Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2018(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2018 (COM(2019)0316 – C9-0059/2019)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2018, spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2018 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 55, 99 a 164 až 167 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(6), a zejména na články 59, 118 a 260 až 263 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro zahraniční věci,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0043/2020),

1.  uděluje absolutorium vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku za plnění rozpočtu Evropské služby pro vnější činnost na rozpočtový rok 2018;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Evropské službě pro vnější činnost, Evropské radě, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru, Soudnímu dvoru Evropské unie, evropskému veřejnému ochránci práv a evropskému inspektorovi ochrany údajů a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. L 57, 28.2.2018. (2) Úř. věst. C 327, 30.9.2019, s. 1. (3) Úř. věst. C 340, 8.10.2019, s. 1. (4) Úř. věst. C 340, 8.10.2019, s. 9. (5) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1. (6) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018, oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost,

–  s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro zahraniční věci,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0043/2020),

A.  vzhledem k tomu, že účinnost a efektivnost systémů řízení využívání zdrojů v ústředí a v delegacích Unie jsou klíčovými vůdčími principy pro dosahování cílů zahraniční politiky, pro reagování na geopolitické výzvy a pro posilování úlohy Unie jako globálního aktéra;

B.  vzhledem k tomu, že je zásadní prosazovat v Evropské službě pro vnější činnost (ESVČ) společnou kulturu řízení posilováním evropského charakteru a „pocitu sounáležitosti“ u diplomatických pracovníků;

C.  vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria hodlá orgán příslušný k udělení absolutoria klást zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů a institucí Unie zlepšováním transparentnosti a zodpovědnosti, uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;

1.  jako všeobecnou připomínku, vyslovuje politování nad tím, že kapitola 10 „Správa“ ve zprávě Účetního dvora k roční účetní závěrce orgánu za finanční rok 2018 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) má dosti omezený záběr a závěry, bez ohledu na skutečnost, že je okruh 5 víceletého finančního rámce, „Správa“, považován za oblast výdajů s nízkým rizikem;

2.  domnívá se, že by auditní práce provedené v rámci kapitoly 10 zprávy Účetního dvora měla být vyváženěji rozvrstvena mezi jednotlivé orgány Unie a měla by rovněž jít nad rámec požadavků souladu s právními předpisy;

3.  je přesvědčen, že by se mělo věnovat více auditní práce operačním výdajům a otázkám, které se stávají u ESVČ vysoce relevantními, ba dokonce kriticky důležitými, jako je schopnost strategické komunikace a informační technologie, například kybernetická bezpečnost, výkonnost globálního bezpečnostního balíčku pro delegace nebo finanční řízení a administrativní podpora platformy pro podporu misí civilní společné bezpečnostní a zahraniční politice;

4.  všímá si také toho, že Účetní dvůr již druhý rok po sobě neupozornil u ESVČ na jakékoli specifické problémy;

5.  s potěšením konstatuje, že Účetní dvůr druhý rok v řadě nezjistil výroční zprávě o činnosti a v systému správy a řízení ESVČ významnou míru chyb;

6.  konstatuje, že celkový rozpočet ESVČ na rok 2018 činil 678,5 milionu EUR (tj. oproti roku 2017 se zvýšil o 2,8 %), míra jeho plnění na konci roku i s dodatečnými příspěvky od Komise na pokrytí správních nákladů na zaměstnance Komise vyslané do delegací Unie dosáhla 99,9 % u prostředků na závazky a 84,8 % u prostředků na platby (čili o něco málo méně než v roce 2017, kdy činila 86,7%); všímá si stávajícího rozdělení rozpočtu, konkrétně 249,7 milionu EUR pro ústředí ESVČ a 428,8 milionu EUR pro delegace;

7.  konstatuje, že v roce 2018 obdržel rozpočet také příspěvek z Evropského rozvojového fondu a ze svěřenských fondů ve výši 58,5 milionu EUR, oproti 55 milionům EUR v roce 2017;

8.  podněcuje ESVČ k tomu, aby pokud možno zjednodušila současnou rozpočtovou nomenklaturu, a umožnila tak jednodušší a efektivnější řízení prostředků pro ESVČ tím, že postupně zracionalizuje 35 rozpočtových položek používaných k financování operací zaměstnanců Komise v delegacích, ve kterých se promítají geografické nástroje a různé nástroje v oblasti rozvoje;

9.  s potěšením konstatuje, že došlo ke zjednodušení rozpočtového řízení tím, že běžné režijní náklady týkající se všech kanceláří delegací (nájemné, zabezpečení, úklid a další režijní náklady) včetně delegací Evropského rozvojového fondu (ERF) byly v roce 2018 již třetí rok po sobě plně financovány z rozpočtových položek ESVČ; podporuje úsilí ESVČ o modernizaci a zjednodušení její správy prostřednictvím projektu „Inovace 2019“, který zahrnuje 20 posuzovaných návrhů; žádá ESVČ, aby o posuzovaných návrzích informovala Výbor pro rozpočtovou kontrolu;

10.  konstatuje, že rozpočet ústředí činil 249,7 milionu EUR, z čehož bylo 162,4 milionu EUR (neboli 65,5 %) určeno na výplatu mezd a dalších nároků stálých a externích zaměstnanců, 30,8 milionu EUR (neboli 12 %) na budovy a související náklady a 34,9 milionů EUR (tj. 14 %) na počítačové systémy IT, vybavení a nábytek;

11.  konstatuje, že rozpočet delegací ve výši 428,8 milionu EUR se dělil na částku 118,4 milionu EUR (tj. 27,6 %) určenou na platy stálých zaměstnanců, částku 168 milionu EUR (39,2 %) na budovy a související náklady, částku 72,1 milionu EUR (neboli 16,8 %) na externí zaměstnance a externí služby, částku 27,6 milionu EUR (6,4 %) na další výdaje související se zaměstnanci a 42,7 milionů EUR (10 %) na ostatní správní náklady; konstatuje rovněž, že od Komise byla obdržena částka 196,4 milionu EUR (oproti 185,6 milionu EUR v roce 2016 a 204,7 milionu EUR v roce 2015) na správní náklady na zaměstnance Komise vyslané do delegací Unie a tato částka byla rozdělena mezi okruh V Komise s 47,2 milionu EUR, správní položky operačních programů s 93,2 milionu EUR a Evropský rozvojový fond a svěřenské fondy s 58,5 miliony EUR (oproti 55 milionům EUR v roce 2017 a 45,4 milionu v roce 2016);

12.  bere na vědomí složitost politiky správy budov vzhledem k úkolům ESVČ; zdůrazňuje, že je třeba, aby ESVČ uspokojivě vysvětlila obvinění v souvislosti s její politikou správy budov při nákupu, pronajímání nebo technické správě budov; vyzývá ESVČ, aby věnovala trvalou pozornost své politice správy budov, a zejména aby zajistila, že budou neprodleně řešeny jakékoli zjištěné případy podezření na podvod nebo korupci při nákupu, pronajímání nebo technické správě budov; žádá ESVČ, aby podala uspokojivé vysvětlení ke svým nabídkovým řízením a nákladům na budovy, jež jsou předmětem udělování absolutoria;

13.  zdůrazňuje, že pro správu a přezkum stavebních spisů má zásadní význam těsná spolupráce mezi Parlamentem a ESVČ; důrazně vybízí ESVČ, aby překládala stavební spisy ke schválení tak, aby byl dostatek času na důkladný přezkum a následné otázky; znovu opakuje, že předkládání spisů rozpočtovému orgánu těsně před rozhodnými lhůtami vytváří zbytečná časová omezení a nutí rozpočtový orgán k jejich schválení, aniž by bylo možné lhůtu pro přezkum prodloužit;

14.  vyzývá ESVČ, aby se zavázala, že při příštích postupech udělování absolutoria bude zasílat Výboru pro rozpočtovou kontrolu svůj pracovní dokument o politice ESVČ v oblasti budov, včetně informací osvětlujících pozadí a způsob krytí nákladů na budovy; bere na vědomí vyčerpávající, podrobné informace o politice ESVČ v oblasti budov poskytnuté prostřednictvím písemných dotazníků;

15.  konstatuje, že ESVČ provedla převod ve výši 30,8 milionu EUR, jehož největší díl byl použit na nákup budovy ve Washingtonu, a tím se snížil konečný rozpočet ústředí na 239 milionů EUR, zatímco rozpočet delegací se zvýšil o 10,7 milionu EUR;

16.  konstatuje, že se Unie musí vyrovnávat se stále komplikovanější mezinárodní situací, což na ni klade rostoucí nároky, pokud jde o její vedoucí úlohu na mezinárodní scéně; zdůrazňuje ústřední úlohu, kterou plní ESVČ při provádění zahraniční politiky Unie pod vedením místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie; konstatuje, že posílenou úlohu ESVČ nedoprovází odpovídající navýšení počtu zaměstnanců; žádá, aby byly této službě poskytnuty dostatečné lidské zdroje, aby nebyla ohrožena efektivita Unie jakožto globálního hráče;

17.  je si vědom toho, že ESVČ hraje nezbytnou úlohu při zajišťování soudržnosti zahraniční politiky Unie; zdůrazňuje rovněž potřebu poskytovat zdroje nutné pro úspěšné provádění účinné společné bezpečnostní a obranné politiky EU;

18.  je si vědom toho, v jak obtížném operačním prostoru ESVČ působí delegace Unie – politické a socioekonomické podmínky jsou začasté složité, nestabilní a spojené s vysokými riziky a mohou mít značné rozpočtové důsledky a dopady v podobě nákladů především pro zajištění bezpečnosti pracovníků a infrastruktury;

19.  žádá ESVČ, aby vytvořila posty pro místní pracovníky, jejichž úkolem by bylo vypracovávat zprávy o legislativní činnosti v zemích strategického významu (zejména v zemích připravujících se na přistoupení a v zemích Východního partnerství), aby se tak Unie lépe orientovala v situaci sousedních zemích a v tom, jak probíhá sbližování s acquis; vyzývá ESVČ, aby podnikla kroky k řešení problémů, které vedly k chybám zjištěným při zadávání zakázek, a aby v budoucnosti zabránila porušování příslušných pravidel;

20.  bere na vědomí, že v roce 2018 byla přidělena částka 1,1 milionu EUR pracovní skupině East StratCom na její činnost zaměřenou na boj proti dezinformacím ze strany Ruska; v roce 2019 se rozpočet zvýšil na 3 miliony EUR; vyzývá k výraznému navýšení rozpočtu, aby mohla Unie úspěšně čelit informační válce ze strany Ruska; žádá více informačních kampaní s cílem lépe vysvětlit politiky Unie v zemích Východního partnerství;

21.  v této souvislosti si uvědomuje, že strukturu některých výdajů ESVČ, například nákladů na infrastrukturu, bude možná obtížnější mít pod kontrolou vzhledem k výkyvům směnných kurzů nebo ke specifickým podmínkám místního trhu, takže řízení a plánování na úrovni delegací bude náročnější;

22.  konstatuje, že článek 60finančního nařízení stanoví nová opatření výkonu pravomocí při plnění rozpočtu pro delegace, konkrétně možnost, aby jako dále pověřené schvalující osoby jednali zástupci vedoucích delegací a aby plnili operační rozpočet Komise v zájmu zajištění kontinuity činnosti;

23.  v této souvislosti vítá odpovídající úpravy vnitřních předpisů ESVČ, nicméně ESVČ vyzývá, aby pečlivě sledovala případy, kdy bude toto nové ustanovení uplatněno, konkrétně v malých delegacích; vyzývá ESVČ, aby v rámci své strategie vnitřní kontroly věnovala zvláštní pozornost s tím spojeným možným rizikům tak, že zintenzívní u vzdálených operací kontrolu náležitosti finančních toků, a/nebo tím, že poskytne zvýšenou dočasnou podporu příslušnému monitorování ad hoc a podávání zpráv za tato období; připomíná, že standard vnitřní kontroly „kontinuita činností“ byl po několik let jednou z nejslabších součástí systému vnitřní kontroly ESVČ, zvláště u delegací;

24.  za pozitivní kroky pokládá vytvoření nástroje pro posuzování a řízení rizik s rejstříky rizik pro ústředí a delegace a přijetí nového rámce vnitřní kontroly; vyzývá však ESVČ, aby nezůstávala u informovanosti o pouhých rizicích a zajistila, aby bylo skutečně prováděno a systematicky přezkoumáváno zmírňování rizik;

25.  bere na vědomí míru anomálií zjištěných při ověřování závazků a plateb ex ante (bylo zjištěno 209 chyb z 1 041 transakcí, respektive 258 z 1 841); vyjadřuje politování tím, že se zjištěné chyby stále opakují, tj. jde především o chybějící podklady při předkládání finančních operací k ověření ex ante; vyzývá ESVČ, aby i nadále poskytovala specifickou podporu při postupech zadávání veřejných zakázek jakékoli hodnoty v delegacích; vítá zavedení elektronických finančních toků v ústředí ESVČ do konce roku 2019, které mají přispět k souhrnnému snížení počtu chyb;

26.  vítá sladění metodiky ex post s metodikou Účetního dvora v roce 2018, která umožňuje získat míru chyb pro hlavní oblasti výdajů, zejména výdaje na zaměstnance, infrastrukturu, bezpečnost a IT/telekomunikace, a na základě náhodných stratifikovaných vzorků operací; domnívá se, že tento pozitivní vývoj poskytne vedení a pověřené schvalující osobě lepší přehled o operačních a celkových finančních částkách, u kterých hrozí určité riziko, a to na základě rozsáhlejší a úplné kontroly finančních transakcí; upozorňuje na to, že tato metodika poskytne objektivnější důvody pro vypracování specifických akčních plánů se zmírňujícími opatřeními nebo potenciálními výhradami;

27.  opakuje, že je důležité zajistit delegacím ve všech oblastech podporu zaměřenou na výsledky, zejména podporu při zadávacích řízeních; domnívá se, že by měly být náležitě oceněny zkušenosti, spolupráce a výsledky regionálního centra Evropa, které zahrnuje 27 delegací, zejména pro vyšší míru věrohodnosti, kterou skýtá, přičemž by možná měly být zvažovány jiné, stejně účinné prostředky;

28.  žádá ESVČ, aby postupně posilovala svůj řetězec zajišťování věrohodnosti v souladu s novým souborem standardů vnitřní kontroly, které kladou větší důraz na individuální schopnosti a zodpovědnost za jejich roli při uskutečňování kontrol (což se také promítlo v dotazníku z roku 2018 o uplatňování zásad vnitřní kontroly, ze kterého konkrétně v oblasti kontroly nad technologiemi vzešly poněkud méně dobré výsledky) a ve věci rizika podvodu;

29.  vítá úsilí ESVČ pěstovat u nově jmenovaných vedoucích delegací smysl pro zodpovědnost, pokud jde o řádné finanční řízení prostředků Unie spadajících pod jejich operační odpovědnost vedle jejich politického mandátu; domnívá se, že se to týká všech aktérů v oblasti zahraničních věcí, jako jsou zvláštní zástupci EU, zvláštní vyslanci EU, velitelé vojenských operací a vedoucí civilních misí;

30.  připomíná, že výhrada je klíčovým prvkem ve struktuře zodpovědnosti, a je tudíž nástrojem prevence a transparentnosti ve struktuře řetězce ESVČ pro zajišťování věrohodnosti, který reflektuje přetrvávající výzvy nebo zbývající či vyskytnuvší se nedostatky, s nimiž se potýkají vedoucí delegací;

31.  konstatuje, že odůvodněné výhrady podaly pouze dvě delegace, konkrétně delegace v Sýrii, stejně jako v roce 2017, a delegace při Radě Evropy ve Štrasburku, a to z důvodu nesouladu prováděných smluv s pravidly pro zadávání zakázek; vybízí ESVČ, aby pokračovala v průběžném plném přezkumu všech smluv s cílem zajistit dodržování finančních pravidel;

32.  zjišťuje, že koncem roku 2018 činil podíl diplomatů z členských států na celkovém počtu administrátorů 33,76 %, takřka stejně jako v roce 2014, kdy činil 33,8 %; konstatuje, že v letech 2014–2018 došlo v tomto ohledu k následujícím mírným výkyvům: 32,83 % koncem roku 2017, 31,7 % koncem roku 2016 a 32,9 % v roce 2015; vyzývá ESVČ, aby se i nadále držela vzorce pro personální obsazení, který stanoví rozhodnutí 2010/427/EU(1), jmenovitě poměru jedné třetiny personálu z členských států a zbývajícího počtu zaměstnanců z orgánů Unie;

33.  vyjadřuje přetrvávající znepokojení nad nevyváženým personálním profilem ESVČ, co se týče státní příslušnosti; konstatuje, že ke konci roku 2017 činil podíl diplomatů z členských států 32,83 % z celkového počtu administrátorů v ESVČ (tj. 307 osob), koncem roku 2016 pocházelo z členských států 31,7 % zaměstnanců EEAS, ve srovnání s 32,9 % v roce 2015 a s 33,8 % v roce 2014;

34.  zdůrazňuje, že ESVČ i přes opakované výzvy stále nesplňuje požadavky na geografickou vyváženost a jeví výraznou nerovnoměrnost: vedoucí delegací jsou z Belgie (9), z Německa (15), z Francie (16), z Itálie (21), z Polska (5), z České republiky (2); upozorňuje zejména na zvýšení počtu italských vedoucích delegací během posledních dvou let;

35.  vyzývá ke zlepšení geografické rovnováhy v ESVČ; opakuje důležitost toho, aby v jejích řadách odpovídajícím způsobem a smysluplně pracovali státní příslušníci všech členských států; zdůrazňuje, že ESVČ musí zajistit, aby v ní byly náležitě zastoupeny všechny členské státy s tím, že musí být respektovány předpoklady a zásluhy kandidátů; vybízí proto ESVČ, aby pokračovala v interakci s členskými státy s cílem propagovat svá pracovní místa v rámci vnitrostátních diplomatických sítí;

36.  vyzývá ESVČ, aby v rámci všech veřejných výdajů zavedla genderové rozpočtování;

37.  připomíná, že genderový mainstreaming znamená reorganizaci, zlepšení, rozvoj a hodnocení politik tak, aby činitelé, kteří se podílejí na politických rozhodnutích, zahrnuli hledisko rovnoprávnosti do všech politik, a to na všech úrovních a ve všech etapách;

38.  s uspokojením konstatuje, že vyváženost mezi ženami a muži číselně byla téměř dosažena, neboť 47,4 % celkového počtu pracovních míst, zastávají ženy; vyzývá však ESVČ, aby i nadále snižovala dosavadní kvalitativní nevyváženost na všech úrovních, ve všech funkcích a v různých kategoriích, zvláště na postech administrátorů, ze kterých aktuálně 34,92 % zastávají ženy; vybízí ESVČ, aby pokračovala v sérii opatření na podporu genderové vyváženosti a zvýšení rozmanitosti, jako jsou například síť pro ženy na předmanažerských pozicích a speciální odborná příprava pro ženy, které zastávají vedoucích pozice nebo na ně aspirují;

39.  konstatuje, že genderová a geografická vyváženost by měla být respektována i u zvláštních zástupců EU jichž je osm, a konstatuje, že v současnosti jsou mezi nimi pouze dvě ženy; domnívá se také, že je třeba mít na mysli také etické standardy, aby nedocházelo k potenciálním střetům zájmů; podporuje přípravu pokynů ESVČ v oblasti etiky, které by měly zohledňovat specifika práce v delegaci;

40.  upozorňuje na to, že stejná je situace u celkového rozčlenění pracovníků v manažerských pozicích podle pohlaví, přičemž podotýká, že v roce 2018 nastalo mírné zlepšení: procento žen se zvýšilo na 27,1 % oproti 24,5 % v roce 2017, tj. 71 žen, totiž 60 z 211 pozic ve středním managementu (28,4 % oproti 26 % v roce 2017) a na 11 z 51 postů ve vyšším managementu (21,57 % oproti 18 % v roce 2017);

41.  žádá, aby byly tyto případy nerovnováhy dále řešeny; vyzývá ESVČ, aby aktualizovala svou strategii pro rovnost žen a mužů a rovnost příležitostí a zahrnula do ní konkrétní cíle pro působení žen ve vedoucích pozicích; zdůrazňuje skutečnost, že zlepšení geografické a genderové rovnováhy v ESVČ by přispělo k posílení unijního charakteru vnější činnosti;

42.  konstatuje, že ze 135 postů vedoucích delegací jich ženy zastávaly 34; vyjadřuje také politování nad nízkým procentem kandidátek ucházejících se o manažerské pozice při každoroční rotaci v delegacích, kdy podíl ženských kandidátek je setrvale nízký a činí pouhých 18 %; podněcuje ESVČ k tomu, aby i nadále pracovala s členskými státy na tom, aby se o tyto posty ucházelo více kandidátek;

43.  zjišťuje, že poté, co se od roku 2011 pravidelně zvyšoval počet vyslaných národních odborníků z členských států se tento ustálil na 449, stejný počet jako v roce 2017; konstatuje, že 87,31 % vyslaných národních odborníků působí v ústředí ESVČ s odůvodněním, že plní velmi specializované potřeby v rámci struktury ESVČ; žádá také ESVČ, aby v rámci své politiky přijímání vyslaných národních odborníků věnovala zvláštní pozornost problému možného střetu zájmů;

44.  připomíná důležitost dodržování čekacích lhůt po skončení funkce v orgánech a subjektech Unie, neboť neřešené případy střetu zájmů mohou oslabit prosazování vysokých etických norem v unijní správě; zdůrazňuje, že podle článku 16 služebního řádu jsou orgány a subjekty Unie, včetně ESVČ, oprávněny zamítnout žádost bývalého úředníka týkající se přijetí určité pracovní nabídky, pokud daná omezení nepostačují k ochraně legitimních zájmů institucí; obává se, že podmínky stanovené pro činnosti navazující na zaměstnání ve veřejné správě často není možné vynucovat; vybízí proto ESVČ a všechny ostatní subjekty a instituce Unie, aby zvažovaly veškeré nástroje, které jsou k dispozici podle článku 16 služebního řádu, zejména pokud jsou informovány o odchodu do organizace nebo společnosti, která je zapsána v rejstříku transparentnosti, aby vyloučily riziko, že bývalí úředníci budou během dvou let po skončení služebního poměru lobbovat v institucích Unie; dále vyzývá všechny orgány a subjekty Unie, včetně ESVČ, aby důsledně zveřejňovaly posouzení každého případu v souladu s článkem 16 služebního řádu;

45.  pokládá za nezbytné další sdílení zkušeností v oblasti prosazování a dohledu nad dodržováním článku 16 služebního řádu a souvisejících etických pravidel ve všech institucích Unie; vítá závazek předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové k vytvoření etického subjektu Unie, který bude společný pro všechny unijní instituce;

46.  konstatuje, že zájem o projekty společného umístění a jejich počet se postupně zvyšoval díky jejich nákladové efektivnosti a synergiím a že v jejich rámci funguje mechanismus zpětného získání plných nákladů na společné umístění;

47.  vítá zvýšení počtu případů společného umístění delegací Unie s členskými státy v roce 2018 podepsáním dvaadvaceti nových dohod o společném umístění, které se týkají 65 delegací a v důsledku nichž celkový počet projektů činí 114; bere také na vědomí uzavření dvou meziútvarových dohod s Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví a s Generálním ředitelstvím Komise pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci a vítá skutečnost, že se právě sjednávají další meziútvarové dohody s Evropskou investiční bankou, s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a s Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví;

48.  s potěšením konstatuje, že společná umístění přinesla nezanedbatelné nové zdroje příjmů pro ESVČ ve výši 52,1 milionu EUR, které vytvořily manévrovací prostor pro to, aby si vypracovala svou politiku nákupu nemovitostí; konstatuje, že ESVČ vlastnila 34 kancelářských budov delegací a měla v pronájmu 143;

49.  žádá, aby ESVČ zajistila, že bude všem zájemcům z řad orgánů a subjektů Unie, například Parlamentu nebo Evropské investiční bance, umožněno sdílení prostor ESVČ za stejných podmínek, jako má ESVČ; poukazuje na ekonomické výhody společného užívání, které sníží náklady na údržbu, provoz i zabezpečení; zdůrazňuje, že ESVČ musí zajistit, aby se náklady na pronájem nebo nákup nemovitostí pro její delegace pohybovaly v cenových relacích, jež musí dodržovat zastoupení členských států; dále zdůrazňuje, že ESVČ musí do svých výpočtů zahrnout odpovídající odhady nákladů na zabezpečení, aby nebyly v pozdějších fázích předkládány žádosti o navýšení prostředků;

50.  vítá pokrok při snižování počtu delegací překračujících maximální plochu 35 m2 na osobu, v návaznosti na doporučení Účetního dvora, s cílem co nejlépe využít prostory ESVČ a vyhnout se zbytečným výdajům;

51.  podporuje stálý mechanismus ročního přezkumu jako účinný nástroj řízení pracovní síly, jehož cílem je lépe stanovovat priority a zajistit pravidelnou úpravu lidských zdrojů ESVČ v síti delegací podle vývoje geopolitických priorit a velikosti projektových portfolií (například příprava otevření delegace ve Spojeném království, uzavření delegace na Šalamounových ostrovech, modernizace delegace v Panamě a otevření delegace v Mongolsku); konstatuje, že v roce 2018 bylo prvním výsledkem této racionalizace lidských zdrojů převedení osmi pracovních míst mezi delegacemi;

52.  opakuje, že Unie učinila krok ke spravedlivému odměňování pro všechny ve všech svých institucích; zdůrazňuje, že ESVČ by měla zajistit, aby její stážisté v jejím ústředí a v delegacích pobírali důstojnou odměnu u všech typů stáží (Blue Book, Bruges a jiné); vítá, že na doporučení evropského veřejného ochránce práv se zavádějí placené stáže v delegacích a neplacené stáže již nebudou nabízeny; konstatuje, že počet stážistů v delegacích se více než zčtyřnásobil, z 26 v roce 2017 na 109 v roce 2018; vyjadřuje však politování nad tím, že z celkového počtu 404 stáží, které ESVČ nabízela v roce 2018, bylo 126 neplacených, neboť byly součástí povinné praxe studentů; vyzývá ESVČ, aby zaručila odpovídající finanční příspěvek všem stážistům ESVČ s cílem nezesilovat ekonomickou diskriminaci;

53.  pokládá za užitečné zlepšit nástroje pro řízení pracovní zátěže vedle akčního plánu pro přilákání a udržení lidí s přihlédnutím k různým profesním potřebám, zkušenostem a státním příslušnostem; vítá zprávu o lidských zdrojích a vyzývá ESVČ, aby jednoznačně vymezila své institucionální potřeby (nebo nové odbornosti, které jsou zapotřebí) a identifikovala rizika pro svou pracovní sílu na korporátní úrovni, která by mohla ESVČ zkomplikovat dosahování cílů politik; podporuje opatření ESVČ v reakci na rostoucí pracovní zátěž v důsledku snižování počtu zaměstnanců;

54.  se znepokojením bere na vědomí 135 případů mediace v delegacích a ústředí v roce 2018, které se týkaly buď nevyřešených sporů ohledně práv a povinností, nebo různých druhů pracovních konfliktů včetně obvinění z psychologického a sexuálního obtěžování; vyzývá ESVČ, zejména mediační službu, která je nyní podřízena přímo generálnímu sekretariátu, aby při hospodaření se zdroji i nadále pokládala tuto činnost za záležitost nejvyšší priority; opakuje, že je důležité vytvořit kulturu nulové tolerance vůči obtěžování s důsledným prošetřováním nahlášených případů; vítá iniciativu zaměřenou na zvýšení povědomí o problému obtěžování, kterou v roce 2018 zahájila generální tajemnice ESVČ s cílem zvýšit informovanost o politice ESVČ proti obtěžování;

55.  v této souvislosti také vyzývá ESVČ k rozšíření sítě důvěrných poradců, která v současnosti čítá šest osob, zvláště v síti delegací, případně zvýšením počtu vyškolených dobrovolných poradců v delegacích; podněcuje ESVČ k tomu, aby pěstovala sociální dialog bez ohledu na původ zaměstnanců a jejich různý status;

56.  konstatuje, že poté, co v roce 2017 aktualizovala své správní ujednání s Evropským úřadem pro boj proti podvodům a posílila svou spolupráci v otázkách souvisejících s podvody s generálními ředitelstvími působícími na poli zahraničních věcí, jako je Služba nástrojů zahraniční politiky (FPI), Generální ředitelství pro politiku sousedství a jednání o rozšíření (GŘ NEAR) a Generální ředitelství pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (GŘ DEVCO), ESVČ pokračovala ve své snaze ještě precizněji propracovat svou strategii boje proti podvodům; zdůrazňuje, že měla probíhat další spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům a Komisí (s generálními ředitelstvími působícími na poli zahraničních věcí, jako je GŘ FPI, GŘ NEAR a GŘ DEVCO); s potěšením bere na vědomí zvyšování informovanosti vedoucích delegací po dohodě s GŘ DEVCO a GŘ NEAR o prevenci podvodů a jejich hlášení prostřednictvím zásady vnitřní kontroly „prevence podvodů“; vítá skutečnost, že ESVČ je členem sítě pro prevenci a odhalování podvodů, které předsedá Evropský úřad pro boj proti podvodům (dále jen „úřad OLAF“);

57.  žádá ESVČ, aby ve svých výročních zprávách o činnosti uváděla počet případů postoupených úřadem OLAF a počet probíhajících vyšetřování vedených tímto úřadem v souvislosti s možným střetem zájmů v ESVČ;

58.  konstatuje, že v roce 2018 byl hlášen jeden případ údajného whistleblowingu ze strany externí osoby proti zaměstnanci Komise v jedné z delegací Unie; žádá ESVČ, aby Parlamentu podala informace o politice a postupech, jež v případech whistleblowingu uplatňuje, a to zejména v delegacích;

59.  podporuje úsilí ESVČ o zlepšení transparentnosti propagací a zkvalitňováním elektronického rejstříku ESVČ, jehož prostřednictvím mohou občané žádat o přístup k dokumentům; s uspokojením konstatuje, že občané tento rejstřík využívali častěji než v roce 2017; žádá ESVČ, aby zajistila rychlé vyřizování žádostí občanů;

60.  vítá, že v roce 2020 vstupují v platnost tři společná rozhodnutí – o pracovních podmínkách a o fondu zdravotního pojištění a penzijním fondu pro místní zaměstnance –, jež zavádějí nový rámec pravidel pro místní zaměstnance v delegacích s cílem modernizovat a zlepšit systémy sociálního zabezpečeni; vítá první společný průzkum ESVČ a Komise týkající se zaměstnanců v delegacích provedený v roce 2018; podporuje zahájení interního auditu přijímání a využívání místních zaměstnanců, aby byly odstraněny určité nedostatky, které Účetní dvůr odhalil v postupech přijímání místních zaměstnanců v delegacích (tj. některé netransparentní kroky v rámci tohoto postupu);

61.  bere na vědomí audit útvaru interního auditu, jehož předmětem byla „koordinace mezi EK a ESVČ“ a s potěšením zjišťuje závěr tohoto auditu, že činnosti zajišťující koordinaci mezi útvary Komise (GŘ DEVCO, GŘ NEAR a GŘ FPI) a ESVČ jsou celkově účinné a efektivní; poznamenává však, že je třeba definovat nefragmentovaný pohled na celkovou vnější pomoc Unie určité zemi a v koordinaci s GŘ DEVCO a GŘ NEAR posílit posuzování a řízení rizik a vytvořit společný pohled na nejistotu a strategie zmírňování rizik;

62.  upozorňuje na zjištění a doporučení zvláštní zprávy Účetního dvora č. 15/2018 s názvem „Posilování kapacity interních bezpečnostních sil v Nigeru a Mali: pouze omezený a pomalý pokrok“; vyzývá ESVČ, aby (i) přijala opatření, která zlepší provozní efektivitu misí poskytnutím odpovídajících praktických pokynů a dostatečné podpory, (ii) zlepšila obsazenost pracovních míst v misích, (iii) stanovila mandáty a rozpočty tak, aby odpovídaly operacím, a koncipovala společnou, komplexní strategii ukončení činnosti jasně vymezující role a odpovědnosti při ukončování misí společné bezpečnostní a obranné politiky, (iv) zvýšila zaměření na aspekty udržitelnosti a (v) zlepšila ukazatele výkonnosti a posouzení dopadu ESVČ, aby odpovídajícím způsobem monitorovaly a vyhodnocovaly plnění úkolů;

63.  podporuje posílení provázanosti tvorby politiky, veřejné diplomacie a strategické komunikace; v této souvislosti konstatuje, že v roce 2018 byly ESVČ přiděleny 3 miliony EUR (oproti 1,1 milionu EUR v roce 2017) na konsolidaci její akce „Strategická komunikace plus“ s cílem bojovat proti dezinformacím a hybridním hrozbám, dosáhnout odolnosti proti zahraničním zásahům a také vytvořit služby v oblasti poskytování obchodních informací;

64.  zdůrazňuje potřebu bojovat proti propagandě a odhalovat dezinformace a nekalé zahraniční vlivy; vyzdvihuje význam pracovní skupiny ESVČ pro strategickou komunikaci a vyzývá k tomu, aby jí byly poskytnuty nezbytné finanční a personální zdroje;

65.  vítá vytvoření systému rychlého varování mezi institucemi Unie a členskými státy s cílem usnadnit sdílení osvědčených postupů v oblasti dezinformačních kampaní a koordinovat reakce na základě informací z otevřených zdrojů poskytovaných akademickou obcí, ověřovateli faktů, online platformami a mezinárodními partnery; vybízí ESVČ, aby pro tento systém vypracovala dlouhodobou vizi a rozvíjela koordinaci s členskými státy a dalšími klíčovými partnery; dále vyzývá ESVČ, aby propagovala internetové stránky EU proti dezinformacím (EUvsDisinfo.eu), které obsahují více než 5000 případů dezinformací, avšak v roce 2018 měly pouze 1,2 milionu zhlédnutí;

66.  podporuje ESVČ v jeho úsilí zvýšit bezpečnost v celé řadě záležitostí, pokud jde o fyzickou bezpečnost nebo bezpečnost IT, od bezpečnosti pracovníků a budov, která má být posílena nákupem nového bezpečnostního zařízení, až po školení regionálních bezpečnostních pracovníků, aby byly ochráněny bezpečnostní zájmy ESVČ a bylo zajištěno další bezpečnostní know-how uplatňováním formální politiky řízení bezpečnostních rizik a politiky v oblasti kybernetické bezpečnosti; zejména vítá zahájení programu pro zvyšování povědomí v oblasti bezpečnosti, jenž má snížit rizika v ústředí, na základě průzkumu mezi zaměstnanci uskutečněného v roce 2018, a zavedení systému řízení bezpečnostních rizik v delegacích za účelem standardizace oznamování místních bezpečnostních hrozeb, včetně rizik v oblasti zdraví a bezpečnosti; vybízí ESVČ, aby pokračovala ve skutečné politice digitalizace svých služeb;

67.  vítá první zprávu o krocích v návaznosti na usnesení o udělení absolutoria ESVČ za rozpočtový rok 2017 přijaté většinou poslanců a příslib ESVČ, že se bude zabývat hlavními doporučeními a připomínkami, které zazněly během postupu udělování absolutoria s cílem dále zlepšit řízení prostředků Unie;

68.  žádá ESVČ, aby předložila následnou zprávu za rozpočtový rok 2018 v souladu s článkem 266 finančního nařízení;

69.  vítá nové iniciativy usilující o zlepšení komunikace ve vztahu k občanům Unie, pokud jde o význam veřejné diplomacie a strategické komunikace, které jsou nedílnou součástí vnějších vztahů Unie; vybízí ESVČ, aby investovala do digitální komunikace prostřednictvím sociálních médií a svých internetových stránek; oceňuje, že ESVČ začíná do vedení celoevropských veřejných informačních kampaní zapojovat osoby a subjekty významné pro utváření veřejného mínění; dále vybízí k používání svobodných otevřených platforem sociálních sítí s vlastním hostováním, které důrazně dbají na ochranu uživatelských dat;

70.  vyjadřuje politování nad tím, že ESVČ dosud nemá systém environmentálního řízení; všímá si snahy o širší využívání videokonferencí; avšak žádá ESVČ, aby zavedla konkrétní akční plán s cílem snížit environmentální stopu svého ústředí a svých delegací;

71.  vítá program ESVČ a Parlamentu pro krátkodobé vysílání pracovníků; poukazuje na jeho úlohu při zvyšování vzájemného chápání struktur a pracovních metod obou institucí, díky němuž se zlepšuje jejich vzájemná spolupráce; vyzývá ESVČ, aby tento program aktivněji propagovala mezi svými zaměstnanci, aby se tak zvýšil počet jeho účastníků; doporučuje, aby byl dále rozšířen program ESVČ a diplomatických služeb členských států pro výměnu a vysílání diplomatů, neboť přispívá k rozvoji společné diplomatické kultury;

72.  zdůrazňuje rostoucí význam politiky EU pro Arktidu a potřebu posílit důvěryhodnost Unie v očích jejích partnerů posílením stability pozice velvyslance EU pro tuto oblast.

(1) Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).