Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze (2019/2930(RSP))
Evropský parlament,
– s ohledem na Rámcovou úmluvu Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen „UNFCCC“) a na Kjótský protokol k této úmluvě,
– s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP21) v Paříži (Pařížská dohoda),
– s ohledem na Úmluvu OSN o biologické rozmanitosti,
– s ohledem na nejnovější a nejobsáhlejší vědecká fakta o škodlivých účincích změny klimatu, obsažená ve zvláštní zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) s názvem „Globální oteplení o 1,5°C“, v jeho páté hodnotící zprávě (AR5) a souhrnné zprávě, zvláštní zprávě IPCC o změně klimatu a půdě a zvláštní zprávě IPCC o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu,
– s ohledem na obrovské riziko ztráty biologické rozmanitosti, popsané ve shrnutí pro tvůrce politik, které je součástí globální hodnotící zprávy o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách, kterou Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby vydala dne 29. května 2019,
– s ohledem na 25. konferenci smluvních stran UNFCCC (COP25), která se má konat v Madridu ve dnech 2. až 13. prosince 2019,
– s ohledem na 26. konferenci smluvních stran UNFCCC (COP24), která se má konat v prosinci 2020, a na to, že všechny smluvní strany na UNFCCC musí zvýšit své vnitrostátně stanovené příspěvky v souladu s cíli Pařížské dohody,
– s ohledem na 15. konferenci smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP15), která se má konat v říjnu 2020 v čínském Kchun-mingu a na které musí strany rozhodnout o podobě globálního rámce pro zastavení úbytku biologické rozmanitosti na období po roce 2020,
– s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o změně klimatu – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky v souladu s Pařížskou dohodou(1),
– s ohledem na usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o konferenci OSN o změně klimatu konané v roce 2019 v Madridu (COP25)(2),
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že k omezení globálního oteplení na 1,5 °C a zamezení masivního úbytku biologické rozmanitosti je nezbytné okamžitě začít vyvíjet intenzivní činnost;
B. vzhledem k tomu, že tato činnost musí vycházet z vědeckých poznatků a musí zapojit občany a všechny společenské a hospodářské sektory, včetně průmyslu, a to sociálně vyváženým a udržitelným způsobem; vzhledem k tomu, že tato činnost musí podporovat konkurenceschopnost našich ekonomik a být provázena silnými sociálními a inkluzivními opatřeními, která zajistí, aby transformace probíhala spravedlivým a vyváženým způsobem a podporovala vytváření pracovních příležitostí a současně byla respektována potřeba vysokých standardů sociálního státu a vysoké kvality pracovních míst a vzdělávání;
C. vzhledem k tomu, že žádná nouze by neměla být nikdy využita k oslabování demokratických institucí nebo základních práv; vzhledem k tomu, že veškerá opatření budou vždy přijímána demokratickým procesem;
1. vyhlašuje stav klimatické a environmentální nouze; vyzývá Komisi, členské státy a všechny globální aktéry, aby okamžitě učinili konkrétní kroky, které jsou nutné k odvrácení a omezení této hrozby, dokud není pozdě, a deklaruje svůj vlastní závazek;
2. naléhavě žádá Komisi, aby u všech relevantních legislativních a rozpočtových návrhů prováděla úplné posouzení klimatických a environmentálních dopadů a dbala na to, aby byly plně v souladu s cílem udržet globální oteplení pod hranicí 1,5 °C a nepřispívaly k úbytku biologické rozmanitosti;
3. uvědomuje si svou institucionální odpovědnost za snižování své uhlíkové stopy; navrhuje přijmout vlastní opatření ke snížení emisí, včetně nahrazení svého vozového parku vozidly s nulovými emisemi, a vyzývá všechny členské státy, se dohodly na jediném sídle Evropského parlamentu;
4. žádá novou Komisi, aby odstranila nejednotnost v současných unijních politikách týkajících se klimatické a environmentální krize, zejména prostřednictvím dalekosáhlých reforem politik v oblasti zemědělství, obchodu, dopravy, energetiky a investic do infrastruktury;
5. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.