Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MZHG0JG (SYN-ØØØJG-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D061869/04),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech(1), a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 30. dubna 2019 a nevedlo k vydání stanoviska, a na hlasování odvolacího výboru ze dne 5. června 2019, kdy opět nebylo vydáno stanovisko,

–  s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(2),

–  s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 17. října 2018, které bylo zveřejněno dne 14. listopadu 2018(3),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů (GMO)(4),

–  s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

A.  vzhledem k tomu, že dne 1. září 2016 podala společnost Syngenta Crop Protection NV/SA v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému orgánu Německa jménem společnosti Syngenta Crop Protection AG žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MZHG0JG, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh; vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahovala na uvedení dalších produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MZHG0JG (kukuřice MZHG0JG) nebo z ní sestávají, na trh pro jakákoli jiná použití než v potravinách a krmivech, s výjimkou pěstování;

B.  vzhledem k tomu, že dne 17. října 2018 přijal úřad EFSA k dotyčné žádosti kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 14. listopadu 2018(5);

C.  vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí, a požaduje, aby Komise při návrhu svého rozhodnutí zohlednila veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další opodstatněné faktory důležité pro danou záležitost;

D.  vzhledem k tomu, že kukuřice MZHG0JG je odolná vůči herbicidům na bázi glyfosátu, a také vůči herbicidům na bázi glufosinátu amonného(6);

E.  vzhledem k tomu, že členské státy během tříměsíčního období konzultací předložily úřadu EFSA řadu kritických připomínek(7); vzhledem k tomu, že nejzávažnější z nich se týkají toxikologického posouzení, srovnávací analýzy a posouzení rizik pro životní prostředí; vzhledem k tomu, že některé členské státy považovaly údaje o toxikologii za nedostatečné a nespolehlivé, zejména pokud jde o limity reziduí glyfosátu a glufosinátu; vzhledem k tomu, že jedna připomínka poukazuje na skutečnost, že srovnávací analýza odhalila rozdílná množství kyseliny ferulové – významné sloučeniny rostlinných buněčných stěn – u kukuřice MZHG0JG a referenčních odrůd, což může vést ke kumulaci herbicidů;

F.  vzhledem k tomu, že nezávislá studie(8)dospěla k závěru, že posouzení rizika ze strany úřadu EFSA není v současné podobě přijatelné, protože náležitě neposuzuje toxicitu, zejména pokud jde o možné kumulativní účinky dvou transgenů a doplňkových herbicidů a jejich metabolitů; vzhledem k tomu, že studie zpochybňuje spolehlivost údajů z 90denní krmné studie a dále dochází k závěru, že posouzení rizik pro životní prostředí úřadem EFSA není přijatelné, neboť nezohledňuje riziko šíření genového přenosu mezi kukuřicí MZH0JG a jejími divoce rostoucími příbuznými druhy v případě, že životaschopný rostlinný materiál z kukuřice MZHG0JG pronikne do životního prostředí;

Doplňkové herbicidy

G.  vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že pěstování geneticky modifikovaných plodin, které jsou odolné vůči herbicidům, vede k vyššímu používání herbicidů, a to z velké části kvůli výskytu plevele odolného vůči herbicidům(9); vzhledem k tomu, že je proto třeba očekávat, že kukuřice MZHG0JG bude vystavena jak vyšším, tak opakovaným dávkám glyfosátu a glufosinátu, což potenciálně povede k vyššímu množství reziduí ve sklizni;

H.  vzhledem k tomu, že podle posledního koordinovaného víceletého kontrolního programu Unie (pro roky 2020, 2021 a 2022) nejsou členské státy povinny měřit u dovážené kukuřice rezidua glufosinátu nebo glyfosátu(10); vzhledem k tomu, že nelze vyloučit, že kukuřice MZHG0JG nebo produkty získané z ní pro potraviny a krmiva překročí maximální limity reziduí (MLR) stanovené Unií, které byly zavedeny s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele;

I.  vzhledem k tomu, že glufosinát je klasifikován jako látka toxická pro reprodukci (1B), a splňuje proto kritéria pro vyloučení vymezená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009(11); vzhledem k tomu, že platnost schválení glufosinátu pro použití v Unii skončila dne 31. července 2018(12);

J.  vzhledem k tomu, že stále přetrvávají otázky ohledně karcinogenity glyfosátu; vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl v listopadu 2015 k závěru, že glyfosát pravděpodobně není karcinogenní; vzhledem k tomu, že v roce 2015 naopak Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny při Světové zdravotnické organizaci klasifikovala glyfosát jako pravděpodobný karcinogen pro člověka;

K.  vzhledem k tomu, že podle úřadu EFSA chybí u několika produktů rozkladu glyfosátu působících na geneticky modifikované rostliny, které jsou odolné vůči glyfosátu, toxikologické údaje potřebné pro posouzení rizika pro spotřebitele(13);

L.  vzhledem k tomu, že v případě geneticky modifikovaných rostlin může samotná genetická modifikace ovlivňovat způsob, jakým rostlina odbourává doplňkové herbicidy, a složení, a tedy i toxicitu produktů rozkladu (metabolitů); vzhledem k tomu, že podle úřadu EFSA je tomu tak i v případě, kdy je doplňkovým herbicidem glyfosát(14);

M.  vzhledem k tomu, že se má za to, že posouzení reziduí herbicidů a jejich metabolitů v geneticky modifikovaných rostlinách nespadá do působnosti vědecké komise EFSA pro geneticky modifikované organismy;

Nedemokratický postup

N.  vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 30. dubna 2019, nevedlo k vydání žádného stanoviska, což znamená, že povolení nepodpořila kvalifikovaná většina členských států; vzhledem k tomu, že odvolací výbor hlasoval dne 5. června 2019 a opět nebylo vydáno žádné stanovisko;

O.  vzhledem k tomu, že jak v důvodové zprávě ke svému legislativnímu návrhu předloženému dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, pokud jde o možnost členských států omezit či zakázat používání geneticky modifikovaných potravin a krmiv na svém území, tak v důvodové zprávě k legislativnímu návrhu předloženému dne 14. února 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, vyjádřila Komise politování nad tím, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost přijímala Komise rozhodnutí o povolení bez podpory stanovisek výborů členských států a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro tento postup jako celek, se stalo při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem; vzhledem k tomu, že předseda Komise tuto praxi při několika příležitostech odsoudil jako nedemokratickou(15);

P.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém osmém volebním období přijal řadu usnesení o námitkách proti uvádění potravin a krmiv vyrobených z GMO na trh (33 usnesení) a proti pěstování GMO v Unii (3 usnesení); vzhledem k tomu, že nebylo dosaženo kvalifikované většiny členských států ve prospěch povolení těchto GMO; vzhledem k tomu, že Komise i nadále povoluje geneticky modifikované organismy, a to bez ohledu na nedemokratičnost takového postupu, již sama uznává, nedostatečnou podporu ze strany členských států a námitky Parlamentu, přičemž nemá zákonnou povinnost takto činit;

1.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003;

2.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelný s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad, jež jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002(16), spočívá ve vytvoření základních ustanovení pro zajištění vysoké úrovně ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, zájmů v oblasti životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu;

3.  vyzývá Komisi, aby vzala svůj návrh prováděcího rozhodnutí zpět;

4.  připomíná svůj závazek pokročit v práci na návrhu Komise, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011; vyzývá Radu, aby co nejdříve pokročila v práci na tomto návrhu Komise;

5.  vyzývá Komisi, aby pozastavila všechna prováděcí rozhodnutí týkající se žádostí o povolení geneticky modifikovaných organismů do doby, než bude postup pro udělení povolení, který se ukázal jako nedostatečný, přepracován tak, aby byly odstraněny nedostatky stávajícího postupu;

6.  vyzývá Komisi, aby návrhy na povolení geneticky modifikovaných organismů stáhla, pokud Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat nevydá žádné stanovisko, ať už pro účely pěstování nebo použití jako potraviny nebo krmivo;

7.  vyzývá Komisi, aby nepovolovala žádné geneticky modifikované rostliny odolné vůči herbicidům, aniž by bylo provedeno plné posouzení reziduí z postřiku doplňkovými herbicidy, jejich metabolitů a komerčních přípravků používaných v zemích, kde se tyto rostliny pěstují;

8.  vyzývá Komisi, aby plně začlenila posouzení rizik spojených s používáním doplňkových herbicidů a s jejich rezidui do posouzení rizik geneticky modifikovaných rostlin odolných vůči herbicidům bez ohledu na to, zda je daná geneticky modifikovaná rostlina určena k pěstování v Unii, nebo má být do Unie dovážena jako potravina či krmivo;

9.  vyzývá Komisi, aby pro účely použití jako potraviny nebo krmiva nepovolila dovoz žádné rostliny, jež byla geneticky modifikována k odolnosti vůči herbicidu, který není povolen pro použití v Unii, v tomto případě glufosinátu;

10.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1. (2) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13. (3) Vědecké stanovisko k posouzení geneticky modifikované kukuřice MZHG0JG pro použití v potravinách a krmivech, dovoz a zpracování podle nařízení (ES) č. 1829/2003 (žádost EFSA‐GMO‐DE‐2016‐133), EFSA Journal, 14. listopad 2018, 16(11):5469, https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.2903/j.efsa.2018.5469 (4) Evropský parlament ve svém osmém volebním období přijal 36 usnesení o námitkách proti povolení GMO. (5) Vědecké stanovisko k posouzení geneticky modifikované kukuřice MZHG0JG pro použití v potravinách a krmivech, dovoz a zpracování podle nařízení (ES) č. 1829/2003 (žádost EFSA‐GMO‐DE‐2016‐133), EFSA Journal, 14. listopad 2018, 16(11):5469, https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.2903/j.efsa.2018.5469 (6) Stanovisko EFSA, s. 7-8. (7) Vyhledávání kukuřice MZHG0JG: EFSA-Q-2018-00810 na stránce http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/ListOfQuestionsNoLogin?2 (8) Připomínka institutu Testbiotech k posouzení geneticky modifikované kukuřice MZHG0JG pro použití v potravinách a krmivech, dovoz a zpracování podle nařízení (ES) č. 1829/2003 (žádost EFSA-GMO-DE-2016-133) společností Syngenta, https://www.testbiotech.org/sites/default/files/Testbiotech_Comment_Maize_MZHG0JG.pdf (9) Viz například Bonny, S., „Genetically Modified Herbicide-Tolerant Crops, Weeds, and Herbicides: Overview and Impact’, Environmental Management, leden 2016, 57(1), s. 31-48, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26296738 a Benbrook, C.M., ‘Impacts of genetically engineered crops on pesticide use in the U.S. – the first sixteen years’, Environmental Sciences Europe, 28. září 2012, Vol 24(1), https://enveurope.springeropen.com/articles/10.1186/2190-4715-24-24 (10) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/533 ze dne 28. března 2019 o koordinovaném víceletém kontrolním programu Unie pro roky 2020, 2021 a 2022 s cílem zajistit dodržování maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a vyhodnotit expozici spotřebitelů těmto reziduím pesticidů (Úř. věst. L 88, 29.3.2019, s. 28). (11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1). (12) https://ec.europa.eu/food/plant/pesticides/eu-pesticides-database/public/?event=activesubstance.detail&language=EN&selectedID=1436 (13) Závěr Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) o přezkumu posouzení rizik účinné látky glyfosát z hlediska jejího použití jako pesticidu, EFSA Journal, 12. listopadu 2015, 13(11), s. 3, https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/4302; (14) Přezkum úřadu EFSA týkající se stávajících maximálních limitů reziduí pro glyfosát v souladu s článkem 12 nařízení (ES) č. 396/2005, 17. května 2018, s. 12, https://www.efsa.europa.eu/fr/efsajournal/pub/5263 (15) Viz například úvodní prohlášení na plenárním zasedání Evropského parlamentu obsažené v politických pokynech pro novou Evropskou komisi (Štrasburk, 15. července 2014) nebo projev o stavu Unie v roce 2016 (Štrasburk, 14. září 2016). (16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).