Evropský parlament,

–  s ohledem na závěry, které v otázce Turecka přijala Evropská rada dne 17. října 2019,

–  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci o Sýrii ze dne 14. října 2019,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zejména na prohlášení ze dne 9. října 2019 o aktuálním vývoji situace v severovýchodní Sýrii, a na její vyjádření při příjezdu na zasedání Rady pro zahraniční věci, které se konalo dne 14. října 2019, a na tiskové konferenci uspořádané po jeho skončení,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Sýrii a na své usnesení ze dne 14. března 2019 o evropském sankčním režimu v případě porušování lidských práv(1),

–  s ohledem na společné prohlášení, které dne 18. října 2019 vydali předsedové výborů pro zahraniční věci Německa, Francie, Spojeného království, Evropského parlamentu a Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických,

–  s ohledem na společné prohlášení Turecka a Spojených států ze dne 17. října 2019 týkající severovýchodní Sýrie,

–  s ohledem na prohlášení mluvčího vysokého komisaře OSN pro lidská práva Ruperta Colvilla o Sýrii ze dne 11. října 2019 a 15. října 2019,

–  s ohledem na prohlášení generálního tajemníka NATO ze dne 14. října 2019,

–  s ohledem na komuniké Ligy arabských států ze dne 12. října 2019 o turecké vojenské operaci v severovýchodní Sýrii,

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku ze dne 14. března 2017 o základních prvcích strategie EU pro Sýrii (JOIN(2017)0011) a na závěry Rady ze dne 3. dubna 2017 týkající se strategie EU pro Sýrii,

–  s ohledem na Chartu Organizace spojených národů a na všechny úmluvy OSN, jichž jsou Turecko a Sýrie smluvními stranami,

–  s ohledem na příslušné rezoluce Rady bezpečnosti OSN (RB OSN), zejména na rezoluci 2254(2015) ze dne 18. prosince 2015 a na Ženevské komuniké z roku 2012,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 71/248 ze dne 21. prosince 2016 o vytvoření mezinárodního, nestranného a nezávislého mechanismu na pomoc při vyšetřování a stíhání osob odpovědných v souladu s mezinárodním právem za nejvážnější zločiny spáchané v Syrské arabské republice od března 2011,

–  s ohledem na Římský statut a zakládající dokumenty Mezinárodního soudního dvora a na precedens vzniklý zřízením mezinárodních tribunálů, jako jsou Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii, Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu a Zvláštní tribunál pro Libanon,

–  s ohledem na memorandum o vytvoření zón deeskalace v Syrské arabské republice, které dne 6. května 2017 podepsaly Írán, Rusko a Turecko,

–  s ohledem na Ženevské úmluvy z roku 1949 a na jejich dodatkové protokoly,

–  s ohledem na Severoatlantickou smlouvu z roku 1949,

–  s ohledem na Úmluvu o chemických zbraních z roku 1993,

–  s ohledem na závěry Rady o regionální strategii EU pro Sýrii a Irák, jakož i hrozbu, kterou představuje ISIL/Dá'iš, přijaté dne 16. března 2015,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2019 o zprávě Komise o Turecku za rok 2018(2), v němž Parlament doporučil, aby Komise a Rada v souladu s rámcem pro jednání formálně ukončily jednání s Tureckem o přistoupení,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že po rozhodnutí prezidenta Spojených států Donalda Trumpa stáhnout americké jednotky ze severovýchodní části Sýrie zahájilo Turecko v rozporu s mezinárodním právem dne 9. října 2019 vojenskou invazi (tzv. operaci Pramen míru) do syrských oblastí ovládaných Syrskými demokratickými silami (SDF); vzhledem k tomu, že v důsledku této invaze zemřel na obou stranách hranice velký počet civilistů i vojáků a podle zdrojů OSN bylo vysídleno nejméně 300 000 obyvatel, včetně 70 000 dětí; vzhledem k tomu, že Rada bezpečnosti OSN v reakci na tuto krizi dosud nepodnikla žádné kroky, a to navzdory jednotnému postoji EU;

B.  vzhledem k tomu, že Spojené státy a Turecko dne 18. října 2019 vyhlásily okamžité pětidenní příměří v příhraniční syrské oblasti; vzhledem k tomu, že jde o dočasnou dohodu, neboť Turecko odmítá své jednotky ze severovýchodní Sýrie stáhnout; vzhledem k tomu, že dosud není jasné, jak je toto příměří ve skutečnosti dodržováno; vzhledem k tomu, že se 22. října 2019 uskutečnila schůzka mezi prezidenty Erdoğanem a Putinem;

C.  vzhledem k tomu, že Rada tureckou operaci odsoudila a zavázala se k přijetí prvních kroků týkajících se prodeje zbraní do Turecka; vzhledem k tomu, že některé členské státy EU již prodej zbraní do Turecka formálně pozastavily v souladu se společným postojem Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu(3);

D.  vzhledem k tomu, že Rada s přihlédnutím k situaci v Sýrii zavedla řadu omezujících opatření, která jsou namířena proti osobám, jež jsou odpovědné za represe vůči civilnímu obyvatelstvu v Sýrii, a proti osobám nebo subjektům, které jsou s nimi spojeny; vzhledem k tomu, že Spojené státy v reakci na tureckou vojenskou ofenzívu v severní části Sýrie přijaly sankce vůči ministrům a vysokým vládním úředníkům Turecka;

E.  vzhledem k tomu, že jednostranná vojenská operace Turecka nemá žádný právní základ a pouze zhoršuje konflikt v Sýrii, který trvá již osm let; vzhledem k tomu, že tato operace svými důsledky závažným způsobem maří úsilí celosvětové koalice proti Islámskému státu, v jejímž rámci hrají Syrské demokratické síly stále ještě významnou úlohu, neboť se snaží porazit bojovníky ISIS, kteří jsou i nadále aktivní;

F.  vzhledem k tomu, že oficiální postoj EU v této věci spočívá v odhodlání i nadále prosazovat jednotu, svrchovanost a územní celistvost Sýrie; vzhledem k tomu, že těchto cílů lze dosáhnout pouze a jedině prostřednictvím skutečné politické transformace v souladu s rezolucí RB OSN 2254 a Ženevským komuniké z roku 2012, které bylo sjednáno syrskými stranami v rámci ženevského procesu vedeného OSN; vzhledem k tomu, že na základě jednání mezi vládou Syrské arabské republiky a Syrskou vyjednávací komisí probíhajícího pod záštitou OSN vznikla dohoda o vytvoření důvěryhodného, vyváženého a inkluzivního ústavního výboru, který by měl zprostředkovat politické řešení války v Sýrii, avšak v důsledku jednostranné vojenské operace Turecka je nyní pravděpodobné, že výbor nebude moci zasedat;

G.  vzhledem k tomu, že existují konkrétní zprávy o zabíjení, zastrašování, špatném zacházení, únosech, rabování a zabavování domů civilistů ozbrojenými skupinami podporovanými Tureckem, přičemž civilisté obvinění z napojení na konkrétní kurdské skupiny jsou příslušníky uvedených ozbrojených skupin údajně násilím vyháněni ze svých domovů nebo zajímáni na kontrolních stanovištích; vzhledem k tomu, že podle OSN existují zprávy o tom, že bojovníci ozbrojené skupiny Ahrar al-Sharqiya, která je ve spojenectví s Tureckem, vykonávají sumární popravy; vzhledem k tomu, že podle dostupných zpráv bojovníci skupiny Ahrar al-Sharqiya mučili a poté popravili známou kurdskou političku Hevrín Chaláfovou;

H.  vzhledem k tomu, že v návaznosti na stažení amerických jednotek vstoupily dne 14. října 2019 oddíly Bašára al-Asada po sedmi letech do několika měst v severovýchodní Sýrii poté, co kurdské jednotky schválily ve snaze o odražení tureckého útoku dohodu vyjednanou Ruskem; vzhledem k tomu, že přesné podrobnosti dohody mezi Damaškem a Kurdy nejsou zatím jasné; vzhledem k tomu, že podle dosud neověřených zpráv hlídkují ruské jednotky na frontových liniích mezi pozicemi turecké a syrské armády a snaží se obě armády oddělovat;

I.  vzhledem k tomu, že síly podporované Tureckem údajně používají munici obsahující bílý fosfor; vzhledem k tomu, že na fotografiích a videozáznamech z nemocnic v Tal Tamru a al-Hasakahu lze spatřit děti s vážnými popáleninami způsobenými chemickými látkami; vzhledem k tomu, že Turecko tato obvinění popřelo; vzhledem k tomu, že Syrské demokratické síly požádaly mezinárodní organizace o vyslání odborníků, kteří by záležitost vyšetřili; vzhledem k tomu, že inspektoři OSN pro kontrolu chemických zbraní oznámili, že již začali v souvislosti s těmito obviněními shromažďovat informace;

J.  vzhledem k tomu, že násilnosti páchané během syrského konfliktu Assadovým režimem a jeho spojenci, ISIS/Dá'iš a dalšími teroristickými skupinami zahrnovaly i útoky chemickými zbraněmi, útoky na civilisty, mimosoudní zabíjení, mučení a špatné zacházení, násilná zmizení, hromadná a svévolná zatýkání, kolektivní tresty, útoky na zdravotnické pracovníky a odpírání potravin, vody a lékařské pomoci; vzhledem k tomu, že tyto zločiny jsou ve své podstatě válečnými zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidou a že dosud nebyly nijak potrestány;

K.  vzhledem k tomu, že podle zpráv uprchly při turecké ofenzívě z věznic Syrských demokratických sil stovky údajných členů Dá'iš – v některých případech občanů EU – i se svými rodinami; vzhledem k tomu, že klíčovou prioritou pro bezpečnost regionu a EU je zabránit těmto osobám v návratu do boje a šíření teroru; vzhledem k tomu, že Syrské demokratické síly tvrdí, že zadržují asi 10 000 bojovníků Islámského státu; vzhledem k tomu, že valná většina z tisíců evropských dětí, které se narodily bojovníkům Islámského státu, se v současné době nachází ve třech táborech v severovýchodní Sýrii – Al Hol, Roj a Ein Issa –, které těžce zasáhla turecká ofenzíva;

L.  vzhledem k tomu, že zřízení bezpečných zón v Sýrii vzbuzuje vážné obavy ohledně bezpečnosti osob vysídlených v důsledku konfliktu a těch osob, které by mohly být přesídleny z Turecka; vzhledem k tomu, že nucené vysídlení obyvatel, mimo jiné za účelem dosažení posunu v demografické struktuře, zakládá jednoznačné porušení mezinárodního humanitárního práva, svou mírou se rovná zločinu proti lidskosti a může vést k demografickým a etnickým změnám; vzhledem k tomu, že bezpečné zóny se v rámci vojenských konfliktů pro civilní osoby často mění ve „válečné zóny“;

M.  vzhledem k tomu, že z různých provincií přicházejí důvěryhodné zprávy o tom, že turecké orgány od července 2019 svévolně zadržují a nuceně navrací do severní Sýrie velké množství Syřanů, což je v rozporu s mezinárodním závazkem Turecka nevracet žádnou osobu do míst, kde by byla vystavena reálnému nebezpečí pronásledování, mučení, jiné formy špatného zacházení nebo ohrožení svého života;

N.  vzhledem k tomu, že od zahájení vojenské intervence turecké úřady s využitím tureckých protiteroristických zákonů nekompromisně zasahují proti každému, kdo proti této vojenské operaci vznáší kritiku; vzhledem k tomu, že turecké orgány začaly vyšetřovat více než 500 účtů na sociálních médiích, které obviňují z šíření „teroristické propagandy“; vzhledem k tomu, že podle sdělení tureckého ministra vnitra již bylo zadrženo 121 osob za to, že na sociálních médiích zpochybňovaly tuto operaci; vzhledem k tomu, že od zahájení operace bylo zadrženo více než 150 členů Lidově demokratické strany (HDP);

O.  vzhledem k tomu, že organizace poskytující mezinárodní pomoc byly nuceny pozastavit svou činnost a evakuovat mezinárodní personál kvůli obavám o bezpečnost; vzhledem k tomu, že vytváření překážek bezpečnému, neomezenému a nepřetržitému dodávání humanitární pomoci, provádění evakuací a poskytování zdravotní péče rovněž představuje porušení mezinárodního humanitárního práva, jakož i několika rezolucí Rady bezpečnosti OSN; vzhledem k tomu, že OSN a její partneři i nadále poskytují dodávky humanitární pomoci desítkám tisíců osob vysídlených v důsledku probíhajícího násilí;

P.  vzhledem k tomu, že je odpovědností mezinárodního společenství a jednotlivých států stíhat osoby odpovědné za porušování mezinárodních lidskoprávních norem a humanitárního práva, ke kterému došlo v průběhu syrského konfliktu, mimo jiné tím, že uplatní princip univerzální jurisdikce a vnitrostátní právo; vzhledem k tomu, že tak lze učinit buď u stávajících vnitrostátních soudů a mezinárodních tribunálů, nebo u případných mezinárodních trestních tribunálů ad hoc;

Q.  vzhledem k tomu, že celní unie mezi Tureckem a EU vstoupila v platnost v roce 1995 a od té doby nebyla změněna; vzhledem k tomu, že se v důsledku toho více než čtyřnásobně zvýšil objem bilaterálního obchodu; vzhledem k tomu, že v roce 2018 bylo Turecko i nadále celkově pátým největším obchodním partnerem EU, zatímco EU představuje pro Turecko zdaleka nejdůležitějšího obchodního partnera a hlavní zdroj přímých zahraničních investic; vzhledem k tomu, že EU v roce 2018 pozastavila iniciativu na modernizaci celní unie kvůli znepokojivému politickému vývoji v Turecku;

R.  vzhledem k tomu, že je Turecko i nadále klíčovým partnerem EU, členem NATO a důležitým aktérem v syrské krizi i v dotčeném regionu; vzhledem k tomu, že článek 1 smlouvy o NATO stanoví, že se její strany zavazují urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN;

1.  rozhodně odsuzuje jednostranný turecký vojenský zásah v severovýchodní Sýrii, který představuje závažné porušení mezinárodního práva, podkopává stabilitu a bezpečnost regionu jako celku, přináší další utrpení lidem, kteří jsou již postiženi válkou, vede k obrovským přesunům civilistů a mohl by přispět k návratu Islámského státu, který je i nadále bezpečnostním rizikem pro Sýrii, Turecko, celý širší region, EU i pro celý svět, a brání přístupu k humanitární pomoci;

2.  naléhavě vyzývá Turecko, aby s okamžitou a definitivní platností ukončilo svou vojenskou operaci v severovýchodní Sýrii a stáhlo všechny své jednotky ze syrského území; zdůrazňuje, že vojenská operace nevyřeší stávající bezpečnostní obavy této země; požaduje plné dodržování humanitárního práva, včetně ochrany civilistů, a neomezený přístup pro místní a mezinárodní humanitární organizace;

3.  vyjadřuje svou solidaritu s kurdským lidem a se všemi ostatními obyvateli tohoto regionu; zdůrazňuje významný přínos syrských demokratických sil a zejména žen, jakožto spojence v boji proti Islámskému státu a při opětovném potvrzení významu svobody a občanských práv pro rozvoj společenského, politického a kulturního života v této syrské oblasti s většinově kurdským obyvatelstvem;

4.  vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni, aby jménem EU zaujala postoj vůči tureckým orgánům a aby položila základ pro silnou a komplexní reakci EU na tuto krizi; naléhavě ji vyzývá, aby zahájila dialog s tureckými orgány s cílem umožnit urychlenou deeskalaci situace a nalézt udržitelné řešení této krize; zdůrazňuje, že by EU měla zvážit všechny dostupné možnosti spolupráce se svými mezinárodními partnery v rámci OSN;

5.  bere na vědomí dohodu mezi USA a Tureckem ze dne 17. října 2019 o dočasném příměří; vyjadřuje však znepokojení ohledně toho, že její ustanovení legitimizují tureckou okupaci „bezpečné zóny“ v severovýchodní Sýrii; dále vyjadřuje hluboké znepokojení ohledně toho, že tato dohoda vyžaduje nejenom vysídlení místních skupin obyvatelstva, jako jsou Kurdové, Jezídové a Asyřané, a turkmenských, arménských, arabských a dalších menšin, ale také jejich přesun do oblastí s většinově arabským obyvatelstvem, čímž by vzniklo nové napětí a hrozby pro bezpečnost civilního obyvatelstva;

6.  trvá na globálním politickém řešení syrského konfliktu na základě uznání jednoty, svrchovanosti a územní celistvosti syrského státu, s plným uznáním práv všech etnických a náboženských složek syrské společnosti, v rámci rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2254 a Ženevského komuniké z roku 2012, které bylo vyjednáno syrskými stranami v rámci Ženevského procesu vedeného OSN a představuje základ pro skutečnou politickou transformaci;

7.  vítá v této souvislosti zřízení ústavního výboru a snahu zvláštního vyslance generálního tajemníka OSN pro Sýrii Geira O. Pedersena, což by mělo zabezpečit důvěryhodný, vyvážený a inkluzivní základ pro politický proces mezi Syřany, v němž nebude docházet k vnějšímu vměšování; vyzývá všechny příslušné aktéry ze severovýchodní Sýrie, aby do tohoto procesu plně zapojili; připomíná, že žádné udržitelné vojenské řešení konfliktu neexistuje, a vyzývá všechny zúčastněné strany, aby v plném rozsahu dodržovaly rezoluce Rady bezpečnosti OSN, které vyžadují okamžité ukončení nepřátelských akcí, ukončení obléhání, zpřístupnění celé země pro humanitární pomoc bez jakýchkoli omezení a ochranu humanitárních pracovníků všemi zúčastněnými stranami; vyzývá členské státy, aby opět požádaly Radu bezpečnosti OSN o přijetí rezoluce, která by Radě umožnila jednat cíleně a usilovat o to, aby byla v severovýchodní Sýrii v konečném důsledku zřízena bezpečnostní zóna zajištěná OSN ve prospěch místních obyvatel;

8.  připomíná závažné důsledky další eskalace a destabilizace tohoto regionu, a to jak pro tento region, tak pro EU, z hlediska prohlubování bezpečnostních rizik, humanitárních krizí a migračních toků; vyzývá Komisi, aby připravila EU v každém ohledu na to, aby byla schopna co nejlépe reagovat na každou situaci, která by mohla vzniknout, a aby informovala Parlament o všech důsledcích další eskalace a destabilizace v tomto regionu;

9.  lituje skutečnosti, že se Rada pro zahraniční věci, která zasedala dne 14. října 2019, nebyla schopna dohodnout na celounijním zbrojním embargu vůči Turecku; vítá rozhodnutí různých členských států EU pozastavit zbrojní vývozní licence do Turecka, naléhavě je však žádá, aby zajistily, že pozastavení se bude vztahovat také na již licencované dodávky i na dosud neuskutečněné dodávky; připomíná, že je zejména nutné důsledně uplatňovat pravidla EU stanovená ve společném postoji Rady 2008/944/SZBP o vývozu zbraní, včetně přísného uplatňování kritéria čtyři týkajícího se regionální stability; vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni, aby zahájila iniciativu s cílem uvalit na Turecko celounijní zbrojní embargo zahrnující technologie dvojího užití, s ohledem na závažná obvinění z porušování mezinárodního humanitárního práva, a to po dobu trvání turecké vojenské operace a přítomnosti Turecka v Sýrii;

10.  vyzývá Radu, aby zavedla soubor cílených sankcí a zákazů vydávání víz namířený proti tureckým úředníkům odpovědným za porušování lidských práv během stávající vojenské operace a navrhla stejná opatření namířená proti tureckým úředníkům odpovědným za vnitrostátní zásahy proti základním právům; naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby zajistily plné dodržování rozhodnutí Rady 2013/255/SZBP (4)o omezujících opatřeních vůči Sýrii a zejména zmrazení majetku osob uvedených v tomto rozhodnutí a omezení přijímání osob, které mají prospěch ze syrského režimu nebo jej podporují;

11.  rozhodně odmítá turecké plány na zřízení tzv. bezpečné zóny podél severovýchodní syrské hranice; zdůrazňuje, že jakýkoli nucený přesun syrských uprchlíků nebo vnitřně vysídlených osob do této oblasti by představoval závažné porušení konvenčního mezinárodního uprchlického práva, mezinárodního humanitárního práva a zásady nenavracení; připomíná, že každý návrat uprchlíků musí být bezpečný, dobrovolný a důstojný, a že stávající okolnosti takové přesuny naprosto znemožňují; zdůrazňuje, že by EU do těchto oblastí neměla posílat žádnou stabilizační ani rozvojovou pomoc; zdůrazňuje, že etnické a náboženské skupiny v Sýrii mají právo i nadále důstojně a bezpečně žít ve své historické a tradiční vlasti nebo se do ní vrátit;

12.  vyzývá Radu, aby zvážila přijetí vhodných a cílených hospodářských opatření namířených proti Turecku, které nesmí mít negativní dopad na občanskou společnost ani na osoby, které již závažně poškodila hospodářská krize v této zemi, situaci syrských uprchlíků nebo další účast tureckých studentů na evropských výměnných programech jako je Erasmus+; žádá Radu, aby jako odrazující opatření s cílem předejít další eskalaci v severovýchodní Sýrii zvážila pozastavení obchodních preferencí v rámci dohody o zemědělských produktech a, jako poslední krajní možnost, pozastavení celní Unie mezi EU a Tureckem;

13.  zdůrazňuje, že Parlament byl v posledních letech proaktivní při snižování financování nástroje předvstupní pomoci (NPP) II kvůli obavám z nedodržování lidských práv; dospěl k závěru, že nedávná opatření přijatá tureckými orgány jsou v rozporu s evropskými hodnotami; vyzývá Komisi, aby zajistila, že k financování probíhající vojenské operace nebo k usnadňování nucených přesunů syrských uprchlíků do tzv. „bezpečné zóny“ nebudou využívány žádné finanční prostředky EU;

14.  je extrémně znepokojen tvrzeními, že turecké ozbrojené síly nebo proturecké ozbrojené skupiny používají proti civilistům bílý fosfor, což je zakázáno mezinárodními právními předpisy; plně podporuje práci Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), která začala možné použití bílého fosforu vyšetřovat; vyzývá k tomu, aby všechny odpovědné osoby byly pohnány před soud;

15.  vyzývá Turecko, aby zajistilo odpovědnost za hrůzné činy, které spáchaly proturecké ozbrojené skupiny, včetně vraždy Hevrin Chalafové a dalších svévolných poprav; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby podporovaly proces dokumentace všech zločinů spáchaných v severovýchodní Sýrii a aby trvaly na jejich důkladném a nestranném vyšetření a na stíhání jejich pachatelů;

16.  je extrémně znepokojen zprávami, že stovky vězňů hlásících se k ISIS, včetně mnoha zahraničních bojovníků, utíká během turecké ofenzivy z táborů v severní Sýrii, čímž se zvyšuje riziko opětovného obnovení ISIS; vyzývá členské státy EU, aby připravily pohotovostní plány zaměřené na bezpečnostní hrozbu, kterou by mohl představovat případný návrat zahraničních bojovníků ISIS, a aby i nadále v souladu s mezinárodními normami stíhaly hrůzné činy, které tyto osoby spáchaly; vyzývá vnitrostátní zpravodajské agentury a bezpečnostní služby, aby zvýšily svou ostražitost, pokud jde o možný návrat zahraničních bojovníků a jejich rodin;

17.  je znepokojen dramatickou situací a osudem evropských dětí narozených bojovníkům Islámského státu v severní Sýrii; vyzývá členské státy, aby situaci a potřebám těchto dětí věnovaly zvláštní pozornost a aby zajistily dodržování jejich základních práv; vyzývá členské státy, aby ve všech rozhodnutích týkajících se dětí braly primárně ohled na nejlepší zájem dítěte;

18.  znovu vyjadřuje podporu celosvětové koalici proti Islámskému státu, jejíž součástí je i Turecko; zdůrazňuje, že tato koalice a její syrské partnerské jednotky dosáhly v boji proti Islámskému státu v Sýrii značného pokroku, vyjadřuje však obavy, že turecká jednostranná vojenská akce tento pokrok ohrožuje;

19.  vítá závazek EU, že bude nadále poskytovat humanitární pomoc sousedním zemím Sýrie, konkrétně Jordánsku, Libanonu, Turecku, Iráku a Egyptu, které jsou i nadále útočištěm pro miliony uprchlíků; považuje za nepřijatelné, že turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan zneužívá uprchlíky k vydírání EU; vyzývá členské státy EU, aby projevily mnohem větší odhodlání při sdílení odpovědnosti a umožnily uprchlíkům, kteří utíkají z válečných oblastí v Sýrii, nalézt ochranu za hranicemi bezprostředně sousedícího regionu prostřednictvím přesídlení; zdůrazňuje, že je třeba plně dodržovat zásadu nenavracení; vyzývá EU a členské státy, aby poskytly dodatečné financování kurdské regionální vládě v Iráku, které by ji umožnilo čelit přílivu uprchlíků ze Sýrie;

20.  uznává skutečnost, že Turecko má oprávněné bezpečnostní obavy, trvá však na tom, aby se řešily politickými a diplomatickými prostředky, a nikoli vojenskou akcí, v souladu s mezinárodními právními předpisy, včetně humanitárního práva;

21.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Organizaci spojených národů, Turecku, členům mezinárodní skupiny na podporu Sýrie a všem stranám zapojeným do konfliktu a aby zajistil překlad tohoto textu do arabštiny a turečtiny.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2019)0215. (2) Přijaté texty, P8_TA(2019)0200. (3) Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 99. (4) Rozhodnutí Rady 2013/255/SZBP ze dne 31. května 2013 o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. L 147, 1.6.2013, s. 14).