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, jsou-li takovým zájmem náležitě odůvodněny, by proto měla být způsobilými náklady v rámci programu.

(10)  Vzhledem k významu globalizace by měl program i nadále poskytovat možnost zapojení externích odborníků ve smyslu článku 238 finančního nařízení. Těmito externími odborníky by měli být hlavně zástupci orgánů státní správy, a to i z nepřidružených třetích zemí, jakož i akademičtí pracovníci a zástupci mezinárodních organizací, hospodářských subjektů nebo občanské společnosti. [pozm. návrh 13]

(11)  V souladu se závazkem Komise zajistit soudržnosti a zjednodušení programů financování, stanoveným v jejím sdělení ze dne 19. října 2010 nazvaném „Přezkum rozpočtu EU“(11), by zdroje měly být sdíleny s jinými nástroji financování z prostředků Unie, pokud předpokládaná opatření v rámci programu sledují cíle, které jsou společné pro různé nástroje financování, a to s ohledem na to, že částka vyčleněná na tento program je vypočtena bez ohledu na to, že by mohlo dojít k nepředvídatelným výdajům, avšak s vyloučením dvojího financování. Opatření prováděná v rámci programu by měla zajistit soudržnost při použití zdrojů Unie podporujících celní unii a celní orgány. [pozm. návrh 14]

(11a)   Nákup softwaru, který je nutný k provádění přísných hraničních kontrol, by měl být způsobilý pro financování v rámci tohoto programu. Aby se usnadnila výměna údajů, je třeba propagovat nákup software, který lze používat ve všech členských státech. [pozm. návrh 15]

(12)  Opatření zaměřená na budování kapacit v oblasti informačních technologií jsou nastavena tak, aby přilákala co největší větší část rozpočtu v rámci programu. Zvláštní ustanovení by proto měla popsat společné složky a vnitrostátní složky evropských elektronických systémů. Kromě toho by měla být jasně vymezena oblast působnosti opatření a odpovědnost Komise a členských států. V zájmu zajištění soudržnosti a koordinace akcí v zájmu budování kapacit v oblasti informačních technologií by program měl stanovit, že Komise vytvoří a bude aktualizovat víceletý strategický plán pro cla (dále jen „MASP-C“) s cílem vytvořit elektronické prostředí, které zajistí jednotnost a interoperabilitu celních systémů Unie. [pozm. návrh 16]