Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2019/2111(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0016/2019

Předložené texty :

A9-0016/2019

Rozpravy :

PV 10/10/2019 - 3
CRE 10/10/2019 - 3

Hlasování :

PV 10/10/2019 - 8.12
CRE 10/10/2019 - 8.12
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P9_TA(2019)0033

Přijaté texty
PDF 193kWORD 63k
Čtvrtek, 10. října 2019 - Brusel
Politiky v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky v eurozóně
P9_TA(2019)0033A9-0016/2019

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o zaměstnanosti a sociálních politikách v eurozóně (2019/2111(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 3 a 5 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na články 9, 145, 148, 149, 151, 152, 153, 154, 155, 156, 158, 165, 166, 174 a 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí(1),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na hlavu IV (Solidarita) této listiny,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

–  s ohledem na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, zejména cíle 1, 3, 4, 5, 8, 10 a 13,

–  s ohledem na balíček týkající se investic v sociální oblasti, který předložila Komise v roce 2013,

–  s ohledem na zprávu pěti předsedů ze dne 22. června 2015(2) nazvanou „Dokončení evropské hospodářské a měnové unie“,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 14. května 2018 týkající se hospodářské politiky eurozóny(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. června 2019 nazvané „Prohloubení evropské hospodářské a měnové unie: zhodnocení čtyři roky po zprávě pěti předsedů – Příspěvek Evropské komise k eurosummitu dne 21. června 2019“ (COM(2019)0279),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. června 2019 s názvem „Evropský semestr 2019: doporučení pro jednotlivé země“ (COM(2019)0500),

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady ze dne 27. února 2019 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (COM(2019)0151), který předložila Komise, a na související postoj Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019(4),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. listopadu 2018 s názvem „Roční analýza růstu na rok 2019: Pro silnější Evropu tváří v tvář celosvětové nejistotě“ (COM(2018)0770),

–  s ohledem na společnou zprávu Komise a Rady o zaměstnanosti přijatou dne 15. března 2019,

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 21. listopadu 2018 pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny (COM(2018)0759),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 21. listopadu 2018 s názvem „Zpráva mechanismu varování 2019“ (COM(2018)0758),

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce(5),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. listopadu 2018 s názvem „Návrhy rozpočtových plánů na rok 2019: celkové posouzení“ (COM(2018)0807),

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady ze dne 22. listopadu 2017 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (COM(2017)0677), který předložila Komise, a na související postoj Evropského parlamentu ze dne 19. dubna 2018(6),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. dubna 2017 s názvem „Vytvoření evropského pilíře sociálních práv“ (COM(2017)0250),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. dubna 2017 s názvem „Iniciativa na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pracujících rodičů a pečujících osob“ (COM(2017)0252),

–  s ohledem na návrh Komise na doporučení Rady ze dne 13. března 2018 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně (COM(2018)0132),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. dubna 2011 nazvané „Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020“ (COM(2011)0173) a na následné zprávy o provádění a hodnocení,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU(7),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 26. dubna 2017 nazvaný „Hodnocení doporučení z roku 2013 s názvem Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“ (SWD(2017)0258),

–  s ohledem na strategický závazek Komise pro rovnost žen a mužů 2016–2019 a Evropský pakt pro rovnost žen a mužů 2011–2020 a na související závěry Rady ze dne 7. března 2011(8),

–  s ohledem na barcelonské cíle v oblasti péče o děti z roku 2002, tj. poskytovat do roku 2010 předškolní péči nejméně 90 % dětí ve věku od tří let do věku zahájení povinné školní docházky a nejméně 33 % dětí ve věku do tří let,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. října 2016 s názvem „Záruka pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí po třech letech“ (COM(2016)0646),

–  s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (COM(2016)0604), který předložila Komise dne 14. září 2016,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 s názvem „Posílení evropských investic ve prospěch zaměstnanosti a růstu: na cestě k druhé fázi Evropského fondu pro strategické investice a novému evropskému plánu vnějších investic“ (COM(2016)0581),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2016 s názvem „Nová agenda dovedností pro Evropu – Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti“ (COM(2016)0381),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2016 s názvem „Evropský program pro ekonomiku sdílení“ (COM(2016)0356),

–  s ohledem na balíček týkající se oběhového hospodářství (směrnice (EU) 2018/849(9), (EU) 2018/850(10), (EU) 2018/851(11) a (EU) 2018/852(12)),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2016 s názvem „Obnova investic v Evropě – zhodnocení investičního plánu pro Evropu“ (COM(2016)0359),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2016 o zahájení konzultace o evropském pilíři sociálních práv (COM(2016)0127) a na jeho přílohy,

–  s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 16. února 2012 s názvem „Agenda pro přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchody“ (COM(2012)0055),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 7. prosince 2015 týkající se podpory sociální ekonomiky jakožto jednoho z klíčových motorů hospodářského a sociálního vývoje v Evropě,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2019 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2019(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2018 o vzdělávání v digitálním věku: výzvy, příležitosti a ponaučení pro tvorbu politiky EU(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2018 o zaměstnanosti a sociálních politikách v eurozóně(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2018 o možnostech opětovného začlenění pracovníků, kteří se zotavují z úrazu a nemoci, do kvalitních zaměstnání(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. listopadu 2017 o boji proti nerovnostem jakožto nástroji k podpoře tvorby pracovních míst a růstu(17),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2017 o politikách zaměřených na zaručení minimálního příjmu jako nástroji boje proti chudobě(18),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2017 o nové agendě dovedností pro Evropu(19),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv(20),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o chudobě: z hlediska rovnosti žen a mužů(21),

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 2. února 2016 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje evropská platforma pro posílení spolupráce při řešení problematiky nehlášené práce(22),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o strategickém rámci EU pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci na období 2014–2020(23),

–  s ohledem na iniciativu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD a Evropské komise o „Stavu zdraví v EU“(24) a na související zprávu „Stručný pohled na zdraví obyvatel Evropy 2018”(25),

–  s ohledem na zprávu Komise s názvem „Zpráva o přiměřenosti důchodů 2018: současná a budoucí přiměřenost příjmů ve stáří v EU“, zveřejněnou dne 26. dubna 2018,

–  s ohledem na zprávu Komise o stárnutí obyvatelstva z roku 2018: ekonomické a rozpočtové důsledky pro členské státy EU (2016–2070), zveřejněnou dne 28. května 2018,

–  s ohledem na revidovanou Evropskou sociální chartu a turínský proces zahájený v roce 2014, jehož cílem je posílení smluvního systému Evropské sociální charty v Radě Evropy a v jejím vztahu k právu Evropské unie(26),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o snížení nerovnosti v oblasti zdraví v EU(27),

–  s ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením ze září 2015 k první zprávě Evropské unie pro výbor z června 2014,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (směrnice o rovném zacházení)(28)a článek 141 Smlouvy o založení Evropského společenství (1992), pokud jde o zásadu stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci,

–  s ohledem na strategický závazek Komise pro rovnost žen a mužů 2016–2019 a její závazek týkající se snížení rozdílu ve výši důchodů žen a mužů jakožto klíčové priority a s ohledem na Zprávu Komise o přiměřenosti důchodů z roku 2018,

–  s ohledem na strategii EU pro mládež na období 2019–2027, která vychází z rezoluce Rady ze dne 26. listopadu 2018, a s ohledem na cíl strategie Evropa 2020 o snížení počtu případů předčasného ukončování vzdělávání a odborné přípravy pod hranici 10 %,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 5/2017 z dubna 2017 s názvem: „Nezaměstnanost mladých lidí – vedla opatření EU ke změnám? Posouzení záruky pro mladé lidi a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí“,

–  s ohledem na zprávy o výhledu zaměstnanosti v zemích OECD na léta 2018 a 2019,

–  s ohledem na Evropský akt přístupnosti,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 9. dubna 2019 týkající se hospodářské politiky eurozóny (2019/C 136/01),

–  s ohledem na roční přezkum Komise týkající se zaměstnanosti a sociálního rozvoje v Evropě na rok 2019,

–  s ohledem na zprávu Komise z roku 2019 o chudobě pracujících,

–  s ohledem na doporučení Rady z roku 2018 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii(29),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A9-0016/2019),

A.  vzhledem k tomu, že se podmínky na trhu práce v EU nadále zlepšují, zejména díky dlouhému období příznivé mezinárodní hospodářské situace; vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti nadále rostla a v posledním čtvrtletí roku 2018, kdy bylo zaměstnáno 240,7 milionu lidí, dosáhla 73,5 %, což je nová rekordní výše; vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti v eurozóně vzrostla z 66,5 % v roce 2017 na 67,4 % v roce 2018; vzhledem k tomu, že mezi členskými státy, regiony a skupinami obyvatelstva existují v míře zaměstnanosti nadále velké rozdíly; vzhledem k tomu, že se tempo růstu míry zaměstnanosti zpomalilo, a vzhledem k tomu, že se očekává pokračování tohoto trendu; vzhledem k tomu, že bude-li tato dynamika pokračovat, míra zaměstnanosti v roce 2020 dosáhne 74,3 %;

B.  vzhledem k tomu, že dlouhodobé problémy, jako je stárnutí obyvatelstva, digitalizace a její dopady na práci, změna klimatu a neudržitelné využívání přírodních zdrojů, jsou i nadále naléhavé;

C.  vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti výrazně vzrostla u pracovníků starších 55 let; vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti pracovníků ve věku 55 až 64 let v eurozóně, která v roce 2018 činila 58,8 %, zůstává dosti podprůměrná; vzhledem k tomu, že nižší míru zaměstnanosti v této věkové kategorii mají zejména ženy (52,9 %); vzhledem k tomu, že demografická předpověď počítá s rostoucím počtem starších pracovníků; vzhledem k tomu, že demografická změna má dopad na systémy důchodového zabezpečení, zdravotnictví a dlouhodobé péče;

D.  vzhledem k tomu, že je zapotřebí účinná politika, která zahrne různé formy zaměstnanosti a bude dostatečně chránit pracovníky před zneužíváním, diskriminací a chudobou;

E.  vzhledem k tomu, že chudí pracující představují významný podíl pracujících osob; vzhledem k tomu, že v roce 2017 bylo 9,4 % zaměstnaných osob ohroženo chudobou a téměř 20.5 milionů pracovníků žilo v domácnostech ohrožených chudobou; vzhledem k tomu, že u některých kategorií obyvatelstva, jako jsou pracovníci na částečný úvazek, osoby samostatně výdělečně činné, dočasní zaměstnanci, mladí lidé, osoby s nižším vzděláním a jednočlenné domácnosti, je riziko chudoby podstatně vyšší a v některých případech se významně zvyšuje v posledních letech;

F.  vzhledem k tomu, že rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů v roce 2018 činil 11,6 procentního bodu a že se od roku 2013 téměř nezměnil; vzhledem k tomu, že v celé Evropské unii vydělávají ženy v průměru o 16 % méně než muži, ačkoli se tato situace výrazně liší v různých členských státech; vzhledem k tomu, že rozdíl ve výši důchodů žen a mužů u důchodců ve věku od 65 do 79 let v zemích EU-28 činí přibližně 37,2 %; vzhledem k tomu, že v celé EU stále přetrvává nerovné dělení pečovatelských povinností mezi ženy a muže;

G.  vzhledem k tomu, že primární odpovědnost za boj proti nezaměstnanosti mladých lidí nesou členské státy a že za tímto účelem musí vypracovat a uplatňovat regulační rámce pro trh práce, vzdělávací a školicí systémy a aktivní politiky pracovního trhu;

H.  vzhledem k tomu, že celkový počet odpracovaných hodin od roku 2013 neustále, i když pomalu, roste; vzhledem k tomu, že se nadále zvyšuje míra stálé zaměstnanosti na plný úvazek, zatímco se v roce 2018 snížil podíl zaměstnání na částečný úvazek; vzhledem k tomu, že podíl osob pracujících na částečný úvazek v EU vzrostl z 15 % v roce 2002 na 19 % v roce 2017; vzhledem k tomu, že v roce 2017 bylo v EU zaměstnání na částečný úvazek mnohem častější u žen (31 %) než u mužů (8 %); vzhledem k tomu, že počet pracovníků nedobrovolně pracujících na částečný úvazek je stále velmi vysoký a týká se o 1,3 milionu lidí více než v roce 2008; vzhledem k tomu, že podíl zaměstnanců v EU pracujících na částečný úvazek vzrostl z 11 % v roce 2002 na 13 % v roce 2017;

I.  vzhledem k tomu, že členské státy čelí strukturálním problémům na trhu práce, k nimž patří nízká účast a rozdíly mezi požadovanými a nabízenými dovednostmi a kvalifikací; vzhledem k tomu, že jsou stále více zapotřebí konkrétní opatření zaměřená na začleňování nebo opětovné začleňování neaktivních pracovníků v zájmu uspokojení poptávky trhu práce;

J.  vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti v červnu 2019 poklesla na 6,3 % v EU a na 7,5 % v eurozóně; vzhledem k tomu, že tato míra poklesla u všech věkových skupin, a to u mužů i u žen; vzhledem k tomu, že se tato míra nadále výrazně liší mezi jednotlivými členskými státy a vzhledem k tomu, že se od roku 2007 nadále zvětšuje rozptyl míry nezaměstnanosti na celostátních a nižších územních celcích; vzhledem k tomu, že nezaměstnanost mladých nadále zůstává nepřijatelně vysoká s hodnotou 14,2 % v dubnu 2019 (průměr 15,2 % v Evropské unii v roce 2018, průměr 16,9 % v eurozóně v roce 2018), ale je nižší, než byla předkrizová úroveň v roce 2008; vzhledem k tomu, že rozdíly mezi členskými státy jsou velmi výrazné; vzhledem k tomu, že v průměru každý druhý nezaměstnaný hledající práci je bez práce déle než 12 měsíců a že dlouhodobá nezaměstnanost ve výši 3,8 % zůstává vyšší než předkrizová úroveň 2,9 %; vzhledem k tomu, že nezaměstnanost zůstává zvláště vysoká u osob se zdravotním postižením;

K.  vzhledem k tomu, že podle údajů Eurostatu bylo v roce 2017 v EU-28 celkem 8,973 milionu podzaměstnaných pracovníků na částečný úvazek; vzhledem k tomu, že zde kromě toho bylo 8,127 milionu osob, které byly schopny práce, ale práci nehledaly, a dalších 2,289 milionu osob, které práci hledaly, ale nebyly schopny začít pracovat během krátké doby; vzhledem k tomu, že to znamená, že v roce 2017 bylo v EU-28 celkem 19,389 milionu osob v situaci podobné nezaměstnanosti, aniž by byly započítány do míry nezaměstnanosti, což je přibližně stejné množství jako počet osob, které byly považovány za nezaměstnané (18,776 milionu);

L.  vzhledem k tomu, že přetrvává horizontální i vertikální segmentace trhu práce a také chudoba pracujících a postihuje zvláště ženy, pracovníky s nízkou kvalifikací, mladé lidi, starší osoby, osoby se zdravotním postižením, národnostní, jazykové, etnické a sexuální menšiny a osoby přistěhovaleckého původu; vzhledem k tomu, že v roce 2016 míra zaměstnanosti osob se zdravotním postižením činila 48,1 %, a tudíž byla mnohem nižší než průměrná míra zaměstnanosti;

M.  vzhledem k tomu, že dlouhodobá nezaměstnanost neúměrně postihuje mladé lidi, rodiče samoživitele, neformální pečovatele, dlouhodobě nemocné osoby, osoby se zdravotním postižením nebo zdravotními problémy, migranty a osoby z etnických a náboženských menšin, kteří nadále čelí specifickým překážkám při získávání zaměstnání, jakož i diskriminaci ve všech fázích zaměstnání;

N.  vzhledem k tomu, že kvalitní zaměstnanost je významným faktorem v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení; vzhledem k tomu, že je třeba podchytit všechny členy společnosti, kteří jsou nejvíce vzdáleni od trhu práce a jimž hrozí riziko chudoby a sociálního vyloučení;

O.  vzhledem k tomu, že nadále stoupá počet volných pracovních míst a že nesoulad mezi poptávkou po práci a její nabídkou je stále závažným důvodem nezaměstnanosti v mnoha členských státech; vzhledem k tomu, že strukturální nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a nedostatek kvalifikovaných pracovníků se projevuje v mnoha odvětvích, například v odvětví cestovního ruchu, řemeslné výroby a informačních a komunikačních technologií, kde se očekává, že rozdíl mezi poptávkou a nabídkou odborníků v EU vzroste do roku 2020 na přibližně 500 000; vzhledem k tomu, že navzdory obavám týkajícím se stále většího nedostatku dovedností a chybějících dovedností zůstává přibližně 39 % zaměstnanců v EU na méně kvalitních pracovních místech;

P.  vzhledem k tomu, že podle odhadů Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) odpovídala v roce 2017 distribuce dovedností pracovní síly velkou měrou kvalifikačním požadavkům trhu práce a že nabídka práce předčila poptávku u všech typů kvalifikace, přičemž rozdíl byl zvlášť vysoký v případě profesí s nízkou a střední kvalifikací; vzhledem k tomu, že poptávka po kvalifikované pracovní síle se bude pravděpodobně nadále zvyšovat a že z nejnovějších prognóz střediska Cedefop vyplývá, že v letech 2017 až 2025 bude vytvořeno více než 13 milionů pracovních míst vyžadujících vysokou úroveň dosaženého vzdělání, zatímco počet pracovních míst s nízkou kvalifikací se sníží o téměř 6 milionů;

Q.  vzhledem k tomu, že prognózy střediska Cedefop ukazují na souběžný růst dovedností na straně poptávky i nabídky do roku 2025; vzhledem k tomu, že se však očekává, že nabídka dovedností poroste o trochu rychleji než poptávka po dovednostech, přičemž se například očekává, že se podíl pracovní síly, který má pouze základní nebo nižší střední vzdělání, sníží z 20,2 % v roce 2017 na 16,8 % v roce 2025; vzhledem k tomu, že se předpokládá, že podíl pracovních míst pro osoby s nízkou kvalifikací klesne z 18,4 % na 15,4 %, avšak tento paralelní vývoj nebrání možnému nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, například nadměrné kvalifikaci;

R.  vzhledem k tomu, že trh práce je značně roztříštěný a každý segment se vyznačuje svými zvláštnostmi;

S.  vzhledem k tomu, že více než jeden Evropan z pěti je ohrožen chudobou a sociálním vyloučením; vzhledem k tomu, že bylo dosaženo určitého pokroku při plnění cíle strategie Evropa 2020 v oblasti chudoby, a sice že počet chudých od roku 2008 poklesl o 5,6 milionu, ale k dosažení cíle snížit počet chudých do roku 2020 o nejméně 20 milionů zbývá ještě dlouhá cesta, neboť chudobou je stále ohroženo 113 milionů lidí; vzhledem k tomu, že vyšší mírou chudoby jsou postiženy zranitelné skupiny, jako jsou děti, rodiče samoživitelé, osoby se zdravotním postižením a osoby s chronickým fyzickým a duševním zdravotním stavem, přistěhovalci, Romové a příslušníci etnických menšin, dlouhodobě nezaměstnaní a bezdomovci; vzhledem k tomu, že v EU dochází k rychlému nárůstu chudoby pracujících (9,6 %) a že se rozšiřuje mezera chudoby a zvyšují nerovnosti; vzhledem k tomu, že významný dopad na snižování chudoby v mnoha členských státech mají sociální transfery (v roce 2017 to bylo v průměru o 32,4 %, a to bez zahrnutí důchodů); vzhledem k tomu, že tento dopad se od roku 2010 každým rokem snižuje (s výjimkou roku 2013) a že mezi členskými státy jsou značné rozdíly;

T.  vzhledem k tomu, že jednou ze základních společenských potřeb je všeobecný přístup ke kvalitnímu a dostupnému bydlení a zdravotní péči;

U.  vzhledem k tomu, že stále přetrvávají mezery v pokrytí systémy sociálního zabezpečení a v přístupu ke službám; vzhledem k tomu, že se objevily nové formy práce, včetně platforem a samostatné výdělečné činnosti; vzhledem k tomu, že sociální ochrana je tradičně zaměřena na zaměstnance se smlouvou na dobu neurčitou, a proto je třeba ji upravit; vzhledem k tomu, že obzvláště atypičtí pracovníci často nemají plný přístup k sociální ochraně a mnoho samostatně výdělečně činných osob nemá žádné nebo pouze omezené pokrytí; vzhledem k tomu, že přetrvává falešná samostatná výdělečná činnost, která způsobuje nepředvídatelnost, nejistotu ohledně zaměstnání a riziko a postihuje zejména zranitelné skupiny; vzhledem k tomu, že nedostatečný přístup k sociální ochraně brzdí dobré životní podmínky pracovní síly a fungování trhů práce;

V.  vzhledem k tomu, že je třeba dále zlepšit záruku EU pro mladé lidi v souladu s doporučeními Evropského účetního dvora s cílem poskytnout pomoc všem mladým lidem, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (tzv. „NEET“);

W.  vzhledem k tomu, že střední délka života se liší v závislosti na socioekonomickém postavení; vzhledem k tomu, že tyto rozdíly do značné míry odrážejí odlišnou expozici rizikovým faktorům (a to i v práci), a že u domácností s nízkými příjmy je větší pravděpodobnost, že budou vykazovat nenaplněné potřeby v oblasti zdraví než domácnosti s vysokými příjmy; vzhledem k tomu, že je proto důležité dále podporovat a zohledňovat zdravotní faktory v politice zaměstnanosti a v sociální politice;

X.  vzhledem k tomu, že meziúrovně kolektivního vyjednávání vedou podle všeho ke komprimovanější struktuře mezd; vzhledem k tomu, že oslabování kolektivního vyjednávání v několika členských státech se časově shoduje s nárůstem nízkých mezd (pracovníci pobírající odměnu nižší než dvě třetiny mediánové mzdy);

Y.  vzhledem k tomu, že pro kvalitu života jednotlivců je zásadní dobré duševní zdraví; vzhledem k tomu, že v roce 2016 se minimálně každý šestý člověk v členských státech EU potýkal s duševním problémem; vzhledem k tomu, že v případě lidí, kteří trpí chronickými depresemi, je ve všech členských státech EU výrazně menší pravděpodobnost, že budou pracovat;

Z.  vzhledem k tomu, že celkové náklady na léčbu duševních onemocnění v celé EU se odhadují na více než 600 miliard EUR nebo více než 4 % DPH;

AA.  vzhledem k tomu, že v roce 2017 hrubý disponibilní příjem domácností na hlavu v eurozóně přesáhl předkrizovou úroveň z roku 2008, ačkoli tomu tak nebylo v případě osmi členských států nebo v mnoha regionech); vzhledem k tomu, že celkové příjmy domácností rostly pomaleji než HDP, což dokazuje, že zisky plynoucí z oživení se dostaly k domácnostem pouze do určité míry, a naznačuje, že nedávný růst není inkluzivní; vzhledem k tomu, že průměrné mzdy v reálných hodnotách v mnoha členských státech stále zaostávají za úrovněmi před krizí a jejich růst zůstal v roce 2017 pod úrovní růstu produktivity; vzhledem k tomu, že příjmová nerovnost často souvisí s nerovným přístupem ke vzdělání, odbornému vzdělávání a sociální ochraně;

AB.  vzhledem k tomu, že podle průzkumu Eurobarometru z roku 2018 jsou občané EU osobně nejvíce znepokojeni socioekonomickou situací a otázkami týkajícími se životního prostředí;

AC.  vzhledem k tomu, že celosvětový vývoj, jako je digitalizace a environmentální transformace, svědčí o naléhavosti společného přístupu EU; vzhledem k tomu, že tyto globální výzvy ovlivňují regiony a území různými způsoby; vzhledem k tomu, že pro inkluzivní přechod je zásadní sociální dialog, sociální partneři a občanská společnost; vzhledem k tomu, že zapojení sociálních partnerů do tvorby politiky je v mnoha členských státech stále nízké;

AD.  vzhledem k tomu, že hospodářská odvětví, která produkují téměř 90 % celkových emisí CO2, zaměstnávají přibližně 25 % pracovní síly v EU; vzhledem k tomu, že rekvalifikace této pracovní síly je důležitou součástí přechodu k udržitelnému hospodářství;

AE.  vzhledem k tomu, že ambiciózní politiky v oblasti klimatu vytvářejí pracovní místa a růst a mají pozitivní vliv na dobré životní podmínky; vzhledem k tomu, že podle prognóz vznikne v EU do roku 2030 v důsledku plného provádění Pařížské dohody vedle očekávaných 12 milionů nových pracovních míst ještě dalších 1,2 milionu pracovních míst;

AF.  vzhledem k tomu, že v plném rozsahu bylo provedeno pouze 9 % doporučení pro jednotlivé země na období 2011–2018, přičemž významného pokroku bylo dosaženo u 17 % doporučení, určitého pokroku u 44 %, pouze omezeného pokroku u 25 % a žádný pokrok nebyl zaznamenán u 5 % doporučení;

AG.  vzhledem k tomu, že v roce 2019 vydala Komise pro 15 členských zemí doporučení, jak zlepšit účinnost, dostupnost a udržitelnost zdravotní péče;

AH.  vzhledem k tomu, že průměrné náklady na bydlení a nadměrná finanční zátěž se v EU snížily, avšak nedostatek vhodného a cenově dostupného bydlení představuje stále v mnoha členských státech zhoršující se problém; vzhledem k tomu, že v roce 2017 vydal každý desátý Evropan na náklady spojené s bydlením nejméně 40 % příjmů domácnosti;

AI.  vzhledem k tomu, že dobře fungující sociální dialog je klíčovým prvkem evropského sociálně tržního hospodářství, které posiluje sociální soudržnost a omezuje konflikty ve společnosti ke společnému prospěchu pracovníků, zaměstnavatelů a vlád; vzhledem k tomu, že sociální dialog a kolektivní vyjednávání jsou zásadní pro koncipování a provádění politik, které mohou zlepšit pracovní podmínky a podmínky zaměstnání;

AJ.  vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti zásadním způsobem přispívají k poskytování služeb v oblasti začleňování a zastupují širokou škálu názorů při tvorbě politik;

1.  konstatuje, že i když jsou současné hospodářské podmínky v EU příznivé a celková zaměstnanost se stabilně zvyšuje, je i nadále velmi důležité neprodleně řešit nezaměstnanost mladých lidí a problémy, s nimiž se potýkají mladí lidé, kteří nejsou zaměstnaní, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, a je naléhavě nezbytné zlepšení v oblastech, jako je dlouhodobá nezaměstnanost, segmentace trhu práce a nerovnosti, začleňování zranitelných skupin, chudoba pracujících a produktivita, zejména v souvislosti s možným celosvětovým hospodářským zpomalením nebo recesí; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že na úrovni Unie nedosahuje růst reálných mezd výše, kterou by bylo možné očekávat vzhledem k pozitivnímu vývoji na trhu práce a k hospodářské výkonnosti; vyzývá Komisi, aby předložila evropský návrh systému zajištění pro případ nezaměstnanosti s cílem chránit občany a snížit tlak na veřejné finance při vnějších otřesech;

2.  bere na vědomí doporučení Komise pro jednotlivé země na rok 2019 a vítá výraznější zaměření na investice; konstatuje, že nebyla provedena přibližně jedna třetina doporučení pro jednotlivé země vydaných do roku 2018; konstatuje, že bylo dosaženo významného pokroku, pokud jde o provedení doporučení pro jednotlivé země týkající se právních předpisů, jimiž se řídí pracovní vztahy a ochrana zaměstnanosti; vyslovuje však politování nad tím, že provádění doporučení pro jednotlivé země v oblasti zdravotní a dlouhodobé péče je obzvláště pomalé a pokrok, pokud jde o doporučení pro jednotlivé země za rok 2018, je menší než výkonnost v předchozích letech, a naléhavě vyzývá Komisi, aby vyvinula nezbytný tlak na členské státy bez ohledu na jejich členství v eurozóně, aby doporučení prováděly; je přesvědčen, že provádění reforem orientovaných na budoucnost je zásadní pro posílení růstového potenciálu ekonomik EU, podporu sociálního začlenění a zlepšení sociálních práv a blahobytu všech obyvatel Unie;

3.  žádá členské státy, aby se řídily doporučeními k přesunu daňového zatížení z práce na jiné faktory, které jsou méně škodlivé pro udržitelný růst;

4.  konstatuje, že značné rozdíly v zaměstnanosti přetrvávají mezi jednotlivými zeměmi, regiony a skupinami obyvatelstva, což vede ke vzniku zemí, regionů a skupin obyvatelstva, jejichž hlavní, či dokonce jedinou konkurenční výhodou na trhu práce EU je nízký příjem či nedůstojné pracovní podmínky; zdůrazňuje, že by členské státy a Komise měly zajistit provádění konkrétních politik zaměstnanosti s cílem řešit omezení a obtíže regionů, které jsou znevýhodněny demografickými podmínkami, jako jsou vylidněné nebo řídce osídlené regiony, se zvláštním zaměřením na odvětví zemědělství, aby se podpořila jeho schopnost vytvářet pracovní místa a přidanou hodnotu ve venkovských oblastech; považuje za nezbytné zvyšovat míru zaměstnanosti a příjmu a prosazovat tvorbu důstojných pracovních míst, aby bylo dosaženo cíle strategie Evropa 2020, jímž je míra zaměstnanosti ve výši alespoň 75 %;

5.  vyjadřuje politování nad skutečností, že v mnoha členských státech nedosahuje dosud hrubý disponibilní příjem domácností na hlavu úrovně před propuknutím krize v roce 2008; naléhavě žádá členské státy, aby vyvinuly větší úsilí o snížení nerovností;

6.  zdůrazňuje, že je nezbytná dobře vypracovaná politika trhu práce a reformy, které vytvoří kvalitní zaměstnanost prostřednictvím přijetím opatření, jež zajistí minimální mzdu a spravedlivou odměnu, ochrání a podpoří zdraví a dobré životní podmínky zaměstnanců, upřednostní opětovné začlenění nezaměstnaných, podpoří rovné příležitosti a rovné zacházení a práva pracovníků, včetně těch ve veřejném sektoru, usnadní rovný přístup na trh práce, sociální ochranu pro všechny a mobilitu pracovních sil, zohlední venkovské a izolované regiony a vyřeší nerovnosti a genderové nevyváženosti;

7.  s velkým znepokojením bere na vědomí vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí v řadě členských států a zranitelnost mladých, nově zaměstnaných pracovníků; vyzývá členské státy a Komisi, aby k boji proti nezaměstnanosti mladých lidí přistupovaly jako k záležitosti, kterou je třeba řešit prioritně, a aby plně využívaly finančních nástrojů, jako je záruka pro mladé lidi, programů EU, jako je Erasmus+, a individuálně uzpůsobených opatření k boji proti nezaměstnanosti mladých lidí a podpoře jejich zaměstnatelnosti; hluboce lituje skutečnosti, že mnoho Evropanů pracuje na částečný úvazek nedobrovolně; konstatuje, že to má nepříznivé dopady na jejich sociální ochranu;

8.  konstatuje, že nadále narůstá podíl žen na trhu práce, ale je znepokojen skutečností, že genderové rozdíly, pokud jde o zaměstnanost, se od roku 2013 téměř nesnížily a že genderové nerovnosti, pokud jde o zaměstnanost a mzdu, jsou nadále vysoké; se znepokojením konstatuje, že ženy jsou nadměrně zastoupeny v odvětvích s nižšími výdělky a častěji zastávají pozice, pro něž jsou nadměrně kvalifikovány; konstatuje, že opatření pro řešení rozdílů v odměňování žen a mužů přijalo jen několik málo členských států; naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby zvýšily své úsilí s cílem snížit rozdíly v odměňování žen a mužů a rozdíly ve výši důchodů žen a mužů a omezit faktory odrazující od práce; vyzývá Komisi, aby navrhla směrnici o transparentnosti platů s cílem rychle odstranit rozdíly v odměňování žen a mužů;

9.  hluboce lituje toho, že barcelonský cíl zajištění dostupnosti zařízení péče o děti pro 90 % dětí ve věku od tří let do věku povinné školní docházky nebude splněn; naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby zvýšily své úsilí s cílem zlepšit rovnováhu pracovního a soukromého života a zajistit přístup k zařízením dostupné péče o děti, rané péče o děti a dlouhodobé péče; vyzývá členské státy, aby zlepšily odbornou přípravu a pracovní podmínky v těchto službách (včetně zdravotnických služeb); vyzývá členské státy, aby rychle a v plné míře provedly nedávno přijatou směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a aby podpořily muže v tom, aby zůstávali na placené rodičovské dovolené;

10.  bere na vědomí doporučení pro jednotlivé země zaměřená na vytvoření otevřeného, konkurenceschopného a dynamického jednotného trhu, který je klíčový pro podporu produktivity, usnadnění růstu a poskytování pracovních příležitostí; zdůrazňuje v této souvislosti význam spravedlivého rozdělení nárůstu prosperity; vyzývá Komisi a členské státy, aby podnítily produktivitu reformami, které odstraní nadměrnou regulaci; zdůrazňuje skutečnost, že investice do bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nejen zlepšují kvalitu pracovních míst a životní podmínky pracovníků, ale mají rovněž pozitivní vliv na produktivitu a konkurenceschopnost evropského hospodářství;

11.  poukazuje na to, že je třeba bojovat proti diskriminaci na základě věku na trzích práce, například překlenutím propasti mezi mladými a staršími generacemi, zvyšováním povědomí o směrnici o rovnosti v zaměstnání(30), a to i ve veřejném sektoru, zajištěním přístupu k příležitostem celoživotního vzdělávání prostřednictvím uzpůsobených kurzů a odborné přípravy, bojem proti rozdílům ve výši důchodů a podporou programů mobility a výměny dovedností mezi staršími obyvateli EU; konstatuje, že u starších pracovníků a pracovníků s nízkou kvalifikací je mnohem méně pravděpodobné, že se budou účastnit programů celoživotního učení; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily své úsilí o zvrácení tohoto trendu; domnívá se, že je třeba věnovat větší pozornost starším pracovníkům a politikám, na jejichž základě se zvýší podpora a občané budou moci být celoživotně aktivní, zejména zaměřením se na pracovníky starší 50 let;

12.  zdůrazňuje, že je nezbytné bojovat proti diskriminaci etnických skupin na trhu práce a proti etnickým rozdílům v odměňování a důchodech; vyzývá Komisi, aby vypracovala dlouhodobou strategii plánování pro začlenění etnických menšin na trh práce, s cílem zmírnit riziko jejich vyloučení; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily úsilí v boji proti diskriminaci na základě etnického původu, příslušnosti k národnostní menšině či menšinového jazyka zvyšováním povědomí, prováděním strategií na podporu rozmanitosti a sběrem a analýzou spolehlivých roztříděných údajů o diskriminaci;

13.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily úsilí o intenzivnější začlenění skupin, které jsou nejvíce vzdálené od trhu práce, jako jsou rodiče samoživitelé, neformální pečovatelé, dlouhodobě nemocné osoby, osoby se zdravotním postižením, zdravotními problémy nebo komplikovanými chronickými onemocněními, migranti a uprchlíci a osoby z etnických nebo náboženských menšin, do trhu práce a o jejich užší začlenění do společnosti;

14.  vítá pokrok, kterého bylo dosaženo v rámci Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 a konkrétně směrnice (EU) 2019/882 o požadavcích na přístupnost(31); nicméně zdůrazňuje, že je třeba učinit více; hluboce lituje toho, že lidé se zdravotním postižením jsou v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a sociálního začleňování neustále znevýhodňováni; vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci zaměstnaneckých, vzdělávacích a sociálních politik nadále rozvíjely konkrétní opatření s cílem zajistit účinné začleňování osob se zdravotním postižením, dlouhodobými nemocemi a chronickými onemocněními, včetně osob s poruchami duševního zdraví a psychosociálním postižením; vyzývá Komisi a členské státy, aby šly nad rámec podpůrných opatření a vytvořily více pobídek pro zaměstnanost, lepší přístupnost přiměřené uspořádání(32), mimo jiné tím, že budou plně využívat příležitostí, které nabízí digitalizace v oblasti hospodářství a sociálního začleňování;

15.  bere na vědomí nárůst nových forem zaměstnání, včetně transformace, k níž došlo v důsledku digitalizace a automatizace; zdůrazňuje, že tyto trendy současně přinášejí výhody i výzvy; zdůrazňuje význam politik celoživotního vzdělávání, které pracovníkům umožní připravit se na změny trhu práce; podtrhuje význam sociálního dialogu, zejména při rozvoji dalších strategií pro řešení těchto výzev; konstatuje, že tato transformace může vést k případům netypického a nejistého zaměstnání; bere se znepokojením na vědomí nedostatečnost systémů sociální ochrany a chybějící přístup k nim pro atypické pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné, včetně placené dovolené a placených svátků; zdůrazňuje, že přetrvávajícím problémem, který je třeba řešit, je nepravá samostatná výdělečná činnost; vyzývá členské státy, aby přijaly opatření k řešení těchto otázek, zejména v návaznosti na doporučení Rady ze dne 6. prosince 2018 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně; vítá toto doporučení jako první krok, ale zdůrazňuje, že je třeba učinit více pro zajištění přístupu k sociální ochraně pro všechny;

16.  konstatuje, že podíl práce pro on-line platformy v EU za poslední dva roky vzrostl o více než 25 % až na 5 milionů pracovníků a že třetina všech transakcí v rámci platforem je prováděna přeshraničně; poukazuje na to, že pracovníci platforem často nejsou pokryti systémy sociálního zabezpečení; zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise a členské státy shromažďovaly lepší a harmonizovanější údaje o počtu pracovníků platforem a o jejich zaměstnaneckém statutu, náplni práce a příjmech; požaduje koordinovanou iniciativu EU s cílem zajistit, aby pracovníci platforem měli přístup k sociální ochraně a měli zaručena všechna sociální a pracovní práva bez ohledu na jejich zaměstnanecký status, a rozšířit působnost kolektivních smluv na pracovníky platforem;

17.  zdůrazňuje, že nové komunikační technologie a pružnost organizace práce vedou často k delší pracovní době a situacím, kdy práce zasahuje do osobního života a volného času; poukazuje především na to, že je třeba prosazovat právo na digitální odpojení a zabývat se pojetím časové chudoby a samostatným rozhodováním o pracovní době;

18.  zdůrazňuje, že je nezbytná transformace vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy s cílem plně využívat příležitostí, které poskytují digitalizace a „zelenější“ ekonomika, a s cílem rozvíjet dovednosti a kompetence, včetně „měkkých“ dovedností, které umožní čelit stávajícím i budoucím hospodářským, sociálním a ekologickým výzvám; domnívá se, že nedostatek kvalifikovaných pracovníků a nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi mohou představovat hlavní investiční překážky; zdůrazňuje, že k získání odpovídajících dovedností je nezbytné zlepšit kvalitu, dosažitelnost, inkluzivnost, cenovou dostupnost a přístupnost vzdělání a odborného vzdělávání a přípravy a zlepšit vzájemné uznávání kvalifikací; zdůrazňuje, že je důležité podnítit podniky ke zvýšení investic do odborné přípravy; zdůrazňuje, že investice do vzdělávání je klíčovým nástrojem k zajištění sociální soudržnosti; zdůrazňuje, že je třeba zabývat se problematikou osob předčasně odcházejících ze vzdělávání; vyzývá členské státy, aby uplatňovaly dvojí strategii spočívající v zajištění inkluzivnosti všeobecného vzdělávání a poskytování cílených programů nejzranitelnějším skupinám občanů; vyzývá členské státy, aby posílily a podnítily investice do zvyšování kvalifikace a rekvalifikace a do komplexní odborné přípravy vštěpující digitální, profesní a podnikatelské dovednosti a měly na zřeteli posun k digitální ekonomice a k zelenější ekonomice, ale i poptávku po odbornících v technických oborech v mnoha zemích a regionech; zdůrazňuje, že příznivé pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání jsou zásadním nástrojem k přilákání kvalifikovaných pracovníků;

19.  souhlasí s Komisí, že je třeba se včas zabývat digitalizací, že EU musí jako celek urychlit tento proces a že je třeba lépe sladit politiky Unie, členských států a jednotlivých regionů, sdílet veřejné a soukromé zdroje s cílem zvýšit investice a zajistit větší součinnost v digitální ekonomice a společnosti; zdůrazňuje, že je třeba zajistit účinnou a spravedlivou digitální transformaci služeb, při níž by neměl být nikdo opomenut; zdůrazňuje, že programy digitální gramotnosti by se měly zabývat otázkou ochrany soukromí a ochrany údajů;

20.  domnívá se, že výzvy, které přináší změna klimatu a přechod k zelenější ekonomice, vyžadují rozhodující podporu s cílem pomoci společnosti, pracovníkům a podnikům, aby se vypořádali s těmito klíčovými transformacemi, zvláště v nejvíce zasažených regionech, a to zlepšením obdobné přípravy a vzdělávání s cílem přizpůsobit dovednosti a vytvořit nová pracovní místa v odvětví životního prostředí a v digitálním odvětví; žádá, aby pozornost byla věnována zejména nejzranitelnějším skupinám společnosti, včetně lidí ohrožených chudobou nebo extrémní hmotnou nouzí;

21.  zdůrazňuje, že lepší využívání a rozvíjení dovedností přispívají k vytváření přidané hodnoty a konkurenceschopnosti a měly by být středem zájmu politik EU zaměřených na podporu hospodářského růstu prostřednictvím investic do dovedností; poukazuje na to, že ačkoli jsou dovednosti nezbytnou podmínkou pro růst, nejsou samy o sobě dostačující; žádá proto, aby kromě investic do formálního vzdělávání a odborné přípravy byla přijata doplňková opatření s cílem vytvořit a navrhnout kvalitní pracovní místa, která umožní pracovníkům zúročit své dovednosti.

22.  je znepokojen tím, že trvale vysoký počet Evropanů nemá základní dovednosti v oblasti gramotnosti a zvládání početních úkonů, ačkoli jsou základním předpokladem pro aktivní účast ve společnosti a trhu práce; vyzývá členské státy, aby přijaly důrazná opatření ke zvýšení možností odborné přípravy v oblasti základních dovedností, zejména pro skupiny na okraji společnosti; zdůrazňuje význam spolehlivých mechanismů pro validaci neformálního a informálního učení s cílem zaručit co nejširší uznávání dovedností a schopností a podpořit pružnost mezi různými směry vzdělávání a odborné přípravy;

23.  vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytovaly pobídky a zachovaly technickou pomoc, které zvýší příležitosti k podpoře důstojné práce mladých lidí prostřednictvím programů zaměstnanosti a podpoře pro mladé podnikatele prostřednictvím rámce EntreComp, vysoce kvalitních programů učňovské přípravy, jazykové přípravy a profesní přípravy, a to také v rámci školních osnov v členských státech v úzké spolupráci s podnikatelskou a výzkumnou komunitou a s dalšími zúčastněnými stranami;

24.  vyzývá členské státy, aby posílily a modernizovaly veřejné služby zaměstnanosti na všech územních úrovních prostřednictvím průběžné odborné přípravy provozovatelů, začlenění vysoce specializovaných poradců a lektorů a provádění cílených politik pro každou kategorii trhu práce;

25.  zdůrazňuje, že by sociální a hospodářské cíle Unie měly mít stejnou prioritu a zajištěné finanční zdroje v příštím rozpočtu a že proces evropského semestru by měl být posílen tak, aby zahrnoval celý sociální rozměr, včetně příslušných orgánů EU a členských států, které se zabývají sociální politikou; naléhavě vyzývá Evropskou komisi, aby pro členy eurozóny posílila doporučení pro jednotlivé země vytvořením „maticového“ rámce, v němž budou sociální politiky související s evropským pilířem sociálních práv, jako je inkluzivní přístup ke vzdělávání a zdravotní péči, výživa, zaměstnanost, bydlení a zachování sociálních práv, analyzovány podle sociálních segmentů, jako jsou děti, mládež, senioři, menšiny, migranti, osoby se zdravotním postižením, čímž se vytvoří mnohem přesnější obraz o hospodářském a sociálním zdraví členských států, a přezkoumá se tak případné rozšíření této nové složky doporučení pro jednotlivé země na členy mimo eurozónu; poukazuje, že by doporučení pro jednotlivé země měla být sladěna s hospodářskými, sociálními a environmentálními cíli EU a že by doporučení pro jednotlivé země neměla být navzájem v rozporu, ale měla by se naopak vzájemně posilovat; vyzývá Komisi a členské státy, aby vymezily evropskou strategii udržitelnosti, díky níž bude možné řešit sociální, hospodářské a klimatické výzvy; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily sociální práva navrhováním právních předpisů včetně případných finančních nástrojů, na základě přezkumů, a aby naplňovaly evropský pilíř sociálních práv v rámci svých příslušných kompetencí stanovených ve Smlouvách;

26.  považuje za zásadní definovat a finalizovat sociální rozměr Evropské unie; za tímto účelem je přesvědčen, že je nezbytné plně zajistit práva na důstojné životní podmínky, vhodné bydlení, účinný a dostupný systém zdravotní péče a dlouhodobou péči;

27.  zdůrazňuje, že dobře fungující sociální dialog je klíčovým nástrojem při utváření pracovních podmínek, který zahrnuje řadu různých aktérů na různých úrovních, a vyvažuje zájmy pracovníků a zaměstnavatelů a přispívá jak k hospodářské konkurenceschopnosti, tak k sociální soudržnosti; vyzývá členské státy, aby dále posilovaly sociální dialog v celé Evropě s cílem vyvážit průmyslové vztahy a v případě potřeby posílit možnosti kolektivního vyjednávání;

28.  vyjadřuje politování nad tím, že chudoba stále zůstává nepřijatelně vysoká; zdůrazňuje, že v době ekonomického zpomalení existuje vyšší riziko chudoby; zdůrazňuje, že ačkoli počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v Evropské unii v roce 2017 nadále klesal, bylo v roce 2017 ohroženo těmito jevy přibližně 113 milionů osob v EU a 74 milionů osob v eurozóně; vyjadřuje politování nad tím, že cíl snížení chudoby stanovený ve strategii Evropa 2020 nebude pravděpodobně splněn; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby učinily nezbytné kroky s cílem zmírnit chudobu včetně chudoby pracujících, jakož i chudoby mezi zranitelnými skupinami; zdůrazňuje, že je třeba vymýtit dětskou chudobu, a vyzývá Komisi, aby navrhla právní předpisy pro provádění evropské záruky pro děti; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly strategii zaměřenou na boj proti chudobě založenou na integrovaném aktivním začleňování, která by kombinovala uplatňování základních sociálních práv, vysoce kvalitních služeb a pracovních míst se mzdami na základě spravedlivé životní úrovně; vyzývá členské státy, aby rozvíjely kroky a strategie v souladu s evropským pilířem sociálních práv a řešily tak sociální potřeby těch, pro něž je trh práce nedostupný;

29.  zdůrazňuje, že vytváření důstojných pracovních míst, přístup k přiměřené sociální ochraně bez ohledu na pracovní vztah nebo typ smlouvy, růst mezd a vysoce kvalitní systémy veřejných služeb, včetně systémů vzdělávání s dostatečnými zdroji a dostupné nabídky celoživotního učení, mají významný dopad na snižování nerovností, rizika chudoby a sociálního vyloučení a zlepšování lidského zdraví a pohody; vítá významný dopad sociálních transferů na snižování chudoby; vyjadřuje však politování nad tím, že to není zohledněno ve vnitrostátních politikách všech členských států; zdůrazňuje význam transparentního hodnocení strategie Evropa 2020, zejména v oblasti snižování chudoby, a rozvoj sociální a udržitelné strategie pro období po roce 2020, která upřednostňuje vymýcení chudoby a podporuje provádění evropského pilíře sociálních práv a cílů udržitelného rozvoje prostřednictvím procesů smysluplného dialogu na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni s občanskou společností a lidmi, kteří mají přímé zkušenosti s chudobou;

30.  konstatuje, že v roce 2017 bylo 9,4 % všech zaměstnaných osob v EU ohroženo chudobou a že se chudoba v důsledku nedostatečného odměňování v zaměstnání v mnoha členských státech zvyšuje; zdůrazňuje, že chudoba pracujících je základním znakem nespravedlnosti a je přesvědčen, že je nezbytné zvýšit kupní sílu pracovníků, posílit kolektivní vyjednávání a definovat silný a harmonizovaný systém práv a ochrany pro všechny formy práce; naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly rozhodná opatření s cílem zajistit, aby si lidé a jejich rodiny mohli ze svých mezd dovolit důstojný život; vyzývá Komisi, aby předložila právní nástroj zajišťující, aby každý pracovník v Unii dostával spravedlivou minimální mzdu, jež může být stanovena v souladu s národními tradicemi nebo prostřednictvím kolektivních dohod nebo právních ustanovení;

31.  domnívá se, že rozšiřování dočasných nebo nejistých pracovních míst může mít nebezpečné účinky, pokud jde o přiměřenost důchodů, zejména pro mladé generace, v průběhu jejichž kariéry dochází často k jejímu přerušení, čímž dochází i k přerušení placení příspěvků sociálního zabezpečení, a narušení stability systémů sociálního zabezpečení;

32.  bere na vědomí znepokojivý vývoj přetíženého trhu s bydlením v několika členských státech a jeho neblahý dopad zejména na osoby s nízkými příjmy a v některých regionech; vyzývá členské státy, aby zvýšily úsilí v návaznosti na doporučení Komise (omezení nedostatků v nabídce, odstranit zkreslování a omezit nesrovnalosti způsobené daňovým systémem) a přijmout opatření v souladu s doporučením č. 19 evropského pilíře sociálních práv;

33.  vyzývá Komisi a členské státy, aby lépe využívaly evropského semestru ke sledování a podpoře pokroku v oblasti dostupnosti bydlení a bezdomovectví; vyzývá Komisi, aby v zájmu účinné koordinace politiky členských států navrhla vytvoření Evropského rámce sociálního a dostupného bydlení;

34.  podotýká, že sociální a zdravotní služby mají v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení zásadní význam; se znepokojením konstatuje, že většina členských států obdržela doporučení pro jednotlivé země s cílem zlepšit účinnost, dostupnost a udržitelnost svých systémů veřejné zdravotní péče; vyzývá členské státy, aby zvýšily úsilí o zajištění přístupnosti, dosažitelnosti, cenové dostupnosti, kvality a nákladové efektivnosti svých systémů zdravotní péče; zdůrazňuje význam prevence a zdravotní osvětové kampaně zaměřených zejména na mladé lidi ze znevýhodněných skupin obyvatel; vyzývá členské státy, aby v rámci své politiky v oblasti zdraví investovaly do prevence; vyzývá k aktivnímu provádění kampaní na podporu zdraví pro fyzické i duševní zdraví; připomíná, že je třeba usnadnit opětovné zapojení osob v produktivním věku, které se zotavují po nemoci, na trh práce; vyzývá členské státy, aby investovaly do služeb v oblasti péče po celý životní cyklus, aby i nadále sledovaly cíl, jímž je splnění barcelonských cílů z roku 2002 v oblasti péče o děti, a aby rozvíjely cíle v oblasti péče o seniory a závislé osoby;

35.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly konkrétní opatření navazující na Evropský akční rámec pro duševní zdraví a pohodu a Kompas EU pro akce týkající se duševního zdraví a pohody; domnívá se, že tato opatření by měla zahrnovat opatření na podporu duševního zdraví a prevenci a být v souladu s dalšími politickými nástroji s cílem omezit základní sociální determinanty duševního zdraví;

36.  zdůrazňuje, že je důležité úzce monitorovat a v případě potřeby revidovat prostředky Unie s cílem zajistit účinné financování v souladu s cíli EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby ve vztahu k prostředkům EU bojovaly proti jejich zneužívání, podvodům a korupci,

37.  zdůrazňuje, že je důležité dodržovat doporučení auditorů EU;

38.  je přesvědčen, že za účelem udržení a zvýšení celosvětové konkurenceschopnosti musí být regulační rámec trhu práce v členských státech jasný, jednoduchý a pružný a zároveň musí zachovávat vysoké pracovní standardy;

39.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(2) https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/5-presidents-report_cs.pdf
(3) Úř. věst. C 179, 25.5.2018, s. 1.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2019)0337.
(5) Úř. věst. L 307, 18.11.2008, s. 11.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2018)0181.
(7) Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 79.
(8) Úř. věst. C 155, 25.5.2011, s. 10.
(9) Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 93.
(10) Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 100.
(11) Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 109.
(12) Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 141.
(13) Přijaté texty, P8_TA(2019)0202.
(14) Přijaté texty, P8_TA(2018)0485.
(15) Přijaté texty, P8_TA(2018)0432.
(16) Přijaté texty, P8_TA(2018)0325.
(17) Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 89.
(18) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 156.
(19) Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 135.
(20) Úř. věst. C 242, 10.7.2018, s. 24.
(21) Úř. věst. C 76, 28.2.2018, s. 93.
(22) Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 157.
(23) Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 117.
(24) https://ec.europa.eu/health/state/glance_cs
(25) https://ec.europa.eu/health/sites/health/files/state/docs/2018_healthatglance_rep_en.pdf
(26) https://www.coe.int/en/web/turin-european-social-charter/turin-process
(27) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 25.
(28) Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.
(29) Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 105.
(30) Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16).
(31) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70).
(32) Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením: „Přiměřeným uspořádáním“ se rozumí „nezbytné a odpovídající změny a úpravy, které nepředstavují nepřiměřené nebo nadměrné zatížení, a které jsou prováděny, pokud to konkrétní případ vyžaduje, s cílem zaručit osobám se zdravotním postižením uplatnění nebo užívání všech lidských práv a základních svobod na rovnoprávném základě s ostatními“ (https://www.ohchr.org/EN/HRBodies/CRPD/Pages/ConventionRightsPersonsWithDisabilities.aspx); článek 5 směrnice o rovnosti v zaměstnání stanoví: „Za účelem zaručení dodržování zásady rovného zacházení ve vztahu ke zdravotně postiženým osobám se těmto osobám poskytuje přiměřené uspořádání. To znamená, že pokud to konkrétní případ vyžaduje, musí zaměstnavatel přijmout vhodná opatření, která dané zdravotně postižené osobě umožní přístup k zaměstnání, jeho výkon nebo postup v zaměstnání nebo absolvování odborného vzdělávání, pokud tato opatření pro zaměstnavatele neznamenají neúměrné břemeno. Toto břemeno není neúměrné, je-li dostatečně vyváženo opatřeními existujícími v rámci politiky dotyčného členského státu v oblasti zdravotního postižení“ (https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32000L0078&from=CS); na internetových stránkách Komise se uvádí: „Přiměřeným uspořádáním je jakákoli změna pracovního místa nebo pracovního prostředí, která je nezbytná k tomu, aby se mohla osoba se zdravotním postižením ucházet o pracovní místo, vykonávat pracovní činnost a postupovat v profesní dráze, nebo absolvovat odbornou přípravu“ (https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=147).

Poslední aktualizace: 30. dubna 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí