Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. července 2019 o situaci v Hongkongu (2019/2732(RSP))

P9_TA(2019)0004 RC-B9-0013/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení týkající se Hongkongu,

–  s ohledem na prohlášení mluvčí Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 12. června 2019 o přetrvávajících protestech proti navrhované reformě zákona o vydávání osob v Hongkongu,

–  s ohledem na prohlášení mluvčí ESVČ ze dne 1. července 2019 o nejnovějším vývoji v Hongkongu,

–  s ohledem na základní zákon Zvláštní administrativní oblasti Hongkong přijatý dne 4. dubna 1990, který vstoupil v platnost dne 1. července 1997,

–  s ohledem na společné prohlášení vlády Spojeného království a vlády Čínské lidové republiky k otázce Hongkongu ze dne 19. prosince 1984, známé jako společné čínsko-britské prohlášení,

–  s ohledem na společnou zprávu Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 8. května 2019 pro Evropský parlament a Radu nazvanou „Zvláštní administrativní oblast Hongkong: výroční zpráva za rok 2018“,

–  s ohledem na společné prohlášení z 21. summitu mezi EU a Čínou konaného dne 9. dubna 2019,

–  s ohledem na dialog o lidských právech vedený mezi EU a Čínou, který byl zahájen v roce 1995, a na 37. kolo tohoto dialogu, které proběhlo ve dnech 1.–2. dubna 2019,

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 12. března 2019 s názvem „EU-Čína – strategický výhled“ adresované Evropskému parlamentu,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech ze dne 16. prosince 1966,

–  s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na všeobecný pravidelný přezkum OSN z listopadu 2018 věnovaný Číně,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že těžištěm dlouhodobého partnerství mezi EU a Čínou by mělo zůstat prosazování a dodržování lidských práv, demokracie a právního státu, a to v souladu se závazkem EU hájit tyto hodnoty v rámci své vnější činnosti a v souladu se zájmem řídit se v rámci vlastního rozvoje a mezinárodní spolupráce právě těmito hodnotami, který vyjádřila Čína;

B.  vzhledem k tomu, že vláda Zvláštní administrativní oblasti Hongkongu navrhla novelu zákona o uprchlých pachatelích a vzájemné právní pomoci v trestních věcech z roku 2019, který má nahradit předpis o uprchlých pachatelích a předpis o vzájemné právní pomoci v trestních věcech;

C.  vzhledem k tomu, že vedoucí představitelka Hongkongu Carrie Lamová dne 9. července 2019 prohlásila, že zákon, který vyvolal všeobecnou vlnu odporu, je „mrtvý“; vzhledem k tomu, že však neohlásila jeho úplné stažení;

D.  vzhledem k tomu, že v důsledku navrhovaného zákona by mohlo být snadnější vydávat osoby do Číny z politických důvodů, kde by byly vystaveny soudnímu systému, který závažným způsobem porušuje lidská práva; vzhledem k tomu, že podle navrhované novely by hongkongský soud neměl jasnou, výslovnou pravomoc ani právní povinnost posuzovat dodržování nejrůznějších lidských práv v případech, které řeší soudy pevninské Číny nebo jiných zemí;

E.  vzhledem k tomu, že soudnictví pevninské Číny postrádá nezávislost na vládě a Čínské komunistické straně a vyznačuje se svévolným zadržováním, mučením a jiným špatným zacházením, závažným porušováním práva na spravedlivý soudní proces, případy násilného mizení a nejrůznějšími formami držení osob v izolaci bez soudu;

F.  vzhledem k tomu, že mnoho občanů Hongkongu, od prodemokratických aktivistů až po podnikatele, má obavy z vydání do pevninské Číny;

G.  vzhledem k tomu, že se do ulic Hongkongu vydalo nevídané množství občanů, kteří pokojně využili svého základního práva na shromažďování a protest; vzhledem k tomu, že dne 12. června 2019 se kolem budovy legislativní rady a v okolních ulicích shromáždily stovky protestujících, kteří požadovali, aby vláda upustila od navrhované reformy hongkongského zákona o vydávání osob do pevninské Číny;

H.  vzhledem k tomu, že více než 70 nevládních lidskoprávních organizací, včetně Amnesty International, Human Rights Watch, Human Rights Monitor, hongkongské advokátní komory a hongkongské právnické společnosti, zaslalo společný dopis předsedkyni vlády Hongkongu paní Lamové, v němž požadovaly, aby její vláda stáhla uvedenou novelu zákona, protože ohrožuje dodržování lidských práv;

I.  vzhledem k tomu, že hongkongská policie využila násilných činů malého počtu protestujících jako záminku k použití zbytečně nadměrné síly proti pokojné většině, včetně slzného plynu, gumových projektilů a pepřového spreje, označila tento incident za nepokoje a následně přistoupila k zatčení několika desítek osob; vzhledem k tomu, že několik osob bylo obviněno z výtržností, které se trestají 10 lety odnětí svobody;

J.  vzhledem k tomu, že v průběhu let byli obyvatelé Hongkongu svědky masových demonstrací na podporu demokracie a plného uplatňování základního zákona, například protestů tzv. deštníkového hnutí v roce 2014, a také demonstrací na podporu svobody sdělovacích prostředků a proti zmizení hongkongských knihkupců;

K.  vzhledem k tomu, že na konci roku 2015 zmizeli čtyři obyvatelé Hongkongu, mj. Gui Minhai, a jedna osoba spojená s vydavatelstvím Mighty Current a jeho knihkupectvím, která není občanem Hongkongu; vzhledem k tomu, že po měsících se objevily informace, že tyto osoby jsou zadržovány v pevninské Číně na neznámém místě; vzhledem k tomu, že jeden z knihkupců, který se vrátil do Hongkongu, se mezitím z obavy, že bude vydán, odstěhoval na Tchaj-wan;

L.  vzhledem k tomu, že základní zákon stanovuje povinnost chránit lidská práva a svobody jednotlivců; vzhledem k tomu, že v článku 27 základního zákona je zaručena svoboda slova, tisku a publikování a svoboda sdružování, shromažďování, pochodů a demonstrací; vzhledem k tomu, že v článku 45 a 68 základního zákona je stanoveno, že předseda výkonné rady a všichni členové legislativní rady by měli být nakonec voleni ve všeobecných volbách;

M.  vzhledem k tomu, že EU podporuje zásadu „dvou zemí a dvou systémů“ a vysokou míru autonomie Hongkongu;

1.  vyzývá vládu Zvláštní administrativní oblasti Hongkongu, aby stáhla návrh novely zákona o uprchlých pachatelích a o vzájemné právní pomoci v trestních věcech z roku 2019;

2.  vyzývá ji dále, aby okamžitě propustila všechny pokojné protestující a osoby, které byly zadrženy proto, že během protestů nebo v období před nimi pokojně uplatňovaly své právo na svobodu projevu, a aby stáhla veškerá proti nim vznesená obvinění;

3.  požaduje nezávislé nestranné účinné a okamžité prošetření použití síly proti protestujícím ze strany hongkongské policie;

4.  zdůrazňuje, že EU sdílí mnohé obavy občanů Hongkongu, pokud jde o navrhovanou reformu vydávacího zákona, a že tyto své obavy sdělila vládě Zvláštní administrativní oblasti Hongkongu; poukazuje na to, že tento zákon má pro Hongkong a jeho obyvatele stejně jako pro EU a cizí státní příslušníky a také pro důvěru podnikatelské sféry v Hongkong dalekosáhlé důsledky;

5.  naléhavě vyzývá Hongkong, aby zajistil, že jeho právní předpisy budou i nadále v souladu se všemi jeho mezinárodními povinnostmi v oblasti lidských práv, včetně Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání;

6.  je si vědom toho, že obyvatelé Hongkongu vyšli v posledních týdnech do ulic v nebývalém počtu, přičemž podle odhadů se převážně pokojných demonstrací, které odstartovaly závažné obavy týkající se navrhovaného zákona o vydávání osob, zúčastnil dne 9. června 2019 více než milion lidí a následující týden až dva miliony lidí;

7.  zdůrazňuje, že v Hongkongu jsou práva jeho občanů obecně dodržována, vyjadřuje však závažné znepokojení nad postupným zhoršováním situace v oblasti občanských a politických práv a svobody tisku; je velmi znepokojen nebývalým tlakem na novináře a jejich rostoucí autocenzurou, zejména pokud jde o zpravodajství o citlivých otázkách týkajících se pevninské Číny nebo vlády Zvláštní administrativní oblasti Hongkongu;

8.  vzhledem k tomu, že v základním zákoně je zaručena svoboda slova, tisku a publikování a svoboda sdružování, shromažďování, pochodů a demonstrací, vyzývá orgány Hongkongu a Číny, aby zajistily ochranu lidských práv a svobod zakotvených v základním zákoně pro všechny občany;

9.  důrazně odsuzuje neustálé stupňující se vměšování Číny do vnitřních záležitostí Hongkongu i nedávné prohlášení Číny, že společné čínsko-britské prohlášení z roku 1984 je historický dokument, a tudíž už neplatí; poukazuje na to, že čínská vláda je podle tohoto společného prohlášení povinna zachovat vysokou míru autonomie Hongkongu a jeho práva a svobody;

10.  s politováním bere v této souvislosti na vědomí, že se v doplňovacích volbách do legislativní rady vzhledem ke své politické příslušnost či politickým názorům nemohli zúčastnit opoziční kandidáti, včetně Agnes Chowové a bývalé poslankyně Lau Siu-Lai;

11.  vyzývá EU, její členské státy a mezinárodní společenství, aby spolupracovaly na zavedení vhodných mechanismů na kontrolu exportu, které by zabránily Číně a zejména Hongkongu v přístupu k technologiím používaným k porušování základních práv;

12.  naléhavě vyzývá k provedení systematické reformy k zavedení přímé volby správce Hongkongu a legislativní rady, jak je zakotveno v základním zákoně, a k uzavření dohody o volebním systému, který by byl obecně demokratický, spravedlivý, otevřený a transparentní a který by obyvatelům Zvláštní administrativní oblasti Hongkongu poskytoval právo volit kandidáty a byt volen ve volbách do všech vedoucích pozic;

13.  znovu poukazuje na svou výzvu k okamžitému propuštění švédského státního příslušníka vydavatele Guie Minhaie;

14.  zdůrazňuje, že EU je odhodlána usilovat o upevňování demokracie, včetně právního státu, nezávislosti soudnictví, základních práv a svobod, transparentnosti a svobody informací a projevu v Hongkongu;

15.  připomíná, že je důležité, aby EU v souladu se svým závazkem prosazovat v rámci svého přístupu k Číně silný, jasný a jednotný hlas i nadále v rámci každého politického dialogu a každého dialogu o lidských právech vedeném s čínskými orgány poukazovala na otázku porušování lidských práv v této zemi; dále připomíná, že v kontextu svého probíhajícího reformního procesu a rostoucí globální angažovanosti se Čína podpisem široké škály mezinárodních smluv v oblasti lidských práv rozhodla začlenit do mezinárodního rámce pro lidská práva; vyzývá proto EU, aby v zájmu splnění těchto závazků pokračovala v dialogu s Čínou;

16.  vyzývá místopředsedkyni EU, vysokou představitelku, ESVČ a členské státy, aby upozorňovaly na všechny tyto obavy a zajistily dialog s vládou Zvláštní administrativní oblasti Hongkongu a Číny;

17.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládě a parlamentu Čínské lidové republiky a předsedkyni vlády a Shromáždění Zvláštní administrativní oblasti Hongkong.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. července 2019 o situaci na hranici mezi USA a Mexikem (2019/2733(RSP))

P9_TA(2019)0005 RC-B9-0014/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 24 Listiny základních práv Evropské unie, který stanoví, že prvořadým hlediskem musí být vždy nejvlastnější zájem dítěte a že každé dítě má právo udržovat pravidelné osobní vztahy a přímý styk s oběma rodiči,

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin,

–  s ohledem na prohlášení členů Kongresu USA po návštěvě zajišťovacích zařízení v červenci 2019,

–  s ohledem na Úmluvu o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a na Protokol týkající se právního postavení uprchlíků z roku 1967,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte z roku 1989,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na obecné zásady EU z roku 2008 týkající se ochránců lidských práv,

–  s ohledem na současné politické iniciativy vlády USA v oblasti migrace a azylu a na Protokoly ochrany migrantů (Migrant Protection Protocols, MPP),

–  s ohledem na prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové ze dne 8. července 2019,

–  s ohledem na prohlášení úřadujícího ministra USA pro vnitřní bezpečnost ze dne 9. července 2019,

–  s ohledem na zprávu ze dne 2. července 2019 o situaci v přijímacím zařízení Rio Grande Valley, kterou vypracovala kancelář generálního inspektora na ministerstvu pro vnitřní bezpečnost pro úřadujícího ministra pro vnitřní bezpečnost,

–  s ohledem na globální pakt o migraci přijatý Valným shromážděním OSN dne 19. prosince 2018,

–  s ohledem na Deklaraci nezávislosti USA z roku 1776,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že USA a EU považují lidská práva za nezadatelné a základní právo všech lidských bytostí;

B.  vzhledem k tomu, že krizová bezpečnostní situace a hluboká bída v posledních letech dohání rodiny, včetně mladistvých a dětí, k útěku z Mexika a tzv. severního trojúhelníku ve Střední Americe (El Salvador, Guatemala a Honduras) do USA, aby tam hledaly bezpečí, ochranu a hospodářskou stabilitu;

C.  vzhledem k tomu, že USA jsou historicky zemí přistěhovalců a že v nich žije pestrá škála různých komunit;

D.  vzhledem k tomu, že každý svrchovaný stát má právo rozhodovat o podmínkách vstupu a pobytu cizích státních příslušníků na svém území, avšak současně se musí řídit všemi příslušnými mezinárodními závazky v oblasti lidských práv;

E.  vzhledem k tomu, že USA v roce 2018 poskytly Úřadu OSN pro uprchlíky (UNHCR) částku 1 589 776 543 USD, což z nich učinilo zdaleka největšího dárce Úřadu;

F.  vzhledem k tomu, že USA přijaly přísná opatření vůči migrantům a žadatelům o azyl, kteří překročili jejich hranice ve snaze uplatnit své nezadatelné právo na šťastný život ve svobodě;

G.  vzhledem k tomu, že na americké straně hranic USA a Mexika jsou zadržováni migranti a žadatelé o azyl, kterým se podařilo překročit hranice, a panuje tam krizová humanitární situace; vzhledem k tomu, že obzvláště znepokojivá a odsouzeníhodná je situace stovek dětí, které buď živoří na hranicích ve stanových městech, nebo jsou za mřížemi v detenčních zařízeních, jež nesplňují základní lidskoprávní standardy, neboť jsou přelidněná a chybí v nich adekvátní zdravotní a hygienická zařízení a řádná strava;

H.  vzhledem k tomu, že kancelář generálního inspektora ve zprávě o situaci v přijímacím zařízení Rio Grande Valley, kterou vypracovala pro ministerstvo pro vnitřní bezpečnost, poukázala na „naléhavé problémy detenčních zařízení, které vyžadují okamžitou pozornost a náležité kroky“ v důsledku „obrovského přeplnění jejich kapacit a dlouhodobého zadržování dětí bez doprovodu, rodin i jednotlivých dospělých osob cizí státní příslušnosti“, a proto vyzvala, aby byly „bezodkladně provedeny kroky k snížení nebezpečného přeplnění a ke zkrácení dlouhodobé internace dětí a dospělých v zařízení Rio Grande Valley“;

I.  vzhledem k tomu, děti nelze zbavit svobody na základě jejich migračního statusu nebo statusu jejich rodičů s odkazem na nejlepší zájem dítěte, a že tento krok překračuje nezbytné meze, a stává se tak zcela nepřiměřeným opatřením, které s sebou nese riziko krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení s migrujícími dětmi; vzhledem k tomu, že dospělí migranti a žadatelé o azyl by měli být zbavováni svobody pouze v krajním případě, a je-li takové opatření nezbytné, měli by být zadržování co nejkratší možnou dobu, měl by jim být zaručen řádný proces a podmínky v detenčních zařízeních by měly plně vyhovovat všem relevantním mezinárodním standardům v oblasti lidských práv;

J.  vzhledem k tomu, že podle údajů, které Úřad USA pro cla a ochranu hranic poskytl organizaci Amnesty International, bylo od roku 2017 do srpna 2018 po překročení hranic rozděleno asi 8 000 rodin; vzhledem k tomu, že tyto údaje nezahrnují mnoho dalších případů separace, např. oddělení dětí od jejich starších sourozenců, tet a strýců, prarodičů a dalších vzdálenějších příbuzných;

K.  vzhledem k tomu, že v červnu 2018 nařídil federální soudce v San Diegu vládě USA tuto praxi ukončit; vzhledem k tomu, že podle údajů poskytnutých federálnímu soudci však Úřad USA pro cla a ochranu hranic pokračoval v nuceném rozdělování rodin, kdy od června 2018 bylo od rodin odloučeno nejméně 245 dětí, a že v mnoha případech nebyla pořízena jasná dokumentace, která by pomohla tyto děti vypátrat;

L.  vzhledem k tomu, že v prosinci 2018 evidovalo ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb USA 2 737 odloučených dětí a současně připustilo, že od roku 2017 tento osud zřejmě potkal tisíce dalších dětí, které vláda nebyla schopna identifikovat, protože nemá k dispozici efektivní systém sledování;

M.  vzhledem k tomu, že rozdělování rodin a časově neomezené zadržování osob představují špatné zacházení; vzhledem k tomu, že děti, které žijí bez svých rodin v institucionální péči, se mohou velmi snadno stát obětmi citového, tělesného a psychického zneužívání, které může trvale poznamenat jejich další vývoj, vést ke zraněním a hlubokým traumatům a mít vážné negativní sociální důsledky;

