Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2020/2502(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

RC-B9-0054/2020

Rozpravy :

PV 16/01/2020 - 4.1
CRE 16/01/2020 - 4.1

Hlasování :

PV 16/01/2020 - 6.1

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0011

Přijaté texty
PDF 152kWORD 54k
Čtvrtek, 16. ledna 2020 - Štrasburk Konečné znění
Burundi, zejména svoboda projevu
P9_TA(2020)0011RC-B9-0054/2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2020 o Burundi, zejména o svobodě projevu (2020/2502(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Burundi, zejména na usnesení ze dne 9. července 2015(1), 17. prosince 2015(2), 19. ledna 2017(3), 6. července 2017(4) a 5. července 2018(5),

–  s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 30. října 2019 o financování ročního akčního programu pro republiku Burundi na rok 2019,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 29. listopadu 2019 o tom, že se některé třetí země připojily k omezujícím opatřením vzhledem k situaci v Burundi, které vydala jménem EU,

–  s ohledem na zprávy generálního tajemníka OSN ze dne 23. února 2017, 25. ledna 2018 a 24. října 2019 o situaci v Burundi,

–  s ohledem na zprávu vyšetřovací komise Rady OSN pro lidská práva o Burundi ze září 2019,

–  s ohledem na dopis ze dne 9. prosince 2019 podepsaný 39 poslanci Evropského parlamentu, v němž vyzvali k propuštění novinářů z burundského zpravodajského média Iwacu,

–  s ohledem na prohlášení vysokého představitele, místopředsedy Komise vydané dne 10. prosince 2019 jménem EU ke dni lidských práv,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2248 ze dne 12. listopadu 2015 a rezoluci č. 2303 ze dne 29. července 2016 o situaci v Burundi,

–  s ohledem na zprávu vyšetřovací komise pro Burundi předloženou Radě OSN pro lidská práva dne 15. června 2017,

–  s ohledem na tiskové prohlášení Rady bezpečnosti OSN ze dne 13. března 2017 o situaci v Burundi,

–  s ohledem na zprávu nezávislé vyšetřovací komise OSN pro Burundi (UNIIB) zveřejněnou dne 20. září 2016,

–  s ohledem na dohodu o míru a usmíření v Burundi uzavřenou dne 28. srpna 2000 v Aruše (Arušská dohoda),

–  s ohledem na prohlášení o Burundi přijaté na summitu Africké unie dne 13. června 2015,

–  s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva č. 36/19 ze dne 29. září 2017 o obnovení mandátu vyšetřovací komise pro Burundi,

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) 2015/1755 ze dne 1. října 2015(6) a na rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/1763 ze dne 1. října 2015(7), (SZBP) 2016/1745 ze dne 29. září 2016(8) a (SZBP) 2019/1788 ze dne 24. října 2019(9) o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Burundi,

–  s ohledem na prohlášení vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise ze dne 8. května 2018 k situaci v Burundi před ústavním referendem, které vydala jménem Evropské unie,

–  s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT) na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 (dohoda z Cotonou),

–  s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů ze dne 27. června 1981, která vstoupila v platnost dne 21. října 1986 a kterou Burundi ratifikovalo,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2016/394 ze dne 14. března 2016 o uzavření procesu konzultací s Burundskou republikou podle článku 96 Dohody o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé(10),

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na kapitolu o Burundi ve zprávě organizace Human Rights Watch o stavu lidských práv ve světě z roku 2019,

–  s ohledem na světový žebříček svobody tisku z roku 2019, který sestavila organizace Reportéři bez hranic,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že prezidentské volby v Burundi v roce 2015 vyvolaly občanské nepokoje, které se podle volební pozorovatelské mise OSN v Burundi vyznačovaly výrazným zhoršením základních podmínek pro účinný výkon volebního práva, a opozice je bojkotovala;

