Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/0208(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0068/2019

Předložené texty :

A8-0068/2019

Rozpravy :

Hlasování :

PV 13/02/2019 - 8.15
CRE 13/02/2019 - 8.15
PV 17/04/2019 - 8.14
CRE 17/04/2019 - 8.14

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0097
P8_TA(2019)0406

Přijaté texty
PDF 329kWORD 77k
Středa, 17. dubna 2019 - Štrasburk Konečné znění
Program Spravedlnost ***I
P8_TA(2019)0406A8-0068/2019
Usnesení
 Úplné znění

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Spravedlnost (COM(2018)0384 – C8-0235/2018 – 2018/0208(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0384),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 81 odst. 1 a 2 a čl. 82 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0235/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. října 2018(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na dopis svého předsedy ze dne 25. ledna 2019 adresovaný předsedům výborů, ve kterém je nastíněn přístup Parlamentu k odvětvovým programům v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období po roce 2020,

–  s ohledem na dopis Rady ze dne 1. dubna 2019 adresovaný předsedovi Evropského parlamentu, kterým Rada potvrzuje společnou dohodu dosaženou mezi spolunormotvůrci během jednání,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na společná jednání Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0068/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(2);

2.  připomíná své usnesení ze dne 14. března 2018 o příštím VFR: příprava postoje Parlamentu k VFR po roce 2020(3); opakovaně vyjadřuje podporu programům v oblasti kultury, vzdělávání, médií, mládeže, sportu, demokracie, občanství a občanské společnosti, které jednoznačně prokázaly svou evropskou přidanou hodnotu a jsou u příjemců stále velmi oblíbené; opakuje, že silnější a ambicióznější Unie lze dosáhnout pouze tehdy, bude-li jí poskytnuto více finančních prostředků; vyzývá proto k setrvalé podpoře stávajících politik, k navýšení zdrojů pro stěžejní programy Unie a k tomu, aby na dodatečné povinnosti byly uvolněny i dodatečné finanční prostředky;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 178.
(2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 13. února 2019 (Přijaté texty, P8_TA(2019)0097).
(3) Přijaté texty, P8_TA(2018)0075.


Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/..., kterým se zavádí program Spravedlnost
P8_TC1-COD(2018)0208

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 81 odst. 1 a 2 a čl. 82 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem(2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Článek 2 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů“. Článek 3 dále rozvádí, že „cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel“ a že mimo jiné „respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví“. Tyto hodnoty jsou dále potvrzeny a vyjádřeny v právech, svobodách a zásadách zakotvených v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „listina“).

(2)  Uvedená práva a hodnoty musí být nadále aktivně kultivovány, chráněny, prosazovány, posilovány a sdíleny mezi občany a obyvateli a stát se středobodem projektu EU vzhledem k tomu, že zhoršení ochrany těchto práv a hodnot v kterémkoli členském státě může mít nepříznivý dopad na Unii jako celek. Proto se v rozpočtu EU vytvoří nový Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty, který bude zahrnovat programy Občané, rovnost, práva a hodnoty a Spravedlnost. V době, kdy evropské společnosti čelí extremismu, radikalismu a rozkolům a neustále se zmenšujícímu prostoru pro nezávislou občanskou společnost, je nanejvýš důležité prosazovat, posilovat a bránit spravedlnost, práva a hodnoty EU: lidská práva, úctu k lidské důstojnosti, svobodu, demokracii, rovnost a právní stát. Bude to mít zásadní a bezprostřední dopad na politický, sociální, kulturní a hospodářský život v Unii. Jako součást nového fondu program Spravedlnost bude i nadále podporovat další rozvoj unijního prostoru práva založeného na právním státě, nezávislosti a nestrannosti soudnictví, na vzájemném uznávání a vzájemné důvěře, přístupu ke spravedlnosti a přeshraniční spolupráci. Program Občané, rovnost, práva a hodnoty spojí dohromady program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013(3) a program Evropa pro občany zavedený nařízením Rady (EU) č. 390/2014 ▌(4) (dále jen „předchozí programy“).

(3)  Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty a jeho dva jednotlivé programy financování se budou zaměřovat ▌na osoby a subjekty, které přispívají k tomu, aby naše společné hodnoty, rovnost, práva a bohatá rozmanitost byly živoucí a dynamické. Konečným cílem je podpořit a zachovat právem se řídící, spravedlivou, otevřenou, pluralitní, inkluzivní a demokratickou společnost. To zahrnuje dynamickou a posílenou občanskou společnost jako klíčovou zúčastněnou stranu podněcující demokratickou, občanskou a společenskou účast obyvatel a kultivující bohatou rozmanitost evropské společnosti, ▌na základě našich společných hodnot, historie a paměti. Článek 11 Smlouvy o Evropské unii vyžaduje, aby orgány Unie vedly otevřený, transparentní a pravidelný dialog s občanskou společností a dávaly vhodnými způsoby občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat a veřejně vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie.