N.  vzhledem k tomu, že podle zpráv Americké unie pro občanské svobody a podle různých prohlášení mluvčích ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb USA a ministerstva USA pro vnitřní bezpečnost je známo minimálně šest případů dětí, které od loňska zemřely v imigrační vazbě, zatímco za předchozích téměř deset let podle informací žádné dítě zadržované Úřadem USA pro cla a ochranu hranic o život nepřišlo;

O.  vzhledem k tomu, že podle údajů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zatím v roce 2019 zemřelo při pokusu o přechod hranice z Mexika do USA 197 osob, z toho minimálně 13 dětí; vzhledem k tomu, že počet úmrtí v posledních pěti letech neustále roste a že v letech 2014 a 2018 celkem zemřelo více než 1 900 osob;

P.  vzhledem k tomu, že mexické orgány v posledních týdnech mnohem důrazněji prosazují migrační politiky, takže roste počet zadržených a deportovaných migrantů;

Q.  vzhledem k tomu, že migranti, zejména ze Střední Ameriky, jsou v důsledku zoufalé situace dohnáni k cestě a překročení hranic s USA; vzhledem k tomu, že tlak na jižních a severních hranicích vede tisíce migrantů, z nichž většinu tvoří ženy a děti, k tomu, aby své životy vážně riskovaly;

R.  vzhledem k tomu, že podle mexické vlády nyní Mexiko čelí krizi veřejného pořádku a bezpečnosti, kterou provázejí násilnosti; vzhledem k tomu, že v rámci amerického programu Protokoly ochrany migrantů (Migrant Protection Protocols, MPP) jsou žadatelé o azyl vraceni do Mexika, mj. do jeho dvou severních států Baja California a Chihuahua, které patří mezi mezi státy s nejvyšší mírou kriminality v zemi, a žijí v krajně nedůstojných podmínkách, ve kterých jim hrozí, že se stanou oběťmi závažné trestné činnosti, jako jsou únosy, sexuální útoky a násilí;

S.  vzhledem k tomu, že masové vyhošťování žadatelů o azyl, protiprávní rozdělování rodin a svévolné a časově neomezené zadržování žadatelů o azyl v detenčních centrech bez vyhlídky na propuštění jsou krutými politikami a hrubým porušením azylových zákonů USA a mezinárodního práva;

T.  vzhledem k tomu, že dne 27. června 2019 schválila americká Sněmovna reprezentantů finanční balíček ve výši 4,6 miliardy USD na řešení situace na hranici USA s Mexikem;

U.  vzhledem k tomu, že pracovníci kanceláří OSN pro lidská práva v Mexiku a ve Střední Americe zdokumentovali četné případy porušování lidských práv a protiprávního zacházení s migranty a žadateli o azyl při tranzitu, včetně případů neúměrného použití síly, svévolného zbavení svobody, rozdělení rodin, odepření přístupu ke službám, navrácení a svévolného vyhoštění;

V.  vzhledem k tomu, že Úmluvu OSN o právech dítěte podepsalo a ratifikovalo 195 států; vzhledem k tomu, že Spojené státy jsou jediným členským státem OSN, který tuto úmluvu neratifikoval;

W.  vzhledem k tomu, že partnerství EU a USA je založeno na silných politických, kulturních, ekonomických a historických vazbách a na sdílených hodnotách, jako je svoboda, demokracie, prosazování míru a stability, lidská práva a právní stát; vzhledem k tomu, že silné vztahy mezi EU a USA jsou zásadní pro budování demokratičtějšího, bezpečnějšího a lépe prosperujícího světa;

1.  je hluboce znepokojen situací migrantů a žadatelů o azyl na hranicích mezi USA a Mexikem, zejména situací dětí migrantů;

2.  vyjadřuje politování nad úmrtím mnoha lidí, kteří se vydali na cestu po trasách směřujících na hranice mezi USA a Mexikem; vyjadřuje nejhlubší solidaritu se všemi oběťmi a jejich rodinami;

3.  je znepokojen úděsnými podmínkami, za jakých jsou migranti a žadatelé o azyl, zejména děti, drženi v amerických detenčních zařízeních pro přistěhovalce, v nichž chybí odpovídající zdravotní péče, řádná strava a adekvátní hygienické podmínky; hluboce lituje, že v posledních měsících došlo k úmrtí sedmi nezletilých migrantů, kteří byli ve vazební věznici amerického ministerstva pro vnitřní bezpečnost, a podporuje veškeré úsilí Kongresu USA a americké vlády o zajištění dohledu, řádného vyšetření, transparentnosti a zodpovědnosti, pokud jde o okolnosti těchto úmrtí;

4.  zdůrazňuje, že opatření na ochranu hranic musí být v souladu s mezinárodními závazky USA v oblasti lidských práv a neměla by vycházet z úzce koncipovaných politik zaměřených na odhalení, zadržení a urychlené deportace nelegálních migrantů;

5.  žádá, aby byla zaručena lidská práva, bezpečnost a přístup k azylovému řízení odpovídajícímu lidskoprávním standardům, mj. tím, že bude dodržována zásada nenavracení a budou zajištěny důstojné podmínky přijímání migrantů;

6.  odsuzuje používání metody rozdělování rodin, která může způsobovat systematickou traumatizaci dětí a jejich nejbližších rodinných příslušníků a je metodou, která se zdá být v rukou současné americké vlády nástrojem přistěhovalecké politiky, který má sloužit k odrazení lidí hledajících bezpečné útočiště;

7.  zdůrazňuje, že rozdělování rodin a zadržování přistěhovalců v detenčních centrech nejsou nikdy v nejlepším zájmu dětí;

8.  bere na vědomí memorandum americké kanceláře generálního inspektora a vyzývá USA, aby revidovaly všechny své současné migrační politiky a postupy, které porušují mezinárodní právo v oblasti lidských práv, včetně základního práva žádat o azyl, zásady nenavracení a práva na lidskou důstojnost;

9.  vyzývá vládu USA, aby ukončila rozdělování rodin a s okamžitou platností vrátila všechny děti, které jsou stále odděleny od svých rodičů či poručníků, k jejich rodinám a znovu jim zajistila bezpečí známého prostředí jejich blízkých, a věnovala zvláštní pozornost potřebám těchto dětí;

10.  vyzývá příslušné orgány v USA, aby okamžitě zajistily, aby měli všichni zadržovaní přístup k základním právům, jako je právo na vodu, stravu, zdravotní péči a střechu nad hlavou;

11.  se vší naléhavostí žádá orgány v USA, aby nalezly nedetenční alternativy pro migranty a žadatele o azyl, jak děti, tak dospělé; žádá, aby byly děti, kterých se to týká, vráceny ke svým rodinám;

12.  naléhavě vyzývá vládu USA, aby ratifikovala Úmluvu OSN o právech dítěte, kterou USA podepsaly v roce 1995, poté ji však nikdy formálně nepřijaly, takže jsou jedinou zemí na světě, která tento krok neučinila; naléhavě vyzývá vládu USA, aby ratifikovala třetí opční protokol k této úmluvě, který se týká postupu předkládání oznámení případů porušování úmluvy;

13.  vyjadřuje vážné znepokojení nad posledními raziemi americké agentury pro přistěhovalectví a výběr cel (ICE), které postihují nehlášené migranty, zejména ze zemí Střední Ameriky, jejich rodiče a děti a mají za důsledek jejich kriminalizaci;

14.  je přesvědčen, že reagovat na migrační toky represí a kriminalizací jen přiživuje xenofobii, nenávist a náchylnost k násilí;

15.  je znepokojen nedávnými změnami v migračních politikách, které uplatňují mexické orgány, a vyzývá mexickou vládu, aby si při řešení problému migrace počínala v souladu s mezinárodními standardy a s mezinárodním právem v oblasti lidských práv;

16.  má za to, že armáda není tím pravým nástrojem k řešení problémů migrace; upozorňuje na to, že situaci na hranicích by měly mít na starost speciální policejní složky, které by byly náležitě vyškoleny a vycvičeny a měly by pokyn dodržovat lidská práva a brát ohled na důstojnost migrantů;

17.  uvědomuje si, že migrace je globální výzvou, a vyzývá země původu a tranzitu a cílové země, aby společně pracovaly na řešení základních příčin migračních toků prostřednictvím komplexního přístupu; v tomto ohledu opakuje, že plně podporuje vypracování a uplatňování globálního paktu pro uprchlíky a globálního paktu pro bezpečnou, řízenou a legální migraci, které jsou významnou příležitostí ke zlepšení řízení migrace a k řešení výzev s ní spojených;

18.  opakuje, že věří v otevřený a spravedlivý obchod, a vyjadřuje pevné přesvědčení, že ekonomický nátlak a hrozby represivními cly jsou kontraproduktivní a nejsou s to pomoci suverénním zemím nalézt konstruktivní a dlouhodobá řešení politických výzev, jako je migrace;

19.  vzdává hold jednotlivcům a organizacím občanské společnosti, kteří se snažili zajistit, aby se migrantům dostalo těch nejzákladnějších práv, jako je právo na vodu, stravu, zdravotní péči, odpovídající přístřeší a další podobná pomoc, a to po obou stranách hranic a v celém regionu; opakuje svůj požadavek, aby humanitární pomoc nebyla kriminalizována, a znovu naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala v této věci pokyny, v souladu s usnesením ze dne 5. července 2018;

20.  vítá prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva; přivítal by zjišťovací misi Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva nebo relevantních expertů OSN, která by prošetřila situaci v oblasti lidských práv na hranicích mezi USA a Mexikem;

21.  zavazuje se, že bude důkladně sledovat rozvojovou pomoc EU tomuto regionu, aby byly zajištěny efektivní standardy rozvoje, protože to může pomoci řešit základní příčiny nucené migrace;

22.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Evropské komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, prezidentovi USA Donaldu Trumpovi a jeho vládě, Kongresu USA a vládě a parlamentu Mexika.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. července 2019 o Rusku, zejména o situaci ekologických aktivistů a ukrajinských politických vězňů (2019/2734(RSP))

P9_TA(2019)0006 RC-B9-0012/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Ukrajině a situaci na Krymu, zejména na své usnesení ze dne 11. června 2015 o strategické vojenské situaci v povodí Černého moře po nezákonném připojení Krymu Ruskem(1), ze dne 10. září 2015 o Rusku, zejména o případu Estona Kohvera, Oleha Sencova a Olexandra Kolčenka(2), ze dne 4. února 2016 o situaci v oblasti lidských práv na Krymu, zejména o situaci krymských Tatarů(3), ze dne 12. května 2016 o krymských Tatarech(4); ze dne 16. března 2017 o ukrajinských vězních v Rusku a o situaci na Krymu(5); ze dne 5. října 2017 o případu krymskotatarských vůdců Achtema Čijgoze a Ilmiho Umerova a novináře Mykoly Semena(6); ze dne 8. února 2018 o Rusku, případ Ojuba Titijeva a Střediska pro ochranu lidských práv Memoriál(7); ze dne 14. června 2018 o Rusku, zejména o případu ukrajinského politického vězně Oleha Sencova(8), ze dne 25. října 2018 o situaci v Azovském moři(9), ze dne 14. února 2019 o situaci v Čečensku a o případu Ojuba Titijeva(10), ze dne 12. prosince 2018 o provádění dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou(11) a ze dne 12. března 2019 o situaci v oblasti politických vztahů mezi EU a Ruskem(12),

–  s ohledem na prohlášení mluvčí Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ), které vydala dne 25. května 2018 o případech několika vězňů na nezákonně anektovaných územích Krym a Sevastopol a vězňů pocházejících z Krymu a Sevastopolu, dne 10. ledna 2019 o případech nezákonně zadržovaných ukrajinských občanů, dne 17. ledna 2019 o pokračujícím nezákonném zadržování ukrajinských námořníků Ruskem, dne 22. března 2019 o odsouzení Pavlo Hryba a dne 17. dubna 2019 o prodloužení nezákonného zadržení ukrajinských námořníků.

–  s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy (Parliamentary Assembly of the Council of Europe – PACE) ze dne 28. června 2018 o ukrajinských občanech, které Ruská federace zadržuje jako politické vězně,

–  s ohledem na usnesení PACE ze dne 24. ledna 2019 o eskalaci napětí v oblasti Azovského moře a Kerčského průlivu a hrozbách pro evropskou bezpečnost,

–  s ohledem na usnesení PACE ze dne 25. června 2019 o posílení rozhodovacího procesu parlamentního shromáždění s ohledem na pověřovací listiny a hlasování,

–  s ohledem na usnesení Mezinárodního tribunálu pro mořské právo ze dne 25. května 2019 ve věci č. 26 týkající se zadržení tří ukrajinských námořních plavidel,

–  s ohledem na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod,

–  s ohledem na ústavu Ruské federace, zejména na kapitolu 2 o právech a svobodách člověka a občana,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 68/262 ze dne 27. března 2014 s názvem „Územní celistvost Ukrajiny“ a rezoluci Valného shromáždění č. 71/205 ze dne 19. prosince 2016 s názvem „Situace v oblasti lidských práv v Autonomní republice Krym a v ukrajinském městě Sevastopol“,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech a její protokol, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Deklaraci OSN o právech domorodých obyvatel,

–  s ohledem na článek 5 Všeobecné deklarace lidských práv, jejíž je Ruská federace smluvní stranou, a článek 7 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, v nichž je stanoveno, že nikdo nesmí být mučen nebo podrobován krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestu, a s ohledem na článek 9 Všeobecné deklarace lidských práv, v němž se stanoví, že nikdo nesmí být svévolně zatčen, držen ve vazbě nebo vyhoštěn do vyhnanství, na článek 19 této deklarace, který stanoví právo na svobodu přesvědčení a projevu, a její článek 20, který stanoví právo na svobodu pokojného shromažďování a sdružování,

–  s ohledem na zprávu Benátské komise ze dne 18. března 2019 o financování sdružení,

–  s ohledem na stanovisko Benátské komise ze dne 13. června 2016 týkající se ruského federálního zákona č. 129 – FZ (federální zákon o nežádoucích činnostech zahraničních a mezinárodních nevládních organizací),

–  s ohledem na Ženevskou úmluvu o ochraně civilních osob za války ze dne 12. srpna 1949,

A.  vzhledem k tomu, že Ruská federace se jakožto signatář Všeobecné deklarace lidských práv a Evropské úmluvy o lidských právech a jako řádný člen Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě zavázala k dodržování zásad demokracie, právního státu a základních svobod a lidských práv;

B.  vzhledem k tomu, že Evropská unie neuznává vymáhání ruských právních předpisů na Krymu a v Sevastopoli a očekává, že všichni protiprávně zadržovaní ukrajinští občané na Krymském poloostrově a v Rusku budou neprodleně propuštěni;

C.  vzhledem k tomu, že EU i nadále plně podporuje svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic a znovu zdůrazňuje zásadní význam politiky neuznání protiprávní anexe Krymu a Sevastopole;

D.  vzhledem k tomu, že ruské orgány a politické vedení pokračují ve svém represivním a autoritářském režimu proti svým vlastním občanům, občanské společnosti, politické opozici a pracovníkům sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že příklon Ruska k autoritářskému režimu má negativní dopad na vztahy mezi EU a Ruskem a na stabilitu v Evropě a ve světě; vzhledem k tomu, že tyto represe se rovněž projevují v tom, že opoziční kandidáti jsou vyloučeni z voleb, jak je tomu v současnosti v případě kandidátů v obecních volbách, jako jsou Ilja Jašin, Ljubov Sobolová a Ivan Ždanov, kteří chtěli kandidovat v Moskvě;

E.  vzhledem k tomu, že „zákon o nežádoucích organizacích“ z roku 2015 zmocňuje nejvyššího státního zástupce Ruska k zákazu zahraničních a mezinárodních organizací, které jsou považovány za „nežádoucí“ bez jakéhokoli soudního řízení; vzhledem k tomu, že tento zákon je stále více využíván k penalizaci ruských nevládních organizací a aktivistů občanské společnosti;

F.  vzhledem k tomu, že podle informací se v řadě případů používá mučení a jiné kruté a ponižující zacházení; vzhledem k tomu, že tato obvinění nebyla dodnes řádně vyšetřena; vzhledem k tomu, že se mučení používá k získání přiznání a k podpoře falešných důkazů o vině; vzhledem k tomu, že předmětem takového zacházení jsou i krymští právníci, kteří poskytují právní pomoc obětem, ochránci lidských práv, kteří nahlašují případy politicky motivovaného násilného mizení na Krymu, a také novináři, kteří poskytují zpravodajství o situaci krymských Tatarů;

G.  vzhledem k tomu, že mnoho vězněných a zadržovaných osob je ve vězení vystaveno drsným a nehumánním podmínkám, které ohrožují jejich fyzické a psychické zdraví; vzhledem k tomu, že vězni vyžadují okamžitou lékařskou pomoc a léčbu;

H.  vzhledem k tomu, že dne 25. listopadu 2018 bylo zadrženo 24 ukrajinských námořníků a jejich tři plavidla byla zabavena poblíž Kerčského průlivu Ruskou federací za použití vojenské síly; vzhledem k tomu, že tito ukrajinští námořníci jsou protiprávně zadržováni již od 25. listopadu 2018;

I.  vzhledem k tomu, že separatistické síly podporované Ruskem zadržují v Donbasu nejméně 130 Ukrajinců, včetně nejméně 25 vojáků;

J.  vzhledem k tomu, že Mezinárodní tribunál pro mořské právo ve svém usnesení ze dne 25. května 2019 přijal devatenácti hlasy proti jednomu rozhodnutí, aby Ruská federace Ukrajině okamžitě vrátila ukrajinská námořní plavidla Berďansk, Nikopol a Jany Kapu a aby neprodleně propustila 24 zadržovaných ukrajinských námořníků a umožnila jim návrat na Ukrajinu, přičemž obě strany vyzval, aby se zdržely jakéhokoliv jednání, které by mohlo vést ke zhoršení nebo rozšíření sporu;

K.  vzhledem k tomu, že v reakci na eskalaci situace v Kerčském průlivu a Azovském moři a na nezákonné zadržování 24 ukrajinských námořníků zařadila Evropská unie dne 15. března 2019 osm ruských úředníků na seznam osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny;

L.  vzhledem k tomu, že podle zprávy Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva ze dne 25. června 2019 provedlo Rusko dne 27. března 2019 celkem 26 domovních prohlídek a následně zatklo 24 osob, z nichž většina byli krymskotatarští aktivisté, kteří nyní čelí nezákonnému odnětí svobody až na 20 let; vzhledem k tomu, že v první polovině roku 2019 bylo ze strany Ruska nezákonně zatčeno na nezákonně okupovaném Krymu nejméně 37 ukrajinských občanů; vzhledem k tomu, že téměř všichni z nich jsou zástupci domorodých krymských Tatarů;

M.  vzhledem k tomu, že od začátku června 2018 bylo z politických důvodů v různých regionech Ruské federace a na okupovaném Krymu zadrženo více než 70 ukrajinských občanů; vzhledem k tomu, že podle odhadů Střediska pro ochranu lidských práv Memoriál bylo v březnu 2019 zadržováno 297 osob jako političtí vězni v Rusku (zatímco před čtyřmi lety to bylo 50 osob), včetně filmového tvůrce Oleha Sencova, laureáta Sacharovovy ceny za svobodu myšlení za rok 2018;

N.  vzhledem k tomu, že v prosinci 2017 byl Andrej Rudomacha, vedoucí nevládní organizace Environmental Watch pro severní Kavkaz, a jeho kolegové Viktor Čirikov, Aleksandr Saveljev a Vera Cholodnaja brutálně napadeni maskovanými muži, načež byl u pana Rudomachy konstatován otřes mozku a četné zlomeniny obličeje; vzhledem k tomu, že ačkoli orgány mají k dispozici věcné důkazy, včetně záznamů z kamerových systémů a otisků prstů útočníků, vyšetřování nepřineslo žádné hmatatelné výsledky a pachatelé a strůjci tohoto brutálního útoku nadále požívají beztrestnosti; vzhledem k tomu, že pan Rudomacha naopak stále čelí trestnímu vyšetřování pro „pomluvu“ člena Státní dumy;

O.  vzhledem k tomu, že podle ruského zákona o „zahraničních agentech“ musejí nevládní organizace, které dostávají finanční prostředky ze zahraničí a jsou zapojeny do „politické činnosti“, požádat o zařazení na zvláštní vládní seznam zahraničních agentů, které vláda podrobuje další přísné kontrole, a že musejí ve všech svých publikacích a tiskových a jiných zprávách uvádět, že se jedná o dokumenty vytvořené zahraničním agentem;

P.  vzhledem k tomu, že jedna z nejstarších a nejvýznamnějších osob na poli ochránců životního prostředí v zemi, Alexandra Korolevová, vedoucí nevládní organizace Ekozaščita! se sídlem v Kaliningradu musela uprchnout ze země a žádat o azyl v cizině kvůli trestnímu obvinění z nezaplacení pokuty v souvislosti se soustavným odmítáním skupiny zaregistrovat se jako „zahraniční agent“. vzhledem k tomu, že v případě, že bude uznána vinnou, jí hrozí trest až dva roky odnětí svobody;

Q.  vzhledem k tomu, že Ekozaščita! je jednou ze 49 ruských nevládních organizací, které mají u Evropského soudu pro lidská práva podané žádosti, konkrétně žádost č. 9988/1, v níž se prohlašuje, že zákon o zahraničních agentech porušuje několik norem v oblasti lidských práv, včetně norem týkajících se svobody projevu a sdružování, což je postoj, který podpořil komisař Rady Evropy pro lidská práva;

R.  vzhledem k tomu, že v posledních měsících byla zahájena nejméně dvě trestní řízení proti ochráncům životního prostředí Andreji Borovikovi a Vjačeslavovi Jegorovovi pro opakované porušování právních předpisů na veřejných shromážděních v souvislosti s ekologickými protesty v Archangelsku a v moskevských regionech;

S.  vzhledem k tomu, že Evropská unie a Ukrajina ve společném prohlášení po posledním summitu EU-Ukrajina konaném dne 8. července 2019 vyzvaly k okamžitému propuštění všech nezákonně zadržovaných a vězněných ukrajinských občanů na Krymském poloostrově a v Rusku, včetně krymskotatarských aktivistů;

T.  vzhledem k tomu, že ukrajinští političtí vězni – Oleh Sencov, laureát Sacharovovy ceny za svobodu myšlení za rok 2018, Olexandr Kolčenko, Olexandr Šumkov a Volodymyr Baluch – drželi v červnu roku 2018 hladovku na protest proti tomu, že Rusko nadále zadržuje ukrajinské politické vězně;

U.  vzhledem k tomu, že Parlamentní shromáždění Rady Evropy umožnilo delegaci Ruské federace návrat do Rady Evropy, přední evropské lidskoprávní organizace, a že dne 25. června 2019 obnovilo této delegaci hlasovací právo, přičemž zdůraznilo, že obnovení její přítomnosti v orgánu musí být v souladu s hodnotami a normami, které tento orgán zastává;

1.  vyzývá ruské orgány, aby neprodleně a bezpodmínečně propustily všechny protiprávně svévolně zadržované ukrajinské občany(13) nacházející se v Rusku a na dočasně okupovaných územích Ukrajiny a aby zajistily bezpečný návrat těchto osob, což se týká i krymských Tatarů, nedávno zadržených osob demonstrujících dne 10. července 2019 na Rudém náměstí, ukrajinských občanů zadržených na základě politicky motivovaných obvinění a 24 členů posádek ukrajinských námořních plavidel;

2.  vyzývá ruské orgány, aby neprodleně a bezpodmínečně ukončily jakoukoli formu pronásledování – mimo jiné i ze strany soudní moci – směřující proti Alexandře Korolevové a organizaci Ekozaščita! a proti všem obhájcům lidských práv a ekologickým aktivistům v zemi a aby těmto osobám umožnily vykonávat jejich legitimní činnost bez jakéhokoli vměšování;

3.  naléhavě vyzývá ruské orgány, aby zrušily tzv. zákon o zahraničních agentech a podpořily a plně provedly veškerá doporučení Benátské komise Rady Evropy, a to v souladu s mezinárodními závazky, které země v tomto směru přijala;

4.  vyzývá Rusko ke zveřejnění úplného seznamu vězněných osob, které jsou zadržovány na území Donbasu a Luhansku, a aby usnadnilo kontakt těchto osob se svými rodinami a právními zástupci;

5.  důrazně odsuzuje setrvalé porušování základních zásad a norem mezinárodního práva ze strany Ruska, zejména pak to, že se tato země odmítá řídit rozhodnutími mezinárodních soudních orgánů; naléhavě vyzývá Ruskou federaci, aby provedla rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ohledně porušování lidských práv osob zadržovaných na Krymském poloostrově a v Ruské federaci;

6.  zdůrazňuje, že ruské soudy, ať už vojenské, nebo civilní, nejsou příslušné pro souzení činů spáchaných mimo mezinárodně uznávané území Ruska, a poukazuje na to, že soudní proces by v takových případech neměl být považován za legitimní;

7.  vyzývá Ruskou federaci, aby zaručila neomezený přístup na okupovaná ukrajinská území na Krymu a Donbasu mezivládním organizacím působícím na mezinárodní úrovni, zejména pozorovatelské misi OSN pro lidská práva, misi OBSE pro monitorování stavu lidských práv, komisařce Rady Evropy pro lidská práva, dalším smluvním a institucionálním mechanismům Rady Evropy a mezinárodním humanitárním organizacím, především pak Mezinárodnímu výboru Červeného kříže;

8.  vyzývá ruské orgány k zajištění plné spolupráce v souladu se zvláštními postupy OSN a aby tak mimo jiné učinily tím, že zvláštnímu zpravodaji pro lidská práva a životní prostředí, zvláštnímu zpravodaji pro situaci obhájců lidských práv a zvláštnímu zpravodaji pro práva svobodně a pokojně se shromažďovat a sdružovat prodloužily dobu pobytu v zemi na základě pozvání, aby tak tyto osoby mohly podat zprávu o situaci, v níž se nacházejí obhájci lidských a environmentálních práv;

9.  upozorňuje na to, že obhájci lidských práv se včetně ekologických aktivistů stávají v Ruské federaci často terčem obtěžování, sledování, fyzického napadání, výhrůžek, přepadení a prohlídek ve svých kancelářích a domovech, dále pak urážlivých a diskreditačních kampaní, soudní šikany, svévolného zadržování a fyzického zneužívání, stejně jako porušování práva na svobodu projevu, práva sdružovat se a práva shromažďovat se;

10.  navrhuje, aby Evropská unie zvážila zavedení stálého monitorování soudních řízení s oběťmi politického pronásledování v Ruské federaci a na okupovaném Krymském poloostrově, a vyzývá delegaci EU v Rusku a velvyslanectví členských států EU v této zemi, aby i nadále pozorovaly soudní řízení s občanskoprávními aktivisty a ukrajinskými politickými vězni a těchto řízení se účastnily a aby organizovaly mise, jichž se budou účastnit nezávislí lékaři ve prospěch ukrajinských občanů zadržovaných z politických důvodů v Ruské federaci a na okupovaném Krymském poloostrově s cílem monitorovat jejich zdravotní stav a podmínky jejich věznění;

11.  naléhavě vyzývá ruské orgány na všech stupních, aby uznaly zásadní úlohu osob věnujících se ekologii při ochraně životního prostředí a při prohlubování respektu vůči environmentálním právům a aby veřejně odsoudily veškeré útoky, zastrašování a obtěžování ochránců životního prostředí a jejich kriminalizaci;

12.  naléhavě vyzývá ruské orgány, aby upustily od omezování pokojných a legitimních činností ekologických organizací skrze vykonstruovaná trestní řízení vedená proti místním ekologickým aktivistům, zatýkání účastníků mírumilovných lokálních protestů a ukládání nepřiměřeně vysokých pokut těmto osobám;

13.  vyzývá ruské orgány, aby učinily odpovídající právní kroky a využily všech dostupných právních nástrojů k tomu, aby se předcházelo a bránilo útokům proti ekologickým aktivistům; naléhavě vyzývá ruské orgány k zajištění účinného vyšetřování a vyvození odpovědnosti ve věci Andreje Rudomachy a v dalších případech útoků vedených proti ochráncům životního prostředí;

14.  vyzývá zvláštního zpravodaje Evropské unie pro oblast lidských práv, delegaci EU v Rusku a velvyslanectví členských států EU, aby nepřetržitě věnovali pozornost situaci ochránců životního prostředí; vyzývá EU a její členské státy, aby učinily dodatečné kroky s cílem podpořit ruské obhájce lidských a environmentálních práv;

15.  vyjadřuje své znepokojení ohledně zpráv o podmínkách věznění, včetně údajného mučení, fyzického zneužívání a odpírání přístupu k základní zdravotní péči, a opětovně proto vyzývá ruské orgány k zajištění toto, aby práva všech zadržovaných osob byla respektována, aby všechny tyto osoby obdržely potřebnou lékařskou pomoc a léčbu a aby přitom byla dodržována lékařská etika, v souladu s níž nelze přistoupit k léčbě, již si ošetřovaný nepřeje, nebo k nucené výživě při hladovkách, což může dosáhnout stupně mučení a jiných forem špatného zacházení;

16.  vítá rozhodnutí Rady prodloužit platnost omezujících opatření; opakuje své pevné přesvědčení o tom, že od unijních sankcí nesmí být upuštěno do té doby, dokud se Rusko nezačne řídit svými mezinárodními závazky, mimo jiné i pokud jde o dodržování dohod z Minsku; vyzývá členské státy, aby zůstaly neústupné a jednotné ve svém odhodlání uplatňovat sjednané sankce vůči Rusku a zvážily cílená opatření vůči jednotlivcům, kteří jsou odpovědní za zatčení a souzení politických vězňů; vyzývá mezinárodní společenství k vystupňování tlaku na propuštění všech politických vězňů zadržovaných na Ruskem okupovaných územích;

17.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby vypracovala novou komplexní strategii pro vztahy mezi EU a Ruskem, která bude zaměřená na posilování míru a stability; zdůrazňuje, že nezbytný dialog by se měl opírat o pevné zásady, včetně respektu k mezinárodnímu právu a územní celistvosti zemí sousedících s Ruskem, a zároveň posilovat kontakty s ruskými občany na osobní úrovni; zdůrazňuje, že sankce uvalené na Rusko mohou být odvolány až v okamžiku, kdy se tato země začne plně řídit svými závazky; zdůrazňuje nicméně, že by EU měla být připravena v případě nutnosti přijmout další sankce, včetně cílených opatření proti jednotlivcům, a omezit přístup k financím a technologiím, pokud bude Rusko i nadále porušovat mezinárodní právo;

18.  opětovně vyjadřuje svou podporu evropskému sankčnímu režimu v případě porušování lidských práv, tzv. Magnitského zákonu, na jehož základě by měli být postihováni pachatelé závažných případů porušování lidských práv, a vyzývá Radu, aby bezodkladně pokračovala v práci na tomto mechanismu; zdůrazňuje, že osobám, které se dopouštějí porušování lidských práv, by neměla být udělována unijní víza a že by tyto osoby neměly mít možnost vlastnit majetek v členských státech EU;

19.  opětovně důrazně odsuzuje akt agrese Ruské federace, který byl namířen proti Ukrajině a ke kterému došlo dne 25. listopadu 2018 poblíž Kerčského průlivu u pobřeží protiprávně okupovaného Krymského poloostrova; zdůrazňuje, že Mezinárodní tribunál pro mořské právo Rusku přikázal, aby plavidla a námořníky neprodleně a bezpodmínečně propustilo; zdůrazňuje, že neprovedení příkazu tohoto tribunálu představuje další hrubé porušení mezinárodních závazků; je toho názoru, že „podmínky“, za nichž je Rusko ochotné plavidla a námořníky propustit a které sdělilo Ukrajině v nótě ze dne 25. června 2019, jsou v přímém rozporu s uvedeným příkazem a že jej pravděpodobně porušují v širší míře tím, že celý spor vyostřují či rozšiřují;

20.  vyzývá zvláštního zpravodaje Evropské unie pro oblast lidských práv, aby věnoval trvalou pozornost situaci v oblasti lidských práv na Krymském poloostrově a v oblastech východní Ukrajiny, které nejsou pod kontrolou ukrajinské vlády;

21.  vyzývá Ruskou federaci, aby se plně řídila rezolucemi Valného shromáždění OSN ze dne 27. března 2014 s názvem „Územní celistvost Ukrajiny“, ze dne 19. prosince 2016 s názvem „Situace v oblasti lidských práv v Autonomní republice Krym a v ukrajinském městě Sevastopol“ a také rezolucemi tohoto orgánu ze dne 19. prosince 2017 a 22. prosince 2018, jakož i příkazem Mezinárodního soudního dvora týkajícím se prozatímních opatření ve věci Ukrajina v. Rusko, pokud jde o uplatňování Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace;

22.  se znepokojením připomíná, že se mnohé rozsudky ruských soudů v neprospěch ukrajinských politických vězňů týkají špionáže (mimo jiné i v případech Pavla Hryba, Oleksije Stohnije, Hliba Šablije, Volodymyra Prysyče, Volodymyra Dudky, Dmytro Štyblikova, Jevhena Panova, Andrije Zachtěje, Valentyna Vygovského, Viktora Šura a Dmitrije Dolgopolova), což připomíná období čistek ve třicátých letech a v polovině padesátých let minulého století, kdy bylo mnoho občanů Sovětského svazu zatčeno a odsouzeno na základě těchto obvinění;

23.  protestuje proti rozhodnutí, v němž ruský generální prokurátor označil Světový ukrajinský kongres za hrozbu pro národní bezpečnost Ruska;

24.  očekává, že rozhodnutí PACE ze dne 25. června 2019 povede k okamžitému zlepšení situace ve vztahu k dodržování lidských práv a norem Rady Evropy v Rusku, zejména pokud jde o provedení rozsudků Evropského soudu pro lidská práva;

25.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace a prezidentovi, vládě a parlamentu Ukrajiny.

(1) Úř. věst. C 407, 4.11.2016, s. 74. (2) Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 198. (3) Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 38. (4) Úř. věst. C 76, 28.2.2018, s. 27. (5) Úř. věst. C 263, 25.7.2018, s. 109. (6) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 86. (7) Úř. věst. C 463, 21.12.2018, s. 31. (8) Přijaté texty, P8_TA(2018)0259. (9) Přijaté texty, P8_TA(2018)0435. (10) Přijaté texty, P8_TA(2019)0115. (11) Přijaté texty, P8_TA(2018)0518. (12) Přijaté texty, P8_TA(2019)0157. (13) Tento seznam obsahuje mj. tato jména: Oleh Sentsov, Oleksandr Kolchenko, Oleksiy Chyrniy, Mykola Karpyuk, Stanislav Klykh, Valentyn Vyhivskyi, Yurii Primov, Rustem Vaitov, Ruslan Zeytullayev, Ferat Sayfullayev, Viktor Shur, Andriy Kolomiyets, Roman Sushchenko, Pavlo Hryb, Oleksiy Syzonovych, Enver Mamutov, Rustem Abiltarov, Zevri Abseitov, Remzi Memetov, Henadii Lymeshko, Yevhen Panpv, Hlib Shablii, Volodymyr Prisich, Ihor Kyiashko, Teimur Abdillaiev, Uzeir Adsullaiev, Rustem Ismailov, Aider Saledinov, Emil Dzhemadenov, Volodymyr Balukh, Dmytro Shtyblikov, Muslim Aliyev, Emir Usein Kuku, Vadym Siruk, Inver Bekirov, Refat Alimov, Arsen Dzhepparov, Oleksandr Shumkov, Tofik Abdulgaziev, Izzet Abdullaev, Vladlen Abdulkadyrov, Mejit Abdurakhmanov, Bilyal Adilov, Osman Arifmemetov, Farkhod Bazarov, Servet Gaziev, Dzhemil Gafarov, Reza Izetov, Alim Karimov, Seyran Murtaza, Yashar Muyedinov, Erfan Osmanov, Seytveli Sietabdiev, Rustem Siethalilov, Ruslan Suleymanov, Shaban Umerov, Marlen Asanov, Seiran Sakiiev, Memet Belialov, Tymur Ibrahimov, Server Zekiriaiev, Ernes Ametov, Oleksiy Bessarabov, Volodymyr Dudka, Oleksii Stohnii, Mykola Shyptur, Evhen Karakashev, Nariman Memedeminov, Oleksandr Steshenko, Enver Seitosmanov, Server Mustafaiev, Edem Smailov, Edem Bekirov, Diliaver Gafarov, Renat Suleimanov, Eskender Abdulganiev, Rustem Emiruseinov, Arsen Abkhairov, Raim Aivazov, Aider Dzepparov, Taliat Abdurakhmanov, Seiran Mustafaiev, Arsen Kubedinov, Mustafa Dehermendzhi, Ali Asanov, Arsen Yunusov, Eskender Kantemyrov, Eskender Emirvaliev, Suleiman Kadyrov, Taliat Yunusov, Mykola Semena, Musa Abkerimov, Vitaliy Kuharenko Asan Chapukh, Bekir Dehermendzhi, Kiazim Ametov, Ruslan Trubach, Shaban Umerov, Rustem Seytkhalilov, Riza Izetov, Farid Bazarov, Dzemil Gafarov, Seyran Murtazi, Alim Kerimov, Tofik Abdulgariev, Bilyala Adilov, Medzhit Abdurakhmanov, Rustem Sheykhaliev, Alim Sheykhaliev, Seytveli Seytabdiev, Yashar Muedinov, Asan Yanikov, Enver Ametov, Ruslan Suleymanov, Akim Bekirov, Erfan Osmanov, Server Gaziev, Remzi Bekirov, Osman Arifmetov, Vlaslen Abdulkadyrov, Izzet Abdullaiev, Tair Ibragimov, Ayder Dzepparov, Eldar Kantermirov, Ruslan Mesutov, Ruslan Nagaiev, Enver Omerov, Riza Omerov, Eskander Suleymanov a Lenur Khalilov

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. července 2019 o situaci ve Venezuele (2019/2730(RSP))

P9_TA(2019)0007 RC-B9-0006/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Venezuele, zejména na usnesení ze dne 27. února 2014 o situaci ve Venezuele(1), ze dne 18. prosince 2014 o pronásledování demokratické opozice ve Venezuele(2), ze dne 12. března 2015 o situaci ve Venezuele(3), ze dne 8. června 2016 o situaci ve Venezuele(4), ze dne 27. dubna 2017 o situaci ve Venezuele(5), ze dne 8. února 2018 o situaci ve Venezuele(6), ze dne 3. května 2018 o volbách ve Venezuele(7), ze dne 5. července 2018 o migrační krizi a humanitární situaci ve Venezuele a na jejích pozemních hranicích s Kolumbií a Brazílií(8), ze dne 25. října 2018 o situaci ve Venezuele(9), ze dne 31. ledna 2019 o situaci ve Venezuele(10) a ze dne 28. března 2019 o mimořádné situaci ve Venezuele(11),

–  s ohledem na zprávu vysoké komisařky OSN pro lidská práva ze dne 4. července 2019 o Venezuele,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o Venezuele ze dne 10. ledna 2019, 26. ledna 2019, 24. února 2019, 28. března 2019, 4. dubna 2019, 30. dubna 2019, 18. června 2019 a 16. července 2019,

–  s ohledem na zprávu Organizace amerických států ze dne 8. března 2019 o venezuelských migrantech a uprchlících,

–  s ohledem na čtvrté mezinárodní technické zasedání procesu z Quita, které se konalo v Buenos Aires ve dnech 4. a 5. července 2019,

–  s ohledem na prohlášení Limské skupiny ze dne 30. dubna 2019,

–  s ohledem na prohlášení Limské skupiny ze dne 3. května 2019,

–  s ohledem na prohlášení o společném zasedání Mezinárodní kontaktní skupiny a Limské skupiny věnované situaci ve Venezuele, které se konalo dne 3. června 2019,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/1656 ze dne 6. listopadu 2018, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2017/2074 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci ve Venezuele(12), které do 14. listopadu 2019 obnovuje již zavedená cílená omezující opatření,

–  s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu,

–  s ohledem na venezuelskou ústavu,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v letech 2018 až 2019 došlo k výraznému zhoršení politické, hospodářské, institucionální, sociální a vícerozměrné humanitární krize; vzhledem k tomu, že rostoucí nedostatek léků a potravin, masivní porušování lidských práv, hyperinflace, politický útlak, korupce a násilí ohrožují životy lidí a nutí je opustit zemi;

B.  vzhledem k tomu, že vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová navštívila tuto zemi ve dnech 19. až 21. června 2019; vzhledem k tomu, že naléhavě vyzvala faktickou vládu Venezuely, aby přijala okamžitá a konkrétní opatření k zastavení a nápravě závažného porušování lidských práv, které je v této zemi zdokumentováno; vzhledem k tomu, že rovněž bylo vzato na vědomí, že Venezuela již více než deset let přijímá a uplatňuje řadu zákonů, politik a postupů, které omezují demokratický prostor, oslabují veřejné instituce a mají dopad na nezávislost soudnictví;

C.  vzhledem k tomu, že ve Venezuele potřebuje humanitární pomoc více než 7 milionů osob; vzhledem k tomu, že Madurova faktická vláda porušuje právo na potraviny, včetně povinnosti státu zajistit, aby obyvatelstvo nehladovělo; vzhledem k tomu, že podle údajů OSN trpí 3,7 milionu Venezuelanů podvýživou, což má zvláště škodlivé dopady na děti a těhotné ženy; vzhledem k tomu, že 94 % obyvatel žije pod hranicí chudoby a 62 % osob trpí extrémní chudobou; vzhledem k tomu, že 70 % dětí nenavštěvuje školu; vzhledem k tomu, že některé ženy byly nuceny k pohlavnímu styku výměnou za potraviny a při mnoha příležitostech čelily násilí;

D.  vzhledem k tomu, že stav zdravotnictví ve Venezuele je katastrofální, protože nemocnice se potýkají s nedostatkem personálu, vybavení, léků a elektřiny, což mělo od listopadu 2018 do února 2019 za následek nejméně 1 557 úmrtí; vzhledem k tomu, že ve čtyřech největších městech Venezuely včetně Caracasu chybí 60 až 100 % základních léků; vzhledem k tomu, že vzrostla mateřská úmrtnost a mnoho žen muselo před porodem opustit zemi;

E.  vzhledem k tomu, že více než 3,4 milionu Venezuelanů muselo ze země uprchnout; vzhledem k tomu, že do konce roku 2019 překročí celkový počet Venezuelanů donucených emigrovat 5 milionů, což z této migrace činí druhou největší migrační a uprchlickou krizi na světě; vzhledem k tomu, že tento migrační tok vyvíjí mimořádný tlak na sousední země, ale i rostoucí měrou na Evropskou unii a území členských států EU v Karibiku;

F.  vzhledem k tomu, že podle Rady OSN pro lidská práva bylo za uplynulý rok a půl během bezpečnostních operací ve Venezuele mimosoudně zabito téměř 7 000 osob; vzhledem k tomu, že faktické orgány využívají zvláštní jednotky bolívarovské národní policie (FAES) a další bezpečnostní složky pro účely své politiky sociální kontroly; vzhledem k tomu, že rodinám osob, které byly během protestů mimosoudně zabity, stále není umožněno uplatňovat práva na pravdu, spravedlnost a odškodnění;

G.  vzhledem k tomu, že režim používá mučení jako systémový nástroj k zastrašování a odrazování protestujících, čímž vytváří atmosféru teroru; vzhledem k tomu, že podle zprávy Rady OSN pro lidská práva bezpečnostní a zpravodajské služby, zejména SEBIN (Bolívarovská zpravodajská služba) a DGCIM (Generální ředitelství Vojenské kontrarozvědky) tyto praktiky běžně používaly; vzhledem k tomu, že političtí vězni ve Venezuele jsou vystavováni mučení a řada z nich se v současné době nachází v izolaci, aniž by mohli kontaktovat své právníky a rodinné příslušníky, kteří se obávají o jejich život a fyzickou integritu;

H.  vzhledem k tomu, že 22 poslanců, včetně předsedy Národního shromáždění, bylo zbaveno poslanecké imunity; vzhledem k tomu, že 2 poslanci jsou ve vazbě a 16 poslanců buď požádalo o ochranu na velvyslanectvích, opustilo zemi nebo se ukrývá;

I.  vzhledem k tomu, že původní obyvatelstvo je vystavováno násilí a trestným činům; vzhledem k tomu, že 63 příslušníků komunit původního obyvatelstva bylo svévolně zadrženo a mučeno, 7 zemřelo a 23 bylo zraněno a muselo odcestovat do nemocnic v zahraničí, aby jim mohla být poskytnuta zdravotní péče;

J.  vzhledem k tomu, že těžba nerostných surovin a ropy, zejména ve vzdálených regionech s velkou biologickou rozmanitostí, ničí živobytí menšin, jako jsou původní a černošské komunity, které, pokusí-li se vystoupit proti aktivitám vojenských sil, organizovaných zločineckých skupin a ozbrojených skupin a znovu prosadit svá práva, musí čelit drastickému násilí a vysídlování ze strany těchto skupin;

K.  vzhledem k tomu, že dne 29. června 2019 zemřel ve vazbě námořní kapitán Rafael Acosta Arévalo, který byl zatčen a mučen pro údajnou přípravu atentátu na Nicoláse Madura; vzhledem k tomu, že faktické orgány zadržely a nelegálně skrývaly jeho ostatky po dobu 11 dní, načež je pohřbily, aniž by respektovaly základní práva a přání jeho rodiny uctít jeho památku;

L.  vzhledem k tomu, že dne 2. července 2019 přišel 16letý venezuelský chlapec Rufo Chacón při protestu proti nedostatku plynu na vaření o zrak poté, co byl příslušníky vládních sil střelen do tváře;

M.  vzhledem k tomu, že EU reagovala na tuto krizi poskytnutím naléhavé pomoci a rozvojové pomoci ve výši 117,6 milionů EUR a spolupracuje se zranitelným obyvatelstvem jak ve Venezuele (60 % prostředků), tak v sousedních zemích (40 % prostředků); vzhledem k tomu, že pomoc, kterou OSN zatím získala pro svůj regionální plán pro uprchlíky a migranty, představuje pouze 22 % celkové kýžené částky (159 milionů USD ze 738 milionů USD OSN, k jejichž shromáždění OSN vyzvalo);

1.  opakuje, že je hluboce znepokojen kritickým nouzovým stavem ve Venezuele, který vážně ohrožuje životy občanů této země;

2.  opět vyjadřuje plnou podporu legitimnímu prozatímnímu prezidentovi Juanu Guaidóovi a Národnímu shromáždění, které je legitimním a demokratickým orgánem Venezuely a jehož pravomoci je nutné obnovit a respektovat, včetně výsad a zajištění bezpečnosti jeho členů; odsuzuje fakt, že 22 poslanců bylo zbaveno poslanecké imunity a dva poslanci byli uvězněni; znovu vyjadřuje své znepokojení nad nelegitimností prezidentských voleb konaných v květnu 2018;

3.  odsuzuje kruté represe a násilí, jež vedly ke ztrátám na životech a zraněním; vyjadřuje solidaritu s venezuelským lidem a upřímnou soustrast rodinám a přátelům obětí;

4.  zdůrazňuje v souladu se zprávou vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové, že Nicolás Maduro a ozbrojené a zpravodajské síly ve službách jeho nelegitimního režimu nesou přímou odpovědnost za svévolné používání násilí s cílem potlačit proces přechodu k demokracii a obnovu právního státu ve Venezuele; odsuzuje za všech okolností svévolné zadržování, mučení a mimosoudní popravy, které jsou zakázány podle mezinárodních úmluv, včetně těch, které Venezuela podepsala;

5.  v souladu se zprávou vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové odsuzuje porušování práv příslušníky policie a brutální represe ze strany bezpečnostních složek; žádá, aby byl s podporou mezinárodního společenství vytvořen nestranný a nezávislý vnitrostátní mechanismus, který by vyšetřil mimosoudní popravy provedené během bezpečnostních operací, aby se zajistilo pohnání odpovědných osob k odpovědnosti a aby bylo rodinám obětí poskytnuto odškodnění a zajištěna ochrana před zastrašováním a odvetnými opatřeními;

6.  naléhavě žádá, aby byla zaručena dostupnost a přístupnost potravin, léků a služeb zdravotní péče, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost službám péče o matky a děti; vyzývá faktické venezuelské orgány, aby zajistily, aby humanitární pomoc byla distribuována všem obyvatelům bez jakékoli politické zaujatosti;

7.  zdůrazňuje potřebu zastavit, veřejně odsoudit a potrestat veškeré akty pronásledování a selektivní represe z politických důvodů a takovým aktům předcházet; žádá propuštění všech osob, které byly svévolně zbaveny svobody;

8.  připomíná, že je nutné zastavit veškeré zastrašování a útoky na domorodé obyvatelstvo, včetně jejich vůdců, a že orgány by měly zajistit ochranu těchto obyvatel a přijmout všechna opatření nezbytná k ochraně jejich individuálních i kolektivních práv, včetně práva na půdu;

9.  zdůrazňuje, že při hledání zdrojů příjmu k překonání hospodářské krize je třeba se vyvarovat zapojení do obřích projektů, které poškozují životní prostředí, klima a živobytí komunit v této oblasti; vyzývá k bezpodmínečné ochraně původních a černošských obyvatel v odlehlých oblastech, kteří chrání životní prostředí před aktivitami, jako je těžba zlata v oblasti Arco Minero del Orinoco ve Venezuele;

10.  upozorňuje na vyostřování vážné migrační krize v celém regionu a oceňuje úsilí a solidaritu sousedních zemí, zejména Kolumbie, Ekvádoru a Peru; žádá Komisi, aby s těmito zeměmi nadále spolupracovala, a to nejen poskytováním humanitární pomoci, ale také poskytnutím více zdrojů a prostřednictvím rozvojové politiky;

11.  opakuje, že jediným udržitelným východiskem ze stávající patové politické situace a závažné sociální a humanitární krize, kterou tato situace vyvolala, je mírové, demokratické a inkluzivní řešení; poukazuje na to, že probíhající dialog musí zohledňovat plán přijatý Národním shromážděním Venezuely; podporuje probíhající proces zprostředkovaných rozhovorů vedený Norskem a vítá skutečnost, že se obě strany v zájmu míru dohodly na zapojení do dialogu; zdůrazňuje, že má-li být tento proces zprostředkování úspěšný, měla by být přijata minimální opatření k budování důvěry; trvá na tom, že výhradním cílem dialogu musí být vytvoření podmínek, které povedou ke svobodným, transparentním a věrohodným prezidentským volbám na základě pevně stanoveného časového harmonogramu, spravedlivých podmínek pro všechny aktéry, transparentnosti a přítomnosti důvěryhodných mezinárodních pozorovatelů;

12.  vyzývá Radu, aby zavedla další sankce zaměřené na faktické státní orgány odpovědné za porušování lidských práv a represe; domnívá se, že orgány EU musí omezit pohyb dotčených osob a zmrazit jejich majetek a víza, stejně jako jejich nejbližším rodinným příslušníkům;

13.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby ve spolupráci s kontaktní skupinou složenou z demokratických zemí tohoto regionu, které zastupuje Limská skupina, vedla politiku EU týkající se situace ve Venezuele;

14.  znovu vyjadřuje svou plnou podporu vyšetřováním Mezinárodního trestního soudu, která se týkají rozsáhlých trestných činů a aktů represe, jichž se dopouští venezuelský režim; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby se připojily k iniciativě několika smluvních států MTS, jejímž cílem je vyšetřit zločiny proti lidskosti spáchané faktickou Madurovou vládou a pohnat odpovědné osoby k odpovědnosti;

15.  podporuje iniciativu na zřízení vyšetřovací komise s UNHRC s cílem určit individuální odpovědnost při systematickém porušování lidských práv ve Venezuele;

16.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, legitimnímu prozatímnímu prezidentovi republiky a Národnímu shromáždění Bolívarovské republiky Venezuela, vládám a parlamentům zemí Limské skupiny, Parlamentnímu shromáždění EU-Latinská Amerika a generálnímu tajemníkovi Organizace amerických států.

(1) Úř. věst. C 285, 29.8.2017, s. 145. (2) Úř. věst. C 294, 12.8.2016, s. 21. (3) Úř. věst. C 316, 30.8.2016, s. 190. (4) Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 101. (5) Úř. věst C 298, 23.8.2018, s. 137. (6) Úř. věst. C 463, 21.12.2018, s. 61. (7) Přijaté texty, P8_TA(2018)0199. (8) Přijaté texty, P8_TA(2018)0313. (9) Přijaté texty, P8_TA(2018)0436. (10) Přijaté texty, P8_TA(2019)0061. (11) Přijaté texty, P8_TA(2019)0327. (12) Úř. věst. L 276, 7.11.2018, s. 10.