B.  vzhledem k tomu, že nezávislé rozhlasové stanice jsou i nadále uzavřeny, desítky novinářů se stále nemůžou vrátit z dobrovolného exilu a ti, kteří zůstali, mají ztížený svobodný výkon povolání, často v důsledku pronásledování ze strany bezpečnostních sil povzbuzovaných veřejnou propagandou, která si spojuje nezúčastněné sdělovací prostředky s nepřáteli národa;

C.  vzhledem k tomu, že situace v Burundi je i nadále znepokojivá, neboť bylo nahlášeno mnoho případů porušování základních občanských a politických svobod, zatímco rostoucí ceny mají negativní dopad na hospodářská a sociálně-kulturní práva, jako je právo na přiměřenou životní úroveň, právo na vzdělání, právo na přiměřenou výživu a právo na život bez hladu, práva žen, právo na práci a odborová práva;

D.  vzhledem k tomu, že patová situace, pokud jde o dosažení politického řešení prostřednictvím dialogu uvnitř Burundi, vážně ohrožuje konání voleb plánovaných na květen 2020; vzhledem k tomu, že tyto volby mohou mít za následek další upevnění autoritativního režimu v Burundi v případě, že nedojde ke smysluplnému politickému dialogu; vzhledem k tomu, že přetrvává nejistota ohledně účasti všech zúčastněných stran v tomto procesu, a to v kontextu zmenšujícího se politického prostoru a potřeby vytvořit prostředí příznivé pro konání pokojných transparentních a věrohodných voleb;

E.  vzhledem k tomu, že vyšetřovací komise pro Burundi (COIB), které udělila mandát Rada OSN pro lidská práva, ve své zprávě ze dne 4. září 2019 zdůraznila, že několik měsíců před konáním letošních prezidentských a parlamentních voleb byly osoby, které se postavily proti vládnoucí straně CNDD-FDD, vystaveny atmosféře strachu a zastrašování, a zatímco napětí s blížícím se termínem voleb letos v květnu nadále roste, místní orgány a členové nechvalně známého mládežnického křídla vládnoucí strany, Imbonerakure, se i nadále dopouštějí politicky motivovaného násilí a závažného porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že vláda Burundi odmítla spolupracovat s vyšetřovací komisí pro Burundi navzdory jejím žádostem;

F.  vzhledem k tomu, že Úřad OSN pro lidská práva v Burundi, který spolupracoval s burundskou vládou na budování míru, reformě bezpečnostního sektoru a reformě soudnictví a který pomohl budovat institucionální kapacity a kapacity občanské společnosti v oblasti lidských práv, byl v březnu 2019 na naléhání burundské vlády, která pozastavila veškeré formy spolupráce s tímto úřadem již v říjnu 2016, uzavřen;

G.  vzhledem k tomu, že podle odhadů Světové banky byl hospodářský růst Burundi v roce 2019 na úrovni 1,8 % v porovnání s 1,7 % v roce 2018; vzhledem k tomu, že celkový státní rozpočet na období 2019–2020 vykazuje schodek ve výši 189,3 miliardy BIF (14,26 %) v porovnání se schodkem ve výši 163,5 miliard BIF za stejné období v letech 2018–2019; vzhledem k tomu, že podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) bylo ke dni 30. září 2019 v sousedních zemích 369 517 burundských uprchlíků; vzhledem k tomu, že od září 2017 se do Burundi dobrovolně vrátilo celkem 78 000 uprchlíků; vzhledem k tomu, že od 28. února 2019 bylo vnitřně vysídleno 130 562 Burunďanů;

H.  vzhledem k tomu, že organizace Reportéři bez hranic zařadila Burundi v žebříčku světového indexu svobody tisku za rok 2019 na 159. místo ze 180 zemí; vzhledem k tomu, že svoboda projevu a svoboda slova mají pro zajištění svobodných a informovaných voleb zásadní význam; vzhledem k tomu, že svobodná, nezávislá a nestranná žurnalistika představuje rozšíření základního lidského práva na svobodu slova; vzhledem k tomu, že dominantním zdrojem informací jsou i nadále státem kontrolované tradiční sdělovací prostředky, jako je rozhlas a noviny; vzhledem k tomu, že je nezbytné zvýšit mediální gramotnost a rozšířit přístup k internetu a sociálním médiím, aby byl umožněn přístup k informacím a aby se upevnila sociální a politická stabilita a dialog, a zajistily se tak svobodné, informované a spravedlivé volby;

I.  vzhledem k tomu, že Burundi je jednou z nejchudších zemí světa, kde žije 74,7 % obyvatel v chudobě, přičemž z celkového počtu 189 zemí na indexu lidského rozvoje zaujímá tato země 185. místo; vzhledem k tomu, že více než 50 % burundské populace trpí chronickým nedostatkem potravin, téměř polovina obyvatel je mladší 15 let a jen v roce 2019 se více než osm milionů lidí nakazilo malárií, z nichž 3 000 osob na následky této nemoci zemřelo; vzhledem k tomu, že chudoba, špatné sociální služby, vysoká nezaměstnanost mladých lidí a nedostatek příležitostí v této zemi vedou k dalšímu podněcování násilí;

J.  vzhledem k tomu, že dne 27. září 2018 oznámila burundská rada pro národní bezpečnost tříměsíční pozastavení činnosti mezinárodních nevládních organizací, což vážně narušilo fungování přibližně 130 mezinárodních nevládních organizací, z nichž některé poskytovaly pomoc při záchraně životů;

K.  vzhledem k tomu, že dne 18. července 2019 vláda přijala dva dekrety o zřízení mezirezortního výboru pro sledování a hodnocení mezinárodních nevládních organizací působících v Burundi;

L.  vzhledem k tomu, že vláda od uzavření Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) v Burundi dne 28. února 2019 odmítla uznat jakékoli porušování lidských práv a nezavázala se k zachování žádné formy spolupráce s tímto úřadem; vzhledem k tomu, že vyšetřovací komise pro Burundi je v současné době jediným nezávislým mezinárodním mechanismem, který vyšetřuje porušování a zneužívání lidských práv v Burundi;

M.  vzhledem k tomu, že burundské orgány pokračují v úplném a systematickém odmítání práce vyšetřovací komise pro Burundi a odmítají jí poskytnout přístup do země, neboť ji považují za politicky neobjektivní, že však neposkytly žádný důkaz na podporu svých obvinění;

N.  vzhledem k tomu, že Burundi v říjnu 2017 odstoupilo od Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (ICC); vzhledem k tomu, že navzdory výzvám mezinárodního společenství k zahájení postupu opětovného přistoupení k Římskému statutu neučinila burundská vláda žádné kroky;

O.  vzhledem k tomu, že Tanzanie a Burundi podepsaly v roce 2019 dohodu o navrácení 180 000 burundských uprchlíků v Tanzanii do země svého původu, ať už dobrovolně, či nikoli, a to do 31. prosince 2019; vzhledem k tomu, že v srpnu 2019 Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky informoval o tom, že podmínky v Burundi nejsou příznivé pro podporu navracení, vzhledem k tomu, že navracené osoby patří při porušování lidských práv mezi hlavní cíle;

P.  vzhledem k tomu, že dne 30. prosince 2019 požádal burundský státní zástupce o 15letý trest pro čtyři novináře ze skupiny zpravodajského média Iwacu Press Group, Christine Kamikaziovou, Agnès Ndirubusovou, Térence Mpozenziho, Egide Harerimanu a jejich řidiče Adolphea Masabarakizeho, kteří byli dne 22. října 2019 v obci Musigati v provincii Bubanza zatčeni, když podávali informace o střetech mezi povstalci a vládními silami v severozápadním Burundi a byli obviněni ze spoluúčasti na ohrožování vnitřní bezpečnosti státu;

Q.  vzhledem k tomu, že zpravodaj Iwacu Jean Bigirimana je od 22. července 2016 pohřešován a byl údajně naposledy spatřen v doprovodu členů Národní zpravodajské služby (SNR) ve městě Muramvya, 45 km východně od hlavního města Bujumbury; vzhledem k tomu, že burundské orgány nikdy neinformovaly o jeho zmizení;

R.  vzhledem k tomu, že dne 13. října 2015 byl v Bujumbuře zavražděn novinář Christophe Nkezabahizi, jeho manželka a dvě děti; vzhledem k tomu, že orgány nevyvinuly žádné skutečné úsilí pro to, aby tento násilný trestný čin vyšetřily a viníky potrestaly;

S.  vzhledem k tomu, že článek 31 burundské ústavy zaručuje svobodu projevu, včetně svobody tisku; vzhledem k tomu, že Burundi je rovněž smluvní stranou Africké charty lidských práv a práv národů, která zaručuje právo každého burundského občana přijímat a šířit informace; vzhledem k tomu, že burundská vláda má zodpovědnost za podporu a ochranu svobody projevu a sdružování zakotvené v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech, jehož je Burundi smluvní stranou;

T.  vzhledem k tomu, že prostor pro občanskou společnost a média je v posledních letech mnohem omezenější a že mnoho aktivistů občanské společnosti a nezávislých novinářů zůstává v exilu; vzhledem k tomu, že mnozí z těch, kteří zůstali v Burundi, čelí zastrašování, zadržování nebo soudnímu řízení na základě vykonstruovaných obvinění;

U.  vzhledem k tomu, že vláda a členové mládežnické organizace vládnoucí strany – Imbonerakure – zorganizovali vnitrostátní kampaň zaměřenou na shromažďování „dobrovolných“ příspěvků obyvatel za účelem pomoci financovat volby v roce 2020; vzhledem k tomu, že organizace Human Rights Watch dospěla ve své zprávě ze dne 6. prosince 2019 k závěru, že za tímto účelem příslušníci Imbonerakure a místní vládní úředníci často používají násilí a zastrašování, omezují pohyb osob a přístup k veřejným službám a chovají se násilně k těm, kteří se odmítnou přizpůsobit;

V.  vzhledem k tomu, že bojovník za lidská práva Germain Rukuki, člen iniciativy „Akce křesťanů za účelem zrušení mučení (ACAT)“, byl v dubnu 2019 odsouzen k 32 letům odnětí svobody na základě obvinění ze vzpoury a ohrožování bezpečnosti státu, účasti na povstaleckém hnutí a útocích na hlavu státu; vzhledem k tomu, že v srpnu 2018 byl k pěti letům odnětí svobody za ohrožování bezpečnosti státu odsouzen aktivista Nestor Nibitanga, pozorovatel Asociace pro ochranu lidských práv a zadržovaných osob (APRODH);

W.  vzhledem k tomu, že BBC a Voice of America mají od května 2019, kdy byla jejich licence pozastavena, zakázáno v Burundi vysílat; původně se jednalo o zákaz na šest měsíců, jak v té době uvedl Výbor na ochranu novinářů; vzhledem k tomu, že dne 29. března 2019 burundský regulační orgán pro sdělovací prostředky, Národní rada pro komunikaci (CNC), oznámil, že odňal provozní licenci BBC a prodloužil pozastavení činnosti stanici Voice of America; vzhledem k tomu, že tato rada také zakázala všem novinářům v Burundi „poskytovat přímo či nepřímo informace, které by mohly být odvysílány“ stanicemi BBC nebo Voice of America;

X.  vzhledem k tomu, že dne 24. října 2019 prodloužila Rada platnost restriktivních opatření vůči Burundi do 24. října 2020;

Y.  vzhledem k tomu, že tato opatření spočívají v zákazu vstupu na území Evropské unie a zmrazení majetku a týkají se čtyř osob, jejichž činnost je považována za podrývání demokracie nebo bránění snahám o hledání politického řešení krize v Burundi;

Z.  vzhledem k tomu, že úsilí Východoafrického společenství (EAC) o nalezení zprostředkovaného řešení politické krize vyvolané rozhodnutím prezidenta kandidovat v roce 2015 ve třetím funkčním období je nadále neúspěšné; vzhledem k tomu, že prezident Pierre Nkurunziza několikrát zopakoval, že nebude usilovat o další funkční období, vládnoucí strana však dosud nejmenovala svého kandidáta na příští prezidentské volby;

1.  důrazně odsuzuje stávající omezování svobody projevu v Burundi, včetně širšího omezování veřejných svobod, jakož i rozsáhlé porušování lidských práv, zastrašování a svévolné zatýkání novinářů a zákaz vysílání, které posílilo atmosféru strachu v burundských sdělovacích prostředcích, zpřísnilo omezení týkající se zpravodajství a zabránilo řádné informování o událostech, zejména v období před volbami v roce 2020;

2.  je i nadále hluboce znepokojen situací v oblasti lidských práv v Burundi, která brání přijetí jakékoli iniciativy zaměřené na usmíření, mír a spravedlnost, zejména přetrvávajícím svévolným zatýkáním a mimosoudními popravami;

3.  důrazně odsuzuje pokračující zhoršování situace v oblasti lidských práv v zemi, zejména pokud jde o skutečné a podezřelé zastánce opozice, včetně Burunďanů, kteří se vracejí ze zahraničí; připomíná, že Burundi je vázáno doložkou o lidských právech podle dohody z Cotonou; naléhavě vyzývá burundské orgány, aby okamžitě zvrátily tento nepatřičný trend a dodržovaly závazky země v oblasti lidských práv, včetně závazků zakotvených v Africké chartě lidských práv a práv národů, Mezinárodním paktu o občanských a politických právech a dalších mezinárodních mechanismech, které vláda ratifikovala;

4.  připomíná vládě Burundi, že podmínky pro uspořádání inkluzivních věrohodných a transparentních voleb v roce 2020 automaticky předpokládají svobodu projevu, přístup k informacím, svobodu tisku, svobodu sdělovacích prostředků a existenci svobodného prostoru, v rámci něhož by se mohli obhájci lidských práv vyjádřit, aniž by se museli obávat zastrašování a represálií; naléhavě proto vyzývá burundské orgány, aby zrušily opatření, která omezují nebo brání práci občanské společnosti a omezují přístup k tradičním a moderním sdělovacím prostředkům a jejich svobodu;

5.  vyzval burundské orgány, aby upustily od obvinění a okamžitě a bezpodmínečně propustily nedávno uvězněné novináře zpravodajského média Iwacu a všechny ostatní zatčené za to, že uplatňují svá základní práva;

6.  poukazuje na zásadní úlohu občanské společnosti a novinářů v demokratické společnosti, zejména v souvislosti s blížícími se volbami, a vyzývá burundské orgány, aby ukončily zastrašování, pronásledování a svévolné zatýkání novinářů, aktivistů bojujících za lidská práva a členů opozice; dále vyzývá příslušné orgány, aby umožnily aktivistům a novinářům v oblasti lidských práv, aby plnili svou legitimní povinnost, kterou je vyšetřování a hlášení případů porušování lidských práv bez jakýchkoli překážek;

7.  se znepokojením poukazuje na rostoucí počet vnitřně vysídlených osob z Burundi a sousedních zemí; vyzývá EU, aby navýšila financování a zintenzivnila svou další humanitární činnost ve prospěch obyvatel Burundi, kteří museli opustit svůj domov nebo jsou uprchlíky;

8.  vyzývá burundské orgány, aby ukončily vydírání svých občanů a zajistily, aby nikomu nebylo bráněno v přístupu k veřejným statkům a službám, jako je zdravotnictví, potraviny, voda a vzdělání, a aby umožnily humanitárním organizacím nezávisle fungovat a poskytovat pomoc v souladu s jejich povinností uspokojovat nejnaléhavější potřeby lidí;

9.  zdůrazňuje, že k tomu, aby se mohly uskutečnit důvěryhodné volby, je nutné zajistit podstatné zlepšení politické situace a situace v oblasti lidských práv, zejména pokud jde o základní svobody, jako je svoboda projevu, svoboda tisku a svoboda sdružování a shromažďování, a dosáhnout pokroku, pokud jde o usmíření mezi znepřátelenými skupinami; vyzývá vládu Burundi, aby zajistila nestranné vyšetření případů porušování těchto práv a stíhání jejich pachatelů v rámci soudního řízení, které by odpovídalo mezinárodním normám;

10.  naléhavě vyzývá orgány Burundi, aby provedly důkladné transparentní vyšetřování těchto případů a aby v rámci spravedlivého a důvěryhodného soudního řízení postavily před soud všechny údajné pachatele zabíjení, únosů, vydírání, bití, svévolného zatýkání, vyhrožování, pronásledování a dalších trestných činů; vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že osoby porušující lidská práva z řad hnutí Imbonerakure stále nejsou stíhány; naléhavě vyzývá orgány Burundi, aby zahájily nezávislé vyšetřování zmizení novináře Jeana Bigirimany, který je pohřešován od 22. července 2016, a Christopha Nkezabahziho, který byl spolu se svou ženou a dvěma dětmi zavražděn dne 13. října 2015;

11.  uznává klíčovou úlohu tohoto regionu, především Východoafrického společenství a Africké unie, kterou plní při zajišťování trvalého řešení politické krize v Burundi, a zdůrazňuje, že je nutné postupovat aktivněji a více se snažit o ukončení této krize a ochranu obyvatel Burundi, aby nedošlo k dalšímu stupňování násilí v tomto regionu; vyzývá Africkou unii, aby do Burundi urychleně vyslala lidskoprávní pozorovatele a zajistila jim neomezenou možnost pohybu po celé zemi, aby mohli vykonávat svůj mandát;

12.  vyjadřuje znepokojení nad patovou situací, do níž se dostalo plnění Arušské dohody, a naléhavě vyzývá garanty této dohody, aby se snažili dosáhnout usmíření; vyjadřuje své odhodlání i nadále podporovat dialog uvnitř Burundi; vyzývá místopředsedu, vysokého představitele, aby podporoval Východoafrické společenství při zprostředkování tohoto dialogu; naléhavě vyzývá všechny strany dialogu, aby se zapojily do konstruktivní spolupráce a umožnily, aby se tohoto dialogu účastnila i opozice, obránci lidských práv a organizace občanské společnosti;

13.  naléhavě vyzývá Burundi, aby se s cílem dohodnout se na kompromisu při uplatňování stávajících rozhodnutí OSN a Africké unie, zejména rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2303, při podpisu memoranda o budoucí dohodě s pozorovateli z Africké unie a v rámci další spolupráce s Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR), vrátilo k pořadu jednání setkání regionálních a mezinárodních společenství;

14.  s politováním konstatuje, že Burundi i nadále trvá na tom, že nebude spolupracovat s vyšetřovací komisí OSN a neudělí souhlas s další činností místní pobočky Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva;

15.  vyzývá OSN, aby pokračovala v nestranném vyšetřování všech případů údajného porušování lidských práv a humanitárního práva, včetně případů, které spáchali státní agenti a členové mládežnického hnutí Imbonerakure, a aby řádně stíhala osoby, které za ně odpovídají; zdůrazňuje, že zločinci a vrazi patří před soud nehledě na to, ke které skupině patří, a že je nutné obětem a osobám, které v Burundi přežily závažné případy porušování lidských práv, zajistit odpovídající možnost nápravy;

16.  naléhavě vyzývá členské státy EU, aby občanské společnosti a mediálním organizacím, včetně ženských organizací, které jsou v dané oblasti stále činné, ale také organizacím v exilu, zejména těm, jež se zabývají prosazováním a ochranou politických, občanských, hospodářských, sociálních a mediálních práv, zajistily flexibilní přímou finanční podporu;

17.  vyzývá EU a diplomaty členských států v Burundi, aby zajistili uplatňování veškerých předpisů EU týkajících se obránců lidských práv, mj. tím, že se budou účastnit soudních řízení se všemi novináři, zejména novináři platformy Iwacu, a že budou navštěvovat obránce lidských práv, aktivisty a novináře ve vězení;

18.  vyzývá k rozšíření cílených sankcí EU a naléhavě vyzývá Radu bezpečnosti OSN, aby vůči osobám odpovědným za pokračující závažné porušování lidských práv v Burundi zavedla vlastní cílené sankce, mj. zákaz cestování a zmrazení majetku; vyzývá místopředsedu, vysokého představitele, aby naléhavě vypracoval rozšířený seznam osob, které jsou zodpovědny za plánování, organizování a vlastní porušování lidských práv, s cílem přidat je na seznam burundských činitelů, na něž se už vztahují sankce EU;

19.  hluboce lituje toho, že Burundi nepřijalo žádné kroky k tomu, aby znovu přistoupilo k Římskému statutu; naléhavě vyzývá burundskou vládu, aby okamžitě zahájila příslušný postup; vyzývá EU, aby podporovala veškerou snahu Mezinárodního trestního tribunálu o vyšetření trestných činů spáchaných v Burundi a o to, aby se jejich pachatelé dostali před soud;

20.  s politováním konstatuje, že na vyřešení burundské uprchlické krize se stále nedostává prostředků, což má velmi negativní vliv na bezpečnost uprchlíků a jejich životní podmínky; vyzývá mezinárodní společenství a humanitární agentury, aby navýšily svou pomoc, kterou věnují osobám, jež se v důsledku konfliktu staly uprchlíky nebo které musely opustit svůj domov; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby žadatelům o azyl z Burundi udělovaly status uprchlíka, jak doporučuje vyšetřovací komise OSN pro Burundi, a aby pozorně sledovaly situaci v této zemi, pokud jde o volby, jež se mají konat v roce 2020;

21.  vyjadřuje své hluboké znepokojení nad zprávami o rostoucím tlaku na burundské uprchlíky, aby se před volbami v roce 2020 vrátili domů; vyzývá vlády v daném regionu k zajištění toho, aby bylo navracení uprchlíků dobrovolné, aby bylo založeno na informovaném rozhodnutí a bylo prováděno v bezpečí a důstojně; připomíná, že se úřad UNHCR domnívá, že nejsou splněny podmínky pro bezpečný, důstojný a dobrovolný návrat uprchlíků;

22.  vyzývá vládu Burundi, aby umožnila politickým oponentům v exilu vrátit se do země a účastnit se volební kampaně, aniž by jim hrozilo pronásledování, zatčení nebo násilí, a aby umožnila zahraničním pozorovatelům sledovat přípravu na volby a také postup voleb a sčítání výsledků;

23.  znovu opakuje, že jedinou cestou, jak zajistit v Burundi trvalý mír, je inkluzivní politický dialog, který by zprostředkovalo mezinárodní společenství a který by byl v souladu s Arušskou dohodou a ústavou této země; vyzývá Východoafrické společenství, aby jako hlavní subjekt, který svolává členy dialogu uvnitř Burundi, přijalo příslušná opatření, která by zajistila, že se vláda této země jednoznačně a urychleně zapojí do dialogu zaměřeného na nalezení trvalého mírového řešení současné krize;

24.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovy Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, prezidentovi Republiky Burundi, předsedovi burundského parlamentu a Smíšenému parlamentními shromáždění AKT-EU a Africké unii a jejím institucím.

(1) Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 137.
(2) Úř. věst C 399, 24.11.2017, s. 190.
(3) Úř. věst C 242, 10.7.2018, s. 10.
(4) Úř. věst C 334, 19.9.2018, s. 146.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2018)0305.
(6) Úř. věst L 257, 2.10.2015, s. 1.
(7) Úř. věst L 257, 2.10.2015, s. 37.
(8) Úř. věst L 264, 30.9.2016, s. 29.
(9) Úř. věst L 272, 25.10.2019, s. 147.
(10) Úř. věst L 73, 18.3.2016, s. 90.

Poslední aktualizace: 24. dubna 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí