Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 6 písm. d Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 195 SFEU,

–  s ohledem na prohlášení Komise ze dne 21. října 2019 o důsledcích úpadku koncernu Thomas Cook Group,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91(1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2007 nazvané „Agenda pro udržitelný a konkurenceschopný evropský cestovní ruch“ (COM(2007)0621),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. června 2010 nazvané „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“ (COM(2010)0352),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství(3), zejména na článek 8 o platnosti provozní licence a článek 9 o pozastavení a zrušení provozní licence,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 29. října 2015 o nových výzvách a strategiích na podporu cestovního ruchu v Evropě(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 29. března 2012 o fungování a uplatňování nabytých práv osob v letecké dopravě(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2009 o náhradách pro cestující v případě úpadku letecké společnosti(6),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. března 2013 o ochraně cestujících v případě úpadku leteckého dopravce (COM(2013)0129), ve kterém Komise stanoví opatření na zlepšení ochrany cestujících v případě úpadku leteckého dopravce, včetně lepšího prosazování nařízení (ES) č. 261/2004,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006 (dále jen „nařízení o EFG“)(7),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. února 2014 s názvem „Evropská strategie pro větší růst a vyšší zaměstnanost v pobřežním a námořním cestovním ruchu“ (COM(2014)0086),

–  s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 5. února 2014 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o změně nařízení (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů, a nařízení (ES) č. 2027/97 o odpovědnosti leteckého dopravce při letecké dopravě cestujících a jejich zavazadel(8),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS(9),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. března 2019 nazvané „Strategie pro evropské letectví: zachování a podpora vysokých sociálních standardů“ (COM(2019)0120),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2018 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 – postoj Evropského parlamentu ohledně uzavření dohody(10),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 27. května 2019 o konkurenceschopnosti odvětví cestovního ruchu jakožto hnací síly udržitelného růstu, pracovních míst a sociální soudržnosti v EU pro následující desetiletí,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že krach britské společnosti Thomas Cook, jež byla druhou největší cestovní kanceláří na světě a jednou z nejstarších, má hluboce negativní dopad na ekonomiku, vnitřní trh EU, zaměstnanost, důvěru spotřebitelů a volný pohyb osob v celé EU i za jejími hranicemi;

B.  vzhledem k tomu, že likvidace koncernu Thomas Cook Group ohrozila celosvětově 22 000 pracovních míst, z nichž 9 000 se nachází ve Spojeném království, 2 500 ve Španělsku a více než 1 000 v Řecku; vzhledem k tomu, že ačkoli je osud těchto pracovních míst stále nejistý, bude mít pravděpodobně značné vedlejší dopady nejen na odvětví cestovního ruchu a dopravy, ale také na celou ekonomiku EU;

C.  vzhledem k tomu, že k úpadku koncernu Thomas Cook Group vedlo více faktorů, jedním z nichž byla neschopnost této společnosti změnit svůj podnikatelský model a provést inovace, aby mohla konkurovat v digitální ekonomice; vzhledem k tomu, že finanční situace koncernu Thomas Cook Group již byla dobře známa britským orgánům;

D.  vzhledem k tomu, že ukončení činnosti společnosti Thomas Cook, která provozovala hotely, letoviska a letecké společnosti v 16 zemích a měla 19 milionů zákazníků ročně, si vyžádalo obrovskou repatriační operaci, při níž bylo více než 600 000 rekreantů navráceno z nejrůznějších lokalit na světě do svých domovů;

E.  vzhledem k tomu, že jen v tomto roce vyhlásilo úpadek několik leteckých společností, což mělo závažné negativní dopady na podniky, cestovní ruch a spotřebitele; vzhledem k tomu, že úřad pro civilní letectví Spojeného království udělil koncernu Thomas Cook Group v dubnu roku 2019 další dvanáctiměsíční provozní licenci;

F.  vzhledem k tomu, že několik členských států oznámilo cílená opatření na podporu svých odvětví cestovního ruchu s cílem zmírnit negativní účinky krachu koncernu Thomas Cook Group; vzhledem k tomu, že dosud nebyl aktivován žádný podpůrný mechanismus EU;

G.  vzhledem k tomu, že cestovní ruch tvoří přibližně 4 % HDP EU, zaměstnává zhruba 12,3 milionu pracovníků a poskytuje nejméně 5 % všech pracovních míst (pokud zohledníme jeho vazby na další odvětví, je to více než 27 milionů pracovníků a téměř 12 % všech pracovních míst); vzhledem k tomu, že Evropa je čelní světovou destinací, přičemž její podíl na trhu činil v roce 2018 50,8 %; vzhledem k tomu, že cestovní ruch vytváří, přímo i nepřímo, 10,3 % celkového HDP EU-28, přičemž se očekává, že toto číslo do roku 2027 vzroste na 11,2 % HDP;

H.  vzhledem k tomu, že cestovní ruch zahrnuje širokou škálu služeb a profesí, v nichž hraje klíčovou úlohu mobilita, a že kvůli osobnímu charakteru činností, jež jsou pro toto odvětví typické, vyžaduje velký počet zaměstnanců; vzhledem k tomu, že cestovní ruch je významnou hybnou silou mnoha dalších odvětví ekonomiky; vzhledem k tomu, že v tomto odvětví převládají malé a střední podniky (SMP), jakož i osoby samostatně výdělečně činné, jejichž činnost vytváří zaměstnanost a bohatství v regionech, které jsou na cestovním ruchu do obrovské míry závislé; vzhledem k tomu, že odvětví cestovního ruchu je zvláště náchylné vůči přírodním katastrofám i rizikům spojeným s lidskou činností, jež nelze předvídat;

I.  vzhledem k tomu, že od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost má EU pravomoc podporovat nebo doplňovat opatření členských států v oblasti cestovního ruchu; vzhledem k tomu, že na druhou stranu nemá cestovní ruch svou zvláštní položku v rozpočtu EU, jak požadoval Parlament ve svém usnesení ze dne 14. listopadu 2018 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027, ve kterém vyzval k přidělení zvláštních prostředků na udržitelný cestovní ruch;

J.  vzhledem k tomu, že v odvětví cestovního ruchu existuje velká poptávka po větší koordinaci na úrovni EU a po jasné politice EU v oblasti cestovního ruchu, jíž by se dostávalo řádné rozpočtové podpory;

K.  vzhledem k tomu, že cestovní ruch je klíčovým odvětvím pro ekonomiku a zaměstnanost v EU, a proto by priority nové Komise, zejména podpora „hospodářství ve prospěch lidí“, měly odrážet význam tohoto odvětví a jeho potřeby;

L.  vzhledem k tomu, že ukončení činnosti společnosti Thomas Cook způsobilo závažné hospodářské škody v oblasti cestovního ruchu, zaměstnanosti a místních komunit, a vedlo ke ztrátě leteckých spojení na některých územích členských států EU; vzhledem k tomu, že si tato situace vyžádá přijetí vhodných opatření, aby došlo ke zlepšení konkurenceschopnosti daného odvětví a Evropa si udržela své postavení přední světové destinace cestovního ruchu, jenž je hybnou silou růstu a udržitelného rozvoje jejích měst a regionů;

M.  vzhledem k tomu, že cestující mají právo na to, aby jim byly služby poskytovány podle plánu, zejména pokud svou jízdenku nebo letenku zaplatili ještě před poskytnutím služby; vzhledem k tomu, že je nezbytné cestujícím poskytovat srozumitelné, přesné a včasné informace, které jsou přístupné všem; vzhledem k tomu, že mnoha spotřebitelům nebylo jasné, na jakou náhradu mají nárok a na které části jejich rezervace se vztahuje jejich pojištění;

N.  vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 15. ledna 2013 obsahujícím doporučení Komisi o informovanosti a konzultování pracovníků, předvídání a zvládání restrukturalizace(11) Parlament vyzývá Komisi, aby po konzultaci se sociálními partnery předložila „návrh právního aktu o informovanosti a konzultování pracovníků, předvídání a zvládání restrukturalizace;

1.  je hluboce znepokojen tím, že 600 000 lidí, kteří uvízli mimo domov, přičemž mnoho z nich bylo ponecháno v místě destinace, aniž by jim byla nabídnuta alternativní zpáteční cesta, což se ukázalo být obrovskou právní nejistotou pro toto odvětví a neslo s sebou výrazný nedostatek ochrany spotřebitelů; je rovněž znepokojen, pokud jde o tisíce zaměstnanců v Evropě, kteří přišli o práci, tisíce místních dodavatelů a dceřiných společností, většinou malých a středních podniků, kteří se ocitli ve vážných finančních potížích způsobených krachem společnosti Thomas Cook a jeho ničivým dopadem na místní ekonomiky a komunity a na obraz a pověst Evropy jako přední světové turistické destinace;

2.  poukazuje na to, že koncern Thomas Cook Group se zabýval různými činnostmi, jako je ubytování, doprava a volnočasové aktivity, které ovlivňují různé typy spotřebitelů a podniků, a proto pro jeho krach platí různé právní předpisy EU a jednotlivých členských států;

3.  vyzývá příslušné orgány v postižených členských státech, aby zajistily, že mzdy, za něž již byla práce odvedena, byly propuštěným zaměstnancům společnosti Thomas Cook v plné míře uhrazeny;

4.  blahopřeje členským státům, jak rychle provedly pohotovostní plány pro účinnou repatriaci dotčených cestujících, a bere na vědomí další opatření k omezení účinků úpadku společnosti Thomas Cook na zaměstnance v odvětví cestovního ruchu; vyzývá Komisi, aby posoudila, jak bylo pomocí stávajících právních předpisů EU a příslušných právních předpisů v členských státech reagováno na tuto rozsáhlou záchrannou akci, a aby prověřila, jakým způsobem by se mohla v budoucnu rychle a účinně zapojit, došlo-li by k podobné situaci;

5.  vyzývá příslušné orgány, aby provedly analýzu důvodů úpadku společnosti Thomas Cook s přihlédnutím ke skutečnosti, že britské orgány již věděly o negativním vývoji finanční situace společnosti, a aby zjistily, zda mohla být přijata preventivní opatření, aby se zabránilo jejímu náhlému krachu; domnívá se, že by to mělo pomoci předvídat budoucí krize a stanovit politiky k minimalizaci rizik v odvětví, které je pro EU tak důležité;

6.  zdůrazňuje, že je nezbytné, aby vnitrostátní orgány dohledu lépe sledovaly finanční situaci leteckých společností s cílem zabránit tomu, aby se evropští cestující stali oběťmi takových selhání, s ohledem na to, že od začátku roku 2017 zkrachovalo 32 leteckých společností; připomíná, že v současné době je předmětem posuzování dopadu nařízení (ES) č. 1008/2008, které zahrnuje oddíl o povinnosti leteckých společností získat provozní licenci; vyzývá Komisi, aby zvážila revizi tohoto nařízení s cílem umožnit orgánům lépe sledovat a kontrolovat finanční situaci leteckých společností a reagovat v případě kritického vývoje;

7.  vyzývá Komisi, aby určila finanční nástroje EU, které by mohly kompenzovat škody způsobené odvětví a přispět ke zvýšení jeho konkurenceschopnosti, a aby umožnila rychlý a účinný přístup k těmto nástrojům a zaručila vysokou úroveň ochrany spotřebitele; konstatuje, že krize, k níž došlo v souvislosti s úpadkem koncernu Thomas Cook Group, není ojedinělou událostí a může se v budoucnu opakovat; vyzývá proto Komisi, aby v zájmu posílení ochrany práv spotřebitelů a práv cestujících vyhodnotila možnost přijetí konkrétních akcí nebo opatření, která by zabránila opakování takových situací;

8.  vyzývá Komisi, aby mezi priority své strategie začlenila cestovní ruch a přejmenovala dopravní portfolio na „Doprava a cestovní ruch“;

9.  poukazuje na možnosti, které poskytuje Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) pro pracovníky propuštěné z důvodu významných strukturálních změn; vyzývá členské státy postižené úpadkem společnosti Thomas Cook, aby plně využily možností EFG, zejména pokud jde o kolektivní žádosti malých a středních podniků; vyzývá Komisi, aby se těmito žádostmi zabývala co nejrychleji ve lhůtě stanovené nařízením o EFG a na požádání poskytla dotčeným členským státům nezbytnou podporu;

10.  zdůrazňuje, že před krachem koncernu Thomas Cook měly služby cestovního ruchu v regionech žijících z cestovního ruchu, a zejména v hotelech, naplánované poskytování služeb s mnoha rezervacemi, které již byly k dispozici pro příští turistickou sezónu, a proto uznává potřebu podpory ze strany členských států při řešení tohoto negativního dopadu na mnoho podniků; vybízí navíc členské státy a místní a regionální orgány, aby využívaly nástroje, které poskytuje Evropský sociální fond a další unijní, vnitrostátní, regionální a místní nástroje; vyzývá Komisi a členské státy, aby pravidelně vypracovávaly konkrétní výzvy k předkládání nabídek pro odvětví cestovního ruchu na základě priorit stanovených v příslušných fondech;

11.  znovu opakuje, že je důležité stanovit strategii EU pro udržitelný cestovní ruch pomocí koordinovaných a konkrétních opatření, jako je například mechanismus pro řešení krizí a mechanismy pro účinnou spolupráci v odvětví cestovního ruchu; vyzývá Komisi, aby do svého příštího návrhu rozpočtu zavedla zvláštní rozpočtovou položku pro odvětví cestovního ruchu, jak to požadoval Parlament pro víceletý finanční rámec na období 2021–2027;

12.  naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby jako krajní možnost zvážily opatření státní podpory, která mohou zmírnit negativní hospodářský dopad na podniky, města, regiony a destinace a také vážné důsledky pro zaměstnanost;

13.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že pracovníkům postiženým platební neschopností budou zaručeny jejich zasloužené mzdy a důchodové dávky;

14.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit dobře fungující vnitřní trh s dopravními službami, zachovat vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a zaměstnanců a zlepšit konkurenceschopnost podniků v odvětví cestovního ruchu;

15.  domnívá se, že evropské odvětví cestovního ruchu musí mnohem lépe využívat velké příležitosti, které nabízejí digitální technologie a jednotný digitální trh; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby poskytla nezbytnou podporu, která by společnostem v EU pomohla zvládnout přechod na digitální ekonomiku a nové modely podnikání, a to jak prostřednictvím příslušného financování, tak prostřednictvím školení a podporou digitálního podnikatelského myšlení;

16.  zdůrazňuje význam nepřetržitého sociálního dialogu na všech úrovních, který bude založen na vzájemné důvěře a sdílené odpovědnosti, neboť představuje jeden z nejlepších nástrojů k nalézání konsensuálních řešení a společných postojů při předjímání, prevenci a řízení procesů restrukturalizace; vyzývá členské státy, aby při přípravě všech příslušných opatření konzultovaly sociální partnery; žádá Komisi, aby určila osvědčené postupy na základě opatření uplatňovaných vnitrostátními, regionálními a místními orgány a na základě opatření přijatých malými a středními podniky v tomto odvětví s cílem vypracovat společnou strategii EU pro odvětví cestovního ruchu; opětovně žádá Komisi, aby po konzultaci příslušných sociálních partnerů předložila návrh právního aktu o právu pracovníků na informace a konzultace, předvídání a zvládání restrukturalizace v návaznosti na podrobná doporučení uvedená v usnesení Parlamentu ze dne 15. ledna 2013 o informovanosti a konzultování pracovníků, předvídání a zvládání restrukturalizace(12);

17.  vyzývá Komisi a Radu, aby posoudily a přijaly veškerá nezbytná opatření k  obraně zájmů EU a předcházení podobným situacím v budoucnosti a aby z těchto zkušeností vyvodily ponaučení, které lze uplatnit při vyjednávání budoucích dohod o leteckých službách;

18.  vyzývá Komisi, aby informovala Parlament o veškerých nových relevantních informacích o úpadku společnosti Thomas Cook; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité vědět, zda příslušné orgány vydávající licence posoudily finanční situaci společnosti Thomas Cook, zda byly zjištěny nějaké finanční problémy a zda mohla být přijata opatření, která by zabránila odchodu tisíců cestujících, kteří uvízli mimo domov;

19.  vyzývá Komisi, aby zvážila přijetí dalších opatření k udržení vysoké úrovně ochrany spotřebitelů a zaměstnanců v případě neúspěchu v podnikání; vyzývá Radu, aby co nejdříve přijala svůj postoj ke změně nařízení (ES) č. 261/2004 o vymáhání práv cestujících v letecké dopravě a omezení odpovědnosti leteckých dopravců a aby podpořila postoj, který zaujal Parlament v únoru 2014; vyjadřuje politování nad tím, že Rada nebyla v posledních pěti letech schopna dosáhnout dohody;

20.  opakuje, že pokud jde o změnu nařízení (ES) č. 261/2004, o vymáhání práv cestujících v letecké dopravě a o odpovědnosti leteckých dopravců, je nezbytné zavést povinné mechanismy k zachování stávající úrovně ochrany cestujících v případě platební neschopnosti nebo bankrotu, mimo jiné prostřednictvím vytvoření záručních fondů nebo pojistných smluv leteckých společností, které zaručují pomoc, úhradu, odškodnění a přesměrování; zdůrazňuje, že cestující, kteří si rezervovali samostatnou službu, jako je například jeden let, by měli být stejně chráněni jako cestující, kteří si rezervovali cestovní balíček, a to tím spíše, že si spotřebitelé stále častěji rezervují pouze samostatné letenky; požaduje proto harmonizaci nejvyšších norem v oblasti práv spotřebitelů v odvětví dopravy, ubytování a cestovního ruchu;

21.  vyzývá Komisi, aby zvážila usnadnění výměny osvědčených postupů mezi členskými státy o tom, jak nejlépe řešit zavírání podniků, a vybídnout je, aby hledaly příklady v právních ustanoveních s cílem pokusit se – je-li to možné – zorganizovat hledání kupce s cílem udržet podniky v chodu navzdory rozhodnutí původních majitelů ukončit činnost;

22.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, a také vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 46, 17.2.2004, s. 1. (2) Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64. (3) Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3. (4) Úř. věst. C 355, 20.10.2017, s. 71. (5) Úř. věst. C 257 E, 6.9.2013, s. 1. (6) Úř. věst. C 285 E, 21.10.2010, s. 42. (7) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855. (8) Úř. věst. C 93, 24.3.2017, s. 336. (9) Úř. věst. L 326, 11.12.2015, s. 1. (10) Přijaté texty, P8_TA(2018)0449. (11) Přijaté texty, P7_TA(2013)0005. (12) Úř. věst. C 440, 30.12.2015, s. 23.