Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/0236(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0405/2018

Předložené texty :

A8-0405/2018

Rozpravy :

PV 12/12/2018 - 28
CRE 12/12/2018 - 28
OJ 28/04/2021 - 53

Hlasování :

PV 13/12/2018 - 9.3
CRE 13/12/2018 - 9.3
Vysvětlení hlasování
PV 17/04/2019 - 8.10
CRE 17/04/2019 - 8.10

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0520
P8_TA(2019)0402

Přijaté texty
PDF 544kWORD 177k
Středa, 17. dubna 2019 - Štrasburk
Kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program ***I
P8_TA(2019)0402A8-0405/2018
Usnesení
 Úplné znění

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013, (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU (COM(2018)0447 – C8-0258/2018 – 2018/0236(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0447),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 189 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0258/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 6. prosince 2018(2),

–  s ohledem na dopis svého předsedy ze dne 25. ledna 2019 adresovaný předsedům výborů, ve kterém je nastíněn přístup Parlamentu k odvětvovým programům v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období po roce 2020,

–  s ohledem na dopis Rady ze dne 1. dubna 2019 adresovaný předsedovi Evropského parlamentu, kterým Rada potvrzuje společnou dohodu dosaženou mezi spolunormotvůrci během jednání,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0405/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(3);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 51.
(2) Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 365.
(3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 13. prosince 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0520)


Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../..., kterým se zavádí kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013, (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU
P8_TC1-COD(2018)0236

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 189 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem(1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Kosmická technologie, data a služby se staly nepostradatelnou součástí každodenního života Evropanů a hrají zásadní úlohu pro zachování mnoha strategických zájmů. Kosmický průmysl Unie již patří mezi nejkonkurenceschopnější na světě. Ale nástup nových aktérů a vývoj nových technologií od základů mění tradiční průmyslové modely. Proto je zásadní, aby Unie zůstala vůdčím mezinárodním aktérem s velkou svobodou jednání v oblasti vesmíru, podporovala vědecký a technický pokrok a posilovala konkurenceschopnost a inovační kapacitu kosmického odvětví v Unii, zejména malých a středních podniků, začínajících podniků a inovačních podniků.

(2)  Možnosti, které vesmír nabízí pro bezpečnost Unie a jejích členských států, by měly být využívány, jak je uvedeno zejména v globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie z června 2016, přičemž by měl být zachován civilní charakter programu a respektována případná ustanovení o neutralitě nebo neangažovanosti zakotvená v ústavním právu členských států. Rozvoj kosmického odvětví je historicky spjat s bezpečností. Zařízení, díly a nástroje používané v kosmickém odvětví, jakož i kosmická data a služby, jsou v mnoha případech ▌dvojího užití. Bezpečnostní a obranná politika Unie je nicméně stanovena v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky v souladu s hlavou V Smlouvy o EU.

(3)  Unie vyvíjí vlastní kosmické iniciativy a programy od konce 90. let, konkrétně evropskou službu pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) a poté programy Galileo a Copernicus, které reagují na potřeby občanů Unie a na požadavky veřejných politik. ▌Je zapotřebí zajistit kontinuitu uvedených iniciativ a zdokonalit služby, které poskytují, aby odpovídaly novým potřebám uživatelů, zůstaly na špičce s ohledem na nový technologický vývoj a transformace v oblastech digitálních, informačních a komunikačních technologií ▌ a byly schopny naplňovat politické priority, jako je změna klimatu, včetně monitorování změn v polární oblasti, doprava, bezpečnost a obrana.

(3a)  Je třeba využít synergií mezi odvětvím dopravy a kosmickým a digitálním odvětvím s cílem podpořit širší využívání nových technologií (např. e-call, digitální tachograf, dohled nad dopravou a její řízení, autonomní řízení, samořiditelné vozy a drony) a věnovat se potřebám zabezpečené a bezproblémové konektivity, solidnějšího určování polohy, intermodality a interoperability, a zvýšit tak konkurenceschopnost dopravních služeb a celého odvětví.

(3b)  Aby mohly být plně požívány výhody tohoto programu ve všech členských státech a všemi jejich občany, je rovněž důležité podporovat využívání a zavádění poskytovaných dat, informací a služeb a rozvoj navazujících aplikací na základě těchto dat, informací a služeb. Za tímto účelem by členské státy, Komise a odpovědné subjekty zejména mohly pravidelně pořádat informační kampaně týkající se přínosu programu.

(4)  Pro dosažení cílů svobody jednání, nezávislosti a bezpečnosti je pro Unii nezbytným předpokladem, aby měla autonomní přístup do vesmíru a byla schopna ho bezpečně využívat. Proto je zásadní, aby Unie podporovala autonomní, spolehlivý a nákladově efektivní přístup do vesmíru, zejména pokud jde o kritickou infrastrukturu a technologii, veřejnou bezpečnost a bezpečnost Unie a jejích členských států. Komise by proto měla mít možnost sdružit služby vypouštění do vesmíru na evropské úrovni, a to jak pro vlastní potřebu, tak i na základě žádosti jiných subjektů pro jejich potřeby, včetně členských států, v souladu s ustanoveními čl. 189 odst. 2 Smlouvy. Pro zachování konkurenceschopnosti na rychle se vyvíjejícím trhu je rovněž ▌velmi důležité, aby Unie měla i nadále přístup k moderním, efektivním a flexibilním zařízením infrastruktury vypuštění do vesmíru a aby měla k dispozici odpovídající systémy nosných raket. Program by proto, aniž jsou dotčena opatření přijatá členskými státy a Evropskou kosmickou agenturou, mohl podpořit úpravy pozemní kosmické infrastruktury, včetně nového vývoje, které jsou nezbytné pro provedení programu, a úpravy, včetně vývoje technologií, systémů nosných raket, které jsou nezbytné pro vypouštění družic, včetně alternativních technologií a inovativních systémů, za účelem provádění složek programu. Tyto činnosti by měly být prováděny v souladu s finančním nařízením a ▌ s ohledem na dosažení lepší nákladové efektivnosti programu. Vzhledem k tomu, že není k dispozici zvláštní rozpočet, činnostmi na podporu přístupu do vesmíru není dotčeno provádění složek programu.

(5)  Za účelem posílení konkurenceschopnosti kosmického průmyslu Unie a získání kapacit v oblasti navrhování, budování a provozu svých vlastních systémů by Unie měla podporovat vytváření, růst a rozvoj celého kosmického průmyslu. Vytvoření modelu stimulujícího podniky a inovace by mělo být na evropské, regionální a vnitrostátní úrovni podporováno iniciativami jako kosmická centra, která propojují kosmické, digitální a další odvětví, jakož i uživatele. Tato kosmická centra by se měla zaměřit na podporu podnikání a dovedností a současně usilovat o synergie s centry digitálních inovací. Unie by měla podporovat vytváření a expanzi kosmických společností se sídlem v Unii, aby jim pomohla uspět, a to i podporou jejich přístupu k rizikovému financování s ohledem na skutečnost, že v Unii chybí odpovídající přístup k soukromému kapitálu pro začínající podniky v kosmickém odvětví, a podporou poptávky (přístup první smlouvy).

(5xx)  Kosmický hodnotový řetězec je zpravidla rozčleněn takto: i) základní – zahrnující činnosti vedoucí k operačnímu kosmickému systému, včetně vývojových a výrobních činností a činností v oblasti vypouštění raket a provozu tohoto systému; a ii) navazující – zahrnující poskytování služeb souvisejících s vesmírem a produktů uživatelům. Důležitým prvkem podporujícím rozvoj kosmického odvětví jsou také digitální platformy, neboť umožňují přístup k datům a produktům, ale i k souborům nástrojů a úložným a výpočetním zařízením.

(5x)  V oblasti vesmíru vykonává Unie své pravomoci v souladu s čl. 4 odst. 3 SFEU. Komise by měla zajišťovat soudržnost činností vykonávaných v souvislosti s tímto programem.

(5a)  Vzhledem k tomu, že řada členských států má tradici aktivních kosmicky zaměřených odvětví, měla by být uznána potřeba rozvíjet kosmická odvětví a dosáhnout jejich vyspělosti v členských státech s rozvíjejícími se schopnostmi a potřeba reagovat na výzvy, které přináší tzv. New Space tradičním kosmickým odvětvím. Měla by být podporována opatření přispívající k rozvoji kapacity kosmického odvětví v celé Unii a k usnadnění spolupráce podniků působících v kosmickém odvětví ve všech členských státech.

(5b)  Opatření v rámci programu by měla vycházet ze stávajících vnitrostátních a evropských kapacit a patřičně je využívat (tj. kapacit, které existují v době, kdy je dané opatření prováděno).

(6)  Díky svému záběru a potenciálu pomáhat při řešení globálních výzev mají kosmické činnosti silný mezinárodní rozměr. V úzké spolupráci s členskými státy a s jejich souhlasem se mohou příslušné subjekty kosmického programu EU účastnit záležitostí souvisejících s kosmickým programem a mezinárodní spolupráce a podílet se na činnosti příslušných odvětvových orgánů OSN. Pokud jde o záležitosti týkající se kosmického programu Unie (dále jen „program“), může Komise ▌jménem Unie a v oblasti své působnosti koordinovat činnosti na mezinárodní scéně ▌, především aby bránila zájmy Unie a jejích členských států na mezinárodních fórech, mimo jiné také v oblasti kmitočtů souvisejících s programem, aniž je dotčena pravomoc členských států v této oblasti. Je obzvláště důležité, aby Unie spolupracovala, zastoupena Komisí, v orgánech mezinárodního programu Cospas-Sarsat.

(6a)  Mezinárodní spolupráce má prvořadý význam z hlediska prosazování úlohy Unie jako globálního aktéra v kosmickém odvětví a podpory unijních technologií a průmyslu, pro podporu spravedlivé hospodářské soutěže na mezinárodní úrovni, přičemž je třeba brát v úvahu nutnost zajistit vzájemnost práv a povinností dotčených stran, a pro povzbuzení spolupráce v oblasti odborné přípravy. Mezinárodní spolupráce je klíčovým prvkem kosmické strategie pro Evropu. Komise využije kosmického programu EU k tomu, aby prostřednictvím iniciativ přispěla k mezinárodnímu úsilí a zároveň z něj měla prospěch, aby v mezinárodním měřítku prosazovala evropské technologie a průmysl (např. formou dvoustranných dialogů, pracovních setkání zástupců odvětví, podpory pro internacionalizaci malých a středních podniků) a usnadňovala přístup na mezinárodní trhy, podporovala spravedlivou hospodářskou soutěž a současně využila potenciálu iniciativ v oblasti hospodářské diplomacie. Evropské iniciativy v oblasti kosmické diplomacie by měly být v plném souladu a plně vzájemně doplňkové se stávajícími politikami, prioritami a nástroji EU, přičemž Unii náleží spolu s členskými státy klíčová úloha v tom, aby si udržela přední místo na mezinárodní scéně.

(7)  Aniž jsou dotčeny pravomoci členských států, Komise by měla spolu s ▌ vysokým představitelem a v úzké spolupráci s členskými státy podporovat při provádění programu odpovědné chování ve vesmíru, včetně snahy o omezení šíření kosmického smetí, a prozkoumat možnost přistoupení Evropské unie k příslušným smlouvám a úmluvám OSN a v případě potřeby předložit vhodné návrhy.

(8)  Program sdílí podobné cíle s dalšími programy Unie, zejména s programem Horizont Evropa, fondem InvestEU, Evropským obranným fondem a fondy podle nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních]. [Proto by se mělo počítat s kumulativním financováním z uvedených programů za předpokladu, že se vztahují na stejné náklady, a to zejména prostřednictvím ujednání pro doplňkové financování z programů Unie, umožňují-li to způsoby řízení, – buď postupně, střídavě, nebo kombinací finančních prostředků, včetně na společné financování opatření, umožňujícím pokud možno inovační partnerství a operace kombinování zdrojů.] Během provádění programu by proto Komise měla podporovat synergie s dalšími souvisejícími programy Unie a finančními nástroji, které by tam, kde je to možné, umožnily využít přístup k rizikovému financování, inovačním partnerstvím a kumulativnímu nebo kombinovanému financování. Rovněž by měla zajistit synergie a soudržnost mezi řešeními vyvinutými v rámci těchto programů, zejména programu Horizont Evropa, a řešeními vyvinutými v rámci kosmického programu.

(8a)  V souladu s čl. 191 odst. 3 finančního nařízení nesmějí být tytéž náklady za žádných okolností financovány z rozpočtu Unie dvakrát, např. z programu Horizont Evropa a z kosmického programu.

(9)  Cíle politiky tohoto programu budou rovněž řešeny jako oblasti způsobilé pro finanční a investiční operace prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky fondu InvestEU, zejména v rámci jeho oken pro politiku udržitelné infrastruktury a výzkumu, inovací a digitalizace. Finanční podpora by se měla přiměřeným způsobem využívat k řešení selhání trhu nebo suboptimálních investičních situací a opatření by neměla zdvojovat či vytěsňovat soukromé financování ani narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Opatření by měla mít jasnou evropskou přidanou hodnotu.

(10)  Soudržnost a synergie mezi programem Horizont Evropa a tímto programem podpoří konkurenceschopné a inovativní evropské kosmické odvětví; posílí autonomii Evropy v přístupu do vesmíru a jeho využívání ve stabilním a bezpečném prostředí a posílí úlohu Evropy jako globálního aktéra. Průlomová řešení v programu Horizont Evropa budou podporována daty a službami poskytovanými prostřednictvím programu výzkumné a inovační komunitě.

(10a)  V zájmu co nejvyšší socioekonomické návratnosti tohoto programu je zcela nezbytné udržet systémy moderní, modernizovat je, aby odpovídaly vyvíjejícím se potřebám uživatelů, a zajistit, aby v navazujícím odvětví aplikací využívajícím možností vesmíru docházelo k novému vývoji. Unie by měla podporovat činnosti týkající se výzkumu a technologií nebo rané fáze vývoje souvisejícího s infrastrukturou budovanou v rámci programu, jakož i činnosti v oblasti výzkumu a vývoje týkající se aplikací a služeb na základě systémů vytvořených v rámci programu, a tím stimulovat základní i navazující hospodářské činnosti. Vhodným nástrojem na úrovni Unie pro financování činností v oblasti výzkumu a inovací je Horizont Evropa zavedený nařízením (EU) č. XXX/XXXX. Nicméně velmi specifická část činností v oblasti vývoje by měla být financována z rozpočtu přiděleného na složky Galileo a EGNOS podle tohoto nařízení, zejména pokud se takové činnosti týkají základních prvků, jako jsou čipové sady nebo přijímače uzpůsobené pro systém Galileo, které usnadní rozvoj aplikací v různých odvětvích hospodářství. Toto financování by však nemělo ohrozit spuštění nebo provoz infrastruktury vznikající v rámci uvedených programů.

(10x)  Aby bylo možné zajistit konkurenceschopnost evropského kosmického odvětví v budoucnu, měl by tento program podporovat rozvoj vyspělých dovedností v oblastech souvisejících s vesmírem, jakož i vzdělávání a odbornou přípravu, a prosazovat rovné příležitosti, včetně rovnosti žen a mužů, s cílem plně využít potenciál občanů Unie v této oblasti.

(10b)  Infrastruktura vyhrazená pro tento program může vyžadovat další výzkum a inovace, které mohou být podporovány v rámci programu Horizont Evropa, s cílem dosáhnout soudržnosti s činnostmi Evropské kosmické agentury v této oblasti. Synergie s programem Horizont Evropa by měly zajistit, aby byly výzkumné a inovační potřeby kosmického odvětví pojmenovány a začleněny do procesu strategického plánování výzkumu a inovací. Kosmická data a služby, které program volně zpřístupňuje, budou využity k vývoji průlomových řešení prostřednictvím výzkumu a inovací, a to i v rámci programu Horizont Evropa, na podporu politických priorit Unie. Proces strategického plánování v rámci programu Horizont Evropa určí výzkumné a inovační činnosti, jež by měly využívat infrastruktur ve vlastnictví Unie, jako jsou Galileo, EGNOS a Copernicus. Výzkumné infrastruktury, zejména pozorovací sítě in situ, budou tvořit základní prvky infrastruktury pro pozorování in situ umožňující služby složky Copernicus.

(11)  Je důležité, aby Unie vlastnila veškeré hmotné a nehmotné prostředky vytvořené nebo vyvinuté prostřednictvím veřejných zakázek, které v rámci svého kosmického programu financuje. Aby se zajistilo plné respektování veškerých základních práv týkajících se vlastnictví, je třeba uzavřít se stávajícími vlastníky nezbytná ujednání. Tímto vlastnictvím Unie by neměla být dotčena možnost, aby Unie v souladu s tímto nařízením a v případech, kdy je to na základě posouzení jednotlivých případů považováno za vhodné, tento majetek zpřístupnila třetím stranám nebo ho zcizila.

(11a)  Aby se podpořilo co nejširší využívání služeb nabízených programem, bylo by vhodné zdůraznit, že data, informace a služby jsou poskytovány bez záruky, aniž jsou dotčeny povinnosti vyplývající z právně závazných ustanovení.

(11b)  Komise může při plnění některých svých úkolů, které nejsou regulačního rázu, případně, a je-li to nezbytné, využít technické pomoci některých externích subjektů. Tutéž technickou pomoc mohou při plnění úkolů, které jim byly svěřeny na základě tohoto nařízení, využívat i jiné subjekty zapojené do veřejné správy programu.

(12)  Toto nařízení stanoví finanční krytí programu, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(13)  Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů tento program přispěje k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosažení obecného cíle, aby 25 % rozpočtových výdajů EU podporovalo cíle v oblasti klimatu. Během přípravy a provádění programu budou určena příslušná opatření, jež budou znovu posouzena v souvislosti s příslušnými hodnoceními a postupy přezkumu.

(14)  ▌Příjmy pocházející ze složek programu by měla vybírat Unie, aby částečně kompenzovala předchozí investice, a tyto příjmy by měly sloužit k podpoře dosažení výsledků programu. Ze stejného důvodu by ve smlouvách uzavřených se subjekty soukromého sektoru mělo být možné stanovit mechanismus rozdělení těchto příjmů.

(15)  Vzhledem k tomu, že program je v zásadě financován Unií, měly by smlouvy na veřejné zakázky na činnosti financované z programu, uzavřené v rámci tohoto programu, splňovat pravidla Unie. V uvedeném kontextu by Unie měla rovněž odpovídat za vymezení cílů, které mají být v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek sledovány. Je třeba uvést, že finanční nařízení stanoví, že na základě výsledků předběžného posouzení se může Komise spoléhat na systémy a postupy osob nebo subjektů vynakládajících finanční prostředky Unie. V příslušné dohodě o finančním rámcovém partnerství nebo v dohodě o poskytnutí příspěvku je třeba vymezit konkrétní nezbytné úpravy těchto systémů a postupů, jakož i ujednání o prodloužení platnosti stávajících smluv.

(16)  Program využívá komplexní a neustále se vyvíjející technologie. Z využívání takových technologií plyne pro smlouvy na veřejné zakázky uzavírané v rámci tohoto programu nejistota a riziko, jelikož uvedené zakázky zahrnují dlouhodobé závazky k poskytování zařízení nebo služeb. Proto jsou vedle pravidel stanovených ve finančním nařízení zapotřebí zvláštní opatření týkající se veřejných zakázek. Mělo by tudíž být možné zakázku zadat formou rozdělení na podmíněné části, doplnit zakázku za určitých podmínek v rámci jejího plnění dodatkem nebo určit minimální úroveň subdodávek, zejména aby se umožnila účast malých a středních podniků a začínajících podniků. Z důvodů technologických nejistot, které jsou pro složky programu charakteristické, nemohou být ceny veřejných zakázek vždy přesně dopředu stanoveny, a proto by mělo být možné, aby byly smlouvy na zakázky uzavírány, aniž by byla stanovena pevná a definitivní cena, a aby obsahovaly ustanovení o ochraně finančních zájmů Unie.

(16a)  V zájmu podpory veřejné nabídky a inovací ve veřejném sektoru by program měl prosazovat využívání dat, informací a služeb programu na podporu vývoje individuálně uzpůsobených řešení ze strany odvětví a malých a středních podniků na místní a regionální úrovni prostřednictvím inovačních partnerství souvisejících s kosmickým odvětvím, jak je uvedeno v bodě 7 přílohy 1 finančního nařízení, což umožní pokrýt všechny etapy od vývoje až po zavádění do praxe a zadávání zakázek na individuálně uzpůsobená interoperabilní kosmická řešení pro veřejné služby.

(17)  Pro splnění cílů programu je důležité, aby bylo možné ve vhodných případech využít kapacit nabízených veřejnými a soukromými subjekty Unie činnými v oblasti vesmíru a aby bylo možné pracovat na mezinárodní úrovni se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi. Z tohoto důvodu je třeba stanovit možnost využívat všechny příslušné nástroje a metody řízení stanovené Smlouvou a finančním nařízením ▌ a společná zadávací řízení.

(18)  Konkrétněji u grantů zkušenosti ukázaly, že rozšiřování uživatelské základny, maximalizace využívání ze strany trhu a obecná informační činnost fungují lépe decentralizovaně, nežli když Komise uplatňuje přístup shora dolů. Poukázky, které jsou formou finanční podpory od příjemce grantu třetím stranám, patřily k opatřením s největší úspěšností u nových účastníků na trhu a malých a středních podniků. Omezoval je však strop pro finanční podporu uložený finančním nařízením. Tento strop by proto měl být v případě kosmického programu EU zvýšen, aby bylo možné udržet krok s rostoucím potenciálem tržních aplikací v kosmickém odvětví.

(19)  Druhy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinášet výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku neplnění. Přitom by se mělo zvážit využití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle [čl. 125 odst. 1] finančního nařízení.

(20)  Na tento program se vztahuje nařízení (EU, Euratom) [nové finanční nařízení] („finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

(21)  Podle [odkaz bude příslušným způsobem aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článku 88 rozhodnutí Rady …/…/EU] by měly být osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.

(22)  Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění a umožňují kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají rovněž ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť jejich dodržování je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z prostředků EU.

(23)  V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 2018/1046(2) (dále jen „finanční nařízení“), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95(3) a nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96(4) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371(5). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(24)  Třetí země, které jsou členy ▌ EHP ▌, se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou účastnit i na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, ▌úřadu ▌OLAF ▌, jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(25)  Řádná správa programu vyžaduje jasnou dělbu odpovědnosti a úkolů mezi jednotlivé zapojené subjekty, aby se zabránilo zbytečnému překrývání činností a omezila se překročení nákladů a zpoždění. Všichni aktéři správy programu by měli v oblasti své působnosti a v souladu se svými úkoly podporovat dosažení cílů programu.

(26)  Členské státy jsou v oblasti vesmíru aktivní již dlouho. Mají systémy, infrastrukturu, vnitrostátní agentury a subjekty související s vesmírem. Proto mohou k programu výrazně přispět, zejména k jeho provádění ▌. ▌S Unií mohou spolupracovat na podpoře služeb a aplikací programu ▌. Komise by mohla být schopna mobilizovat prostředky, které mají členské státy k dispozici, využívat jejich pomoci a s výhradou vzájemně dohodnutých podmínek by mohla ▌členské státy pověřit neregulatorními úkoly při provádění programu ▌. Dotčené členské státy by mimo to měly učinit veškerá nezbytná opatření k zajištění ochrany pozemních stanic nacházejících se na jejich územích. Kromě toho by členské státy a Komise měly společně a s příslušnými mezinárodními subjekty a regulačními orgány usilovat o zajištění toho, aby kmitočty nezbytné pro program byly dostupné a aby byly chráněny na takové úrovni, která umožní plný rozvoj a využívání aplikací, jež jsou na nabízených službách založeny, v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra(6).

(26a)  V určitých řádně odůvodněných situacích může agentura členským státům nebo skupině členských států svěřit konkrétní úkoly. Takové svěření konkrétních úkolů by se mělo omezit na činnosti, které agentura není schopna vykonávat sama, a neměla by jím být dotčena správa programu a přidělování úkolů vymezené v tomto nařízení.

(27)  Komisi, jako prosazovateli obecného zájmu Unie, náleží dohlížet na provádění programu, nést celkovou odpovědnost a propagovat jeho využití. Za účelem optimalizace zdrojů a pravomocí různých zúčastněných stran by Komise měla mít možnost určité úkoly přenést. Komise má navíc nejlepší předpoklady k tomu, aby stanovila hlavní požadavky nezbytné k provádění systémů a rozvoji služeb.

(28)  Posláním Agentury Evropské unie pro kosmický program („agentury“), která nahrazuje Agenturu pro evropský GNSS zřízenou nařízením (EU) č. 912/2010 a navazuje na ni, je přispívat k programu, zejména pokud jde o bezpečnostní akreditaci, jakož i rozvoj trhu a navazujících aplikací. Agentura by proto měla být pověřena určitými úkoly souvisejícími s těmito oblastmi. Zvláště v souvislosti s bezpečností a vzhledem ke svým zkušenostem v této oblasti by agentura měla být odpovědná za úkoly spojené s bezpečnostní akreditací pro všechna opatření Unie v kosmickém odvětví. Agentuře by na základě jejích pozitivních výsledků při podpoře užívání a zavádění systémů Galileo a EGNOS na trh měly být také svěřeny činnosti související s rozšiřováním základny uživatelů složek programu jiných než Galileo a EGNOS a činnosti týkající se rozvoje navazujících aplikací pro všechny složky programu. To by umožnilo využít úspor z rozsahu a poskytlo by to příležitost pro rozvoj aplikací na základě několika složek programu (integrované aplikace). Těmito činnostmi by však neměly být dotčeny činnosti týkající se služeb a rozšiřování uživatelské základny, které Komise svěřila pověřeným subjektům složky Copernicus. Pověření agentury rozvojem navazujících aplikací nebrání v rozvoji navazujících aplikací jiným pověřeným subjektům. Dále by měla vykonávat úkoly, které jí Komise svěří prostřednictvím jedné či více dohod o přiznání příspěvku na základě dohody o finančním rámcovém partnerství, které se vztahují na ▌ další zvláštní úkoly související s programem. V situaci, kdy Komise agenturu pověřuje úkoly, by měly být poskytnuty odpovídající lidské, administrativní a finanční zdroje.

(28a)  Složky Galileo a EGNOS jsou komplexní systémy, které vyžadují intenzivní koordinaci. Vzhledem k tomu, že Galileo a EGNOS jsou unijní složky, měl by tuto koordinaci provádět unijní orgán nebo instituce. Vzhledem k odborným znalostem, které agentura v minulých letech shromáždila, představuje právě ona nejvhodnější subjekt, který by měl koordinovat všechny provozní úkoly týkající se využívání těchto systémů, kromě mezinárodní spolupráce. Řízení provozu složek EGNOS a Galileo by proto mělo být svěřeno agentuře. Nicméně to neznamená, že by agentura měla všechny úkoly týkající se provozu těchto systémů vykonávat sama. Využít by mohla i odborných znalostí jiných subjektů, zejména Evropské kosmické agentury. To by se mělo týkat činností v souvislosti s rozvojem systémů, projektováním a vývojem částí pozemního segmentu a družic, které by měly být svěřeny Evropské kosmické agentuře. Přidělení úkolů jiným subjektům se řídí pravomocemi těchto subjektů a mělo by se vyvarovat zdvojování práce.

(29)  Evropská kosmická agentura je mezinárodní organizací s rozsáhlými odbornými znalostmi v oblasti vesmíru, která v roce 2004 uzavřela s Evropským společenstvím rámcovou dohodu. Je tudíž důležitým partnerem při provádění programu, se kterým je třeba navázat ▌ odpovídající vztahy. V tomto ohledu a v souladu s finančním nařízením by Komise měla uzavřít s Evropskou kosmickou agenturou a agenturou dohodu o finančním rámcovém partnerství, která upraví veškeré finanční vztahy mezi Komisí, agenturou a Evropskou kosmickou agenturou a zajistí jejich soudržnost a soulad s rámcovou dohodou uzavřenou mezi Evropským společenstvím a Evropskou kosmickou agenturou, zejména s článkem 2 a 5 této dohody. Jelikož však Evropská kosmická agentura není institucí Unie a nevztahuje se na ni právo Unie, je nezbytné, aby Evropská kosmická agentura přijala vhodná opatření pro zajištění ochrany zájmů Unie a jejích členských států, a pokud jde o plnění rozpočtu, aby úkoly jí svěřené byly v souladu s rozhodnutími, která přijala Komise. Dohoda by měla rovněž obsahovat všechna ustanovení nezbytná pro ochranu finančních zájmů Unie.

(30)  Fungování střediska SATCEN jako evropské autonomní kapacity poskytující přístup k informacím a službám, které jsou výsledkem využívání příslušných kosmických prostředků a doplňujících dat, již bylo uznáno v rámci provádění rozhodnutí č. 541/2014/EU.

(31)  Za účelem strukturálního zasazení uživatelského zastoupení do správy složky GOVSATCOM a sdružení potřeb uživatelů a požadavků napříč hranicemi mezi státy a civilní a vojenskou sférou mohou příslušné subjekty Unie s těsnými vazbami na uživatele, např. Evropská obranná agentura, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, Evropská agentura pro námořní bezpečnost, Evropská agentura pro kontrolu rybolovu, Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva, útvar schopnosti vojenského plánování a vedení / útvar schopnosti civilního plánování a vedení a středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události, ▌ zastávat koordinační úlohu pro zvláštní skupiny uživatelů. Na sdružené úrovni by agentura měla koordinovat uživatelské aspekty pro civilní ▌ uživatelské skupiny a mohou monitorovat provozní využívání, poptávku, soulad s požadavky a vývoj potřeb a požadavků.

(32)  Vzhledem k významu činností souvisejících s vesmírem pro hospodářství Unie a životy občanů Unie, charakteru dvojího užití systémů a aplikacím založeným na uvedených systémech by dosažení a zachování vysokého stupně bezpečnosti mělo být jednou z hlavních priorit programu, zejména za účelem ochrany zájmů Unie a jejích členských států, a to i v souvislosti s utajovanými a jinými citlivými neutajovanými informacemi.

(33)  Aniž jsou dotčeny výsady členských států v oblasti národní bezpečnosti, Komise a vysoký představitel, vždy ve své příslušné oblasti působnosti, by měli zajistit bezpečnost programu v souladu s tímto nařízením a v příslušných případech s rozhodnutím Rady 201x/xxx/SZBP(7).

(33a)  Vzhledem ke specifickým odborným znalostem ESVČ a k jejím pravidelným kontaktům se správními orgány třetích zemí a mezinárodními organizacemi může být ESVČ Komisi nápomocna při provádění některých jejích úkolů týkajících se bezpečnosti programu v oblasti vnějších vztahů v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU.

(34)  Aniž je dotčena výhradní odpovědnost členských států v oblasti národní bezpečnosti, jak stanoví čl. 4 odst. 2 SEU, ani právo členských států chránit podstatné zájmy své bezpečnosti v souladu s článkem 346 SFEU, měla by být v zájmu bezproblémového provádění programu zřízena zvláštní správa bezpečnosti. Tato správa ▌ by se měla zakládat na třech hlavních zásadách. Zaprvé je nezbytně nutné, aby byly v co největší míře zohledněny rozsáhlé a jedinečné zkušenosti členských států v oblasti bezpečnosti. Zadruhé, aby se předešlo střetům zájmů a jakýmkoli nedostatkům při uplatňování bezpečnostních pravidel, musí být provozní funkce odděleny od funkcí týkajících se bezpečnostní akreditace. Zatřetí subjekt odpovědný za řízení všech složek programu nebo jejich části má rovněž nejlepší předpoklady pro to, aby řídil bezpečnost úkolů, jež mu byly svěřeny. Bezpečnost programu se bude řídit zkušenostmi nabytými v minulých letech při provádění složek Galileo, EGNOS a Copernicus. Řádná správa bezpečnosti rovněž vyžaduje, aby úlohy byly vhodným způsobem rozděleny mezi různé aktéry. Vzhledem k tomu, že za program je odpovědná Komise ▌, aniž jsou dotčeny výsady členských států v oblasti národní bezpečnosti, měla by určit obecné bezpečnostní požadavky použitelné pro jednotlivé složky programu.

(34x)  Kybernetická bezpečnost evropských kosmických infrastruktur, ať už pozemních, nebo kosmických, je klíčem k zajištění kontinuity provozu systémů a kontinuity služeb. Při stanovování bezpečnostních požadavků by proto měla být řádně zohledněna potřeba chránit systémy a jejich služby před kybernetickými útoky, včetně využívání nových technologií.

(34a)  Po provedení analýzy rizik a hrozeb by Komise případně měla určit strukturu pro monitorování bezpečnosti. Tímto orgánem monitorujícím bezpečnost by měl být subjekt, který reaguje na pokyny vypracované v rámci působnosti rozhodnutí 201x/xxx/SZBP. V případě složky Galileo by se mělo jednat o bezpečnostní středisko systému Galileo. Pokud jde o provádění rozhodnutí 20xx/xxx/SZBP, omezí se úloha rady pro bezpečnostní akreditaci na poskytování vstupů souvisejících s bezpečnostní akreditací systému Radě a/nebo vysokému představiteli.

(35)  S ohledem na jedinečnost a složitost programu a jeho vazby s bezpečností by se v případě bezpečnostní akreditace mělo postupovat podle uznávaných a zavedených zásad. Proto je nezbytné, aby se činnosti v oblasti bezpečnostní akreditace prováděly na základě kolektivní odpovědnosti za bezpečnost Unie a jejích členských států úsilím o dosažení konsensu a zapojení všech, jichž se otázka bezpečnosti týká, a aby byl zaveden postup pro soustavné monitorování rizik. Rovněž je nezbytně nutné, aby byla technická stránka činností v oblasti bezpečnostní akreditace svěřena odborníkům, kteří mají řádnou kvalifikaci v oblasti akreditace komplexních systémů a kteří prošli bezpečnostní prověrkou na odpovídající úrovni.

(35x)  S utajovanými informacemi EU se zachází v souladu s bezpečnostními pravidly stanovenými v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 a rozhodnutí Rady 2013/488/EU. V souladu s rozhodnutím Rady musí členské státy dodržovat zásady a minimální standardy v něm stanovené, aby se pro utajované informace EU zajistila rovnocenná ochrana.

(36)  Aby se zajistila bezpečná výměna informací, měly by být uzavřeny vhodné dohody, které zajistí ochranu utajovaných informací EU poskytovaných třetím zemím a mezinárodním organizacím v rámci programu ▌.

(37)  Jedním z hlavních cílů programu je zajištění bezpečnosti a strategické autonomie Unie, posílení její schopnosti jednat v řadě odvětví, zejména v oblasti bezpečnosti, a využití možností, které pro bezpečnost Unie a jejích členských států vesmír nabízí. Tento cíl vyžaduje přísná pravidla pro způsobilost subjektů, které se mohou účastnit činností financovaných v rámci programu, jež vyžadují přístup k utajovaným informacím EU nebo k citlivým neutajovaným informacím.

(37a)  V souvislosti s programem existují některé informace, které sice nejsou utajované, ale je třeba s nimi zacházet v souladu s již platnými akty nebo vnitrostátním právem, pravidly a předpisy, a to i prostřednictvím omezení jejich šíření.

(38)  Stále více klíčových hospodářských odvětví, zejména doprava, telekomunikace, zemědělství a energetika, čím dál tím více využívá systémy družicové navigace a pozorování Země. Program by měl využívat synergií mezi těmito odvětvími a současně přihlížet k přínosu, který mají pro tato odvětví kosmické technologie, podporovat vývoj kompatibilního vybavení a prosazovat vypracování příslušných norem a osvědčení. Rovněž narůstají synergie mezi kosmickými činnostmi a činnostmi spojenými s bezpečností a obranou Unie a jejích členských států. Plná kontrola družicové navigace by proto měla Unii zaručit technologickou nezávislost, a to i v dlouhodobějším horizontu, pokud jde o součásti zařízení infrastruktury, a zajistit její strategickou autonomii.

(39)  Cílem systému Galileo je zřídit a provozovat první globální infrastrukturu družicové navigace a určování polohy, která je navržena speciálně pro civilní účely a již mohou využívat nejrůznější veřejné a soukromé subjekty v Evropě i ve světě. Systém Galileo funguje nezávisle na dalších stávajících či budoucích systémech, čímž přispívá mimo jiné ke strategické autonomii Unie. Druhá generace systému by měla být postupně zavedena před rokem 2030, nejprve s omezenou provozní kapacitou.

(40)  Cílem systému EGNOS je zlepšit kvalitu otevřených signálů ze stávajících globálních systémů družicové navigace, zejména otevřených signálů vydávaných systémem Galileo. Služby poskytované systémem EGNOS by měly přednostně pokrýt území členských států nacházející se v Evropě, k němuž se pro tyto účely řadí i Kypr, Azory, Kanárské ostrovy a Madeira, a to do konce roku 2026. V oblasti letectví by výhod systému EGNOS měla všechna uvedená území využívat pro účely letových navigačních služeb, a to pro všechny úrovně výkonnosti, které systém EGNOS podporuje. Geografické pokrytí služeb poskytovaných systémem EGNOS by mohlo být rozšířeno do dalších oblastí světa, pokud je to technicky proveditelné, a v případě služby pro zajištění bezpečnosti života na základě mezinárodních dohod. Aniž je dotčeno nařízení (EU) 2018/1139 a nezbytné monitorování kvality služeb poskytovaných systémem Galileo pro účely letectví, je třeba mít na paměti, že ačkoli signály vydávané systémem Galileo lze účinně využívat pro snazší určení polohy letadla, a to ve všech fázích letu, prostřednictvím nezbytného systému zesílení signálu (místní, regionální, palubní avioniky), mohou být v Evropě služby uspořádání letového provozu (ATM) a letové navigační služby (ANS) tvořeny pouze místními nebo regionálními systémy zesílení signálu, jako je EGNOS. Služba pro zajištění bezpečnosti života systému EGNOS by měla být poskytována v souladu s platnými normami ICAO.

(41)  Je nezbytně nutné zajistit udržitelnost systémů Galileo a EGNOS a kontinuitu, dostupnost, přesnost, spolehlivost a bezpečnost jejich služeb. V kontextu měnícího se prostředí a rychle se vyvíjejícího trhu by měl jejich rozvoj též pokračovat a měly by být připravovány nové generace těchto systémů, včetně vývoje souvisejícího kosmického a pozemního segmentu.

(43)  Termín „obchodní služba“ použitý v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich využití a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 876/2002 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008(8) již není s ohledem na vývoj uvedené služby vyhovující. Namísto něj byly určeny dvě samostatné služby, konkrétně vysoce přesná služba a služba ověření pravosti(9).

(44)  V zájmu optimalizace využití poskytovaných služeb by služby poskytované systémy Galileo a EGNOS měly být slučitelné a interoperabilní mezi sebou, a to i na uživatelské úrovni, a pokud možno s ostatními systémy družicové navigace a s klasickými prostředky rádiové navigace, pokud je taková slučitelnost nebo interoperabilita uvedena v určité mezinárodní dohodě a aniž by tím byl dotčen cíl strategické autonomie Unie.

(45)  S ohledem na význam, jaký má pro systémy Galileo a EGNOS jejich pozemní infrastruktura, a na její dopad na bezpečnost těchto systémů by umístění této infrastruktury měla určit Komise. Pozemní infrastruktura systémů by i nadále měla být zaváděna na základě otevřeného a transparentního procesu, do kterého by ve vhodných případech mohla být zapojena agentura, a to na základě oblasti její působnosti.

(46)  Za účelem maximalizace socioekonomických přínosů systémů Galileo a EGNOS a za současného přispění ke strategické autonomii Unie, zejména v citlivých odvětvích a v oblasti bezpečnosti a zabezpečení, by se ▌využívání služeb poskytovaných systémy EGNOS a Galileo v jiných politikách Unie mělo podporovat také regulačními prostředky, je-li to odůvodněné a přínosné. Důležitou součástí procesu jsou rovněž opatření na podporu využívání těchto služeb ve všech členských státech.

(47)  Složka Copernicus by měla zajistit autonomní přístup k environmentálním poznatkům a klíčovým technologiím pro pozorování Země a geoinformační služby, díky čemuž by podpořila Unii v tom, aby docílila nezávislého rozhodování a jednání mimo jiné v oblastech životního prostředí, změny klimatu, mořského prostředí, námořní činnosti, zemědělství a rozvoje venkova, zachování kulturního dědictví, civilní ochrany, pozemního monitorování a monitorování infrastruktury, bezpečnosti a digitální ekonomiky.

(47b)  Složky programu by měly stimulovat uplatňování digitálních technologií v kosmických systémech, distribuci dat a služeb a v navazujícím vývoji. V této souvislosti by měla být zvláštní pozornost věnována iniciativám a opatřením, které navrhla Komise ve svém sdělení ze dne 14. září 2016 nazvaném „Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské gigabitové společnosti“ a ve sdělení ze dne 14. září 2016 nazvaném „Akční plán 5G pro Evropu“.

(48)  Složka Copernicus by měla vycházet z činností a úspěchů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014(10), kterým se zavádí program Unie pro pozorování a monitorování Země (Copernicus), jakož i nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2010 o Evropském programu monitorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech(11), kterým se zřizuje předchozí program pro Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES) a stanoví pravidla pro provádění jeho počátečních provozních činností, ▌měla by zajistit kontinuitu s těmito činnostmi a úspěchy a posílit je s přihlédnutím k posledním trendům ve výzkumu, technologickému pokroku a inovacím ovlivňujícím oblast pozorování Země, jakož i k vývoji analýz dat velkého objemu a umělé inteligence a souvisejícím strategiím a iniciativám na úrovni Unie(12). Pokud jde o vývoj nových prostředků, Komise by měla úzce spolupracovat s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou, organizací EUMETSAT a případně i dalšími subjekty, které vlastní příslušné prostředky ve vesmíru a prostředky in situ. V co největší možné míře by měla využívat kapacity pro pozorování z vesmíru členských států, Evropské kosmické agentury, organizace EUMETSAT(13), jakož i dalších subjektů, včetně obchodních iniciativ v Evropě, a tím také přispívat k rozvoji životaschopného komerčního kosmického odvětví v Evropě. Je-li to proveditelné a vhodné, měla by také využívat dostupných dat in situ a pomocných dat poskytovaných zejména členskými státy v souladu se směrnicí 2007/2/ES(14). Komise by měla spolupracovat s členskými státy a Evropskou agenturou pro životní prostředí, aby se zajistil efektivní přístup a využívání souborů dat in situ pro složku Copernicus.

(49)  Složka Copernicus by měla být prováděna v souladu s cíli směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru pozměněné směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU ze dne 26. června 2013, kterou se mění směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru(15), kterými jsou zejména transparentnost, vytvoření podmínek, které přispívají k rozvoji služeb, a přispívání k hospodářskému růstu a vytváření pracovních míst v Unii. Data složky Copernicus a informace složky Copernicus by měly být dostupné volně a bez omezení.

(49a)  Plný potenciál složky Copernicus, pokud jde o společnost a hospodářství Unie, by měl být zcela uvolněn nad rámec přímých příjemců prostřednictvím intenzivnějších opatření týkajících se rozšiřování uživatelské základy, což vyžaduje další kroky k tomu, aby údaje mohly být využívány nespecialisty, čímž by došlo ke stimulaci růstu, vytváření pracovních míst a předávání znalostí.

(50)  Složka Copernicus je programem, který vychází z uživatelských potřeb. Její rozvoj by se měl tudíž zakládat na vyvíjejících se požadavcích hlavních uživatelů složky Copernicus a současně by měl rovněž zohledňovat nově vznikající veřejné či soukromé uživatelské skupiny. Složka Copernicus by měla vycházet z analýzy možností, jak uspokojovat vyvíjející se potřeby uživatelů, včetně těch, které se týkají provádění, a monitorování politik Unie, jež vyžadují trvalé a účinné zapojení uživatelů, zejména pokud jde o definování a validaci požadavků.

(51)  Copernicus je již v provozu. Proto je důležité zajistit kontinuitu infrastruktury a služeb, které jsou již zavedeny, při současné adaptaci na měnící se potřeby uživatelů, tržní prostředí, především na nástup soukromých subjektů v oblasti vesmíru („New Space“) a sociálně politický vývoj vyžadující rychlou reakci. To vyžaduje rozvoj funkční struktury složky Copernicus, aby se lépe zohlednil posun od první fáze provozních služeb k poskytování pokročilých a cílenějších služeb novým uživatelským skupinám a posílení navazujících trhů s přidanou hodnotou. Za tímto účelem by její další provádění mělo uplatňovat přístup sledující datový hodnotový řetězec, tj. získávání dat, zpracování, distribuce a využívání dat a informací, činnosti rozšiřování trhu uživatelů a budování kapacit, zatímco proces strategického plánování v rámci programu Horizont Evropa určí výzkumné a inovační činnosti, které by měly složku Copernicus využívat.

(52)  S ohledem na získávání dat by činnosti v rámci složky Copernicus měly mít za cíl dokončení a údržbu stávající kosmické infrastruktury, přípravu dlouhodobé výměny družic na konci jejich životnosti, jakož i zahájení nových misí zaměřených zejména na nové pozorovací systémy s cílem pomoci řešit výzvu globální změny klimatu (např. monitorování antropogenních emisí CO2 a jiných skleníkových plynů). Činnosti v rámci složky Copernicus by měly rozšířit pokrytí globálního monitorování polárních regionů a podporovat zajištění dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí, povinné monitorování životního prostředí a podávání zpráv a inovativní environmentální aplikace v zemědělství, řízení lesních, vodních a mořských zdrojů a v oblasti kulturního dědictví (např. pro monitorování plodin, vodohospodářství a lepší monitorování požárů). Při tom by měla složka Copernicus aktivovat a maximálně využít investice provedené v rámci předchozího období financování (2014–2020), včetně investic členských států, ESA a organizace EUMETSAT, a současně by měla prozkoumat nové provozní a obchodní modely pro další doplnění kapacit složky Copernicus. Složka Copernicus by mohla rovněž stavět na úspěšných partnerstvích s členskými státy, aby v rámci vhodných mechanismů správy dále rozvíjela svůj bezpečnostní rozměr, a reagovala tak na vyvíjející se potřeby uživatelů v oblasti bezpečnosti.

(53)  V rámci funkce zpracování dat a informací by měla složka Copernicus zajistit dlouhodobou udržitelnost a další vývoj ▌ služeb složky Copernicus poskytujících informace za účelem uspokojení potřeb veřejného sektoru a potřeb vyplývajících z mezinárodních závazků Unie a za účelem maximalizace příležitostí pro komerční využití. Složka Copernicus by měla zejména na místní, celostátní, evropské i celosvětové úrovni přinášet informace o složení atmosféry a kvalitě ovzduší; informace o stavu a dynamice oceánů; informace na podporu monitorování pevniny a ledu přispívající k provádění místních, celostátních a unijních politik; informace na podporu přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování; geoprostorové informace na podporu zvládání mimořádných událostí, mimo jiné prostřednictvím prevence, zajištění dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí a civilní bezpečnosti, včetně podpory vnější činnosti Unie. Komise by měla určit odpovídající smluvní ujednání, která posílí udržitelnost poskytování služeb.

(54)  Při provádění služeb složky Copernicus by se Komise měla opírat o příslušné subjekty, příslušné agentury Unie, uskupení nebo konsorcia vnitrostátních subjektů, nebo o kterýkoli jiný příslušný subjekt, který je potenciálně způsobilý pro dohodu o přiznání příspěvku. Při výběru těchto subjektů by Komise měla zajistit, aby nedošlo k přerušení provozních činností a poskytování služeb a aby, jde-li o bezpečnostně citlivá data, dotčené subjekty měly v souvislosti se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou (SZBP) a zejména se společnou bezpečnostní a obrannou politikou (SBOP) kapacity v oblasti včasného varování a monitorování krizí. V souladu s článkem 154 finančního nařízení jsou osoby a subjekty pověřené vynakládáním finančních prostředků Unie povinny dodržovat zásadu zákazu diskriminace vůči všem členským státům; tato zásada by měla být zajištěna prostřednictvím příslušných dohod o přiznání příspěvku týkajících se poskytování služeb složky Copernicus.

(55)  Provádění služeb složky Copernicus by mělo usnadňovat veřejné využívání služeb, neboť uživatelé by mohli předvídat dostupnost a vývoj služeb, jakož i spolupráci s členskými státy a dalšími stranami. Za tímto účelem by Komise a její pověřené subjekty poskytující služby měly úzce spolupracovat s hlavními skupinami uživatelů v Evropě na dalším vývoji služeb složky Copernicus a informačního portfolia, aby se zajistilo, že budou uspokojeny vyvíjející se potřeby veřejného sektoru a politiky, a bude tak možné maximalizovat využívání dat pozorování Země. Komise a členské státy by spolu měly v případě složky Copernicus spolupracovat za účelem vývoje složky in situ a usnadnění integrace souborů dat in situ do souborů kosmických dat pro modernizované služby složky Copernicus.

(55a)  Politika bezplatného, plného a otevřeného přístupu k datům uplatňovaná složkou Copernicus byla vyhodnocena jako jeden z nejúspěšnějších prvků provádění této složky a vytvořila silnou poptávku po jejích datech a informacích, čímž se složka Copernicus stala jedním z největších poskytovatelů dat z pozorování Země. Existuje jasná potřeba zaručit dlouhodobou a jistou kontinuitu bezplatného, plného a otevřeného poskytování dat a měl by být zachován přístup k těmto datům, aby bylo možné uskutečnit ambiciózní cíle stanovené v kosmické strategii pro Evropu (2016). Data složky Copernicus jsou vytvářena v prvé řadě ku prospěchu evropských občanů a tím, že jsou tato data volně dostupná, se pro podniky a akademické pracovníky v EU celosvětově maximalizují příležitosti ke spolupráci, které spoluvytvářejí účinný evropský kosmický ekosystém. Pokud by měl být přístup k datům a informacím složky Copernicus jakkoli omezen, mělo by to být v souladu s datovou politikou složky Copernicus stanovenou v tomto nařízení a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1159/2013.

(56)  Data a informace vyprodukované v rámci složky Copernicus by měly být za odpovídajících podmínek a omezení plně, volně a bezplatně zpřístupněny s cílem podpořit jejich využívání a sdílení a posílit evropské trhy v oblasti pozorování Země, zejména navazující odvětví, a tím umožnit růst a vytváření pracovních míst v Unii. Takové poskytování by mělo i nadále přinášet data a informace s vysokou úrovní konzistentnosti, kontinuity, spolehlivosti a kvality. To vyžaduje rozsáhlý a uživatelsky vstřícný přístup k datům a informacím složky Copernicus a jejich zpracovávání a využívání na různých úrovních včasnosti, a z toho důvodu by Komise měla i nadále uplatňovat integrovaný přístup, jak na úrovni EU, tak i na úrovni členských států, který též umožňuje integraci s dalšími zdroji dat a informací. Komise by proto měla přijmout nezbytná opatření s cílem zajistit, aby data a informace vyprodukované v rámci složky Copernicus byly snadno a účinně dostupné a použitelné, zejména tím, že budou propagovány služby přístupu k datům a informacím (DIAS) v členských státech, a pokud možno tím, že bude podporována interoperabilita mezi stávajícími evropskými složkami infrastruktury v oblasti dat z pozorování Země, s cílem vytvářet synergie s jejich prostředky za účelem maximalizace a posílení využívání dat a informací složky Copernicus trhem.

(57)  Komise by měla spolupracovat s poskytovateli dat na tom, aby byly uzavřeny dohody o licenčních podmínkách pro data třetích stran s cílem usnadnit jejich využívání v rámci složky Copernicus v souladu s tímto nařízením a příslušnými právy třetích stran. Jelikož některá data a informace složky Copernicus, včetně obrazových dat vysokého rozlišení, mohou mít dopad na bezpečnost Unie nebo jejích členských států, mohou být v řádně odůvodněných případech přijata opatření, jimiž bude rizikům a hrozbám pro bezpečnost Unie nebo jejích členských států zamezeno.

(58)  Ustanovení právních aktů přijatých podle dřívějších nařízení bez data konce platnosti by měla zůstat v platnosti, nejsou-li v rozporu s novým nařízením. To se týká zejména nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1159/2013, které stanoví registrační a licenční podmínky pro uživatele GMES a určuje kritéria pro omezení přístupu ke zvláštním údajům GMES a informacím služeb GMES(16).

(59)  Za účelem propagace a usnadnění používání dat pozorování Země a technologií pro toto pozorování ze strany místních, regionálních nebo vnitrostátních orgánů, malých a středních podniků, vědců a výzkumných pracovníků je třeba prostřednictvím činností zaměřených na rozšiřování uživatelské základny podporovat zvláštní sítě pro distribuci dat složky Copernicus, jejichž součástí jsou vnitrostátní a regionální orgány, jako např. Copernicus Relays a Copernicus Academies. Za tímto účelem by Komise a členské státy měly usilovat o vytvoření užších vazeb mezi složkou Copernicus a unijními a vnitrostátními politikami, aby se podpořila poptávka po komerčních aplikacích a službách a podniky, zvláště malé a střední podniky a začínající podniky, měly možnost vyvíjet aplikace založené na datech a informacích složky Copernicus, s cílem rozvíjet v Evropě konkurenceschopný ekosystém dat pozorování Země.

(60)  V mezinárodní oblasti by měla složka Copernicus poskytovat přesné a spolehlivé informace pro spolupráci s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a na podporu vnější politiky a politiky rozvojové spolupráce Unie. Složka Copernicus by měla být považována za evropský příspěvek ke Globální soustavě systémů pozorování Země (GEOSS), Výboru pro družice k pozorování Země (CEOS), konferenci smluvních stran (COP) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) z roku 1992, dosažení cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů a sendajskému rámci pro snižování rizika katastrof. Měla by zavést nebo udržovat vhodnou spolupráci s příslušnými odvětvovými orgány OSN a Světovou meteorologickou organizací.

(61)  Komise by se při provádění složky Copernicus měla ve vhodných případech opírat o evropské mezinárodní organizace, s nimiž již navázala partnerství, a to zejména o Evropskou kosmickou agenturu, pro účely vývoje, koordinace, provádění a vývoje kosmických složek a případně přístupu k datům třetích stran, a pokud to již neprovádějí jiné subjekty, i provozování zvláštních misí. Kromě toho by se Komise měla opírat o organizaci EUMETSAT pro účely provozování zvláštních misí nebo jejich částí a případně pro účely přístupu k datům z přispěvatelských misí v souladu s jejími odbornými znalostmi a mandátem.

(61a)  V oblasti služeb by Komise měla vhodným způsobem těžit ze zvláštních kapacit poskytovaných agenturami Unie, jako je Evropská agentura pro životní prostředí, Evropská agentura pro námořní bezpečnost, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, Satelitní středisko Evropské unie SATCEN a z evropských investic, které již byly vynaloženy na služby monitorování mořského prostředí prostřednictvím Mercator Ocean. V oblasti bezpečnosti se bude společně s vysokým představitelem usilovat o komplexní přístup na úrovni Unie. Společné výzkumné středisko (JRC) Komise bylo od počátku iniciativy GMES aktivně zapojeno a podpořilo vývoj pro systém Galileo a kosmické počasí. Podle nařízení (EU) č. 377/2014; JRC řídí službu programu Copernicus na podporu krizového řízení a globální složku služby monitorování území; přispívá k přezkumu kvality a vhodnosti pro daný účel údajů a informací a k budoucímu vývoji. Komise by se měla i nadále opírat o vědecko-technické poradenství JRC pro účely provádění programu.

(62)  V návaznosti na žádosti Evropského parlamentu a Rady Unie prostřednictvím rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru, zřídila rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru (SST). Kosmické smetí se stalo závažnou hrozbou pro zabezpečení, bezpečnost a udržitelnost činností ve vesmíru. Složka SST má proto zásadní význam pro zachování kontinuity složek programu a jejich přispění k politikám Unie. Snahou předcházet síření kosmického smetí SST přispívá k zajištění udržitelného a zaručeného přístupu do vesmíru, který je globálním společným cílem, a jeho využití. V této souvislosti by SST rovněž mohla podpořit přípravu projektů „čištění“ oběžné dráhy Země.

(63)  Složka SST by měla dále rozvíjet výkonnost a autonomii kapacit SST. Za tímto účelem by mělo dojít k zavedení autonomního evropského katalogu kosmických objektů, vycházejícího z dat ze sítě senzorů SST. V případě potřeby by Unie mohla zvážit, zda některé své údaje zpřístupní pro komerční, nekomerční a výzkumné účely. Složka SST by měla rovněž i nadále podporovat provoz a poskytování služeb SST. Vzhledem k tomu, že služby SST ▌vychází z potřeb uživatelů, měl by být zaveden vhodný mechanismus pro sběr požadavků uživatelů, včetně těch, jež se týkají bezpečnosti a přenosu relevantních informací pro veřejné orgány a od nich s cílem zlepšit účinnost systému a přitom respektovat vnitrostátní bezpečnostní politiky.

(64)  Poskytování služeb SST by mělo být založeno na spolupráci mezi Unií a členskými státy a na využívání stávajících i budoucích vnitrostátních odborných poznatků a prostředků, včetně těch, které budou vypracovány prostřednictvím Evropské kosmické agentury nebo Unií. Mělo by být možné poskytovat finanční podporu pro rozvoj nových senzorů SST. Vzhledem k citlivé povaze SST by kontrola nad národními senzory a jejich provoz, údržba a obnova a zpracování údajů, na jejichž základě jsou služby SST poskytovány, měly být ponechány v odpovědnosti zúčastněných členských států.

(65)  Členské státy s odpovídajícím vlastnictvím kapacit SST nebo přístupem k nim by měly být schopny účastnit se poskytování služeb SST. Mělo by se mít za to, že zúčastněné členské státy v konsorciu SST zřízeném podle rozhodnutí č. 541/2014/EU tato kritéria splňují. Uvedené členské státy by měly předložit jeden společný návrh a prokázat soulad s dalšími prvky souvisejícími s provozním nastavením. ▌ Pro výběr a organizaci zúčastněných členských států by měla být stanovena vhodná pravidla.

(65a)  Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci, s cílem definovat podrobné postupy a prvky k zahájení účasti členských států. Pokud nebyl předložen žádný společný návrh nebo pokud se Komise domnívá, že tento návrh není v souladu se stanovenými kritérii, může Komise zahájit druhý krok pro účast členských států. Postupy a prvky pro tento druhý krok by měly definovat oběžné dráhy, které mají být pokryty, a zohlednit potřebu maximalizovat účast členských států na poskytování služeb SST. Pokud tyto postupy a prvky stanoví možnost, aby Komise vybrala několik návrhů na pokrytí všech oběžných drah, měly by být rovněž poskytnuty vhodné mechanismy koordinace mezi skupinami členských států a účinné řešení pro pokrytí všech služeb SST.

(66)  Jakmile bude složka SST vytvořena, měla by dodržovat zásadu doplňkovosti činností a kontinuity služeb SST vysoké kvality vycházejících z potřeb uživatelů a měla by se zakládat na nejlepších odborných znalostech. Složka SST by proto měla zamezit zbytečnému zdvojování úsilí. Jakékoli nadbytečné kapacity by měly ▌ zajistit kontinuitu, kvalitu a spolehlivost služeb SST. Činnosti odborných týmů by měly pomoci tomuto zbytečnému zdvojování úsilí zabránit.

(67)  Navíc by složka SST měla rovněž usnadňovat stávající zmírňující opatření, jako například pokyny pro snižování množství kosmického smetí vydané Výborem OSN pro mírové využívání kosmického prostoru (COPUOS) a návrh pokynů pro dlouhodobou udržitelnost činností ve vesmíru, nebo další iniciativy, aby se zajistila bezpečnost, zabezpečení a udržitelnost činností ve vesmíru. V zájmu snížení rizika kolize by složka SST rovněž usilovala o synergie s iniciativami pro aktivní odstraňování kosmického smetí a opatření pro jeho neutralizaci. Složka SST by měla přispět k zajištění mírového využití a průzkumu vesmíru. Nárůst činností ve vesmíru může mít dopad na mezinárodní iniciativy v oblasti řízení kosmického provozu. Unie by měla tento vývoj monitorovat a může jej zohlednit v souvislosti s přezkumem stávajícího víceletého finančního rámce v polovině období.

(68)  Složka SST a oblasti kosmického počasí a činnosti blízkozemních těles by měly zohledňovat spolupráci s mezinárodními partnery, především se Spojenými státy americkými, mezinárodními organizacemi a dalšími třetími stranami, zejména za účelem předcházení kolizím ve vesmíru, prevence šíření kosmického smetí a zvýšení připravenosti na vlivy mimořádných jevů kosmického počasí a blízkozemních těles.

(69)  Bezpečnostní výbor Rady doporučil vytvořit strukturu řízení rizik, která by zajistila řádné zohlednění otázek bezpečnosti dat při provádění rozhodnutí č. 541/2014/EU. Za tímto účelem a s ohledem na již vykonanou práci by měly být zúčastněnými členskými státy vytvořeny vhodné struktury a postupy řízení rizik.

(70)  Mimořádné a významné jevy kosmického počasí mohou ohrozit bezpečnost občanů a narušit provozní činnosti kosmické a pozemní infrastruktury. Proto by v rámci programu měla být zřízena dílčí složka týkající se kosmického počasí s cílem posuzovat rizika spojená s kosmickým počasím a odpovídající potřeby uživatelů, zvyšovat povědomí o rizicích spojených s kosmickým počasím, zajistit poskytování služeb kosmického počasí vycházejících z potřeb uživatelů a zlepšovat kapacity členských států produkovat službu kosmického počasí. Komise by měla stanovit priority ohledně odvětví, jimž mají být operační služby kosmického počasí poskytovány, s ohledem na potřeby uživatelů, rizika a technologickou připravenost. V dlouhodobém horizontu mohou být zohledněny potřeby dalších odvětví. Poskytování služeb na úrovni Unie v souladu s potřebami uživatelů bude vyžadovat cílené, koordinované a nepřetržité činnosti v oblasti výzkumu a vývoje na podporu rozvoje služeb kosmického počasí. Poskytování služeb kosmického počasí by mělo vycházet ze stávajících vnitrostátních a unijních kapacit a mělo by umožňovat širokou účast členských států, evropských a mezinárodních organizací a zapojení soukromého sektoru.

(71)  Bílá kniha Komise o budoucnosti Evropy(17), Římské prohlášení hlav států a předsedů vlád 27 členských států EU(18) a několik usnesení Evropského parlamentu připomínají, že EU hraje důležitou úlohu při zajišťování bezpečné, zabezpečené a odolné Evropy, která dokáže řešit výzvy, jakými jsou například regionální konflikty, terorismus, kybernetické hrozby a rostoucí migrační tlaky. Bezpečný a zaručený přístup k družicovým komunikacím je nezbytným nástrojem pro aktéry v oblasti bezpečnosti a sdružování a sdílení tohoto klíčového bezpečnostního zdroje na úrovni Unie posiluje Unii, která chrání své občany.

(72)  Evropská rada z 19.–20. prosince 2013(19) ve svých závěrech uvítala přípravy v oblasti družicové komunikace na další generaci družicové komunikace v rámci státní správy (GOVSATCOM) prostřednictvím úzké spolupráce mezi členskými státy, Komisí a Evropskou kosmickou agenturou. Složka GOVSATCOM též byla označena za jeden z prvků Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie z června 2016. Složka GOVSATCOM by měla přispět k reakci EU na hybridní hrozby, poskytovat podporu námořní strategii EU a politice EU pro arktickou oblast.

(73)  GOVSATCOM je program zaměřený na uživatele, který má silný bezpečnostní rozměr. Případy použití lze analyzovat na základě relevantních činitelů pro tři hlavní skupiny: i) řešení krizí, jež může zahrnovat civilní a vojenské společné bezpečnostní a obranné mise a operace, přírodní a člověkem způsobené katastrofy, humanitární krize a mimořádné námořní události; ii) dohled, který může zahrnovat ostrahu hranic, ostrahu předhraniční oblasti, ostrahu námořních hranic, námořní dohled a sledování nedovoleného obchodu; a iii) klíčové infrastruktury, jež mohou zahrnovat diplomatickou síť, policejní komunikace, digitální infrastrukturu (např. datová centra, servery), kritické infrastruktury (např. energie, doprava, vodní bariéry, jako jsou přehrady) a kosmické infrastruktury.

(73a)  Kapacity a služby GOVSATCOM budou využity pro úkoly a operace v oblasti bezpečnosti a operace prováděné subjekty Unie a členských států. Proto je nezbytná vhodná míra nezávislosti na třetích stranách (třetích státech a subjektech ze třetích zemí), která by se vztahovala na všechny složky GOVSATCOM, jako jsou vesmírné a pozemní technologie na úrovni složek, subsystémů a systémů, zpracovatelský průmysl, vlastníci a provozovatelé kosmických systémů, fyzické umístění součástí pozemních systémů.

(74)  Družicová komunikace je zdroj omezený kapacitou, kmitočtem a zeměpisným pokrytím družic. Aby byla složka GOVSATCOM nákladově efektivní a těžila z úspor z rozsahu, musí optimalizovat vyvážení mezi poptávkou po službě GOVSATCOM ze strany oprávněných uživatelů a nabídkou poskytovanou v rámci smluv GOVSATCOM na družicové kapacity a služby. Vzhledem k tomu, že poptávka i potenciální nabídka se v průběhu času mění, je pro přizpůsobování služeb GOSVSATCOM zapotřebí stálé monitorování a flexibilita. ▌

(75)  Provozní požadavky budou odvozeny podle analýzy případů použití. Na základě těchto provozních požadavků v kombinaci s bezpečnostními požadavky by mělo vzniknout portfolio služeb. Portfolio služeb by mělo stanovit použitelný základní scénář pro služby, jež mají být prostřednictvím složky GOVSATCOM poskytovány. Aby se zachovalo co možná nejlepší vyvážení poptávky po službách a jejich nabídky, bude pravděpodobně zapotřebí portfolio služeb GOVSATCOM pravidelně aktualizovat.

(76)  V první fázi složky GOVSATCOM (zhruba do roku 2025) bude využívána stávající kapacita. V této souvislosti by Komise měla pořídit kapacity EU GOVSATCOM z členských států, které mají vnitrostátní systémy a vesmírné kapacity, a z komerčních družicových komunikačních systémů nebo poskytovatelů služeb, přičemž by měla zohlednit zásadní bezpečnostní zájmy Unie. V této první fázi budou služby zaváděny postupně ▌. Pokud během první fáze podrobná analýza budoucí nabídky a poptávky ukáže, že tento přístup není pro pokrytí vyvíjející se poptávky dostačující, může být přijato rozhodnutí přejít do druhé fáze a vyvinout na zakázku další kosmickou infrastrukturu nebo kapacity prostřednictvím jednoho či více partnerství veřejného a soukromého sektoru, například s provozovateli družic Unie.

(77)  Aby se optimalizovaly dostupné zdroje družicové komunikace, byl zaručen přístup v nepředvídatelných situacích, jako jsou přírodní katastrofy, a zajistila se provozní efektivnost a krátké doby zpracování požadavků, je zapotřebí pozemní segment (centra a potenciální jiné pozemní prvky). Pozemní segment by měl být navržen na základě provozních a bezpečnostních požadavků. Za účelem zmírnění rizik může centrum tvořit několik fyzických míst. Mohou být zapotřebí další prvky pozemního segmentu, například základnové stanice.

(78)  Pro uživatele družicové komunikace je uživatelské zařízení tím nejdůležitějším operačním rozhraním. Přístup EU v oblasti GOSVSATCOM by měl uživatelům i nadále umožňovat využívat jejich stávající uživatelské zařízení pro služby GOSVSATCOM.

(79)  Uživatelé uvedli, že v zájmu provozní efektivnosti je důležité usilovat o interoperabilitu uživatelského zařízení a o uživatelské zařízení, které může využívat různé družicové systémy. V této oblasti může být zapotřebí výzkum a vývoj.

(80)  Na úrovni provádění by úkoly a odpovědnost měly být rozděleny mezi specializované subjekty, jako jsou Evropská obranná agentura, ESVČ, Evropská kosmická agentura, agentura a další agentury Unie, tak, aby se zajistilo, že budou v souladu s jejich hlavní úlohou, zejména v případě uživatelských aspektů.

(81)  Příslušný orgán GOVSATCOM má důležitou úlohu při monitorování toho, aby uživatelé a další vnitrostátní subjekty, které v rámci GOVSATCOM hrají určitou úlohu, dodržovali pravidla sdílení a prioritizace a bezpečnostní postupy stanovené v bezpečnostních požadavcích. Členský stát, který neurčil příslušný orgán GOVSATCOM, by měl v každém případě určit kontaktní místo pro řešení veškerých zaznamenaných případů rušení zasahujícího GOVSATCOM.

(81a)  Členské státy, Rada, Komise a ESVČ se mohou stát účastníky GOVSATCOM, pokud se rozhodnou udělit oprávnění uživatelům GOVSATCOM nebo poskytnout kapacity, prostor nebo zařízení. Vzhledem k tomu, že se jedná o rozhodnutí členského státu, zda udělit oprávnění uživatelům GOVSATCOM nebo poskytnout kapacity, prostor nebo zařízení, členské státy nemohou být povinny stát se účastníky GOVSATCOM nebo hostit infrastrukturu GOVSATCOM. Složkou programu GOVSATCOM proto není dotčeno právo členských států neúčastnit se GOVSATCOM, a to i v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy nebo ústavními požadavky v souvislosti s politikami týkajícími se nesouladu a neúčasti ve vojenských aliancích.

(82)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se provozních požadavků pro služby poskytované v rámci složky GOVSATCOM. To Komisi umožní definovat technické specifikace pro případy použití související s řízením krizí, dohledem a řízením klíčové infrastruktury, včetně sítí diplomatické komunikace. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.

(83)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se portfolia služeb pro služby poskytované v rámci složky GOVSATCOM. To Komisi umožní definovat atributy, včetně zeměpisného pokrytí, kmitočtu, šířky pásma, uživatelského zařízení a bezpečnostních prvků. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(84)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se pravidel sdílení a prioritizace pro využívání sdružených kapacit družicové komunikace GOVSATCOM. Při definování pravidel pro sdílení a prioritizaci by Komise měla zohlednit provozní a bezpečnostní požadavky a analýzu rizik a očekávané poptávky ze strany účastníků GOVSATCOM. Ačkoli by služby GOVSATCOM měly být v zásadě poskytovány uživatelům GOVSATCOM bezplatně, pokud tato analýza dojde k závěru, že existuje nedostatek kapacit, s cílem zamezit narušení trhu může být v rámci těchto podrobných pravidel pro sdílení a určování priorit vytvořena cenová politika. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(85)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se umístění infrastruktury pozemního segmentu složky GOVSATCOM. To Komisi umožní zohlednit provozní a bezpečnostní požadavky pro výběr takových míst, jakož i stávající infrastrukturu. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.

(87)  Nařízení (EU) č. 912/2010 zřídilo agenturu Unie nazvanou Agentura pro evropský GNSS za účelem řízení určitých aspektů družicových navigačních programů Galileo a EGNOS. Toto nařízení zejména stanoví, že Agentura pro evropský GNSS bude pověřena novými úkoly, nikoli pouze v souvislosti se složkami Galileo a EGNOS, nýbrž i v souvislosti s jinými složkami programu, zejména bezpečnostní akreditací. Název, úkoly a organizační aspekty Agentury pro evropský GNSS tudíž musí být příslušným způsobem upraveny.

(87a)  Sídlo agentury se nachází v Praze, jak bylo stanoveno rozhodnutím 2010/803/EU. Pokud jde o plnění úkolů agentury, mohou se zaměstnanci agentury nacházet v jednom z pozemních středisek Galileo nebo EGNOS uvedených v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2016/413 pro výkon programových činností stanovených v příslušné dohodě. Pokud má agentura působit co nejúčinnějším a nejefektivnějším způsobem, mohl by být místním úřadům v jednom nebo více členských státech přidělen omezený počet pracovníků. Umístění zaměstnanců mimo sídlo agentury nebo prostor využívaných programy Galileo a EGNOS by nemělo vést k přesunu těžiště činnosti agentury do těchto místních kanceláří.

(88)  Vzhledem k rozšířené oblasti působnosti, jež se již nebude omezovat pouze na složky Galileo a EGNOS, by jméno Agentury pro evropský GNSS mělo být od nynějška změněno. V rámci agentury by však měla být zajištěna kontinuita činností Agentury pro evropský GNSS, včetně kontinuity, pokud jde o práva a povinnosti, zaměstnance a platnost přijatých rozhodnutí.

(89)  S ohledem na mandát agentury a úlohu Komise při provádění programu je vhodné stanovit, že některá z rozhodnutí učiněných správní radou by neměla být přijata, pokud zástupci Komise nehlasují kladně.

(90)  Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise, jsou správní rada, rada pro bezpečnostní akreditaci a výkonný ředitel při výkonu svých povinností nezávislí a jednají ve veřejném zájmu.

(91)  Je možné a také pravděpodobné, že některé složky programu budou založeny na používání citlivé národní infrastruktury nebo národní infrastruktury spojené s bezpečností. V tomto případě je z důvodů národní bezpečnosti nezbytné stanovit, aby se zasedání správní rady a rady pro bezpečnostní akreditaci zúčastnili ▌ zástupci členských států a zástupci Komise podle zásady „vědět jen to nejnutnější“. Ve správní radě se hlasování účastní pouze zástupci členských států, které takovou infrastrukturu vlastní, a zástupce Komise. Jednací řád správní rady a rady pro bezpečnostní akreditaci by měl stanovit situace, v nichž se tento postup použije.

(94)  Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 je třeba hodnotit program na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků, zároveň však zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele, jako základ pro hodnocení účinků programu.

(94a)  Využívání služeb programu Copernicus a Galileo má podle prognóz velký dopad na evropské hospodářství obecně. Zdá se však, že dnešní situaci dominuje měření ad hoc a případové studie. Komise by měla prostřednictvím Eurostatu definovat příslušná statistická měření a ukazatele, které budou tvořit základ systematického monitorování dopadu činností EU v oblasti vesmíru způsobem, který bude mít význam jako autorita.

(95)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Komisi by měl být nápomocen výbor, který by se měl scházet ve zvláštním složení.

(95a)  Vzhledem k tomu, že složky programu Copernicus vycházejí z potřeb uživatelů, vyžadují při svém provádění a vývoji průběžné a účinné zapojení uživatelů, zejména pokud jde o definování a vyhodnocování požadavků kladených na služby. V zájmu zvýšení hodnoty pro uživatele by měly být informace od nich aktivně získávány prostřednictvím pravidelných konzultací s koncovými uživateli z veřejného i soukromého sektoru a členských států Unie, případně od mezinárodních organizací. Za tímto účelem je třeba zřídit pracovní skupinu („fórum uživatelů“), která bude programovému výboru nápomocna při určování uživatelských požadavků, ověřování souladu služeb i při identifikaci nedostatků v rámci poskytovaných služeb. Jednací řád výboru by měl stanovit organizaci této pracovní skupiny tak, aby zohledňovala zvláštnosti každé složky a každé služby v rámci složek. Pokud je to možné, měly by členské státy přispívat k fóru uživatelů na základě systematické a koordinované konzultace s uživateli na vnitrostátní úrovni.

(96)  V zájmu řádné veřejné správy, která vyžaduje, aby byla zaručena jednotnost řízení programu, rychlejší přijímání rozhodnutí a rovný přístup k informacím, by zástupci subjektů pověřených úkoly spojenými s tímto programem mohli mít možnost podílet se na činnostech výboru zřízeného podle nařízení (EU) č. 182/2011 jako pozorovatelé. Ze stejných důvodů by se na pracích výboru, s výhradou bezpečnostních omezení a v souladu s ustanoveními takové dohody, měli mít možnost podílet i zástupci třetích zemí a mezinárodních organizací, které uzavřely mezinárodní dohodu s Unií, a sice v souvislosti s programem nebo jeho složkami či dílčími složkami. Zástupci subjektů pověřených úkoly spojenými s tímto programem, třetích zemí a mezinárodních organizací nejsou oprávněni účastnit se hlasování výboru. Podmínky účasti pozorovatelů a účastníků ad hoc by měly být stanoveny v jednacím řádu výborů.

(97)  Za účelem zajištění účinného posouzení pokroku programu při plnění jeho cílů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změnu přílohy X za účelem přezkumu nebo doplnění ukazatelů, bude-li to považováno za nezbytné, a za účelem doplnění tohoto nařízení o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.”

(98)  Jelikož cíle tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, protože přesahuje finanční a technické možnosti jednotlivých členských států, a vzhledem k jeho rozsahu nebo účinkům jej tedy může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 SEU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(99)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění bezpečnostních požadavků programu by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011. Členské státy by měly mít možnost vykonávat maximální kontrolu nad bezpečnostními požadavky programu. Při přijímání prováděcích aktů v oblasti bezpečnosti programu by Komisi měl být nápomocen výbor složený ze zástupců členských států, kteří se sešli ve specializované konfiguraci věnované bezpečnosti. Tyto prováděcí akty by se měly přijímat přezkumným postupem podle nařízení (EU) č. 182/2011. Vzhledem k citlivosti bezpečnostních otázek by předseda měl usilovat o nalezení řešení, která mají ve výboru co nejširší podporu. Komise by neměla přijímat prováděcí akty stanovující obecné bezpečnostní požadavky programu v případech, kdy výbor nevydá žádné stanovisko.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1.  Toto nařízení zavádí kosmický program Unie (dále jen „program“). Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování, jakož i pravidla pro provádění programu.

2.  Tímto nařízením se zřizuje Agentura Evropské unie pro kosmický program (dále jen „agentura“), která nahrazuje Agenturu pro evropský GNSS zřízenou nařízením (EU) č. 912/2010 a navazuje na ni, a jsou jím stanovena pravidla pro provoz této agentury.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

0)  Systémem pozorování a sledování vesmíru (SST) se rozumí síť pozemních a vesmírných senzorů, které jsou schopné provádět průzkum a sledování vesmírných objektů, jakož i zpracovatelské kapacity, jejichž cílem je poskytovat údaje, informace a služby týkající se vesmírných objektů, které jsou na oběžné dráze kolem Země;

1)  „celistvým kosmickým objektem“ se rozumí objekt nacházející se na oběžné dráze určený k vykonávání konkrétní funkce nebo poslání (např. komunikace, navigace nebo pozorování Země), včetně družic, horních stupňů nosných raket, kosmických lodí určených pro návrat do atmosféry. Celistvý kosmický objekt, který již nemůže plnit své zamýšlené poslání, se považuje za nefunkční. Celistvý kosmický objekt v rezervním nebo pohotovostním režimu čekající na možnou reaktivaci je považován za funkční.

2)  „jevy kosmického počasí“ se rozumí přirozeně se vyskytující variace v kosmickém prostředí poblíž Slunce a kolem Země. Účinky kosmického počasí zahrnují sluneční erupce, sluneční energetické částice, variace slunečního větru, výron koronální hmoty, geomagnetické bouře a dynamiku, bouře záření a ionosférické poruchy ▌ s potenciálním dopadem na Zemi a kosmickou infrastrukturu;

3)  „blízkozemními tělesy“ (NEO) se rozumí přírodní tělesa ve sluneční soustavě, která se přibližují k Zemi;

4)  „kosmickým objektem“ se rozumí jakýkoli člověkem vytvořený objekt ve vesmíru;

5)  „získáváním poznatků o situaci ve vesmíru“ („SSA“) se rozumí celostní přístup, včetně komplexní znalosti hlavních kosmických rizik, která zahrnují kolize mezi vesmírnými objekty, fragmentaci a vstup vesmírných objektů zpět do atmosféry, úkazy kosmického počasí a blízkozemní tělesa, a porozumění jim;

6)  „operací kombinování zdrojů“ se rozumí opatření podporovaná z rozpočtu EU, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 bodu 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje a/nebo rozpočtové záruky z rozpočtu EU s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;

7)  „právním subjektem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která smí vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity v souladu s čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení;

8)  „třetí zemí“ se rozumí země, která není členským státem Unie;

9)  „informacemi SST“ se rozumí zpracovaná data SST, která jsou okamžitě pochopitelná pro příjemce;

10)  „daty SST“ se rozumí fyzikální parametry kosmických objektů, včetně kosmického smetí, získané senzory SST nebo orbitální parametry kosmických objektů získané pozorováním senzory SST v rámci složky pozorování a sledování vesmíru („SST“);

11)  „zpětným spojením“ se rozumí služba využívaná v rámci globální služby monitorování letadel, jak definuje Mezinárodní organizace pro civilní letectví;

12)  „družicemi Sentinel složky Copernicus“ se rozumí specializované družice, celistvé kosmické objekty nebo užitečná zatížení instalovaná na celistvých kosmických objektech sloužící k pozorování Země z vesmíru v rámci složky Copernicus;

13)  „daty složky Copernicus“ se rozumí data poskytovaná družicemi Sentinel včetně jejich metadat;

14)  „daty a informacemi třetích stran v rámci složky Copernicus“ se rozumí vesmírná data a informace licencované nebo zpřístupněné k použití složkou Copernicus, která pocházejí z jiných zdrojů než družic Sentinel;

14a)  „službami programu Copernicus“ se rozumí služby obecného zájmu s přidanou hodnotou pro Unii a členské státy, které jsou financovány z programu a které transformují údaje z pozorování Země, údaje in situ a další doplňkové údaje na zpracované, agregované a interpretované informace, jež jsou přizpůsobeny potřebám uživatelů programu Copernicus;

15)  „daty in situ složky Copernicus“ se rozumí data pozorování získaná ze senzorů na zemi, na moři či ve vzduchu, jakož i referenční a pomocná data, která jsou licencovaná či poskytnutá k použití ve složce Copernicus;

16)  „informacemi složky Copernicus“ se rozumí informace generované službami složky Copernicus po zpracování či modelování, včetně jejich metadat;

17)  „svěřenským subjektem“ se rozumí právní subjekt, který je nezávislý na Komisi nebo třetí straně a který od Komise nebo uvedené třetí strany obdrží data za účelem bezpečného uložení a nakládání s těmito daty;

18)  „kosmickým smetím“ se rozumí jakékoli kosmické objekty včetně celistvých kosmických objektů nebo jejich částí či prvků, jež se nacházejí na oběžné dráze Země nebo jež vstoupily zpět do atmosféry Země a které jsou nefunkční nebo již neslouží k žádnému konkrétnímu účelu, včetně částí raket nebo umělých družic nebo z provozu vyřazených umělých družic;

19)  „senzorem SST“ se rozumí zařízení nebo kombinace zařízení, pozemních nebo kosmických radarů, laserů a teleskopů, které je schopno provádět pozorování a sledování vesmíru a může měřit fyzikální parametry kosmických objektů, jako je velikost, poloha a rychlost;

19a)  „účastníky GOVSATCOM“ se rozumí členské státy, Rada, Komise a ESVČ, jakož i agentury Unie, třetí země a mezinárodní organizace, pokud byly tyto agentury, třetí země a organizace řádně oprávněny;

20)  „uživatelem složky GOVSATCOM“ se rozumí orgán veřejné moci Unie či členského státu, subjekt pověřený výkonem veřejné moci nebo fyzická či právnická osoba řádně oprávněná a pověřená úkoly souvisejícími s dohledem nad misemi, provozními činnostmi a infrastrukturami, jež jsou kritické z hlediska bezpečnosti, a jejich řízením;

20a)  „centrem GOVSATCOM“ se rozumí operační středisko, jehož hlavní funkcí je zajišťovat bezpečnou vazbu mezi uživateli GOVSATCOM a poskytovateli kapacit a služeb GOVSATCOM, a tím neustále optimalizovat nabídku a poptávku.

21)  „případem použití služeb složky GOVSATCOM“ se rozumí provozní scénář v konkrétním prostředí, ve kterém ▌ se vyžadují služby složky GOVSATCOM;

21a)  „utajovanými informacemi EU“ se rozumějí jakékoli informace nebo materiály označené stupněm utajení EU, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo různou měrou poškodit zájmy Evropské unie nebo jednoho či více členských států;

22)  „citlivými neutajovanými informacemi“ se rozumí neutajované informace ve smyslu článku 9 rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443, který ukládá povinnost chránit citlivé neutajované informace vztahující se výhradně na Evropskou komisi a na agentury a subjekty Unie, které jsou ze zákona povinny uplatňovat bezpečnostní pravidla Komise;

23)  „uživateli složky Copernicus“ se rozumí:

„hlavní uživatelé složky Copernicus“, kterým jsou k užitku data a informace složky Copernicus a kteří navíc napomáhají vývoji této složky, představují orgány a instituce Unie a evropské národní nebo regionální veřejné orgány v Unii či státech, které se účastní složky Copernicus, pověřené výkonem veřejné služby spočívající v definování, provádění, prosazování nebo monitorování civilních veřejných politik, mimo jiné environmentální politiky, politiky civilní ochrany, politiky v oblasti bezpečnosti, včetně bezpečnosti infrastruktur, a bezpečnostní politiky;„další uživatelé složky Copernicus“, kterým jsou k užitku data a informace složky Copernicus a mezi něž patří zejména výzkumné a vzdělávací organizace, komerční a soukromé subjekty, charitativní organizace, nevládní organizace a mezinárodní organizace;

24)  „státy účastnícími se programu Copernicus“ se rozumějí třetí země, které finančně přispívají na program Copernicus a účastní se jej za podmínek mezinárodní dohody uzavřené s Unií.

Článek 3

Složky programu

Program se skládá s těchto složek:

a)  autonomního civilního globálního družicového navigačního systému (GNSS) pod civilní kontrolou, jehož součástí je soustava družic, střediska a globální síť pozemních stanic a který poskytuje polohové, navigační a časoměrné služby a ▌ začleňuje bezpečnostní potřeby a požadavky („Galileo“);

b)  civilního regionálního družicového navigačního systému pod civilní kontrolou, který se skládá ze středisek a stanic na zemi a několika transpondérů instalovaných na geosynchronních družicích a který zesiluje a koriguje otevřené signály vydávané složkou Galileo a dalšími GNSS, mimo jiné pro účely uspořádání letového provozu, letových navigačních služeb a jiných dopravních systémů („evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací“ neboli „EGNOS“);

c)  funkčního, autonomního, z potřeb uživatelů vycházejícího systému pod civilní kontrolou pro pozorování Země, využívá stávající vnitrostátní a evropské kapacity, který poskytuje geoinformační data a služby, zahrnuje družice, pozemní infrastrukturu, zařízení pro zpracování dat a informací a distribuční infrastrukturu, případně na základě politiky úplného, bezplatného a otevřeného přístupu k datům, a plně začleňuje bezpečnostní potřeby a požadavky („Copernicus“);

d)  systému pozorování a sledování vesmíru, jehož cílem je vylepšovat, provozovat a poskytovat data, informace a služby související s pozorováním a sledováním kosmických objektů, které obíhají okolo Země, (podsložka „SST“), doplněno o pozorovací parametry týkající se jevů kosmického počasí; (dílčí složka „SWE“) a rizika sledování blízkozemních těles (podsložka „NEO“) blížících se k Zemi („získávání poznatků o situaci ve vesmíru“ („SSA“);

e)  služba družicové komunikace pod civilní kontrolou a kontrolou státní správy, která umožňuje poskytování služeb družicové komunikace orgánům Unie a členských států, které řídí mise a infrastruktury, jež jsou kritické z hlediska bezpečnosti („GOVSATCOM“).

▌ program zahrnuje dodatečná opatření pro zajištění efektivního a autonomního přístupu do vesmíru pro účely programu a pro podporu inovativního a konkurenceschopného evropského kosmického odvětví na začátku i na konci hodnotového řetězce, posílení vesmírného ekosystému Unie a posílení Unie jako globálního hráče.

Článek 4

Cíle

1.  Program má tyto obecné cíle:

a)  poskytovat nebo přispívat k poskytování vysoce kvalitních, aktuálních a případně zabezpečených dat, informací a služeb souvisejících s vesmírem, a to bez přerušení, a kdykoli je to možné, na globální úrovni, které splňují současné i budoucí potřeby a které jsou schopny podpořit politické priority Unie a související přijímání nezávislých rozhodnutí podložených důkazy, mj. pokud jde o změnu klimatu, dopravu a bezpečnost ▌;

b)  maximalizovat socioekonomické přínosy, zejména posílením rozvoje inovativního a konkurenceschopného evropského odvětví na začátku i na konci hodnotového řetězce, včetně malých a středních podniků a začínajících podniků, což umožní růst a vytváření pracovních míst v Unii, a prosazováním co nejširšího využívání dat, informací a služeb poskytovaných složkami programu, a to jak uvnitř Unie, tak mimo ni; při zajištění synergií a doplňkovosti s činnostmi Unie v oblasti výzkumu a technologického rozvoje prováděnými podle nařízení o programu Horizont Evropa;

c)  posilovat bezpečnost Unie a jejích členských států a posilovat její ▌ autonomii, zejména z ▌technologického hlediska;

d)  podporovat úlohu globálního aktéra Unie v kosmickém odvětví, podporovat mezinárodní spolupráci, posilovat evropskou diplomacii v oblasti vesmíru, mimo jiné podporou zásad reciprocity a spravedlivé hospodářské soutěže a posilovat její úlohu při řešení globálních výzev, podporovat celosvětové iniciativy, a to i s ohledem na udržitelný rozvoj, a zvyšovat povědomí o vesmíru jakožto společném dědictví lidstva;

e)  zvyšovat bezpečnost, zabezpečení a udržitelnost všech činností souvisejících s kosmickými objekty a šířením kosmického smetí, jakož i vesmírného prostředí, prostřednictvím provádění vhodných opatření, včetně vývoje a zavádění technologií pro likvidaci kosmických lodí na konci jejich životnosti a pro odstraňování vesmírného odpadu.

6a)  Mezinárodní spolupráce má prvořadý význam a je klíčovým prvkem kosmické strategie pro Evropu a podporuje úlohu Unie jako globálního aktéra v kosmickém odvětví. Komise využije programu k tomu, aby prostřednictvím iniciativ v oblasti vesmírné diplomacie přispěla k podpoře evropských technologií a průmyslu v mezinárodním měřítku (například dvoustranné dialogy, pracovní semináře v rámci odvětví, podpora internacionalizace malých a středních podniků), usnadnila přístup na mezinárodní trhy a podpořila spravedlivou hospodářskou soutěž, a to rovněž posílením iniciativ v oblasti hospodářské diplomacie. Evropské iniciativy v oblasti vesmírné diplomacie by měly být plně soudržné a vzájemně se doplňovat se stávajícími politikami, prioritami a nástroji EU, přičemž Unie musí spolu se svými členskými státy hrát klíčovou úlohu, aby zůstala v čele mezinárodní scény.

2.  Program má tyto specifické cíle:

a)  Galileo a EGNOS: dlouhodobě poskytovat nejmodernější a ▌ zabezpečené polohové, navigační a časoměrné služby a zajistit nepřetržité fungování a spolehlivost těchto služeb;

b)  Copernicus: poskytovat přesná a spolehlivá data o pozorování Země, informace a služby zahrnující jiné zdroje údajů, na dlouhodobém a udržitelném základě, na podporu formulace, provádění a monitorování politik Unie a jejích členských států i činností založených na požadavcích uživatelů;

c)  pokud jde o získávání poznatků o situaci ve vesmíru („SSA“): zlepšovat schopnosti složky SST monitorovat, sledovat a identifikovat kosmické objekty a vesmírný odpad s cílem dále zvyšovat výkonnost a autonomii schopnosti složky SST na úrovni Unie poskytovat služby v oblasti kosmického počasí a mapovat a propojovat kapacity členských států v oblasti blízkozemních těles;

d)  pokud jde o GOVSATCOM: zajistit dlouhodobou dostupnost spolehlivých, zabezpečených a nákladově efektivních služeb družicové komunikace pro uživatele GOVSATCOM;

e)  podporovat autonomní, bezpečné a nákladově efektivní možnosti přístupu do vesmíru, a to s přihlédnutím k základním bezpečnostním zájmům Unie;

f)  napomáhat rozvoji silné vesmírné ekonomiky Unie, mimo jiné podporou kosmického ekosystému a posilováním konkurenceschopnosti, inovací, podnikání, dovedností a inovační kapacity ve všech členských státech a regionech Unie, se zvláštním ohledem na malé a střední podniky a začínající podniky či právnické a fyzické osoby z Unie, které jsou činné nebo by chtěly být činné v tomto odvětví ▌.

Článek 5

Přístup do vesmíru

1.  Program podporuje zadávání a shromažďování služeb vypouštění do vesmíru pro potřeby programu a na jejich žádost souhrn pro členské státy a mezinárodní organizace.

2.  V součinnosti s ostatními programy Unie a programy financování, a aniž jsou dotčeny činnosti Evropské kosmické agentury v oblasti přístupu k vesmíru, může program podporovat:

a)  úpravy, včetně vývoje technologií, do kosmických nosných systémů, které jsou nezbytné pro spuštění družic, včetně alternativních technologií a inovativních systémů pro přístup do vesmíru, pro provádění složek programu;

b)  úpravy pozemní kosmické infrastruktury, včetně nového vývoje, které jsou nezbytné pro provedení programu.

Článek 6

Opatření na podporu inovativního a konkurenceschopného kosmického odvětví Unie

1.   program podporuje budování kapacit v rámci Unie, a tím podporuje:

a)  inovační činnosti za účelem co nejlepšího využití vesmírných technologií, infrastruktury nebo služeb a opatření usnadňujících zavádění inovativních řešení, která jsou výsledkem výzkumných a inovačních činností, a pro podporu rozvoje navazujícího odvětví, zejména prostřednictvím součinnosti s dalšími programy Unie a finančními nástroji, včetně Invest EU;

b)  činnosti zaměřené na podporu veřejné poptávky a inovací ve veřejném sektoru s cílem plně využít potenciál veřejných služeb pro občany a podniky;

c)  podnikání, a to i od rané fáze až po rozšiřování, v souladu s článkem 21 a na základě dalších ustanovení o přístupu k finančním prostředkům uvedených v článku 18 a hlavě III kapitole I, i využitím strategie „přístup první smlouvy“;

d)  vznik ekosystému vstřícného k podnikům prostřednictvím spolupráce mezi podniky ve formě sítě uzlů pro vesmír, který na regionální a vnitrostátní úrovni sdružuje subjekty z oblasti vesmíru, digitálního sektoru a jiných odvětví, jakož i uživatelů, přičemž cílem sítě uzlů je poskytovat podporu, zařízení a služby občanům a společnostem na podporu podnikání a dovedností a posílení součinnosti v navazujícím odvětví a podporovat spolupráci s digitálními inovačními centry vytvořenými v rámci programu Digitální Evropa;

e)  poskytování vzdělávání a odborné přípravy, a to i pro profesionály, podnikatele, absolventy a studenty, zejména prostřednictvím součinnosti s vnitrostátními a regionálními iniciativami, pro rozvoj pokročilých dovedností;

f)  přístup ke zpracujícím a zkušebním zařízením pro odborníky ze soukromého a veřejného sektoru, studenty a podnikatele;

g)  certifikační a normalizační činnosti;

h)  posílení evropských dodavatelských řetězců v celé Unii prostřednictvím široké účasti podniků, zejména malých a středních podniků a začínajících podniků, ve všech složkách programu, zejména prostřednictvím ustanovení článku 14 a opatření na podporu jejich konkurenceschopnosti na celosvětové úrovni.

2.  Při provádění činností uvedených v odstavci 1 se podporuje potřeba rozvíjet kapacitu v členských státech s vznikajícím kosmickým průmyslem, aby se všem členským státům poskytly stejné příležitosti k účasti na vesmírném programu.

Článek 7

Třetí země a mezinárodní organizace přidružené k programu

1.  Složky programu vyjma SST a GOVSATCOM jsou otevřené těmto třetím zemím:

a)  členům Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;

b)  přistupujícím zemím, kandidátským zemím a potenciálním kandidátům v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro jejich účast v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a nimi;

c)  země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

2.  Složky programu, s výjimkou Systému pozorování a sledování vesmíru, jsou otevřeny rovněž jakékoli třetí zemi nebo mezinárodní organizaci v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě vztahující se na účast třetí země nebo mezinárodní organizace na některém programu Unie a za předpokladu, že dohoda:

a)  zajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky a výhody třetí země nebo mezinárodní organizace účastnící se programů Unie,

b)  stanoví podmínky účasti v programech Unie, včetně výpočtu finančních příspěvků k jednotlivým programům a jejich správních nákladů. Tyto příspěvky představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. [21 odst. 5] [nového finančního nařízení],

c)  neuděluje třetí zemi nebo mezinárodní organizaci ohledně daného programu rozhodovací pravomoc nebo případně přístup k citlivým nebo utajovaným informacím;

d)  zaručuje právo Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.

da)  v případě potřeby chrání strategické a svrchované zájmy Unie ve všech dotčených oblastech, včetně evropské strategické autonomie v oblasti technologií či průmyslu.

3.  Složky programu jsou otevřené třetím zemím a mezinárodním organizacím uvedeným v odstavcích 1 a 2 pouze za předpokladu, že jsou ochráněny základní bezpečnostní zájmy Unie a jejích členských států.

Článek 8

Přístup třetích zemí nebo mezinárodních organizací k SST, GOVSATCOM a veřejné regulované službě

1.  Třetí země nebo mezinárodní organizace se mohou stát účastníkem složky GOVSATCOM, jak je uvedeno v odstavci 67, nebo získat přístup ke službám poskytovaným složkou SST, pouze pokud v souladu s postupem stanoveným v článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie uzavřou dohodu, která stanoví podmínky podrobných pravidel přístupu k takovým datům, informacím, kapacitám a službám a rámec pro výměnu a ochranu utajovaných informací.

2.  Přístup třetích zemí nebo mezinárodních organizací k veřejné regulované službě (PRS) poskytované složkou Galileo se řídí čl. 3 odst. 5 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1104/2011/EU(20).

Článek 9

Vlastnictví a využívání prostředků

1.  Unie je vlastníkem veškerých hmotných i nehmotných prostředků vytvořených nebo vyvinutých v rámci složek programu. V tomto smyslu přijme Komise nezbytné kroky k tomu, aby příslušné smlouvy, dohody a další ujednání vztahující se na tyto činnosti, jež mohou vést k vytvoření nebo vyvinutí takových prostředků, obsahovaly ustanovení zajišťující takový režim vlastnictví těchto prostředků.

2.  Odstavec 1 se na hmotné a nehmotné prostředky vytvořené nebo vyvinuté v rámci složek programu nepoužije, pokud činnosti, jež mohou vést k vytvoření nebo vyvinutí takových prostředků:

a)  jsou prováděny na základě grantů nebo cen zcela financovaných Unií;

b)  nejsou zcela financovány Unií nebo

c)  se vztahují na vývoj, výrobu nebo používání přijímačů PRS zahrnujících utajované informace EU nebo komponentů takových přijímačů.

3.  Komise podnikne nezbytné kroky k tomu, aby smlouvy, dohody nebo jiná ujednání vztahující se na činnosti uvedené v druhém odstavci obsahovaly ustanovení stanovící příslušný režim vlastnictví a využívání těchto prostředků, a pokud jde o písmeno c), aby Unie mohla volně používat přijímače PRS a udělovat povolení k jejich používání v souladu s rozhodnutím 1104/2011/EU.

4.  Komise usiluje o uzavření smluv nebo jiných ujednání se třetími stranami, pokud jde o:

a)  dříve existující vlastnická práva ve vztahu k hmotným a nehmotným prostředkům vytvořeným nebo vyvinutým v rámci složek programu;

b)  nabytí vlastnictví nebo licenčních práv ve vztahu k jiným hmotným nebo nehmotným prostředkům nezbytným k provádění programu.

5.  Komise prostřednictvím vhodného rámce zajistí optimální využití hmotných a nehmotných prostředků uvedených v odstavcích 1 a 2, jejichž vlastníkem je Unie.

6.  Pokud tyto prostředky sestávají z práv duševního vlastnictví, Komise spravuje tato práva co nejúčinněji a přihlíží přitom k potřebě chránit a zhodnocovat je, k oprávněným zájmům všech dotčených stran a k potřebě vyváženého vývoje trhů a nových technologií a kontinuity služeb poskytovaných složkami programu. Za tím účelem zejména zajistí, aby příslušné smlouvy, dohody a jiná ujednání obsahovaly možnost převést tato práva na třetí strany nebo udělit licenci k těmto právům třetím stranám, včetně původce daného práva duševního vlastnictví, a aby agentura mohla těchto práv volně požívat, pokud to bude nutné pro plnění jejich úkolů v rámci tohoto nařízení. Dohoda o finančním rámcovém partnerství uvedená v čl. 29 odst. 3a nebo dohody o příspěvcích uvedené v čl. 32 odst. 1 obsahují příslušná ustanovení umožňující využití těchto práv Evropskou kosmickou agenturou a dalšími pověřenými subjekty, je-li to nezbytné k plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení a podmínek pro toto použití.

Článek 10

Záruka

Aniž by tím byly dotčeny povinnosti určené právně závaznými ustanoveními, jsou služby, data a informace poskytované složkami programu poskytovány bez záruky, ať už výslovné, nebo implicitní, pokud jde o jejich kvalitu, přesnost, dostupnost, spolehlivost, rychlost a vhodnost pro jakýkoli účel. ▌ Komise učiní nezbytné kroky k tomu, aby uživatelé těchto služeb, dat a informací byli řádným způsobem informováni ▌.

HLAVA II

ROZPOČTOVÝ PŘÍSPĚVEK A MECHANISMY

Článek 11

Rozpočet

1.  Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027, včetně souvisejících rizik, činí 16,9 miliardy EUR v běžných cenách.

▌Distribuce částky uvedené v prvním pododstavci se rozdělí na tyto kategorie výdajů:

a)  Galileo a EGNOS: 9,7 miliardy EUR;

b)  Copernicus: 6 miliard EUR;

c)  SSA/GOVSATCOM: 1,2 miliardy EUR.

2.  Dodatečná opatření podle článku 3, tj. činnosti uvedené v článku 5 a 6, jsou financovány v rámci složek programu.

3.  Rozpočtové prostředky Unie přidělené na program pokrývají všechny činnosti, jež jsou potřebné k plnění cílů uvedených v článku 4. Tyto výdaje mohou zahrnovat:

a)  studie a setkání odborníků se zvláštním zřetelem na dodržení nákladových a časových omezení programu;

b)  informační a komunikační činnosti, včetně komunikace na úrovni organizace o politických prioritách Unie, mají-li přímou souvislost s cíli tohoto nařízení, se zvláštním ohledem na vytváření synergií s dalšími politikami Unie;

c)  sítě informačních technologií, jejichž funkcí je zpracovávat nebo vyměňovat informace, a správní a řídicí opatření, i v oblasti bezpečnosti, prováděná Komisí;

d)  technickou a správní pomoc pro provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

4.  Opatření, která obdrží kumulativní financování z různých programů Unie, se podrobí auditu jen jednou a tento audit zahrne všechny zapojené programy a jejich příslušná pravidla.

5.  Rozpočtové závazky související s programem, které pokrývají činnosti trvající déle než jedno finanční období, mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.

6.  Do programu mohou být na žádost členských států převedeny zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného článku. Tyto zdroje se pokud možno použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

Článek 12

Účelově vázané příjmy

1.  Příjmy generované složkami programu jsou hrazeny do rozpočtu Unie a použity k financování té složky, která tyto příjmy vygenerovala.

2.  Členské státy mohou složce programu poskytnout dodatečný finanční příspěvek za podmínky, že tyto další prvky nevedou u dotčené složky k finanční či technické zátěži ani ke zpožděním. Komise přezkumným postupem uvedeným v čl. 107 odst. 3 rozhodne, zda byly splněny uvedené podmínky.

3.  Dodatečné financování podle tohoto článku představuje vnější účelově vázané příjmy podle [čl. 21 odst. 2] finančního nařízení.

Článek 13

Provádění a formy financování z prostředků EU

1.  Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v [čl. 62 odst. 1 písm. c)] finančního nařízení.

2.  Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen a zadávání veřejných zakázek. Zároveň může poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.

3.  Je-li rozpočet programu Copernicus plněn s využitím nepřímého řízení, uplatní se v míře umožněné články 62 a 154 finančního nařízení pravidla subjektů pověřených úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu, která upravují zadávání veřejných zakázek. Zvláštní úpravy nezbytné pro tato pravidla stanoví příslušné dohody o přiznání příspěvku.

HLAVA III

FINANČNÍ USTANOVENÍ

KAPITOLA I

Zadávání veřejných zakázek

Článek 14

Zásady zadávání veřejných zakázek

1.  Veřejný zadavatel jedná v průběhu zadávacího řízení pro účely programu v souladu s těmito zásadami:

a)  prosazují ve všech členských státech v celé Unii a v celém dodavatelském řetězci co nejširší a nejotevřenější účast všech hospodářských subjektů a zejména začínajících podniků, nových účastníků na trhu a malých a středních podniků ▌, včetně požadavku, aby uchazeči zadávali subdodávky;

b)  zajistí účinnou hospodářskou soutěž a vyvarují se, je-li to možné, přílišné závislosti na jediném poskytovateli, zejména u kritického zařízení a služeb, s přihlédnutím k cílům technologické nezávislosti a kontinuity služeb;

c)  odchylně od článku 167 finančního nařízení využívají, kdykoli je to vhodné, více zdrojů dodávek, aby byla zajištěna lepší celková kontrola nad všemi složkami programu a jejich výdaji a harmonogramy;

cc)  dodržují zásady otevřeného přístupu a spravedlivé hospodářské soutěže v rámci celého dodavatelského řetězce, nabídková řízení na základě poskytování transparentních a včasných informací, jasné sdělování platných pravidel pro zadávání zakázek, kritérií výběru a kritérií pro přidělení zakázky a jakýchkoliv dalších důležitých informací umožňujících rovné podmínky všem potenciálním uchazečům, včetně malých a středních podniků a začínajících podniků;

d)  podporují autonomii Unie, zejména z technologického hlediska;

e)  zajišťují požadavky na bezpečnost složek programu a přispívají k ochraně základních bezpečnostních zájmů Unie a jejích členských států;

ee)  podporují kontinuitu služeb a spolehlivost;

f)  splňují odpovídající sociální a environmentální kritéria.

2.  Výbor pro zadávání zakázek kontroluje v rámci Komise proces zadávání zakázek, který se týká všech složek programu, a sleduje smluvní plnění rozpočtu EU, které je delegováno na pověřené subjekty. V případě potřeby se přizve zástupce pověřených subjektů.

Článek 15

Zakázky rozdělené na podmíněné části

1.  Pokud jde o činnosti specifické pro provoz a infrastrukturu, může veřejný zadavatel v souladu s tímto článkem zakázku zadat formou rozdělení na podmíněné části v souladu s tímto článkem.

2.  Zakázka rozdělená na podmíněné části se skládá z pevné části, z níž plyne pevný závazek zhotovit práce, uskutečnit dodávky nebo poskytnout služby dohodnuté pro tuto část, a z jedné nebo více částí, jež jsou podmíněné z hlediska rozpočtu i plnění. Specifické rysy zakázek rozdělených na podmíněné části jsou uvedeny v zadávací dokumentaci. Je v ní vymezen zejména předmět zakázky, cena nebo ujednání pro její stanovení a ujednání pro zhotovení díla, dodání dodávek a poskytnutí služeb v jednotlivých částech.

3.  Poskytování pevné části musí být ucelené; totéž platí pro povinnosti v rámci každé podmíněné části, s přihlédnutím k povinnostem v rámci dřívějších částí.

4.  Plnění jednotlivých podmíněných částí podléhá souhlasu veřejného zadavatele, který své rozhodnutí zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli sdělí v souladu se zakázkou.

Článek 16

Zakázky s nákladově stanovenou cenou

1.  Veřejný zadavatel se může za podmínek stanovených v odstavci 3 rozhodnout pro zakázku se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou.

Cenu, která má být zaplacena, tvoří náhrada všech přímých nákladů, které zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli skutečně vznikly při plnění zakázky, jako jsou výdaje za pracovní sílu, materiál, spotřební zboží a využívání zařízení a infrastruktur nezbytných pro plnění zakázky, nepřímých nákladů a pevného zisku a vhodného motivačního poplatku v závislosti na dosažení cílů, pokud jde o průběh plnění a harmonogram plnění.

2.  V zakázkách s nákladově stanovenou cenou se stanoví maximální cena.

3.  Veřejný zadavatel se může rozhodnout pro zakázku se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou, pokud je obtížné nebo nevyhovující uvést přesnou pevnou cenu kvůli nejistotám, jež jsou s plněním zakázky nutně spojené, jelikož:

a)  se zakázka týká velmi složitých prvků nebo prvků vyžadujících novou technologii, a proto s sebou nese značné technické problémy; nebo

b)  činnosti, které jsou předmětem zakázky, musí z provozních důvodů začít neprodleně, ačkoli není ještě možné definitivně stanovit celkovou pevnou cenu, protože existují značná rizika nebo protože plnění zakázky je částečně závislé na plnění jiných zakázek.

4.  Maximální cenou zakázky se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou je maximální cena, která může být zaplacena. Cena zakázky může být změněna v souladu s [článkem 172] finančního nařízení.

Článek 17

Subdodavatelé

1.  Aby podpořil nové účastníky na trhu a malé, střední a začínající podniky a jejich přeshraniční účast a aby nabídnul co nejširší zeměpisné pokrytí při současné ochraně ▌ autonomie Unie, může veřejný zadavatel po uchazeči požadovat, aby část zakázky zadal prostřednictvím veřejné soutěže na příslušných úrovních subdodávek společnostem, které nenáleží do skupiny uchazeče.

3.  Uchazeč odůvodní jakoukoli odchylku od požadavku podle odstavce 1.

4.  U zakázek, jejichž hodnota přesahuje deset milionů EUR, se veřejný zadavatel snaží zajistit, aby nejméně 30 % hodnoty veřejné zakázky bylo zadáno na základě výběrového řízení na různých úrovních podnikům mimo skupinu hlavního dodavatele, a to zejména proto, aby byla umožněna přeshraniční účast malých a středních podniků. Komise informuje výbor uvedený v čl. 107 odst. 1 o splnění tohoto cíle, pokud jde o smlouvy podepsané po vstupu tohoto nařízení v platnost.

KAPITOLA II

Granty, ceny a operace kombinování zdrojů

Článek 18

Granty a ceny

1.  Unie může pokrýt až 100 % způsobilých nákladů, aniž je tím dotčena zásada spolufinancování.

2.  odchylně od [čl. 181 odst. 6] finančního nařízení při uplatňování paušálních sazeb může příslušná schvalující osoba povolit nebo nařídit financování nepřímých nákladů příjemce do maximální výše 25 % celkových přímých způsobilých nákladů na akci.

3.  Bez ohledu na odstavec 2 mohou být nepřímé náklady vykázány formou jednorázové částky nebo jednotkových nákladů, je-li tak stanoveno v pracovním programu podle článku 100.

4.  Odchylně od [článku 204] finančního nařízení činí maximální výše finanční podpory, kterou lze vyplatit třetí osobě, 200 000 EUR.

Článek 19

Společné výzvy k podávání návrhů na udělení grantu

Komise nebo pověřený subjekt v rámci programu může vydat společnou výzvu k podávání návrhů se subjekty, orgány nebo osobami uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

V případě společné výzvy se uplatní pravidla uvedená v hlavě VIII finančního nařízení. Hodnotící postupy ▌ zahrnují vyváženou skupinu odborníků jmenovaných každou stranou. Hodnotící výbory postupují ve smyslu článku 150 finančního nařízení.

V grantové dohodě se upřesní způsob, jakým jsou upravena práva duševního vlastnictví.

Článek 20

Granty na zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a zadávání zakázek na inovativní řešení

1.  Opatření mohou zahrnovat nebo mít jako svůj hlavní cíl zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi nebo zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, které bude prováděno příjemci, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli podle definice směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU, 2014/25/EU a 2009/81/ES.

2.  Zadávací řízení:

a)  musí dodržovat zásady transparentnosti, nediskriminace, rovného zacházení, řádného finančního řízení a proporcionality a pravidla hospodářské soutěže;

b)  u zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi mohou stanovit zvláštní podmínky, např. že místo plnění zadávaných činností musí být omezeno na území členských států a přidružených zemí;

c)  mohou opravňovat k zadání několika zakázek v rámci jednoho řízení (zajištění dodávky z více zdrojů) a

d)  musí zajistit, aby veřejná zakázka byla zadána ekonomicky nejvýhodnější nabídce (nabídkám) a aby současně nedošlo ke střetu zájmů.

3.  Zhotovitel, dodavatel nebo poskytovatel, který vytvoří výsledky v rámci zakázky v předobchodní fázi, musí vlastnit alespoň s nimi spojená práva duševního vlastnictví. Veřejní zadavatelé získají alespoň bezplatná práva přístupu k výsledkům pro své vlastní použití a právo udělovat – nebo vyžadovat, aby zúčastnění zhotovitelé, dodavatelé nebo poskytovatelé udělovali – třetím stranám nevýhradní licence k využívání výsledků pro účely veřejného zadavatele za spravedlivých a přiměřených podmínek bez práva udělovat sublicence. Pokud zhotovitel, dodavatel nebo poskytovatel výsledky během období po zadání veřejné zakázky v předobchodní fázi stanoveném ve smlouvě na zakázku komerčně nevyužije, mohou po něm veřejní zadavatelé vyžadovat, aby na ně převedl jakékoli vlastnictví těchto výsledků.

Článek 21

Operace kombinování zdrojů

Operace kombinování zdrojů rozhodnuté v rámci tohoto programu se provádějí v souladu s [nařízením o fondu InvestEU] a hlavou X finančního nařízení.

KAPITOLA IV

Další finanční ustanovení

Článek 22

Kumulativní, doplňkové a kombinované financování

1.  Na opatření, které získalo příspěvek z jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek z tohoto programu, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na jednotlivé příspěvky na opatření se použijí pravidla toho programu Unie, který příslušný příspěvek poskytl. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na opatření a podpora z jiných programů Unie může být vypočtena na poměrném základě v souladu s dokumenty, které stanoví podmínky podpory.

2.  Opatření, která získala pečeť excelence nebo která splňují tyto kumulativní podmínky:

a)  byla posouzena v rámci výzvy k podávání návrhů podle programu;

b)  splňují minimální kvalitativní požadavky této výzvy k podávání návrhů;

c)  nesmějí být financována v rámci této výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení,

mohou získat podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu+ nebo Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v souladu s čl. [67] odst. 5 nařízení (EU) XX [nařízení o společných ustanoveních] a článkem [8] nařízení (EU) XX [financování, správa a monitorování společné zemědělské politiky] za předpokladu, že tato opatření jsou v souladu s cíli dotčeného programu. Uplatní se pravidla toho fondu, který podporu poskytl.

Článek 24

Společné zadávání veřejných zakázek

1.  Navíc k ustanovením [článku 165] finančního nařízení mohou Komise a/nebo agentura provádět společná zadávací řízení s Evropskou kosmickou agenturou nebo jinými mezinárodními organizacemi, které jsou zapojeny do provádění složek programu.

2.  Použitelná pravidla pro zadávání veřejných zakázek v [článku 165] finančního nařízení se použijí analogicky za předpokladu, že jsou v každém případě použita procesní ustanovení použitelná na orgány Unie.

Článek 25

Ochrana základních bezpečnostních zájmů

Je-li to nezbytné pro ochranu základních bezpečnostních zájmů Unie a jejích členských států, zejména pokud jde o potřebu ochránit celistvost a odolnost systémů Unie i autonomii průmyslové základny, na niž spoléhají, stanoví Komise požadované podmínky způsobilosti použitelné na zadávání veřejných zakázek, granty nebo ceny, na které se vztahuje tato hlava. Za tímto účelem je třeba mít zvláštní zřetel na to, že způsobilé podniky musí být usazeny v členském státě, že se musí zavázat k vykonávání veškerých relevantních činností uvnitř Unie ▌. Tyto podmínky jsou součástí dokumentů souvisejících se zadáním veřejné zakázky, grantem nebo cenou. V případě zadání veřejné zakázky se podmínky použijí po celou dobu životního cyklu výsledné veřejné zakázky.

Článek 26

Ochrana finančních zájmů Unie

Pokud se programu účastní třetí země na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo podle jiného právního nástroje, udělí tato třetí země nezbytná práva a přístup, které příslušná schvalující osoba, ▌úřad OLAF a Evropský účetní dvůr potřebují k tomu, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům ▌.

HLAVA IV

SPRÁVA PROGRAMU

Článek 27

Zásady správy

Správa programu je založena na těchto zásadách:

a)  jasné dělbě úkolů a odpovědností mezi subjekty zapojené do provádění každé složky a opatření programu, zejména mezi členské státy, Komisi, agenturu a Evropskou kosmickou agenturu a Evropskou organizaci pro využívání meteorologických družic, na základě pravomocí jednotlivých organizací a s cílem vyhnout se překrývání úkolů a odpovědností;

aa)  vhodnosti řídicí struktury vzhledem ke konkrétním potřebám každé složky a opatření programu;

b)  pevné kontrole nad programem, včetně přísného dodržování nákladů, harmonogramu a výkonnosti všemi subjekty v rámci jejich příslušné působnosti podle tohoto nařízení;

c)  transparentním a nákladově efektivním řízení;

cc)  nepřetržitosti služeb a nezbytné kontinuitě infrastruktury, včetně ochrany před příslušnými hrozbami;

d)  systematickém a strukturovaném zvažování potřeb uživatelů dat, informací a služeb poskytovaných složkami programu a souvisejícího vědeckého a technologického vývoje ▌;

e)  konstantním úsilí o kontrolu nad riziky a o jejich omezování.

Článek 28

Úloha členských států

1.  Členské státy se mohou účastnit programu. Členské státy, které se účastní programu, přispívají svými technickými schopnostmi, know-how a pomocí, zejména v oblasti bezpečnosti a zabezpečení, a/nebo, je-li to vhodné a možné, tak, že Unii zpřístupní data, informace, služby a infrastrukturu v jejich držení nebo umístěnou na jejich území, a to i zajištěním efektivního, překážek prostého přístupu k datům in situ a jejich využívání a spoluprací s Komisí na zlepšování dostupnosti dat in situ, které program potřebuje, s ohledem na příslušné licence a povinnosti.

2.  Komise může dohodou o přiznání příspěvku svěřit konkrétní úkoly organizacím členských států, pokud tyto organizace byly určeny dotčeným členským státem. Komise prostřednictvím prováděcího aktu v souladu s poradním postupem podle čl. 107 odst. 2 přijme rozhodnutí o příspěvku v souvislosti s dohodami o přiznání příspěvku.

2a.  V některých řádně odůvodněných případech může agentura u úkolů uvedených v článku 30 prostřednictvím dohod o přiznání příspěvku svěřit konkrétní úkoly organizacím členských států, pokud tyto organizace byly určeny dotčeným členským státem.

2aa.   Členské státy přijmou všechna nezbytná opatření k zajištění hladkého fungování programu ▌, a to i přispíváním k adekvátní ochraně kmitočtů potřebných pro tento program.

2b.  Členské státy a Komise mohou spolupracovat s cílem rozšířit využívání dat, informací a služeb poskytovaných v rámci programu.

2c.  Je-li to možné, příspěvek členských států k fóru uživatelů podle článku 107 je založen na systematické a koordinované konzultaci se skupinami koncových uživatelů na vnitrostátní úrovni, zejména pokud jde o složky Galileo, EGNOS a program Copernicus.

3.  Členské státy a Komise spolupracují na vývoji složky in situ a službě pozemní kalibrace, které jsou potřebné pro co největší využití kosmických systémů a pro usnadnění využití plného potenciálu souborů dat in situ a referenčních dat, přičemž vycházejí ze stávajících kapacit.

4.  V oblasti bezpečnosti členské státy vykonávají úkoly uvedené v čl. 34 odst. 4.

Článek 29

Úloha Komise

1.  Komise má celkovou odpovědnost za provádění programu, a to i v oblasti bezpečnosti, aniž jsou dotčeny výsady členských států v oblasti národní bezpečnosti. Komise v souladu s tímto nařízením určuje priority a dlouhodobý vývoj programu v souladu s požadavky uživatelů a dohlíží na jeho provádění, aniž jsou dotčeny jiné politiky Unie.

2.  Komise řídí každou složku nebo podsložku programu ▌, které nejsou svěřeny jinému subjektu, zejména GOVSATCOM, blízkozemní tělesa, kosmické počasí a činnosti uvedené v čl. 54 písm. d).

3.  Komise zajistí jasné rozdělení úkolů a odpovědností mezi jednotlivé subjekty zapojené do programu a koordinuje činnosti těchto subjektů. Komise rovněž zajistí, aby všechny pověřené subjekty zapojené do provádění programu chránily zájmy Unie, zaručily řádnou správu finančních prostředků Unie a dodržovaly finanční nařízení a toto nařízení.

3a.  Komise s agenturou a Evropskou kosmickou agenturou uzavře dohodu o finančním rámcovém partnerství, jak stanoví [článek 130] finančního nařízení a jak se uvádí v článku 31a, přičemž vezme v potaz rámcovou dohodu z roku 2004.

4.  Je-li to nezbytné pro hladké fungování programu a hladké poskytování služeb poskytovaných složkami programu, Komise po konzultaci s uživateli a všemi dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, včetně navazujícího odvětví, stanoví prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci vysoké požadavky k provádění a vývoji těchto složek a služeb, které tyto složky poskytují. Při stanovení těchto vysokých požadavků Komise nesníží obecnou úroveň bezpečnosti a dodrží požadavek na zpětnou kompatibilitu.

Tyto akty v přenesené pravomoci se přijímají v souladu s článkem 21.

5.  Komise ▌zajišťuje, aby rozšiřování základny uživatelů a využívání dat a služeb poskytovaných složkami programu ve veřejném i soukromém sektoru bylo podporováno a maximalizováno, aniž jsou dotčeny úkoly agentury nebo dalších pověřených subjektů, a to i podporou odpovídajícího vývoje těchto služeb, uživatelsky vstřícných rozhraní a stabilního dlouhodobého prostředí. Buduje náležité synergie mezi aplikacemi jednotlivých složek programu. Zajišťuje doplňkovost, konzistentnost, synergie a provázanost mezi programem a dalšími opatřeními a programy Unie.

6.  Ve vhodných případech Komise zajistí soudržnost činností vykonávaných v souvislosti s tímto programem s činnostmi v oblasti vesmíru ▌na unijní, národní nebo mezinárodní úrovni. Pobízí ke spolupráci mezi členskými státy a v případě, že je to důležité pro program, usnadňuje sbližování jejich technologických kapacit a vývoje v kosmické oblasti. Za tímto účelem Komise v případě potřeby a v rámci svých pravomocí spolupracuje s agenturou a Evropskou kosmickou agenturou.

7.  Komise informuje výbor uvedený v článku 107 o průběžných a konečných výsledcích posouzení nabídkových řízení a o všech smlouvách s veřejnými a soukromými subjekty, včetně subdodávek.

Článek 30

Úloha agentury

1.  Agentura má tyto vlastní úkoly:

a)  prostřednictvím své rady pro bezpečnostní akreditaci zajišťuje bezpečnostní akreditaci všech složek programu v souladu s hlavou V kapitolou II;

b)  vykonává další úkoly uvedené v čl. 34 odst. 2 a 3;

c)  vykonává činnosti v oblasti komunikace, rozvoje trhu a propagace ▌ služeb nabízených složkami Galileo a EGNOS, zejména činnosti související s pronikáním na trh a koordinací potřeb uživatelů;

ca)  vykonává činnosti v oblasti komunikace, propagace a rozvoje trhu ve vztahu k datům, informacím a službám, které nabízí program Copernicus, aniž jsou dotčeny činnosti prováděné jinými pověřenými subjekty a Komisí;

d)  poskytuje ▌ poradenství Komisi, včetně přípravy navazujících priorit v oblasti výzkumu souvisejících s vesmírem.

2.  Komise agenturu pověří těmito úkoly:

a)  řízením využívání složek EGNOS a Galileo, které se týká činností uvedených v článku 43;

b)  ústřední koordinací uživatelských aspektů složky GOVSATCOM v úzké spolupráci s členskými státy, dalšími subjekty, příslušnými agenturami Unie a Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) u misí a operací k řešení krizí;

c)  prováděcími činnostmi v souvislosti s vývojem návazných aplikací založených na složkách programu, včetně základních prvků a integrovaných aplikací založených na datech a službách poskytovaných složkami Galileo, EGNOS a Copernicus, a to i v případech, kdy byly pro tyto činnosti poskytnuty finanční prostředky v souvislosti s programem Horizont Evropa vytvořeným podle nařízení xx, nebo v případě, že je to nezbytné pro dosažení cílů uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. b);

d)  prováděním činností souvisejících s rozšiřováním základny uživatelů dat, informací a služeb nabízených složkami programu jinými než Galileo a EGNOS, aniž jsou dotčeny činnosti v rámci programu Copernicus a služby svěřené jiným subjektům;

e)  specifickými opatřeními uvedenými v článku 6.

3.  Komise může na základě hodnocení uvedených v čl. 102 odst. 6 agentuře svěřit další úkoly za předpokladu, že nezdvojují úkoly, které byly svěřeny jiným subjektům v rámci programu, a za předpokladu, že jejich účelem je zvýšit účinnost provádění činností programu.

3a.  Pokud jsou činnosti svěřeny agentuře, je třeba zajistit odpovídající finanční, lidské a administrativní zdroje na jejich uskutečnění.

5.  Odchylně od čl. 62 odst. 1 finančního nařízení a s výhradou posouzení Komise týkajícího se ochrany zájmů Unie může agentura prostřednictvím dohod o přiznání příspěvku svěřit konkrétní činnosti jiným subjektům v rámci jejich příslušných pravomocí a za podmínek nepřímého řízení, které se vztahují na Komisi.

Článek 31

Úloha Evropské kosmické agentury

1.  Za předpokladu, že zájmy Unie jsou chráněny, Evropská kosmická agentura se pověří těmito úkoly:

a)  pokud jde o Copernicus: koordinací kosmických složek a prováděním kosmické složky programu Copernicus a její vývoj, projektováním, vývojem ▌ a budováním kosmické infrastruktury složky Copernicus a provozem této infrastruktury a souvisejícím zadáváním veřejných zakázek, kromě případů, kdy tyto úlohy vykonávají jiné subjekty, a případně přístupem k datům třetích stran;

b)  pokud jde o Galileo a EGNOS: rozvojem systémů, projektováním a vývojem částí pozemního segmentu a ▌ družic, včetně testování a validace;

c)  pokud jde o všechny složky programu: předcházejícími činnostmi výzkumu a vývoje v jejích oblastech odbornosti.

1a.  Na základě hodnocení Komise může být Evropská kosmická agentura pověřena dalšími úkoly souvisejícími s potřebami programu, a to za předpokladu, že nezdvojují činnosti, které provádějí jiné pověřené subjekty v rámci programu, a za předpokladu, že jejich cílem je zvýšit účinnost provádění činností programu.

4.  Aniž je dotčena dohoda o finančním rámcovém partnerství uvedená v článku 31a, Komise nebo agentura mohou požádat Evropskou kosmickou agenturu, aby jim za vzájemně dohodnutých podmínek poskytla technické poradenství a informace nezbytné k plnění úkolů, které jim byly na základě tohoto nařízení svěřeny.

Článek 31a

Dohoda o finančním rámcovém partnerství

1.  ▌Dohoda o finančním rámcovém partnerství uvedená v čl. 29 odst. 3a:

a)  jasně definuje úlohy, odpovědnosti a povinnosti Komise, agentury a Evropské kosmické agentury v souvislosti s každou složkou programu a potřebnými mechanismy koordinace a kontroly;

b)  vyžaduje, aby Evropská kosmická agentura uplatňovala bezpečnostní pravidla Unie stanovená v dohodách o bezpečnosti mezi Unií, jejími orgány a jinými subjekty s Evropskou kosmickou agenturou, zejména s ohledem na zpracování utajovaných informací;

c)  stanoví podmínky řízení finančních prostředků svěřených Evropské kosmické agentuře, zejména s ohledem na zadávání veřejných zakázek, a to i pokud jde o uplatňování pravidel Unie pro zadávání zakázek, když jsou zadávány jménem Unie, nebo uplatňování pravidel pověřeného subjektu v souladu s článkem 154 finančního nařízení, řídicí postupy, očekávané výsledky měřené výkonnostními ukazateli, opatření použitelná v případě nedostatečného nebo podvodného plnění smluv z hlediska nákladů, harmonogramu a výsledků, jakož i komunikační strategii a pravidla týkající se vlastnictví všech hmotných a nehmotných prostředků; tyto podmínky musí být v souladu s hlavou III a V tohoto nařízení a s finančním nařízením;

d)   požaduje, aby v případě, že agentura nebo Evropská kosmická agentura zřídí výbor pro hodnocení nabídek pro veřejné zakázky zadávané v souladu s dohodou o finančním rámcovém partnerství, účastní se zasedání tohoto výboru odborníci z Komise a v případě potřeby i další pověřené subjekty. Touto účastí není dotčena technická nezávislost výboru pro hodnocení nabídek ▌;

e)   zavede monitorovací a kontrolní opatření a mezi nimi zejména systém předběžného odhadu nákladů, systematické informování Komise nebo případně agentury o nákladech a harmonogramu a v případě nesrovnalostí mezi naplánovaným rozpočtem, plněním a harmonogramem též nápravná opatření, která zajistí splnění úkolů v mezích přiděleného rozpočtu ▌ ;

f)   stanoví zásady odměňování Evropské kosmické agentury pro každou složku programu, které je úměrné podmínkám, za nichž jsou akce prováděny, s náležitým ohledem na situace krize a nestability, a je-li to vhodné, může být založena na výkonnosti; odměňování zahrnuje pouze obecné režijní náklady, které nejsou spojeny s činnostmi svěřenými Evropské kosmické agentuře Unií;

g)  stanoví, že Evropská kosmická agentura přijme vhodná opatření pro zajištění ochrany zájmů Unie a dodržování rozhodnutí, která přijme Komise pro každou složku při uplatňování tohoto nařízení.

2.  Aniž je dotčena dohoda o finančním rámcovém partnerství zmíněná v článku 31a, Komise nebo agentura mohou požádat Evropskou kosmickou agenturu, aby poskytla technické poradenství a informace nezbytné k plnění úkolů, kterými byly tímto nařízením pověřeny. Na podmínkách takových žádostí a jejich provedení se obě strany vzájemně dohodnou.

Článek 32

Úloha organizace EUMETSAT a dalších subjektů

1.  Dohodou o přiznání příspěvku může Komise zcela nebo částečně pověřit prováděním následujících úkolů programu subjekty jiné než uvedené v článcích 30 a 31, a to mimo jiné:

a)  modernizací, přípravou provozu a provozem kosmické infrastruktury složky Copernicus nebo jejích částí a v případě potřeby řízením přístupu k datům z přispěvatelských misí, které může být svěřeno organizaci EUMETSAT;

b)  prováděním služeb složky Copernicus nebo jejich částí příslušné agentury, subjekty nebo organizace, které rovněž řídí získávání informací příslušných třetích stran.

2.  Kritéria pro výběr takových pověřených subjektů odrážejí zejména schopnost těchto subjektů zajistit kontinuitu a případně bezpečnost provozu s nulovým nebo minimálním narušením činností programu.

2a.  Podmínky dohod o příspěvcích uvedených v prvním odstavci musí být vždy, kdy je to možné, v souladu s podmínkami dohody o finančním rámcovém partnerství uvedenými v čl. 31a odst. 1.

3.  Programový výbor je ve věci rozhodnutí o příspěvku v souvislosti s dohodou o přiznání příspěvku uvedenou v odstavci 1 tohoto článku konzultován poradním postupem podle čl. 107 odst. 2. Programový výbor je s předstihem informován o dohodách o přiznání příspěvku, jež mají být uzavřeny mezi Unií, zastoupenou Komisí, a subjekty uvedenými v odstavci 1.

HLAVA V

BEZPEČNOST PROGRAMU

KAPITOLA I

Bezpečnost programu

Článek 33

Zásady bezpečnosti

1.  Bezpečnost programu vychází z těchto zásad:

a)  zohlednění zkušeností členských států v oblasti bezpečnosti a inspirace jejich osvědčenými postupy;

b)  využití ▌ bezpečnostních pravidel Rady a Komise, která mimo jiné stanoví oddělení provozních funkcí od funkcí souvisejících s akreditací.

2.  Tímto nařízením není dotčena výhradní odpovědnost členských států za národní bezpečnost, jak stanoví čl. 4 odst. 2 SEU, ani právo členských států chránit podstatné zájmy své bezpečnosti v souladu s článkem 346 SFEU.

Článek 34

Správa bezpečnosti

1.  Za podpory agentury Komise v oblasti své působnosti zajistí vysoký stupeň bezpečnosti, zejména pokud jde o:

a)  ochranu pozemní i kosmické infrastruktury a poskytování služeb, zejména před fyzickými nebo kybernetickými útoky, včetně zásahů do datových toků;

b)  kontrolu a řízení převodů technologií;

c)  rozvoj získaných kompetencí a know-how a jejich udržení v Unii;

d)  ochranu citlivých neutajovaných a utajovaných informací.

Za tímto účelem Komise zajistí, aby byla pro každou složku programu provedena analýza rizik a hrozeb. Na základě této analýzy rizik a hrozeb stanoví do konce roku 2023 prostřednictvím prováděcích aktů obecné bezpečnostní požadavky pro každou složku programu. Přitom Komise vezme v úvahu dopad těchto požadavků na hladké fungování dané složky, zejména z hlediska nákladů, řízení rizik a harmonogramu, a dbá na to, aby nesnížila obecnou úroveň bezpečnosti ani nenarušila fungování stávajícího zařízení založeného na dané složce a aby byla zohledněna rizika v oblasti kybernetické bezpečnosti. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.

Po vstupu tohoto nařízení v platnost Komise oznámí orientační seznam prováděcích aktů, které budou předloženy k projednání programovému výboru ve složení zabývajícím se složkou bezpečnosti. K tomuto seznamu bude přiložen orientační harmonogram pro jejich předložení.

2.  Subjekt odpovědný za řízení složky programu odpovídá za ▌provozní bezpečnost dané složky a za tím účelem provádí analýzu rizik a hrozeb a veškeré nezbytné činnosti k zajištění a monitorování bezpečnosti dané složky, zejména stanovení technických specifikací a provozních postupů, a monitoruje jejich soulad s obecnými bezpečnostními požadavky uvedenými v odstavci 1. Podle článku 30 je tímto subjektem pro Galileo a EGNOS agentura.

2a.  Na základě analýzy rizik a hrozeb Komise případně určí strukturu za účelem sledování bezpečnosti a dodržování pokynů vypracovaných v rámci oblasti působnosti rozhodnutí 201x/xxx/SZBP.(21) Tato struktura působí v souladu s bezpečnostními požadavky uvedenými v odstavci 1. V případě programu Galileo je touto strukturou bezpečnostní středisko systému Galileo .

3.  Agentura:

a)  zajistí bezpečnostní akreditaci všech složek programu v souladu s kapitolou II této hlavy, aniž jsou dotčeny pravomoci členských států;

b)  zajistí provoz bezpečnostního střediska složky Galileo v souladu s požadavky odstavce 2 a pokyny vypracovanými v rámci působnosti rozhodnutí 2014/496/SZBP;

c)  plní úkoly, jimiž byla pověřena rozhodnutím 1104/2011/EU;

d)  poskytuje Komisi svoje technické znalosti a poskytuje veškeré informace nezbytné pro plnění svých úkolů podle tohoto nařízení.

4.  Členské státy:

a)  přijmou opatření alespoň rovnocenná těm, která jsou nezbytná k ochraně evropských kritických infrastruktur ve smyslu směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu(22), a těm, která jsou nezbytná k ochraně jejich vlastních vnitrostátních kritických infrastruktur, za účelem zajištění ochrany pozemní infrastruktury na zemi, jež tvoří nedílnou součást programu a je umístěná na jejich území;

b)  provádějí úkoly bezpečnostní akreditace uvedené v článku 41.

5.  Subjekty zapojené do programu přijmou veškerá ▌ nezbytná opatření, mimo jiné s ohledem na problémy zjištěné v analýze rizik, pro zajištění bezpečnosti programu.

Článek 34a

Bezpečnost systémů a zavedených služeb

V případě, kdy může mít provoz systémů vliv na bezpečnost Unie nebo jejích členských států, se použijí postupy stanovené rozhodnutím Rady XXXX/XX/SZBP.

KAPITOLA II

Bezpečnostní akreditace

Článek 35

Orgán pro bezpečnostní akreditaci

Orgánem pro bezpečnostní akreditaci všech složek programu je rada pro bezpečnostní akreditaci zřízená v rámci agentury.

Článek 36

Obecné zásady bezpečnostní akreditace

Činnosti bezpečnostní akreditace pro všechny složky programu probíhají v souladu s těmito zásadami:

a)  činnosti a rozhodnutí v oblasti bezpečnostní akreditace jsou prováděny v kontextu kolektivní odpovědnosti za bezpečnost Unie a členských států;

b)  je usilováno o to, aby rozhodnutí v rámci rady pro bezpečnostní akreditaci byla přijímána na základě konsensu;

c)  činnosti v oblasti bezpečnostní akreditace jsou prováděny přístupem hodnocení a řízení rizik, přičemž se zvažují rizika pro bezpečnost složky, jakož i dopad na náklady nebo na harmonogram každého opatření ke snížení rizik s přihlédnutím k cíli nesnížit obecnou úroveň bezpečnosti této složky;

d)  rozhodnutí rady pro bezpečnostní akreditaci o bezpečnostní akreditaci připravují a činí odborníci, kteří mají řádnou kvalifikaci v oblasti akreditace komplexních systémů, mají bezpečnostní prověrku na odpovídající úrovni a jednají objektivně;

e)  je usilováno o to, aby byly konzultovány všechny relevantní strany zainteresované na bezpečnostních otázkách dané složky;

f)  činnosti v oblasti bezpečnostní akreditace provádějí v souladu se strategií bezpečnostní akreditace všechny příslušné zúčastněné strany zapojené do složky, aniž je dotčena úloha Komise;

g)  rozhodnutí rady pro bezpečnostní akreditaci o bezpečnostní akreditaci vycházejí v souladu s postupem uvedeným v příslušné strategii bezpečnostní akreditace definované zmíněnou radou z rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci přijatých na místní úrovni příslušnými vnitrostátními orgány členských států pro bezpečnostní akreditaci;

h)  soustavným, transparentním a plně srozumitelným postupem monitorování se zajistí, aby byla známa bezpečnostní rizika složky, aby byla definována bezpečnostní opatření ke snížení těchto rizik na přijatelnou míru s ohledem na bezpečnostní potřeby Unie a jejích členských států a pro hladké fungování složky a aby byla tato opatření uplatňována ve shodě s koncepcí ochrany do hloubky. Účinnost těchto opatření se průběžně vyhodnocuje. Tento postup týkající se hodnocení a řízení bezpečnostních rizik se provádí jako iterativní proces a je prováděn společně zúčastněnými subjekty zapojenými do složky;

i)  rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci přijímá rada pro bezpečnostní akreditaci striktně nezávisle, a to i na Komisi a na jiných subjektech odpovědných za provádění složky a za poskytování souvisejících služeb, jakož i na výkonném řediteli a na správní radě agentury;

j)  činnosti bezpečnostní akreditace jsou prováděny s náležitým ohledem na nezbytnost adekvátní koordinace mezi Komisí a orgány odpovědnými za provádění bezpečnostních předpisů;

k)  bezpečnostní akreditací složky EGNOS prováděnou radou pro bezpečnostní akreditaci nejsou dotčeny činnosti akreditace pro oblast letectví prováděné Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví.

Článek 37

Úkoly rady pro bezpečnostní akreditaci

1.  Rada pro bezpečnostní akreditaci plní své úkoly, aniž jsou dotčeny odpovědnosti Komise nebo odpovědnosti svěřené jiným subjektům agentury, zejména v otázkách týkajících se bezpečnosti, a aniž jsou dotčeny pravomoci členských států v oblasti bezpečnostní akreditace.

2.  Rada pro bezpečnostní akreditaci plní tyto úkoly:

a)  definuje a schvaluje strategii bezpečnostní akreditace, která stanoví:

i)  rozsah činností nezbytných k provádění a udržování akreditace složek programu nebo částí těchto složek a veškerých propojení mezi nimi a jinými systémy nebo složkami;

ii)  postup bezpečnostní akreditace složek programu nebo částí těchto složek, s úrovní podrobnosti odpovídající požadované úrovni jistoty a jasně uvádějící podmínky akreditace;

iii)  harmonogram akreditace, který je v souladu s fázemi složek programu, zejména pokud jde o zavádění infrastruktury, poskytování služeb a vývoj;

iv)  zásady bezpečnostní akreditace pro sítě připojené k systémům zřízeným v rámci složek programu nebo pro části těchto složek a pro zařízení připojené k systémům zřízeným těmito složkami, kterou provádí vnitrostátní subjekty členských států příslušné pro bezpečnostní otázky;

b)  přijímá rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci, zejména o schválení vypuštění družic, povolení k provozu systémů zřízených v rámci složek programu nebo prvků těchto složek v jejich jednotlivých konfiguracích a pro jednotlivé služby, které poskytují, až po signál ve vesmíru (včetně) a povolení k provozu pozemních stanic. Pokud jde o sítě a zařízení připojené ke službě PRS podle článku 44 nebo k jakékoli jiné zabezpečené službě pocházející ze složek programu, rozhoduje rada pro bezpečnostní akreditaci pouze o povolení subjektů vyvíjet nebo vyrábět citlivé technologie PRS, přijímače PRS nebo bezpečnostní moduly PRS nebo jiné technologie nebo zařízení, jež musí být zkontrolováno z hlediska obecných bezpečnostních požadavků podle čl. 34 odst. 1, přičemž bere v potaz doporučení vnitrostátních subjektů příslušných pro otázky bezpečnosti a obecná bezpečnostní rizika;

c)  přezkoumává a s výjimkou dokumentů, které má Komise přijmout podle čl. 34 odst. 1 tohoto nařízení a článku 8 rozhodnutí č. 1104/2011/EU, schvaluje veškerou dokumentaci týkající se bezpečnostní akreditace;

d)  poskytuje v oblasti své působnosti Komisi poradenství k vypracovávání návrhů znění aktů uvedených v čl. 34 odst. 1 tohoto nařízení a článku 8 rozhodnutí č. 1104/2011/EU, včetně poradenství k zavádění bezpečnostních provozních postupů (SecOps), a předkládá prohlášení se svým závěrečným postojem;

e)  přezkoumává a schvaluje hodnocení bezpečnostního rizika vypracované v souladu s postupem monitorování podle čl. 36 písm. h), s ohledem na soulad s dokumenty uvedenými v písmeni c) tohoto odstavce a s dokumenty vypracovanými podle čl. 34 odst. 1 tohoto nařízení a článku 8 rozhodnutí č. 1104/2011/EU; a spolupracuje s Komisí na definování opatření ke snížení rizik;

f)  kontroluje provádění bezpečnostních opatření v souvislosti s bezpečnostní akreditací složek programu prováděním nebo finančním zaštítěním bezpečnostních posouzení, inspekcí, auditů či přezkumů v souladu s čl. 41 písm. b) tohoto nařízení;

g)  potvrzuje výběr schválených produktů a opatření, která chrání před elektronickým odposlechem (TEMPEST), a schválených kryptografických produktů používaných k zajištění bezpečnosti složek programu;

h)  schvaluje, případně se spolu s relevantními subjekty příslušnými pro otázky bezpečnosti účastní společného schvalování propojení mezi systémy zřízenými v rámci složek programu nebo částí těchto složek a jinými systémy;

i)  domlouvá s příslušným členským státem model pro kontrolu přístupu podle čl. 41 písm. c);

j)  připravuje zprávy o rizicích a informuje Komisi, správní radu a výkonného ředitele o svém posouzení rizik a radí jim ohledně možností řešení zbytkového rizika v souvislosti s konkrétním rozhodnutím o bezpečnostní akreditaci;

k)  v úzké součinnosti s Komisí asistuje Radě a vysokému představiteli při provádění rozhodnutí 2014/496/SZBP, pokud o to Rada a/nebo vysoký představitel konkrétně požádají;

l)  provádí konzultace, které jsou nezbytné pro plnění jejích úkolů;

m)  přijme svůj jednací řád a zveřejní jej.

3.  Aniž jsou dotčeny pravomoci a odpovědnosti členských států, pod dohledem rady pro bezpečnostní akreditaci se zřídí zvláštní podřízený subjekt zastupující členské státy, který provádí zejména tyto úkoly:

a)  správu letových kódů a jiných kódů nezbytných pro fungování složky Galileo;

b)  ověření, že byly zavedeny a jsou uplatňovány postupy pro evidenci klíčů PRS složky Galileo, bezpečné zacházení s nimi, jejich uložení a distribuci.

Článek 38

Složení rady pro bezpečnostní akreditaci

1.  Rada pro bezpečnostní akreditaci je složena ze zástupce z každého členského státu, zástupce Komise a zástupce vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“). Funkční období členů rady pro bezpečnostní akreditaci je čtyřleté s možností opětovného jmenování.

2.  Účast na zasedáních rady pro bezpečnostní akreditaci vychází ze zásady „vědět jen to nejnutnější“. Jako pozorovatelé mohou být na zasedání rady pro bezpečnostní akreditaci v případě potřeby přizváni zástupci Evropské kosmické agentury a zástupci agentury, kteří nejsou do bezpečnostní akreditace zapojeni. K účasti na těchto zasedáních mohou být jako pozorovatelé ve výjimečných případech přizváni rovněž zástupci agentur Unie, třetích zemí nebo mezinárodních organizací v případě záležitostí, které se těchto třetích zemí nebo mezinárodních organizací přímo týkají, zejména pak záležitostí, které se týkají infrastruktury, jež jim patří nebo jež je zřízena na jejich území. Ujednání pro takovou účast zástupců třetích zemí nebo mezinárodních organizací a její podmínky se stanoví v příslušných dohodách a musí být v souladu s jednacím řádem rady pro bezpečnostní akreditaci.

Článek 39

Pravidla hlasování v radě pro bezpečnostní akreditaci

Nelze-li dosáhnout konsenzu podle obecných zásad uvedených v článku 36, přijme rada pro bezpečnostní akreditaci rozhodnutí na základě hlasování kvalifikovanou většinou v souladu s článkem 16 Smlouvy o Evropské unii. Zástupce Komise a zástupce vysokého představitele se hlasování neúčastní. Předseda rady pro bezpečnostní akreditaci podepisuje jménem rady pro bezpečnostní akreditaci rozhodnutí, která rada pro bezpečnostní akreditaci přijme.

Článek 40

Komunikace a dopad rozhodnutí rady pro bezpečnostní akreditaci

1.  Rozhodnutí rady pro bezpečnostní akreditaci jsou určena Komisi.

2.  Komise průběžně informuje radu pro bezpečnostní akreditaci o dopadu zamýšlených rozhodnutí rady pro bezpečnostní akreditaci na řádný chod složek programu a na provádění plánů řešení zbytkového rizika. Rada pro bezpečnostní akreditaci zohlední všechny tyto informace Komise.

3.  Komise neprodleně informuje Evropský parlament a Radu o dopadu přijetí rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci na řádný chod složek programu. Pokud se Komise domnívá, že by rozhodnutí přijaté radou pro bezpečnostní akreditaci mohlo mít významný dopad na řádný chod těchto složek, například pokud jde o náklady, harmonogram nebo plnění, okamžitě informuje Evropský parlament a Radu.

4.  Správní rada je pravidelně informována o průběhu práce rady pro bezpečnostní akreditaci.

5.  Pracovní harmonogram rady pro bezpečnostní akreditaci nesmí být v rozporu s harmonogramem činností pracovního programu podle článku 100.

Článek 41

Úloha členských států při bezpečnostní akreditaci

Členské státy:

a)  předávají radě pro bezpečnostní akreditaci veškeré informace, které považují za důležité pro účely bezpečnostní akreditace;

b)  umožní v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy řádně pověřeným osobám, jež byly jmenovány radou pro bezpečnostní akreditaci, se souhlasem vnitrostátních subjektů příslušných pro bezpečnostní otázky a pod jejich dohledem přístup k veškerým informacím a do veškerých oblastí a/nebo míst, která souvisejí s bezpečností systémů spadajících do pravomoci členských států, aniž by docházelo k diskriminaci na základě státní příslušnosti státních příslušníků členských států, a to mimo jiné pro účely bezpečnostních inspekcí, auditů a testů, o nichž rozhodla rada pro bezpečnostní akreditaci, a pro potřeby postupu monitorování bezpečnostních rizik podle čl. 36 písm. h). Tyto audity a testy se provádí v souladu s těmito zásadami:

i)  důraz je kladen na význam bezpečnosti a účinného řízení rizik u kontrolovaných subjektů;

ii)  doporučena jsou protiopatření za účelem zmírnění specifických dopadů způsobených pozbytím důvěrnosti, integrity nebo dostupnosti utajovaných informací;

c)  jednotlivě odpovídají za přípravu modelu pro kontrolu přístupu, jenž obsahuje přehled nebo seznam oblastí nebo míst, které mají být akreditovány, a na němž se předem dohodnou členské státy a rada pro bezpečnostní akreditaci, aby bylo zajištěno, že všechny členské státy poskytují stejnou úroveň kontroly přístupu;

d)  odpovídají na místní úrovni za bezpečnostní akreditaci míst, která se nacházejí na jejich území a tvoří část bezpečnostně akreditované oblasti složek programu, a podávají o tom zprávu radě pro bezpečnostní akreditaci.

KAPITOLA III

Ochrana utajovaných informací

Článek 42

Ochrana ▌ utajovaných informací

V rámci působnosti tohoto nařízení:

a)  je výměna utajovaných informací souvisejících s programem předmětem mezinárodní dohody mezi Unií a třetí zemí nebo mezinárodní organizací o výměně utajovaných informací nebo případně ujednání mezi příslušnou institucí nebo subjektem Unie a příslušnými orgány třetí země nebo mezinárodní organizací o výměně utajovaných informací a vztahují se na ni podmínky stanovené v této dohodě nebo ujednaní;

c)  fyzické osoby s bydlištěm ve třetích zemích a právnické osoby usazené ve třetích zemích mohou přicházet do styku s utajovanými informacemi Evropské unie týkajícími se programu, pouze pokud se na ně v těchto zemích vztahují bezpečnostní předpisy poskytující stupeň ochrany alespoň rovnocenný stupni, který poskytují bezpečnostní pravidla Komise stanovená rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/444 a bezpečnostní pravidla Rady stanovená v přílohách rozhodnutí 2013/488/EU. Rovnocennost bezpečnostních předpisů uplatňovaných ve třetí zemi nebo v mezinárodní organizaci je definována v dohodě o bezpečnosti informací, včetně záležitostí týkajících se průmyslové bezpečnosti, je-li to relevantní, uzavřené mezi Unií a touto třetí zemí nebo mezinárodní organizací postupem podle článku 218 Smlouvy o fungování EU a s ohledem na článek 13 rozhodnutí 2013/488/EU;

d)  aniž je dotčen článek 13 rozhodnutí 2013/488/EU a pravidla upravující oblast průmyslové bezpečnosti uvedená v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444, může být fyzické osobě nebo právnické osobě, třetí zemi nebo mezinárodní organizaci umožněn přístup k utajovaným informacím Evropské unie, je-li to považováno za nezbytné v jednotlivých případech s ohledem na povahu a obsah těchto informací, na potřebu příjemce znát utajované informace a na míru prospěchu pro Unii.

HLAVA VI

Galileo a EGNOS

Článek 43

Způsobilá opatření

Využívání systémů Galileo a EGNOS zahrnuje tato způsobilá opatření:

a)  řízení, provoz, údržbu, neustálé zdokonalování, vývoj a ochranu kosmické infrastruktury, včetně modernizací a managementu zastarávání;

b)  řízení, provoz, údržbu, neustálé zdokonalování, vývoj a ochranu pozemní infrastruktury, zejména pozemních středisek a stanic, na něž odkazuje rozhodnutí (EU) 2016/413 nebo (EU) 2017/1406, sítí, včetně modernizací a managementu zastarávání;

c)  rozvoj budoucích generací systémů a vývoj služeb poskytovaných složkami Galileo a EGNOS, aniž jsou dotčena budoucí rozhodnutí o finančním výhledu Unie, a to i s ohledem na potřeby příslušných zúčastněných subjektů;

ca)  podporu rozvoje návazných aplikací složek Galileo a EGNOS a rozvoje a vývoje základních technologických prvků, jako jsou čipové sady a přijímače uzpůsobené pro systém Galileo;

d)  podporu certifikačních a normalizačních činností souvisejících se systémy Galileo a EGNOS, zejména v odvětví dopravy;

e)  kontinuální zajišťování ▌služeb poskytovaných složkami Galileo a EGNOS a v rámci doplňkovosti s členskými státy a iniciativami soukromého sektoru rozvoj trhu s těmito službami, zejména za účelem maximalizace socioekonomických přínosů uvedených v čl. 4 odst. 1;

f)  spolupráce s jinými regionálními nebo globálními družicovými navigačními systémy, a to i za účelem usnadnění slučitelnosti a interoperability;

g)  ▌prvky pro monitorování spolehlivosti systémů a jejich využívání a poskytování služeb;

h)  ▌činnosti související s poskytováním služeb a s koordinací rozšíření jejich pokrytí.

Článek 44

Služby poskytované složkou Galileo

1.  Služby poskytované složkou Galileo zahrnují:

a)  otevřenou službu Galileo (GOS), která je pro uživatele bezplatná, poskytuje informace o poloze a synchronizaci určené především pro masové aplikace družicové navigace pro využití ze strany spotřebitelů;

b)  vysoce přesnou službu (HAS), která je pro uživatele bezplatná a prostřednictvím dodatečných dat šířených v doplňkovém kmitočtovém pásmu poskytuje velmi přesné informace týkající se polohy a synchronizace, které jsou určeny zejména pro aplikace družicové navigace pro profesionální nebo komerční použití;

c)  službu ověření pravosti signálu (SAS), která je založena na šifrovaných kódech obsažených v signálech a která je určena zejména pro aplikace družicové navigace pro profesionální nebo komerční použití;

d)  veřejnou regulovanou službu (PRS) určenou pouze vládou schváleným uživatelům ▌pro citlivé aplikace, které vyžadují vysokou úroveň kontinuity služby, a to i v oblasti bezpečnosti a obrany, která využívá silné, šifrované signály; tato služba bude bezplatně poskytována členským státům, Radě, Komisi, ESVČ a případně řádně zmocněným agenturám Unie; otázka zpoplatnění služby pro ostatní odběratele PRS uvedené v článku 2 rozhodnutí č. 1104/2011/EU bude posuzována případ od případu a v dohodách uzavřených podle čl. 3 odst. 5 uvedeného rozhodnutí se upřesní příslušná ustanovení; přístup k PRS je regulován v souladu s rozhodnutím 1104/2011/EU, které se vztahuje na členské státy, Radu, Komisi, ESVČ a agentury Unie;

e)  tísňovou službu (ES), která je pro uživatele bezplatná, a vysílání prostřednictvím vydávání signálů varování týkající se přírodních katastrof nebo jiných nouzových situací v konkrétních oblastech; tato služba je případně poskytována ve spolupráci s vnitrostátními orgány členských států v oblasti civilní ochrany;

f)  službu určování času (TS), která je pro uživatele bezplatná a poskytuje přesný a robustní referenční čas, jakož i realizaci koordinovaného světového času a která usnadňuje vývoj časových aplikací založených na složce Galileo a použití v kritických aplikacích.

2.  Složka Galileo rovněž přispívá:

a)  ke službě pátrání a záchrany (SAR) systému COSPAS-SARSAT detekcí tísňových signálů vysílaných bójemi a zpětným posíláním zpráv prostřednictvím „zpětného spojení“;

b)  k službám monitorování integrity normalizovaným na úrovni Unie nebo na mezinárodní úrovni určeným k využití aplikacemi pro zajištění bezpečnosti života na základě signálů otevřené služby Galileo a v kombinaci se složkou EGNOS a jinými družicovými navigačními systémy;

c)  k službám v oblasti informací o kosmickém počasí prostřednictvím střediska služeb GNSS(23) a včasného varování poskytovaným prostřednictvím pozemní infrastruktury složky Galileo, které jsou určeny zejména ke snížení potenciálních rizik pro uživatele služeb poskytovaných složkou Galileo a jinými globálními družicovými navigačními systémy souvisejících s kosmickým prostorem.

Článek 45

Služby poskytované složkou EGNOS

1.  Služby poskytované složkou EGNOS zahrnují:

a)  otevřenou službu EGNOS (EOS), která je pro uživatele bezplatná a poskytuje informace o poloze a synchronizaci určené především pro masové aplikace družicové navigace pro využití ze strany spotřebitelů;

b)  službu přístupu k datům systému EGNOS (EDAS), která je pro uživatele bezplatná a poskytuje informace o poloze a synchronizaci určené zejména pro aplikace družicové navigace pro odborné a komerční využití, přičemž nabízí zlepšenou výkonnost a data s vyšší přidanou hodnotou, než jakou mají data získaná prostřednictvím EOS;

c)  službu pro zajištění bezpečnosti života (SoL), která je osvobozena od přímých uživatelských poplatků a poskytuje informace o poloze a časové synchronizaci s vysokou úrovní kontinuity, dostupnosti a přesnosti, včetně zpráv týkajících se integrity, které uživatele upozorňují na jakékoli selhání v systému Galileo a jiných GNSS, které Galileo v oblasti pokrytí zesiluje, nebo na signály o překročení limitů vydávaných systémem Galileo a těmito jinými GNSS, a která je určena především pro uživatele, pro které má zásadní význam bezpečnost, zejména v oblasti civilního letectví pro účely letových navigačních služeb v souladu s normami ICAO nebo dalších odvětví dopravy.

2.  Služby uvedené v odstavci 1 se poskytují především na území všech členských států nacházejícím se zeměpisně v Evropě, k němuž se pro tyto účely řadí i Kypr, Azory, Kanárské ostrovy a Madeira, a to do konce roku 2026.

Zeměpisné pokrytí složkou EGNOS může být rozšířeno do dalších oblastí světa, zejména na území kandidátských zemí, třetích zemí přidružených k iniciativě jednotného evropského nebe a třetích zemí v rámci evropské politiky sousedství, pokud je to technicky proveditelné a v souladu s bezpečnostními požadavky uvedenými v článku 34, a v případě služby SoL na základě mezinárodních dohod.

3.  Náklady takového rozšíření, včetně souvisejících provozních nákladů specifických pro uvedené regiony, nejsou hrazeny z rozpočtu podle článku 11. Komise pro účely financování takovýchto opatření zváží i jiné programy nebo nástroje. Uvedené rozšíření nezpůsobí prodlevu v nabízení služeb podle odstavce 1 na území členských států nacházejícím se zeměpisně v Evropě.

Článek 46

Prováděcí opatření pro složky Galileo a EGNOS

Pro zajištění řádného fungování systémů Galileo a EGNOS a jejich přijetí ze strany trhů Komise v případě potřeby stanoví nezbytná opatření, která jsou zapotřebí k:

a)  řízení a snižování rizik spojených s provozem složek Galileo a EGNOS, zejména s cílem zajistit kontinuitu služeb;

b)  určení hlavních rozhodovacích fází pro monitorování a hodnocení provádění složek Galileo a EGNOS;

c)  určení, v souladu s bezpečnostními požadavky a otevřeným a transparentním postupem, umístění středisek náležejících pozemní infrastruktuře složek Galileo a EGNOS, a zajištění jejich fungování;

d)  stanovení technických a provozních specifikací týkajících se služeb uvedených v čl. 44 odst. 1 písm. c), e) a f) a v odst. 2 písm. c).

Uvedená prováděcí opatření se přijmou přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.

Článek 47

Slučitelnost, interoperabilita a standardizace

1.  Složky Galileo a EGNOS a služby, které poskytují, musí být z technického hlediska slučitelné a interoperabilní, a to i na uživatelské úrovni.

2.  Složky Galileo a EGNOS a služby, které poskytují, musí být slučitelné a interoperabilní s ostatními systémy družicové navigace a s klasickými prostředky rádiové navigace, pokud jsou v mezinárodních dohodách stanoveny nezbytné požadavky na slučitelnost a interoperabilitu a jejich podmínky.

HLAVA VII

Copernicus

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 48

Oblast působnosti složky Copernicus

1.  Složka Copernicus se provádí v návaznosti na předchozí investice▌, včetně investic zúčastněných stran, jako je Evropská kosmická agentura a organizace EUMETSAT, a ve vhodných a nákladově efektivních případech využívá národní nebo regionální kapacity členských států a zohledňuje kapacity komerčních dodavatelů srovnatelných dat a informací a potřebu podporovat hospodářskou soutěž a rozvoj trhu, přičemž současně maximalizuje příležitosti evropských uživatelů.

2.  Složka Copernicus dodává data a informace, přičemž vychází z potřeb uživatelů této složky a z politiky plného, bezplatného a otevřeného přístupu k datům.

2a.  Složka Copernicus podporuje formulaci, provádění a monitorování politik Unie a jejích členských států zejména v oblasti životního prostředí, změny klimatu, mořského prostředí, námořní činnosti, atmosféry, zemědělství a rozvoje venkova, ochrany kulturního dědictví, civilní ochrany, monitorování infrastruktur, bezpečnosti a digitálního hospodářství s cílem dalšího omezení administrativní zátěže.

3.  Copernicus sestává z těchto čtyř prvků:

a)  ▌získávání dat, což zahrnuje:

–  vývoj a provozní činnosti družic Sentinel složky Copernicus;

–  přístup k datům třetích stran získaným při pozorování Země z vesmíru;

–  přístup k datům in situ a k pomocným datům;

b)  ▌zpracování dat a informací prostřednictvím služeb složky Copernicus, což zahrnuje činnosti pro vytváření informací přidané hodnoty na podporu služeb v oblasti monitorování životního prostředí, podávání zpráv, zajištění dodržování právních předpisů, civilní ochrany a bezpečnosti ▌;

c)  ▌přístup k datům a jejich distribuci, což zahrnuje infrastrukturu a služby k zajištění uživatelsky vstřícného vyhledávání, prohlížení a dlouhodobé archivování dat a informací složky Copernicus, přístupu k nim a jejich distribuci a využívání;

d)  ▌rozšiřování uživatelské základny, rozvoj trhu a budování kapacity podle čl. 29 odst. 5, což zahrnuje příslušné činnosti, zdroje a služby na podporu složky Copernicus, jejích dat a služeb i souvisejících navazujících aplikací a jejich rozvoje na všech úrovních za účelem maximalizace socioekonomických přínosů, které jsou uvedeny v čl. 4 odst. 1, jakož i shromažďování údajů o potřebách uživatelů a jejich analýzu;

4.  Složka Copernicus prosazuje mezinárodní koordinaci pozorovacích systémů a související výměny údajů za účelem posílení jejího globálního rozměru a doplňkovosti, přičemž zohledňuje ▌ mezinárodní dohody a koordinační postupy.

KAPITOLA II

Způsobilá opatření

Článek 49

Způsobilá opatření pro získávání dat

Způsobilá opatření v rámci složky Copernicus zahrnují:

a)  opatření pro poskytnutí posílené kontinuity stávajících misí Sentinel a pro vývoj, vypouštění do vesmíru, údržbu a provozování dalších družic Sentinel rozšiřujících oblast pozorování, přičemž se upřednostňují zejména pozorovací kapacity pro monitorování antropogenních emisí CO2 a ostatních skleníkových plynů, které umožní monitorování polárních oblastí a inovativní environmentální aplikace v oblasti zemědělství, lesnictví, správy vodních a mořských zdrojů a kulturního dědictví;

b)  opatření k zajištění přístupu k datům třetích stran nezbytným k vytváření služeb složky Copernicus nebo pro využití ze strany orgánů, agentur a decentralizovaných útvarů Unie a v případě, kdy je to vhodné a nákladově efektivní, ze strany celostátních nebo regionálních veřejných subjektů;

c)  opatření k poskytnutí a koordinaci přístupu k datům in situ a jiným pomocným datům potřebným k vytváření, kalibraci a ověřování dat a informací složky Copernicus, a v případech, kdy je to vhodné a nákladově efektivní, využití stávajících národních kapacit a zamezení zdvojování;

Článek 50

Způsobilá opatření pro služby složky Copernicus

1.  Složka Copernicus zahrnuje opatření na podporu těchto služeb:

a)  služby monitorování životního prostředí, podávání zpráv a zajištění dodržování právních předpisů zahrnující:

–  monitorování atmosféry za účelem poskytování informací o kvalitě ovzduší v rámci globálního pokrytí, se zvláštním zaměřením na evropskou úroveň, a ▌složení atmosféry,

–  monitorování mořského prostředí za účelem poskytování informací o stavu a dynamice ekosystémů oceánů a moří a pobřežních ekosystémů a jejich zdrojů a využití,

–  monitorování pevniny a zemědělství za účelem poskytování informací o krajinném pokryvu, využívání půdy a změnách využívání půdy, památkách kulturního dědictví, zemském pohybu, městských oblastech, kvantitě a kvalitě vnitrozemské vody, lesích, zemědělských a jiných přírodních zdrojích, biologické rozmanitosti a kryosféře,

–  monitorování změny klimatu za účelem poskytování informací o antropogenních emisích a absorpcích CO2 a ostatních skleníkových plynů, nejdůležitějších klimatických proměnných, reanalýzách klimatu, sezónních předpovědích, klimatických předpovědích a přisuzování, informace o polárních / arktických změnách, jakož i ukazatelích v příslušných časových a prostorových měřítcích;

b)  služby krizového řízení pro poskytování informací na podporu veřejných orgánů zabývajících se civilní ochranou a v koordinaci s těmito orgány, podporující činnosti v oblasti civilní ochrany a nouzové reakce (zlepšení činnosti v oblasti včasného varování a kapacit pro reakci na krizi) a opatření v oblasti prevence a připravenosti (analýzy rizik a obnovy) v souvislosti s různými druhy katastrof;

c)  bezpečnostní služby na podporu ostrahy Unie a jejích vnějších hranic ▌, námořního dohledu, jakož i vnější činnosti Unie v reakci na bezpečnostní výzvy, jimž Unie čelí, a cílů a opatření společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

2.  Komise případně za podpory příslušných externích nezávislých odborníků zajišťuje relevantnost služeb tím, že:

a)  ověřuje technickou proveditelnost požadavků vznesených uživatelskými skupinami a jejich vhodnost pro daný účel;

b)  posuzuje prostředky a řešení, které byly navrženy nebo realizovány, s cílem splnit požadavky uživatelských skupin a cíle programu.

Článek 51

Způsobilá opatření pro přístup k datům a informacím a jejich distribuci

1.  Složka Copernicus zahrnuje opatření pro umožnění posíleného přístupu k veškerým datům a informacím programu Copernicus a případně poskytuje další infrastrukturu a služby na podporu distribuce uvedených dat a informací, přístupu k nim a jejich využívání.

2.  V případě, že jsou podle článků 12 až 16 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1159/2013(24) tato data a informace složky Copernicus z bezpečnostního hlediska citlivé, může Komise svěřit pořizování uvedených dat a informací a dohled nad získáváním, přístup k nim a jejich distribuci jednomu nebo více svěřenským subjektům. Tyto subjekty vytvoří a udržují rejstřík akreditovaných uživatelů a udělují přístup k vyhrazeným datům odděleným postupem.

KAPITOLA III

Politika v oblasti dat složky Copernicus

Článek 52

Politika v oblasti dat a informací složky Copernicus

1.  Data a informace složky Copernicus se poskytují uživatelům na základě politiky plného, bezplatného a otevřeného přístupu k datům:

a)  uživatelé složky Copernicus smí bezplatně a po celém světě reprodukovat, distribuovat, zveřejňovat, přizpůsobovat a upravovat všechna data a informace složky Copernicus a kombinovat je s jinými daty a informacemi;

b)  politika plného, bezplatného a otevřeného přístupu k datům zahrnuje tato omezení:

i)  formáty, včasnost a vlastnosti šíření dat a informací složky Copernicus musí být předem definovány,

ii)  případné licenční podmínky týkající se dat a informací třetích stran použitých při produkci informací služeb složky Copernicus musí být dodrženy,

iii)  bezpečnostní omezení vyplývající z obecných bezpečnostních požadavků podle čl. 34 odst. 1,

iv)  musí být zajištěna ochrana proti riziku narušení systému, který produkuje nebo zpřístupňuje data a informace složky Copernicus, i samotných dat,

v)  musí být zajištěna ochrana spolehlivého přístupu k datům a informacím složky Copernicus pro evropské uživatele.

2.  Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 105 týkající se zvláštních ustanovení doplňujících odstavec 1, pokud jde o specifikace, podmínky a postupy pro přístup k datům a informacím složky Copernicus a jejich využívání.

3.  Komise vydává licence a oznámení pro přístup a využívání dat a informací složky Copernicus, včetně přidělovacích ustanovení, v souladu s datovou politikou složky Copernicus definovanou v tomto nařízení použitelných aktech v přenesené pravomoci podle odstavce 2.

HLAVA VIII

OSTATNÍ SLOŽKY PROGRAMU

KAPITOLA I

SSA

ODDÍL I

SST

Článek 53

Oblast působnosti SST

1.  Podsložky SST podporují tyto činnosti:

a)  vytvoření, rozvoj a provoz sítě pozemních a/nebo kosmických senzorů SST členských států, včetně senzorů vyvinutých Evropskou kosmickou agenturou nebo soukromým sektorem Unie a senzorů Unie provozovaných na vnitrostátní úrovni za účelem průzkumu a sledování vesmírných objektů a vytvoření evropského katalogu kosmických objektů ▌;

b)  zpracování a analýzu dat SST na vnitrostátní úrovni za účelem vytváření informací a služeb SST podle článku 54;

c)  poskytování služeb SST podle článku 54 uživatelům uvedeným v článku 55;

cc)  sledování iniciativ zaměřených na podporu rozvoje a zavádění technologií pro likvidaci kosmických lodí na konci jejich životnosti, technologických systémů na předcházení vzniku vesmírného odpadu a jeho odstraňování a mezinárodních iniciativ v oblasti řízení vesmírného provozu, jakož i usilování o součinnost s takými iniciativami.

2.   Složky SST podporují rovněž technickou a administrativní podporu k zajištění přechodu mezi kosmickým programem EU a rámcem pro podporu SST zřízeným rozhodnutím č. 541/2014/EU.

Článek 54

Služby SST

1.  Služby SST zahrnují:

a)  posuzování rizika vzájemných kolizí celistvých kosmických objektů nebo kolizí celistvých kosmických objektů s kosmickým smetím a potenciální vydávání upozornění na riziko kolize během startu, rané orbitální fáze, zvyšování oběžné dráhy, provozu na oběžné dráze a během fází vedoucí k ukončení kosmické mise;

b)  detekci a charakterizaci fragmentace, rozlomení či kolizí těles na oběžné dráze;

c)  posuzování rizika nekontrolovaného vstupu kosmických objektů a kosmického smetí zpět do zemské atmosféry a vypracování souvisejících informací včetně odhadu doby a pravděpodobného místa možného dopadu;

d)  rozvoj činností v rámci přípravy:

i)  zmírňování kosmického smetí s cílem snižovat jeho vytváření, a

ii)  řešení problému kosmického smetí prostřednictvím nakládání se stávajícím komickým smetím.

2.  Služby SST jsou bezplatné a jsou kdykoli nepřetržitě k dispozici a jsou přizpůsobovány potřebám uživatelů uvedených v článku 55.

3.  Zúčastněné členské státy, Komise a v příslušných případech ani kontaktní místo nejsou odpovědné za:

a)  škody způsobené neposkytnutím služeb SST nebo jejich přerušením;

b)  zpožděné poskytnutí služeb SST;

c)  poskytnutí nepřesných informací v rámci služeb SST; nebo

d)  opatření přijatá v reakci na poskytnuté služby SST.

Článek 55

Uživatelé SST

1.  Mezi uživatele z EU patří:

a)  Hlavní uživatelé SST: členské státy, ESVČ, Komise, Rada, agentura, jakož i veřejní a soukromí vlastníci a provozovatelé kosmických lodí ▌ usazené v Unii;

b)  Jiní než hlavní uživatelé SST: jiné veřejné a soukromé subjekty ▌usazené v Unii.

Hlavní uživatelé SST mají přístup ke všem službám SST uvedeným v čl. 54 odst. 1.

Jiní než hlavní uživatelé SST mohou mít přístup ke službám SST uvedeným v čl. 54 odst. 1 písm. b) až d).

2.  Mezinárodní uživatelé zahrnují třetí země, mezinárodní organizace, které nemají ústředí v Unii, a soukromé subjekty, které nejsou usazeny v Unii, za těchto podmínek:

a)  třetí země a mezinárodní organizace, které nemají ústředí v Unii, mohou mít přístup ke službám SST podle čl. 8 odst. 1a;

b)  Soukromé subjekty, které nejsou usazeny v Unii, mohou mít přístup ke službám SST na základě mezinárodní dohody uzavřené v souladu s čl. 8 odst. 1a se třetí zemí, v níž jsou usazeny, jež jim tento přístup umožní.

3.  Odchylně od odstavce 2 tohoto článku se mezinárodní dohoda nevyžaduje, pokud je služba SST uvedená v čl. 54 odst. 1 veřejně dostupná.

4.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout podrobná ustanovení týkající se přístupu ke službám SST a příslušných postupů. Uvedená ustanovení se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.

Článek 56

Účast členských států

1.  Členské státy, které si přejí účastnit se poskytování služeb SST podle článku 54 pokrývající všechny oběžné dráhy, musí Komisi předložit jednotný nebo společný návrh, v němž prokážou splnění těchto kritérií:

a)  vlastnictví buď vhodných senzorů SST, které jsou k dispozici pro SST EU, a lidské zdroje pro jejich provozování, anebo vhodných kapacit pro provozní analýzu a zpracování dat zvláště navržených pro SST a k dispozici pro SST EU, nebo přístup k jednomu, nebo druhému;

b)  počáteční posouzení bezpečnostních rizik každého prostředku SST provedené a validované příslušným členským státem;

c)  akční plán zohledňující plán koordinace přijatý podle článku 6 rozhodnutí č. 541/2014/EU pro provádění činností uvedených v článku 53 tohoto nařízení;

d)  rozdělení různých činností mezi členy odborných týmů určených podle článku 57;

e)  pravidla pro sdílení dat nezbytných k dosažení cílů uvedených v článku 4.

Pokud jde o kritéria stanovená v písmenech a) a b), každý členský stát, který si přeje účastnit se poskytování služeb SST, musí prokázat splnění těchto kritérií zvlášť.

Pokud jde o kritéria stanovená v písmenech c) až e), všechny členské státy, které si přejí účastnit se poskytování služeb SST, musí prokázat splnění těchto kritérií souhrnně.

2.  Kritéria uvedená v odst. 1 písm. a) a b) se považují za splněná zúčastněnými členskými státy, jejichž určené národní subjekty jsou členy konsorcia vytvořeného v souladu článkem 7 rozhodnutí 541/2014/EU ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.  Pokud nebyl předložen žádný společný návrh v souladu s odstavcem 1 nebo pokud Komise usoudí, že předložený návrh není v souladu s kritérii uvedenými v odstavci 1, může nejméně pět členských států podat Komisi nový společný návrh a prokázat, že splňuje kritéria stanovená v odstavci 1 ▌.

4.  Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout podrobná ustanovení týkající se postupů a prvků uvedených v odstavcích 1 až 3. Uvedená prováděcí opatření se přijmou přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.

Článek 57

Organizační rámec účasti členských států

1.  Všechny členské státy, které předložily návrh, u kterého Komise zjistila, že je v souladu s čl. 56 odst. 1, nebo který byl Komisí vybrán postupem podle čl. 56 odst. 3, určí ustavující národní subjekt usazený na jejich území, aby je zastupoval. Ustavující národní subjekt je orgán veřejné správy členského státu nebo subjekt pověřený výkonem takové veřejné moci.

2.  Ustavující národní subjekty určené podle článku 1 uzavřou dohodu, která vytváří partnerství SST a stanoví pravidla a mechanismy pro jejich spolupráci při provádění činností podle článku 53. Dohoda musí zejména obsahovat prvky zmíněné v čl. 56 odst. 1 písm. c) až e) a vytvoření struktury řízení rizik, aby bylo zajištěno provádění ustanovení o využívání a bezpečné výměně dat a informací SST.

3.  Ustavující národní subjekty vyvíjejí unijní služby SST vysoké kvality v souladu s víceletým plánem, příslušnými klíčovými ukazateli výkonnosti a uživatelskými požadavky, na základě činností odborných týmů podle odstavce 6. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 107 odst. 3 přijmout víceletý plán a klíčové ukazatele výkonnosti.

4.  Ustavující národní subjekty vytvoří síť stávajících a potenciálních budoucích senzorů pro jejich koordinované a optimalizované provozování za účelem vytvoření a aktualizace společného evropského katalogu, aniž jsou dotčeny výsady členských států v oblasti národní bezpečnosti.

5.  Zúčastněné členské státy provádějí bezpečnostní akreditaci na základě obecných bezpečnostních požadavků podle čl. 34 odst. 1.

6.  Členské státy, které se účastní SST, určí odborné týmy, které budou mít na starosti konkrétní otázky týkající se různých činností SST. Odborné týmy jsou stálé, řízené a personálně obsazené ustavujícími národními subjekty členských států, které je zřídily, a mohou zahrnovat odborníky z každého ustavujícího národního subjektu.

7.  Ustavující národní subjekty a odborné týmy zajistí ochranu dat SST, informací SST a služeb SST.

8.  Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 105 týkající se konkrétního ustanovení, podrobná pravidla týkající se fungování organizačního rámce účasti členských států na SST. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.

Článek 58

Kontaktní místo SST

1.  Komise s přihlédnutím k doporučením ustavujících národních subjektů vybere kontaktní místo SST na základě nejlepších odborných znalostí v otázkách bezpečnosti a poskytování služeb. Toto kontaktní místo:

a)  poskytuje nezbytná bezpečná rozhraní k centralizaci, uchovávání a zpřístupňování informací SST uživatelům SST, přičemž musí být zajištěno vhodné nakládání s nimi a sledovatelnost;

b)  zajišťuje ▌ podávání zpráv o výkonnosti služeb SST partnerství SST a Komisi;

c)  získává nezbytnou zpětnou vazbu pro partnerství SST, aby bylo zajištěno požadované sladění služeb s očekáváními uživatelů;

d)  podporuje a propaguje služby a podněcuje k jejich využívání.

2.  Ustavující národní subjekty v takovém případě uzavřou s kontaktním místem SST potřebná prováděcí ujednání.

ODDÍL II

Kosmické počasí a blízkozemní tělesa

Článek 59

Činnosti v oblasti kosmického počasí

1.  Podsložky kosmického počasí mohou podporovat tyto činnosti:

a)  posouzení a identifikaci potřeb uživatelů v odvětvích uvedených v odst. 2 písm. b) za účelem stanovení služeb týkajících se kosmického počasí, které mají být poskytovány;

b)  poskytování služeb v oblasti kosmického počasí uživatelům služeb kosmického počasí, podle zjištěných potřeb uživatelů a technických požadavků.

2.  Služby v oblasti kosmického počasí musí být kdykoli k dispozici bez přerušení. Komise prostřednictvím prováděcích aktů vybere tyto služby podle následujících pravidel:

a)  Komise stanoví prioritu služeb v oblasti kosmického počasí, které mají být poskytovány na úrovni Unie, podle potřeb uživatelů, technologické připravenosti služeb a výsledku posouzení rizik;

b)  služby v oblasti kosmického počasí mohou přispívat k činnostem civilní ochrany a k ochraně široké škály odvětví, jako jsou: vesmírné odvětví, doprava, globální družicové navigační systémy, elektrické rozvodné sítě a komunikace.

Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 107 odst. 2.

3.  Veřejné nebo soukromé subjekty, které budou poskytovat služby v oblasti kosmického počasí, se vybírají prostřednictvím výzev k podávání nabídek.

Článek 60

Činnosti týkající se blízkozemních těles

1.  Podsložky NEO mohou podporovat tyto činnosti:

a)  mapování kapacit členských států pro odhalování a monitorování blízkozemních těles;

b)  podporu vytváření sítí zařízení a výzkumných středisek členských států;

c)  vývoj služby uvedené v odstavci 2.

d)  vývoj rutinní služby rychlé reakce schopné charakterizovat nově objevená blízkozemní tělesa;

e)  vytvoření evropského katalogu blízkozemních těles.

2.  Komise může ve své oblasti působnosti zavést postupy s cílem koordinovat při zapojení vhodných subjektů OSN opatření Unie a vnitrostátních veřejných orgánů zabývajících se civilní ochranou v případě, že je zjištěno blízkozemní těleso, které se blíží k Zemi.

KAPITOLA II

GOVSATCOM

Článek 61

Oblast působnosti GOVSATCOM

V rámci složky GOVSATCOM se kapacity a služby družicové komunikace kombinují do společného souboru Unie obsahujícího kapacity a služby družicové komunikace s přiměřenými požadavky na bezpečnost. Tato složka zahrnuje:

a)  vývoj, vybudování a provozní činnosti infrastruktury pozemního segmentu podle článku 66 a případně kosmické infrastruktury uvedené v článku 69;

b)  pořízení vládní a komerční kapacity pro družicovou komunikaci, služeb a uživatelského zařízení nezbytného pro poskytování služeb GOSVSATCOM;

c)  opatření nezbytná pro další interoperabilitu a normalizaci uživatelského zařízení GOVSATCOM.

Článek 62

Kapacity a služby poskytované v rámci GOVSATCOM

1.  Poskytování kapacit a služeb GOVSATCOM ▌ je stanoveno v portfoliu služeb uvedeném v odstavci 3, v souladu s provozními požadavky uvedenými v odstavci 2, specifickými bezpečnostními požadavky na GOVSATCOM podle čl. 34 odst. 1 a v mezích pravidel pro sdílení a prioritizaci podle článku 65. Přístup ke kapacitám a službám GOVSATCOM je pro institucionální a vládní uživatele bezplatný, pokud Komise nerozhodne v souladu s čl. 65 odst. 2 o cenové politice.

2.  Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme provozní požadavky na služby poskytované v rámci GOSSATCOM v podobě technických specifikací pro případy použití týkající se zejména krizového řízení, dohledu a řízení klíčové infrastruktury, včetně diplomatických komunikačních sítí. Uvedené provozní požadavky vycházejí z podrobné analýzy požadavků uživatelů a zohledňují požadavky vyplývající ze stávajících uživatelských zařízení a sítí. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.

3.  Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme portfolio služeb pro služby poskytované v rámci GOVSATCOM v podobě seznamu kategorií kapacit a služeb družicové komunikace a jejich atributů, včetně zeměpisného pokrytí, kmitočtu, šířky pásma, uživatelského zařízení a bezpečnostních prvků. Tato opatření musí být pravidelně aktualizována, musí být založena na provozních a bezpečnostních požadavcích uvedených v odstavci 1 a musí upřednostňovat služby poskytované uživatelům podle jejich důležitosti a úrovně kritičnosti. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.

3a.  Portfolio služeb uvedené v odstavci 3 zohlední stávající komerčně dostupné služby, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

4.  Uživatelé GOVSATCOM mají přístup ke kapacitám a službám uvedeným v portfoliu služeb. Tento přístup se poskytuje prostřednictvím center GOVSATCOM podle článku 66.

Článek 63

Poskytovatelé kapacit a služeb družicové komunikace

Kapacity a služby družicové komunikace v rámci této složky mohou poskytovat tyto subjekty:

a)  Účastníci GOVSATCOM uvedení ve článku 67, a

b)  právnické osoby, které jsou řádně akreditovány k poskytování satelitních kapacit nebo služeb v souladu s postupem bezpečnostní akreditace, uvedené v článku 36 na základě obecných bezpečnostních požadavků ▌ podle čl. 34 odst. 1 stanovených pro složku GOVSATCOM.

Článek 64

Uživatelé GOVSATCOM

1.  Uživateli GOVSATCOM mohou být následující subjekty, pokud jim jsou svěřeny úkoly týkající se dohledu nad misemi, provozními činnostmi a infrastrukturami, jež jsou klíčové z hlediska reakce na krizovou situaci nebo bezpečnosti, a jejich řízení:

a)  orgán veřejné moci Unie nebo členského státu nebo subjekt pověřený výkonem takové veřejné moci,

b)  fyzická nebo právnická osoba, která vyvíjí činnost jménem subjektu uvedeného v písmenu a) a pod jeho kontrolou.

2.  K používání kapacit a služeb GOVSATCOM musí být uživatelé GOVSATCOM řádně oprávněni účastníkem podle článku 67 a musí splňovat obecné bezpečnostní požadavky uvedené v čl. 34 odst. 1, které jsou stanoveny pro složku GOVSATCOM.

Článek 65

Sdílení a prioritizace

1.  Sdružené kapacity, služby a uživatelská zařízení družicové komunikace se sdílí a prioritizují mezi účastníky GOVSATCOM na základě analýzy bezpečnostních rizik uživatelů ▌. Tato analýza zohlední stávající komunikační infrastrukturu a dostupnost stávajících schopností, jakož i jejich zeměpisné pokrytí na úrovni Unie a členských států. Při tomto sdílení a prioritizaci jsou upřednostňováni uživatelé podle své důležitosti a úrovně kritičnosti.

2.  Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme podrobná pravidla pro sdílení a prioritizaci kapacit, služeb a uživatelského zařízení, přičemž zohlední očekávanou poptávku po různých případech použití a analýzu bezpečnostních rizik pro tyto případy použití a případně nákladovou efektivitu.

Stanovením cenové politiky v těchto pravidlech Komise zajistí, aby poskytování kapacit a služeb GOVSATCOM nenarušovalo trh, a zajistí, aby kapacity GOVSATCOM nebyly nedostatečné.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.

3.  Sdílení a prioritizaci kapacit a služeb družicové komunikace mezi uživateli GOVSATCOM, kteří jsou oprávněni stejným účastníkem GOVSATCOM, určuje a provádí uvedený účastník.

Článek 66

Infrastruktura a provoz pozemního segmentu

1.  Pozemní segment zahrnuje infrastrukturu nezbytnou k tomu, aby bylo umožněno poskytování služeb uživatelům v souladu s článkem 65, zejména pokud jde o centra GOVSATCOM, která jsou v rámci této složky pořízena k propojení uživatelů GOVSATCOM s poskytovateli kapacit a služeb družicové komunikace. Pozemní segment a jeho provoz musí být v souladu s obecným bezpečnostním požadavkem uvedeným v čl. 34 odst. 1 stanoveným pro složku GOVSATCOM.

2.  Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví umístění infrastruktury pozemního segmentu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3 a není jimi dotčeno právo členského státu rozhodnout, že nepřijme žádnou takovou infrastrukturu.

Článek 67

Účastníci GOVSATCOM a příslušné orgány

1.  Členské státy, Rada, Komise a ESVČ jsou účastníky GOVSATCOM, pokud opravňují uživatele GOVSATCOM, nebo poskytují kapacity družicové navigace či místa pozemních segmentů nebo část zařízení pozemního segmentu.

Pokud Rada, Komise nebo ESVČ opravňují uživatele GOVSATCOM, nebo poskytují kapacity družicové navigace či místa pozemních segmentů nebo část zařízení pozemního segmentu na území členského státu, nesmí být toto oprávnění nebo poskytování v rozporu s ustanoveními o neutralitě nebo neangažovanosti zakotvenými v ústavním právu daného členského státu.

2.  Agentury Unie se mohou stát účastníky GOVSATCOM pouze tehdy, je-li to nezbytné k vykonávání jejich úkolů, a za podmínek stanovených správní dohodou uzavřenou mezi dotčenou agenturou a orgánem Unie provádějícím dozor nad ní.

3.  Každý účastník určí jeden příslušný orgán GOVSATCOM.

4.  Příslušný orgán GOVSATCOM zajistí, aby

a)  používání služeb bylo v souladu s použitelnými bezpečnostními požadavky;

b)  byla určena a spravována přístupová práva pro uživatele GOVSATCOM;

c)  uživatelská zařízení a související elektronická komunikační spojení a informace byly využívány a řízeny v souladu s platnými bezpečnostními požadavky;

d)  bylo zřízeno ústřední kontaktní místo, které bude podle potřeby pomáhat při podávání zpráv o bezpečnostních rizicích a hrozbách, zejména pokud jde o detekci potenciálně škodlivé elektromagnetické interference ovlivňující služby v rámci této složky.

Článek 68

Monitorování nabídky a poptávky týkající se GOVSATCOM

Za účelem optimalizace rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou týkající se služeb GOVSATCOM Komise nepřetržitě monitoruje vývoj nabídky, včetně stávajících kapacit Govsatcom na oběžné dráze pro sdílení a sdružování, a poptávky týkající se kapacit a služeb GOVSATCOM, přičemž zohledňuje nová rizika a hrozby, jakož i nový technologický vývoj.

HLAVA IX

AGENTURA EVROPSKÉ UNIE PRO KOSMICKÝ PROGRAM

KAPITOLA I

Obecná ustanovení týkající se agentury

Článek 70

Právní postavení agentury

1.  Agentura je subjektem Unie. Má právní subjektivitu.

2.  Agentura má v každém členském státě nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, kterou vnitrostátní právo daného členského státu přiznává právnickým osobám. Může zejména nabývat nebo zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

3.  Agenturu zastupuje její výkonný ředitel.

Článek 71

Sídlo agentury a místní kanceláře

1.  Agentura sídlí v Praze (Česká republika).

2.  Zaměstnanci agentury mohou být umístěni v jednom z pozemních středisek Galileo nebo EGNOS uvedených v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2016/413 nebo (EU) 2017/1406 pro výkon programových činností stanovených v příslušné dohodě.

3.  S ohledem na potřeby programu mohou být zřízeny místní kanceláře ve členských státech v souladu s postupem uvedeným v čl. 79 odst. 2.

KAPITOLA II

Organizace agentury

Článek 72

Správní a řídicí struktura

1.  Správní a řídící strukturu agentury tvoří:

a)  správní rada;

b)  výkonný ředitel;

c)  rada pro bezpečnostní akreditaci.

2.  Správní rada a výkonný ředitel, rada pro bezpečnostní akreditaci ▌ vzájemně spolupracují, aby zajistili fungování agentury a koordinaci v souladu s postupy stanovenými vnitřními předpisy agentury, jako jsou jednací řád správní rady, jednací řád rady pro bezpečnostní akreditaci, finanční pravidla použitelná na agenturu, prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pravidla pro přístup k dokumentům.

Článek 73

Správní rada

1.  Správní rada sestává z jednoho zástupce z každého členského státu a tří zástupců Komise, přičemž všichni mají hlasovací právo. Správní rada zahrnuje i jednoho člena jmenovaného Evropským parlamentem, bez hlasovacího práva.

2.  Předseda nebo místopředseda rady pro bezpečnostní akreditaci, zástupce Rady, zástupce vysokého představitele a zástupce Evropské kosmické agentury jsou k účasti na zasedání správní rady přizváni jako pozorovatelé pro záležitosti, jež se jich přímo dotýkají, za podmínek stanovených v jednacím řádu správní rady.

3.  Každý člen správní rady má náhradníka. Náhradník zastupuje člena v jeho nepřítomnosti.

4.  Každý členský stát jmenuje člena správní rady a jeho náhradníka s ohledem na jejich znalosti v oblasti úkolů agentury ▌, přičemž se přihlédne k relevantním dovednostem v oblasti řízení, správy a rozpočtu. Evropský parlament, Komise a členské státy usilují o omezení obměny svých zástupců ve správní radě, aby byla zajištěna kontinuita činnosti správní rady. Všechny strany usilují o dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů ve správní radě.

5.  Funkční období členů správní rady a jejich náhradníků činí čtyři roky s možností opětovného jmenování ▌.

6.  Je-li to vhodné, účast zástupců třetích zemí nebo mezinárodních organizací a podmínky této účasti se stanoví v dohodách podle článku 98 a musí být v souladu s jednacím řádem správní rady. Tito zástupci nemají hlasovací právo.

Článek 74

Předsednictví správní rady

1.  Správní rada zvolí ze svých členů s volebním právem předsedu a místopředsedu. Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, jeho místo automaticky zaujme místopředseda.

2.  Funkční období předsedy a místopředsedy je dvouleté s možností jednoho opětovného jmenování. Skončí v případě, že uvedená osoba přestane být členem správní rady.

3.  Rada pro bezpečnostní akreditaci má pravomoc odvolat předsedu, místopředsedu, nebo oba dva.

Článek 75

Zasedání správní rady

1.  Zasedání správní rady svolává předseda.

2.  Výkonný ředitel agentury se účastní jednání, pokud předseda nerozhodne jinak. Nemá hlasovací právo.

3.  Řádná zasedání správní rady se konají pravidelně, alespoň dvakrát do roka. Zasedání správní rady se dále konají z podnětu předsedy nebo na žádost nejméně třetiny jejích členů.

4.  Správní rada může přizvat jakoukoli osobu, jejíž stanovisko může být předmětem zájmu. Členům správní rady mohou být v souladu s jednacím řádem správní rady nápomocni poradci nebo odborníci.

5.  Pokud se diskuse týká využití citlivé vnitrostátní infrastruktury, jednání správní rady a hlasování se smí účastnit zástupci členských států a zástupci Komise podle zásady „vědět jen to nejnutnější“, hlasují ovšem pouze zástupci těch členských států, které takovou infrastrukturu vlastní, a zástupci Komise. Pokud předseda správní rady nezastupuje jeden z členských států, které takovou infrastrukturu vlastní, nahradí jej zástupci členských států, které takovou infrastrukturu vlastní. Jednací řád správní rady stanoví situace, v nichž se tento postup může použít.

6.  Sekretariát správní rady zajišťuje agentura.

Článek 76

Pravidla hlasování ve správní radě

1.  Nestanoví-li toto nařízení jinak, přijímá správní rada rozhodnutí většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem.

Dvoutřetinová většina všech členů správní rady s hlasovacím právem je nezbytná pro volbu a odvolání předsedy a místopředsedy správní rady a pro přijímání rozpočtu, pracovních programů a schvalování ujednání uvedených v čl. 98 odst. 2, bezpečnostních pravidel agentury, přijetí jednacího řádu, zřízení místních kanceláří a  schvalování dohod o umístění uvedených v článku 92.

2.  Každý zástupce členských států a Komise má jeden hlas. V nepřítomnosti člena s hlasovacím právem je k výkonu jeho hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník. Rozhodnutí podle čl. 77 odst. 2 písm. a) ▌ nebo čl. 77 odst. 5, kromě záležitostí upravených v kapitole II hlavy V, se přijmou pouze tehdy, pokud zástupci Komise hlasují kladně.

3.  Jednací řád správní rady stanoví podrobnější úpravu hlasování, zejména podmínky zastupování jednoho člena správní rady jiným členem, jakož i jakékoli případné požadavky na usnášeníschopnost.

Článek 77

Úkoly správní rady

1.  Správní rada zajišťuje, aby agentura vykonávala za podmínek stanovených tímto nařízením úkoly, které jsou jí svěřeny, a přijímá za tímto účelem veškerá nezbytná rozhodnutí, aniž jsou dotčeny pravomoci vztahující se k činnostem podle kapitoly II hlavy V, které byly radě pro bezpečnostní akreditaci svěřeny.

2.  Správní rada rovněž:

a)  přijme každoročně do 15. listopadu po obdržení stanoviska Komise pracovní program agentury pro nadcházející rok, do kterého se bez jakékoli změny zahrne část vypracovaná radou pro bezpečnostní akreditaci podle článku 80 písm. b);

x)  přijme do 30. června prvního roku víceletého finančního rámce podle článku 312 Smlouvy o fungování Evropské unie po obdržení stanoviska Komise víceletý pracovní program agentury na období víceletého finančního rámce, do kterého se bez jakékoli změny zahrne část podle čl. 80 písm. a) vypracovaná radou pro bezpečnostní akreditaci. Evropský parlament je konzultován ohledně tohoto víceletého pracovního programu za předpokladu, že účelem této konzultace je výměna názorů a výsledek není pro agenturu závazný.

b)  plní úkoly týkající se rozpočtu stanovené v čl. 84 odst. 5, 6, 10 a 11;

c)  dohlíží na provoz bezpečnostního střediska systému Galileo, jak je uvedeno v čl. 34 odst. 3 písm. b);

d)  přijímá v souladu s článkem 94 ujednání, kterými se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise(25);

e)  poté, co konzultovala radu pro bezpečnostní akreditaci ohledně ustanovení ujednání týkajících se bezpečnostní akreditace, schvaluje ujednání podle článku 98;

f)  přijímá technické postupy nezbytné pro plnění svých úkolů;

g)  přijímá výroční zprávu o činnostech a výhledech agentury, do které se bez jakékoli změny zahrne část vypracovaná radou pro bezpečnostní akreditaci podle čl. 80 písm. c), a předává ji do 1. července Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru;

h)  zajišťuje, aby byly náležitě provedeny závěry a doporučení vyplývající z hodnocení a auditů podle článku 102, jakož i z vyšetřování prováděného Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a ze všech zpráv o interním či externím auditu a předává rozpočtovému orgánu veškeré informace významné pro výsledek hodnotících postupů;

i)  je výkonným ředitelem konzultována ohledně dohod o finančním rámcovém partnerství uvedených v čl. 31 odst. 2 a dohod o příspěvcích uvedených v čl. 28 odst. 2a a čl. 30 odst. 5 před jejich podpisem;

j)  přijímá bezpečnostní pravidla agentury podle článku 96;

k)  schvaluje na základě návrhu výkonného ředitele strategii proti podvodům;

l)  podle potřeby a na návrh výkonného ředitele schvaluje organizační struktury uvedené v čl. 77 odst. 1 písm. n);

n)  jmenuje účetního, který může být účetním Komise, na něhož se vztahuje služební řád a pracovní řád ostatních zaměstnanců a který je při výkonu svých povinností zcela nezávislý;

o)  přijme svůj jednací řád a zveřejní jej.

3.  Vůči zaměstnancům agentury vykonává správní rada pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování a pravomoci orgánu zmocněného uzavírat pracovní smlouvy ve smyslu služebního řádu úředníků Unie (dále jen „služební řád“) a pracovního řádu ostatních zaměstnanců (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“).

Správní rada postupem podle článku 110 služebního řádu přijme na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu ostatních zaměstnanců rozhodnutí, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel informuje správní radu o výkonu těchto přenesených pravomocí. Výkonný ředitel je oprávněn tyto pravomoci přenášet na další osoby.

Při uplatňování druhého pododstavce tohoto odstavce může správní rada, pokud to vyžadují výjimečné okolnosti, rozhodnutím dočasně pozastavit přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí, které výkonný ředitel přenesl na další osoby, a může tyto pravomoci vykonávat sama nebo je může přenést na jednoho ze svých členů nebo na jiného zaměstnance než na výkonného ředitele.

Odchylně od druhého pododstavce tohoto odstavce je správní rada povinna pravomoci uvedené v prvním pododstavci, pokud jde o přijímání zaměstnanců zapojených do činností spadajících do působnosti kapitoly II hlavy V, jejich hodnocení a změnu jejich pracovního zařazení a o disciplinární opatření přijímaná vůči těmto zaměstnancům, svěřit předsedovi rady pro bezpečnostní akreditaci.

Postupem podle článku 110 služebního řádu správní rada přijme prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pracovnímu řádu ostatních zaměstnanců. Při přijímání zaměstnanců, kteří se podílejí na činnostech spadajících do působnosti kapitoly II hlavy V, jejich hodnocení a změně jejich pracovního zařazení a při přijímání disciplinárních opatřeních vůči těmto zaměstnancům správní rada nejdříve konzultuje radu pro bezpečnostní akreditaci a její připomínky náležitě zohlední.

Přijme rovněž rozhodnutí, jímž se stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do agentury. Před přijetím tohoto rozhodnutí správní rada konzultuje radu pro bezpečnostní akreditaci ohledně vysílání národních odborníků podílejících se na činnostech spojených s bezpečnostní akreditací, které jsou uvedeny v kapitole II hlavy V, a její připomínky náležitým způsobem zohlední.

4.  Správní rada jmenuje výkonného ředitele a může jeho funkční období prodloužit nebo ukončit podle článku 89.

5.  Správní rada vykonává disciplinární pravomoc nad výkonným ředitelem ve vztahu k jeho plnění úkolů, zejména pokud jde o bezpečnostní otázky spadající do pravomoci agentury, s výjimkou činností vykonávaných podle kapitoly II hlavy V.

Článek 78

Výkonný ředitel

1.  Agenturu řídí její výkonný ředitel. Výkonný ředitel je odpovědný správní radě.

Tímto odstavcem není dotčena samostatnost a nezávislost rady pro bezpečnostní akreditaci a zaměstnanců agentury pod jejím dohledem v souladu s článkem 82 ani pravomoci svěřené radě pro bezpečnostní akreditaci a předsedovi rady pro bezpečnostní akreditaci v souladu s články 37 a 81.

2.  Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise a správní rady, plní výkonný ředitel své povinnosti nezávisle a nesmí požadovat ani přijímat pokyny od žádné vlády nebo jakéhokoli subjektu.

Článek 79

Úkoly výkonného ředitele

1.  Výkonný ředitel plní tyto úkoly:

a)  zastupuje agenturu a podepisuje dohodu uvedenou v čl. 31 odst. 2, čl. 28 odst. 2a a čl. 30 odst. 5;

b)  připravuje práci správní rady a podílí se na činnosti správní rady bez hlasovacího práva s výhradou článku 76;

c)  provádí rozhodnutí správní rady;

d)  připravuje víceleté a roční pracovní programy agentury a předkládá je správní radě ke schválení, s výjimkou částí připravených a přijatých radou pro bezpečnostní akreditaci v souladu s čl. 80 písm. a) a b);

e)  provádí víceleté a roční pracovní programy, s výjimkou částí prováděných předsedou rady pro bezpečnostní akreditaci;

f)  vypracovává pro každé zasedání správní rady zprávu o pokroku v provádění ročního pracovního programu a případně víceletého pracovního programu, do které se bez jakékoli změny zahrne část vypracovaná předsedou rady pro bezpečnostní akreditaci;

g)  připravuje výroční zprávu o činnostech agentury a jejích výhledech, s výjimkou části připravené a schválené radou pro bezpečnostní akreditaci v souladu s čl. 80 písm. c), která se týká činností spadajících do působnosti hlavy V, a předkládá ji správní radě ke schválení;

h)  zajišťuje každodenní správu agentury a přijímá veškerá potřebná opatření, včetně vnitřních správních pokynů a vydávání oznámení, k zajištění fungování agentury v souladu s tímto nařízením;

i)  sestavuje návrh výkazu odhadu příjmů a výdajů agentury v souladu s článkem 84 a plní rozpočet v souladu s článkem 85;

j)  zajišťuje, aby byla agentura jakožto provozovatel bezpečnostního střediska systému Galileo schopna reagovat na pokyny vydávané na základě rozhodnutí 2014/496/SZBP a plnit svoji úlohu podle článku 6 rozhodnutí č. 1104/2011/EU;

k)  zajišťuje předávání všech příslušných informací, zejména s ohledem na bezpečnost, v rámci struktury agentury podle čl. 72 odst. 1;

l)  v úzké spolupráci s předsedou rady pro bezpečnostní akreditaci v případě otázek vztahujících se k činnostem spojeným s bezpečnostní akreditací podle kapitoly II hlavy V určuje organizační struktury agentury a předkládá je ke schválení správní radě. Uvedené struktury odrážejí specifické vlastnosti různých složek programu;

m)  vykonává vůči zaměstnancům agentury pravomoci stanovené v čl. 37 odst. 3 prvním pododstavci v rozsahu, v němž jsou na něj přeneseny tyto pravomoci podle čl. 37 odst. 3 druhého pododstavce;

n)  zajišťuje, že jsou radě pro bezpečnostní akreditaci, orgánům uvedeným v čl. 37 odst. 3 a předsedovi rady pro bezpečnostní akreditaci poskytovány služby sekretariátu a všechny zdroje potřebné pro jejich řádné fungování;

o)  vypracovává akční plán s cílem zajistit, aby došlo k provedení opatření vyplývajících ze závěrů a doporučení uvedených v hodnoceních podle článku 102 s výjimkou části akčního plánu týkající se činností podle kapitoly II hlavy V a dvakrát do roka předkládá Komisi zprávu o pokroku, do které se bez jakékoli změny zahrne část vypracovaná radou pro bezpečnostní akreditaci, přičemž tato zpráva se rovněž předloží pro informaci správní radě;

p)  přijímá tato opatření na ochranu finančních zájmů Unie:

i)  preventivní opatření proti podvodům, korupci a jakékoli jiné nedovolené činnosti, přičemž uplatňuje účinná dohledová opatření;

ii)  při zjištění nesrovnalostí vymáhá neoprávněně vyplacené částky a případně ukládá účinné, přiměřené a odrazující správní a finanční sankce;

q)  vypracovává strategii agentury proti podvodům, která je přiměřená riziku podvodů, s ohledem na analýzu nákladů a přínosů prováděných opatření a s přihlédnutím ke zjištěním a doporučením plynoucím z vyšetřování OLAF, a předkládá ji správní radě ke schválení;

r)  je-li k tomu vyzván, podává o výkonu svých povinností zprávu Evropskému parlamentu. Výkonného ředitele může k podání zprávy o výkonu jeho povinností vyzvat Rada.

2.  Výkonný ředitel rozhoduje o tom, zda je za účelem účinného a účelného provádění úkolů agentury nutné vyslat jednoho či více zaměstnanců do jednoho či více členských států. Před rozhodnutím o zřízení místní kanceláře musí výkonný ředitel získat předchozí souhlas Komise, správní rady a příslušného členského státu nebo příslušných členských států. Rozhodnutím se určí rozsah činností, jež mají být v místní kanceláři prováděny, a to způsobem, který zabrání zbytečným nákladům a zdvojování administrativních funkcí agentury. Může být vyžadováno uzavření dohody o přijetí s dotčeným členským státem / dotčenými členskými státy. Pokud je to možné, zahrne se do návrhu jednotného programového dokumentu uvedeného v čl. 84 odst. 6 dopad, pokud jde o přidělení zaměstnanců a rozpočet.

Článek 80

Řídící úkoly rady pro bezpečnostní akreditaci

Kromě úkolů uvedených v článku 37 rada pro bezpečnostní akreditaci v rámci řízení agentury:

a)  připravuje a schvaluje část víceletého pracovního programu, která se týká provozních činností podle kapitoly II hlavy V a finančních a lidských zdrojů, jež jsou nezbytné pro realizaci těchto činností, a předloží ji včas správní radě, aby mohla být zahrnuta do víceletého pracovního programu;

b)  připravuje a schvaluje část ročního pracovního programu, která se týká provozních činností podle kapitoly II hlavy V a finančních a lidských zdrojů, jež jsou nezbytné pro realizaci těchto činností, a předloží ji včas správní radě, aby mohla být zahrnuta do ročního pracovního programu;

c)  připravuje a schvaluje část výroční zprávy, která se týká činností agentury a výhledů podle kapitoly II hlavy V a finančních a lidských zdrojů, jež jsou nezbytné pro realizaci těchto činností a výhledů, a předloží ji včas správní radě, aby mohla být zahrnuta do výroční zprávy.

Článek 81

Předseda rady pro bezpečnostní akreditaci

1.  Rada pro bezpečnostní akreditaci volí ze svých členů předsedu a místopředsedu dvoutřetinovou většinou všech členů s hlasovacím právem. Pokud po dvou zasedáních rady pro bezpečnostní akreditaci není dosaženo dvoutřetinové většiny, je vyžadována prostá většina.

2.  Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, jeho místo automaticky zaujme místopředseda.

3.  Rada pro bezpečnostní akreditaci má pravomoc odvolat předsedu, místopředsedu, nebo oba dva. Rozhodnutí o odvolání přijímá dvoutřetinovou většinou hlasů.

4.  Funkční období předsedy a místopředsedy rady pro bezpečnostní akreditaci je dvouleté s možností jednoho opětovného jmenování. Každé funkční období končí v okamžiku, kdy příslušná osoba přestane být členem rady pro bezpečnostní akreditaci.

Článek 82

Organizační hlediska rady pro bezpečnostní akreditaci

1.  Rada pro bezpečnostní akreditaci má přístup k veškerým lidským a materiálním zdrojům, které jsou nezbytné k nezávislému plnění jejích úkolů. Má přístup k veškerým informacím, které jsou pro plnění jejích úkolů užitečné a které jsou v držení jiných subjektů agentury, aniž jsou dotčeny zásady samostatnosti a nezávislosti uvedené v čl. 36 písm. i).

2.  Rada pro bezpečnostní akreditaci a zaměstnanci agentury, nad nimiž vykonává dohled, vykonávají svou činnost způsobem, který v souladu s cíli různých složek programu zaručuje samostatnost a nezávislost na ostatních činnostech agentury, zejména na provozních činnostech spojených s využitím systémů. Žádný zaměstnanec agentury pod dohledem rady pro bezpečnostní akreditaci nemůže být zároveň přidělen na jiné úkoly v rámci agentury.

Za tímto účelem se v rámci agentury zřídí účinné organizační oddělení zaměstnanců zapojených do činností podle kapitoly II hlavy V od ostatních zaměstnanců agentury. Rada pro bezpečnostní akreditaci neprodleně informuje výkonného ředitele, správní radu a Komisi o veškerých okolnostech, které by mohly ohrozit její samostatnost nebo nezávislost. V případě, že nebude nalezeno žádné řešení v rámci agentury, posoudí situaci Komise po konzultování příslušných stran. Na základě výsledků tohoto posouzení Komise přijme příslušná zmírňující opatření, která má agentura uplatňovat, a informuje o nich Evropský parlament a Radu.

3.  Rada pro bezpečnostní akreditaci zřídí zvláštní orgány, které se budou na základě jejích pokynů zabývat specifickými otázkami. Při zajišťování kontinuity své činnosti rada pro bezpečnostní akreditaci zejména zřídí panel, který provádí přezkumy bezpečnostních analýz a testy a vypracovává příslušné zprávy o riziku s cílem napomoci jí při přípravě jejích rozhodnutí. Rada pro bezpečnostní akreditaci může zřizovat skupiny odborníků, aby přispívaly k práci tohoto panelu, a tyto skupiny rozpouštět.

Článek 83

Úkoly předsedy rady pro bezpečnostní akreditaci

1.  Předseda rady pro bezpečnostní akreditaci zajistí, aby rada vykonávala své činnosti bezpečnostní akreditace zcela nezávisle, a plní tyto úkoly:

a)  řídí pod dohledem rady pro bezpečnostní akreditaci bezpečnostní akreditaci;

b)  provádí pod dohledem rady pro bezpečnostní akreditaci příslušnou část víceletých a ročních pracovních programů agentury, na kterou se vztahuje kapitola II hlavy V;

c)  spolupracuje s výkonným ředitelem a pomáhá mu s vypracováním návrhu plánu pracovních míst podle čl. 84 odst. 4 a organizačních struktur agentury;

d)  připravuje část zprávy o pokroku, která se týká provozních činností podle kapitoly II hlavy V, a předkládá ji radě pro bezpečnostní akreditaci a výkonnému řediteli včas, aby mohla být zahrnuta do zprávy o pokroku;

e)  připravuje část výroční zprávy a akčního plánu, která se týká provozních činností podle kapitoly II hlavy V, a předkládá ji včas výkonnému řediteli;

f)  zastupuje agenturu, pokud jde o činnosti a rozhodnutí podle kapitoly II hlavy V;

g)  vykonává vůči zaměstnancům agentury, kteří se podílejí na činnostech podle kapitoly II hlavy V, pravomoci uvedené v čl. 77 odst. 3 prvním pododstavci, které na něj byly přeneseny v souladu s čl. 77 odst. 3 čtvrtým pododstavcem.

2.  Pokud jde o činnosti podle kapitoly II hlavy V, Evropský parlament a Rada mohou předsedu rady pro bezpečnostní akreditaci vyzvat k výměně názorů před těmito orgány na práci a výhledy agentury, a to i pokud jde o víceletý a roční pracovní program.

KAPITOLA III

Finanční ustanovení týkající se agentury

Článek 84

Rozpočet agentury

1.  Aniž jsou dotčeny další zdroje a příspěvky, ▌ zahrnují příjmy agentury příspěvek Unie, jež je zapsán do rozpočtu Unie, aby byla zajištěna rovnováha mezi příjmy a výdaji. Agentura může získat granty ad hoc z rozpočtu Unie.

2.  Výdaje agentury zahrnují výdaje na zaměstnance, správní výdaje a výdaje na infrastrukturu, provozní náklady a výdaje spojené s činností rady pro bezpečnostní akreditaci, včetně subjektů uvedených v čl. 37 odst. 3 a čl. 82 odst. 3, a se smlouvami a dohodami uzavřenými agenturou za účelem plnění úkolů, kterými je pověřena.

3.  Příjmy a výdaje musí být vyrovnané.

4.  Výkonný ředitel vypracuje v úzké spolupráci s předsedou rady pro bezpečnostní akreditaci pro činnosti podle kapitoly II hlavy V návrh výkazu odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok, přičemž jasně rozliší mezi prvky návrhu výkazu odhadu souvisejícími s činnostmi v oblasti bezpečnostní akreditace a prvky souvisejícími s ostatními činnostmi agentury. Předseda rady pro bezpečnostní akreditaci může vypracovat stanovisko k tomuto návrhu a výkonný ředitel předá návrh výkazu odhadu spolu s tímto stanoviskem správní radě a radě pro bezpečnostní akreditaci spolu s návrhem plánu pracovních míst.

5.  Každý rok sestaví správní rada na základě návrhu výkazu odhadu příjmů a výdajů a v případě činností podle kapitoly II hlavy V v úzké spolupráci s radou pro bezpečnostní akreditaci odhad příjmů a výdajů pro agenturu pro následující rozpočtový rok.

6.  Správní rada předá návrh jednotného programového dokumentu, včetně mimo jiné výkazu odhadu, návrhu plánu pracovních míst a předběžného ročního pracovního programu do 31. ledna Komisi a třetím zemím nebo mezinárodním organizacím, se kterými agentura uzavřela ujednání v souladu s článkem 98.

7.  Komise předá výkaz odhadu příjmů a výdajů Evropskému parlamentu a Radě („rozpočtový orgán“) spolu s návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

8.  Na základě tohoto výkazu odhadu Komise zapracuje ty položky odhadu, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši dotace, která má být poskytnuta ze souhrnného rozpočtu, do návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie, který předloží rozpočtovému orgánu v souladu s článkem 314 Smlouvy o fungování Evropské unie.

9.  Rozpočtový orgán schvaluje prostředky na příspěvek pro agenturu a přijímá plán pracovních míst agentury.

10.  Rozpočet přijímá správní rada. Rozpočet se stává konečným po konečném schválení souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

11.  Správní rada oznámí co nejdříve rozpočtovému orgánu svůj záměr provést jakýkoli projekt, jenž bude mít významné finanční dopady na rozpočet, zejména veškeré projekty související s nemovitostmi, jako je nájem či koupě budov. Uvědomí o tom Komisi.

12.  Pokud některá složka rozpočtového orgánu oznámí svůj záměr vydat stanovisko, předá toto stanovisko správní radě do šesti týdnů ode dne oznámení tohoto záměru.

Článek 85

Plnění rozpočtu agentury

1.  Rozpočet agentury plní výkonný ředitel.

2.  Výkonný ředitel každoročně sdělí rozpočtovému orgánu veškeré informace potřebné k výkonu jejich hodnotících povinností.

Článek 86

Předložení účetní závěrky a absolutorium

Předložení prozatímní a konečné účetní závěrky agentury a udělení absolutoria se řídí pravidly a harmonogramem finančního nařízení a rámcového finančního nařízení pro subjekty uvedené v [článku 70] finančního nařízení.

Článek 87

Finanční ustanovení týkající se agentury

Správní rada přijme po konzultaci s Komisí finanční pravidla použitelná pro agenturu. Tato pravidla se mohou odchýlit od rámcového finančního nařízení pro subjekty uvedené v [článku 70] finančního nařízení pouze tehdy, pokud to vyžadují zvláštní potřeby fungování agentury, a s předchozím souhlasem Komise.

KAPITOLA V

Lidské zdroje agentury

Článek 88

Zaměstnanci agentury

1.  Na zaměstnance agentury se vztahují služební řád, pracovní řád ostatních zaměstnanců a prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pracovnímu řádu ostatních zaměstnanců společně přijatá orgány Evropské unie.

2.  Zaměstnanci agentury jsou zaměstnanci přijatí podle potřeby agenturou pro plnění jejích úkolů. Musí mít bezpečnostní prověrku odpovídající stupni utajení informací, s nimiž nakládají.

3.  Vnitřní předpisy agentury, jako je jednací řád správní rady, jednací řád rady pro bezpečnostní akreditaci, finanční pravidla použitelná na agenturu, pravidla provádějící služební řád a pravidla pro přístup k dokumentům zaručují samostatnost a nezávislost zaměstnanců vykonávajících činnosti bezpečnostní akreditace na zaměstnancích vykonávajících jiné činnosti agentury podle čl. 36 písm. i).

Článek 89

Jmenování výkonného ředitele a jeho funkční období

1.  Výkonný ředitel se přijme jako dočasný zaměstnanec agentury v souladu s čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců.

Výkonného ředitele jmenuje správní rada na základě zásluh a doložených správních a řídících dovedností i relevantních schopností a zkušeností ze seznamu alespoň tří kandidátů navržených Komisí po otevřeném a transparentním výběrovém řízení, které následovalo po zveřejnění výzvy k projevení zájmu v Úředním věstníku Evropské unie nebo jinde.

Kandidát vybraný správní radou na pozici výkonného ředitele může být vyzván, aby při nejbližší příležitosti učinil prohlášení před Evropským parlamentem a zodpověděl otázky jeho poslanců.

Pro účely uzavření smluv s výkonným ředitelem zastupuje agenturu předseda správní rady.

Správní rada přijímá rozhodnutí o jmenování výkonného ředitele dvoutřetinovou většinou svých členů.

2.  Funkční období výkonného ředitele je pětileté. Na konci uvedeného období Komise provede hodnocení výsledků výkonného ředitele, v němž zohlední budoucí úkoly a výzvy agentury.

Na návrh Komise, v němž zohlední posouzení uvedené v prvním pododstavci, může správní rada funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit na dobu nejvýše pěti let.

Rozhodnutí o prodloužení funkčního období výkonného ředitele přijímá správní rada dvoutřetinovou většinou svých členů.

Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se poté, co jeho prodloužený mandát skončí, nemůže zúčastnit výběrového řízení na totéž místo.

Správní rada informuje Evropský parlament o svém záměru prodloužit funkční období výkonného ředitele. Výkonný ředitel může být vyzván, aby před tímto prodloužením učinil prohlášení před příslušnými výbory Evropského parlamentu a zodpověděl otázky jeho poslanců.

3.  Správní rada může výkonného ředitele na návrh Komise nebo jedné třetiny svých členů odvolat rozhodnutím dvoutřetinové většiny svých členů.

4.  Evropský parlament a Rada mohou výkonného ředitele vyzvat k výměně názorů před těmito orgány na práci a výhledy agentury, a to i pokud jde o víceletý a roční pracovní program. Tato výměna názorů se nemůže týkat otázek vztahujících se k činnostem spojeným s bezpečnostní akreditací podle kapitoly II hlavy V.

Článek 90

Vysílání národních odborníků do agentury

Agentura může zaměstnávat národní odborníky z členských států, jakož i národní odborníky ze zúčastněných třetích zemí a mezinárodních organizací. Tito odborníci musí mít bezpečnostní prověrku odpovídající stupni utajení informací, s nimiž nakládají, podle čl. 42 odst. písm. c). Na tyto zaměstnance se nevztahuje služební řád, ani pracovní řád ostatních zaměstnanců.

KAPITOLA VI

Jiná ustanovení

Článek 91

Výsady a imunity

Na agenturu a její zaměstnance se vztahuje Protokol (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie připojený ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie.

Článek 92

Dohoda o sídle a dohody o umístění místních kanceláří

1.  Nezbytná ujednání, jež se týkají umístění agentury v hostitelském členském státě a zařízení, které dá k dispozici tento členský stát, a zvláštní pravidla, která se v hostitelském členském státě použijí na výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance agentury a jejich rodinné příslušníky, se stanoví v dohodě o sídle uzavřené mezi agenturou a dotčeným členským státem, v němž se sídlo nachází, poté, co k tomu správní rada udělí souhlas. Pokud je to pro provoz místní kanceláře nezbytné, uzavře se po obdržení schválení správní radou dohoda o umístění kanceláře mezi agenturou a dotčeným členským státem, kde se kancelář nachází.

2.  Hostitelské členské státy agentury zajistí co nejlepší podmínky k jejímu plynulému a efektivnímu fungování, včetně vícejazyčné, evropsky zaměřené školní výuky a vhodných dopravních spojení.

Článek 93

Úprava používání jazyků pro agenturu

1.  Na agenturu se vztahují ustanovení nařízení č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství(26).

2.  Překladatelské služby potřebné pro fungování agentury zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

Článek 94

Politika přístupu k dokumentům, které má agentura v držení

1.  Na dokumenty v držení agentury se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.

2.  Správní rada přijme prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1049/2001.

3.  Proti rozhodnutím přijatým agenturou podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie podle článků 228 a 263 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Článek 95

Předcházení podvodům agenturou

1.  Za účelem usnadnění boje proti podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 přistoupí agentura do šesti měsíců od svého zprovoznění k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)(27) a s použitím vzoru uvedeného v příloze k této dohodě přijme vhodné předpisy, které se budou vztahovat na všechny její zaměstnance.

2.  Evropský účetní dvůr má pravomoc provádět audit na základě dokumentů a inspekcí na místě u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří od agentury obdrželi finanční prostředky Unie.

3.  OLAF může provádět vyšetřování včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 a v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 s cílem stanovit, zda v souvislosti s grantem nebo zakázkou financovanou agenturou nedošlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.

4.  Aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 1, 2 a 3, obsahují dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu, které agentura uzavře nebo přijme, ustanovení, která Evropský účetní dvůr a úřad OLAF výslovně zmocňují k provádění těchto auditů či vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

Článek 96

Ochrana utajovaných nebo citlivých neutajovaných informací agenturou

Agentura po konzultaci s Komisí přijme vlastní bezpečnostní pravidla rovnocenná bezpečnostním pravidlům Komise na ochranu utajovaných informací Evropské unie a citlivých neutajovaných informací, včetně pravidel týkajících se výměny, zpracovávání a uchovávání takových informací v souladu s rozhodnutími Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015(28) o bezpečnosti v Komisi a 2015/444(29).

Článek 97

Odpovědnost agentury

1.  Smluvní odpovědnost agentury se řídí právem rozhodným pro příslušnou smlouvu.

2.  Soudní dvůr má soudní pravomoc rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené agenturou.

3.  V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí agentura v souladu s obecnými zásadami, které jsou společné právním řádům členských států, škody způsobené jejími útvary nebo jejími zaměstnanci při plnění jejich úkolů.

4.  Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat spory o náhradě škody uvedené v odstavci 3.

5.  Osobní odpovědnost zaměstnanců agentury vůči agentuře se řídí ustanoveními služebního řádu nebo pracovního řádu, která se na ně vztahují.

Článek 98

Spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi

1.  Agentura je otevřena účasti třetích zemí a mezinárodních organizací, které uzavřely s Unií za tímto účelem mezinárodní dohody.

2.  Podle příslušných ustanovení dohod uvedených v odstavci 1 a článku 42 se vypracují ujednání, jež určí zejména povahu, rozsah a způsob účasti dotčených třetích zemí na činnostech agentury, včetně ustanovení o účasti na iniciativách, které agentura provádí, finančních příspěvcích a zaměstnancích. Pokud jde o záležitosti týkající se zaměstnanců, tato ujednání musí být v každém případě v souladu se služebním řádem. V případě potřeby zahrnují rovněž ustanovení o výměně utajovaných informací se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a jejich ochraně. Tato ustanovení podléhají předchozímu schválení Komisí.

3.  Správní rada přijme strategii pro vztahy se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi v otázkách, které spadají do působnosti agentury, a to v rámci pro mezinárodní dohody uvedeném v odstavci 1.

4.  Komise zajistí, aby agentura ve vztahu se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi jednala v mezích svého mandátu a stávajícího institucionálního rámce tím, že s výkonným ředitelem agentury uzavře příslušné pracovní ujednání.

Článek 99

Střet zájmů

1.  Členové správní rady a rady pro bezpečnostní akreditaci, výkonný ředitel, vyslaní národní odborníci a pozorovatelé učiní prohlášení o závazcích a prohlášení o zájmech, v nichž uvedou, zda mají nebo nemají jakékoli přímé nebo nepřímé zájmy, které by mohly být považovány za újmu jejich nezávislosti. Tato prohlášení musí být správná a úplná. Činí se písemně při nástupu dotčených osob do funkce a každoročně se obnovují. Podle potřeby se aktualizují, zejména v případě relevantních osobních změn, k nimž došlo u dotčených osob.

2.  Členové správní rady a rady pro bezpečnostní akreditaci, výkonný ředitel, vyslaní národní odborníci, pozorovatelé a externí odborníci, kteří spolupracují na činnosti pracovních skupin ad hoc, učiní před každým zasedáním, kterého se účastní, správné a úplné prohlášení o tom, zda mají či nemají jakékoli zájmy, které by mohly být považovány za újmu jejich nezávislosti ve vztahu k bodům na pořadu jednání, a v těchto bodech se zdrží účasti na jednání a hlasování.

3.  Správní rada a rada pro bezpečnostní akreditaci stanoví ve svém jednacím řádu podrobnou úpravu, pokud jde prohlášení o zájmech uvedené v odstavcích 1 a 2 a o předcházení a řešení střetů zájmů.

HLAVA X

TVORBA PROGRAMŮ, MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA

Článek 100

Pracovní program

Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení, které mohou být specifické pro jednotlivé složky programu. V pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.

Článek 101

Monitorování a vykazování

1.  Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění obecných a specifických cílů programu stanovených v článku 4 jsou uvedeny v příloze.

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 105, pokud jde o změny přílohy za účelem přezkumu nebo doplnění těchto ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné.

3.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby data pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a případně členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.

4.  Pro účely odstavce 1 platí, že příjemci finančních prostředků Unie mají povinnost poskytovat odpovídající informace. Data nezbytná k ověření výkonnosti by měla být shromažďována účinně, efektivně a včas.

Článek 102

Hodnocení

1.  Komise provádí hodnocení programu včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

2.  Do 30. června 2024 a následně každé čtyři roky Komise vyhodnotí provádění programu.

Toto hodnocení se týká všech složek a akcí programu. Při hodnocení provádění programů SSA a Govsatcom hodnocení posuzuje výkonnost poskytovaných služeb, vývoj potřeb uživatelů a vývoj kapacit dostupných pro sdílení a sdružování a při hodnocení provádění programů Galileo, Copernicus a EGNOS vyhodnocuje data a služby nabízené konkurenty. U každé složky hodnocení rovněž na základě analýzy nákladů a přínosů posoudí dopad tohoto vývoje, včetně potřeb změn cenové politiky nebo potřeby další vesmírné nebo pozemní infrastruktury.

V případě potřeby hodnocení doplní příslušný návrh.

4.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

5.  Subjekty zapojené do provádění tohoto nařízení poskytnou Komisi data a informace nezbytné k hodnocení podle odstavce 1.

6.  Do 30. června 2024 a poté každé čtyři roky posoudí Komise na základě svých vlastních pokynů výsledky agentury s ohledem na její cíle, mandát a úkoly ▌. Toto hodnocení se bude týkat zejména případné potřeby změnit mandát agentury a finančních dopadů takové změny a zakládá se na analýze nákladů a přínosů. Zaměří se také na uplatňování politiky agentury v oblasti střetu zájmů a na nezávislost a samostatnost rady pro bezpečnostní akreditaci. Komise může rovněž hodnotit výkonnost agentury za účelem posouzení možnosti svěřit jí dodatečné úkoly v souladu s čl. 30 odst. 3.  V případě potřeby hodnocení doplní příslušný návrh.

Pokud Komise usoudí, že s ohledem na cíle, mandát a úkoly agentury již neexistují důvody, aby agentura v provádění svých činností pokračovala, může navrhnout, aby toto nařízení bylo odpovídajícím způsobem změněno.

Zprávu o hodnocení agentury a jeho závěry předá Komise Evropskému parlamentu, Radě, správní radě a radě pro bezpečnostní akreditaci agentury. Zjištění vyplývající z hodnocení zveřejní.

Článek 103

Audity

Audity týkající se použití příspěvku Unie prováděné osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.

Článek 104

Ochrana osobních údajů a soukromí

Všechny osobní údaje, s nimiž je nakládáno v souvislosti s plněním úkolů a činností stanovených tímto nařízením, též Agenturou Evropské unie pro vesmír, jsou zpracovávány v souladu s právními předpisy platnými v oblasti ochrany osobních údajů, zejména s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679. Správní rada stanoví opatření pro uplatňování nařízení (ES) č. 45/2001 ze strany agentury, včetně opatření pro jmenování pověřence agentury pro ochranu osobních údajů. Tato opatření se stanoví po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů.

HLAVA XI

PŘENESENÍ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ

Článek 105

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 52 a 101 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 52 a 101 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platného aktu v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 52 a 101 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 106

Postup pro naléhavé případy

1.  ▌ Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody pro použití postupu pro naléhavé případy.

2.  Evropský parlament, nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v čl. 105 odst. 6. V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.

Článek 107

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Výbor zasedá v následujících různých specifických složeních:

a)  Galileo a EGNOS;

b)  Copernicus;

c)  SSA;

d)  Govsatcom;

e)  složení pro bezpečnost: všechny bezpečnostní aspekty programu, aniž je dotčena úloha rady pro bezpečnostní akreditaci. Zástupci agentury a agentury ESA a agentury mohou být přizváni k účasti jako pozorovatelé. Rovněž je přizvána k účasti Evropská služba pro vnější činnost(30);

f)  horizontální složení: Strategický přehled provádění programu, soudržnost různých složek programu, průřezová opatření a přerozdělování rozpočtových prostředků podle článku 11.

1a.  Programový výbor v souladu se svým jednacím řádem zřídí fórum uživatelů jakožto pracovní skupinu, která poskytuje výboru poradenství ohledně otázky uživatelských požadavků, vývoje služeb a rozšiřování uživatelské základny. Cílem fóra uživatelů je zajistit nepřetržité a účinné zapojení uživatelů a scházet se ve specifických složeních pro každou složku programu.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

4.  V souladu s mezinárodními dohodami uzavřenými Unií mohou být zástupci třetích zemí nebo mezinárodních organizací přizváni jako pozorovatelé na zasedání výboru za podmínek stanovených jednacím řádem tohoto výboru s přihlédnutím k bezpečnosti Unie.

HLAVA XII

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 108

Informace, komunikace a publicita

1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

2.  Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 4.

3.  Agentura může z vlastní iniciativy provádět komunikační činnost v oblasti své působnosti. Přidělování zdrojů na komunikační činnost nesmí poškozovat účinné plnění úkolů uvedených v článku 30. Tato komunikační činnost se provádí v souladu s příslušnými plány pro komunikaci a šíření informací přijatými správní radou.

Článek 109

Zrušení

1.  Nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

2.  Odkazy na zrušené akty se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 110

Přechodná ustanovení a kontinuita služeb po roce 2027

1.  Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna dotčených opatření až do jejich ukončení podle nařízení (EU) č. 377/2014, (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 912/2010 a podle rozhodnutí 541/2014/EU, která se na příslušná opatření použijí až do jejich ukončení. Zejména konsorcium zřízené podle čl. 7 odst. 3 rozhodnutí 541/2014/EU poskytuje služby SST tří měsíce po podpisu dohody o vytvoření partnerství SST podle článku 57 ustavujícími národními subjekty.

2.  Finanční krytí programu může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k programu od opatření přijatých podle nařízení (EU) č. 377/2014 a (EU) č. 1285/2013 a podle rozhodnutí č. 541/2014/EU.

3.  V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů nezbytných k dosažení cílů stanovených v článku 4 ▌, aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.

Článek 111

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

[Použije se ode dne 1. ledna 2021.]

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne,

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

KLÍČOVÉ UKAZATELE

Klíčové ukazatele strukturují monitorování výkonnosti programu s ohledem na jeho cíle uvedené v článku 4 s cílem minimalizovat administrativní zátěž a náklady.

1.  Za tímto účelem se pro každoroční podávání zpráv shromažďují údaje týkající se následujícího souboru klíčových ukazatelů, pro něž jsou v dohodách uzavřených s pověřenými subjekty stanoveny podrobnosti provádění, jako jsou metriky, číselné údaje a související nominální hodnoty a prahové hodnoty (včetně kvantitativních a kvalitativních případů) podle platných požadavků na mise a očekávané výkonnosti.

Specifický cíl uvedený v čl. 4 odst. 2 písm. a)

Ukazatel 1: Přesnost navigačních a časoměrných služeb poskytovaných zvlášť systémy Galileo a EGNOS

Ukazatel 2: Dostupnost a kontinuita služeb poskytovaných zvlášť systémy Galileo a EGNOS

Ukazatel 3: Geografické pokrytí službami EGNOS a počet zveřejněných postupů EGNOS (APV-I i LPV-200)

Ukazatel 4: Spokojenost uživatelů v EU, pokud jde o služby Galileo a EGNOS

Ukazatel 5: Podíl přijímačů využívajících systémy Galileo a EGNOS v celosvětovém měřítku a na trhu přijímačů globálního družicového navigačního systému/systému s družicovým rozšířením (GNSS/SBAS) EU.

Specifický cíl uvedený v čl. 4 odst. 2 písm. b)

Ukazatel 1: Počet uživatelů služeb programu Copernicus, dat tohoto programu a služeb přístupu k datům a informacím (DIAS) z EU, včetně pokud možno informací, jako je druh uživatele, jejich zeměpisné rozdělení a odvětví činnosti

Ukazatel 1a: Případně počet žádostí o aktivaci služeb programu Copernicus a provedených aktivací

Ukazatel 1b: Spokojenost uživatelů z EU se  službami programu Copernicus a službami DIAS

Ukazatel 1c: Spolehlivost, dostupnost a kontinuita služeb a datového toku programu Copernicus

Ukazatel 2: Počet nových informačních produktů poskytovaných v portfoliu každé služby programu Copernicus

Ukazatel 3: Objem dat generovaných družicemi Sentinel

Specifický cíl uvedený v čl. 4 odst. 2 písm. c)

Ukazatel 1: Počet uživatelů složky SSA, včetně pokud možno informací, jako je druh uživatele, jejich zeměpisné rozdělení a odvětví činnosti

Ukazatel 2: Dostupnost služeb

Specifický cíl uvedený v čl. 4 odst. 2 písm. d)

Ukazatel 1: Počet uživatelů GOVSATCOM z EU, včetně pokud možno informací, jako je druh uživatele, jejich zeměpisné rozdělení a odvětví činnosti

Ukazatel 2: Dostupnost služeb

Specifický cíl uvedený v čl. 4 odst. 2 písm. e)

Ukazatel 1: Počet vypuštění v rámci programu (včetně počtů podle typu nosných raket)

Specifický cíl uvedený v čl. 4 odst. 2 písm. f)

Ukazatel 1: Počet a umístění kosmických center v Unii

Ukazatel 2: Podíl malých a středních podniků usazených v EU na celkové hodnotě smluv v rámci programu

2.  Hodnocení uvedené v čl. 102 zohlední další prvky, jako jsou:

a)  Výkonnost konkurentů v oblasti navigace a pozorování Země

b)  Rozšiřování uživatelské základny služeb Galileo a EGNOS

c)  Integrita služeb EGNOS

d)  Zvyšování využívání služeb programu Copernicus jeho hlavními uživateli

e)  Počet politik Unie nebo členských států využívajících program Copernicus

f)  Analýza samostatnosti složky SST a úroveň nezávislosti EU v této oblasti

g)  Aktuálnost sítí pro činnosti v oblasti NEO

h)  Posouzení kapacit Govsatcom, pokud jde o uživatelské potřeby uvedené v článcích 68 a 69

i)  Spokojenost uživatelů se službami SSA a Govsatcom

j)  Podíl vypuštění raket Ariane a Vega na celkovém trhu na základě veřejně dostupných údajů

k)  Rozvoj navazujícího odvětví měřený počtem nových společností využívajících vesmírné data, informace a služby EU, vytvořenými pracovními místy a obratem podle členských států, pokud jsou k dispozici, za použití průzkumů Eurostatu, jsou-li k dispozici

l)  Rozvoj základního kosmického odvětví v EU měřený počtem vytvořených pracovních míst a obratem podle členských států a celkovým podílem evropského kosmického průmyslu na celosvětovém trhu, pokud jsou k dispozici, s využitím průzkumů Eurostatu, jsou-li k dispozici

(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019. Text zvýrazněný šedě nebyl dohodnut v rámci interinstitucionálních jednání.
(2)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
(3)Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(4)Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(5)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(6)Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra (Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 7).
(7) Toto rozhodnutí Rady vzejde z návrhu vysokého představitele na rozšíření oblasti působnosti rozhodnutí Rady 2014/496/SZBP ze dne 22. července 2014, který se v současnosti projednává.
(8)Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 1.
(9) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/224 ze dne 8. února 2017, kterým se stanoví technické a provozní specifikace, jež umožňují, aby obchodní služba poskytovaná systémem vytvořeným v rámci programu Galileo odpovídala funkci podle čl. 2 odst. 4 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013, Úř. věst. L 34, 9.2.2017, s. 36.
(10)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Copernicus a zrušuje nařízení (EU) č. 911/2010 (Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 44).
(11)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2010 ze dne 22. září 2010 o Evropském programu monitorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech (2011–2013) (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 1).
(12)Sdělení „Umělá inteligence pro Evropu“ (COM(2018)0237 final), sdělení „Směrem ke společnému evropskému datovému prostoru“ (COM(2018)0232 final), návrh nařízení Rady, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (COM(2018)0008 final).
(13) Evropská organizace pro využívání meteorologických družic (European Organisation for the Exploitation of Meteorological Satellites).
(14)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE).
(15)Úř. věst. L 175, 27.6.2013, s. 1.
(16)Úř. věst. L 309, 19.11.2013, s. 1.
(17)https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/white_paper_on_the_future_of_europe_en.pdf
(18)http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/intm/146072.pdf
(19)EUCO 217/13
(20)Úř. věst. L 287, 4.11.2011, s. 1.
(21) Toto rozhodnutí Rady vzejde z návrhu vysokého představitele na rozšíření oblasti působnosti rozhodnutí Rady 2014/496/SZBP ze dne 22. července 2014, který se v současnosti projednává.
(22)Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 75.
(23) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/413 ze dne 18. března 2016 o určení lokalizace pozemní infrastruktury systému vytvořeného v rámci programu Galileo, o stanovení opatření nezbytných pro její fungování a o zrušení prováděcího rozhodnutí 2012/117/EU (Úř. věst. L 74, 19.3.2016, s. 45).
(24) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1159/2013 ze dne 12. července 2013, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2010 o Evropském programu monitorování Země (GMES) stanovením registračních a licenčních podmínek pro uživatele GMES a určením kritérií pro omezení přístupu ke zvláštním údajům GMES a informacím služeb GMES (Úř. věst. L 309, 19.11.2013, s. 1).
(25)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).
(26)Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385.
(27)Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.
(28)Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).
(29)Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).
(30) K nařízení by mělo být doplněno prohlášení Rady a Komise o provádění článku 107, pokud jde o bezpečnostní aspekty programu, a mohlo by být navrženo takto: „Rada a Komise zdůrazňují, že vzhledem k citlivosti bezpečnostních aspektů programu a v souladu s čl. 3 odst. 4 a čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) č. 182/2011 je obzvláště důležité, aby předseda programového výboru ve složení pro bezpečnost vyvinul veškeré úsilí o nalezení řešení, která budou ve výboru nebo odvolacím výboru při projednávání návrhu prováděcích aktů týkajících se bezpečnostních aspektů programu mít co nejširší podporu.“

Poslední aktualizace: 29. července 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí