Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí Program InvestEU (COM(2018)0439 – C8-0257/2018 – 2018/0229(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0439),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2, článek 173 a čl. 175 třetí pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0257/2018),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze 17. října 2018(1),
– s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. prosince 2018(2),
– s ohledem na dopis svého předsedy ze dne 25. ledna 2019 adresovaný předsedům výborů, ve kterém je nastíněn přístup Parlamentu k odvětvovým programům v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období po roce 2020,
– s ohledem na dopis Rady ze dne 1. dubna 2019 adresovaný předsedovi Evropského parlamentu, kterým Rada potvrzuje společnou dohodu dosaženou mezi spolunormotvůrci během jednání,
– s ohledem na článek 59 jednacího řádu,
– s ohledem na společné schůze Rozpočtového výboru a Hospodářského a měnového výboru podle článku 55 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a Hospodářského a měnového výboru a na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0482/2018),
2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 16. ledna 2019 (Přijaté texty, P8_TA(2019)0026).
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/..., kterým se zavádí Program InvestEU
(1) Investice do infrastruktury v Unii v roce 2016 představovaly 1,8 % HDP EU, oproti 2,2 % v roce 2009 tedy poklesly a byly zhruba o 20 % nižší než míra investic před globální finanční krizí. Ačkoli tedy Unie zaznamenává zlepšení poměru investic k HDP, zůstávají pod úrovní očekávanou v období silného hospodářského oživení a dostatečně nekompenzují několikaleté období nedostatku investic. Ještě důležitější je, že stávající a předpovídaná úroveň investic nepokrývá unijní potřeby strukturálních investic pro účely udržení dlouhodobého růstu s ohledem na technologické změny a globální konkurenceschopnost, včetně investic do inovací, dovedností, infrastruktury a malých a středních podniků, a na potřebu řešit klíčové společenské výzvy, jako je udržitelnost nebo stárnutí obyvatelstva. V důsledku toho je pro řešení selhání trhu a suboptimální investiční situace nutné pokračování podpory, která by omezila investiční mezeru v cílových sektorech, a pomohla tak dosáhnout cílů politiky Unie.
(2) Hodnocení ukázala, že rozmanitost finančních nástrojů poskytnutých ve víceletém finančním rámci 2014–2020 vedla k jisté míře jejich vzájemného překrývání. Tato rozmanitost také způsobila, že situace byla pro zprostředkovatele a konečné příjemce, kteří naráželi na různá pravidla způsobilosti a podávání zpráv, velmi komplikovaná. Absence vzájemně slučitelných pravidel také představovala překážku pro kombinování několika unijních fondů, přestože by taková kombinace byla prospěšná pro podporu projektů, které potřebovaly různé typy financování. Proto by měl být zřízen jednotný Fond InvestEU, který bude rovněž vycházet ze zkušeností s Evropským fondem pro strategické investice zřízeným v rámci Investičního plánu pro Evropu, aby bylo možné dosáhnout efektivněji fungující podpory konečných příjemců prostřednictvím integrace a zjednodušení finanční nabídky v rámci jednotného programu rozpočtových záruk, čímž by se zlepšil dopad unijních intervencí a zároveň by se snížily náklady pro rozpočet Unie.
(3) V posledních letech přijala Unie ambiciózní strategie pro dokončení jednotného trhu a pro stimulaci udržitelného růstu podporujícího začleňování a vytváření pracovních míst, jako je strategie Evropa 2020, unie kapitálových trhů, strategie pro jednotný digitální trh, Evropská agenda pro kulturu, balíček Čistá energie pro všechny Evropany, akční plán EU pro oběhové hospodářství, strategie pro nízkoemisní mobilitu, úroveň ambicí EU v oblasti bezpečnosti a obrany a kosmická strategie pro Evropu a evropský pilíř sociálních práv. Fond InvestEU by měl využívat a zesilovat synergie mezi těmito vzájemně se posilujícími strategiemi prostřednictvím podpory investic a přístupu k financování.
(4) Na úrovni Unie je rámcem pro určení priorit vnitrostátních reforem a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik. Členské státy si případně ve spolupráci s místními a regionálními orgány vytvářejí pro podporu těchto reformních priorit ▌vlastní národní víceleté investiční strategie. Tyto strategie by měly být prezentovány společně s každoročními národními programy reforem jako způsob vytyčení a koordinace prioritních investičních projektů, které se budou financovat z vnitrostátních či unijních, nebo případně obojích prostředků. Měly by také zajišťovat soudržné využívání finančních prostředků Unie a maximalizovat přidanou hodnotu finanční podpory, především podpory poskytované z evropských strukturálních a investičních fondů, z evropské funkce investiční stabilizace a z Fondu InvestEU, je-li to relevantní.
(5) Fond InvestEU by měl přispívat ke zlepšování konkurenceschopnosti a k sociálně-ekonomickému sbližování Unie, mimo jiné v oblasti inovací, digitalizace, účinného využívání zdrojů v souladu se zásadami oběhového hospodářství, k udržitelnosti a inkluzivnosti hospodářského růstu Unie a k sociální odolnosti ▌a k integraci kapitálových trhů Unie, a to včetně řešení odstraňujících jejich roztříštěnost a zvyšujících různorodost zdrojů financování podniků v Unii. V této souvislosti by měl Fond InvestEU podporovat projekty, které jsou technicky a ekonomicky životaschopné, a to poskytnutím rámce pro využívání dluhových nástrojů, nástrojů pro sdílení rizik a kapitálových nástrojů na základě záruky z rozpočtu Unie a finančních příspěvků prováděcích partnerů, pokud je to relevantní. Měl by být založen na poptávce, přičemž podpora v rámci Fondu InvestEU by se zároveň měla soustředit na zajištění dlouhodobých strategických přínosů v hlavních oblastech politiky Unie, které by jinak nebyly financovány nebo by byly financovány pouze nedostatečně, a přispět tak k plnění cílů politiky Unie. Podpora z fondu by měla pokrývat širokou řadu odvětví a regionů, přičemž je třeba se vyhnout nadměrné odvětvové nebo zeměpisné koncentraci.
(5a) Kulturní a tvůrčí odvětví jsou odolnými a rychle rostoucími odvětvími v Unii, přičemž vytvářejí dvojí hospodářskou a kulturní hodnotu odvozenou z duševního vlastnictví a z kreativity jednotlivců. Nicméně nehmotná povaha jejich aktiv omezuje jejich přístup k soukromému financování, které je zásadní pro to, aby mohla tato odvětví investovat, posilovat činnost a účastnit se hospodářské soutěže na mezinárodní úrovni. Program InvestEU by měl malým a středním podnikům a organizacím v kulturním a tvůrčím odvětví nadále usnadňovat přístup k finančním prostředkům.
(6) Fond InvestEU by měl podporovat investice do hmotných i nehmotných aktiv, včetně kulturního dědictví, s cílem stimulovat udržitelný růst podporující začlenění, investice a zaměstnanost, čímž přispěje k většímu blahobytu a spravedlivějšímu rozložení příjmů a k větší hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Unii. Projekty financované z Fondu InvestEU by měly splňovat environmentální a sociální normy Unie, a to včetně pracovních práv. Intervence Fondu InvestEU by měly doplňovat unijní podporu poskytovanou prostřednictvím grantů.
(7) Unie schválila cíle stanovené v Agendě OSN 2030 a její cíle udržitelného rozvoje, Pařížskou dohodu v roce 2015 a také sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030. K dosažení dohodnutých cílů včetně těch zakotvených v environmentální politice Unie je třeba, aby se zásadně zintenzivnila opatření zabývající se udržitelným rozvojem. Proto je třeba věnovat zásadám udržitelného rozvoje v koncepci Fondu InvestEU značnou pozornost.
(8) Program InvestEU by měl přispívat k budování udržitelného finančního systému v Unii, který bude podporovat přesměrování soukromého kapitálu do udržitelných investic v souladu s cíli stanovenými v akčním plánu Komise týkajícím se financování udržitelného růstu(4).
(9) Vzhledem k významu řešení změn klimatu v souladu se závazkem Unie plnit Pařížskou dohodu a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje bude Program InvestEU přispívat k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle vynaložit 25 % výdajů z rozpočtu Unie na realizaci klimatických cílů v období víceletého finančního rámce na roky 2021–2027 a ročního cíle 30 % co možná nejdříve a nejpozději do roku 2027. Očekává se, že akce v rámci Programu InvestEU přispějí na klimatické cíle alespoň 40 % celkového finančního krytí programu. Relevantní opatření budou identifikována v průběhu přípravy a plnění Programu InvestEU a budou přehodnocována v kontextu příslušných postupů hodnocení a přezkumu.
(10) Podíl Fondu InvestEU na dosažení klimatického cíle bude sledován prostřednictvím unijního systému pro sledování klimatu vyvinutého Komisí ve spolupráci s potenciálními prováděcími partnery a za pomoci vhodného využití kritérií stanovených v [nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování(5)] s cílem určit, zda je určitá hospodářská činnost z hlediska životního prostředí udržitelná. Program InvestEU by měl rovněž přispívat k plnění ostatních dimenzí cílů udržitelného rozvoje.
(11) Podle zprávy o globálních rizicích z roku 2018, kterou vydalo Světové ekonomické fórum, souvisí polovina z deseti nejzásadnějších rizik ohrožujících globální ekonomiku s životním prostředím. Tato rizika zahrnují znečištění ovzduší, půdy, vnitrozemských a oceánských vod, mimořádné povětrnostní jevy, ztrátu biodiverzity a neúspěchy v oblasti zmírňování klimatických změn a přizpůsobování se těmto změnám. Environmentální zásady jsou silně zakotveny ve Smlouvách a mnoha unijních politikách. Proto by začleňování environmentálních cílů mělo být podporováno i v rámci operací souvisejících s Fondem InvestEU. Ochrana životního prostředí a s ním související předcházení ekologickým rizikům a jejich řízení by měly být začleněny do přípravy a provádění investic. EU by rovněž měla sledovat své výdaje související s biologickou rozmanitostí a kontrolou znečištění ovzduší s cílem splnit povinnosti týkající se podávání zpráv v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284(6). Investice přidělené na cíle environmentální udržitelnosti by proto měly být sledovány pomocí společných metodik, jež jsou v souladu s metodikou vypracovanou v rámci jiných programů Unie pro klima, biologickou rozmanitost a řízení znečištění ovzduší, čímž by se umožnilo posuzování individuálních i společných dopadů investic na klíčové složky přírodního kapitálu, včetně ovzduší, vody, půdy a biologické rozmanitosti.
(12) Investiční projekty s výraznou podporou Unie, obzvláště v oblasti infrastruktury, by měly být prověřeny prováděcím partnerem s cílem stanovit, zda mají environmentální, klimatické či sociální dopady, a pokud ano, mělyby podléhat ověřování udržitelnosti v souladu s pokyny, které by měla vypracovat Komise v úzké spolupráci s potenciálními prováděcími partnery v rámci Programu InvestEU, a za pomoci vhodného využití kritérií stanovených v [nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování] s cílem určit, zda je určitá hospodářská činnost z hlediska životního prostředí udržitelná, a to v souladu s pokyny vypracovanými pro jiné programy Unie. V souladu se zásadou proporcionality by takové pokyny ▌měly obsahovat přiměřená ustanovení, aby se zabránilo nepřiměřené administrativní zátěži, a z přezkumu udržitelnosti by měly být vyloučeny malé projekty do určité velikosti definované v pokynech. Pokud prováděcí partner dospěje k závěru, že není třeba provést posouzení udržitelnosti, měl by investičnímu výboru sdělit své důvody. Operace, které nejsou slučitelné s dosažením cílů v oblasti klimatu, by neměly být způsobilé pro podporu v rámci tohoto nařízení.
(13) Nízká míra investic do infrastruktury v Unii během finanční krize oslabila schopnost Unie podporovat udržitelný růst, konkurenceschopnost a konvergenci. Pro splnění cílů Unie týkajících se udržitelnosti, včetně závazků Unie ve vztahu k cílům udržitelného rozvoje, a energetických a klimatických cílů do roku 2030, mají zásadní význam výrazné investice do evropské infrastruktury, zejména do propojení a energetické účinnosti a vytvoření jednotného evropského dopravního prostoru. V souvislosti s tím by se podpora z Fondu InvestEU měla zaměřovat na investice do infrastruktury v oblasti dopravy, energetiky včetně energetické účinnosti a obnovitelných a jiných bezpečných, udržitelných a nízkoemisních zdrojů energie, životního prostředí a klimatu, námořní a digitální oblasti. Program InvestEU by se měl přednostně zaměřovat na oblasti, které jsou podinvestovány a v nichž je zapotřebí více investic. Pro maximalizaci dopadů a přidané hodnoty unijní finanční podpory je vhodné podporovat zjednodušený investiční proces, který umožní zviditelnění rezervy projektů a maximalizuje součinnost mezi příslušnými programy Unie v oblastech, jako je doprava, energetika a digitalizace. Vzhledem k bezpečnostním hrozbám by investiční projekty podporované Unií měly zahrnovat odolnost infrastruktury, včetně údržby a bezpečnosti infrastruktury, a zohlednit zásady ochrany občanů na veřejných prostranstvích. Zde by se měly doplňovat s působením ostatních unijních fondů, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj, které poskytují podporu pro bezpečnostní komponenty investic do veřejných prostranství, dopravy, energetiky a dalších klíčových infrastruktur.
(13a) Program Invest EU by měl ve vhodných případech přispět k cílům [revidované směrnice o obnovitelných zdrojích] a [nařízení o správě] a podporovat energetickou účinnost v rozhodnutích o investicích.
(13b) Skutečná multimodalita představuje příležitost k vytvoření účinné dopravní sítě šetrné k životnímu prostředí, která maximálně využívá potenciálu všech dopravních prostředků a vytváří mezi nimi součinnost. Program InvestEU by mohl podporovat investice do multimodálních dopravních uzlů, které jsou i přes svůj velký hospodářský potenciál a hospodářské opodstatnění spojeny s velkým rizikem pro soukromé investory. Program by mohl rovněž přispívat k rozvoji a zavádění inteligentních dopravních systémů (ITS). Program InvestEU by měl přispět k většímu úsilí zaměřenému na vytvoření a uplatňování technologií, které pomáhají zvýšit bezpečnost vozidel a silniční infrastruktury.
(13c) Program InvestEU by měl prostřednictvím rozvoje projektů a podniků v oblasti modré ekonomiky a souvisejících finančních zásad přispívat k politikám EU týkajícím se moří a oceánů. Může se jednat o opatření v oblasti námořního podnikání a průmyslu, inovativního a konkurenceschopného námořního průmyslu i obnovitelné mořské energie a oběhového hospodářství.
(14) Ačkoli se celková míra investic v Unii zvyšuje, investice do rizikovějších činností, jako je výzkum a inovace, jsou stále nedostačující. Výsledný nedostatek investic do výzkumu a inovací poškozuje průmyslovou a hospodářskou konkurenceschopnost Unie a kvalitu života jejích obyvatel. Fond InvestEU by měl poskytovat vhodné finanční produkty pro krytí různých fází inovačního cyklu a širokou škálu zúčastněných subjektů, zejména aby bylo možné v Unii rozšiřovat a zavádět řešení v komerčním měřítku tak, aby tato řešení byla na světových trzích konkurenceschopná a aby se podpořilo přední postavení Unie v oblasti udržitelných technologií na světové úrovni v součinnosti s programem Horizont Evropa, včetně Evropské rady pro inovace. V tomto ohledu by měly zkušenosti získané z finančních nástrojů zavedených v rámci programu Horizont 2020, jako je nástroj InnovFin zavedený za účelem snazšího a rychlejšího přístupu inovativních podniků k finančním prostředkům, sloužit jako pevný základ poskytování této cílené podpory.
(14a) Cestovní ruch patří k důležitým oblastem hospodářství Unie a program InvestEU by měl přispívat k posílení dlouhodobé konkurenceschopnosti této oblasti tím, že bude podporovat operace prosazující udržitelný, inovativní a digitální cestovní ruch.
(15) Je naléhavě zapotřebí výrazně pracovat na investování do digitální transformace, na jejím posílení a distribuování jejích přínosů mezi všechny občany a podniky Unie. Silný politický rámec strategie pro jednotný digitální trh by nyní měly doplnit investice s podobnou mírou ambicí, včetně investic do umělé inteligence v souladu s programem Digitální Evropa.
(16) Malé a střední podniky představují více než 99 % podniků v Unii a jejich ekonomická hodnota je významná a zásadní ▌. Ovšem vzhledem k tomu, že jsou vnímány jako vysoce rizikové a nemají dostatečné zajištění, čelí problémům v oblasti přístupu k financování. Další výzvy souvisí s potřebou malých a středních podniků a podniků sociální ekonomiky udržet si konkurenceschopnost prostřednictvím digitalizace, internacionalizace, transformace podle zásad oběhového hospodářství, inovací a také zvyšováním dovedností svých zaměstnanců. V porovnání s většími podniky navíc mají přístup k užšímu souboru finančních zdrojů: obvykle nevydávají dluhopisy a mají jen omezený přístup na burzy cenných papírů nebo k velkým institucionálním investorům. Mezi malými a středními podniky a podniky sociální ekonomiky jsou rovněž stále četnější inovativní řešení, jako je akvizice podniku zaměstnanci nebo jejich účast v podniku. Problém přístupu k financování je ještě větší v případě malých a středních podniků, jejichž činnost je zaměřena na nehmotná aktiva. Malé a střední podniky v Unii jsou značně závislé na bankách a dluhovém financování formou bankovních kontokorentních úvěrů, bankovních půjček nebo leasingu. Podpora malých a středních podniků, které čelí výše uvedeným výzvám, zajištěním snadnějšího přístupu k finančním prostředkům a poskytováním rozmanitějších zdrojů financování je nezbytná pro zvýšení schopnosti malých a středních podniků financovat svůj vznik, růst, inovace a udržitelný rozvoj, dosáhnout konkurenceschopnosti a překonat ekonomické poklesy a také pro zvýšení odolnosti hospodářství a finančního systému během ekonomického poklesu či otřesů a schopnosti vytvářet pracovní místa a sociální blahobyt. Navíc to doplňuje iniciativy, které jsou již realizovány v kontextu unie kapitálových trhů. Fond InvestEU by tudíž měl na tyto úspěšné programy, jako je COSME, navázat a poskytovat provozní kapitál a investice během životního cyklu společnosti, financování pro účely leasingových transakcí a příležitost zaměřit se na specifické, více zacílené finanční produkty.
(17) Jak uvádí diskusní dokument o sociálním rozměru Evropy(7) a evropský pilíř sociálních práv(8)a právní rámec Unie týkající se Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, budování inkluzivnější a spravedlivější Unie představuje klíčovou prioritu pro řešení nerovnosti v Unii a pro podporu politik sociálního začlenění v Evropě. Nerovnost příležitostí ovlivňuje především přístup ke vzdělání, odborné přípravě, kultuře, zaměstnání a zdravotním a sociálním službám. Investice do ekonomiky související se společenským, dovednostním a lidským kapitálem a také do integrování znevýhodněných skupin obyvatel do společnosti může zlepšit ekonomické příležitosti, obzvláště při koordinaci na úrovni EU. Fond InvestEU by měl být využíván na podporu investic do vzdělávání a odborné přípravy, včetně rekvalifikací a zvyšování kvalifikací pracovníků mimo jiné v regionech závislých na uhlíkově intenzivním hospodářství a postižených strukturálním přechodem k nízkouhlíkovému hospodářství, na pomoc při zvyšování zaměstnanosti, zejména mezi osobami s nízkou mírou dovedností a osobami dlouhodobě nezaměstnanými, a ke zlepšení situace v oblasti genderové rovnosti, rovných příležitostí, mezigenerační solidarity, zdravotnictví a odvětví sociálních služeb, sociálního bydlení, bezdomovectví, digitální inkluze a rozvoje komunit a situace týkající se role a místa mladých a zranitelných lidí ve společnosti, a to včetně státních příslušníků třetích zemí. Program InvestEU by měl také přispívat k podpoře evropské kultury a kreativity. Aby bylo možné reagovat na zásadní společenské proměny v Unii a proměny pracovního trhu v průběhu následujícího desetiletí, je nezbytné investovat do lidského kapitálu, sociální infrastruktury, mikrofinancování, etického financování a financování sociálních podniků a nových obchodních modelů sociální ekonomiky, včetně investic se sociálním dopadem a zadávání zakázek se sociálními výsledky. Program InvestEU by měl posilovat vznikající ekosystém sociálního trhu a zvyšovat nabídku financování a přístup k němu v případě mikropodniků a sociálních podniků a zařízení sociální solidarity, aby byla uspokojena poptávka těch, kdo to nejvíce potřebují. Zpráva pracovní skupiny na vysoké úrovni o investicích do sociální infrastruktury v Evropě(9) identifikovala celkovou investiční mezeruve výši nejméně 1,5 bilionu EUR v období let 2018 až 2030 v oblasti sociální infrastruktury a služeb včetně vzdělávání, odborné přípravy, zdraví a bydlení, která vyžaduje podporu, a to i na úrovni EU. Proto by měla být na podporu rozvoje hodnotového řetězce sociálního trhu a odolnější Unie využita kolektivní síla veřejného, komerčního i filantropického kapitálu a také podpora alternativních druhů poskytovatelů finančních prostředků, jako jsou etické, sociální a udržitelné subjekty, a podpora nadací.
(18) Fond InvestEU by měl fungovat v rámci čtyř oken, která odpovídají hlavním politickým prioritám Unie, totiž udržitelná infrastruktura, výzkum, inovace a digitalizace, malé a střední podniky a sociální investice a dovednosti.
(18a) Okno pro malé a střední podniky by se mělo v první řadě zaměřit na podporu malých a středních podniků, avšak v jeho rámci jsou způsobilé i malé společnosti se střední tržní kapitalizací. Společnosti se střední tržní kapitalizací by měly být způsobilé pro podporu v rámci ostatních tří oken.
(19) Každé okno by se mělo skládat ze dvou složek, totiž složky EU a složky členského státu. Složka EU by měla přiměřeným způsobem řešit ▌selhání trhu nebo suboptimální investiční podmínky na úrovni celé Unie nebo jednotlivých členských států; podporované akce by měly mít jasnou evropskou přidanou hodnotu. Složka členského státu by měla dát členským státům i regionálním orgánům prostřednictvím členského státu možnost přispět částí svých zdrojů z fondů v rámci sdíleného řízení na tvorbu rezerv pro záruku EU s cílem využít záruky EU na finanční či investiční operace, které mají řešit specifická selhání trhu nebo suboptimální investiční podmínky na jejich vlastním území, jak je stanoveno v dohodě o přiznání příspěvků, a to včetně znevýhodněných a odlehlých oblastí, jako jsou nejvzdálenější regiony Unie, za účelem plnění cílů fondu v rámci sdíleného řízení. Akce podporované z Fondu InvestEU prostřednictvím složky EU nebo složky členského státu by neměly duplikovat či vytěsňovat soukromé financování ani narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu.
(20) Složka členského státu by měla být konkrétně navržena tak, aby umožňovala využití prostředků v rámci sdíleného řízení na poskytování záruky vydané Unií. Tato možnost by zvýšila přidanou hodnotu rozpočtové záruky zaštítěné Unií tím, že bude poskytnuta širšímu okruhu finančních příjemců a projektů a zvýší se různorodost způsobů dosahování cílů fondů v rámci sdíleného řízení, a současně by zajistila konzistentní řízení rizik podmíněných závazků prostřednictvím provádění záruky poskytnuté Komisí v rámci nepřímého řízení. Unie by měla zaručit finanční a investiční operace uvedené v záručních dohodách uzavřených mezi Komisí a prováděcími partnery v rámci složky členského státu, fondy v rámci sdíleného řízení by měly poskytovat tvorbu rezerv pro záruku na základě míry tvorby rezerv stanovené Komisí a uvedené v dohodě o přiznání příspěvků podepsané s členským státem podle povahy operací a výsledných očekávaných ztrát a členský stát by převzal ztráty nad rámec očekávaných ztrát vydáním záruky „back-to-back“ ve prospěch Unie. Tato ujednání by měla být uzavřena v jednotné dohodě o přiznání příspěvku uzavřené s každým členským státem, který si tuto možnost dobrovolně zvolí. Dohoda o přiznání příspěvku by měla zahrnovat jednu nebo více konkrétních záručních dohod, které má příslušný členský stát provádět, jakož i jakékoli regionální účelové vázání, a to na základě pravidel Fondu InvestEU. Stanovení míry tvorby rezerv případ od případu vyžaduje odchylku od čl. 211 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 2018/1046(10) („finanční nařízení“). Tento návrh přináší také jednotný soubor pravidel pro rozpočtové záruky podporované centrálně řízenými fondy nebo fondy v rámci sdíleného řízení, což by usnadnilo jejich kombinování.
(20a) Mělo by být navázáno partnerství mezi Komisí a skupinou EIB, jež by mělo vycházet z relativních silných stránek každého z partnerů s cílem zajistit maximální dopad politik, účinné zavádění a přiměřený dohled nad rozpočtem a řízením rizika a mělo by podporovat účinný a inkluzivní přímý přístup.
(20b) Komise by se měla vedle skupiny EIB seznámit případně i s názory dalších potenciálních prováděcích partnerů, pokud jde o investiční pokyny, dokumenty obsahující pokyny ke sledování klimatu a k udržitelnosti a společné metodiky, s cílem zajistit začlenění a provozuschopnost do doby, než budou zřízeny správní orgány. Následně by se měli prováděcí partneři zapojit do poradní komise a řídicí rady.
(21) Fond InvestEU by měl být otevřen příspěvkům ze třetích zemí, které jsou členy Evropského sdružení volného obchodu, přistupujících zemí, kandidátů a potenciálních kandidátů, zemí států, na něž se vztahuje politika sousedství a dalších zemí v souladu s podmínkami stanovenými mezi Unií a těmito zeměmi. To by mělo případně umožnit pokračovat ve spolupráci s příslušnými zeměmi, zejména v oblasti výzkumu a inovací, jakož i malých a středních podniků.
(22) Toto nařízení stanoví finanční krytí pro další pro jiná opatření Programu InvestEU než tvorbu rezerv záruky EU, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu [odkaz bude aktualizován v souladu s novou interinstitucionální dohodou: bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(11)] pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.
(23) Očekává se, že záruka EU ve výši 40 817 500 000 EUR (v běžných cenách) na úrovni Unie mobilizuje více než 698 194 079 000 EUR dalších investic v celé Unii, a měla by být ▌přidělena na jednotlivá okna.
(23a) Dne [datum] Komise prohlásila: „Aniž jsou dotčeny výsady Rady při uplatňování pravidel Paktu o stabilitě a růstu, jednorázové příspěvky členských států, a to buď členského státu samotného, nebo národních podpůrných bank klasifikovaných v sektoru vládních institucí nebo jednajících jménem členského státu, do tematických investičních platforem či investičních platforem pro více zemí by se měly v zásadě považovat za jednorázová opatření ve smyslu čl. 5 odst. 1 a čl. 9 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 a čl. 3 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1467/97. Komise dále, aniž jsou dotčeny výsady Rady při uplatňování pravidel Paktu o stabilitě a růstu, zváží, do jaké míry lze stejné zacházení jako v případě EFSI v souvislosti se sdělením Komise o pružnosti uplatnit na InvestEU jakožto nástroj nahrazující EFSI, pokud jde o jednorázové příspěvky poskytnuté členskými státy v hotovosti na financování doplňujících prostředků záruky EU pro účely složky členského státu.“.
(24) Záruka EU tvořící základ Fondu InvestEU by měla být prováděna nepřímo Komisí, která se bude opírat o prováděcí partnery s přístupem ke konečným zprostředkovatelům, v příslušných případech, a ke konečným příjemcům. Výběr prováděcích partnerů by měl být transparentní a nemělo by zde docházet k žádnému střetu zájmů. Komise by měla s jednotlivými prováděcími partnery uzavřít záruční dohodu přidělující záruční kapacitu z Fondu InvestEU, aby podpořila jejich finanční a investiční operace, které splňují cíle a kritéria způsobilosti Fondu InvestEU. Řízení rizik záruky by nemělo bránit přímému přístupu k záruce ze strany prováděcích partnerů. Je-li prováděcím partnerům poskytnuta záruka v rámci složky EU, měli by tito partneři plně odpovídat za celý investiční proces a za řádnou péči při financování investičních operací. Fond InvestEU by měl podporovat projekty, které mají typicky vyšší rizikový profil než projekty podporované normálními operacemi prováděcích partnerů a jež by nemohly být během období, v němž je možné použít záruku EU, provedeny nebo by nemohly být provedeny ve stejném rozsahu pomocí jiných veřejných nebo soukromých zdrojů bez podpory z fondu Invest EU.
(24a) Fond InvestEU by měl mít řídicí strukturu, jejíž funkce by měla odpovídat jedinému účelu, jímž je zajištění odpovídajícího využití záruky EU, přičemž je třeba zajistit politickou nezávislost investičních rozhodnutí. Tato řídicí struktura by měla být složena z poradní komise, řídicí rady a zcela nezávislého investičního výboru. V rámci celkového složení řídicí struktury by se mělo usilovat o dosažení genderové vyváženosti. Řídicí struktura by neměla narušovat rozhodování skupiny EIB nebo jiných prováděcích partnerů ani do něj zasahovat a neměla by ani nahrazovat jejich příslušné řídicí orgány.
(25) Za účelem výměny informací a sdělování informací o přijímání finančních produktů zavedených v rámci Fondu InvestEU a za účelem diskuse o vývoji potřeb a nových produktech včetně specifických územních mezer na trhu by měl být zřízen poradní výbor sestávající ze zástupců prováděcích partnerů a zástupců členských států a z jednoho odborníka jmenovaného Evropským hospodářským a sociálním výborem a jednoho odborníka jmenovaného Výborem regionů.
(25a) Řídicí rada, složená ze zástupců Komise, prováděcích partnerů a jednoho odborníka bez hlasovacího práva jmenovaného Evropským parlamentem, by měla stanovit strategické a operační pokyny pro InvestEU.
(26) Komise by měla posoudit slučitelnost finančních a investičních operací předložených prováděcími partnery s právem EU a jejími politikami, avšak rozhodnutí o finančních a investičních operacích by měl v konečném důsledku přijímat prováděcí partner.
(27) Investičnímu výboru by měl být nápomocennezávislý sekretariát, zřízený při Komisi a odpovědný předsedovi investičního výboru.
(28) Investiční výbor složený z nezávislých odborníků by měl vyslovovat závěr o přidělení podpory ze záruky EU na finanční a investiční operace, které splňují kritéria způsobilosti, a poskytovat tak externí odborné poradenství při posuzování investic v souvislosti s projekty. Investiční výbor by měl fungovat v různém složení, aby co nejlépe pokrýval různé oblasti politiky a odvětví.
(29) Při výběru prováděcích partnerů pro zavedení Fondu InvestEU by měla Komise zvážit schopnost protistrany plnit cíle Fondu InvestEU a přispívat vlastními zdroji, aby se zajistilo odpovídající zeměpisné pokrytí a diverzifikace, byli přilákáni soukromí investoři a byla zajištěna dostatečná diverzifikace rizik, jakož i ▌řešení pro selhání trhu a suboptimální investiční situace. Vzhledem ke své roli v rámci Smluv své schopnosti působit ve všech členských státech a ke stávajícím zkušenostem se současnými finančními nástroji a fondem EFSI zůstane privilegovaným prováděcím partnerem v rámci složky EU Fondu InvestEU Evropská investiční banka („EIB“). Kromě skupiny EIB by měly mít národní podpůrné banky nebo instituce možnost nabízet škálu doplňkových finančních produktů vzhledem k tomu, že jejich zkušenosti a schopnosti na vnitrostátní a regionální úrovni by mohly být prospěšné pro maximalizaci dopadu veřejných fondů na celém území Unie a s cílem zajistit spravedlivou zeměpisnou vyváženost projektů. Program InvestEU by měl být prováděn tak, aby podporoval rovné podmínky pro menší a mladší podpůrné banky nebo instituce. Kromě toho by mělo být možné mít za prováděcí partnery jiné mezinárodní finanční instituce, zejména pokud představují srovnatelnou výhodu z hlediska specifických odborných znalostí a zkušeností v určitých členských státech a pokud se kapitál z velké části nachází v EU. Zároveň by mělo být možné, aby jako prováděcí partneři mohly působit i další subjekty splňující kritéria stanovená ve finančním nařízení.
(30) Ve snaze podporovat lepší zeměpisnou diverzifikaci lze zavést investiční platformy, přičemž bude kombinováno úsilí a odbornost prováděcích partnerů s dalšími národními podpůrnými bankami s omezenou zkušeností při využívání finančních nástrojů. Takové struktury by měly být podporovány, včetně dostupné podpory ze strany Poradenského centra InvestEU. Je vhodné sdružovat spoluinvestory, veřejné orgány, odborníky, vzdělávací instituce, subjekty poskytující odbornou přípravu, výzkumné ústavy, příslušné sociální partnery a zástupce občanské společnosti a další relevantní subjekty na unijní, národní a regionální úrovni, aby podpořily využívání investičních platforem v příslušných odvětvích.
(31) Záruka EU v rámci složky členského státu by měla být přidělena jakémukoli prováděcímu partnerovi, který je způsobilý v souladu s [čl. 62 odst. 1 písm. c)] [finančního nařízení], včetně národních nebo regionálních podpůrných bank nebo institucí, EIB, Evropského investičního fondu a dalších mezinárodních finančních institucí. Při výběru prováděcích partnerů v rámci složky členského státu Komise zohlední návrhy předložené jednotlivými členskými státy, jak se uvádí v dohodě o poskytnutí příspěvku. V souladu s [článkem 154] [finančního nařízení] musí Komise provádět posouzení pravidel a postupů prováděcího partnera, aby se ujistila, že poskytuje úroveň ochrany finančních zájmů Unie, která je rovnocenná úrovni ochrany poskytované Komisí.
(32) O finančních a investičních operacích by měl v konečném důsledku rozhodovat prováděcí partner svým jménem a tyto operace by měl provádět v souladu se svými interními pravidly, politikami a postupy a zaúčtovávat ve svých vlastních finančních výkazech nebo případně zveřejnit v příloze k finančním výkazům. Komise by proto měla výhradně odpovídat za veškeré finanční závazky plynoucí ze záruky EU a zveřejnit maximální částku záruky včetně všech příslušných informací o poskytované záruce.
(33) Fond InvestEU by měl podle potřeby umožňovat bezproblémovou, sourodou a účinnou kombinaci grantů či finančních nástrojů nebo grantů a finančních nástrojů, které jsou financovány z rozpočtu EU nebo z jiných fondů, jako je inovační fond systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), s touto zárukou v situacích, kdy je to nezbytné pro nejlepší podporu investic za účelem řešení konkrétních selhání trhu nebo suboptimálních investičních situací.
(34) Projekty předložené prováděcími partnery pro získání podpory z Programu InvestEU, které zahrnují kombinaci s podporou z ostatních programů Unie, by měly být jako celek rovněž v souladu s cíli a kritérii způsobilosti obsaženými v pravidlech příslušných programů Unie. O použití záruky EU by mělo být rozhodnuto na základě pravidel Programu InvestEU.
(35) Poradenské centrum InvestEU by mělo podporovat vytvoření solidní rezervy investičních projektů v každém okně, prostřednictvím poradenských iniciativ prováděných skupinou EIB, dalšími poradními partnery nebo přímo Komisí.Poradenské centrum InvestEU by mělo podporovat zeměpisnou diverzifikaci s cílem přispět k cíli Unie v podobě hospodářské, sociální a územní soudržnosti a zmenšení rozdílů mezi regiony. Poradenské centrum InvestEUby mělo věnovat zvláštní pozornost tomu, že je nutné malé projekty shromáždit do větších portfolií. Komise, skupina EIB a další poradní partneři by měli úzce spolupracovat s cílem zajistit účinnost, synergie a účinné zeměpisné pokrytí podpory pro celou Unii, při zohlednění odbornosti a místních kapacit místních prováděcích partnerů i stávajících struktur, jako je Evropské centrum pro investiční poradenství.Kromě toho by poradenské centrum InvestEU mělo poskytnout ústřední kontaktní místo pro projekt rozvojové pomoci poskytované v rámci poradenského centra pro InvestEU pro orgány a pro předkladatele projektů.
(35a) Poradenské centrum InvestEU by mělo být zřízeno Komisí a skupinou EIB jako hlavním partnerem, zejména na základě zkušeností získaných v rámci Evropského centra pro investiční poradenství. Komise by měla být odpovědná za politické řízení poradenského centra InvestEU a za řízení ústředního kontaktního místa. Skupina EIB by měla v rámci oken politiky poskytovat poradenské iniciativy. Kromě toho by skupina EIB měla poskytovat provozní služby Komisi, včetně poskytování informací pro strategické a politické pokyny, mapování stávajících a vznikajících iniciativ v oblasti poradenství, posuzování poradenských potřeb a poskytování poradenství Komisi o optimálních způsobech, jak tyto potřeby řešit stávajícími nebo novými poradenskými iniciativami.
(36) V zájmu zajištění širokého zeměpisného dosahu poradenských služeb v rámci Unie a úspěšného využití místních znalostí o Fondu InvestEU by mělo být v případě potřeby zřízeno místní zastoupení Poradenského centra InvestEU, přičemž jsou zohledněny stávající režimy podpory a přítomnost místních partnerů a které by poskytovalo konkrétní proaktivní pomoc přizpůsobenou místním podmínkám v praxi. S cílem usnadnit poskytování poradenské podpory na místní úrovni a zajistit účinnost, synergie a účinné zeměpisné pokrytí podpory v Unii by Poradenské centrum InvestEU mělo spolupracovat s národními podpůrnými bankami nebo institucemi a mělo by těžit z jejich odborných znalostí a využívat je.
(36a) Poradenské centrum InvestEU by mělo poskytovat poradenskou podporu malým projektům a projektům pro startupy, zejména pokud se startupy snaží ochránit své investice do výzkumu a inovací získáním titulů duševního vlastnictví, jako jsou patenty, a zohlední přitom existenci synergií a snahu o synergii s jinými službami než jsou ty, na něž se tato opatření vztahují.
(37) V souvislosti s Fondem InvestEU je nezbytná podpora vytváření projektů a budování kapacit za účelem rozvoje organizačních kapacit a činností tvorby trhu, které jsou potřebné k vytváření kvalitních projektů. Kromě toho je cílem vytvořit podmínky pro zvyšování potenciálního počtu způsobilých příjemců v rodících se segmentech trhu, zejména pokud malé individuální projekty výrazně zvyšují transakční náklady na úrovni projektu, jako je tomu v případě ekosystému sociálního financování, včetně dobročinných organizací a v kulturním a tvůrčím odvětví. Podpora budování kapacit by ▌měla doplňovat akce prováděné v rámci dalších programů Unie, které se vztahují na specifickou oblast politiky. Úsilí by mělo být rovněž věnováno podpoře budování kapacit potenciálních předkladatelů projektů, zejména místních organizací a orgánů.
(38) Portál InvestEU by měl být zřízen tak, aby nabízel snadno přístupnou a uživatelsky vstřícnou databázi projektů, která zvyšuje viditelnost investičních projektů, k nimž je hledáno financování, přičemž zvláštní důraz klade na vytvoření eventuální rezervy investičních projektů slučitelných s právem a politikami EU pro prováděcí partnery.
(39) Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016(12) o zdokonalení tvorby právních předpisů je třeba Program InvestEU hodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních požadavků na monitorování, zároveň však zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou v případě potřeby obsahovat měřitelné ukazatele jako východisko pro hodnocení dopadu Programu InvestEU v praxi.
(40) Ke sledování pokroku dosaženého při plnění cílů Unie by měl být zaveden pevný rámec pro monitorování založený na ukazatelích výstupů, výsledků a dopadů. Za účelem zajištění odpovědnosti vůči občanům EU by Komise měla každoročně podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku, dopadu a operacích Programu InvestEU.
(41) Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění a stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají rovněž ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z prostředků Unie.
(42) Na program InvestEU se vztahuje nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení]. Stanoví pravidla plnění rozpočtu EU včetně pravidel rozpočtových záruk.
(43) V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(13) (dále jen „finanční nařízení“), nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013(14), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95(15),, nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96(16) a nařízením Rady (EU) 2017/1939(17) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí, včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 administrativní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat ▌trestné činy proti finančním zájmům Unie ▌, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371(18). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu Evropského veřejného žalobce ve vztahu k členským státům, které se účastní posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939, a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí strany podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.
(44) Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou účastnit také na základě dalších právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.
(45) Podle [odkaz je nutné aktualizovat v souladu s novým rozhodnutím o ZZÚ: článek 88 rozhodnutí Rady 2013/755/EU] jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů Programu InvestEU a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.
(46) Za účelem doplnění méně podstatných prvků tohoto nařízení o investiční pokyny a ukazatele srovnávacího přehledu, s nimiž by měly být v souladu finanční a investiční operace, umožnění rychlého a pružného přizpůsobení ukazatelů výkonnosti a za účelem úpravy míry tvorby rezerv by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 SFEU akty s ohledem na vypracování investičních pokynů pro finanční a investiční operace v rámci různých oken, srovnávací přehled, změnu přílohy III tohoto nařízení v souvislosti s přezkumem nebo doplněním ukazatelů a úpravu míry tvorby rezerv. V souladu se zásadou proporcionality by tyto investiční pokyny měly obsahovat přiměřená ustanovení, aby se zabránilo nepřiměřené administrativní zátěži. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci..“
(47) Program InvestEU by měl řešit selhání trhu a suboptimální investiční situace v rámci celé Unie nebo určitých členských států a stanovit celounijní tržní testy inovativních finančních produktů a systémů k jejich šíření pro potřeby komplexních selhání trhu. Z tohoto důvodu je opodstatněná akce na úrovni EU,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
Tímto nařízením se zřizuje Fond InvestEU poskytující záruky EU na podporu finanční a investiční operace realizované prováděcími partnery na podporu interních politik EU.
Tímto nařízením se také zřizuje podpůrný poradenský mechanismus na podporu rozvoje projektů, do nichž je možno investovat, a přístupu k financování a za účelem pomoci při budování souvisejících kapacit („Poradenské centrum InvestEU“). Dále se jím zřizuje databáze zajišťující viditelnost projektů, pro něž předkladatelé projektů hledají financování, která poskytne investorům informace o investičních příležitostech („Portál InvestEU“).
Nařízení stanovuje cíle Programu InvestEU, rozpočet a objem záruky EU na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1) „operací kombinování zdrojů“ operace podporovaná z rozpočtu Unie kombinující nevratné formy nebo vratné formy podpory z rozpočtu EU či obojí s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů; pro účely této definice lze unijní programy financované z jiných zdrojů než z unijního rozpočtu, jako je inovační fond systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), postavit na roveň programům Unie financovaným z rozpočtu Unie;
1a) EIB Evropská investiční banka;
1b) „skupinou EIB“ Evropská investiční banka a její dceřiné společnosti nebo jiné subjekty ve smyslu čl. 28 odst. 1 statutu EIB;
1c) „finančním příspěvkem“ příspěvek prováděcího partnera ve formě vlastního rizika, který se poskytuje za rovných podmínek se zárukou EU nebo v jiných formách, které umožňují účinné provádění programu InvestEU při současném zajištění odpovídajícího sladění zájmů;
1d) „dohodou o příspěvcích“ právní nástroj, jímž Komise a jeden či více členských států upřesní podmínky záruky EU v rámci složky členského státu uvedené v článku 9;
2) „zárukou EU“ celková neodvolatelná, bezpodmínečná a splatná záruka poskytnutá z rozpočtu Unie, na jejímž základě nabývají rozpočtové záruky v souladu s [čl. 219 odst. 1] [Finančního nařízení] účinnosti podpisem jednotlivých záručních dohod s prováděcími partnery;
3) „finančním produktem“ finanční mechanismus nebo dohoda▌, které stanovují, za jakých podmínek prováděcí partner poskytuje konečným příjemcům přímé nebo zprostředkované financování v jakékoli z forem uvedených v článku 13;
4) „finanční a/nebo investiční operací“ operace za účelem přímého nebo nepřímého poskytnutí financí konečným příjemcům ve formě finančních produktů, realizovaná prováděcím partnerem jeho vlastním jménem a v souladu s jeho interními pravidly, politikami a postupy a zaúčtovaná v jeho finančních výkazech nebo případně zveřejněná v příloze k finančním výkazům;
5) „fondy v rámci sdíleného řízení“ fondy, které umožňují přidělení prostředků na rozpočtovou záruku v rámci složky členského státu Fondu InvestEU, konkrétně Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond+ (ESF+), Fond soudržnosti, Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV);
6) „záruční dohodou“ právní nástroj, v němž Komise a prováděcí partner stanoví podmínky pro navrhování finančních nebo investičních operací, kterým bude udělena záruka EU, pro poskytnutí rozpočtové záruky na tyto operace a pro jejich provádění v souladu s ustanoveními tohoto nařízení;
7) „prováděcím partnerem“ způsobilá protistrana, například finanční instituce nebo jiný zprostředkovatel, se kterou Komise podepíše záruční dohodu▌;
8) „Poradenským centrem InvestEU“ technická pomoc definovaná v článku 20;
8a) „poradní dohodou“ právní nástroj, jímž Komise a poradní partner upřesní podmínky pro provádění poradenského centra InvestEU;
8b) „iniciativou v oblasti poradenství“ se rozumí technická pomoc a poradenské služby na podporu investic, včetně činností spojených s budováním kapacit, jak jsou vymezeny v čl. 20 odst. 1 a 2, prováděné poradními partnery, externími poskytovateli služeb, s nimiž Komise nebo výkonná agentura uzavřela smlouvu;
8c) „poradním partnerem“ se rozumí způsobilý subjekt, jako je finanční instituce nebo jiný subjekt, s nímž Komise podepíše dohodu o provedení jedné nebo více poradních iniciativ, s výjimkou poradenských iniciativ prováděných prostřednictvím externích poskytovatelů služeb, s nimiž uzavřela smlouvu Komise nebo výkonné agentury;
9) „Portálem InvestEU“ databáze definovaná v článku 21;
10) „Programem InvestEU“ souhrnně Fond InvestEU, Poradenské centrum InvestEU, Portál InvestEU a operace kombinování zdrojů;
10b) „investičními platformami“ zvláštní účelové jednotky, spravované účty, smluvní režimy spolufinancování nebo sdílení rizik nebo režimy zavedené jinými nástroji, jejichž prostřednictvím subjekty poskytují finanční příspěvek k financování určitého počtu investičních projektů, a jež mohou zahrnovat:
a) národní platformy nebo platformy na nižší vnitrostátní úrovni, které sdružují několik investičních projektů na území určitého členského státu;
b) přeshraniční platformy, platformy pro více zemí, regionální nebo makroregionální platformy, které sdružují partnery z několika členských států, regionů nebo třetích zemí se zájmem o projekty v určité zeměpisné oblasti;
c) tematické platformy, které sdružují investiční projekty v určitém odvětví;
11) „mikrofinancováním“ mikrofinancování definované v nařízení [[ESF+] č.];
▌
13) „národními podpůrnými bankami či institucemi“ právní subjekty, které se zabývají finančními činnostmi na profesionálním základě a které členský stát nebo subjekt členského státu na ústřední, regionální nebo místní úrovni pověřil prováděním rozvojových nebo podpůrných činností;
14) „malými a středními podniky“ mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu přílohy doporučení Komise 2003/361/ES(19);
15) „malými společnostmi se střední tržní kapitalizací“ subjekty, které mají nejvýše 499 zaměstnanců a nejsou malými nebo středními podniky;
16) „sociálním podnikem“ sociální podnik dle definice v nařízení [[ESF+] č.];
17) „třetí zemí“ země, která není členem Unie.
Článek 3
Cíle Programu InvestEU
1. Všeobecným cílem Programu InvestEU je podpora cílů politiky Unie prostřednictvím finančních a investičních operací, které přispívají k:
a) konkurenceschopnosti Unie včetně výzkumu, inovací a digitalizace;
b) růstu a zaměstnanosti v hospodářství Unie, její udržitelnosti a její rozměr životního prostředí a klimatu a k dosažení cílů udržitelného rozvoje a cílů Pařížské dohody o klimatu a k vytváření kvalitních pracovních míst;
c) sociální odolnosti ▌, inkluzivitě a inovativnosti Unie;
ca) podpoře vědeckotechnického pokroku, kultury, vzdělávání a odborné přípravy;
d) integraci kapitálových trhů Unie a posilování jednotného trhu včetně řešení roztříštěnosti kapitálových trhů Unie, diverzifikace zdrojů financování podniků Unie a propagace udržitelného financování;
da) podpoře hospodářské, sociální a územní soudržnosti.
2. Program InvestEU má tyto specifické cíle:
a) podpora finančních a investičních operací v oblasti udržitelné infrastruktury v podoblastech uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. a);
b) podpora finančních a investičních operací v oblasti výzkumu, inovací a digitalizace, včetně podpory rozšiřování inovačních společností a uvádění technologií na trh;
c) zvyšování přístupnosti a dostupnosti financování a posilování globální konkurenceschopnosti pro malé a střední podniky a ▌pro malé podniky se střední kapitalizací;
d) zvyšování přístupnosti a dostupnosti mikrofinancování a financování sociálních podniků, podpora finančních a investičních operací souvisejících se sociálními investicemi, kompetencemi a dovednostmi a rozvoj a konsolidace trhů pro sociální investice v oblastech uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. d).
Článek 4
Rozpočet a objem záruky EU
1. Záruka EU pro účely složky EU uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. a) činí 40 817 500 000 EUR (v běžných cenách). Budou na ni vytvořeny rezervy ve výši 40 %.
Pro účely složky členského státu uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. b) lze poskytnout doplňující prostředky záruky EU za předpokladu, že členské státy přidělí v souladu s [čl. 10 odst. 1] nařízení [[o společných ustanoveních] č.](20) a čl. [75 odst. 1] nařízení [[Plán SZP] č.](21) odpovídající částky.
Doplňující prostředky záruky EU mohou být rovněž poskytnuty formou hotovosti členskými státy pro složky členského státu.
Záruku EU uvedenou v prvním pododstavci zvýší také příspěvky od třetích zemí uvedených v článku 5, poskytujících hotovostní rezervy v plné výši v souladu s [čl. 218 odst. 2] [finančního nařízení].
2. Orientační rozdělení částky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci je uvedeno v příloze I tohoto nařízení. Komise může částky uvedené v příloze I v relevantních případech upravit až o 15 % na každý cíl. O veškerých úpravách uvědomí Evropský parlament a Radu.
3. Finanční krytí pro provádění opatření uvedených v kapitolách V a VI činí 525 000 000 EUR (v běžných cenách).
4. Prostředky uvedené v odstavci 3 lze také použít na technickou a správní pomoc určenou pro provádění Programu InvestEU, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně korporátních systémů informačních technologií.
Článek 5
Třetí země přidružené k Fondu InvestEU
Složka EU Fondu InvestEU podle čl. 8 odst. 1 písm. a) a každé okno dle čl. 7 odst. 1 může přijímat příspěvky od následujících třetích zemí, a to za účelem účasti na konkrétních finančních produktech podle [čl. 218 odst. 2] [finančního nařízení]:
a) členové Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;
b) přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro jejich účast v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady o přidružení nebo v obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito subjekty;
c) země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady o přidružení nebo v obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;
d) třetí země v souladu s podmínkami stanovenými v konkrétní dohodě o účasti třetí země na jakémkoli programu Unie, za předpokladu, že tato dohoda:
i) zajišťuje spravedlivou rovnováhu příspěvků a přínosů třetí strany účastnící se programů Unie;
ii) stanovuje podmínky účasti v programech včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich administrativní náklady. Tyto příspěvky představují v souladu s [čl. 21 odst. 5] [finančního nařízení] účelově vázaný příjem;
iii) neuděluje třetí zemi pravomoc rozhodovat o programu;
iv) zaručuje práva Unie na zajištění řádného finančního řízení a ochranu jejích finančních zájmů.
Článek 6
Provádění a formy financování z prostředků Unie
1. Záruka EU bude prováděna formou nepřímého řízení orgány uvedenými v [čl. 62 odst. 1 písm. c) bodech ii), iii), v) až vi)] [finančního nařízení]. Další formy financování z prostředků EU v rámci tohoto nařízení budou prováděny formou přímého nebo nepřímého řízení v souladu s [finančním nařízením], a to včetně grantů prováděných v souladu s jeho [hlavou VIII] a operací kombinování zdrojů prováděných v souladu s tímto článkem co nejplynuleji a zajišťování účinné a soudržné podpory politik Unie.
2. Finanční a investiční operace kryté zárukou EU, které jsou součástí operace kombinování zdrojů, jež kombinuje podporu v rámci tohoto nařízení s podporou poskytovanou v rámci jednoho nebo více dalších unijních programů nebo inovačním fondem systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), musí:
a) být ve shodě s cíli politiky a splňovat kritéria způsobilosti stanovená v pravidlech unijního programu, v jehož rámci je podpora přidělena;
b) být v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.
3. Operace kombinování zdrojů zahrnující finanční nástroj plně financovaný jinými unijními programy nebo inovačním fondem systému EU pro obchodování s emisemi bez použití záruky EU v rámci tohoto nařízení musí být v souladu s cíli politiky a splňovat kritéria způsobilosti stanovená v pravidlech unijního programu, v jehož rámci je podpora poskytnuta.
4. V souladu s čl. 6 odst. 2 bude o nevratných formách podpory a/nebo finančních nástrojů z unijního rozpočtu, které tvoří součást operace kombinování zdrojů podle odstavců 2 a 3, rozhodováno dle pravidel relevantního unijního programu a budou prováděny v rámci operace kombinování zdrojů v souladu s tímto nařízením a s [hlavou X] [finančního nařízení].
Podávání zpráv bude také obsahovat části týkající se souladu s cíli politiky a kritérii způsobilosti stanovenými v pravidlech unijního programu, v jehož rámci je podpora přidělena, a také souladu s tímto nařízením.
KAPITOLA II
Fond InvestEU
Článek 7
Okna
1. Fond InvestEU bude fungovat prostřednictvím následujících čtyř oken, která budou zaměřena na selhání trhu nebo suboptimální investiční situace v daných oblastech působnosti:
a) okno pro udržitelnou infrastrukturu: zahrnuje udržitelné investice v oblasti dopravy včetně multimodální dopravy, bezpečnosti silničního provozu, rovněž v soulad s cílem Unie odstranit do roku 2050 smrtelné silniční nehody a závažná zranění, obnovy a údržby železniční a silniční infrastruktury, energie, zejména energie z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti v souladu s energetickým rámcem 2030, projektů na renovaci budov zaměřených na úspory energie a zapojení budov do propojeného energetického, skladovacího, digitálního a dopravního systému, zlepšování úrovně propojitelnosti, digitálního propojení a přístupu k němu, mimo jiné ve venkovských oblastech, dodávek a zpracování surových materiálů, vesmíru, oceánů,, vody, včetně vnitrozemských vod, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpadem a oběhového hospodářství, přírodní a další environmentální infrastruktury, kulturního dědictví, cestovního ruchu, vybavení, mobilních aktiv a zavádění inovativních technologií, které přispívají k dosažení unijních cílů environmentální odolnosti vůči změně klimatu nebo sociální udržitelnosti či obojího a splňují unijní normy environmentální nebo sociální udržitelnosti;
b) okno pro výzkum, inovace a digitalizaci: zahrnuje výzkum, vývoj produktů a inovace, transfer technologií a výsledků výzkumu na trh, podporu tržních zprostředkovatelů a spolupráce mezi podniky, demonstrace a zavádění inovativních řešení, podporu rozšiřování inovativních společností ▌a digitalizaci průmyslu EU;
c) okno pro malé a střední podniky: přístupnost a dostupnost financování především pro malé a střední podniky, včetně podniků inovativních a těch působících v kulturních a kreativních odvětvích, i pro malé podniky se střední kapitalizací;
d) okno pro sociální investice a dovednosti: zahrnuje mikrofinancování, financování sociálních podniků a sociální ekonomiku, a opatření na podporu rovnosti žen a mužů, dovednosti, vzdělávání, odbornou přípravu a související služby sociální infrastrukturu (včetně zdravotní a vzdělávací infrastruktury a sociálního a studentského bydlení), sociální inovace, zdravotní a dlouhodobou péči, začlenění a přístupnost, kulturní a kreativní aktivity se sociálním cílem, začleňování zranitelných osob včetně občanů třetích zemí.
2. V případech, kdy finanční nebo investiční operace předložená investičnímu výboru dle článku 19 spadá pod více než jedno okno, bude přiřazena k oknu, pod které spadá její hlavní cíl nebo hlavní cíl většiny dílčích projektů operace, ledaže by bylo v investičních pokynech uvedeno jinak.
3. Finanční a investiční operace ▌budou prověřeny s cílem stanovit, zda mají environmentální, klimatické či sociální dopady a pokud je tomu tak, zda podléhají přezkoumání z hlediska klimatické, environmentální a sociální udržitelnosti s cílem minimalizovat škodlivý dopad a maximalizovat přínosy pro klima, životní prostředí a sociální rozměr. Za tímto účelem poskytnou předkladatelé žádající financování adekvátní informace podle pokynů vytvořených Komisí. Z přezkumu budou vyloučeny malé projekty do určité velikosti definované v pokynech. Projekty, které nejsou slučitelné s dosažením cílů v oblasti klimatu, nebudou způsobilé pro podporu v rámci tohoto nařízení.
Pokyny Komise umožní v souladu s cíli a normami Unie v oblasti životního prostředí:
a) zajistit v souvislosti s adaptací odolnost vůči potenciálním nepříznivým dopadům změny klimatu prostřednictvím vyhodnocení klimatické zranitelnosti a rizik včetně příslušných adaptačních opatření a v souvislosti se zmírňováním zajistit integraci nákladů na emise skleníkových plynů a pozitivního efektu opatření na zmírňování změny klimatu v analýze nákladů a přínosů;
b) zohlednit konsolidovaný dopad projektu z hlediska klíčových komponent přírodního kapitálu souvisejícího s ovzduším, vodou, půdou a biologickou rozmanitostí;
c) odhadovat sociální dopad, včetně dopadu na rovnost žen a mužů, sociální začleňování některých oblastí nebo populací a hospodářský rozvoj oblastí a odvětví postižených strukturálními problémy, jako jsou potřeby dekarbonizace hospodářství;
ca) určit projekty, které nejsou slučitelné s dosažením cílů v oblasti klimatu;
cb) poskytovat partnerům, kteří provádějí šetření, pokyny pro účely prověřování podle odst. 3 pododstavce 1. Pokud prováděcí partner dospěje k závěru, že není třeba provést posouzení udržitelnosti, investičnímu výboru sdělí své důvody.
4. Prováděcí partneři budou poskytovat informace nezbytné k tomu, aby bylo možné sledovat investice, které přispívají k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí, a to na základě pokynů, které poskytne Komise.
5. Prováděcí partneři stanoví cíl, aby alespoň 55 % investic v rámci okna pro udržitelnou infrastrukturu přispívalo k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí.
Komise společně s prováděcími partnery usiluje o zajištění toho, aby část rozpočtové záruky použité pro okno pro udržitelné investice byla rozdělena tak, aby bylo mezi opatřeními v jednotlivých oblastech dosaženo rovnováhy.
6. Komise je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, kterými určí investiční pokyny pro každé okno. Tyto investiční pokyny budou připraveny v úzkém dialogu se skupinou EIB a ostatními prováděcími partnery.
6a. Komise poskytne informace týkající se uplatňování nebo výkladu investičních pokynů přístupných prováděcím partnerům, investičnímu výboru a poradním partnerům.
Článek 8
Složky
1. Jednotlivá okna uvedená v čl. 7 odst. 1 sestávají ze dvou složek zaměřených na ▌selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, a to následovně:
a) složka EU je zaměřena na tyto situace:
i) selhání trhu nebo suboptimální investiční situace související s prioritami politiky Unie ▌;
ii) specifická selhání trhu nebo suboptimální investiční situace na unijní úrovni a/nebo na úrovni členských států; nebo
iii) ▌ selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, zejména nová či komplexní, se záměrem vyvinout nová finanční řešení a struktury trhu
b) složka členského státu je zaměřena na specifická selhání trhu a suboptimální investiční situace v jednom nebo několika regionech nebo členských státech za účelem plnění cílů politik přispívajících fondů v rámci sdíleného řízení, zejména za účelem posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Evropské unii řešením nerovnováhy mezi jejími regiony.
2. Složky uvedené v odstavci 1 je možné případně využít na podporu finanční nebo investiční operace doplňujícím způsobem včetně kombinované podpory z obou složek.
Článek 9
Specifická ustanovení platná pro složku členského státu
1. Prostředky dobrovolně přidělené členským státem dle čl. [10 odst. 1] nařízení [[o společných ustanoveních] č.] nebo čl. [75 odst. 1] nařízení [[plánu SZP] č.] budou použity pro tvorbu rezerv na část záruky EU, která spadá pod složku členského státu a pokrývá finanční a investiční operace v daném členském státě nebo na území regionálního nebo místního orgánu řídicího přispívající fondy nebo pro možné příspěvky z fondů v rámci sdíleného řízení určené Poradenskému centru InvestEU. Tyto částky přispívají k dosažení cílů politiky stanovených v dohodě o partnerství a v programech a v programech, které přispívají k programu InvestEU.
Pro účely poskytnutí záruky se použijí částky přidělené podle čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce.
2. Stanovení části záruky EU spadající pod složku členského státu se řídí dohodou o příspěvcích uzavřenou mezi členským státem a Komisí.
Ustanovení čl. 9 odst. 2 čtvrtého pododstavce a čl. 9 odst. 5 se nepoužijí na dodatečnou částku poskytnutou členským státem podle čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce.
Ustanovení tohoto článku týkající se částek přidělených podle čl. 10 odst. 1 nařízení [nařízení o společných ustanoveních] nebo čl. 75 odst. 1 nařízení [plán SZP] se nepoužijí na dohodu o příspěvcích týkající se dodatečné částky členským státem podle čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce.
Členský stát a Komise uzavřou dohodu o příspěvcích nebo dodatek k této dohodě do čtyř měsíců od rozhodnutí Komise o přijetí dohody o partnerství nebo plánu SZP nebo současně s rozhodnutím Komise o změně programu nebo plánu SZP.
Dva nebo více členských států může s Komisí uzavřít společnou dohodu o příspěvcích.
Odchylně od [čl. 211 odst. 1] [finančního nařízení] je míra tvorby rezerv na záruku EU spadající pod složku členského státu stanovena na 40 % a je možné ji snížit či zvýšit v každé dohodě o příspěvcích tak, aby brala v potaz rizika související s finančními produkty, které mají být použity.
3. Dohoda o příspěvcích obsahuje alespoň tyto prvky:
a) celkový objem části záruky EU spadající pod složku členského státu týkající se členského státu, míru tvorby rezerv na tuto část, objem příspěvků z fondů v rámci sdíleného řízení, zahajovací fázi tvorby rezerv v souladu s ročním finančním plánem a objem výsledného podmíněného závazku krytého zárukou „back-to-back“ poskytnutou daným členským státem;
b) strategii členských států zahrnující finanční produkty a jejich minimální páku, zeměpisné pokrytí, pokrytí, včetně případného regionálního pokrytí, druhů projektů investiční období a v relevantních případech kategorie konečných příjemců a způsobilých zprostředkovatelů;
c) potenciálního prováděcího partnera nebo partnery navržené v souladu s článkem 12, kteří vyjádřili svůj zájem, a povinnost Komise informovat členský stát o zvoleném prováděcím partnerovi či partnerech;
d) možné příspěvky z fondů v rámci sdíleného řízení určené Poradenskému centru InvestEU;
e) povinnost každoročního předkládání zpráv členskému státu včetně zpráv dle ukazatelů týkajícími se politických cílů uvedených v dohodě o partnerství nebo programu a uvedených v dohodě o příspěvcích uvedených v dohodě o příspěvcích;
f) ustanovení o náhradách části záruky EU spadající pod složku členského státu;
g) možnou kombinaci se zdroji v rámci složky EU včetně vrstvené struktury pro dosažení lepšího krytí rizik v souladu s čl. 8 odst. 2.
4. Dohodu o příspěvcích bude Komise provádět prostřednictvím záručních dohod uzavřených s prováděcími partnery podle článku 14 a dohod o poradenství podepsaných s poradními partnery.
Pokud do devíti měsíců od podpisu dohody o příspěvcích nedojde k uzavření záruční dohody nebo nedojde k plné alokaci prostředků stanovených dohodou o příspěvcích prostřednictvím jedné nebo více záručních dohod, bude v prvním případě dohoda o příspěvcích ukončena či po vzájemné dohodě prodloužena nebo v druhém případě příslušně pozměněna ▌. Nevyužité částky z prostředků přidělených členskými státy dle čl. [10 odst. 1 nařízení [o společných ustanoveních] ] nebo čl. [75 odst. 1] nařízení [[SZP] ] budou použity opětovně použity podle [čl. 10 odst. 5] nařízení [[o společných ustanoveních] číslo] a čl. [75 odst. 5] nařízení [[plán SZP] číslo]. Nevyužité částky z prostředků přidělených členským státem podle čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce budou vráceny tomuto členskému státu.
Pokud záruční dohoda nebude řádně naplněna během období stanoveného v čl. [10 odst. 6] nařízení [[o společných ustanoveních] č.] nebo v čl. [75 odst. 6] nařízení [[plánu SZP] č.], bude dohoda o příspěvcích pozměněna ▌. Nevyužité vyhrazené prostředky z prostředků přidělených členskými státy podle čl. [10 odst. 1 nařízení [o společných ustanoveních] nebo čl. [75 odst. 1] nařízení [SZP]] budou opětovně použity podle [čl. 10 odst. 5] nařízení [[o společných ustanoveních] číslo] a čl. [75 odst. 5] nařízení [[plán SZP] č.].Nevyužité vyhrazené prostředky z prostředků přidělených členským státem podle čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce budou vráceny tomuto členskému státu.
5. Na tvorbu rezerv pro část záruky EU spadající pod složku členského státu, která je stanovena dohodou o příspěvku, se vztahují tato pravidla:
a) po zahajovací fázi tvorby rezerv uvedené v odst. 3 písm. a) tohoto článku budou veškeré roční přebytky rezerv vypočtené porovnáním částky rezerv požadované dle míry tvorby rezerv a částky skutečných rezerv opětovně využity podle [čl. 10 odst. 7] [nařízení o společných ustanoveních] a čl. [75 odst. 7] [[plánu SZP] číslo.];
b) odchylně od [čl. 213 odst. 4] [finančního nařízení] nebudou po zahajovací fázi tvorby rezerv uvedené v odst. 3 písm. a) tohoto článku rezervy během dostupnosti této části záruky EU spadající pod složku členského státu každoročně doplňovány;
c) Komise ihned informuje členský stát, pokud v důsledku žádostí o plnění z dané části záruky EU spadající pod složku členského státu klesne úroveň rezerv na tuto část záruky EU pod 20 % počáteční rezervy;
d) pokud úroveň rezerv pro část záruky EU spadající pod složku členského státu klesne na 10 % počáteční rezervy, poskytne příslušný členský stát na výzvu Komise do společného rezervního fondu částku ve výši až 5 % počáteční rezervy.
KAPITOLA IIA
PARTNERSTVÍ MEZI KOMISÍ A SKUPINOU EIB
Článek 9a
Působnost partnerství:
1. Komise a skupina EIB vytvoří partnerství podle tohoto nařízení s cílem podpořit provádění programu a konzistentnost, inkluzivnost, adicionalitu a účinnost provádění. V souladu s podmínkami tohoto nařízení a jak se dále stanoví v dohodách uvedených v odstavci 2, skupina EIB:
a) provede část záruky EU uvedenou s čl. 10 odst. 1b;
b) podpoří provádění složky EU a případně v souladu s čl. 12 odst. 1 složky členského státu fondu InvestEU, zejména tím, že:
i) přispěje spolu s možnými prováděcími partnery k investičním pokynům v souladu s čl. 7 odst. 6 a přispěje k návrhu srovnávacího přehledu podle čl. 19 odst. 1a a dalších dokumentů, kterými se stanoví operační pokyny pro fond Invest EU;
ii) stanoví spolu s Komisí a možnými prováděcími partnery rizikovou metodiku a systém mapování rizik spojených s operacemi financování a investování prováděcích partnerů s cílem umožnit posouzení těchto operací pomocí společné ratingové stupnice,
iii) na žádost Evropské komise a po dohodě s příslušným možným prováděcím partnerem provede posouzení systémů potenciálního prováděcího partnera a poskytne mu technické poradenství, tam, kde to požadují závěry auditu hodnocení pilířů a v rozsahu požadovaném v těchto závěrech, za účelem zavedení finančních produktů plánovaných tímto potenciálním prováděcím partnerem;
iv) poskytne nezávazné stanovisko o bankovních aspektech, zejména o finančním riziku a finančních podmínkách spojených s částí záruky EU, jež má být přidělena prováděcímu partnerovi, jak stanoví záruční dohody, jež mají být uzavřeny s jinými prováděcími partnery, než je skupina EIB. Komise případně zapojí prováděcího partnera na základě zjištění tohoto stanoviska. O výsledku svého rozhodnutí uvědomí skupinu EIB.
v) provede simulace a projekce finančního rizika a výnosu sdruženého portfolia založené na předpokladech dohodnutých s Komisí,
vi) provádí měření finančního rizika a podává finanční zprávy o sdruženém portfoliu a
vii) poskytuje služby restrukturalizace a obnovy uvedené v čl. 9a odst. 2 písm. b) Komisi, na žádost Komise a po dohodě s prováděcím partnerem, v souladu s čl. 14 odst. 2 písm. g), kdy prováděcí partner nadále neodpovídá za provádění činností restrukturalizace a obnovy podle příslušné záruční dohody;
c) může na žádost národní podpůrné banky nebo instituce poskytovat budování kapacit uvedené v čl. 20 odst. 2 písm. f) této národní podpůrné bance nebo instituci anebo další služby spojené se zaváděním finančních produktů podporovaných zárukou EU;
d) ve vztahu k poradenskému centru Invest EU:
i) se vyčlení částka až 375 milionů EUR z finanční obálky uvedené v čl .4 odst. 3 na poradenské iniciativy a provozní úkoly uvedené v bodu ii);
ii) poskytuje poradenství Komisi a provádí provozní úkoly stanovené v dohodě uvedené v čl. 9a odst. 2 písm. c) tím, že:
1. podporuje Komisi při návrhu, zřízení a fungování poradenského centra InvestEU,
2. provádí posuzovaní žádostí o poradenské služby, o nichž se Komise nedomnívá, že spadají do stávajících poradenských iniciativ, s cílem podpořit rozhodování Komise o přidělení prostředků;
3. podporuje národní podpůrné banky nebo instituce tím, že poskytuje budování kapacit uvedené v čl. 20 odst. 2 písm. f), a to na jejich žádost a ve vztahu k rozvoji jejich poradenských schopností účastnit se na poradenských iniciativách;
4. na žádost Komise a potenciálního poradního partnera a po dohodě s EIB uzavírá smlouvy s poradními partnery jménem Komise na dodávky poradenských iniciativ.
Skupina EIB zajišťuje, aby byly úkoly uvedené v odst. 1 písm. d) bodu ii) prováděny zcela nezávisle na její úloze poradního partnera.
2. Bankovní informace, jež Komise předává skupině EIB podle odstavce 1 písm. b) bodu ii), iv), v) a vi), se striktně omezují na informace, jež skupina EIB nutně potřebuje, aby mohla plnit své povinnosti podle uvedených bodů. Komise v úzkém dialogu se skupinou EIB a s potenciálními prováděcími partnery stanoví povahu a obsah výše uvedených informací a zohlední přitom požadavky zdravého finančního řízení záruky EU, oprávněné zájmy prováděcího partnera týkající se obchodně citlivých informací a potřeby skupiny EIB plnit své povinnosti podle těchto bodů.
3. Způsoby partnerství se stanoví v dohodách včetně:
a) zajištění a provádění části záruky EU specifikované v čl. 10 odst. 1b:
i) záruční dohody mezi Komisí a skupinou EIB, nebo
ii) samostatné záruční dohody mezi Komisí a EIB a/nebo pobočkou nebo dalším subjektem, jak je stanoveno v čl. 28 odst. 1 statutu EIB;
b) dohody mezi Komisí a skupinou EIB ohledně písmen b) a c) odstavce 1;
c) dohody mezi Komisí a skupinou EIB ve vztahu k poradenskému centru InvestEU;
d) servisních dohod mezi skupinou EIB a národními podpůrnými bankami a institucemi ohledně budování kapacit a dalších služeb podle odst. 1 písm. c).
4. Aniž jsou dotčeny čl. 15 odst. 3 a čl. 20 odst. 4, musí náklady skupiny EIB na plnění úkolů uvedených v odst. 1 písm. b) a c) splňovat podmínky dohodnuté v dohodě uvedené v odst. 2 písm. b) a mohou být pokryty ze splátek nebo příjmů záruky EU přispívajících k rezervě, v souladu s čl. 211 odst. 4 a 5 finančního nařízení, nebo mohou být pokryty z celkové částky uvedené v čl. 4 odst. 3 poté, co skupiny EIB tyto náklady odůvodní a s celkovým stropem ve výši [7 000 000 EUR].
5. Náklady skupiny EIB na plnění provozních úkolů uvedené v odst. 1 písm. b) bodu ii) jsou plně kryty a hrazeny z částky uvedené v odst. 1 písm. d) bodu i), poté, co skupina EIB tyto náklady odůvodní a s celkovým stropem ve výši [10 000 000 EUR].
Článek 9b
Střet zájmů
Skupina EIB v rámci partnerství podnikne veškerá nezbytná opatření a předejde tomu, aby se vyhnula střetu zájmů s dalšími prováděcími partnery, včetně toho, že zřídí samostatný a nezávislý tým pro úkoly uvedené v čl. 9a odst. 1 písm. b) body iii), iv), v) a vi), který bude podléhat přísným pravidlům důvěrnosti, jež se budou vztahovat i na osoby, jež tento tým opustí. Skupina EIB nebo další prováděcí partneři bezodkladně informují Komisi o jakékoli situaci představující střet zájmů nebo pravděpodobně vedoucí k jakémukoli takovému střetu. V případě pochyb Komise rozhodne o tom, zda střet zájmů existuje, a informuje o tom skupinu EIB. V případě střetu zájmů přijme skupina EIB vhodná opatření. O přijatých informacích a jejich výsledku je informována řídicí rada.
Skupina EIB přijme nezbytný předběžná opatření na zamezení situací střetu zájmů při zavádění poradenského centra Invest EU, zejména ve vztahu k provozním úkolům ve své úloze podporovat Komisi, jak je uvedeno v čl. 9a odst. 1) písm. d) bod ii). V případě střetu zájmů přijme skupina EIB vhodná opatření.
KAPITOLA III
Záruka EU
Článek 10
Záruka EU
1. Záruka EU je poskytována jako neodvolatelná, bezpodmínečná a splatná záruka prováděcím partnerům v souladu s čl. 219 odst. 1 finančního nařízení a je spravována nepřímým řízením v souladu s hlavou X finančního nařízení.
1a. Odměna za záruky EU je spojena s charakteristikami a rizikovým profilem finančního produktu, s řádným zohledněním povahy podkladových finančních a investičních operací a plnění vytyčených politických cílů. V řádně odůvodněných případech spojených s povahou politických cílů, jež má plnit zaváděný finanční produkt, a s dostupností pro cílené konečné příjemce to může zahrnovat snížení nákladů nebo vylepšení podmínek financování poskytovaných konečnému příjemci úpravou odměny za záruku EU nebo v případě potřeby pokrytím zbývajících administrativních nákladů, které nese prováděcí partner, z rozpočtu EU, zejména:
a) v situacích, kdy by napjaté podmínky na finančních trzích zabránily uskutečnění operace za tržní ceny, nebo
b) je-li to nezbytné k usnadnění finančních a investičních operací v odvětvích nebo oblastech, v nichž dochází k významným selháním trhu a/nebo suboptimální investiční situaci a k usnadnění zřizování investičních platforem,
do té míry, aby snížená náhrada záruky EU nebo pokrytí zbývajících administrativních nákladů prováděcích partnerů neměly podstatný dopad na poskytování záruky InvestEU.
Ze snížení úhrady záruky EU musí mít plný prospěch koneční příjemci.
1b. Podmínky podle čl. 219 odst. 4 finančního nařízení jsou pro každého prováděcího partnera stanoveny na základě portfolia.
1c. Skupina EIB poskytuje 75 % záruky EU v rámci složky EU, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 1 prvním pododstavci, ve výši [30 613 125 000] EUR. Skupina EIB poskytuje sdružený finanční příspěvek ve výši [7 653 281 250] EUR. Tento příspěvek se poskytuje způsobem a formou umožňující provádění Fondu InvestEU ze strany skupiny EIB a naplňování cílů stanovených v čl. 12 odst. 2.
1d. Zbývajících 25 % záruky EU v rámci složky EU se poskytuje dalším prováděcím partnerům, kteří rovněž poskytují finanční příspěvek, který je stanoven v záručních dohodách.
1e. Je třeba co nejvíce usilovat o to, aby byla ke konci investičního období pokryta široká řada odvětví a regionů, a je třeba se vyhnout nadměrné odvětvové nebo zeměpisné koncentraci. Toto úsilí zahrnuje pobídky pro menší a méně sofistikované národní podpůrné banky či instituce, které mají komparativní výhodu v důsledku jejich místní přítomnosti, znalostem a investičním kompetencím. Komise toto úsilí podpoří během rozvoje soudržného přístupu.
2. Podpora formou záruky EU může být poskytnuta na finanční a investiční operace, které se řídí tímto nařízením, na investiční období, jež končí dnem 31. prosince 2027. Smlouvy mezi prováděcím partnerem a konečným příjemcem nebo finančním zprostředkovatelem nebo jiným subjektem dle čl. 13 odst. 1 písm. a) musí být podepsány do 31. prosince 2028.
Článek 11
Způsobilé finanční a investiční operace
1. Fond InvestEU podporuje pouze finanční a investiční operace, které
a) splňují podmínky stanovené v čl. 209 odst. 2 písm. a) až e) finančního nařízení, obzvláště pak ▌ požadavkytýkající se selhání trhů, suboptimálních investičních situacích a adicionality stanovené v čl. 209 odst. 2písm. a) a b). finančního nařízení a v příloze V tohoto nařízení a v relevantních případech maximalizují soukromé investice v souladu s čl. 209 odst. 2 písm. d) finančního nařízení;
b) přispívají k plnění cílů unijní politiky a spadají do oblastí způsobilých pro finanční a investiční operace v rámci příslušného okna dle přílohy II tohoto nařízení; ▌
ba) neposkytují finanční podporu vyloučeným činnostem stanoveným v bodu B přílohy V tohoto nařízení; a
c) jsou v souladu s investičními pokyny.
2. Kromě projektů umístěných v Unii může Fond InvestEU podpořit prostřednictvím finančních a investičních operací následující projekty a operace:
a) ▌projekty mezi subjekty umístěnými nebo usazenými v jednom nebo více členských státech a dosahující do jedné nebo více třetích zemí včetně přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů, zemí spadajících do působnosti evropské politiky sousedství, zemí Evropského hospodářského prostoru nebo zemí Evropského sdružení volného obchodu nebo do zámořské země nebo území dle vymezení v příloze II SFEU nebo do přidružené třetí země, ať už v dané třetí zemi nebo zámořské zemi či území existuje či neexistuje partner;
b) finanční a investiční operace v zemích uvedených v článku 5, které přispívají ke konkrétnímu finančnímu produktu.
3. Fond InvestEU může podpořit finanční a investiční operace poskytující financování příjemcům, kteří jsou právními subjekty usazenými v kterékoli z těchto zemí:
a) v členském státě nebo v zámořské zemi či území s ním spojených;
b) v třetí zemi nebo území přidružených k Programu InvestEU v souladu s článkem 5;
c) v relevantním případě v třetí zemi uvedené v odst. 2 písm. a);
d) v jiných zemích, je-li to nutné pro financování projektu v zemi nebo na území dle písmen a) až c).
Článek 12
Výběr jiných prováděcích partnerů, než je skupina EIB
1. Komise v souladu s článkem 154 finančního nařízení vybírá prováděcí partnery jiné, než je skupina EIB.
Prováděcí partneři mohou vytvořit skupinu. Jeden prováděcí partner může být členem jedné nebo více skupin.
Pro složku EU musí způsobilé protistrany vyjádřit svůj zájem ohledně části záruky EU uvedené v čl. 10 odst. 1c.▌
Pro složku členského státu může příslušný členský stát jako prováděcího partnera navrhnout jednu nebo více ▌ protistran z těch partnerů, kteří vyjádřili svůj zájem ▌. Dotyčný členský stát může rovněž navrhnout skupinu EIB jako prováděcího partnera a může na své náklady uzavřít se skupinou EIB smlouvu na poskytování služeb uvedených v článku 9a.
Pokud příslušný členský stát nenavrhne prováděcího partnera, bude Komise postupovat v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce a vybere partnera z těch prováděcích partnerů, kteří jsou schopni krýt finanční a investiční operace v příslušných geografických oblastech.
2. Při výběru prováděcích partnerů Komise zajistí, aby portfolio finančních produktů v rámci Fondu InvestEU splňovalo následující cíle:
a) maximalizovalo pokrytí cílů stanovených v článku 3;
b) maximalizovalo dopad záruky EU prostřednictvím vlastních zdrojů vložených prováděcím partnerem;
c) maximalizovalo v relevantních případech soukromé investice;
ca) podporovalo inovativní možnosti financování a řízení rizik, které řeší selhání trhu a suboptimální investiční situace.
d) dosahovalo geografické rozmanitosti prostřednictvím postupného přidělování záruky EU a umožňovalo financování menších projektů;
e) poskytovalo dostatečnou diverzifikaci rizika;
▌
3. Při výběru prováděcích partnerů Komise rovněž zohledňuje:
a) možné náklady a náhrady do rozpočtu Unie;
b) způsobilost prováděcích partnerů plně vyhovět požadavkům čl. 155 odst. 2 a čl. 155 odst. 3 finančního nařízení v souvislosti s vyhýbáním se daním, daňovými podvody, daňovými úniky, praním peněz, financováním terorismu a nespolupracujícími jurisdikcemi.
4. Národní podpůrné banky nebo instituce mohou být vybrány jako prováděcí partner za předpokladu, že splňují požadavky stanovené v tomto článku a v čl. 14 odst. 1 druhém pododstavci.
Článek 13
Způsobilé typy financování
1. Záruka EU může být použita na krytí rizik pro následující typy financování poskytované prováděcími partnery:
a) půjčky, záruky, protizáruky, nástroje kapitálových trhů, jakékoli další formy financování nebo úvěrového posílení včetně podřízeného dluhu nebo kapitálové či kvazikapitálové účasti poskytované přímo nebo nepřímo prostřednictvím finančních zprostředkovatelů, fondů, investičních platforem nebo dalších mechanismů směřujících financování ke konečným příjemcům;
b) financování nebo záruky poskytované prováděcím partnerem jiné finanční instituci, která tím získá možnost realizovat finanční aktivity uvedené v písmeni a).
Aby mohlo být financování uvedené v písm. a) a b) prvního pododstavce tohoto odstavce kryto zárukou EU, musí být poskytnuto, získáno nebo vydáno na finanční nebo investiční operace dle čl. 11 odst. 1 za předpokladu, že financování od prováděcího partnera bylo poskytnuto v souladu s dohodou o financování nebo transakcí za účelem financování podepsanou nebo uzavřenou s prováděcím partnerem po podpisu záruční dohody mezi Komisí a prováděcím partnerem a tato dohoda nebo transakce nevypršela ani nebyla zrušena.
2. Finanční a investiční operace prostřednictvím fondů nebo dalších zprostředkovatelských struktur jsou podporovány zárukou EU v souladu s ustanoveními investičních pokynů i tehdy, pokud takové struktury investují menšinu svých investic mimo Unii a v zemích uvedených v čl. 11 odst. 2 nebo do aktiv jiných, než jsou aktiva způsobilá dle tohoto nařízení.
Článek 14
Záruční dohody
1. Komise uzavře s každým prováděcím partnerem záruční dohodu o poskytnutí záruky EU v souladu s požadavky tohoto nařízení do výše určené Komisí.
Jestliže prováděcí partneři vytvoří skupinu ▌, bude uzavřena jediná záruční dohoda mezi Komisí a každým prováděcím partnerem ze skupiny nebo mezi Komisí a jedním z prováděcích partnerů jménem celé skupiny.
2. Záruční dohoda obsahuje zejména ustanovení o:
a) výši a podmínkách finančního příspěvku, který poskytne prováděcí partner;
b) podmínkách financování nebo záruk, které prováděcí partner v příslušných případech poskytne jinému právnímu subjektu, který se podílí na provádění;
c) podrobných pravidlech poskytování záruky EU v souladu s článkem 16 včetně krytí portfolií specifických druhů nástrojů a příslušných událostí, které jsou podnětem pro případné žádosti o plnění ze záruky EU;
d) odměně za podstoupení rizika, která bude rozdělena poměrně podle rozsahu rizika podstoupeného Unií a rizika podstoupeného prováděcím partnerem, nebo jak je upraveno v řádně odůvodněných případech podle čl. 16 odst. 1.;
e) platebních podmínkách;
f) závazku prováděcího partnera přijmout rozhodnutí Komise a Investičního výboru v souvislosti s použitím záruky EU ve prospěch navrhované finanční nebo investiční operace, aniž je dotčeno rozhodování prováděcího partnera o navrhovaných operacích bez záruky EU;
g) opatřeních a postupech souvisejících s inkasem pohledávek, které bude svěřeno prováděcímu partnerovi;
h) podávání finanční a operačních zpráv a monitorování operací, na něž se vztahuje záruka EU;
i) klíčových ukazatelích výkonnosti, obzvláště v souvislosti s použitím záruky EU, plněním cílů a kritérií stanovených v článcích 3, 7 a 11, jakož i s mobilizací soukromého kapitálu;
j) případných opatřeních a postupech souvisejících s operacemi kombinování zdrojů;
k) dalších relevantních opatřeních v souladu s požadavky čl. 155 odst. 2 a hlavy X finančního nařízení.
l) existenci vhodných mechanismů pro řešení možných obav soukromých investorů.
3. Záruční dohoda také stanoví, že odměna příslušející Unii z finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení, bude poskytnuta po odečtení plateb splatných na základě žádostí o plnění ze záruky EU.
4. Kromě toho záruční dohoda dále stanoví, že veškeré částky splatné prováděcímu partnerovi v souvislosti se zárukou EU budou odečteny od celkové výše odměn, příjmů a splátek z finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení, splatných prováděcím partnerem Unii. Pokud uvedená částka nebude dostačovat na pokrytí částky splatné prováděcímu partnerovi v souladu s čl. 15 odst. 3, bude zbývající výše čerpána z rezerv na záruku EU.
5. Pokud je záruční dohoda uzavřena v rámci složky členského státu, může upravovat účast zástupců příslušného členského státu nebo regionu na sledování provádění záruční dohody.
Článek 15
Požadavky pro využití záruky EU
1. Poskytnutí záruky EU je podmíněno tím, že vstoupí v platnost záruční dohoda uzavřená s příslušným prováděcím partnerem.
2. Finanční a investiční operace budou zárukou EU kryty pouze tehdy, pokud splní kritéria stanovená v tomto nařízení a v relevantních investičních pokynech a pokud investiční výbor dojde k závěru, že splňují požadavky na poskytnutí podpory formou záruky EU. Prováděcí partneři zodpovídají za zajištění souladu finančních a investičních operací s tímto nařízením a příslušnými investičními pokyny.
3. Komise nemá povinnost platit prováděcímu partnerovi žádné administrativní náklady nebo výdaje nebo poplatky související s prováděním finančních a investičních operací, na něž se vztahuje záruka EU, ledaže by povaha cílů politiky, na které se prováděný finanční produkt zaměřuje a finanční dostupnost pro cílené finanční příjemce nebo typ poskytovaného financování, umožňovala prováděcímu partnerovi řádně odůvodnit Komisi potřebu výjimky. Krytí takových nákladů z rozpočtu EU se omezuje na částku striktně potřebu pro provedení příslušných finančních a investičních operací a poskytuje se pouze v míře, v níž tyto náklady nejsou pokryty z příjmů prováděcích partnerů z příslušných finančních a investičních operací. Úprava poplatků musí být stanovena v záruční dohodě a musí být v souladu s úpravou stanovenou v č. 14 odst. 4 a v čl. 209 odst. 2 písm. g) finančního nařízení.
4. Prováděcí partner může záruku EU rovněž použít na pokrytí příslušného podílu na nákladech spojených s inkasem pohledávek, pokud nebudou odečteny z výnosů inkasa v souladu s čl. 14 odst. 4.
Článek 16
Krytí a podmínky záruky EU
1. Odměny za podstoupení rizika budou rozděleny mezi Unii a prováděcího partnera v poměru odrážejícím jejich podíl na podstupovaném riziku ve vztahu k portfoliu finančních a investičních operací nebo v relevantních případech k jednotlivým operacím. Odměna za záruku EU může být v řádně odůvodněných případech zavedených v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci snížena.
Prováděcí partner bude mít vlastní odpovídající rizikovou expozici ve vztahu k finančním a investičním operacím podpořeným zárukou EU, ledaže by ve výjimečných případech cíle politiky, na které se prováděný finanční produkt zaměřuje, byly takové povahy, že by prováděcí partner nemohl vlastní kapacitou k podstupování rizika v rozumné míře přispět.
2. Záruka EU kryje:
a) u dluhových produktů uvedených v čl. 13 odst. 1 písm. a):
i) jistinu a veškeré úroky a částky splatné prováděcímu partnerovi, které však tento partner neobdržel v souladu s podmínkami finančních operací až do okamžiku selhání; v případě podřízeného dluhu se za okamžik selhání považuje odklad, snížení nebo požadované odstoupení;
ii) ztráty z restrukturalizace;
iii) ztráty způsobené výkyvy měn jiných než euro na trzích, na kterých jsou možnosti pro dlouhodobé zajištění omezené;
b) u kapitálových nebo kvazikapitálových investic uvedených v čl. 13 odst. 1 písm. a) investované částky a s nimi spojené náklady na financování a ztráty způsobené výkyvy měn jiných než euro;
c) u financování nebo záruk poskytnutých prováděcím partnerem jinému právnímu subjektu dle čl. 13 odst. 1 písm. b) použité částky a s nimi spojené náklady na financování.
3. Pokud Unie provede platbu prováděcímu partnerovi na základě žádosti o plnění ze záruky EU, přejdou na ni v existujícím rozsahu relevantní práva prováděcího partnera související s jakoukoli jeho finanční nebo investiční operací krytou zárukou EU.
Prováděcí partner provádí jménem Unie inkaso pohledávek, pokud jde o částky, jež byly předmětem subrogace, a inkasované prostředky převede Unii.
KAPITOLA IV
ŘÍZENÍ
Článek 17
Poradní komise
1. Komisi a řídicí radě poskytuje poradenství poradní komise ▌.
1a. Poradní komise usiluje o zajištění vyváženého zastoupení žen a mužů a zahrnuje:
a) jednoho zástupce za každého prováděcího partnera;
b) jednoho zástupce z každého členského státu;
c) jednoho člena zastupujícího Evropský hospodářský a sociální výbor,
d) jednoho odborníka jmenovaného Výborem regionů.
▌
4. ▌Poradní komisipředsedá zástupce Komise. Zástupce jmenovaný skupinou EIB je místopředsedou.
▌
Poradní komise zasedá pravidelně a alespoň dvakrát ročně na žádost předsedy. ▌
▌
5. Poradní komise
a) ▌poskytuje poradenství Komisi a řídicí radě k návrhům finančních produktů, které se mají provádět podle tohoto nařízení;
b) poskytuje Komisi a řídicí radě poradenství ohledně vývoje a selhání trhu, nepříznivých investičních situací a tržních podmínek;
▌
c) vyměňuje si názory na vývoj trhu a sdílí osvědčené postupy.
5a. Rovněž jsou pořádány nejméně dvakrát ročně samostatné schůze se zástupci členských států a těchto schůzím předsedá Komise.
5b. Poradní výbor a jeho formát v podobě zástupců členských států může vydávat doporučení k provádění a fungování programu InvestEU, jež jsou projednávány řídicí radou.
5c. Podrobné zápisy z jednání poradní komise jsou zveřejněny hned poté, co byly poradní komisí schváleny.
Komise stanoví provozní pravidla a postupy a řídí sekretariát poradní komise. Aby mohla poradní komise plnit své úkoly, jsou jí zpřístupněny veškeré vhodné dokumenty a informace.
5d. Národní podpůrné banky nebo instituce zastoupené v poradní komisi zvolí mezi sebou zástupce jiných prováděcích partnerů, než je skupina EIB, v řídicí radě uvedené v čl. 17a odst. 1. Národní podpůrné banky nebo instituce směřují k vyváženému zastoupení v řídicí radě z hlediska jejich velikosti a zeměpisného rozmístění. Vybraní zástupci reprezentují schválený společný postup všech prováděcích partnerů, kteří nejsou členy skupiny EIB.
Článek 17a
Řídicí rada
1. Pro program InvestEU je zřízena řídicí rada. Je složena ze čtyř zástupců Komise, tří zástupců skupiny EIB a dvou zástupců jiných prováděcích partnerů, než je skupina EIB, a z jednoho odborníka jmenovaného Evropským parlamentem jako nehlasujícího člena. Tento odborník nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od orgánů, institucí, úřadů nebo agentur Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů a jedná zcela nezávisle. Tento odborník vykonává své povinnosti nestranně a v zájmu Fondu InvestEU;
Členové jsou jmenováni na období čtyř let, jež je možné jednou prodloužit, s výjimkou jiných prováděcích partnerů, než je slupina EIB, kteří jsou jmenováni na dobu dvou let.
2. Řídící rada volí předsedu ze zástupců Komise na čtyřleté funkční období, které je možné jednou prodloužit. Předseda podává každé dva roky zprávu zástupcům členských států v poradním výboru o provádění a fungování programu InvestEU.
Podrobné zápisy z jednání řídicí rady jsou zveřejněny hned, jak byly řídicí radou schváleny.
3. Řídicí rada:
a) stanoví strategické a operační vedení pro prováděcí partnery včetně pokynů k návrhu finančních produktů a k dalším operačním politikám a postupům, jež jsou nezbytné pro fungování fondu InvestEU;
b) přijímá rizika metodického rámce vyvinutého Komisí ve spolupráci se skupinou EIB a jinými prováděcími partnery.
c) dohlíží nad prováděním programu InvestEU;
d) je konzultována, s přihlédnutím ke stanoviskům všech jejích členů, k užšímu seznamu kandidátů do investičního výboru před jeho výběrem v souladu s čl. 19 odst. 2;
e) přijímá jednací řád sekretariátu investičního výboru uvedeného v čl. 19 odst. 2.
f) přijímá pravidla, jimiž se řídí operace s investičními platformami.
4. Řídicí rada využívá ve svých diskusích konsenzuální přístup a v co nejvyšší míře zohledňuje postoj všech členů. Pokud se členové nemohou na svém postoji shodnout, jsou rozhodnutí řídicí rady přijímána kvalifikovanou většinou jejích hlasujících členů sestávající alespoň ze sedmi hlasů.
Článek 17b
Srovnávací přehled
1. Je vypracován srovnávací přehled ukazatelů (dále jen „srovnávací přehled“) pro zajištění nezávislého, transparentního a harmonizovaného posouzení žádostí o využívání záruky EU investičním výborem pro navrhovanou finanční nebo investiční operaci prováděcího partnera.
2. Prováděcí partneři vyplní srovnávací přehled pro jimi navrhované finanční a investiční operace.
3. Srovnávací přehled zahrne zejména tyto prvky:
a) popis finanční a investiční operace;
b) příspěvek k cílům politik EU;
c) doplňkovost, popis selhání trhu nebo suboptimální investiční situace a finanční a technický příspěvek prováděcího partnera;
d) dopady investic;
e) rizikový profil finančních a investičních operací;
f) doplňkové ukazatele.
4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením dodatečných prvků srovnávacího přehledu, včetně podrobných pravidel pro srovnávací přehled, kterými se řídí prováděcí partneři.
Článek 18
Politická kontrola
▌
3. Komise potvrdí, zda jsou finanční a investiční operace navrhované prováděcími partnery jinými než EIB v souladu s právními předpisy a politikami Unie.
3a. V případě finančních a investičních operací EIB v oblasti působnosti tohoto nařízení nejsou tyto operace kryty zárukou EU, pokud Komise v rámci postupu podle článku 19 protokolu č. 5 vydá nepříznivé stanovisko.
▌
Článek 19
Investiční výbor
1. Zřídí se zcela nezávislý investiční výbor pro fond InvestEU. Tento výbor
a) zkoumá návrhy finančních a investičních operací předložené prováděcími partnery ke krytí v rámci záruky EU, které prošly kontrolou souladu s právem a politikami Unie provedenou Komisí, jak je uvedeno v čl. 18 odst. 3 nebo jež obdržely kladné stanovisko v rámci postupu podle článku 19 protokolu č. 5.
b) ověřuje jejich soulad s tímto nařízením a s příslušnými investičními pokyny,
ba) věnuje zvláštní pozornost požadavku adicionality podle čl. 209 odst. 2 písm. b) finančního nařízení a přílohy V tohoto nařízení a požadavku přilákání soukromých investic dle čl. 209 odst. 2 písm. d) finančního nařízení; a
c) ověřuje, zda finanční a investiční operace, které by těžily z podpory záruky EU, splňují všechny příslušné požadavky.
2. Investiční výbor zasedá ve čtyřech různých složeních odpovídajících oknům dle čl. 7 odst. 1.
Investiční výbor v každém složení sestává ze šesti placených externích odborníků. Odborníci jsou vybíráni v souladu s článkem 237 finančního nařízení a jsou jmenováni Komisí na doporučení řídicí rady na dobu ▌o délce až čtyři roky, kterou je možné jednou prodloužit o stejné období. Jsou placeni Unií. Komise se na doporučení řídicí rady může rozhodnout prodloužit funkční období úřadujícího člena investičního výboru, aniž by využila postupu stanoveného v tomto odstavci.
Odborníci mají vysokou úroveň příslušných tržních zkušeností v oblasti strukturování a financování projektů nebo financování malých a středních podniků či korporací.
Složení investičního výboru zajišťuje, aby měl výbor rozsáhlé znalosti odvětví spadajících do oken dle čl. 7 odst. 1 a zeměpisných trhů v Unii a aby byl jako celek genderově vyvážený.
Čtyři členové jsou stálými členy investičního výboru ve všech čtyřech složeních. Kromě toho jsou v každém ze čtyř složení dva odborníci se zkušenostmi s investicemi v odvětvích spadajících do daného okna. Alespoň jeden ze stálých členů je odborníkem na udržitelné investice. Členy investičního výboru přidělí do příslušného či příslušných složení řídicí rada. Investiční výbor si zvolí z řad stálých členů svého předsedu.
▌
3. Při účasti na činnostech investičního výboru vykonávají jeho členové své povinnosti nestranně a výhradně v zájmu Fondu InvestEU. Nevyžadují ani nepřijímají pokyny od prováděcích partnerů, orgánů Unie, členských států či jakéhokoli jiného veřejného nebo soukromého subjektu.
Životopisy a prohlášení o zájmech jednotlivých členů investičního výboru se zveřejňují a neustále se aktualizují. Každý člen investičního výboru bezodkladně sdělí Komisi a řídicí radě veškeré informace potřebné k tomu, aby mohlo být průběžně ověřováno, zda nedochází ke střetu zájmů.
Řídicí rada může doporučit Komisi odvolat člena z funkce, pokud nedodržuje požadavky stanovené v tomto odstavci, nebo z dalších opodstatněných důvodů.
4. Při jednání v souladu s tímto článkem je investičnímu výboru nápomocen sekretariát. Sekretariát je nezávislý a odpovědný předsedovi investičního výboru. Sekretariát je administrativně umístěn v Komisi. Jednací řád sekretariátu zajišťuje důvěrnost výměny informací a dokumentů mezi prováděcími partnery a příslušnými řídícími orgány. Skupina EIB může předkládat své návrhy finančních a investičních operací přímo investičnímu výboru a sdělit je sekretariátu.
Dokumentace dodaná prováděcími partnery obsahuje standardní formulář žádosti, srovnávací přehled uvedený v článku 17b a veškeré další dokumenty, které investiční výbor považuje za relevantní, zejména popis povahy selhání trhu nebo suboptimální investiční situace a jak je lze řešit pomocí finanční nebo investiční operace, spolu s důkladným posouzením prokazujícím adicionalitu finanční nebo investiční operace. Sekretariát zkontroluje úplnost dokumentace dodané prováděcími partnery, kteří nejsou součásti skupiny EIB. Investiční výbor může po dotyčném prováděcím partnerovi požadovat vyjasnění návrhu investiční nebo finanční operace, a to i prostřednictvím přímé přítomnosti na projednání uvedené operace. Posouzení projektu, které provedl prováděcí partner, není pro účely finanční nebo investiční operace, která využívá krytí zárukou EU, pro investiční výbor závazné.
Investiční výbor používá při posuzování a ověřování návrhů srovnávací přehled ukazatelů dle článku 17b.
5. Závěry investičního výboru se přijímají prostou většinou všech členů, pokud je součástí této prosté většiny alespoň jeden z odborníků, kteří nemají statut stálého odborníka, za politické okno, v jehož rámci je návrh předkládán. V případě rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy investičního výboru.
Závěry investičního výboru, kterými se schvaluje použití záruky EU na finanční nebo investiční operaci, jsou veřejně dostupné a obsahují odůvodnění schválení a informace o operaci, zejména její popis, identifikační údaje jejích původců nebo finančních zprostředkovatelů, a cíle operace. Závěry rovněž odkazují na komplexní posouzení vycházející ze srovnávacího přehledu.
Srovnávací přehled se zveřejňuje po podpisu finanční nebo investiční operace, případně dílčího projektu.
Zveřejnění uvedené ve druhém a třetím pododstavci neobsahuje citlivé obchodní informace ani osobní údaje, které nesmí být na základě pravidel Unie pro ochranu osobních údajů zveřejňovány. Obchodně citlivé součásti závěrů investičního výboru jsou předány Komisí na požádání Evropskému parlamentu a Radě pod podmínkou dodržení přísných požadavků na důvěrnost.
Dvakrát ročně ▌předkládá investiční výbor Evropskému parlamentu a Radě seznam všech závěrů, jakož i srovnávací přehledy týkající se všech těchto závěrů. Toto předání zahrnuje rozhodnutí o zamítnutí využití záruky EU ařídí se přísnými požadavky na důvěrnost.
Závěry investičního výboru se včas zpřístupní dotčeným prováděcím partnerům.
Veškeré informace týkající se návrhů finančních a investičních operací dodávaných investičnímu výboru a závěry investičního výboru o nich zaznamenává v centrálním úložišti sekretariát investičního výboru.
6. Pokud má investiční výbor schválit použití záruky EU na finanční nebo investiční operaci, která představuje nástroj, program nebo strukturu, které se skládají z dílčích projektů, musí se takové schválení vztahovat i na dané dílčí projekty, nerozhodne-li se investiční výbor ponechat si právo schválit je samostatně. Investiční výbor si toto právo neponechá, týká-li se schvalování podprojektů o nižší hodnotě než 3 000 000 EUR,
6a. Pokud to investiční výbor považuje za nezbytné, může předložit Komisi jakékoli provozní otázky týkající se používání nebo interpretování investičních pokynů.
KAPITOLA V
Poradenské centrum InvestEU
Článek 20
Poradenské centrum InvestEU
1. Poradenské centrum InvestEU poskytuje poradenskou podporu při identifikaci, přípravě, vývoji, strukturování, obstarávání a provádění investičních projektů nebo posiluje schopnost předkladatelů a finančních zprostředkovatelů provádět finanční a investiční operace. Podpora centra se může vztahovat na jakoukoli fázi životního cyklu projektu nebo případně financování podporovaného subjektu.
Komise podepíše dohody o poradenství se skupinou EIB a dalšími možnými poradními partnery a pověří je poskytováním poradenské podpory, jak je uvedeno v předchozím pododstavci, a služeb uvedených v odstavci 2. Komise rovněž může provádět poradenské iniciativy, a to i prostřednictvím uzavírání smluv s externími poskytovateli služeb. Komise zřídí centrální vstupní místo pro Poradenské centrum InvestEU a přidělí žádosti o poradenskou podporu příslušné poradenské iniciativě. Komise, skupina EIB a ostatní poradní partneři úzce spolupracují s cílem zajistit účinnost, součinnost a účinné geografické pokrytí podpory v celé Unii, přičemž náležitě zohlední stávající struktury a práci.
Poradenské iniciativy jsou k dispozici jako komponenta každého okna dle čl. 7 odst. 1 a pokrývá ▌ odvětví v rámci tohoto okna. Kromě toho jsou poradenské iniciativy dostupné v rámci meziodvětvové složky.
2. Poradenské centrum InvestEU poskytuje zejména tyto služby:
a) slouží jako vstupní bod, který řídí a hostí Komise, pro projekty rozvojové pomoci v rámci poradenského centra InvestEU pro orgány a předkladatele projektů;
aa) šíří u orgánů a předkladatelů projektů všechny dostupné dodatečné informace týkající se pokynů pro investování, a to včetně informací o používání a intepretaci investičních pokynů poskytovaných Komisí;
b) v případě potřeby pomáhá předkladatelům projektů při vývoji projektů tak, aby splňovaly cíle a kritéria způsobilosti stanovená v článcích 3, 7 a 11, a usnadňuje vývoj agregátorů projektů malého rozsahu, a to i prostřednictvím investičních platforem uvedených v bodě e); poskytnutí této pomoci však nijak nepředjímá závěry investičního výboru, pokud jde o použití záruky EU na tyto projekty;
c) podporuje opatření a posiluje místní znalosti s cílem usnadňovat využívání podpory z Fondu InvestEU v celé Unii a v rámci možností aktivně přispívá k plnění cíle odvětvové a zeměpisné diverzifikace Fondu InvestEU tím, že podporuje prováděcí partnery při koncipování a vývoji potenciálních finančních a investičních operací;
d) usnadňuje zakládání platforem spolupráce pro vzájemnou výměnu informací a sdílení údajů, know-how a osvědčených postupů na podporu rezervy projektů a rozvoje odvětví;
e) poskytuje proaktivní poradenskou podporu v souvislosti se zakládáním investičních platforem, včetně přeshraničních a makroregionálních investičních platforem, jakož i investičních platforem, které sdružují malé a střední projekty v jednom či vícečlenských státech, a to podle tématu nebo podle regionu;
ea) podporuje kombinování podpory s granty nebo finančními nástroji financovanými z rozpočtu Unie nebo z jiných zdrojů, aby se posílila součinnost a doplňkovost mezi nástroji Unie a došlo k maximalizaci pákového efektu a dopadu Programu InvestEU;
f) podporuje opatření zaměřená na budování kapacit s cílem rozvíjet organizační schopnosti, dovednosti a postupy a posilovat ochotu organizací investovat, aby mohli předkladatelé a orgány vytvářet rezervy investičních projektů, vyvíjet finanční mechanismy a investiční platformy a řídit projekty a aby mohli finanční zprostředkovatelé provádět finanční a investiční operace ve prospěch subjektů, které mají obtíže s přístupem k financování, přičemž mezi tyto činnosti patří podpora zaměřená na rozvíjení schopnosti posuzovat rizika nebo odvětvových znalostí;
fa) poskytuje poradenskou podporu začínajícím podnikům, zejména pokud se snaží chránit své investice do výzkumu a inovací získáním titulů duševního vlastnictví, jako jsou patenty.
3. Poradenské centrum InvestEU je dostupné veřejným a soukromým předkladatelům projektů, včetně malých a středních podniků a začínajících podniků, veřejným orgánůma národním podpůrným bankám a finančním i dalším zprostředkovatelům.
4. Komise uzavře poradní dohodu s jednotlivými poradními partnery o provádění jedné nebo více poradních iniciativ. Za služby uvedené v odstavci 2 mohou být účtovány poplatky na pokrytí části nákladů na poskytování těchto služeb, vyjma služeb poskytovaných předkladatelům veřejných projektů a neziskovým institucím, které budou v odůvodněných případech poskytovány bezplatně. Poplatky účtované malým a středním podnikům za služby uvedené v odstavci 2 jsou omezeny na jednu třetinu nákladů na poskytování těchto služeb.
5. Za účelem dosažení cíle uvedeného v odstavci 1 a za účelem usnadnění poskytování poradenské podpory vychází Poradenské centrum InvestEU z odborných znalostí Komise, skupiny EIB a dalších poradních partnerů.
5a. Každá poradenská iniciativa se zřizuje na základě mechanismu sdílení nákladů mezi Komisí a poradním partnerem a zajištění soudržného a rovného zacházení s poradními partnery, pokud Komise v řádně odůvodněných případech, v nichž to vyžadují specifika poradní iniciativy, neakceptuje, že pokryje všechny náklady poradenské iniciativy.
6. Poradenské centrum InvestEU je přítomno na místní úrovni tam, kde je to potřebné. Zřizuje se zejména v členských státech nebo regionech, které čelí obtížím při vývoji projektů v rámci Fondu InvestEU. Poradenské centrum InvestEU pomáhá při předávání znalostí na regionální a místní úroveň s cílem budovat regionální a místní kapacity a odborné znalosti za účelem podpory uvedené v odstavci 1, včetně podpory provádění malých projektů a vycházení vstříc jejich specifikám.
6a. Za účelem poskytování poradenské podpory uvedené v odstavci 1 a za účelem usnadnění poskytování této poradenské podpory na místní úrovni spolupracuje Poradenské centrum InvestEU v případě potřeby s národními podpůrnými bankami nebo institucemi a těží z jejich odborných znalostí. Dohody o spolupráci s národními podpůrnými bankami nebo institucemi se uzavírají v rámci poradenského centra InvestEU, případně alespoň s jednou národní podpůrnou bankou nebo institucí v každém členském státě.
7. Prováděcí partneři navrhují v případě potřeby předkladatelům projektů žádajícím o financování, a to zejména předkladatelům projektů menšího rozsahu, aby v souvislosti se svými projekty požádali Poradenské centrum InvestEU o podporu, a případně tak zkvalitnili přípravu těchto projektů a umožnili posouzení možnosti jejich sdružení.
Prováděcí partneři a poradní partneři v relevantních případech informují předkladatele i o možnosti uvedení jejich projektů na Portálu InvestEU podle článku 21.
KAPITOLA VI
Článek 21
Portál InvestEU
1. Komise zřídí Portál InvestEU. Portál je snadno přístupnou a uživatelsky přívětivou databází projektů, která poskytuje relevantní informace o každém projektu.
2. Portál InvestEU představuje prostředek, jak mohou předkladatelé projektů své projekty, pro které hledají finance, zviditelnit a poskytnout tak informace o nich investorům. Zařazením projektu na Portál InvestEU nejsou dotčena rozhodnutí o výběru konečných projektů, které získají podporu podle tohoto nařízení nebo podle jakéhokoli jiného nástroje Unie nebo které získají veřejné financování.
3. Na portálu jsou uvedeny pouze projekty, jež jsou slučitelné s právními předpisy a politikami Unie.
4. Projekty, které splňují podmínky stanovené v odstavci 3, předá Komise příslušným prováděcím partnerům a případně, pokud existuje poradenská iniciativa, Poradenskému centru InvestEU.
5. Prováděcí partneři přezkoumají projekty, jež spadají do jejich zeměpisné působnosti a do oblasti jejich činnosti.
KAPITOLA VII
ODPOVĚDNOST, monitorování a vykazování, hodnocení a kontrola
Článek 21a
Odpovědnost
1. Předseda řídicí rady podá na žádost Evropského parlamentu nebo Rady dožadujícímu orgánu zprávu o výsledcích Fondu InvestEU, a to i formou účasti na slyšení v Evropském parlamentu.
2. Předseda řídící rady odpoví ústně nebo písemně na otázky, které Fondu InvestEU položí Evropský parlament nebo Rada, v každém případě do pěti týdnů ode dne obdržení otázky.
Článek 22
Monitorování a vykazování
1. Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění obecných a specifických cílů Programu InvestEU stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze III tohoto nařízení.
2. Pro zajištění efektivního hodnocení pokroku dosaženého při plnění cílů Programu InvestEU je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, pokud jde o změny přílohy III tohoto nařízení za účelem přezkumu nebo doplnění těchto ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné, a ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.
3. Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas, a aby umožňoval dostatečné monitorování portfolia rizik a záruk. Za tímto účelem se prováděcím partnerům, poradním partnerům a případně dalším příjemcům finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na vykazování.
4. Komise podává zprávy o provádění Programu InvestEU v souladu s články 241 a 250 finančního nařízení. V souladu s čl. 41 odst. 5 nařízení o financováníposkytuje výroční zpráva informace o úrovni provádění programu s ohledem na jeho cíle a ukazatele výkonnosti. Aby mohla Komise plnit své povinnosti v oblasti podávání zpráv, poskytují jí prováděcí partneři za tímto účelem každoročně potřebné informace, včetně informací o fungování záruky.
5. Kromě toho předkládá každý prováděcí partner Komisi každých šest měsíců zprávu o finančních a investičních operacích, na něž se vztahuje toto nařízení, jež se ve zprávě podle potřeby rozdělí na složku EU a složku členského státu ▌. Prováděcí partner rovněž předloží informace o složce členského státu tomu členskému státu, jehož složku provádí. Zpráva obsahuje posouzení dodržování požadavků ohledně použití záruky EU a souladu s klíčovými ukazateli výkonnosti uvedenými v příloze III tohoto nařízení. Zpráva také obsahuje operační, statistické, finanční a účetní údaje a odhad očekávaných peněžních toků ke každé finanční a investiční operaci a na úrovni složky, okna a Fondu InvestEU. Jednou ročně zpráva ze skupiny EIB a případně od jiných realizačních partnerů obsahuje rovněž informace o překážkách pro investice, které se vyskytly při provádění finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení. Tyto zprávy obsahují informace, které prováděcí partneři poskytují v souladu s čl. 155 odst. 1 písm. a) finančního nařízení.
Článek 23
Hodnocení
1. Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.
2. [Do 30. září 2024]předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě nezávislé průběžné hodnocení Programu InvestEU, a to obzvláště v souvislosti s používáním záruky EU, o fungování způsobů zavedených podle čl. 9a odst. 1 písm. b) a c), o rozdělení záruky EU podle čl. 10 odst. 1b) a 1c), o provádění Poradenského centra InvestEU, o přidělení rozpočtu podle čl. 9a odst. 1 písm. d) bodu i) a o článku 7. Z hodnocení by mělo zejména vyplývat, jak zapojení prováděcích partnerů a poradních partnerů přispělo k naplňování programových cílů InvestEU a rovněž cílů politiky EU, zejména pokud se jedná o vyváženost podpořených finančních a investičních operací z hlediska přidané hodnoty, geografického hlediska a hlediska odvětví. Hodnocení rovněž posoudí uplatňování ověřování udržitelnosti a zaměření na malé a střední podniky v rámci specializovaného nástroje pro malé a střední podniky.
3. Na konci provádění Programu InvestEU, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě nezávislé závěrečné hodnocení Programu InvestEU, a to obzvláště v souvislosti s používáním záruky EU.
4. Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
5. Prováděcí partneři a poradní partneři přispívají k hodnocením Komise uvedeným v odstavcích 1 a 2 a poskytují jí za tímto účelem potřebné informace.
6. V souladu s [čl. 211 odst. 1] [finančního nařízení] zahrne Komise každé tři roky do výroční zprávy uvedené v [článku 250] [finančního nařízení] přezkum přiměřenosti míry tvorby rezerv stanovené v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení s ohledem na skutečný rizikový profil finančních a investičních operací krytých zárukou EU. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26 s cílem upravit na základě tohoto přezkumu míru tvorby rezerv stanovenou v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení až o 15 %.
Článek 24
Audity
Audity týkající se použití finančních prostředků Unie prováděné osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.
Článek 25
Ochrana finančních zájmů Unie
Účastní-li se třetí země Programu InvestEU na základě rozhodnutí podle mezinárodní dohody nebo na základě jiného právního nástroje, udělí tato třetí země příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).
Článek 26
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. Akty v přenesené pravomoci týkající se aktivit prováděných skupinou EIB a dalšími prováděcími partnery nebo za jejich účasti budou vypracovány po konzultaci se skupinou EIB a případnými prováděcími partnery.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 6, článku 17b, čl. 22 odst. 2 a čl. 23 odst. 6 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 6, článku 17b, čl. 22 odst. 2 a čl. 23 odst. 6 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7 odst. 6, článku17b, čl. 22 odst. 2 a čl. 23 odst. 6 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
KAPITOLA VIII
Transparentnost a viditelnost
Článek 27
Informace, komunikace a publicita
1. Prováděcí partneři a poradní partneři uvádějí původ a zajišťují viditelnost finančních prostředků Unie (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a cílené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.
1a. Prováděcí partneři a poradní partneři informují nebo pověří finanční zprostředkovatele, aby informovali konečné příjemce, včetně malých a středních podniků, o existenci podpory z Programu InvestEU tím, že uvedou tuto informaci na jasně viditelném místě, zejména v případě malých a středních podniků, v příslušné dohodě o poskytnutí podpory z InvestEU, čímž se zvýší informovanost veřejnosti a zlepší viditelnost.
2. Komise provádí k Programu InvestEU a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na Program InvestEU rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.
KAPITOLA IX
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 28
Přechodná ustanovení
1. Příjmy a vrácené a zpět získané finanční prostředky z finančních nástrojů zřízených v rámci programů uvedených v příloze IV tohoto nařízení lze použít na tvorbu rezerv záruky EU podle tohoto nařízení.
2. Příjmy a vrácené a zpět získané finanční prostředky ze záruky EU stanovené nařízením (EU) 2015/1017 lze použít na tvorbu rezerv záruky EU podle tohoto nařízení, nejsou-li použity pro účely uvedené v článcích 4, 9 a 12 nařízení (EU) 2015/1017.
Článek 29
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2021.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V ... dne
Za Evropský parlament Za Radu
předseda předseda nebo předsedkyně
PŘÍLOHA I
Částky na specifické cíle
Orientační rozdělení na finanční a investiční operace podle čl. 4 odst. 2 je následující:
a) ▌ 11 500 000 000 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a);
b) ▌ 11 250 000 000 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b);
c) ▌ 12 500 000 000 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. c);
d) ▌ 5 567 500 000 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. d).
PŘÍLOHA II
Způsobilé oblasti pro finanční a investiční operace
Finanční a investiční operace mohou spadat do jedné nebo více z těchto oblastí:
1. Rozvoj odvětví energetiky v souladu s prioritami energetické unie, včetně zabezpečení dodávek energie, přechodem na čistou energii a závazky přijatými v rámci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a Pařížské dohody, zejména prostřednictvím:
a) rozšíření výroby, dodávek nebo využití čisté a udržitelné energie z obnovitelných zdrojů a bezpečných a udržitelných jiných energetických řešení a zdrojů energie s nulovými a nízkými emisemi;
b) energetické účinnosti a úspory energie (s důrazem na snižování poptávky, a to řízením poptávky a rekonstrukcemi budov);
c) rozvinutější, inteligentnější a modernější infrastruktury pro udržitelnou energii, zejména, ale neomezující se výlučně na úroveň přenosu a distribuce, technologie skladování, propojení elektroenergetických sítí mezi členskými státy, inteligentní sítě;
ca) vývoje inovativních systémů dodávek tepla s nulovými a nízkými emisemi a kombinované výroby elektřiny a tepla;
d) výroby a dodávek udržitelných syntetických paliv z obnovitelných / uhlíkově neutrálních zdrojů a dalších bezpečných a udržitelných zdrojů s nulovými a nízkými emisemi; biopaliv, biomasy a alternativních paliv, včetně paliv pro všechny druhy dopravy, v souladu s cíli směrnice 2018/2001;
e) infrastruktury pro zachycování a skladování uhlíku v rámci průmyslových procesů, bioelektráren a výrobních zařízení za účelem přechodu na nový energetický model.
2. Rozvoj udržitelné a bezpečné dopravní infrastruktury a řešení v oblasti mobility, vybavení a inovativních technologií v souladu s prioritami Unie v odvětví dopravy a se závazky přijatými v rámci Pařížské dohody, zejména prostřednictvím:
a) projektů na podporu rozvoje infrastruktury TEN-T, včetně údržby a bezpečnosti stávající infrastruktury a městských uzlů, námořních a vnitrozemských přístavů, letišť, multimodálních terminálů a jejich napojení na hlavní sítě a telematických aplikací stanovených v nařízení (EU) č. 1315/2013;
aa) projektů v oblasti infrastruktury TEN-T, které umožňují využívání alespoň dvou různých druhů dopravy, zejména terminálů multimodální nákladní přepravy a uzlů osobní dopravy;
b) inteligentních a udržitelných projektů městské mobility, včetně vnitrozemské lodní dopravy a inovativních řešení mobility (se zaměřením na druhy městské dopravy s nízkými emisemi, nediskriminační dostupnost, nižší znečištění ovzduší a hluk, spotřebu energie, sítě inteligentních měst, údržbu nebo zvyšování úrovní bezpečnosti a snižování nehod, a to i pro cyklisty a chodce);
c) podpory obnovy a dovybavení mobilních dopravních prostředků za účelem zavádění ▌řešení v oblasti mobility s nízkými a nulovými emisemi, včetně využití alternativních palivve vozidlech všech druhů dopravy;
d) železniční infrastruktury, jiných projektů v oblasti železniční dopravy, infrastruktury vnitrozemských vodních cest, projektů hromadné přepravy a námořních přístavů a „námořních dálnic“;
e) infrastruktury pro alternativní paliva pro všechny druhy dopravy, včetně infrastruktury pro elektrické dobíjení;
ea) dalších inteligentních a udržitelných projektů v oblasti mobility se zaměřením na:
i) bezpečnost silničního provozu;
ii) přístupnost;
iii) snížení emisí;
iv) rozvoj a zavádění nových dopravních technologií a služeb, jako ve vztahu k propojeným a autonomním druhům dopravy nebo integrovanému vydávání jízdenek;
eb) projekty na zachování nebo modernizaci stávající dopravní infrastruktury, včetně dálnic v rámci TEN-T, pokud je to zapotřebí pro modernizaci, zachování nebo zlepšení bezpečnosti silničního provozu, pro vývoj služeb inteligentních dopravních systémů nebo pro zaručení celistvosti infrastruktury a jejích standardů, bezpečných parkovacích ploch a zařízení, dobíjecích a čerpacích stanic pro alternativní paliva;
3. Životní prostředí a zdroje, zejména prostřednictvím:
a) vody, včetně otázek zásobování pitnou vodou a řešení odpadních vod a účinnosti sítí, snížení úniků, infrastruktury pro sběr a zpracování odpadních vod, pobřežní infrastruktury a další zelené infrastruktury týkající se vody;
b) infrastruktury pro nakládání s odpady;
c) projektů a podniků v oblasti řízení environmentálních zdrojů a udržitelných technologií;
d) zdokonalení a obnovení ekosystémů a jejich služeb, mimo jiné díky zlepšování přírody a biologické rozmanitosti prostřednictvím projektů zelené a modré infrastruktury;
e) udržitelného rozvoje měst, venkova a pobřežních oblastí;
f) činností v oblasti změny klimatu, přizpůsobení se změně klimatu a jejího zmírňování, včetně snižování rizika přírodních katastrof;
g) projektů a podniků, které provádějí projekty oběhového hospodářství začleněním aspektů účinného využívání zdrojů do výroby a životního cyklu výrobků, včetně udržitelné dodávky primárních a druhotných surovin;
h) dekarbonizace a podstatného snižování emisí z energeticky náročných průmyslových odvětví, včetně ▌ demonstrace inovativních nízkoemisních technologií a jejich zavádění;
ha) dekarbonizace výroby energie a distribučního řetězce postupným ukončením využívání uhlí a ropy;
hb) projektů podporujících udržitelné kulturní dědictví.
4. Rozvoj infrastruktury pro digitální konektivitu, zejména projekty na podporu zavádění digitálních sítí s velmi vysokou kapacitou, připojení 5G a zlepšování digitální konektivity a přístupu, zejména pro venkovské oblasti a okrajové regiony.
5. Výzkum, vývoj a inovace, zejména prostřednictvím:
a) výzkumu, včetně výzkumné infrastruktury a podpory akademické sféry, a inovačních projektů, které přispívají k realizaci cílů programu [Horizont Evropa];
b) podnikových projektů, včetně odborného vzdělávání a podpory vytváření klastrů a sítí podniků;
c) demonstračních projektů a programů a rozvoje související infrastruktury, technologií a procesů;
d) projektů na výzkumnou a inovační spolupráci mezi akademickou obcí, výzkumnými a inovačními organizacemi a průmyslem; partnerství veřejného a soukromého sektoru a organizacemi občanské společnosti;
e) přenosu znalostí a technologií;
ea) výzkumu v oblasti klíčových základních technologií a jejich průmyslových aplikací, včetně nových a pokročilých materiálů;
f) nových účinných a dostupných zdravotnických výrobků, včetně léčiv, zdravotnických prostředků, diagnostických a léčivých přípravků pro moderní terapii, nových antimikrobiálních látek a inovativních vývojových postupů, které se vyhýbají používání testování na zvířatech.
6. Vývoj, zavádění a rozšiřování digitálních technologií a služeb, které přispívají především k cílům programu Digitální Evropa, zejména prostřednictvím:
a) umělé inteligence,
aa) kvantové technologie;
b) infrastruktur kybernetické bezpečnosti a ochrany sítí;
c) internetu věcí;
d) technologie blockchain a jiných registračních technologií;
e) pokročilých digitálních dovedností;
ea) robotiky a automatizace;
eb) fotoniky;
f) ostatních pokročilých digitálních technologií a služeb, které přispívají k digitalizaci průmyslu Unie a začleňování digitálních technologií, služeb a dovedností v odvětví dopravy v Unii.
7. Finanční podpora subjektům s nejvýše 499 zaměstnanci se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací, zejména prostřednictvím:
a) poskytování provozního kapitálu a investic;
b) poskytování rizikového financování od fáze založení po fázi expanze pro zajištění vedoucího postavení v oblasti technologií v inovativních a udržitelných odvětvích, včetně posilování jejich kapacity pro digitalizaci a inovace, a zajištění jejich globální konkurenceschopnosti;
ba) poskytování finančních prostředků na pořízení podniku nebo na účast zaměstnanců v podniku.
8. Kulturní a tvůrčí odvětví, kulturní dědictví, média, audiovizuální odvětví, novinářská práce a tisk, včetně (ale nikoli výlučně) prostřednictvím rozvoje nových technologií, využívání digitálních technologií a technologického řízení práv duševního vlastnictví.
9. Turistika:
9a. Rekultivace průmyslových zón (včetně kontaminovaných lokalit) a obnova udržitelného využívání.
10. Udržitelné zemědělství, lesnictví, rybolov, akvakultura a další prvky širší udržitelné bioekonomiky.
11. Sociální investice, včetně investic na podporu provádění evropského pilíře sociálních práv, zejména prostřednictvím:
a) mikrofinancování, financování sociálních etických podniků a sociální ekonomiky;
b) poptávky po dovednostech a jejich nabídky;
c) vzdělávání, školení a souvisejících služeb, a to i pro dospělé;
d) sociální infrastruktury, zejména
i) inkluzivního všeobecného a odborného vzdělávání, včetně předškolního vzdělávání a péče, a s nimi související vzdělávací infrastruktury a zařízení, alternativní péče o děti, studentských ubytoven a digitálního vybavení, k nimž mají přístup všichni;
ii) sociálního bydlení;
iii) zdravotní a dlouhodobé péče, včetně klinik, nemocnic, primární péče, služeb domácí a komunitní péče;
e) sociálních inovací, včetně inovativních sociálních řešení a režimů zaměřených na sociální dopady a výsledků v oblastech zmíněných v tomto bodě;
f) kulturních činností se sociálním cílem;
fa) opatření na podporu rovnosti žen a mužů;
g) začleňování zranitelných osob, včetně státních příslušníků třetích zemí;
h) inovativních řešení v oblasti zdraví, včetně elektronického zdravotnictví, zdravotnických služeb a nových modelů zdravotní péče;
i) začlenění a přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením.
12. Rozvoj obranného průmyslu, čímž se přispívá ke strategické autonomii Unie, zejména podporou:
a) dodavatelského řetězce obranného průmyslu Unie, zejména prostřednictvím finanční podpory malých a středních podniků a společností se střední kapitalizací;
b) společností, jež se účastní průlomových inovačních projektů v odvětví obrany a úzce souvisejících technologií dvojího užití;
c) dodavatelského řetězce odvětví obrany, jestliže se účastní kooperativních projektů výzkumu a vývoje v odvětví obrany, včetně projektů podporovaných z Evropského obranného fondu.
d) infrastruktury pro výzkum a odborné vzdělávání ▐.
13. Kosmické odvětví, zejména prostřednictvím rozvoje kosmického odvětví v souladu s cíli kosmické strategie:
a) maximalizovat přínosy pro společnost a hospodářství Unie;
b) posilovat konkurenceschopnost systémů a technologií kosmického odvětví, zejména řešením zranitelnosti dodavatelských řetězců;
c) podpořit podnikání v kosmickém odvětví, včetně podnikání v navazujícím vývoji;
d) posílit autonomii Unie pro bezpečný a spolehlivý přístup do vesmíru, včetně aspektů dvojího užití.
13a. Moře a oceány prostřednictvím rozvoje projektů a podniků v oblasti modré ekonomiky a její finanční zásady, zejména prostřednictvím námořního podnikání a průmyslu, obnovitelné mořské energie a oběhového hospodářství.
PŘÍLOHA III
Klíčové ukazatele výkonnosti
1. Objem financování z fondu InvestEU (v členění podle segmentů politiky)
4.1 Energetika: Dodatečné instalované kapacity na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a jiná bezpečná a udržitelná kapacita pro výrobu energie s nulovými a nízkými emisemi (MW)
4.2 Energetika: Počet domácností, počet veřejných a obchodních prostor s lépe klasifikovanou spotřebou energie
4.2a Energetika: Odhadované úspory energie díky projektům v Kw/hod.
4.2b Energetika: Snížení / neuskutečnění ročních emisí skleníkových plynů v tunách ekvivalentu. CO2
4.2c Energetika: Objem investic do rozvoje, zvýšení inteligence a modernizace udržitelné energetické infrastruktury
4.3 Digitalizace: Domácnosti, komerční nebo veřejné budovy, které mají nově přístup k širokopásmovým sítím s přenosovou rychlostí nejméně 100 Mbps, již lze zvýšit až na gigabitovou rychlost, nebo počet vytvořených přístupových bodů ke službám WIFI
4.4 Doprava: Zmobilizované investice, zejména do TEN-T
– Počet přeshraničních a chybějících projektů spojení (včetně projektů týkajících se městských uzlů, regionálních přeshraničních železničních spojení, multimodálních platforem, námořních přístavů, vnitrozemských přístavů, spojení na letiště a kombinovaných terminálů železniční a silniční dopravy hlavní a globální sítě TEN-T)
– Počet projektů, které přispívají k digitalizaci dopravy, zejména prostřednictvím zavádění systémů ERTMS, RIS, ITS, VTMIS / služeb e-Maritime a systému SESAR
– Počet vybudovaných nebo modernizovaných čerpacích stanic poskytujících alternativní paliva
– Počet projektů, které přispívají k bezpečnosti dopravy
4.5 Životní prostředí: Investice přispívající k provádění plánů a programů, které vyžaduje acquis Unie v oblasti životního prostředí v souvislosti s kvalitou ovzduší, vodou, odpady a přírodou
5. Výzkum, inovace a digitalizace
5.1 Přínos k dosažení cíle 3 % HDP Unie investovaných do výzkumu, vývoje a inovací
5.2 Počet podporovaných podniků podle velikosti, které provádějí výzkumné a inovační projekty
6. Malé a střední podniky
6.1 Počet podporovaných podniků podle velikosti (mikro, malé, střední a malé společnosti se střední tržní kapitalizací)
6.2 Počet podporovaných podniků podle fáze (raná fáze, fáze růstu/expanze)
6.2a Počet podniků podporovaných členským státem a regionem na úrovni NUTS 2
6.2b Počet podporovaných podniků podle odvětví v souladu s kódy NACE
6.2c Procento objemu investic v rámci specializovaného nástroje pro malé a střední podniky určené pro MSP
7. Sociální investice a dovednosti
7.1 Sociální infrastruktura: Kapacita podporované sociální infrastruktury podle odvětví a přístup k této infrastruktuře: bydlení, vzdělávání, zdravotnictví, ostatní
7.2 Mikrofinancování a financování sociálních podniků: počet podporovaných příjemců mikrofinancování a podniků sociální ekonomiky
7.5 Dovednosti: Počet osob, jež získávají nové dovednosti nebo si je nechávají uznávat a získávají o nich osvědčení: formální kvalifikace získaná vzděláváním a odbornou přípravou
PŘÍLOHA IV
Program InvestEU – Předchůdcovské nástroje
A. Kapitálové nástroje:
— Evropská technologická facilita (ETF98): Rozhodnutí Rady 98/347/ES ze dne 19. května 1998 o opatřeních finanční pomoci inovačním malým a středním podnikům (MSP) vytvářejícím pracovní příležitosti – iniciativa růstu a zaměstnanosti (Úř. věst. L 155, 29.5.1998, s. 43).
— TTP: Rozhodnutí Komise o přijetí doplňkového financování v rozhodnutí týkajícím se financování akcí činnosti „Vnitřní trh zboží a odvětvové politiky“ generálního ředitelství pro podniky a průmysl za rok 2007 a přijetí rámcového rozhodnutí o financování přípravné akce „EU se ujímá své úlohy v globalizovaném světě“ a čtyř pilotních projektů „Erasmus pro mladé podnikatele“, „Opatření na podporu spolupráce a partnerství mezi mikropodniky a malými a středními podniky“, „Transfer technologií“ a „Evropské turistické destinace nejvyšší kvality“ Generálního ředitelství pro podniky a průmysl na rok 2007 (K(2007) 531).
— Evropská technologická facilita (ETF01): Rozhodnutí Rady 2000/819/ES ze dne 20. prosince 2000 o víceletém programu pro podnik a podnikavost, a zejména pro malé a střední podniky (MSP) (2001–2005) (Úř. věst. L 333, 29.12.2000, s. 84).
— GIF: Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007– 2013) (Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15).
— Nástroj pro propojení Evropy (CEF) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění nařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1).
— COSME EFG: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33).
— InnovFin Equity:
– Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).
– Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81).
– Rozhodnutí Rady 2013/743/EU ze dne 3. prosince 2013 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), a o zrušení rozhodnutí 2006/971/ES, 2006/972/ES, 2006/973/ES, 2006/974/ES a 2006/975/ES (Úř. věst L 347, 20.12.2013, s. 965).
— Investice do budování kapacit v rámci programu EaSI Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238).
B. Záruční nástroje:
— Záruční mechanismus pro malé a střední podniky 98 (SMEG98): Rozhodnutí Rady 98/347/ES ze dne 19. května 1998 o opatřeních finanční pomoci inovačním malým a středním podnikům (MSP) vytvářejícím pracovní příležitosti – iniciativa růstu a zaměstnanosti (Úř. věst. L 155, 29.5.1998, s. 43).
— Záruční mechanismus pro malé a střední podniky 01 (SMEG01): Rozhodnutí Rady 2000/819/ES ze dne 20. prosince 2000 o víceletém programu pro podnik a podnikavost, a zejména pro malé a střední podniky (MSP) (2001–2005) (Úř. věst. L 333, 29.12.2000, s. 84).
— Záruční mechanismus pro malé a střední podniky 07 (SMEG07): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007– 2013) (Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15).
— Evropský záruční nástroj mikrofinancování Progress (EPMF-G): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 283/2010/EU ze dne 25. března 2010, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 87, 7.4.2010, s. 1).
— RSI:
– Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013), prohlášení Komise (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1).
– Rozhodnutí Rady 2006/971/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu „Spolupráce“, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 86).
– Rozhodnutí Rady 2006/974/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu: „Kapacity“, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 299).
— EaSI-Záruka: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238).
— Nástroj pro úvěrové záruky v rámci programu COSME (LGF programu COSME): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33).
— InnovFin Debt:
– Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81).
– Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).
– Rozhodnutí Rady 2013/743/EU ze dne 3. prosince 2013 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), a o zrušení rozhodnutí 2006/971/ES, 2006/972/ES, 2006/973/ES, 2006/974/ES a 2006/975/ES (Úř. věst L 347, 20.12.2013, s. 965).
— Záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví (CCS GF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 221).
— Nástroj pro záruky za studentské půjčky (SLGF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50).
— Soukromé financování pro nástroj pro energetickou účinnost (PF4EE): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 185).
C. Nástroje pro sdílení rizik:
— Finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013), prohlášení Komise (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1).
— InnovFin:
– Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81).
– Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).
— Dluhový nástroj v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF DI) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129).
— Nástroj financování přírodního kapitálu (NCFF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 185).
D. Účelové investiční jednotky:
— Evropský nástroj mikrofinancování Progress – Fonds commun de placements – fonds d'investissements spécialisés (EPMF FCP-FIS): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 283/2010/EU ze dne 25. března 2010, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 87, 7.4.2010, s. 1).
— Marguerite:
– Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 680/2007 ze dne 20. června 2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí (Úř. věst. L 162, 22.6.2007, s. 1).
– Rozhodnutí Komise ze dne 25. února 2010 o účasti Evropské unie v Evropském fondu 2020 pro energii, změnu klimatu a infrastrukturu (fondu Marguerite) (C(2010)941).
— Evropský fond pro energetickou účinnost (EEEF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2010 ze dne 15. prosince 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 663/2009 o zavedení programu na podporu hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky (Úř. věst. L 346, 30.12.2010, s. 5).
PŘÍLOHA V
Selhání trhu, nepříznivé investiční situace, adicionalita a vyloučené druhy činnosti
A. Selhání trhu, nepříznivé investiční situace a adicionalita
V souladu s čl. 209 finančního nařízení se záruka EU vztahuje na selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace (čl. 209 odst. 2 písm. a)) a dosahuje adicionality tím, že brání nahrazení potenciální podpory a investic z jiných veřejných nebo soukromých zdrojů (čl. 209 odst. 2 písm. b)).
Za účelem dosažení souladu s čl. 209 odst. 2 písm. a) a b) finančního nařízení musí finanční a investiční operace využívající záruku EU splňovat tyto požadavky stanovené v bodech 1 a 2 níže:
1. Selhání trhu a nepříznivé investiční situace
V zájmu řešení selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací podle čl. 209 odst. 2 písm. a) finančního nařízení zahrnují investice, na něž se zaměřují finanční a investiční operace, jeden z těchto rysů:
a) Povahu veřejného statku (jako jsou vzdělávání a dovednosti, zdravotní péče a dostupnost, bezpečnost a obrana a bezplatně nebo s minimálními náklady přístupná infrastruktura), pro kterou provozovatel nebo společnost nemůže získat dostatečné finanční výhody.
b) Externality, které provozovatel nebo společnost neinternalizují, jako jsou investice do výzkumu a vývoje, energetická účinnost, klima nebo ochrana životního prostředí.
c) Informační asymetrie, zejména v případě malých a středních podniků a malých společností se střední tržní kapitalizací, včetně vyšších úrovní rizika ve vztahu k podnikům v raném stadiu, podnikům s převážně nehmotným majetkem nebo nedostatečným zajištěním nebo podniků se zaměřením na činnosti s vyšším rizikem.
d) Projekty přeshraniční infrastruktury a související služby nebo fondy investující na přeshraničním základě s cílem řešit roztříštěnost a posílit koordinaci v rámci vnitřního trhu EU.
e) Expozice vůči vyšším úrovním rizika v určitých odvětvích, v zemích nebo v regionech nad úroveň, již jsou soukromé finanční subjekty schopny nebo ochotny přijmout. To znamená, že investice by nebyla provedena nebo by nebyla provedena ve stejném rozsahu z důvodu novosti nebo z důvodu rizik spojených s inovacemi nebo neověřenými technologiemi.
f) Nové a /nebo složité selhání trhu či nepříznivé investiční situace v souladu s čl. 8 odst. 1 písm. a) bodem iii) tohoto nařízení.
2. Adicionalita
Finanční a investiční operace musí splňovat oba aspekty adicionality, jak je uvedeno v čl. 209 odst. 2 písm. b) finančního nařízení. To znamená, že operace by bez podpory z fondu InvestEU nebyly provedeny nebo by nebyly provedeny ve stejné míře jinými veřejnými nebo soukromými zdroji. Pro účely tohoto nařízení se tyto operace považují za finanční a investiční operace, které splňují následující dvě kritéria:
(1) Aby byly považovány za doplňující k soukromým zdrojům uvedeným v čl. 209 odst. 2 písm. b) finančního nařízení, fond InvestEU podpoří finanční a investiční operace prováděcích partnerů zaměřené na investice, které kvůli jejich povaze (povaha veřejného statku, externality, asymetrie informací, aspekty týkající se sociálně-hospodářské soudržnosti nebo jiné) nejsou schopny vytvářet dostatečnou tržní finanční návratnost nebo jsou vnímány jako příliš riskantní (ve srovnání s mírou rizika, kterou jsou relevantní soukromé subjekty ochotny přijmout). Takové finanční a investiční operace proto nemohou využít tržní financování za přiměřených podmínek, pokud jde o stanovení cen, požadavky na kolaterál, druh financování, dobu splatnosti poskytnutého financování nebo jiné podmínky, a nebyly by bez veřejné podpory provedeny vůbec nebo ve stejném rozsahu.
(2) Aby byly považovány za dodatečné ke stávající podpoře z jiných veřejných zdrojů podle čl. 209 odst. 2 písm. b) finančního nařízení, podporuje fond InvestEU pouze finanční a investiční operace, u nichž platí následující podmínky:
a) finanční nebo investiční operace by bez podpory z fondu InvestEU nebyly prováděcím partnerem provedeny nebo by nebyly provedeny ve stejné míře; a
b) finanční nebo investiční operace, jako jsou finanční nástroje v rámci sdíleného řízení fungující na regionální a vnitrostátní úrovni, by nebyly provedeny nebo by nebyly provedeny ve stejném rozsahu ani v rámci jiných stávajících veřejných nástrojů. Je však možné doplňkové použití programu InvestEU a dalších veřejných zdrojů, zejména tam, kde lze dosáhnout přidané hodnoty EU a kde lze optimalizovat využití veřejných zdrojů k dosažení politických cílů účinným způsobem.
Aby se prokázalo, že finanční a investiční operace, na které se vztahuje záruka EU, doplňují stávající trh a další veřejnou podporu, poskytnou prováděcí partneři informace prokazující alespoň jeden z těchto rysů:
a) Podporu poskytovanou prostřednictvím podřízených pozic ve vztahu k jiným veřejným nebo soukromým věřitelům nebo v rámci struktury financování.
b) Podporu poskytovanou prostřednictvím vlastního kapitálu a kvazivlastního kapitálu nebo prostřednictvím dluhopisů s dlouhodobou splatností, cenami, požadavky na kolaterál nebo jinými podmínkami, které nejsou dostatečně dostupné na trhu nebo z jiných veřejných zdrojů. Podporu operací s vyšším rizikovým profilem, než je riziko obecně přijímané vlastními standardními činnostmi prováděcího partnera či podporu pro prováděcí partnery v případě, že překročí vlastní kapacitu při podpoře těchto operací.
c) Účast na mechanismech sdílení rizik zaměřených na oblasti politiky, které vystavují prováděcího partnera vyšší míře rizika ve srovnání s úrovněmi obecně přijímanými prováděcím partnerem nebo které jsou soukromé finanční subjekty schopny nebo ochotny přijmout.
d) Podporu, která v důsledku signalizačních účinků podpory poskytované v rámci fondu InvestEU vyvolá nebo přiláká dodatečné soukromé nebo veřejné zdroje financování a doplní ostatní soukromé nebo komerční zdroje, zejména od kategorií investorů, kteří nejsou ochotni podstupovat riziko, nebo institucionálních investorů.
e) Podporu poskytovanou prostřednictvím finančních produktů, které nejsou v cílových zemích nebo regionech v důsledku chybějících, nedostatečně rozvinutých nebo neúplných trhů k dispozici nebo nejsou nabízeny v dostatečné míře.
U zprostředkovaných finančních a investičních operací, zejména v případě podpory malých a středních podniků, musí být adicionalita ověřena na úrovni zprostředkovatele, a nikoli na úrovni konečného příjemce. Má se za to, že adicionalita existuje v případě, že fond InvestEU poskytne finančnímu zprostředkovateli podporu při zřizování nového portfolia s vyšší mírou rizika nebo vyšším objemem činností, které jsou již vysoce rizikové, v porovnání s úrovní rizika, kterou jsou soukromí a veřejní účastníci finančních operací v cílovém členském státě či regionech v současné době schopni nebo ochotni přijmout.
Záruka EU se neposkytuje na podporu operací refinancování (jako je nahrazení stávajících dohod o půjčkách nebo jiných forem finanční podpory projektům, které již byly částečně nebo v plném rozsahu uskutečněny), s výjimkou zvláštních výjimečných a řádně odůvodněných okolností, za nichž je prokázáno, že operace v rámci záruky EU umožní novou investici do způsobilé oblasti politiky nad rámec běžného objemu činnosti prováděcího partnera nebo finančního zprostředkovatele, a to alespoň ve výši částky operace, která splňuje kritéria způsobilosti stanovená v tomto nařízení. Výše uvedená kritéria týkající se selhání trhu, nepříznivých investičních situací a adicionality se použijí také pro tyto refinanční operace.
B. Vyňaté činnosti
Fond InvestEU nepodporuje:
(1) činnosti, které omezují individuální práva a svobodu jednotlivce nebo porušují lidská práva;
(2) v oblasti obranných činností, používání, vývoje nebo výroby produktů a technologií, které jsou zakázány platným mezinárodním právem;
(3) výrobky a činnosti související s tabákem (výroba, distribuce, zpracování a obchod);
(4) činnosti vyloučené v článku [X] nařízení [Horizont Evropa]: výzkumná činnost zaměřená na klonování lidí k reprodukčním účelům; činnosti zaměřené na změnu genetického dědictví lidských bytostí, které by mohly učinit tyto změny dědičnými, činnosti k vytvoření lidských embryí výhradně za účelem výzkumu nebo za účelem získání kmenových buněk, mimo jiné prostřednictvím přenosu jádra somatické buňky;
(5) hazardní hry (činnosti související s výrobou, výstavbou, distribucí, zpracováním, obchodem nebo softwarem);
(6) obchod se sexuálními službami a související infrastrukturu, služby a média;
(7) činnosti zahrnující živá zvířata pro pokusné a vědecké účely, pokud nelze zaručit soulad s Úmluvou Rady Evropy na ochranu obratlovců používaných pro pokusné a jiné vědecké účely;
(8) činnost v oblasti rozvoje nemovitostí, tj. činnost, jejímž jediným účelem je renovace a opětovný pronájem nebo zpětný prodej stávajících budov, jakož i realizace nových projektů; činnosti v odvětví nemovitostí, které souvisejí se specifickými cíli fondu InvestEU, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení, a /nebo způsobilé oblasti pro financování a investiční operace podle přílohy II tohoto nařízení, jako jsou investice do projektů energetické účinnosti nebo sociálního bydlení, jsou však způsobilé;
(9) finanční činnosti, jako je nákup nebo obchodování s finančními nástroji. Zejména jsou vyloučeny intervence zaměřené na odkup aktiv nebo na náhradní kapitál, který je určen pro rozprodávání majetku.
(10) činnosti, které jsou zakázány platnými vnitrostátními právními předpisy;
(11) vyřazování jaderných elektráren z provozu, jejich provoz, úpravu nebo výstavbu;
(12) Investice související s těžbou, zpracováním, distribucí, skladováním nebo spalováním pevných fosilních paliv a ropy, jakož i investice související s těžbou plynu. Tato výjimka se nevztahuje na:
i. projekty, u nichž neexistuje žádná alternativní technologie;
ii. projekty týkající se prevence a omezování znečištění;
iii. projekty vybavené zařízením pro zachycování, ukládání nebo využívání uhlíku; průmyslové nebo výzkumné projekty, které v porovnání s příslušnou referenční hodnotou (referenčními hodnotami) systému pro obchodování s emisemi vedou k podstatnému snížení emisí skleníkových plynů.
(13) Investice do zařízení k odstraňování odpadů na skládkách. Tato výjimka se nevztahuje na investice týkající se:
i. zařízení na ukládání na skládku, která jsou doplňkovým prvkem průmyslového nebo těžebního investičního projektu a u nichž bylo prokázáno, že skládkování je jedinou reálnou možností, jak zacházet s průmyslovými nebo těžebními odpady vznikajícími při samotné činnosti;
ii. stávajících zařízení skládky, která mají zajistit využívání skládkového plynu a podporovat ukládání na skládkách a opakované zpracování těžebních odpadů.
(14) Investice do závodů na mechanicko-biologické zpracování (MBT). Toto vyloučení se nevztahuje na investice do modernizace stávajících zařízení MBT pro účely výroby energie z odpadů nebo recyklace tříděného odpadu, jako je kompostování a anaerobní digesce.
(15) Investice do spaloven pro zpracování odpadů. Tato výjimka se nevztahuje na investice týkající se:
i. zařízení určených výhradně ke zpracování nerecyklovatelného nebezpečného odpadu;
ii. stávajících zařízení za účelem zvýšení energetické účinnosti, zachycování výfukových plynů za účelem skladování nebo používání nebo získávání materiálů ze spalování zbytků spalování za předpokladu, že tyto investice nevedou ke zvýšení kapacity zpracování odpadu dotčeného zařízení.
Prováděcí partneři nadále nesou odpovědnost za to, že při provádění projektu budou dodržena kritéria při podpisu, a za sledování souladu finančních a investičních operací s kritérii pro vyloučení a za to, že v případě potřeby přijmou vhodná nápravná opatření.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1).
Odkaz bude aktualizován: Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. Dohoda je k dispozici na internetových stránkách: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=uriserv%3AOJ.C_.2013.373.01.0001.01.ENG&toc=OJ%3AC%3A2013%3A373%3ATOC
Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a změna nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).