Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost, aby byl Guy Verhofstadt zbaven imunity, kterou předložil dne 15. října 2019 pátý trestní senát obvodního soudu pro Varšavu-Śródmieście v souvislosti s trestním řízením, jež probíhá v návaznosti na soukromou žalobu podanou u tohoto soudu (č. j. X K 7/18), a která byla oznámena na plenárním zasedání dne 13. listopadu 2019,

–  poté, co Guy Verhofstadt dostal možnost vyjádřit se,v souladu s čl. 9 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na článek 8 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011, 17. ledna 2013 a 30. dubna 2019(1),

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A9-0037/2020),

A.  vzhledem k tomu, že soudce pátého trestního senátu obvodního soudu pro Varšavu-Śródmieście v Polsku předložil žádost, aby byl Guy Verhofstadt zbaven imunity v souvislosti s některými výroky, které pronesl dne 15. listopadu 2017 během rozpravy v plénu Evropského parlamentu ve Štrasburku; vzhledem ke zdůvodnění usnesení obvodního soudu, v němž se uvádí, že „jelikož je na žalobci, aby získal povolení ke stíhání, v tomto případě od státního zástupce“ a „pokud se státní zástupce odmítne zúčastnit tohoto řízení a podat návrh na zbavení dané osoby poslanecké imunity, je žalující strana zbavena možnosti dovolávat se v souvislosti s osobami chráněnými poslaneckou imunitou svých práv“, přičemž „v předmětném ustanovení [čl. 9 odst. 12 jednacího řádu] není stanoveno, že soudní orgán musí tuto žádost vypracovat, nýbrž ji pouze předložit. Tato žádost o zbavení poslanecké imunity spočívá tedy spíše v čistě formálním předložení žádosti žalující strany.“; konstatuje proto, že předmětnou žádost o zbavení imunity oznámil soudní orgán v souladu s čl. 9 odst. 12 jednacího řádu, upozorňuje však, že podle čl. 9 odst. 1 jednacího řádu je nutné, aby všechny žádosti o zbavení imunity předkládal „příslušný orgán členského státu“, a proto nejsou tyto dva pojmy totožné;

B.  vzhledem k tomu, že Guy Verhofstadt byl obžalován na základě soukromé žaloby předložené zástupcem žalující strany u uvedeného soudu, že úmyslně urazil žalující stranu; vzhledem k tomu, že Guy Verhofstadt ve svých výrocích pronesených během rozpravy v plénu o stavu právního státu a demokracie v Polsku a přenášených sdělovacími prostředky označil účastníky pochodu nezávislosti ve Varšavě v roce 2017 za „fašisty, neonacisty a bílé rasisty“; vzhledem k tomu, že se pochodu zúčastnila i žalující strana;

C.  vzhledem k tomu, že uvedenými výroky Guy Verhofstadt úmyslně veřejně urazil nepřítomnou žalující stranu a údajně ji obvinil z činů, které ji poškozují v očích veřejnosti, což by podle žalující strany mohlo vést ke ztrátě důvěry nezbytné pro výkon funkce, zaměstnání nebo určité činnosti, čímž se dopustil činu podle čl. 216 odst. 2 ve spojení s čl. 212 odst. 2 ve vztahu k čl. 11 odst. 2 polského trestního zákoníku;

D.  vzhledem k tomu, že poslanecká imunita není osobní výsadou poslanců, nýbrž zárukou nezávislosti Evropského parlamentu jako celku a jeho poslanců;

E.  vzhledem k tomu, že na jedné straně Parlament nemá být soudem, a na druhé straně poslanec nemá být v průběhu postupu zbavení imunity považován za „obviněného“(2);

F.  vzhledem k tomu, že se v článku 8 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie stanovuje, že poslanci Evropského parlamentu nemohou být pro své názory či hlasování během výkonu své funkce vyšetřováni, zadrženi nebo stíháni;

G.  vzhledem k tomu, že Guy Verhofstadt pronesl své výroky během plenárního zasedání Evropského parlamentu přímo v jednacím sále, a to při výkonu funkce poslance Evropského parlamentu;

H.  vzhledem k tomu, že výroky Guy Verhofstadta byly tudíž učiněny v rámci plnění funkce poslance a jeho činnosti v Evropském parlamentu;

1.  rozhodl, že se Guy Verhofstadt nezbavuje imunity;

2.  pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru příslušnému orgánu Polské republiky a Guy Verhofstadtovi.

(1) Rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra/De Gregorio a Clemente, C-200/07 a C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch/Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C-163/10, ECLI: EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch/Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23; rozsudek Tribunálu ze dne 30. dubna 2019, Briois/Parlament, T-214/18, ECLI:EU:T:2019:266. (2) Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 19. prosince 2019, Oriol Junqueras Vies, C-502/19, ECLI:EU:C:2019:1115.