(4)  Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva při respektování základních práv a různých právních systémů a tradic členských států. Základním předpokladem pro zachování všech práv a povinností zakotvených ve Smlouvách a pro získání důvěry lidí v Unii je dodržování a prosazování právního státu, základních práv a demokracie v celé Unii. Způsob, jakým je zásada právního státu uplatňována v jednotlivých členských státech, má zásadní význam pro zachování vzájemné důvěry mezi členskými státy a jejich právními systémy. Za tímto účelem může Unie přijímat opatření k rozvoji justiční spolupráce v občanských a trestních věcech ▌. Při dalším rozvíjení evropského prostoru práva by měly být zajištěny a na všech úrovních podporovány dodržování základních práv a obecných zásad a hodnot, jako jsou zákaz diskriminace a rovné zacházení na základě všech důvodů uvedených v článku 21 Listiny, solidarita, účinný přístup ke spravedlnosti pro všechny, právní stát, demokracie a dobře fungující nezávislý systém soudnictví.

(5)  Financování by mělo zůstat jedním z hlavních nástrojů úspěšného provádění ambiciózních cílů stanovených Smlouvami. Cílů by mělo být dosaženo mimo jiné zavedením flexibilního a účinného programu Spravedlnost, který by usnadňoval plánování a provádění těchto cílů. Program je třeba provádět uživatelsky vstřícným způsobem (například prostřednictvím uživatelsky vstřícného postupu podávání žádostí a zpráv) a měl by se zaměřit na vyvážené zeměpisné pokrytí. Zvláštní pozornost by měla být věnována dostupnosti programu všem typům příjemců.

(6)  Pro postupné vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva pro všechny, má Unie přijímat opatření týkající se justiční spolupráce v občanských a trestních věcech založené na zásadě vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí, která je již od zasedání Evropské rady v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 základním kamenem justiční spolupráce v rámci Unie. Vzájemné uznávání vyžaduje vysokou úroveň vzájemné důvěry mezi členskými státy. V zájmu usnadnění vzájemného uznávání a podpoření vzájemné důvěry byla v několika oblastech přijata opatření na sbližování právních předpisů členských států. Dobře fungující prostor práva, v němž jsou odstraněny překážky bránící přeshraničním soudním řízením a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních situacích je rovněž klíčový pro zajištění hospodářského růstu a další integrace. Zároveň jsou nezbytné řádně fungující evropský prostor práva a efektivní, nezávislé a kvalitní vnitrostátní právní systémy a větší vzájemná důvěra, má-li vzkvétat vnitřní trh a mají-li se posílit společné hodnoty Unie..

(6a)   Přístup ke spravedlnosti by měl zahrnovat zejména přístup k soudům, k alternativním metodám urovnávání sporů a k osobám zastávajícím veřejnou funkci, které jsou podle zákona povinny poskytovat stranám nezávislé a nestranné právní poradenství.

(7)  Důsledné dodržování a prosazování zásad právního státu je zásadní pro vysokou úroveň vzájemné důvěry v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, zejména pro účinnou justiční spolupráci v občanských a trestních věcech, která je založena na vzájemném uznávání. Právní stát je jednou ze společných hodnot zakotvených v článku 2 SEU a zásada účinné právní ochrany stanovená v čl. 19 odst. 1 SEU a článku 47 listiny je konkrétním vyjádřením zásad právního státu. Prosazování právního státu podporou úsilí o zlepšení nezávislosti, transparentnosti, odpovědnosti, kvality a účinnosti vnitrostátních systémů soudnictví posiluje vzájemnou důvěru, která je nezbytná pro justiční spolupráci v občanských a trestních věcech. Nezávislost a nestrannost soudů je jedním z podstatných prvků práva na spravedlivý proces a jsou klíčové pro ochranu evropských hodnot. Existence účinných soudních systémů s přiměřenými lhůtami pro řízení navíc slouží právní jistotě pro všechny zúčastněné strany.

(8)  Podle čl. 81 odst. 2 písm. h) a čl. 82 odst. 1 písm. c) Smlouvy o fungování EU podporuje Unie vzdělávání soudců a soudních zaměstnanců jako nástroj pro zlepšení justiční spolupráce v občanských a trestních věcech založené na zásadě vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí. Vzdělávání právních odborníků je důležitým nástrojem pro prohlubování společného chápání toho, jak nejlépe provádět a dodržovat zásady právního státu a základní práva. Přispěje k vytvoření evropského prostoru práva vytvořením společné právní kultury mezi právními odborníky členských států. Je zásadní zajistit nediskriminační, správné a soudržné uplatňování práva v Unii a vzájemnou důvěru a porozumění mezi právními odborníky v přeshraničních řízeních. Vzdělávací aktivity podporované tímto programem by měly být založeny na řádném posouzení vzdělávacích potřeb, využívat nejmodernější metodiku vzdělávání, zahrnovat přeshraniční akce spojující právní odborníky z různých členských států, sestávat z aktivního učení a prvků pro navazování kontaktů a být udržitelné. Tyto činnosti by měly zahrnout vzdělávání o právní terminologii, občanském a trestním právu, základních právech a o vzájemném uznávání a procesních zárukách. Měly by zahrnovat školení určené soudcům, právníkům a státním zástupcům, která se budou věnovat problémům a překážkám, s nimiž se potýkají osoby ve znevýhodněném postavení, jako jsou ženy, děti, menšiny, osoby LGBTQI, osoby se zdravotním postižením, oběti násilí na základě pohlaví, domácího násilí nebo násilí v intimních vztazích a jiných forem interpersonálního násilí. Do organizace tohoto vzdělávání by měly být přímo zapojeny organizace zastupující nebo podporující uvedené osoby a pokud možno i samy uvedené osoby. Vzhledem k tomu, že soudkyně nejsou dostatečně zastoupeny na nejvyšších pozicích, je třeba soudkyně, státní zástupkyně a ženy v jiných právnických profesích k účasti na takovém vzdělávání motivovat.

(8a)  Pro účely tohoto nařízení by pojem „soudci a soudní zaměstnanci“ měl být vykládán široce tak, aby zahrnoval soudce, státní zástupce a pracovníky soudů a státních zastupitelství, jakož i jiné právní odborníky spojené se soudnictvím nebo kteří se jinak podílejí na soudní správě, bez ohledu na jejich vnitrostátní definici, právní status a interní organizaci, jako jsou advokáti, notáři, soudní vykonavatelé, pracovníci donucovacích orgánů, konkurzní správci, zprostředkovatelé, soudní tlumočníci a překladatelé, soudní znalci, vězeňský personál a probační úředníci..

(9)  Na justičním vzdělávání se mohou podílet různí aktéři, jako jsou právní, justiční a správní orgány členských států, akademické instituce, vnitrostátní subjekty odpovědné za justiční vzdělávání, organizace nebo sítě poskytující vzdělávání na evropské úrovni či sítě soudních koordinátorů práva Unie. Orgány a subjekty sledující cíl obecného evropského zájmu v oblasti vzdělávání soudců, jako jsou Evropská síť pro justiční vzdělávání, Akademie evropského práva (ERA), Evropská síť rad pro justici (ENCJ), Sdružení státních rad a nejvyšších správních soudů Evropské unie (ACA-Europe), Síť předsedů nejvyšších soudů Evropské unie (RPCSJUE) a Evropský institut veřejné správy (EIPA), by měly i nadále plnit svou úlohu při podpoře vzdělávacích programů pro soudce a soudní zaměstnance, které mají skutečný evropský rozměr, a měla by jim tudíž být poskytována přiměřená finanční podpora v souladu s postupy a kritérii stanovenými v ▌pracovních programech přijatých Komisí podle tohoto nařízení.

(10)  Program by měl podporovat roční pracovní program Evropské sítě pro justiční vzdělávání, což je zásadní aktér justičního vzdělávání. Evropská sít pro justiční vzdělávání se nachází ve výjimečné situaci, neboť jde o jedinou síť na úrovni Unie sdružující subjekty justičního vzdělávání členských států. Má jedinečné postavení pro organizování výměn nových a zkušených soudců a státních zástupců mezi všemi členskými státy a pro koordinaci činnosti vnitrostátních subjektů justičního vzdělávání, pokud jde o organizování vzdělávacích aktivit o právu Unie a propagaci osvědčených vzdělávacích postupů. Evropská síť pro justiční vzdělávání je rovněž poskytovatel vzdělávacích aktivit vynikající kvality poskytovaných nákladově efektivním způsobem na úrovni Unie. Zahrnuje navíc subjekty justičního vzdělávání kandidátských zemi jako pozorovatele. Výroční zpráva Evropské sítě rad pro justici (ENCJ) by měla zahrnout informace o poskytovaném vzdělávání rozčleněném také podle kategorie zaměstnanců.

(11)  Opatření v rámci programu by měla podporovat posílené vzájemné uznávání soudních rozhodnutí a rozsudků v občanských a trestních věcech, vzájemnou důvěru mezi členskými státy a nezbytné sbližování právních předpisů, které usnadní spolupráci mezi příslušnými orgány, včetně elektronických prostředků. Měla by také podporovat soudní ochranu práv jednotlivce v občanských a obchodních věcech. Program by rovněž měl podpořit ▌větší konvergenci v občanském právu, která pomůže odstranit překážky bránící řádnému a účinnému fungování soudních a mimosoudních řízení, z čehož budou těžit všichni účastníci občanskoprávního sporu. Konečně za účelem podpory účinného prosazování a praktického uplatňování práva Unie upravujícího justiční spolupráci v občanských věcech by měl program podporovat fungování Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci vytvořené rozhodnutím Rady 2001/470/ES. V trestních věcech by program měl pomáhat podporovat a provádět pravidla a postupy s cílem zajistit uznávání rozsudků a rozhodnutí v celé Unii. Měl by usnadnit spolupráci a přispívat k odstraňování překážek, které brání dobré spolupráci a vzájemné důvěře. Program by měl také přispívat k lepšímu přístupu ke spravedlnosti, a to prosazováním a podporou práv obětí trestných činů, jakož i procesních práv podezřelých a obviněných osob v trestním řízení.

(12)  Podle čl. 3 odst. 3 SEU, článku 24 listiny a Úmluvy OSN o právech dítěte z roku 1989 by měl program podporovat ochranu práv dítěte a začlenit prosazování práv dítěte při provádění všech jeho opatření. Za tímto účelem by měla být zvláštní pozornost věnována opatřením na ochranu práv dětí v občanském a trestním právu, včetně ochrany dětí doprovázejících rodiče ve vazbě, dětí, jejichž rodiče jsou ve vězení, a dětí, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení.

(13)  Program na období 2014–2020 umožňoval vzdělávací aktivity o právu Unie, zejména o působnosti a uplatňování listiny zacílené na členy justičních orgánů a jiné právníky. Ve svých závěrech ze dne 12. října 2017 o uplatňování listiny v roce 2016 Rada připomněla, že je důležité zvyšovat povědomí o uplatňování listiny na úrovni členských států i na úrovni Unie, a to i mezi tvůrci politik, právními odborníky z praxe a samotnými nositeli těchto práv. Pro začleňování základních práv konzistentním způsobem je proto nutné rozšířit finanční podporu na činnosti věnované zvyšování povědomí pro jiné orgány veřejné moci, než jsou justiční orgány a právníci.

(14)  Podle článku 67 SFEU má Unie tvořit prostor svobody, bezpečnosti a práva při respektování základních práv, pro nějž je zásadní nediskriminační přístup ke spravedlnosti pro všechny. Za účelem usnadnění účinného přístupu ke spravedlnosti a s cílem podpořit vzájemnou důvěru, která je nezbytná pro řádné fungování prostoru svobody, bezpečnosti a práva, je nutné rozšířit finanční podporu na činnosti jiných orgánů, než jsou justiční orgány na celostátní, regionální a místní úrovni a právníci, jakož i na organizace občanské společnosti, které přispívají k těmto cílům. Měly by být podporovány zejména činnosti usnadňující účinný a rovný přístup ke spravedlnosti osobám, které často čelí diskriminaci nebo se nacházejí ve znevýhodněném postavení. Je důležité podporovat lobbistickou činnost organizací občanské společnosti, jako je vytváření sítí, vedení soudních sporů, vedení kampaní, komunikace, a další kontrolní činnosti. V této souvislosti mají významnou úlohu také právní odborníci spojení se soudnictvím a pracující pro organizace občanské společnosti.

(15)  Podle článků 8 a 10 SFEU by měl tento program ve všech svých činnostech podporovat začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a začleňování cílů v oblasti zákazu diskriminace. Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením potvrzuje také právo na plnou právní způsobilost a na přístup ke spravedlnosti pro osoby se zdravotním postižením. Průběžné a závěrečné hodnocení programu by mělo hodnotit dopad na rovnost žen a mužů s cílem posoudit, v jakém rozsahu program přispívá ke genderové rovnosti, a skutečnost, zda program nemá neočekávané negativní dopady na genderovou rovnost. V této souvislosti a s ohledem na rozdílnou povahu a rozsah činností specifických cílů programu bude důležité, aby byly jednotlivé shromážděné údaje pokud možno rozčleněny podle pohlaví. Je rovněž důležité poskytnout žadatelům o granty informace o tom, jak zohledňovat genderovou rovnost, včetně využívání nástrojů pro začleňování genderového hlediska, jako je zohledňování genderového hlediska při sestavování rozpočtu a v případě potřeby posouzení dopadů na rovnost žen a mužů. Vyvážené genderové zastoupení je třeba zohledňovat při konzultacích s odborníky a zúčastněnými stranami.

(15a)  Program by měl ve všech svých činnostech v příslušných případech také podporovat a chránit práva obětí, a to jak v občanských, tak v trestních věcech. Za tímto účelem by měla být věnována zvláštní pozornost lepšímu provádění různých unijních nástrojů na ochranu obětí a koordinaci mezi nimi a také opatřením zaměřeným na výměnu osvědčených postupů mezi soudy a právníky, kteří řeší případy násilí. Program by měl také podporovat zlepšování znalostí a využívání nástrojů hromadné žaloby.

(16)  Opatření, na něž se vztahuje toto nařízení, by měla přispívat k vytvoření evropského prostoru práva, podpoře nezávislosti a efektivity právního systému, zdokonalení přeshraniční spolupráce a vytváření sítí, posílení vzájemné důvěry mezi soudy jednotlivých členských států a také k dosažení správného, soudržného a jednotného uplatňování práva Unie. Financované činnosti by rovněž měly přispět ke společnému chápání hodnot Unie, právního státu, lepší znalosti práva a politik Unie, sdílení poznatků a osvědčených postupů při používání nástrojů justiční spolupráce ze strany všech dotčených zúčastněných stran, jakož i k rozšíření a podpoře interoperabilních digitálních řešení umožňujících hladkou a účinnou přeshraniční spolupráci a měly by poskytovat stabilní analytický základ pro podporu a rozvoj, vymáhání a řádné pochopení a provádění práva a politik Unie. Intervence Unie umožní, aby tato opatření byla prováděna jednotně v rámci celé Unie a aby přinášela úspory z rozsahu. Kromě toho může Unie lépe než členské státy reagovat na přeshraniční situace a může poskytnout evropskou platformu pro vzájemné čerpání zkušeností a výměnu osvědčených postupů.

(16a)  Program by měl také přispívat k prohloubení spolupráce mezi členskými státy v případech, kdy mají právní předpisy Unie vnější rozměr, a s přihlédnutím k vnějším dopadům, s cílem zlepšit přístup ke spravedlnosti a usnadnit řešení soudních a procesních problémů.

(17)  Komise by měla zajistit celkový soulad, doplňkovost a součinnost s prací institucí a jiných subjektů Unie, jako je Eurojust, FRA, eu-LISA a Úřad evropského veřejného žalobce a měla by zhodnotit práci dalších vnitrostátních a mezinárodních aktérů v oblastech, na něž se program vztahuje.

(18)  Je nezbytné zajistit životaschopnost, viditelnost, základní zásadu evropské přidané hodnoty a řádné finanční řízení při realizaci všech opatření a činností prováděných v rámci programu Spravedlnost, jejich doplňkovost s činnostmi členských států a jejich soulad s ostatními činnostmi Unie. Aby se zajistilo účinné a na výsledky zaměřené přidělování finančních prostředků ze souhrnného rozpočtu Unie, je zapotřebí dodržovat celkový soulad, doplňkovost a součinnost mezi finančními programy, které podporují vzájemně související oblasti politiky, a to zejména v rámci Fondu pro spravedlnost, práva a hodnoty – a tudíž s programem Práva a hodnoty – a mezi programem a programem pro jednotný trh, správou hranic a bezpečností, zejména Azylovým, migračním a integračním fondem (AMIF) a Fondem pro vnitřní bezpečnost, strategickou infrastrukturou a zejména programem Digitální Evropa, Evropským sociálním fondem+, programem Erasmus+, rámcovým programem pro výzkum a inovace a nástrojem předvstupní pomoci a nařízením LIFE13(5). Provádění programu Spravedlnost by mělo být doplněno unijními právními předpisy a politikami týkajícími se ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků v souvislosti se stavem právního státu v členských státech, nemělo by však tyto předpisy a politiky ovlivňovat.

(19)  Toto nařízení stanoví finanční krytí programu Spravedlnost, které má pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu představovat hlavní referenční částku ve smyslu [odkaz náležitě aktualizovat podle nové interinstitucionální dohody: bod 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(6)].

(19a)   Měly by být dále vylepšeny mechanismy zajišťující vazbu mezi unijními politikami financování a unijními hodnotami, čímž by Komisi bylo umožněno předložit Radě návrh na převedení prostředků přidělených členskému státu v rámci sdíleného řízení na program, pokud se na tento členský stát vztahují postupy týkající se unijních hodnot. Komplexní mechanismus Unie v oblasti demokracie, právního státu a základních práv by měl zaručit pravidelný a rovnocenný přezkum všech členských států a zároveň poskytovat nezbytné informace pro aktivaci opatření týkajících se obecných nedostatků ve vztahu k hodnotám Unie v členských státech. V zájmu zajištění jednotného provádění a s ohledem na význam finančních dopadů zaváděných opatření by měly být svěřeny prováděcí pravomoci Radě, která by měla jednat na základě návrhu Komise. Aby se usnadnilo přijímání rozhodnutí, která jsou nezbytná k zajištění účinných opatření, mělo by být přistoupeno k hlasování obrácenou kvalifikovanou většinou.

(20)  Na tento program se vztahuje nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení] („finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

(21)  Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži, kapacitě příslušných zúčastněných stran a cílových příjemců a očekávanému riziku nesouladu. Mělo by to zahrnovat zvážení použití jednorázových částek, paušální sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(22)  V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013(7), nařízením Rady (ES, Euratom) 2988/95(8),nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96(9) a nařízením Rady (EU) 2017/1939(10) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně naprosté transparentnosti financování programu a výběrových řízení, prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 by měl Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 by měl Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371(11). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(23)  Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou programu rovněž zúčastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, orgánům a sítím pro lidská práva včetně vnitrostátních orgánů odpovědných za ochranu lidských práv v každém členském státě, orgánům a sítím odpovědným za politiku nediskriminace a rovnosti, veřejným ochráncům práv, Agentuře Evropské unie pro základní práva (FRA), Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci, a aby se posílila jejich součinnost a spolupráce. Mělo by být také umožněno zahrnout třetí země zejména v případech, kdy jejich zapojení podpoří cíle tohoto programu, vzhledem k tomu, že to je v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách.

(24)  Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění a kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se rovněž týkají ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, neboť dodržování právního státu je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z EU.

(24a)  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech má za cíl Unii poskytnout nástroj, jímž by mohla lépe chránit svůj rozpočet v případě, že slabiny ve struktuře právního státu naruší řádné řízení finančních zájmů Unie nebo bude-li takové nebezpečí hrozit. Měl by doplňovat program Spravedlnost, jehož úloha je odlišná, a to zejména s cílem dále podporovat rozvoj evropského prostoru práva, který je založen na zásadách právního státu a vzájemné důvěře, jakož i zajistit, aby obyvatelé mohli požívat svých práv.

(25)  Podle [odkaz bude dle potřeby aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článek 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU(12)] jsou subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno. Je nezbytné, aby program zajistil, aby tyto osoby a subjekty byly dostatečně informovány o své způsobilosti k financování.

(25a)   V závislosti na svém významu a relevanci by měl tento program přispívat k plnění závazků Unie a jejích členských států k naplňování cílů udržitelného rozvoje.

(26)  Vzhledem k významu boje proti změnám klimatu v souladu se závazky Unie provést Pařížskou dohodu a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje přispěje tento program k tomu, aby se opatření v oblasti klimatu stala významným tématem a dosáhlo se celkového cíle, že 25 % výdajů z rozpočtu Unie bude směřovat na podporu cílů souvisejících s touto problematikou. Během přípravy a provádění programu budou identifikována relevantní opatření a budou znovu posouzena v souvislosti s hodnocením v polovině období.

(27)  Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 existuje potřeba hodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků a zároveň omezit nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, a to zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení praktických účinků programu.

(28)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o ukazatele uvedené v článcích 12 a 14 a v příloze II. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(29)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(13).

(30)  V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro něj není závazné ani použitelné.

(31)  [V souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámilo Irsko (dopisem ze dne ...) své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení, NEBO

[V souladu s články 1 a 2 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné,]

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

Toto nařízení zavádí program Spravedlnost (dále jen „program“).

Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1.  .„soudci a soudními zaměstnanci“ se rozumí soudci, státní zástupci a soudní úředníci a úředníci státních zastupitelství, jakož i všichni jiní právní odborníci spojení se soudnictvím ▌.

Článek 3

Cíle programu

1.  Obecným cílem programu je přispět k dalšímu rozvoji evropského prostoru práva založeného na právním státu, včetně nezávislosti a nestrannosti soudnictví, vzájemném uznávání, vzájemné důvěře a soudní spolupráci, a tím rovněž přispět k rozvoji demokracie, právního státu a základních práv.

2.  Program má tyto specifické cíle ▌:

a)  usnadňovat a podporovat justiční spolupráci v občanských a trestních věcech a prosazovat právní stát, nezávislost a nestrannost soudnictví, mimo jiné podporou úsilí o zlepšení účinnosti vnitrostátních systémů soudnictví,účinného výkonu rozhodnutí;

b)  podporovat a prosazovat justiční vzdělávání s cílem podpořit společnou kulturu práva, justice a právního státu, a také důsledné a účinné uplatňování právních nástrojů Unie relevantních v kontextu tohoto programem;

c)  usnadňovat účinný a nediskriminační přístup ke spravedlnosti pro všechny a účinnou právní ochranu, mimo jiné elektronickými prostředky (e-justice), podporováním efektivních občanských a trestních řízení a prosazováním a podporováním práv všech obětí trestných činů, jakož i procesních práv podezřelých a obviněných osob v trestním řízení.

Článek 3a

Začleňování

Při provádění všech svých činností usiluje program o prosazování rovnosti žen a mužů, práv dítěte, mimo jiné prostřednictvím soudnictví vstřícného k dětem, o ochranu obětí a účinné uplatňování zásady rovných práv a zákazu diskriminace z kteréhokoli z důvodů uvedených v článku 21 Listiny, v souladu s článkem 51 Listiny a v mezích v něm stanovených.

Článek 4

Rozpočet

1.  Ve smyslu [odkaz se dle potřeby aktualizuje podle nové interinstitucionální dohody] bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027, které představuje základní referenční hodnotu pro rozpočtový orgán v rámci ročního rozpočtového procesu, činí 316 000 000 EUR v cenách roku 2018 (356 000 000 EUR v současných cenách).

2.  Částku uvedenou v odstavci 1 lze použít na technickou a správní pomoc určenou pro provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

2a.  Rozpočtové prostředky přidělené na činnosti spojené s podporou rovnosti žen a mužů se uvádějí každý rok.

3.  Aniž je dotčeno finanční nařízení, mohou být výdaje na opatření z projektů zařazených do prvního pracovního programu způsobilé od 1. ledna 2021.

4.  Do programu mohou být na žádost členských států nebo na žádost Komise převedeny zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení ▌. Tyto zdroje se pokud možno použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

Článek 5

Třetí země přidružené k programu

Program je otevřen těmto třetím zemím:

a)  členové Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;

b)  přistupující země, kandidáti a potenciální kandidáti v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

c)  země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

d)  jiné třetí země v souladu s podmínkami stanovenými ve specifických dohodách upravujících účast této třetí země na jakémkoliv programu Unie, pokud dohoda

–  zajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky a výhody třetí země účastnící se programů Unie,

–  stanoví podmínky účasti v programech Unie, včetně výpočtu finančních příspěvků k jednotlivým programům a jejich správních nákladů. Tyto příspěvky představují účelově vázané příjmy v souladu s [čl. 21 odst. 5] [nového finančního nařízení],

–  nepřiznává dané třetí zemi rozhodovací pravomoc ohledně programu,

–  zaručuje práva Unie na zajištění řádného finančního řízení a ochrany jejích finančních zájmů.

Článek 6

Provádění a formy financování z prostředků EU

1.  Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně s financujícími subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

2.  Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení.

3.  [Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použijí se ustanovení stanovená v [článku X] nařízení XXX [nástupce nařízení o záručním fondu]].

Článek 7

Druhy opatření

Opatření přispívající k dosažení specifického cíle uvedeného v článku 3 mohou být financována podle tohoto nařízení. Pro financování jsou způsobilé zejména činnosti uvedené v příloze I.

Kapitola II

Granty

Článek 8

Granty

Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

Článek 9

Kumulativní (doplňkové) a kombinované financování

1.  Na opatření, na něž byl získán příspěvek v rámci programu, lze rovněž získat příspěvek z jakéhokoli jiného programu Unie, včetně fondů se sdíleným řízením, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. [Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady opatření a podporu z různých programů Unie lze vypočítat proporcionálně].

2.  V případě, že program a fondy se sdíleným řízením uvedené v článku 1 nařízení (EU)[XX] [nařízení o společných ustanoveních] stanoví společně finanční podporu jednoho opatření, toto opatření se provede v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení, včetně pravidel pro zpětné získání neoprávněně vyplacených částek.

3.  Opatření, která jsou způsobilá podle programu a splňují podmínky uvedené v druhém pododstavci, lze identifikovat s cílem, aby byla financována z fondů se sdíleným řízením. V takovém případě platí pravidla týkající se míry spolufinancování a způsobilosti stanovená v tomto nařízení.

Opatření uvedená v prvním pododstavci musí splňovat tyto kumulativní podmínky:

a)  byla posouzena v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto programu;

b)  splňují minimální požadavky na kvalitu dané výzvou k podávání návrhů;

c)  nemohou být financována v rámci dané výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení.

Opatření provede řídicí orgán uvedený v článku [65] nařízení (EU)[XX] [nařízení o společných ustanoveních] v souladu s pravidly stanovenými v uvedeném nařízení a nařízeních pro jednotlivé fondy, včetně pravidel pro finanční opravy.

Článek 10

Způsobilé subjekty

1.  Kromě kritérií stanovených v [článku 197] finančního nařízení se použijí kritéria způsobilosti stanovená v odstavcích 2 a 3.

2.  Způsobilé jsou tyto subjekty:

a)  právní subjekty usazené v jedné z těchto zemí:

—  členském státě nebo zámořské zemi nebo území s ním spojeném;

—  třetí zemi přidružené k programu;

b)  jakýkoli právní subjekt založený podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace.

3.  Program podporuje výdaje Evropské sítě pro justiční vzdělávání související s jejím stálým pracovním programem a jakýkoli provozní grant za tímto účelem se přiděluje bez výzvy k podávání návrhů v souladu s finančním nařízením.

Kapitola III

Tvorba programů, monitorování, hodnocení a kontrola

Článek 11

Pracovní program

1.  Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení.

2.  Pracovní program přijme Komise prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci. Tento akt v přenesené pravomoci se přijímá poradním postupem uvedeným v článku 14.

Článek 12

Monitorování a vykazování

1.  Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění specifických cílů programu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze II.

2.  K zajištění účinného posouzení pokroku dosaženého v provádění programu při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14, aby v případě nutnosti rozvinula ustanovení monitorovacího a hodnotícího rámce, mimo jiné prostřednictvím změn přílohy II za účelem přezkumu těchto ukazatelů.

3.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.

Článek 13

Hodnocení

1.  Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

2.  Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu.

3.  Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1 provede Komise závěrečné hodnocení programu.

4.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 14

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 12 je svěřena Komisi do 31. prosince 2027.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 12 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 12 vstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 15

Ochrana finančních zájmů Unie

V případě, že se rozhodnutím podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoliv jiného právního nástroje účastní programu třetí země, tato třetí země udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

Kapitola IV

Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 16

Informace, komunikace a propagace

1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

2.  Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.

Článek 17

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011 a jsou mu nápomocny příslušné organizace občanské společnosti a lidskoprávní organizace. V rámci výboru je zachována genderová vyváženost a odpovídající zastoupení menšin a jiných vyloučených skupin.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 18

Zrušení

Nařízení (EU) č. 1382/2013 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

Článek 19

Přechodná ustanovení

1.  Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření podle nařízení č. 1382/2013, které se na příslušná opatření použije až do jejich ukončení.

2.  Finanční krytí programu může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k programu od opatření přijatých podle jeho předchůdce, nařízení (EU) č. 1382/2013.

3.  V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 2, aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.

Článek 20

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V ...,

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

Činnosti programu

Obecné a specifické cíle programu uvedené v čl. 3 ▌budou naplňovány zejména podporou následujících činností:

1.  zvyšování povědomí, šíření informací s cílem zlepšit znalost politiky a práva Unie, mimo jiné hmotného a procesního práva, nástrojů justiční spolupráce, příslušné judikatury Soudního dvora Evropské unie a komparativního práva a evropských a mezinárodních norem, včetně chápání interakce mezi různými oblastmi práva;

2.  vzájemné učení prostřednictvím výměny osvědčených postupů mezi zúčastněnými stranami s cílem zlepšit vzájemnou znalost a chápání občanského a trestního práva a právních a soudních systémů členských států, včetně zásad právního státu a přístupu ke spravedlnosti, a prostřednictvím posilování vzájemné důvěry,

3.  analytické a monitorovací činnosti(14) za účelem zlepšení znalostí a pochopení možných překážek bránících hladkému fungování evropského prostoru práva a lepšího uplatňování práva a politiky Unie v členských státech,

4.  vzdělávání relevantních zúčastněných stran s cílem zlepšit znalost práva apolitik Unie, mimo jiné hmotného a procesního práva, základních práv, používání unijních nástrojů justiční spolupráce, příslušné judikatury Soudního dvora Evropské unie, právní terminologie a komparativního práva;

5.  vývoj a údržba nástrojů informačních a komunikačních technologií a také e-justice s cílem zvýšit, při zohlednění ochrany soukromí a údajů, účinnost systémů soudnictví a zlepšit jejich spolupráci prostřednictvím informačních a komunikačních technologií, včetně přeshraniční interoperability systémů a aplikací a ochrany soukromí a údajů;

6.  rozvíjení kapacit klíčových evropských sítí a evropských justičních sítí, včetně sítí zřízených právem Unie, s cílem zajistit účinné uplatňování a vymáhání práva Unie, podpořit a dále rozvíjet právo, politické cíle a strategie Unie v oblastech zahrnutých do programu ▌;

6a.  podpora organizací občanské společnosti a neziskových zúčastněných stran, které působí v oblastech programu, s cílem zvýšit jejich schopnost reagovat a zajistit všem občanům vhodný přístup k jejich službám, poradenství a podpůrným činnostem a tak také přispět k demokracii, právnímu státu a k dodržování základních práv;

7.  prohlubování znalostí o programu a šíření, přenositelnosti a transparentnosti jeho výsledků a posilování dosahu na občany, mimo jiné pořádáním fór a diskusí pro zúčastněné strany;

PŘÍLOHA II

Ukazatele

Program bude monitorován na základě souboru ukazatelů určených k měření rozsahu, v jakém bylo dosaženo obecných a specifických cílů programu, a s cílem minimalizovat administrativní zátěž a náklady. Za tímto účelem a při dodržování práva na soukromí a ochranu údajů se shromažďují údaje podle následujícího souboru klíčových ukazatelů:

Počet soudců a soudních zaměstnanců, kteří se zúčastnili vzdělávacích činností (včetně výměn zaměstnanců, studijních pobytů, workshopů a seminářů) financovaných programem, včetně grantu na provozní náklady Evropské sítě pro justiční vzdělávání

Počet organizací občanské společnosti podporovaných programem

Počet výměn informací v rámci Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS)

Počet přístupů na portál evropské e-justice / stránky zabývající se potřebou informací o přeshraničních občanskoprávních a trestních věcech

Počet osob podle specifického cíle, které byly osloveny:

i)  činnostmi v oblasti vzájemného učení a výměny osvědčených postupů,

ii)  činnostmi v oblasti zvyšování povědomí, informovanosti a osvěty

Všechny jednotlivé údaje budou pokud možno rozčleněny podle pohlaví; průběžné a konečné hodnocení programu se zaměří na každý specifický cíl a bude zahrnovat hledisko genderové rovnosti a hodnotit dopady na genderovou rovnost.

(1)Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 178.
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019. Text zvýrazněný šedě nebyl dohodnut v rámci interinstitucionálních jednání.
(3)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se zavádí program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 62).
(4)Nařízení Rady (EU) č. 390/2014 ze dne 14. dubna 2014, kterým se zavádí program „Evropa pro občany“ na období 2014–2020 (Úř. věst. L 115, 17.4.2014, s. 3).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 185).
(6) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(8) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(9) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(10) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(12) Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).
(13)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(14)Tyto činnosti zahrnují například sběr údajů a statistiku; vypracování společných metodik a případně ukazatelů nebo měřítek; studie, výzkum, analýzy a průzkumy; hodnocení; posouzení dopadů; příprava a publikace pokynů, zpráv a vzdělávacích materiálů.

Poslední aktualizace: 16. března 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí