Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(3) („nařízení o VFR“),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2020 – oddíl III – Komise(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. března 2019 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2020(6),

–  s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2020, který přijala Komise dne 5. července 2019 (COM(2019)0400),

–  s ohledem na postoj k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2020, který Rada přijala dne 3. září 2019 a postoupila Evropskému parlamentu dne 13. září 2019 (11734/2019 – C9-0119/2019),

–  s ohledem na čl. 2 odst. 1 písm. c) Pařížské dohody, kterou Evropská unie ratifikovala dne 5. října 2016,

–  s ohledem na situační zprávu Evropského účetního dvora s názvem „Opatření EU v oblasti energetiky a změny klimatu“ (2017),

–  s ohledem na sdělení Komise „Čistá planeta pro všechny – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ (COM(2018)0773,

–  s ohledem na článek 94 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska ostatních příslušných výborů,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0017/2019),

Oddíl III

Celkový přehled

1.  připomíná, že ve svém usnesení ze dne 14. března 2019 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2020 definoval Parlament jasné politické priority, aby se rozpočet na rok 2020 stal mostem k budoucnosti Evropy a vytvářel evropskou přidanou hodnotu; znovu potvrzuje, že mu na těchto prioritách velmi záleží, a vyjadřuje níže uvedený postoj s cílem zajistit patřičnou úroveň jejich financován, aby bylo možné je naplnit;

2.  znovu opakuje svůj názor, že rozpočet na rok 2020 by měl vytvořit podmínky pro víceletý finanční rámec (VFR) a být pevným výchozím bodem pro zahájení nové generace programů a politik Unie; navíc připomíná, že rok 2020 je posledním rokem stávajícího VFR, a tedy poslední šancí přiblížit se naplnění politických závazků, které si Unie na toto období vytyčila, včetně klimatického cíle, cílů udržitelného rozvoje OSN a evropského pilíře sociálních práv a cíle Unie, který spočívá v dosažení uhlíkově neutrálního hospodářství do roku 2050; v tomto kontextu zdůrazňuje, že rozpočet Unie musí vyhodnocovat a integrovat plný dopad politik Unie na rovnost žen a mužů (tvorba rozpočtu zajišťující rovnost žen a mužů) a tím prosazovat začleňování genderového hlediska a rovné příležitosti;

3.  bere na vědomí postoj Rady k návrhu rozpočtu, v němž jsou oproti návrhu Komise sníženy prostředky na závazky o 1,51 miliardy EUR; domnívá se, že škrty Rady jsou v příkrém rozporu s prioritami Unie, že nejsou odůvodněny absorpční kapacitou a jejich účelem je zvrátit všechna konkrétní zvýšení požadovaná a prosazená Parlamentem v předchozích rozpočtových rocích; rozhodl se proto v zásadě vrátit na úroveň návrhu rozpočtu prostředky ve všech položkách, v nichž Rada provedla škrty, a to jak u operačních, tak u správních výdajů, a vycházet ve svém postoji z návrhu rozpočtu;

4.  je pevně přesvědčen, že je nutné řešit výzvy v oblasti klimatu a chránit životní prostředí způsobem, který povede ke zvyšování zaměstnanosti a k tvorbě nových pracovních míst, posilování konkurenceschopnosti, podpoře udržitelného rozvoje a zajištění sociální prosperity; poukazuje na klíčovou úlohu nových a vznikajících technologií při dosahování tohoto cíle; zdůrazňuje, že Unie by měla jít příkladem a inspirovat ostatní země na celém světě, aby více investovaly do oblasti klimatu; vítá důrazné výzvy k akci ze strany lídrů Unie na nedávném klimatickém summitu OSN a závazky, které v poslední době přijaly některé členské státy s cílem navýšit výdaje v oblastech, jako je energetická účinnost, energie z obnovitelných zdrojů a dopravní a energetická infrastruktura; je přesvědčen, že těmto prohlášením by měly odpovídat konkrétní kroky členských států, a to i při jednání v Radě;

5.  připomíná povinnosti Unie vyplývající z Pařížské dohody a závazek Unie dosáhnout v období 2014–2020 cíle, aby 20 % výdajů Unie směřovalo do oblasti klimatu; konstatuje, že s klimatem je spojeno 21,0 % prostředků na závazky navržených v návrhu rozpočtu na rok 2020 a že na tuto oblast by muselo být věnováno nejméně dalších 3,5 miliardy EUR, aby bylo 20% cíle dosaženo; vyjadřuje politování nad tím, že ve stávajícím VFR má rozpočet Unie omezené prostředky k tomu, aby mohl řešit výzvy spojené s klimatem sám o sobě, a poukazuje na potřebu mnohem větších investic v této oblasti, které Komise odhaduje v rozpětí 175 až 290 miliard EUR ročně; zdůrazňuje, že je třeba vynaložit maximální úsilí s cílem přiblížit se co nejvíce dosažení celkového cíle rozpočtu Unie do konce roku 2020;

6.  zdůrazňuje, že rozpočet na rok 2020 by měl Unii připravit na ještě ambicióznější cíl v oblasti klimatu v rámci VFR na období 2021–2027, aby byla naplněna očekávání evropských občanů; požaduje transparentnější, důraznější a komplexnější metodiku vytvořenou v souladu s mezinárodně uznávanými metodikami, včetně reformovaných ukazatelů výkonnosti pro definování a sledování výdajů spojených s klimatem a biologickou rozmanitostí; očekává konkrétní návrh týkající se Zelené dohody pro Evropu, který byl oznámen v politických pokynech nově zvolené předsedkyně Komise; v této souvislosti připomíná své pevné odhodlání reformovat systémy vlastních zdrojů Unie, včetně zavedení souboru nových vlastních zdrojů, které budou lépe odpovídat hlavním prioritám politiky Unie, včetně boje proti změně klimatu;

7.  připomíná svůj závazek přijatý v usnesení z března 2019, že požádá Komisi, aby se povinnou součástí všech obchodních dohod s třetími zeměmi stala doložka požadující v zájmu boje proti změně klimatu ratifikaci a provedení Pařížské dohody;

8.  proto navrhuje rozpočet Unie na rok 2020, který významně přispěje k řešení environmentálních výzev a změny klimatu a který v co největší míře vyrovná nenaplněné závazky na cestě k dosažení cíle vynaložení 20 % prostředků Unie v období 2014–2020 na opatření v oblasti klimatu; navrhuje výrazné zvýšení prostředků o více než 2 miliardy EUR nad úroveň návrhu rozpočtu u rozpočtových položek napříč okruhy, především u podokruhu 1a, které významně přispívají k naplnění výdajového cíle v oblasti klimatu; pečlivě soustřeďuje tato navýšení do položek, jež vykazují vynikající míru plnění a mají operační schopnost absorbovat v roce 2020 dodatečné prostředky;

9.  zdůrazňuje, že zastřešující prioritou rozpočtu Unie jsou i nadále mladí lidé; upozorňuje na to, že navzdory pozitivním trendům směřujícím ke snížení míry nezaměstnanosti mladých lidí v Unii vytváří nedostatek budoucích příležitostí pro mladé lidi v některých částech Unie reálnou společenskou krizi, přičemž mezi jednotlivými členskými státy a regiony panují značné rozdíly; proto se rozhodl zvýšit prostředky na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) nad úroveň navrhovanou Komisí, mimo jiné proto, aby byl zajištěn hladký přechod na Evropský sociální fond plus (ESF+) v příštím VFR;

10.  zdůrazňuje, že Unie musí v plném rozsahu dostát všem svým závazkům, pokud jde o pomoc rozvojovým zemím s bojem proti změně klimatu a přizpůsobením se této změně;

11.  zvyšuje finanční prostředky k uspokojení budoucí poptávky po programu Erasmus+, který je primárním programem v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, včetně neakademického vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu v Evropě; zdůrazňuje, že program Erasmus + je klíčovým programem Unie, který je mezi občany obecně znám a který přináší hmatatelné výsledky s jednoznačnou evropskou přidanou hodnotou; připomíná svůj závazek ztrojnásobit financování tohoto programu ve VFR na období 2021–2027; zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v přípravné akci DiscoverEU a dále ji posílit vzhledem k jejímu plánovanému začlenění do programu Erasmus+ na období 2021–2027; požaduje, aby byl kladen zvláštní důraz na opatření mobility v oblasti vzdělávání dospělých, a to zejména pro seniory v rámci programu Erasmus+;

12.  navrhuje další cílená navýšení prostředků v rozpočtových položkách týkajících se priorit Parlamentu, jako jsou například malé a střední podniky, digitalizace, umělá inteligence, výzkum rakoviny, spolupráce v oblasti bezpečnosti a justice, cla a migrační a vnější politika včetně rozvojové a humanitární pomoci;

13.  obecně souhlasí s odhady rozpočtových potřeb decentralizovaných agentur, jež předložila Komise; proto se domnívá, že jakékoli škrty navrhované Radou by ohrozily řádné fungování agentur a neumožnily by jim plnit svěřené úkoly; navrhuje cílená zvýšení prostředků pro agentury, které budou plnit dodatečné úkoly nebo které čelí zvýšené pracovní zátěži z důvodu nových výzev;

14.  dospěl k závěru, že pro účely dostatečného financování naléhavých priorit vyjádřených výše a s ohledem na velmi těsná nebo neexistující rozpětí v určitých okruzích rozpočtu na rok 2020 je nutné v plné míře uvolnit prostředky nástroje pružnosti a celkového rozpětí pro závazky a uvolnit prostředky rozpětí pro nepředvídané události, přičemž část těchto prostředků rovněž zůstává k dispozici na financování nepředvídaných událostí, které mohou nastat v průběhu příštího roku; rovněž připomíná, že flexibilita stanovená v nařízení o VFR skončí na konci tohoto období;

15.  zdůrazňuje, že je třeba plně využít možnosti opětovného využití zrušených závazků na výzkum v souladu s čl. 15. odst. 3 finančního nařízení; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Rada opět odmítá uplatnění tohoto legislativního ustanovení, které Komise navrhla za účelem částečné aktivace návrhu rozpočtu; deklaruje záměr trvat na svém postoji, který odráží jak literu, tak ducha finančního nařízení; hodlá tuto záležitost vyřešit v rámci letošního rozpočtového dohodovacího řízení; navrhuje, aby byly tyto zrušené závazky opětovně využity v plné výši na posílení čtyř rozpočtových položek programu Horizont 2020 s nejvyšší mírou výzkumné činnosti související s klimatem;

16.  stanoví celkovou výši prostředků na závazky v rozpočtu na rok 2020 (všechny oddíly) na 170 971 519 973 EUR, což v porovnání s návrhem rozpočtu představuje zvýšení o 2 699 813 994 EUR; mimoto se rozhodl uvolnit částku 280 700 000 EUR v prostředcích na závazky na základě zrušení závazků podle čl. 15 odst. 3 finančního nařízení; stanoví celkovou výši prostředků na platby v rozpočtu na rok 2020 (všechny oddíly) na 159 146 168 195 EUR;

Podokruh 1a – Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

17.  poukazuje na to, že program Horizont 2020 vytváří velmi vysokou evropskou přidanou hodnotu a má zásadní přínos pro rozvoj zelených technologií a inovací šetrných ke klimatu a k životnímu prostředí, jež jsou základem dekarbonizované budoucnosti a podpoří přechod k oběhovému hospodářství; mimoto zdůrazňuje význam tohoto programu pro další důležité oblasti evropského výzkumu, jako je digitalizace, umělá inteligence nebo výzkum rakoviny; proto u programu Horizont 2020 výrazně zvyšuje prostředky na závazky o 737,8 milionu EUR nad úroveň návrhu rozpočtu; dále, v souladu s čl. 15 odst. 3 finančního nařízení, uvolňuje celou částku 280,7 milionu EUR v prostředcích na závazky, jež byly zrušeny v roce 2018 v důsledku neprovedení výzkumných projektů, v rozpočtových položkách programu Horizont 2020, jež jsou nejrelevantnější pro výzkumné projekty v oblasti klimatu, a vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost spravedlivému geografickému rozložení těchto prostředků;

18.  je přesvědčen, že boj proti rakovině by měl být pro Unii absolutní prioritou a že je třeba v tomto směru vyvinout větší úsilí; zdůrazňuje, že výzkum rakoviny je v tomto procesu důležitým pilířem; přijímá proto navýšení finančních zdrojů určených na výzkum rakoviny v rámci příslušných rozpočtových položek programu Horizont 2020, které zároveň prokazují velmi vysokou míru plnění rozpočtu; trvá na tom, aby se výzkum v této oblasti neprodleně zintenzivnil, a to i pokud jde o výrazně větší investice předpokládané v příštím víceletém finančním rámci;

19.  připomíná, že postavení Evropy jako vedoucího poskytovatele informačních a komunikačních technologií závisí na zdrojích pro rozvoj a testování nových technologií IKT a poskytování pomoci začínajícím podnikům a technologickým podnikům s cílem zvýšit odpovídající kapacitu trhu; v této souvislosti znovu opakuje, že je třeba poskytnout dodatečné financování evropským výzkumným zařízením a malým a středním podnikům se zaměřením na vývoj a rozvoj technologií, jako jsou vyhledávače, překladatelské služby a podobné průkopnické technologie;

20.  zdůrazňuje klíčovou roli Nástroje pro propojení Evropy při podpoře strategického budování vysoce výkonné transevropské sítě, která bude udržitelná a propojená, pokud jde o infrastrukturu v oblastech dopravy, se zvláštním důrazem na železniční dopravu včetně nočních vlaků, energetiky a IKT, a která zásadním způsobem přispěje k přechodu na klimaticky neutrální společnost; proto navrhuje zvýšení financování dopravní a energetické složky Nástroje pro propojení Evropy celkem o 545 milionů EUR v prostředcích na závazky nad úroveň návrhu rozpočtu;

21.  domnívá se, že je rovněž nezbytné posílit další důležité priority v tomto podokruhu; poukazuje v tomto ohledu na malé a střední podniky, které jsou klíčovým prvkem hospodářství Unie a mají zásadní význam pro investice a tvorbu pracovních míst vysoké kvality ve všech členských státech; v této souvislosti přijímá zvýšení prostředků na program COSME s cílem dále povzbudit potenciál programu, pokud jde o podporu podnikání, včetně podnikání žen, zvyšování konkurenceschopnosti a přístup podniků EU k trhům, a žádá, aby byl kladen důraz na digitální transformaci malých a středních podniků; připomíná, že navrhované rozpočtové prostředky pro program COSME byly ještě nižší, než předpokládal finanční plán, a přijímá zvýšení prostředků na závazky o 50 milionů EUR nad úroveň návrhu rozpočtu;

22.  zdůrazňuje, že Erasmus+ je i nadále vysoce ceněným a velmi oblíbeným programem s objemem žádostí, který zdaleka přesahuje dostupné finanční prostředky, a že pomáhá posilovat vnímání společné evropské identity; přijímá proto zvýšení prostředků na závazky o 123,4 milionu EUR nad úroveň návrhu rozpočtu s cílem bojovat proti nízké míře úspěšnosti žádostí a zajistit, aby se tohoto programu mohlo účastnit více lidí;

23.  navrhuje cílené zvýšení prostředků pro Evropský orgán pro pracovní záležitosti (ELA), Agenturu Evropské unie pro bezpečnost letectví, Agenturu Evropské unie pro železnice, Agenturu Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) a prostředků a počtu zaměstnanců Agentury pro evropský GNSS, Úřadu evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER);

24.  zvyšuje proto prostředky na závazky v podokruhu 1a o 1 503 766 221 EUR nad úroveň návrhu rozpočtu (bez pilotních projektů a přípravných akcí), které budou financovány s využitím dostupného rozpětí a zvláštních nástrojů; mimoto uvolňuje pro tento podokruh částku 280 700 000 EUR v prostředcích na závazky na základě zrušení závazků podle čl. 15 odst. 3 finančního nařízení;

Podokruh 1b – Hospodářská, sociální a územní soudržnost

25.  připomíná, že udržitelný růst a dobře cílené investice mají klíčový význam pro tvorbu kvalitních pracovních míst a všeobecné zvyšování prosperity, a že prostředky strukturálních fondů a investice je proto třeba účinněji nasměrovat do podpory inkluzivního růstu, snižování nerovnosti a podpory vzestupné sociální soudržnosti;

26.  vyjadřuje politování nad tím, že míra nezaměstnanosti mladých lidí, která podle odhadů dosahovala v dubnu 2019 míry 14,2 %, zůstává nepřijatelně vysoká a v některých členských státech a regionech Unie představuje obzvláště palčivý problém; zdůrazňuje, že je nutné u mladých lidí zlepšit jejich zaměstnatelnost a schopnost podnikat a že je nutné zamezit nerovnostem; je přesvědčen, že boj proti nezaměstnanosti vyžaduje značné finanční úsilí; je odhodlán zajistit dodatečné financování Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí v posledním roce stávajícího VFR; zdůrazňuje, že je třeba urychlit plnění tohoto programu a zefektivnit jej, aby vnitrostátním politikám zaměstnanosti přinášel vyšší evropskou přidanou hodnotu; proto u Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí navrhuje zvýšení prostředků na závazky o 363,3 milionu EUR nad úroveň návrhu rozpočtu;

27.  zvyšuje financování technické pomoci s cílem řešit složitost postupů řízení projektů, od přípravy žádostí přes finanční řízení až po sledování dopadů, která je největší překážkou lepší absorpce strukturálních fondů;

28.  zvyšuje prostředky na závazky v podokruhu 1b o 373 278 264 EUR nad úroveň návrhu rozpočtu (bez pilotních projektů a přípravných akcí), které budou financovány prostřednictvím zvláštních nástrojů;

Okruh 2 – Udržitelný růst: přírodní zdroje

29.  se znepokojením konstatuje, že s úsilím o zvrácení nepříznivého trendu snižování biologické rozmanitosti souvisí opět pouze 8,3 % celkových závazků, což je nejnižší procentní podíl od roku 2015, a to navzdory bezprecedentní a zrychlující se míře vymírání druhů; vyzývá k tomu, aby byly vyčleněny dostatečné a dohledatelné zdroje pro zajištění dlouhodobé a soudržné ochrany biologické rozmanitosti v celé Unii; v souladu s obecnou prioritou boje proti změně klimatu zaměřuje výrazná zvýšení v hodnotě 233 milionů EUR v prostředcích na závazky do rozpočtových položek týkajících se programu LIFE+ v hlavě 7 a 34; očekává, že Komise zaručí potřebnou absorpční kapacitu pro účinné využívání těchto dodatečných prostředků a zajistí spravedlivější geografické rozložení těchto finančních prostředků šetrných k životnímu prostředí, stejně jako tomu bude v případě programů příštího VFR;

30.  navrhuje nezbytná zvýšení prostředků u vybraných rozpočtových položek, zejména za účelem financování opatření k řešení dopadu afrického moru prasat v některých členských státech; bere na vědomí závažný dopad a velký počet ohnisek zaznamenaných od začátku roku 2019, kdy byly utraceny desítky tisíc zvířat; konstatuje, že třetí země investují do výzkumu vývoje vakcíny proti africkému moru prasat a že Unie by měla investovat do výzkumu a vývoje vakcíny, která by pomohla zamezit šíření a výskytu afrického moru prasat v co nejkratší době;

31.  připomíná, že výši prostředků Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) bude ještě třeba upravit zohledněním účelově vázaných příjmů, které mají být podle návrhu na změnu předloženého Komisí k dispozici v roce 2020;

32.  navrhuje cílené zvýšení prostředků a počtu zaměstnanců Evropské agentury pro životní prostředí;

33.  zvyšuje proto prostředky na závazky v okruhu 2 o 267,3 milionu EUR (bez pilotních projektů a přípravných akcí), jež budou financovány z dostupného rozpětí v rámci stropu; zdůrazňuje, že by nemělo dojít k dalším škrtům v oblasti rozpočtu na zemědělství, neboť zemědělské odvětví často postihují krize vyžadující rozpočtovou reakci;

Okruh 3 – Bezpečnost a občanství

34.  vzhledem k nerealisticky nízkému stropu již od začátku stávajícího VFR posiluje financování priorit Parlamentu v oblasti vnitřní bezpečnosti, migrace, základních práv a dodržování zásad právního státu a v oblasti potírání diskriminace a prosazování rovnosti žen a mužů a boje proti genderově podmíněnému násilí; důrazně se staví proti škrtům prostředků Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF), které navrhuje Rada, a odmítá její návrh na přesunutí 400 milionů EUR v prostředcích na závazky do rezervy v očekávání průlomového posunu ve věci reformy nařízení Dublin III(7), neboť by to bránilo tomu, aby členské státy v přední linii dostávaly podporu na zvládání migračního tlaku humánním způsobem;

35.  zdůrazňuje, že je mimořádně důležité investovat do dostatečného finančního a personálního zajištění všech agentur činných v oblasti migrace, bezpečnosti a ochrany hranic, zejména Europolu, Eurojustu, Úřadu evropského veřejného žalobce, Frontexu a Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA); zdůrazňuje, že Úřad evropského veřejného žalobce musí mít k dispozici nezbytné prostředky, aby mohl důkladně vyšetřovat a stíhat přeshraniční trestnou činnost;

36.  vyzývá Komisi, aby urychleně vytvořila fond zaměřený na podporu pátracích a záchranných operací s cílem zaručit efektivitu těchto operací ve Středomoří;

37.  znovu potvrzuje svou ochotu využívat rozpočet Unie jako nástroj účinného boje proti stávajícím nerovnostem a prosazování rovnosti žen a mužů, zejména zvýšením zdrojů pro specifický cíl Daphne v rámci programu Práva, rovnost a občanství a pro lidský rozvoj v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci; zdůrazňuje potřebu dostatečného financování boje proti genderově podmíněnému násilí a násilí proti ženám a dívkám z řad uprchlíků a dalším znevýhodněným skupinám, jako jsou osoby LGBTQI+;

38.  navrhuje 10% zvýšení prostředků na závazky u dílčích programů MEDIA a Kultura v rámci programu Kreativní Evropa s cílem napravit jejich chronické podfinancování a nízkou úspěšnost žádostí o financování; rovněž zvyšuje prostředky na multimediální akce, které mají zásadní význam v boji proti dezinformacím a při podpoře nezávislé žurnalistiky;

39.  navrhuje také cílené zvýšení příspěvku Unie pro Evropskou agenturu pro léčivé přípravky;

40.  zvyšuje proto prostředky na závazky v okruhu 3 o 121 799 746 EUR nad úroveň návrhu rozpočtu (bez pilotních projektů a přípravných akcí), které budou financovány dalším uvolněním prostředků ze zvláštních nástrojů;

Okruh 4 – Globální Evropa

41.  zdůrazňuje, že je nutné, aby rozpočet Unie více přispíval na opatření pro zmírňování změny klimatu a adaptaci na ni a na klimatickou diplomacii v zemích, na něž se vztahuje nástroj pro rozvojovou spolupráci a mechanismus civilní ochrany Unie; poukazuje na možnost poskytovat z rozpočtu Unie finanční pomoc na snižování rizika katastrof a uvolnit prostředky z inovativních finančních nástrojů, včetně plánu vnějších investic EU, na podporu příprav a financování rozvojových projektů v Africe souvisejících s klimatem;

42.  navrhuje výrazné zvýšení financování pro země západního Balkánu v rámci nástroje předvstupní pomoci, zejména v oblastech, kde fungují demokratické instituce a veřejná správa a kde jsou dodržovány zásady právního státu a řádné správy; zdůrazňuje důležitost smysluplného financování s ohledem na četné výzvy, kterým bude Unie spolu s členskými státy čelit v rámci evropského sousedství, na podporu politických reforem a dosažení souladu s acquis v oblasti západního Balkánu;

43.  připomíná, že vzhledem k přetrvávajícím bezpečnostním hrozbám a zhoršování bezpečnostní situace na východních hranicích Unie a vzhledem k obtížným reformám, s nimiž se potýkají východoevropští partneři, je důležité poskytnout dostatečné finanční prostředky na podporu předcházení krizím a konfliktům, stability, demokracie a budování důvěry a zvýšit úsilí na podporu snižování chudoby a na podporu hospodářského rozvoje v tomto regionu; dále připomíná, že země jižního sousedství potřebují dodatečnou podporu, neboť čelí enormnímu tlaku, včetně konfliktů v Sýrii a Libyi, nárůstu extremismu a souvisejících pohybů uprchlíků a migrantů;

44.  je silně znepokojen rozhodnutím USA zrušit svůj roční finanční příspěvek Agentuře Organizace spojených národů pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA) a domnívá se, že Unie by měla přispět k zacelení vzniklé mezery; uznává, že UNRWA účinně přispívá k tomu, aby nebylo narušeno poskytování základních služeb milionům palestinských uprchlíků, a tím posiluje regionální stabilitu a bojuje proti radikalizaci, v souladu s globální strategií EU na Blízkém východě;

45.  je hluboce znepokojen tím, že se vláda USA rozhodla v důsledku rozhodnutí rozhodčího panelu WTO v případu Airbus zavést na některé produkty EU clo; je odhodlán se touto věcí zabývat v rámci nadcházejícího dohodovacího období rozpočtového procesu na rok 2020, a to tím, že zajistí nezbytné navýšení vybraných rozpočtových položek, zejména na financování opatření, která mají řešit a zmírnit dopad obchodních překážek USA na podniky v Unii;

46.  pokládá za nutné zvýšit prostředky v rozpočtové položce pro komunitu kyperských Turků s cílem přispět rozhodným způsobem k pokračování a zintenzivnění činnosti Výboru pro pohřešované osoby na Kypru, dobrým životním podmínkám Maronitů, kteří se chtějí přesídlit, a všech osob žijících v enklávách, jak bylo stanoveno ve třetí Vídeňské dohodě, a podpořit Technický výbor pro kulturní dědictví složený ze zástupců obou komunit, a napomáhat tak budování důvěry a usmíření mezi oběma komunitami;

47.  zdůrazňuje odpovědnost Unie za podporu ochrany Arktidy; zdůrazňuje, že je důležité investovat do soudržnější politiky EU pro arktickou oblast;

48.  vyzývá k navýšení finančních prostředků na projekty zaměřené na podporu uprchlíků z Venezuely, kteří našli útočiště v sousedních zemích, včetně území členských států EU v Karibiku;

49.  je přesvědčen, že vzhledem k závažným a vytrvalým snahám Turecka o ohrožení regionální stability agresivním chováním vůči členským státům, jakož i k jeho nedávné jednostranné vojenské akci v severovýchodní Sýrii zaměřené proti kurdské populaci, jež má za následek další vysídlování syrských uprchlíků a závažné omezení přístupu k humanitární pomoci, což vede k velkému utrpení civilního obyvatelstva a ohrožuje stabilitu celého regionu, a vzhledem k nedostatkům v oblasti demokracie, právního státu a základních práv v této zemi je odůvodněné provést škrty v prostředcích pro Turecko v rámci nástroje předvstupní pomoci a zmrazit 100 milionů EUR (tato částka bude zapsána do rezervy); zdůrazňuje však, že by se toto zmrazení a škrty neměly dotknout občanské společnosti, syrských uprchlíků nebo studentů v Turecku;;

50.  odsuzuje tureckou invazi do severovýchodní Sýrie, která vede k vysokému počtu obětí z řad civilního obyvatelstva, zvyšuje počty uprchlíků a dále destabilizuje region; plánuje proto vzhledem k pokračujícímu vývoji náležitě zasáhnout v rámci dohodovacího postupu k ročnímu rozpočtu na rok 2020, a to tím, že upraví svůj postoj k rozpočtovým položkám určeným pro Turecko, ale současně zachová finanční podporu aktérů občanské společnosti;

51.  vyjadřuje politování nad omezenou úlohou Parlamentu při dohledu a správě fondu EUTF; domnívá se, že je mimořádně důležité, aby Parlament kontroloval činnost operačního výboru EUTF, a vyzývá Komisi, aby poskytovala podrobné informace o jeho rozhodnutích a zajistila účast Parlamentu na jeho schůzích;

52.  zvyšuje celkové prostředky v okruhu 4 o 257 217 394 EUR nad úroveň návrhu rozpočtu (bez pilotních projektů a přípravných akcí), které budou financovány dalším uvolněním prostředků ze zvláštních nástrojů;

Okruh 5 – Správní náklady; ostatní okruhy – správní výdaje a výdaje na podporu výzkumu

53.  obnovuje návrh rozpočtu v položkách správních nákladů, včetně správních výdajů a výdajů na podporu výzkumu v okruzích 1 až 4; navrhuje zvýšení prostředků na závazky o 5,5 milionu EUR nad úroveň návrhu rozpočtu, a to na Konferenci o evropské demokracii a budoucnosti Evropy; upozorňuje na to, že by tato konference měla být schopna pracovat s nezbytnou mírou samostatnosti a se zapojením Parlamentu v rovnocenném postavení s ostatními evropskými institucemi; zdůrazňuje také, že by měla konference umožnit účast a zapojení širokého okruhu občanů včetně mladých lidí;

Pilotní projekty a přípravné akce (PP a PA)

54.  připomíná důležitost pilotních projektů a přípravných akcí (PP a PA) jako nástrojů k formulování politických priorit a zahajování nových iniciativ, které se mohou vyvinout v trvalé činnosti a programy Unie; v této souvislosti zdůrazňuje, že u těch, které vytvářejí podmínky pro nové programy podporované stávajícím předsedou Komise a Parlamentem, jako je Fond pro spravedlivý přechod, by Komise měla věnovat zvláštní pozornost jejich provádění v podobě, která by získala co nejširší podporu Parlamentu; poté, co provedl důkladnou analýzu všech předložených návrhů, a s přihlédnutím k posouzení Komise, která se zabývala souladem návrhů s právními požadavky a jejich proveditelností, přijímá vyvážený soubor PP a PA, který reflektuje politické priority Parlamentu; vyzývá Komisi, aby PP a PA urychleně provedla a poskytla zpětnou vazbu o jejich praktických přínosech a výsledcích;

Platby

55.  upozorňuje na bezprecedentní rozpětí ve výši 20 067,6 milionu EUR ponechané pod stropem prostředků na platby v návrhu rozpočtu v důsledku velmi pozdního zahájení programů na období 2014–2020 a z toho vyplývajícího nahromadění nevyužitých prostředků na platby, zejména v podokruhu 1b; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby nedocházelo k výrazné kumulaci žádostí o platbu na počátku příštího VFR, což by mohlo vést k další platební krizi v rozpočtu Unie, jako tomu bylo ve stávajícím období, a mohlo by to bránit řádnému zahájení další generace programů na období 2021–2027;

56.  zvyšuje proto prostředky na platby u evropských strukturálních a investičních fondů celkem o 3 miliardy EUR na základě očekávání, že členské státy ještě urychlí provádění svých operačních programů v posledním roce stávajícího VFR a lépe naplní své vlastní prognózy; zvyšuje prostředky záručního fondu EFSI o 948 milionů EUR s cílem předsunout do roku 2020 rozpočtově neutrálním způsobem roční splátky, které byly dosud plánovány na roky 2021 až 2023, tedy na období, kdy by měl být podle očekávání tlak na platby vyšší; mimoto zvyšuje prostředky na platby v položkách, u nichž jsou zvyšovány prostředky na závazky;

Ostatní oddíly

Oddíl I – Evropský parlament

57.  obnovuje prostředky stanovené v odhadu příjmů a výdajů na základě pečlivé a zodpovědné analýzy potřeb Parlamentu na rok 2020, která byla schválena prostřednictvím výše uvedeného usnesení valnou většinou hlasů na plenárním zasedání dne 28. března 2019; je si vědom toho, že článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie umožňuje Komisi upravovat návrhy odhadu příjmů a výdajů jiných orgánů; vyjadřuje nicméně překvapení a znepokojení nad škrty provedenými Komisí v rozpočtu Parlamentu, které narušují tradici dobré spolupráce mezi oběma orgány;

58.  zvyšuje prostředky ve dvou položkách nad úroveň návrhu rozpočtu z důvodu dvou nových okolností, které mají dopad na přechodné příspěvky v rozpočtu na rok 2020 a jimž nebylo možné zabránit: vyšší počet poslanců, kteří nebyli v evropských volbách opětovně zvoleni (63 %, zatímco pro výpočet byla použita průměrná míra 50 %), a odklad brexitu na 31. října 2019; zvyšuje rovněž prostředky pro evropské politické nadace, neboť jejich činnost má zásadní význam pro podporu demokracie a boj proti falešným zprávám a dezinformacím;

59.  v souladu s odhadem příjmů a výdajů přijatým Parlamentem:

Ostatní oddíly (oddíly IV–X)

60.  konstatuje, že návrh rozpočtu celkově odráží odhady příjmů a výdajů jednotlivých institucí spadajících do ostatních oddílů rozpočtu, a proto odpovídá – s určitými výjimkami – jejich finančním požadavkům; domnívá se, že škrty navrhované Radou by proto měly negativní dopad na fungování těchto institucí a tedy i na jejich zásadní přínos pro fungování Unie; z tohoto důvodu navrhuje obnovit úroveň návrhu rozpočtu téměř ve všech případech, včetně plánů pracovních míst evropského inspektora ochrany údajů a Evropské služby pro vnější činnost; v souladu s gentlemanskou dohodou nemění znění Rady týkající se Rady a Evropské rady;

61.  domnívá se, že v omezeném počtu případů a při zohlednění odhadů příjmů a výdajů příslušných institucí je nezbytné zvýšit prostředky nad úroveň návrhu rozpočtu a navrhnout dodatečná pracovní místa; proto navrhuje:

o
o   o

62.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení, k němuž jsou připojeny návrhy změn k návrhu souhrnného rozpočtu, Radě, Komisi, ostatním dotčeným orgánům a institucím, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105. (2) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1. (3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884. (4) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. (5) Přijaté texty, P8_TA(2019)0210. (6) Přijaté texty, P8_TA(2019)0326. (7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění) (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31). (8) Přijaté texty, P8_TA(2017)0417.