Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/0209(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0397/2018

Předložené texty :

A8-0397/2018

Rozpravy :

PV 10/12/2018 - 13
CRE 10/12/2018 - 13

Hlasování :

PV 11/12/2018 - 5.5
CRE 11/12/2018 - 5.5
Vysvětlení hlasování
PV 17/04/2019 - 8.13
CRE 17/04/2019 - 8.13

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0487
P8_TA(2019)0405

Přijaté texty
PDF 342kWORD 121k
Středa, 17. dubna 2019 - Štrasburk Konečné znění
Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) ***I
P8_TA(2019)0405A8-0397/2018
Usnesení
 Úplné znění

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (EU) č. 1293/2013 (COM(2018)0385 - C8-0249/2018 – 2018/0209(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018) 0385),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 192 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0249/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. října 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 9. října 2018(2),

–  s ohledem na dopis svého předsedy ze dne 25. ledna 2019 adresovaný předsedům výborů, ve kterém je nastíněn přístup Parlamentu k odvětvovým programům v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období po roce 2020,

–  s ohledem na dopis Rady ze dne 1. dubna 2019 adresovaný předsedovi Evropského parlamentu, kterým Rada potvrzuje společnou dohodu dosaženou mezi spolunormotvůrci během jednání,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0397/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(3);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 226.
(2) Úř. věst. C 461, 21.12.2018, s. 156.
(3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 11. prosince 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0487).


Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../... o zavedení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (EU) č. 1293/2013
P8_TC1-COD(2018)0209

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(2),

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Politika a právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí a klimatu a příslušná politika a právní předpisy Unie v oblasti ▌energetiky dosáhly značného zlepšení stavu životního prostředí. Nadále však v oblasti životního prostředí a klimatu přetrvávají značné problémy, které v případě, že nebudou řešeny, budou mít pro Unii a dobré životní podmínky jejich občanů výrazně negativní důsledky.

(2)  Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013(4) pro období 2014–2020, je poslední z řady programů Unie, které již 25 let podporují provádění právních předpisů a politických priorit v oblasti životního prostředí a klimatu. V nedávném hodnocení v polovině období(5) byl pozitivně vyhodnocen jako program, který má potenciál být účinný, účelný a relevantní. Jak vyplývá z hodnocení v polovině období a následných hodnocení, program LIFE na období 2014–2020 by tedy měl pokračovat s určitými úpravami. Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) (dále jen „program LIFE“) by proto měl být zřízen na období od roku 2021.

(3)  Program LIFE by měl úsilím o dosažení cílů a záměrů Unie stanovených právními předpisy, politikou, plány a mezinárodními závazky v oblasti životního prostředí, klimatu a rovněž příslušnými právními předpisy, politikou, plány a mezinárodními závazky v oblasti energetiky přispět v rámci spravedlivé transformace k přechodu na udržitelné, oběhové, energeticky účinné ▌hospodářství založené na obnovitelných zdrojích energie, které je neutrální z hlediska změny klimatu neutrální a odolné vůči změně klimatu, k ochraně, obnově a zlepšování kvality životního prostředí, včetně ovzduší, vody a půdy a zdraví, k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, mimo jiné prostřednictvím podpory provádění a řízení sítě Natura 2000 a řešení degradace ekosystémů, a to buď prostřednictvím přímých zásahů, nebo podporou začlenění těchto cílů do jiných politik. Program LIFE by měl rovněž podporovat provádění obecných akčních programů přijatých v souladu s čl. 192 odst. 3 SFEU, jako je 7. akční program pro životní prostředí(6).

(4)  Unie je odhodlána k rozvoji komplexního přístupu k cílům udržitelného rozvoje Agendy OSN 2030 pro udržitelný rozvoj, který zdůrazňuje úzkou vazbu mezi správou přírodních zdrojů k zajištění jejich dlouhodobé dostupnosti, ekosystémovými službami, jejich spojitostí s lidským zdravím a udržitelným hospodářským růstem podporujícím sociální začlenění. V tomto duchu by měl program LIFE zohledňovat zásady solidarity a přitom materiálně přispívat k hospodářskému rozvoji i sociální soudržnosti.

(4a)  S cílem podporovat udržitelný rozvoj, by měla být do vymezení a provádění všech celounijních politik a činností začleněna ochrana životního prostředí a klimatu. Měly by proto být podporovány synergie a doplňkovost s dalšími finančními programy Unie, například umožněním financování činností, které doplňují strategické integrované projekty a strategické projekty na ochranu přírody, a podporou využití a reprodukcí řešení vyvinutých v rámci programu LIFE. Je nutná koordinace, aby se předešlo dvojímu financování. Komise a členské státy by měly zajistit, aby nedocházelo k administrativnímu překrývání a aby příjemcům v rámci projektů nevznikala administrativní zátěž v důsledku povinnosti vykazování plynoucí z různých finančních nástrojů.

(5)  Program LIFE by měl přispět k udržitelnému rozvoji a k dosažení cílů a záměrů právních předpisů, strategií, plánů a mezinárodních závazků Unie v oblasti životního prostředí, klimatu a rovněž příslušných právních předpisů, strategií, plánů a mezinárodních závazků Unie v oblasti ▌energetiky, především Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030(7), Úmluvy o biologické rozmanitosti(8) , Pařížské dohody přijaté podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu(9) („Pařížská dohoda o změně klimatu“), a mimo jiné Úmluvy EHK OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí („Aarhuská úmluva“), Úmluvy EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států, Basilejské úmluvy OSN o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování, Rotterdamské úmluvy OSN o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu a Stockholmské úmluvy OSN o perzistentních organických znečišťujících látkách.

(6a)  Unie přikládá velkou důležitost dlouhodobé udržitelnosti výsledků projektů programu LIFE a schopnosti zajistit a udržovat je po realizaci projektu, mimo jiné pokračováním, přejímáním nebo převodem projektů.

(7)  Předpokladem ke splnění závazků Unie v rámci Pařížské dohody o změně klimatu je transformace Unie v udržitelnou, oběhovou, energeticky účinnou ▌společnost založenou na energii z obnovitelných zdrojů, která je neutrální z hlediska změny klimatu a je vůči změnám klimatu odolná. To si zase vyžaduje opatření, jež prosazují energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energie a přispívají k provádění rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, integrovaných vnitrostátních plánů členských států v oblasti energetiky a klimatu a provádění dlouhodobé strategie Unie v oblasti klimatu a energetiky do poloviny století, a to zejména v odvětvích, která nejvíce přispívají k současným úrovním produkce skleníkových plynů a znečištění, v souladu s dlouhodobými cíli stanovenými v Pařížské dohodě. Program LIFE by měl také obsahovat opatření přispívající k provádění politiky Unie v oblasti přizpůsobení se změně klimatu, jejichž cílem je snížit zranitelnost vůči negativním dopadům změny klimatu.

(7a)  Projekty v rámci nového podprogramu Přechod na čistou energii tvořícího součást programu LIFE by měly být zaměřeny na umožnění budování kapacit a šíření poznatků, dovedností, inovativních technik, metod a řešení za účelem dosažení cílů unijních právních předpisů a politiky týkajících se přechodu na energii z obnovitelných zdrojů a zvýšení energetické účinnosti. Jedná se obvykle o koordinační a podpůrné akce s vysokou přidanou hodnotou EU, jejichž cílem je odstranit překážky na trhu, které brání socioekonomickému přechodu k udržitelné energii, a které obvykle zapojují malé a střední zúčastněné strany, různé subjekty včetně místních a regionálních orgánů veřejné správy a neziskových organizací. Tato opatření přinášejí mnoho vedlejších přínosů, jako je boj proti energetické chudobě, zlepšení kvality vnitřního ovzduší, omezení místních znečišťujících látek díky zlepšení energetické účinnosti a rozšíření obnovitelných zdrojů energie, což přispívá k pozitivním dopadům na místní úrovni a k růstu podporujícímu sociální začlenění.

(8)  S cílem přispět ke zmírňování dopadů změny klimatu a k mezinárodním závazkům Unie v oblasti dekarbonizace je třeba transformaci odvětví energetiky urychlit. Opatření pro budování kapacit na podporu energetiky, energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů financovaná až do roku 2020 v rámci programu Horizont 2020(10)by měla být začleněna do nového podprogramu Přechod na čistou energii tvořícího součást programu LIFE, protože jejich cílem není financovat excelenci a vytvářet inovace, ale usnadnit využití již dostupných technologií pro účely energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, které přispěje ke zmírnění změny klimatu. Do programu LIFE by měly být zapojeny všechny zúčastněné strany a odvětví podílející se na přechodu na čistou energii. Začlenění těchto činností v oblasti budování kapacit do programu LIFE nabízí potenciál pro synergie mezi podprogramy a zvyšuje celkovou soudržnost unijního financování. Z tohoto důvodu by se měly shromažďovat a rozšiřovat údaje o využívání stávajících výzkumných a inovačních řešení v rámci projektů LIFE, včetně projektů programu Horizont Evropa a jeho předchůdců.

(9)  V posouzení dopadů změny směrnice o energetické účinnosti(11)se odhaduje, že plnění cílů Unie v oblasti energetiky do roku 2030 bude v období 2021–2030 vyžadovat dodatečné investice ve výši 177 miliard EUR ročně. Největší mezery se týkají investic do dekarbonizace budov (energetická účinnost a obnovitelné zdroje energie v malém měřítku), kde kapitál musí být nasměrován na projekty s vysoce distribuovanou povahou. Jedním z cílů podprogramu Přechod na čistou energii, který se týká rychlého zavádění obnovitelných zdrojů energie a zvýšení energetické účinnosti, je vybudovat kapacity pro vývoj a sdružování těchto projektů, čímž se rovněž pomůže čerpat prostředky z evropských strukturálních a investičních fondů a urychlí investice do obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti, a to i s použitím finančních nástrojů poskytnutých z fondu InvestEU.

(9a)  Program LIFE je jediným programem, který se zaměřuje konkrétně na opatření v oblasti životního prostředí a klimatu, a proto hraje rozhodující úlohu při uplatňování právních předpisů a politik Unie v těchto oblastech.

(10)  Synergie s programem Horizont Evropa by měly usnadnit, aby během jeho strategického plánovacího procesu v oblasti výzkumu a inovací byly zjištěny potřeby výzkumu a inovací k řešení problémů v oblasti životního prostředí, klimatu a energetiky v rámci EU. Program LIFE by měl i nadále působit jako katalyzátor provádění politiky a právních předpisů EU v oblasti životního prostředí, klimatu a rovněž příslušných právních předpisů EU v oblasti energetiky, mimo jiné převzetím a uplatňováním výsledků výzkumu a inovací z programu Horizont Evropa, a pomoci zavádět je v širším měřítku, pokud mohou pomoci řešit otázky životního prostředí, klimatu nebo transformace energetiky. Evropská rada pro inovace programu Horizont Evropa může poskytnout podporu při šíření a komercializaci nových převratných myšlenek, které mohou vyplynout z provádění programu LIFE. Obdobně je třeba vzít v potaz i synergie s inovačním fondem v rámci systému obchodování s emisemi.

(11)  Na opatření, na něž byl získán příspěvek z programu LIFE, lze rovněž získat příspěvek z jiného programu Unie, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Opatření, která obdrží kumulativní financování z různých programů Unie, by měla být předmětem pouze jediného auditu, který by měl zahrnovat všechny dotčené programy a jejich příslušná platná pravidla.

(12)  V nejnovějším sdělení Komise o přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí (EIR)(12) se uvádí, že je zapotřebí značně pokročit, aby se urychlilo provádění unijního acquis v oblasti životního prostředí a aby se cíle z oblasti životního prostředí a klimatu více integrovaly a začleňovaly do ostatních politik. K dosažení požadovaného pokroku by tedy program LIFE měl hrát katalytickou úlohu a řešit horizontální, systémové problémy i hlavní příčiny nedostatků při provádění, jak je uvedeno v přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí, a rozvíjet, zkoušet a přejímat nové postupy, podporovat vývoj, sledování a přezkum politiky, zlepšovat správu v oblasti životního prostředí, změny klimatu a souvisejících záležitostí týkajících se transformace energetiky, mimo jiné tím, že bude posilovat zapojení zúčastněných stran na všech úrovních, budování kapacit, komunikační činnosti a zvyšování povědomí; mobilizovat investice ze všech unijních investičních programů nebo jiných finančních zdrojů a podporovat opatření, jimž se překonají různé překážky, které brání účinnému provádění klíčových plánů vyžadovaných právními předpisy v oblasti životního prostředí.

(13)  K tomu, aby se zastavil a zvrátil úbytek biologické rozmanitosti, degradace ekosystémů, včetně mořských ekosystémů, je zapotřebí podpořit vypracování, provádění, prosazování a hodnocení příslušných unijních předpisů a politik, kam mimo jiné patří strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020(13), směrnice Rady 92/43/EHS(14) , směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES(15) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014(16), a to zejména vytvořením znalostní základny pro přípravu a provádění politiky a prostřednictvím vývoje, testování, demonstrací a uplatňováním osvědčených postupů a řešení, jako je účinná správa, v malém měřítku nebo přizpůsobených konkrétním místním, regionálním nebo vnitrostátním podmínkám, včetně integrovaných přístupů k provádění prioritních akčních rámců vypracovaných na základě směrnice 92/43/EHS. Unie a členské státy by měly sledovat své výdaje související s biologickou rozmanitostí, aby splnily své povinnosti týkající se podávání zpráv podle Úmluvy o biologické rozmanitosti. Měly by být splněny též požadavky na sledování v jiných příslušných právních předpisech Unie. Výdaje Unie na biologickou rozmanitost se sledují pomocí specifického souboru ukazatelů(17).

(14)  V nedávných hodnoceních a posouzeních, včetně přezkumu v polovině období týkajícího se strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 a kontroly účelnosti právních předpisů upravujících ochranu přírody, se uvádí, že jednou z hlavních příčin nedostatečného provádění právních předpisů Unie v oblasti ochrany přírody a strategie pro biologickou rozmanitost je nedostatek adekvátního financování. K uspokojení těchto potřeb mohou významně přispět hlavní unijní nástroje financování (Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond), a to doplňkově. Program LIFE může dále zlepšit účinnost tohoto začleňování pomocí strategických projektů na ochranu přírody zaměřených na urychlení provádění unijních právních předpisů a politiky v oblasti ochrany přírody a biologické rozmanitosti, včetně opatření stanovených v prioritních akčních rámcích vytvořených v souladu se směrnicí 92/43/EHS. Strategické projekty na ochranu přírody by měly v členských státech podpořit akční programy na začlenění příslušných cílů v oblasti ochrany přírody a biologické rozmanitosti do dalších politik a programů financování, a zajistit tak, že budou na provádění těchto politik uvolněny příslušné finanční prostředky. Členské státy by se mohly v rámci svého strategického plánu pro společnou zemědělskou politiku rozhodnout využít určitou část přídělu prostředků z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova k získání podpory pro opatření, která doplňují strategické projekty na ochranu přírody definované v tomto nařízení.

(15)  Dobrovolný program pro služby v oblasti biologické rozmanitosti a ekosystémů na evropských zámořských územích (program BEST) podporuje zachování biologické rozmanitosti, včetně biologické rozmanitosti moří, a udržitelné využívání ekosystémových služeb, včetně ekosystémových přístupů k přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování dopadů změny klimatu v nejvzdálenějších regionech a zámořských zemích a územích Unie. Program BEST pomohl prostřednictvím přípravné akce BEST schválené v roce 2011 a návazného programu BEST 2.0 a projektu BEST RUP zvýšit povědomí o ekologickém významu nejvzdálenějších regionů a zámořských zemí a území a jejich klíčové důležitosti při zachovávání celosvětové biologické rozmanitosti. Komise odhaduje, že potřeba finanční podpory pro projekty na těchto územích dosahuje 8 milionů EUR ročně. Zámořské země a území tento malý grantový program pro biologickou rozmanitost ocenily v prohlášení ministrů v letech 2017 a 2018. Je proto vhodné umožnit, aby program LIFE malé granty pro biologickou rozmanitost, včetně budování kapacit a kapitalizace financovaných opatření, v nejvzdálenějších regionech i zámořských zemích a územích nadále financoval.

(16)  Pro podporu oběhového hospodářství a účinné využívání zdrojů je zapotřebí změnit způsob navrhování, výroby, spotřeby, opravy, opětovného využití, recyklace a likvidace materiálů a výrobků, včetně plastů, a zaměřit se při tom na celý životní cyklus výrobků. K přechodu na model oběhového hospodářství by měl program LIFE přispět finanční podporou zaměřenou na různé subjekty (podniky, veřejné orgány a spotřebitele), zejména uplatňováním, vývojem a přejímáním osvědčených technologií, postupů a řešení přizpůsobených konkrétním místním, regionálním nebo vnitrostátním podmínkám, mimo jiné prostřednictvím integrovaných přístupů k uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady a provádění plánů nakládání s odpady a předcházení jejich vzniku. Podporou provádění sdělení Komise ze dne 16. ledna 2018 o evropské strategii pro plasty v oběhovém hospodářství mohou být přijata opatření, jejichž cílem je zejména vyřešit problém odpadu v mořích.

(16a)  Vysoká úroveň ochrany životního prostředí má zásadní význam pro zdraví a kvalitu života občanů Unie. Program by měl podporovat cíl Unie vyrábět a používat chemické látky způsobem, který vede k minimalizaci významných nepříznivých účinků na lidské zdraví a životní prostředí, s cílem dosáhnout netoxického prostředí v EU. Program by měl rovněž přispívat k činnostem na podporu provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES(18) za účelem dosažení úrovní hluku, které nemají významné negativní účinky na zdraví lidí a neohrožují je.

(17)  Dlouhodobým cílem politiky Unie v oblasti ochrany ovzduší je dosáhnout úrovní kvality ovzduší a životního prostředí, které nezpůsobují významné negativní účinky na zdraví lidí a neohrožují je, a posilovat přitom synergie mezi zlepšováním kvality ovzduší a snižováním emisí skleníkových plynů. Informovanost veřejnosti o znečištění ovzduší je vysoká a občané očekávají, že veřejné orgány budou jednat, zejména v oblastech, kde jsou obyvatelstvo a ekosystémy vystaveny vysokým hladinám látek znečišťujících ovzduší. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284(19) zdůrazňuje úlohu, již může unijní financování hrát při dosahování cílů v oblasti čistého ovzduší. Program LIFE by tedy měl podporovat projekty, včetně strategických integrovaných projektů, které mají potenciál využívat veřejné a soukromé prostředky, aby se staly ukázkou osvědčených postupů a urychlily provádění plánů a právních předpisů v oblasti kvality ovzduší na místní, regionální, multiregionální, národní a nadnárodní úrovni.

(18)  Směrnice 2000/60/ES(20)stanoví rámec pro ochranu unijních povrchových, brakických, pobřežních a podzemních vod. Cíle této směrnice podporuje ▌lepší provádění a větší začlenění cílů vodní politiky do jiných oblastí politiky. Program LIFE by proto měl podporovat projekty, které přispějí k účinnému provádění směrnice 2000/60/ES a dalších příslušných právních předpisů Unie týkajících se vody, jež pomáhají k dosažení dobrého stavu vodních útvarů Unie uplatňováním, vývojem a reprodukcí osvědčených postupů, jakož i prostřednictvím stimulace doplňkových opatření v rámci jiných unijních programů či finančních zdrojů.

(19)  Ochrana a obnova mořského prostředí je jedním z celkových cílů politiky Unie v oblasti životního prostředí. Program LIFE by měl podporovat řízení, zachování, obnovu a monitorování biologické rozmanitosti a mořských ekosystémů, zejména v mořských lokalitách sítě Natura 2000, a ochranu druhů v souladu s prioritními akčními rámci vypracovanými podle směrnice 92/43/EHS, dosažení dobrého stavu životního prostředí v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES(21), propagaci čistých a zdravých moří, provádění sdělení Komise o strategii pro plasty v oběhovém hospodářství k řešení problému ztracených rybolovných zařízení, a zejména odpadu v mořích, a propagaci zapojení Unie v mezinárodní správě oceánů, které je zásadní pro dosažení cílů Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a zajištění zdravých oceánů pro budoucí generace. Strategické integrované projekty a strategické projekty na ochranu přírody v rámci programu LIFE by měly obsahovat relevantní opatření zaměřená na ochranu mořského prostředí.

(20)  Zlepšení správy v záležitostech životního prostředí, změny klimatu a související energetické transformace vyžaduje zapojení občanské společnosti prostřednictvím zvyšování povědomí veřejnosti, včetně komunikační strategie, která zohlední nové sdělovací prostředky a sociální sítě, zapojení spotřebitelů a rozšířeného zapojení veřejnosti a zúčastněných subjektů na všech úrovních včetně nevládních organizací do konzultací a provádění souvisejících politik. Je proto vhodné, aby tento program podporoval širokou škálu nevládních organizací a sítí neziskových subjektů, které usilují o cíle, jež jsou v obecném zájmu Unie, a především ty, které působí v oblasti životního prostředí nebo klimatu, a to tím, že bude konkurenčním a transparentním způsobem poskytovat provozní granty s cílem pomoci těmto nevládním organizacím, sítím a subjektům účinně přispívat k politice Unie a budovat a posilovat jejich schopnost stát se účinnějšími partnery.

(21)  Zatímco zlepšení správy na všech úrovních by mělo být průřezovým cílem všech podprogramů programu LIFE, program LIFE by měl podporovat vypracování, provádění, prosazování a dodržování acquis v oblasti životního prostředí a klimatu, zejména horizontálních právních předpisů týkajících se správy záležitostí v oblasti životního prostředí, včetně právních předpisů provádějících Úmluvu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí(22).

(22)  Program LIFE by měl účastníky trhu připravit na přechod na udržitelné, oběhové, energeticky účinné ▌hospodářství založené na obnovitelných zdrojích, neutrální z hlediska změny klimatu a odolné vůči změně klimatu a podpořit je v tom testováním nových obchodních příležitostí, zlepšováním odborných schopností, usnadňováním přístupu spotřebitelů k udržitelným výrobkům a službám, zapojením a posílením postavení lobbistů a zkoušením nových metod k přizpůsobení stávajících postupů a podnikatelského prostředí. Aby se podpořilo širší tržní uplatnění udržitelných řešení, je třeba prosazovat přijetí širokou veřejností a zapojení spotřebitelů.

(22a)  Program je koncipován tak, aby podporoval demonstrační techniky, přístupy a osvědčené postupy, které lze reprodukovat a rozšířit. Inovativní řešení by přispěla ke zlepšení environmentální výkonnosti a udržitelnosti, zejména pro rozvoj udržitelných zemědělských postupů v oblastech aktivních z hlediska klimatu, vody, půdy, biologické rozmanitosti a odpadu. V tomto ohledu je třeba vyzdvihnout synergie s dalšími programy a politikami, jako je evropské inovační partnerství v oblasti produktivity a udržitelnosti zemědělství a systém EU pro environmentální řízení podniků a audit.

(23)  Na úrovni Unie jsou velké investice do činností v oblasti životního prostředí a klimatu převážně financovány z hlavních unijních programů financování (mainstreaming). Proto je zásadně důležité zvýšit úsilí o systematické zohledňování těchto aspektů s cílem zajistit, aby byly udržitelnost, biologická rozmanitost a klima nedílnou součástí také dalších programů financování Unie a aby byly do všech nástrojů Unie začleněny záruky pro udržitelnost. Strategické integrované projekty a strategické projekty na ochranu přírody, které se mají v rámci programu LIFE vypracovat, by měly v souvislosti se svou katalytickou úlohou využívat možností financování v rámci těchto programů financování a jiných zdrojů financování, jako jsou například vnitrostátní fondy, a vytvářet synergie.

(23a)  Úspěch strategických projektů na ochranu přírody a strategických integrovaných projektů závisí na úzké spolupráci mezi vnitrostátními, regionálními a místními orgány a nestátními subjekty, kterých se cíle programu týkají. Zásady transparentnosti a zveřejňování rozhodnutí týkajících se vývoje, provádění, posuzování a sledování projektů by se proto měly uplatňovat zejména v případě začleňování, nebo pokud je s projektem spojeno více zdrojů financování.

(24)  Vzhledem k významu koordinovaného a ambiciózního boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN přispěje program LIFE k začlenění opatření v oblasti klimatu do všech programů a k dosažení celkového cíle alespoň 25 % výdajů z rozpočtu EU na podporu cílů v oblasti klimatu v průběhu období VFR 2021–2027 a dosažení ročního cíle ve výši 30 %, a to co nejdříve, nejpozději však v roce 2027. Očekává se, že opatření v rámci programu LIFE přispějí na cíle v oblasti klimatu 61 % celkového finančního krytí programu LIFE. Související opatření budou určena během přípravy a provádění programu LIFE a přehodnocena v rámci příslušných procesů hodnocení a přezkumu.

(25)  Při provádění programu LIFE by měla být s ohledem na článek 349 SFEU a specifické potřeby a zranitelná místa nejvzdálenějších regionů(23) věnována náležitá pozornost strategii pro nejvzdálenější regiony. Zohlednit by se měly také jiné politiky Unie, než je příslušná politika Unie v oblasti životního prostředí, klimatu a energetiky.

(26)  Na podporu provádění programu LIFE by Komise měla spolupracovat se sítí vnitrostátních kontaktních míst programu LIFE s cílem podnítit spolupráci zaměřenou na zlepšení služeb této sítě v celé EU a zvýšení jejich účinnosti, a rovněž zvýšit celkovou kvalitu předložených návrhů, pořádat semináře a workshopy, zveřejňovat seznamy projektů financovaných v rámci programu LIFE nebo podnikat jiné činnosti, jako jsou mediální kampaně, k lepšímu šíření výsledků projektu a usnadnění výměny zkušeností, znalostí a osvědčených postupů a reprodukci výsledků projektů v celé Unii, čímž se podpoří spolupráce a komunikace. Tyto činnosti by měly být zaměřeny zejména na členské státy s nízkou mírou využívání finančních prostředků a měly by usnadňovat komunikaci a spolupráci mezi příjemci projektu, žadateli nebo zúčastněnými stranami dokončených a probíhajících projektů v téže oblasti. Je nezbytné, aby se takovými sděleními a spoluprací zabývaly rovněž regionální a místní orgány a zúčastněné strany.

(26a)  Jednotícím kritériem pro hodnocení projektů a postup přidělování v programu LIFE je kvalita. S cílem usnadnit plnění cílů programu LIFE v celé Unii a podpořit vysokou kvalitu návrhů projektů by mělo být k dispozici financování pro projekty technické pomoci zaměřené na účinnou účast v programu LIFE. Komise by měla v celé Unii usilovat o efektivní geografické pokrytí založené na kvalitě, a to i podporou členských států při zvyšování kvality projektů prostřednictvím budování kapacit. Specifikace účasti s nízkou účinností a způsobilé činnosti a kritéria pro zařazení do programu LIFE budou stanovena ve víceletém pracovním programu a budou se řídit mírou účasti a úspěšnosti žadatelů z příslušných členských států, přičemž se u každého členského státu zohlední mimo jiné počet obyvatel a hustota obyvatelstva, celková rozloha lokalit sítě Natura 2000 vyjádřená jako podíl celkové rozlohy sítě Natura 2000 a podíl území členského státu, na němž se lokality sítě Natura 2000 nacházejí. Způsobilé činnosti by měly být ze své povahy zaměřeny na zlepšování kvality projektových žádostí.

(27)  Síť Evropské unie pro provádění a vymáhání práva v oblasti životního prostředí (IMPEL), Evropská síť státních zástupců pro životní prostředí (ENPE) a Fórum soudců Evropské unie pro životní prostředí (EUFJE(24)) byly vytvořeny k usnadnění spolupráce mezi členskými státy a hrají nezastupitelnou roli v prosazování právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí. Tyto sítě poskytují významný příspěvek k posílení soudržnosti při provádění a prosazování právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí v celé Unii, přičemž brání narušení hospodářské soutěže, přispívají ke zlepšení kvality inspekce životního prostředí a donucovacích mechanismů prostřednictvím vytváření systému sítí na úrovni Unie i členských států a umožňují výměnu informací a zkušeností na různých správních úrovních, jakož i prostřednictvím odborné přípravy a podrobné diskuse o otázkách životního prostředí a aspektech prosazování předpisů, včetně sledování a povolovacích postupů. S ohledem na přínos sítí IMPEL, ENPE a EUFJE k cílům programu LIFE je vhodné schválit pro ně udělení grantů bez výzvy k předkládání návrhů, aby se tak i nadále podporovala činnost těchto sdružení. Kromě toho nemusí být výzva k předkládání návrhů povinná v jiných případech v souladu s obecnými požadavky finančního nařízení, např. pro orgány určené členskými státy a působící v rámci své odpovědnosti, pokud jsou tyto členské státy označeny právním aktem Unie jako příjemci grantu.

(28)  Je vhodné stanovit pro program LIFE finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(25).

(28a)  Maximální sazby spolufinancování by měly být stanoveny na úrovních potřebných k tomu, aby byla zachována skutečná úroveň podpory poskytované z programu. Aby se zohlednila nezbytná přizpůsobivost, která je zapotřebí, aby bylo možné reagovat na stávající škálu opatření a subjektů, poskytnou zvláštní sazby spolufinancování jistotu a zároveň zachovají určitou míru flexibility, která se poskytuje na základě konkrétních potřeb nebo požadavků. Specifické míry spolufinancování by měly vždy podléhat stanovené příslušné maximální míře spolufinancování.

(29)  Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a stanoví zejména postup pro sestavení a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění rozpočtu a stanoví kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se také týkají ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o dodržování zásad právního státu v členských státech, vzhledem k tomu, že dodržování právního státu je nezbytným předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné využívat finančních prostředků EU.

(30)  V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(26) (dále jen „finanční nařízení“), nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013(27), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95(28), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96(29) a nařízením Rady (EU) 2017/1939(30)mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí, včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.

V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce (dále jen EPPO) vyšetřovat a stíhat trestné činy proti finančním zájmům Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371(31). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, ▌EPPO ve vztahu k členským státům, které se účastní posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939, a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí strany podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(31)  Druhy financování a metody provádění by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a očekávanému riziku nedodržení předpisů. Co se týče grantů, mělo by se zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a stupnice jednotkových nákladů. Komise by měla zajistit, aby bylo provádění srozumitelné, a měla by prosazovat skutečné zjednodušení pro tvůrce projektů.

(32)  Ve vhodných případech by politické cíle programu LIFE měly být rovněž řešeny prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtových záruk v rámci ▌fondu InvestEU, a to i s pomocí částky přidělené z programu LIFE, která je specifikována ve víceletých pracovních programech v rámci programu LIFE.

(33)  Podle článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU(32)jsou subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu LIFE a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno. Účast těchto subjektů na programu LIFE by měla být přednostně zaměřena na projekty v rámci podprogramu Příroda a biologická rozmanitost.

(34)  Program by měl být otevřený pro účast třetích zemí v souladu s dohodami mezi Unií a těmito zeměmi, jimiž se stanoví zvláštní podmínky pro jejich účast.

(35)  Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou účastnit i na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(36)  Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 je třeba hodnotit program LIFE na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních požadavků na monitorování, přičemž se zamezí nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně obsahovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení účinků programu LIFE v terénu. Plný dopad programu LIFE vyplývá z nepřímých, dlouhodobých a obtížně měřitelných příspěvků k dosažení celé řady cílů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu. K monitorování programu LIFE by ukazatele přímého výstupu a požadavky na sledování stanovené v tomto nařízení měly být doplněny sdružením zvláštních ukazatelů na úrovni projektu, které budou popsány ve víceletých pracovních programech nebo výzvách k podávání návrhů týkajících se mimo jiné sítě Natura 2000 a emisí některých látek znečišťujících ovzduší.

(36a)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení v souvislosti s přijímáním víceletých pracovních programů by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(33). Pokud Výbor pro program LIFE nezaujme k návrhu prováděcího aktu žádné stanovisko, Komise by v souladu s čl. 5 odst. 4 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 182/2011 neměla návrh prováděcího aktu přijmout.

(37)  V zájmu zajištění toho, aby podpora a provádění programu byly v souladu s politikami a prioritami Unie měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby mohla změnit nebo doplnit toto nařízení, pokud jde o ukazatele, a za účelem zavedení rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.”

(38)  Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž příspěvku k vysoké úrovni ochrany životního prostředí a ambiciózním opatřením v oblasti klimatu s řádnou správou a zapojením více zúčastněných stran do udržitelného rozvoje, a dosažení cílů a záměrů právních předpisů, strategií, plánů a mezinárodních závazků Unie v oblasti životního prostředí, biologické rozmanitosti, klimatu, oběhového hospodářství a rovněž příslušných právních předpisů, strategií, plánů a mezinárodních závazků Unie v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(39)  Nařízení (EU) č. 1293/2013 by proto mělo být zrušeno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení zavádí Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) (dále jen „program LIFE“).

Stanoví cíle programu LIFE, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

(1)  „strategickými projekty na ochranu přírody“ projekty, které podporují dosažení cílů Unie v oblasti ochrany přírody a biologické rozmanitosti prováděním soudržných akčních programů v členských státech s cílem začlenit tyto cíle a priority do dalších politik a finančních nástrojů, mimo jiné prostřednictvím koordinovaného provádění prioritních akčních rámců zřízených podle směrnice 92/43/EHS;

(2)  „strategickými integrovanými projekty“ projekty, které provádějí na regionální, multiregionální, vnitrostátní nebo nadnárodní úrovni akční plány nebo strategie v oblasti životního prostředí nebo klimatu vypracované orgány členských států a vyžadované příslušnými zvláštními právními předpisy a politikou Unie v oblasti životního prostředí, klimatu nebo ▌energetiky, a zároveň zajistí zapojení zúčastněných stran a podporu koordinace a mobilizace nejméně jednoho dalšího unijního, vnitrostátního nebo soukromého finančního zdroje;

(3)  „projekty technické pomoci“ projekty, které s ohledem na plnění cílů stanovených v článku 3 podporují rozvoj kapacity pro účast na standardních akčních projektech, přípravu strategických projektů na ochranu přírody a strategických integrovaných projektů, přípravu pro vstup dalších finančních nástrojů Unie nebo jiná opatření nezbytná pro přípravu rozšíření nebo reprodukci výsledků z jiných projektů financovaných z programu LIFE, programů, které mu předcházely, nebo jiných programů Unie. Tyto projekty mohou zahrnovat rovněž budování kapacit souvisejících s činnostmi orgánů členských států zaměřenými na účinnou účast v programu LIFE;

(4)  „standardními akčními projekty“ projekty, jiné než strategické integrované projekty, strategické projekty na ochranu přírody nebo projekty technické pomoci, které sledují specifické cíle programu uvedené v čl. 3 odst. 2;

(5)  „operacemi kombinování zdrojů“ opatření podporovaná z rozpočtu Unie, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 nařízení (EU, Euratom) 2018/… („finanční nařízení“), která kombinují nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a  investorů;

(6)  „právním subjektem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která smí vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity v souladu s čl. 190 odst. 2 písm. c) finančního nařízení.

Článek 3

Cíle programu

1.  Obecným cílem programu LIFE je přispět k přechodu na udržitelné, oběhové, energeticky účinné ▌hospodářství založené na obnovitelných zdrojích, které je neutrální z hlediska změny klimatu a odolné vůči změně klimatu, ▌k ochraně, obnově a zlepšování kvality životního prostředí, včetně ovzduší, vody a půdy, a k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti a k řešení degradace ekosystémů, mimo jiné prostřednictvím podpory provádění a řízení sítě Natura 2000, a tím přispět k udržitelnému rozvoji. Program LIFE rovněž podporuje provádění obecných akčních programů přijatých v souladu s čl. 192 odst. 3 SFEU.

2.  Program LIFE má tyto specifické cíle:

a)  vyvíjet, předvádět a podporovat inovativní techniky, metody a přístupy za účelem dosažení cílů právních předpisů a politiky Unie v oblasti životního prostředí, včetně ochrany přírody a biologické rozmanitosti,v oblasti klimatu, včetně přechodu na ▌energii z obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické účinnosti, a přispět k vybudování znalostní základny a uplatňování osvědčených postupů, zejména týkajících se ochrany přírody a biologické rozmanitosti, mimo jiné prostřednictvím podpory sítě Natura 2000;

b)  podporovat vypracování, provádění, sledování a prosazování příslušných právních předpisů a politik Unie v oblasti životního prostředí, včetně ochrany přírody a biologické rozmanitosti, nebo opatření v oblasti klimatu a přechodu k energii z obnovitelných zdrojů nebo zvýšení energetické účinnosti, mimo jiné zlepšením správy na všech úrovních, zejména prostřednictvím posílení kapacit veřejných a soukromých subjektů a zapojení občanské společnosti;

c)  podnítit rozsáhlé zavádění úspěšných technických a koncepčních řešení k provádění příslušných právních předpisů a politik Unie v oblasti životního prostředí, včetně ochrany přírody a biologické rozmanitosti, nebo opatření v oblasti klimatu a přechodu k energii z obnovitelných zdrojů nebo zvýšení energetické účinnosti prostřednictvím reprodukce výsledků, začlenění souvisejících cílů do dalších politik a postupů veřejného a soukromého sektoru, mobilizace investic a zlepšení přístupu k financování.

Článek 4

Struktura ▌

Program LIFE má tuto strukturu:

(1)  oblast Životní prostředí, která zahrnuje:

a)  podprogram Příroda a biologická rozmanitost;

b)  podprogram Oběhové hospodářství a kvalita života;

(2)  oblast Opatření v oblasti klimatu, která zahrnuje:

a)  podprogram Zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně;

b)  podprogram Přechod na čistou energii.

Článek 5

Rozpočet

1.  Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí 6 442 000 000 v cenách roku 2018 (7 272 000 000 EUR v běžných cenách).

2.  Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 1 je následující:

a)  4 715 000 000 EUR v cenách roku 2018 (5 322 000 000 EUR v běžných cenách, což představuje 73,2 % celkového finančního krytí programu) pro oblast Životního prostředí, z čehož

(1)  2 829 000 000 EUR v cenách roku 2018 (3 261 420 000 v běžných cenách, což představuje 44,9 % celkového finančního krytí programu) na podprogram Příroda a biologická rozmanitost a

(2)  1 886 000 000 EUR v cenách roku 2018 (2 060 580 000 v běžných cenách, což představuje 28,3 % celkového finančního krytí programu) na podprogram Oběhové hospodářství a kvalita života;

b)  1 950 000 000 EUR na oblast Opatření v oblasti klimatu, z čehož

(1)  950 000 000 EUR na podprogram Zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a

(2)  1 000 000 000 EUR na podprogram Přechod na čistou energii.

3.  Částkami uvedenými v odstavcích 1 a 2 nejsou dotčena ustanovení o flexibilitě uvedená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ...(34) [nové nařízení o víceletém finančním rámci] a ve finančním nařízení.

3a.  Bez ohledu na odstavec 2 je nejméně 60 % rozpočtových zdrojů přidělených na projekty podporované formou grantů na akce v oblasti Životní prostředí uvedených v odst. 2 písm. a) věnováno na granty pro projekty podporující podprogram Příroda a biologická rozmanitost podle odst. 2 písm. a) podbodu i).

4.  Z programu LIFE mohou být financovány činnosti Komise v oblasti technické a správní pomoci při provádění programu LIFE, jako jsou přípravné činnosti, monitorování, kontrola, audit a hodnocení, včetně institucionálních systémů informačních technologií a rozsáhlých činností v rámci sítě podporujících vnitrostátní kontaktní místa programu LIFE, včetně odborné přípravy, činností vzájemného učení a akcí zaměřených na sdílení zkušeností.

5.  Z prostředků programu mohou být financovány činnosti, kterými Komise podporuje přípravu, provádění a začleňování právních předpisů a politik Unie v oblasti životního prostředí, klimatu nebo příslušných právních předpisů a politik Unie v oblasti energetiky za účelem dosažení cílů stanovených v článku 3. Tyto činnosti mohou zahrnovat:

a)  informační a komunikační činnosti včetně kampaní ke zvyšování informovanosti. Finanční zdroje přidělované na komunikační činnosti v souladu s tímto nařízením pokryjí rovněž sdělování na úrovni organizace týkající se politických priorit Unie, jakož i stavu uplatňování a provádění právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí, klimatu nebo příslušných aspektů ▌ energie;

b)  studie, průzkumy, modelování a tvorbu scénářů;

c)  přípravu, provádění, monitorování, kontrolu a hodnocení ▌politik, programů a právních předpisů, jakož i posuzování a analýzu projektů, které nejsou financovány z programu LIFE, pokud slouží cílům stanoveným v čl. 3;

d)  semináře, konference a setkání;

e)  vytváření sítí a platforem pro šíření osvědčených postupů;

f)  jiné činnosti, jako ocenění.

Článek 6

Třetí země přidružené k programu

1.  Za předpokladu dodržení všech příslušných pravidel a předpisů je program otevřen těmto třetím zemím:

a)  členové Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;

b)  přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

c)  země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

d)  jiné třetí země v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast třetí země na programu Unie za předpokladu, že tato dohoda

–  zajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínos pro ni,

–  stanoví podmínky účasti na programech, včetně výpočtu finančních příspěvků pro jednotlivé programy a jejich správní náklady. Tyto příspěvky představují v souladu s čl. [21 odst. 5] finančního nařízení účelově vázané příjmy,

–  nesvěřuje třetí zemi rozhodovací pravomoc ohledně programu,

–  zaručuje práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit její finanční zájmy.

2.  Pokud se třetí země účastní programu na základě rozhodnutí podle mezinárodní dohody nebo jiného právního nástroje, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

Článek 6a

Mezinárodní spolupráce

V průběhu provádění programu LIFE je spolupráce s příslušnými mezinárodními organizacemi a s jejich institucemi a orgány možná, pokud je to zapotřebí k dosažení obecných cílů uvedených v článku 3.

Článek 7

Součinnost s ostatními programy Unie

Komise usnadňuje jednotné provádění programu LIFE a spolu s členskými státy i soudržnost a koordinaci s Evropským fondem pro regionální rozvoj, Evropským sociálním fondem, Fondem soudržnosti, Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova a Evropským námořním a rybářským fondem, programem Horizont Evropa, Nástrojem pro propojení Evropy a fondem InvestEU, aby bylo možné vytvářet synergie, zejména pokud jde o strategické projekty na ochranu přírody a strategické integrované projekty, a podporovat využití a reprodukci řešení vyvinutých v rámci programu LIFE. Komise a členské státy tuto doplňkovost zajistí na všech úrovních.

Článek 8

Provádění a formy financování z prostředků Unie

1.  Komise program LIFE ▌ provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v [čl. 61 odst. 1 písm. c)] finančního nařízení.

2.  Program LIFE může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen, a zadávání veřejných zakázek. Zároveň může poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.

2a.  Nejméně 85 % rozpočtových prostředků na program LIFE bude přiděleno na granty podle čl. 10 odst. 2 a čl. 10 odst. 5, na projekty financované prostřednictvím jiných forem financování v rozsahu určeném ve víceletém pracovním programu nebo případně v rozsahu určeném ve víceletém pracovním programu uvedeném v článku 17 na finanční nástroje formou operací kombinování zdrojů podle čl. 8 odst. 2. Komise zajistí, aby projekty financované jinými formami financování byly plně v souladu s cíli stanovenými v článku 3 tohoto nařízení. Maximální částka přidělená na granty podle čl. 10 odst. 3b je 15 milionů EUR.

2b.  Maximální míry spolufinancování způsobilých opatření uvedených v čl. 10 odst. 2 písm. a), b), c) a d) činí až 60 % způsobilých nákladů a až 75 % u projektů financovaných v rámci podprogramu Příroda a biologická rozmanitost, zejména těch, které se týkají prioritních přírodních stanovišť nebo druhů v souvislosti s prováděním směrnice 92/43/EHS nebo druhů ptáků považovaných Výborem pro přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku zřízeným článkem 16 směrnice 2009/147/ES za prioritu z hlediska financování, pokud je to nezbytné pro dosažení cíle ochrany. Maximální míra spolufinancování opatření uvedených v čl. 10 odst. 5 činí 70 % způsobilých nákladů. Aniž jsou dotčeny příslušné a stanovené maximální míry spolufinancování, zvláštní míry se dále upřesní ve víceletém pracovním programu uvedeném v článku 17. Tyto míry je možné upravit v souladu s požadavky jednotlivých podprogramů, typů projektů nebo typů grantů.

V případě projektů uvedených v čl. 10 odst. 3b maximální míry spolufinancování nesmějí přesáhnout 95 % způsobilých nákladů pro projekty v období prvního víceletého pracovního programu. V průběhu druhého víceletého pracovního programu a s výhradou potvrzení v uvedeném pracovním programu je míra spolufinancování 75 % způsobilých nákladů.

2c.  Kritériem pro hodnocení projektů a postup přidělování v rámci programu LIFE je kvalita. Komise usiluje o účinné zeměpisné pokrytí v rámci celé Unie, které bude založeno na kvalitě, a to i podporou členských států při zvyšování kvality projektů budováním kapacit.

KAPITOLA II

ZPŮSOBILOST

Článek 9

Granty

Granty v rámci programu LIFE se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

Článek 10

Způsobilá opatření

1.  Pro financování jsou způsobilá pouze opatření určená k provádění cílů uvedených v článku 3.

2.  Granty mohou financovat tyto druhy opatření:

a)  strategické projekty na ochranu přírody v rámci podprogramu podle čl. 4 bodu 1 písm. a);

b)  strategické integrované projekty v rámci podprogramů podle čl. 4 bodu 1 písm. b) a bodu 2 písm. a) a b);

c)  projekty technické pomoci;

d)  standardní akční projekty;

e)  ostatní opatření, jež jsou nezbytná pro dosažení obecných cílů uvedených v čl. 3 odst. 1, včetně koordinačních a podpůrných opatření zaměřených na budování kapacit, šíření informací a znalostí a zvyšování informovanosti s cílem podpořit přechod k energii z obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické účinnosti.

3.  Projekty v rámci podprogramu Příroda a biologická rozmanitost týkající se řízení, obnovy a monitorování lokalit Natura 2000 podle směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES zohlední priority stanovené ve vnitrostátních a regionálních plánech, strategiích a politikách v oblasti ochrany přírody a biologické rozmanitosti, včetně prioritních akčních rámců stanovených podle směrnice 92/43/EHS.

3a.  Projekty technické pomoci na budování kapacit související s činností orgánů členských států zaměřené na zlepšení účinné účasti v programu LIFE podporují činnosti těchto členských států s nízkou účinnou účastí s cílem zlepšit služby vnitrostátních kontaktních míst v celé EU a zvýšit celkovou kvalitu předložených návrhů.

4.  Granty mohou financovat činnosti mimo členský stát nebo zámořskou zemi či území s ním spojené za předpokladu, že projekt sleduje cíle Unie v oblasti životního prostředí a klimatu a činnosti mimo Unii jsou nezbytné k zajištění účinnosti zásahů prováděných na územích členských států nebo v zámořské zemi či území nebo k podpoře mezinárodních dohod, jejichž smluvní stranou je Unie.

5.  Granty na provozní náklady poskytují podporu na fungování neziskových subjektů, které jsou zapojeny do vytváření, provádění a prosazování politiky a právních předpisů Unie a které jsou činné především v oblasti životního prostředí nebo klimatu, včetně přechodu na čistou energii, v souladu s cíli programu LIFE uvedenými v článku 3.

Článek 11

Způsobilé subjekty

1.  Kromě kritérií stanovených v článku [197] finančního nařízení se použijí kritéria způsobilosti stanovená v odstavcích 2 až 3.

2.  Způsobilé jsou tyto subjekty:

a)  právní subjekty usazené v jedné z těchto zemí nebo na jednom z těchto území:

(1)  členský stát nebo zámořská země nebo území s ním spojené;

(2)  třetí země přidružená k programu LIFE;

(3)  jiné třetí země uvedené ve víceletém pracovním programu podle článku 17 za podmínek uvedených v odstavcích 4 až 6 tohoto článku;

b)  jakýkoli právní subjekt založený podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace;

3.  Fyzické osoby nejsou způsobilé.

4.  Právní subjekty usazené ve třetí zemi, která není přidružena k programu, jsou ve výjimečných případech způsobilé k účasti, pokud je to nezbytné pro dosažení cílů daného opatření, aby se zajistila účinnost intervencí uskutečněných v Unii.

5.  Právní subjekty účastnící se konsorcia nejméně tří nezávislých subjektů, které jsou usazeny v různých členských státech nebo v zámořských zemích nebo na územích spojených s těmito státy nebo ve třetích zemích přidružených k programu nebo v jiných třetích zemích, jsou způsobilé.

6.  Právní subjekty usazené ve třetí zemi, která není přidružena k programu, nesou v zásadě náklady své účasti.

6a.  Pro zajištění účinného využívání prostředků programu a účinné účasti právních subjektů uvedených v odstavci 4 je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 21 za účelem doplnění tohoto článku stanovením rozsahu, v jakém je účast těchto právních subjektů na politice v oblasti životního prostředí a klimatu prováděné Unií postačující k tomu, aby byly považovány za způsobilé k účasti v programu.

Článek 12

Přímé zadání

Aniž je dotčen článek [188] finančního nařízení, mohou být granty poskytnuty subjektům uvedeným v příloze I bez výzvy k předkládání návrhů.

Článek 13

Specifikace kritérií pro udělení grantu

Komise stanoví kritéria pro udělení grantu ve víceletém pracovním programu uvedeném v článku 17 a ve výzvě k předkládání návrhů, přičemž zohlední tyto zásady:

a)  projekty financované z programu LIFE jsou zájmem Unie, jelikož zásadním způsobem přispívají k plnění obecných a konkrétních cílů programu LIFE uvedených v článku 3 a nenarušují je, a je-li to možné, podporují využívání ekologických veřejných zakázek;

aa)  projekty zajišťují nákladově efektivní přístup a jsou technicky a finančně soudržné;

ab)  upřednostněny jsou projekty, které mají největší potenciál přispět k dosažení cílů stanovených v článku 3;

b)  projekty, které přinášejí vedlejší přínosy a podporují součinnost mezi podprogramy podle článku 4, získají při hodnocení bonus;

c)  projekty, které mají největší potenciál, že budou opětovně použity a převzaty veřejným nebo soukromým sektorem nebo že přitáhnou největší investice nebo finanční zdroje (katalytický potenciál), získají v hodnocení bonus;

d)  je zajištěna reprodukovatelnost výsledků standardních akčních projektů;

e)  projekty, které vycházejí z výsledků projektů financovaných z programu LIFE, programů, které mu předcházely, nebo jiných fondů Unie nebo je vylepšují, získají v hodnocení bonus;

f)  zvláštní pozornost se případně věnuje projektům v zeměpisných oblastech se zvláštními potřebami nebo ve zranitelných oblastech, jako jsou oblasti se specifickými problémy v oblasti životního prostředí nebo oblasti s přírodními omezeními, přeshraniční oblasti, oblasti s vysokou přírodní hodnotou nebo nejvzdálenější regiony.

Článek 14

Způsobilé náklady související s nákupem pozemků

Kromě kritérií stanovených v článku [186] finančního nařízení se náklady na nákup pozemků považují za způsobilé za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a)  nákup přispěje ke zlepšení, k udržení a k obnově celistvosti sítě Natura 2000 zřízené podle článku 3 směrnice 92/43/EHS, včetně lepšího propojení vytvořením koridorů nebo spojovacích ostrůvků nebo jiných prvků zelené infrastruktury;

b)  nákup pozemku je jedinou nebo nákladově nejefektivnější možností, jak dosáhnout požadovaného ochranného výsledku;

c)  koupený pozemek je dlouhodobě vyhrazen pro způsoby užití, které jsou v souladu se specifickými cíli programu LIFE;

d)  dotyčný členský stát převodem nebo jiným způsobem zajistí dlouhodobé postoupení tohoto pozemku pro účely ochrany přírody.

Článek 15

Kumulativní, doplňkové a kombinované financování

1.  Na opatření, na něž byl získán příspěvek z jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek v rámci programu LIFE, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady a pokud toto opatření sleduje cíle v oblasti životního prostředí nebo klimatu stanovené v článku 3 a nenarušuje žádné z nich. Příspěvek k opatření z jednotlivých programů Unie podléhá pravidlům těchto programů. Kumulativní financování nepřesáhne celkové způsobilé náklady na opatření a podporu z různých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

2.  Opatření, která získala osvědčení „Pečeť excelence“, nebo která splňují následující kumulativní srovnávací podmínky:

a)  byla posouzena ve výzvě k předkládání návrhů v rámci programu LIFE;

b)  splňují minimální požadavky na kvalitu uvedené v této výzvě k předkládání návrhů;

c)  nesmějí být financovány v rámci této výzvy k předkládání návrhů z důvodu rozpočtových omezení,

mohou získat podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu + a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v souladu s čl. 67 odst. 5 nařízení (EU) XX [nařízení o společných ustanoveních] a článkem 8 nařízení (EU) XX [o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky] za předpokladu, že jsou v souladu s cíli a kritérii způsobilosti příslušného programu. Použijí se pravidla pro poskytování podpory z fondu.

KAPITOLA III

OPERACE KOMBINOVÁNÍ ZDROJŮ

Článek 16

Operace kombinování zdrojů

Operace kombinování zdrojů v rámci programu LIFE se provádějí v souladu s nařízením o fondu InvestEU a hlavou X finančního nařízení, a to s patřičným zohledněním požadavků na udržitelnost a transparentnost.

KAPITOLA IV

PROGRAMOVÁNÍ, MONITOROVÁNÍ, PODÁVÁNÍ ZPRÁV A HODNOCENÍ

Článek 17

Víceletý pracovní program

1.  Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijímá víceleté pracovní programy pro program LIFE. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 20a odst. 2.

2.  Každý víceletý pracovní program stanoví v souladu s cíli stanovenými v článku 3:

a)  rozdělení prostředků v rámci každého podprogramu mezi potřeby těchto podprogramů a mezi jednotlivé druhy financování, jakož i maximální celkovou částku přidělenou na granty podle čl. 10 odst. 2 písm. a) a b);

aa)  v případě potřeby maximální celkovou částku finančních nástrojů v rámci operací kombinovaného financování prováděných v rámci programu LIFE;

ab)  maximální celkovou částku grantů, které mají být poskytnuty subjektům uvedeným v příloze I v souladu s článkem 12;

b)  témata projektů nebo specifické potřeby, na jejichž základě došlo k předběžnému přidělení prostředků na projekty podle čl. 10 odst. 2 písm. c) a d);

c)  strategie a plány, na něž se zaměřují strategické integrované projekty, u nichž lze požadovat financování projektů podle čl. 10 odst. 2 písm. b);

d)  maximální období způsobilosti pro provádění projektu;

da)  orientační harmonogramy pro výzvy k předkládání návrhů na celou dobu trvání víceletého pracovního programu;

db)  odbornou metodiku pro postup předkládání a výběru projektů a kritéria pro udělení grantu v souladu s prvky uvedenými v článku 13;

dc)  specifikaci míry spolufinancování podle čl. 8 odst. 2b;

dd)  maximální míru spolufinancování u způsobilých opatření uvedených v čl. 10 odst. 2 písm. e);

de)  v případě potřeby podrobná pravidla týkající se uplatňování kumulativního, doplňkového a kombinovaného financování;

df)  upřesnění nízké účinné účasti, způsobilých činností a kritérií pro udělení grantu u projektů technické pomoci na budování kapacit souvisejících s činností orgánů členských států zaměřené na účinnou účast v programu LIFE.

2a.  Doba trvání prvního víceletého pracovního programu je čtyři roky a doba trvání druhého víceletého pracovního programu je tři roky.

2b.  V rámci víceletých pracovních programů Komise zveřejní výzvy k předkládání návrhů na příslušné období. Komise zajistí, aby nevyužité finanční prostředky z určité výzvy k předkládání návrhů byly přerozděleny mezi různé druhy opatření uvedených v čl. 10 odst. 2 v rámci stejné oblasti.

2c.  Komise zajistí, aby při přípravě víceletých pracovních programů proběhly konzultace se zúčastněnými stranami.

Článek 18

Monitorování a podávání zpráv

1.  Komise podává zprávu o pokroku dosaženém při plnění cílů programu LIFE stanovených v článku 3 na základě ukazatelů uvedených v příloze II.

2.  K zajištění účinného posouzení pokroku dosaženého při plnění cílů programu LIFE je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 21, jimiž se v případě potřeby mění příloha II za účelem přezkumu nebo doplnění ukazatelů, a to i s ohledem na jejich sladění s ukazateli stanovenými pro jiné programy Unie, a doplňuje toto nařízení o ustanovení týkající se stanovení rámce monitorování a hodnocení.

2a.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 21, aby na základě přílohy II definovala specifické ukazatele pro každý podprogram a druh projektu.

3.  Komise zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, účelně a včas. Za tímto účelem a podle příslušných metodik se příjemcům finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na podávání zpráv, aby se umožnil sběr slučitelných ukazatelů výstupu a dopadu na úrovni projektů u všech příslušných specifických cílů politiky v oblasti životního prostředí a klimatu, mimo jiné cílů týkajících se sítě Natura 2000 a emisí některých atmosférických znečišťujících látek, včetně CO2.

4.  Komise pravidelně sleduje začleňování cílů v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti do ostatních politik, včetně výše výdajů, a podává o tom zprávy. Přínos tohoto nařízení k cíli platnému pro celý rozpočet, tj. 25 % výdajů, jež přispívají ke klimatickým cílům, se sleduje v unijním systému ukazatelů v oblasti klimatu. Výdaje na biologickou rozmanitost se sledují pomocí specifického souboru ukazatelů. Uvedené metody sledování se na přiměřené úrovni členění použijí k vyčíslení prostředků na závazky, které mají přispět k dosahování cílů v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027. Výdaje se každoročně předkládají v rozpočtu programového prohlášení. O příspěvku programu k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti se v rámci hodnocení a výroční zprávy pravidelně podávají zprávy.

5.  Komise posuzuje také spolupůsobení mezi programem LIFE a dalšími doplňkovými programy Unie a mezi jeho podprogramy.

Článek 19

Hodnocení

1.  Komise provádí hodnocení včas▌, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu s náležitým přihlédnutím k soudržnosti, synergiím, přidané hodnotě Unie a dlouhodobé udržitelnosti, s využitím priorit Unie v oblasti klimatu a životního prostředí.

2.  Komise provede hodnocení programu LIFE v polovině období ▌ , jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do 42 měsíců od začátku provádění programu LIFE, přičemž se použijí ukazatele výstupů a výsledků stanovené v souladu s přílohou II.

Hodnocení musí obsahovat alespoň tyto prvky:

a)  kvalitativní a kvantitativní hlediska provádění programu;

b)  účinnost využívání zdrojů;

c)  míru, do jaké byly cíle všech opatření splněny, pokud možno s uvedením výsledků a dopadů;

d)  dosažený nebo očekávaný úspěch projektů při mobilizaci jiných prostředků Unie, zejména s ohledem na výhody plynoucí z posílené soudržnosti s ostatními finančními nástroji Unie;

e)  dosaženou míru spolupůsobení mezi cíli, jeho doplňkovost s ostatními relevantními programy Unie;

f)  přidanou hodnotu Unie a dlouhodobý dopad programu LIFE za účelem přijetí rozhodnutí o obnovení, úpravě nebo pozastavení opatření;

g)  rozsah, v jakém jsou zapojeny zúčastněné subjekty;

h)  kvantitativní a kvalitativní analýzu příspěvku programu LIFE ke stavu stanovišť a druhů z hlediska ochrany, uvedených ve směrnicích 92/43/EHS a 2009/147/ES;

i)  analýzu zeměpisného pokrytí v rámci celé Unie, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 2c, a pokud takového pokrytí nelze dosáhnout, analýzu základních příčin;

3.  Na konci provádění programu LIFE, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v čl. 1 druhém pododstavci provede Komise závěrečné hodnocení programu LIFE.

4.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a výsledky těchto hodnocení zveřejní.

KAPITOLA V

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 20

Informace, komunikace a publicita

1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci projektů a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti. Za tímto účelem příjemci použijí logo programu LIFE vyobrazené v příloze IIa, nebo, není-li to možné, zmíní program LIFE ve všech komunikačních činnostech a uvedou na informačních tabulích na strategických místech viditelných pro veřejnost. Veškeré zboží dlouhodobé spotřeby pořízené v rámci programu LIFE nese logo programu LIFE, nestanoví-li Komise jinak.

2.  Komise provádí k programu LIFE a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program LIFE rovněž přispívají k institucionální komunikaci ohledně politických priorit Unie, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.

Článek 20a

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen Výbor pro program LIFE. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.  Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

4.  Komise podá výboru každý rok zprávu o celkovém pokroku při provádění podprogramů a o konkrétních opatřeních, mimo jiné o operacích kombinování zdrojů prováděných prostřednictvím rozpočtových zdrojů přidělených z programu LIFE.

Článek 21

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 18 odst. 2 a 2a je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 18 odst. 2 a 2a kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 18 odst. 2 a 2a vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 22

Zrušení

Nařízení (EU) č. 1293/2013 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

Článek 23

Přechodná ustanovení

1.  Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření až do jejich ukončení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 614/2007(35) a nařízení (EU) č. 1293/2013, které se na příslušné projekty použijí až do jejich ukončení.

2.  Finanční krytí programu LIFE může zahrnovat i výdaje na technickou a administrativní pomoc potřebné na zajištění přechodu mezi programem LIFE a opatřeními přijatými podle nařízení (ES) č. 614/2007 a (EU) č. 1293/2013.

3.  V případě potřeby lze do rozpočtu na období po 31. prosinci 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 5 odst. 4, aby bylo možno řídit projekty, které nebudou do té doby dokončeny.

4.  Do finančních nástrojů zřízených v rámci [fondu InvestEU] lze investovat prostředky získané z dřívějších operací v rámci finančních nástrojů zřízených podle nařízení (EU) č. 1293/2013.

5.  K financování programu LIFE se v souladu s článkem 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(36) použijí prostředky spojené s účelově vázanými příjmy, které pocházejí ze zpětného získání neoprávněně vyplacených částek podle nařízení (ES) č. 614/2007 nebo nařízení (EU) č. 1293/2013.

Článek 24

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

Subjekty, jimž granty mohou být uděleny bez výzvy k podávání návrhů

1.  Síť Evropské unie pro provádění a vymáhání práva v oblasti životního prostředí (IMPEL);

2.  Evropská síť státních zástupců pro životní prostředí (ENPE);

3.  Fórum soudců Evropské unie pro životní prostředí (EUFJE).

PŘÍLOHA II

Ukazatele

1.  Ukazatele výstupů

1.1.  Počet projektů, v rámci nichž se vyvíjejí, předvádějí a podporují inovativní techniky a přístupy;

1.2.  Počet projektů, v rámci nichž se uplatňují osvědčené postupy týkající se ochrany přírody a biologické rozmanitosti;

1.3.  Počet projektů, v rámci nichž se podporuje vypracování, provádění, sledování a prosazování příslušných právních předpisů a politik Unie;

1.4.  Počet projektů, v rámci nichž se zlepšuje správa prostřednictvím posílení kapacit veřejných a soukromých subjektů a zapojení občanské společnosti;

1.5.  Počet projektů, včetně strategických integrovaných projektů a strategických projektů na ochranu přírody, v rámci nichž se provádějí

–  klíčové plány nebo strategie,

–  akční programy pro začleňování podprogramu Příroda a biologická rozmanitost.

2.  Ukazatele výsledků

2.1.  Čistá změna, k níž došlo v životním prostředí a klimatu, na základě sdružení ukazatelů na úrovni projektu, která se určí ve výzvě k předkládání návrhů v rámci těchto podprogramů:

–  Příroda a biologická rozmanitost,

–  Oběhové hospodářství a kvalita života, který se vztahuje alespoň na tyto oblasti:

—  Kvalita ovzduší,

–  Půda,

–  Voda,

–  Odpad,

–  Chemické látky,

–  Hluk,

–  Využívání a efektivita zdrojů,

–  Zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně,

–  Přechod na čistou energii.

2.2.  Kumulativní investice vyvolané projekty nebo zpřístupněné finanční prostředky (v milionech EUR);

2.3.  Počet organizací, které jsou zapojeny do projektů nebo obdrží provozní granty;

2.4.  Podíl projektů, jimž se podařilo dosáhnout katalytického účinku po datu ukončení projektu.

PŘÍLOHA IIa

Logo programu

20190417-P8_TA(2019)0405_CS-p0000002.png

(1)Úř. věst. C , , s. .
(2)Úř. věst. C , , s. .
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019. Text zvýrazněný šedě nebyl dohodnut v rámci interinstitucionálních jednání.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 185).
(5) Zpráva o hodnocení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) v polovině období (SWD(2017)0355).
(6) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171).
(7) Agenda 2030, rezoluce Valného shromáždění OSN ze dne 25. září 2015.
(8)93/626/EHS: Rozhodnutí Rady ze dne 25. října 1993 o uzavření Úmluvy o biologické rozmanitosti (Úř. věst. L 309, 13.12.1993, s. 1).
(9)Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.
(10) Program Horizont 2020, část III s názvem „Zajištěná, čistá a účinná energie“ (v rámci priority „společenské výzvy“) (Rozhodnutí Rady 2013/743/EU ze dne 3. prosince 2013 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), a o zrušení rozhodnutí 2006/971/ES, 2006/972/ES, 2006/973/ES, 2006/974/ES a 2006/975/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 965)).
(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 210).
(12) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Přezkum provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí: společné výzvy a jak sjednotit úsilí za účelem dosažení lepších výsledků“ (COM(2017)0063),
(13)COM(2011)0244.
(14) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).
(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).
(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35).
(17) SEC(2017)0250.
(18) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí – prohlášení Komise v dohodovacím výboru ke směrnici o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí (Úř. věst. L 189, 18.7.2002, s. 12).
(19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1).
(20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).
(21) Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).
(22)Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 4.
(23)Dok. 13715/17 - COM(2017)0623.
(24)Dok. 5485/18 - COM(2018)0010, s. 5.
(25)Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
(27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(28) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(29) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(30) [Úplný název + info o Úř. věst. L].
(31) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(32) Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).
(33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(34) [Prosím vložte celý název a informace o Úř. věst.]
(35)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 614/2007 ze dne 23. května 2007 o finančním nástroji pro životní prostředí (LIFE+) (Úř. věst. L 149, 9.6.2007, s. 1).
(36)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

Poslední aktualizace: 29. července 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí