Seznam 
Přijaté texty
Středa, 17. dubna 2019 - ŠtrasburkKonečné znění
Zformulování či změna názvu usnesení, které bylo předloženo při ukončení rozpravy (výklad čl. 149a odst. 2 jednacího řádu)
 Politické prohlášení pro zřízení politické skupiny (výklad čl. 32 odst. 5 prvního pododstavce druhé odrážky jednacího řádu)
 Protokol k Dohodě mezi EU a Dánskem o kritériích a mechanismech pro určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl a o systému „Eurodac“ ***
 Zavedení programu Horizont Evropa – stanovení pravidel pro účast a šíření výsledků ***I
 Program, kterým se provádí program Horizont Evropa ***I
 Dozor nad trhem a soulad výrobků ***I
 Podpora spravedlnosti a transparentnosti pro podnikové uživatele internetových zprostředkovatelských služeb ***I
 Lepší vymáhání a modernizace právních předpisů EU na ochranu spotřebitele ***I
 Transparentnost a udržitelnost hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci ***I
 Dodatková ochranná osvědčení pro léčivé přípravky ***I
 Kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program ***I
 Program Digitální Evropa na období 2021–2027 ***I
 Program „Fiscalis“ pro spolupráci v oblasti daní ***I
 Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) ***I
 Program Spravedlnost ***I
 Program Práva a hodnoty ***I
 Počet meziparlamentních delegací, delegací ve smíšených meziparlamentních výborech a delegací ve výborech pro parlamentní spolupráci a ve vícestranných parlamentních shromážděních
 Přizpůsobení řady právních aktů stanovujících použití regulativního postupu s kontrolou článkům 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie – část II ***I
 Přizpůsobení řady právních aktů stanovujících použití regulativního postupu s kontrolou článkům 290 a 291 Smlouvy o fungování EU – část I***I
 Přizpůsobení řady právních aktů v oblasti justice stanovujících použití regulativního postupu s kontrolou článku 290 Smlouvy o fungování EU ***I
 Plnění a financování souhrnného rozpočtu Unie v roce 2019 v souvislosti s vystoupením Spojeného království z Unie ***
 Dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi EU a Ruskem ***
 Změna statutu Evropské investiční banky *
 Evropská pohraniční a pobřežní stráž ***I
 Vízový kodex ***I
 Ochranná a kontrolní opatření v oblasti upravené předpisy Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku ***I
 Pravidla usnadňující používání finančních a dalších informací ***I
 Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center ***I
 Nástroj pro propojení Evropy ***I
 Prevence šíření teroristického obsahu online ***I

Zformulování či změna názvu usnesení, které bylo předloženo při ukončení rozpravy (výklad čl. 149a odst. 2 jednacího řádu)
PDF 115kWORD 42k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o zformulování či změně názvu usnesení, které bylo předloženo při ukončení rozpravy (výklad čl. 149a odst. 2 jednacího řádu) (2019/2020(REG))
P8_TA(2019)0392

Evropský parlament,

–  ohledem na dopis předsedkyně Výboru pro ústavní záležitosti ze dne 3. dubna 2019,

–  s ohledem na článek 226 jednacího řádu,

1.  rozhodl, že výklad čl. 149a odst. 2 jednacího řádu zní takto:"„Zformulování či změna názvu usnesení, které bylo předloženo při ukončení rozpravy podle článků 123, 128 nebo 135, se nepovažuje za změnu pořadu jednání, pokud se název vztahuje k předmětu rozpravy.”"

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí pro informaci Radě a Komisi.


Politické prohlášení pro zřízení politické skupiny (výklad čl. 32 odst. 5 prvního pododstavce druhé odrážky jednacího řádu)
PDF 114kWORD 42k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 týkající se politického prohlášení pro zřízení politické skupiny (výklad čl. 32 odst. 5 prvního pododstavce druhé odrážky jednacího řádu) (2019/2019(REG))
P8_TA(2019)0393

Evropský parlament,

–  s ohledem na dopis předsedkyně Výboru pro ústavní záležitosti ze dne 3. dubna 2019,

–  s ohledem na článek 226 jednacího řádu,

1.  rozhodl, že výklad čl. 32 odst. 5 prvního pododstavce druhé odrážky zní takto:"„Politické prohlášení politické skupiny stanoví hodnoty, které skupina zastává a hlavní politické cíle, jež její členové hodlají společně uskutečňovat v rámci výkonu svého mandátu. Prohlášení popisuje společné politické směry skupiny podstatným, zřetelným a věrohodným způsobem.”"

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí pro informaci Radě a Komisi.


Protokol k Dohodě mezi EU a Dánskem o kritériích a mechanismech pro určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl a o systému „Eurodac“ ***
PDF 122kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o kritériích a mechanismech pro určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v Dánsku nebo jiném členském státě Evropské unie a o systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy, který se týká přístupu do systému „Eurodac“ pro účely vymáhání práva (15822/2018 – C8-0151/2019 – 2018/0423(NLE))
P8_TA(2019)0394A8-0196/2019

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (15822/2018),

–  s ohledem na návrh Protokolu k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o kritériích a mechanismech pro určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v Dánsku nebo jiném členském státě Evropské unie a o systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy, který se týká přístupu do systému Eurodac pro účely vymáhání práva (15823/2018),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 87 odst. 2 písm. a), čl. 88 odst. 2 prvním pododstavcem písm. a) a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0151/2019),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0196/2019),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládě a parlamentu Dánského království a vládám a parlamentům ostatních členských států.


Zavedení programu Horizont Evropa – stanovení pravidel pro účast a šíření výsledků ***I
PDF 768kWORD 161k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků (COM(2018)0435 – C8-0252/2018 – 2018/0224(COD))
P8_TA(2019)0395A8-0401/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0435),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 173 odst. 3, čl. 182 odst. 1 a články 183 a 188 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0252/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na dopis svého předsedy ze dne 25. ledna 2019 adresovaný předsedům výborů, ve kterém je nastíněn přístup Parlamentu k odvětvovým programům v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období po roce 2020,

–  s ohledem na dopis Rady ze dne 1. dubna 2019 adresovaný předsedovi Evropského parlamentu, kterým Rada potvrzuje společnou dohodu dosaženou mezi spolunormotvůrci během jednání,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro rozvoj, Rozpočtového výboru, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0401/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(1);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí nařízené Evropského parlamentu a Rady (EU) .../..., kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků

P8_TC1-COD(2018)0224


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 173 odst. 3, čl. 182 odst. 1, článek 183 a druhý odstavec článku 188 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(3),

v souladu s řádným legislativním postupem(4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Cílem Unie je posílit svou vědeckou excelenci a technologickou základnu, kde se budou výzkumní pracovníci, vědecké poznatky a technologie volně pohybovat, a podnítit svou konkurenceschopnost, včetně oblasti průmyslu, posílit a rozvíjet Evropský výzkumný prostor a zároveň podporovat veškeré výzkumné a inovační činnosti v zájmu plnění strategických priorit a závazků Unie, což v konečném důsledku směřuje k podpoře míru, hodnot Unie a dobrých životních podmínek pro všechny.

(2)  V rámci přinášení vědeckého, ekonomického a společenského dopadu v zájmu tohoto obecného cíle a maximalizace přidané hodnoty investic Unie do výzkumu, vývoje a inovací by Unie měla investovat do výzkumu a inovací prostřednictvím programu Horizont Evropa – rámcového programu pro výzkum a inovace na období 2021–2027 („program“) s cílem podporovat vytváření, ▌rozšiřování a přenos vysoce kvalitních znalostí a technologií v Unii, posilovat dopad výzkumu a inovací při řešení globálních výzev, včetně cílů v oblasti udržitelného rozvoje a změny klimatu, a při rozvoji, podpoře a provádění politik Unie, podporovat zavádění inovativních a udržitelných řešení v průmyslu a společnosti Unie s cílem vytvářet pracovní místa a posilovat hospodářský růst a konkurenceschopnost průmyslu. Program by měl podporovat všechny formy inovací ▌posilovat uvádění inovativních řešení na trh a optimalizovat uskutečňování investic.

(2a)  Program by měl přispět ke zvýšení veřejných a soukromých investic do výzkumu a vývoje v členských státech, a pomoci tak dosáhnout celkové investice nejméně 3 % HDP Unie do výzkumu a vývoje. Splnění tohoto cíle bude vyžadovat, aby členské státy a soukromý sektor doplnily program vlastními a posílenými investičními opatřeními v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

(2b)  V zájmu dosažení cílů tohoto programu a při respektování zásady excelence by se měl program zaměřit mimo jiné na posílení kolaborativních vazeb v Evropě, a přispět tak ke snížení propasti v oblasti výzkumu a vývoje.

(3)  Podpora výzkumných a inovačních činností nezbytné k napomáhání realizaci cílů politiky Unie by měla zohlednit zásadu pro inovace jakožto klíčový faktor pro rychlejší a intenzivnější přesun podstatné části znalostního kapitálu EU do oblasti inovací.

(4)  Pokračování přístupu založeného na otevřené vědě, otevřených inovacích a otevřenosti světu a současné zaručení vědeckých a socioekonomických zájmů Unie by mělo zajistit excelenci a dopad investic Unie v oblasti výzkumu a inovací a posílení kapacit pro výzkum a vývoj ve všech členských státech. To by mělo vést k vyváženému provádění programu ▌.

(5)  Otevřená věda ▌může zvýšit kvalitu, dopad a přínosy vědy a urychlit pokrok znalostí tím, že bude spolehlivější, účinnější a přesnější, srozumitelnější pro společnost a citlivá vůči společenským výzvám. Měla by být stanovena ustanovení k zajištění toho, aby příjemci poskytovali otevřený přístup ke vzájemně hodnoceným vědeckým publikacím, údajům z výzkumu a dalším výstupům z výzkumu otevřeným a nediskriminačním způsobem, zdarma a co nejdříve v procesu šíření výsledků, a umožnili jejich co možná nejširší použití a opětovné použití. Pokud jde o údaje z výzkumu, je třeba uplatňovat zásadu „tak otevřené, jak je možné, tak uzavřené, jak je nezbytné“, a tudíž je třeba zajistit možnost uplatňování výjimek s ohledem na hospodářský zájem Unie, práva duševního vlastnictví, ochranu osobních údajů a důvěrnosti, bezpečnostní obavy a další oprávněné zájmy. Větší důraz by měl ▌být kladen na odpovědnou správu údajů z výzkumu, která by měla být v souladu se zásadami FAIR – „dohledatelnost“, „dostupnost“, „interoperabilita“ a „znovupoužitelnost“, a to zejména prostřednictvím začleňování plánů správy údajů. Příjemci by případně měli využívat možností, které nabízí Evropský cloud pro otevřenou vědu a evropská datová infrastruktura, a dodržovat další zásady a postupy pro otevřenou vědu. V mezinárodních dohodách o spolupráci a příslušných dohodách o přidružení v oblasti vědy a techniky by měl být podporován vzájemný otevřený přístup.

(5a)  Příjemci z řad malých a středních podniků by měli využívat stávajících nástrojů, např. asistenční službu pro otázky duševního vlastnictví u malých a středních podniků, která malým a středním podnikům v Evropské unii pomáhá chránit i vymáhat jejich práva duševního vlastnictví tím, že poskytuje bezplatné informace a služby formou důvěrného poradenství v oblasti duševního vlastnictví a související problematiky, včetně odborné přípravy, podkladů a on-line zdrojů.

(6)  Koncepce a návrh programu by měly reagovat na potřebu vytvoření kritického množství podporovaných činností v celé ▌Unii a prostřednictvím mezinárodní spolupráce, a to za současné podpory zapojení všech členských států do programu a v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN a Pařížskou dohodou. Provádění programu by mělo posílit sledování tohoto cíle.

(7)  Činnosti podporované v rámci programu by měly přispívat k dosažení cílů, priorit a závazků Unie a programu, monitorování a hodnocení pokroku v porovnání s těmito cíli, prioritami a závazky a k vytvoření revidovaných nebo nových priorit.

(7a)   Program by měl usilovat o soulad s již existujícími evropskými plány a strategiemi v oblasti výzkumu a inovací.

(8)  Program by měl udržovat vyvážený přístup mezi financováním zdola nahoru (orientovaným na badatele nebo inovátora) a shora dolů (stanoveným strategicky definovanými prioritami), v závislosti na povaze zapojených výzkumných a inovačních společenství z celé Unie, míře úspěšnosti rysu činnosti, typech a účelu prováděných činností, zásadě subsidiarity a dopadech, o které se usiluje. Kombinace těchto faktorů by měla určit volbu přístupu k příslušným částem programu, z nichž všechny přispívají ke všem obecných a specifickým cílům programu.

(8-a)   Celkový rozpočet na rozšiřování účasti a šíření excelence v rámci iniciativy „rozšiřování účasti a posilování Evropského výzkumného prostoru“ programu Horizont Evropa by měl činit nejméně 3,3 % celkového rozpočtu programu Horizont Evropa. Z tohoto rozpočtu by měly mít prospěch především právní subjekty v zemích rozšiřování.

(8-b)  „iniciativy excelence“ by se měly zaměřovat na posílení excelence výzkumu a inovací ve způsobilých zemích, včetně například podpůrného výcviku s cílem zlepšit manažerské dovednosti v oblasti výzkumu a inovací, ceny, posílení inovačních ekosystémů a také vytváření sítí výzkumu a inovací, mimo jiné na základě výzkumných infrastruktur financovaných z EU. Žadatelé musí jasně prokázat, že projekty jsou provázány s vnitrostátními nebo regionálními strategiemi výzkumu a vývoje, aby mohli požádat o financování v rámci rozšiřování účasti a šíření excelence v oblasti „rozšiřování účasti a posilování Evropského výzkumného prostoru“ programu Horizont Evropa.

(8a)  Řada akcí v oblasti výzkumu a inovací by měla uplatňovat rychlou cestu k výzkumu a inovacím, u nichž by doba nutná pro udělení grantu neměla překročit šest měsíců. To by zajistilo rychlejší přístup zdola nahoru k finančním prostředkům pro malá kooperativní konsorcia, jež zajišťují akce od základního výzkumu po uplatnění na trhu.

(8b)  Program by měl podporovat všechny fáze výzkumu a inovací, zejména v rámci kooperativních projektů. Základní výzkum je hlavním přínosem a důležitou podmínkou pro zvýšení schopnosti Unie přilákat nejschopnější vědce, aby se mohla stát klastrem excelence na globální úrovni. Měla by být zajištěna rovnováha mezi základním a aplikovaným výzkumem. Spolu s inovacemi se tak podpoří hospodářská konkurenceschopnost Unie, růst a pracovní místa.

(8c)  Za účelem maximalizace dopadu programu Horizont Evropa je třeba věnovat zvláštní pozornost multidisciplinárním, interdisciplinárním a mezioborovým přístupům, což jsou nezbytné součásti zásadního vědeckého pokroku.

(8d)  Zapojení do společnosti je nutné podpořit prostřednictvím odpovědného výzkumu a inovací jakožto průřezových prvků s cílem vytvářet účinnou spolupráci mezi vědou a společností. Všem společenským aktérům (výzkumní pracovníci, občané, tvůrci politik, podnikatelé či organizace sektoru služeb atd.) by to umožnilo spolupracovat během celého výzkumného a inovačního procesu za účelem lepšího sladění tohoto procesu a jeho výsledků s hodnotami, potřebami a očekáváními evropské společnosti.

(9)  Výzkumné činnosti prováděné v rámci pilíře „vynikající a otevřená věda“ by měly být stanoveny podle potřeb a možností vědy. Výzkumný program by měl být stanoven v úzkém kontaktu s vědeckou obcí a měl by mimo jiné klást důraz na přilákání nových talentů v oblasti výzkumu a inovací, mladých vědců, a současně posilovat ERA a bránit odlivu mozků. Výzkum by měl být financován na základě excelence.

(10)  Měl by být zaveden pilíř „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ prostřednictvím klastrů výzkumných a inovačních činností, s cílem maximalizovat začlenění napříč příslušných pracovních oblastí při zajištění vysoké a udržitelné úrovně dopadu pro Unii ve vztahu k vynaloženým zdrojům. Bude podporovat mezioborovou, meziodvětvovou, mezipolitickou a přeshraniční spolupráci v zájmu cílů udržitelného rozvoje OSN a závazků Unie podle Pařížské dohody a v případě potřeby řešení společenských výzev a konkurenceschopnosti odvětví Unie. Činnost prováděná v rámci tohoto pilíře by měla zahrnovat celou řadu výzkumných a inovačních činností včetně výzkumu a vývoje, pilotní projekty, předvádění, a podporu při zadávání veřejných zakázek, prenormativního výzkumu a stanovování norem a uvádění inovací na trh, aby se zajistilo, že Evropa bude ve strategicky definovaných prioritách v oblasti výzkumu i nadále na předních místech.

(11)  Plné a včasné zapojení průmyslu do programu na všech úrovních od jednotlivého podnikatele a malých a středních podniků až po velké podniky by mělo ▌ směřovat zejména k vytvoření udržitelných pracovních míst a růstu. ▌

(12)  Je důležité podporovat průmysl Unie, aby zůstal nebo se stal světovým vůdcem v oblasti inovací, digitalizace a dekarbonizace, zejména prostřednictvím investic do klíčových technologií, o něž se opírá podnikání zítřka. Klíčové technologie mají hrát ústřední úlohu v rámci pilíře II „Globální výzvy a evropská průmyslová konkurenceschopnost“ a měly by být dále napojeny na vzorové iniciativy budoucích a vznikajících technologií (FET) s cílem umožnit, aby výzkumné projekty pokryly celý inovační řetězec. Opatření v rámci programu by měla odrážet strategii průmyslové politiky Unie tak, aby přiměřeně a transparentně řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace a posilovala investice, aniž by zdvojovala nebo vytlačovala soukromé financování, a měla by mít jasnou evropskou přidanou hodnotu a návratnost investic pro veřejnost. Tím se zajistí jednotnost opatření programu a pravidel EU pro státní podporu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, která by měla být přezkoumána, aby se podnítily inovace.

(13)  Program by měl podporovat výzkum a inovace integrovaným způsobem, při respektování všech příslušných ustanovení Světové obchodní organizace. Koncepce výzkumu, včetně experimentálního vývoje, by měla být použita v souladu s manuálem Frascati Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, zatímco koncepce inovací by měla být použita v souladu s manuálem Oslo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Eurostatu, na základě širokého přístupu, který se vztahuje na sociální inovace, design a kreativitu. Definice Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj týkající se úrovně technologické připravenosti by měly být zohledňovány stejně jako v předchozím rámcovém programu Horizont 2020 ▌. Pracovní program pro danou výzvu v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ by mohl povolit granty pro validaci výrobků ve velkém měřítku a jejich replikaci na trhu.

(14)  Sdělení Komise o průběžném hodnocení programu Horizont 2020 (COM(2018)0002) a zpráva Evropského parlamentu o posouzení provádění programu Horizont 2020 s ohledem na jeho průběžné hodnocení a návrh devátého rámcového programu (2016/2147(INI)) poskytly soubor doporučení pro tento program, včetně pravidel pro účast na tomto programu a šíření jeho výsledků, a to na základě poučení z předchozího programu i příspěvku od orgánů EU a zúčastněných stran. Tato doporučení zahrnují ambicióznější investování s cílem dosáhnout kritického množství a maximalizovat dopad; podporovat průlomové inovace; stanovit priority pro investice Unie do výzkumu a inovací v oblastech vysoké přidané hodnoty, zejména prostřednictvím zaměření na mise, plné, uvědomělé a včasné zapojení občanů a široké komunikace; racionalizovat strukturu financování Unie za účelem plného využití potenciálu výzkumu a vývoje ve všech členských státech, včetně modernizace rozsahu iniciativ partnerství a režimů spolufinancování; rozvoj větší a konkrétní součinnosti mezi různými finančními nástroji Unie, zejména s cílem pomoci mobilizovat nedostatečně využitý potenciál výzkumu a inovací v celé Unii; lépe začlenit výzkumné infrastruktury financované ze strany Unie – zejména z EFRR – do projektů programu, posílit mezinárodní spolupráci a posílit otevřenost pro účast třetích zemí, a to za současné ochrany zájmů Unie a širšího zapojení všech členských států do programu; a pokračovat ve zjednodušování na základě zkušenosti z provádění programu Horizont 2020.

(15)  Politika soudržnosti by měla nadále přispívat k výzkumu a inovacím. Zvláštní pozornost je tedy třeba věnovat koordinaci a doplňkovosti mezi těmito dvěma politikami Unie. Program by měl usilovat o sladění pravidel a součinnost s dalšími programy Unie, jak je uvedeno v příloze IV tohoto nařízení, od jejich návrhu a strategického plánování, po výběr projektů, řízení, komunikaci, šíření a využívání výsledků, po monitorování, auditování a řízení. Aby se zabránilo překrývání a duplikaci a zvýšil se pákový efekt financování Unie a aby se rovněž snížila administrativní zátěž žadatelů a příjemců, měly by se všechny typy součinnosti řídit zásadou „jeden soubor pravidel pro jednu akci“:

   lze použít dobrovolné převody z jiných programů Unie, včetně Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), na činnosti programu Horizont Evropa. V těchto případech se budou řídit pravidly programu Horizont Evropa, ale budou využity jen ve prospěch členského státu nebo případně řídicího orgánu, který se rozhodl pro převod;
   rovněž lze uvažovat o spolufinancování akce z programu Horizont Evropa a jiného programu Unie, přičemž nesmí být překročeny celkové způsobilé náklady akce. V takových případech by se uplatňovala pouze pravidla programu Horizont Evropa a je třeba se vyvarovat zdvojených auditů;
   pečeť excelence je třeba udělovat všem návrhům, které překročily prahovou hodnotu „excelence“ v programu Horizont Evropa, ale z důvodu rozpočtových omezení je nelze financovat. V takových případech by se měla uplatňovat pravidla fondu, z nějž byla podpora poskytnuta, s výjimkou pravidel státní podpory.

(16)  Za účelem dosažení největšího možného dopadu financování Unie a nejefektivnějšího příspěvku k dosažení cílů a závazků politiky Unie, by program na základě výsledku strategického plánování mohl vstoupit do evropských partnerství s partnery ze soukromého a/nebo veřejného sektoru. Mezi takové partnery patří soukromé i veřejné zúčastněné strany v oblasti výzkumu a inovací, centra kompetencí, podnikatelské inkubátory, vědecké a technologické parky, subjekty pověřené výkonem veřejné služby, nadace a organizace občanské společnosti a případně regionální inovační ekosystémy, které podporují a/nebo provádějí výzkum a inovace, za předpokladu, že požadovaných dopadů lze dosáhnout efektivněji ve spolupráci než ze strany samotné Unie.

(17)  Program by měl posílit spolupráci mezi evropskými partnerstvími a partnery ze soukromého a/nebo veřejného sektoru na mezinárodní úrovni, včetně spojení výzkumných a inovačních programů a přeshraničních investic v oblasti výzkumu a inovací přinášející vzájemné prospěchy pro občany a podniky, a současně zajistit, aby Unie mohla obhájit své zájmy.

(17a)  Stěžejní iniciativy v oblasti budoucích a vznikajících technologií se ukazují být účinným a účelným nástrojem, neboť díky společnému koordinovanému úsilí Unie a jejích členských států přinášejí společnosti výhody. Činnosti prováděné v rámci stěžejních iniciativ FET – Graphene, Human Brain Project a Quantum Technology – podporované programem Horizont 2020 budou i nadále podporovány v rámci programu Horizont Evropa prostřednictvím výzev k podávání návrhů obsažených v pracovním programu. Přípravné akce podporované v rámci části programu Horizont 2020 věnované stěžejním iniciativám FET poslouží jako podklad pro proces strategického plánování v rámci programu Horizont Evropa a poskytnou podněty pro práci na misích, společně financovaných či spoluprogramovaných partnerstvích a pravidelných výzvách k podávání návrhů.

(18)  Společné výzkumné středisko by mělo politikám Unie poskytovat vědeckou a technickou podporu orientovanou na zákazníky v průběhu celého cyklu politiky. Přímé akce Společného výzkumného střediska by měly být prováděny pružným, efektivním a transparentním způsobem, s přihlédnutím k příslušným potřebám uživatelů Společného výzkumného střediska, rozpočtovým omezením a potřebám politik Unie a se zajištěním ochrany finančních zájmů Unie. Společné výzkumné středisko by mělo nadále vytvářet dodatečné zdroje.

(19)  Pilíř „Inovativní Evropa“ by měl zavést řadu opatření pro integrovanou podporu na potřeby podnikatelů a na výzkum zaměřené podnikání, jejichž cílem je realizovat a urychlit průlomové inovace pro rychlý růst trhu a podporovat technologickou nezávislost Unie ve strategických oblastech. To by mělo přilákat inovativní společnosti, mimo jiné malé a střední podniky a začínající podniky, které mají potenciál pro zvyšování své kapacity na mezinárodní a unijní úrovni a nabízejí rychlé, pružné granty a možnosti spoluinvestování, včetně soukromých investorů. Tyto cíle by měly být plněny zřízením Evropské rady pro inovace (ERI). Tento pilíř by měl také podporovat Evropský inovační a technologický institut (EIT), regionální inovační strategii EIT a evropské inovační ekosystémy jako celek napříč Unií, zejména prostřednictvím partnerství spolufinancování s národními a regionálními aktéry, jak veřejnými, tak soukromými, na podporu inovací.

(20)  Aby byla vyřešena nutnost podpořit investice do rizikovějších, nelineárních činností, jako jsou výzkum a inovace, je nezbytné, aby program Horizont Evropa a zejména ERI a EIT s jeho znalostními a inovačními společenstvími působily v součinnosti s finančními produkty, které mají být zavedeny v rámci InvestEU. V tomto ohledu by zkušenosti s finančními nástroji zavedenými v rámci programu Horizont 2020, jako je InnovFin a úvěrová záruka pro malé a střední podniky v rámci programu, měly představovat solidní základ pro poskytování této cílené podpory. ERI by měla vyvíjet strategické zpravodajské činnosti a činnosti hodnocení v reálném čase za účelem včasného řízení a organizace svých různých činností.

(21)  ERI, spolu s dalšími částmi programu Horizont Evropa, by měla podněcovat všechny formy inovací od inkrementálních až po průlomové a disruptivní inovace zacílené zejména na inovace vytvářející trh. ERI prostřednictvím svých nástrojů – Pathfinder a Accelerator – by se měla zaměřit na určování, vytváření a zavádění vysoce rizikových inovací všeho druhu včetně inkrementálních inovací s hlavním důrazem na průlomové, disruptivní a deep-tech inovace. Prostřednictvím soudržné a modernizované podpory by ERI měla zaplnit současné vakuum v oblasti veřejné podpory soukromých investic pro průlomové inovace. Nástroje ERI vyžadují specializované právní a řídicí funkce s cílem odrážet její cíle, zejména činnosti zavádění na trh.

(21a)  Ve smyslu tohoto nařízení, a zejména pokud jde o činnosti prováděné v rámci ERI, je startup malým a středním podnikem v počáteční fázi jeho životního cyklu (včetně podniků odštěpených od univerzit), jehož cílem jsou inovativní řešení a rozšiřitelný podnikatelský model, a který je autonomní ve smyslu článku 3 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES(5); a „společností se střední tržní kapitalizací“ je společnost, která není mikropodnikem ani malým nebo středním podnikem, jak jsou definovány v doporučení Komise 2003/361/ES, a která má 250 až 3000 zaměstnanců, přičemž počet zaměstnanců se stanoví v souladu s hlavou I články 3, 4, 5 a 6 přílohy uvedeného doporučení; „malou společností se střední tržní kapitalizací“ je společnost se střední tržní kapitalizací, která má nejvýše 499 zaměstnanců.

(22)  Prostřednictvím kombinovaného financování ERI by nástroj ERI Accelerator měl překlenout „údolí smrti“ mezi výzkumem, předběžným uváděním výrobků na trh a zvyšováním kapacit společností. Zejména by měl nástroj Accelerator poskytovat podporu operacím, které představují taková technologická nebo tržní rizika, že nejsou považovány za financovatelné a nemohou mobilizovat významné investice z trhu, a tudíž doplňovat program InvestEU zavedený nařízením ...(6).

(22a)  Malé a střední podniky představují významný zdroj inovací a růstu v Evropě. V programu Horizont Evropa je tudíž potřebné výrazné zapojení malých a středních podniků, definovaných v doporučení Komise 2003/361/ES. V návaznosti na osvědčené postupy programu Horizont 2020 by program Horizont Evropa měl nadále integrovaným způsobem podporovat zapojení malých a středních podniků do rámcového programu.

(22b)   Přestože rozpočet nástroje ERI Accelerator by měl být využíván zejména ke kombinovanému financování, pro účely článku 43, měla by podpora z v rámci nástroje ERI poskytovaná malým a středním podnikům, včetně začínajících podniků, výhradně prostřednictvím grantů odpovídat podpoře poskytované z rozpočtu nástroje pro malé a střední podniky v rámci předcházejícího rámcového programu Horizont 2020 vytvořeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013(7).

(22c)   V úzké součinnosti s fondem InvestEU by měl nástroj ERI Accelerator, formou podpory kombinovaného financování a financování vlastního kapitálu, financovat malé a střední podniky, včetně začínajících podniků, a ve výjimečných případech projekty realizované malými společnostmi se střední tržní kapitalizací, které dosud nejsou schopny vytvářet příjmy nebo které dosud nejsou ziskové nebo které dosud nejsou schopny přilákat investice postačující k plnému provádění obchodního plánu svých projektů. Tyto způsobilé subjekty budou považovány za nefinancovatelné bankovními úvěry, ačkoli části jejich investičních potřeb mohly být nebo by mohly být zajištěny jedním nebo více investory, jako je soukromá nebo veřejná banka, fond rodinného majetku, fond rizikového kapitálu, andělský investor atd. Tak bude překonáním selhání trhu EIR Accelerator financovat slibné subjekty zatím nefinancovatelné bankovními úvěry, které provádějí průlomové inovační projekty vytvářející trh. Jakmile se tyto projekty stanou financovatelnými bankovními úvěry, mohou být v pozdější fázi svého vývoje financovány v z fondu InvestEU.

(23)  EIT by se měl, primárně svými znalostními a inovačními společenstvími a regionální inovační strategii EIT, zaměřit na posílení inovačních ekosystémů zaměřených na rozvoj celkové inovační kapacity Unie, které řeší globální výzvy, tím, že podpoří začlenění podniků, výzkumu, vysokoškolského vzdělávání a podnikání. V souladu se svým zakládajícím aktem, nařízením o EIT(8) a strategickým programem inovací EIT(9), by měl EIT podporovat inovace v oblasti své činnosti a měl by podporovat začlenění vysokoškolského vzdělávání v rámci inovačního ekosystému, a to zejména: podněcováním podnikatelského vzdělávání, podporou pevné neoborové spolupráce mezi průmyslem a univerzitním prostředím; a určením případných dovedností pro budoucí inovátory k řešení globálních výzev, což zahrnuje pokročilé digitální a inovační dovednosti. Režimy podpory poskytované EIT by měly přinášet prospěch příjemcům ERI, přičemž začínající podniky vznikající ze znalostních a inovačních společenství EIT by měly mít rychlý přístup k akcím ERI. Zatímco zaměření EIT na inovační ekosystémy by mělo přirozeně zapadat do pilíře „Inovativní Evropa“, měl by také případně podporovat všechny další pilíře a plánování jeho znalostních a inovačních společenství by mělo být sladěno prostřednictvím procesu strategického plánování s pilířem „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“. Je třeba se vyvarovat překrývání znalostních a inovačních společenství a dalších nástrojů v téže oblasti, zejména pokud jde o partnerství.

(24)  Zajištění a zachování rovných podmínek pro společnosti, které soutěží na daném trhu, by mělo být klíčovým požadavkem na vzkvétání průlomových nebo zlomových inovací, což umožňuje zejména malým a středním inovátorům sklízet plody svých investic a získat tržní podíl. Podobně může určitá míra otevřenosti na inovační škále financovaných činností – zejména pokud se týká velké sítě příjemců – významným způsobem přispět k budování kapacit malých a středních podniků, neboť jim poskytne prostředky nezbytné k přilákání investic a prosperitě.

(25)  Program by měl podporovat a začleňovat spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a iniciativami založenými na zájmu Unie, vzájemném prospěchu a globálních závazcích k provádění cílů udržitelného rozvoje OSN. Mezinárodní spolupráce by se měla zaměřit na posílení excelence Unie v oblasti výzkumu a inovací ▌, přitažlivosti a hospodářské a průmyslové konkurenceschopnosti, řešení globálních výzev, které jsou zakotveny v cílech udržitelného rozvoje OSN, a na podporu vnějších politik Unie. Přístup obecné otevřenosti pro excelenci v mezinárodní účasti a akce cílené mezinárodní spolupráce by měl být dodržován, přičemž musí být uplatňována odpovídající kritéria způsobilosti pro financování subjektů usazených v zemích s nízkými až střednímu příjmy, která však zohledňují odlišné úrovně kapacit v oblasti výzkumu a inovací. Současně by mělo být podporováno přidružení třetích zemí k programu, pokud se počítá reciprocitou a pokud jsou zaručeny zájmy Unie a podporuje se vyšší zapojení všech členských států.

(26)  S cílem prohloubit vztah mezi vědou a společností a maximalizovat přínosy jejich interakcí by program měl zapojit občany a organizace občanské společnosti do společného koncipování a spoluvytváření odpovědných výzkumných a inovačních programů (RRI) a jejich obsahu, které řeší obavy, potřeby a očekávání občanů a občanské společnosti, podpory vědeckého vzdělávání, zpřístupňování vědeckých poznatků veřejnosti, a usnadňování účasti občanů a organizací občanské společnosti na jeho činnostech. Opatření přijatá za účelem lepšího zapojení občanů a občanské společnosti by měla být monitorována.

(26a)  Program Horizont Evropa by měl podporovat nové technologie, které přispívají k překonání překážek, jež osobám se zdravotním postižením brání v přístupu a plném zapojení, a tak brzdí rozvoj skutečně inkluzivní společnosti.

(27)  V souladu s článkem 349 Smlouvy o fungování EU mají nejvzdálenější regiony Unie nárok na zvláštní opatření (s přihlédnutím k jejich strukturální, sociální a ekonomické situaci), pokud jde o přístup k horizontálním programům Unie. Program by proto měl zohlednit specifické charakteristiky těchto regionů v souladu se sdělením Komise „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ (COM(2017)0623), které schválila Rada dne 12. dubna 2018, a pokud možno podporovat jejich zapojení do programu.

(28)  Činnosti vyvíjené v rámci programu by měly usilovat o odstranění nerovností mezi ženami a muži, měly by se vyhýbat genderově zaujatému přístupu, přiměřeně začleňovat genderový rozměr do obsahu výzkumu a vývoje, zaměřovat se na větší sladění soukromého a pracovního života a podporovat rovnost mezi ženami a muži včetně zásad stejné odměny, jak uvádí čl. 141 odst. 3 SFEU a směrnice 2006/54/ES o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání, a měly by zajišťovat i přístup zdravotně postižených výzkumných pracovníků k výzkumu a inovacím. ▌

(29)  S ohledem na specifika odvětví obranného průmyslu by měla být stanovena podrobná ustanovení pro financování Unie do projektů obranného výzkumu v nařízení …, kterým se zřizuje Evropský obranný fond(10), které vymezuje pravidla účasti pro obranný výzkum. Ačkoli by mohla být podporována součinnost mezi programem Horizont Evropa a Evropským obranným fondem a zamezení zdvojování, činnosti v rámci programu Horizont Evropa by měly být výlučně zaměřeny na civilní aplikace.

(30)  Toto nařízení stanoví finanční krytí programu. Částka uvedená pro zvláštní program podle čl. 1 odst. 3 písm. a) představuje pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částku při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu [odkaz bude v případě potřeby aktualizován podle nové dohody mezi orgány: bodu 17 dohody mezi orgány ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(11)].

(31)  Na tento program se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (dále jen „finanční nařízení“) (12), pokud není stanoveno jinak. Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkající se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

(31a)  V rámci celého programu je třeba stále usilovat o administrativní zjednodušení, zejména o snížení administrativní zátěže příjemců. Komise by měla dále zjednodušit své nástroje a pokyny tak, aby příjemcům ukládaly minimální zátěž. Zejména by měla Komise zvážit vydání zkrácené verze pokynů.

(31b)  Aby Evropa zůstala na špici světového výzkumu a inovací v digitální oblasti a aby se zohlednila nutnost zvýšit investice, a využívaly se tak rostoucí příležitosti, které nabízejí digitální technologie, měl by být na hlavní priority v digitální oblasti přidělen dostatečný rozpočet.

(32)  V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013(13), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2988/95(14), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96(15) a nařízením Rady (EU) 2017/1939(16) mají být finanční zájmy Unie chráněny přiměřenými opatřeními, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí, včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případným ukládáním sankcí. Zejména v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371(17). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na provádění fondů Unie udělily rovnocenná práva.

(33)  Podle [odkaz bude dle potřeby aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článek 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU(18)] jsou subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno. Program bude muset vzít náležitě v úvahu zvláštnosti těchto území, aby bylo zajištěno jejich účinné zapojení a podpora spolupráce a součinnosti, zejména s nejvzdálenějšími regiony, jakož i se třetími zeměmi v jejich sousedství.

(34)  V souladu s odstavcem 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalování tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 je třeba hodnotit tento program na základě informací získaných prostřednictvím konkrétních požadavků na monitorování a zároveň se vyhnout nadměrné regulaci a administrativní zátěži, a to zejména pro členské státy a příjemce v rámci programu. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele, jako základ pro hodnocení dopadů programu v praxi.

(35)  Aby bylo možné doplnit nebo změnit ukazatele způsobů dosahování dopadů, pokud se to považuje za nezbytné, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla vhodné konzultace v rámci své přípravné činnosti, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalování tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.“

(36)  Soudržnost a součinnost mezi programem Horizont Evropa a kosmickým programem EU budou podporovat globálně konkurenceschopné a inovační evropské kosmické odvětví; posilovat samostatnost Evropy při získávání přístupu a využívání prostoru v zabezpečeném a bezpečném prostředí; a posilovat úlohu Evropy jakožto globálního aktéra. Průlomová řešení v rámci programu Horizont Evropa budou podporována údaji a službami zpřístupněnými kosmickým programem.

(36a)  Pracovní program by měl zohlednit výsledek konkrétních dřívějších projektů a stav vědy, technologie a inovací na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni a relevantní politický, tržní a společenský vývoj, aby mohla být příslušná akce financována.

(37)  Pravidla pro účast a šíření výsledků by měla náležitě odrážet potřeby programu s přihlédnutím k vyjádřeným obavám a doporučením ze strany různých zúčastněných stran.

(38)  Společná pravidla a požadavky v celém programu by měly zajistit zjednodušené a společné nástroje provádění, včetně nástrojů pro monitorování a vykazování, a ucelený rámec, který usnadňuje účast v programech finančně podporovaných z rozpočtu programu, včetně účasti v programech řízených financujícími orgány, jako je EIT, společné podniky nebo jiné struktury podle článku 187 Smlouvy o fungování EU, a účasti v programech prováděných členskými státy na základě článku 185 Smlouvy o fungování EU. Mělo by být možné přijmout zvláštní pravidla, výjimky však musí být omezeny na nezbytně nutné a řádně odůvodněné případy.

(39)  Akce, které spadají do působnosti tohoto programu, by měly respektovat základní práva a dodržovat zásady uznávané zejména v Listině základních práv Evropské unie. Tyto akce by měly probíhat v souladu s právními povinnostmi, včetně povinností vyplývajících z mezinárodního práva, a se všemi příslušnými rozhodnutími Komise, jako je oznámení Komise ze dne 28. června 2013(19), jakož i s etickými zásadami, které zahrnují zabránění jakémukoli porušení integrity výzkumu. Měla by být zohledňována stanoviska Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích, Agentury Evropské unie pro základní práva a evropského inspektora ochrany údajů. Při výzkumných činnostech je třeba zohlednit i článek 13 Smlouvy o fungování EU a používání zvířat ve výzkumu a při testování by mělo být omezeno s konečným cílem nahradit jejich používání.

(40)  V souladu s cíli mezinárodní spolupráce, jak jsou stanoveny v článcích 180 a 186 Smlouvy o fungování EU, by ve vědeckém, společenském, hospodářském a technologickém zájmu Unie měla být podporována účast právních subjektů usazených ve třetích zemích a mezinárodních organizací. Provádění programu by mělo být v souladu s opatřeními přijatými v souladu s články 75 a 215 Smlouvy o fungování EU a mělo by být v souladu s mezinárodním právem. Pokud jde o akce spojené se strategickými prostředky Unie, zájmy, samostatností nebo bezpečností, účast na konkrétních akcích v rámci programu může být omezena pouze na subjekty usazené v členských státech nebo na subjekty usazené v uvedených přidružených nebo jiných třetích zemích, kromě členských států.

(41)  S vědomím toho, že klimatická změna je jednou z největších celosvětových společenských výzev, a s ohledem na význam boje proti změnám klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN tento program přispěje k začlenění opatření v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle, aby alespoň 25% výdajů z rozpočtu EU šlo na podporu cílů v oblasti klimatu v průběhu období VFR 2021–2027, a k dosažení ročního cíle ve výši 30 %, a to co nejdříve, nejpozději však v roce 2027. Genderové hledisko musí být odpovídajícím způsobem začleněno do obsahu výzkumu a inovací a uplatňováno ve všech fázích výzkumu.

(41a)  V kontextu dopadů na klima bude Komise podávat zprávy o výstupech, inovacích a souhrnných odhadovaných účincích projektů, které jsou významné z hlediska klimatu, a to i pro jednotlivé části programu a způsoby provádění. Ve své analýze by měla Komise zohlednit dlouhodobé hospodářské, společenské a environmentální náklady a přínosy pro evropské občany vyplývající z činností v rámci programu včetně využívání inovativních řešení ke zmírňování klimatické změny a adaptaci na ni, odhadovaných dopadů na zaměstnanost a zakládání podniků, hospodářský růst a konkurenceschopnost v oblasti čisté energie, zdraví a dobrých životních podmínek (včetně kvality ovzduší, půdy a vody). Výsledky této analýzy dopadů by měly být zveřejněny, posouzeny v kontextu klimatických a energetických cílů Evropy a zohledněny v rámci strategického plánování a budoucích pracovních programů.

(42)  Horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie se vztahují na toto nařízení. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění a umožňují kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají rovněž ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť jejich dodržování je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z prostředků EU.

(43)  Využívání citlivých podkladových informací nebo přístupu neoprávněných osob k citlivým výsledkům a údajům z výzkumu může mít nepříznivý dopad na zájmy Unie nebo jednoho či více členských států. Tudíž nakládání s důvěrnými údaji a utajovanými informacemi by se mělo řídit všemi příslušnými ustanoveními práva Unie, včetně vnitřních pravidel orgánů, jako je rozhodnutí Komise (EU, Euratom) č. 2015/444(20), kterým se stanoví ustanovení týkající se bezpečnostních pravidel na ochranu utajovaných informací EU.

(45)  Je nezbytné stanovit podmínky pro poskytování finančních prostředků Unie účastníkům akcí v rámci programu. Hlavní formou financování v rámci tohoto programu budou granty. Další formy financování se vybírají na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěž a očekávané riziko nesouladu. Co se týče grantů, mělo by se s ohledem na další zjednodušení zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a stupnice jednotkových nákladů, jak stanoví finanční nařízení ▌. Dříve než bude možno jakýkoli nový systém proplácení nákladů považovat za skutečné zjednodušení pro příjemce, je zapotřebí, aby jeho zavedení předcházelo důkladné a kladné posouzení.

(47)  V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (dále jen „finanční nařízení“)(21) by program měl poskytnout základ pro širší přijetí obvyklých postupů účtování nákladů příjemců, pokud jde o náklady na zaměstnance a jednotkové náklady pro interně fakturované zboží a služby (včetně rozsáhlých výzkumných infrastruktur ve smyslu programu Horizont 2020). Možnost použít jednotkové náklady pro interně fakturované zboží a služby vypočtené v souladu s obvyklými účetními postupy příjemců, které kombinují skutečné přímé a nepřímé náklady, by měli mít všichni příjemci. V tomto ohledu by měli být příjemci schopni zahrnout skutečné nepřímé náklady vypočtené na základě klíčů pro přidělování v těchto jednotkových nákladech pro interně fakturované zboží a služby.

(48)  Stávající systém úhrady skutečných nákladů na zaměstnance by měl být dále zjednodušen vybudováním přístupu odměňování na základě projektu vyvinutého v rámci programu Horizont 2020 a dále uveden v soulad s finančním nařízením s cílem zmenšit rozdíly v odměňování výzkumných pracovníků EU zapojených do programu.

(49)  Záruční fond pro účastníky zřízený v rámci programu Horizont 2020 a řízený Komisí se ukázal jako důležitý ochranný mechanismus, který zmírňuje rizika spojená s dlužnými částkami, které neuhradili neplnící účastníci. Proto by záruční fond pro příjemce, přejmenovaný na vzájemný pojišťovací mechanismus („mechanismus“), měl pokračovat a rozšířit se na další financující orgány, zejména na iniciativy na základě článku 185 Smlouvy o fungování EU. Mechanismus by měl být otevřen příjemcům jakéhokoli jiného přímo řízeného programu Unie.

(50)   Pravidla pro využívání a šíření výsledků by měla být stanovena s cílem zajistit, aby příjemci chránili, využívali, šířili tyto výsledky a případně zajistili přístup k těmto výsledkům. Větší důraz by měl být kladen na využívání výsledků a Komise by měla určit a pomoci maximalizovat příležitosti pro příjemce k využívání výsledků, zejména v Unii. Využívání výsledků by mělo zohledňovat zásady tohoto programu, včetně podpory inovací v Unii a posilování Evropského výzkumného prostoru.

(51)  Klíčové prvky systému hodnocení a výběru návrhu u předchůdce programu Horizont 2020 by měly být zachovány se zvláštním zaměřením na kritéria, kterými je excelence, dopad programu a kvalita a účinnost jeho realizace. Návrhy by měly i nadále být vybírány na základě hodnocení ze strany nezávislých odborníků z co největšího počtu členských států. Komise by ve vhodných případech měla uspořádat anonymní hodnocení a analyzovat jeho výsledky, aby se předešlo výběrovému zkreslení. Pakliže je to relevantní, je třeba, aby nezávislí odborníci zohlednili nutnost zajistit celkovou soudržnost portfolia projektů.

(52)  U všech částí programu by se mělo v souladu s článkem 127 finančního nařízení uplatňovat systematické křížové spoléhání se na audity a hodnocení aby se snížila administrativní zátěž příjemců finančních prostředků Unie. Křížové spoléhání se by mělo být výslovně stanoveno tím, že zvažuje i další prvky jistoty, jako jsou audity systémů a procesů.

(53)  Specifické výzvy v oblastech výzkumu a inovací by měly být řešeny prostřednictvím cen, mimo jiné prostřednictvím společných či případně dělených cen, organizovaných Komisí nebo financujícím subjektem s dalšími orgány Unie, třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi či neziskovými právními subjekty. Zejména by měly být udělovány ceny projektům, které lákají vědce do zemí rozšiřování, i úspěšným projektům, aby se zvýšila jejich viditelnost a umožnila větší propagace opatření financovaných z Unie.

(54)  Druhy financování a metody provádění podle tohoto nařízení se vybírají na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a předpokládanému riziku nedodržení. Mělo by se zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a stupnice jednotkových nákladů.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1.  Toto nařízení stanoví program Horizont Evropa – rámcový program pro výzkum a inovace (dále jen „program“) a pravidla pro účast a šíření výsledků při nepřímých akcích v rámci programu a rovněž stanoví rámec, jímž se řídí podpora Unie pro výzkumné a inovační činnosti.

2.  Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

3.  Program se bude provádět prostřednictvím:

a)  zvláštního programu zavedeného rozhodnutím …/…/EU(22);

aa)  finančního příspěvku pro EIT zavedeného nařízením (ES) č. 294/2008;

b)  zvláštního programu pro obranný výzkum zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) .../..., kterým se zavádí Evropský obranný fond.

4.  Pojmy „Horizont Evropa“, „program“ a „zvláštní program“ použité v tomto nařízení se týkají záležitostí relevantních pouze pro zvláštní program popsaný v odst. 3 písm. a), není-li výslovně uvedeno jinak.

EIT provádí program v souladu se svými strategickými cíli na období 2021–2027 stanovenými ve strategickém programu inovací, při zohlednění strategického plánování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

(1)  „výzkumnými infrastrukturami“ zařízení, která poskytují zdroje a služby pro výzkumné komunity k provádění výzkumu a podpoře inovací v jejich oborech. Tato definice zahrnuje související lidské zdroje a hlavní vybavení nebo soubory nástrojů, zařízení související se znalostmi, jako jsou sbírky, archivy nebo infrastruktury vědeckých údajů, počítačové systémy, komunikační sítě a jakékoliv jiné infrastruktury jedinečné povahy a otevřené pro externí uživatele, nezbytné k dosažení excelence v oblasti výzkumu a inovací. V případě potřeby mohou být použity nad rámec výzkumu, například v oblasti vzdělávání nebo veřejných služeb a mohou být „na jednom místě“, „virtuální“ nebo „distribuované“;

(2)  „strategií pro inteligentní specializaci“ strategie pro inteligentní specializaci, jak je definována v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013(23) a která splňuje nezbytné podmínky stanovené v nařízení (EU) XX [nařízení o společných ustanoveních];

(3)  „evropským partnerstvím“ iniciativa, připravená s včasným zapojením členských států a přidružených zemí, v jejímž rámci se Unie spolu se soukromými a/nebo veřejnými partnery (jako je odvětví průmyslu, univerzity, výzkumné organizace, subjekty pověřené výkonem veřejné služby na místní, regionální, celostátní nebo mezinárodní úrovni nebo organizace občanské společnosti, včetně nadací a nevládních organizací) zavazují, že budou společně podporovat přípravu a provádění programu výzkumu a inovačních činností, včetně těch, které souvisejí s uplatněním na trhu a v oblasti regulace či politik;

(4)  „otevřeným přístupem“ postupy umožňující koncovému uživateli ▌bezplatné poskytování přístupu online k výsledkům výzkumu vyplývajícím z akcí financovaných v rámci programu, v souladu s článkem 10 a čl. 35 odst. 3 tohoto nařízení;

(4a)   „otevřenou vědou“ přístup k vědeckému procesu založený na otevřené spolupráci, nástrojích a šíření poznatků, včetně prvků článku 10.

(5)  „misí“ portfolio akcí excelence v oblasti výzkumu a inovací s významným dopadem napříč obory a odvětvími určených k těmto účelům:

–  dosáhnout ▌ve stanoveném časovém rámci měřitelného cíle, jehož by nebylo možné dosáhnout prostřednictvím jednotlivých akcí,

–  mít vliv na společnost a tvorbu politiky prostřednictvím vědy a techniky a

–  být relevantní pro významnou část evropského obyvatelstva a pro široké spektrum evropských občanů;

(6)  „zadáváním zakázek v předobchodní fázi“ zadávání zakázek na služby ve výzkumu a vývoji zahrnující sdílení rizik a zisků v tržních podmínkách, a vývoj po jednotlivých fázích v konkurenčním prostředí, pokud jsou zadávané služby ve výzkumu a vývoji jasně odděleny od komerční výroby a distribuce konečných výrobků;

(7)  „zadáváním veřejných zakázek na inovativní řešení“ zadávání zakázek, v nichž zadavatelé působí jako zaváděcí zákazník pro inovativní zboží nebo služby, které dosud nejsou ve velkém rozsahu k dispozici na trhu, a mohou zahrnovat zkoušku shody;

(8)  „přístupovými právy“ práva využívat výsledky nebo stávající znalosti za podmínek stanovených v souladu s tímto nařízením;

(9)  „stávajícími znalostmi“ jakékoli údaje, know-how nebo informace – bez ohledu na jejich formu či povahu, hmotné či nehmotné, včetně jakýchkoli práv, jako jsou práva duševního vlastnictví, které: i) mají příjemci v držení před svým přistoupením k akci; a ii) které příjemci písemnou dohodou označili za potřebné k provedení akce nebo k využití jejích výsledků;

(10)  „šířením výsledků“ zveřejňování výsledků vhodnými prostředky (s výjimkou prostředků, které vyplývají z ochrany nebo využívání výsledků), včetně vědeckých publikací v libovolném sdělovacím prostředku;

(11)  „využíváním výsledků“ využívání výsledků v dalších výzkumných a inovačních činnostech jiných než jsou činnosti zahrnuté do dané akce, včetně mimo jiné při obchodním využití, jako je vývoj, vytváření produktu či procesu a jeho uvádění na trh ▌při vytváření a poskytování služby nebo při normalizačních činnostech;

(12)  „spravedlivými a přiměřenými podmínkami“ vhodné podmínky, včetně možných finančních podmínek či podmínek bezplatnosti, které zohledňují zvláštní okolnosti žádosti o přístup, například skutečnou nebo potenciální hodnotu výsledků nebo stávajících znalostí, k nimž je požadován přístup, nebo rozsah, trvání či další charakteristiky předpokládaného využití;

(13)  „financujícím subjektem“ subjekt nebo organizace, jiné než Komise, jak je uvedeno v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení, které Komise pověřila úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu v rámci programu;

(14)  „mezinárodní organizací pro evropský výzkum“ mezinárodní organizace, v níž většinu členů tvoří členské státy nebo přidružené země a jejímž hlavním cílem je podporovat vědeckotechnickou spolupráci v Evropě;

(15)  „právním subjektem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která smí vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity v souladu s čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení;

(15a)  „zeměmi rozšiřování“ / „zeměmi s nízkou výkonností v oblasti výzkumu a inovací“ země, v nichž je třeba zřídit právní subjekty, aby byly způsobilé jako koordinátoři v rámci složky „rozšiřování účasti a šíření excelence“ části „rozšiřování účasti a posilování Evropského výzkumného prostoru“ programu Horizont Evropa. Z členských států EU jsou těmito zeměmi Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česká republika, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko, a to po celou dobu trvání programu. Pro přidružené země bude seznam způsobilých zemí sestaven na základě stanoveného ukazatele a zveřejněn v pracovním programu. Na základě článku 349 SFEU budou jako koordinátoři v rámci této složky rovněž plně způsobilé právní subjekty z nejvzdálenějších regionů.

(16)  „neziskovým právním subjektem“ právní subjekt, který je na základě své právní formy neziskový nebo má zákonnou povinnost nerozdělovat zisk mezi akcionáře nebo jednotlivé členy;

(16a)  „malým a středním podnikem“ mikropodnik a malý a střední podnik, jak jsou definovány v doporučení Komise 2003/361/ES;

(17)  „společností se střední tržní kapitalizací“ se rozumí subjekt, který není mikropodnikem ani malým či středním podnikem („MSP“) podle definice v doporučení Komise 2003/361/ES, který má nejvýše 499 zaměstnanců, přičemž počet zaměstnanců se stanoví v souladu s hlavou I články 3, 4, 5 a 6 přílohy uvedeného doporučení;

(18)  „výsledky“ jakékoliv hmotné či nehmotné výsledky akce, jako jsou údaje, know-how nebo informace, bez ohledu na jejich formu či povahu a bez ohledu na to, zda mohu být chráněny, jakož i veškerá práva s nimi spojená, včetně práv duševního vlastnictví;

(18a)  „výstupy výzkumu“ výsledky generované akcí, k nimž je možné získat přístup v podobě vědeckých publikací, údajů nebo jiných projektovaných výstupů a procesů, jako jsou software, algoritmy, protokoly a elektronické notebooky;

(19)  „pečetí excelence“ certifikační značka, která dokládá, že návrh předložený v rámci výzvy k podávání návrhů převyšuje všechny prahové hodnoty hodnocení stanovené v pracovním programu, avšak nemohl být financován z důvodu nedostatku rozpočtových prostředků na tuto výzvu v rámci pracovního programu, ale mohl by získat podporu z jiných unijních či vnitrostátních zdrojů financování;

(19a)  „strategickým plánem v oblasti výzkumu a inovací“ prováděcí akt, který stanoví strategii pro uskutečnění obsahu pracovního programu na období nejvýše čtyř let, v návaznosti na povinné rozsáhlé mnohostranné konzultace. Definuje priority, vhodné druhy akcí a způsoby realizace, které mají být použity.

(20)  „pracovním programem“ dokument přijatý Komisí pro provádění zvláštního programu(24) v souladu s článkem 12 uvedeného programu, nebo obsahem a strukturou rovnocenný dokument přijatý financujícím subjektem;

(21)  „vratnou zálohou“ část kombinovaného financování z programu Horizont Evropa nebo Evropské rady pro inovace odpovídající půjčce podle hlavy X finančního nařízení, která je přímo poskytována Unií na neziskovém základě na pokrytí nákladů na činnosti související s inovační akcí a kterou uhradí příjemce Unii za podmínek stanovených ve smlouvě;

(22)  „smlouvou“ dohoda uzavřená mezi Komisí nebo financujícím subjektem a právním subjektem, kterou se řídí inovační akce a akce uvádění na trh podporované kombinovaným financováním z programu Horizont Evropa nebo Evropské rady pro inovace;

(23)  „utajovanými informacemi“ utajované informace EU, jak jsou vymezeny v článku 3 rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444, dále utajované informace členských států, utajované informace třetích zemí, s nimiž má Unie dohody o bezpečnosti informací, a utajované informace mezinárodní organizace, s níž má Unie dohody o bezpečnosti informací;

(24)  „operací kombinování zdrojů“ opatření podporovaná z rozpočtu EU, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a finanční nástroje z rozpočtu EU s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;

(25)  „kombinovaným financováním z programu Horizont Evropa“ finanční podpora programu na podporu inovačních aktivit a aktivit uvádění na trh, spočívající ve specifické kombinaci grantu nebo vratné zálohy s kapitálovou investicí nebo jiné vratné formě podpory;

(25-a)  „kombinovaným financováním ERI“ přímá finanční podpora v rámci ERI poskytnutá na inovační akci nebo akci uvádění na trh, spočívající ve specifické kombinaci grantu nebo vratné zálohy s kapitálovou investicí nebo jiné vratné formě podpory;“

(25a)  „akcí v oblasti výzkumu a inovací“ akce sestávající především z činností, jejichž cílem je vytvořit nové znalosti a/nebo prověřit proveditelnost nové nebo zdokonalené technologie, produktu, postupu, služby nebo řešení. Takovými činnostmi mohou být základní a aplikovaný výzkum, vývoj a integrace technologií, testování a ověřování prototypu malého rozsahu v laboratoři nebo v simulovaném prostředí.

(25b)  „inovační akcí“ akce sestávající především z činností přímo zaměřených na tvorbu plánů, úprav nebo návrhů nových, pozměněných nebo zdokonalených produktů, postupů nebo služeb, včetně případného vývoje prototypů, testování, předvádění, pilotních projektů, rozsáhlé schvalování produktů a tržní replikace;

(25c)  „průkopnickým výzkumem Evropské rady pro výzkum (ERV) (včetně programu „Proof of Concept“)“ hlavní výzkumné akce řízené vědeckými pracovníky, které pořádá jeden nebo více příjemců výhradně v ERV;

(25d)  „akcí spojenou s odbornou přípravou a mobilitou“ akce zaměřená na zdokonalování dovedností, znalostí a kariérních vyhlídek výzkumných pracovníků založená na mobilitě mezi zeměmi a případně mezi odvětvími či obory;

(25e)  „akcí na spolufinancování programu“ akce zajišťující víceleté spolufinancování programu činností zaváděného a/nebo prováděného subjekty, které řídí a/nebo financují programy v oblasti výzkumu a inovací a nejsou financujícími subjekty Unie. Tento program činností může podporovat vytváření kontaktů a koordinaci, výzkum, inovace, pilotní akce a opatření v oblasti inovací a tržního využití, odborné přípravy a mobility, jakož i zvyšování povědomí a komunikaci, šíření a využívání, veškerou příslušnou finanční podporu, například granty, ceny, zadávání veřejných zakázek, jakož i kombinované financování z programu Horizont Evropa nebo jejich kombinaci. Akce na spolufinancování programů mohou tyto subjekty provádět přímo nebo třetí strany jejich jménem;

(25f)  „akcí týkající se zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi“ akce, jejíž hlavním cílem je uskutečnění zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi prováděné příjemci, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli;

(25g)  „akcí týkající se zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení“ akce, jejíž hlavním cílem je uskutečnění společného nebo koordinovaného zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení prováděných příjemci, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli;

(25h)  „koordinační a podpůrnou akcí“ akce přispívající k cílům programu, s výjimkou výzkumných a inovačních činností (vyjma případů, kdy jsou prováděny v rámci složky „Rozšiřování účasti a sdílení excelence“ části „Rozšiřování účasti a posilování Evropského výzkumného prostoru“); a koordinace zdola nahoru bez spolufinancování výzkumných činností z EU, jež umožňuje spolupráci mezi právními subjekty z členských států a přidružených zemí s cílem posílit Evropský výzkumný prostor;

(25i)  „motivačním oceněním“ ocenění, jež má stanovením cíle před vykonáním činnosti pobídnout k investicím v daném směru;

(25j)  „cenou uznání“ cena odměňující úspěchy dosažené v minulosti a vynikající práci po jejím provedení;

(25k)  „akcí v oblasti inovací a tržního využití“ akce zahrnující inovační opatření a jiné činnosti nezbytné k zavádění inovací na trhu, včetně rozšiřování podniků, v jejichž rámci se poskytuje kombinované financování z programu Horizont Evropa (kombinace grantů a financování ze soukromého sektoru);

(25l)  „nepřímými akcemi“ výzkumné a inovační činnosti, které Unie finančně podporuje a účastníci je uskutečňují;

(25m)  „přímými akcemi“ výzkumné a inovační činnosti uskutečňované Komisí prostřednictvím Společného výzkumného střediska;

(27)  „zadáváním veřejných zakázek“ zadávání zakázek definované v čl. 2 odst. 49 finančního nařízení;

(28)  „přidruženým subjektem“ jakýkoli právní subjekt definovaný v čl. 187 odst. 1 finančního nařízení;

(30)  „inovačním ekosystémem“ ekosystém, který na úrovni EU spojuje aktéry nebo subjekty, jejichž funkčním cílem je umožnit rozvoj technologií a inovace. Zahrnují vztahy mezi materiálními zdroji (jako jsou fondy, vybavení a zařízení), institucemi (jako jsou vysokoškolské instituce a podpůrné služby, organizace pro výzkum a technologie, společnosti, investoři rizikového kapitálu a finanční zprostředkovatelé) a vnitrostátními, regionálními a místními subjekty pro tvorbu politik a financování.

Článek 3

Cíle programu

1.  Obecným cílem programu je přinášet vědecký, technologický, ekonomický a společenský dopad investic Unie v oblasti výzkumu a inovací s cílem posílit vědecké a technické základny Unie a posílit její konkurenceschopnost ve všech členských státech, a to i v oblasti průmyslu, plnit strategické priority Unie, a přispět k naplnění cílů a politik EU a k řešení globálních výzev, včetně cílů udržitelného rozvoje prostřednictvím dodržování zásad Agendy 2030 a Pařížské dohody, a posilovat Evropský výzkumný prostor. Program tak maximalizuje přidanou hodnotu Unie, přičemž se zaměřuje na cíle a činnosti, které nemohou být účinně uskutečňovány členskými státy samostatně, ale pouze ve spolupráci.

2.  Program má tyto specifické cíle:

a)  rozvíjet, podporovat a stimulovat vědeckou excelenci, podporovat vytváření a šíření vysoce kvalitních nových základních a aplikovaných znalostí, dovedností, technologií a řešení, odborné přípravy a mobility výzkumných pracovníků, přilákat talentované odborníky na všech úrovních a přispívat k plnému zapojení talentového potenciálu Unie do akcí podporovaných v rámci tohoto programu;

b)  vytvářet znalosti a posílit dopad výzkumu a inovací při rozvoji, podpoře a provádění politik Unie a podporovat přístupnost a zavádění inovativních řešení v evropském průmyslu, zejména v malých a středních podnicích, a ve společnosti pro řešení globálních výzev, včetně klimatické změny a cílů udržitelného rozvoje;

c)  podporovat všechny formy inovací, usnadňovat technologický rozvoj, demonstrace a přenos technologií a znalostí a posilovat zavádění a využívání inovativních řešení;

d)   optimalizovat plnění programu pro posílení a zvýšení dopadu a atraktivity Evropského výzkumného prostoru, podporovat účast všech členských států, včetně členských států s nízkou výkonností v oblasti výzkumu a inovací, založenou na excelenci v programu Horizont Evropa a usnadňovat spolupráci v rámci Evropského výzkumu a inovací.

Článek 4

Struktura programu

1.  Program je rozdělen do následujících částí, které přispívají k dosažení obecných a specifických cílů stanovených v článku 3:

(1)  Pilíř I „Vynikající věda“ obsahující tyto složky:

a)  Evropská rada pro výzkum (ERV);

b)  Akce „Marie Curie-Skłodowska“ (MSCA);

c)  výzkumné infrastruktury.

(2)  Pilíř II „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ obsahující tyto složky, s ohledem na to, že společenské vědy a humanitní obory musí hrát důležitou roli v zakázkách pro všechny klastry:

a)  klastr „Zdraví“;

b)  klastr „Kultura, kreativita a inkluzivní společnost“;

ba)  klastr „Civilní bezpečnost pro společnost“;

c)   klastr „Digitální oblast, průmysl a vesmír“;

d)  klastr „Klima, energetika a mobilita“;

f)   klastr „Potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí“;

g)   nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska (JRC).

(3)  Pilíř III „Inovativní Evropa“ obsahující tyto složky:

a)  Evropská rada pro inovace (ERI);

b)  Evropské inovační ekosystémy;

c)  Evropský inovační a technologický institut (EIT), který byl zřízen nařízením (ES) č. 294/2008.

(4)  Část „Rozšiřování účasti a posilování Evropského výzkumného prostoru“ obsahující tyto složky:

a)  rozšiřování účasti a šíření excelence;

b)  reformy a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací.

2.  Hlavní rysy činností jsou uvedeny v příloze I.

Článek 5(25)

Výzkum a vývoj v oblasti obrany

1.  Činnosti, které mají být prováděny v rámci zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 3 písm. b) a jež jsou stanoveny v nařízení, kterým se zřizuje Evropský obranný fond, se výhradně zaměří na výzkum a vývoj v oblasti obrany a na následující cíle a obecné linie činností:

—  činnosti, jejichž cílem je zvýšit konkurenceschopnost, efektivitu a inovační kapacitu evropské obranné, technologické a průmyslové základny.

2.  Toto nařízení se nevztahuje na zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 3 písm. b), s výjimkou tohoto článku, článku 1 a čl. 9 odst. 1.

Článek 6(26)

Strategické plánování a provádění a formy financování z prostředků EU

1.  Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně s financujícími subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

2.  Program může poskytovat financování nepřímých akcí jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, které budou hlavní formou podpory poskytované v rámci programu. Může také poskytovat financování prostřednictvím cen, zadávání veřejných zakázek a finančních nástrojů v rámci operací kombinovaného financování a kapitálové podpory v rámci nástroje ERI Accelerator.

3.  Pravidla pro účast a šíření výsledků uvedená v tomto nařízení se vztahují na nepřímé akce.

4.  Hlavní typy akcí používané v rámci programu jsou stanoveny a vymezeny v článku 2. Všechny formy financování uvedené v odstavci 2 se používají pružně v rámci všech cílů programu, přičemž jejich použití je stanoveno na základě potřeb a charakteristik jednotlivých cílů.

5.  Program rovněž podporuje přímé akce prováděné Společným výzkumným střediskem. V případech, kdy tyto akce přispívají k iniciativám stanoveným podle článku 185 nebo článku 187 SFEU, se tento příspěvek nepovažuje za součást finančního příspěvku přiděleného na tyto iniciativy.

6.  Provádění zvláštního programu a znalostní a inovační společenství EIT jsou podporovány transparentním a strategickým plánováním výzkumných a inovačních činností stanovených ve zvláštním programu, zejména pro pilíř „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“, a pokrývají rovněž příslušné činnosti v jiných pilířích, jakož i část „Rozšiřování účasti a posílení Evropského výzkumného prostoru“.

Komise zajistí zapojení členských států v rané fázi a rozsáhlé výměny s Evropským parlamentem, což doplní konzultace se zainteresovanými subjekty a širokou veřejností.

Strategické plánování zajistí soulad s dalšími relevantními programy Unie a soudržnost s prioritami a závazky EU a vyšší doplňkovost a součinnost s vnitrostátními a regionálními programy a prioritami financování, což posílí i EVP. V příloze Va se vymezí oblasti možných misí a možných institucionalizovaných evropských partnerství.

6a.  Je-li to vhodné, může být v zájmu rychlejšího přístupu k finančním prostředkům pro malá kooperativní konsorcia navržen v rámci některých výzev k předkládání návrhů zaměřených na výběr výzkumných nebo inovačních akcí v rámci částí rámcového programu „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ a „ERI Pathfinder“ postup „rychlá cesta k výzkumu a inovacím“ (FTRI).

Výzva v rámci postupu FTRI má tyto kumulativní charakteristiky:

–  výzvy k podávání návrhů zdola nahoru;

–  kratší doba pro udělení grantu, která nepřesahuje 6 měsíců;

–  podpora poskytovaná pouze malým kooperativním konsorciím tvořeným nejvýše šesti různými, nezávislými způsobilými právními subjekty;

–  maximální finanční podpora pro každé konsorcium nepřesahuje částku 2,5 milionu EUR.

Výzvy využívající postup FTRI jsou určeny v pracovním programu.

7.  Činnosti v rámci programu Horizont Evropa musí být plněny na základě otevřených a konkurenčních výzev k podávání návrhů, a to rovněž jako součást misí a evropských partnerství, s výjimkou činností uvedených v článku 39 o cenách.

Článek 6a

Zásady programu

1.  Výzkumné a inovační činnosti prováděné v rámci zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 3) písm. a) a v rámci EIT musí být výhradně zaměřeny na civilní využití. Převody rozpočtových prostředků mezi částkou přidělenou na konkrétní program podle čl. 1 odst. 3 písm. a) a EIT a částkou přidělenou na konkrétní program podle čl. 1 odst. 3 písm. b) nejsou povoleny a je třeba se vyvarovat zbytečného zdvojování mezi oběma programy.

2.  Horizont Evropa zajišťuje víceoborový přístup a v relevantních případech předpokládá začlenění společenských a humanitních věd do všech klastrů a činností v rámci programu, včetně zvláštních výzev týkajících se společenských a humanitních témat.

3.  Kooperativní části programu zajistí rovnováhu mezi nižší a vyšší úrovní technologické připravenosti, čímž se pokryje celý hodnotový řetězec.

3a.  Program zajišťuje účinnou podporu a integraci spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a iniciativami na základě oboustranných přínosů, zájmů EU, mezinárodních závazků a případně vzájemnosti.

4.  Program pomáhá zemím rozšiřování více se zapojit do programu Horizont Evropa a podporovat široké zeměpisné pokrytí v rámci kolaborativních projektů, mimo jiné šířením vědecké excelence, posilováním nových vazeb spolupráce a podněcováním k výměně znalostí a rovněž prostřednictvím provádění čl. 20 odst. 3 a čl. 45 odst. 4. Toto úsilí se promítá do přiměřených opatření členských států, včetně stanovení atraktivních platů pro výzkumné pracovníky, za podpory unijních, státních a regionálních fondů. V závislosti na konkrétní situaci v dané oblasti výzkumu a inovací musí být zvláštní pozornost věnována zeměpisné vyváženosti v hodnotících panelech a orgánech, jako jsou např. správní rady a skupiny odborníků, a to aniž by byla podkopávána kritéria excelence.

5.  Program zajišťuje účinné prosazování rovných příležitostí pro všechny a provádění začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a genderového rozměru v obsahu výzkumu a inovací a usiluje o řešení příčin genderové nerovnosti. Zvláštní pozornost je věnována zajišťování co největší míry genderové vyváženosti v hodnotících panelech a jiných příslušných poradních orgánech, jako jsou rady a odborné skupiny.

5a.  Program Horizont Evropa je prováděn v součinnosti s dalšími programy financování Unie, přičemž usiluje o co největší administrativní zjednodušení. Nevyčerpávající seznam programů financování Unie, s nimiž má být zajištěna součinnost, je uveden v příloze IV.

5b.  Program přispívá ke zvýšení veřejných a soukromých investic do výzkumu a vývoje v členských státech, a pomoci tak dosáhnout celkové investice nejméně 3 % hrubého domácího produktu (HDP) Unie do výzkumu a vývoje.

6.  Komise při provádění programu usiluje o průběžné administrativní zjednodušování a snižování zátěže žadatelů a příjemců.

7.  V rámci celkového cíle Unie v oblasti začleňování klimatických opatření do odvětvových politik EU a do fondů EU musí akce v rámci tohoto programu v příslušných případech přispívat nejméně 35 % výdajů na cíle v oblasti klimatu. Do obsahu výzkumu a inovací musí být odpovídajícím způsobem začleňováno klimatické hledisko.

8.  Program podporuje společné vytváření a navrhování prostřednictví zapojení občanů a občanské společnosti.

9.  Program zajistí dostatečnou transparentnost a veřejných finančních prostředků poskytnutých na projekty v oblasti výzkumu a inovací a odpovědnost za ně, čímž ochrání veřejný zájem.

10.  Komise nebo příslušný financující subjekt zajistí, aby všichni potenciální účastníci měli v okamžiku zveřejnění výzvy k podávání návrhů k dispozici dostačující pokyny a informace, a zejména použitelnou vzorovou grantovou dohodu.

Článek 7

Mise

1.  Mise se programují v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“, k jejich plnění mohou však také přispívat činnosti prováděné v rámci jiných částí programu a také doplňující činnosti prováděné v rámci jiných programů financování Unie. Mise umožňují konkurenční řešení, jejichž výsledkem je celoevropská přidaná hodnota a dopad.

2.  Mise se definují a provádějí v souladu s tímto nařízením a se zvláštním programem, aby bylo zajištěno aktivní a brzké zapojení členských států a rozsáhlé výměny s Evropským parlamentem. Mise, jejich cíle, rozpočet, dílčí cíle, rozsah a záběr, ukazatele a milníky musí být uvedeny ve strategických plánech v oblasti výzkumu a inovací, popřípadě v pracovních programech. Hodnocení návrhů v rámci misí se provádí v souladu s článkem 26.

2a.  V průběhu prvních tří let programu je prostřednictvím konkrétních výzev k provedení misí programováno maximálně 10 % ročního rozpočtu pilíře II. Ve zbývající části programu a pouze na základě kladného hodnocení procesu výběru a řízení mise je možné tento procentní podíl zvýšit. Komise informuje o celkovém podíl rozpočtu každého pracovního programu věnovaného na mise.

3.  Mise musí:

a)  mít s použitím cílů udržitelného rozvoje jako zdrojů pro svou podobu a provádění – jasný obsah výzkumu a inovací, jasnou přidanou hodnotu EU a přispívat k dosažení priorit a závazků Unie a cílů programu Horizont Evropa, které jsou stanoveny v článku 3;

aa)  pokrývat oblasti společné evropské důležitosti, být inkluzivní, podněcovat k široké angažovanosti a aktivní účasti různých typů zúčastněných stran z veřejného i soukromého sektoru, včetně občanů a koncových uživatelů a přinášet takové výsledky výzkumu a inovací, ze kterých budou moci mít prospěch všechny členské státy;

b)  být odvážné a inspirativní, a tedy mít široký vědecký, technologický, společenský, hospodářský, environmentální nebo politický význam a dopad;

c)  ukazovat jasný směr a cíle a být cílené, měřitelné, časově vymezené a mít jasný rozpočtový rámec;

d)  být vybírány transparentním způsobem a zaměřeny na ambiciózní, na excelenci založené a motivované maximalizací dopadu, přitom však realistické cíle a výzkumné, vývojové a inovační činnosti;

da)  mít nezbytný rozsah, škálu a způsob získávání zdrojů a pákový efekt k získání další veřejných a soukromých finančních prostředků potřebných ke splnění cíle mise;

e)  stimulovat činnost ve všech oborech (včetně sociálních a humanitních věd), odvětvích a u všech aktérů a zahrnovat činnosti ze širokého spektra úrovní technologické připravenosti, včetně nižší úrovně technologické připravenosti;

f)  být otevřené různým přístupům a řešením zdola nahoru s přihlédnutím k potřebám lidí a společnosti a přínosům pro ně, přičemž je třeba uznat význam různorodých příspěvků pro dosažení těchto misí.

fa)  transparentním způsobem využívat součinnosti s jinými programy Unie a také s vnitrostátními a v relevantních případech s regionálními inovačními ekosystémy.

4.  Komise v souladu s přílohou V tohoto nařízení monitoruje a hodnotí každou misi v souladu s články 45 a 47 a přílohy V tohoto nařízení, včetně pokroku vedoucímu ke krátkodobým, střednědobým a dlouhodobým cílům, což zahrnuje fáze provádění, sledování a postupného ukončování misí. Hodnocení prvních misí zřízených v rámci programu Horizont Evropa se uskuteční nejpozději do konce roku 2023 a před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o vytvoření nových misí a o pokračování, ukončení nebo přesměrování probíhajících misí. Výsledky tohoto hodnocení bude zveřejněno a bude obsahovat, mimo jiné, analýzu procesu jejich výběru a jejich řízení, rozpočtu, zaměření a dosavadního pokroku.

Článek 7a

Evropská rada pro inovace

1.  Komise zřídí Evropskou radu pro inovace (ERI) jako centrálně řízené „jednotné kontaktní místo“ pro účely provádění opatření v rámci pilíře III „Inovativní Evropa“, které se ERI týkají. ERI se soustředí zejména na průlomové inovace, zejména na inovace vedoucí k tvorbě trhu, přičemž rovněž podporuje všechny druhy inovací, včetně inkrementálních. ERI působí podle těchto zásad: jednoznačná přidaná hodnota EU, samostatnost, schopnost podstupovat riziko, efektivita, účinnost, transparentnost a zodpovědnost.

2.  ERI bude otevřena všem typům inovátorů od jednotlivců po vysoké školy, výzkumné organizace a společnosti (malé a střední podniky včetně startupů a ve výjimečných případech i malé podniky se střední tržní kapitalizací) a od jednotlivých příjemců po multidisciplinární konsorcia. Na inovativní startupy a malé a střední podniky bude věnováno nejméně 70 % rozpočtu ERI.

3.  Rada ERI a způsob řízení ERI se stanoví v rozhodnutí (EU) ... [zvláštní program] a jeho přílohách.

Článek 8

Evropská partnerství

1.  Části programu Horizont Evropa mohou být prováděny prostřednictvím evropských partnerství. Zapojení Unie do evropských partnerství může mít jednu z těchto forem:

a)  účast v partnerstvích vytvořených na základě memoranda o porozumění a/nebo smluvních ujednání mezi Komisí a partnery uvedenými v čl. 2 odst. 3, kterými se stanoví cíle partnerství, související závazky všech zúčastněných stran týkající se finančních a/nebo věcných příspěvků partnerů, klíčové ukazatele výkonnosti a dopadu, výstupy, kterých je třeba dosáhnout, a způsoby podávání zpráv. Patří mezi ně určení doplňkových činností v oblasti výzkumu a inovací, které jsou prováděny partnery a programem (spoluprogramovaná evropská partnerství);

b)  účast v programu výzkumných a inovačních činností s uvedením cílů, klíčových ukazatelů výkonnosti a dopadu a výstupů, kterých má být dosaženo, a finanční příspěvek na tento program, na základě závazku partnerů, pokud jde o finanční a/nebo věcné příspěvky a začlenění jejich příslušných činností prostřednictvím akce na spolufinancování programu (spolufinancovaná evropská partnerství).

c)  účast ve výzkumných a inovačních programech a finanční příspěvek na tyto programy prováděné několika členskými státy v souladu s článkem 185 SFEU, nebo subjekty zřízenými podle článku 187 SFEU, jako jsou společné podniky, nebo znalostní a inovační společenství EIT v souladu s nařízením o EIT (institucionalizovaná evropská partnerství). Tato partnerství se uplatní pouze v případě, že by jiné části programu Horizont Evropa, včetně jiných forem evropských partnerství, nedosáhly cílů nebo by nevytvořily potřebné očekávané dopady, a je-li to odůvodněno dlouhodobou perspektivou a vysokým stupněm integrace. Partnerství v souladu s článkem 185 SFEU nebo podle článku 187 SFEU uplatní centrální řízení všech finančních příspěvků, s výjimkou řádně odůvodněných případů. V případě centrálního řízení finančních příspěvků budou příspěvky na jednotlivé projekty od jednoho zúčastněného státu poskytovány na základě financování požadovaného v návrzích od subjektů usazených v tomto zúčastněném státě, nedohodnou-li se všechny dotčené zúčastněné státy jinak.

Pravidla těchto partnerství stanoví mimo jiné cíle, klíčové ukazatele výkonnosti a dopadu a výstupy, kterých je třeba dosáhnout, jakož i související závazky týkající se finančních a/nebo věcných příspěvků partnerů.

2.  Evropská partnerství:

a)  se za účelem řešení evropských nebo globálních výzev zřizují pouze v případech, kdy budou efektivněji dosahovat cílů programu Horizont Evropa, než je to možné pouze na úrovni Unie a ve srovnání s jinými formami podpory z rámcového programu. Tyto části získají přiměřený podíl rozpočtu z programu Horizont Evropa. Většina rozpočtových prostředků v pilíři II se vyčlení na akce mimo evropská partnerství;

b)  dodržují zásady přidané hodnoty Unie, transparentnosti, otevřenosti, dopadu v rámci Evropy a na ni, silného aktivačního účinku v dostatečném rozsahu, dlouhodobých finančních závazků všech zúčastněných stran, flexibility při provádění, soudržnosti, koordinace a doplňkovosti s iniciativami Unie, místními, regionálními, celostátními a případně mezinárodními iniciativami nebo s jinými partnerstvími a misemi;

c)  mají jasný přístup zohledňující celý životní cyklus a jsou časově omezená a zahrnují podmínky pro postupné ukončování financování programů.

2a.  Evropská partnerství podle čl. 8 odst. 1 písm. a) a b) tohoto nařízení jsou uvedena ve strategických plánech v oblasti výzkumu a inovací předtím, než budou uskutečňována v pracovních programech.

Ustanovení a kritéria pro jejich výběr, provádění, monitorování, hodnocení a ukončování jsou stanovena v příloze III.

Článek 8a

Přezkum oblastí pro mise a partnerství

Nejpozději do roku 2023 Komise provede přezkum přílohy Va v rámci celkového monitoringu programu, včetně misí a institucionalizovaných evropských partnerství na základě článku 185 SFEU nebo článku 187 SFEU, a Radě a Evropskému parlamentu předloží zprávu o hlavních výsledcích.

Článek 9

Rozpočet

1.  Finanční krytí pro provádění rámcového programu na období 2021–2027 je 120 000 000 000 EUR v cenách roku 2018 pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 3 písm. a) a navíc částka pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 3 písm. b), jak je stanoveno v nařízení, kterým se zřizuje Evropský obranný fond

2.  Orientační rozdělení částky uvedené v první polovině věty odstavce 1 je následující:

a)  27,42 % na pilíř I „Vynikající a otevřená věda“ na období 2021–2027, z čehož

(1)  17,64 % pro Evropskou radu pro výzkum;

(2)  7,23 % na akce „Marie Curie-Skłodowska“;

(3)  2,55 % na výzkumné infrastruktury;

b)  55,48 % na pilíř II „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ na období 2021–2027, z čehož

(1)  8,16 % na klastr „Zdraví“;

(2)  2,50 % na klastr „Inkluzivní a tvůrčí společnost“;

(2a)  2,00 % na klastr „Bezpečná společnost“;

(3)  15,94 % na klastr „Digitální oblast, průmysl a vesmír“;

(4)  15,84 % na klastr „Klima, energetika a mobilita“;

(5)  9,00 % klastr „Potraviny, přírodní zdroje a zemědělství“;

(6)  2,04 % na nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska;

c)  12,71 % na pilíř III „Inovativní Evropa“ na období 2021–2027, z čehož

(1)  8,71 % pro Evropskou radu pro inovace (ERI), z toho až 0,53 % na evropské inovační ekosystémy;

(2)  4 % pro Evropský inovační a technologický institut (EIT);

d)  4,39 % na část „Posílení Evropského výzkumného prostoru“ s těmito komponenty:

(1)  4,00 % na šíření excelence a rozšiřování účasti v celé Unii;

(2)  0,39 % na reformy a zlepšení Evropského výzkumného a inovačního systému.

3.  Aby bylo možné reagovat na nepředvídané situace nebo nový vývoj a nové potřeby, může se Komise v rámci ročního rozpočtového procesu odchýlit od částek uvedených v odstavci 2 až do výše 10 % včetně přidělení příspěvků z přidružených zemí.

3c.  45 % rozpočtu klastru „Inkluzivní a tvůrčí společnost“ bude věnováno na podporu výzkumu o kulturním a tvůrčím odvětví, včetně kulturního dědictví Unie, což obnáší 300 milionů EUR vyhrazených na vytvoření cloudu pro evropské kulturní dědictví, jak je uvedeno v příloze I zvláštního programu v návaznosti na hodnocení dopadů, které má předložit Evropský parlament.

3d.  Nejméně 1 miliarda EUR bude věnována na kvantový výzkum v rámci klastru „Digitální oblast, průmysl a vesmír“ v pilíři II.

4.  Částka uvedená v odstavci 1 pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 3 písm. a) a pro EIT může rovněž pokrývat výdaje na přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení a další činnosti a výdaje nezbytné pro řízení a provádění programu, včetně všech administrativních výdajů, i hodnocení pokroku při plnění jeho cílů. Administrativní výdaje na nepřímé akce nesmí překročit 5 % celkové částky určené na program. Dále může pokrývat výdaje na studie, schůzky odborníků, informační a komunikační kampaně, souvisejí-li s cíli programu, jakož i výdaje spojené se sítěmi informačních technologií zaměřené na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a další výdaje na technickou a správní pomoc potřebnou v souvislosti s řízením programu.

5.  V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v odst. 4, s cílem řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.

6.  Rozpočtové závazky na opatření trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozloženy do několika ročních splátek.

7.  Aniž je dotčeno finanční nařízení, mohou být výdaje na opatření z projektů zařazených do prvního pracovního programu způsobilé od 1. ledna 2021.

Článek 10

Otevřená věda

1.  Program prosazuje otevřenou vědu jako přístup k vědeckému procesu založený na spolupráci a šíření poznatků, zejména v souladu s těmito zásadami:

–  otevřený přístup k vědeckým publikacím, které jsou výsledkem výzkumu financovaného v rámci programu;

–  otevřený přístup k údajům z výzkumu, včetně těch, na kterých jsou založeny vědecké publikace.

Tyto zásady jsou zajištěny v souladu s čl. 35 odst. 3 tohoto nařízení. Otevřený přístup k údajům z výzkumu musí být rovněž v souladu se zásadou „co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby“;

1a.  Zásada reciprocity v otevřené vědě je podporována a prosazována ve všech dohodách se třetími zeměmi o přidružení a spolupráci, včetně dohod uzavřených financujícími subjekty pověřenými nepřímým řízením programu.

2.  Zajistí se odpovědné řízení údajů z výzkumu v souladu se zásadami „dohledatelnosti“, „dostupnosti“, „interoperability“ a „znovupoužitelnosti“ (zásady FAIR). Rovněž se věnuje pozornost dlouhodobému uchovávání údajů.

3.  Jsou podporovány a prosazovány další postupy otevřené vědy ▌, včetně postupů ve prospěch malých a středních podniků.

Článek 11

Doplňkové ▌, kombinované a kumulativní financování

1.   Program Horizont Evropa je prováděn v součinnosti s dalšími programy financování Unie, přičemž usiluje o co největší administrativní zjednodušení. Neúplný seznam programů financování, s nimiž má být zajištěna součinnost, je uveden v příloze IV. Na spolufinancované akce v oblasti výzkumu, vývoje a inovací se vztahuje jediný soubor pravidel programu Horizont Evropa.

2.   Pečeť excelence se uděluje ve všech částech programu. Na akce, jimž byla udělena osvědčení „pečeť excelence“, nebo které splňují následující kumulativní, srovnatelné podmínky:

a)  byly posouzeny při výzvě k podávání návrhů v rámci programu;

b)  splňují minimální požadavky na kvalitu stanovené v uvedené výzvě k podávání návrhů;

c)  nesmějí být v rámci uvedené výzvy k podávání návrhů financovány z důvodu rozpočtových omezení,

lze získat podporu z vnitrostátních či regionálních fondů, mimo jiné z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu+ nebo Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, v souladu s odstavcem 5 článku [67] nařízení (EU) XX [nařízení o společných ustanoveních] a článkem [8] nebo nařízením (EU) XX [o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky], aniž by byla vyžadována jakákoli další žádost nebo hodnocení a za předpokladu, že tyto akce jsou v souladu s cíli dotčeného programu. S výjimkou pravidel státní podpory se použijí pravidla fondu, z něhož je podpora poskytována.

2a.   V souladu s článkem 21 nařízení (EU) XX [... nařízení o společných ustanoveních] může řídící orgán dobrovolně žádat o převod částí svých finančních prostředků do programu Horizont Evropa. Převedené prostředky jsou čerpány v souladu s pravidly programu Horizont Evropa. Komise navíc zajistí, aby tyto převedené prostředky byly vyčleněny výhradně na programy a/nebo projekty, které budou případně realizovány v členském státě či regionu, z něhož pocházejí.

2b.   S předchozím souhlasem žadatele zahrne Komise přidělené prostředky uvedené v tomto článku do informačního systému o vybraných projektech, aby bylo možné provádět rychlou výměnu informací a financující orgány měly možnost poskytovat finanční prostředky na zvolené akce.

Na akci, na niž byl poskytnut příspěvek z jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek z tohoto programu, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady.

Článek 12

Třetí země přidružené k programu

1.  Program je otevřen přidružení těchto třetích zemí:

a)  členských zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;

b)  přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

c)  zemí, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

d)  třetích zemí a území, jež splňují všechna tato kritéria:

i.  mají dobré schopnosti v oblasti vědy, technologií a inovací;

ii.  přijaly závazek k otevřené tržní ekonomice založené na pravidlech, včetně spravedlivého a rovného zacházení s právy duševního vlastnictví, dodržování lidských práv, podporovaný demokratickými institucemi;

iii.  aktivně podporují politiky zaměřené na zlepšení hospodářského a sociálního blahobytu občanů.

Plné či částečné přidružení každé z třetích zemí podle bodu d) k programu se musí zakládat na posouzení přínosů pro Unii. Zejména musí být v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě týkající se účasti třetí země na programu Unie za předpokladu, že dohoda:

–  zajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínos pro ni;

–  přiznává právo koordinovat opatření v rámci programu, pokud je to pro Unii přínosem a je zajištěna ochrana finančních zájmů Unie;

–  stanoví podmínky pro účast v tomto programu, včetně výpočtu finančních příspěvků do jednotlivých (dílčích) programů a jejich administrativních nákladů. Tyto příspěvky představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení;

–  nesvěřuje třetí zemi rozhodovací pravomoc ohledně programu;

–  zaručuje práva Unie s cílem zajistit řádné finanční řízení a chránit finanční zájmy Unie.

2.  Rozsah přidružení každé třetí země k programu musí brát v úvahu cíl podpory hospodářského růstu v Unii prostřednictvím inovací a musí bránit odlivu mozků z Unie. V souladu s tím mohou být části programu, zejména ty, které se týkají soukromých subjektů, z dohody o přidružení s konkrétní zemí, s výjimkou členů EHP, přistupujících zemí, kandidátských zemí, jediných příjemců a potenciálních kandidátů, vyňaty.

3.  Dohoda o přidružení musí ve vhodných případech umožnit a usilovat o reciproční účast právních subjektů usazených v Unii v ekvivalentních programech přidružených zemí v souladu s podmínkami stanovenými v těchto programech.

4.  Podmínky dohody o přidružení určující výši finančního příspěvku zajistí každé dva roky automatickou opravu jakékoliv nerovnováhy ve srovnání s částkou, kterou subjekty se sídlem v příslušné zemi, dostávají díky účasti v programu, s přihlédnutím k nákladům na řízení, realizaci a provoz programu.

4a.  Příspěvky všech přidružených zemí jsou zahrnuty do příslušných částí programu za předpokladu, že je dodrženo rozdělení rozpočtu, jak stanoví čl. 9 odst. 2. Komise podává Radě a Parlamentu během ročního rozpočtového procesu zprávu o celkovém rozpočtu každé části programu, přičemž uvede každou z přidružených zemí, jednotlivé příspěvky a jejich finanční rovnováhu.

HLAVA II

PRAVIDLA PRO ÚČAST A ŠÍŘENÍ VÝSLEDKŮ

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 13

Financující subjekty a přímé akce Společného výzkumného střediska

1.  Financující subjekty se mohou odchýlit od pravidel stanovených v této hlavě, s výjimkou článků 14, 15 a 16, v řádně odůvodněných případech a pouze tehdy, pokud je to stanoveno v základním aktu, kterým se zřizuje financující subjekt nebo kterým se mu svěřují úkoly plnění rozpočtu, nebo v případě financujících subjektů podle čl. 62 odst. 1 písm. c) bodu ii), iii) nebo v) finančního nařízení, pokud je to stanoveno v dohodě o příspěvcích a vyžadují-li to jejich specifické provozní potřeby a povaha akce.

2.  Pravidla stanovená v této hlavě se nevztahují na přímé akce prováděné Společným výzkumným střediskem.

Článek 14

Způsobilá opatření a etické zásady

1.  Aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 2 ▌tohoto článku, pro financování jsou způsobilá pouze opatření určená k provádění cílů uvedených v článku 3.

Nefinancují se tyto oblasti výzkumu:

a)  činnosti zaměřené na klonování lidí k reprodukčním účelům;

b)  činnosti, které jsou zaměřeny na změnu genetického dědictví lidských bytostí a v jejichž důsledku by tyto změny mohly být dědičné(27);

c)  činnosti zaměřené na vytváření lidských embryí výlučně za účelem výzkumu nebo za účelem získání kmenových buněk, mimo jiné prostřednictvím přenosu jádra somatické buňky.

2.  Výzkum na lidských kmenových buňkách pocházejících z dospělých jedinců i z embryí může být financován v závislosti na obsahu vědeckého návrhu i na právním rámci daných členských států. V rámci EU ani mimo ni se neposkytuje financování na výzkumné činnosti, které jsou zakázané ve všech členských státech. V členském státě se nefinancuje žádná činnost, která je v něm zakázána.

Článek 15

Etické otázky(28)

1.  Opatření prováděná v rámci programu musí být v souladu s etickými zásadami a s příslušnými vnitrostátními předpisy, právními předpisy Unie a mezinárodními právními předpisy, včetně Listiny základních práv Evropské unie a Evropské úmluvy o lidských právech a jejích dodatkových protokolů.

Zvláštní pozornost je věnována zásadě proporcionality, právu na soukromí, právu na ochranu osobních údajů, právu na fyzickou a duševní nedotknutelnost osoby, právu na nediskriminaci a potřebě zajistit ochranu životního prostředí a vysoký stupeň ochrany lidského zdraví.

2.  Subjekty účastnící se opatření poskytnou:

a)  etické sebehodnocení s uvedením a popisem všech předvídatelných etických otázek spojených s cílem, prováděním a pravděpodobným dopadem činností, které mají být financovány, včetně potvrzení o souladu s odstavcem 1 a popisem způsobu jeho zajištění;

b)  potvrzení, že činnosti budou v souladu s Evropským kodexem chování pro integritu výzkumu zveřejněným organizací All European Academies (ALLEA), a že nebudou prováděny žádné činnosti, které jsou z financování vyloučeny;

c)  pro činnosti prováděné mimo Unii, potvrzení, že stejné činnosti by byly povoleny v některém členském státě; přičemž

d)  pro činnosti, při nichž se využívají lidské embryonální kmenové buňky, popřípadě údaje týkající se licencí a kontrolních opatření, která přijmou příslušné orgány dotčených členských států, jakož i údaje o schválení etických otázek, která je nutno získat před zahájením dotčených činností.

3.  Návrhy musí být systematicky prověřeny s cílem určit opatření, která vyvolávají složité nebo závažné etické otázky a předložit je k etickému posouzení. Etické posouzení provádí Komise, která jeho provedení může svěřit financujícímu subjektu. V případě opatření, která zahrnují použití lidských embryonálních kmenových buněk nebo lidských embryí, je etické posouzení povinné. Etické prověřování a posouzení se provádí za podpory odborníků na otázky etiky. Komise a financující subjekty zajistí co největší transparentnost postupů v oblasti etiky, aniž je dotčena důvěrnost obsahu postupu.

4.  Subjekty účastnící se opatření obdrží veškerá schválení nebo jiné povinné dokumenty od příslušných vnitrostátních, místních etických výborů nebo jiných orgánů, jako jsou úřady pro ochranu údajů, před zahájením příslušných činností. Tyto dokumenty musí být archivovány a na žádost poskytnuty Komisi nebo financujícímu subjektu.

5.  V případě potřeby Komise nebo financující subjekt provede etické kontroly. V případě závažných nebo složitých etických otázek budou kontroly prováděny Komisí, která jejich provedení může svěřit financujícímu subjektu.

Etické kontroly se provádějí s podporou odborníků na otázky etiky.

6.  Opatření, která nesplňují etické požadavky uvedené v odstavcích 1 až 4, a nejsou tudíž z etického hlediska přijatelná, a mohou být proto zamítnuta nebo ukončena, jakmile je konstatováno, že jsou eticky nepřijatelná.

Článek 16

Bezpečnost

1.  Opatření prováděná v rámci programu musí být v souladu s platnými bezpečnostními pravidly a zejména pravidly ochrany utajovaných informací před neoprávněným zveřejněním, včetně dodržování příslušného vnitrostátního práva a právních předpisů Unie. V případě výzkumu prováděného mimo Unii, při kterém jsou využívány utajované informace a/nebo takové informace vznikají, je nezbytné, aby kromě souladu s těmito požadavky byla uzavřena dohoda o bezpečnosti informací mezi Unií a třetí zemí, v níž se výzkum provádí.

2.  Ve vhodných případech musí návrhy obsahovat bezpečnostní sebehodnocení s uvedením veškerých bezpečnostních otázek a podrobným popisem způsobu jejich řešení, aby bylo splněno příslušné vnitrostátní právo a právní předpisy Unie.

3.  Ve vhodných případech Komise nebo financující subjekt provede bezpečnostní kontrolu návrhů vyvolávajících bezpečnostní otázky.

4.  Ve vhodných případech musí být opatření v souladu s rozhodnutím (EU, Euratom) 2015/444 a jeho prováděcími pravidly.

5.  Subjekty účastnící se opatření zajistí ochranu utajovaných informací, které byly využity, nebo které v rámci opatření vznikly, před neoprávněným zveřejněním. Před zahájením příslušných činností subjekty předloží osvědčení o bezpečnostní prověrce osob a/nebo zařízení vydané příslušnými vnitrostátními bezpečnostními orgány.

6.  Pokud budou s utajovanými informacemi pracovat externí odborníci, vyžaduje se příslušné osvědčení o bezpečnostní prověrce před jmenováním těchto odborníků.

7.  Ve vhodných případech může Komise nebo financující subjekt provádět bezpečnostní kontroly.

▌Opatření, která nejsou v souladu s bezpečnostními pravidly podle tohoto článku, mohou být zamítnuta nebo kdykoli ukončena.

KAPITOLA II

Granty

Článek 17

Granty

Není-li v této kapitole uvedeno jinak, granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

Článek 18

Subjekty způsobilé k účasti

1.  Akcí v rámci programu se může zúčastnit kterýkoli právní subjekt bez ohledu na místo svého usazení, a to včetně právních subjektů z nepřidružených třetích zemí nebo mezinárodní organizace, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto nařízení, jakož i veškeré podmínky stanovené v pracovním programu nebo výzvě k podávání návrhů.

2.  Subjekty musí být součástí konsorcia, které musí zahrnovat alespoň tři nezávislé právní subjekty, přičemž každý je usazený v jiném členském státě nebo přidružené zemi a nejméně jeden z nich je usazený v některém členském státě, pokud:

a)  pracovní program v řádně odůvodněných případech nestanoví jinak;

3.  Akce Evropské rady pro výzkum (ERV) v oblasti průkopnického výzkumu, akce Evropské rady pro inovace (ERI), akce spojené s odbornou přípravou a mobilitou nebo akce na spolufinancování programů mohou být prováděny jedním nebo několika právními subjekty, z nichž jeden musí být usazen v členském státě nebo přidružené zemi na základě dohody uzavřené v souladu s článkem 12.

4.  Koordinační a podpůrné akce mohou být prováděny jedním nebo několika právními subjekty, které mohou být usazeny v některém členském státě či přidružené zemi nebo v jiné třetí zemi.

5.  Pokud jde o akce spojené se strategickými prostředky, zájmy, samostatností nebo bezpečností Unie, pracovní program může stanovit, že účast může být omezena pouze na právní subjekty usazené v členských státech nebo na právní subjekty usazené kromě členských států v uvedených přidružených nebo jiných třetích zemích.

6.  Ve vhodných a řádně odůvodněných případech může pracovní program stanovit další kritéria způsobilosti vedle kritérií uvedených v odstavcích 2, 3, 4 a 5 v souladu se specifickými požadavky politiky nebo podle povahy a cílů akce, včetně počtu právních subjektů, druhu právního subjektu a místa usazení.

7.  Pokud jde o akce využívající částky podle článku 11, musí být účast omezena na jeden právní subjekt usazený v jurisdikci převádějícího řídicího orgánu, není-li dohodnuto jinak s řídicím orgánem a stanoveno v pracovním programu.

8.  Pokud je to uvedeno v pracovním programu, může se akcí účastnit Společné výzkumné středisko.

9.  Společné výzkumné středisko, mezinárodní evropské výzkumné organizace a právní subjekty zřízené podle práva Unie se považují za usazené v jiném členském státě než v těch, ve kterých jsou usazeny další právní subjekty podílející se na akci.

10.  Pokud jde o akce Evropské rady pro výzkum (ERV) v oblasti průkopnického výzkumu a akce spojené s odbornou přípravou a mobilitou a pokud jsou uvedeny v pracovním programu, mezinárodní organizace se sídlem v některém členském státě nebo přidružené zemi se považují za usazené v tomto členském státě nebo přidružené zemi.

Pokud jde i jiné části programu, mezinárodní organizace jiné než mezinárodní evropské výzkumné organizace se považují za usazené v nepřidružené třetí zemi.

Článek 19

Subjekty způsobilé pro financování

1.   Subjekty jsou způsobilé pro financování, pokud jsou usazeny v členském státě nebo přidružené zemi, jak uvádí článek 12.

Pokud jde o akce využívající částek podle čl. 11 odst. 3, pro financování z těchto částek jsou způsobilé pouze subjekty usazené v jurisdikci převádějícího řídicího orgánu.

1b.  Pokud jde o země s nízkými až středními příjmy a výjimečně jiné nepřidružené třetí země, tyto subjekty by mohly být způsobilé pro financování v rámci akce, pokud:

a)  je tato třetí země uvedena v pracovním programu; a

b)  Komise nebo financující subjekt mají za to, že jejich účast je pro provedení akce nezbytná.

2.  Subjekty usazené v jiné nepřidružené třetí zemi by ▌měly nést náklady na svou účast. Dohody o výzkumu a vývoji mezi těmito nepřidruženými třetími zeměmi a Unií lze uzavřít, kdykoli je to považováno za užitečné, a mohou být zavedeny podobné mechanismy spolufinancování jako ty dohodnuté v rámci programu Horizont 2020. Tyto země právním subjektům z Unie zajistí reciproční přístup ke svým programům financování výzkumu, vývoje a inovacím, jakož i reciproční otevřený přístup k vědeckým výsledkům a údajům a ke spravedlivým a rovným podmínkám pro práva duševního vlastnictví.

3.  Přidružené subjekty jsou způsobilé pro financování v rámci akce, pokud jsou usazeny v členském státě nebo přidružené zemi ▌.

3a.  Komise předloží Parlamentu a Radě zprávu a u každé nepřidružené třetí země uvede výši finančního příspěvku Unie, který byl poskytnut zúčastněným subjektům, a výši finančního příspěvku, který daná země poskytla subjektům Unie účastnícím se jejich činností.

Článek 20

Výzvy k podávání návrhů

1.  ▌Obsah výzev k podávání návrhů pro všechny akce musí být zahrnut do pracovního programu.

3.  Pokud je to nutné k dosažení jejich cílů, mohou být výzvy ve výjimečných případech omezeny na rozvoj dodatečných činností nebo připojení dalších partnerů ke stávajícím akcím. Kromě toho může být v pracovním programu předpokládána možnost pro právní subjekty z členských států s nízkým výkonem v oblasti výzkumu a inovací připojit se k již vybraným společným akcím v oblasti výzkumu a inovací, pokud se na tom dohodne příslušné konsorcium a za předpokladu, že právní subjekty z těchto členských států se na těchto akcích již neúčastní.

4.   Výzva k podávání návrhů se nevyžaduje u koordinačních a podpůrných akcí nebo akcí na spolufinancování programů, které:

a)  mají být provedeny Společným výzkumným střediskem nebo právními subjekty uvedenými v pracovním programu a

b)  nespadají do oblasti působnosti výzvy k podávání návrhů, v souladu s čl. 195 písm. e) finančního nařízení.

5.   Pracovní program upřesní výzvy, za něž budou uděleny „pečeti excelence“. S předchozím souhlasem žadatele mohou být informace týkající se žádosti a hodnocení sdíleny se zainteresovanými financujícími orgány, s výhradou uzavření dohod o zachování důvěrnosti.

Článek 21

Společné výzvy

Komise nebo financující subjekt mohou vydat společnou výzvu k podávání návrhů spolu s:

a)  třetími zeměmi, včetně jejich vědeckých a technických organizací či agentur;

b)  mezinárodními organizacemi;

c)  neziskovými právními subjekty.

V případě společné výzvy musí žadatelé splnit požadavky podle čl. 18 odst. 2 tohoto nařízení a musí být stanoveny společné postupy pro výběr a hodnocení návrhů. Do těchto postupů musí být zapojena vyvážená skupina odborníků, které jmenuje každá strana.

Článek 22

Zadávání zakázek v předobchodní fázi a zadávání zakázek na inovativní řešení

1.  Akce mohou zahrnovat nebo mít jako primární cíl zadávání zakázek v předobchodní fázi či zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, jež mají být provedeny příjemci, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli podle definice ve směrnicích 2014/24/EU(29), 2014/25/EU(30) a 2009/81/ES(31).

2.  Zadávací řízení:

a)  musí být v souladu se zásadami transparentnosti, nediskriminace, rovného zacházení, řádného finančního řízení, proporcionality a pravidel hospodářské soutěže;

b)  v případě zadávání zakázek v předobchodní fázi mohou ve vhodných případech a bez dotčení zásad uvedených v písmenu a) uplatnit zjednodušený a/nebo zrychlený postup a mohou stanovit zvláštní podmínky, jako je například omezení místa plnění zadaných činností na území členských států a přidružených zemí;

c)  může opravňovat k zadání několika zakázek v rámci jednoho řízení (pořizování z více zdrojů); a

d)  stanoví zadání veřejné zakázky nabídce či nabídkám, které nabízejí ekonomicky nejvýhodnější nabídku a současně zajistí neexistenci střetu zájmů.

3.  Dodavatel, který vytvoří výsledky v rámci zakázky v předobchodní fázi, musí vlastnit alespoň s nimi spojená práva duševního vlastnictví. Veřejní zadavatelé musí mít alespoň bezplatná přístupová práva k výsledkům pro své vlastní použití a právo udělovat nebo vyžadovat, aby zúčastnění dodavatelé udělovali třetím stranám nevýhradní licence k využívání výsledků jménem veřejného zadavatele za spravedlivých a přiměřených podmínek bez práva udělovat sublicence. Pokud dodavatel výsledky komerčně nevyužije v daném období po zadání zakázky v předobchodní fázi, jež je uvedeno ve smlouvě, mohou veřejní zadavatelé poté, co od dodavatele zjistí, z jakých důvodů je nevyužil, vyžadovat, aby převedl vlastnictví výsledků na veřejné zadavatele.

Článek 24

Finanční způsobilost žadatelů

1.  Kromě výjimek uvedených v čl. 198 odst. 5 finančního nařízení se ověří pouze finanční kapacita koordinátora, a to pouze v případě, že požadované financování z prostředků Unie je rovno 500 000 EUR nebo vyšší.

2.  Pokud však existují důvody k pochybnostem o finanční kapacitě nebo pokud existuje vyšší riziko vzhledem k účasti v několika probíhajících akcích financovaných z výzkumných a inovačních programů Unie, Komise nebo financující subjekt ověří rovněž finanční kapacitu ostatních žadatelů nebo koordinátorů pod prahovou hodnotou uvedenou v odstavci 1.

3.  Je-li finanční kapacita strukturálně zaručena jiným právním subjektem, ověří se finanční kapacita daného subjektu.

4.  V případě slabé finanční kapacity Komise nebo financující subjekt mohou účast žadatele podmínit předložením prohlášení o společné a nerozdílné odpovědnosti přidruženého subjektu.

5.  Příspěvek do vzájemného pojišťovacího mechanismu uvedeného v článku 33 se považuje za dostatečnou záruku podle článku 152 finančního nařízení. Od příjemců nesmí být přijaty ani jim uloženy žádné další záruky nebo zajištění.

Článek 25

Kritéria pro udělení a výběr grantu

1.  Návrh se hodnotí na základě těchto kritérií pro udělení grantu:

a)  excelence,

b)  dopad,

c)  kvalita a efektivnost provádění.

2.  Na návrhy u akcí ERV v oblasti průkopnického výzkumu se jako jediné kritérium použije kritérium uvedené v odst. 1 písm. a).

3.  Pracovní program stanoví další podrobnosti uplatňování kritérií pro udělení grantu stanovených v odstavci 1, včetně veškerých koeficientů, prahových hodnot a v relevantních případech pravidel pro zacházení s návrhy ex aequo, a to při zohlednění cílů výzvy k podávání návrhů. Podmínky pro zacházení s návrhy ex aequo mohou zahrnovat mimo jiné následující kritéria: malé a střední podniky, genderové hledisko, zeměpisná rozmanitost.

3a.  Komise a další financující subjekty zohlední možnost dvoufázového postupu předkládání návrhů a bude-li to vhodné, mohou být anonymizované návrhy hodnoceny během první fáze hodnocení na základě jednoho nebo více kritérií pro udělení grantu uvedených v odstavci 1.

Článek 26

Hodnocení

1.  Návrhy hodnotí hodnotící výbor, který se skládá z externích nezávislých odborníků.

Pokud jde o činnosti ERI, mise a v řádně odůvodněných případech stanovených v pracovním programu přijatém Komisí, hodnotící výbor se může částečně skládat, nebo v případě koordinačních a podpůrných akcí částečně nebo zcela ze zástupců orgánů či institucí Unie, jak je uvedeno v článku 150 finančního nařízení.

Na proces hodnocení mohou dohlížet nezávislí odborníci.

2.  Je-li to relevantní, hodnotící výbor stanoví pořadí návrhů, které splnily příslušné prahové hodnoty, podle:

a)   výsledků hodnocení,

b)   jejich přínosu k dosažení specifických cílů politiky, včetně vytvoření konzistentního portfolia projektů, konkrétně pro činnosti v rámci nástroje ERI Pathfinder, mise a v jiných řádně odůvodněných případech, jak je podrobně stanoveno v pracovním programu přijatém Komisí.

Pokud jde o činnosti ERI, mise a v řádně odůvodněných případech stanovených v pracovním programu přijatém Komisí, hodnotící výbor může také navrhnout ▌úpravy návrhů, pokud jsou potřebné pro konzistentnost portfoliového přístupu. Tyto úpravy musí být v souladu s podmínkami pro účast a se zásadou rovného zacházení. Programový výbor musí být o těchto případech informován.

2a.  Proces hodnocení musí být koncipován tak, aby byl vyloučen střet zájmů a podjatost. Musí být zaručena transparentnost hodnoticích kritérií a metody určování výsledků hodnocení.

3.  V souladu s čl. 200 odst. 7 finančního nařízení žadatelé obdrží zpětnou vazbu ve všech fázích hodnocení a, je-li to relevantní, důvody pro zamítnutí.

4.  Právní subjekty usazené v členských státech s nízkým výkonem v oblasti výzkumu a inovací, které se úspěšně účastnily složky „Rozšiřování účasti a sdílení excelence“, obdrží na žádost záznam o této účasti, který může být přiložen k návrhům ke kooperativním částem programu, který koordinují.

Článek 27

Postup pro přezkum hodnocení, dotazy a stížnosti

1.  Žadatel může požádat o přezkum hodnocení, pokud se domnívá, že příslušný hodnotící postup nebyl na jeho návrh správně použit(32).

2.  Přezkum hodnocení se vztahuje pouze na procesní aspekty hodnocení, nikoliv na hodnocení kvalit návrhu.

2a.  Žádost o přezkum musí být předložena ke konkrétnímu návrhu a ve lhůtě 30 dnů od sdělení výsledků hodnocení.

Výbor pro přezkum hodnocení vydá stanovisko ohledně procesních aspektů a předsedá mu úředník z Komise nebo z příslušného financujícího subjektu a jeho členy jsou zaměstnanci Komise nebo příslušného financujícího subjektu, kteří nebyli zapojeni do hodnocení návrhů. Výbor může doporučit jeden z těchto postupů:

a)  přehodnocení návrhu především hodnotiteli, kteří se neúčastnili předchozího hodnocení;

b)  potvrzení původního hodnocení.

3.  Přezkum hodnocení nezdrží výběr návrhů, které nejsou předmětem přezkumu.

3a.  Komise zajistí, aby existoval postup umožňující účastníkům podávat přímé dotazy či stížnosti týkající se jejich zapojení do programu Horizont Evropa. Informace o způsobu předkládání dotazů či stížností jsou dostupné on-line.

Článek 28

Lhůta pro udělení grantu

1.  Odchylně od čl. 194 odst. 2 prvního pododstavce finančního nařízení se použijí tyto lhůty:

a)  pro informování všech žadatelů o výsledku hodnocení jejich žádosti: nejdéle pět měsíců od uplynutí lhůty pro podání úplných návrhů;

b)  pro podpis grantové dohody s žadateli: nejdéle osm měsíců od uplynutí lhůty pro podání úplných návrhů.

2.  Pracovní program ▌může stanovit kratší lhůty.

3.  Kromě výjimek stanovených v čl. 194 odst. 2 druhém pododstavci finančního nařízení mohou být lhůty uvedené v odstavci 1 překročeny u akcí ERV, u misí a v případě, že jsou akce předloženy k etickému nebo bezpečnostnímu posouzení.

Článek 29

Provádění grantu

1.  Pokud některý příjemce nesplní své povinnosti spojené s technickým prováděním akce, ostatní příjemci tyto povinnosti splní bez dalšího financování z prostředků Unie, ledaže jsou této povinnosti výslovně zproštěni. Finanční odpovědnost každého příjemce je omezena na jeho vlastní závazky s výhradou ustanovení týkajících se vzájemného pojišťovacího mechanismu.

2.  Grantová dohoda může stanovit milníky a související splátky předběžných plateb. Pokud milníky nejsou splněny, může být akce pozastavena, změněna nebo může být v řádně odůvodněných případech ukončena.

3.  Akce může být rovněž ukončena, pokud očekávané výsledky z vědeckých nebo technologických důvodů, nebo v případě nástroje ERI Accelerator také z ekonomických důvodů, ztratily pro Unii význam, nebo v případě ERI a misí vzhledem k jejich významu v rámci portfolia akcí. Než bude moci Komise rozhodnout o ukončení akce, provede postup s koordinátorem akce a případně s externími odborníky, a to v souladu s článkem 133 finančního nařízení.

Článek 29a

Vzorová grantová dohoda

1.  Komise v úzké spolupráci s členskými státy vypracuje v souladu s tímto nařízením vzorové grantové dohody mezi Komisí nebo příslušným financujícím subjektem a příjemci. Je-li nutné ve vzorové grantové dohodě provést důležitou změnu, mj. ve snaze o další zjednodušení povinností příjemců, Komise ji v úzké spolupráci s členskými státy odpovídajícím způsobem reviduje.

2.  Grantová dohoda v souladu s tímto nařízením stanoví práva a povinnosti příjemců a Komise nebo příslušného financujícího subjektu. Stanoví rovněž práva a povinnosti právních subjektů, které se stanou příjemci v průběhu provádění akce, jakož i úlohu a úkoly koordinátora konsorcia.

Článek 30

Míry financování

1.  Na všechny činnosti, které akce financuje, se použije jednotná míra financování na akci. Maximální míra na akci je stanovena v pracovním programu.

2.  Z programu lze hradit až 100 % způsobilých nákladů na akci, s výjimkou:

a)  inovačních akcí: až 70 % celkových způsobilých nákladů, s výjimkou neziskových právních subjektů, kde lze z programu hradit až 100 % celkových způsobilých nákladů;

b)  akcí na spolufinancování programů: nejméně 30 % celkových způsobilých nákladů a v určených a řádně odůvodněných případech až 70 %.

3.  Míry financování stanovené v tomto článku se použijí rovněž v případě akcí, u nichž se financování stanoví paušální sazbou, jednotkovými náklady nebo jednorázovou částkou na celou akci nebo její část.

Článek 31

Nepřímé náklady

1.  Nepřímé způsobilé náklady se stanoví s použitím paušální sazby ve výši 25 % celkových přímých způsobilých nákladů, s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky, finanční podpory třetím stranám a veškerých jednotkových nákladů nebo jednorázových částek, které zahrnují nepřímé náklady.

Tam, kde je to vhodné, se nepřímé náklady zahrnuté do jednotkových nákladů nebo jednorázových částek vypočítají s použitím paušální sazby stanovené v odstavci 1, s výjimkou jednotkových nákladů na interně fakturované zboží a služby, které se vypočítají na základě skutečných nákladů v souladu s obvyklým postupem účtování nákladů příjemce.

2.  Pokud je to však uvedeno v pracovním programu, lze nepřímé náklady vykázat ve formě jednorázové částky nebo jednotkových nákladů.

Článek 32

Způsobilé náklady

1.  Kromě kritérií stanovených v článku 186 finančního nařízení jsou náklady na zaměstnance v případě příjemců s odměňováním na základě projektu způsobilé k úhradě až do výše odměny, jaká by byla dané osobě vyplácena za práci na projektech v oblasti výzkumu a inovací financovaných z vnitrostátních programů, včetně odvodů na sociální zabezpečení a dalších nákladů zahrnutých do odměn zaměstnanců zapojených do dané akce, jež vyplývají z vnitrostátních právních předpisů nebo z pracovní smlouvy.

Odměňováním na základě projektu se rozumí odměna, která je spojena s účastí osoby na projektech, je součástí běžné praxe příjemce v oblasti odměňování a vyplácí se konzistentním způsobem.

2.  Odchylně od čl. 190 odst. 1 finančního nařízení jsou náklady na zdroje poskytnuté třetími stranami prostřednictvím věcných příspěvků způsobilé, a to až do výše přímých způsobilých nákladů třetí strany.

3.  Odchylně od článku 192 finančního nařízení se příjmy plynoucí z využívání výsledků nepovažují za příjmy z akce.

3a.  Příjemci mohou používat své obvyklé postupy účtování k identifikaci a vykazování nákladů vzniklé v souvislosti s určitou akcí v souladu s veškerými podmínkami stanovenými v grantové dohodě, v souladu s tímto nařízením a s článkem 186 finančního nařízení.

4.  Odchylně od čl. 203 odst. 4 finančního nařízení je při vyplacení zůstatku povinné osvědčení o finančních výkazech, jestliže částka požadovaná jako skutečné náklady a jednotkové náklady vypočtené v souladu s obvyklými účetními postupy je rovna 325 000 EUR nebo vyšší.

Osvědčení o finančních výkazech může vystavit schválený externí auditor, nebo u veřejnoprávních subjektů příslušný a nezávislý státní úředník v souladu s čl. 203 odst. 4 finančního nařízení.

4a.  Tam, kde je to vhodné, zohledňuje příspěvek EU u grantů z programu „Marie Curie-Skłodowska“ v oblasti odborné přípravy a mobility jakékoli dodatečné náklady příjemce související s mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, s nemocenskou dovolenou, se zvláštní dovolenou nebo se změnou najímající hostitelské organizace nebo rodinného stavu výzkumného pracovníka v průběhu grantu.

4b.  Náklady spojené s otevřeným přístupem včetně plánů správy údajů jsou způsobilé k úhradě, jak je podrobněji stanoveno v grantové dohodě.

Článek 33

Vzájemný pojišťovací mechanismus

1.  Zřizuje se vzájemný pojišťovací mechanismus (dále jen „mechanismus“), který nahradí fond zřízený v souladu s článkem 38 nařízení Rady (EU) č. 1290/2013 a stane se jeho nástupcem. Mechanismus kryje riziko spojené s nenavrácením částek, které dluží příjemci:

a)  Komisi na základě rozhodnutí č. 1982/2006/ES,

b)  Komisi a institucím Unie v rámci programu „Horizont 2020“,

c)  Komisi a financujícím subjektům v rámci tohoto programu.

Krytí rizika týkající se financujících orgánů uvedených v prvním pododstavci písm. c) může být prováděno prostřednictvím nepřímého systému krytí stanoveného v příslušné dohodě a s přihlédnutím k povaze financujícího subjektu.

2.  Mechanismus je řízen Unií, která je zastoupena Komisí jednající jako výkonný orgán. Komise stanoví konkrétní pravidla fungování mechanismu.

3.  Příjemci poskytnou příspěvek ve výši 5 % z prostředků Unie na akci. Na základě transparentních pravidelných hodnocení může Komise tento příspěvek navýšit až na 8 % nebo snížit na méně než 5 %. Příspěvek příjemců do mechanismu se odečte z počáteční předběžné platby a je zaplacen do mechanismu jménem příjemců, přičemž za žádných okolností nepřekročí částku vyplacenou v rámci počáteční předběžné platby.

4.  Příspěvek příjemců se navrátí při výplatě zůstatku.

5.  Veškeré finanční výnosy plynoucí z mechanismu se vloží do mechanismu. V případě, že výnos je nedostatečný, mechanismus nezasahuje a Komise nebo financující subjekt zpětně získá dlužné částky přímo od příjemců nebo třetích stran.

6.  Takto získané částky představují účelově vázané příjmy mechanismu ve smyslu čl. 21 odst. 5 finančního nařízení. Po dokončení všech grantů, jejichž riziko mechanismus přímo či nepřímo pokrývá, získá případný zůstatek Komise a zahrne jej do rozpočtu Unie, s výhradou rozhodnutí legislativního orgánu.

7.  Mechanismus může být rozšířen i pro příjemce jakéhokoli jiného přímo řízeného programu Unie. Komise přijme postupy pro účast příjemců jiných programů.

Článek 34

Vlastnictví a ochrana výsledků

1.  Příjemci vlastní výsledky, které vytvářejí. Zajistí, aby veškerá práva jejich zaměstnanců nebo jiných stran ve vztahu k výsledkům mohla být vykonávána způsobem, který je slučitelný s povinnostmi příjemců podle podmínek stanovených v grantové dohodě.

Výsledky jsou společným vlastnictvím dvou nebo více příjemců, pokud:

a)  je společně vytvořili a

b)  nelze:

i)  určit podíl jednotlivých příjemců na těchto společných výsledcích

nebo

ii)  oddělit je při podání žádosti o ochranu, jejím získání nebo udržování.

Spoluvlastníci se písemně dohodnou na rozdělení a podmínkách výkonu svého společného vlastnictví. Není-li dohodou o konsorciu nebo dohodou o společném vlastnictví dohodnuto jinak, každý spoluvlastník může udílet nevýhradní licence třetím stranám, aby využívaly společně vlastněné výsledky (bez práva udělovat sublicence), pokud ostatní spoluvlastníci obdrží předběžné oznámení a spravedlivou a přiměřenou odměnu. Spoluvlastníci se mohou písemně dohodnout, že použijí jiný režim než spoluvlastnictví.

2.  Příjemci, kteří získali financování z prostředků Unie, své výsledky přiměřeně chrání, je-li ochrana možná a odůvodněná, s přihlédnutím ke všem relevantním skutečnostem, včetně vyhlídek na komerční využití a jakýchkoli jiných oprávněných zájmů. Při rozhodování o ochraně příjemci zohlední oprávněné zájmy ostatních příjemců v rámci akce.

Článek 35

Využívání a šíření výsledků

1.  Každý účastník, který obdržel finanční prostředky Unie, vyvine co největší úsilí k tomu, aby výsledky, které vlastní, využil nebo aby dosáhl toho, že je využije jiný právní subjekt. Využívání může probíhat přímo ze strany příjemců nebo nepřímo, zejména prostřednictvím převodu a udělování licencí na výsledky v souladu s článkem 36.

Pracovní program může stanovit další povinnosti týkající se využívání.

Pokud přes veškerou snahu ze strany příjemce o přímé či nepřímé využití výsledků nedojde k žádnému využití ve stanovené lhůtě, jež je uvedena v grantové dohodě, použije příjemce vhodnou on-line platformu uvedenou v grantové dohodě s cílem nalézt zúčastněné strany, které by tyto výsledky využily. Je-li to odůvodněno na základě žádosti příjemce, může se od této povinnosti upustit.

2.  Příjemci musí své výsledky šířit, co nejdříve je to možné, a to ve veřejně přístupném formátu, s výhradou omezení z důvodu ochrany duševního vlastnictví, bezpečnostních pravidel nebo oprávněných zájmů ▌.

Pracovní program může stanovit další povinnosti týkající se šíření při současném zabezpečení hospodářských a vědeckých zájmů Unie.

3.  Příjemci zajistí, že se uplatní otevřený přístup k vědeckým publikacím za podmínek stanovených v grantové dohodě. Příjemci zejména zajistí, že oni nebo autoři si ponechají dostatečná práva duševního vlastnictví ke splnění požadavků na otevřený přístup.

Otevřený přístup k údajům z výzkumu je podle podmínek stanovených v grantové dohodě obecným pravidlem, musí však být zajištěna možnost výjimek podle zásady „co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby“, přičemž se zohlední oprávněné zájmy příjemců včetně komerčního využití a veškerá další omezení, jako jsou pravidla ochrany údajů, soukromí, důvěrnost, obchodní tajemství, konkurenční zájmy Unie, bezpečnostní pravidla nebo práva duševního vlastnictví.

Pracovní program může stanovit další pobídky nebo povinnosti ohledně dodržování postupů otevřené vědy.

4.  Příjemci spravují veškeré údaje z výzkumu získané při určité akci v rámci programu Horizont Evropa na základě zásad FAIR a v souladu s podmínkami stanovenými v grantové dohodě a stanoví plán pro správu dat.

Pracovní program může v odůvodněných případech stanovit další povinnosti používat pro ukládání údajů z výzkumu a poskytování přístupu k nim evropský cloud pro otevřenou vědu.

5.  Příjemci, kteří mají v úmyslu šířit své výsledky, musí předem informovat ostatní příjemce v rámci akce. Kterýkoliv další příjemce může vznést námitku, pokud je schopen prokázat, že toto zamýšlené šíření by významně poškodilo jeho oprávněné zájmy ve vztahu k jeho výsledkům nebo stávajícím znalostem. V takovém případě nesmí k šíření dojít, dokud nebyly podniknuty náležité kroky k ochraně těchto oprávněných zájmů.

6.  Není-li v pracovním programu stanoveno jinak, musí návrhy obsahovat plán pro využívání a šíření výsledků. V případě, že očekávané využití zahrnuje vývoj, vytvoření, výrobu a uvádění na trh výrobku či postupu nebo vytváření a poskytování služby, musí plán obsahovat strategii pro toto využití. V případě, že se v plánu uvádí využití především v nepřidružených třetích zemích, právní subjekty vysvětlí, jak je takovéto využití stále v zájmu Unie.

Příjemci plán v průběhu akce a po jejím skončení aktualizuji, v souladu s grantovou dohodou.

7.  Pro účely monitorování a šíření ze strany Komise nebo financujícího subjektu poskytnou příjemci veškeré požadované informace týkající se využívání a šíření jejich výsledků v souladu s podmínkami stanovenými v grantové dohodě. Tyto informace se s výhradou oprávněných zájmů příjemců zpřístupní veřejnosti.

Článek 36

Převod vlastnictví a udělování licencí

1.  Příjemci jsou oprávněni převést vlastnictví svých výsledků. Zajistí, že se jejich povinnosti budou vztahovat i na nového vlastníka a že nový vlastník bude povinen je při případném dalším převodu přenést na svého nástupce.

2.  Není-li pro konkrétně určené třetí strany včetně jejich přidružených subjektů písemně dohodnuto jinak nebo není-li to podle platného práva možné, musí příjemci, kteří mají v úmyslu převést vlastnictví výsledků, předem informovat každého dalšího příjemce, který k výsledkům stále má přístupová práva. Toto oznámení musí obsahovat dostatečné informace o novém vlastníku, aby daný příjemce mohl posoudit dopad převodu na svá přístupová práva.

Není-li pro konkrétně určené třetí strany včetně jejich přidružených subjektů písemně dohodnuto jinak, příjemce může vznést proti převodu námitku, pokud je schopen prokázat, že převod by nepříznivě ovlivnil jeho přístupová práva. V takovém případě se převod neuskuteční, dokud mezi dotyčnými příjemci nedojde k dohodě. Grantová dohoda v tomto ohledu stanoví lhůty.

3.  Příjemci mohou udělovat licence ke svým výsledkům nebo jinak poskytovat právo na jejich využívání, a to také na výlučném základě, pokud to nemá vliv na plnění jejich povinností. Výhradní licence na výsledky je možné udělit za podmínky souhlasu všech ostatních dotčených příjemců, že se svých přístupových práv k nim zřeknou.

4.  V odůvodněných případech grantová dohoda stanoví Komisi nebo financujícímu subjektu právo na vznesení námitky proti převodu vlastnictví výsledků nebo udělení výhradní licence k výsledkům, pokud:

a)  příjemci vytvářející výsledky obdrželi financování z prostředků Unie;

b)  se jedná o převod vlastnictví nebo udělení licence právnímu subjektu, který je usazený v nepřidružené třetí zemi a

c)  převod vlastnictví nebo udělení licence není v souladu se zájmy Unie.

Pokud se uplatňuje právo na vznesení námitky, musí příjemce podat předběžné oznámení. Práva na vznesení námitky se lze písemně vzdát, pokud jde o převody nebo granty konkrétně určeným právním subjektům, jsou-li zavedena opatření chránící zájmy Unie.

Článek 37

Přístupová práva

1.  Platí tyto zásady pro přístupová práva:

a)  žádost o výkon přístupových práv nebo vzdání se přístupových práv musí být učiněny písemně;

b)  není-li s poskytovatelem dohodnuto jinak, přístupová práva nezahrnují právo udělovat sublicence;

c)  před přistoupením ke grantové dohodě se příjemci vzájemně informují o jakýchkoli omezeních v poskytování přístupu k jejich stávajícím znalostem;

d)  jestliže se příjemce již akce neúčastní, neovlivní to jeho povinnosti poskytovat přístup;

e)  jestliže příjemce neplní své povinnosti, příjemci se mohou dohodnout, že již nebude mít přístupová práva.

2.  Příjemci udělí přístup ke:

a)  svým výsledkům kterémukoli dalšímu příjemci v rámci akce, který je potřebuje k provádění svých vlastních úkolů, a to bezplatně;

b)  svým stávajícím znalostem kterémukoli dalšímu příjemci v rámci akce, který je potřebuje k provádění svých vlastních úkolů, s výhradou omezení uvedených v odst. 1 písm. c); tento přístup se udělí bezplatně, pokud se příjemci před přistoupením ke grantové dohodě nedohodli jinak;

c)  svým výsledkům a s výhradou omezení uvedených v odst. 1 písm. c) i ke svým stávajícím znalostem kterémukoli dalšímu příjemci v rámci akce, který je potřebuje pro využití svých vlastních výsledků; tento přístup se udělí za spravedlivých a přiměřených podmínek, které budou dohodnuty.

3.  Nedohodnou-li se příjemci jinak, poskytnou rovněž přístup ke svým výsledkům a s výhradou omezení uvedených v odst. 1 písm. c) i ke svým stávajícím znalostem právnímu subjektu, který:

a)  je usazen v některém členském státě nebo přidružené zemi;

b)  je pod přímou či nepřímou kontrolou jiného příjemce, nebo je pod stejnou přímou či nepřímou kontrolou jako tento příjemce, nebo přímo či nepřímo kontroluje tohoto příjemce a

c)  potřebuje tento přístup pro využití výsledků tohoto příjemce, v souladu s povinnostmi příjemce ohledně využití.

Přístup se udělí za spravedlivých a přiměřených podmínek, které budou dohodnuty.

4.  Žádost o přístup pro účely využívání lze podat do jednoho roku od ukončení akce, pokud se příjemci nedohodnou na jiné lhůtě.

5.  Příjemci, kteří obdrželi financování z prostředků Unie, poskytnou bezplatně přístup ke svým výsledkům orgánům, institucím či jiným subjektům Unie za účelem tvorby, provádění a monitorování politik nebo programů Unie. Přístup je omezen na neobchodní a nekonkurenční použití.

Tato přístupová práva se nevztahují na stávající znalosti příjemců.

V případě akcí v rámci klastru „Civilní bezpečnost pro společnost“, poskytnou příjemci, kteří obdrželi financování z prostředků Unie, bezplatně přístup ke svým výsledkům rovněž vnitrostátním orgánům členských států za účelem tvorby, provádění a monitorování jejich politik a programů v této oblasti. Přístup je omezen na neobchodní a nekonkurenční použití a uděluje se na základě dvoustranné dohody vymezující zvláštní podmínky s cílem zajistit, že tato práva budou použita pouze k zamýšlenému účelu a že budou stanoveny odpovídající povinnosti týkající se důvěrnosti. Dožadující členský stát, orgán, instituce či jiný subjekt Unie podá oznámení o této žádosti všem členským státům.

6.  Pracovní program může v případech, kdy je to namístě, stanovit další přístupová práva.

Článek 38

Zvláštní ustanovení ▌

Pro akce ERV, akce týkající se odborné přípravy a mobility, zadávání zakázek v předobchodní fázi, zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, akce na spolufinancování programů a koordinační a podpůrné akce mohou platit zvláštní pravidla týkající se vlastnictví, využívání a šíření výsledků, převodu vlastnictví a udělování licencí, jakož i přístupových práv.

Tato zvláštní pravidla se stanoví v grantové dohodě a nemění zásady a povinnosti týkající se otevřeného přístupu.

Článek 39

Ceny

1.  Není-li v této kapitole uvedeno jinak, ceny v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou IX finančního nařízení.

2.  Soutěže se může zúčastnit kterýkoli právní subjekt bez ohledu na místo svého usazení, není-li v pracovním programu nebo pravidlech soutěže uvedeno jinak.

3.  Komise nebo financující subjekt mohou v příslušných případech organizovat ceny s:

a)  ostatními orgány Unie;

b)  třetími zeměmi, včetně jejich vědeckých a technických organizací či agentur;

c)  mezinárodními organizacemi; nebo

d)  neziskovými právními subjekty.

4.  Pracovní program nebo pravidla soutěže obsahují povinnosti týkající se komunikace, a v případě, kdy je to namístě, využívání a šíření výsledků, vlastnictví a přístupových práv, včetně ustanovení o udělování licencí.

KAPITOLA IV

Zadávání veřejných zakázek

Článek 40

Zadávání veřejných zakázek

1.  Není-li v této kapitole uvedeno jinak, veřejné zakázky v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VII finančního nařízení.

2.  Zadávání veřejných zakázek může mít rovněž podobu zadávání zakázek v předobchodní fázi nebo zadávání zakázek na inovativní řešení, které provádí Komise či financující subjekt buď vlastním jménem, nebo společně s veřejnými zadavateli z členských států a přidružených zemí. V tomto případě se použijí pravidla stanovená v článku 22.

KAPITOLA V

Operace kombinování zdrojů a kombinované financování

Článek 41

Operace kombinování zdrojů

Operace kombinování zdrojů v rámci tohoto programu se provádějí v souladu s programem InvestEU a hlavou X finančního nařízení.

Článek 42

Kombinované financování z programu Horizont Evropa a ERI

1.  Na složky kombinovaného financování z programu Horizont Evropa nebo ERI tvořené grantem a vratnou zálohou se vztahují články 30 až 33.

2.  Kombinované financování ERI se provádí v souladu s článkem 43. Podporu v rámci kombinovaného financování ERI lze poskytnout až do doby, kdy je možné akci financovat jako operaci kombinování zdrojů nebo jako finanční a investiční operaci, jež je plně kryta zárukou EU v rámci programu InvestEU. Odchylně od článku 209 finančního nařízení se při poskytnutí kombinovaného financování ERI nepoužijí podmínky stanovené v odstavci 2, a zejména v písmenech a) a d).

3.  Kombinované financování z programu Horizont Evropa lze poskytnout na spolufinancování programu, stanoví-li společný program členských států a přidružených zemí použití finančních nástrojů na podporu vybraných akcí. Hodnocení a výběr těchto akcí se provádí v souladu s články 11, 19, 20, 24, 25 a 26. Způsoby provádění kombinovaného financování z programu Horizont Evropa jsou v souladu s článkem 29 a obdobně s čl. 43 odst. 9 a s dodatečnými a opodstatněnými podmínkami vymezenými v pracovním programu.

4.  Zpětné úhrady včetně vrácených záloh a příjmů v rámci kombinovaného financování z programu Horizont Evropa a ERI se považují za vnitřní účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 3 písm. f) a čl. 21 odst. 4 finančního nařízení.

5.  Kombinované financování z programu Horizont Evropa a ERI se poskytuje tak, aby podporovalo konkurenceschopnost Unie, a přitom nenarušovalo hospodářskou soutěž na vnitřním trhu.

Článek 42a

Pathfinder

1.  Pathfinder bude poskytovat granty na vysoce rizikové, špičkové projekty prováděné konsorcii či samostatnými příjemci, jejichž cílem je vytvářet radikální inovace a nové příležitosti na trhu. Pathfinder bude poskytovat podporu pro nejranější fáze vědeckého, technologického nebo „deep-tech“ výzkumu a vývoje včetně ověřování koncepce a prototypů pro validaci technologie.

Pathfinder bude prováděn především prostřednictvím otevřené výzvy k podávání návrhů z praxe s pravidelným datem uzávěrky každý rok a poskytne také konkurenční výzvy ke stanovení klíčových strategických cílů vyžadujících silně technické a razantní myšlení.

2.  Přechodové činnosti v rámci nástroje Pathfinder musí pomáhat všem typům výzkumných pracovníků a inovátorů nalézt cestu k rozvoji obchodu v Unii, např. demonstrace a studie proveditelnosti pro posouzení možných obchodních scénářů, a podpořit vytváření osamostatněných podniků a startupů.

a)  zahájení a obsah výzev k podávání návrhů se stanoví s ohledem na cíle a rozpočet stanovené v pracovním programu v souvislosti s dotyčným portfoliem akcí;

b)  další granty na pevnou částkou nepřesahující 50 000 EUR mohou být poskytnuty na každý návrh již vybraný v rámci nástroje Pathfinder s cílem provádět doplňkové činnosti, včetně naléhavých koordinačních a podpůrných akcí, pro posílení společenství příjemců portfolia, například posouzení možných osamostatněných podniků či potenciálních inovací vytvářejících tržní příležitosti nebo vytvoření obchodního plánu. Programový výbor zřízený v rámci zvláštního programu musí být o těchto případech informován.

3.  Na ERI Pathfinder se uplatní kritéria pro zadání stanovená v článku 25.

Článek 43

Nástroj Accelerator

1.  Cílem nástroje ERI Accelerator je podporovat především trh vytvářející inovace. Podporuje pouze samostatné příjemce a poskytuje podporu především ve formě kombinovaného financování. Za určitých podmínek může rovněž poskytovat podporu pouze ve formě grantu a pouze ve formě kapitálu.

Nástroj ERI Accelerator nabízí dva druhy podpor:

—  podporu ve formě kombinovaného financování malým a středním podnikům včetně startupů a ve výjimečných případech malým podnikům se střední tržní kapitalizací, které realizují průlomové a přelomové inovace, které nelze financovat bankovními úvěry.

—  podporu pouze ve formě grantu pro malé a střední podniky včetně startupů, které realizují různé druhy inovací od inkrementálních k průlomovým a přelomovým inovacím a usilují o následné rozšiřování činnosti.

Lze rovněž poskytovat podporu pouze ve formě kapitálu malým a středním podnikům včetně startupů, které nemohou získat bankovní úvěr a již dostaly podporu pouze ve formě grantu.

Podpora pouze ve formě grantu v rámci nástroje ERI Pathfinder se poskytuje pouze za těchto kumulativních podmínek:

a)  projekt musí obsahovat informace o schopnostech a ochotě žadatele rozvíjet se;

b)  příjemcem může být pouze startup nebo malý a střední podnik;

c)  podporu pouze ve formě grantu v rámci nástroje ERI Pathfinder lze poskytnout příjemci pouze jednou během programu Horizont Evropa, a to v maximální výši 2,5 milionu EUR;

1a.  Příjemcem v rámci nástroje ERI Accelerator je právní subjekt usazený v členském státě nebo přidružené zemi, který splňuje podmínky pro označení jako startup, malý nebo střední podnik nebo ve výjimečných případech malá společnost se střední tržní kapitalizací, která se chce rozvíjet. Návrh může předložit buď příjemce nebo s předchozím souhlasem příjemce jedna či více fyzických osob nebo právních subjektů, jež mají v úmyslu tohoto příjemce zřídit nebo podporovat. Ve druhém případě bude dohoda o financování podepsána pouze s příjemcem.

2.  Na všechny formy příspěvku Unie poskytovaného v rámci kombinovaného financování ERI se vztahuje jediné rozhodnutí o udělení, kterým se poskytuje financování.

3.  Návrhy hodnotí s ohledem na jejich individuální přínos externí nezávislí odborníci a jejich výběr probíhá v rámci trvale otevřené výzvy s datem uzávěrky na základě článků 24 až 26 v souladu s odstavcem 4.

4.  Kritéria pro udělení jsou následující:

a)   excelence,

b)   dopad,

c)   míra rizika akce, jež by bránila investicím, kvalitě a efektivnosti provádění, a potřeba podpory Unie.

5.  Se souhlasem dotčených žadatelů mohou Komise nebo financující subjekty, jež provádí program Horizont Evropa (včetně znalostních a inovačních společenství EIT), předložit přímo k hodnocení podle posledního kritéria pro udělení návrh akce týkající se inovací a uvádění na trh, který již splňuje první dvě kritéria, s výhradou těchto kumulativních podmínek:

a)   návrh vychází z jiné akce financované z programu Horizont 2020, z tohoto programu; nebo, s výhradou pilotního projektu v rámci prvního pracovního programu Horizont Evropa, z vnitrostátních a/nebo regionálních programů, přičemž prvním krokem je zmapování poptávky po takovém programu. Podrobná ustanovení budou stanovena ve zvláštním programu.

b)   návrh je založen na předchozím přezkumu projektu, který byl proveden nanejvýš před dvěma roky a posoudil excelenci a dopad návrhu, a podléhá podmínkám a postupům, jež jsou dále upřesněny v pracovním programu.

6.  Pečeť excelence lze udělit při splnění těchto kumulativních podmínek:

a)   příjemcem je startup, malý nebo střední podnik nebo malá společnost se střední tržní kapitalizací,

b)   návrh byl způsobilý a splnil použitelné prahové hodnoty u prvních dvou kritérií pro udělení uvedených v odstavci 4,

c)   na činnosti, které by byly způsobilé v rámci inovační akce.

7.  Projde-li návrh úspěšně hodnocením, navrhnou externí nezávislí odborníci na základě souvisejícího rizika a zdrojů a času, jež jsou zapotřebí pro uvedení inovace na trh, příslušnou podporu v rámci nástroje ERI Accelerator.

Komise může návrh vybraný externími nezávislými odborníky z opodstatněných důvodů – včetně důvodů týkajících se nesouladu s cíli politik Unie – zamítnout. Programový výbor musí být o důvodech těchto zamítnutí informován.

8.  Složka podpory v rámci nástroje ERI Accelerator tvořená grantem nebo vratnou zálohou nepřekročí 70 % celkových způsobilých nákladů na vybranou inovační akci.

9.  Způsoby provádění složek podpory v rámci nástroje ERI Accelerator tvořených vlastním kapitálem a vratnou podporou se upřesní v rozhodnutí [zvláštní program].

10.  Smlouva pro vybranou akci stanoví konkrétní milníky a odpovídající předběžné financování a splátkové platby prostřednictvím podpory v rámci nástroje ERI Accelerator.

V případě kombinovaného financování ERI lze činnosti související s inovační akcí zahájit a první platbu předběžného financování grantu nebo vratné zálohy lze uhradit dříve, než se uplatní jiné složky poskytnutého kombinovaného financování ERI. Tyto složky financování se uplatní pod podmínkou, že je dosaženo konkrétních milníků stanovených ve smlouvě.

11.  V souladu se smlouvou se akce pozastaví, pozmění nebo v řádně odůvodněných případech ukončí, nejsou-li měřitelné milníky splněny. Ukončena může být i v případě, že nelze dosáhnout očekávaného uvedení na trh zejména v Unii.

Ve výjimečných případech a na doporučení výboru ERI může Komise pod podmínkou přezkumu projektu externími nezávislými odborníky rozhodnout o zvýšení podpory v rámci nástroje ERI Accelerator. Programový výbor musí být o těchto případech informován.

Kapitola VI

Odborníci

Článek 44

Jmenování nezávislých externích odborníků

1.  Nezávislí externí odborníci se určí a vyberou na základě výzev k podávání přihlášek pro jednotlivce a výzev určených příslušným organizacím, například výzkumným agenturám, výzkumným institucím, univerzitám, normalizačním organizacím, organizacím občanské společnosti či podnikům, s cílem vytvořit databázi kandidátů.

Odchylně od čl. 237 odst. 3 finančního nařízení a ve vhodných a řádně odůvodněných případech může Komise nebo příslušný financující subjekt transparentním způsobem vybrat jakéhokoli odborníka s patřičnými dovednostmi, který v databázi není uveden, pokud výzva k vyjádření zájmu nevedla k zjištění vhodných nezávislých externích odborníků.

Tito odborníci musí vyhlásit svou nezávislost a schopnost podporovat cíle programu Horizont Evropa.

2.  V souladu s čl. 237 odst. 2 a 3 finančního nařízení jsou nezávislí externí odborníci odměňováni na základě standardních podmínek. V odůvodněných a výjimečných případech může být poskytnuta odměna v přiměřené výši nad rámec standardních podmínek na základě příslušných tržních standardů, zejména pokud jde o konkrétní odborníky na vysoké úrovni.

3.  Kromě ustanovení čl. 38 odst. 2 a 3 finančního nařízení platí, že alespoň jednou ročně se na internetových stránkách Komise nebo financujícího subjektu zveřejňují jména osobně jmenovaných nezávislých externích odborníků, kteří hodnotí žádosti o granty, spolu s oblastmi jejich odbornosti. Tyto informace se shromažďují, zpracovávají a zveřejňují v souladu s pravidly EU pro ochranu údajů.

3a.  Komise nebo příslušný financující subjekt přijme vhodná opatření na předcházení střetu zájmů, pokud jde o zapojení nezávislých externích odborníků v souladu s článkem 61 a čl. 150 odst. 5 finančního nařízení.

Komise nebo příslušný financující subjekt zajistí, že odborník, který se ocitne ve střetu zájmů ve věci, v níž má podat odborný posudek, danou věc nehodnotí, ani v ní neposkytuje poradenství či pomoc.

3-b.  Při jmenování nezávislých externích odborníků přijme Komise nebo příslušný financující subjekt s ohledem na situaci v oblasti akce vhodná opatření s cílem nalézt vyvážené složení skupin odborníků a hodnotících panelů z hlediska dovedností, zkušeností a znalostí, včetně specializace, jakož i v oblasti společenských věd a humanitních oborů, zeměpisné rozmanitosti a zastoupení žen a mužů.

3b.  Pro každý návrh bude případně zajištěn odpovídající počet nezávislých odborníků, aby se zaručila kvalita hodnocení.

3c.  O výši odměny všech nezávislých a externích odborníků jsou Evropský parlament a Rada každoročně informovány. Odměna je hrazena z výdajů programu.

HLAVA III

MONITOROVÁNÍ PROGRAMU, KOMUNIKACE, HODNOCENÍ A KONTROLA

Článek 45

Monitorování a vykazování

1.  Komise trvale sleduje řízení a provádění programu Horizont Evropa a jeho zvláštního programu, jakož i činností EIT. S cílem posílit transparentnost těchto údajů, jsou také veřejně dostupné a přístupné na webových stránkách Komise v souladu s poslední aktualizací;

Zejména údaje týkající se projektů financovaných v rámci ERV, evropských partnerství, misí, ERI a EIT budou zahrnuty do stejné databáze.

To zahrnuje:

i)  časové ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění cílů programu stanovených v článku 3 na roční bázi a stanovené na základě způsobů dosahování dopadů v příloze V.

ii)  informace o úrovni začlenění sociálních a humanitních věd, poměru mezi nižší a vyšší úrovní technologické připravenosti v kooperativním výzkumu, pokroku při zapojení zemí s rozšiřující účastí, zeměpisném pokrytí v projektech kooperativního výzkumu, vývoji mezd výzkumných pracovníků, používání dvoufázového postupu předkládání a hodnocení návrhů, používání dvoufázového postupu předkládání a hodnocení, opatřeních na usnadnění svazků spolupráce v evropském výzkumu a inovacích, používání přezkumu hodnocení a počtu a druhu stížností, úrovni začlenění oblasti klimatu a souvisejících výdajích, účasti malých a středních podniků, zapojení soukromého sektoru, genderovém zapojení do financovaných akcí, hodnotících panelech, radách a poradních skupinách, pečetích excelence, evropském partnerství a míře spolufinancování, doplňkového financování ze soukromých a veřejných zdrojů, doplňkového a kumulativní financování z ostatních fondů Unie, výzkumných infrastrukturách, časových grantech, míře mezinárodní spolupráce, zapojení občanů a občanské společnosti;

iii)  úrovně výdajů rozčleněné na úrovni projektu, s cílem umožnit specifikou analýzu, včetně rozčlenění podle oblasti intervence;

iv)  úrovně nadměrného podávání návrhů, zejména počet návrhů na a počet odpovědí na návrhy, jejich průměrný výsledek, podíl návrhů nad a pod prahovou hodnotou kvality.

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50, pokud jde o změny přílohy V za účelem doplnění nebo změny ukazatelů způsobů dosahování dopadů, je-li to považováno za nezbytné, a stanovení referenčních úrovní a cílů.

3.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas, aniž by se zvyšovala administrativní zátěž pro příjemce. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a (případně) členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování, včetně úrovně výzkumníků zapojených do činnosti, aby bylo možné vysledovat jejich kariéru a mobilitu(33).

3a.  Kvantitativní údaje v co nejvyšší míře doplní kvalitativní analýza, kterou provede Komise nebo unijní či vnitrostátní financující subjekty.

4.  Opatření zaměřená na usnadnění propojení spolupráce v evropském výzkumu a inovacích budou monitorována a přezkoumávána v rámci pracovních programů.

Článek 46

Informace, komunikace, publicita a šíření a využívání výsledků

1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků, včetně cen) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

2.  Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Kromě toho členským státům a příjemcům poskytne včasné a podrobné informace. Zúčastněné subjekty mají k dispozici zprostředkovací služby založené na faktech a informacích prostřednictvím analýzy a příslušnosti k síti s cílem vytvořit konsorcia pro kooperativní projekty se zvláštním důrazem na nalezení příležitostí k navazování kontaktů pro právní subjekty z členských států s nízkým výkonem v oblasti výzkumu a inovací. Na základě této analýzy lze uspořádat cílené akce pro navazování kontaktů z hlediska zvláštních výzev k podávání návrhů. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.

3.  Komise rovněž zavede strategii šíření a využívání výsledků za účelem zvýšení dostupnosti a šíření výsledků a znalostí v oblasti výzkumu a inovací vytvořených v rámci programu, aby se urychlilo využívání výsledků se zaměřením na pronikání na trh a posílil se dopad programu. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, jakož i k činnostem týkajícím se informací, komunikace, publicity a šíření a využívání výsledků, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.

Článek 47

Hodnocení programu

1.  Hodnocení programu se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu týkajícího se programu, následného programu i dalších iniciativ relevantních pro výzkum a inovace.

2.  Průběžné hodnocení programu se provede za pomoci nezávislých odborníků vybraných na základě transparentního procesu, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu. Zahrnuje analýzu portfolia a posouzení dlouhodobého dopadu předchozích rámcových programů a představuje základ pro případnou úpravu provádění programu a/nebo jeho přezkum. U programu posoudí dopad, účinnost, účelnost, význam, soudržnost a přidanou hodnotu Unie.

3.  Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1 dokončí Komise závěrečné hodnocení programu. Zahrnuje posouzení dlouhodobého dopadu předchozích rámcových programů.

4.  Komise zveřejní a sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami a předloží je Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 48

Audity

1.  Systém kontroly programu zajistí přiměřenou rovnováhu mezi důvěrou a kontrolou s přihlédnutím k administrativním a jiným nákladům na kontroly na všech úrovních, a to zejména pro příjemce. Pravidla auditu jsou jasná, jednotná a soudržná v celém programu.

2.  Strategie auditu programu vychází z finančního auditu reprezentativního vzorku výdajů v rámci programu jako celku. Tento reprezentativní vzorek se doplní výběrem založeným na posouzení rizik, která souvisejí s výdaji. Akce, které přijímají společné financování z různých programů Unie, se podrobují auditu pouze jednou, přičemž jsou pokryty všechny dotčené programy a jejich příslušná platná pravidla.

3.  Komise nebo financující subjekt se mohou kromě toho spoléhat na kombinované přezkumy systémů na úrovni příjemců. Tyto kombinované přezkumy jsou volitelné pro určité druhy příjemců a spočívají v auditu systémů a procesů, který je doplněn o audit operací, provedeném příslušným nezávislým auditorem způsobilým k provádění povinných auditů účetních dokladů v souladu se směrnicí 2006/43/ES(34). Komise nebo financující subjekt je mohou použít ke stanovení celkové jistoty ohledně řádného finančního řízení výdajů a k posouzení úrovně auditů ex post a osvědčení o finančních výkazech.

4.  V souladu s článkem 127 finančního nařízení se mohou Komise nebo financující subjekt spoléhat na audity týkající se použití příspěvků Unie prováděné jinými nezávislými a kompetentními osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie.

5.  Audit může být proveden až dva roky po platbě zůstatku.

5a.  Komise zveřejní pokyny k auditu zaměřené na zajištění spolehlivého a jednotného používání a výkladu postupů a pravidel auditu pro celou dobu trvání programu.

Článek 49

Ochrana finančních zájmů Unie

1.  Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět kontrolu veškerých dokladů i kontrolu na místě nebo v případě mezinárodních organizací ověřování v souladu s dohodami, které s nimi byly uzavřeny, u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Unie podle tohoto nařízení.

2.  Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda v souvislosti s finančními prostředky Unie nebo rozpočtovými zárukami podle tohoto nařízení nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.

3.  Příslušné orgány třetích zemí a mezinárodní organizace mohou být rovněž povinny spolupracovat v souladu s dohodami o vzájemné právní pomoci s Úřadem evropského veřejného žalobce, provádí-li vyšetřování trestných činů spadajících do jeho pravomoci v souladu s nařízením (EU) 2017/1939.

4.  Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, dohody o spolupráci s třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a další právní závazky, jakož i dohody stanovující rozpočtovou záruku, jež vyplývají z provádění tohoto nařízení, obsahují ustanovení, která výslovně zmocňují Komisi, Účetní dvůr a úřad OLAF k provádění auditů a kontrol a inspekcí na místě v souladu s jejich příslušnými pravomocemi. To zahrnuje ustanovení, která zajistí, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie nebo na realizaci finanční operace, která je zcela nebo zčásti podpořena rozpočtovou zárukou, udělily rovnocenná práva.

Článek 50

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 45 odst. 2 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 45 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 45 odst. 2 vstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

HLAVA IV

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 51

Zrušení

Nařízení (EU) č. 1291/2013 a nařízení (EU) č. 1290/2013 se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

Článek 52

Přechodná ustanovení

1.  Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření podle nařízení (EU) č. 1291/2013 a nařízení (EU) č. 1290/2013, která se na tato opatření použijí až do jejich ukončení. Pracovní plány a opatření stanovená v pracovních plánech přijatých podle nařízení (EU) č. 1290/2013 a podle příslušných základních aktů financujících subjektů se rovněž až do svého dokončení nadále řídí nařízením (EU) č. 1290/2013 a těmito základními akty.

2.  Finanční krytí programu může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k programu od opatření přijatých podle předchozího nařízení (EU) č. 1291/2013.

Článek 53

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne ….

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

PŘÍLOHA I

HLAVNÍ RYSY ČINNOSTÍ

Obecné a specifické cíle uvedené v článku 3 jsou plněny v celém programu prostřednictvím oblastí působnosti a hlavních rysů činností popsaných v této příloze, jakož i v příloze I zvláštního programu.

(1)  Pilíř I „Vynikající věda“

V souladu s článkem 4 podporuje tento pilíř prostřednictvím následujících činností vědeckou excelenci, přitahuje do Evropy nejtalentovanější pracovníky, poskytuje vhodnou podporu začínajícím výzkumným pracovníkům a podporuje tvorbu a šíření vědecké excelence, vysoce kvalitních znalostí, metodik a dovedností, technologií a řešení celosvětových sociálních problémů, problémů v oblasti životního prostředí a ekonomických výzev. Přispívá také k dosažení ostatních specifických cílů programu, jak je uvedeno v článku 3.

a)  Evropská rada pro výzkum: Poskytne atraktivní a pružné financování, aby jednotliví talentovaní a tvůrčí výzkumní pracovníci, s důrazem na začínající výzkumníky, a jejich týmy mohli využít těch nejslibnějších cest na hranicích vědy, bez ohledu na jejich státní příslušnost a zemi původu a na základě soutěže v rámci celé Unie založené výlučně na kritériu excelence.

Oblast působnosti: Hraniční věda

b)  Akce „Marie Curie-Skłodowska“: Umožní výzkumným pracovníkům získat nové znalosti a dovednosti prostřednictvím mobility a konfrontace napříč hranicemi, odvětvími a obory, posílí systémy pro odbornou přípravu a profesní rozvoj a rovněž nabídne strukturovaný a optimalizovaný institucionální a vnitrostátní nábor, při zohlednění Evropské charty pro výzkumné pracovníky a Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků; akce Marie Skłodowska-Curie takto přispěje k položení základů evropského prostředí pro špičkový výzkum v celé Evropě, přispěje k podpoře vytváření pracovních míst, růstu a investic a řešení současných i budoucích společenských výzev.

Oblasti působnosti: Rozvíjení excelence prostřednictvím přeshraniční mobility výzkumných pracovníků napříč odvětvími a obory; podpora nových dovedností prostřednictvím vynikající odborné přípravy výzkumných pracovníků; posilování lidských zdrojů a rozvoje dovedností v rámci Evropského výzkumného prostoru; zlepšení a usnadnění součinnosti a podpora informování veřejnosti.

c)  Výzkumné infrastruktury: Zajistí, aby Evropa disponovala udržitelnými výzkumnými infrastrukturami světové úrovně, které jsou otevřené a přístupné pro nejlepší výzkumné pracovníky z Evropy i mimo ni. Podporuje využívání stávajících výzkumných infrastruktur, včetně těch, jež jsou financovány z ESIF. Vedle činností v příbuzných oblastech politiky Unie a mezinárodní spolupráce tak bude posílen potenciál výzkumné infrastruktury podporující vědecký pokrok a inovace a umožňující otevřenou a vynikající vědu, a to na základě zásad FAIR.

Oblasti působnosti: Konsolidace a rozvoj oblasti evropských výzkumných infrastruktur; otevření, integrace a propojování výzkumných infrastruktur; inovační potenciál evropských výzkumných infrastruktur a činnosti v oblasti inovací a odborné přípravy; posílení politiky v oblasti evropské výzkumné infrastruktury a mezinárodní spolupráce;

(2)  Pilíř II „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu

Prostřednictvím následujících činností podpoří tento pilíř v souladu s článkem 4 vytváření a lepší šíření vysoce kvalitních nových znalostí, technologií a udržitelných řešení, posílí konkurenceschopnost evropského průmyslu, dopad výzkumu a inovací při rozvoji, podpoře a provádění politik Unie a podpoří zavádění inovativních řešení v průmyslu, zejména v malých a středních podnicích a startupech, a ve společnosti při řešení globálních výzev. Přispívá také k dosažení ostatních specifických cílů programu, jak je uvedeno v článku 3.

Společenské vědy a humanitní obory budou plně začleněny do všech klastrů, včetně specifických a specializovaných činností.

Aby se maximalizoval dopad na flexibilitu a synergie, budou výzkumné a inovační činnosti rozděleny do šesti klastrů, jež jsou vzájemně propojené celoevropskou výzkumnou infrastrukturou a které budou jednotlivě i společně podněcovat k mezioborové a meziodvětvové, přeshraniční a mezinárodní spolupráci napříč politikami. V tomto pilíři programu Horizont Evropa budou zahrnuty činnosti ze širokého rozsahu úrovní technologické připravenosti, včetně nižších úrovní technologické připravenosti.

Každý klastr přispívá k několika cílům udržitelného rozvoje, přičemž řada cílů udržitelného rozvoje čerpá podporu z více než jednoho klastru.

Činnosti v oblasti výzkumu a inovací jsou prováděny v rámci těchto klastrů:

a)  Klastr „Zdraví“: Zlepšování a ochrana zdraví a dobrých životních podmínek občanů všech věkových kategorií vytvářením nových znalostí, vypracováváním inovativních řešení a zajištěním začlenění genderového hlediska ve vhodných případech k prevenci, stanovení diagnózy, monitorování, léčbě a vyléčení nemocí a rozvoj technologií v oblasti zdraví; snižování zdravotních rizik, ochrana a podpora dobrého zdravotního stavu a dobrých životních podmínek obyvatel, a to i na pracovišti; utvářet veřejné systémy zdravotní péče, tak aby byly efektivnější, spravedlivé a udržitelné; předcházet nemocem souvisejícím s chudobou a s těmito nemocemi bojovat; podpořit a umožnit účast a samostatnou péči pacientů.

Oblasti působnosti: Celoživotní zdraví; environmentální a sociální faktory ovlivňující zdraví; nepřenositelná a vzácná onemocnění; infekční nemoci včetně nemocí souvisejících s chudobou a opomíjených nemocí; nástroje, technologie a digitální řešení v oblasti zdraví a zdravotní péče, včetně personalizované medicíny; systémy zdravotní péče.

b)  Klastr „Kultura, kreativita a inkluzivní společnost“ Posilování ▌ demokratických hodnot, mimo jiné právního státu a základních práv, zachování našeho kulturního dědictví, zkoumání potenciálu kulturních a kreativních odvětví a podpora socioekonomické transformace, která podporuje začlenění a růst, ▌včetně řízení migrace a integrace migrantů.

Oblasti působnosti: demokracie a správa věcí veřejných; kultura, kulturní dědictví a tvorba; socioekonomická transformace▌.

c)   Klastr „Civilní bezpečnost pro společnost“: Reaguje na výzvy vyplývající z přetrvávajících bezpečnostních hrozeb, včetně kyberkriminality, jakož i přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem.

Oblasti působnosti: společnost odolná vůči katastrofám; ochrana a bezpečnost; kybernetická bezpečnost.

d)   Klastr „Digitální oblast, průmysl a vesmír“; Posílení kapacit a zajištění evropské svrchovanosti v oblasti klíčových základních technologií pro digitalizaci a výrobu a v oblasti vesmírných technologií, v celém hodnotovém řetězci, s cílem vytvořit konkurenceschopný, digitální a nízkouhlíkový a oběhový průmysl; zabezpečit udržitelné dodávky surovin; vyvinout pokročilé materiály a vytvořit základ pro pokrok a inovace u ▌ celosvětových společenských výzev.

Oblasti působnosti: výrobní technologie; klíčové digitální technologie, včetně kvantových technologií; vznikající základní technologie; pokročilé materiály; umělá inteligence a robotika; internet příští generace; pokročilá výpočetní technika a data velkého objemu; oběhový průmysl; nízkouhlíkový a ekologický průmysl; vesmír, včetně pozorování země.

e)  Klastr „Klima, energetika a mobilita“: boj proti změně klimatu prostřednictvím lepšího porozumění příčinám, vývoji, rizikům, dopadu a příležitostem, prostřednictvím opatření, jež učiní odvětví energetiky a dopravy efektivnější a konkurenceschopnější, promyšlenější, bezpečnější a odolnější, podpoří využívání obnovitelných zdrojů a energetickou účinnost, zlepší odolnost Unie vůči vnějším nárazům a přizpůsobí sociální chování s ohledem na cíle udržitelného rozvoje.

Oblasti působnosti: věda a řešení v oblasti klimatu; dodávka energie; energetické systémy a sítě; budovy a průmyslová zařízení v oblasti transformace energetiky; obce a města; konkurenceschopnost průmyslu v dopravě; čistá, bezpečná a přístupná doprava a mobilita, inteligentní mobilita, skladování energie.

f)   Klastr „Potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí“: ochrana životního prostředí, obnova a udržitelné řízení a využívání přírodních a biologických pozemních, vnitrozemských vodních a mořských zdrojů, s cílem zastavit narušování biologické rozmanitosti a řešit problematiku zabezpečení potravin a výživy pro všechny a přechod na nízkouhlíkové a oběhové hospodářství účinně využívající zdroje a udržitelné biohospodářství.

Oblasti působnosti: pozorování životního prostředí; biologická rozmanitost a přírodní zdroje; zemědělství, lesnictví a venkovské oblasti; moře, oceány a vnitrozemské vody; potravinové systémy; inovační systémy založené na biotechnologiích v biohospodářství EU; oběhové systémy.

g)   Přímá nejaderná činnost Společného výzkumného střediska: vytváření vysoce kvalitních vědeckých důkazů pro efektivní a dostupnou dobrou veřejnou politiku. Nové iniciativy a návrhy právních předpisů EU potřebují transparentní, komplexní a vyvážené důkazy, aby byly citlivě navržené, a provádění politik vyžaduje měření a sledování důkazů. Společné výzkumné středisko (JRC) politikám Unie zajistí nezávislé vědecké poznatky a technickou podporu v průběhu celého politického cyklu. JRC zaměří svůj výzkum na priority politik EU.

Oblasti působnosti: zdraví; kultura, kreativita a inkluzivní společnost“; civilní bezpečnost pro společnost; digitalizace, průmysl a vesmír; klima, energetika a mobilita; potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí; podpora fungování vnitřního trhu a správy ekonomických záležitostí v Unii; podpora členských států při provádění právních předpisů a vypracování strategií inteligentní specializace; analytické nástroje a metody pro tvorbu politik; řízení znalostí; přenos znalostí a technologií; podpora vědy pro politické platformy.

(3)  Pilíř III „Inovativní Evropa

Prostřednictvím následujících činností posiluje tento pilíř v souladu s článkem 4 všechny formy inovací včetně netechnologických inovací, primárně v rámci malých a středních podniků, usnadněním technologického vývoje, demonstrací a předávání znalostí a posiluje uvádění inovativních řešení▌. Přispívá také k dosažení jiných specifických cílů programu, jak je uvedeno v článku 3. ERI se bude provádět především prostřednictvím dvou nástrojů: nástroje Pathfinder prováděného především prostřednictvím výzkumu založeného na spolupráci, a nástroje Accelerator.

a)  Evropská rada pro inovace: soustřeďuje se zejména na průlomové inovace, zejména na inovace vedoucí k tvorbě trhu, i když rovněž podporuje všechny druhy inovací, včetně inkrementálních;

Oblasti působnosti: nástroj Pathfinder pro pokročilý výzkum, podpora budoucích a vznikajících průlomových technologií, technologií vytvářejících tržní příležitosti nebo technologií „deep tech; nástroj Accelerator, překlenutí mezery ve financování mezi pozdními fázemi výzkumu a inovací a zaváděním na trh, aby bylo možné účinně realizovat průlomové inovace vytvářející tržní příležitosti a pomoci podnikům tam, kde trh nenabízí životaschopné financování; další činnosti ERI, jako jsou ceny a stipendia a podnikatelské služby s přidanou hodnotou.

b)  Evropské inovační ekosystémy

Oblasti působnosti: Činnost zahrnují především propojení, případně ve spolupráci s EIT, s ▌vnitrostátními a regionálními aktéry v oblasti inovací a podpora provádění společných přeshraničních inovačních programů ze strany členských států, regionů a přidružených zemí, v rozsahu od výměny praktických postupů a znalostí o inovační regulaci až po podporu sociálních dovedností pro inovace ve prospěch akcí v oblasti výzkumu a inovací, včetně otevřených inovací a inovací zaměřených na uživatele, s cílem posílit účinnost evropského inovačního systému. To by mělo být provedeno v součinnosti mimo jiné s EFRR pro inovační ekosystémy a meziregionální partnerství, pokud jde o otázky inteligentní specializace.

c)  Evropský inovační a technologický institut:

Oblasti působnosti: udržitelné inovační ekosystémy v celé Evropě; inovační a podnikatelské dovednosti v rámci celoživotního učení, včetně narůstajících kapacit institucí vysokoškolského vzdělávání v celé Evropě; nová řešení pro trhy na řešení celosvětových ▌ výzev▌; součinnost a přidaná hodnota v rámci programu Horizont Evropa.

(4)  Část „Rozšiřování účasti a posilování Evropského výzkumného prostoru“

Prostřednictvím následujících činností by tento pilíř měl sledovat konkrétní cíle, jak jsou stanoveny včl. 3 odst. 2 písm. d). Přispívá také k dosažení ostatních specifických cílů programu, jak je uvedeno v článku 3. Tato část, která je základem celého programu, podpoří činnosti, které přispívají k přilákání talentů, posilování cirkulace kvalifikovaných pracovníků a předcházení odlivu mozků, Evropě více založené na znalostech a inovacích, respektující rovnost žen a mužů a vystavené celosvětové konkurenci, podpoře nadnárodní spolupráce, a tím napomůže k optimalizaci silných stránek a potenciálu jednotlivých členských států v celé Evropě v rámci dobře fungujícího evropského výzkumného prostoru (EVP), v němž volně vyváženým způsobem cirkulují znalosti a vysoce kvalifikované pracovní síly, v němž jsou výsledky výzkumu a inovací v široké míře šířeny a těší se porozumění a důvěře ze strany informovaných občanů a jsou přínosem pro společnost jako celek a v němž se politika EU, zejména politika v oblasti výzkumu a inovací opírá o vysoce kvalitní vědecké poznatky.

Rovněž podpoří činnosti zaměřené na zlepšení kvality návrhů od právních subjektů z členských států s nižším výkonem v oblasti výzkumu a inovací, jako jsou odborné kontroly připravovaných návrhů a poradenství, a posílení činností vnitrostátních kontaktních míst na podporu mezinárodního vytváření sítí, jakož i činnosti zaměřené na podporu právních subjektů z členských států s nízkým výkonem v oblasti výzkumu a inovací, které se připojily k již vybraným projektům spolupráce, jichž se právní subjekty z takových členských států neúčastní.

Oblasti působnosti: Rozšíření účasti a excelence i prostřednictvím iniciativ v oblasti spolupráce, vytváření partnerství (twinning), specializovaných vědeckých míst Evropského výzkumného prostoru, iniciativ COST, iniciativ excellence a činností na posílení cirkulace kvalifikovaných pracovníků; Reforma a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací, včetně například prostřednictvím podpory reformy vnitrostátní politiky výzkumu a inovací, zajištění atraktivního pracovního prostředí a podpory rovnosti žen a mužů a občanské vědy.

PŘÍLOHA Ia

EVROPSKÝ INOVAČNÍ A TECHNOLOGICKÝ INSTITUT (EIT)

Při provádění činností programu EIT se uplatní následující:

1.  Zdůvodnění

Jak jasně uvádí zpráva skupiny na vysoké úrovni o maximalizaci dopadů programů EU pro výzkum a inovace („Lamyho skupina na vysoké úrovni“), cesta kupředu znamená „vzdělávat pro budoucnost a investovat do lidí, kteří budou stát u změny“. Výzva se týká zejména evropských vysokoškolských institucí, které mají stimulovat podnikání, smazávat hranice oborů a institucionalizovat silnou mezioborovou spolupráci akademického sektoru s průmyslem. Podle nedávných průzkumů je přístup k nadaným lidem zdaleka nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje volbu místa usazení ze strany evropských zakladatelů startupů. Příležitosti pro vzdělávání podnikatelů, možnosti odborné přípravy a rozvoj tvůrčích dovedností hrají klíčovou úlohu při výchově budoucích inovátorů a při rozvoji schopností těch stávajících, aby dosáhli růstu svého podnikání na vyšší úrovně úspěšnosti. Přístup k podnikatelským talentům společně s přístupem k odborným službám, kapitálu a trhům na úrovni EU, jakož i spojení klíčových aktérů při řešení společného cíle jsou klíčové složky pro rozvoj inovačního ekosystému. Je zapotřebí koordinovat úsilí v celé EU, aby se vytvořilo kritické množství vzájemně propojených podnikatelských klastrů a ekosystémů v rámci celé EU.

EIT je největší současný evropský integrovaný inovační ekosystém spojující partnery z oblasti obchodu, výzkumu a vzdělávání i dalších oblastí. EIT bude nadále podporovat svá znalostní a inovační společenství (KIC ) – rozsáhlá evropská partnerství, která se zabývají konkrétními globálními výzvami a posilovat inovační ekosystémy kolem těchto společenství. Bude postupovat cestou podpory integrace vzdělávání, výzkumu a inovací na nejvyšší úrovni, čímž bude vytvářet prostředí příznivá pro inovace, a cestou prosazování a podpory nové generace podnikatelů a podporou vytváření inovativních podniků včetně synergie a komplementarity s ERI.

Nadále je po celé Evropě třeba vyvíjet úsilí na rozvoj ekosystémů, kde výzkumní pracovníci, inovátoři, průmysl a vlády mohou snadno komunikovat. Inovační ekosystémy totiž stále nefungují ideálně, a to z řady ▌ důvodů, například:

–  interakce mezi inovačními subjekty stále brání organizační, regulační a kulturní překážky mezi nimi,

–  snahy posílit inovační ekosystémy musí těžit z koordinace a jasného zaměření na konkrétní cíle a dopad.

Aby bylo možno reagovat na budoucí společenské výzvy, chopit se příležitostí, které nabízí nové technologie, a přispět k udržitelnému hospodářskému růstu šetrnému pro životní prostředí, vytváření pracovních míst, konkurenceschopnosti a dobrým životním podmínkám evropských občanů, je nutné dále posílit schopnost Evropy inovovat, a to: podporou stávajících a posilováním vytváření nových prostředí příznivých pro spolupráci a inovace; posilováním inovačních schopností akademického a výzkumného sektoru, podporou nové generace podnikatelsky založených lidí, podporou a rozvíjením inovativních spojení i posilováním viditelnosti a uznáváním výzkumech a inovačních činností financovaných z EU, zejména financování EIT u širší veřejnosti.

Povaha a rozsah inovačních výzev si žádá vzájemné propojení a mobilizaci subjektů a zdrojů v evropském měřítku, a to podporou přeshraniční spolupráce. Je nezbytné odstranit hranice mezi disciplínami a podél hodnotových řetězců a podporovat vytváření příznivého prostředí pro účinnou výměnu znalostí a know-how a pro vývoj a přilákání podnikatelských talentů. Strategická inovační agenda EIT zajišťuje soudržnost s výzvami programu Horizont Evropa, i doplňkovost s ERI.

2.  Oblasti intervence

2.1.  Udržitelné inovační ekosystémy v celé Evropě

V souladu s nařízením o EIT a strategickým programem inovací bude EIT hrát důležitější úlohu při posilování udržitelných inovačních ekosystémů odpovídajících na příslušné výzvy v celé Evropě. EIT bude zejména nadále působit především prostřednictvím svých znalostních a inovačních společenství – rozsáhlých evropských partnerství, která se zabývají konkrétními společenskými výzvami. Bude nadále posilovat inovační ekosystémy okolo nich, a to jejich otevíráním a podporou integrace výzkumu, inovací a vzdělávání. EIT bude kromě toho posilovat inovační ekosystémy v celé Evropě, a to rozšiřováním svého regionálního inovačního programu (EIT RIS). EIT bude pracovat s inovačními ekosystémy, které vykazují vysoký inovační potenciál, a to na základě strategií, tematického souladu a očekávaného dopadu a v úzké součinnosti se strategiemi a platformami pro inteligentní specializaci.

–  posilování účinnosti a otevřenosti pro nové partnery stávajících znalostních a inovačních společenství umožňujících přechod na dlouhodobou soběstačnost a analyzování potřeb na zřízení nových KIC pro řešení globálních výzev. Konkrétní témata budou stanovena v programu strategických inovací zohledňujícím strategické plánování;

–  urychlování pokroku regionů směrem k excelenci v zemích, které jsou stanoveny v programu strategických inovací v úzké spolupráci se strukturálními fondy a případně dalšími vhodnými programy financování EU.

2.2.  Inovační a podnikatelské dovednosti v rámci celoživotního učení, včetně narůstajících kapacit vysokoškolských institucí v celé Evropě

Vzdělávací činnosti EIT budou posíleny, aby podporovaly inovace a podnikání prostřednictvím účelného vzdělávání a odborné přípravy. Silnější zaměření na rozvoj lidského kapitálu bude vycházet z rozšíření stávajících vzdělávacích programů znalostních a inovačních společenství EIT s cílem nadále nabízet studentům i odborníkům vysoce kvalitní vzdělávací programy zaměřené na inovace, kreativitu a podnikání, zejména v souladu se strategií EU pro průmysl a dovednosti. To může zahrnovat výzkumné pracovníky a inovátory podporované z jiných částí programu Horizont Evropa, zejména z akcí „Marie Curie-Skłodowska“. EIT bude také podporovat modernizaci vysokoškolských institucí v celé Evropě a jejich začlenění do inovačních ekosystémů tím, že bude stimulovat a zvyšovat jejich podnikatelský potenciál a schopnosti a podněcovat je k tomu, aby lépe předvídaly nové požadavky na dovednosti.

–  rozvoj inovačních vzdělávacích programů zohledňujících budoucí potřeby společnosti a průmyslu a průřezových programů, které budou nabízeny studentům, podnikatelům a odborníkům v celé Evropě i mimo ni a v nichž se specializované a odvětvové znalosti spojí s dovednostmi orientovanými na ▌inovace a podnikání, jako jsou ▌„high tech“ dovednosti související s digitální oblastí a klíčovými základními technologiemi,

–  posilování a rozšiřování značky EIT, aby se zlepšila viditelnost a uznání vzdělávacích programů EIT na základě partnerství mezi různými vysokoškolskými institucemi, výzkumnými centry a společnostmi, za současného zvyšování jejich celkové kvality poskytnutím vzdělávacích programů typu učení praxí a účelného podnikatelského vzdělávání, jakož i mezinárodní mobilita a mobilita mezi organizacemi a mezi odvětvími,

–  vývoj inovačních a podnikatelských schopností vysokoškolského sektoru s využitím a podporou odborných znalostí společenství EIT v propojování vzdělávání, výzkumu a podnikání,

–  posílení úlohy společenství absolventů EIT jako vzoru pro nové studenty a silného nástroje pro sdělování dopadu EIT.

2.3.  Nová tržní řešení pro přistupování ke globálním výzvám

EIT bude podporovat, posilovat a oceňovat podnikatele, inovátory, výzkumné pracovníky, pedagogy, studenty a další inovační aktéry, za současného zajišťování zohledňování hlediska rovnosti žen a mužů ve všech oblastech činnosti, a usnadňovat jim, aby spolupracovali v mezioborových týmech, vytvářeli nápady a přetvářeli je na dílčí i průrazné inovace. Činnosti budou charakterizovány otevřenými inovacemi a přeshraničním přístupem se zaměřením na začlenění příslušných činností znalostního trojúhelníku, které jsou významné pro jejich úspěšnost (např. předkladatelé projektů mohou získat lepší přístup k: absolventům se zvláštní kvalifikací, předním uživatelům, startupům s inovačními myšlenkami, zahraničním společnostem s příslušnými doplňkovými aktivy atd.).

–  podpora vývoje nových výrobků, služeb a tržních příležitostí, kde budou subjekty znalostního trojúhelníku spolupracovat na vypracování řešení globálních problémů;

–  plná integrace celého inovačního hodnotového řetězce: od studenta po podnikatele, od myšlenky k produktu, z laboratoře k zákazníkovi. To zahrnuje podporu začínajících a rostoucích podniků.

–  poskytování služeb a podpory na vysoké úrovni inovativním podnikům, a to včetně technické pomoci pro doladění produktů nebo služeb, substantivního mentorování, podpory pro zajištění cílových zákazníků a získání kapitálu, aby tyto podniky rychle dosáhly na trh a zrychlily proces svého růstu.

2.4.  Součinnost a přidaná hodnota v rámci programu Horizont Evropa

EIT znásobí své úsilí těžit ze součinnosti a doplňkovosti mezi stávajícími KIC a s různými subjekty a iniciativami na úrovni EU i na globální úrovni a rozšiřovat svou síť spolupracujících organizací na strategické i operační úrovni a vyhnout se přitom zdvojování.

–  úzká spolupráce s ERI a Invest EU při racionalizaci podpory (tj. financování a služeb) nabízené ▌ inovačním podnikům ve fázích startupu a rozšiřování kapacity, a to zejména prostřednictvím znalostních a inovačních společenství;

–  plánování a provádění činností EIT s cílem maximalizovat součinnost a doplňkovost s dalšími částmi programu;

–  práce s členskými státy EU na národní i regionální úrovni, zavedení strukturovaného dialogu a koordinační úsilí, aby se umožnily synergie s ▌národními a regionálními iniciativami, včetně strategií pro inteligentní specializaci, rovněž uvažované prostřednictvím Evropských inovačních ekosystémů, za účelem identifikace, sdílení a šíření osvědčených postupů a poznatků;

–  sdílení a šíření inovativních postupů a poznatků po celé Evropě i mimo ni a přispět k politice výzkumu v Evropě v souladu s dalšími částmi programu Horizont Evropa,

–  poskytování podkladů pro jednání o inovační politice a příspěvek k návrhu a realizaci politických priorit EU, a to nepřetržitou spoluprací se všemi příslušnými útvary Evropské komise, jinými programy EU a jejich zúčastněnými subjekty a dalším prověřováním příležitostí v rámci iniciativ na provádění politiky,

–  využívání součinností s jinými programy EU, včetně programů, které podporují rozvoj lidského kapitálu a inovace (např. COST, ESF+, EFRR, Erasmus+, Kreativní Evropa a COSME Plus/jednotný trh, Invest EU);

–  budování strategických aliancí s klíčovými aktéry v oblasti inovací na úrovni EU a na mezinárodní úrovni a podpora znalostních a inovačních společenství při rozvoji spolupráce a vazeb s klíčovými partnery z třetích zemí v rámci znalostního trojúhelníku, a to s cílem otevřít nové trhy pro řešení podporovaná znalostními a inovačními společenstvími a přilákat financování a talenty ze zahraničí. Je podporována účast třetích zemí se zohledněním zásady reciprocity a vzájemných přínosů.

PŘÍLOHA III

PARTNERSTVÍ

Evropská partnerství budou vybrána a prováděna, monitorována, hodnocena, postupně ukončena nebo obnovena na základě těchto kritérií:

1)  Výběr

a)  prokázání toho, že evropské partnerství je účinnější při dosahování souvisejících cílů programu prostřednictvím zapojení a závazku partnerů, zejména při zajišťování jasných výsledků pro EU a její občany především s ohledem na globální výzvy a cíle v oblasti výzkumu a inovací, že zajišťuje konkurenceschopnost EU, udržitelnost a přispívá k posilování evropského výzkumného a inovačního prostoru a případně mezinárodních závazků.

V případě institucionalizovaných evropských partnerství vytvořených v souladu s článkem 185 SFEU je povinná účast nejméně 40 % členských států EU.

b)  soudržnost a součinnost evropského partnerství v rámci výzkumného a inovačního prostředí EU podle pravidel programu Horizont Evropa v co nejširším rozsahu.

c)  transparentnost a otevřenost evropského partnerství, pokud jde o vymezení priorit a cílů ve vztahu k očekávaným výsledkům a dopadům a pokud jde o zapojení partnerů a zúčastněných stran z celého hodnotového řetězce, z různých odvětví, prostředí a oborů, včetně v případě potřeby mezinárodních partnerů a zúčastněných stran, a nezasahující do evropské konkurenceschopnosti; jasné způsoby podpory účasti malých a středních podniků a šíření a využívání výsledků, zejména malými a středními podniky, a to i prostřednictvím zprostředkujících organizací;

d)  předchozí doložení adicionality a zaměřenosti evropského partnerství, včetně společné strategické vize o smyslu evropského partnerství. Tato vize bude zahrnovat zejména:

–  identifikaci měřitelných očekávaných výsledků, výstupů a dopadů v konkrétních časových rámcích, včetně klíčové hospodářské a/nebo společenské hodnoty pro Unii;

–  prokázání očekávaných kvalitativních a významných kvantitativních pákových efektů, včetně metody měření klíčových ukazatelů výkonnosti;

–  přístupy zajišťující pružnost provádění a přizpůsobení se měnícím se politickým a/nebo společenským potřebám nebo potřebám trhu nebo vědeckému pokroku s cílem zvýšit soudržnost politiky mezi regionální, vnitrostátní a unijní úrovní;

–  ústupovou strategii a opatření na postupné ukončení programu.

e)  předchozí prokázání dlouhodobého závazku partnerů, včetně minimálního podílu veřejných a/nebo soukromých investic.

V případě institucionalizovaných evropských partnerství zřízených v souladu s článkem 185 nebo 187 SFEU budou finanční a/nebo věcné příspěvky od jiných partnerů než Unie činit 50 % až 75 % celkových rozpočtových závazků evropského partnerství. Každé takové institucionalizované partnerství bude disponovat jistým podílem příspěvků od jiných partnerů než Unie ve formě finančních příspěvků. U jiných partnerů, než je Unie a zúčastněné státy, by se měly finanční příspěvky zaměřit především na pokrytí administrativních nákladů a nákladů na koordinaci a podporu a nákladů týkajících se dalších nekonkurenčních činností.

ea)  Po dohodě s regionálními orgány bude EFRR přijímán jako částečný národní příspěvek na akce na spolufinancování programů s účastí členských států.

2)  Provádění:

a)  systémový přístup, který zajistí aktivní a včasné zapojení členských států a dosažení očekávaných dopadů evropského partnerství prostřednictvím pružného provádění společných akcí s velkou evropskou přidanou hodnotou, které jdou rovněž nad rámec společných výzev k předkládání výzkumných a inovačních činností, včetně těch, které se týkají absorpce tržních, regulačních a politických opatření.

b)  vhodná opatření zajišťující kontinuální otevřenost a transparentnost v průběhu provádění, zejména pokud jde o stanovení priorit a účast na výzvách k předkládání návrhů, informování o fungování řízení, viditelnost Unie, komunikační a informační opatření, šíření a využívání výsledků, včetně jasné otevřené přístupové/uživatelské strategie v rámci hodnotového řetězce; vhodná opatření na informování malých a středních podniků a podporu jejich účasti.

c)  koordinace a/nebo společné činnosti s dalšími příslušnými iniciativami v oblasti výzkumu a inovací s cílem zajistit optimální míru jejich vzájemného propojení a efektivní součinnost, rovněž za účelem překonání případných překážek provádění na vnitrostátní úrovni a zvýšení nákladové efektivnosti;

d)  ▌závazky, ▌pokud jde o finanční a/nebo věcné příspěvky od jednotlivých partnerů v souladu s vnitrostátními ustanoveními po celou dobu trvání iniciativy;

e)  v případě institucionalizovaných partnerství přístup Komise k výsledkům a jiným informacím, jež s akcí souvisejí, pro účely rozvoje, provádění a sledování politik nebo programů Unie.

3)  Sledování:

a)  systém sledování v souladu s požadavky stanovenými v článku 45 za účelem sledování pokroku v dosahování konkrétních politických ▌cílů, výsledků a klíčových ukazatelů výkonnosti umožňujících průběžné posouzení dosažených výsledků, dopadů a potenciálních potřeb pro nápravná opatření;

b)  pravidelné zvláštní zprávy o kvantitativních a kvalitativních pákových efektech, včetně vyčleněných a skutečně poskytnutých finančních a věcných příspěvků, viditelnosti a umístění v mezinárodním kontextu a dopadu na rizika investic ze soukromého sektoru určených na výzkum a inovace.

c)  podrobné informace o procesu hodnocení a výsledcích ze všech výzev k podávání návrhů v rámci partnerství, jež mají být poskytnuty včas a mají být přístupné ve společné elektronické databázi.

4)  Hodnocení, postupné ukončení a obnovení:

a)  hodnocení dopadů dosažených na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, pokud jde o stanovené cíle a klíčové ukazatele výkonnosti, které jsou podkladem pro hodnocení programu uvedené v článku 47, a to včetně posouzení nejúčinnějšího způsobu politických zásahů pro veškeré budoucí akce; umístění každého případného obnovení evropského partnerství v celkovém prostředí evropských partnerství a jeho politických priorit;

b)  Nedojde-li k obnově, vhodná opatření k zajištění postupného ukončení financování rámcového programu v souladu s ▌podmínkami a lhůtami dohodnutými předtím s legálně zapojenými partnery, aniž je dotčeno případné další nadnárodní financování z vnitrostátních programů nebo jiných programů Unie a aniž jsou dotčeny soukromé investice a probíhající projekty.

PŘÍLOHA IV

SOUČINNOST S DALŠÍMI PROGRAMY UNIE

1.  Součinnost s Evropským zemědělským záručním fondem a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (Společná zemědělská politika, SZP) zajistí, aby:

a)  výzkumné a inovační potřeby zemědělského odvětví a venkovských oblastí v EU byly zjišťovány v rámci evropského inovačního partnerství pro „produktivitu a udržitelnost zemědělství“(35) a zohledňovány v rámci strategického výzkumu, procesu plánování inovací a pracovních programů v rámci programu;

b)  SZP zajistila nejlepší využití výsledků výzkumu a inovací a podpořila využívání, provádění a zavádění inovačních řešení, včetně těch, jež vzešla z projektů financovaných rámcovým programem pro výzkum a inovace, z evropského inovačního partnerství pro „produktivitu a udržitelnost zemědělství“ a příslušných znalostních a inovačních společenství EIT;

c)  EZFRV podporoval zavádění a šíření znalostí a řešení vzešlých z výsledků programu, jež vedou k dosažení dynamičtějšího zemědělského odvětví a novým příležitostem rozvoje venkovských oblastí.

2.  Součinnost s Evropským námořním a rybářským fondem (ENRF) zajistí, aby:

a)  program a ENRF byly široce propojeny, jelikož se výzkumné a inovační potřeby v oblasti mořské a námořní politiky budou naplňovat prostřednictvím strategického výzkumu a procesu plánování inovací v rámci programu;

b)  ENRF podporoval nástup nových technologií a inovativních produktů, procesů a služeb, zejména těch, které vzešly z uskutečňování programu v oblasti mořské a námořní politiky; ENRF rovněž podporoval sběr údajů o půdě, přičemž zpracováním údajů se budou šířit příslušné akce podpořené v rámci programu, jež zase přispějí k provádění společné rybářské politiky, námořní politiky EU, mezinárodní správy oceánů a mezinárodních závazků.

3.  Součinnost s Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR) zajistí, aby:

a)  opatření v rámci kombinovaného financování z EFRR a programu Horizont Evropa byla využita na podporu činností vytvářejících most mezi regionálními operačními programy, strategiemi pro inteligentní specializaci a mezinárodní excelencí v oblasti výzkumu a inovací, včetně společných meziregionálních/nadnárodních programů a celoevropských výzkumných infrastruktur s cílem posílit Evropský výzkumný prostor;

aa)  finanční zdroje z EFRR mohly být dobrovolně převedeny na podporu činností v rámci programu, zejména pečeti excelence;

b)  EFRR se mimo jiné zaměřoval na rozvoj a posílení regionálních a místních výzkumných a inovačních ekosystémů a průmyslovou transformaci, včetně podpory využívání výsledků a zavádění nových technologií a inovativních řešení vzešlých z rámcových programů pro výzkum a inovace prostřednictvím EFRR.

ba)  byly posíleny stávající regionální ekosystémy, sítě platformy a regionální strategie.

4.  Součinnost s Evropským sociálním fondem plus (ESF+) zajistí, aby:

a)  ESF+ mohl zjednodušit a rozšířit inovativní vzdělávací programy podporované v rámci programu prostřednictvím vnitrostátních nebo regionálních programů, aby lidé získali dovednosti a kompetence potřebné pro pracovní místa budoucnosti;

b)  opatření týkající se kombinovaného financování z ESF+ mohla být na dobrovolném základě využita k podpoře činností v rámci programu na podporu rozvoje lidského kapitálu v oblasti výzkumu a inovací s cílem posílit Evropský výzkumný prostor; [pozm. návrh 148]

c)  program v oblasti zdraví ESF+ začlenil inovativní technologie a nové obchodní modely a řešení, zejména ty vzešlé z programů, a přispěl tak k vytváření inovativního, účinného a udržitelného systému zdravotní péče členských států a evropským občanům usnadnil přístup k lepší a bezpečnější zdravotní péči.

5.  Součinnost s Nástrojem pro propojení Evropy (CEF) zajistí, aby:

a)  výzkumné a inovační potřeby v dopravním, energetickém a digitálním odvětví v EU byly zjišťovány a stanovovány v rámci strategického výzkumu a během procesu plánování inovací v rámci programu;

b)  nástroj pro propojení Evropy podpořil rozsáhlé zavedení nových inovativních technologií a řešení v oblastech dopravy, energetiky a digitální fyzické infrastruktury, a to zejména těch, které vzešly z rámcového programu pro výzkum a inovace;

c)  se usnadnila výměna informací a údajů mezi rámcovým programem a projekty Nástroje pro propojení Evropy, např. upozorněním na technologie z rámcového programu s vysokou tržní připravenosti, jež by díky Nástroji pro propojení Evropy mohly najít další uplatnění.

6.  Součinnost s programem Digitální Evropa zajistí, aby:

a)  přes příbuznost některých tematických oblastí, jež jsou předmětem programu a programu Digitální Evropa, se typy akcí, které mají obdržet podporu, jejich očekávané výsledky a logika jejich působení od sebe lišily a navzájem doplňovaly;

b)  výzkumné a inovační potřeby týkající se digitálních aspektů byly zjišťovány a stanovovány v rámci strategického výzkumu a plánování inovací v rámci programu; k tomu patří výzkum a inovace v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, technologie distribuované účetní knihy, kvantových technologií, které kombinují digitální technologie s dalšími základními technologiemi a netechnologickými inovacemi; se podpořilo rozšiřování podniků zavádějících průlomové inovace (z nichž mnohé budou kombinovat digitální technologie s fyzickými); došlo k začleňování digitálních technologií napříč všemi akcemi pilíře „Globální výzvy a evropská průmyslová konkurenceschopnost“; byla zajištěna podpora digitálních výzkumných infrastruktur;

c)  se program Digitální Evropa zaměřoval na rozsáhlé budování digitálních kapacit a infrastruktur v oblastech vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, technologie distribuované účetní knihy, kvantových technologií a pokročilých digitálních dovedností s cílem širokého uplatnění a zavádění stávajících kritických nebo testovaných inovativních digitálních řešení v rámci EU v oblastech veřejného zájmu (jako je zdravotnictví, veřejná správa, spravedlnost a vzdělávání) nebo selhání trhu (např. digitalizace podniků, zvláště malých a středních podniků); se program Digitální Evropa prováděl zejména prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek s členskými státy umožňujících koordinované a strategické investice do digitálních kapacit, které mají být sdíleny v celé Evropě, jakož i do celoevropských akcí, které podporují interoperabilitu a normalizaci jako součást rozvoje jednotného digitálního trhu;

d)  kapacity a infrastruktury programu Digitální Evropa byly k dispozici výzkumné a inovační komunitě, včetně pokud jde o činnosti podporované z programu, mj. testování, zkoušení a předvádění napříč všemi odvětvími a obory;

e)  v rámci programu Digitální Evropa byly využity a zaváděny nové digitální technologie vyvinuté v rámci programu;

f)  iniciativy programu pro rozvoj dovedností a vzdělávacích programů pro získání kompetencí, včetně těch nabízených v centrech společného umístění znalostního a inovačního společenství Evropského inovačního a technologického institutu byly doplněny budováním kapacit v oblasti pokročilých digitálních dovedností v rámci programu Digitální Evropa;

g)  byly sladěny silné koordinační mechanismy pro strategické plánování a operační postupy v případě obou programů a na jejich strukturách řízení se podílely jak útvary Komise, tak jiné zúčastněné strany, jichž se týkají jednotlivé části příslušných programů.

7.  Součinnost s programem pro jednotný trh zajistí, aby:

a)  program pro jednotný trh řešil selhání trhu, která se týkají malých a středních podniků, a podporoval podnikatelské prostředí a vytváření a růst podniků; jakož aby existovala plná doplňkovost mezi programem pro jednotný trh a akcemi jak EIT, tak budoucí Evropské rady pro inovace zaměřenými na inovativní podniky, mimo jiné v oblasti podpůrných služeb pro malé a střední podniky zejména tam, kde trh nenabízí životaschopné financování;

b)  sítě Enterprise Europe Network, jako jiné stávající struktury na podporu malých a středních podniků (např. vnitrostátní kontaktní místa, agentury pro inovace, centrum pro digitální inovace, centrum kompetencí, certifikované podnikatelské inkubátory) nabízely v rámci programu Horizont Evropa, včetně Evropské rady pro inovace, podpůrné služby.

8.  Součinnost s programem LIFE – program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) zajistí, aby:

výzkumné a inovační potřeby čelit environmentálním, klimatickým a energetickým výzvám v rámci EU byly zjišťovány a stanovovány v rámci strategického výzkumu a během procesu plánování inovací v rámci programu; program LIFE i nadále působil jako katalyzátor provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí, změny klimatu a příslušné energetické politiky, včetně přejímání a uplatňování výsledků výzkumu a inovací z programu a pomáhal při jejich uplatnění na vnitrostátní a meziregionální úrovni, kde mohou pomoci řešit problémy spojené s životním prostředím, změnou klimatu nebo otázky přechodu na čistou energii; program LIFE i nadále podněcoval k součinnosti s tímto programem přiznáváním bonusu při hodnocení návrhů, které obsahují využití výsledků programu; standardní akční projekty LIFE podpořily vývoj, testování nebo předvádění vhodných technologií nebo metodik pro provádění politiky EU v oblasti životního prostředí a změny klimatu, které mohou být následně nasazeny ve velkém měřítku, financované z jiných zdrojů, včetně tohoto programu; jak EIT, tak budoucí Evropská rada pro inovace mohly podporovat rozšíření a komercializaci nových průlomových myšlenek, které mohou vzejít z provádění projektů programu LIFE.

9.  Součinnost s programem Erasmus, zajistí, aby:

a)  kombinované prostředky z programu a programu Erasmus byly využity na podporu činností zaměřených na posílení a modernizaci evropských vysokoškolských institucí; program doplnil podporu programu Erasmus pro iniciativu Evropské univerzity, především její výzkumný rozměr v rámci rozvoje nových, společných a integrovaných dlouhodobých a udržitelných strategií pro vzdělávání, výzkum a inovace, který bude založen na mezioborovém a meziodvětvovém přístupu, aby se znalostní trojúhelník stal skutečností a impulsem k hospodářskému růstu; vzdělávací činnosti EIT mohly být jednak inspirací pro iniciativu Evropské univerzity a jednak s touto iniciativou mohly být propojeny;

b)  program a program Erasmus podpořily integraci vzdělávání a výzkumu tím, že vysokoškolským institucím usnadní formulaci a zavádění vzdělávacích, výzkumných a inovačních strategií, obohacování výuky nejnovějšími poznatky a zkušenostmi z výzkumu s cílem zprostředkovat aktivní zkušenost s výzkumem všem studentům a vysokoškolským pracovníkům, zejména výzkumným pracovníkům, a tím, že podpoří i další činnosti sloužící integraci prostřednictvím vzdělávání, výzkumu a inovací.

10.  Součinnost s Evropským kosmickým programem zajistí, aby:

a)  výzkumné a inovační potřeby předcházejícího a navazujícího kosmického odvětví v rámci EU byly zjišťovány a stanovovány v rámci strategického výzkumu a během procesu plánování inovací v rámci programu; aby se akce pro výzkum vesmíru prováděné prostřednictvím programu Horizont Evropa prováděly dle vhodnosti s ohledem na zadávání veřejných zakázek a způsobilost subjektů v souladu s ustanoveními kosmického programu;

b)  se vesmírná data a služby zpřístupněné veřejnosti Evropským kosmickým programem využívala k vývoji průlomových řešení prostřednictvím výzkumu a inovací, mimo jiné v rámcovém programu, zejména pokud jde o potraviny, přírodní zdroje, sledování změny klimatu, chytrá města, automatizovaná vozidla, bezpečnost a zvládání katastrof;

c)  služby přístupu k datům a informacím z programu Copernicus přispívaly k evropskému cloudu pro otevřenou vědu, a usnadňovaly takto výzkumným pracovníkům a vědcům přístup k datům programu Copernicus; výzkumné infrastruktury, zejména pozorovací sítě in situ představovaly zásadní prvky pozorovací infrastruktury in situ umožňující činnost služeb programu Copernicus a aby ony mohly využívat informací vytvořených službami programu Copernicus.

11.  Součinnost s nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (dále jen „vnější nástroj“) zajistí, aby činnosti programu v oblasti výzkumu a inovací za účasti třetích zemí a cílené akce mezinárodní spolupráce usilovaly o soulad a soudržnost s paralelními akcemi zaměřenými na uvádění na trh a budování kapacit v rámci vnějšího nástroje na základě společné definice potřeb a oblastí působnosti, která by byla společně vymezena v rámci strategického výzkumu a během procesu plánování inovací v rámci programu.

12.  Součinnost s Fondem pro vnitřní bezpečnost a nástrojem pro správu hranic v rámci Fondu pro integrovanou správu hranic zajistí, aby:

a)  výzkumné a inovační potřeby v oblasti bezpečnosti a integrované správy hranic byly zjišťovány a stanovovány v rámci strategického výzkumu a během procesu plánování inovací v rámci programu;

b)  Fond pro vnitřní bezpečnost a Fond pro integrovanou správu hranic podpořily zavedení nových inovativních technologií a řešení, a to zejména těch, které vzešly z rámcového programu pro výzkum a inovace v oblasti bezpečnostního výzkumu.

13.  Součinnost s fondem InvestEU zajistí, aby:

a)  program ze svého vlastního rozpočtu programu Horizont Evropa a Evropské rady pro inovace poskytl kombinované financování pro inovátorské subjekty, které se vyznačují vysokou mírou rizika a kterým trh nenabízí příslušné životaschopné a udržitelné financování, a současně zajistil vhodnou koordinaci na podporu účinného provádění a správy části kombinovaného financování, která pochází ze soukromých zdrojů, prostřednictvím fondů a prostředníků podporovaných fondem InvestEU;

b)  finanční nástroje pro výzkum a inovace a malé a střední podniky byly sloučeny v rámci fondu InvestEU, zejména prostřednictvím specializovaného nástroje věnovaného výzkumu a inovacím a produktů zaváděných v rámci specializovaného nástroje pro malé a střední podniky zaměřených na inovativní podniky, čímž by tak přispěl k plnění cílů programu. Mezi fondem InvestEU a programem Horizont Evropa budou vytvořeny silné doplňující vazby.

14.  Součinnost s fondem pro inovace v rámci systému obchodování s emisemi (dále jen „fond pro inovace“) zajistí, aby:

a)  se fond pro inovace zvlášť zaměřil na inovace v nízkouhlíkových technologiích a procesech, včetně environmentálně bezpečného zachycování a využívání uhlíku, jež významně přispívá ke zmírňování změny klimatu, a také produkty nahrazující produkty náročné na uhlík a aby pomohl podpořit tvorbu a fungování projektů, jejichž cílem je environmentálně bezpečné zachycování a geologické ukládání CO2, a na inovativní technologie pro energie z obnovitelných zdrojů a skladování energie. Bude vytvořen vhodný rámec, aby bylo možné vytvořit pobídky k prodeji ekologičtějších výrobků s udržitelnou přidanou hodnotou pro zákazníka / konečné uživatele;

b)  program financoval vývoj, demonstraci a uplatnění technologií, včetně průlomových řešení, schopných napomoci dosažení cílů EU v oblasti nízkouhlíkového hospodářství a dekarbonizace, energetiky a průmyslové transformace Unie, zejména v pilíři II programu a prostřednictvím EIT;

c)  s výhradou splnění svých kritérií výběru a udělení grantu mohl fond pro inovace podpořit fázi demonstrace způsobilých projektů. Projekty, jež obdrží podporu z fondu pro inovace, mohou být způsobilé pro podporu z rámcových programů pro výzkum a inovace, a naopak. Aby doplnil program Horizont Evropa, může se Fond pro inovace zaměřit na inovace, které jsou blíže trhu, tím, že bude přispívat k podstatnému a rychlému snižování emisí CO2. Mezi fondem pro inovace a programem Horizont Evropa budou vytvořeny silné doplňující vazby.

15.  Součinnost s programem Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu zajistí, aby:

a)  tento program a program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu vytvořily souhrnné akce na podporu vzdělávání a odborné přípravy (včetně akcí Marie Skłodowska-Curie) s cílem zachovat a rozvíjet v Evropě potřebné dovednosti;

b)  tento program a program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu připravily společné výzkumné činnosti s důrazem na průřezové aspekty bezpečného a zabezpečeného využívání neenergetických aplikací ionizujícího záření v odvětvích, jako je lékařství, průmysl, zemědělství, kosmický sektor, změna klimatu, bezpečnost a připravenost na mimořádné události a podíl jaderné vědy.

16.  Potenciální součinnost s Evropským obranným fondem bude přispívat k předcházení duplicity.

16a.  Součinnost s programem Kreativní Evropa bude podporovat konkurenceschopnost a inovace, přispívat k hospodářskému a sociálnímu růstu a prosazovat efektivní využívání veřejných prostředků.

16b.  Lze plánovat součinnost s jakýmikoli významnými projekty společného evropského zájmu (IPCEI).

PŘÍLOHA V

KLÍČOVÉ UKAZATELE ZPŮSOBŮ DOSAHOVÁNÍ DOPADŮ

Způsoby dosahování dopadů a související klíčové ukazatele způsobů dosahování dopadů strukturují sledování pokroku rámcového programu při dosahování jeho cílů, jak stanoví článek 3. Způsoby dosahování dopadů jsou závislé na čase a odrážejí tři doplňkové kategorie dopadů s ohledem na nelineární povahu investic v oblasti výzkumu a inovací: vědecký, společenský a technologicko-ekonomický dopad. U každé z těchto kategorií dopadů budou uplatněny zástupné ukazatele pro sledování pokroku, jež se budou členit na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé, zahrnující i období po ukončení programu, s možností příslušného rozčlenění, včetně rozčlenění podle členských států a přidružených zemí. Tyto ukazatele se sestaví za použití kvantitativních a kvalitativních metodik. Jednotlivé části programu se v různé míře a prostřednictvím různých mechanismů podílejí na tvorbě těchto ukazatelů. Ke sledování jednotlivých částí programu lze případně použít další ukazatele.

Mikrodata skrývající se za klíčovými ukazateli způsobů dosahování dopadů budou u všech částí programu a všech prováděcích mechanismů shromažďována centrálně a jednotně a na přiměřené úrovni granularity dat s minimálními požadavky na příjemce, pokud jde o podávání zpráv.

Kromě klíčových ukazatelů způsobů dosahování dopadů a nad jejich rámec budou jako součást údajů pro řízení a provádění uvedených v článku 45 téměř v reálném čase shromažďovány a vykazovány údaje o optimalizovaném provádění programu na posílení evropského výzkumného prostoru, posilující účast členských států v programu založenou na excelenci, a rovněž usnadňující vztahy spolupráce v evropském výzkumu a inovacích; To bude zahrnovat mimo jiné sledování vztahů spolupráce, analýzu sítí, údaje o návrzích, žádostech, účasti a projektech, žadatelích a účastnících (včetně typu organizace (jako organizace občanské společnosti, MSP a soukromý sektor)), zemích (členěných konkrétně podle skupin zemí, jako jsou členské státy, přidružené země a třetí země), genderu, úloze v projektu, vědecké disciplíně/odvětví, včetně společenských a humanitních věd) a úrovni zařazování hlediska ochrany klimatu do všech oblastí činnosti a s tím spojených výdajích.

Ukazatele způsobů dosahování dopadů v oblasti vědy

Očekává se, že dopady programu v oblasti vědy budou nové vysoce kvalitní znalosti, posílení lidského kapitálu v oblasti výzkumu a inovací a podpora šíření znalostí a otevřené vědy. Pokrok k dosažení těchto dopadů bude sledován prostřednictvím zástupných ukazatelů stanovených podél osy těchto tří klíčových způsobů dosahování dopadů.

Ukazatele způsobů dosahování dopadů ve společnosti

Očekává se, že program bude mít společenský dopad ve formě řešení politických priorit EU a globálních výzev, včetně cílů udržitelného rozvoje, v návaznosti na zásady Agendy 2030 a Pařížské dohody, prostřednictvím výzkumu a inovací, přínosů a výsledků prostřednictvím misí v oblasti výzkumu a inovací a evropského partnerství a ve formě širšího zavádění inovací ve společnosti, jež budou v konečném důsledku přispívat k lidskému blahobytu. Pokrok k dosažení těchto dopadů bude sledován prostřednictvím zástupných ukazatelů stanovených podél osy těchto tří klíčových způsobů dosahování dopadů.

Ukazatele způsobů dosahování dopadů v oblasti technologií a hospodářství

Očekávané dopady tohoto programu v oblasti technologií a hospodářství a inovací, zejména v rámci Unie, budou spočívat v tom, že ovlivní vznik a růst podniků, zejména malých a středních podniků včetně začínajících podniků, povede k vytváření přímých i nepřímých pracovních míst, zejména v rámci Unie, a k posílení investic do výzkumu a inovací. Pokrok k dosažení těchto dopadů bude sledován prostřednictvím zástupných ukazatelů stanovených podél osy těchto tří klíčových způsobů dosahování dopadů.

Příloha V – tabulka 1

Vědecké

dopady

Krátkodobé

Střednědobé

Dlouhodobé

Vytváření nových kvalitních znalostí

Publikace –

počet recenzovaných vědeckých publikací rámcového programu

Citace –

vážený citační index recenzovaných vědeckých publikací rámcového programu

v daném oboru

Věda světové úrovně

počet a podíl recenzovaných publikací vzešlých z

projektů rámcového programu, jež představují zásadní příspěvek k jednotlivým vědeckým oborům

Posílení lidského kapitálu v oblasti výzkumu a inovací

Dovednosti –

Počet výzkumných pracovníků zapojených do činností v rámci projektů rámcového programu ke zvýšení kvalifikace (odborná příprava, předávání zkušeností/ poradenství, mobilita a přístup k výzkumným a inovačním infrastrukturám)

Kariéra –

počet a podíl

výzkumných pracovníků, kterým se během rámcového programu zvýšila kvalifikace a dosáhli většího individuálního vlivu v jejich oboru v oblasti výzkumu a inovací

Pracovní podmínky –

počet a podíl výzkumných pracovníků, kterým se během rámcového programu zvýšila kvalifikace a zlepšily pracovní podmínky, včetně mezd

Podpora šíření znalostí a otevřené vědy

Sdílené znalosti –

podíl výzkumných výsledků rámcového programu (veřejně přístupná data, publikace, software atd.) sdílených prostřednictvím

infrastruktur pro veřejně přístupné znalosti

Šíření znalostí –

podíl otevřeného přístupu k aktivně používaným či citovaným výzkumným výsledkům rámcového programu

Nové způsoby spolupráce –

podíl příjemců rámcového programu, kteří vytvořili nové mezioborové či meziodvětvové způsoby spolupráce s uživateli jejich veřejně přístupných výstupů v oblasti výzkumu a inovací dosažených během rámcového programu

Příloha V – tabulka 2

Dopady

ve společnosti

Krátkodobé

Střednědobé

Dlouhodobé

Řešení politických priorit EU a globálních výzev prostřednictvím výzkumu a inovací

Výstupy –

počet a podíl výstupů zaměřených na řešení konkrétních politických priorit EU a globálních výzev (včetně cílů udržitelného rozvoje) (mnohorozměrné: pro každou stanovenou prioritu)

Včetně: počtu a podílu výstupů s významem pro klima zaměřených na plnění závazků EU podle Pařížské dohody

Řešení –

počet a podíl inovací a výsledků výzkumu na řešení konkrétních politických priorit EU a globálních výzev (včetně cílů udržitelného rozvoje) (mnohorozměrné: pro každou stanovenou prioritu)

Včetně: počtu a podílu výstupů s významem pro klima zaměřených na plnění závazků EU podle Pařížské dohody

Přínosy –

odhadovaný souhrnný dopad v důsledku využití výsledků podpořených rámcovým programem, pokud jde o zvládání konkrétních politických priorit EU a globálních výzev (včetně cílů udržitelného rozvoje), včetně příspěvku k celému životnímu cyklu tvorby politik a právních předpisů (jako jsou normy a standardy) (mnohorozměrné: pro každou stanovenou prioritu)

Včetně: odhadovaného souhrnného dopadu v důsledku využití výsledků podpořených rámcovým programem s významem pro klima na plnění závazků EU podle Pařížské dohody včetně příspěvku k celému životnímu cyklu tvorby politik a právních předpisů (jako jsou normy a standardy)

Přínos a dopady vzešlé z misí v oblasti výzkumu a inovací

Výstupy misí v oblasti výzkumu a inovací –

výstupy konkrétních misí v oblasti výzkumu a inovací

Mise

(mnohorozměrné: pro každou stanovenou prioritu)

Výsledky misí v oblasti výzkumu a inovací

výsledky konkrétních misí v oblasti výzkumu a inovací

Mise

(mnohorozměrné: pro každou stanovenou prioritu)

Dosažené cíle misí v oblasti výzkumu a inovací –

dosažené cíle konkrétních misí v oblasti výzkumu a inovací

(mnohorozměrné: pro každou stanovenou prioritu)

Posílení zavádění výzkumu a inovací ve společnosti

Společná tvorba –

počet a podíl projektů rámcového programu, v jejichž rámci to byli občané EU a koneční uživatelé, kdo přispěl ke společnému vytvoření obsahu výzkumu a inovací

Zapojení –

Počet a podíl subjektů z řad příjemců rámcového programu

disponujících mechanismem pro zapojení občanů a konečných uživatelů po ukončení projektu rámcového programu

Zavádění výzkumu a inovací ve společnosti –

zavádění a veřejná působnost společně vytvořených vědeckých výsledků a inovativních řešení

Příloha V – tabulka 3

Technologický a hospodářský dopad

Krátkodobé

Střednědobé

Dlouhodobé

Vytváření růstu založeného na inovacích

Výstupy v podobě inovací – počet inovativních produktů, procesů nebo postupů vytvořených na základě rámcového programu (podle druhu inovace) a přihlášek práv duševního vlastnictví

Inovace – počet inovací dosažených na základě projektů rámcového programu (podle druhu inovace) a udělených práv duševního vlastnictví

Hospodářský růst – vznik, růst a tržní podíl podniků, které vytvořily inovace během rámcového programu

Vytvoření více a kvalitnějších pracovních míst

Podporovaná pracovní místa – počet pracovních míst na plný úvazek a zachovaných pracovních míst u příjemců za účelem provedení projektu rámcového programu (podle druhu pracovní činnosti)

Zachovaná pracovní místa – navýšení počtu pracovních míst na plný úvazek u příjemců po ukončení projektu rámcového programu (podle druhu pracovní činnosti)

Celkový počet pracovních míst – počet přímých či nepřímých pracovních míst vytvořených nebo zachovaných díky šíření výsledků rámcového programu (podle druhu pracovní činnosti)

Posílení investic v oblasti výzkumu a inovací

Společné investice – výše veřejných a soukromých investic, k nimž došlo díky počátečním investicím rámcového programu

Rozšíření – výše veřejných a soukromých investic vynaložených na využití a rozšíření výsledků rámcového programu (včetně přímých zahraničních investic)

Příspěvek ke splnění cíle 3 % – pokrok EU směrem k dosažení cíle 3 % HDP v důsledku provedení rámcového programu

PŘÍLOHA Va

Oblasti pro zavedení možných misí a možných institucionalizovaných evropských partnerství podle článku 185 nebo 187 SFEU

V souladu s článkem 7 a 8 rámcového programu jsou v této příloze uvedeny oblasti pro zavedení možných misí a možných evropských partnerství podle článku 185 nebo 187 SFEU.

I.  Oblasti pro zavedení možných misí

Oblast pro mise 1: Přizpůsobování se změně klimatu včetně sociální transformace

Oblast pro mise 2: Rakovina

Oblast pro mise 3: Zdravé oceány, moře a pobřežní a vnitrozemské vody

Oblast pro mise 4: Inteligentní města neutrální z hlediska klimatu

Oblast pro mise 5: Zdravá půda a potraviny

Každá mise se bude řídit zásadami stanovenými v čl. 7 odst. 3 tohoto nařízení.

II.  Oblasti pro zavedení možných institucionalizovaných evropských partnerství na základě článku 185 nebo 187 SFEU

Oblast pro partnerství 1: Rychlejší rozvoj a bezpečnější využití inovací v oblasti zdraví pro evropské pacienty a globální zdraví

Oblast pro partnerství 2: Rozvoj klíčových digitálních a základních technologií a jejich využití, mimo jiné včetně nových technologií, jako jsou umělá inteligence, fotonika a kvantové technologie

Oblast pro partnerství 3: Vedoucí postavení Evropy v oblasti metrologie, včetně integrovaného metrologického systému

Oblast pro partnerství 4: Urychlení konkurenceschopnosti, bezpečnosti a environmentální výkonnosti letového provozu a letecké a železniční dopravy v EU

Oblast pro partnerství 5: Udržitelná, inkluzivní a oběhová řešení založená na biotechnologiích

Oblast pro partnerství 6: Vodík a udržitelné technologie skladování energie s nižší environmentální stopou a méně energeticky náročnou výrobou

Oblast pro partnerství 7: Čistá, propojená, kooperativní, autonomní a automatizovaná řešení pro budoucí nároky na mobilitu osob a zboží

Oblast pro partnerství 8: Inovativní a na výzkum a vývoj zaměřené malé a střední podniky.

Proces posuzování potřeby zavedení institucionalizovaného partnerství v jedné z výše zmíněných oblastí pro partnerství může vést v souladu s právem podnětu Komise k předložení návrhu na základě článku 185 nebo 187 SFEU. Kromě toho může příslušná oblast pro partnerství také spadat do partnerství podle čl. 8 odst. 1 písm. a) nebo b) rámcového programu nebo být provedena prostřednictvím výzev k předkládání návrhů v rámci Horizontu Evropa.

Jelikož možné oblasti pro institucionalizovaná evropská partnerství pokrývají široké tematické oblasti, lze je v závislosti na posouzených potřebách provést prostřednictvím více než jednoho partnerství.

(1) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 12. prosince 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0509).
(2)Úř. věst. C […], […], s. […].
(3)Úř. věst. C […], […], s. […].
(4)Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019. Text zvýrazněný šedě nebyl dohodnut v rámci interinstitucionálních jednání.
(5) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).
(6)
(7) V řadě C Úředního věstníku by mělo být po přijetí konečného znění nařízení zveřejněno následující prohlášení Komise:„Komise hodlá plnit rozpočet nástroje ERI Accelerator takovým způsobem, aby bylo zajištěno, že podpora malých a středních podniků, včetně začínajících podniků, poskytovaná výhradně prostřednictvím grantů bude odpovídat podpoře poskytované v rámci rozpočtového nástroje pro malé a střední podniky v rámci programu Horizont 2020 v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 43 odst. 1 a v bodě odůvodnění X nařízení o programu Horizont Evropa“.
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 294/2008 ze dne 11. března 2008 (Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 1) ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1292/2013 ze dne 11. prosince 2013 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 174).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU).
(10)
(11)Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
(13)Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(14)Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(15)Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(16)Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(17)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(18)Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).
(19)Úř. věst. C 205, 19.7.2013, s. 9.
(20) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).
(21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
(22)
(23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.
(24)Úř. věst. ...
(25) V řadě C Úředního věstníku by mělo být po přijetí konečného znění tohoto nařízení zveřejněno následující prohlášení Komise: „Komise bere na vědomí kompromis, jehož dosáhli spoluzákonodárci ohledně znění článku 5. Komise má za to, že specifický program týkající se výzkumu v oblasti obrany uvedený v čl. 1 odst. 3 písm. b) je omezen pouze na výzkumné akce v rámci budoucího Evropského obranného fondu, zatímco rozvojové akce jsou posuzovány mimo oblast působnosti tohoto nařízení.“
(26) V řadě C Úředního věstníku by mělo být po přijetí konečného znění nařízení zveřejněno následující prohlášení Komise: „Na požádání má Komise v úmyslu vyměňovat si názory s příslušným výborem Evropského parlamentu na téma: i) seznam potenciálních kandidátů na partnerství podle článků 185 a 187 SFEU, na něž se budou vztahovat (prvotní) posouzení dopadů; ii) seznam případných misí určených výbory pro mise; iii) výsledky strategického plánu před jeho formálním přijetím a iv) předložení a sdílení dokumentů souvisejících s pracovními programy.“
(27) Výzkum související s léčbou rakoviny gonád financovat lze.
(28) V souladu s právním aktem v konečném znění vydá Komise prohlášení k výzkumu lidských embryonálních kmenových buněk jako v případě programu Horizont 2020 (prohlášení 2013 / C 373/02).
(29) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
(30) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).
(31) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76).
(32) Postup bude vysvětlen v dokumentu, který bude vydán před zahájením procesu hodnocení.
(33) Ustanovení pro monitorování evropských partnerství jsou uvedena v příloze III nařízení.
(34) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87).
(35)Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o evropském inovačním partnerství „Produktivita a udržitelnost zemědělství“ (COM(2012)0079).


Program, kterým se provádí program Horizont Evropa ***I
PDF 612kWORD 207k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa (COM(2018)0436 – C8-0253/2018 – 2018/0225(COD))
P8_TA(2019)0396A8-0410/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0436),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 173 odst. 3 a čl. 182 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0253/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na dopis svého předsedy ze dne 25. ledna 2019 adresovaný předsedům výborů, ve kterém je nastíněn přístup Parlamentu k odvětvovým programům v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období po roce 2020,

–  s ohledem na dopis Rady ze dne 1. dubna 2019 adresovaný předsedovi Evropského parlamentu, kterým Rada potvrzuje společnou dohodu dosaženou mezi spolunormotvůrci během jednání,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro rozvoj, Rozpočtového výboru, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0410/2018),

A.  vzhledem k tomu, že bylo dosaženo částečné politické dohody o zvláštním programu, kterým se provádí rámcový program Horizont Evropa; vzhledem k tomu, že tato dohoda vychází z textu, který byl oproti návrhu Komise podstatně změněn; vzhledem k tomu, že tato skutečnost má vliv na právní základ; vzhledem k tomu, že orgány v této souvislosti uskutečnily výměnu názorů v souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(1); vzhledem k tomu, že otázka právního základu by se tedy měla upravit v pozdější fázi postupu týkajícího se tohoto spisu;

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(2);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) .../... o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa

P8_TC1-COD(2018)0225


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 173 odst. 3 a čl. 182 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(4),

s ohledem na zprávu Evropského parlamentu o posouzení provádění programu Horizont 2020 vzhledem k jeho průběžnému hodnocení a návrhu devátého rámcového programu,

v souladu s řádným legislativním postupem(5),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  V souladu s čl. 182 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) má být rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa („Horizont Evropa“) zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) ... o rámcovém programu a pravidlech pro účast ze dne ... (6) proveden prostřednictvím zvláštních programů, které vymezují podrobná pravidla pro jejich provádění, dobu jejich trvání a zajišťují prostředky považované za nezbytné.

(2)  Nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast stanoví obecné a specifické cíle programu Horizont Evropa, strukturu a hlavní rysy činností, jež mají být prováděny, zatímco zvláštní program, kterým se provádí Horizont Evropa – rámcový program pro výzkum a inovace („zvláštní program“), by měl vymezit operační cíle a činnosti, které jsou specifické pro jednotlivé části programu Horizont Evropa. Na zvláštní program se plně vztahují ustanovení o provádění obsažená v nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast, včetně ustanovení týkajících se etických zásad.

(3)  Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění zvláštního programu by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijímání pracovních programů pro provádění zvláštního programu. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(7).

(4)  Ohledně vědecko-technického obsahu zvláštního programu týkajícího se nejaderných přímých akcí Společného výzkumného střediska (JRC) byla konzultována správní rada Společného výzkumného střediska zřízená rozhodnutím Komise 96/282/Euratom(8),

(5)  S ohledem na význam boje proti změnám klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN tento zvláštní program přispěje k začlenění opatření v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle, aby alespoň 25% výdajů z rozpočtu EU šlo na podporu cílů v oblasti klimatu v průběhu období VFR 2021–2027, a k dosažení ročního cíle ve výši 30 %, a to co nejdříve, nejpozději však v roce 2027. Opatření v rámci tohoto zvláštního programu přispějí alespoň 35 % celkového finančního krytí zvláštního programu k cílům v oblasti klimatu. Během přípravy a provádění zvláštního programu budou identifikována relevantní opatření, která budou znovu posouzena během příslušných hodnocení a přezkumů. Pozornost bude věnována transformujícím se oblastem Unie s vysokou spotřebou uhlí a vysokými emisemi uhlíku.

(6)  Opatření v rámci zvláštního programu by měla být využívána k tomu, aby přiměřeně řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, aniž by zdvojovala nebo vytlačovala soukromé financování, a měla by mít jasnou evropskou přidanou hodnotu.

(7)  Vzhledem k významnému příspěvku, který by výzkum a inovace měly přinést při řešení problémů v oblasti potravin, zemědělství, rozvoji venkova a v bioekonomice, a za účelem využití odpovídajících příležitostí ve výzkumu a inovacích v těsném spolupůsobení se společnou zemědělskou politikou budou relevantní opatření v rámci zvláštního programu na období 2021–2027 podpořena ▌v rámci specializovaného klastruBioekonomika, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí“.

(8)  Dokončení jednotného digitálního trhu a rostoucí příležitosti ze sbližování digitálních a fyzických technologií vyžadují zvýšení investic. Program Horizont Evropa k tomuto úsilí přispěje ▌(9) specializovaným klastrem s cílem zajistit, aby Evropa zůstala na čele globálního výzkumu a inovací v digitální oblasti.

(9)  Formy financování a metody provádění podle tohoto rozhodnutí se vybírají na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěž a očekávané riziko nesouladu. Co se týče grantů, je třeba zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a stupnic jednotkových nákladů.

(10)  Členské státy by do procesu definování misí měly být zapojeny v rané fázi.

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto rozhodnutím se zavádí zvláštní program, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa („zvláštní program“) stanovený v čl. 1 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast.

Stanoví operační cíle zvláštního programu, rozpočet na období 2021–2027, pravidla pro provádění zvláštního programu a činnosti, jež mají být prováděny v rámci zvláštního programu.

Článek 2

Operační cíle

1.  Zvláštní program přispívá k dosažení obecných a konkrétních cílů stanovených v článku 3 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast.

2.  Zvláštní program má tyto operační cíle:

a)   posílení excelentního základního a hraničního výzkumu; posílení a šíření excelence v celé Unii, mimo jiné podporou širší účasti;

b)   posílení vazby mezi výzkumem, inovacemi a ve vhodných případech vzděláváním a dalšími politikami, včetně doplňkovosti s celostátními, regionálními a unijními politikami a činnostmi v oblasti výzkumu a inovací;

ba)   podpora provádění politických priorit Unie, včetně zejména cílů udržitelného rozvoje a Pařížské dohody;

c)   prosazování odpovědného výzkumu a inovací se zohledněním zásady předběžné opatrnosti;

ca)   posilování genderového rozměru v celém programu;

cb)   zvýšení kooperačních vazeb v evropském výzkumu a inovacích, a to napříč odvětvími a obory, včetně společenských a humanitních věd;

d)   posílení mezinárodní spolupráce;

da)   propojení a rozvoj výzkumných infrastruktur v celém Evropském výzkumném prostoru a poskytování nadnárodního přístupu k nim;

e)   přilákání talentů, výcvik a udržení výzkumných pracovníků a inovátorů v Evropském výzkumném prostoru, včetně využití mobility▌;

f)   prosazování otevřené vědy a zajišťování viditelnosti pro veřejnost, jakož i otevřený přístup k vědeckým publikacím a datům z výzkumu, včetně náležitých výjimek;

g)  podpora využívání výsledků výzkumu a inovací a aktivní šíření a využívání výsledků, zejména za účelem zvýšení soukromých investic a rozvoje politiky;

j)   prostřednictvím misí v oblasti výzkumu a inovací splnění ambiciózních cílů ve stanoveném časovém rámci;

k)   zlepšení vztahů a interakce mezi vědeckou obcí a společností, včetně viditelnosti vědy ve společnosti a šíření vědeckých vědomostí, jakož i podpora zapojení občanů a koncových uživatelů do procesů společného navrhování a spolutvorby;

m)  urychlení průmyslové transformace, mimo jiné zlepšenými dovednostmi pro inovace;

o)  podněcování činností výzkumu a vývoje v malých a středních podnicích a zakládání a rozvoj inovativních podniků, zejména startupů, malých a středních podniků a ve výjimečných případech malých podniků se střední tržní kapitalizací;

p)   zlepšení přístupu k rizikovému financování, mimo jiné prostřednictvím synergie s programem InvestEU zejména v případech, kdy trh neposkytuje životaschopné financování.

3.  V rámci cílů uvedených v odstavci 2 lze zohlednit nové a nepředvídané potřeby, které vyvstanou během doby provádění zvláštního programu. Může jít v řádně odůvodněných případech například o reakce na nově vznikající příležitosti, krize a hrozby, jakož i na potřeby týkající se tvorby nových politik Unie.

Článek 3

Struktura

1.  V souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast se zvláštní program skládá z těchto částí:

1)  Pilíř I „Vynikající věda“ obsahující tyto složky:

a)  Evropskou radu pro výzkum popsanou v příloze I pilíři I oddíle 1;

b)  akce „Marie Curie-Skłodowska“ (MSCA) popsané v příloze I pilíři I oddíle 2;

c)  výzkumné infrastruktury popsané v příloze I pilíři I oddíle 3;

2)  Pilíř II „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ obsahující tyto složky:

a)  klastr „Zdraví“ popsaný v příloze I pilíři II oddíle 1;

b)  klastr „Kultura, kreativita a inkluzivní ▌společnost“ popsaný v příloze I pilíři II oddíle 2;

c)  klastr „Civilní bezpečnost pro společnost“ popsaný v příloze I pilíři II oddíle 3;

d)   klastr „Digitální oblast, průmysl a vesmír“ popsaný v příloze I pilíři II oddíle 4;

e)   klastr „Klima, energetika a mobilita“ popsaný v příloze I pilíři II oddíle 5;

f)   klastr „Potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí“ popsaný v příloze I pilíři II oddíle 6;

g)   nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska (JRC) popsané v příloze I pilíři II oddíle 7;

3)  Pilíř III „Inovativní Evropa“ obsahující tyto složky:

a)  Evropskou radu pro inovace (ERI) popsanou v příloze I pilíři III oddíle 1;

b)  evropské inovační ekosystémy popsané v příloze I pilíři III oddíle 2;

4)  Část „Rozšiřování účasti a posílení Evropského výzkumného prostoru“ obsahující tyto složky:

a)  rozšiřování účasti a šíření excelence popsané v příloze I části „Posílení Evropského výzkumného prostoru“ oddíle 1;

b)  reforma a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací popsané v příloze I části „Posílení Evropského výzkumného prostoru“ oddíle 2;

2.  Činnosti, které mají být prováděny v rámci částí uvedených v odstavci 1, jsou popsány v příloze I.

Článek 4

Rozpočet

1.  V souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast činí finanční krytí pro provádění zvláštního programu na období 2021–2027 120 000 000 000 EUR v ▌cenách roku 2018.

2.  Částka uvedená v odstavci 1 tohoto článku je rozdělena mezi šest komponent uvedených v čl. 3 odst. 1 tohoto rozhodnutí v souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast. Použijí se ujednání čl. 9 odst. 3 až 8 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast.

KAPITOLA II

PROVÁDĚNÍ A PLÁNOVÁNÍ

Článek 4a

Strategický plán

1.  Podle čl. 6 odst. 6 [nařízení o rámcovém programu] provádění zvláštního programu usnadní víceletý strategický plán výzkumných a inovačních činností, což rovněž podpoří soudržnost mezi pracovními programy a unijními a vnitrostátními prioritami. Výsledek procesu strategického plánování se stanoví ve víceletém strategickém plánu pro vypracování náplně pracovních programů (jak stanoví článek 11) v délce trvání nejvýše čtyř let, přičemž zůstane zachována dostatečná flexibilita umožňující rychle reagovat na nové a vznikající výzvy, nečekané příležitosti a krize.

2.  Proces strategického plánování se zaměří zejména na pilíř „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ a pokrývá rovněž příslušné činnosti v jiných pilířích, jakož i část „Rozšiřování účasti a posílení Evropského výzkumného prostoru“.

Komise zajistí zapojení členských států v rané fázi a rozsáhlé výměny s nimi, jakož i s Evropským parlamentem, což doplní konzultace se zainteresovanými subjekty a širokou veřejností. To přispěje k většímu zapojení občanů a občanské společnosti.

Členské státy mohou podpořit proces strategického plánování také poskytováním přehledu vnitrostátních konzultací/příspěvků občanů, které poslouží jako podklad pro strategický plán.

3.  Komise strategický plán přijme prostřednictvím prováděcího aktu v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 12 odst. 4. Strategický plán odpovídá cílům a činnostem popsaným v příloze 1. Prováděcí akt obsahuje tyto prvky týkající se dotčeného období:

a.  klíčové strategické směry pro podporu výzkumu a inovací, včetně popsání očekávaných dopadů, průřezových otázek napříč klastry a dotčených oblastí intervence;

b.  identifikaci evropských partnerství podle čl. 8 odst. 1 písm. a) a b) [nařízení o rámcovém programu];

ba.  identifikaci misí podle článku 5 zvláštního programu a článku 7 a přílohy Va nařízení, kterým se zavádí rámcový program Horizont Evropa;

c.  oblasti pro mezinárodní spolupráci, akce, jež bude třeba uvést v soulad s výzkumem a inovacemi jiných států a světových regionů v širokém měřítku, nebo akce, jež bude třeba provádět ve spolupráci s určitými organizacemi ve třetích zemích;

d.  zvláštní otázky, jako je rovnováha mezi výzkumem a inovacemi; zapojení společenských a humanitních věd; úlohu klíčových základních technologií a strategických hodnotových řetězců; rovnost žen a mužů, včetně začlenění genderového rozměru do náplně výzkumu a inovací; dodržování nejvyšších standardů v oblasti etiky a integrity; priority pro šíření a využití.

4.  Strategický plán vezme v potaz analýzu zahrnující přinejmenším tyto prvky:

a)  politické, socioekonomické a environmentální faktory relevantní pro politické priority EU a členských států;

b)  příspěvek výzkumu a inovací k realizaci cílů politiky EU za využití studií, dalších vědeckých důkazů a příslušných iniciativ na unijní i vnitrostátní úrovni, včetně institucionalizovaných partnerství podle čl. 8 odst. 1 písm. c) [nařízení o rámcovém programu];

c)  důkazní základnu vycházející z prognostických činností, vědecko-technických a inovačních ukazatelů, mezinárodního vývoje, jako je např. provádění udržitelných cílů rozvoje a zpětná vazba z provádění, včetně monitorování provádění zvláštních opatření vzhledem k rozšiřování účasti a šíření excelence a účasti malých a středních podniků;

d)  priority s potenciálem dosáhnout při provádění synergie s jinými programy EU;

e)  popis různých přístupů ke konzultacím se zainteresovanými subjekty a k občanské angažovanosti coby součásti práce na rozvoji pracovních programů;

f)  doplňkovost a synergie s plánováním znalostních a inovačních společenství Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) v souladu s nařízením 294/2008/ES.

5.  Proces strategického plánování se doplní procesem strategické koordinace pro evropská partnerství s rovnoprávnou účastí členských států a Komise. Tento proces slouží jako vstup pro prognostickou analýzu, analýzu a poradenství ohledně rozvoje portfolia, možného nastavení, provádění, monitorování a postupného ukončení partnerství v oblasti výzkumu a inovací a řídí se komplexním rámcem kritérií, a to na základě přílohy III nařízení o programu Horizont Evropa.

Článek 5

Mise

1.  Výzkumné a inovační mise mohou být zřizovány v oblastech pro mise stanovených v příloze Va nařízení, kterým se zavádí rámcový program Horizont Evropa.

2.   Ke každé misi se zřídí výbor pro mise, ledaže lze využít stávajících poradenských struktur; v takovém případě je s předstihem informován programový výbor. Výbor pro mise sestává z nejvýše 15 nezávislých odborníků na vysoké úrovni s rozsáhlými znalostmi, mezi něž v náležitých případech patří i odborníci z oblasti společenských a humanitních věd, a to z celé Evropy i zpoza jejích hranic, včetně zástupců příslušných koncových uživatelů. Členy výborů pro mise jmenuje Komise transparentním postupem pro jejich identifikaci, včetně otevřené výzvy pro vyjádření zájmu. Programový výbor bude včas konzultován ve věci identifikačních a výběrových postupů, včetně použitých kritérií. Funkční období členů výboru pro mise činí až pět let a lze je jednou prodloužit.

3.   Výbor pro mise poskytuje Komisi poradenství bez rozhodovacích pravomocí týkající se těchto záležitostí:

a)  identifikace a navržení jedné nebo více misí v příslušné oblasti pro mise podle ustanovení a kritérií stanovených v článku 7 [nařízení o rámcovém programu];

b)   náplně pracovních programů a jejich revize podle potřeb pro dosažení cílů mise, ▌a to s podněty zainteresovaných subjektů a případně veřejnosti;

c)   charakteristiky projektových portfolií pro mise;

d)   opatření na úpravu, nebo v příslušných případech ukončení, na základě posouzení provádění podle stanovených cílů mise;

e)  výběru nezávislých odborných hodnotitelů podle ustanovení článku 44 [nařízení o rámcovém programu], informování odborných hodnotitelů a hodnotící kritéria a jejich vážení;

f)   rámcových podmínek, které pomohou dosáhnout cílů mise;

g)   komunikace, a to i ohledně výkonnosti a dosažených cílů mise.

h)  politické koordinace mezi příslušnými aktéry na různých úrovních, zejména pokud jde o synergii s jinými politikami Unie;

i)  klíčových ukazatelů výkonnosti.

Poradenství výborů pro mise se zveřejňuje.

4.  Programový výbor se u každé oblasti pro mise účastní přípravy a životního cyklu misí, přičemž vezme v potaz relevantní vnitrostátní otázky, jakož i příležitosti posílit soulad s činnostmi na vnitrostátní úrovni. Interakce s výbory pro mise probíhá včas a komplexním způsobem.

5.  Pracovní program stanovený v článku 11 zahrnuje pro každou misi určenou ve strategickém plánu navržení mise, charakteristiky jejich projektových portfolií a zvláštní ustanovení umožňující účinný přístup k portfoliím.

Článek 6

Evropská rada pro výzkum

1.  Komise zřídí Evropskou radu pro výzkum („ERV“) za účelem provádění opatření v rámci pilíře I „Vynikající věda“ týkajících se ERV. Evropská rada pro výzkum je následníkem Evropské rady pro výzkum, která byla zřízena rozhodnutím C(2013) 1895(10).

2.  Evropská rada pro výzkum je složena z nezávislé vědecké rady podle článku 7 a specializované prováděcí struktury podle článku 8.

3.  Evropská rada pro výzkum má předsedu, který je vybrán ze zkušených a mezinárodně uznávaných vědců.

Předsedu jmenuje Komise na základě transparentního přijímacího řízení za účasti nezávislého specializovaného vyhledávacího výboru, a to na funkční období omezené na čtyři roky, které může být jednou prodlouženo. Přijímací řízení a vybraný kandidát musí být schváleni vědeckou radou.

Předseda předsedá vědecké radě, zajišťuje její vedení a kontakt se specializovanou prováděcí strukturou a zastupuje ji ve světě vědy.

4.  Evropská rada pro výzkum působí podle svých základních zásad vědecké excelence, otevřené vědy, nezávislosti, účinnosti, účelnosti, transparentnosti, odpovědnosti a integrity výzkumu. Zajišťuje kontinuitu s akcemi Evropské rady pro výzkum prováděnými podle rozhodnutí …/ES.

5.  Činnosti ERV podporují hraniční výzkum zdola nahoru, prováděný ve všech oborech hlavními badateli a jejich týmy v soutěži na evropské úrovni, a to včetně výzkumných pracovníků v rané fázi profesního růstu.

6.  Komise zaručí samostatnost a bezúhonnost Evropské rady pro výzkum a zajistí řádné plnění úkolů jí svěřených.

Komise zaručí, aby provádění akcí Evropské rady pro výzkum bylo v souladu se zásadami uvedenými v odstavci 4 tohoto článku a rovněž s celkovou strategií Evropské rady pro výzkum podle čl. 7 odst. 2 písm. a) vypracovanou vědeckou radou.

Článek 7

Vědecká rada Evropské rady pro výzkum

1.  Vědecká rada je složena z nezávislých, nejuznávanějších vědců, inženýrů a akademických pracovníků obou pohlaví a různých věkových skupin s odpovídajícími odbornými znalostmi, zajišťujících rozmanitost výzkumných oblastí i zeměpisného původu a jednajících za svou osobu a nezávisle na vnějších zájmech.

Členy vědecké rady jmenuje Komise na základě nezávislého a transparentního postupu pro jejich určení, na němž se dohodne s vědeckou radou, po otevřené konzultaci s vědeckou obcí a předložení zprávy Evropskému parlamentu a Radě.

Jejich funkční období je omezeno na čtyři roky a může být jednou prodlouženo, a to na základě rotačního systému zajišťujícího kontinuitu práce vědecké rady.

2.  Vědecká rada vypracuje:

a)  celkovou strategii pro Evropskou radu pro výzkum;

b)  pracovní program pro provádění činností Evropské rady pro výzkum;

c)  metody a postupy pro vzájemná hodnocení a hodnocení návrhů, na jejichž základě budou určeny návrhy, jež budou financovány;

d)  své stanovisko k jakékoli záležitosti, která může z vědeckého hlediska rozšířit úspěchy a zvýšit dopad Evropské rady pro výzkum a kvalitu prováděného výzkumu;

e)  kodex chování, který mimo jiné upraví předcházení střetu zájmů.

Komise se odchýlí od stanovisek vědecké rady podle prvního pododstavce písm. a), c), d) a e) pouze tehdy, pokud se domnívá, že nebyla dodržena ustanovení tohoto rozhodnutí. V takovém případě přijme Komise opatření s cílem zachovat kontinuitu provádění zvláštního programu a dosažení jeho cílů, objasní body, v nichž se odchyluje od stanovisek vědecké rady, a řádně je zdůvodní.

3.  Vědecká rada jedná podle mandátu uvedeného v pilíři I přílohy I oddíle 1.

4.  Vědecká rada jedná výlučně v zájmu ▌ERV podle zásad stanovených v článku 6. Jedná bezúhonně a poctivě a pracuje efektivně a s nejvyšší možnou transparentností.

Článek 8

Specializovaná prováděcí struktura ERV

1.  Specializovaná prováděcí struktura odpovídá za administrativní provádění a uskutečňování programu, jak je stanoveno v pilíři I přílohy I oddíle 1.3.2, a podporuje vědeckou radu při plnění všech jejích úkolů.

2.  Komise zajistí, aby se specializovaná prováděcí struktura přesně, účinně a s potřebnou flexibilitou řídila pouze cíli a požadavky Evropské rady pro výzkum.

Článek 9

Evropská rada pro inovace

1.  Součástí ERI, zřízené podle článku 7a [nařízení o rámcovém programu], je výbor na vysoké úrovni („výbor ERI“) uvedený v článku 10.

2.   Komise zajistí, aby provádění ERI▌:

a)  bylo v souladu se zásadami uvedenými v odstavci 1 tohoto článku s náležitým zohledněním stanoviska výboru ERI k celkové strategii pro ERI podle čl. 10 odst. 1 písm. a) a

b)  nevedlo k narušení hospodářské soutěže v rozporu se společným zájmem.

3.   Pro účely řízení kombinovaného financování ERI použije Komise nepřímé řízení, nebo v případech, kdy to není možné, může zřídit zvláštní účelovou jednotku, která se řídí v souladu s platnými účetními pravidly. Komise se bude snažit zajistit účast dalších veřejných a soukromých investorů. Tam, kde to není v počáteční fázi možné, bude zvláštní účelová jednotka strukturována takovým způsobem, aby mohla přilákat další veřejné nebo soukromé investory pro zvýšení pákového efektu příspěvku Unie.

4.   Komise zajistí účinnou doplňkovost mezi ERI, EIT a programem InvestEU.

Článek 10

Výbor ERI

1.  Výbor ERI poskytuje Komisi poradenství týkající se těchto záležitostí:

a)  celkové strategie pro složku ERI v rámci pilíře III „Inovativní Evropa“;

b)  pracovního programu pro provádění akcí ERI;

c)  kritérií pro hodnocení inovativnosti a rizikového profilu návrhů a vhodné rovnováhy mezi granty, vlastním kapitálem a jinými formami financování pro nástroj Accelerator ERI;

d)  identifikace strategického portfolia projektů;

e)  profilu správců programů.

2.  Výbor ERI může na vyžádání poskytnout Komisi doporučení týkající se těchto záležitostí:

a)  jakékoli záležitosti, která z pohledu inovací může zlepšit a podpořit inovační ekosystémy v celé Evropě, dosažení a dopad cílů komponenty ERI a kapacitu inovativních společností představit svá řešení;

b)  ve spolupráci s příslušnými útvary Komise a případně celostátními a regionálními orgány a dalšími relevantními subjekty, jako je řídící výbor EIT, identifikace možných regulačních překážek, jimž podnikatelé čelí, zejména ti, kteří obdrželi podporu v rámci složky ERI;

c)  trendů u nově vznikajících technologií z portfolia ERI, aby bylo informováno plánování v jiných částech zvláštního programu;

d)  identifikace specifických problémů, u kterých je zapotřebí doporučení výboru ERI.

Výbor ERI jedná v zájmu dosažení cílů komponenty ERI. Jedná bezúhonně a poctivě a pracuje efektivně a transparentně.

Výbor ERI jedná podle mandátu uvedeného v pilíři III přílohy I oddíle 1.

3.  Výbor ERI je složen z 15 až 20 nezávislých, vysoce postavených osob pocházejících z různých částí evropského inovačního ekosystému, včetně podnikatelů, zástupců vedení společností, investorů, odborníků veřejné správy a výzkumných pracovníků včetně odborníků na inovace pocházejících z akademického sektoru. Přispívá k informačním aktivitám, přičemž členové výboru ERI usilují o zvýšení prestiže značky ERI.

Členové výboru ERI jsou jmenováni Komisí na základě otevřené výzvy k předkládání návrhů kandidátů, nebo k vyjádření zájmu, případně obojího podle toho, co Komise považuje za vhodnější, a s přihlédnutím k potřebě vyváženosti mezi odbornými znalostmi, pohlavími, věkovými skupinami a geografickým rozložením.

Jejich funkční období je omezeno na dva roky a může být dvakrát prodlouženo na základě etapového systému jmenování (členové jsou jmenováni každé dva roky).

4.  Výbor ERI má předsedu, kterého jmenuje Komise na základě transparentního přijímacího řízení. Předseda musí být vysoce postavený veřejný činitel s vazbami na svět inovací s důkladnými znalostmi v oblasti výzkumu a vývoje.

Předseda je jmenován na funkční období omezené na čtyři roky, které může být jednou prodlouženo.

Předseda předsedá výboru ERI, připravuje jeho zasedání, přiděluje úkoly členům a může zřizovat specializované podskupiny, zejména k identifikaci nových technologických trendů z portfolia ERI. Reprezentuje ERI ve světě inovací. Propaguje rovněž činnost ERI a v rámci příslušných programových výborů působí jako prostředník při jednáních s Komisí a s členskými státy. Komise ▌předsedovi při výkonu jeho povinností poskytne administrativní podporu.

5.  Komise vypracuje kodex chování, který mimo jiné upraví předcházení střetu zájmů a porušení důvěrnosti. ▌Členové výboru ERI při nástupu do funkce kodex chování přijmou.

Článek 11

Pracovní programy

1.  Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v odstavci 2 v souladu s článkem 110 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 („finančního nařízení)(11). Ty stanoví očekávaný dopad a připravují se v návaznosti na proces strategického plánování popsaný v příloze I tohoto rozhodnutí. Komise pravidelně a od rané fáze informuje výbor uvedený v článku 12 o celkovém pokroku provádění nepřímých akcí zvláštního programu, včetně misí, mimo jiné aby výboru umožnila včas poskytnout vhodné podklady v průběhu procesu strategického plánování a ohledně přípravy pracovních programů, zejména misí.

Pracovní programy v příslušných případech stanoví celkovou částku vyčleněnou pro operace kombinování zdrojů.

2.  Komise přijme samostatné pracovní programy prostřednictvím prováděcích aktů pro provádění akcí v rámci následujících komponent dle čl. 3 odst. 1 tohoto rozhodnutí:

a)  ERV, kde pracovní program stanoví vědecká rada podle čl. 7 odst. 2 písm. b) v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 12 odst. 3. Komise se od pracovního programu stanoveného vědeckou radou odchýlí pouze tehdy, pokud se domnívá, že tento pracovní program není v souladu s ustanoveními tohoto rozhodnutí. V takovém případě přijme Komise pracovní program prostřednictvím prováděcího aktu přezkumným postupem podle čl. 12 odst. 4. Toto opatření Komise řádně zdůvodní;

b)  všech klastrů v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“, MSCA, výzkumných infrastruktur, podpory inovačních ekosystémů, rozšiřování účasti a šíření excelence a reformy a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací, v souladu s přezkumným postupem podle čl. 12 odst. 4;

c)  ERI, kde se pracovní program připraví na základě doporučení výboru ERI podle čl. 10 odst. 1 písm. b) v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 12 odst. 4.

d)  JRC, kde víceletý pracovní program přihlíží ke stanovisku správní rady Společného výzkumného střediska uvedené v rozhodnutí 96/282/Euratom.

3.  Kromě požadavku uvedeného v článku 110 finančního nařízení pracovní programy uvedené v odstavci 2 tohoto článku v příslušných případech obsahují:

a)  uvedení částky přidělené na každou akci a misi a orientační harmonogram provedení;

b)  u grantů priority, kritéria pro výběr a udělení a relativní váhu jednotlivých hodnotících kritérií a maximální míru financování celkových způsobilých nákladů;

c)  částku přidělenou na kombinované financování v souladu s články 41 až 43 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast;

d)  veškeré další povinnosti příjemců v souladu s články 35 a 37 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast.

4.  Komise přijímá prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s přezkumným postupem podle čl. 12 odst. 4 tato opatření:

a)  rozhodnutí o schválení financování nepřímých akcí, pokud je odhadovaná výše příspěvku Unie v rámci zvláštního programu rovna nebo vyšší než 2,5 milionu EUR s výjimkou činností v rámci zvláštního cíle „Evropské rady pro výzkum (ERV)“; v případě financování nepřímých akcí v klastru 2 rozhodnutí o schválení financování nepřímých akcí, pokud je odhadovaná výše příspěvku Unie v rámci zvláštního programu rovna 1 milionu EUR nebo vyšší;

b)  rozhodnutí o schválení financování akcí zahrnujících použití lidských embryí a lidských embryonálních kmenových buněk a akcí podle klastru „Civilní bezpečnost pro společnost“ uvedeného v čl. 3 odst. 1 bodu 2) písm. c).

Článek 12

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor(12). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Výbor se schází v různých složeních uvedených v příloze II s ohledem na předmět jednání.

3.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

4.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

5.  Má-li být o stanovisku výboru rozhodnuto písemným postupem, ukončuje se tento postup bez výsledku, pokud tak o tom ve lhůtě pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.

6.  Pokud výbor v případě prováděcích aktů přijímaných podle čl. 4a odst. 3 nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

7.  Komise výbor pravidelně informuje o celkovém pokroku při provádění zvláštního programu a včas mu poskytuje informace o všech akcích a složkách navrhovaných nebo financovaných v rámci programu Horizont Evropa a jeho externalizovaných částí podle specifikace v příloze III, včetně podrobných informací/analýzy statistik jednotlivých výzev.

KAPITOLA III

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 13

Zrušení

Rozhodnutí 2013/743/EU se s účinností od 1. ledna 2021 zrušuje.

Článek 14

Přechodná ustanovení

1.  Tímto rozhodnutím není dotčeno pokračování ani změna dotčených opatření až do jejich ukončení podle rozhodnutí 2013/743/EU, které se na dotčená opatření nadále použije až do jejich ukončení.

V případě potřeby jsou zbývající úkoly výboru zřízeného rozhodnutím 2013/743/EU prováděny výborem uvedeným v článku 12 tohoto rozhodnutí.

2.  Finanční krytí zvláštního programu může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc potřebné pro zajištění přechodu mezi zvláštním programem a opatřeními přijatými podle rozhodnutí 2013/743/EU, které mu předcházelo.

Článek 15

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA I

STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A ČINNOSTI V RÁMCI PROGRAMU

Při provádění programu se použijí následující činnosti.

Strategické plánování

Jak stanoví článek 4a, provádění zvláštního programu usnadní víceleté strategické plánování výzkumných a inovačních činností. Proces strategického plánování se zaměří zejména na pilíř Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu, včetně příslušných činností v jiných pilířích a části Rozšiřování účasti a posilování Evropského výzkumného prostoru, a to rovněž v úzké spolupráci a synergii s plánováním znalostních a inovačních společenství Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) zřízených nařízením 294/2008/ES.

Výsledek procesu strategického plánování je stanoven ve strategickém plánu pro uskutečnění náplně pracovního programu.

Cílem procesu strategického plánování je:

–  plnit programové cíle programu Horizont Evropa integrovaným způsobem a zaměřit se na celkový dopad programu a soudržnost jeho jednotlivých pilířů;

–   ▌podporovat synergii mezi programem Horizont Evropa a jinými programy Unie, včetně [fondů soudržnosti a] programu Euratom, čímž se stane referenčním zdrojem pro výzkum a inovace ve všech souvisejících programech v rámci celého rozpočtu i nefinančních nástrojů EU; ▌

–  pomáhat rozvoji a realizaci politiky EU v příslušných dotčených oblastech a doplňovat rozvoj a provádění politiky v členských státech;

–  snížit tříštění úsilí a zamezit zdvojování a překrývání možností financování;

–  poskytnout rámec pro propojení akcí přímého výzkumu Společného výzkumného střediska a jiných akcí podporovaných z programu, včetně využívání výsledků a dat na podporu politiky;

–  zajistit vyvážený a široký přístup k výzkumu a inovacím ve všech fázích vývoje, což se neomezuje pouze na podporu hraničního výzkumu, vývoj nových výrobních postupů a služeb na základě vědeckých a technických znalostí a průlomových objevů, nýbrž zahrnuje rovněž využívání stávajících technologií v nových aplikacích, soustavné zlepšování a netechnologické a sociální inovace.

–  zajistit systematický, průřezový přístup k výzkumu a inovacím napříč disciplínami, odvětvími a politikami řešící výzvy a zároveň umožňující vznik nových konkurenceschopných podniků a odvětví, podporující hospodářskou soutěž, podněcující soukromé investice a zachovávající rovné podmínky na vnitřním trhu.

OSTATNÍ ČINNOSTI PROGRAMU

V případě pilířů „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ a „Inovativní Evropadoplňují výzkum a inovace činnosti, které se uskutečňují blízko koncových uživatelů a trhu, jako jsou demonstrace, pilotní projekty nebo ověření koncepce, avšak s vyloučením komercializačních činností překračujících fázi výzkumu a inovací. To zahrnuje také podporu činností na straně poptávky, které pomáhají urychlit zavádění a šíření široké škály inovací. Důraz se klade na nepreskriptivní výzvy k předkládání návrhů.

V pilíři „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“, který staví na zkušenostech z programu Horizont 2020, se do všech klastrů, včetně specifických a specializovaných činností, plně začleňují společenské a humanitní vědy. Podobně se činnosti zahrnující mořský a námořní výzkum a inovace provádějí strategickým a integrovaným způsobem v souladu s integrovanou námořní politikou, společnou rybářskou politikou a mezinárodními závazky ▌.

Činnosti prováděné v rámci stěžejních iniciativ budoucích a vznikajících technologií (FET) – Graphene, Human Brain Project a Quantum Technology – podporované programem Horizont 2020 budou nadále podporovány v rámci programu Horizont Evropa prostřednictvím výzev k podávání návrhů obsažených v pracovním programu▌. Přípravné akce podporované v rámci části programu Horizont 2020 věnované stěžejním iniciativám FET poslouží jako podklad pro proces strategického plánování v rámci programu Horizont Evropa a poskytnou podněty pro práci na misích, společně financovaných či spoluprogramovaných partnerstvích a pravidelných výzvách k podávání návrhů.

Dialogy na téma vědeckotechnické spolupráce s mezinárodními partnery EU a politické dialogy s hlavními světovými regiony významně přispějí k systematickému vyhledávání příležitostí pro spolupráci, což v kombinaci s rozlišováním podle jednotlivých zemí a regionů podpoří stanovování priorit. V rané fázi bude nadále vyhledáváno poradenství poskytované poradní strukturou Evropského výzkumného prostoru (EVP).

Šíření výsledků a komunikace

Program Horizont Evropa poskytne specializovanou podporu, pokud jde o otevřený přístup k vědeckým publikacím, archivům znalostí a jiným zdrojům dat. Budou podporovány akce na šíření výsledků a znalostí, též prostřednictvím spolupráce s jinými programy EU, včetně vytváření klastrů a balíčků výsledků a dat v jazycích a formátech pro cílové skupiny a sítě pro občany, průmysl, orgány veřejné správy, akademickou obec, organizace občanské společnosti a tvůrce politik. Pro tyto účely může program Horizont Evropa využívat pokročilé technologie a analytické nástroje.

Bude zajištěna vhodná podpora mechanismů pro sdělování programu potenciálním uchazečům (např. národních kontaktních míst).

Komise bude také v souvislosti s programem Horizont Evropa provádět informační a komunikační činnosti na propagaci toho, že výsledky byly získány za přispění financování z EU. Snahou bude také zvýšit povědomí veřejnosti o důležitosti výzkumu a inovací a širším dopadu a významu výzkumu a inovací financovaných z EU, např. prostřednictvím publikací, mediálních vztahů, akcí, archivů znalostí, databází, vícekanálových platforem, webových stránek nebo cíleného používání sociálních médií. Program Horizont Evropa bude také poskytovat příjemcům podporu k tomu, aby komunikovali o své práci a jejích dopadech na společnost jako celek.

Využívání výsledků a uvádění na trh

Komise zavede komplexní opatření k využívání výsledků programu Horizont Evropa a získaných znalostí. Tím se urychlí využívání výsledků v zájmu širokého uplatnění na trhu a posílí dopad programu.

Komise bude systematicky zjišťovat a zaznamenávat výsledky výzkumných a inovačních činností v rámci programu a nediskriminačním způsobem přenášet nebo šířit tyto výsledky a získané znalosti do výrobních odvětví a podniků všech velikostí, do veřejné správy, akademické sféry, organizací občanské společnosti a mezi tvůrce politik s cílem maximalizovat evropskou přidanou hodnotu programu.

Mezinárodní spolupráce

Většího dopadu bude dosaženo díky sladění akcí s ostatními zeměmi a regiony na světě v rámci posíleného úsilí mezinárodní spolupráce ▌. Vzhledem k oboustrannému prospěchu bude nedílnou součástí inciativ na podporu akcí EU zaměřených na udržitelnost, posílení excelence v oblasti výzkumu a inovací a konkurenceschopnost také výzva partnerům z celého světa, aby se k úsilí EU připojili.

Mezinárodní společné akce zajistí účinné řešení globálních společenských výzev a dosažení cílů udržitelného rozvoje, přístup k nejlepším světovým talentům, odborným znalostem a zdrojům a k širší nabídce inovativních řešení a poptávce po nich.

Pracovní metody pro hodnocení

Základem pro zapojení všech zúčastněných stran, komunit a zájmů do programu a předpokladem pro udržení excelence a relevance financovaných činností je využití kvalitních a nezávislých odborných znalostí v procesu hodnocení.

Komise nebo financující subjekt zajistí nestrannost procesu a vyloučení střetů zájmů podle článku 61 finančního nařízení. Rovněž usilují o to, aby složení hodnotících výborů a odborných a poradních skupin zajišťovalo zeměpisnou rozmanitost.

Výjimečně, odůvodňuje-li to požadavek týkající se jmenování nejlepších dostupných odborníků a/nebo omezený počet kvalifikovaných odborníků, mohou nezávislí odborníci, kteří jsou nápomocni hodnotícímu výboru nebo jeho členy, hodnotit návrhy, u kterých prohlásí, že na nich mají potenciální zájem. V takovém případě Komise nebo financující subjekt přijmou všechna nezbytná nápravná opatření, aby zajistily integritu procesu hodnocení. Proces hodnocení bude odpovídajícím způsobem veden a jeho součástí bude fáze zahrnující interakci mezi různými odborníky. Při určování návrhů k financování vezme hodnotící výbor v potaz zvláštní okolnosti.

PILÍŘ I

VYNIKAJÍCÍ VĚDA

Vědecký, hospodářský, společenský a kulturní pokrok ve všech jeho podobách je závislý na: dostatečném výběru z vynikajících výzkumných pracovníků; úsilí o průlomy v porozumění a získávání znalostí na všech úrovních; zařízeních světové úrovně nezbytných k dosažení těchto cílů, v to počítaje fyzické a znalostní infrastruktury pro výzkum a inovace, jakož i na prostředcích k šíření a sdílení znalostí (otevřená věda), metodologiích a dovednostech

Dosažení inovací na nejvyšší světové úrovni souvisí s prosazováním otevřené a vynikající vědy. Změny paradigmatu ve sféře vědy a techniky mohou být klíčovými motory růstu produktivity, konkurenceschopnosti, bohatství, udržitelného rozvoje a sociálního pokroku. Tyto změny paradigmatu historicky zpravidla pocházely z vědecké základny veřejného sektoru a následně položily základy zcela nových průmyslových odvětví a sektorů a vyústily v obsáhlý společenský pokrok.

Veřejné investice do výzkumu, zejména prostřednictvím univerzit a veřejných výzkumných institucí a výzkumných zařízení, se často zaměřují na dlouhodobý výzkum s vyšším rizikem a doplňují činnosti soukromého sektoru. Kromě toho vytváří vysoce kvalifikované lidské zdroje, know-how a zkušenosti, nové vědecké nástroje a metodologie a budují sítě, kterými se přenáší nejnovější poznatky.

Evropská věda a v Evropě působící výzkumní pracovníci vždy stáli a nadále stojí v popředí mnoha oblastí. Není to stav, který bychom mohli brát za samozřejmost. ▌ K tradičně konkurujícím zemím, jako jsou Spojené státy americké, se nyní přidávají nové hospodářské velmoci, jako je Čína a Indie, zejména z nově industrializovaných částí světa a ze všech zemí, kde si vlády uvědomují různorodou a obrovskou návratnost, kterou investice do výzkumu přináší.

1.  EVROPSKÁ RADA PRO VÝZKUM (ERV)

1.1.  Zdůvodnění

Ačkoli EU i nadále produkuje nejvíce vědeckých publikací na světě, ▌vzhledem ke své velikosti relativně málo celosvětově vynikajících center excelence a rozsáhlé oblasti s průměrnými a slabými výkony. V porovnání s USA a nyní do určité míry i s Čínou EU ▌sleduje tzv. „model distribuované excelence“, ve kterém jsou zdroje rozděleny mezi mnoho výzkumných pracovníků a institucí. Vytvoření atraktivních podmínek pro ty nejlepší výzkumné pracovníky pomůže Evropě zvýšit její přitažlivost v celosvětové konkurenci o vědecké talenty.

Globální situace ve výzkumu se vyvíjí dramatickým tempem a v důsledku rostoucího počtu rozvíjejících se zemí, zejména Číny, které rozšiřují svoji vědeckou produkci, se stává stále více multipolární. Takže zatímco v roce 2000 stály EU a Spojené státy americké za téměř dvěma třetinami světových výdajů na výzkum a vývoj, do roku 2013 tento podíl klesl na méně než polovinu.

Evropská rada pro výzkum flexibilním, dlouhodobým financováním podporuje nejlepší výzkumné pracovníky, včetně těch talentovaných, kteří se nacházejí v rané fázi kariéry, aby mohli provádět průlomový výzkum s vysokou mírou rizika i přínosů, a to především v Evropě. Funguje samostatně a je vedená nezávislou vědeckou radou, která je složena z nejuznávanějších vědců, inženýrů a akademických pracovníků s odpovídajícími odbornými znalostmi a rozmanitým původem. ERV je schopna čerpat z rozsáhlejšího zdroje talentů a nápadů, než by mohl jakýkoli vnitrostátní systém, a posiluje excelenci způsobem, kdy spolu soutěží ti nejlepší výzkumní pracovníci a ty nejlepší nápady.

Hraniční výzkum financovaný ERV má prokázaný podstatný přímý dopad v podobě pokroku na hranicích znalostí a otevírá cestu k novým a často nečekaným vědeckým a technickým výsledkům a novým oblastem výzkumu. To pak dává vzniknout zcela novým myšlenkám, které jsou hybnou silou inovací a obchodní vynalézavosti a řeší společenské výzvy. ERV má také významný strukturální dopad, neboť vytváří silný tlak na zvyšování kvality evropského výzkumného systému, a to v mnohem větší šíři a rozsahu, než jaké představují výzkumní pracovníci a akce, které přímo financuje. Akce a výzkumní pracovníci financovaní ERV stanovují inspirativní cíl pro hraniční výzkum v Evropě, zvyšují jeho viditelnost a činí jej přitažlivějším pro nejlepší výzkumné pracovníky na celosvětové úrovni jakožto možné pracoviště a místo spolupráce. Prestiž být hostitelem držitelů grantů ERV vytváří soutěž mezi evropskými vysokými školami a výzkumnými organizacemi, pokud jde o to nabídnout nejlákavější podmínky pro nejlepší výzkumné pracovníky, a nepřímo jim pomáhá posoudit své relativní silné a slabé stránky a uskutečnit reformy.

▌ERV financuje relativně malé procento veškerého evropského výzkumu, ale dosahuje tím ▌vysokého vědeckého dopadu. Průměrné množství citovaných publikací z výzkumu podporovaného ERV je srovnatelné s nejprestižnějšími světovými výzkumnými univerzitami. Výkonnost výzkumu ERV je extrémně vysoká v porovnání s největšími světovými poskytovateli prostředků pro výzkum. ERV financuje velkou část hraničního výzkumu v mnoha oblastech výzkumu, které dosahují nejvyššího počtu citací, a to včetně rychle vznikajících oblastí. Ačkoli se financování ERV zaměřuje na hraniční výzkum, přineslo již značný počet patentů.

Existují tedy jasné důkazy, že ERV prostřednictvím svých výzev přitahuje a financuje vynikající výzkumné pracovníky a že akce ERV produkují značný počet světově nejvýznamnějších výsledků výzkumu s vysokým dopadem v nově vznikajících oblastech, což vede k průlomovým objevům a výraznému pokroku. Práce příjemců grantů ERV je také vysoce interdisciplinární a příjemci grantů ERV spolupracují na mezinárodní úrovni a publikují své výsledky otevřeně napříč všemi oblastmi výzkumu, včetně výzkumu v oblasti umění a sociálních a humanitních věd.

Kromě toho již teď existují důkazy o dlouhodobějším dopadu grantů ERV na kariéru, na odbornou přípravu vysoce kvalifikovaných uznávaných výzkumných pracovníků a postdoktorandů ▌, na zvyšování globální viditelnosti a prestiže evropského výzkumu a na vnitrostátní výzkumné systémy díky silnému srovnávacímu efektu. Tento efekt je obzvláště cenný v evropském modelu distribuované excelence, protože status financování ERV může nahradit jiné ukazatele a sloužit jako přesnější ukazatel kvality výzkumu než uznání vycházející z postavení institucí. Ambiciózní jedinci, instituce, regiony a země tak mají možnost chopit se iniciativy a rozšiřovat výzkumné profily, ve kterých jsou nejsilnější.

1.2.  Oblasti intervence

1.2.1.  Hraniční věda

Od výzkumu financovaného Evropskou radou pro výzkum se očekává, že posune hranice poznání, přinese vědecké publikace špičkové kvality a povede k výsledkům s vysokým potenciálním společenským a ekonomickým dopadem, přičemž ERV stanoví jasný a inspirativní cíl pro hraniční výzkum v celé EU, Evropě a na mezinárodní scéně. Ve snaze učinit z EU atraktivnější prostředí pro nejlepší světové vědce se ERV zaměří na měřitelné zlepšení podílu EU na horním 1 % nejcitovanějších publikací na světě a bude usilovat o zvýšení počtu vynikajících ▌výzkumných pracovníků, které financuje, včetně mimoevropských.

Financování ERV se poskytuje podle níže uvedených zavedených zásad. Jediným kritériem, podle kterého se udělují granty ERV, je vědecká excelence. ERV funguje „zdola nahoru“ bez předem určených priorit.

Hlavní rysy

–  dlouhodobé financování na podporu vynikajících nápadů badatelů jakéhokoli věku a pohlaví a z jakékoli země světa, jakož i jejich výzkumných týmů, aby mohli provádět průlomový výzkum s vysokou mírou rizika i přínosů,

–  umožnit začínajícím výzkumným pracovníkům v rané fázi kariéry s vynikajícími nápady, aby se sami stali nezávislými vedoucími výzkumu, poskytnutím přiměřené podpory v kritické fázi, kdy se osamostatňují a sestavují svůj vlastní výzkumný tým nebo program,

–  nové způsoby práce ve světě vědy, včetně přístupu otevřené vědy, mající potenciál přinášet průlomové výsledky a usnadňovat využití potenciálu financovaného výzkumu v oblasti komerčních a sociálních inovací,

–  sdílení zkušeností a osvědčených postupů s regionálními a vnitrostátními agenturami financujícími výzkum a vytváření vazeb s jinými částmi rámcového programu, zejména akcí MSCA, za účelem propagace podpory vynikajících výzkumných pracovníků,

–  zviditelnění hraničního výzkumu v Evropě a programů ERV mezi výzkumnými pracovníky v celé Evropě i na mezinárodní úrovni.

1.3.  Provádění

1.3.1.  Vědecká rada

Vědecká rada ručí za kvalitu činnosti z vědeckého hlediska a má plně ve své pravomoci rozhodování o typu výzkumu, který má být financován.

V kontextu provádění rámcového programu a za účelem plnění svých úkolů stanovených v článku 7 vědecká rada:

1)  vědecká strategie:

–  stanoví celkovou vědeckou strategii pro ERV s ohledem na vědecké příležitosti a evropské vědecké potřeby,

–  v souladu s vědeckou strategií stanoví pracovní program a vypracuje kombinaci podpůrných opatření ERV,

–  v souladu s vědeckou strategií stanoví potřebné iniciativy v oblasti mezinárodní spolupráce, včetně informačních činností, k zajištění většího zviditelnění ERV mezi nejlepšími výzkumnými pracovníky z ostatních částí světa;

2)  vědecké řízení, sledování a kontrola kvality:

–  zajistí systém vzájemného hodnocení na světové úrovni, který bude založen na vědecké excelenci, zcela transparentním, spravedlivém a nestranném zacházení s návrhy, a sice tím, že zaujímá stanoviska týkající se provádění a řízení výzev k předkládání návrhů, kritérií hodnocení, procesů vzájemného hodnocení včetně výběru odborníků, metod pro vzájemné hodnocení a hodnocení návrhů a potřebných prováděcích pravidel a pokynů, na jejichž základě se pod dohledem vědecké rady určí návrhy, které mají být financovány,

–  v případě akcí ERV v oblasti hraničního výzkumu budou odborníci jmenováni na návrh vědecké rady ERV,

–  zajistí provádění grantů ERV na základě jednoduchých, transparentních postupů, které zachovávají zaměření na excelenci, podněcují iniciativu a spojují pružnost s odpovědností prostřednictvím trvalého sledování kvality operací a provádění,

–  kontroluje a posuzuje dosažené výsledky ERV a kvalitu a dopad výzkumu financovaného ERV a vydává příslušná doporučení a pokyny pro nápravné či budoucí akce,

–  zaujímá stanoviska k jakýmkoli jiným záležitostem ovlivňujícím výsledky a dopad činností ERV a kvalitu prováděného výzkumu;

3)  komunikace a šíření výsledků:

–  zvyšuje globální profil a viditelnost ERV prováděním komunikačních a informačních činností, včetně vědeckých konferencí propagujících činnosti a výsledky ERV a výsledky projektů financovaných ERV mezi vědeckou obcí, klíčovými zúčastněnými stranami a širokou veřejností,

–  v příslušných případech konzultuje s vědeckou, technickou a akademickou obcí, regionálními a vnitrostátními agenturami financujícími výzkum a ostatními zainteresovanými subjekty,

–  pravidelně informuje Komisi o své činnosti.

Členové vědecké rady jsou odměňováni za úkoly, které vykonávají, prostřednictvím honoráře a případné úhrady cestovních výdajů a výdajů na pobyt.

Předseda ERV bude po dobu svého funkčního období sídlit v Bruselu a většinu svého pracovního času(13) věnovat záležitostem ERV. Je odměňován na úrovni, která odpovídá vrcholové vedoucí funkci v Komisi, a má k dispozici specializovanou prováděcí strukturu s nezbytnou podporou k plnění svých funkcí.

Vědecká rada volí ze svých členů tři místopředsedy, kteří jsou předsedovi nápomocni při jejím zastupování a organizaci její práce. Mohou rovněž užívat titul místopředsedy Evropské rady pro výzkum.

Třem místopředsedům je poskytována podpora v zájmu zajištění náležité místní správní pomoci v jejich domovských institucích.

1.3.2.  Specializovaná prováděcí struktura

Specializovaná prováděcí struktura bude odpovídat za všechna hlediska administrativního provádění a uskutečňování programu, jak je stanoveno v pracovním programu ERV. Bude zejména provádět postupy hodnocení, vzájemná hodnocení a proces výběru podle strategie stanovené vědeckou radou a zajišťovat finanční a vědecké řízení grantů. Specializovaná prováděcí struktura bude podporovat vědeckou radu při plnění všech jejích výše uvedených úkolů, včetně vypracování vědecké strategie, monitorování činností a jejich kontroly a hodnocení výsledků ERV a jejích informačních a komunikačních činností, zajišťovat přístup k potřebným dokumentům a údajům, které má k dispozici, a informovat vědeckou radu o své činnosti.

V zájmu zajištění účinného kontaktu se specializovanou prováděcí strukturou s ohledem na strategické a provozní záležitosti bude vedení vědecké rady a ředitel specializované prováděcí struktury pořádat pravidelné koordinační schůzky.

Evropskou radu pro výzkum budou řídit zaměstnanci přijatí k tomuto účelu, v případě potřeby včetně úředníků z orgánů Unie, a řízení bude zahrnovat pouze skutečně nezbytné administrativní potřeby, aby byla zajištěna potřebná stabilita a kontinuita pro efektivní správu.

1.3.3.  Úloha Komise

Za účelem plnění svých povinností uvedených v článcích 6, 7 a 8 a v souvislosti s vlastní odpovědností za plnění rozpočtu Komise:

–  zajistí kontinuitu a obměnu vědecké rady a poskytuje podporu stálému identifikačnímu výboru při určování budoucích členů vědecké rady,

–  zajistí kontinuitu specializované prováděcí struktury a přenesení úkolů a odpovědností na tuto strukturu s přihlédnutím k názorům vědecké rady,

–  zajistí, aby specializovaná prováděcí struktura plnila všechny své úkoly a povinnosti,

–  s přihlédnutím k názorům vědecké rady jmenuje ředitele a vedoucí pracovníky specializované prováděcí struktury,

–  s přihlédnutím k postojům vědecké rady zajistí včasné přijetí pracovního programu, stanovisek týkajících se metodiky provádění a potřebných prováděcích pravidel včetně pravidel ERV pro předkládání a vzorové grantové dohody ERV,

–  pravidelně a včas informuje programový výbor o provádění činností ERV a konzultuje s ním,

–  jako odpovědný orgán za celkové provádění rámcového výzkumného programu monitoruje specializovanou prováděcí strukturu a hodnotí její výkonnost.

2.  AKCE „MARIE CURIE-SKŁODOWSKA“

2.1.  Zdůvodnění

Evropa potřebuje vysoce kvalifikovanou a odolnou základnu lidského kapitálu ve výzkumu a inovacích, která se dokáže snadno přizpůsobit stávajícím a budoucím výzvám, jako jsou velké demografické změny v Evropě, a hledat jejich udržitelná řešení. Aby bylo dosaženo excelence, musí být výzkumní pracovníci mobilní, spolupracovat a šířit znalosti v různých zemích, oborech a disciplínách, a mít správnou kombinaci znalostí a dovedností, aby mohli řešit společenské výzvy a podporovat inovace.

Evropa je vědeckou velmocí s přibližně 1,8 milionu výzkumných pracovníků pracujících na tisících univerzit, ve výzkumných centrech a ▌společnostech. Odhaduje se však, že do roku 2027 bude EU muset vyškolit a zaměstnat minimálně milion nových výzkumných pracovníků, aby dosáhla cílů stanovených pro vyšší investice do výzkumu a vývoje. Tato potřeba je obzvláště palčivá mimo akademický sektor (jako například v průmyslu a podnikatelské sféře, včetně malých a středních podniků, ve vládě, v organizacích občanské společnosti, kulturních institucích, nemocnicích atd.) a vyžaduje spolupráci mezi jednotlivými odvětvími s cílem poskytnout řádně vyškolené nové výzkumné pracovníky. EU se musí více snažit přilákat ke kariéře ve výzkumu více mladých žen a mužů, být inkluzivnější a podporovat lepší rovnováhu mezi soukromým a pracovním životem, přilákat výzkumné pracovníky z třetích zemí, udržet si své vlastní výzkumné pracovníky a znovu zapojit evropské výzkumné pracovníky pracující jinde ve světě do práce v Evropě. Kromě toho se za účelem rozsáhlejšího šíření excelence musí v Evropském výzkumném prostoru dále zlepšovat podmínky, ve kterých výzkumní pracovníci působí. V tomto ohledu jsou zapotřebí užší vazby, zejména s Evropským prostorem vzdělávání, Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropským sociálním fondem (ESF+).

Tyto výzvy lze vzhledem k jejich systémové povaze a potřebě nadnárodního úsilí nejlépe řešit na úrovni EU.

Akce „Marie Curie-Skłodowska“ se zaměřují na vynikající výzkum, který funguje zcela zdola nahoru, a jsou otevřeny všem oblastem výzkumu a inovací od základního výzkumu až po uvádění na trh a inovační služby. To zahrnuje oblasti výzkumu popsané ve Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom). Vyvstanou-li zvláštní potřeby a budou-li k dispozici další zdroje financování, mohou akce „Marie Curie-Skłodowska“ usilovat o vazby na určité činnosti v rámci specifických výzev (včetně identifikovaných misí), typech výzkumných a inovačních institucí nebo v zeměpisných lokalitách s cílem reagovat na vývoj evropských požadavků, pokud jde o dovednosti, odbornou přípravu v oblasti výzkumu, profesní rozvoj a sdílení znalostí.

Akce „Marie Curie-Skłodowska“ jsou hlavním nástrojem na úrovni EU pro přilákání výzkumných pracovníků z třetích zemí do Evropy, čímž významně přispívají ke globální spolupráci v oblasti výzkumu a inovací. Důkazy ukazují, že akce „Marie Curie-Skłodowska“ mají nejen pozitivní dopad na jednotlivce a organizace a na systémové úrovni, ale také přináší průlomové výsledky výzkumu s vysokým dopadem a zároveň významně přispívají k řešení společenských i strategických výzev. Dlouhodobé investice do lidí se vyplácí, důkazem čehož je počet nositelů Nobelovy ceny, kteří byli stipendisty nebo vedoucími v rámci akcí „Marie Curie-Skłodowska“.

Díky globální hospodářské soutěži v oblasti výzkumu mezi vědci a hostujícími organizacemi z akademického i neakademického sektoru a díky vytvoření a sdílení vysoce kvalitních znalostí napříč zeměmi, obory a disciplínami přispívají akce „Marie Curie-Skłodowska“ zejména k cílům agendy „Růst, zaměstnanost a investice“, globální strategii EU a cílům OSN v oblasti udržitelného rozvoje.

Akce „Marie Curie-Skłodowska“ pomáhají učinit Evropský výzkumný prostor efektivnější, konkurenceschopnější a atraktivnější v globálním měřítku. Toho lze dosáhnout, když se zaměří pozornost na novou generaci vysoce kvalifikovaných výzkumných pracovníků a poskytne se podpora novým talentům z EU i mimo ni, včetně podpory jejich přechodu na jiné složky tohoto programu, jako jsou ERV a EIT, když se podpoří šíření nových znalostí a myšlenek a jejich uplatňování v politikách EU, hospodářství a společnosti, mimo jiné prostřednictvím lepších opatření pro vědeckou komunikaci a informování veřejnosti, když se usnadní spolupráce mezi organizacemi provádějícími výzkum a zveřejní dodržování zásad otevřené vědy a dohledatelných, přístupných, interoperabilních a opakovaně použitelných (FAIR) dat a když se dosáhne zásadního, strukturního dopadu na Evropský výzkumný prostor, bude prosazovat otevřený pracovní trh a stanoví se standardy pro kvalitní odbornou přípravu, atraktivní pracovní podmínky a otevřený a transparentní proces přijímání založený na zásluhách pro všechny výzkumné pracovníky v souladu s Evropskou chartou pro výzkumné pracovníky a Kodexem chování pro přijímání výzkumných pracovníků.

2.2.  Oblasti intervence

2.2.1.  Rozvíjení excelence prostřednictvím přeshraniční mobility výzkumných pracovníků napříč odvětvími a obory

EU musí být nadále referenčním místem vynikajícího výzkumu, a tedy atraktivní pro nejslibnější evropské i mimoevropské výzkumné pracovníky ve všech fázích jejich profesní dráhy. Toho lze dosáhnout tak, že se výzkumným pracovníkům a ostatním pracovníkům ve výzkumu umožní, aby se přesouvali a spolupracovali napříč jednotlivými zeměmi, odvětvími a disciplínami, a tak využívali vysoce kvalitní odborné přípravy a profesních příležitostí. To usnadní profesní přesuny mezi akademickou sférou a ostatními odvětvími a podnítí podnikatelskou činnost.

Hlavní rysy

–  Mobilita v rámci Evropy nebo mimo ni bez ohledu na státní příslušnost pro nejlepší nebo nejslibnější výzkumné pracovníky, aby se mohli věnovat vynikajícímu výzkumu a rozvíjet své dovednosti a kariéru a rozšiřovat své sítě v akademické sféře i v ostatních odvětvích (včetně výzkumných infrastruktur).

2.2.2.  Podpora nových dovedností prostřednictvím vynikající odborné přípravy výzkumných pracovníků

Evropská unie potřebuje silnou, odolnou a tvůrčí základnu lidských zdrojů se správnou kombinací schopností, která odpovídá budoucím potřebám pracovního trhu, aby mohla inovovat a převádět znalosti a nápady na výrobky a služby v zájmu hospodářských a sociálních přínosů. Toho lze dosáhnout odbornou přípravou výzkumných pracovníků, s cílem dále rozvíjet jejich hlavní výzkumné kompetence a zdokonalovat jejich přenositelné dovednosti, jako je tvůrčí, odpovědné a podnikatelské myšlení otevřené vůči společnosti a povědomost o udržitelném rozvoji. Budou tak schopni čelit aktuálním a budoucím globálním výzvám a zlepšovat své kariérní vyhlídky a inovační potenciál.

Hlavní rysy

–  Programy odborné přípravy, které výzkumné pracovníky vybaví rozmanitými dovednostmi relevantními pro aktuální a budoucí globální výzvy.

2.2.3.  Posilování lidských zdrojů a rozvoje dovedností v rámci Evropského výzkumného prostoru

Aby bylo možné podporovat excelenci, propagovat spolupráci mezi organizacemi provádějícími výzkum a vytvářet pozitivní strukturální účinek, je třeba, aby byly standardy vysoce kvalitní odborné přípravy a mentorování, dobré pracovní podmínky a efektivní profesní rozvoj výzkumných pracovníků zavedeny v celém Evropském výzkumném prostoru. V kontextu stávajících hlavních rysů činností se poskytne podpora pro navracení výzkumných pracovníků do země původu v rámci Unie a do Unie, je-li to přiměřené a odůvodněné studií. Pomůže to modernizovat nebo pozvednout programy a systémy odborné přípravy v oblasti výzkumu a zvýšit ▌atraktivitu institucí na celém světě.

Hlavní rysy

–  Programy odborné přípravy na podporu excelence a šíření osvědčených postupů mezi institucemi, výzkumnými infrastrukturami a systémy výzkumu a inovací,

–  interdisciplinární a transdisciplinární spolupráce a produkce a šíření znalostí v rámci EU a se třetími zeměmi.

2.2.4.  Zlepšování a usnadnění součinnosti

Je třeba dále rozvíjet synergie mezi systémy výzkumu a inovací a programy na unijní, regionální a celostátní úrovni. Toho lze dosáhnout zejména součinností, vzájemným doplňováním s dalšími částmi programu Horizont Evropa, jako je Evropský inovační a technologický institut (EIT), a dalšími programy EU, zejména Erasmus a ESF+, jakož i prostřednictvím pečeti excelence.

Hlavní rysy

–  Programy odborné přípravy a podobné iniciativy na podporu profesního růstu ve výzkumu podporované prostřednictvím vzájemně se doplňujících veřejných nebo soukromých finančních zdrojů na regionální, vnitrostátní nebo unijní úrovni.

2.2.5.  Podpora informování veřejnosti

V celé EU i mimo ni je třeba zvýšit povědomí o činnostech programu a uznání výzkumných pracovníků v očích veřejnosti, aby se zvýšil globální profil akcí „Marie Curie-Skłodowska“ a zajistilo lepší chápání dopadu práce výzkumných pracovníků na každodenní život občanů a aby byli mladí lidé motivováni k nastoupení profesní dráhy ve výzkumu. Toho lze dosáhnout fungováním podle zásady otevřené vědy, jež vede k lepšímu šíření a využívání znalostí a praktických poznatků. Vědecká činnost občanů by také mohla hrát důležitou úlohu.

Hlavní rysy

–  Osvětové iniciativy s cílem podněcovat zájem o kariéru ve výzkumu, zejména mezi mladými lidmi ze všech prostředí,

–  propagační akce na zvýšení globálního profilu a viditelnosti akcí „Marie Curie-Skłodowska“ a povědomí o nich,

–  šíření a utřídění znalostí prostřednictvím spolupráce napříč projekty, projekty národních kontaktních míst a jiné činnosti k navázání kontaktů, například formou služby pro bývalé absolventy.

3.  VÝZKUMNÉ INFRASTRUKTURY

3.1.  Zdůvodnění

Nejmodernější výzkumné infrastruktury nabízí výzkumným a inovačním komunitám klíčové služby, hrají zásadní úlohu v posouvání hranic znalostí a jsou základem pro příspěvky v oblasti výzkumu a inovací s cílem zabývat se globálními výzvami a konkurenceschopností průmyslu. Podpora výzkumných infrastruktur na úrovni EU pomáhá zmírnit v mnoha případech běžnou realitu roztříštěných vnitrostátních a regionálních výzkumných infrastruktur a malých oblastí vědecké excelence, a tak posiluje Evropský výzkumný prostor a zvyšuje oběh znalostí. Vědecký pokrok je stále více závislý na spolupráci výzkumných infrastruktur a průmyslu, jež rozvíjí potřebné nástroje vycházející z nových klíčových základních technologií a jiných nových technologií.

Celkovým cílem je vybavit Evropu udržitelnými výzkumnými infrastrukturami světové třídy, jež budou otevřené a přístupné všem výzkumným pracovníkům v Evropě i mimo ni, kteří budou plně využívat jejich potenciál pro vědecký pokrok a inovace. Klíčovými cíli je snížit roztříštění výzkumného a inovačního ekosystému, zabránit zdvojování úsilí a lépe koordinovat koncipování, rozvoj, dostupnost a využití výzkumných infrastruktur, včetně infrastruktur financovaných z EFRR. Stěžejní je podpora otevřeného přístupu k výzkumným infrastrukturám pro všechny evropské výzkumné pracovníky a rovněž rozšíření přístupu k digitálním výzkumným zdrojům, mimo jiné prostřednictvím evropského cloudu pro otevřenou vědu, přičemž je třeba konkrétně stimulovat zavádění zásad otevřené vědy a otevřených dat.

Je též důležité zlepšit dlouhodobou udržitelnost výzkumných infrastruktur, protože obvykle fungují několik desetiletí, a měly by tudíž vytvářet plány na zajištění pokračující a stálé podpory.

Stejně tak musí EU řešit rychle rostoucí intenzitu celosvětové soutěže o vědecké talenty tím, že bude lákat výzkumné pracovníky z třetích zemí, aby pracovali s evropskými výzkumnými infrastrukturami světové úrovně. Dalším velkým cílem je zvýšit konkurenceschopnost a inovační schopnosti evropského průmyslu a podpořit klíčové technologie a služby relevantní pro výzkumné infrastruktury a jejich uživatele, a tím zlepšit podmínky pro poskytování inovativních řešení.

Předchozí rámcové programy významně přispěly k účinnějšímu a efektivnějšímu využívání vnitrostátních výzkumných infrastruktur a spolu s Evropským strategickým fórem pro výzkumné infrastruktury vyvinuly jednotný a strategický přístup k tvorbě politik v otázkách celoevropských výzkumných infrastruktur. Tento strategický přístup přinesl evidentní výhody, mimo jiné snížení zdvojování vynaloženého úsilí, celkově efektivnější využívání zdrojů a standardizaci procesů a postupů. Mobilita výzkumu zastává významnou úlohu při usnadňování využití výzkumných infrastruktur, a proto je třeba zohlednit součinnost s vnitrostátními a evropskými režimy mobility.

Činnosti podporované EU přinesou přidanou hodnotu těmito způsoby: konsolidací a optimalizací stávajících prostředí výzkumných infrastruktur v Evropě spolu s úsilím o rozvoj nových výzkumných infrastruktur s celoevropským významem a dopadem, zajištěním toho, aby podobné soustavy výzkumných infrastruktur spolupracovaly s cílem řešit strategické otázky ovlivňující uživatelské skupiny, zřízením evropského cloudu pro otevřenou vědu jakožto efektivního škálovatelného a udržitelného prostředí pro výzkum založený na datech, propojením vnitrostátních a regionálních výzkumných a vzdělávacích sítí společně s rozšířením a zajištěním bezpečnosti vysokokapacitní síťové infrastruktury pro velká množství dat a přístup k digitálním zdrojům napříč státními hranicemi a hranicemi domén, podporou celoevropského rozmístění decentralizovaných výzkumných infrastruktur rovněž za účelem srovnání dat z výzkumu mezi jednotlivými zeměmi, např. ve společenských a humanitních vědách a v oblasti životního prostředí, podporou interoperability mezi výzkumnými infrastrukturami, rozšířením a posílením přenosu znalostí a odborné přípravy vysoce kvalifikovaných lidských zdrojů, podporou využívání stávajících prvotřídních celoevropských výzkumných infrastruktur v rámci programu Horizont Evropa a v relevantních případech jejich modernizací, překonáváním překážek, které nejlepším výzkumným týmům brání v přístupu k nejlepším službám výzkumných infrastruktur v Evropě, a podporou inovačního potenciálu výzkumných infrastruktur se zaměřením na technologický rozvoj a společné inovace a na širší využívání výzkumných infrastruktur ze strany průmyslu.

Je třeba posílit mezinárodní rozměr výzkumných infrastruktur EU, čehož lze dosáhnout podporou intenzivnější spolupráce s mezinárodními partnery a mezinárodní účasti v evropských výzkumných infrastrukturách, která bude přínosná pro všechny.

Činnosti přispějí k různým cílům udržitelného rozvoje, jako jsou: cíl č. 3 – zdraví a kvalitní život, cíl č. 7 – čistá a dostupná energie, cíl č. 9 – průmysl, inovace a infrastruktura, cíl č. 13 – opatření v oblasti klimatu.

3.2.  Oblasti intervence

3.2.1.  Konsolidace a rozvoj oblasti evropských výzkumných infrastruktur

K zajištění vedoucí pozice v hraničním výzkumu, odborné přípravě a rozšiřování dovedností výzkumných pracovníků, vytváření a využívání znalostí a konkurenceschopnosti průmyslových odvětví je pro EU klíčovým faktorem zřízení, provoz a dlouhodobá udržitelnost výzkumných infrastruktur určených Evropským strategickým fórem pro výzkumné infrastruktury a dalších prvotřídních výzkumných infrastruktur celoevropského významu.

Efektivním a komplexním kanálem pro poskytování služeb výzkumných infrastruktur by se měl stát evropský cloud pro otevřenou vědu, který by měl evropským výzkumným komunitám nabídnout datové služby nové generace pro získávání, ukládání, zpracování (např. analýzy, simulace, vizualizace) a sdílení vědeckých dat velkého objemu podle zásad FAIR. Evropský cloud pro otevřenou vědu by měl také výzkumným pracovníkům v Evropě poskytnout přístup k většině dat generovaných a shromážděných výzkumnými infrastrukturami, jakož i k vysoce výkonné výpočetní technice a exakapacitním zdrojům, včetně zdrojů použitých v evropské datové infrastruktuře (EDI)(14).

Celoevropská výzkumná a vzdělávací síť propojí výzkumné infrastruktury a výzkumné zdroje a umožní k nim vzdálený přístup, a to tím, že zajistí vzájemné propojení univerzit, výzkumných institucí a výzkumných a inovačních komunit na úrovni EU, jakož i mezinárodní napojení na ostatní partnerské sítě na celém světě.

Hlavní rysy

–  Životní cyklus celoevropských výzkumných infrastruktur prostřednictvím návrhu nových výzkumných infrastruktur; jejich přípravná a prováděcí fáze, provoz v počátečních fázích se vzájemným doplňováním z jiných zdrojů financování v případě výzkumných infrastruktur podporovaných ze strukturálních fondů a konsolidace a optimalizace ekosystému výzkumných infrastruktur zefektivněním postupů sledování ukazatelů Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury a dalších celoevropských výzkumných infrastrukturusnadněním dohod o službách, vývoje, fúzí, celoevropského rozmístění a vyřazování celoevropských výzkumných infrastruktur z provozu,

–  evropský cloud pro otevřenou vědu, včetně: škálovatelnosti a udržitelnosti přístupového kanálu; efektivního sdružování evropských, vnitrostátních, regionálních a institucionálních zdrojů ve spolupráci s členskými státy a přidruženými zeměmi; technického a politického vývoje v reakci na nové výzkumné potřeby a požadavky (např. používání souborů citlivých údajů, ochrana soukromí již od návrhu); interoperability a dodržování zásad FAIR; široké uživatelské základny,

–  celoevropská výzkumná a vzdělávací síť, o kterou se opírá evropský cloud pro otevřenou vědu a evropská datová infrastruktura a která umožňuje poskytování služeb vysoce výkonné výpočetní techniky a datových služeb v cloudovém prostředí, které dokáže zvládnout extrémně velké datové soubory a výpočetní procesy.

3.2.2.  Otevření, integrace a propojování výzkumných infrastruktur

Situace v oblasti výzkumu se ▌zlepší, pokud se všem evropským výzkumným pracovníkům zajistí otevřený přístup ke klíčovým mezinárodním, vnitrostátním a regionálním výzkumným infrastrukturám a případně integrace služeb těchto infrastruktur, aby se pomocí inovačních akcí harmonizovaly podmínky přístupu, zlepšilo a rozšířilo poskytování služeb a podporovala společná strategie rozvoje pro technologicky vyspělé komponenty a pokročilé služby.

Hlavní rysy

–  Sítě, které spojují vnitrostátní a regionální poskytovatele finančních prostředků pro výzkumné infrastruktury za účelem společného financování mezinárodního přístupu výzkumných pracovníků,

–  sítě celoevropských, vnitrostátních a regionálních výzkumných infrastruktur, které řeší globální výzvy, pokud jde o poskytnutí přístupu výzkumným pracovníkům a harmonizaci a zlepšování služeb poskytovaných těmito výzkumnými infrastrukturami.

3.2.2a  Inovační potenciál evropských výzkumných infrastruktur a činnosti v oblasti inovací a odborné přípravy

Za účelem stimulování inovací v samotných výzkumných infrastrukturách i v odvětvích průmyslu bude podporována spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje s průmyslem v zájmu rozvoje kapacit Unie a poptávky po průmyslových dodávkách v oblastech špičkových technologií, jako je vědecká přístrojová technika ▌. Kromě toho bude podněcováno využívání výzkumných infrastruktur ze strany průmyslu, například testovacích experimentálních zařízení nebo znalostních center. Rozvoj a využívání výzkumných infrastruktur bude vyžadovat odpovídající dovednosti jejich manažerů, výzkumných pracovníků, inženýrů, techniků a také uživatelů. Za tímto účelem Unie finančně podpoří odbornou přípravu pracovníků, kteří řídí a provozují výzkumné infrastruktury celoevropského významu, výměnu pracovníků a osvědčených postupů mezi zařízeními a přiměřené zajištění lidských zdrojů v klíčových disciplínách, včetně vzniku zvláštních vzdělávacích programů. Budou se podporovat součinnosti s akcemi „Marie Curie-Skłodowska“.

Hlavní rysy

–  Integrované sítě výzkumných infrastruktur sloužících pro přípravu a provádění společné strategie/plánu pro technologický rozvoj a přístrojovou techniku,

–  odborná příprava pracovníků, kteří řídí a provozují výzkumné infrastruktury celoevropského významu.

3.2.2b  Posílení politiky v oblasti evropské výzkumné infrastruktury a mezinárodní spolupráce

Podpora je potřebná k tomu, aby tvůrci politik, subjekty poskytující finance nebo poradní skupiny, jako je Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury, pracovali ve vzájemném souladu na tvorbě a provádění soudržné a udržitelné dlouhodobé evropské strategie ▌v oblasti výzkumných infrastruktur.

Podobně pak umožnění strategické mezinárodní spolupráce posílí postavení evropských výzkumných infrastruktur na mezinárodní úrovni, což zajistí vytváření celosvětových sítí, interoperabilitu a dosah.

Hlavní rysy

–  Průzkum, sledování a hodnocení výzkumných infrastruktur na úrovni EU, jakož i politické studie, akce v oblasti komunikace a odborné přípravy, akce strategické mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumných infrastruktur a specifické činnosti příslušných politických a poradních orgánů.

PILÍŘ II

GLOBÁLNÍ VÝZVY A KONKURENCESCHOPNOST EVROPSKÉHO PRŮMYSLU

EU čelí mnoha výzvám, z nichž některé mají i globální rozměr. Problémy jsou značně rozsáhlé a složité, je třeba je řešit společně a k nalezení řešení je třeba vynaložit odpovídající, řádně vyškolené a kvalifikované lidské zdroje, úměrnou výši finančních prostředků a přiměřené úsilí. Přesně to jsou oblasti, kde musí EU spolupracovat: inteligentně, flexibilně a společně pro blaho všech našich občanů.

Většího dopadu lze dosáhnout díky sladění akcí s jinými národy a regiony světa v rámci ▌mezinárodní spolupráce, jejíž směr vytyčuje Agenda OSN pro udržitelný rozvoj 2030, cíle udržitelného rozvoje a Pařížská dohoda o změně klimatu. Na základě oboustranné prospěšnosti budou partneři z celého světa vyzváni, aby se připojili ke snahám EU jakožto nedílná součást výzkumu a inovací pro udržitelný rozvoj.

Výzkum a inovace jsou klíčovým motorem udržitelného a inkluzivního růstu a konkurenceschopnosti technologií a průmyslu ▌. Budou napomáhat při hledání řešení dnešních i budoucích problémů s cílem co nejrychleji zvrátit negativní a nebezpečný trend, který aktuálně spojuje hospodářský rozvoj s narůstajícím využíváním přírodních zdrojů a zvětšujícími se sociálními výzvami. Tím se tyto výzvy stanou novými obchodními příležitostmi a zajistí rychlé přínosy pro společnost.

EU tím, že bude profitovat jako uživatel i tvůrce znalostí, technologií a průmyslových odvětví, názorně ukáže, jak může fungovat a rozvíjet se moderní průmyslová, udržitelná, inkluzivní, kreativní, odolná, otevřená a demokratická společnost a ekonomika. Budou podporovány a rozvíjeny rostoucí ekonomicko-environmentálně-sociální příklady udržitelných ▌ekonomik budoucnosti, a to v nejrůznějších oblastech: zdraví a dobré životní podmínky pro všechny, odolné, kreativní a inkluzivní společnosti, společnosti posílené civilní bezpečností, dostupná čistá energie a mobilita, digitalizované hospodářství a společnost, mezioborový a kreativní průmysl, vesmírná, námořní nebo pozemní řešení, dobře fungující biohospodářství, včetně řešení v oblasti potravin a výživy, udržitelné využívání přírodních zdrojů, ochrana životního prostředí, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně; všechny tyto oblasti v Evropě vytvářejí bohatství a nabízejí kvalitnější pracovní místa. Klíčová bude transformace průmyslu, jakož i vytvoření inovativních průmyslových hodnotových řetězců EU.

Nové technologie se dotýkají prakticky všech oblastí politiky. U každé jednotlivé technologie dochází často ke kombinaci sociálních a hospodářských příležitostí, příležitostí k efektivitě a kvalitě a zlepšení veřejné správy, důsledků pro zaměstnanost a vzdělávání, ale i možných rizik v oblasti bezpečnosti, soukromí a etiky. Politika v oblasti technologií tudíž nutně vyžaduje integrální vážení zájmů a meziodvětvovou spolupráci a stanovení strategie.

Výzkum a inovace v rámci tohoto pilíře programu Horizont Evropa jsou seskupeny do integrovaných a neuzavřených širokých klastrů činností. Investice spíše než na obory cílí na systémové změny naší společnosti a ekonomiky ve směru k udržitelnosti. Toho se podaří dosáhnout pouze tehdy, když se všichni aktéři ze soukromého i veřejného sektoru zapojí do společného návrhu a vytváření výzkumu a inovací a přivedou dohromady konečné uživatele, vědce, technology, výrobce, inovátory, podniky, vzdělávací instituce, tvůrce politik, občany a organizace občanské společnosti. Žádný z těchto ▌klastrů tudíž není zamýšlen pouze pro jednu skupinu aktérů a všechny činnosti budou prováděny v prvé řadě prostřednictvím projektů kooperativního výzkumu a projektů v oblasti inovací vybraných na základě konkurenčních výzev k podávání návrhů.

Vedle řešení globálních výzev budou činnosti v klastrech jakožto součást společné strategie k prosazování vedoucího postavení EU v průmyslové a sociální oblasti rovněž rozvíjet a uplatňovat ▌klíčové základní a vznikající technologie (ať již digitální, či nikoli). V příslušných případech se k tomu budou využívat kosmická data a služby EU. V tomto pilíři programu Horizont budou zahrnuty všechny úrovně technologické připravenosti až po úroveň 8, aniž by byly dotčeny právní předpisy Unie v oblasti hospodářské soutěže.

Na základě akcí vyplynou nové poznatky a vzniknou technologická i netechnologická řešení, technologie se přesune z laboratoře na trh, vzniknou aplikace, včetně pilotních linek a demonstrací, a budou zahrnuta opatření ke stimulaci uplatnění na trhu, zapojení soukromého sektoru a pobídek ke standardizačním činnostem v Unii. Technologie vyžadují kritické množství evropských výzkumných pracovníků a kritický podíl průmyslu, aby byly vytvořeny přední světové ekosystémy, jejichž součástí budou nejmodernější technologické infrastruktury, například pro testování. Budou maximalizovány synergické účinky s dalšími částmi programu Horizont Evropa a EIT, jakož i s dalšími programy.

Klastry podpoří rychlé zavádění jedinečných inovací v EU prostřednictvím široké řady dílčích činností, jako je komunikace, šíření a využívání výsledků, standardizace, podpora netechnických inovací a inovačních realizačních mechanismů a pomoc při utváření společenských, regulačních a tržních podmínek příznivých pro inovace, například dohod o inovacích. Budou zavedeny komunikační kanály o inovativních řešeních vycházejících z výzkumných a inovačních akcí s cílem oslovit veřejné a soukromé investory, jakož i komunikovat s dalšími relevantními programy na unijní, vnitrostátní či regionální úrovni. V této perspektivě se budou rozvíjet synergické účinky se třetím pilířem programu Horizont Evropa.

Klíčovým faktorem k dosažení udržitelného hospodářského růstu je rovnost žen a mužů. Hledisko rovnosti žen a mužů je tudíž důležité začlenit do všech globálních výzev.

1.  KLASTR „ZDRAVÍ“

1.1.  Zdůvodnění

Evropský pilíř sociálních práv zajišťuje všem právo na včasný přístup k dostupné ▌preventivní a léčebné zdravotní péči, která je bezpečná a kvalitní. To podtrhuje závazek EU, pokud jde o cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, které do roku 2030 požadují všeobecnou zdravotní péči pro všechny lidi a všechny věkové skupiny, aby nikdo nezůstal stranou a aby byla vymýcena úmrtí, kterým lze předcházet.

Zdravá populace má zásadní význam pro stabilní, udržitelnou a inkluzivní společnost a zlepšování zdraví je klíčem ke snižování chudoby, k řešení problematiky stárnoucí evropské společnosti, k podpoře sociálního pokroku a prosperity a ke zvyšování hospodářského růstu. Podle OECD souvisí 10% prodloužení střední délky života se zvýšením hospodářského růstu o 0,3–0,4 % ročně. V důsledku obrovských zlepšení v kvalitě života, životního prostředí, vzdělávání, zdraví a zdravotní péče se střední délka života v EU od jejího založení zvýšila o 12 let. V roce 2015 byla celková střední délka života v EU při narození 80,6 roku a celosvětově 71,4 roku. V minulých letech se v EU v průměru zvyšovala o 3 měsíce ročně. Kromě těchto zlepšení je možné u konkrétních skupin a různých evropských zemí pozorovat sociální a genderově specifické rozdíly ve střední délce života.

Výzkum a inovace v oblasti zdraví ▌významnou měrou přispěly k těmto výsledkům, ale i ke zlepšení produktivity a kvality v odvětví zdraví a zdravotní péče. EU však nadále čelí novým, nově vznikajícím nebo přetrvávajícím výzvám, které ohrožují její občany a veřejné zdraví, udržitelnost systémů zdravotní péče a sociální ochrany a konkurenceschopnost jejího odvětví zdraví a zdravotní péče. K největším výzvám v oblasti zdraví v EU patří: přístupnost a cenová dostupnost zdraví a zdravotní péče; nedostatek efektivní propagace zdraví a prevence nemocí; nárůst nepřenosných nemocí; zvýšený počet případů onemocnění rakovinou; nárůst výskytu duševních onemocnění; šíření antimikrobiální rezistence a výskyt epidemií infekčních nemocí; narůstající znečištění životního prostředí; přetrvávající nerovnosti v oblasti zdraví mezi jednotlivými zeměmi i uvnitř nich ▌mající neúměrný dopad na osoby, které jsou znevýhodněné nebo se nacházejí ve zranitelné životní fázi; odhalování, pochopení, kontrola, prevence a zmírňování zdravotních rizik, včetně aspektů souvisejících s chudobou, v rychle se měnícím společenském, městském, venkovském a přírodním prostředí; demografické změny, včetně otázek souvisejících se stárnutím, a rostoucí náklady na systémy zdravotní péče v Evropě ▌a zvyšující se tlak na evropské odvětví zdraví a zdravotní péče, aby nadále dokázalo konkurovat novým globálním hráčům v rozvíjení zdravotních inovací a jejich prostřednictvím. Navíc může v důsledku váhavosti vůči očkování dojít k poklesu proočkovanosti v některých skupinách obyvatelstva.

Tyto výzvy ve zdravotnictví jsou ze své podstaty komplexní, vzájemně propojené a globální a vyžadují multidisciplinární, technickou i netechnickou, mezioborovou a nadnárodní spolupráci. Činnostmi v oblasti výzkumu a inovací se vybudují úzké vazby mezi objevem, klinickým, translačním, epidemiologickým, etickým, environmentálním a socioekonomickým výzkumem a regulačními vědami. Zaměří se na oblasti nenaplněných klinických potřeb, jako jsou například vzácná nebo těžko léčitelná onemocnění (rakovinová onemocnění, například rakovina u dětí a rakovina plic). Využijí kombinovaných dovedností akademické obce, odborníků z praxe, regulačních subjektů a průmyslu a podpoří jejich spolupráci se zdravotnickými a sociálními službami, pacienty, tvůrci politik a občany s cílem zvýšit účinek veřejného financování a zajistit přenos výsledků do klinické praxe i do systémů zdravotní péče, přičemž zohlední kompetence členských států, pokud jde o organizaci a financování jejich zdravotnických systémů. Bude se plně využívat hraniční výzkum v oblasti genomiky a jiných multiomických přístupů, jakož i postupné zavádění přístupů personalizované medicíny, jež jsou důležité pro boj s řadou nepřenosných nemocí a pro digitalizaci v odvětví zdraví a zdravotní péče.

Výzkum a inovace budou podporovat strategickou spolupráci na úrovni EU a na mezinárodní úrovni s cílem sdílet odborné znalosti, kapacity a zdroje potřebné k vytvoření rozsahu, rychlosti a úspor z rozsahu ▌, jakož i k využívání synergických účinků, předcházení zdvojování úsilí a ▌sdílení očekávaných přínosů a souvisejících finančních rizik. Ve výzkumu a inovacích v oblasti zdraví v programu Horizont Evropa budou prosazovány synergické účinky, zejména se složkou Zdraví v rámci Evropského sociálního fondu plus.

Řešení v oblasti digitálního zdravotnictví vytvořila mnoho příležitostí pro řešení problémů pečovatelských služeb i jiných nově vznikajících potřeb stárnoucí společnosti. Příležitosti, které může digitalizace v oblasti zdraví a zdravotní péče nabídnout, by měly být využity v plném rozsahu, aniž dojde k ohrožení práva na soukromí a ochranu údajů. Digitální zařízení a software byly vyvinuty pro diagnostiku, léčbu a usnadnění vlastního zvládání onemocnění ze strany pacientů, včetně chronických onemocnění. Digitální technologie se také stále častěji využívají při lékařské odborné přípravě a vzdělávání a u pacientů a jiných příjemců zdravotní péče k přístupu k informacím o zdraví, jejich sdílení a vytváření.

Činnosti v oblasti výzkumu a inovací v souvislosti s touto globální výzvou budou rozvíjet znalostní základnu, využívat stávající znalosti a technologie, konsolidovat a vytvářet kapacitu v oblasti výzkumu a inovací a usilovat o řešení potřebná pro efektivnější propagaci zdraví a pro integrovanou prevenci, diagnostiku, monitorování, léčbu, rehabilitaci a vyléčení nemocí a pro (dlouhodobou a paliativní) péči. Výsledky výzkumu budou převedeny do podoby doporučení pro činnost a sděleny relevantním zúčastněným subjektům. Zlepšení výsledků v oblasti zdraví pak povede k lepším životním podmínkám a k prodloužení střední délky života, ke zdravému aktivnímu životnímu stylu, lepší kvalitě života a produktivitě ▌, většímu počtu let prožitých ve zdraví a k udržitelným systémům v oblasti zdraví a zdravotní péče. V souladu s články 14 a 15 nařízení a Listinou základních práv bude zvláštní pozornost věnována etice, ochraně lidské důstojnosti, genderovým a etnickým aspektům a potřebám znevýhodněných a zranitelných osob.

Řešení hlavních výzev v oblasti zdraví podpoří závazek EU, pokud jde o Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030, a další závazky v kontextu jiných organizací OSN a mezinárodních iniciativ, kam patří i globální strategie a akční plány Světové zdravotnické organizace (WHO). Přispěje k politickým cílům a strategiím EU, konkrétně k evropskému pilíři sociálních práv, jednotnému digitálnímu trhu EU, směrnici EU o přeshraniční zdravotní péči a evropskému akčnímu plánu „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci a k provádění příslušných regulačních rámců EU. ▌

Činnosti přímo přispějí zejména k následujícím cílům udržitelného rozvoje: cíl č. 3 – zdraví a kvalitní život, cíl č. 13 – opatření v oblasti klimatu.

1.2.  Oblasti intervence

1.2.1.  Celoživotní zdraví

Lidé ve zranitelné životní fázi (perinatální období, narození, rané dětství, dětství, dospívání, těhotenství, zralá a pozdní dospělost), včetně osob se zdravotním postižením nebo zraněním, mají v oblasti zdraví specifické potřeby, které vyžadují lepší pochopení a řešení na míru se zohledněním genderových a etických aspektů. To umožní snížit související nerovnosti v oblasti zdraví a zlepšit výsledky zdravotní péče ve prospěch aktivního a zdravého stárnutí v průběhu celého života, mimo jiné díky zdravému startu do života a stravě, jež snižují riziko duševních a tělesných nemocí v pozdějším věku. Prevence a komunikace vezmou v úvahu charakteristické rysy konkrétních cílových skupin.

Hlavní rysy

–  Porozumění ranému vývojiprocesu stárnutí v průběhu celého života,

–  prenatální a neonatální zdraví, zdraví matek, otců, kojenců i dětí, jakož i úloha rodičů, rodiny a pedagogů,

–  potřeby adolescentů v oblasti zdraví, včetně faktorů ovlivňujících duševní zdraví,

–  zdravotní následky postižení a zranění,

–  výzkum v oblasti opatření pro plánování, provádění a monitorování rehabilitace v průběhu celého života a zejména včasného individuálního rehabilitačního programu pro děti se zdravotním postižením,

–  zdravé stárnutí, nezávislý a aktivní život, včetně zapojení starších osob a osob se zdravotním postižením do společnosti,

–  vzdělávání a ▌gramotnost v oblasti zdraví, včetně digitální gramotnosti.

1.2.2.  Environmentální a sociální faktory ovlivňující zdraví

Lepší pochopení pozitivních a rizikových faktorů ovlivňujících zdraví, které jsou dány sociálním, kulturním, ekonomickým a fyzickým prostředím v každodenním životě lidí a na pracovišti, včetně zdravotního dopadu digitalizace, mobility osob (jako je migrace a cestování), znečištění, výživy, změny klimatu a dalších environmentálních aspektů pomůže identifikovat a zmírňovat rizika a hrozby pro zdraví a předcházet jim, snižovat úmrtí a nemoci vzniklé expozicí chemickým látkám a znečištěním životního prostředí, podporovat bezpečná, zdravá, odolná, udržitelná a environmentálně šetrná prostředí pro život a práci, podporovat zdravý životní styl a spotřební chování a rozvíjet spravedlivou, inkluzivní a důvěryhodnou společnost. To bude vycházet rovněž z populačních kohort, biomonitorování člověka a z epidemiologických studií.

Hlavní rysy

–  Technologie a metodiky pro posuzování rizik, expozic a zdravotních dopadů, pokud jde o chemické látky, látky znečišťující vnitřní a vnější prostředí a další zátěžové faktory, ▌které souvisí se změnou klimatu, pracovištěm, životním stylem nebo životním prostředím, a kombinované účinky několika zátěžových faktorů,

–  faktory související s životním prostředím a povoláním a socioekonomické, kulturní, genetické a behaviorální faktory mající dopad na fyzické i duševní zdraví a životní podmínky lidí a jejich interakce se zvláštním zaměřením na zranitelné a znevýhodněné osoby, otázky související s věkem a případně genderově specifické otázky, včetně dopadu projektování budov, výrobků a služeb na zdraví,

–  posouzení a řízení rizik a sdílení informací o rizicích, případně za podpory transdisciplinárních přístupů, a vylepšené nástroje pro rozhodování podložené fakty, včetně nahrazení zkoušek na zvířatech a alternativ k těmto zkouškám,

–  kapacita a infrastruktura pro bezpečné shromažďování, sdílení, využívání, opětovné použití a kombinování dat o všech faktorech ovlivňujících zdraví, včetně expozice člověka, a zajištění propojení těchto dat s databázemi týkajícími se environmentálních podmínek, životního stylu, zdravotního stavu a nemocí, a to na úrovni EU i na mezinárodní úrovni,

–  podpora zdraví a intervence v rámci primární prevence, včetně aspektů zaměstnanosti.

1.2.3.  Nepřenosná a vzácná onemocnění

Nepřenosná onemocnění včetně rakoviny a vzácných onemocnění představují velkou výzvu pro zdraví a společnost a vyžadují hlubší porozumění a taxonomii, jakož i efektivnější přístupy ▌, včetně přístupů založených na personalizované medicíně (nazývané rovněž „precizní medicína“) v prevenci, diagnostice, monitorování, léčbě, rehabilitaci a vyléčení, jakož i porozumění multimorbiditě.

Hlavní rysy

–  Porozumění mechanismům podílejícím se na vzniku nepřenosných nemocí včetně kardiovaskulárních onemocnění,

–  dlouhodobé populační studie prováděné za účelem podpory porozumění zdravotním parametrům a parametrům onemocnění a přispění ke stratifikaci obyvatelstva s cílem podpořit rozvoj preventivní medicíny,

–  diagnostické nástroje a techniky pro včasnější a přesnější diagnostiku, jakož i pro včasnou léčbu přizpůsobenou pacientovi, jež umožní oddálení nebo zvrácení progrese nemoci,

–   preventivní a screeningové programy v souladu s doporučeními WHO, OSN a EU, případně přesahující jejich rámec,

–   integrovaná řešení pro monitorování vlastního zdraví, podporu zdraví, prevenci nemocí a zvládání chronických stavů a multimorbidity, včetně neurodegenerativních a kardiovaskulárních onemocnění,

–   léčba, péče nebo jiné terapeutické intervence, včetně farmakologické i nefarmakologické léčby,

–   paliativní péče,

–  oblasti s vysokou mírou nenaplněných klinických potřeb, jako jsou vzácná onemocnění, včetně nádorových onemocnění u dětí,

–   posouzení komparativní účinnosti intervencí a řešení, mimo jiné i na základě dat získaných z praxe,

–   implementační výzkum s cílem zintenzivnit intervence v oblasti zdraví a podpořit jejich přenos do politik a systémů v oblasti zdraví,

–  rozvoj výzkumu a zlepšování informací ohledně vzácných onemocnění a jejich léčby a související péče, včetně personalizované medicíny.

1.2.4.  Infekční nemoci včetně nemocí souvisejících s chudobou a opomíjených nemocí

Hlavní výzvou pro veřejné a celosvětové zdraví, která si žádá efektivní mezinárodní spolupráci na úrovni EU i na globální úrovni, je ochrana osob před přeshraničními zdravotními hrozbami. Ta bude zahrnovat porozumění infekčním nemocem, včetně nemocí souvisejících s chudobou a opomíjených nemocí, jejich prevenci, připravenost na ně, včasné odhalení, výzkumné reakce na jejich výskyt a jejich léčbu a vyléčení ▌a také řešení antimikrobiální rezistence v rámci přístupu „jedno zdraví“.

Hlavní rysy

–  Porozumění mechanismům infekcí,

–  faktory způsobující výskyt nebo opětovný výskyt infekčních nemocí a jejich šíření, včetně přenosu ze zvířat na člověka (zoonóza) nebo z jiných částí životního prostředí (voda, půda, rostliny, potraviny) na člověka, jakož i dopad změny klimatu a vývoje ekosystémů na dynamiku infekčních nemocí,

–  předvídání, včasné a rychlé odhalení, kontrola a sledování infekčních nemocí, ▌infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče a faktorů souvisejících s životním prostředím,

–  boj proti antimikrobiální rezistenci, včetně epidemiologie, prevence a diagnostiky, a vývoj nových antimikrobiálních léčivých přípravků a očkovacích látek,

–  očkovací látky, včetně technologií platformy pro očkování, diagnostika, léčba a vyléčení infekčních onemocnění včetně komorbidit a koinfekcí,

–  řešení problematiky nedostatečného využívání očkovacích látek, porozumění váhavosti vůči očkování a budování důvěry v očkování,

–  účinná opatření a strategie v oblasti připravenosti a reakce na krizové situace související se zdravím a zotavení z nich, se zapojením komunit, a koordinace těchto opatření a strategií na regionální, vnitrostátní a unijní úrovni,

–  překážky zavádění a přenosu lékařských intervencí do klinické praxe a do systému zdravotnictví,

–  přeshraniční aspekty infekčních nemocí a zvláštní výzvy v zemích s nízkými a středními příjmy, jako jsou AIDS, tuberkulóza a tropické nemoci včetně malárie, rovněž ve vztahu k migračním tokům a k vyšší mobilitě osob obecně.

1.2.5.  Nástroje, technologie a digitální řešení v oblasti zdraví a zdravotní péče, včetně personalizované medicíny

Zdravotnické technologie a nástroje jsou klíčové pro veřejné zdraví a velkou měrou přispěly k důležitým zlepšením, kterých bylo v EU dosaženo v oblasti kvality života, zdraví a zdravotní péče. Klíčovou strategickou výzvou je tudíž navrhnout, vyvinout, realizovat, zavést a zhodnotit vhodné, důvěryhodné, bezpečné, uživatelsky vstřícné a nákladově efektivní nástroje a technologie pro oblast zdraví a zdravotní péče s náležitým ohledem na potřeby lidí se zdravotním postižením a stárnoucí společnosti. To zahrnuje klíčové základní technologie od nových biomateriálů po biotechnologii, jakož i jednobuněčné metody, multiomické přístupy a systémové léčebné metody, umělou inteligenci a jiné digitální technologie, které nabízejí značné zlepšení oproti stávajícím možnostem, jakož i stimulaci konkurenceschopného a udržitelného průmyslu souvisejícího se zdravím, který vytváří pracovní místa vysoké hodnoty. Evropský průmysl související se zdravím je jedním z klíčových hospodářských odvětví v EU, které představuje 3 % HDP a zaměstnává 1,5 milionu lidí. Je třeba co nejdříve zapojit příslušné zúčastněné strany, přičemž bude přihlédnuto k netechnologickému rozměru, aby byla zajištěna přijatelnost nových technologií, metodik a nástrojů. To se týká občanů, poskytovatelů zdravotní péče a zdravotnických pracovníků.

Hlavní rysy

–  Nástroje a technologie pro aplikace napříč zdravotním spektrem a pro jakoukoli relevantní lékařskou indikaci, včetně funkčních poškození,

–  integrované nástroje, technologie, zdravotnické prostředky, lékařské zobrazování, biotechnologie, nanomedicína a pokročilé terapie (včetně buněčné a genové terapie) a digitální řešení pro lidské zdraví a péči, včetně umělé inteligence, mobilních řešení a zdravotní péče na dálku, případně při současném zohlednění aspektů nákladově efektivní výroby v raném stádiu (s cílem optimalizovat fázi industrializace a potenciál inovací za účelem získání cenově dostupného léčivého přípravku),

–  pilotní projekty, rozsáhlé zavádění, optimalizace a inovativní zadávání veřejných zakázek, pokud jde o technologie a nástroje v oblasti zdraví a zdravotní péče v reálných podmínkách, včetně klinických hodnocení, a implementační výzkum včetně diagnostiky založené na personalizované medicíně,

–  inovativní procesy a služby pro rozvoj, výrobu a rychlé dodávání nástrojů a technologií pro zdraví a zdravotní péči,

–  bezpečné, účinné, nákladově efektivní, interoperabilní a kvalitní nástroje a technologie v oblasti zdraví a zdravotní péče a jejich etický, právní a sociální dopad, včetně problematiky společenské přijatelnosti,

–  regulační věda a standardy pro ▌technologie a nástroje v oblasti zdraví a zdravotní péče,

–  správa zdravotnických údajů, včetně interoperability údajů, integrace, analytické metody a metody vizualizace, procesy rozhodování opírající se o umělou inteligenci, vytěžování dat, technologie dat velkého objemu, bioinformatika a vysoce výkonná výpočetní technika v zájmu podpory personalizované medicíny včetně prevence a optimalizace úsilí o zdraví.

1.2.6.  Systémy zdravotní péče

Systémy zdravotní péče jsou klíčovým aktivem sociálních systémů EU a v roce 2017 na ně připadalo 24 milionů zaměstnanců v odvětví zdravotní a sociální péče. ▌Hlavní prioritou členských států je zařídit, aby byly systémy zdravotní péče bezpečné a zabezpečené, dostupné pro všechny, integrované, nákladově efektivní, odolné, udržitelné a důvěryhodné, poskytovaly včasné a relevantní služby a snižovaly nerovnosti, mimo jiné uvolněním potenciálu digitálních inovací a inovací založených na datech, které staví na otevřených a bezpečných evropských datových infrastrukturách a zajistí lepší zdravotní péči zaměřenou na člověka. Digitální transformaci oblasti zdraví a zdravotní péče urychlí nové příležitosti, jako je zavádění 5G, koncept digitálního replikování fyzických objektů a internet věcí.

Hlavní rysy

–  Podpora znalostní základny reforem v systémech zdravotnictví a souvisejících politikách v Evropě i mimo její rámec,

–  nové modely a přístupy ke zdraví a zdravotní péči, včetně přístupů personalizované medicíny, aspektů řízení a organizačních aspektů, a jejich přenositelnost z jedné země/regionu do jiné nebo jejich přizpůsobení,

–  zlepšování hodnocení zdravotnických technologií,

–  vývoj nerovností v oblasti zdraví a účinná politická odpověď,

–  budoucí pracovní síla v oblasti zdravotnictví a její potřeby, včetně digitálních dovedností,

–  zlepšování včasných, spolehlivých, bezpečných a důvěryhodných zdravotnických informací a využívání / opětovné použití zdravotnických údajů, včetně elektronické zdravotnické dokumentace, s náležitým zohledněním ochrany údajů, včetně zneužívání informací o osobním životním stylu a zdraví, bezpečnosti, dostupnosti, interoperability, standardů, srovnatelnosti a integrity,

–  odolnost systémů zdravotní péče při vstřebávání dopadů krizí a přijímání přelomových inovací,

–  řešení pro posílení účasti občanů a pacientů, monitorování vlastního zdraví a komunikaci s odborníky ve zdravotnických a sociálních službách s cílem poskytovat integrovanější péči a přístup zaměřený na uživatele, a to při zvážení rovného přístupu,

–  data, informace, znalosti a osvědčené postupy z výzkumu v oblasti systémů zdravotní péče na úrovni EU a celosvětově, které vycházejí ze stávajících poznatků a databází.

2.  KLASTR „KULTURA, KREATIVITA A INKLUZIVNÍ ▌SPOLEČNOST“

2.1.  Zdůvodnění

EU představuje jedinečný způsob spojení hospodářského růstu, cílů udržitelného rozvoje a sociálních politik s vysokou mírou sociálního začlenění a sdílenými hodnotami zahrnujícími demokracii, lidská práva, genderovou rovnost a bohatství rozmanitosti. Tento model se neustále vyvíjí a musí se potýkat s výzvami, jako jsou mimo jiné globalizace a technologická změna a prohlubování nerovností. ▌

EU musí prosazovat model inkluzivního a udržitelného růstu a zároveň sklízet plody technologického pokroku, zvyšovat důvěru v demokratickou správu a prosazovat její inovaci, podporovat vzdělávání, bojovat s nerovnostmi, nezaměstnaností, marginalizací, diskriminací a radikalizací, zaručovat dodržování lidských práv, podporovat kulturní rozmanitost a evropské kulturní dědictví a prostřednictvím sociálních inovací posilovat postavení občanů. Nadále zůstane prioritou také řízení migrace a integrace migrantů. Pro reakci na tyto výzvy a plnění cílů EU má zásadní význam úloha výzkumu a inovací ve společenských a humanitních vědách a v umění, jakož i v kulturním a kreativním odvětví. Do všech oblastí intervence v tomto klastru jsou zahrnuty zejména aspekty společenských a humanitních věd.

Závažnost, složitost a mezigenerační a nadnárodní charakter těchto výzev si žádají akci EU na více úrovních. Řešení tak závažných sociálních, politických, kulturních a ekonomických problémů ▌pouze na vnitrostátní úrovni by s sebou neslo riziko neefektivního využívání zdrojů, roztříštěného přístupu a nejednotných standardů znalostí a kapacity.

Výzkumné a inovační činnosti v rámci této globální výzvy budou celkově sladěny s prioritami EU v těchto oblastech: demokratická změna; růst, zaměstnanost a investice; spravedlnost a základní práva; migrace; hlubší a spravedlivější evropská měnová unie; jednotný digitální trh. V návaznosti na závazky Římské agendy se úsilí zaměří na „sociální Evropu“ a „Unii, která zachovává naše kulturní dědictví a podporuje kulturní rozmanitost.“ Podpoří také evropský pilíř sociálních práv a globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci. ▌Budou využity synergie s programem Spravedlnost a programem Práva a hodnoty, které podporují činnosti v oblasti přístupu ke spravedlnosti, práv obětí, genderové rovnosti, nediskriminace, ochrany údajů a propagaci evropského občanství, jakož i synergie s programy Kreativní Evropa a Digitální Evropa, Erasmus a Erasmus+ a s Evropským sociálním fondem plus.

Činnosti přímo přispějí zejména k následujícím cílům udržitelného rozvoje: cíl č. 1 – konec chudoby, cíl č. 3 – zdraví a kvalitní život, cíl č. 4 – kvalitní vzdělávání, cíl č. 5 – rovnost žen a mužů, cíl č. 8 – důstojná práce a hospodářský růst, cíl č. 9 – průmysl, inovace a infrastruktura, cíl č. 10 – méně nerovností, cíl č. 11 – udržitelná města a obce, cíl č. 16 – mír, spravedlnost a silné instituce.

2.2.  Oblasti intervence

2.2.1.  Demokracie a správa věcí veřejných

Zdá se, že se vytrácí důvěra v demokracii a zavedené politické instituce. Strany vymezující se proti establishmentu, populistické strany a sílící nativismus jsou rostoucí projevy rozčarování z politiky. To je doprovázeno mimo jiné sociálně-ekonomickými nerovnostmi, vysokými migračními toky a obavami z bezpečnosti. Řešení stávajících a budoucích výzev vyžaduje nové zamyšlení nad tím, jak se musí přizpůsobit demokratické instituce na všech úrovních v kontextu větší diverzity, globální hospodářské soutěže, rychlých technologických pokroků a digitalizace, přičemž zásadním prvkem je vnímání demokratické rétoriky, postupů a institucí ze strany občanů.

Hlavní rysy

–  Historie, vývoj a efektivnost demokracií na různých úrovních a v různých podobách; ▌úloha politik v oblasti vzdělávání, kultury a mládeže jakožto úhelných kamenů demokratického občanství,

–  úloha sociálního kapitálu a přístup ke kultuře při posilování demokratického dialogu a účasti občanů, otevřené a důvěřující společnosti,

–  inovativní a odpovědné přístupy k podpoře transparentnosti, přístupnosti, schopnosti reagovat, odpovědnosti, důvěryhodnosti, odolnosti, efektivity a legitimity demokratické správy věcí veřejných při plném dodržování základních a lidských práv a zásad právního státu,

–  strategie za účelem boje proti populismu, rasismu, polarizaci, korupci, extremismu, radikalizaci a terorismu a za účelem začlenění a zapojení občanů ▌a posílení jejich postavení,

–  analýza a rozvoj sociálního, hospodářského a politického začlenění a mezikulturní dynamiky v Evropě i za jejími hranicemi,

–  lepší pochopení úlohy standardů novinářské práce a obsahu vytvářeného uživateli v hyperpropojené společnosti a vývoj nástrojů pro boj proti dezinformacím,

–  úloha multikulturní identity, včetně duchovní, ve vztahu k demokracii, občanství a politickému zapojení, jakož i základní hodnoty EU, jako je respekt, tolerance, genderová rovnost, spolupráce a dialog,

–  podpora výzkumu zaměřeného na pochopení identity a pocitu sounáležitosti napříč komunitami, regiony a národy,

–  dopad technického a vědeckého pokroku včetně dat velkého objemu, online sociálních sítí a umělé inteligence na demokracii, soukromí a svobodu projevu,

–  poradní, participativní a přímá demokracie a správa věcí veřejných a aktivní a inkluzivní občanství včetně digitálního rozměru,

–  dopad ekonomických a sociálních nerovností na politickou účast a demokratickou správu věcí veřejných a výzkum toho, do jaké míry může přispět k odstraňování nerovností a k boji proti všem formám diskriminace, včetně diskriminace na základě pohlaví, a k odolnější demokracii,

–  lidský, sociální a politický rozměr trestné činnosti, dogmatismu a radikalizace ve vztahu k osobám, které se takového chování dopouštějí nebo potenciálně mohou dopouštět, a k osobám, které jím jsou zasaženy nebo mohou být zasaženy,

–  boj proti dezinformacím, falešným zprávám a nenávistným verbálním projevům a jejich dopadu na utváření veřejné sféry,

–  EU jakožto mezinárodní a regionální aktér v mnohostranné správě, včetně nových přístupů k vědecké diplomacii,

–  účinnost systémů soudnictví a lepší přístup ke spravedlnosti na základě nezávislosti soudnictví a zásad a lidských práv se spravedlivými, účinnými a transparentními procesními metodami v občanských i trestních věcech.

2.2.2.  Kulturní dědictví

Evropské kulturní a kreativní odvětví buduje mosty mezi uměním, kulturou, duchovním přesvědčením a zážitky a kulturním dědictvím, podnikáním a technologií. Dále hrají kulturní a kreativní odvětví klíčovou úlohu při reindustrializaci Evropy, jsou hnacím motorem růstu a jejich strategická pozice jim umožňuje šíření inovací do dalších průmyslových odvětví, jako je cestovní ruch, maloobchod, média a digitální technologie a inženýrství. Kulturní dědictví je nedílnou součástí kulturního a kreativního odvětví a našeho života, má význam pro společenství, skupiny a společnosti a dává pocit sounáležitosti. Je to most mezi minulostí a budoucností našich společností. Pro vytváření inkluzivní společnosti v Evropě a na celém světě je zásadní lepší porozumění našemu kulturnímu dědictví a tomu, jak je vnímáno a interpretováno. Kulturní dědictví je rovněž hnací silou evropských, vnitrostátních, regionálních a lokálních ekonomik a mocným zdrojem inspirace pro kreativní a kulturní odvětví. Klíčovými výzvami pro tuto i budoucí generaci je zpřístupnění, uchování, ochrana a obnova, interpretace a využití plného potenciálu našeho kulturního dědictví. Hmotné i nehmotné kulturní dědictví je významným přínosem a inspirací pro umění, tradiční řemesla i kulturní, kreativní a podnikatelská ▌odvětví, která jsou hnacím motorem udržitelného hospodářského růstu, vytváření nových pracovních míst a zahraničního obchodu. V tomto smyslu je třeba ve spolupráci s místními komunitami a relevantními zúčastněnými stranami zvažovat inovace i odolnost kulturního dědictví. Může rovněž sloužit jako zprostředkovatel kulturní diplomacie a jako faktor budování identity a kulturní a sociální soudržnosti.

Hlavní rysy

–  Studie a vědy zaměřené na kulturní dědictví, využívající nejmodernější technologie a inovativní metody včetně digitálních,

–  přístup ke kulturnímu dědictví a jeho sdílení pomocí inovativních vzorců a způsobů použití a participativních modelů správy,

–  výzkum v zájmu přístupnosti kulturního dědictví prostřednictvím nových technologií, jako jsou cloudové služby, mimo jiné včetně prostoru pro spolupráci v oblasti evropského kulturního dědictví, jakož i podpora a usnadňování předávání know-how a dovedností. Tomu bude předcházet posouzení dopadu,

–  udržitelné modely podnikání v zájmu posílení finanční základny odvětví kulturního dědictví,

–  propojení kulturního dědictví se vznikajícími kreativními odvětvími, včetně interaktivních médií, a sociálních inovací,

–  přínos kulturního dědictví k udržitelnému rozvoji skrze uchování, ochranu, rozvoj a regeneraci kulturní krajiny, kdy EU může sloužit jako laboratoř pro inovace opírající se o dědictví a udržitelný kulturní cestovní ruch,

–  uchování, ochrana, rozšiřování a obnova kulturního dědictví a jazyků a udržitelné nakládání s nimi, včetně využívání tradičních dovedností a řemesel nebo nejmodernějších technologií včetně digitálních,

–  vliv kulturní paměti, tradic, vzorců chování, vnímání, přesvědčení, hodnot, pocitu sounáležitosti a identity; úloha kultury a kulturního dědictví v multikulturních společnostech a vzorce kulturního začleňování a vyloučení.

2.2.3.  Socioekonomická transformace

Evropské společnosti procházejí hlubokou socioekonomickou a kulturní transformací, především v důsledku globalizace a technologických inovací. Zároveň se ve většině evropských zemí zvyšuje příjmová nerovnost(15). Potřebné jsou politiky zaměřené do budoucna, které budou prosazovat udržitelný a inkluzivní růst, genderovou rovnost, dobré životní podmínky a odstraňování nerovností, podporovat produktivitu (včetně pokroku v jejím měření s ohledem na sociálně-územní nerovnosti) a lidský kapitál, chápat migraci a výzvy spojené s integrací a reagovat na ně a podporovat mezigenerační solidaritu, mezikulturní dialog a sociální mobilitu. Pro spravedlivější a prosperující budoucnost jsou zapotřebí dostupné, inkluzivní a vysoce kvalitní systémy vzdělávání a odborné přípravy.

Hlavní rysy

–  Znalostní základna poskytující poradenství v otázkách investic a politik, zejména v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, a podporující dovednosti s vysokou přidanou hodnotou, produktivitu, sociální mobilitu, růst, sociální inovace a vytváření pracovních míst; úloha vzdělávání a odborné přípravy při řešení nerovností a podpoře začleňování, včetně předcházení školní neúspěšnosti,

–  sociální udržitelnost, která jde nad rámec ukazatelů založených pouze na HDP, obzvláště nové ekonomické a obchodní modely a nové finanční technologie,

–  statistické a jiné ekonomické nástroje pro lepší pochopení růstu a inovací v kontextu pomalého zvyšování produktivity nebo strukturálních ekonomických změn,

–  nové modely řízení v nově se objevujících hospodářských oblastech a tržních institucích,

–  nové typy práce, úloha práce, rozšiřování dovedností, trendy a změny na trzích práce a v příjmech v současných společnostech a jejich dopady na distribuci příjmů, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, pracovní prostředí, nediskriminace včetně genderové rovnosti a sociální začlenění,

–  lepší porozumění společenským změnám v Evropě a jejich dopadu,

–  účinky sociální, technologické a hospodářské transformace na přístup k bezpečnému, zdravému, cenově dostupnému a udržitelnému bydlení,

–  systémy daní a dávek spolu s politikami v oblasti sociálního zabezpečení a sociálních investic usilující o spravedlivé a udržitelné odstranění nerovností a řešení ▌dopadů techniky, demografie a rozmanitosti,

–  inkluzivní a udržitelné modely rozvoje a růstu pro městské, poloměstské a venkovské prostředí,

–  chápání mobility osob a jejích dopadů v kontextu sociální a hospodářské transformace nazírané v globálním a místním měřítku pro lepší řízení migrace, dále respektování odlišností, dlouhodobá integrace migrantů včetně uprchlíků a dopad souvisejících politických intervencí; dodržování mezinárodních závazků a lidských práv a otázky rozvojové pomoci a spolupráce; širší a lepší přístup ke kvalitnímu vzdělávání, odborné přípravě, trhu práce, kultuře a podpůrným službám a aktivní a inkluzivní občanství, obzvláště pro zranitelné osoby, včetně migrantů,

–  řešení důležitých výzev, kterým čelí evropské modely týkající se sociální soudržnosti, přistěhovalectví, integrace, demografických změn, stárnutí, zdravotního postižení, vzdělávání, chudoby a sociálního vyloučení,

–   pokročilé strategie a inovativní metody pro genderovou rovnost ve všech sociálních, hospodářských a kulturních oblastech a pro řešení genderové předpojatosti a genderově podmíněného násilí,

–  systémy vzdělávání a odborné přípravy na podporu a lepší využití digitální transformace EU a na zvládnutí rizik plynoucích z globální propojenosti a technologických inovací, zejména nových online rizik, etických obav, sociálně-ekonomických nerovností a radikálních změn na trhu,

–  modernizace systémů veřejných orgánů v oblasti správy a řízení tak, aby zapojovaly občany a splňovaly jejich očekávání, pokud jde o poskytování služeb, transparentnost, přístupnost, otevřenost, odpovědnost a zaměření na uživatele.

3.  KLASTR „CIVILNÍ BEZPEČNOST PRO SPOLEČNOST“

3.1.  Zdůvodnění

Evropská spolupráce přispěla na evropském kontinentu k období bezprecedentního míru, stability a prosperity. Nicméně Evropa musí reagovat na výzvy vyplývající z neustálého ohrožování bezpečnosti naší stále složitější a digitalizované společnosti. Teroristické útoky a radikalizace spolu s počítačovými útoky a hybridními hrozbami dávají vzniknout velkým obavám o bezpečnost a zvyšují napětí ve společnosti. Pozornost si zaslouží rovněž nové, objevující se bezpečnostní hrozby, které s sebou přinesou v blízké budoucnosti nové technologie. Budoucí bezpečnost a prosperita závisí na lepších schopnostech chránit Evropu před takovýmito hrozbami. Těm nelze čelit čistě technologickými prostředky, ale vyžaduje to znalosti o lidech, jejich historii, kultuře a chování, jakož i zohlednění etických aspektů ohledně rovnováhy mezi bezpečností a svobodou. Evropa musí navíc zajistit svoji nezávislost na technologiích, které jsou kritické z hlediska bezpečnosti, a podpořit rozvoj průlomových bezpečnostních technologií.

Evropské občany, státní instituce, orgány EU a hospodářství je třeba chránit před přetrvávajícími hrozbami terorismu a organizovaného zločinu, včetně obchodu se zbraněmi, drogami a lidmi a nezákonným obchodem s kulturními statky. Lepší porozumění vyžaduje i lidský a sociální rozměr kriminality a násilné radikalizace, aby bylo možné zlepšit veřejný pořádek, pokud jde o bezpečnost. Klíčové je rovněž posilování ochrany a bezpečnosti lepší správou hranic, včetně námořních a pozemních hranic. S postupující digitalizací hospodářství a společnosti je na vzestupu počítačová kriminalita a diverzifikují se rizika s ní spojená. Aby Evropa ochránila demokratickou, sociální a hospodářskou stabilitu, musí nadále vynakládat úsilí na zlepšení kybernetické bezpečnosti, digitálního soukromí a ochrany osobních údajů a bojovat s šířením nepravdivých a škodlivých informací. Je zapotřebí dalšího úsilí, aby se omezil dopad extrémních povětrnostních jevů, které jsou stále intenzivnější v důsledku klimatických změn, na život a živobytí; jde například o záplavy, bouře, vlny veder nebo sucha způsobující lesní požáry, degradaci půdy a jiné přírodní katastrofy, např. zemětřesení. Katastrofy, ať už přírodní nebo způsobené člověkem, mohou ohrozit důležité funkce společnosti a kritickou infrastrukturu, jako je komunikace, zdravotnictví, dodávky potravin, pitné vody a energie, doprava, bezpečnost a veřejná správa.

To vyžaduje technický výzkum i výzkum lidských faktorů zapojených do zlepšování odolnosti vůči katastrofám, případně včetně testovacích aplikací, odborné přípravy a kybernetické hygieny a vzdělávání. Je třeba vyvinout větší úsilí s cílem hodnotit výsledky výzkumu v oblasti bezpečnosti a prosazovat jejich uplatňování.

Tento klastr bude usilovat o synergie zejména s těmito programy: Fond pro vnitřní bezpečnost, Fond pro integrovanou správu hranic a program Digitální Evropa, jakož i o lepší výzkum a spolupráci v oblasti inovací mezi mezivládními agenturami a organizacemi, a to i prostřednictvím mechanismů výměny a konzultací, například v oblasti intervence „Ochrana a bezpečnost“.

Součástí širší komplexní reakce EU na bezpečnostní hrozby je výzkum v oblasti bezpečnosti. Přispívá k procesu budování schopností tím, že umožňuje, aby v budoucnu byly dostupné technologie, techniky a aplikace, které odstraní nedostatky v oblasti schopností, na něž poukazují tvůrci politik, odborníci z praxe a organizace občanské společnosti. Již teď představuje financování výzkumu prostřednictvím rámcového programu EU přibližně 50 % celkového veřejného financování výzkumu v oblasti bezpečnosti v EU. Plně se využijí dostupné nástroje, včetně evropského kosmického programu (Galileo a EGNOS, Copernicus, získávání poznatků o situaci ve vesmíru a družicová komunikace v rámci státní správy). Výzkumné a inovační činnosti v rámci tohoto programu budou sice zaměřeny výlučně na civilní aplikace, v zájmu posílení synergií se však bude usilovat o koordinaci s obranným výzkumem financovaným EU, a to s ohledem na skutečnost, že existují oblasti technologií dvojího užití. Zdvojování financování bude zabráněno. Přeshraniční spolupráce přispívá k rozvoji jednotného evropského trhu v oblasti bezpečnosti a ke zlepšování výkonnosti odvětví, což posiluje autonomii EU. Náležitá pozornost bude věnována lidskému chápání a vnímání bezpečnosti.

Výzkum v oblasti bezpečnosti navazuje na závazek Římské agendy usilovat o „bezpečnou a chráněnou Evropu“ a napomáhá k vytvoření skutečné a účinné bezpečnostní unie.

Činnosti přímo přispějí zejména k následujícím cílům udržitelného rozvoje: cíl č. 16 – mír, spravedlnost a silné instituce.

3.1.1.   Společnost odolná vůči katastrofám

Katastrofy mohou mít různé příčiny, ať už přírodní nebo způsobené člověkem, včetně teroristických útoků, jevů spojených s klimatem a jiných extrémních jevů (včetně zvyšování hladiny moří), lesních požárů, vln veder, povodní, sucha, desertifikace, zemětřesení, tsunami a sopečných jevů, vodních krizí, povětrnostních jevů způsobených událostmi ve vesmíru, průmyslových a dopravních katastrof, chemických, biologických, radiologických a jaderných událostí, a to i zřetězením rizik. Cílem je zabránit ztrátám na životech, újmám na zdraví, škodám na životním prostředí, traumatům i hospodářské a majetkové škodě způsobené katastrofami, omezit tyto jevy, zajistit zabezpečení dodávek potravin, léků, zdravotnických služeb a vody, jakož i lépe porozumět rizikům vzniku katastrof a možnostem jejich omezení a posílit odstraňování jejich následků. To s sebou nese zahrnutí plného spektra řízení krizí: od prevence a odborné přípravy přes řízení krizí až po řízení v pokrizovém období a odolnost.

Hlavní rysy

–  Technologie, kapacity a řízení pro složky první reakce zasahující při mimořádných událostech v krizových situacích, při katastrofách, v pokrizových situacích a v počáteční fázi obnovy,

–  kapacita společnosti lépe řídit a snížit riziko vzniku katastrof a předcházet mu, též prostřednictvím řešení inspirovaných přírodou, zlepšováním prognostických schopností, prevence, připravenosti a reakce na stávající a nová rizika a dominové efekty, posouzení dopadu a lepší chápání lidského faktoru v rámci strategií pro řízení rizik a sdělování informací o rizicích,

–  účinněji podporovat filozofii lepší rekonstrukce formulované v sendajském rámci lepším porozuměním obnově po katastrofě a výzkumem zaměřeným na účinnější posouzení rizika provedeném po katastrofě,

–  interoperabilita zařízení a postupů pro usnadnění přeshraniční operativní spolupráce a integrovaný trh EU.

3.1.2.   Ochrana a bezpečnost

Je třeba chránit občany před bezpečnostními hrozbami plynoucími z trestné činnosti, včetně terorismu a hybridních hrozeb, a na tyto hrozby reagovat; chránit lidi, veřejné prostory a kritickou infrastrukturu před fyzickými útoky (včetně CBRN-E) i kybernetickými útoky; bojovat proti terorismu a násilné radikalizaci, včetně pochopení teroristického myšlení a přesvědčení a jejich potírání; předcházet závažné trestné činnosti, včetně počítačové a organizované trestné činnosti (jako je pirátství a padělání výrobků), a potírat ji; podporovat oběti; sledovat finanční toky z trestné činnosti; rozvíjet nové forenzní schopnosti; podporovat využívání dat pro účely prosazování práva a k zajištění ochrany osobních údajů v rámci činností v oblasti prosazování práva; posilovat schopnosti v oblasti ochrany hranic, podporovat řízení vzdušných, pozemních a námořních hranic EU, pokud jde o pohyb osob a zboží, a v souvislosti se všemi těmito bezpečnostními hrozbami a při jejich prevenci a zmírňování rozumět lidskému faktoru. Stěžejní je udržovat flexibilitu, aby bylo možné rychle reagovat na nové a nečekané bezpečnostní problémy, které mohou vzniknout.

Hlavní rysy

–  Inovativní přístupy a technologie pro bezpečnostní sbory (například policejní složky, hasičské sbory, zdravotnické služby, pohraniční a pobřežní stráž, celní úřady), zejména v souvislosti s digitální transformací a interoperabilitou bezpečnostních sil, provozovatele infrastruktury, organizace občanské společnosti a osoby spravující otevřené prostory,

–  analýza fenoménu přeshraniční trestné činnosti, pokročilé metody rychlého, spolehlivého a standardizovaného sdílení a sběru údajů se zvýšenou ochranou soukromí, jakož i osvědčené postupy,

—  lidský a sociálně-ekonomický rozměr trestné činnosti a násilné radikalizace ve vztahu k osobám skutečně či potenciálně zapojeným do takového chování, jakož i osobám, které jím jsou nebo mohou být zasaženy, včetně chápání a potírání teroristického myšlení a přesvědčení a trestné činnosti na základě pohlaví, sexuální orientace nebo rasové diskriminace,

—  analýza bezpečnostních aspektů nových technologií, jako je sekvencování DNA, úprava genomu, nanomateriály a funkční materiály, umělá inteligence, autonomní systémy, drony, robotika, kvantová výpočetní technika, kryptoměny, trojrozměrný tisk a nositelná elektronika, technologie blockchain, jakož i zvyšování povědomí občanů, veřejných orgánů a průmyslu s cílem zamezit vzniku nových bezpečnostních rizik a omezovat stávající rizika, mimo jiné i rizika vyplývající z těchto nových technologií ▌,

–  zlepšování prognostických a analytických schopností pro účely tvorby politik a na strategické úrovni ohledně bezpečnostních rizik,

–  ochrana kritických infrastruktur, jakož i otevřeného a veřejného prostoru před fyzickými, digitálními a hybridními hrozbami včetně účinků změny klimatu,

–  monitorování a potírání dezinformací a falešných zpráv s důsledky pro bezpečnost, včetně rozvoje schopností odhalovat zdroje manipulace,

–  technologický rozvoj pro civilní aplikace zaměřené na případné posílení interoperability mezi civilní ochranou a vojenskými silami,

–  interoperabilita zařízení a postupů za účelem usnadnění přeshraniční, mezivládní a meziagenturní operativní spolupráce a rozvoje integrovaného trhu EU,

–  rozvoj nástrojů a metod účinného a účelného integrovaného řízení hranic, zejména v zájmu zlepšení schopnosti reakce a lepší kapacity pro monitorování pohybu přes vnější hranice s cílem posílit odhalování rizik, reakci na incidenty a prevenci trestné činnosti,

–  odhalování podvodných činností na hraničních přechodech a v rámci celého dodavatelského řetězce, včetně identifikace zfalšovaných nebo jinak manipulovaných dokladů a odhalování obchodování s lidmi a nelegálním zbožím,

–  zajištění ochrany osobních údajů v rámci činností v oblasti prosazování práva, zejména s ohledem na rychlý technologický rozvoj, včetně důvěrnosti a integrity informací a sledovatelnosti a zpracování všech transakcí,

–  rozvoj technik pro identifikaci padělaných výrobků, pro posílení ochrany původních částí a zboží a pro kontrolu přepravovaných výrobků.

3.1.3.   Kybernetická bezpečnost

Nekalé kybernetické činnosti ohrožují nejen naše ekonomiky, ale také samotné fungování našich demokracií, naše svobody a naše hodnoty. Kybernetické hrozby mají často povahu trestné činnosti motivované ziskem, pohnutky však mohou být i politické a strategické. Naše budoucí bezpečnost, svoboda, demokracie a prosperita závisí na zlepšení naší schopnosti chránit EU před kybernetickými hrozbami. Digitální transformace vyžaduje podstatné zlepšení kybernetické bezpečnosti k zajištění ochrany obrovského množství zařízení internetu věcí, která budou podle očekávání připojena k internetu, a bezpečného provozování sítě a informačních systémů, mimo jiné i pokud jde o elektrizační soustavy, dodávky a rozvod pitné vody, vozidla a dopravní systémy, nemocnice, finance, veřejné instituce, továrny a domácnosti. Evropa musí budovat odolnost vůči kybernetickým útokům a účinné kybernetické odrazování a zároveň zajišťovat posilování ochrany údajů a svobody občanů. V zájmu Unie je zajistit, aby vytvořila a ponechala si klíčové strategické kapacity v oblasti kybernetické bezpečnosti v zájmu zabezpečení jednotného digitálního trhu, a zejména k zajištění ochrany kritických sítí a informačních systémů a poskytování klíčových služeb v oblasti kybernetické bezpečnosti. Unie musí být schopna samostatně zabezpečit svá digitální aktiva a být na celosvětovém trhu kybernetické bezpečnosti konkurenceschopná.

Hlavní rysy

–  Technologie v celém digitálním hodnotovém řetězci (od bezpečných komponent a kryptografie odolné vůči kvantové výpočetní technice až po samoopravitelný software a sítě),

–  technologie, metody, standardy a osvědčené postupy v zájmu řešení ▌hrozeb v oblasti kybernetické bezpečnosti, které předvídají budoucí potřeby a udržují konkurenceschopnost evropského průmyslu, včetně nástrojů elektronické identifikace, odhalování hrozeb, kybernetické hygieny a zdrojů pro výcvik a vzdělávání,

–  otevřená spolupráce pro evropskou síť kompetencí a centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost.

4.   KLASTR „DIGITÁLNÍ OBLAST, PRŮMYSL A VESMÍR

4.1.   Zdůvodnění

Aby byla zajištěna konkurenceschopnost průmyslu a schopnost řešit budoucí globální výzvy, musí EU zvýšit svou technologickou suverenitu a své vědecké, technologické a průmyslové kapacity v klíčových oblastech, o které se opírá transformace naší ekonomiky, pracovišť a společnosti.

Na průmysl v EU připadá jedno z pěti pracovních míst, dvě třetiny soukromých investic do výzkumu a vývoje a 80 % vývozu EU. Nová vlna inovací, která bude zahrnovat slučování fyzických a digitálních technologií, přinese obrovské příležitosti pro průmysl EU a zlepší kvalitu života občanů EU.

Hlavním hnacím motorem je digitalizace. S tím, jak se digitalizace rychlým tempem šíří napříč všemi obory, jsou pro sílu naší ekonomiky a udržitelnost naší společnosti zásadní investice do prioritních oblastí, od důvěryhodné umělé inteligence přes internet nové generace a vysoce výkonnou výpočetní techniku až po fotoniku, kvantové technologie, robotiku a mikro- a nanoelektroniku. Investice do digitálních technologií, jejich výroba a používání představují hlavní impulz pro hospodářský růst EU; jenom v období 2001 až 2011 vedly k 30% zvýšení. V této souvislosti má v EU i nadále zásadní význam role malých a středních podniků, a to jak z hlediska růstu, tak z hlediska zaměstnanosti. Využívání digitálních technologií malými a středními podniky podporuje konkurenceschopnost a udržitelnost.

Na klíčových základních technologiích(16) stojí spojení digitálního a fyzického světa, které je ústředním tématem této nové globální vlny inovací. Investice do výzkumu, vývoje, demonstrací a zavádění klíčových základních technologií a zajištění bezpečných, udržitelných a dostupných dodávek surovin a pokročilých materiálů zajistí Evropské unii strategickou autonomii a pomůže průmyslu EU významně snížit svoji uhlíkovou a environmentální stopu.

Podle potřeby budou rovněž rozvíjeny specifické budoucí a vznikající technologie.

Strategický význam má vesmír; přibližně 10 % HDP EU závisí na využívání kosmických služeb. EU má kosmické odvětví světové úrovně se silným odvětvím výroby družic a dynamickým odvětvím navazujících služeb. Vesmír poskytuje důležité nástroje pro monitorování, komunikaci, navigaci a dohled a otevírá řadu obchodních příležitostí, zejména v kombinaci s digitálními technologiemi a dalšími zdroji dat. EU musí tyto příležitosti maximálně zužitkovat, a to tak, že plně využije potenciálu svých kosmických programů Copernicus, EGNOS a Galileo a bude chránit kosmické a pozemní infrastruktury před hrozbami z vesmíru.

EU má jedinečnou šanci stát se světovým lídrem a zvýšit svůj podíl na světových trzích tím, že předvede, jak se digitální transformace, vedoucí postavení v klíčových základních a kosmických technologiích, přechod k nízkouhlíkovému oběhovému hospodářství a konkurenceschopnost mohou navzájem umocňovat prostřednictvím vědecké a technické excelence.

K tomu, aby se digitalizované, oběhové, nízkouhlíkové a nízkoemisní hospodářství stalo realitou, je nutné podniknout kroky na úrovni EU, a to vzhledem ke složitosti hodnotových řetězců, systémové a multidisciplinární povaze technologií a vysokým nákladům na jejich vývoj a meziodvětvové povaze problémů, které je třeba vyřešit. EU musí zajistit, aby všichni aktéři v průmyslu a společnost jako celek mohli těžit z pokročilých a čistých technologií a digitalizace. Rozvoj technologií sám o sobě nebude stačit. Pochopení těchto technologií a vývoje ze strany společnosti má zásadní význam pro zapojení koncových uživatelů a změny chování.

Průmyslově orientované infrastruktury, včetně pilotních linek, pomohou podnikům v EU – zejména malým a středním podnikům – zavést tyto technologie a zlepšit jejich inovační výkonnost, přičemž mohou být podporovány i jinými programy EU.

Silná angažovanost průmyslu a občanské společnosti je zásadní pro stanovení priorit a rozvoj programů výzkumu a inovací, zvýšení pákového účinku financování z veřejných zdrojů prostřednictvím soukromých a veřejných investic a zajištění lepšího využívání výsledků. Klíčovými podmínkami úspěchu jsou společenské pochopení a přijetí, včetně zohledňování návrhu produktů, zboží a služeb, a také nový program dovedností a standardizace relevantních pro příslušné odvětví.

Propojení činností v oblasti digitálních, kosmických a klíčových základních technologií a udržitelného zásobování surovinami umožní systematičtější přístup a rychlejší a hlubší digitální a průmyslovou transformaci. Zajistí, že výzkum a inovace v těchto oblastech přispějí k tvorbě a provádění politik EU v oblasti průmyslu, digitalizace, životního prostředí, energetiky a klimatu, oběhového hospodářství, surovin a pokročilých materiálů a vesmíru.

Bude zajištěna doplňkovost zejména s činnostmi v rámci programu Digitální Evropa a kosmického programu, přičemž budou respektovány hranice mezi ▌programy a bude se předcházet překrývání.

Činnosti přímo přispějí zejména k následujícím cílům udržitelného rozvoje: cíl č. 8 – důstojná práce a hospodářský růst, cíl č. 9 – průmysl, inovace a infrastruktura, cíl č. 12 – odpovědná spotřeba a výroba, cíl č. 13 – opatření v oblasti klimatu.

4.2.   Oblasti intervence

4.2.1.   Výrobní technologie

Klíčovou hnací silou zaměstnanosti a prosperity v EU je výroba, jež produkuje více než tři čtvrtiny celosvětového vývozu EU a poskytuje více než 100 milionů přímých a nepřímých pracovních míst. Klíčovou výzvou pro výrobu v EU je udržet si konkurenceschopnost na celosvětové úrovni prostřednictvím inteligentnějších a individualizovanějších výrobků s vysokou přidanou hodnotou vyráběných s mnohem nižšími náklady na energii a materiální zdroje a s menší uhlíkovou a environmentální stopou. K vytváření přidané hodnoty budou nezbytné tvůrčí a kulturní vstupy, stejně jako pohled společenských a humanitních věd na vztah mezi technologií a lidmi v rámci produkce. Zkoumán bude rovněž dopad na pracovní život a zaměstnanost.

Hlavní rysy

–  Průlomové výrobní technologie, jako je biotechnologická výroba, aditivní výroba, průmyslová, kolaborativní, flexibilní a inteligentní robotika a systémy výroby se zapojením člověka, podporované též prostřednictvím sítě průmyslově orientovaných infrastruktur EU, které poskytují služby pro urychlení technologických změn a využívání ze strany průmyslu EU,

–  průlomové inovace s využitím různých základních technologií v celém hodnotovém řetězci. Mezi příklady patří konvergující technologie, umělá inteligence, digitální replikování fyzických objektů, analýzy dat, ovládací technologie, senzorické technologie, průmyslová, kolaborativní a inteligentní robotika, systémy zaměřené na člověka, biotechnologická výroba, technologie pokročilých baterií a vodíku, včetně vodíku produkovaného s využitím obnovitelných zdrojů energie, technologie palivových článků a pokročilé plazmové a laserové technologie,

–  dovednosti, pracoviště a podniky plně přizpůsobené novým technologiím v souladu s evropskými sociálními hodnotami,

–  flexibilní, vysoce přesná, udržitelná kognitivní výrobní zařízení s nulovou zmetkovostí produkující minimum znečištění a odpadu a neutrální z hlediska změny klimatu, v souladu s přístupem oběhového hospodářství, a inteligentní a energeticky účinné výrobní systémy, které splňují potřeby zákazníků,

–  průlomové inovace v technikách zkoumání stavenišť, pro plně automatizovanou montáž na místě a prefabrikované komponenty.

4.2.2.   Klíčové digitální technologie

Pro konkurenceschopnou a sociální EU zaměřenou na občany bude nezbytné zachování a autonomní rozvíjení silných konstrukčních a výrobních kapacit v oblasti základních digitálních technologií, jako jsou mikro- a nanoelektronika, mikrosystémy, fotonika, software a kyber-fyzické systémy a jejich integrace, jakož i pokročilé materiály pro tyto aplikace.

Hlavní rysy

–  Mikro- a nanoelektronika, včetně konstrukčních a výrobních koncepcí, komponenty a výrobní zařízení, které odpovídají specifickým požadavkům digitální transformace a globálním výzvám, pokud jde o výkonnost, funkčnost, spotřebu energie a materiálů a integraci,

–  účinné a bezpečné technologie senzorů a aktuátorů a jejich kointegrace s výpočetními jednotkami, což je základem odvětví a internetu věcí, včetně inovativních řešení v oblasti pružných a přizpůsobivých materiálů pro objekty umožňující pohodlnou interakci s člověkem,

–  technologie jako doplňky nebo alternativy k nanoelektronice, jako je ▌integrovaná kvantová výpočetní technika, přenosy a snímání, jakož i komponenty neuromorfní výpočetní techniky a spintronika,

–  počítačové architektury a urychlovače, nízkopříkonové procesory pro širokou škálu aplikací včetně neuromorfní výpočetní techniky podporující aplikace umělé inteligence, edge computingu, digitalizace průmyslu, dat velkého objemu a cloud computingu, inteligentní energie a propojenéautomatizované mobility,

–  návrhy počítačového hardwaru, které poskytnou silné záruky důvěryhodného vykonávání programu, se zabudovanou ochranou soukromí a zabezpečením, pokud jde o vstupní/výstupní data, kvantovou výpočetní techniku, zpracování instrukcí a odpovídající rozhraní mezi člověkem a strojem,

–  fotonické technologie umožňující vznik aplikací, které dosahují průlomového pokroku ve funkčnosti, integraci a výkonnosti,

–  technologie systémového inženýrství a ovládání strojního zařízení k podpoře flexibilních, vývoje schopných a plně autonomních systémů pro důvěryhodné aplikace interagující s fyzickým světem a člověkem, včetně průmyslových a bezpečnostně kritických oblastí,

–  softwarové technologie, které zvyšují kvalitu, kybernetickou bezpečnost a spolehlivost softwaru spolu se zlepšenou životností, zvyšují produktivitu vývoje a zavádějí do softwaru a jeho architektury vestavěnou umělou inteligenci a odolnost,

–  vznikající technologie, které rozšiřují digitální technologie ▌.

4.2.3.  Vznikající základní technologie

Klíčové základní technologie již prokázaly svůj potenciál pro stimulaci inovací v mnoha odvětvích i napříč nimi(17). Pro usnadnění rozvoje nových základních technologií a rozšíření portfolia inovací je třeba určit oblasti transformativního výzkumu, jež musí mít podporu od počáteční průzkumné fáze až po demonstraci v pilotních aplikacích. Kromě toho je potřeba pomáhat vznikajícím – často interdisciplinárním – komunitám, aby dosáhly kritické velikosti, jež jim umožní systematicky rozvíjet slibné technologie a přivést je do vyspělé fáze. Cílem je dosáhnout u vznikajících základních technologií stupně vyspělosti, který umožní jejich začlenění do plánů průmyslového výzkumu a inovací.

Hlavní rysy

—  Podpora budoucích a vznikajících trendů v klíčových základních technologiích,

—  podpora vznikajících komunit zahrnujících od samého počátku přístup zaměřený na člověka,

—  posuzování přelomového potenciálu nových vznikajících průmyslových technologií a jejich dopadu na člověka, průmysl, společnost a životní prostředí, budování rozhraní s průmyslovými plány,

—  rozšíření průmyslové základny pro přijímání technologií a inovací s průlomovým potenciálem, včetně rozvoje lidských zdrojů a v globálním kontextu.

4.2.4.   Pokročilé materiály

EU je světovým lídrem v oblasti pokročilých materiálů a souvisejících procesů, která představuje 20 % její průmyslové základny a tvoří základ téměř všech hodnotových řetězců v rámci transformace surovin. K tomu, aby EU zůstala konkurenceschopná a uspokojovala potřeby občanů v oblasti udržitelných, bezpečných a pokročilých materiálů, musí investovat do výzkumu nových materiálů, včetně biologických materiálů a inovativních stavebních materiálů účinně využívajících zdroje, a musí zlepšit trvanlivost a recyklovatelnost materiálů, snížit uhlíkovou a environmentální stopu a podněcovat meziodvětvové průmyslové inovace tím, že bude podporovat nové aplikace ve všech průmyslových odvětvích. Pokročilé materiály mají navíc obrovský dopad, pokud jde o potřeby občanů.

Hlavní rysy

–  Materiály (včetně polymerů, biomateriálů, nanomateriálů, dvojrozměrných materiálů, inteligentních materiálů a multimateriálů (včetně lignocelulóz), kompozitních materiálů, kovů a slitin) a pokročilé materiály (např. kvantové, reaktivní, fotonické a supravodivé materiály) s novými vlastnostmi a funkcemi, které splňují regulační požadavky (aniž by to během jejich celého životního cyklu, od výroby až po používání či konec životnosti, vedlo k větším tlakům na životní prostředí),

–  integrované zpracování a výroba materiálů v souladu s přístupem zaměřeným na zákazníka a etickým přístupem, včetně prenormativních činností a hodnocení životního cyklu, získávání a správy surovin, trvanlivosti, opětovné využitelnosti a recyklovatelnosti, bezpečnosti, hodnocení rizik pro lidské zdraví a životní prostředí a řízení rizik,

–  prostředky k vylepšení pokročilých materiálů, jako je charakterizace (např. pro zajištění kvality), modelování a simulace, pilotní ověřování a zlepšování kvality,

–  inovační ekosystém technologických infrastruktur EU(18), propojených do sítě, přístupných všem relevantním zainteresovaným subjektům a identifikovaných a prioritizovaných po dohodě s členskými státy, který poskytuje služby k urychlení technologické transformace a uplatnění v průmyslu EU, zejména v malých a středních podnicích, což pokryje všechny klíčové technologie nezbytné pro inovace v oblasti materiálů,

–  řešení založená na pokročilých materiálech pro oblast kulturního dědictví, designu, architektury a obecné kreativity se silným zaměřením na uživatele, která přidávají hodnotu průmyslovým a tvůrčím odvětvím.

4.2.5.   Umělá inteligence a robotika

Jedním z hlavních trendů je vybavení jakéhokoli předmětu a zařízení inteligencí a jeho propojení. Klíčovým motorem budoucího růstu ekonomiky a produktivity budou výzkumní pracovníci a inovátoři, kteří vyvíjejí umělou inteligenci a poskytují aplikace v oblasti robotiky a dalších oblastech. Mnoho odvětví, včetně zdravotnictví, výroby, stavby lodí, stavebnictví, odvětví služeb a zemědělství, bude tuto klíčovou základní technologii využívat a dále rozvíjet v ostatních částech rámcového programu. Vývoj umělé inteligence musí probíhat otevřeně v celé EU a musí zajistit bezpečnost, společenskou únosnost a ekologickou nezávadnost aplikací založených na umělé inteligenci, od samého počátku zvažovat etické aspekty, posoudit rizika a omezit potenciál ke zneužití a nezamýšlené diskriminaci, například na základě pohlaví, rasy nebo zdravotního postižení. Rovněž musí být zajištěno, že umělá inteligence bude vyvíjena v dobře koordinovaném rámci, který respektuje hodnoty EU, etické zásady a Listinu základních práv Evropské unie. Tento program budou doplňovat činnosti stanovené v rámci programu Digitální Evropa.

Hlavní rysy

–  Základní technologie umělé inteligence, jako jsou vysvětlitelná umělá inteligence, etická umělá inteligence, člověkem řízená umělá inteligence, strojové učení bez učitele, datová úspornost a pokročilá interakce člověk-stroj a stroj-stroj,

–  bezpečná, inteligentní, kolaborativní a účinná robotika a komplexní vestavěné a autonomní systémy,

–  technologie umělé inteligence zaměřené na člověka pro řešení založená na umělé inteligenci,

–  rozvoj a propojení výzkumných kompetencí ▌ v oblasti umělé inteligence v celé Evropě v rámci perspektivy otevřené spolupráce při současném rozvíjení kapacity pro uzavřené testování,

–  použití umělé inteligence a robotiky na podporu osob se zdravotním postižením a začlenění marginalizovaných osob,

–  technologie pro otevřené platformy umělé inteligence včetně softwarových algoritmů, datových úložišť, agentních systémů, robotiky a platforem autonomních systémů.

4.2.6.   Internet nové generace

Internet se stal klíčovým prostředkem umožňujícím digitální transformaci všech odvětví naší ekonomiky a společnosti. EU musí hrát vedoucí roli při směřování internetu nové generace k ekosystému zaměřenému na člověka v souladu s našimi sociálními a etickými hodnotami. Investice do technologií a softwaru pro internet nové generace zlepší konkurenceschopnost průmyslu EU v globální ekonomice. Optimalizace širokého zavádění v celé EU bude vyžadovat rozsáhlou spolupráci mezi zúčastněnými stranami. Rovněž je třeba se zabývat etickými normami regulujícími internet nové generace.

Hlavní rysy

–  Technologie a systémy pro důvěryhodné a energeticky účinné infrastruktury inteligentních sítí a služeb (konektivita nad rámec 5G, softwarově definované infrastruktury, internet věcí, soustavy systémů, cloudové infrastruktury, optické sítě nové generace, kvantové, kognitivní cloudy a kvantový internet, jakož i integrace družicové komunikace), které umožňují využívání kapacit v reálném čase, virtualizaci a decentralizované řízení (ultrarychlé a flexibilní rádio, edge computing, sdílené kontexty a znalosti) s cílem zajistit škálovatelnou, účinnou, spolehlivou a důvěryhodnou výkonnost sítě vhodnou pro obrovské nasazení služeb,

–  aplikace a služby internetu nové generace pro spotřebitele, průmysl a společnost založené na důvěře, spravedlnosti, interoperabilitě, lepší uživatelské kontrole dat, jazykově transparentním přístupu, nových konceptech multimodálních interakcí, inkluzivním a vysoce personalizovaném přístupu k objektům, informacím a obsahu, včetně imerzních a důvěryhodných médií, sociálních médií a sociálních sítí, jakož i obchodních modelů pro transakce a služby v rámci sdílených infrastruktur,

–  middleware založený na softwaru, včetně technologií distribuované účetní knihy, jako je blockchain, který pracuje ve vysoce distribuovaných prostředích, usnadňuje mapování dat a přenos dat přes hybridní infrastruktury s inherentní ochranou osobních údajů a začleňuje umělou inteligenci, analýzu dat, zabezpečení a kontrolu do internetových aplikací a služeb založených na volném pohybu dat a znalostí.

4.2.7.  Pokročilá výpočetní technika a data velkého objemu

Vysoce výkonná výpočetní technika a data velkého objemu se v nové globální datové ekonomice staly nepostradatelnými, neboť lepší výpočetní prostředky znamenají konkurenční výhodu. Vysoce výkonná výpočetní technika a analýza dat velkého objemu by měly být podporovány v rámci celé EU a jsou rozhodující pro podporu tvorby politiky, získání vedoucí pozice v oblasti vědy, inovací a konkurenceschopnosti průmyslu a udržení národní svrchovanosti, přičemž je třeba respektovat etické otázky. Tyto činnosti budou doplněny činnostmi stanovenými v rámci programu Digitální Evropa.

Hlavní rysy

–  Vysoce výkonná výpočetní technika (HPC): nová generace klíčových technologií a systémů s exa- a post-exakapacitou (např. nízkopříkonové mikroprocesory, software, systémová integrace); algoritmy, kódy a aplikace, analytické nástroje a zkušební prostředí; průmyslová pilotní zkušební prostředí a služby; podpora výzkumu a inovací pro infrastrukturu HPC světové úrovně, pokud možno za účasti všech členských států, včetně první hybridní HPC/kvantové výpočetní infrastruktury v EU, a pro sdílené služby v EU;

–  data velkého objemu: extrémně výkonná analýza dat; „ochrana soukromí již od návrhu“ při analýze osobních a důvěrných dat velkého objemu; technologie pro rozsáhlé datové platformy pro opětovné použití průmyslových, osobních a veřejně přístupných dat; správa dat, interoperabilita a propojovací nástroje; datové aplikace pro globální výzvy, metody datové vědy,

–  snížení uhlíkové stopy procesů IKT, pokud jde o hardware, architekturu, komunikační protokoly, software, senzory, sítě, ukládání dat a datová centra, včetně standardizovaných hodnocení.

4.2.8.  Oběhový průmysl

Evropa stojí v popředí globálního přechodu k oběhovému hospodářství. Evropský průmysl by se měl stát oběhovým průmyslem: hodnota zdrojů, materiálů a výrobků by měla být oproti dnešku uchována mnohem delší dobu a dokonce by měla otevřít nové hodnotové řetězce. Zásadní význam má zapojení občanů.

Primární suroviny budou i nadále hrát důležitou úlohu v oběhovém hospodářství a je třeba věnovat pozornost jejich udržitelnému získávání, využívání a udržitelné výrobě. Je třeba zajistit bezpečné a udržitelné látkové cykly. Navíc by však pro oběhové hospodářství měly být navrženy zcela nové materiály včetně biologických materiálů, výrobky a procesy. Vybudování oběhového průmyslu bude mít pro Evropu několik výhod: povede k bezpečnému, udržitelnému a cenově dostupnému zásobování surovinami, což ve svém důsledku ochrání průmysl před nedostatkem zdrojů a nestálými cenami. Vytvoří rovněž nové obchodní příležitosti a inovativní způsoby výroby s účinnějším využíváním zdrojů a energie. Bude podporován a stimulován výzkum a vývoj zaměřený na vznik méně nebezpečných látek.

Cílem je vyvinout dostupné průlomové inovace a zavést kombinaci pokročilých technologií a procesů tak, aby ze všech zdrojů byla získána maximální hodnota.

Hlavní rysy

–  Průmyslová symbióza s toky zdrojů mezi výrobními zařízeními v různých odvětvích a městskými komunitami; procesy a materiály pro přepravu, přeměnu, opětovné použití a skladování zdrojů a spojující zhodnocování vedlejších produktů, odpadů, odpadních vod a CO2,

–  posuzování životního cyklu a valorizace materiálů a produktových proudů s využitím nových alternativních vstupních materiálů, řízení zdrojů a sledování a třídění materiálů (včetně validovaných testovacích metod a nástrojů na hodnocení rizik pro lidské zdraví a životní prostředí),

–  produkty, služby a nové obchodní modely navrhované v souladu se zásadami ekodesignu s prodlouženým životním cyklem, vylepšenou trvanlivostí a modernizovatelností a snáze opravitelné, demontovatelné, opětovně použitelné a recyklovatelné,

–  efektivní recyklační průmysl, maximalizace potenciálu a bezpečnosti druhotných materiálů a minimalizace znečištění (netoxické látkové cykly), degradace kvality a úbytku množství po zpracování,

–  eliminace látek vzbuzujících obavy ve fázi výroby a na konci životnosti, nebo pokud není jiná možnost, bezpečné nakládání s těmito látkami; bezpečné náhražky a bezpečné a nákladově efektivní výrobní technologie,

–  udržitelné dodávky a náhrady surovin, včetně kritických surovin, v celém hodnotovém řetězci.

4.2.9.  Nízkouhlíkový a ekologický průmysl

Průmyslová odvětví, včetně energeticky náročných odvětví, jako je například ocelářský průmysl, přispívají miliony pracovních míst a jejich konkurenceschopnost je klíčem k prosperitě naší společnosti. Odpovídají však za 20 % celosvětových emisí skleníkových plynů a mají velký dopad na životní prostředí (zejména pokud jde o látky znečišťující ovzduší, vodu a půdu).

Průlomové technologie k dosažení významného snížení emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek a poptávky EU po energii, často kombinované s výše uvedenými technologiemi pro oběhový průmysl, povedou k silným průmyslovým hodnotovým řetězcům, k revolučním změnám výrobních kapacit a ke zlepšení celosvětové konkurenceschopnosti průmyslu, přičemž zároveň významně přispějí k našim cílům v oblasti klimatu a kvality životního prostředí.

Hlavní rysy

–  Procesní technologie, včetně vytápění a chlazení, digitální nástroje, automatizace a rozsáhlé demonstrační projekty týkajících se výkonnosti procesů a účinnosti z hlediska zdrojů a energie; podstatné snížení nebo eliminace emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek včetně částic z průmyslu,

–  zhodnocení CO2 ze strany průmyslu a jiných odvětví;

–  konverzní technologie pro udržitelné využívání zdrojů uhlíku za účelem zvýšení účinného využívání zdrojů a snížení emisí, včetně hybridních energetických systémů pro průmysl a energetiku s potenciálem k dekarbonizaci,

–  elektrifikace a využívání nekonvenčních zdrojů energie v průmyslových zařízeních, výměna energie a zdrojů mezi průmyslovými zařízeními (například prostřednictvím průmyslové symbiózy),

–  průmyslové výrobky, které vyžadují výrobní procesy s nízkými nebo nulovými emisemi uhlíku během celého životního cyklu.

4.2.10.   Vesmír, včetně pozorování Země

Kosmické systémy a služby EU snižují náklady, zvyšují účinnost, nabízejí řešení společenských výzev, zvyšují odolnost společnosti, napomáhají při sledování změny klimatu a boji proti ní a podporují konkurenceschopné a udržitelné hospodářství. Realizaci těchto přínosů a dopadů značně napomohla podpora EU. Činnosti v oblasti výzkumu a inovací by měly rovněž podporovat vývoj kosmického programu Unie, který musí být i nadále v popředí zájmu.

EU bude podporovat synergie mezi kosmickými technologiemi a klíčovými základními technologiemi (pokročilá výroba, internet věcí, data velkého objemu, fotonika, kvantové technologie, robotika a umělá inteligence), podněcovat prosperující podnikatelské a konkurenceschopné dodavatelské a odběratelské kosmické odvětví, včetně průmyslu a malých a středních podniků, podporovat využívání kosmických technologií, dat a služeb v jiných odvětvích a pomáhat zajistit technickou nezávislost v přístupu do vesmíru a jeho využívání strategickým, bezpečným a zabezpečeným způsobem; a bude podporovat opatření na budování kapacit. Činnosti budou obecně založeny na harmonogramu, zohlední harmonizační proces ESA a příslušné iniciativy členských států a v náležitých případech budou prováděny spolu s agenturou ESA a Agenturou EU pro kosmický program, v souladu s nařízením, kterým se zavádí kosmický program Evropské unie. Část zabývající se vesmírem však bude také podporovat výzvy „zdola nahoru“ s cílem umožnit vznik budoucích kosmických technologií.

Je zapotřebí v širší míře nasadit, využívat a modernizovat nové technologie a pokračovat ve výzkumu a inovacích s cílem řešit mezery v programu pozorování Země na pevnině, v moři a v atmosféře (např. zdravé oceány a moře, ochrana ekosystémů), a to za využití programu Copernicus a dalších relevantních evropských programů coby hlavních zdrojů a za koordinace prostřednictvím programu Globální soustavy systémů pozorování Země (GEOSS) a jeho evropské složky EuroGEOSS.

Hlavní rysy

–  Evropské globální navigační družicové systémy (Galileo a EGNOS): inovativní aplikace, celosvětové přijetí i ze strany mezinárodních partnerů, řešení zlepšující robustnost, autentizace, integrita služeb, vývoj základních prvků, jako jsou čipové sady, přijímače a antény, udržitelnost dodavatelských řetězců, za nákladově efektivních a cenově dostupných podmínek, nové technologie (např. kvantové technologie, optické spoje, reprogramovatelná užitečná zatížení), směřování k trvalému využívání služeb za účelem ovlivnění společenských problémů. Vývoj nových systémů pro nové výzvy, jako je bezpečnost nebo autonomní řízení,

–  Evropský systém monitorování Země (Copernicus): uplatňování politiky plného, bezplatného a otevřeného přístupu k datům, vývoj inovativních aplikací, evropské i celosvětové využívání, včetně aktérů mimo oblast vesmíru a mezinárodních partnerství, výzkum potřebný k zachování, zlepšování a rozšiřování základních služeb a výzkum zaměřený na asimilaci a využívání dat z kosmických systémů, robustnost a evoluce služeb, udržitelnost dodavatelských řetězců, senzory, systémy a koncepce pro mise (např. platformy ve velké výšce, drony, lehké družice); kalibrace a ověřování; trvalé využívání služeb a dopad na společenské výzvy; techniky zpracování dat pro pozorování Země, včetně dat velkého objemu, výpočetní prostředky a algoritmické nástroje. Vývoj systémů nové generace pro výzvy, jako jsou změna klimatu, polární oblasti a bezpečnost; rozšíření portfolia produktů a služeb programu Copernicus,

–  získávání poznatků o situaci ve vesmíru: vývoj zaměřený na podporu silné kapacity EU monitorovat a předpovídat stav kosmického prostředí, např. kosmického počasí, včetně radiačních rizik, kosmického smetí a objektů v blízkosti Země. Vývoj senzorických technologií a nových koncepcí služeb, jako je řízení kosmické dopravy a aplikace a služby pro zajištění bezpečnosti kritické infrastruktury ve vesmíru a na Zemi,

–  bezpečná družicová komunikace pro vládní instituce v EU: řešení na podporu autonomie EU pro uživatele z řad vládních institucí, včetně souvisejících uživatelských zařízení a architekturních, technických a systémových řešení pro kosmickou a pozemní infrastrukturu ,

–  satelitní komunikace pro občany a podniky: začlenění nákladově efektivní, pokročilé družicové komunikace do pozemních sítí pro spojení aktiv a lidí v oblastech s nedostatečným pokrytím jako součást všudypřítomné konektivity na úrovni 5G, internet věcí (IoT) a příspěvek k infrastruktuře internetu nové generace. Posílení pozemního segmentu a uživatelského vybavení, standardizace a interoperabilita a příprava kvantové klíčové komunikace prostřednictvím družic k zajištění vedoucího postavení EU v průmyslu,

–  nezávislost a udržitelnost dodavatelského řetězce: zvýšené úrovně připravenosti technologií v oblasti družic a nosných raket; a s tím související kosmický a pozemní segment a výrobní a zkušební zařízení, při zajištění doplňkovosti s ESA. Zajistit vedoucí postavení a autonomii EU v oblasti technologií, zlepšit udržitelnost dodavatelského řetězce za nákladově efektivních a cenově dostupných podmínek, snížit závislost na kritických kosmických technologiích nepocházejících z EU a zlepšit znalosti o tom, jak mohou kosmické technologie nabídnout řešení jiným průmyslovým odvětvím a naopak,

–  Vesmírné systémy: služby ověřování a demonstrací na oběžné dráze včetně služeb společného vynášení pro lehké družice; kosmická demonstrační zařízení v oblastech, jako jsou hybridní, inteligentní nebo rekonfigurovatelné družice, opravy, výroba a montáž na oběžné dráze, dodávky energie s využitím diverzifikovaných zdrojů; nové průmyslové postupyvýrobní nástroje; pozemní systémy; průlomové inovace a přenos technologií v oblastech, jako je recyklace, ekologické využívání vesmíru, udržitelné a mírové využívání vesmírných zdrojů, umělá inteligence, robotika, digitalizace, nákladová efektivnost, miniaturizace,

–  Přístup do vesmíru: inovativní technologie pro zvýšení technické kompatibility a hospodářské účinnosti evropských kosmických vypouštěcích systémů, pokud jde o vypouštění družic Evropské unie: nízkonákladové výrobní postupy, možnost opětovného použití nosných raket, technologie a koncepce pro snižování nákladů; koncepce budoucích pozemních segmentů nosných raket a úpravy stávajících pozemních infrastruktur (např. digitalizace, pokročilá správa dat); inovativní služby/koncepce kosmické dopravy, včetně vypouštěcích systémů určených pro lehké družice (např. nosné mikrorakety), při zajištění doplňkovosti s ESA,

–  výzkum vesmíru: využívání vědeckých dat získaných z vědeckých a průzkumných misí v kombinaci s vývojem inovativních přístrojů v mezinárodním a interdisciplinárním prostředí; příspěvek k prekurzorovým vědeckým misím pro další vývoj kosmického programu.

5.   KLASTR „KLIMA, ENERGETIKA A MOBILITA“

5.1.   Zdůvodnění

Průnik výzkumu a inovací v oblasti klimatu, energie a mobility se bude vysoce integrovaným a účinným způsobem zabývat jednou z nejdůležitějších globálních výzev pro udržitelnost a budoucnost našeho životního prostředí, hospodářství a způsobu života.

EU bude muset v zájmu dosažení cílů Pařížské dohody přejít k odolným ekonomikám a společnostem účinně využívajícím zdroje a neutrálním z hlediska změny klimatu. To s sebou ponese hluboké změny ve způsobech chování podniků a spotřebitelů, co se týče technologií, postupů, výrobků a služeb. Transformace energetického trhu proběhne prostřednictvím interakcí technologií, infrastruktury, trhu, politiky a regulačních rámců včetně nových forem správy. Pokračující úsilí o omezení nárůstu teploty na 1,5 °C si žádají rychlý pokrok v dekarbonizaci odvětví energetiky, dopravy, budov, průmyslu a zemědělství. Je zapotřebí nový impuls, který urychlí rozvoj průlomových objevů nové generace, jakož i demonstrace a zavádění nákladově efektivních inovativních technologií a řešení, též s využitím příležitostí, které nabízejí digitální, bio- a kosmické technologie, jakož i klíčové základní technologie a pokročilé materiály. K tomu bude sloužit integrovaný přístup, který bude zahrnovat dekarbonizaci, účinné využívání zdrojů, lepší využití, opětovné použití a recyklaci, snižování znečištění ovzduší, přístup k surovinám a oběhové hospodářství v rámci programu Horizont Evropa.

Pokrok v těchto odvětvích, ale i napříč celým spektrem průmyslu EU, včetně energetických infrastruktur, dopravy, zemědělství a lesnictví, cestovního ruchu, budov, průmyslových procesů a použití produktů, nakládání s odpady a recyklace (19)- bude vyžadovat trvalé úsilí o lepší pochopení mechanismů a dynamiky změny klimatu a souvisejících dopadů na celou ekonomiku a společnost, jakož i využívání synergií s regionálními a vnitrostátními činnostmi a dalšími typy akcí EU a mezinárodní spolupráci, mimo jiné prostřednictvím Mise inovace.

Během uplynulých desetiletí bylo dosaženo značného pokroku v klimatologii, zejména v oblasti pozorování, asimilace dat a klimatických modelů. Složitost klimatického systému a nutnost podpořit provádění Pařížské dohody, cílů udržitelného rozvoje a politik EU však vyžadují zesílené úsilí k vyplnění zbývajících mezer ve znalostech, dalšímu zlepšení prostorové a časové granularity klimatologie a současnému zajištění přiměřené interakce s občany a dalšími zainteresovanými subjekty.

EU v rámci své strategie energetické unie vytvořila komplexní politický rámec se závaznými cíli, legislativními akty a výzkumnými a inovativními činnostmi směřujícími k získání vedoucí pozice v rozvoji a zavádění účinných systémů výroby energie založených na obnovitelných a alternativních zdrojích energie(20).

Doprava, včetně vozidel, zajišťuje mobilitu osob a zboží nezbytnou pro integrovaný evropský jednotný trh, územní soudržnost a otevřenou a inkluzivní společnost. Doprava s sebou zároveň může nést významné dopady na lidské zdraví, dopravní přetížení, půdu, vodu, klima, kvalitu ovzduší a hluk, jakož i na bezpečnost, což vede k četným předčasným úmrtím a rostoucím socioekonomickým nákladům. Poptávka po zboží a mobilitě i nadále poroste. Z těchto důvodů budou inovace muset překlenout rostoucí poptávku čistějšími a účinnějšími systémy mobility a dopravy, které musí rovněž být bezpečné, inteligentní, zabezpečené, tiché, spolehlivé, přístupné, inkluzivní a cenově dostupné a musí nabízet plynulou integrovanou službu „ode dveří ke dveřím“ pro všechny.

Obě odvětví jsou hlavním motorem hospodářské konkurenceschopnosti a růstu Evropy. Doprava je jedním ze zásadních hospodářských odvětví, přičemž EU je světovým lídrem v oblasti projektování a výroby vozidel, vlaků, letadel a plavidel. Toto odvětví v EU zahrnuje složitou síť přibližně 1,2 milionu soukromých a veřejných společností v EU, které zaměstnávají přibližně 10,5 milionu lidí. Toto odvětví je důležité i pro mezinárodní obchod EU: v roce 2016 bylo v EU 17,2 % celkového vývozu služeb spojeno s dopravou. EU má zároveň v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti více než 2 miliony lidí, zatímco patentování inovativních technologií pro čistou energii staví EU celosvětově na druhé místo.

Problémy, jimž odvětví dopravy a energetiky čelí, tudíž přesahují rámec nutnosti snižovat emise. Je zapotřebí účinných řešení, aby bylo možné reagovat na změny v chování uživatelů a vzorcích mobility, na globalizaci, rostoucí mezinárodní konkurenci a na starší, více městské a stále rozmanitější populace. Současně vzrůstající pronikání digitálních a vesmírných technologií, automatizovaných vozidel, umělé inteligence, robotiky, nových účastníků na trhu, rušivých obchodních modelů a potřeby zvýšení odolnosti systému proti mnohostranným rizikům (včetně kybernetických hrozeb) přináší podstatnou transformaci a vytváří výzvy a příležitosti pro konkurenceschopnost evropského odvětví dopravy a energetiky.

Schopnost měst fungovat bude záviset na technologii a obyvatelnost měst se bude odvíjet od mobility, účinnosti energetiky a zdrojů, územního plánování a soutěžení o využití prostoru. Vývoj bude představovat výzvu i pro udržitelnost stávajících sociálních modelů a zapojení do společnosti a aspekty začlenění a přístupnosti, jakož i cenové dostupnosti.

Nacházení nových způsobů, jak urychlit zavádění technologií založených na obnovitelných zdrojích energie a na energetické účinnosti (včetně nosičů, jako je přeměna elektřiny na plyn a vodík), a dalších netechnologických řešení pro dekarbonizaci evropského hospodářství rovněž vyžaduje vyšší poptávku po inovacích. Tu lze stimulovat posílením postavení občanů, zadáváním zelených veřejných zakázek, jakož i inovacemi v socioekonomické oblasti a ve veřejném sektoru, což povede k širším přístupům, než jsou inovace motivované technologiemi. Socioekonomický výzkum, který se kromě jiného zabývá potřebami a zvyklostmi uživatelů, prognostickými činnostmi, environmentálními, regulačními, ekonomickými, sociálními, kulturními a behaviorálními aspekty, obchodními případy a modely a prenormativním výzkumem pro stanovení standardů a uvádění inovací na trh, rovněž usnadní akce podporující inovace v regulaci, financování a sociální oblasti, získávání dovedností a posílení postavení a účasti účastníků trhu, spotřebitelů a občanů. Lepší koordinace, doplňkovost a synergie mezi vnitrostátním a evropským úsilím v oblasti výzkumu a inovací prostřednictvím podpory výměny informací a spolupráce mezi zeměmi, odvětvími a výzkumnými institucemi EU bude vycházet např. z výsledků strategického plánu pro energetické technologie (plán SET) a strategického programu pro výzkum a inovace v dopravě (STRIA). Bude zajištěna doplňkovost mezi tímto klastrem a inovačním fondem systému EU pro obchodování s emisemi.

Činnosti v rámci tohoto klastru přispívají zejména k cílům energetické unie, závazkům vyplývajícím z Pařížské dohody, jakož i k cílům jednotného digitálního trhu, programu pro zaměstnanost, růst a investice, posílení EU jako globálního aktéra, nové strategie průmyslové politiky EU, biohospodářské strategie, akčního plánu pro oběhové hospodářství, iniciativy evropské bateriové aliance, iniciativy v oblasti surovin, bezpečnostní unie a městské agendy, jakož i společné zemědělské politiky EU a právních předpisů EU pro snížení hluku a znečištění ovzduší.

Činnosti přímo přispějí zejména k následujícím cílům udržitelného rozvoje: cíl č. 6čistá voda a hygienická zařízení; cíl č. 7 – čistá a dostupná energie, cíl č. 9 – průmysl, inovace a infrastruktura, cíl č. 11 – udržitelná města a obce, cíl č. 12 – odpovědná spotřeba a výroba, cíl č. 13 – opatření v oblasti klimatu.

5.2.   Oblasti intervence

5.2.1.   Věda a řešení v oblasti klimatu

Efektivní provádění Pařížské dohody musí mít vědecký základ, což vyžaduje neustálé zlepšování našich znalostí o systému klimatu Země, jakož i o dostupných možnostech zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jí, aby bylo možno získat systémovou a ucelenou představu o výzvách a klimaticky zodpovědných příležitostech pro ekonomiku a společnost EU. Na tomto základě budou vyvinuta vědecká řešení pro nákladově efektivní přechod na společnost, která je neutrální z hlediska změny klimatu, odolná vůči změně klimatu a účinně využívá zdroje, a to s přihlédnutím k behaviorálním, regulačním a socioekonomickým aspektům, jakož i aspektům správy.

Hlavní rysy

–  Znalostní základna o současném fungování a budoucím vývoji systému klimatu Země a života na ní, jakož i souvisejících dopadech, rizicích a klimaticky zodpovědných příležitostech; účinnost různých řešení pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jí;

–  integrované klimaticky neutrální postupy, opatření a politiky ke zmírnění dopadů ve všech odvětvích hospodářství slučitelné se systémovými analýzami Země, Pařížskou dohodou a cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje,

–  klimatické modely, prognózy a techniky zaměřené na zlepšení prognostických kapacit a klimatické služby pro podniky, orgány veřejné moci a občany, včetně průřezových aspektů v souvislosti se zlepšováním kvality ovzduší,

–  postupy adaptace a podpůrné politiky pro ohrožené ekosystémy, městské oblasti, kritická hospodářská odvětví a infrastrukturu v EU (místní/regionální/vnitrostátní), včetně vylepšených nástrojů pro hodnocení rizik, koloběh vody a přizpůsobení se změně klimatu, jako jsou například záplavy a nedostatek vody.

5.2.2.   Dodávky energie

Cílem EU je stát se světovým lídrem v oblasti cenově dostupných, bezpečných a udržitelných energetických technologií, čímž zlepší svou konkurenceschopnost v globálních hodnotových řetězcích a své postavení na rostoucích trzích. Rozmanité klimatické, geografické, environmentální a socioekonomické podmínky v EU, stejně jako potřeba zajistit odolnost vůči změně klimatu, energetickou bezpečnost a přístup k surovinám, určují široké portfolio energetických řešení, též netechnického rázu. Co se týče technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, je třeba dále snížit náklady, zlepšit výkonnost, zlepšit integraci do energetické soustavy, vyvinout průlomové technologie, a to i s využitím pokroku v oblasti fotoniky, a prozkoumat možnost hybridních řešení (např. pro odsolování). Pokud jde o fosilní paliva, pro splnění cílů v oblasti klimatu je rozhodující dekarbonizace jejich využívání.

Hlavní rysy

–  Technologie a řešení v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a úspory energie pro výrobu elektřiny, vytápění a chlazení, udržitelná paliva v dopravě, dopravce uskutečňující úsek přepravy, to vše v různých měřítkách a vývojových fázích a s přizpůsobením geografickým a socioekonomickým podmínkám a trhům v rámci EU i celosvětově,

–  přelomové technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro stávající i nové aplikace a pro průlomová řešení včetně jejich dopadu na životní prostředí, hospodářství a společnost,

–  technologie a řešení ke snížení emisí skleníkových plynů z výroby elektřiny, vytápění, chlazení nebo biopaliv s využitím přístupu založeného na fosilních palivech či na energetickém využití biomasy a odpadu, a to i v podobě zachycování, využívání a ukládání uhlíku (CCUS) a studií socioekonomické a ekologické proveditelnosti.

5.2.3.   Energetické soustavy a sítě

Očekávaný růst variabilní výroby elektřiny a posun směrem k vyššímu podílu elektrického vytápění, chlazení a dopravy si žádá nové přístupy ke správě energetických sítí. Vedle dekarbonizace je cílem zajistit dostupnost energie, bezpečnost, odolnost vůči změně klimatu a stabilitu dodávek, a to prostřednictvím investic do inovativních technologií síťové infrastruktury, větší flexibility nastavitelné výroby energie, zejména z obnovitelných zdrojů energie, a inovativního řízení soustav, jakož i usnadněním opatření podporujících regulační a sociální inovace, dovednosti a zapojení a posilování postavení účastníků trhu, spotřebitelů a komunit. Při poskytování služeb pro energetickou síť i při zlepšování a posilování síťových kapacit a flexibility soustavy bude hrát klíčovou úlohu skladování energie v různých formách. Nezbytnou podmínkou pro inteligentní a integrovaný provoz příslušných infrastruktur bude využívání synergií mezi různými sítěmi (jako jsou elektrické sítě, sítě vytápění a chlazení, plynárenské sítě, infrastruktura pro dobíjení a doplňování paliva v dopravě, vodík včetně příslušné infrastruktury a telekomunikační sítě) a subjekty (jako jsou průmyslová zařízení, provozovatelé sítí, datová centra, samovýrobci, spotřebitelé, komunity energie z obnovitelných zdrojů), jakož i odezva na straně poptávky a rozvoj a integrace evropských a mezinárodních norem.

Hlavní rysy

–  Technologie a nástroje pro  sítě za účelem integrace obnovitelných zdrojů energie, řešení pro skladování a nových zátěží, jako jsou elektromobilita a tepelná čerpadla, jakož i elektrifikace průmyslových procesů,

–  multidisciplinární přístupy k dopadu souvisejícímu s regionálně podmíněnou změnou klimatu na energetickou bezpečnost včetně přizpůsobení stávajících technologií, jakož i přechodu na nové modely dodávek energie,

–  přístupy ke spolehlivým dodávkám, přenosům a distribuce energie založené na celoevropské energetické síti,

–  integrované přístupy ke sladění výroby energie z obnovitelných zdrojů a spotřeby na místní úrovni, též na ostrovech a v odlehlých regionech, a to na základě nových služeb a komunitních iniciativ,

–  flexibilita výroby energie a sítě, interoperabilita a synergie mezi různými zdroji energie, sítěmi, infrastrukturami a subjekty, a to i při využití specifických technologií,

—  technologie, služby a řešení posilující postavení spotřebitele jako aktivního účastníka trhu.

5.2.4.   Budovy a průmyslová zařízení v oblasti transformace energetiky

Při interakci s energetickou soustavou hrají budovy a průmyslová zařízení stále aktivnější úlohu. Jsou proto klíčovými prvky přechodu k uhlíkově neutrální společnosti založené na obnovitelných zdrojích energie a vyšší energetické účinnosti.

Budovy jsou důležitým faktorem kvality života občanů. Vzhledem k začlenění různých technologií, spotřebičů a systémů a propojení různých způsobů využití energie představují budovy i jejich obyvatelé a uživatelé vysoký potenciál pro zlepšení v oblasti zmírňování změny klimatu, výroby a úspor energie, skladování, flexibility soustav a energetické účinnosti.

Odvětví, zejména ta, která jsou energeticky náročná, by mohla dále zvýšit svou energetickou účinnost, snížit svou spotřebu energie a podporovat integraci obnovitelných zdrojů energie. Úloha průmyslových zařízení v energetickém systému se mění v důsledku potřeby snižovat emise na základě přímé či nepřímé elektrifikace a také zdroje materiálu pro výrobní procesy (např. vodík). Průmyslové a výrobní komplexy, v nichž v bezprostřední blízkosti probíhá celá řada různých procesů, mohou optimalizovat vzájemnou výměnu energetických toků a dalších zdrojů (surovin).

Hlavní rysy

–  Lepší propojování odvětví: postupy, systémy a obchodní modely podporující flexibilitu a účinnost toků elektrické energie a tepla mezi průmyslovým zařízením nebo průmyslovými klastry a energetickým a dopravním systémem,

–  nástroje a infrastruktura pro řízení procesů ve výrobních zařízeních za účelem optimalizace toků energie a materiálů ve vzájemném působení s energetickou soustavou,

–  příslušné postupy, návrh a materiály včetně průmyslových procesů s nízkými a nulovými emisemi,

–  flexibilita a účinnost elektrické energie, vstupních surovin a tepla v průmyslových zařízeních a energetickém systému,

–  vylepšené nebo nové postupy, návrhy a materiály pro účinné využívání, výrobu nebo skladování energie (včetně tepla a chladu) v odvětvích, na něž se nevztahuje klastr „Digitální oblast, průmysl a vesmír“,

–  strategie a nízkoemisní technologie pro revitalizaci transformujících se oblastí s vysokou spotřebou uhlí a vysokými emisemi uhlíku,

–  inteligentní budovy a velké uzly mobility (přístavy, letiště, logistická centra) jako aktivní prvky širších energetických sítí a inovativních řešení v oblasti mobility,

–  projektování životního cyklu budov a jejich výstavba, provoz včetně vytápění a chlazení a demontáž, se zohledněním oběhovosti, energetické náročnosti a vlivu na životní prostředí i kvality vnitřního prostředí a se zaměřením na účinné využívání energie a zdrojů, dobré životní podmínky a dopad na zdraví obyvatel, odolnost vůči změně klimatu, uhlíkovou stopu a recyklaci; vývoj a optimalizace nových pokročilých materiálů s cílem zlepšit energetickou náročnost, uhlíkové emise a environmentální náročnost budov během celého životního cyklu,

–  nové obchodní modely, přístupy a služby pro financování renovací, zlepšování dovedností ve stavebnictví, zapojení uživatelů budov a dalších účastníků trhu, zaměřující se na energetickou chudobu a prenormativní činnosti,

–  technologie pro monitorování a ovládání energetické náročnosti budov pro optimalizaci spotřeby a výroby energie u budov a jejich interakci s celkovou energetickou soustavou;

–  nástroje a inteligentní spotřebiče pro zlepšování energetické účinnosti v budovách,

–  procesy renovace stávajících budov s cílem dosáhnout budov s téměř nulovou spotřebou energie a inovační technologie včetně sociálních aspektů, např. posílení postavení občanů a zvyšování povědomí a zapojení spotřebitele.

5.2.5.   Obce a města

Odhaduje se, že do roku 2050 bude v městských oblastech žít více než 80 % obyvatelstva EU, které bude spotřebovávat největší podíl dostupných zdrojů včetně energie, a tyto oblasti budou obzvláště ohroženy negativními dopady meteorologických změn, které se zhoršují v důsledku změny klimatu a přírodních katastrof již nyní a budou se zhoršovat ještě více v budoucnu. Klíčovou výzvou je v rámci systematického a holistického přístupu výrazně zvýšit celkovou účinnost využívání energie a zdrojů a odolnost vůči změně klimatu, pokud jde o evropské obce a města, se zaměřením na budovy, energetické soustavy, mobilitu, změnu klimatu, migraci, jakož i kvalitu vody, půdy a ovzduší, odpady a hluk, a to při zohlednění evropského kulturního dědictví, udržitelného řízení cestovního ruchu a aspektů společenských a humanitních věd, včetně životního stylu. Měla by se prověřit a využít součinnost s městskou politikou a akcemi financovanými z ERDF.

Hlavní rysy

–  Městské či oblastní energetické systémy a systémy mobility směřující ke vzniku uhlíkově neutrálních a energeticky pozitivních oblastí a mobility a logistiky s nulovými emisemi v celé EU do roku 2050, čímž se posílí globální konkurenceschopnost integrovaných řešení EU,

–  systematické územní plánování, infrastruktury, systémy a služby včetně vzájemných rozhraní a interoperability, standardizace, řešení založená na přírodě a využívání digitálních technologií a kosmických služeb a dat s přihlédnutím k účinkům předpovídané změny klimatu a se začleněním odolnosti vůči změně klimatu a vlivu na kvalitu ovzduší a vod;

–  kvalita života občanů, bezpečná, flexibilní, přístupná a cenově dostupná energie a multimodální mobilita, městské sociální inovace a zapojení občanů, oběhová a regenerační kapacita měst, metabolismus měst a nižší environmentální stopa a znečištění,

–  globální výzkumný program v oblasti měst; vypracování strategie zmírňování změny klimatu, přizpůsobení se jí a odolnosti vůči ní, územní plánování a další relevantní plánovací postupy.

5.2.6.   Konkurenceschopnost průmyslu v dopravě

Posun směrem k čistým technologiím, konektivitě a automatizaci bude záviset na včasném projektování a výrobě letadel, vozidel a plavidel s vývojem nových průlomových technologií a koncepcí a na integraci různých technologií a urychlení jejich zavádění a prodejnosti. Zvyšování komfortu, účinnosti a cenové dostupnosti a minimalizace vlivu životního cyklu na životní prostředí, lidské zdraví a spotřebu energie jsou nadále cíle zásadního významu. S ohledem na zvýšenou poptávku po mobilitě a rychle se měnící technologické režimy je pro řádné fungování všech druhů dopravy nutná inovativní dopravní infrastruktura s vysokými schopnostmi. Integrovaný přístup k infrastruktuře a vývoji vozidel/plavidel/letadel si zaslouží zvláštní pozornost i proto, aby se poskytovaly vysoce kvalitní služby v oblasti mobility a minimalizoval energetický, environmentální, ekonomický a sociální dopad.

Hlavní rysy

–  Sloučení fyzického a digitálního projektování, vývoje a demonstrací, výroby, provozu, standardizace, certifikace, regulace a integrace vozidel/plavidel/letadel (včetně integrace digitálního projektování a digitální výroby),

–  koncepce a projektování vozidel/plavidel/letadel včetně náhradních dílů a softwaru a technologických aktualizací, softwarová řešení; využití vylepšených materiálů a konstrukcí, recyklace / opětovné použití materiálů; účinnost, skladování a obnova energie, bezpečnostní a zabezpečovací prvky zohledňující potřeby uživatelů, a to s menším dopadem na klima, životní prostředí a zdraví, včetně hluku a kvality ovzduší,

–  palubní technologie a subsystémy, včetně automatizovaných funkcí, pro všechny druhy dopravy s přihlédnutím k potřebám rozhraní příslušné infrastruktury a k průzkumu; technologické synergie mezi jednotlivými druhy dopravy; multimodální dopravní systémy; bezpečnostní systémy a systémy pro předcházení nehodám a zvyšování kybernetické bezpečnosti; podpora pokroku v oblasti informačních technologií a umělé inteligence; vývoj rozhraní mezi člověkem a strojem,

–  nové materiály, techniky a metody konstrukce, provozu a údržby infrastruktur, které zajišťují spolehlivou dostupnost sítě, intermodální propojení a multimodální interoperabilita, bezpečnost pracovníků a přístup zohledňující celý životní cyklus,

–  řešení otázky sloučení projektování a vývoje fyzické a digitální infrastruktury, údržba a regenerace infrastruktury a modernizace dopravní integrace, interoperability a intermodality, odolnost vůči extrémním povětrnostním jevům včetně přizpůsobování se změně klimatu.

5.2.7.  Čistá, bezpečná a přístupná doprava a mobilita

K tomu, aby EU dosáhla svých cílů v oblasti kvality ovzduší, klimatu a energetiky, včetně dosažení čistých nulových emisí do roku 2050 a snížení hluku, bude nutné přehodnotit celý systém mobility, včetně potřeb a chování uživatelů, vozidel, pohonných hmot, infrastruktur a nových řešení mobility. Rovněž bude zapotřebí zavést alternativní zdroje energie s nízkými emisemi a zajistit tržní uplatnění vozidel/plavidel/letadel s nulovými emisemi. Kromě účinků emisí skleníkových plynů doprava výrazně přispívá ke špatné kvalitě ovzduší a hluku v Evropě, což má negativní dopad na zdraví občanů a ekosystémy. Je nezbytné stavět na pokroku v oblasti elektrifikace a používání baterií a palivových článků pro automobily, autobusy a lehká užitková vozidla, ve spojení s náležitými normami, a urychlit výzkumná a inovativní nízkoemisní řešení pro silniční využití (dálkové autobusy, těžká nákladní vozidla a nákladní automobily) a další dopravní odvětví, jako jsou letectví, železniční doprava, námořní doprava a vnitrozemská plavba. Výzkum v oblasti bezpečnosti dopravy se zaměřuje na snížení nehodovosti, úmrtí a zranění v jednotlivých druzích dopravy i v celém dopravním systému, a to prostřednictvím podpory znalostí a informovanosti a prostřednictvím vývoje technologií, produktů, služeb a řešení, v nichž jsou zohledněny bezpečnost, účinnost, uživatelská přívětivost a změna klimatu.

Hlavní rysy

–  Elektrifikace všech druhů dopravy včetně nových technologií využívajících baterie nebo palivové články a nových hybridních technologií pro hnací ústrojí a pomocné systémy vozidel/plavidel/letadel, rychlé nabíjení/doplňování paliva, získávání energie a uživatelsky přívětivá a snadno přístupná rozhraní infrastruktury pro nabíjení/doplňování paliva, jež zajistí interoperabilitu a plynulé poskytování služeb; vývoj a zavádění konkurenceschopných, bezpečných, vysoce výkonných a udržitelných baterií pro vozidla s nízkými a nulovými emisemi se zohledněním všech podmínek používání a během různých fází jejich životního cyklu; vývoj a zavádění konkurenceschopných, bezpečných, vysoce výkonných a udržitelných baterií pro vozidla s nízkými a nulovými emisemi,

–  používání nových a alternativních udržitelných paliv včetně pokročilých biopaliv a nových, bezpečných a inteligentních vozidel/plavidel/letadel pro stávající a budoucí vzorce mobility a podpůrné infrastruktury se sníženým dopadem na životní prostředí a veřejné zdraví; specializované složky a systémy pro řešení šetrná k životnímu prostředí (např. pokročilé systémy pro sběr dat atd.), technologie a řešení založená na uživatelích pro interoperabilitu a plynulé poskytování služeb;

–  bezpečná, přístupná, inkluzivní a cenově dostupná mobilita, snížení negativního a tím zvýšení pozitivního dopadu mobility na sociální soudržnost, životní prostředí a lidské zdraví, včetně přechodu na méně znečišťující druhy dopravy a systémy sdílení; kvalita života občanů, městské sociální inovace; zájem omezit nebo vyloučit nehody a zranění v silniční dopravě,

–  systémy mobility odolné vůči změně klimatu, včetně infrastruktur a logistiky, s cílem zajistit lepší konektivitu osob a zboží na krátké i dlouhé vzdálenosti,

–  systémové analýzy nových vzorců mobility a jejich dopadu na dopravu a občany.

5.2.8.  Inteligentní mobilita

Inteligentní mobilita pomůže zajistit účinnost, bezpečnost a odolnost mobility „ode dveří ke dveřím“ a všech jejích komponent, zejména pomocí digitálních technologií, pokročilé satelitní navigace (EGNOS/Galileo) a umělé inteligence. Nové technologie pomohou optimalizovat využívání a efektivitu dopravní infrastruktury a sítí, čímž se zlepší multimodalita a propojenost a vybuduje účinnější nákladní doprava a logistický dodavatelský řetězec, jež posílí konkurenceschopnost EU. Nové technologie rovněž přispějí ke zvýšení spolehlivosti a optimalizaci řízení dopravy a umožní vznik inovativních dopravních řešení a služeb, čímž se sníží přetížení dopravy a negativní dopady na životní prostředí a občanům a podnikům budou poskytnuty lepší služby v oblasti mobility a logistiky, což povede ke zlepšení přístupnosti a sociálního začlenění. Propojená a automatizovaná mobilita společně se základní infrastrukturou zlepší účinnost a bezpečnost všech druhů dopravy.

Hlavní rysy

–  Digitální řízení sítě a dopravy: vyspělé systémy na podporu rozhodování; nová generace řízení dopravy (včetně řízení multimodální sítě a provozu), která přispívá k plynulé, multimodální a propojené mobilitě v oblasti osobní i nákladní dopravy; využívání dat velkého objemu a jejich omezení; využívání inovativního družicového určování polohy/navigace (EGNOS/Galileo),

–  jednotné evropské nebe: palubní a pozemní řešení k souběžnému zvýšení stupně automatizace, konektivity, bezpečnosti, interoperability, výkonnosti, snižování emisí a úrovně služeb,

–  železniční technologie a provoz pro vysokokapacitní, tichý, interoperabilní a automatizovaný železniční systém,

–  inteligentní řešení v oblasti lodní dopravy pro větší bezpečnost a efektivitu operací;

–  velké uzly mobility (např. železniční stanice, přístavy, letiště, logistická centra) jako aktivní prvky inovativních řešení v oblasti mobility,

–  lodní technologie a provoz pro bezpečné a automatizované dopravní systémy využívající příležitostí, které nabízí vodní doprava;

–  propojené, kooperativní, interoperabilní a automatizované systémy a služby mobility včetně technologických řešení a netechnologických otázek, jako jsou změny v chování uživatelů a vzorcích mobility.

5.2.9.  Skladování energie

Rozsáhlá, inteligentní, koncentrovaná a decentralizovaná skladovací řešení (zahrnující chemická, elektrochemická, elektrická, mechanická a tepelná řešení a nové přelomové technologie) pro energetickou soustavu zvýší účinnost, flexibilitu, nezávislost na technologiích a dostupnost, jakož i bezpečnost dodávek. Nízkoemisní a dekarbonizovaná doprava bude vyžadovat rostoucí podíl elektrických vozidel nebo jiných vozidel na alternativní paliva, s výkonnějšími a levnějšími, lehčími, vysoce recyklovatelnými a opakovaně použitelnými bateriemi s nízkým dopadem na životní prostředí, jakož i místní dodávky alternativních/obnovitelných paliv, jako je vodík, včetně vodíku produkovaného s využitím obnovitelných zdrojů energie, a inovativní řešení pro jejich skladování na místě. Pro optimalizaci a vyvážení energetické soustavy ve všech odvětvích výroby a infrastruktury až po aplikace pro koncového uživatele mají zásadní význam možnosti udržitelného a nákladově efektivního řešení velkokapacitního skladování energie. Je potřeba věnovat pozornost rizikům spojeným se skladováním energie a dalším nežádoucím vedlejším účinkům.

Hlavní rysy

–  Technologie včetně kapalných a plynných obnovitelných paliv a k nim přidružené hodnotové řetězce, jakož i přelomové technologie, pro denní až sezónní potřeby skladování energie, včetně jejich dopadů na životní prostředí a klima,

–  inteligentní, udržitelné a trvanlivé baterie a hodnotový řetězec EU, včetně řešení s využitím pokročilých materiálů, designu, energeticky účinných technologií velkokapacitní výroby bateriových článků, opětovného použití a metod recyklace, jakož i efektivního provozu za nízkých teplot a potřeb standardizace,

–  vodík, zejména vodík vyráběný s nízkými emisemi uhlíku a s využitím obnovitelných zdrojů energie, včetně palivových článků, a hodnotový řetězec EU od návrhu až po konečné použití v různých aplikacích.

6.  KLASTR „ POTRAVINY, BIOHOSPODÁŘSTVÍ, PŘÍRODNÍ ZDROJE, ZEMĚDĚLSTVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

6.1.   Zdůvodnění

Lidské aktivity vyvíjejí rostoucí tlak na půdu, moře a oceány, vodu, vzduch, biologickou rozmanitost a jiné přírodní zdroje. Uživení rostoucí lidské populace planety je přímo závislé na zdraví přírodních systémů a zdrojů. Fungující a prosperující ekosystém má hodnotu sám o sobě, ale kromě toho je také samotným základem využívání všech zdrojů. V kombinaci se změnou klimatu však rostoucí poptávka lidstva po přírodních zdrojích vytváří tlaky na životní prostředí, které dalece přesahují udržitelnou úroveň, což ovlivňuje ekosystémy a jejich schopnost sloužit dobrým životním podmínkám lidí. Koncepce oběhového hospodářství, udržitelného biohospodářství(21) a modré(22) ekonomiky poskytují příležitost k vyvážení environmentálních, sociálních a hospodářských cílů a nasměrování lidských činností k udržitelnosti.

Plnění cílů udržitelného rozvoje, zajištění produkce a spotřeby bezpečných a zdravých potravin, podpora udržitelných postupů v zemědělství, akvakultuře, rybolovu a lesnictví, zajištění přístupu k čisté vodě, půdě a ovzduší pro všechny, vyčištění moří, oceánů a vnitrozemských vod a zachování a obnova životně důležitých přírodních systémů planety a životního prostředí vyžadují, abychom využili potenciálu výzkumu a inovací. Avšak způsoby přechodu k udržitelnosti a způsoby, jak překonat přetrvávající překážky, nejsou zdaleka pochopeny. Přechod k udržitelné spotřebě a výrobě a obnovení zdraví planety si žádá investice do výzkumu a technologií, nových, vysoce kvalitních výrobků a služeb, nových obchodních modelů a sociálních, územních a environmentálních inovací. To vytváří nové příležitosti pro udržitelné, odolné, inovativní a zodpovědné evropské biohospodářství, které zvyšuje účinnost využívání zdrojů, produktivitu a konkurenceschopnost a vytváří nová a zelená pracovní místa a růst a zvyšuje míru sociálního začleňování.

Je nezbytné, aby Evropa využívala své přírodní zdroje účinnějším a udržitelným způsobem.

Činnosti vytvoří znalostní bázi a poskytnou řešení pro: ochranu, udržitelné řízení a využívání přírodních zdrojů z pevniny a moře(23) a posílení úlohy pozemských a vodních systémů jako úložišť uhlíku; ochranu biologické rozmanitosti, zachování ekosystémových služeb a zajištění bezpečnosti potravin a výživy, zajištění bezpečné, zdravé a výživné stravy; urychlení přechodu od lineárního hospodářství založeného na fosilních palivech k oběhovému hospodářství, které efektivně využívá zdroje a je odolné, nízkoemisní a nízkouhlíkové, a podporu rozvoje udržitelného biohospodářství a modré ekonomiky; jakož i pro rozvoj odolných a dynamických venkovských, horských, pobřežních a městských oblastí.

Tyto činnosti pomohou udržet a rozšířit biologickou rozmanitost a zajistit dlouhodobé fungování ekosystémových služeb, jako je přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování a ukládání uhlíku (jak na pevnině, tak i v moři). Pomohou snížit emise skleníkových plynů a další emise a redukovat odpady a znečištění z prvovýroby (na pevnině i v moři), používání nebezpečných látek, zpracovávání, spotřeby a jiných lidských činností. Podnítí investice a podpoří přechod na oběhové hospodářství, udržitelné biohospodářství a modrou ekonomiku a současně budou chránit zdraví a integritu životního prostředí.

Tyto činnosti budou rovněž podporovat participační přístupy k výzkumu a inovacím, včetně přístupu spočívajícího v zapojení více subjektů, a rozvíjet systémy znalostí a inovací na místní, regionální, celostátní a evropské úrovni. Sociální inovace spolu s angažovaností občanů a důvěra v inovace budou mít zásadní význam pro podporu nových vzorců správy věcí veřejných, výroby, spotřebních návyků a dovedností.

Vzhledem k tomu, že tyto výzvy jsou složité, vzájemně propojené a svou povahou globální, bude třeba uplatnit systémový přístup za spolupráce s členskými státy a mezinárodními partnery, s dalšími zdroji financování a s dalšími politickými iniciativami. To bude zahrnovat využívání zdrojů dat velkého objemu o životním prostředí, jako jsou data z programů Copernicus, EGNOS/Galileo, INSPIRE, EOSC, GEOSS, CEOS a EMODnet, na základě potřeb uživatelů.

Výzkumné a inovační činnosti v rámci tohoto klastru přispívají zejména k realizaci cílů: akčního programu pro životní prostředí, společné zemědělské politiky, společné rybářské politiky, právních předpisů v oblasti potravinového práva, námořní politiky, akčního plánu pro oběhové hospodářství, biohospodářské strategie EU, ▌strategie v oblasti biologické rozmanitosti, rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030(24), politiky EU pro arktickou oblast, jakož i právních ustanovení EU ke zmírnění znečištění ovzduší. Nad rámec obecných zdrojů externího poradenství by se vedly zvláštní konzultace se Stálým výborem pro zemědělský výzkum (SCAR).

Činnosti přímo přispějí zejména k následujícím cílům udržitelného rozvoje: cíl č. 2 – vymýcení hladu, cíl č. 3 – zdraví a kvalitní život; cíl č. 6 – čistá voda a hygienická zařízení, cíl č. 8 – důstojná práce a hospodářský růst; cíl č. 9 – průmysl, inovace a infrastruktura; cíl č. 11 – udržitelná města a obce, cíl č. 12 – odpovědná spotřeba a výroba, cíl č. 13 – opatření v oblasti klimatu, cíl č. 14 – život pod vodou, cíl č. 15 – život na souši.

6.2.   Oblasti intervence

6.2.1.   Pozorování životního prostředí

Schopnost pozorovat životní prostředí(25), včetně družicového pozorování in situ (ovzduší, moře, pevniny), a pozorování obyvatelstva podepírá výzkum a inovace pro účely udržitelného využívání a monitorování potravin a přírodních zdrojů, biologického monitorování a monitorování životního prostředí. Zlepšené prostorové a časové pokrytí a intervaly odběru vzorků se sníženými náklady, jakož i přístup k datům velkého objemu a jejich integrace z více zdrojů poskytují nové způsoby monitorování a pochopení systému Země a předvídání jeho chování. Výzkum a inovace jsou potřebné pro vypracování metod a technologií v zájmu zlepšení kvality a usnadnění přístupu a využívání dat.

Hlavní rysy

–  přístupy zaměřené na uživatele a systémové přístupy včetně veřejně přístupných dat, pokud jde o data a informace o životním prostředí pro komplexní modelování a prediktivní systémy, podnikatelské příležitosti vyplývající z využívání a zhodnocování stávajících a nových dat,

–  další vývoj portfolia výrobků a služeb v oblasti pozorování životního prostředí,

–  stav biologické rozmanitosti, ochrana ekosystémů, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, potravinové zabezpečení, zemědělství a lesnictví, využívání půdy a změna využívání půdy, městský a příměstský rozvoj, řízení přírodních zdrojů, řízení a zachování zdrojů moří a oceánů, námořní bezpečnost, dlouhodobé trendy v oblasti životního prostředí, změny v sezónních výkyvech, změny ve vnějším ovzduší a atmosféře a další relevantní oblasti,

–  aplikace zaměřené na uživatele, které budou poskytovány prostřednictvím iniciativy EuroGEOSS, včetně jejich rozšíření, s cílem přispět k zachování a řízení evropských přírodních zdrojů (včetně průzkumu surovin) a ekosystémových služeb a jejich souvisejícího hodnotového řetězce,;

–  zavedení programu Globální soustavy systémů pozorování Země v rámci iniciativy Skupiny pro pozorování Země (GEO).

6.2.2.   Biologická rozmanitost a přírodní zdroje

K řešení společenských výzev, posílení udržitelnosti a do roku 2050 dosažení cíle EU „Spokojený život v mezích naší planety“, jak je stanoveno v 7. akčním programu EU pro životní prostředí, je zapotřebí lepší chápání, zachovávání a řízení biologické rozmanitosti a ekosystémů, různých služeb, které (v kontextu boje proti změně klimatu a zmírňování jejích dopadů) poskytují, a „mezí“ naší planety, jakož i řešení využívajících sílu a složitost přírody. V celém hodnotovém řetězci je třeba řádně zohledňovat potenciální dopady jeho předchozích článků. Pro dosažení cílů v této oblasti je zásadní mezinárodní spolupráce a podpora mezinárodního úsilí a iniciativ, jako je Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES). Je třeba lépe porozumět řízení přechodu k udržitelnostihospodářském, sociálním a přírodním systému, a to od místní až po celosvětovou úroveň.

Hlavní rysy

–  stav a hodnota biologické rozmanitosti, suchozemských, sladkovodních a mořských ekosystémů, přírodního kapitálu a ekosystémových služeb, včetně zemědělských ekosystémů a mikrobiomu;

–  holistické a systémové přístupy v sociálně-ekologickém rámci, pokud jde o vazby mezi biologickou rozmanitostí, ekosystémy a ekosystémovými službami a jejich příčinné vztahy s hnacími silami změn v různých měřítkách a v rámci různých ekonomických činností, včetně sociálně-ekonomických aspektů a řízení procesů přechodu k udržitelnosti;

–  modelování trendů a integrovaných scénářů pro biologickou rozmanitost, ekosystémové služby a vysokou kvalitu života v různých měřítcích a horizontech; potenciální přínos biotopů a ekosystémů jako úložišť uhlíku v různých scénářích změny klimatu, potenciální střety zájmů při využívání přírodních zdrojů a služeb;

–  ekotoxikologie sloučenin a nových znečišťujících látek, jejich interakce, včetně kombinovaných účinků, a environmentální chování, a pozměněné biochemické cykly v měnícím se klimatu, obnova znehodnocených oblastí;

–  začlenění biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb do rozhodovacích rámců a účetních systémů vládních institucí a podniků, jakož i kvantifikace přínosů pro životní prostředí, hospodářství a společnost;

–  adaptabilní a multifunkční řešení inspirovaná přírodou v zájmu řešení výzev v městských, příměstských, venkovských, pobřežních a horských oblastech spojených se změnou klimatu, přírodními katastrofami, ztrátou biologické rozmanitosti, degradací ekosystémů, znečištěním, sociální soudržností a zdravím a kvalitním životem občanů;

–  přístupy založené na živých laboratořích s více aktéry, které zapojují veřejné orgány, zainteresované subjekty, podniky a občanskou společnost do společného koncipování a spoluvytváření systémových řešení pro zachování, obnovu a udržitelné využívání přírodního kapitálu a řízení přechodu k udržitelnosti a udržitelným možnostem řízení ekonomických činností v rámci celých hodnotových cyklů v různých environmentálních, hospodářských a sociálních podmínkách.

6.2.3.   Zemědělství, lesnictví a venkovské oblasti

Odolné a udržitelné zemědělství a lesnictví představují hospodářský, environmentální a sociální přínos a jsou předpokladem pro trvalé potravinové zabezpečení. Přispívají k dynamickým hodnotovým řetězcům, hospodaří s půdou a přírodními zdroji a také poskytují řadu velmi důležitých veřejných statků, včetně ukládání uhlíku, uchovávání biologické rozmanitosti, opylování a veřejného zdraví. Je zapotřebí integrovaných a lokálně orientovaných přístupů v zájmu podpory řady funkcí zemědělských a lesních (eko)systémů a zohlednění měnícího se kontextu prvovýroby, zejména v souvislosti se změnou klimatu a životním prostředím, dostupností zdrojů, demografickými aspekty a spotřebními návyky. Zajistí se kvalita a bezpečnost zemědělských produktů v zájmu posílení důvěry spotřebitelů. Rovněž je třeba zajistit zdraví rostlin a zdraví a dobré životní podmínky a zvířat. Dále je nezbytné řešit územní, socioekonomický a kulturní rozměr zemědělských a lesnických činností a mobilizovat potenciál venkovských a pobřežních oblastí.

Hlavní rysy

–  metody, technologie a nástroje pro udržitelné, odolné a produktivní zemědělství a lesnictví, včetně přizpůsobování se změně klimatu,

–  udržitelná správa a účinné využívání přírodních zdrojů (např. půdy, vody, živin a biologické rozmanitosti včetně genetických zdrojů) v zemědělství a lesnictví; alternativy k neobnovitelným zdrojům a přijetí zásad oběhového hospodářství, mimo jiné i opětovným použitím a recyklací odpadů a vedlejších produktů,

–  dopad činností v primárním sektoru na klima a životní prostředí; potenciál zemědělství a lesnictví jako úložišť uhlíku a pro snižování emisí skleníkových plynů, včetně přístupů založených na negativních emisích; zvyšování přizpůsobivosti prvovýroby změně klimatu;

–  integrované přístupy k řešení problematiky škůdců a chorob rostlin; kontrola přenosných a zoonotických nákaz zvířat a dobré životní podmínky zvířat; strategie prevence, kontrola a diagnostika a alternativy k používání sporných pesticidů, antibiotik a dalších látek, rovněž v zájmu boje proti rezistenci,

–  antimikrobiální rezistence, hrozby plynoucí z biologických a agrochemických rizik, včetně pesticidů, a chemických kontaminujících látek, řešení vazeb mezi zdravím rostlin, zvířat, ekosystémů a obyvatel z pohledu přístupů „Jedno zdraví“ a „Globální zdraví“,

–  využívání a poskytování ekosystémových služeb v zemědělských a lesnických systémech uplatňujících ekologické přístupy a testování řešení inspirovaných přírodou od úrovně zemědělských podniků až po úroveň krajiny pro účely zemědělství šetrného k životnímu prostředí; podpora ekologického zemědělství,

–  zemědělské a lesnické systémy od úrovně zemědělských podniků až po úroveň krajiny; využívání a poskytování ekosystémových služeb v prvovýrobě, např. prostřednictvím agroekologie nebo posílením úlohy lesů v prevenci povodní a eroze půdy,

–  inovace v zemědělství na pomezí zemědělství, akvakultury, lesnictví a v městských a příměstských oblastech;

–  nové metody, technologie a nástroje udržitelného obhospodařování lesů a udržitelného využívání lesní biomasy,

–  podpora produkce rostlinných bílkovin pro stravovací, krmivářské a environmentální služby,

–  udržitelné využívání půdy, rozvoj venkova a územní vazby; využívání sociálního, kulturního, hospodářského a ekologického bohatství venkovských oblastí pro nové služby, obchodní modely, hodnotové řetězce a veřejné statky,

–  digitální inovace v zemědělství, lesnictví a v celém hodnotovém řetězci a venkovských oblastech prostřednictvím využívání dat a rozvoje infrastruktury, technologií (například umělá inteligence, robotika, přesné zemědělství a dálkový průzkum Země) a modelů řízení,

–  znalostní a inovační systémy v zemědělství a lesnictví a jejich propojení v různých měřítkách; poradenství, budování dovedností, participační přístupy a sdílení informací,

–  podpora mezinárodních partnerství v oblasti udržitelného zemědělství v zájmu zajištění potravin a výživy.

6.2.4.   Moře, oceány a vnitrozemské vody

Přírodní kapitál a ekosystémové služby moří, zejména polouzavřených evropských moří, oceánů, vnitrozemských vod a širších pobřežních oblastí představují značný přínos v socioekonomické oblasti i v oblasti dobrých životních podmínek. Tento potenciál je ohrožen kvůli silnému tlaku lidských a přírodních stresorů, jako je znečištění, nadměrný rybolov, změna klimatu, vzestup hladiny moří, další způsoby využívání vody a extrémní povětrnostní jevy. Aby situace moří a oceánů nepřekročila bod, odkud není návratu, a aby se obnovil dobrý stav vnitrozemských vod; je nezbytné posílit naše znalosti a chápání v zájmu ochrany, obnovy a udržitelného řízení mořských, vnitrozemských a pobřežních ekosystémů a předcházení znečištění v kontextu zlepšeného a odpovědného rámce řízení. Součástí toho bude rovněž výzkum s cílem udržitelným způsobem uvolnit obrovský a nevyužitý hospodářský potenciál moří, oceánů a vnitrozemských vod s cílem vyšší produkce bezpečných potravin, biologických přísad a surovin, aniž by se na ně zvyšoval tlak, jakož i potenciál akvakultury ve všech formách s cílem přispět ke zmírnění tlaku na půdní a sladkovodní zdroje a zdroje v oceánech. Jsou zapotřebí přístupy založené na partnerství, včetně strategie pro přímořskou oblast a makroregionální strategie, přesahující rámec EU (např. v oblasti Atlantského oceánu, Středozemního moře, Baltského moře, Severního moře, Černého moře, Karibského moře a Indického oceánu); a je třeba přispívat k závazkům v rámci iniciativy Mezinárodní správa oceánů, iniciativám, jako je desetiletí vědy o oceánech pro udržitelný rozvoj, které vyhlásila OSN, a závazkům spojeným se zachováním biologické rozmanitosti moří v oblastech mimo jurisdikci jednotlivých států.

Hlavní rysy

–  udržitelný rybolov a akvakultura ve všech podobách, včetně alternativních zdrojů bílkovin a lepšího potravinového zabezpečení, potravinové soběstačnosti a odolnosti vůči změně klimatu; nástroje monitorování a řízení,

–  posílená odolnost mořských a vnitrozemských vodních ekosystémů, včetně korálových útesů, která zajistí zdraví moří, oceánů a řek, boj proti účinkům přírodních a antropogenních tlaků, jako jsou znečišťující látky a odpad v moři (včetně plastů), eutrofizace, invazní druhy, fyzické poškozování mořského dna, nadměrná těžba, včetně nadměrného rybolovu, podmořský hluk, acidifikace, oteplování moří, oceánů a řek, vzestup hladiny moří, zohlednění styčných oblastí mezi pevninou a mořem, kumulativní dopad těchto záležitostí, podpora oběhového přístupu a lepší chápání interakcí mezi oceány a lidmi,

–  správa na celosvětové a regionální úrovni s cílem zajistit zachování a udržitelné využívání zdrojů moří, oceánů a vnitrozemských vod,

–  technologie pro digitální oceán (mořské dno, vodní sloupec a vodní hladina), které propojují služby a komunity v rámci činností na pevnině a činností souvisejících s atmosférou, klimatem, vesmírem a počasím a které jsou podporovány programem Blue Cloud jako součást evropského cloudu pro otevřenou vědu,

–  monitorování, posuzování na základě rizik a prediktivní/prognostické schopnosti, včetně vzestupu hladiny moří a dalších přírodních nebezpečí, například bouřlivých přílivů a tsunami, jakož i kumulativní dopad lidských činností,

–  lepší chápání koloběhu vody, hydrologických režimů a hydromorfologie v různých měřítkách a rozvoj kapacit v oblasti monitorování a prognostických kapacit, pokud jde o dostupnost vody a poptávku po ní, povodně a sucha, znečištění a další tlaky na vodní zdroje a vodní prostředí; využívání digitálních technologií s cílem zlepšit monitorování a řízení vodních zdrojů,

–  vývoj inovativních řešení zahrnujících společenskou správu, ekonomické nástroje a modely financování v zájmu inteligentního přidělování vodních zdrojů zohledňujícího spory ohledně využívání vody, včetně využívání hodnoty, kterou voda představuje, kontrola látek znečišťujících vodu, včetně plastů a mikroplastů a dalších nově se vyskytujících znečišťujících látek, a to přednostně u zdroje, řešení problematiky dalších tlaků na vodní zdroje, jakož i opětovné použití vody a ochrana a obnova vodních ekosystémů pro zachování dobrého ekologického statutu,

–  udržitelné modré hodnotové řetězce, včetně udržitelného využívání sladkovodních zdrojů, mnohostranné využití mořského prostoru a růst odvětví obnovitelných zdrojů energie z moří a oceánů, včetně udržitelného využívání mikroskopických a makroskopických řas,

–  integrované přístupy k udržitelné správě vnitrozemských a pobřežních vod, které přispějí k ochraně životního prostředí a přizpůsobení se změně klimatu,

–  řešení inspirovaná přírodou a odvozená z dynamiky mořských, pobřežních a vnitrozemských ekosystémů, biologické rozmanitosti a řady ekosystémových služeb, která umožní systémové přístupy k udržitelnému využívání zdrojů moří, zejména polouzavřených evropských moří, oceánů a vnitrozemských vod a přispějí k ochraně a obnově životního prostředí, správě pobřeží a přizpůsobování se změně klimatu,

–  modré inovace, též v modré a digitální ekonomice, napříč pobřežními oblastmi, pobřežními městy a přístavy, za účelem posílení odolnosti pobřežních oblastí a zvýšení přínosů pro občany;

–  hlubší porozumění úloze moří a oceánů při zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně.

6.2.5.   Potravinové systémy

Kombinované účinky růstu populace, vývoje stravování, nedostatku zdrojů a jejich nadměrného využívání, zhoršování životního prostředí, změny klimatu a migrace vytvářejí bezprecedentní výzvy, které vyžadují transformaci potravinového systému (FOOD 2030).(26) Současná výroba a spotřeba potravin jsou z velké části neudržitelné, přičemž se potýkáme s dvojím břemenem špatného stravování v podobě souběžné existence podvýživy, obezity a dalších dietních nerovnováh a metabolických poruch. Budoucí potravinové systémy musí zajistit potravinové zabezpečení a dostatek bezpečných, zdravých a kvalitních potravin pro všechny na základě efektivního využíváním zdrojů, udržitelnosti (včetně snižování emisí skleníkových plynů, znečištění, spotřeby vody a energie, jakož i produkce odpadů), transparentnost, propojení pevniny a moře, snižování plýtvání potravinami, posílení produkce potravin z vnitrozemských vod, moří a oceánů a zahrnutí celého „potravinového hodnotového řetězce“ od výrobců až po spotřebitele a zpět při zajištění odolnosti. To musí jít ruku v ruce s rozvojem budoucího systému bezpečnosti potravin a návrhem, vývojem a realizací nástrojů, technologií a digitálních řešení, které poskytnou významné přínosy spotřebitelům a zlepší konkurenceschopnost a udržitelnost potravinového hodnotového řetězce. Kromě toho je potřeba podpořit změny chování v oblasti spotřeby a produkce potravin při zohlednění kulturních a sociálních aspektů a zapojit primární producenty, průmysl (včetně malých a středních podniků), maloobchodníky, odvětví stravování a pohostinství, spotřebitele a veřejné služby.

Hlavní rysy

–  důkazy podložená udržitelná a zdravá strava v zájmu dobrých životních podmínek lidí během celého jejich života, včetně stravovacích návyků, lepší kvalita potravin a pokrok v chápání dopadu výživy na zdraví a dobré životní podmínky,

–  individualizovaná výživa, zejména pro rizikové skupiny, za účelem zmírnění rizikových faktorů souvisejících s nemocemi spojenými s výživou a nepřenosnými nemocemi,

–  chování spotřebitelů, životní styl a motivace, včetně sociálních a kulturních aspektů stravy, podpora sociálních inovací a společenského zapojení pro lepší udržitelnost zdraví a životního prostředí v celém potravinovém hodnotovém řetězci, včetně maloobchodních vzorců,

–  moderní systémy bezpečnosti a pravosti potravin, včetně sledovatelnosti, zlepšování kvality potravin a prohlubování důvěry spotřebitelů v potravinový systém,

–  zmírňování dopadu změny klimatu na potravinový systém a přizpůsobování se této změně, včetně průzkumu potenciálu a využití mikrobiomu, rozmanitosti potravinářských plodin a alternativ k živočišným bílkovinám,

–  environmentálně udržitelné, oběhové a odolné potravinové systémy účinně využívající zdroje na pevnině i na moři, s ohledem na nezávadnou pitnou vodu a mořské záležitosti, nulové plýtvání potravinami v celém potravinovém systému díky opětovnému využití potravin a biomasy, recyklaci potravinářských odpadů, novým obalům potravin a poptávce po potravinách na míru a po místních potravinách,

–  nové přístupy včetně digitálních nástrojů a potravinových systémů zaměřených na lokálně orientované inovace a posílení postavení komunit, podpora spravedlivého obchodu a tvorby cen v celém hodnotovém řetězci, inkluzivnost a udržitelnost prostřednictvím partnerství mezi průmyslem (včetně malých a středních podniků a drobných zemědělců), místními orgány, výzkumnými pracovníky a společností.

6.2.6.   Inovační systémy založené na biotechnologiích v biohospodářství EU

Inovace a biohospodářství tvoří základy přechodu od hospodářství založeného na fosilních palivech. Inovace založené na biotechnologiích jsou důležitou součástí biohospodářství jako celku a prvkem, který umožňuje jeho fungování. Zahrnují udržitelné získávání zdrojů, průmyslové zpracovávání a přeměnu biomasy z pevniny i z moře na biologické materiály a výrobky. Udržitelnost se týká všech rozměrů: ekologických, sociálních, hospodářských i kulturních aspektů. Využívá též potenciálu živých zdrojů, věd o živé přírodě, digitalizace a biotechnologií pro nové objevy, produkty, služby a procesy. Inovace založené na biotechnologiích, včetně (bio)procesů a technologií, mohou přinést do regionů a měst nové hospodářské činnosti a pracovní místa, přispět k revitalizaci venkovských a pobřežních hospodářství a komunit a posílit oběhovost biohospodářství.

Hlavní rysy

–  udržitelné získávání biomasy, logistické a výrobní systémy se zaměřením na aplikace a využití s vysokou hodnotou, sociální a environmentální udržitelnost, dopad na klima a biologickou rozmanitost, oběhovost a na celkovou účinnost využívání zdrojů, včetně vody,

–  vědy o živé přírodě a její sbližování s digitálními technologiemi za účelem pochopení, průzkumu a udržitelného využívání biologických zdrojů,

–  hodnotové řetězce založené na biotechnologiích, biologické materiály, včetně biologicky inspirovaných materiálů, chemické látky, výrobky, služby a procesy s novými vlastnostmi, funkcemi a vylepšenou udržitelností (včetně snížení emisí skleníkových plynů), s podporou rozvoje (malých a velkých) pokročilých biorafinerií využívajících širší škálu biomasy; nahrazení současné výroby nevhodných výrobků dokonalejšími řešeními na biologickém základě v zájmu inovativních tržních aplikací,

–  biotechnologie, včetně nejmodernějších meziodvětvových biotechnologií, pro použití v konkurenceschopných, udržitelných a nových průmyslových procesech, ekosystémových službách a spotřebních výrobcích(27),

–  oběhovost odvětví založeného na biotechnologiích v rámci biologického hospodářství prostřednictvím technologických, systémových a sociálních inovací a inovací obchodních modelů s cílem radikálně zvýšit hodnotu vytvořenou na jednotku biologického zdroje, a zároveň udržet hodnotu těchto zdrojů v hospodářství po delší dobu, uchovat a vylepšit přírodní kapitál, nalézt řešení k redukci odpadu a snížení znečišťování a podporovat zásadu kaskádového využívání udržitelné biomasy prostřednictvím výzkumu a inovací a zohlednit hierarchii způsobů nakládání s odpady,

–  inkluzivní metody biohospodářství s účastí různých subjektů, které se podílejí na tvorbě hodnot a maximalizují dopad na společnost a zapojení veřejnosti,

–  lepší pochopení hranic, metrik a ukazatelů biohospodářství a jeho synergií a kompromisů se zdravým životním prostředím a kompromisů týkajících se potravin a dalších užití.

6.2.7.   Oběhové systémy

Oběhové systémy výroby a spotřeby budou přínosné pro evropské hospodářství a celosvětové životní prostředí, neboť se zmírní využívání zdrojů a závislost na nich, sníží se emise skleníkových plynů a další negativní dopady na životní prostředí a zvýší se konkurenceschopnost podniků, a zároveň i pro evropské občany tím, že vzniknou nové pracovní příležitosti a sníží se tlaky na životní prostředí a klima. Přechod na nízkoemisní oběhové hospodářství s účinným využíváním zdrojů, založené na biotechnologiích a vyhýbající se používání nebezpečných látek, bude kromě transformace průmyslu vyžadovat i širší systémovou změnu vyžadující systémová, ekologicky inovativní řešení, nové obchodní modely, trhy a investice, základní infrastrukturu, změny v chování spotřebitelů díky sociálním inovacím a modely správy stimulující spolupráci mezi více zainteresovanými subjekty v celém hodnotovém řetězci, aby bylo zajištěno, že zamýšlená systémová změna dosáhne lepších hospodářských, environmentálních a sociálních výsledků(28). Pro srovnatelnost, vytváření a sdílení znalostí a zamezení zdvojování úsilí bude důležité otevřít se mezinárodní spolupráci, např. prostřednictvím mezinárodních iniciativ, jako je Mezinárodní panel pro zdroje. Pozornost bude věnována i sociálnímu kontextu nových znalostí a technologie v této oblasti a jejich uplatňování a přijatelnosti pro společnost.

Hlavní rysy

–  systémový přechod k oběhovému hospodářství založenému na biotechnologiích s účinným využíváním zdrojů a novými paradigmaty interakce se spotřebiteli, novými obchodními modely v zájmu účinného využívání zdrojů a environmentální výkonnosti; produkty a služby podporující účinné využívání zdrojů a odstraňování nebo nahrazování nebezpečných látek během celého životního cyklu; systémy pro sdílení, opětovné použití, opravy, repase, recyklaci a kompostování, hospodářské, sociální, behaviorální, regulační a finanční podmínky a pobídky, pokud jde o tyto přechody,

–  metriky a ukazatele, založené na systémovém přístupu, pro měření výkonnosti oběhového hospodářství a působení během životního cyklu a posílení sociální odpovědnosti; systémy správy, které urychlí rozšiřování oběhového hospodářství, biohospodářství a účinného využívání zdrojů a současně vytvoří trhy pro druhotné materiály; spolupráce mnoha zúčastněných stran napříč hodnotovými řetězci; nástroje pro investice do oběhového hospodářství a biohospodářství,

–  řešení pro udržitelný a regenerativní rozvoj měst, příměstských oblastí a regionů, která integrují transformaci oběhového hospodářství s řešeními založenými na přírodě a technologickými, digitálními, sociálními a kulturními inovacemi a inovacemi územní správy,

–  ekologické inovace pro prevenci a sanaci znečištění životního prostředí nebezpečnými látkami a chemickými látkami, které vzbuzují obavy, a expozice těmto látkám; zaměření rovněž na styčné plochy mezi chemickými látkami, výrobky a odpady a na udržitelná řešení pro výrobu primárních a druhotných surovin,

–  oběhové využívání vodních zdrojů, včetně snížení poptávky po vodě, prevence jejích ztrát, opětovného využívání vody, recyklace a valorizace odpadních vod; inovační řešení výzev týkajících se spojitosti mezi vodou, potravinami a energií zabývající se dopady využívání vody v zemědělství a energetice a umožňující synergická řešení,

–  udržitelná podpovrchová správa integrující geologické zdroje (energii, vodu, suroviny) a environmentální podmínky (přírodní nebezpečí, antropogenní vlivy) napříč všemi příslušnými klastry, zefektivňující pozitivní příspěvek k oběhovému hospodářství prostřednictvím celoevropských geologických znalostí a přispívající k organizované a vědecky podložené reakci na Pařížskou dohodu a některým cílům OSN v oblasti udržitelného rozvoje,

–  rozvoj a zlepšování řešení a infrastruktur pro usnadnění přístupu k pitné vodě, vodě na zavlažování a odpadní vodě, zahrnující mimo jiné odsolování, s cílem umožnit efektivnější a oběhové využívání vody, jež bude šetrné z hlediska energie a emisí CO2.

7.  NEJADERNÉ PŘÍMÉ AKCE SPOLEČNÉHO VÝZKUMNÉHO STŘEDISKA

7.1.   Zdůvodnění

Kvalitní veřejná politika nezbytně potřebuje vysoce kvalitní a důvěryhodné vědecké důkazy. Nové iniciativy a návrhy právních předpisů EU vyžadují transparentní, komplexní a vyvážené důkazy, zatímco provádění politik vyžaduje podklady pro měření a sledování jejich dopadu a pokroku.

Společné výzkumné středisko (SVS) vnáší do politik EU přidanou hodnotu, protože jeho vědecká činnost je vynikající, multidisciplinární a nezávislá na národních, soukromých a jiných vnějších zájmech. Slouží všem oblastem politiky EU a poskytuje meziodvětvovou podporu, kterou tvůrci politik potřebují k řešení stále složitějších společenských výzev. Nezávislost střediska na zvláštních zájmech spolu s jeho vědeckotechnickou referenční úlohou mu umožňuje budovat konsenzus mezi zainteresovanými a dalšími subjekty, jako jsou občané a tvůrci politik. Díky schopnosti rychle reagovat na politické potřeby se činnosti SVS navzájem doplňují s nepřímými akcemi zaměřenými na podporu dlouhodobějších cílů politiky.

SVS provádí vlastní výzkum a je strategickým správcem znalostí, informací, dat a kompetencí k poskytování vysoce kvalitních a relevantních podkladů pro inteligentnější politiku. Za tímto účelem středisko spolupracuje s nejlepšími organizacemi po celém světě a s mezinárodními, vnitrostátními a regionálními odborníky a zainteresovanými subjekty. Jeho výzkum přispívá k obecným cílům a prioritám programu Horizont Evropa, poskytuje nezávislé vědecké poznatky, poradenství a technickou podporu politikám EU v průběhu celého politického cyklu a zaměřuje se na priority evropské politiky a podporu celosvětově bezpečné, chráněné, prosperující, udržitelné, sociální a silnější Evropy.

7.2.  Oblasti intervence

7.2.1.  Posílení znalostní základny pro tvorbu politik

Množství znalostí a dat exponenciálně roste. Aby se v nich tvůrci politik vyznali a mohli je využívat, musí být přezkoumávány a filtrovány. Rovněž jsou zapotřebí průřezové vědecké metody a analytické nástroje, které mohou využít všechny útvary Komise, zejména k předvídání nadcházejících společenských výzev a podpoře zdokonalení tvorby právních předpisů. Sem patří inovativní procesy, které zajistí zapojení zainteresovaných subjektů a občanů do otázek tvorby politik a různých nástrojů hodnocení dopadu a uplatňování.

Hlavní rysy

–  Modelování, mikroekonomické hodnocení, metodiky hodnocení rizik, nástroje k zajištění kvality pro účely měření, návrhu režimů monitorování, ukazatelů a srovnávacích přehledů, analýza citlivosti a audit, hodnocení životního cyklu, vytěžování dat a textů, analýza a aplikace dat velkého objemu, přístup designérského myšlení, zkoumání horizontu, prognostické a do budoucnosti zaměřené studie, behaviorální výzkum a zapojení zúčastněných stran a občanů,

–  centra znalostí a kompetencí,

–  komunity pro sdílení praktických postupů a platformy pro sdílení znalostí,

–  správa a sdílení dat a jejich soudržnost;

–  analýza politik EU a vnitrostátních politik v oblasti výzkumu a inovací, včetně Evropského výzkumného prostoru (EVP).

7.2.2.   Globální výzvy

Společné výzkumné středisko bude přispívat ke specifickým politikám a závazkům EU, kterými se zabývá sedm klastrů zaměřených na globální výzvy, zejména pokud jde o závazek EU týkající se cílů udržitelného rozvoje.

Hlavní rysy

1.  Zdraví

–  vědecká a technická podpora politiky v zájmu zlepšení systémů veřejného zdraví a zdravotní péče, včetně hodnocení zdravotnických prostředků a zdravotnických technologií, databáze a digitalizace, mimo jiné za účelem urychlení interoperability,

–  metody posuzování bezpečnosti, pokud jde o potenciální zdravotní a environmentální rizika, která představují chemické a znečišťující látky,

–  referenční laboratoř EU pro alternativy ke zkouškám na zvířatech,

–  nástroje pro zajištění kvality, jako jsou certifikované referenční materiály pro biomarkery v oblasti zdraví,

–  výzkum v oblasti nově se objevujících zdravotních otázek a zdravotních hrozeb.

2.  Kultura, kreativita a inkluzivní společnost

–  výzkum nerovností, chudoby a vyloučení, sociální mobility, kulturní rozmanitosti a dovedností; migrace, hodnocení dopadů sociálních, demografických a technologických transformací na hospodářství a společnost,

–  výzkum zaměřený na řádnou správu věcí veřejných a demokracii,

–  podpora zabezpečení, zachování a správy kulturního dědictví,

–  Znalostní centrum pro otázky migrace a demografie.

3.  Civilní bezpečnost pro společnost

–  znalostní centrum pro řízení rizik v případě katastrof,

–  podpora bezpečnostních politik v oblasti ochrany kritických infrastruktur a veřejných prostorů, CBRN-E (chemických, biologických, radiologických, jaderných a výbušných materiálů) a hybridních hrozeb, ochrany hranic a bezpečnosti dokumentů a operativních a jiných informací pro boj proti terorismu,

–  technologie pro detekci materiálů CBRN-E, biometrické systémy a techniky shromažďování zpravodajských informací,

–  podpora bezpečnostní pozice EU ve světě; posuzování konkurenceschopnosti a inovací bezpečnostního průmyslu Unie; využívání synergií v oblasti bezpečnosti a obrany,

–  výzkum za účelem zvýšení kapacit kybernetické bezpečnosti, kybernetické odolnosti a kybernetického odstrašení.

4.   Digitální oblast, průmysl a vesmír

–  Důsledky digitalizace, se zaměřením na nové a vznikající informační a komunikační technologie, jako je strojové učení a umělé výpočetní systémy, distribuované účetní knihy, internet věcí a vysoce výkonná výpočetní technika,

–  digitalizace v jednotlivých odvětvích, jako je energetika, doprava, stavebnictví, služby, zdravotnictví, zdravotní péče a veřejná správa,

–  průmyslová metrologie a nástroje zajištění kvality pro inteligentní výrobu,

–  výzkum klíčových základních technologií,

–  výzkum nejlepších dostupných technik a postupů v oblasti environmentálního řízení, technicko-ekonomických analýz průmyslových procesů a posouzení jejich životního cyklu, nakládání s chemickými látkami, nakládání s odpady, opětovné využití vody, suroviny, kritické suroviny a kritéria kvality pro materiály získané využitím odpadu, to vše na podporu oběhového hospodářství,

–  analýza zabezpečení dodávek surovin, včetně kritických surovin, ve vztahu k informacím o primárních a druhotných surovinách a aktualizace údajů v surovinovém informačním systému,

–  provádění akcí programu Copernicus,

–  technická a vědecká podpora aplikací programů globálního navigačního družicového systému EU.

5.   Klima, energetika a mobilita

–  Podpora provádění politik EU v oblasti klimatu, energetiky a dopravy, přechod k nízkouhlíkovému hospodářství a strategie pro dekarbonizaci do roku 2050; analýza integrovaných národních klimatických a energetických plánů; hodnocení způsobu dekarbonizace všech odvětví, včetně zemědělství, změny využívání půdy a lesnictví,

–  posouzení rizik v citlivých ekosystémech a kritických hospodářských odvětvích a infrastruktur se zaměřením na adaptační strategie,

–  analýza výzkumného a inovačního rozměru energetické unie; hodnocení konkurenceschopnosti EU na globálním trhu s energií z čistých zdrojů,

–  posouzení potenciálu zavádění inteligentních energetických technologií a řešení spočívajících v propojování odvětví s cílem umožnit plynulou a nákladově efektivní transformaci energetiky,

–  posouzení, pokud jde o nasazení technologií obnovitelných zdrojů a výroby čisté energie,

–  analýza využívání energie v budovách, inteligentních a udržitelných městech a průmyslových odvětvích,

–  technická a socioekonomická analýza skladování energie, zejména pokud jde o propojování odvětví a baterie,

–  analýza bezpečnosti dodávek energie v EU, včetně energetické infrastruktury a trhy s energií,

–  podpora transformace energetiky, včetně Paktu starostů a primátorů, čistá energie pro ostrovy EU, citlivé regiony a Afriku,

–  integrovaná analýza pro zavedení kooperativní, propojené a automatizované mobility,

–  integrovaná analýza pro vývoj a zavádění elektrického pohonu, včetně technologií pro baterie nové generace,

–  harmonizované zkušební postupy a dohled nad trhem, pokud jde o emise CO2 a látek znečišťujících ovzduší z vozidel, hodnocení inovačních technologií,

–  posouzení inteligentní dopravy, systémů řízení dopravy a ukazatelů přetížení,

–  analýzy alternativních paliv a souvisejících infrastrukturních potřeb.

6.  Potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí

–  Výzkum týkající se souše, půdy, lesů, ovzduší, vody, mořských zdrojů, surovin a biologické rozmanitosti na podporu účinného zachování, obnovy a udržitelného využívání přírodního kapitálu, včetně udržitelné správy zdrojů v Africe,

–  znalostní centrum pro zajištění výživy na celém světě,

–  posouzení změny klimatu a případných zmírňujících a přizpůsobujících opatření pro zemědělskou a rybářskou politiku, včetně zabezpečení potravin,

–  monitorování a prognózy v oblasti zemědělských zdrojů v zemích EU, v zemích procesu rozšíření a v zemích evropského sousedství,

–  výzkum pro udržitelnou a hospodářsky prosperující akvakulturu a rybolov a pro modrý růst a modrou ekonomiku,

–  ověřené metody, zkoušky odborné způsobilosti laboratoří a nové analytické nástroje pro provádění politik v oblasti bezpečnosti potravin,

–  referenční laboratoře EU pro doplňkové látky, geneticky modifikované organismy a materiály určené pro styk s potravinami,

–  znalostní centrum pro potravinové podvody a kvalitu potravin,

–  znalostní centrum pro biohospodářství.

7.2.3.  Inovace, hospodářský rozvoj a konkurenceschopnost

Společné výzkumné středisko bude přispívat k inovacím založeným na znalostech a k transferu technologií. Bude podporovat fungování vnitřního trhu a správu ekonomických záležitostí Unie. Přispěje k rozvoji a monitorování politik zaměřených na sociálnější a udržitelnější Evropu. Bude podporovat vnější rozměr EU a mezinárodní cíle a pomáhat při prosazování řádné správy věcí veřejných. Dobře fungující vnitřní trh se silnou správou ekonomických záležitostí a spravedlivým sociálním systémem podpoří na znalostech založené inovace a konkurenceschopnost.

Hlavní rysy

–  hospodářská, obchodní, finanční a fiskální analýza,

–  prenormativní výzkum a testování pro harmonizaci a standardizaci,

–  výroba certifikovaných referenčních materiálů,

–  činnosti v oblasti dozoru nad trhem,

–  správa práv duševního vlastnictví,

–  podpora spolupráce v oblasti přenosu technologií.

7.2.4.   Vědecká excelence

Společné výzkumné středisko bude usilovat o excelenci a integritu ve výzkumu a rozsáhlou spolupráci s nejlepšími výzkumnými institucemi po celém světě. Bude provádět výzkum ve vznikajících oborech vědy a techniky a podporovat otevřenou vědu a otevřená data, jakož i předávání znalostí.

Hlavní rysy

–  Programy předběžného výzkumu,

–  specializované programy spolupráce a výměnné programy s výzkumnými institucemi a vědci,

–  přístup k výzkumným infrastrukturám společného výzkumného střediska,

–  odborná příprava vědců a národních odborníků,

–  otevřená věda a otevřená data.

7.2.5.   Územní rozvoj a podpora členských států a regionů

Společné výzkumné středisko bude přispívat k regionálním a městským politikám se zaměřením na územní rozvoj založený na inovacích a s cílem snížit rozdíly mezi regiony. Rovněž nabídne členským státům a třetím zemím technickou pomoc a podporu při provádění evropských právních předpisů a akcí.

Hlavní rysy

–  Provádění regionálních a městských politik, strategií pro inteligentní specializaci, strategií pro hospodářskou transformaci přechodových regionů, integrovaných strategií rozvoje měst a příslušných dat,

–  budování kapacit místních a regionálních aktérů pro provádění makroregionálních strategií,

–  znalostní centrum pro územní politiky,

–  poradenství „na vyžádání“ a podpora na míru členským státům, regionům nebo městům, též prostřednictvím virtuální sítě platforem Science4Policy.

PILÍŘ III

Inovativní Evropa

Inovace ve všech podobách jsou pro EU klíčovým faktorem pro to, aby mohla nadále zajišťovat svým obyvatelům prosperitu a čelit budoucím výzvám. Jejich zavedení vyžaduje systémový, průřezový a mnohostranný přístup. Hospodářský pokrok Evropy, sociální blahobyt a kvalita života se opírají o schopnost zvyšovat produktivitu a růst, což výrazně závisí na schopnosti inovovat. Inovace jsou také klíčem k řešení hlavních výzev, před nimiž EU stojí. Inovace musejí být zodpovědné, etické a udržitelné.

Podobně jako u předcházejícího programu jsou inovace ústředním prvkem programu Horizont Evropa. Hledání způsobů, jak urychlit předávání znalostí, a nových nápadů, výrobků a procesů je hlavní motivací cílů programu Horizont Evropa a jeho způsobů provádění, od strategického plánování po výzvy, a je od začátku do konce přítomno v každém podpořeném projektu, od základního výzkumu po průmyslové nebo technologické plány a mise.

Inovace si však zaslouží zvláštní opatření, neboť EU musí rozhodným způsobem zlepšit podmínky a prostředí umožňující rozkvět evropských inovací, aby byly myšlenky rychle sdíleny mezi účastníky inovačního ekosystému a nové nápady a technologie se rychle přetavily ve výrobky a služby potřebné k tomu, aby EU plnila své cíle.

V posledních desetiletích došlo ke vzniku velkých a celosvětových nových trhů v oblasti zdravotnictví, sdělovacích prostředků, zábavy, komunikace a maloobchodu založených na průlomových inovacích v oblasti informačních a komunikačních technologií, biotechnologií, zelených technologií, internetu a platformové ekonomiky. V dalších fázích inovačního procesu jsou tyto inovace vytvářející trhy, jež ovlivňují hospodářství EU jako celek, zaváděny rychle rostoucími a často novými společnostmi, jež však zřídkakdy pocházejí z EU či v ní dále rozvíjejí svou činnost.

Přichází nová globální vlna průlomových inovací, která bude více založena na přelomových technologiích, jako je blockchain, umělá inteligence, genomika/multiomika a robotika, a dalších technologiích, které mohou pocházet i od jednotlivých inovátorů a komunit občanů. Spojuje je to, že se utvářejí na křižovatce různých vědních oborů, technologických řešení a hospodářských odvětví, nabízejí radikálně nové kombinace produktů, procesů, služeb a obchodních modelů a mají potenciál otevřít nové trhy po celém světě. Ovlivněna budou i další kritická odvětví, jako je výroba, finanční služby, doprava nebo energetika.

Evropa musí této příležitosti využít. Nachází se v dobré pozici, protože tato nová vlna přichází v přelomových oblastech, v nichž již Evropa významným způsobem investuje, zejména do klíčových základních technologií, a má tak určitou konkurenční výhodu, pokud jde o vědu a znalosti, a to i z hlediska lidských zdrojů, a může stavět na těsné spolupráci veřejného a soukromého sektoru (např. ve zdravotnictví nebo v energetice).

K tomu, aby Evropa stála v čele této nové vlny průlomových inovací, je třeba úspěšně čelit následujícím výzvám:

–  zvýšit rizikové financování k překlenutí mezer ve financování: inovátoři v Evropě trpí nízkou nabídkou rizikového financování. Soukromý rizikový kapitál je klíčem k tomu, aby z průlomových inovací vzešly přední světové společnosti, v Evropě však představuje méně než čtvrtinu částek získaných v USA a v Asii. Evropa musí překlenout tzv. „údolí smrti“, kvůli nimž se nápady a inovace nedostanou na trh v důsledku mezery mezi veřejnou podporou a soukromými investicemi, zejména pokud jde o vysoce rizikové průlomové inovace, které musí být podpořeny dlouhodobými investicemi,

–  usnadnit přístup k výsledkům výzkumu, zkvalitnit transformaci vědy v inovace a urychlit přenos nápadů, technologií a talentu z výzkumné základny do startupů a průmyslu,

–  dále podpořit rozvoj inovací ve všech podobách, včetně inovací vycházejících z potřeb uživatelů či z potřeb spotřebitelů v oblasti služeb a inkluzivních sociálních inovací,

–  urychlit transformaci podniků: evropské hospodářství zaostává při zavádění nových technologií a rozšiřování činností: 77 % mladých a velkých společností zabývajících se výzkumem a vývojem sídlí v USA nebo v Asii a pouze 16 % v Evropě,

–  zlepšit a zjednodušit evropské prostředí pro financování a podporu výzkumu a inovací: množství různých zdrojů financování vytváří pro inovátory složité prostředí. Intervence EU se musí uskutečňovat ve spolupráci a koordinaci s dalšími veřejnými a soukromými iniciativami na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni, aby se lépe posílily a navzájem sladily podpůrné kapacity, zamezilo se zdvojování činností a vytvořilo se přehledné prostředí pro všechny evropské inovátory,

–  překonat roztříštěnost inovačního ekosystému. I když je v Evropě stále více „hotspotů“, nejsou dobře propojeny. Společnosti s potenciálem mezinárodního růstu se musí vyrovnávat s roztříštěností vnitrostátních trhů a jejich rozmanitými jazyky, podnikatelskými kulturami a právními předpisy. EU se musí zapojit do podpory účinné spolupráce mezi vnitrostátními a regionálními ekosystémy s cílem umožnit společnostem, a zejména malým a středním podnikům, přístup k těm nejlepším poznatkům, odborným znalostem, infrastruktuře a službám v celé Evropě. EU musí podporovat spolupráci mezi ekosystémy, a to i prostřednictvím regulace, aby byla posílena interoperabilita mezi jednotlivými technologiemi a praktickými řešeními.

Aby EU obstála v této nové vlně průlomových inovací, musí podpora pro inovátory používat agilní, jednoduchý, hladký a individuální přístup. Politika pro vývoj a zavádění průlomových inovací a rozšiřování činnosti podniků se musí vyznačovat odvahou podstupovat rizika, zohledňovat výše uvedené výzvy a přidávat hodnotu k souvisejícím inovačním činnostem prováděným jednotlivými členskými státy či regiony.

Pilíř Inovativní Evropa programu Horizont Evropa si ve spolupráci s dalšími politikami EU, zejména programem InvestEU, klade za cíl takové hmatatelné výsledky přinést. Vychází z poznatků a zkušeností získaných z předchozích rámcových programů, zejména z činností , jakými jsou „Budoucí a vznikající technologie“ (FET), „Rychlá cesta k inovacím“ (FTI)▌a nástroj pro malé a střední podniky , ale také soukromé a podnikové finance (jako jsou nástroj financování se sdílením rizik sedmého rámcového programu a nástroj InnovFin programu Horizont 2020), jež byly shromážděny a začleněny do činností „pilotního programu ERI“ spuštěných pro období 2018–2020.

Na základě zmíněných zkušeností stanoví tento pilíř zahájení činnosti Evropské rady pro inovace (ERI), která bude především podporovat průlomové a přelomové technologie a inovativní řešení zaměřené zejména na inovace vytvářející trhy a zároveň bude také podporovat všechny druhy inovací včetně inkrementálních, zejména v rámci malých a středních podniků včetně startupů a ve výjimečných případech malých podniků se střední tržní kapitalizací, jež mají potenciál k rychlému rozšiřování činností na unijní a globální úrovni a jež provádějí specializované druhy akcí a činností:

–  podpora rozvoje budoucích a vznikajících průlomových inovací, včetně „deep-tech“ inovací, jakož i inovací jiného než technologického druhu,

–  překlenutí mezer ve financování pro vývoj, zavádění a růst inovací, které vytvářejí trhy,

–  stimulování soukromého kapitálu a investic,

–  zvyšování dopadu a viditelnosti podpory inovací ze strany EU.

Tento pilíř rovněž zavádí činnosti vyvíjené v rámci Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), zejména prostřednictvím jeho znalostních a inovačních společenství (KIC). Kromě toho se zajistí systematické synergie mezi ERI a EIT. Inovativní společnosti pocházející z některého znalostního a inovačního společenství EIT mohou být nasměrovány do ERI, aby vytvořily portfolia inovací, které zatím nejsou financovatelné z bankovních úvěrů, a inovativním podnikům s vysokým potenciálem, které financuje ERI a které dosud nejsou zapojeny do činností některého znalostního a inovačního společenství EIT, může být současně nabídnut přístup k této doplňkové podpoře.

ERI a znalostní a inovační společenství EIT mohou sice přímo podporovat inovace v celé EU, je však nutné dále rozvíjet a zlepšovat celkové prostředí podněcující a umožňující vznik evropských inovací: výsledky základního výzkumu stojí na počátku inovací vytvářejících trhy. Společnou evropskou snahou musí být podpora inovací v celé Evropě a ve všech rozměrech a podobách, včetně navzájem se doplňujících unijních, vnitrostátních a regionálních politik (a to i prostřednictvím účinných synergií s EFRR a strategií pro inteligentní specializace) a zdrojů, kdykoli je to možné. Tento pilíř proto rovněž upravuje:

–  obnovené a posílené mechanismy koordinace a spolupráce s členskými státy a přidruženými zeměmi, ale i se soukromými iniciativami, s cílem podporovat všechny účastníky evropských inovačních ekosystémů, a to i na regionální a místní úrovni,

–  

–  Kromě toho bude tento pilíř úzce propojen s programem InvestEU v rámci trvalé snahy posilovat kapacity pro rizikové financování výzkumu a inovací v Evropě . Program InvestEU, na základě úspěchů a zkušeností získaných v rámci nástroje InnovFin programu Horizont 2020 a v rámci EFSI, posílí přístup k rizikovému financování pro financovatelné subjekty, jakož i pro investory.

1.  EVROPSKÁ RADA PRO INOVACE (ERI)

1.1.  Oblasti intervence

ERI působí podle těchto zásad: zjevná přidaná hodnota EU, samostatnost, schopnost přijmout riziko, účinnost, účelnost, transparentnost a odpovědnost. ERI bude sloužit jako jednotné kontaktní místo pro všechny inovátory od jednotlivců po univerzity, výzkumné organizace a společnosti (malé a střední podniky, včetně startupů, a ve výjimečných případech malé podniky se střední tržní kapitalizací). V závislosti na své programové struktuře bude poskytovat podporu jednotlivým příjemcům a multidisciplinárním konsorciím.

Cíle ERI jsou následující:

–  identifikovat, vyvíjet a zavádět vysoce rizikové inovace ve všech podobách, včetně inkrementálních inovací, se silným důrazem na průlomové, přelomové a „deep-tech“ inovace, které mají potenciál stát se trhy vytvářejícími inovacemi, a

–  podporovat rychlý růst inovativních společností, zejména malých a středních podniků včetně startupů a ve výjimečných případech malých podniků se střední tržní kapitalizací, a to na unijní i mezinárodní úrovni na cestě od nápadů k tržnímu uplatnění.

ERI v příslušných případech přispívá k činnostem podporovaným v rámci jiných částí programu Horizont Evropa, zejména v pilíři II.

ERI se bude provádět především prostřednictvím dvou vzájemně se doplňujících typů akcí, konkrétně nástroje Pathfinder pro pokročilý výzkum, pokud jde o rané fáze technického rozvoje, a nástroje Accelerator pro akce na podporu inovací a tržního uplatnění, včetně fáze před masovou komercializací a fáze růstu společnosti. Nástroj Accelerator, jehož myšlenkou je nabídnout jedno kontaktní místo a jeden proces pro podporu vysoce rizikových inovací prováděných startupy, malými a středními podniky a ve výjimečných případech malými podniky se střední tržní kapitalizací, bude poskytovat především dva druhy podpor: převážně kombinované financování (spojující granty s kapitálovými investicemi), jakož i granty, případně doplněné kapitálovou podporou. Zprostředkuje rovněž přístup k úvěrům a zárukám, a to zejména těm, jež jsou poskytovány v rámci programu Invest EU.

Tyto dva vzájemně se doplňující typy akcí budou sdílet některé vlastnosti. Budou:

–  podporovat vysoce rizikové inovace, u nichž rizika, ať už finanční, technologická/vědecká, tržní nebo regulační, nemůže nést trh samotný nebo je zatím nelze podpořit finančními nástroji v rámci programu InvestEU,

–  zejména se zaměřovat na vysoce rizikové průlomové nebo „deep-tech“ inovace, přičemž se budou zároveň podporovat jiné formy inovací, včetně inkrementálních inovací, které mají potenciál vytvářet nové trhy nebo přispět k řešení globálních výzev,

–  fungovat především „zdola nahoru“, budou otevřené inovacím ze všech oborů vědy a techniky a aplikacím v jakémkoli odvětví, přičemž umožní i cílenou podporu vznikajících průlomových, trhy vytvářejících nebo „deep-tech“ technologií potenciálního strategického významu z hlediska hospodářského nebo sociálního dopadu. Útvary Komise vyhodnotí tento potenciální strategický dopad na základě doporučení nezávislých odborníků, správců programů ERI a případně poradního výboru ERI,

–  podněcovat inovace, které vedou napříč různými vědeckotechnickými obory a odvětvími (např. spojují fyzikální a digitální oblast) ,

–  zaměřeny na inovátory, zjednodušovat procesy a správní požadavky, při posuzování žádostí využívat pohovory a zajišťovat rychlé rozhodování,

–  prováděny s cílem významně posílit evropský inovační ekosystém,

–  proaktivně spravovány na základě milníků nebo jiných předem stanovených kritérií pro hodnocení pokroku a s možností, aby v případě nutnosti a po důkladném posouzení, případně s využitím nezávislých odborníků, byla změněna orientace či lhůty projektů nebo byly projekty ukončeny.

Kromě finanční podpory budou mít inovátoři přístup k poradenským službám ERI pro podniky, které projektům poskytnou coaching, mentorování a technickou pomoc a propojí inovátory s kolegy, průmyslovými partnery a investory. Inovátoři získají také snazší přístup k odborným znalostem, zařízením (včetně inovačních center(29) a otevřených inovačních zkušebních prostředí) a partnerům ze všech oblastí činností podporovaných ze strany EU (včetně činností EIT, zejména prostřednictvím znalostních a inovačních společenství). Komise zajistí plynulou kontinuitu mezi EIT, ERI a InvestEU, aby byla zaručena doplňkovost a synergie.

Za účelem posílení evropského inovačního ekosystému bude zvláštní pozornost věnována zajištění náležitého a účinného vzájemného doplňování s iniciativami členských států, ať už prováděnými individuálně, nebo ve spolupráci či mezi regiony, a to i formou evropského partnerství.

1.1.1.  Nástroj Pathfinder pro pokročilý výzkum

Nástroj Pathfinder bude poskytovat granty vysoce rizikovým špičkovým projektům, které prozkoumávají nové a „deep-tech“ oblasti za účelem jejich transformace do potenciálně radikálních inovativních technologií budoucnosti a rozvoje nových tržních příležitostí. Sloučí je do jediného modelu vyznačujícího se jedinečným souborem kritérií. Bude vycházet ze zkušeností z programů „Budoucí a vznikající technologie“ (FET) podporovaných ze sedmého rámcového programu a programu Horizont 2020, včetně projektu „FET-Innovation Launchpad“ a fáze 1 nástroje pro MSP v rámci programu Horizont 2020.

Celkovým cílem nástroje Pathfinder bude podněcovat inovace vzešlé z průlomových ▌nápadů, které mají potenciál vytvářet trhy, a dovést je do fáze demonstrace, nebo rozvoj obchodních případů či strategií, které pak převezme nástroj Accelerator nebo jakékoli jiné řešení pro zavádění na trh. Za tímto účelem bude nástroj Pathfinder ▌podporovat nejranější fáze vědeckotechnického výzkumu a vývoje, včetně fází ověření koncepce a prototypů pro ověření technologie.

Aby byl nástroj Pathfinder plně otevřen široce zaměřeným výzkumům, příležitostem vzešlým ze šťastných náhod a nečekaných nápadů, koncepcím a objevům, bude prováděn především prostřednictvím trvale otevřené a konkurenční výzvy s datem uzávěrky pro podávání návrhů „zdola nahoru“. Při zachování své převažující povahy „zdola nahoru“ bude nástroj Pathfinder ▌rovněž vyhlašovat soutěžní výzvy s cílem rozvíjet klíčové strategické cíle, které si žádají „deep-tech“ a radikální myšlení.(30) Témata těchto výzev budou stanovena v pracovních programech. Přeskupení vybraných projektů do tematických portfolií či portfolií založených na cílech umožní dosáhnout kritického množství úsilí a vytvořit strukturu nových multidisciplinárních výzkumných komunit.

Tato portfolia vybraných projektů▌budou dále rozvíjena a zlepšována, každé v souladu s vizí vypracovanou s jejich inovátory, ale také sdílenou s výzkumnou a inovační komunitou obecně. Přechodové činnosti nástroje Pathfinder budou prováděny s cílem pomoci výzkumným pracovníkům a inovátorům nastoupit na cestu k obchodnímu rozvoji, jako jsou demonstrační činnosti a studie proveditelnosti k posouzení potenciálních obchodních případů a podpora vytváření osamostatněných podniků a startupů. Tyto přechodové činnosti nástroje Pathfinder mohou rovněž zahrnovat doplňkové granty na dorovnání nebo rozšíření rozsahu předchozích a probíhajících akcí, zapojení nových partnerů, navázání spolupráce v rámci portfolia a rozvoj jeho multidisciplinární komunity.

Nástroj Pathfinder bude otevřený všem druhům inovátorů od jednotlivců po univerzity, výzkumné organizace a společnosti, zejména pak startupy a malé a střední podniky, a zaměří se na multidisciplinární konsorcia. V případě projektů jednotlivých příjemců nebudou povoleny podniky se střední tržní kapitalizací ani větší společnosti. Nástroj Pathfinder bude prováděn především prostřednictvím společného výzkumu a v úzké koordinaci s dalšími částmi programu Horizont Evropa, zejména s činnostmi Evropské rady pro výzkum, akcemi „Marie Curie-Skłodowska“, činnostmi v rámci části pilíře III týkajícími se evropského ekosystému a činnostmi znalostních a inovačních společenství Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) s cílem identifikovat zcela nové myšlenky a koncepce s průlomovým potenciálem.

1.1.2.  Nástroj Accelerator

Dostupné soukromé a podnikové financování mezi pozdní fází výzkumných a inovačních činností a tržním uplatněním pro vysoce rizikové průlomové inovace(31) a inovace vytvářející trhy, jež v důsledku svého vysokého rizika nejsou financovatelné z bankovních úvěrů či atraktivní pro investory, zůstává omezené. Veřejná podpora musí vyvinout radikálně nový přístup, aby bylo možno překlenout „údolí smrti“ v případě všech druhů vysoce rizikových inovací, zejména včetně průlomových a „deep-tech“ inovací, které jsou klíčem k budoucímu růstu Evropy. Tam, kde životaschopná finanční řešení nenabízí trh, by měl být s veřejnou podporou vytvořen zvláštní mechanismus sdílení rizik, který ponese převážnou část, nebo dokonce celé počáteční riziko potenciálně průlomových inovací vytvářejících trh, aby přilákal alternativní soukromé investory v druhé fázi, kdy se operace rozvinou a riziko se sníží, dokud se společnost provádějící daný inovativní projekt nestane financovatelnou pomocí bankovních úvěrů.

Nástroj Accelerator bude proto poskytovat finanční podporu malým a středním podnikům včetně startupů a ve výjimečných případech malým podnikům se střední tržní kapitalizací, které mají ambici vyvinout své průlomové inovace, zavést je v EU a na mezinárodních trzích a rychle se rozvíjet. Za tímto účelem bude stavět na zkušenostech z fází 2 a 3 nástroje pro malé a střední podniky programu Horizont 2020 a z nástroje InnovFin programu Horizont 2020, mimo jiné prostřednictvím přidání negrantové složky a schopnosti podporovat větší a dlouhodobější investice.

Nástroj Accelerator poskytuje podporu především v podobě kombinovaného financování ERI, jakož i v podobě grantů a vlastního kapitálu. Kombinované financování ERI zahrnuje tyto složky:

–  grant nebo vratnou zálohu(32) na pokrytí inovačních činností,

–  podporu investic do vlastního kapitálu(33) nebo jiných vratných forem (úvěrů, záruk atd.), aby se překonala propast mezi inovačními činnostmi a účinným uvedením na trh, včetně rozšiřování činnosti podniku, a to způsobem, který nevytěsní soukromé investice či nenaruší hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Je-li projekt považován za financovatelný z bankovních úvěrů již od počátečního výběru (hloubková kontrola) nebo pokud byla míra rizika dostatečně omezena, zprostředkuje vybrané/podpořené společnosti přístup k dluhovému financování (např. úvěrům či zárukám) a k financování vlastním kapitálem poskytovaným programem InvestEU.

Podpora v podobě kombinovaného financování bude přidělována jediným procesem a jediným rozhodnutím, což podpořenému inovátorovi zajistí jediný globální závazek k finančním prostředkům pokrývajícím různé fáze inovace až po tržní uplatnění včetně fáze před masovou komercializací. Plná realizace udělené podpory bude podléhat milníkům a přezkumu. Kombinace a objem financování se přizpůsobí potřebám firmy, její velikosti a fázi, povaze dané technologie/inovace a délce inovačního cyklu. Bude pokrývat potřeby financování až do náhrady z alternativních zdrojů investic.

Nástroj Accelerator v rámci ERI bude také poskytovat podporu v podobě grantů pro malé a střední podniky včetně startupů, aby mohly provádět různé druhy inovací od inkrementálních k průlomovým a přelomovým inovacím, jejichž cílem je následné rozšiřování činnosti.

Podpora bude poskytována prostřednictvím téže trvale otevřené výzvy „zdola nahoru“ jako v případě podpory v podobě kombinovaného financování. Startup či malý a střední podnik mohou během programu Horizont Evropa využít čistě grantové podpory od ERI pouze jednou a jen do výše 2,5 milionu EUR. Návrhy musejí obsahovat podrobné informace o kapacitách žadatele z hlediska rozšíření činnosti.

Nástroj Accelerator může projektům, jež získaly čistě grantovou podporu, následně na žádost příjemců poskytnout finanční podporu (např. „čistě kapitálovou podporu“), a to prostřednictvím své „zvláštní účelové jednotky“ a v závislosti na výsledcích hloubkové kontroly této podpory.

Pokud vybrané projekty přijímají pro své výzkumné a inovační činnosti podporu ve formě grantové složky, lze tyto činnosti provádět ve spolupráci s veřejnými či soukromými výzkumnými organizacemi, například formou subdodávek, aby byl pro příjemce zajištěn optimální přístup k technickým a obchodním odborným znalostem. To příjemci umožní vývoj na pevné základně stávajících poznatků, odborných znalostí a ekosystémů v celé Evropě.

Když se různá rizika (finanční, vědecká/technologická, tržní, řídící, regulační atd.) sníží, očekává se nárůst relativní důležitosti složky vratné zálohy.

Zatímco EU může nést počáteční riziko vybraných inovačních akcí a akcí uvádění na trh sama, bude cílem zbavit tyto akce rizika a od samého počátku a během jejich rozvoje stimulovat společné investice z alternativních zdrojů či dokonce od náhradních investorů. V takovém případě se cíle a časové harmonogramy společných investic dohodnou se spoluinvestorem či spoluinvestory a příjemci nebo podporovanými společnostmi.

Nástroj Accelerator bude působit především prostřednictvím trvale otevřené výzvy s datem uzávěrky pro podávání návrhů „zdola nahoru“ a bude zacílen na malé a střední podniky včetně startupů a ve výjimečných případech na malé podniky se střední tržní kapitalizací, jakož i na mladé inovátory a inovátorky řídící či zastávající v těchto společnostech klíčové dovednosti. Tato otevřená výzva „zdola nahoru“ může být doplněna cílenou podporou vznikajících průlomových▌, trhy vytvářejících nebo přelomových inovací potenciálního strategického významu z hlediska hospodářského nebo sociálního dopadu, přičemž je třeba v nástroji Accelerator zachovat přístup především „zdola nahoru“. Témata této cílené podpory budou popsána v pracovních programech. Návrhy mohou předkládat také investoři, včetně veřejných agentur na podporu inovací, podpora se však udělí přímo podniku provádějícímu inovační projekt, o nějž mají zájem.

Nástroj Accelerator umožní rovněž zavádění inovací pocházejících z projektů podporovaných nástrojem Pathfinder ▌a z dalších pilířů rámcových programů EU(34) s cílem poskytnout jim podporu, aby dosáhly uvedení na trh. Určování projektů podporovaných v ostatních pilířích programu Horizont Evropa a také přechozích rámcových programech bude založeno na náležitých metodikách, jako je iniciativa Inovační radar.

Kromě toho by úspěšné návrhy ze způsobilých vnitrostátních nebo regionálních programů v zájmu rozšiřování činností a v souladu s čl. 43 odst. 5 písm. a) nařízení [rámcový program] mohly po úvodním mapování získat přístup do hodnotící fáze nástroje Accelerator, budou-li kumulativně a postupně splněny tyto podmínky:

a)  V úzké spolupráci s členskými státy provede Komise hloubkové mapování způsobilých vnitrostátních nebo regionálních programů s cílem zjistit poptávku po takovémto systému. Výsledky tohoto mapování budou zveřejněny na portálu pro účastníky a budou pravidelně aktualizovány.

b)  V prvním pracovním programu Horizontu Evropa bude spuštěn pilotní projekt založený na tomto mapování. V rámci tohoto pilotního projektu musí být splněny tyto podmínky:

—  Komise osvědčí vnitrostátní nebo regionální hodnotící postupy podle kritérií zahrnutých do pracovního programu Horizontu Evropa;

—  Komise zajistí, aby se při hodnocení návrhů předložených v rámci nástroje Accelerator v rámci ERI zacházelo s dalšími návrhy rovnocenným způsobem. Všechny způsobilé návrhy zejména musejí úspěšně projít výběrovým řízením v podobě osobního pohovoru s výběrovou komisí složenou z nezávislých externích odborníků, přičemž budou důsledně uplatňovány rovnocenné podmínky.

1.1.3.  Další činnosti ERI

ERI bude kromě toho také realizovat:

–  služby ERI napomáhající zakládání a rozvoji podniků na podporu činností a akcí nástrojů Pathfinder a Accelerator, jejichž využití se vřele doporučuje všem vybraným startupům a malým a středním podnikům a ve výjimečných případech malým podnikům se střední tržní kapitalizací, není však povinné. Cílem bude propojit komunitu inovátorů podporovaných ERI, včetně podporovaných pečetí excelence, s investory, partnery a zadavateli veřejných zakázek. Akcím ERI se tak poskytne široká škála služeb coachingu a mentorování. Inovátorům se poskytne přístup k mezinárodním sítím možných partnerů, též z průmyslu, s cílem doplnit hodnotový řetězec nebo rozvinout tržní příležitosti a vyhledat investory a další soukromé nebo podnikové zdroje financí. Činnosti budou zahrnovat živé akce (např. zprostředkovací akce, prezentace investorům), ale také rozvoj platforem pro hledání partnerů nebo použití stávajících platforem v úzkém napojení na finanční zprostředkovatele podporované z programu InvestEU a na skupinu EIB. Tyto činnosti podpoří také vzájemné výměny jakožto zdroj vzdělávání v inovačním ekosystému, čímž se výhodně využijí členové ▌výboru ERI ▌a stipendisté ERI,

–  stipendia ERI pro ocenění předních inovátorů v EU. Bude je udělovat Komise na radu poradního výboru na vysoké úrovni s cílem ocenit je jako ambasadory inovací,

–  výzvy ERI, tj. motivační ceny na podporu vývoje nových řešení globálních výzev, zapojení nových subjektů a rozvoje nových společenství. Další ocenění ▌ze strany ERI budou zahrnovat iCapital, ocenění za inovace v oblasti klimatu, motivační ocenění za sociální inovace a ocenění pro ženy inovátorky.(35) Podoba ocenění bude propojena s ERI a s dalšími částmi rámcového programu EU, včetně misí a dalších příslušných financujících subjektů. Budou zkoumány příležitosti pro spolupráci s organizacemi (jako jsou podniky, univerzity, výzkumné organizace, subjekty napomáhající zakládání a rozvoji podniků, charitativní organizace a nadace) schopnými poskytovat doplňkovou podporu.

–  inovativní zadávání veřejných zakázek ERI na získávání prototypů nebo rozvoj programu prvního nákupu, aby vnitrostátní, regionální nebo místní veřejné subjekty mohly pokud možno společně snáze testovat a získávat inovační technologie před uvedením na trh.

1.2.  Provádění

Při provádění ERI je třeba uplatňovat zvláštní prvky řízení, jež budou odrážet její přístup zaměřený na inovátory a nové typy akcí.

1.2.1.  Výbor ERI

Poradní výbor ERI na vysoké úrovni („výbor ERI“) bude napomáhat Komisi při provádění ERI. Kromě poradenství o pracovních programech ERI se výbor ERI aktivně zapojuje do poradenství v rámci procesu výběru projektů a řízení a sledování provádění akcí. Bude mít komunikační funkci a jeho členové budou plnit úlohu ambasadorů a pomáhat stimulovat inovace napříč EU. Mezi komunikační kanály bude patřit účast na klíčových inovačních událostech, sociální média, zřízení společenství inovátorů ERI, kontakty s klíčovými médii zaměřenými na inovace, společné akce s inkubátory a akcelerátory.

Výbor ERI poskytuje Komisi poradenství ohledně trendů v oblasti inovací nebo ohledně iniciativ nezbytných pro posílení a podporu inovačního ekosystému EU, a to včetně možných regulačních překážek. V rámci poradenství výbor ERI také určí vznikající oblasti inovací, které budou pravděpodobně zohledněny v činnostech v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ a příslušných misí. Očekává se, že výbor ERI tímto způsobem a v koordinaci s příslušným složením programového výboru přispěje k celkové soudržnosti programu Horizont Evropa.

Na základě poradenství výboru ERI Komise:

–  poskytne potenciálním uchazečům v předstihu podrobné informace o výzvách k podávání návrhů zahrnující:

—  požadavky jednotlivých režimů podpory,

—  informace o tom, jak budou navrhované formy finanční podpory (kombinované financování, grant, vlastní kapitál, úvěr a záruka) poskytovány a plněny,

—  jasné rozlišení mezi cílovými skupinami a jejich rozdílnými potřebami podle režimů ERI,

—  definici cílů inovací z hlediska produktu, procesu, marketingu a služeb,

–  zavede stabilní monitorování provádění režimů ERI s cílem zajistit rychlé zdokonalování politiky a rozvíjet inovační vzorce. Pro tento účel budou vybrány a prováděny ukazatele na měření očekávaných a dosažených inovací z hlediska produktu, procesu, marketingu a služeb,

–  zajistí doplňkovost a spolupráci mezi ERI a EIT, aby se zabránilo zdvojování činností,

–  rozšíří podrobné informace o stávajících nástrojích s cílem přilákat investory s rizikovým kapitálem u vysoce rizikových projektů.

1.2.2.  Správci programů ERI

Komise bude k řízení vysoce rizikových programů přistupovat proaktivně s využitím přístupu k nezbytným odborným znalostem.

Komise dočasně jmenuje několik správců programů ERI, kteří jí budou nápomocni, pokud jde o obchodní a technologickou vizi a operativní vedení. Programový výbor bude o těchto jmenováních informován.

Správci programů budou pocházet z různých oblastí včetně podniků, univerzit, národních laboratoří a výzkumných center. Přinesou hluboké odborné znalosti z osobních zkušeností a dlouholeté praxe v oboru. Půjde o uznávané vůdčí osobnosti, které již řídily multidisciplinární výzkumné týmy nebo vedly velké institucionální programy a znají význam neúnavného, kreativního a širokého sdělování svých vizí. V neposlední řadě budou mít také zkušenosti s dohledem nad značnými rozpočty, což vyžaduje smysl pro odpovědnost.

Očekává se, že správci programů posílí dopad financování ERI tím, že budou prosazovat kulturu „aktivního řízení“, která kombinuje spolehlivé technologické znalosti s praktickým přístupem, při němž se na úrovni portfolií a projektů vytvářejí vizionářské rozpočty, časové plány a milníky, které budou muset projekty ERI splnit, aby byly průběžně financovány.

Správci programů zejména dohlížejí na provádění výzev nástrojů Pathfinder a Accelerator výborům expertů pro hodnocení předkládají stanovisko sestavené na základě jasných a spravedlivých kritérií a s ohledem na konzistentní strategické portfolio projektů, u nichž se očekává, že zásadním způsobem přispějí ke vzniku společenských nebo hospodářských inovací s potenciálem vytvářet trhy.

Správci programů budou mít za úkol rozvíjet portfolia nástroje Pathfinder tím, že společně s příjemci vypracují společnou vizi a společný strategický přístup, který povede k dosažení kritického množství úsilí. To bude zahrnovat posílení nových, nedávno vytvořených oblastí výzkumu a nárůst a strukturaci nových komunit s cílem přetvořit transformační průlomové myšlenky do originálních a vyspělých inovací vytvářejících trhy. Správci programů budou provádět přechodové činnosti, v rámci nichž budou dále rozšiřovat portfolio o další relevantní činnosti a partnery a detailně sledovat potenciální osamostatněné podniky a startupy.

Správci programů budou v zájmu poskytnutí větší flexibility přezkoumávat projekty nástrojů Pathfinder a Accelerator z hlediska každého milníku nebo předem stanovených kritérií a v příslušných intervalech v závislosti na vývoji projektu, aby posoudili, zda by měly projekty pokračovat, být přeorientovány nebo ukončeny, a to podle stanovených metod a postupů projektového řízení. Tato posouzení mohou v náležitých případech zahrnovat nezávislé externí odborníky. Komise v souladu se služebním řádem zajistí, aby při výkonu úkolů správců programů nedocházelo ke střetu zájmů nebo k porušení důvěrnosti.

S ohledem na vysoce rizikovou povahu akcí se očekává, že značné množství projektů nebude dokončeno. Rozpočty uvolněné z důvodu takových ukončení se použijí na podporu jiných akcí ERI a včas se sdělí programovému výboru.

1.2.3.  Provádění kombinovaného financování ERI

Komise bude řídit veškeré provozní prvky projektů nástroje Accelerator, včetně grantů nebo jiných nevratných forem podpory.

Komise za účelem řízení kombinovaného financování ERI zřídí zvláštní účelovou jednotku.

Komise se bude snažit zajistit účast dalších veřejných a soukromých investorů. Tam, kde to není v počáteční fázi možné, bude zvláštní účelová jednotka strukturována takovým způsobem, aby mohla přilákat další veřejné nebo soukromé investory pro zvýšení pákového efektu příspěvku Unie.

Investiční strategii zvláštní účelové jednotky ERI potvrdí Komise. Zvláštní účelová jednotka ERI rovněž vymezí a provede výstupní strategii pro svou kapitálovou účast, která bude v náležitých případech a pro operace, jejichž rizika byla dostatečně snížena, takže splňují kritéria čl. 209 odst. 2 finančního nařízení, zahrnovat možnost navrhnout převod (podílu) investiční operace podporované z programu InvestEU na realizační partnery. Programový výbor bude odpovídajícím způsobem informován.

Zvláštní účelová jednotka ERI bude provádět hloubkovou kontrolu a sjednávat technické podmínky každé investice v souladu se zásadami adicionality a předcházení střetu zájmů s jinými činnostmi dalších jednotek, do nichž se investovalo, a dalších protistran. Zvláštní účelová jednotka ERI bude proaktivně zhodnocovat veřejné nebo soukromé investice do jednotlivých operací nástroje Accelerator.

2.  EVROPSKÉ INOVAČNÍ EKOSYSTÉMY

2.1.  Zdůvodnění

Má-li dojít k plnému využití potenciálu inovací, na kterých se podílí výzkumní pracovníci, podnikatelé, průmysl a společnost jako celek, musí EU společně s členskými státy zlepšit prostředí, v němž se inovacím může dařit na všech úrovních. To znamená přispívat k rozvoji účinného inovačního ekosystému na úrovni EU, stimulovat spolupráci, vytváření sítí a výměnu myšlenek a znalostí a rozvíjet procesy otevřených inovací v organizacích, financování a dovednosti mezi vnitrostátními, regionálními a místními inovačními ekosystémy s cílem podporovat všechny druhy inovací, oslovit všechny inovátory v celé EU a poskytnout jim přiměřenou podporu.

EU a členské státy se musí také zaměřit na rozvoj ekosystémů, které kromě inovací v soukromých podnicích podporují sociální inovace a inovace ve veřejném sektoru. Veřejný sektor se musí sám inovovat a obnovovat, aby mohl podporovat změny v regulaci a správě věcí veřejných, které jsou nezbytné pro podporu rozsáhlého zavádění inovací, včetně nových technologií a rostoucí poptávky veřejnosti po účinnějším a účelnějším poskytování služeb. Sociální inovace jsou nezbytné pro posílení blahobytu našich společností.

Pro dosažení těchto cílů budou prováděny činnosti, jež mají doplnit druhy akcí ERI, činnosti EIT, činnosti prováděné v rámci dalších pilířů Horizontu Evropa a činnosti prováděné členskými státy a přidruženými zeměmi, jakož i soukromé iniciativy, a zajistit synergie s těmito akcemi, činnostmi a iniciativami.

2.2.  Oblasti intervence

Jako první krok Komise uspořádá fórum ERI pro veřejné orgány a subjekty členských států a přidružených zemí, které jsou pověřeny ▌vypracováním inovačních politik a programů, s cílem podpořit koordinaci a dialog o vývoji inovačního ekosystému EU. Výbor ERI a výbor EIT se na něm budou rovněž podílet. V rámci tohoto fóra ERI bude Komise:

–  jednat o rozvoji regulace vstřícné k inovacím prostřednictvím soustavného uplatňování zásady inovace(36) a vývoje inovačních přístupů k zadávání veřejných zakázek, včetně rozvoje a posilování nástroje pro zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, aby se stimulovaly inovace. Také Středisko pro sledování inovací ve veřejném sektoru bude nadále podporovat vnitřní inovační snahy vládních institucí souběžně s přepracovaným nástrojem na podporu politik,

–  podporovat soulad výzkumných a inovačních programů s úsilím EU o konsolidaci otevřeného trhu pro toky kapitálu a investice, jako je rozvoj klíčových rámcových podmínek na podporu inovací v unii kapitálových trhů,

–  prohlubovat koordinaci mezi vnitrostátními a regionálními inovačními programy a inovačními činnostmi v rámci Horizontu Evropa, zejména ERI a EIT, aby se stimulovala operační součinnost a nedocházelo k překrývání, a to prostřednictvím sdílení údajů o programech a jejich provádění, sdílení zdrojů a odborných znalostí, analýzy a monitorování technologických a inovačních trendů a vzájemného propojování příslušných společenství inovátorů,

–  stanoví společnou komunikační strategii o inovacích v EU. Ta bude zaměřena na podporu nejnadanějších inovátorů, podnikatelů, a především mladých osob, malých a středních podniků a startupů napříč EU. Zdůrazní přidanou hodnotu EU, kterou mohou techničtí, netechničtí a sociální inovátoři obyvatelům EU přinést tím, že rozvinou svůj nápad či vizi do fungujícího podniku (společenská hodnota/dopad, pracovní místa a růst, společenský pokrok).

▌EU bude rovněž v synergii s činnostmi Horizontu Evropa, včetně činností v rámci ERI a EIT, a s regionálními strategiemi pro inteligentní specializaci:

–  propagovat a spolufinancovat společné inovační programy spravované orgány odpovědnými za národní, regionální nebo místní veřejné inovační politiky a programy, k nimž se mohou přidružit inovátoři a soukromé subjekty podporující inovace. Tyto společné programy založené na poptávce se mohou zaměřit mimo jiné na podporu v raných fázích a studie proveditelnosti, spolupráci akademické obce s podniky, podporu technologicky vyspělého výzkumu založeného na spolupráci mezi malými a středními podniky, transfer technologií a znalostí, internacionalizaci malých a středních podniků, analýzu trhu a jeho rozvoj, digitalizaci technicky méně vyspělých malých a středních podniků, podporu rozvoje a vzájemného propojení infrastruktur otevřených inovací, jako jsou pilotní projekty, demonstrační zařízení, otevřené dílny („maker spaces“) a zkušební prostředí, finanční nástroje pro inovační činnosti blízké trhu nebo uvádění na trh, sociální inovace. Mohou zahrnovat také iniciativy společného zadávání veřejných zakázek, které umožňují obchodně využít inovace ve veřejném sektoru, zejména na podporu tvorby nové politiky. To může být účinné zejména pro stimulaci inovací v oblastech veřejných služeb a pro poskytnutí tržních příležitostí evropským inovátorům,

–  podporovat také společné programy pro mentorování, coaching, technickou podporu a další služby, které se poskytují poblíž inovátorů prostřednictvím sítí, jako jsou národní kontaktní místa, Enterprise Europe Network, klastrů, celoevropských platforem, jako je Startup Europe, regionálních nebo místních veřejných, ale také soukromých subjektů věnujících se inovacím, zejména inkubátorů a inovačních center, jež by navíc mohly být navzájem propojeny za účelem posílení partnerství mezi inovátory. Podpora může být poskytnuta i pro propagaci měkkých dovedností pro inovace, a to též sítím institucí odborné přípravy a v úzké spolupráci s Evropským inovačním a technologickým institutem a jeho znalostními a inovačními společenstvími,

–  zlepšovat data a znalosti o podpoře inovací, včetně mapování režimů podpory, zřizování platforem pro sdílení dat, referenčního srovnávání a hodnocení režimů podpory.

EU také zahájí akce nezbytné pro další monitorování a rozvoj celkové situace v oblasti inovací a schopností řízení inovací v Evropě.

Činnosti na podporu ekosystému bude provádět Komise za podpory výkonné agentury pro proces hodnocení.

ČÁST – ROZŠIŘOVÁNÍ ÚČASTI A POSILOVÁNÍ EVROPSKÉHO VÝZKUMNÉHO PROSTORU

Tato část programu provádí konkrétní opatření na podporu rozšiřování účasti a posilování Evropského výzkumného prostoru. Jejím cílem je posilovat propojení spolupráce v celé Evropě a otevřít evropské sítě výzkumu a inovací, přispět k posílení kapacit v oblasti řízení výzkumu v zemích, jimž je poskytována podpora pro rozšiřování účasti, podporovat vnitrostátní politické reformy a rovněž využít talentového potenciálu Unie prostřednictvím konkrétně zaměřených opatření.

Minulost EU se vyznačuje špičkovými vědeckými a technickými úspěchy, ale její výzkumný a inovační potenciál stále není plně využitý. Navzdory značnému pokroku pro formování Evropského výzkumného prostoru (EVP), včetně plánu pro EVP a národních akčních plánů pro EVP, jsou výzkum a inovace v Evropě stále roztříštěné a všechny členské státy se ve svých systémech výzkumu a inovací potýkají s úskalími, která vyžadují reformu politik. V některých oblastech je pokrok příliš pomalý na to, aby dostihl stále dynamičtější ekosystém výzkumu a inovací(37).

Úroveň investic do výzkumu a inovací v Evropě stále zaostává za politickým cílem 3 % HDP a nadále roste méně než v hlavních konkurenčních zemích, jako jsou USA, Japonsko, Čína nebo Jižní Korea.

Současně v Evropě rostou rozdíly mezi zeměmi a regiony s vedoucím postavením ve výzkumu a inovacích a regiony, které ve výzkumu a inovacích zaostávají. Má-li Evropa jako celek těžit z excelence napříč kontinentem a maximalizovat hodnotu veřejných a soukromých investic a jejich dopady na produktivitu, hospodářský růst, vytváření pracovních míst a dobré životní podmínky, je nutná změna, například prostřednictvím početnějších a lepších propojení evropských aktérů v oblasti výzkumu a inovací. Kromě toho jsou nutné strukturální reformy politiky výzkumu a inovací a lepší vnitrostátní, regionální i institucionální spolupráce při vytváření a šíření vysoce kvalitních znalostí.

Výzkum a inovace navíc někteří vnímají jako vzdálené a elitářské činnosti, které nemají jasný přínos pro občany, čímž podněcují postoje blokující vznik a využívání inovačních řešení a skepticismus vůči veřejným politikám založeným na důkazech. To vyžaduje jak lepší vazby mezi vědci, výzkumnými pracovníky, inovátory, podnikateli, občany a tvůrci politik, tak i robustnější přístupy ke shromažďování samotných vědeckých důkazů v měnící se společnosti.

EU nyní potřebuje zvýšit laťku v otázkách kvality a dopadu svého systému výzkumu a inovací, což vyžaduje revitalizovaný Evropský výzkumný prostor (EVP)(38) v celé Evropské unii a přidružených zemích, který bude lépe podporován rámcovým programem EU pro výzkum a inovace a vnitrostátními a regionálními programy. Konkrétně je nutná řádně integrovaná, ale přitom na míru připravená sada opatření EU(39) ve spojení s reformami a zvyšováním výkonnosti na vnitrostátní úrovni (k čemuž mohou přispět strategie pro inteligentní specializaci podporované v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj i nástroje na podporu politik) a zároveň také účinné institucionální změny v organizacích, které výzkum financují a které výzkum vykonávají, včetně univerzit, což povede k nabývání vynikajících znalostí. Spojením snah na úrovni EU lze v celé Evropě využít synergií a nalézt nezbytnou míru pro to, aby podpora vnitrostátních politických reforem byla účinnější a měla větší dopad.

Činnosti podporované z této části se konkrétně zaměřují na politické priority EVP, přičemž obecně jsou základem všech částí programu Horizont Evropa. Rovněž lze zavádět činnosti na podporu cirkulace mozků v celém EVP, a to prostřednictvím mobility výzkumných pracovníků a inovátorů, při plném zohlednění stávající nerovnováhy a za účelem vytváření a rozvoje sítí akademických pracovníků, vědců, výzkumných pracovníků a inovátorů, jež umožní využití všech jejich (nehmotných) aktiv ve prospěch EVP, jakož i podporou vytváření vědeckých plánů postupu pro jednotlivé oblasti.

Cílem je, aby se v EU mohly volně šířit znalosti a pohybovat vysoce kvalifikovaná pracovní síla, výstupy výzkumu byly rychle a účinně sdíleny, výzkumné pracovníky čekala atraktivní profesní dráha a byla zajištěna rovnost žen a mužů a členské státy a přidružené země rozvíjely společné plány strategického výzkumu, zajišťovaly soulad vnitrostátních plánů a definovaly a prováděly společné programy a informovaní občané rozuměli a důvěřovali výstupům výzkumu a inovací přínosných pro společnost jako celek.

Tato část přispěje de facto ke všem cílům udržitelného rozvoje, avšak přímo přispěje k těmto cílům: cíl č. 4 – kvalitní vzdělávání, cíl č. 5 – rovnost žen a mužů, cíl č. 9 – průmysl, inovace a infrastruktura, cíl č. 17 – partnerství pro cíle.

1.  ROZŠIŘOVÁNÍ ÚČASTI A ŠÍŘENÍ EXCELENCE

Snižování rozdílů a existující propasti ve výkonnosti výzkumu a inovací prostřednictvím sdílení znalostí a odborných poznatků v celé EU pomůže zemím, jimž je poskytována podpora pro rozšiřování účasti, a nejvzdálenějším regionům EU ▌dosáhnout konkurenceschopného postavení v globálních hodnotových řetězcích a zároveň pomůže Unii, aby plně využívala potenciálu výzkumu a inovací všech členských států.

Jsou tedy nutné další kroky, například podporou otevřenosti a rozmanitosti projektových konsorcií, s cílem zvrátit trend uzavřených podob spolupráce, které mohou vyloučit velký počet slibných institucí a jednotlivců, včetně těch nově příchozích, využít talentového potenciálu EU maximalizací a sdílením přínosů výzkumu a inovací v celé EU.

V rámci obecných sfér činností podpoří možnosti financování specifické prvky výzkumu přizpůsobené konkrétním potřebám daných akcí.

Hlavní rysy

–  „teaming“ s cílem vytvořit nová nebo modernizovat stávající centra excelence ve způsobilých zemích a stavět na partnerstvích mezi předními vědeckými institucemi a partnerskými institucemi,

–  „twinning“ s cílem výrazně posílit univerzity nebo výzkumné organizace ze způsobilých zemí ve vymezeném oboru jejich propojením s výzkumnými institucemi v jiných členských státech nebo přidružených zemích, které zaujímají přední postavení v mezinárodním měřítku,

–  „profesury EVP“, které univerzitám nebo výzkumným institucím ze způsobilých zemí pomohou přilákat a udržet si vysoce kvalitní lidské zdroje pod vedením vynikajícího výzkumného pracovníka a vedoucího výzkumu („držitele profesury EVP“) a zavést strukturální změny pro dosažení excelence na udržitelném základě,

–  evropská spolupráce v oblasti vědy a technologií („program COST“) zahrnující ambiciózní podmínky týkající se začlenění způsobilých zemí a další opatření pro vytváření vědeckých kontaktů, budování kapacit a kariérní rozvoj na podporu mladých i zkušených výzkumných pracovníků z těchto cílových zemí prostřednictvím akcí vysoké vědecké kvality a významnosti. 80 % celkového rozpočtu programu COST bude věnováno na činnosti, které jsou v plném souladu s cíli této oblasti intervence, včetně financování nových činností a služeb,

–  činnosti zaměřené na zlepšení kvality návrhů od právních subjektů z členských států s nižším výkonem v oblasti výzkumu a inovací, jako jsou odborné kontroly připravovaných návrhů a poradenství, a posílení činností národních kontaktních míst na podporu mezinárodního vytváření kontaktů, jakož i činností podle čl. 20 odst. 3 [nařízení] a zprostředkovací služby založené na faktech podle čl. 46 odst. 2 [nařízení].

–  lze zavádět činnosti na podporu cirkulace mozků pro výzkumné pracovníky všech věkových kategorií a na všech úrovních v celém EVP (například granty umožňující výzkumným pracovníkům jakékoli státní příslušnosti získávat a přenášet nové znalosti a pracovat na výzkumu a inovacích v zemích, jimž je poskytována podpora pro rozšiřování účasti) a lepšího využívání stávajících (a případně společně řízených) výzkumných infrastruktur v cílových zemích prostřednictvím mobility výzkumných pracovníků a inovátorů. Rovněž lze zavádět činnosti na podporu iniciativ v oblasti excelence.

Tato oblast intervence bude podporovat specifické cíle programu Horizont Evropa: usnadňovat plné zapojení talentového potenciálu Evropy do podporovaných akcí; šířit a propojovat excelenci v celé EU, posilovat vytváření vysoce kvalitních znalostí, prohlubovat spolupráci mezi odvětvími, mezi obory a přes hranice.

2.  REFORMA A ZLEPŠENÍ EVROPSKÉHO SYSTÉMU VÝZKUMU A INOVACÍ

Politické reformy na vnitrostátní úrovni budou vzájemně posíleny a doplněny tvorbou politických iniciativ, výzkumem, vytvářením sítí, navazováním partnerství, koordinací, shromažďováním dat a monitorováním a hodnocením na úrovni EU.

Hlavní rysy

–  posilování důkazní základny pro politiku výzkumu a inovací za účelem lepšího pochopení jednotlivých rozměrů a složek vnitrostátních a regionálních ekosystémů výzkumu a inovací, včetně hybných sil, dopadů a souvisejících politik,

–  prognostické činnosti k předjímání vznikajících potřeb a trendů, koordinované a společně navrhované s vnitrostátními agenturami, zúčastněnými subjekty orientovanými na budoucnost a s občany, a to participativním způsobem, s využitím pokroků v prognostických metodách s cílem dosáhnout politicky relevantnějších výstupů a při současném využívání synergií napříč programem a nad jeho rámec,

–  podpora pro tvůrce politik, financující subjekty, organizace provádějící výzkum (včetně univerzit) nebo poradní skupiny činné v oblasti EVP a souvisejících politik či provádějící koordinační a podpůrná opatření v oblasti EVP s cílem zajistit jejich náležitou harmonizaci za účelem vytvoření a provedení soudržného a dlouhodobě udržitelného EVP. Tato podpora může mít podobu koordinačních a podpůrných akcí, které „zdola nahoru“ a konkurenceschopným způsobem podpoří spolupráci na úrovni programu mezi programem pro výzkum a inovace členských států, přidružených zemí a organizací občanské společnosti, jako jsou nadace, pokud jde o jimi zvolené priority a s jednoznačným zaměřením na provádění nadnárodních společných činností včetně výzev. Bude založena na jasných závazcích zúčastněných programů sdílet prostředky a zajistit doplňkovost mezi činnostmi a politikami rámcového programu a příslušných iniciativ evropského partnerství,

–  urychlování přechodu na otevřenou vědu, a to monitorováním, analýzou a podporou rozvoje a využívání politik a postupů otevřené vědy(40), včetně zásad FAIR, na úrovni členských států, regionů, institucí a výzkumných pracovníků způsobem, který maximalizuje součinnost a soudržnost na úrovni EU,

–  podpora reformy vnitrostátní politiky výzkumu a inovací, též prostřednictvím posíleného souboru služeb v rámci nástroje na podporu politik(41) (např. vzájemná hodnocení, zvláštní podpůrné činnosti, vzájemné získávání poznatků a znalostní centrum) pro členské státy a přidružené země, které fungují v součinnosti s Evropským fondem pro regionální rozvoj, Útvarem na podporu strukturálních reforem (SRSS) a nástrojem pro provádění reforem,

–  zajištění atraktivního pracovního prostředí, dovedností a kompetencí nezbytných v moderní znalostní ekonomice pro výzkumné pracovníky(42). Propojení EVP a Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání podporou modernizace univerzit a jiných výzkumných a inovačních organizací prostřednictvím mechanismů uznávání a odměňování k podněcování činností na vnitrostátní úrovni, jakož i pobídky podporující přijímání postupů otevřené vědy, odpovědný výzkum a inovace, podnikání (a vazby na inovační ekosystémy), nadoborovost, zapojení občanů, mezinárodní a meziodvětvová mobilita, plány zajištění genderové rovnosti, strategie pro rozmanitost a začleňování a ucelené přístupy k institucionálním změnám. Program Horizont Evropa v tomto kontextu a v návaznosti na pilotní akce zahájené v rámci programu Erasmus ▌+ 2014–2020 týkajícího se Evropských univerzit v příslušných případech synergickým způsobem doplní podporu poskytovanou programem Erasmus iniciativě týkající se Evropských univerzit, přičemž poskytne podporu na rozměr jejich výzkumu a inovací▌. To přispěje k vytvoření nových společných a integrovaných dlouhodobých a udržitelných strategií pro vzdělávání, výzkum a inovace založených na nadoborových a meziodvětvových přístupech, aby se znalostní trojúhelník stal skutečností a podnítil se udržitelný hospodářský růst a zároveň se zabránilo překrývání se znalostními a inovačními společenstvími EIT.

–  vědecká činnost občanů na podporu všech druhů formálního, neformálního a informálního vědeckého vzdělávání zajišťující účinnější a odpovědnější zapojení občanů bez ohledu na věk, původ či dovednosti do společného koncipování nastavení programů a politiky v oblasti výzkumu a inovací a do spoluvytváření vědeckého obsahu a inovací prostřednictvím nadoborových činností,

–  podpora a monitorování genderové rovnosti a jiných forem rozmanitosti ve vědecké kariéře a při rozhodování, a to i v poradních orgánech, jakož i začlenění genderového rozměru do obsahu výzkumu a inovací,

–  etika a integrita pro další rozvoj uceleného rámce EU v souladu s nejvyššími etickými normami a s Evropským kodexem chování pro integritu výzkumu, Evropskou chartou pro výzkumné pracovníky a Kodexem chování pro přijímání výzkumných pracovníků a poskytování možností odborné přípravy v těchto oblastech,

–  podpora mezinárodní spolupráce prostřednictvím dvoustranných, vícestranných a biregionálních politických dialogů s třetími zeměmi, regiony a mezinárodními fóry usnadní vzájemné získávání poznatků a stanovování priorit a podpoří reciproční přístup a sledování dopadu spolupráce,

–  vědecké vstupy do jiných politik prostřednictvím vytváření a udržování poradenských a monitorovacích struktur a procesů, aby tvorba politik EU vycházela z nejlepších dostupných vědeckých důkazů a vědeckého poradenství na vysoké úrovni,

–  provádění programu výzkumu a inovací EU, včetně sběru a analýzy poznatků pro monitorování, hodnocení a návrh rámcových programů a hodnocení jejich dopadů;

–  Komise zajistí podporu národním kontaktním místům mimo jiné prostřednictvím pravidelných setkání před výzvami, odborné přípravy a coachingu, přičemž posílí specializované podpůrné struktury a usnadní nadnárodní spolupráci mezi nimi (např. stavění na činnostech národních kontaktních míst podle předchozích rámcových programů); Komise po dohodě se zástupci členských států vypracuje minimální standardy pro provozování těchto podpůrných struktur, včetně vymezení jejich úlohy, struktury, podmínek, toku informací od Komise před vyhlášením výzev k předkládání návrhů a předcházení střetu zájmů,

–  šíření a využívání výsledků výzkumu a inovací, dat a znalostí, též prostřednictvím specializované podpory pro příjemce; podpora součinnosti s dalšími programy EU; cílené komunikační činnosti pro zvýšení povědomí o širším dopadu a významu výzkumu a inovací financovaných z EU, jakož i šíření vědeckých vědomostí.

PŘÍLOHA II

Složení programového výboru

Seznam složení programového výboru v souladu s čl. 12 odst. 2:

1.  Strategické složení: strategický přehled provádění celého programu, soudržnosti napříč jednotlivými pracovními programy různých částí programu, včetně misí

2.  Evropská rada pro výzkum (ERV) ▌

2a.   Akce „Marie Curie-Skłodowska“ (MSCA)

3.  Výzkumné infrastruktury

4.  Zdraví

5.  Kultura, kreativita a inkluzivní společnost

5a.  Civilní bezpečnost pro společnost

6.   Digitální oblast, průmysl a vesmír

7.  Klima, energetika a mobilita

8.  Potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí

9.  Evropská rada pro inovace (ERI) a evropské inovační ekosystémy

9a.  Rozšiřování účasti a posilování Evropského výzkumného prostoru

Ad hoc zasedání by mohla být pořádána v rámci klastrů nebo společně s různými složeními programového výboru nebo s výbory zřízenými jinými akty týkajícími se horizontálních či průřezových otázek, jako je vesmír a mobilita.

PŘÍLOHA III

Informace, které Komise poskytuje v souladu s čl. 12 odst. 6

1.  Informace o jednotlivých projektech umožňující sledovat celý životní cyklus každého návrhu, zahrnující zejména:

—  předložené návrhy,

—  výsledky hodnocení pro každý návrh,

—  grantové dohody,

—  dokončené projekty v souladu s čl. 29 odst. 2 a 3 a čl. 43 odst. 11 nařízení (Horizont Evropa)

—  dokončené projekty.

2.  Informace o výsledku každé výzvy a o provádění jednotlivých projektů, zejména:

—  výsledky každé výzvy,

—  výsledky hodnocení návrhů a odchylky od nich v rámci pořadí těchto návrhů na základě jejich příspěvku k dosahování specifických cílů politiky, včetně vytvoření konzistentního portfolia projektů v souladu s čl. 26 odst. 2 nařízení (Horizont Evropa),

—  požadované úpravy návrhů v souladu s čl. 26 odst. 2 nařízení (Horizont Evropa),

—  výsledek jednání o grantových dohodách,

—  provádění projektů, včetně údajů o platbách a výsledků projektů,

—  návrhy vybrané nezávislými odborníky, které však Komise odmítla v souladu s čl. 43 odst. 7 nařízení (Horizont Evropa).

3.  Informace o provádění programu, včetně příslušných informací na úrovni rámcového programu, zvláštního programu, každého specifického cíle a souvisejících témat a JRC, jakožto součást každoročního monitorování podle způsobů dosahování dopadů vymezených v příloze V nařízení, a o součinnosti s jinými relevantními programy Unie.

4.  Informace o plnění rozpočtu Horizontu Evropa, včetně informací o programu COST, o závazcích a platbách pro všechna evropská partnerství včetně znalostních a inovačních společenství, jakož i o platební bilanci mezi EU a všemi přidruženými zeměmi.

(1) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 12. prosince 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0510).
(3) Úř. věst. C , , s. .
(4)Úř. věst. C , , s. .
(5) Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019. Text zvýrazněný šedě nebyl dohodnut v rámci interinstitucionálních jednání.
(6)Úř. věst. C , , s. .
(7)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(8)Rozhodnutí Komise 96/282/Euratom ze dne 10. dubna 1996 o reorganizaci Společného výzkumného střediska (Úř. věst. L 107, 30.4.1996, s. 12).
(9)
(10)Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 23.
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
(12)Za účelem usnadnění provádění programu uhradí Komise pro každé zasedání programového výboru stanovené v pořadu jednání v souladu s platnými pokyny náklady za jednoho zástupce z každého členského státu, jakož i jednoho odborníka/poradce z každého členského státu pro body pořadu jednání, u nichž dotyčný členský stát vyžaduje konkrétní odborné znalosti.
(13)V zásadě nejméně 80 %.
(14)Evropská datová infrastruktura bude oporou evropského cloudu pro otevřenou vědu, protože poskytne vysoce výkonnou výpočetní kapacitu světové úrovně, vysokorychlostní připojení a špičkové datové a softwarové služby.
(15)OECD, Understanding The Socio-Economic Divide in Europe (Pochopení sociálně-ekonomických rozdílů v Evropě), 26. ledna 2017.
(16)Klíčové základní technologie budoucnosti zahrnují pokročilé materiály a nanotechnologii, fotoniku a mikro- a nanoelektroniku, technologie vědy o živé přírodě, pokročilou výrobu a zpracování, umělou inteligenci a digitální bezpečnost a konektivitu.
(17) „Re-finding industry - defining innovation“ (Znovuobjevení průmyslu – vymezení inovací) – zpráva strategické skupiny na vysoké úrovni pro průmyslové technologie, Brusel, duben 2018.
(18)Jedná se o veřejná nebo soukromá zařízení, která poskytují zdroje a služby především pro evropský průmysl, pokud jde o zkoušení a ověřování klíčových základních technologií a produktů. Tyto infrastruktury mohou být na jednom místě, virtuální nebo distribuované a musí být registrovány v členském státě nebo ve třetí zemi přidružené k programu.
(19)Podstatným snížením emisí skleníkových plynů v jiných odvětvích se zabývají další části druhého pilíře a program Horizont Evropa obecně.
(20) Termín „alternativní zdroje energie“ nezahrnuje energii vyrobenou z jaderných zdrojů energie.
(21)Biohospodářství se týká všech odvětví a systémů, které využívají biologické zdroje (zvířata, rostliny, mikroorganismy a z nich získanou biomasu včetně organického odpadu), jejich funkce a principy. Zahrnuje a propojuje: pozemské a mořské ekosystémy a služby, které poskytují; všechna odvětví prvovýroby, která využívají a produkují biologické zdroje (zemědělství, lesnictví, rybolov a akvakultura); a všechna hospodářská a průmyslová odvětí, která využívají biologické zdroje a procesy k produkci potravin, krmiv, bioproduktů, energie a poskytování služeb. Nespadají sem biomedicína a lékařská biotechnologie.
(22) „Udržitelnou modrou ekonomikou“ se rozumí všechny odvětvové a meziodvětvové ekonomické činnosti v rámci jednotného trhu související s oceány, moři, pobřežími a vnitrozemskými vodami, které zahrnují nejvzdálenější regiony i vnitrozemské země Unie, včetně vznikajících odvětví a netržního zboží a služeb, a jsou v souladu s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí.
(23)Výraz „z pevniny a z moře“ zahrnuje v celém klastru 6 rovněž vnitrozemské vody.
(24)Dokument COM(2018)0773: Čistá planeta pro všechny. Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky.
(25) Pozorování životního prostředí dostupné například prostřednictvím složky Copernicus kosmického programu Unie a dalších relevantních evropských programů, jakož i iniciativy skupiny GEO podpoří výzkum a inovace v jiných oblastech intervence v rámci této globální výzvy, jakož i dalších relevantních částí programu Horizont Evropa.
(26)SWD(2016)0319: Evropský výzkum a inovace v oblasti zajištění potravin a výživy.
(27)Biotechnologickými aplikacemi v oblasti zdraví se v rámci tohoto pilíře bude zabývat klastr „Zdraví“.
(28)Činnosti v oblasti intervence „Oběhové systémy“ se budou doplňovat s činnostmi v oblasti intervence „Nízkouhlíkový a ekologický průmysl“ v klastru „Digitální oblast a průmysl“.
(29)Inovační centrum je zastřešující termín pro širokou škálu dovedností. Může sloužit jako aktivní partner, komunita, znalostní centrum, zprostředkovatel nebo spojovací článek, který poskytuje přístup k nejnovějším poznatkům a odborným znalostem o digitálních a souvisejících základních technologiích, které podniky potřebují ke zlepšení své konkurenceschopnosti, pokud jde o výrobu, služby a obchodní postupy.
(30)V rámci strategického plánování programu Horizont Evropa mohou být určena příslušná témata.
(31)Obvykle se jedná o kombinaci vědeckých/technologických rizik, rizik v oblasti řízení/financí, tržních/hospodářských rizik a regulačních rizik. Zohlednit lze rovněž nepředvídaná dodatečná rizika.
(32)Alternativně se ke grantům v případech, kdy je riziko považováno za nižší, než je průměr, vyplatí se EU podle dohodnutého splátkového kalendáře vratná záloha, která se poté stane bezúročným úvěrem. Pokud příjemce není schopen úhrady, ale může pokračovat v činnosti, bude vratná záloha přeměněna na vlastní kapitál. V případě úpadku se vratná záloha stane pouhým grantem.
(33)Od EU se v zásadě neočekává držení většího než menšinového podílu hlasovacích práv v podporovaných společnostech. Ve výjimečných případech může EU zajistit akvizici blokační menšiny s cílem hájit evropské zájmy v zásadních otázkách, např. v oblasti kybernetické bezpečnosti.
(34)Například z programu ERV „Proof of Concept“, z projektů podporovaných v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“, ze znalostních a inovačních společenství Evropského inovačního a technologického institutu vzešlé startupy. Žádosti budou rovněž vycházet z činností programu Horizont 2020, zejména z projektů vybraných ve fázi 2 nástroje pro malé a střední podniky programu Horizont 2020 a související iniciativy Pečeť excelence s financováním ze strany členských států, nebo z (existujících a budoucích) evropských partnerství.
(35)Pro zajištění plynulé kontinuity ceny ERI nahradí řízení ocenění udělovaných v rámci Horizontu 2020. Výbor ERI navíc zajistí návrhy a realizaci nových motivačních ocenění a cen uznání.
(36) Sdělení Komise ze dne 15. května 2018 „Obnovená evropská agenda pro výzkum a inovace – příležitost Evropy utvářet svoji budoucnost“ (COM(2018)0306), závěry Rady ze dne 27. května 2016 (8675/16 RECH 127 COMPET 212 MI 300 POGEN 34).
(37)Zpráva o pokroku EVP za rok 2018.
(38)Závěry Rady o plánu pro EVP, 19. května 2015 [podle potřeby bude aktualizováno].
(39)Ustanovení čl. 181 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.
(40)Politiky a postupy, kterými je třeba se zabývat, sahají od sdílení výstupů výzkumu co nejdříve a v co nejširším měřítku prostřednictvím společně dohodnutých formátů a sdílené infrastruktury (např. evropského cloudu pro otevřenou vědu) a vědecké činnosti občanů až po tvorbu a používání nových, širších přístupů a ukazatelů pro hodnocení výzkumu a oceňování výzkumných pracovníků.
(41)Nástroj na podporu politik zavedený v rámci programu Horizont 2020. Nástroj na podporu politik funguje na základě poptávky a nabízí na dobrovolné bázi vysokou úroveň odborných znalostí a individualizované poradenství vnitrostátním orgánům veřejné moci. Jeho služby již zásadně pomohly podnítit změny politik v zemích, jako je Polsko, Bulharsko, Moldavsko nebo Ukrajina, a dosáhnout změn politiky na základě výměny osvědčených postupů v oblastech, jako jsou daňové pobídky pro výzkum a vývoj, otevřená věda, financování veřejných výzkumných organizací na základě výkonnosti a interoperabilita národních výzkumných a inovačních programů.
(42)Jde zejména o Evropskou chartu pro výzkumné pracovníky, kodex chování pro nábor výzkumných pracovníků, iniciativu EURAXESS a penzijní fond RESAVER.


Dozor nad trhem a soulad výrobků ***I
PDF 134kWORD 51k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla a postupy pro dodržování a vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, (EU) č. 528/2012, (EU) 2016/424, (EU) 2016/425, (EU) 2016/426 a (EU) 2017/1369 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES, 2009/48/ES, 2010/35/EU, 2013/29/EU, 2013/53/EU, 2014/28/EU, 2014/29/EU, 2014/30/EU, 2014/31/EU, 2014/32/EU, 2014/33/EU, 2014/34/EU, 2014/35/EU, 2014/53/EU, 2014/68/EU a 2014/90/EU (COM(2017)0795 – C8-0004/2018 – 2017/0353(COD))
P8_TA(2019)0397A8-0277/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2017)0795),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 33, 114 a 207 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0004/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 23. května 2018(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0277/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011

P8_TC1-COD(2017)0353


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/1020.)

(1) Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 19.


Podpora spravedlnosti a transparentnosti pro podnikové uživatele internetových zprostředkovatelských služeb ***I
PDF 133kWORD 45k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikové uživatele internetových zprostředkovatelských služeb (COM(2018)0238 – C8-0165/2018 – 2018/0112(COD))
P8_TA(2019)0398A8-0444/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0238),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0165/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. září 2018(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, jakož i na stanoviska Výboru pro právní záležitosti, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0444/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/.... o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb

P8_TC1-COD(2018)0112


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/1150.)

(1) Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 177.


Lepší vymáhání a modernizace právních předpisů EU na ochranu spotřebitele ***I
PDF 134kWORD 47k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993, směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU, pokud jde o lepší vymáhání a modernizaci právních předpisů EU na ochranu spotřebitele (COM(2018)0185 – C8-0143/2018 – 2018/0090(COD))
P8_TA(2019)0399A8-0029/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0185),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0143/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená rakouskou Spolkovou radou a švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. září 2018(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 29. března 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0029/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/..., kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES, 2005/29/ES a 2011/83/EU, pokud jde o lepší vymáhání a modernizaci právních předpisů Unie na ochranu spotřebitele

P8_TC1-COD(2018)0090


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2019/2161.)

(1) Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 66.


Transparentnost a udržitelnost hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci ***I
PDF 136kWORD 57k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci, kterým se mění nařízení (ES) č. 178/2002 [o obecném potravinovém právu], směrnice 2001/18/ES [o záměrném uvolňování GMO do životního prostředí], nařízení (ES) č. 1829/2003 [o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech], nařízení (ES) č. 1831/2003 [o doplňkových látkách], nařízení (ES) č. 2065/2003 [o kouřových aromatech], nařízení (ES) č. 1935/2004 [o materiálech určených pro styk s potravinami], nařízení (ES) č. 1331/2008 [o jednotném povolovacím řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a potravinářská aromata], nařízení (ES) č. 1107/2009 [o přípravcích na ochranu rostlin] a nařízení (EU) 2015/2283 [o nových potravinách] (COM(2018)0179 – C8-0144/2018 – 2018/0088(COD))
P8_TA(2019)0400A8-0417/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0179),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, články 43 a 114 a čl. 168 odst. 4 písm. b Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0144/2018),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. září 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 10. října 2018(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 39 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Výboru pro rybolov a Výboru pro právní záležitosti (A8-0417/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(3);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci, kterým se mění nařízení (ES) č. 178/2002, (ES) č. 1829/2003, (ES) č. 1831/2003, (ES) č. 2065/2003, (ES) č. 1935/2004, (ES) č. 1331/2008, (ES) č. 1107/2009, (EU) 2015/2283 a směrnice 2001/18/ES

P8_TC1-COD(2018)0088


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/1381.)

(1) Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 158.
(2) Úř. věst. C 461, 21.12.2018, s. 225.
(3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 11. prosince 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0489).


Dodatková ochranná osvědčení pro léčivé přípravky ***I
PDF 133kWORD 45k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 469/2009 o dodatkových ochranných osvědčeních pro léčivé přípravky (COM(2018)0317 – C8-0217/2018 – 2018/0161(COD))
P8_TA(2019)0401A8-0039/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0317),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0217/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. září 2018(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a také na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0039/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/..., kterým se mění nařízení (ES) č. 469/2009 o dodatkových ochranných osvědčeních pro léčivé přípravky

P8_TC1-COD(2018)0161


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/933.)

(1) Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 100.


Kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program ***I
PDF 544kWORD 177k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013, (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU (COM(2018)0447 – C8-0258/2018 – 2018/0236(COD))
P8_TA(2019)0402A8-0405/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0447),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 189 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0258/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 6. prosince 2018(2),

–  s ohledem na dopis svého předsedy ze dne 25. ledna 2019 adresovaný předsedům výborů, ve kterém je nastíněn přístup Parlamentu k odvětvovým programům v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období po roce 2020,

–  s ohledem na dopis Rady ze dne 1. dubna 2019 adresovaný předsedovi Evropského parlamentu, kterým Rada potvrzuje společnou dohodu dosaženou mezi spolunormotvůrci během jednání,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0405/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(3);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../..., kterým se zavádí kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013, (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU

P8_TC1-COD(2018)0236


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 189 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem(4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Kosmická technologie, data a služby se staly nepostradatelnou součástí každodenního života Evropanů a hrají zásadní úlohu pro zachování mnoha strategických zájmů. Kosmický průmysl Unie již patří mezi nejkonkurenceschopnější na světě. Ale nástup nových aktérů a vývoj nových technologií od základů mění tradiční průmyslové modely. Proto je zásadní, aby Unie zůstala vůdčím mezinárodním aktérem s velkou svobodou jednání v oblasti vesmíru, podporovala vědecký a technický pokrok a posilovala konkurenceschopnost a inovační kapacitu kosmického odvětví v Unii, zejména malých a středních podniků, začínajících podniků a inovačních podniků.

(2)  Možnosti, které vesmír nabízí pro bezpečnost Unie a jejích členských států, by měly být využívány, jak je uvedeno zejména v globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie z června 2016, přičemž by měl být zachován civilní charakter programu a respektována případná ustanovení o neutralitě nebo neangažovanosti zakotvená v ústavním právu členských států. Rozvoj kosmického odvětví je historicky spjat s bezpečností. Zařízení, díly a nástroje používané v kosmickém odvětví, jakož i kosmická data a služby, jsou v mnoha případech ▌dvojího užití. Bezpečnostní a obranná politika Unie je nicméně stanovena v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky v souladu s hlavou V Smlouvy o EU.

(3)  Unie vyvíjí vlastní kosmické iniciativy a programy od konce 90. let, konkrétně evropskou službu pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) a poté programy Galileo a Copernicus, které reagují na potřeby občanů Unie a na požadavky veřejných politik. ▌Je zapotřebí zajistit kontinuitu uvedených iniciativ a zdokonalit služby, které poskytují, aby odpovídaly novým potřebám uživatelů, zůstaly na špičce s ohledem na nový technologický vývoj a transformace v oblastech digitálních, informačních a komunikačních technologií ▌ a byly schopny naplňovat politické priority, jako je změna klimatu, včetně monitorování změn v polární oblasti, doprava, bezpečnost a obrana.

(3a)  Je třeba využít synergií mezi odvětvím dopravy a kosmickým a digitálním odvětvím s cílem podpořit širší využívání nových technologií (např. e-call, digitální tachograf, dohled nad dopravou a její řízení, autonomní řízení, samořiditelné vozy a drony) a věnovat se potřebám zabezpečené a bezproblémové konektivity, solidnějšího určování polohy, intermodality a interoperability, a zvýšit tak konkurenceschopnost dopravních služeb a celého odvětví.

(3b)  Aby mohly být plně požívány výhody tohoto programu ve všech členských státech a všemi jejich občany, je rovněž důležité podporovat využívání a zavádění poskytovaných dat, informací a služeb a rozvoj navazujících aplikací na základě těchto dat, informací a služeb. Za tímto účelem by členské státy, Komise a odpovědné subjekty zejména mohly pravidelně pořádat informační kampaně týkající se přínosu programu.

(4)  Pro dosažení cílů svobody jednání, nezávislosti a bezpečnosti je pro Unii nezbytným předpokladem, aby měla autonomní přístup do vesmíru a byla schopna ho bezpečně využívat. Proto je zásadní, aby Unie podporovala autonomní, spolehlivý a nákladově efektivní přístup do vesmíru, zejména pokud jde o kritickou infrastrukturu a technologii, veřejnou bezpečnost a bezpečnost Unie a jejích členských států. Komise by proto měla mít možnost sdružit služby vypouštění do vesmíru na evropské úrovni, a to jak pro vlastní potřebu, tak i na základě žádosti jiných subjektů pro jejich potřeby, včetně členských států, v souladu s ustanoveními čl. 189 odst. 2 Smlouvy. Pro zachování konkurenceschopnosti na rychle se vyvíjejícím trhu je rovněž ▌velmi důležité, aby Unie měla i nadále přístup k moderním, efektivním a flexibilním zařízením infrastruktury vypuštění do vesmíru a aby měla k dispozici odpovídající systémy nosných raket. Program by proto, aniž jsou dotčena opatření přijatá členskými státy a Evropskou kosmickou agenturou, mohl podpořit úpravy pozemní kosmické infrastruktury, včetně nového vývoje, které jsou nezbytné pro provedení programu, a úpravy, včetně vývoje technologií, systémů nosných raket, které jsou nezbytné pro vypouštění družic, včetně alternativních technologií a inovativních systémů, za účelem provádění složek programu. Tyto činnosti by měly být prováděny v souladu s finančním nařízením a ▌ s ohledem na dosažení lepší nákladové efektivnosti programu. Vzhledem k tomu, že není k dispozici zvláštní rozpočet, činnostmi na podporu přístupu do vesmíru není dotčeno provádění složek programu.

(5)  Za účelem posílení konkurenceschopnosti kosmického průmyslu Unie a získání kapacit v oblasti navrhování, budování a provozu svých vlastních systémů by Unie měla podporovat vytváření, růst a rozvoj celého kosmického průmyslu. Vytvoření modelu stimulujícího podniky a inovace by mělo být na evropské, regionální a vnitrostátní úrovni podporováno iniciativami jako kosmická centra, která propojují kosmické, digitální a další odvětví, jakož i uživatele. Tato kosmická centra by se měla zaměřit na podporu podnikání a dovedností a současně usilovat o synergie s centry digitálních inovací. Unie by měla podporovat vytváření a expanzi kosmických společností se sídlem v Unii, aby jim pomohla uspět, a to i podporou jejich přístupu k rizikovému financování s ohledem na skutečnost, že v Unii chybí odpovídající přístup k soukromému kapitálu pro začínající podniky v kosmickém odvětví, a podporou poptávky (přístup první smlouvy).

(5xx)  Kosmický hodnotový řetězec je zpravidla rozčleněn takto: i) základní – zahrnující činnosti vedoucí k operačnímu kosmickému systému, včetně vývojových a výrobních činností a činností v oblasti vypouštění raket a provozu tohoto systému; a ii) navazující – zahrnující poskytování služeb souvisejících s vesmírem a produktů uživatelům. Důležitým prvkem podporujícím rozvoj kosmického odvětví jsou také digitální platformy, neboť umožňují přístup k datům a produktům, ale i k souborům nástrojů a úložným a výpočetním zařízením.

(5x)  V oblasti vesmíru vykonává Unie své pravomoci v souladu s čl. 4 odst. 3 SFEU. Komise by měla zajišťovat soudržnost činností vykonávaných v souvislosti s tímto programem.

(5a)  Vzhledem k tomu, že řada členských států má tradici aktivních kosmicky zaměřených odvětví, měla by být uznána potřeba rozvíjet kosmická odvětví a dosáhnout jejich vyspělosti v členských státech s rozvíjejícími se schopnostmi a potřeba reagovat na výzvy, které přináší tzv. New Space tradičním kosmickým odvětvím. Měla by být podporována opatření přispívající k rozvoji kapacity kosmického odvětví v celé Unii a k usnadnění spolupráce podniků působících v kosmickém odvětví ve všech členských státech.

(5b)  Opatření v rámci programu by měla vycházet ze stávajících vnitrostátních a evropských kapacit a patřičně je využívat (tj. kapacit, které existují v době, kdy je dané opatření prováděno).

(6)  Díky svému záběru a potenciálu pomáhat při řešení globálních výzev mají kosmické činnosti silný mezinárodní rozměr. V úzké spolupráci s členskými státy a s jejich souhlasem se mohou příslušné subjekty kosmického programu EU účastnit záležitostí souvisejících s kosmickým programem a mezinárodní spolupráce a podílet se na činnosti příslušných odvětvových orgánů OSN. Pokud jde o záležitosti týkající se kosmického programu Unie (dále jen „program“), může Komise ▌jménem Unie a v oblasti své působnosti koordinovat činnosti na mezinárodní scéně ▌, především aby bránila zájmy Unie a jejích členských států na mezinárodních fórech, mimo jiné také v oblasti kmitočtů souvisejících s programem, aniž je dotčena pravomoc členských států v této oblasti. Je obzvláště důležité, aby Unie spolupracovala, zastoupena Komisí, v orgánech mezinárodního programu Cospas-Sarsat.

(6a)  Mezinárodní spolupráce má prvořadý význam z hlediska prosazování úlohy Unie jako globálního aktéra v kosmickém odvětví a podpory unijních technologií a průmyslu, pro podporu spravedlivé hospodářské soutěže na mezinárodní úrovni, přičemž je třeba brát v úvahu nutnost zajistit vzájemnost práv a povinností dotčených stran, a pro povzbuzení spolupráce v oblasti odborné přípravy. Mezinárodní spolupráce je klíčovým prvkem kosmické strategie pro Evropu. Komise využije kosmického programu EU k tomu, aby prostřednictvím iniciativ přispěla k mezinárodnímu úsilí a zároveň z něj měla prospěch, aby v mezinárodním měřítku prosazovala evropské technologie a průmysl (např. formou dvoustranných dialogů, pracovních setkání zástupců odvětví, podpory pro internacionalizaci malých a středních podniků) a usnadňovala přístup na mezinárodní trhy, podporovala spravedlivou hospodářskou soutěž a současně využila potenciálu iniciativ v oblasti hospodářské diplomacie. Evropské iniciativy v oblasti kosmické diplomacie by měly být v plném souladu a plně vzájemně doplňkové se stávajícími politikami, prioritami a nástroji EU, přičemž Unii náleží spolu s členskými státy klíčová úloha v tom, aby si udržela přední místo na mezinárodní scéně.

(7)  Aniž jsou dotčeny pravomoci členských států, Komise by měla spolu s ▌ vysokým představitelem a v úzké spolupráci s členskými státy podporovat při provádění programu odpovědné chování ve vesmíru, včetně snahy o omezení šíření kosmického smetí, a prozkoumat možnost přistoupení Evropské unie k příslušným smlouvám a úmluvám OSN a v případě potřeby předložit vhodné návrhy.

(8)  Program sdílí podobné cíle s dalšími programy Unie, zejména s programem Horizont Evropa, fondem InvestEU, Evropským obranným fondem a fondy podle nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních]. [Proto by se mělo počítat s kumulativním financováním z uvedených programů za předpokladu, že se vztahují na stejné náklady, a to zejména prostřednictvím ujednání pro doplňkové financování z programů Unie, umožňují-li to způsoby řízení, – buď postupně, střídavě, nebo kombinací finančních prostředků, včetně na společné financování opatření, umožňujícím pokud možno inovační partnerství a operace kombinování zdrojů.] Během provádění programu by proto Komise měla podporovat synergie s dalšími souvisejícími programy Unie a finančními nástroji, které by tam, kde je to možné, umožnily využít přístup k rizikovému financování, inovačním partnerstvím a kumulativnímu nebo kombinovanému financování. Rovněž by měla zajistit synergie a soudržnost mezi řešeními vyvinutými v rámci těchto programů, zejména programu Horizont Evropa, a řešeními vyvinutými v rámci kosmického programu.

(8a)  V souladu s čl. 191 odst. 3 finančního nařízení nesmějí být tytéž náklady za žádných okolností financovány z rozpočtu Unie dvakrát, např. z programu Horizont Evropa a z kosmického programu.

(9)  Cíle politiky tohoto programu budou rovněž řešeny jako oblasti způsobilé pro finanční a investiční operace prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky fondu InvestEU, zejména v rámci jeho oken pro politiku udržitelné infrastruktury a výzkumu, inovací a digitalizace. Finanční podpora by se měla přiměřeným způsobem využívat k řešení selhání trhu nebo suboptimálních investičních situací a opatření by neměla zdvojovat či vytěsňovat soukromé financování ani narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Opatření by měla mít jasnou evropskou přidanou hodnotu.

(10)  Soudržnost a synergie mezi programem Horizont Evropa a tímto programem podpoří konkurenceschopné a inovativní evropské kosmické odvětví; posílí autonomii Evropy v přístupu do vesmíru a jeho využívání ve stabilním a bezpečném prostředí a posílí úlohu Evropy jako globálního aktéra. Průlomová řešení v programu Horizont Evropa budou podporována daty a službami poskytovanými prostřednictvím programu výzkumné a inovační komunitě.

(10a)  V zájmu co nejvyšší socioekonomické návratnosti tohoto programu je zcela nezbytné udržet systémy moderní, modernizovat je, aby odpovídaly vyvíjejícím se potřebám uživatelů, a zajistit, aby v navazujícím odvětví aplikací využívajícím možností vesmíru docházelo k novému vývoji. Unie by měla podporovat činnosti týkající se výzkumu a technologií nebo rané fáze vývoje souvisejícího s infrastrukturou budovanou v rámci programu, jakož i činnosti v oblasti výzkumu a vývoje týkající se aplikací a služeb na základě systémů vytvořených v rámci programu, a tím stimulovat základní i navazující hospodářské činnosti. Vhodným nástrojem na úrovni Unie pro financování činností v oblasti výzkumu a inovací je Horizont Evropa zavedený nařízením (EU) č. XXX/XXXX. Nicméně velmi specifická část činností v oblasti vývoje by měla být financována z rozpočtu přiděleného na složky Galileo a EGNOS podle tohoto nařízení, zejména pokud se takové činnosti týkají základních prvků, jako jsou čipové sady nebo přijímače uzpůsobené pro systém Galileo, které usnadní rozvoj aplikací v různých odvětvích hospodářství. Toto financování by však nemělo ohrozit spuštění nebo provoz infrastruktury vznikající v rámci uvedených programů.

(10x)  Aby bylo možné zajistit konkurenceschopnost evropského kosmického odvětví v budoucnu, měl by tento program podporovat rozvoj vyspělých dovedností v oblastech souvisejících s vesmírem, jakož i vzdělávání a odbornou přípravu, a prosazovat rovné příležitosti, včetně rovnosti žen a mužů, s cílem plně využít potenciál občanů Unie v této oblasti.

(10b)  Infrastruktura vyhrazená pro tento program může vyžadovat další výzkum a inovace, které mohou být podporovány v rámci programu Horizont Evropa, s cílem dosáhnout soudržnosti s činnostmi Evropské kosmické agentury v této oblasti. Synergie s programem Horizont Evropa by měly zajistit, aby byly výzkumné a inovační potřeby kosmického odvětví pojmenovány a začleněny do procesu strategického plánování výzkumu a inovací. Kosmická data a služby, které program volně zpřístupňuje, budou využity k vývoji průlomových řešení prostřednictvím výzkumu a inovací, a to i v rámci programu Horizont Evropa, na podporu politických priorit Unie. Proces strategického plánování v rámci programu Horizont Evropa určí výzkumné a inovační činnosti, jež by měly využívat infrastruktur ve vlastnictví Unie, jako jsou Galileo, EGNOS a Copernicus. Výzkumné infrastruktury, zejména pozorovací sítě in situ, budou tvořit základní prvky infrastruktury pro pozorování in situ umožňující služby složky Copernicus.

(11)  Je důležité, aby Unie vlastnila veškeré hmotné a nehmotné prostředky vytvořené nebo vyvinuté prostřednictvím veřejných zakázek, které v rámci svého kosmického programu financuje. Aby se zajistilo plné respektování veškerých základních práv týkajících se vlastnictví, je třeba uzavřít se stávajícími vlastníky nezbytná ujednání. Tímto vlastnictvím Unie by neměla být dotčena možnost, aby Unie v souladu s tímto nařízením a v případech, kdy je to na základě posouzení jednotlivých případů považováno za vhodné, tento majetek zpřístupnila třetím stranám nebo ho zcizila.

(11a)  Aby se podpořilo co nejširší využívání služeb nabízených programem, bylo by vhodné zdůraznit, že data, informace a služby jsou poskytovány bez záruky, aniž jsou dotčeny povinnosti vyplývající z právně závazných ustanovení.

(11b)  Komise může při plnění některých svých úkolů, které nejsou regulačního rázu, případně, a je-li to nezbytné, využít technické pomoci některých externích subjektů. Tutéž technickou pomoc mohou při plnění úkolů, které jim byly svěřeny na základě tohoto nařízení, využívat i jiné subjekty zapojené do veřejné správy programu.

(12)  Toto nařízení stanoví finanční krytí programu, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(13)  Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů tento program přispěje k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosažení obecného cíle, aby 25 % rozpočtových výdajů EU podporovalo cíle v oblasti klimatu. Během přípravy a provádění programu budou určena příslušná opatření, jež budou znovu posouzena v souvislosti s příslušnými hodnoceními a postupy přezkumu.

(14)  ▌Příjmy pocházející ze složek programu by měla vybírat Unie, aby částečně kompenzovala předchozí investice, a tyto příjmy by měly sloužit k podpoře dosažení výsledků programu. Ze stejného důvodu by ve smlouvách uzavřených se subjekty soukromého sektoru mělo být možné stanovit mechanismus rozdělení těchto příjmů.

(15)  Vzhledem k tomu, že program je v zásadě financován Unií, měly by smlouvy na veřejné zakázky na činnosti financované z programu, uzavřené v rámci tohoto programu, splňovat pravidla Unie. V uvedeném kontextu by Unie měla rovněž odpovídat za vymezení cílů, které mají být v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek sledovány. Je třeba uvést, že finanční nařízení stanoví, že na základě výsledků předběžného posouzení se může Komise spoléhat na systémy a postupy osob nebo subjektů vynakládajících finanční prostředky Unie. V příslušné dohodě o finančním rámcovém partnerství nebo v dohodě o poskytnutí příspěvku je třeba vymezit konkrétní nezbytné úpravy těchto systémů a postupů, jakož i ujednání o prodloužení platnosti stávajících smluv.

(16)  Program využívá komplexní a neustále se vyvíjející technologie. Z využívání takových technologií plyne pro smlouvy na veřejné zakázky uzavírané v rámci tohoto programu nejistota a riziko, jelikož uvedené zakázky zahrnují dlouhodobé závazky k poskytování zařízení nebo služeb. Proto jsou vedle pravidel stanovených ve finančním nařízení zapotřebí zvláštní opatření týkající se veřejných zakázek. Mělo by tudíž být možné zakázku zadat formou rozdělení na podmíněné části, doplnit zakázku za určitých podmínek v rámci jejího plnění dodatkem nebo určit minimální úroveň subdodávek, zejména aby se umožnila účast malých a středních podniků a začínajících podniků. Z důvodů technologických nejistot, které jsou pro složky programu charakteristické, nemohou být ceny veřejných zakázek vždy přesně dopředu stanoveny, a proto by mělo být možné, aby byly smlouvy na zakázky uzavírány, aniž by byla stanovena pevná a definitivní cena, a aby obsahovaly ustanovení o ochraně finančních zájmů Unie.

(16a)  V zájmu podpory veřejné nabídky a inovací ve veřejném sektoru by program měl prosazovat využívání dat, informací a služeb programu na podporu vývoje individuálně uzpůsobených řešení ze strany odvětví a malých a středních podniků na místní a regionální úrovni prostřednictvím inovačních partnerství souvisejících s kosmickým odvětvím, jak je uvedeno v bodě 7 přílohy 1 finančního nařízení, což umožní pokrýt všechny etapy od vývoje až po zavádění do praxe a zadávání zakázek na individuálně uzpůsobená interoperabilní kosmická řešení pro veřejné služby.

(17)  Pro splnění cílů programu je důležité, aby bylo možné ve vhodných případech využít kapacit nabízených veřejnými a soukromými subjekty Unie činnými v oblasti vesmíru a aby bylo možné pracovat na mezinárodní úrovni se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi. Z tohoto důvodu je třeba stanovit možnost využívat všechny příslušné nástroje a metody řízení stanovené Smlouvou a finančním nařízením ▌ a společná zadávací řízení.

(18)  Konkrétněji u grantů zkušenosti ukázaly, že rozšiřování uživatelské základny, maximalizace využívání ze strany trhu a obecná informační činnost fungují lépe decentralizovaně, nežli když Komise uplatňuje přístup shora dolů. Poukázky, které jsou formou finanční podpory od příjemce grantu třetím stranám, patřily k opatřením s největší úspěšností u nových účastníků na trhu a malých a středních podniků. Omezoval je však strop pro finanční podporu uložený finančním nařízením. Tento strop by proto měl být v případě kosmického programu EU zvýšen, aby bylo možné udržet krok s rostoucím potenciálem tržních aplikací v kosmickém odvětví.

(19)  Druhy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinášet výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku neplnění. Přitom by se mělo zvážit využití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle [čl. 125 odst. 1] finančního nařízení.

(20)  Na tento program se vztahuje nařízení (EU, Euratom) [nové finanční nařízení] („finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

(21)  Podle [odkaz bude příslušným způsobem aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článku 88 rozhodnutí Rady …/…/EU] by měly být osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.

(22)  Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění a umožňují kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají rovněž ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť jejich dodržování je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z prostředků EU.

(23)  V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 2018/1046(5) (dále jen „finanční nařízení“), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95(6) a nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96(7) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371(8). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(24)  Třetí země, které jsou členy ▌ EHP ▌, se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou účastnit i na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, ▌úřadu ▌OLAF ▌, jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(25)  Řádná správa programu vyžaduje jasnou dělbu odpovědnosti a úkolů mezi jednotlivé zapojené subjekty, aby se zabránilo zbytečnému překrývání činností a omezila se překročení nákladů a zpoždění. Všichni aktéři správy programu by měli v oblasti své působnosti a v souladu se svými úkoly podporovat dosažení cílů programu.

(26)  Členské státy jsou v oblasti vesmíru aktivní již dlouho. Mají systémy, infrastrukturu, vnitrostátní agentury a subjekty související s vesmírem. Proto mohou k programu výrazně přispět, zejména k jeho provádění ▌. ▌S Unií mohou spolupracovat na podpoře služeb a aplikací programu ▌. Komise by mohla být schopna mobilizovat prostředky, které mají členské státy k dispozici, využívat jejich pomoci a s výhradou vzájemně dohodnutých podmínek by mohla ▌členské státy pověřit neregulatorními úkoly při provádění programu ▌. Dotčené členské státy by mimo to měly učinit veškerá nezbytná opatření k zajištění ochrany pozemních stanic nacházejících se na jejich územích. Kromě toho by členské státy a Komise měly společně a s příslušnými mezinárodními subjekty a regulačními orgány usilovat o zajištění toho, aby kmitočty nezbytné pro program byly dostupné a aby byly chráněny na takové úrovni, která umožní plný rozvoj a využívání aplikací, jež jsou na nabízených službách založeny, v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra(9).

(26a)  V určitých řádně odůvodněných situacích může agentura členským státům nebo skupině členských států svěřit konkrétní úkoly. Takové svěření konkrétních úkolů by se mělo omezit na činnosti, které agentura není schopna vykonávat sama, a neměla by jím být dotčena správa programu a přidělování úkolů vymezené v tomto nařízení.

(27)  Komisi, jako prosazovateli obecného zájmu Unie, náleží dohlížet na provádění programu, nést celkovou odpovědnost a propagovat jeho využití. Za účelem optimalizace zdrojů a pravomocí různých zúčastněných stran by Komise měla mít možnost určité úkoly přenést. Komise má navíc nejlepší předpoklady k tomu, aby stanovila hlavní požadavky nezbytné k provádění systémů a rozvoji služeb.

(28)  Posláním Agentury Evropské unie pro kosmický program („agentury“), která nahrazuje Agenturu pro evropský GNSS zřízenou nařízením (EU) č. 912/2010 a navazuje na ni, je přispívat k programu, zejména pokud jde o bezpečnostní akreditaci, jakož i rozvoj trhu a navazujících aplikací. Agentura by proto měla být pověřena určitými úkoly souvisejícími s těmito oblastmi. Zvláště v souvislosti s bezpečností a vzhledem ke svým zkušenostem v této oblasti by agentura měla být odpovědná za úkoly spojené s bezpečnostní akreditací pro všechna opatření Unie v kosmickém odvětví. Agentuře by na základě jejích pozitivních výsledků při podpoře užívání a zavádění systémů Galileo a EGNOS na trh měly být také svěřeny činnosti související s rozšiřováním základny uživatelů složek programu jiných než Galileo a EGNOS a činnosti týkající se rozvoje navazujících aplikací pro všechny složky programu. To by umožnilo využít úspor z rozsahu a poskytlo by to příležitost pro rozvoj aplikací na základě několika složek programu (integrované aplikace). Těmito činnostmi by však neměly být dotčeny činnosti týkající se služeb a rozšiřování uživatelské základny, které Komise svěřila pověřeným subjektům složky Copernicus. Pověření agentury rozvojem navazujících aplikací nebrání v rozvoji navazujících aplikací jiným pověřeným subjektům. Dále by měla vykonávat úkoly, které jí Komise svěří prostřednictvím jedné či více dohod o přiznání příspěvku na základě dohody o finančním rámcovém partnerství, které se vztahují na ▌ další zvláštní úkoly související s programem. V situaci, kdy Komise agenturu pověřuje úkoly, by měly být poskytnuty odpovídající lidské, administrativní a finanční zdroje.

(28a)  Složky Galileo a EGNOS jsou komplexní systémy, které vyžadují intenzivní koordinaci. Vzhledem k tomu, že Galileo a EGNOS jsou unijní složky, měl by tuto koordinaci provádět unijní orgán nebo instituce. Vzhledem k odborným znalostem, které agentura v minulých letech shromáždila, představuje právě ona nejvhodnější subjekt, který by měl koordinovat všechny provozní úkoly týkající se využívání těchto systémů, kromě mezinárodní spolupráce. Řízení provozu složek EGNOS a Galileo by proto mělo být svěřeno agentuře. Nicméně to neznamená, že by agentura měla všechny úkoly týkající se provozu těchto systémů vykonávat sama. Využít by mohla i odborných znalostí jiných subjektů, zejména Evropské kosmické agentury. To by se mělo týkat činností v souvislosti s rozvojem systémů, projektováním a vývojem částí pozemního segmentu a družic, které by měly být svěřeny Evropské kosmické agentuře. Přidělení úkolů jiným subjektům se řídí pravomocemi těchto subjektů a mělo by se vyvarovat zdvojování práce.

(29)  Evropská kosmická agentura je mezinárodní organizací s rozsáhlými odbornými znalostmi v oblasti vesmíru, která v roce 2004 uzavřela s Evropským společenstvím rámcovou dohodu. Je tudíž důležitým partnerem při provádění programu, se kterým je třeba navázat ▌ odpovídající vztahy. V tomto ohledu a v souladu s finančním nařízením by Komise měla uzavřít s Evropskou kosmickou agenturou a agenturou dohodu o finančním rámcovém partnerství, která upraví veškeré finanční vztahy mezi Komisí, agenturou a Evropskou kosmickou agenturou a zajistí jejich soudržnost a soulad s rámcovou dohodou uzavřenou mezi Evropským společenstvím a Evropskou kosmickou agenturou, zejména s článkem 2 a 5 této dohody. Jelikož však Evropská kosmická agentura není institucí Unie a nevztahuje se na ni právo Unie, je nezbytné, aby Evropská kosmická agentura přijala vhodná opatření pro zajištění ochrany zájmů Unie a jejích členských států, a pokud jde o plnění rozpočtu, aby úkoly jí svěřené byly v souladu s rozhodnutími, která přijala Komise. Dohoda by měla rovněž obsahovat všechna ustanovení nezbytná pro ochranu finančních zájmů Unie.

(30)  Fungování střediska SATCEN jako evropské autonomní kapacity poskytující přístup k informacím a službám, které jsou výsledkem využívání příslušných kosmických prostředků a doplňujících dat, již bylo uznáno v rámci provádění rozhodnutí č. 541/2014/EU.

(31)  Za účelem strukturálního zasazení uživatelského zastoupení do správy složky GOVSATCOM a sdružení potřeb uživatelů a požadavků napříč hranicemi mezi státy a civilní a vojenskou sférou mohou příslušné subjekty Unie s těsnými vazbami na uživatele, např. Evropská obranná agentura, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, Evropská agentura pro námořní bezpečnost, Evropská agentura pro kontrolu rybolovu, Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva, útvar schopnosti vojenského plánování a vedení / útvar schopnosti civilního plánování a vedení a středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události, ▌ zastávat koordinační úlohu pro zvláštní skupiny uživatelů. Na sdružené úrovni by agentura měla koordinovat uživatelské aspekty pro civilní ▌ uživatelské skupiny a mohou monitorovat provozní využívání, poptávku, soulad s požadavky a vývoj potřeb a požadavků.

(32)  Vzhledem k významu činností souvisejících s vesmírem pro hospodářství Unie a životy občanů Unie, charakteru dvojího užití systémů a aplikacím založeným na uvedených systémech by dosažení a zachování vysokého stupně bezpečnosti mělo být jednou z hlavních priorit programu, zejména za účelem ochrany zájmů Unie a jejích členských států, a to i v souvislosti s utajovanými a jinými citlivými neutajovanými informacemi.

(33)  Aniž jsou dotčeny výsady členských států v oblasti národní bezpečnosti, Komise a vysoký představitel, vždy ve své příslušné oblasti působnosti, by měli zajistit bezpečnost programu v souladu s tímto nařízením a v příslušných případech s rozhodnutím Rady 201x/xxx/SZBP(10).

(33a)  Vzhledem ke specifickým odborným znalostem ESVČ a k jejím pravidelným kontaktům se správními orgány třetích zemí a mezinárodními organizacemi může být ESVČ Komisi nápomocna při provádění některých jejích úkolů týkajících se bezpečnosti programu v oblasti vnějších vztahů v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU.

(34)  Aniž je dotčena výhradní odpovědnost členských států v oblasti národní bezpečnosti, jak stanoví čl. 4 odst. 2 SEU, ani právo členských států chránit podstatné zájmy své bezpečnosti v souladu s článkem 346 SFEU, měla by být v zájmu bezproblémového provádění programu zřízena zvláštní správa bezpečnosti. Tato správa ▌ by se měla zakládat na třech hlavních zásadách. Zaprvé je nezbytně nutné, aby byly v co největší míře zohledněny rozsáhlé a jedinečné zkušenosti členských států v oblasti bezpečnosti. Zadruhé, aby se předešlo střetům zájmů a jakýmkoli nedostatkům při uplatňování bezpečnostních pravidel, musí být provozní funkce odděleny od funkcí týkajících se bezpečnostní akreditace. Zatřetí subjekt odpovědný za řízení všech složek programu nebo jejich části má rovněž nejlepší předpoklady pro to, aby řídil bezpečnost úkolů, jež mu byly svěřeny. Bezpečnost programu se bude řídit zkušenostmi nabytými v minulých letech při provádění složek Galileo, EGNOS a Copernicus. Řádná správa bezpečnosti rovněž vyžaduje, aby úlohy byly vhodným způsobem rozděleny mezi různé aktéry. Vzhledem k tomu, že za program je odpovědná Komise ▌, aniž jsou dotčeny výsady členských států v oblasti národní bezpečnosti, měla by určit obecné bezpečnostní požadavky použitelné pro jednotlivé složky programu.

(34x)  Kybernetická bezpečnost evropských kosmických infrastruktur, ať už pozemních, nebo kosmických, je klíčem k zajištění kontinuity provozu systémů a kontinuity služeb. Při stanovování bezpečnostních požadavků by proto měla být řádně zohledněna potřeba chránit systémy a jejich služby před kybernetickými útoky, včetně využívání nových technologií.

(34a)  Po provedení analýzy rizik a hrozeb by Komise případně měla určit strukturu pro monitorování bezpečnosti. Tímto orgánem monitorujícím bezpečnost by měl být subjekt, který reaguje na pokyny vypracované v rámci působnosti rozhodnutí 201x/xxx/SZBP. V případě složky Galileo by se mělo jednat o bezpečnostní středisko systému Galileo. Pokud jde o provádění rozhodnutí 20xx/xxx/SZBP, omezí se úloha rady pro bezpečnostní akreditaci na poskytování vstupů souvisejících s bezpečnostní akreditací systému Radě a/nebo vysokému představiteli.

(35)  S ohledem na jedinečnost a složitost programu a jeho vazby s bezpečností by se v případě bezpečnostní akreditace mělo postupovat podle uznávaných a zavedených zásad. Proto je nezbytné, aby se činnosti v oblasti bezpečnostní akreditace prováděly na základě kolektivní odpovědnosti za bezpečnost Unie a jejích členských států úsilím o dosažení konsensu a zapojení všech, jichž se otázka bezpečnosti týká, a aby byl zaveden postup pro soustavné monitorování rizik. Rovněž je nezbytně nutné, aby byla technická stránka činností v oblasti bezpečnostní akreditace svěřena odborníkům, kteří mají řádnou kvalifikaci v oblasti akreditace komplexních systémů a kteří prošli bezpečnostní prověrkou na odpovídající úrovni.

(35x)  S utajovanými informacemi EU se zachází v souladu s bezpečnostními pravidly stanovenými v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 a rozhodnutí Rady 2013/488/EU. V souladu s rozhodnutím Rady musí členské státy dodržovat zásady a minimální standardy v něm stanovené, aby se pro utajované informace EU zajistila rovnocenná ochrana.

(36)  Aby se zajistila bezpečná výměna informací, měly by být uzavřeny vhodné dohody, které zajistí ochranu utajovaných informací EU poskytovaných třetím zemím a mezinárodním organizacím v rámci programu ▌.

(37)  Jedním z hlavních cílů programu je zajištění bezpečnosti a strategické autonomie Unie, posílení její schopnosti jednat v řadě odvětví, zejména v oblasti bezpečnosti, a využití možností, které pro bezpečnost Unie a jejích členských států vesmír nabízí. Tento cíl vyžaduje přísná pravidla pro způsobilost subjektů, které se mohou účastnit činností financovaných v rámci programu, jež vyžadují přístup k utajovaným informacím EU nebo k citlivým neutajovaným informacím.

(37a)  V souvislosti s programem existují některé informace, které sice nejsou utajované, ale je třeba s nimi zacházet v souladu s již platnými akty nebo vnitrostátním právem, pravidly a předpisy, a to i prostřednictvím omezení jejich šíření.

(38)  Stále více klíčových hospodářských odvětví, zejména doprava, telekomunikace, zemědělství a energetika, čím dál tím více využívá systémy družicové navigace a pozorování Země. Program by měl využívat synergií mezi těmito odvětvími a současně přihlížet k přínosu, který mají pro tato odvětví kosmické technologie, podporovat vývoj kompatibilního vybavení a prosazovat vypracování příslušných norem a osvědčení. Rovněž narůstají synergie mezi kosmickými činnostmi a činnostmi spojenými s bezpečností a obranou Unie a jejích členských států. Plná kontrola družicové navigace by proto měla Unii zaručit technologickou nezávislost, a to i v dlouhodobějším horizontu, pokud jde o součásti zařízení infrastruktury, a zajistit její strategickou autonomii.

(39)  Cílem systému Galileo je zřídit a provozovat první globální infrastrukturu družicové navigace a určování polohy, která je navržena speciálně pro civilní účely a již mohou využívat nejrůznější veřejné a soukromé subjekty v Evropě i ve světě. Systém Galileo funguje nezávisle na dalších stávajících či budoucích systémech, čímž přispívá mimo jiné ke strategické autonomii Unie. Druhá generace systému by měla být postupně zavedena před rokem 2030, nejprve s omezenou provozní kapacitou.

(40)  Cílem systému EGNOS je zlepšit kvalitu otevřených signálů ze stávajících globálních systémů družicové navigace, zejména otevřených signálů vydávaných systémem Galileo. Služby poskytované systémem EGNOS by měly přednostně pokrýt území členských států nacházející se v Evropě, k němuž se pro tyto účely řadí i Kypr, Azory, Kanárské ostrovy a Madeira, a to do konce roku 2026. V oblasti letectví by výhod systému EGNOS měla všechna uvedená území využívat pro účely letových navigačních služeb, a to pro všechny úrovně výkonnosti, které systém EGNOS podporuje. Geografické pokrytí služeb poskytovaných systémem EGNOS by mohlo být rozšířeno do dalších oblastí světa, pokud je to technicky proveditelné, a v případě služby pro zajištění bezpečnosti života na základě mezinárodních dohod. Aniž je dotčeno nařízení (EU) 2018/1139 a nezbytné monitorování kvality služeb poskytovaných systémem Galileo pro účely letectví, je třeba mít na paměti, že ačkoli signály vydávané systémem Galileo lze účinně využívat pro snazší určení polohy letadla, a to ve všech fázích letu, prostřednictvím nezbytného systému zesílení signálu (místní, regionální, palubní avioniky), mohou být v Evropě služby uspořádání letového provozu (ATM) a letové navigační služby (ANS) tvořeny pouze místními nebo regionálními systémy zesílení signálu, jako je EGNOS. Služba pro zajištění bezpečnosti života systému EGNOS by měla být poskytována v souladu s platnými normami ICAO.

(41)  Je nezbytně nutné zajistit udržitelnost systémů Galileo a EGNOS a kontinuitu, dostupnost, přesnost, spolehlivost a bezpečnost jejich služeb. V kontextu měnícího se prostředí a rychle se vyvíjejícího trhu by měl jejich rozvoj též pokračovat a měly by být připravovány nové generace těchto systémů, včetně vývoje souvisejícího kosmického a pozemního segmentu.

(43)  Termín „obchodní služba“ použitý v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich využití a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 876/2002 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008(11) již není s ohledem na vývoj uvedené služby vyhovující. Namísto něj byly určeny dvě samostatné služby, konkrétně vysoce přesná služba a služba ověření pravosti(12).

(44)  V zájmu optimalizace využití poskytovaných služeb by služby poskytované systémy Galileo a EGNOS měly být slučitelné a interoperabilní mezi sebou, a to i na uživatelské úrovni, a pokud možno s ostatními systémy družicové navigace a s klasickými prostředky rádiové navigace, pokud je taková slučitelnost nebo interoperabilita uvedena v určité mezinárodní dohodě a aniž by tím byl dotčen cíl strategické autonomie Unie.

(45)  S ohledem na význam, jaký má pro systémy Galileo a EGNOS jejich pozemní infrastruktura, a na její dopad na bezpečnost těchto systémů by umístění této infrastruktury měla určit Komise. Pozemní infrastruktura systémů by i nadále měla být zaváděna na základě otevřeného a transparentního procesu, do kterého by ve vhodných případech mohla být zapojena agentura, a to na základě oblasti její působnosti.

(46)  Za účelem maximalizace socioekonomických přínosů systémů Galileo a EGNOS a za současného přispění ke strategické autonomii Unie, zejména v citlivých odvětvích a v oblasti bezpečnosti a zabezpečení, by se ▌využívání služeb poskytovaných systémy EGNOS a Galileo v jiných politikách Unie mělo podporovat také regulačními prostředky, je-li to odůvodněné a přínosné. Důležitou součástí procesu jsou rovněž opatření na podporu využívání těchto služeb ve všech členských státech.

(47)  Složka Copernicus by měla zajistit autonomní přístup k environmentálním poznatkům a klíčovým technologiím pro pozorování Země a geoinformační služby, díky čemuž by podpořila Unii v tom, aby docílila nezávislého rozhodování a jednání mimo jiné v oblastech životního prostředí, změny klimatu, mořského prostředí, námořní činnosti, zemědělství a rozvoje venkova, zachování kulturního dědictví, civilní ochrany, pozemního monitorování a monitorování infrastruktury, bezpečnosti a digitální ekonomiky.

(47b)  Složky programu by měly stimulovat uplatňování digitálních technologií v kosmických systémech, distribuci dat a služeb a v navazujícím vývoji. V této souvislosti by měla být zvláštní pozornost věnována iniciativám a opatřením, které navrhla Komise ve svém sdělení ze dne 14. září 2016 nazvaném „Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské gigabitové společnosti“ a ve sdělení ze dne 14. září 2016 nazvaném „Akční plán 5G pro Evropu“.

(48)  Složka Copernicus by měla vycházet z činností a úspěchů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014(13), kterým se zavádí program Unie pro pozorování a monitorování Země (Copernicus), jakož i nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2010 o Evropském programu monitorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech(14), kterým se zřizuje předchozí program pro Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES) a stanoví pravidla pro provádění jeho počátečních provozních činností, ▌měla by zajistit kontinuitu s těmito činnostmi a úspěchy a posílit je s přihlédnutím k posledním trendům ve výzkumu, technologickému pokroku a inovacím ovlivňujícím oblast pozorování Země, jakož i k vývoji analýz dat velkého objemu a umělé inteligence a souvisejícím strategiím a iniciativám na úrovni Unie(15). Pokud jde o vývoj nových prostředků, Komise by měla úzce spolupracovat s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou, organizací EUMETSAT a případně i dalšími subjekty, které vlastní příslušné prostředky ve vesmíru a prostředky in situ. V co největší možné míře by měla využívat kapacity pro pozorování z vesmíru členských států, Evropské kosmické agentury, organizace EUMETSAT(16), jakož i dalších subjektů, včetně obchodních iniciativ v Evropě, a tím také přispívat k rozvoji životaschopného komerčního kosmického odvětví v Evropě. Je-li to proveditelné a vhodné, měla by také využívat dostupných dat in situ a pomocných dat poskytovaných zejména členskými státy v souladu se směrnicí 2007/2/ES(17). Komise by měla spolupracovat s členskými státy a Evropskou agenturou pro životní prostředí, aby se zajistil efektivní přístup a využívání souborů dat in situ pro složku Copernicus.

(49)  Složka Copernicus by měla být prováděna v souladu s cíli směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru pozměněné směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU ze dne 26. června 2013, kterou se mění směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru(18), kterými jsou zejména transparentnost, vytvoření podmínek, které přispívají k rozvoji služeb, a přispívání k hospodářskému růstu a vytváření pracovních míst v Unii. Data složky Copernicus a informace složky Copernicus by měly být dostupné volně a bez omezení.

(49a)  Plný potenciál složky Copernicus, pokud jde o společnost a hospodářství Unie, by měl být zcela uvolněn nad rámec přímých příjemců prostřednictvím intenzivnějších opatření týkajících se rozšiřování uživatelské základy, což vyžaduje další kroky k tomu, aby údaje mohly být využívány nespecialisty, čímž by došlo ke stimulaci růstu, vytváření pracovních míst a předávání znalostí.

(50)  Složka Copernicus je programem, který vychází z uživatelských potřeb. Její rozvoj by se měl tudíž zakládat na vyvíjejících se požadavcích hlavních uživatelů složky Copernicus a současně by měl rovněž zohledňovat nově vznikající veřejné či soukromé uživatelské skupiny. Složka Copernicus by měla vycházet z analýzy možností, jak uspokojovat vyvíjející se potřeby uživatelů, včetně těch, které se týkají provádění, a monitorování politik Unie, jež vyžadují trvalé a účinné zapojení uživatelů, zejména pokud jde o definování a validaci požadavků.

(51)  Copernicus je již v provozu. Proto je důležité zajistit kontinuitu infrastruktury a služeb, které jsou již zavedeny, při současné adaptaci na měnící se potřeby uživatelů, tržní prostředí, především na nástup soukromých subjektů v oblasti vesmíru („New Space“) a sociálně politický vývoj vyžadující rychlou reakci. To vyžaduje rozvoj funkční struktury složky Copernicus, aby se lépe zohlednil posun od první fáze provozních služeb k poskytování pokročilých a cílenějších služeb novým uživatelským skupinám a posílení navazujících trhů s přidanou hodnotou. Za tímto účelem by její další provádění mělo uplatňovat přístup sledující datový hodnotový řetězec, tj. získávání dat, zpracování, distribuce a využívání dat a informací, činnosti rozšiřování trhu uživatelů a budování kapacit, zatímco proces strategického plánování v rámci programu Horizont Evropa určí výzkumné a inovační činnosti, které by měly složku Copernicus využívat.

(52)  S ohledem na získávání dat by činnosti v rámci složky Copernicus měly mít za cíl dokončení a údržbu stávající kosmické infrastruktury, přípravu dlouhodobé výměny družic na konci jejich životnosti, jakož i zahájení nových misí zaměřených zejména na nové pozorovací systémy s cílem pomoci řešit výzvu globální změny klimatu (např. monitorování antropogenních emisí CO2 a jiných skleníkových plynů). Činnosti v rámci složky Copernicus by měly rozšířit pokrytí globálního monitorování polárních regionů a podporovat zajištění dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí, povinné monitorování životního prostředí a podávání zpráv a inovativní environmentální aplikace v zemědělství, řízení lesních, vodních a mořských zdrojů a v oblasti kulturního dědictví (např. pro monitorování plodin, vodohospodářství a lepší monitorování požárů). Při tom by měla složka Copernicus aktivovat a maximálně využít investice provedené v rámci předchozího období financování (2014–2020), včetně investic členských států, ESA a organizace EUMETSAT, a současně by měla prozkoumat nové provozní a obchodní modely pro další doplnění kapacit složky Copernicus. Složka Copernicus by mohla rovněž stavět na úspěšných partnerstvích s členskými státy, aby v rámci vhodných mechanismů správy dále rozvíjela svůj bezpečnostní rozměr, a reagovala tak na vyvíjející se potřeby uživatelů v oblasti bezpečnosti.

(53)  V rámci funkce zpracování dat a informací by měla složka Copernicus zajistit dlouhodobou udržitelnost a další vývoj ▌ služeb složky Copernicus poskytujících informace za účelem uspokojení potřeb veřejného sektoru a potřeb vyplývajících z mezinárodních závazků Unie a za účelem maximalizace příležitostí pro komerční využití. Složka Copernicus by měla zejména na místní, celostátní, evropské i celosvětové úrovni přinášet informace o složení atmosféry a kvalitě ovzduší; informace o stavu a dynamice oceánů; informace na podporu monitorování pevniny a ledu přispívající k provádění místních, celostátních a unijních politik; informace na podporu přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování; geoprostorové informace na podporu zvládání mimořádných událostí, mimo jiné prostřednictvím prevence, zajištění dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí a civilní bezpečnosti, včetně podpory vnější činnosti Unie. Komise by měla určit odpovídající smluvní ujednání, která posílí udržitelnost poskytování služeb.

(54)  Při provádění služeb složky Copernicus by se Komise měla opírat o příslušné subjekty, příslušné agentury Unie, uskupení nebo konsorcia vnitrostátních subjektů, nebo o kterýkoli jiný příslušný subjekt, který je potenciálně způsobilý pro dohodu o přiznání příspěvku. Při výběru těchto subjektů by Komise měla zajistit, aby nedošlo k přerušení provozních činností a poskytování služeb a aby, jde-li o bezpečnostně citlivá data, dotčené subjekty měly v souvislosti se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou (SZBP) a zejména se společnou bezpečnostní a obrannou politikou (SBOP) kapacity v oblasti včasného varování a monitorování krizí. V souladu s článkem 154 finančního nařízení jsou osoby a subjekty pověřené vynakládáním finančních prostředků Unie povinny dodržovat zásadu zákazu diskriminace vůči všem členským státům; tato zásada by měla být zajištěna prostřednictvím příslušných dohod o přiznání příspěvku týkajících se poskytování služeb složky Copernicus.

(55)  Provádění služeb složky Copernicus by mělo usnadňovat veřejné využívání služeb, neboť uživatelé by mohli předvídat dostupnost a vývoj služeb, jakož i spolupráci s členskými státy a dalšími stranami. Za tímto účelem by Komise a její pověřené subjekty poskytující služby měly úzce spolupracovat s hlavními skupinami uživatelů v Evropě na dalším vývoji služeb složky Copernicus a informačního portfolia, aby se zajistilo, že budou uspokojeny vyvíjející se potřeby veřejného sektoru a politiky, a bude tak možné maximalizovat využívání dat pozorování Země. Komise a členské státy by spolu měly v případě složky Copernicus spolupracovat za účelem vývoje složky in situ a usnadnění integrace souborů dat in situ do souborů kosmických dat pro modernizované služby složky Copernicus.

(55a)  Politika bezplatného, plného a otevřeného přístupu k datům uplatňovaná složkou Copernicus byla vyhodnocena jako jeden z nejúspěšnějších prvků provádění této složky a vytvořila silnou poptávku po jejích datech a informacích, čímž se složka Copernicus stala jedním z největších poskytovatelů dat z pozorování Země. Existuje jasná potřeba zaručit dlouhodobou a jistou kontinuitu bezplatného, plného a otevřeného poskytování dat a měl by být zachován přístup k těmto datům, aby bylo možné uskutečnit ambiciózní cíle stanovené v kosmické strategii pro Evropu (2016). Data složky Copernicus jsou vytvářena v prvé řadě ku prospěchu evropských občanů a tím, že jsou tato data volně dostupná, se pro podniky a akademické pracovníky v EU celosvětově maximalizují příležitosti ke spolupráci, které spoluvytvářejí účinný evropský kosmický ekosystém. Pokud by měl být přístup k datům a informacím složky Copernicus jakkoli omezen, mělo by to být v souladu s datovou politikou složky Copernicus stanovenou v tomto nařízení a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1159/2013.

(56)  Data a informace vyprodukované v rámci složky Copernicus by měly být za odpovídajících podmínek a omezení plně, volně a bezplatně zpřístupněny s cílem podpořit jejich využívání a sdílení a posílit evropské trhy v oblasti pozorování Země, zejména navazující odvětví, a tím umožnit růst a vytváření pracovních míst v Unii. Takové poskytování by mělo i nadále přinášet data a informace s vysokou úrovní konzistentnosti, kontinuity, spolehlivosti a kvality. To vyžaduje rozsáhlý a uživatelsky vstřícný přístup k datům a informacím složky Copernicus a jejich zpracovávání a využívání na různých úrovních včasnosti, a z toho důvodu by Komise měla i nadále uplatňovat integrovaný přístup, jak na úrovni EU, tak i na úrovni členských států, který též umožňuje integraci s dalšími zdroji dat a informací. Komise by proto měla přijmout nezbytná opatření s cílem zajistit, aby data a informace vyprodukované v rámci složky Copernicus byly snadno a účinně dostupné a použitelné, zejména tím, že budou propagovány služby přístupu k datům a informacím (DIAS) v členských státech, a pokud možno tím, že bude podporována interoperabilita mezi stávajícími evropskými složkami infrastruktury v oblasti dat z pozorování Země, s cílem vytvářet synergie s jejich prostředky za účelem maximalizace a posílení využívání dat a informací složky Copernicus trhem.

(57)  Komise by měla spolupracovat s poskytovateli dat na tom, aby byly uzavřeny dohody o licenčních podmínkách pro data třetích stran s cílem usnadnit jejich využívání v rámci složky Copernicus v souladu s tímto nařízením a příslušnými právy třetích stran. Jelikož některá data a informace složky Copernicus, včetně obrazových dat vysokého rozlišení, mohou mít dopad na bezpečnost Unie nebo jejích členských států, mohou být v řádně odůvodněných případech přijata opatření, jimiž bude rizikům a hrozbám pro bezpečnost Unie nebo jejích členských států zamezeno.

(58)  Ustanovení právních aktů přijatých podle dřívějších nařízení bez data konce platnosti by měla zůstat v platnosti, nejsou-li v rozporu s novým nařízením. To se týká zejména nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1159/2013, které stanoví registrační a licenční podmínky pro uživatele GMES a určuje kritéria pro omezení přístupu ke zvláštním údajům GMES a informacím služeb GMES(19).

(59)  Za účelem propagace a usnadnění používání dat pozorování Země a technologií pro toto pozorování ze strany místních, regionálních nebo vnitrostátních orgánů, malých a středních podniků, vědců a výzkumných pracovníků je třeba prostřednictvím činností zaměřených na rozšiřování uživatelské základny podporovat zvláštní sítě pro distribuci dat složky Copernicus, jejichž součástí jsou vnitrostátní a regionální orgány, jako např. Copernicus Relays a Copernicus Academies. Za tímto účelem by Komise a členské státy měly usilovat o vytvoření užších vazeb mezi složkou Copernicus a unijními a vnitrostátními politikami, aby se podpořila poptávka po komerčních aplikacích a službách a podniky, zvláště malé a střední podniky a začínající podniky, měly možnost vyvíjet aplikace založené na datech a informacích složky Copernicus, s cílem rozvíjet v Evropě konkurenceschopný ekosystém dat pozorování Země.

(60)  V mezinárodní oblasti by měla složka Copernicus poskytovat přesné a spolehlivé informace pro spolupráci s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a na podporu vnější politiky a politiky rozvojové spolupráce Unie. Složka Copernicus by měla být považována za evropský příspěvek ke Globální soustavě systémů pozorování Země (GEOSS), Výboru pro družice k pozorování Země (CEOS), konferenci smluvních stran (COP) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) z roku 1992, dosažení cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů a sendajskému rámci pro snižování rizika katastrof. Měla by zavést nebo udržovat vhodnou spolupráci s příslušnými odvětvovými orgány OSN a Světovou meteorologickou organizací.

(61)  Komise by se při provádění složky Copernicus měla ve vhodných případech opírat o evropské mezinárodní organizace, s nimiž již navázala partnerství, a to zejména o Evropskou kosmickou agenturu, pro účely vývoje, koordinace, provádění a vývoje kosmických složek a případně přístupu k datům třetích stran, a pokud to již neprovádějí jiné subjekty, i provozování zvláštních misí. Kromě toho by se Komise měla opírat o organizaci EUMETSAT pro účely provozování zvláštních misí nebo jejich částí a případně pro účely přístupu k datům z přispěvatelských misí v souladu s jejími odbornými znalostmi a mandátem.

(61a)  V oblasti služeb by Komise měla vhodným způsobem těžit ze zvláštních kapacit poskytovaných agenturami Unie, jako je Evropská agentura pro životní prostředí, Evropská agentura pro námořní bezpečnost, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, Satelitní středisko Evropské unie SATCEN a z evropských investic, které již byly vynaloženy na služby monitorování mořského prostředí prostřednictvím Mercator Ocean. V oblasti bezpečnosti se bude společně s vysokým představitelem usilovat o komplexní přístup na úrovni Unie. Společné výzkumné středisko (JRC) Komise bylo od počátku iniciativy GMES aktivně zapojeno a podpořilo vývoj pro systém Galileo a kosmické počasí. Podle nařízení (EU) č. 377/2014; JRC řídí službu programu Copernicus na podporu krizového řízení a globální složku služby monitorování území; přispívá k přezkumu kvality a vhodnosti pro daný účel údajů a informací a k budoucímu vývoji. Komise by se měla i nadále opírat o vědecko-technické poradenství JRC pro účely provádění programu.

(62)  V návaznosti na žádosti Evropského parlamentu a Rady Unie prostřednictvím rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru, zřídila rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru (SST). Kosmické smetí se stalo závažnou hrozbou pro zabezpečení, bezpečnost a udržitelnost činností ve vesmíru. Složka SST má proto zásadní význam pro zachování kontinuity složek programu a jejich přispění k politikám Unie. Snahou předcházet síření kosmického smetí SST přispívá k zajištění udržitelného a zaručeného přístupu do vesmíru, který je globálním společným cílem, a jeho využití. V této souvislosti by SST rovněž mohla podpořit přípravu projektů „čištění“ oběžné dráhy Země.

(63)  Složka SST by měla dále rozvíjet výkonnost a autonomii kapacit SST. Za tímto účelem by mělo dojít k zavedení autonomního evropského katalogu kosmických objektů, vycházejícího z dat ze sítě senzorů SST. V případě potřeby by Unie mohla zvážit, zda některé své údaje zpřístupní pro komerční, nekomerční a výzkumné účely. Složka SST by měla rovněž i nadále podporovat provoz a poskytování služeb SST. Vzhledem k tomu, že služby SST ▌vychází z potřeb uživatelů, měl by být zaveden vhodný mechanismus pro sběr požadavků uživatelů, včetně těch, jež se týkají bezpečnosti a přenosu relevantních informací pro veřejné orgány a od nich s cílem zlepšit účinnost systému a přitom respektovat vnitrostátní bezpečnostní politiky.

(64)  Poskytování služeb SST by mělo být založeno na spolupráci mezi Unií a členskými státy a na využívání stávajících i budoucích vnitrostátních odborných poznatků a prostředků, včetně těch, které budou vypracovány prostřednictvím Evropské kosmické agentury nebo Unií. Mělo by být možné poskytovat finanční podporu pro rozvoj nových senzorů SST. Vzhledem k citlivé povaze SST by kontrola nad národními senzory a jejich provoz, údržba a obnova a zpracování údajů, na jejichž základě jsou služby SST poskytovány, měly být ponechány v odpovědnosti zúčastněných členských států.

(65)  Členské státy s odpovídajícím vlastnictvím kapacit SST nebo přístupem k nim by měly být schopny účastnit se poskytování služeb SST. Mělo by se mít za to, že zúčastněné členské státy v konsorciu SST zřízeném podle rozhodnutí č. 541/2014/EU tato kritéria splňují. Uvedené členské státy by měly předložit jeden společný návrh a prokázat soulad s dalšími prvky souvisejícími s provozním nastavením. ▌ Pro výběr a organizaci zúčastněných členských států by měla být stanovena vhodná pravidla.

(65a)  Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci, s cílem definovat podrobné postupy a prvky k zahájení účasti členských států. Pokud nebyl předložen žádný společný návrh nebo pokud se Komise domnívá, že tento návrh není v souladu se stanovenými kritérii, může Komise zahájit druhý krok pro účast členských států. Postupy a prvky pro tento druhý krok by měly definovat oběžné dráhy, které mají být pokryty, a zohlednit potřebu maximalizovat účast členských států na poskytování služeb SST. Pokud tyto postupy a prvky stanoví možnost, aby Komise vybrala několik návrhů na pokrytí všech oběžných drah, měly by být rovněž poskytnuty vhodné mechanismy koordinace mezi skupinami členských států a účinné řešení pro pokrytí všech služeb SST.

(66)  Jakmile bude složka SST vytvořena, měla by dodržovat zásadu doplňkovosti činností a kontinuity služeb SST vysoké kvality vycházejících z potřeb uživatelů a měla by se zakládat na nejlepších odborných znalostech. Složka SST by proto měla zamezit zbytečnému zdvojování úsilí. Jakékoli nadbytečné kapacity by měly ▌ zajistit kontinuitu, kvalitu a spolehlivost služeb SST. Činnosti odborných týmů by měly pomoci tomuto zbytečnému zdvojování úsilí zabránit.

(67)  Navíc by složka SST měla rovněž usnadňovat stávající zmírňující opatření, jako například pokyny pro snižování množství kosmického smetí vydané Výborem OSN pro mírové využívání kosmického prostoru (COPUOS) a návrh pokynů pro dlouhodobou udržitelnost činností ve vesmíru, nebo další iniciativy, aby se zajistila bezpečnost, zabezpečení a udržitelnost činností ve vesmíru. V zájmu snížení rizika kolize by složka SST rovněž usilovala o synergie s iniciativami pro aktivní odstraňování kosmického smetí a opatření pro jeho neutralizaci. Složka SST by měla přispět k zajištění mírového využití a průzkumu vesmíru. Nárůst činností ve vesmíru může mít dopad na mezinárodní iniciativy v oblasti řízení kosmického provozu. Unie by měla tento vývoj monitorovat a může jej zohlednit v souvislosti s přezkumem stávajícího víceletého finančního rámce v polovině období.

(68)  Složka SST a oblasti kosmického počasí a činnosti blízkozemních těles by měly zohledňovat spolupráci s mezinárodními partnery, především se Spojenými státy americkými, mezinárodními organizacemi a dalšími třetími stranami, zejména za účelem předcházení kolizím ve vesmíru, prevence šíření kosmického smetí a zvýšení připravenosti na vlivy mimořádných jevů kosmického počasí a blízkozemních těles.

(69)  Bezpečnostní výbor Rady doporučil vytvořit strukturu řízení rizik, která by zajistila řádné zohlednění otázek bezpečnosti dat při provádění rozhodnutí č. 541/2014/EU. Za tímto účelem a s ohledem na již vykonanou práci by měly být zúčastněnými členskými státy vytvořeny vhodné struktury a postupy řízení rizik.

(70)  Mimořádné a významné jevy kosmického počasí mohou ohrozit bezpečnost občanů a narušit provozní činnosti kosmické a pozemní infrastruktury. Proto by v rámci programu měla být zřízena dílčí složka týkající se kosmického počasí s cílem posuzovat rizika spojená s kosmickým počasím a odpovídající potřeby uživatelů, zvyšovat povědomí o rizicích spojených s kosmickým počasím, zajistit poskytování služeb kosmického počasí vycházejících z potřeb uživatelů a zlepšovat kapacity členských států produkovat službu kosmického počasí. Komise by měla stanovit priority ohledně odvětví, jimž mají být operační služby kosmického počasí poskytovány, s ohledem na potřeby uživatelů, rizika a technologickou připravenost. V dlouhodobém horizontu mohou být zohledněny potřeby dalších odvětví. Poskytování služeb na úrovni Unie v souladu s potřebami uživatelů bude vyžadovat cílené, koordinované a nepřetržité činnosti v oblasti výzkumu a vývoje na podporu rozvoje služeb kosmického počasí. Poskytování služeb kosmického počasí by mělo vycházet ze stávajících vnitrostátních a unijních kapacit a mělo by umožňovat širokou účast členských států, evropských a mezinárodních organizací a zapojení soukromého sektoru.

(71)  Bílá kniha Komise o budoucnosti Evropy(20), Římské prohlášení hlav států a předsedů vlád 27 členských států EU(21) a několik usnesení Evropského parlamentu připomínají, že EU hraje důležitou úlohu při zajišťování bezpečné, zabezpečené a odolné Evropy, která dokáže řešit výzvy, jakými jsou například regionální konflikty, terorismus, kybernetické hrozby a rostoucí migrační tlaky. Bezpečný a zaručený přístup k družicovým komunikacím je nezbytným nástrojem pro aktéry v oblasti bezpečnosti a sdružování a sdílení tohoto klíčového bezpečnostního zdroje na úrovni Unie posiluje Unii, která chrání své občany.

(72)  Evropská rada z 19.–20. prosince 2013(22) ve svých závěrech uvítala přípravy v oblasti družicové komunikace na další generaci družicové komunikace v rámci státní správy (GOVSATCOM) prostřednictvím úzké spolupráce mezi členskými státy, Komisí a Evropskou kosmickou agenturou. Složka GOVSATCOM též byla označena za jeden z prvků Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie z června 2016. Složka GOVSATCOM by měla přispět k reakci EU na hybridní hrozby, poskytovat podporu námořní strategii EU a politice EU pro arktickou oblast.

(73)  GOVSATCOM je program zaměřený na uživatele, který má silný bezpečnostní rozměr. Případy použití lze analyzovat na základě relevantních činitelů pro tři hlavní skupiny: i) řešení krizí, jež může zahrnovat civilní a vojenské společné bezpečnostní a obranné mise a operace, přírodní a člověkem způsobené katastrofy, humanitární krize a mimořádné námořní události; ii) dohled, který může zahrnovat ostrahu hranic, ostrahu předhraniční oblasti, ostrahu námořních hranic, námořní dohled a sledování nedovoleného obchodu; a iii) klíčové infrastruktury, jež mohou zahrnovat diplomatickou síť, policejní komunikace, digitální infrastrukturu (např. datová centra, servery), kritické infrastruktury (např. energie, doprava, vodní bariéry, jako jsou přehrady) a kosmické infrastruktury.

(73a)  Kapacity a služby GOVSATCOM budou využity pro úkoly a operace v oblasti bezpečnosti a operace prováděné subjekty Unie a členských států. Proto je nezbytná vhodná míra nezávislosti na třetích stranách (třetích státech a subjektech ze třetích zemí), která by se vztahovala na všechny složky GOVSATCOM, jako jsou vesmírné a pozemní technologie na úrovni složek, subsystémů a systémů, zpracovatelský průmysl, vlastníci a provozovatelé kosmických systémů, fyzické umístění součástí pozemních systémů.

(74)  Družicová komunikace je zdroj omezený kapacitou, kmitočtem a zeměpisným pokrytím družic. Aby byla složka GOVSATCOM nákladově efektivní a těžila z úspor z rozsahu, musí optimalizovat vyvážení mezi poptávkou po službě GOVSATCOM ze strany oprávněných uživatelů a nabídkou poskytovanou v rámci smluv GOVSATCOM na družicové kapacity a služby. Vzhledem k tomu, že poptávka i potenciální nabídka se v průběhu času mění, je pro přizpůsobování služeb GOSVSATCOM zapotřebí stálé monitorování a flexibilita. ▌

(75)  Provozní požadavky budou odvozeny podle analýzy případů použití. Na základě těchto provozních požadavků v kombinaci s bezpečnostními požadavky by mělo vzniknout portfolio služeb. Portfolio služeb by mělo stanovit použitelný základní scénář pro služby, jež mají být prostřednictvím složky GOVSATCOM poskytovány. Aby se zachovalo co možná nejlepší vyvážení poptávky po službách a jejich nabídky, bude pravděpodobně zapotřebí portfolio služeb GOVSATCOM pravidelně aktualizovat.

(76)  V první fázi složky GOVSATCOM (zhruba do roku 2025) bude využívána stávající kapacita. V této souvislosti by Komise měla pořídit kapacity EU GOVSATCOM z členských států, které mají vnitrostátní systémy a vesmírné kapacity, a z komerčních družicových komunikačních systémů nebo poskytovatelů služeb, přičemž by měla zohlednit zásadní bezpečnostní zájmy Unie. V této první fázi budou služby zaváděny postupně ▌. Pokud během první fáze podrobná analýza budoucí nabídky a poptávky ukáže, že tento přístup není pro pokrytí vyvíjející se poptávky dostačující, může být přijato rozhodnutí přejít do druhé fáze a vyvinout na zakázku další kosmickou infrastrukturu nebo kapacity prostřednictvím jednoho či více partnerství veřejného a soukromého sektoru, například s provozovateli družic Unie.

(77)  Aby se optimalizovaly dostupné zdroje družicové komunikace, byl zaručen přístup v nepředvídatelných situacích, jako jsou přírodní katastrofy, a zajistila se provozní efektivnost a krátké doby zpracování požadavků, je zapotřebí pozemní segment (centra a potenciální jiné pozemní prvky). Pozemní segment by měl být navržen na základě provozních a bezpečnostních požadavků. Za účelem zmírnění rizik může centrum tvořit několik fyzických míst. Mohou být zapotřebí další prvky pozemního segmentu, například základnové stanice.

(78)  Pro uživatele družicové komunikace je uživatelské zařízení tím nejdůležitějším operačním rozhraním. Přístup EU v oblasti GOSVSATCOM by měl uživatelům i nadále umožňovat využívat jejich stávající uživatelské zařízení pro služby GOSVSATCOM.

(79)  Uživatelé uvedli, že v zájmu provozní efektivnosti je důležité usilovat o interoperabilitu uživatelského zařízení a o uživatelské zařízení, které může využívat různé družicové systémy. V této oblasti může být zapotřebí výzkum a vývoj.

(80)  Na úrovni provádění by úkoly a odpovědnost měly být rozděleny mezi specializované subjekty, jako jsou Evropská obranná agentura, ESVČ, Evropská kosmická agentura, agentura a další agentury Unie, tak, aby se zajistilo, že budou v souladu s jejich hlavní úlohou, zejména v případě uživatelských aspektů.

(81)  Příslušný orgán GOVSATCOM má důležitou úlohu při monitorování toho, aby uživatelé a další vnitrostátní subjekty, které v rámci GOVSATCOM hrají určitou úlohu, dodržovali pravidla sdílení a prioritizace a bezpečnostní postupy stanovené v bezpečnostních požadavcích. Členský stát, který neurčil příslušný orgán GOVSATCOM, by měl v každém případě určit kontaktní místo pro řešení veškerých zaznamenaných případů rušení zasahujícího GOVSATCOM.

(81a)  Členské státy, Rada, Komise a ESVČ se mohou stát účastníky GOVSATCOM, pokud se rozhodnou udělit oprávnění uživatelům GOVSATCOM nebo poskytnout kapacity, prostor nebo zařízení. Vzhledem k tomu, že se jedná o rozhodnutí členského státu, zda udělit oprávnění uživatelům GOVSATCOM nebo poskytnout kapacity, prostor nebo zařízení, členské státy nemohou být povinny stát se účastníky GOVSATCOM nebo hostit infrastrukturu GOVSATCOM. Složkou programu GOVSATCOM proto není dotčeno právo členských států neúčastnit se GOVSATCOM, a to i v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy nebo ústavními požadavky v souvislosti s politikami týkajícími se nesouladu a neúčasti ve vojenských aliancích.

(82)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se provozních požadavků pro služby poskytované v rámci složky GOVSATCOM. To Komisi umožní definovat technické specifikace pro případy použití související s řízením krizí, dohledem a řízením klíčové infrastruktury, včetně sítí diplomatické komunikace. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.

(83)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se portfolia služeb pro služby poskytované v rámci složky GOVSATCOM. To Komisi umožní definovat atributy, včetně zeměpisného pokrytí, kmitočtu, šířky pásma, uživatelského zařízení a bezpečnostních prvků. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(84)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se pravidel sdílení a prioritizace pro využívání sdružených kapacit družicové komunikace GOVSATCOM. Při definování pravidel pro sdílení a prioritizaci by Komise měla zohlednit provozní a bezpečnostní požadavky a analýzu rizik a očekávané poptávky ze strany účastníků GOVSATCOM. Ačkoli by služby GOVSATCOM měly být v zásadě poskytovány uživatelům GOVSATCOM bezplatně, pokud tato analýza dojde k závěru, že existuje nedostatek kapacit, s cílem zamezit narušení trhu může být v rámci těchto podrobných pravidel pro sdílení a určování priorit vytvořena cenová politika. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(85)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se umístění infrastruktury pozemního segmentu složky GOVSATCOM. To Komisi umožní zohlednit provozní a bezpečnostní požadavky pro výběr takových míst, jakož i stávající infrastrukturu. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.

(87)  Nařízení (EU) č. 912/2010 zřídilo agenturu Unie nazvanou Agentura pro evropský GNSS za účelem řízení určitých aspektů družicových navigačních programů Galileo a EGNOS. Toto nařízení zejména stanoví, že Agentura pro evropský GNSS bude pověřena novými úkoly, nikoli pouze v souvislosti se složkami Galileo a EGNOS, nýbrž i v souvislosti s jinými složkami programu, zejména bezpečnostní akreditací. Název, úkoly a organizační aspekty Agentury pro evropský GNSS tudíž musí být příslušným způsobem upraveny.

(87a)  Sídlo agentury se nachází v Praze, jak bylo stanoveno rozhodnutím 2010/803/EU. Pokud jde o plnění úkolů agentury, mohou se zaměstnanci agentury nacházet v jednom z pozemních středisek Galileo nebo EGNOS uvedených v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2016/413 pro výkon programových činností stanovených v příslušné dohodě. Pokud má agentura působit co nejúčinnějším a nejefektivnějším způsobem, mohl by být místním úřadům v jednom nebo více členských státech přidělen omezený počet pracovníků. Umístění zaměstnanců mimo sídlo agentury nebo prostor využívaných programy Galileo a EGNOS by nemělo vést k přesunu těžiště činnosti agentury do těchto místních kanceláří.

(88)  Vzhledem k rozšířené oblasti působnosti, jež se již nebude omezovat pouze na složky Galileo a EGNOS, by jméno Agentury pro evropský GNSS mělo být od nynějška změněno. V rámci agentury by však měla být zajištěna kontinuita činností Agentury pro evropský GNSS, včetně kontinuity, pokud jde o práva a povinnosti, zaměstnance a platnost přijatých rozhodnutí.

(89)  S ohledem na mandát agentury a úlohu Komise při provádění programu je vhodné stanovit, že některá z rozhodnutí učiněných správní radou by neměla být přijata, pokud zástupci Komise nehlasují kladně.

(90)  Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise, jsou správní rada, rada pro bezpečnostní akreditaci a výkonný ředitel při výkonu svých povinností nezávislí a jednají ve veřejném zájmu.

(91)  Je možné a také pravděpodobné, že některé složky programu budou založeny na používání citlivé národní infrastruktury nebo národní infrastruktury spojené s bezpečností. V tomto případě je z důvodů národní bezpečnosti nezbytné stanovit, aby se zasedání správní rady a rady pro bezpečnostní akreditaci zúčastnili ▌ zástupci členských států a zástupci Komise podle zásady „vědět jen to nejnutnější“. Ve správní radě se hlasování účastní pouze zástupci členských států, které takovou infrastrukturu vlastní, a zástupce Komise. Jednací řád správní rady a rady pro bezpečnostní akreditaci by měl stanovit situace, v nichž se tento postup použije.

(94)  Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 je třeba hodnotit program na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků, zároveň však zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele, jako základ pro hodnocení účinků programu.

(94a)  Využívání služeb programu Copernicus a Galileo má podle prognóz velký dopad na evropské hospodářství obecně. Zdá se však, že dnešní situaci dominuje měření ad hoc a případové studie. Komise by měla prostřednictvím Eurostatu definovat příslušná statistická měření a ukazatele, které budou tvořit základ systematického monitorování dopadu činností EU v oblasti vesmíru způsobem, který bude mít význam jako autorita.

(95)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Komisi by měl být nápomocen výbor, který by se měl scházet ve zvláštním složení.

(95a)  Vzhledem k tomu, že složky programu Copernicus vycházejí z potřeb uživatelů, vyžadují při svém provádění a vývoji průběžné a účinné zapojení uživatelů, zejména pokud jde o definování a vyhodnocování požadavků kladených na služby. V zájmu zvýšení hodnoty pro uživatele by měly být informace od nich aktivně získávány prostřednictvím pravidelných konzultací s koncovými uživateli z veřejného i soukromého sektoru a členských států Unie, případně od mezinárodních organizací. Za tímto účelem je třeba zřídit pracovní skupinu („fórum uživatelů“), která bude programovému výboru nápomocna při určování uživatelských požadavků, ověřování souladu služeb i při identifikaci nedostatků v rámci poskytovaných služeb. Jednací řád výboru by měl stanovit organizaci této pracovní skupiny tak, aby zohledňovala zvláštnosti každé složky a každé služby v rámci složek. Pokud je to možné, měly by členské státy přispívat k fóru uživatelů na základě systematické a koordinované konzultace s uživateli na vnitrostátní úrovni.

(96)  V zájmu řádné veřejné správy, která vyžaduje, aby byla zaručena jednotnost řízení programu, rychlejší přijímání rozhodnutí a rovný přístup k informacím, by zástupci subjektů pověřených úkoly spojenými s tímto programem mohli mít možnost podílet se na činnostech výboru zřízeného podle nařízení (EU) č. 182/2011 jako pozorovatelé. Ze stejných důvodů by se na pracích výboru, s výhradou bezpečnostních omezení a v souladu s ustanoveními takové dohody, měli mít možnost podílet i zástupci třetích zemí a mezinárodních organizací, které uzavřely mezinárodní dohodu s Unií, a sice v souvislosti s programem nebo jeho složkami či dílčími složkami. Zástupci subjektů pověřených úkoly spojenými s tímto programem, třetích zemí a mezinárodních organizací nejsou oprávněni účastnit se hlasování výboru. Podmínky účasti pozorovatelů a účastníků ad hoc by měly být stanoveny v jednacím řádu výborů.

(97)  Za účelem zajištění účinného posouzení pokroku programu při plnění jeho cílů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změnu přílohy X za účelem přezkumu nebo doplnění ukazatelů, bude-li to považováno za nezbytné, a za účelem doplnění tohoto nařízení o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.”

(98)  Jelikož cíle tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, protože přesahuje finanční a technické možnosti jednotlivých členských států, a vzhledem k jeho rozsahu nebo účinkům jej tedy může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 SEU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(99)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění bezpečnostních požadavků programu by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011. Členské státy by měly mít možnost vykonávat maximální kontrolu nad bezpečnostními požadavky programu. Při přijímání prováděcích aktů v oblasti bezpečnosti programu by Komisi měl být nápomocen výbor složený ze zástupců členských států, kteří se sešli ve specializované konfiguraci věnované bezpečnosti. Tyto prováděcí akty by se měly přijímat přezkumným postupem podle nařízení (EU) č. 182/2011. Vzhledem k citlivosti bezpečnostních otázek by předseda měl usilovat o nalezení řešení, která mají ve výboru co nejširší podporu. Komise by neměla přijímat prováděcí akty stanovující obecné bezpečnostní požadavky programu v případech, kdy výbor nevydá žádné stanovisko.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1.  Toto nařízení zavádí kosmický program Unie (dále jen „program“). Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování, jakož i pravidla pro provádění programu.

2.  Tímto nařízením se zřizuje Agentura Evropské unie pro kosmický program (dále jen „agentura“), která nahrazuje Agenturu pro evropský GNSS zřízenou nařízením (EU) č. 912/2010 a navazuje na ni, a jsou jím stanovena pravidla pro provoz této agentury.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

0)  Systémem pozorování a sledování vesmíru (SST) se rozumí síť pozemních a vesmírných senzorů, které jsou schopné provádět průzkum a sledování vesmírných objektů, jakož i zpracovatelské kapacity, jejichž cílem je poskytovat údaje, informace a služby týkající se vesmírných objektů, které jsou na oběžné dráze kolem Země;

1)  „celistvým kosmickým objektem“ se rozumí objekt nacházející se na oběžné dráze určený k vykonávání konkrétní funkce nebo poslání (např. komunikace, navigace nebo pozorování Země), včetně družic, horních stupňů nosných raket, kosmických lodí určených pro návrat do atmosféry. Celistvý kosmický objekt, který již nemůže plnit své zamýšlené poslání, se považuje za nefunkční. Celistvý kosmický objekt v rezervním nebo pohotovostním režimu čekající na možnou reaktivaci je považován za funkční.

2)  „jevy kosmického počasí“ se rozumí přirozeně se vyskytující variace v kosmickém prostředí poblíž Slunce a kolem Země. Účinky kosmického počasí zahrnují sluneční erupce, sluneční energetické částice, variace slunečního větru, výron koronální hmoty, geomagnetické bouře a dynamiku, bouře záření a ionosférické poruchy ▌ s potenciálním dopadem na Zemi a kosmickou infrastrukturu;

3)  „blízkozemními tělesy“ (NEO) se rozumí přírodní tělesa ve sluneční soustavě, která se přibližují k Zemi;

4)  „kosmickým objektem“ se rozumí jakýkoli člověkem vytvořený objekt ve vesmíru;

5)  „získáváním poznatků o situaci ve vesmíru“ („SSA“) se rozumí celostní přístup, včetně komplexní znalosti hlavních kosmických rizik, která zahrnují kolize mezi vesmírnými objekty, fragmentaci a vstup vesmírných objektů zpět do atmosféry, úkazy kosmického počasí a blízkozemní tělesa, a porozumění jim;

6)  „operací kombinování zdrojů“ se rozumí opatření podporovaná z rozpočtu EU, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 bodu 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje a/nebo rozpočtové záruky z rozpočtu EU s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;

7)  „právním subjektem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která smí vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity v souladu s čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení;

8)  „třetí zemí“ se rozumí země, která není členským státem Unie;

9)  „informacemi SST“ se rozumí zpracovaná data SST, která jsou okamžitě pochopitelná pro příjemce;

10)  „daty SST“ se rozumí fyzikální parametry kosmických objektů, včetně kosmického smetí, získané senzory SST nebo orbitální parametry kosmických objektů získané pozorováním senzory SST v rámci složky pozorování a sledování vesmíru („SST“);

11)  „zpětným spojením“ se rozumí služba využívaná v rámci globální služby monitorování letadel, jak definuje Mezinárodní organizace pro civilní letectví;

12)  „družicemi Sentinel složky Copernicus“ se rozumí specializované družice, celistvé kosmické objekty nebo užitečná zatížení instalovaná na celistvých kosmických objektech sloužící k pozorování Země z vesmíru v rámci složky Copernicus;

13)  „daty složky Copernicus“ se rozumí data poskytovaná družicemi Sentinel včetně jejich metadat;

14)  „daty a informacemi třetích stran v rámci složky Copernicus“ se rozumí vesmírná data a informace licencované nebo zpřístupněné k použití složkou Copernicus, která pocházejí z jiných zdrojů než družic Sentinel;

14a)  „službami programu Copernicus“ se rozumí služby obecného zájmu s přidanou hodnotou pro Unii a členské státy, které jsou financovány z programu a které transformují údaje z pozorování Země, údaje in situ a další doplňkové údaje na zpracované, agregované a interpretované informace, jež jsou přizpůsobeny potřebám uživatelů programu Copernicus;

15)  „daty in situ složky Copernicus“ se rozumí data pozorování získaná ze senzorů na zemi, na moři či ve vzduchu, jakož i referenční a pomocná data, která jsou licencovaná či poskytnutá k použití ve složce Copernicus;

16)  „informacemi složky Copernicus“ se rozumí informace generované službami složky Copernicus po zpracování či modelování, včetně jejich metadat;

17)  „svěřenským subjektem“ se rozumí právní subjekt, který je nezávislý na Komisi nebo třetí straně a který od Komise nebo uvedené třetí strany obdrží data za účelem bezpečného uložení a nakládání s těmito daty;

18)  „kosmickým smetím“ se rozumí jakékoli kosmické objekty včetně celistvých kosmických objektů nebo jejich částí či prvků, jež se nacházejí na oběžné dráze Země nebo jež vstoupily zpět do atmosféry Země a které jsou nefunkční nebo již neslouží k žádnému konkrétnímu účelu, včetně částí raket nebo umělých družic nebo z provozu vyřazených umělých družic;

19)  „senzorem SST“ se rozumí zařízení nebo kombinace zařízení, pozemních nebo kosmických radarů, laserů a teleskopů, které je schopno provádět pozorování a sledování vesmíru a může měřit fyzikální parametry kosmických objektů, jako je velikost, poloha a rychlost;

19a)  „účastníky GOVSATCOM“ se rozumí členské státy, Rada, Komise a ESVČ, jakož i agentury Unie, třetí země a mezinárodní organizace, pokud byly tyto agentury, třetí země a organizace řádně oprávněny;

20)  „uživatelem složky GOVSATCOM“ se rozumí orgán veřejné moci Unie či členského státu, subjekt pověřený výkonem veřejné moci nebo fyzická či právnická osoba řádně oprávněná a pověřená úkoly souvisejícími s dohledem nad misemi, provozními činnostmi a infrastrukturami, jež jsou kritické z hlediska bezpečnosti, a jejich řízením;

20a)  „centrem GOVSATCOM“ se rozumí operační středisko, jehož hlavní funkcí je zajišťovat bezpečnou vazbu mezi uživateli GOVSATCOM a poskytovateli kapacit a služeb GOVSATCOM, a tím neustále optimalizovat nabídku a poptávku.

21)  „případem použití služeb složky GOVSATCOM“ se rozumí provozní scénář v konkrétním prostředí, ve kterém ▌ se vyžadují služby složky GOVSATCOM;

21a)  „utajovanými informacemi EU“ se rozumějí jakékoli informace nebo materiály označené stupněm utajení EU, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo různou měrou poškodit zájmy Evropské unie nebo jednoho či více členských států;

22)  „citlivými neutajovanými informacemi“ se rozumí neutajované informace ve smyslu článku 9 rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443, který ukládá povinnost chránit citlivé neutajované informace vztahující se výhradně na Evropskou komisi a na agentury a subjekty Unie, které jsou ze zákona povinny uplatňovat bezpečnostní pravidla Komise;

23)  „uživateli složky Copernicus“ se rozumí:

„hlavní uživatelé složky Copernicus“, kterým jsou k užitku data a informace složky Copernicus a kteří navíc napomáhají vývoji této složky, představují orgány a instituce Unie a evropské národní nebo regionální veřejné orgány v Unii či státech, které se účastní složky Copernicus, pověřené výkonem veřejné služby spočívající v definování, provádění, prosazování nebo monitorování civilních veřejných politik, mimo jiné environmentální politiky, politiky civilní ochrany, politiky v oblasti bezpečnosti, včetně bezpečnosti infrastruktur, a bezpečnostní politiky;„další uživatelé složky Copernicus“, kterým jsou k užitku data a informace složky Copernicus a mezi něž patří zejména výzkumné a vzdělávací organizace, komerční a soukromé subjekty, charitativní organizace, nevládní organizace a mezinárodní organizace;

24)  „státy účastnícími se programu Copernicus“ se rozumějí třetí země, které finančně přispívají na program Copernicus a účastní se jej za podmínek mezinárodní dohody uzavřené s Unií.

Článek 3

Složky programu

Program se skládá s těchto složek:

a)  autonomního civilního globálního družicového navigačního systému (GNSS) pod civilní kontrolou, jehož součástí je soustava družic, střediska a globální síť pozemních stanic a který poskytuje polohové, navigační a časoměrné služby a ▌ začleňuje bezpečnostní potřeby a požadavky („Galileo“);

b)  civilního regionálního družicového navigačního systému pod civilní kontrolou, který se skládá ze středisek a stanic na zemi a několika transpondérů instalovaných na geosynchronních družicích a který zesiluje a koriguje otevřené signály vydávané složkou Galileo a dalšími GNSS, mimo jiné pro účely uspořádání letového provozu, letových navigačních služeb a jiných dopravních systémů („evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací“ neboli „EGNOS“);

c)  funkčního, autonomního, z potřeb uživatelů vycházejícího systému pod civilní kontrolou pro pozorování Země, využívá stávající vnitrostátní a evropské kapacity, který poskytuje geoinformační data a služby, zahrnuje družice, pozemní infrastrukturu, zařízení pro zpracování dat a informací a distribuční infrastrukturu, případně na základě politiky úplného, bezplatného a otevřeného přístupu k datům, a plně začleňuje bezpečnostní potřeby a požadavky („Copernicus“);

d)  systému pozorování a sledování vesmíru, jehož cílem je vylepšovat, provozovat a poskytovat data, informace a služby související s pozorováním a sledováním kosmických objektů, které obíhají okolo Země, (podsložka „SST“), doplněno o pozorovací parametry týkající se jevů kosmického počasí; (dílčí složka „SWE“) a rizika sledování blízkozemních těles (podsložka „NEO“) blížících se k Zemi („získávání poznatků o situaci ve vesmíru“ („SSA“);

e)  služba družicové komunikace pod civilní kontrolou a kontrolou státní správy, která umožňuje poskytování služeb družicové komunikace orgánům Unie a členských států, které řídí mise a infrastruktury, jež jsou kritické z hlediska bezpečnosti („GOVSATCOM“).

▌ program zahrnuje dodatečná opatření pro zajištění efektivního a autonomního přístupu do vesmíru pro účely programu a pro podporu inovativního a konkurenceschopného evropského kosmického odvětví na začátku i na konci hodnotového řetězce, posílení vesmírného ekosystému Unie a posílení Unie jako globálního hráče.

Článek 4

Cíle

1.  Program má tyto obecné cíle:

a)  poskytovat nebo přispívat k poskytování vysoce kvalitních, aktuálních a případně zabezpečených dat, informací a služeb souvisejících s vesmírem, a to bez přerušení, a kdykoli je to možné, na globální úrovni, které splňují současné i budoucí potřeby a které jsou schopny podpořit politické priority Unie a související přijímání nezávislých rozhodnutí podložených důkazy, mj. pokud jde o změnu klimatu, dopravu a bezpečnost ▌;

b)  maximalizovat socioekonomické přínosy, zejména posílením rozvoje inovativního a konkurenceschopného evropského odvětví na začátku i na konci hodnotového řetězce, včetně malých a středních podniků a začínajících podniků, což umožní růst a vytváření pracovních míst v Unii, a prosazováním co nejširšího využívání dat, informací a služeb poskytovaných složkami programu, a to jak uvnitř Unie, tak mimo ni; při zajištění synergií a doplňkovosti s činnostmi Unie v oblasti výzkumu a technologického rozvoje prováděnými podle nařízení o programu Horizont Evropa;

c)  posilovat bezpečnost Unie a jejích členských států a posilovat její ▌ autonomii, zejména z ▌technologického hlediska;

d)  podporovat úlohu globálního aktéra Unie v kosmickém odvětví, podporovat mezinárodní spolupráci, posilovat evropskou diplomacii v oblasti vesmíru, mimo jiné podporou zásad reciprocity a spravedlivé hospodářské soutěže a posilovat její úlohu při řešení globálních výzev, podporovat celosvětové iniciativy, a to i s ohledem na udržitelný rozvoj, a zvyšovat povědomí o vesmíru jakožto společném dědictví lidstva;

e)  zvyšovat bezpečnost, zabezpečení a udržitelnost všech činností souvisejících s kosmickými objekty a šířením kosmického smetí, jakož i vesmírného prostředí, prostřednictvím provádění vhodných opatření, včetně vývoje a zavádění technologií pro likvidaci kosmických lodí na konci jejich životnosti a pro odstraňování vesmírného odpadu.

6a)  Mezinárodní spolupráce má prvořadý význam a je klíčovým prvkem kosmické strategie pro Evropu a podporuje úlohu Unie jako globálního aktéra v kosmickém odvětví. Komise využije programu k tomu, aby prostřednictvím iniciativ v oblasti vesmírné diplomacie přispěla k podpoře evropských technologií a průmyslu v mezinárodním měřítku (například dvoustranné dialogy, pracovní semináře v rámci odvětví, podpora internacionalizace malých a středních podniků), usnadnila přístup na mezinárodní trhy a podpořila spravedlivou hospodářskou soutěž, a to rovněž posílením iniciativ v oblasti hospodářské diplomacie. Evropské iniciativy v oblasti vesmírné diplomacie by měly být plně soudržné a vzájemně se doplňovat se stávajícími politikami, prioritami a nástroji EU, přičemž Unie musí spolu se svými členskými státy hrát klíčovou úlohu, aby zůstala v čele mezinárodní scény.

2.  Program má tyto specifické cíle:

a)  Galileo a EGNOS: dlouhodobě poskytovat nejmodernější a ▌ zabezpečené polohové, navigační a časoměrné služby a zajistit nepřetržité fungování a spolehlivost těchto služeb;

b)  Copernicus: poskytovat přesná a spolehlivá data o pozorování Země, informace a služby zahrnující jiné zdroje údajů, na dlouhodobém a udržitelném základě, na podporu formulace, provádění a monitorování politik Unie a jejích členských států i činností založených na požadavcích uživatelů;

c)  pokud jde o získávání poznatků o situaci ve vesmíru („SSA“): zlepšovat schopnosti složky SST monitorovat, sledovat a identifikovat kosmické objekty a vesmírný odpad s cílem dále zvyšovat výkonnost a autonomii schopnosti složky SST na úrovni Unie poskytovat služby v oblasti kosmického počasí a mapovat a propojovat kapacity členských států v oblasti blízkozemních těles;

d)  pokud jde o GOVSATCOM: zajistit dlouhodobou dostupnost spolehlivých, zabezpečených a nákladově efektivních služeb družicové komunikace pro uživatele GOVSATCOM;

e)  podporovat autonomní, bezpečné a nákladově efektivní možnosti přístupu do vesmíru, a to s přihlédnutím k základním bezpečnostním zájmům Unie;

f)  napomáhat rozvoji silné vesmírné ekonomiky Unie, mimo jiné podporou kosmického ekosystému a posilováním konkurenceschopnosti, inovací, podnikání, dovedností a inovační kapacity ve všech členských státech a regionech Unie, se zvláštním ohledem na malé a střední podniky a začínající podniky či právnické a fyzické osoby z Unie, které jsou činné nebo by chtěly být činné v tomto odvětví ▌.

Článek 5

Přístup do vesmíru

1.  Program podporuje zadávání a shromažďování služeb vypouštění do vesmíru pro potřeby programu a na jejich žádost souhrn pro členské státy a mezinárodní organizace.

2.  V součinnosti s ostatními programy Unie a programy financování, a aniž jsou dotčeny činnosti Evropské kosmické agentury v oblasti přístupu k vesmíru, může program podporovat:

a)  úpravy, včetně vývoje technologií, do kosmických nosných systémů, které jsou nezbytné pro spuštění družic, včetně alternativních technologií a inovativních systémů pro přístup do vesmíru, pro provádění složek programu;

b)  úpravy pozemní kosmické infrastruktury, včetně nového vývoje, které jsou nezbytné pro provedení programu.

Článek 6

Opatření na podporu inovativního a konkurenceschopného kosmického odvětví Unie

1.   program podporuje budování kapacit v rámci Unie, a tím podporuje:

a)  inovační činnosti za účelem co nejlepšího využití vesmírných technologií, infrastruktury nebo služeb a opatření usnadňujících zavádění inovativních řešení, která jsou výsledkem výzkumných a inovačních činností, a pro podporu rozvoje navazujícího odvětví, zejména prostřednictvím součinnosti s dalšími programy Unie a finančními nástroji, včetně Invest EU;

b)  činnosti zaměřené na podporu veřejné poptávky a inovací ve veřejném sektoru s cílem plně využít potenciál veřejných služeb pro občany a podniky;

c)  podnikání, a to i od rané fáze až po rozšiřování, v souladu s článkem 21 a na základě dalších ustanovení o přístupu k finančním prostředkům uvedených v článku 18 a hlavě III kapitole I, i využitím strategie „přístup první smlouvy“;

d)  vznik ekosystému vstřícného k podnikům prostřednictvím spolupráce mezi podniky ve formě sítě uzlů pro vesmír, který na regionální a vnitrostátní úrovni sdružuje subjekty z oblasti vesmíru, digitálního sektoru a jiných odvětví, jakož i uživatelů, přičemž cílem sítě uzlů je poskytovat podporu, zařízení a služby občanům a společnostem na podporu podnikání a dovedností a posílení součinnosti v navazujícím odvětví a podporovat spolupráci s digitálními inovačními centry vytvořenými v rámci programu Digitální Evropa;

e)  poskytování vzdělávání a odborné přípravy, a to i pro profesionály, podnikatele, absolventy a studenty, zejména prostřednictvím součinnosti s vnitrostátními a regionálními iniciativami, pro rozvoj pokročilých dovedností;

f)  přístup ke zpracujícím a zkušebním zařízením pro odborníky ze soukromého a veřejného sektoru, studenty a podnikatele;

g)  certifikační a normalizační činnosti;

h)  posílení evropských dodavatelských řetězců v celé Unii prostřednictvím široké účasti podniků, zejména malých a středních podniků a začínajících podniků, ve všech složkách programu, zejména prostřednictvím ustanovení článku 14 a opatření na podporu jejich konkurenceschopnosti na celosvětové úrovni.

2.  Při provádění činností uvedených v odstavci 1 se podporuje potřeba rozvíjet kapacitu v členských státech s vznikajícím kosmickým průmyslem, aby se všem členským státům poskytly stejné příležitosti k účasti na vesmírném programu.

Článek 7

Třetí země a mezinárodní organizace přidružené k programu

1.  Složky programu vyjma SST a GOVSATCOM jsou otevřené těmto třetím zemím:

a)  členům Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;

b)  přistupujícím zemím, kandidátským zemím a potenciálním kandidátům v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro jejich účast v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a nimi;

c)  země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

2.  Složky programu, s výjimkou Systému pozorování a sledování vesmíru, jsou otevřeny rovněž jakékoli třetí zemi nebo mezinárodní organizaci v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě vztahující se na účast třetí země nebo mezinárodní organizace na některém programu Unie a za předpokladu, že dohoda:

a)  zajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky a výhody třetí země nebo mezinárodní organizace účastnící se programů Unie,

b)  stanoví podmínky účasti v programech Unie, včetně výpočtu finančních příspěvků k jednotlivým programům a jejich správních nákladů. Tyto příspěvky představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. [21 odst. 5] [nového finančního nařízení],

c)  neuděluje třetí zemi nebo mezinárodní organizaci ohledně daného programu rozhodovací pravomoc nebo případně přístup k citlivým nebo utajovaným informacím;

d)  zaručuje právo Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.

da)  v případě potřeby chrání strategické a svrchované zájmy Unie ve všech dotčených oblastech, včetně evropské strategické autonomie v oblasti technologií či průmyslu.

3.  Složky programu jsou otevřené třetím zemím a mezinárodním organizacím uvedeným v odstavcích 1 a 2 pouze za předpokladu, že jsou ochráněny základní bezpečnostní zájmy Unie a jejích členských států.

Článek 8

Přístup třetích zemí nebo mezinárodních organizací k SST, GOVSATCOM a veřejné regulované službě

1.  Třetí země nebo mezinárodní organizace se mohou stát účastníkem složky GOVSATCOM, jak je uvedeno v odstavci 67, nebo získat přístup ke službám poskytovaným složkou SST, pouze pokud v souladu s postupem stanoveným v článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie uzavřou dohodu, která stanoví podmínky podrobných pravidel přístupu k takovým datům, informacím, kapacitám a službám a rámec pro výměnu a ochranu utajovaných informací.

2.  Přístup třetích zemí nebo mezinárodních organizací k veřejné regulované službě (PRS) poskytované složkou Galileo se řídí čl. 3 odst. 5 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1104/2011/EU(23).

Článek 9

Vlastnictví a využívání prostředků

1.  Unie je vlastníkem veškerých hmotných i nehmotných prostředků vytvořených nebo vyvinutých v rámci složek programu. V tomto smyslu přijme Komise nezbytné kroky k tomu, aby příslušné smlouvy, dohody a další ujednání vztahující se na tyto činnosti, jež mohou vést k vytvoření nebo vyvinutí takových prostředků, obsahovaly ustanovení zajišťující takový režim vlastnictví těchto prostředků.

2.  Odstavec 1 se na hmotné a nehmotné prostředky vytvořené nebo vyvinuté v rámci složek programu nepoužije, pokud činnosti, jež mohou vést k vytvoření nebo vyvinutí takových prostředků:

a)  jsou prováděny na základě grantů nebo cen zcela financovaných Unií;

b)  nejsou zcela financovány Unií nebo

c)  se vztahují na vývoj, výrobu nebo používání přijímačů PRS zahrnujících utajované informace EU nebo komponentů takových přijímačů.

3.  Komise podnikne nezbytné kroky k tomu, aby smlouvy, dohody nebo jiná ujednání vztahující se na činnosti uvedené v druhém odstavci obsahovaly ustanovení stanovící příslušný režim vlastnictví a využívání těchto prostředků, a pokud jde o písmeno c), aby Unie mohla volně používat přijímače PRS a udělovat povolení k jejich používání v souladu s rozhodnutím 1104/2011/EU.

4.  Komise usiluje o uzavření smluv nebo jiných ujednání se třetími stranami, pokud jde o:

a)  dříve existující vlastnická práva ve vztahu k hmotným a nehmotným prostředkům vytvořeným nebo vyvinutým v rámci složek programu;

b)  nabytí vlastnictví nebo licenčních práv ve vztahu k jiným hmotným nebo nehmotným prostředkům nezbytným k provádění programu.

5.  Komise prostřednictvím vhodného rámce zajistí optimální využití hmotných a nehmotných prostředků uvedených v odstavcích 1 a 2, jejichž vlastníkem je Unie.

6.  Pokud tyto prostředky sestávají z práv duševního vlastnictví, Komise spravuje tato práva co nejúčinněji a přihlíží přitom k potřebě chránit a zhodnocovat je, k oprávněným zájmům všech dotčených stran a k potřebě vyváženého vývoje trhů a nových technologií a kontinuity služeb poskytovaných složkami programu. Za tím účelem zejména zajistí, aby příslušné smlouvy, dohody a jiná ujednání obsahovaly možnost převést tato práva na třetí strany nebo udělit licenci k těmto právům třetím stranám, včetně původce daného práva duševního vlastnictví, a aby agentura mohla těchto práv volně požívat, pokud to bude nutné pro plnění jejich úkolů v rámci tohoto nařízení. Dohoda o finančním rámcovém partnerství uvedená v čl. 29 odst. 3a nebo dohody o příspěvcích uvedené v čl. 32 odst. 1 obsahují příslušná ustanovení umožňující využití těchto práv Evropskou kosmickou agenturou a dalšími pověřenými subjekty, je-li to nezbytné k plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení a podmínek pro toto použití.

Článek 10

Záruka

Aniž by tím byly dotčeny povinnosti určené právně závaznými ustanoveními, jsou služby, data a informace poskytované složkami programu poskytovány bez záruky, ať už výslovné, nebo implicitní, pokud jde o jejich kvalitu, přesnost, dostupnost, spolehlivost, rychlost a vhodnost pro jakýkoli účel. ▌ Komise učiní nezbytné kroky k tomu, aby uživatelé těchto služeb, dat a informací byli řádným způsobem informováni ▌.

HLAVA II

ROZPOČTOVÝ PŘÍSPĚVEK A MECHANISMY

Článek 11

Rozpočet

1.  Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027, včetně souvisejících rizik, činí 16,9 miliardy EUR v běžných cenách.

▌Distribuce částky uvedené v prvním pododstavci se rozdělí na tyto kategorie výdajů:

a)  Galileo a EGNOS: 9,7 miliardy EUR;

b)  Copernicus: 6 miliard EUR;

c)  SSA/GOVSATCOM: 1,2 miliardy EUR.

2.  Dodatečná opatření podle článku 3, tj. činnosti uvedené v článku 5 a 6, jsou financovány v rámci složek programu.

3.  Rozpočtové prostředky Unie přidělené na program pokrývají všechny činnosti, jež jsou potřebné k plnění cílů uvedených v článku 4. Tyto výdaje mohou zahrnovat:

a)  studie a setkání odborníků se zvláštním zřetelem na dodržení nákladových a časových omezení programu;

b)  informační a komunikační činnosti, včetně komunikace na úrovni organizace o politických prioritách Unie, mají-li přímou souvislost s cíli tohoto nařízení, se zvláštním ohledem na vytváření synergií s dalšími politikami Unie;

c)  sítě informačních technologií, jejichž funkcí je zpracovávat nebo vyměňovat informace, a správní a řídicí opatření, i v oblasti bezpečnosti, prováděná Komisí;

d)  technickou a správní pomoc pro provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

4.  Opatření, která obdrží kumulativní financování z různých programů Unie, se podrobí auditu jen jednou a tento audit zahrne všechny zapojené programy a jejich příslušná pravidla.

5.  Rozpočtové závazky související s programem, které pokrývají činnosti trvající déle než jedno finanční období, mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.

6.  Do programu mohou být na žádost členských států převedeny zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného článku. Tyto zdroje se pokud možno použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

Článek 12

Účelově vázané příjmy

1.  Příjmy generované složkami programu jsou hrazeny do rozpočtu Unie a použity k financování té složky, která tyto příjmy vygenerovala.

2.  Členské státy mohou složce programu poskytnout dodatečný finanční příspěvek za podmínky, že tyto další prvky nevedou u dotčené složky k finanční či technické zátěži ani ke zpožděním. Komise přezkumným postupem uvedeným v čl. 107 odst. 3 rozhodne, zda byly splněny uvedené podmínky.

3.  Dodatečné financování podle tohoto článku představuje vnější účelově vázané příjmy podle [čl. 21 odst. 2] finančního nařízení.

Článek 13

Provádění a formy financování z prostředků EU

1.  Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v [čl. 62 odst. 1 písm. c)] finančního nařízení.

2.  Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen a zadávání veřejných zakázek. Zároveň může poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.

3.  Je-li rozpočet programu Copernicus plněn s využitím nepřímého řízení, uplatní se v míře umožněné články 62 a 154 finančního nařízení pravidla subjektů pověřených úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu, která upravují zadávání veřejných zakázek. Zvláštní úpravy nezbytné pro tato pravidla stanoví příslušné dohody o přiznání příspěvku.

HLAVA III

FINANČNÍ USTANOVENÍ

KAPITOLA I

Zadávání veřejných zakázek

Článek 14

Zásady zadávání veřejných zakázek

1.  Veřejný zadavatel jedná v průběhu zadávacího řízení pro účely programu v souladu s těmito zásadami:

a)  prosazují ve všech členských státech v celé Unii a v celém dodavatelském řetězci co nejširší a nejotevřenější účast všech hospodářských subjektů a zejména začínajících podniků, nových účastníků na trhu a malých a středních podniků ▌, včetně požadavku, aby uchazeči zadávali subdodávky;

b)  zajistí účinnou hospodářskou soutěž a vyvarují se, je-li to možné, přílišné závislosti na jediném poskytovateli, zejména u kritického zařízení a služeb, s přihlédnutím k cílům technologické nezávislosti a kontinuity služeb;

c)  odchylně od článku 167 finančního nařízení využívají, kdykoli je to vhodné, více zdrojů dodávek, aby byla zajištěna lepší celková kontrola nad všemi složkami programu a jejich výdaji a harmonogramy;

cc)  dodržují zásady otevřeného přístupu a spravedlivé hospodářské soutěže v rámci celého dodavatelského řetězce, nabídková řízení na základě poskytování transparentních a včasných informací, jasné sdělování platných pravidel pro zadávání zakázek, kritérií výběru a kritérií pro přidělení zakázky a jakýchkoliv dalších důležitých informací umožňujících rovné podmínky všem potenciálním uchazečům, včetně malých a středních podniků a začínajících podniků;

d)  podporují autonomii Unie, zejména z technologického hlediska;

e)  zajišťují požadavky na bezpečnost složek programu a přispívají k ochraně základních bezpečnostních zájmů Unie a jejích členských států;

ee)  podporují kontinuitu služeb a spolehlivost;

f)  splňují odpovídající sociální a environmentální kritéria.

2.  Výbor pro zadávání zakázek kontroluje v rámci Komise proces zadávání zakázek, který se týká všech složek programu, a sleduje smluvní plnění rozpočtu EU, které je delegováno na pověřené subjekty. V případě potřeby se přizve zástupce pověřených subjektů.

Článek 15

Zakázky rozdělené na podmíněné části

1.  Pokud jde o činnosti specifické pro provoz a infrastrukturu, může veřejný zadavatel v souladu s tímto článkem zakázku zadat formou rozdělení na podmíněné části v souladu s tímto článkem.

2.  Zakázka rozdělená na podmíněné části se skládá z pevné části, z níž plyne pevný závazek zhotovit práce, uskutečnit dodávky nebo poskytnout služby dohodnuté pro tuto část, a z jedné nebo více částí, jež jsou podmíněné z hlediska rozpočtu i plnění. Specifické rysy zakázek rozdělených na podmíněné části jsou uvedeny v zadávací dokumentaci. Je v ní vymezen zejména předmět zakázky, cena nebo ujednání pro její stanovení a ujednání pro zhotovení díla, dodání dodávek a poskytnutí služeb v jednotlivých částech.

3.  Poskytování pevné části musí být ucelené; totéž platí pro povinnosti v rámci každé podmíněné části, s přihlédnutím k povinnostem v rámci dřívějších částí.

4.  Plnění jednotlivých podmíněných částí podléhá souhlasu veřejného zadavatele, který své rozhodnutí zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli sdělí v souladu se zakázkou.

Článek 16

Zakázky s nákladově stanovenou cenou

1.  Veřejný zadavatel se může za podmínek stanovených v odstavci 3 rozhodnout pro zakázku se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou.

Cenu, která má být zaplacena, tvoří náhrada všech přímých nákladů, které zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli skutečně vznikly při plnění zakázky, jako jsou výdaje za pracovní sílu, materiál, spotřební zboží a využívání zařízení a infrastruktur nezbytných pro plnění zakázky, nepřímých nákladů a pevného zisku a vhodného motivačního poplatku v závislosti na dosažení cílů, pokud jde o průběh plnění a harmonogram plnění.

2.  V zakázkách s nákladově stanovenou cenou se stanoví maximální cena.

3.  Veřejný zadavatel se může rozhodnout pro zakázku se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou, pokud je obtížné nebo nevyhovující uvést přesnou pevnou cenu kvůli nejistotám, jež jsou s plněním zakázky nutně spojené, jelikož:

a)  se zakázka týká velmi složitých prvků nebo prvků vyžadujících novou technologii, a proto s sebou nese značné technické problémy; nebo

b)  činnosti, které jsou předmětem zakázky, musí z provozních důvodů začít neprodleně, ačkoli není ještě možné definitivně stanovit celkovou pevnou cenu, protože existují značná rizika nebo protože plnění zakázky je částečně závislé na plnění jiných zakázek.

4.  Maximální cenou zakázky se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou je maximální cena, která může být zaplacena. Cena zakázky může být změněna v souladu s [článkem 172] finančního nařízení.

Článek 17

Subdodavatelé

1.  Aby podpořil nové účastníky na trhu a malé, střední a začínající podniky a jejich přeshraniční účast a aby nabídnul co nejširší zeměpisné pokrytí při současné ochraně ▌ autonomie Unie, může veřejný zadavatel po uchazeči požadovat, aby část zakázky zadal prostřednictvím veřejné soutěže na příslušných úrovních subdodávek společnostem, které nenáleží do skupiny uchazeče.

3.  Uchazeč odůvodní jakoukoli odchylku od požadavku podle odstavce 1.

4.  U zakázek, jejichž hodnota přesahuje deset milionů EUR, se veřejný zadavatel snaží zajistit, aby nejméně 30 % hodnoty veřejné zakázky bylo zadáno na základě výběrového řízení na různých úrovních podnikům mimo skupinu hlavního dodavatele, a to zejména proto, aby byla umožněna přeshraniční účast malých a středních podniků. Komise informuje výbor uvedený v čl. 107 odst. 1 o splnění tohoto cíle, pokud jde o smlouvy podepsané po vstupu tohoto nařízení v platnost.

KAPITOLA II

Granty, ceny a operace kombinování zdrojů

Článek 18

Granty a ceny

1.  Unie může pokrýt až 100 % způsobilých nákladů, aniž je tím dotčena zásada spolufinancování.

2.  odchylně od [čl. 181 odst. 6] finančního nařízení při uplatňování paušálních sazeb může příslušná schvalující osoba povolit nebo nařídit financování nepřímých nákladů příjemce do maximální výše 25 % celkových přímých způsobilých nákladů na akci.

3.  Bez ohledu na odstavec 2 mohou být nepřímé náklady vykázány formou jednorázové částky nebo jednotkových nákladů, je-li tak stanoveno v pracovním programu podle článku 100.

4.  Odchylně od [článku 204] finančního nařízení činí maximální výše finanční podpory, kterou lze vyplatit třetí osobě, 200 000 EUR.

Článek 19

Společné výzvy k podávání návrhů na udělení grantu

Komise nebo pověřený subjekt v rámci programu může vydat společnou výzvu k podávání návrhů se subjekty, orgány nebo osobami uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

V případě společné výzvy se uplatní pravidla uvedená v hlavě VIII finančního nařízení. Hodnotící postupy ▌ zahrnují vyváženou skupinu odborníků jmenovaných každou stranou. Hodnotící výbory postupují ve smyslu článku 150 finančního nařízení.

V grantové dohodě se upřesní způsob, jakým jsou upravena práva duševního vlastnictví.

Článek 20

Granty na zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a zadávání zakázek na inovativní řešení

1.  Opatření mohou zahrnovat nebo mít jako svůj hlavní cíl zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi nebo zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, které bude prováděno příjemci, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli podle definice směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU, 2014/25/EU a 2009/81/ES.

2.  Zadávací řízení:

a)  musí dodržovat zásady transparentnosti, nediskriminace, rovného zacházení, řádného finančního řízení a proporcionality a pravidla hospodářské soutěže;

b)  u zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi mohou stanovit zvláštní podmínky, např. že místo plnění zadávaných činností musí být omezeno na území členských států a přidružených zemí;

c)  mohou opravňovat k zadání několika zakázek v rámci jednoho řízení (zajištění dodávky z více zdrojů) a

d)  musí zajistit, aby veřejná zakázka byla zadána ekonomicky nejvýhodnější nabídce (nabídkám) a aby současně nedošlo ke střetu zájmů.

3.  Zhotovitel, dodavatel nebo poskytovatel, který vytvoří výsledky v rámci zakázky v předobchodní fázi, musí vlastnit alespoň s nimi spojená práva duševního vlastnictví. Veřejní zadavatelé získají alespoň bezplatná práva přístupu k výsledkům pro své vlastní použití a právo udělovat – nebo vyžadovat, aby zúčastnění zhotovitelé, dodavatelé nebo poskytovatelé udělovali – třetím stranám nevýhradní licence k využívání výsledků pro účely veřejného zadavatele za spravedlivých a přiměřených podmínek bez práva udělovat sublicence. Pokud zhotovitel, dodavatel nebo poskytovatel výsledky během období po zadání veřejné zakázky v předobchodní fázi stanoveném ve smlouvě na zakázku komerčně nevyužije, mohou po něm veřejní zadavatelé vyžadovat, aby na ně převedl jakékoli vlastnictví těchto výsledků.

Článek 21

Operace kombinování zdrojů

Operace kombinování zdrojů rozhodnuté v rámci tohoto programu se provádějí v souladu s [nařízením o fondu InvestEU] a hlavou X finančního nařízení.

KAPITOLA IV

Další finanční ustanovení

Článek 22

Kumulativní, doplňkové a kombinované financování

1.  Na opatření, které získalo příspěvek z jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek z tohoto programu, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na jednotlivé příspěvky na opatření se použijí pravidla toho programu Unie, který příslušný příspěvek poskytl. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na opatření a podpora z jiných programů Unie může být vypočtena na poměrném základě v souladu s dokumenty, které stanoví podmínky podpory.

2.  Opatření, která získala pečeť excelence nebo která splňují tyto kumulativní podmínky:

a)  byla posouzena v rámci výzvy k podávání návrhů podle programu;

b)  splňují minimální kvalitativní požadavky této výzvy k podávání návrhů;

c)  nesmějí být financována v rámci této výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení,

mohou získat podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu+ nebo Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v souladu s čl. [67] odst. 5 nařízení (EU) XX [nařízení o společných ustanoveních] a článkem [8] nařízení (EU) XX [financování, správa a monitorování společné zemědělské politiky] za předpokladu, že tato opatření jsou v souladu s cíli dotčeného programu. Uplatní se pravidla toho fondu, který podporu poskytl.

Článek 24

Společné zadávání veřejných zakázek

1.  Navíc k ustanovením [článku 165] finančního nařízení mohou Komise a/nebo agentura provádět společná zadávací řízení s Evropskou kosmickou agenturou nebo jinými mezinárodními organizacemi, které jsou zapojeny do provádění složek programu.

2.  Použitelná pravidla pro zadávání veřejných zakázek v [článku 165] finančního nařízení se použijí analogicky za předpokladu, že jsou v každém případě použita procesní ustanovení použitelná na orgány Unie.

Článek 25

Ochrana základních bezpečnostních zájmů

Je-li to nezbytné pro ochranu základních bezpečnostních zájmů Unie a jejích členských států, zejména pokud jde o potřebu ochránit celistvost a odolnost systémů Unie i autonomii průmyslové základny, na niž spoléhají, stanoví Komise požadované podmínky způsobilosti použitelné na zadávání veřejných zakázek, granty nebo ceny, na které se vztahuje tato hlava. Za tímto účelem je třeba mít zvláštní zřetel na to, že způsobilé podniky musí být usazeny v členském státě, že se musí zavázat k vykonávání veškerých relevantních činností uvnitř Unie ▌. Tyto podmínky jsou součástí dokumentů souvisejících se zadáním veřejné zakázky, grantem nebo cenou. V případě zadání veřejné zakázky se podmínky použijí po celou dobu životního cyklu výsledné veřejné zakázky.

Článek 26

Ochrana finančních zájmů Unie

Pokud se programu účastní třetí země na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo podle jiného právního nástroje, udělí tato třetí země nezbytná práva a přístup, které příslušná schvalující osoba, ▌úřad OLAF a Evropský účetní dvůr potřebují k tomu, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům ▌.

HLAVA IV

SPRÁVA PROGRAMU

Článek 27

Zásady správy

Správa programu je založena na těchto zásadách:

a)  jasné dělbě úkolů a odpovědností mezi subjekty zapojené do provádění každé složky a opatření programu, zejména mezi členské státy, Komisi, agenturu a Evropskou kosmickou agenturu a Evropskou organizaci pro využívání meteorologických družic, na základě pravomocí jednotlivých organizací a s cílem vyhnout se překrývání úkolů a odpovědností;

aa)  vhodnosti řídicí struktury vzhledem ke konkrétním potřebám každé složky a opatření programu;

b)  pevné kontrole nad programem, včetně přísného dodržování nákladů, harmonogramu a výkonnosti všemi subjekty v rámci jejich příslušné působnosti podle tohoto nařízení;

c)  transparentním a nákladově efektivním řízení;

cc)  nepřetržitosti služeb a nezbytné kontinuitě infrastruktury, včetně ochrany před příslušnými hrozbami;

d)  systematickém a strukturovaném zvažování potřeb uživatelů dat, informací a služeb poskytovaných složkami programu a souvisejícího vědeckého a technologického vývoje ▌;

e)  konstantním úsilí o kontrolu nad riziky a o jejich omezování.

Článek 28

Úloha členských států

1.  Členské státy se mohou účastnit programu. Členské státy, které se účastní programu, přispívají svými technickými schopnostmi, know-how a pomocí, zejména v oblasti bezpečnosti a zabezpečení, a/nebo, je-li to vhodné a možné, tak, že Unii zpřístupní data, informace, služby a infrastrukturu v jejich držení nebo umístěnou na jejich území, a to i zajištěním efektivního, překážek prostého přístupu k datům in situ a jejich využívání a spoluprací s Komisí na zlepšování dostupnosti dat in situ, které program potřebuje, s ohledem na příslušné licence a povinnosti.

2.  Komise může dohodou o přiznání příspěvku svěřit konkrétní úkoly organizacím členských států, pokud tyto organizace byly určeny dotčeným členským státem. Komise prostřednictvím prováděcího aktu v souladu s poradním postupem podle čl. 107 odst. 2 přijme rozhodnutí o příspěvku v souvislosti s dohodami o přiznání příspěvku.

2a.  V některých řádně odůvodněných případech může agentura u úkolů uvedených v článku 30 prostřednictvím dohod o přiznání příspěvku svěřit konkrétní úkoly organizacím členských států, pokud tyto organizace byly určeny dotčeným členským státem.

2aa.   Členské státy přijmou všechna nezbytná opatření k zajištění hladkého fungování programu ▌, a to i přispíváním k adekvátní ochraně kmitočtů potřebných pro tento program.

2b.  Členské státy a Komise mohou spolupracovat s cílem rozšířit využívání dat, informací a služeb poskytovaných v rámci programu.

2c.  Je-li to možné, příspěvek členských států k fóru uživatelů podle článku 107 je založen na systematické a koordinované konzultaci se skupinami koncových uživatelů na vnitrostátní úrovni, zejména pokud jde o složky Galileo, EGNOS a program Copernicus.

3.  Členské státy a Komise spolupracují na vývoji složky in situ a službě pozemní kalibrace, které jsou potřebné pro co největší využití kosmických systémů a pro usnadnění využití plného potenciálu souborů dat in situ a referenčních dat, přičemž vycházejí ze stávajících kapacit.

4.  V oblasti bezpečnosti členské státy vykonávají úkoly uvedené v čl. 34 odst. 4.

Článek 29

Úloha Komise

1.  Komise má celkovou odpovědnost za provádění programu, a to i v oblasti bezpečnosti, aniž jsou dotčeny výsady členských států v oblasti národní bezpečnosti. Komise v souladu s tímto nařízením určuje priority a dlouhodobý vývoj programu v souladu s požadavky uživatelů a dohlíží na jeho provádění, aniž jsou dotčeny jiné politiky Unie.

2.  Komise řídí každou složku nebo podsložku programu ▌, které nejsou svěřeny jinému subjektu, zejména GOVSATCOM, blízkozemní tělesa, kosmické počasí a činnosti uvedené v čl. 54 písm. d).

3.  Komise zajistí jasné rozdělení úkolů a odpovědností mezi jednotlivé subjekty zapojené do programu a koordinuje činnosti těchto subjektů. Komise rovněž zajistí, aby všechny pověřené subjekty zapojené do provádění programu chránily zájmy Unie, zaručily řádnou správu finančních prostředků Unie a dodržovaly finanční nařízení a toto nařízení.

3a.  Komise s agenturou a Evropskou kosmickou agenturou uzavře dohodu o finančním rámcovém partnerství, jak stanoví [článek 130] finančního nařízení a jak se uvádí v článku 31a, přičemž vezme v potaz rámcovou dohodu z roku 2004.

4.  Je-li to nezbytné pro hladké fungování programu a hladké poskytování služeb poskytovaných složkami programu, Komise po konzultaci s uživateli a všemi dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, včetně navazujícího odvětví, stanoví prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci vysoké požadavky k provádění a vývoji těchto složek a služeb, které tyto složky poskytují. Při stanovení těchto vysokých požadavků Komise nesníží obecnou úroveň bezpečnosti a dodrží požadavek na zpětnou kompatibilitu.

Tyto akty v přenesené pravomoci se přijímají v souladu s článkem 21.

5.  Komise ▌zajišťuje, aby rozšiřování základny uživatelů a využívání dat a služeb poskytovaných složkami programu ve veřejném i soukromém sektoru bylo podporováno a maximalizováno, aniž jsou dotčeny úkoly agentury nebo dalších pověřených subjektů, a to i podporou odpovídajícího vývoje těchto služeb, uživatelsky vstřícných rozhraní a stabilního dlouhodobého prostředí. Buduje náležité synergie mezi aplikacemi jednotlivých složek programu. Zajišťuje doplňkovost, konzistentnost, synergie a provázanost mezi programem a dalšími opatřeními a programy Unie.

6.  Ve vhodných případech Komise zajistí soudržnost činností vykonávaných v souvislosti s tímto programem s činnostmi v oblasti vesmíru ▌na unijní, národní nebo mezinárodní úrovni. Pobízí ke spolupráci mezi členskými státy a v případě, že je to důležité pro program, usnadňuje sbližování jejich technologických kapacit a vývoje v kosmické oblasti. Za tímto účelem Komise v případě potřeby a v rámci svých pravomocí spolupracuje s agenturou a Evropskou kosmickou agenturou.

7.  Komise informuje výbor uvedený v článku 107 o průběžných a konečných výsledcích posouzení nabídkových řízení a o všech smlouvách s veřejnými a soukromými subjekty, včetně subdodávek.

Článek 30

Úloha agentury

1.  Agentura má tyto vlastní úkoly:

a)  prostřednictvím své rady pro bezpečnostní akreditaci zajišťuje bezpečnostní akreditaci všech složek programu v souladu s hlavou V kapitolou II;

b)  vykonává další úkoly uvedené v čl. 34 odst. 2 a 3;

c)  vykonává činnosti v oblasti komunikace, rozvoje trhu a propagace ▌ služeb nabízených složkami Galileo a EGNOS, zejména činnosti související s pronikáním na trh a koordinací potřeb uživatelů;

ca)  vykonává činnosti v oblasti komunikace, propagace a rozvoje trhu ve vztahu k datům, informacím a službám, které nabízí program Copernicus, aniž jsou dotčeny činnosti prováděné jinými pověřenými subjekty a Komisí;

d)  poskytuje ▌ poradenství Komisi, včetně přípravy navazujících priorit v oblasti výzkumu souvisejících s vesmírem.

2.  Komise agenturu pověří těmito úkoly:

a)  řízením využívání složek EGNOS a Galileo, které se týká činností uvedených v článku 43;

b)  ústřední koordinací uživatelských aspektů složky GOVSATCOM v úzké spolupráci s členskými státy, dalšími subjekty, příslušnými agenturami Unie a Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) u misí a operací k řešení krizí;

c)  prováděcími činnostmi v souvislosti s vývojem návazných aplikací založených na složkách programu, včetně základních prvků a integrovaných aplikací založených na datech a službách poskytovan