Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2019/2975(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0123/2020

Předložené texty :

B9-0123/2020

Rozpravy :

Hlasování :

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0156

Přijaté texty
PDF 192kWORD 71k
Čtvrtek, 18. června 2020 - Brusel Konečné znění
Evropská strategie na období po roce 2020
P9_TA(2020)0156B9-0123/2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. června 2020 o Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období po roce 2020 (2019/2975(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2 Smlouvy o Evropské unii a články 2, 9, 10 a 19 a čl. 216 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina), a zejména na její články 3, 15, 20, 21, 23, 25, 26 a 47,

–  ohledem na evropský pilíř sociálních práv, zejména na jeho zásadu 17 o začleňování osob se zdravotním postižením, zásadu 3 o rovných příležitostech a zásadu 10 o zdravém, bezpečném a dobře přizpůsobeném pracovním prostředí a ochraně údajů,

–  s ohledem na Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením a její vstup v platnost dne 21. ledna 2011, v souladu s rozhodnutím Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím(1),

–  s ohledem na obecné připomínky Výboru pro práva osob se zdravotním postižením, které představují směrodatné pokyny k provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením,

–  s ohledem na Kodex chování mezi Radou, členskými státy a Komisí, kterým se stanoví vnitřní ujednání pro účely provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením Evropskou unií a zastoupení Evropské unie v souvislosti s touto úmluvou(2),

–  s ohledem na závěrečné připomínky Výboru pro práva osob se zdravotním postižením ze dne 2. října 2015 k první zprávě Evropské unie,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (Evropská úmluva o lidských právech), Mezinárodní pakt o ekonomických, sociálních a kulturních právech a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

–  s ohledem na Úmluvu o právech dítěte a Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen,

–  s ohledem na strategické šetření evropské veřejné ochránkyně práv týkající se způsobu, jakým Evropská komise zajišťuje přístup ke svým webovým stránkám osobám se zdravotním postižením (OI/6/2017/EA), způsobu, jakým Evropská komise zachází s osobami se zdravotním postižením v rámci společného systému zdravotního pojištění pro zaměstnance EU (OI/4/2016/EA) a rozhodnutí o společném šetření ve věcech 1337/2017/EA a 1338/2017/EA o přístupnosti výběrových řízení na místa úředníků EU pořádaných Evropským úřadem pro výběr personálu pro zrakově postižené uchazeče,

–  s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 a její cíle udržitelného rozvoje, k jejichž plnění se EU zavázala,

–  s ohledem na výslovné odkazy na zdravotní postižení v cílech udržitelného rozvoje týkajících se vzdělávání (cíl 4), růstu a zaměstnanosti (cíl 8), nerovnosti (cíl 10), přístupnosti lidských sídel (cíl 11) a shromažďování údajů (cíl 17),

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva),

–  s ohledem na průzkumné stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru, které si vyžádal Evropský parlament k situaci žen se zdravotním postižením,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (dále jen „směrnice o audiovizuálních mediálních službách“) v souvislosti s měnící se situací na trhu(5),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2016 o provádění směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání („směrnice o rovnosti v zaměstnání“),(7)

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (přepracované znění)(8),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. listopadu 2010 nazvané „Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020: Obnovený závazek pro bezbariérovou Evropu“ (COM(2010)0636),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. ledna 2020 nazvané Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci (COM(2020)0014),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 2. února 2017 nazvaný „Zpráva o pokroku při provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením (2010–2020)“ (SWD(2017)0029),

–  s ohledem na návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (COM(2008)0426) předložený Komisí a na postoj Parlamentu k tomuto návrhu ze dne 2. dubna 2009(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2019 o stavu základních práv v Evropské unii v roce 2017(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 30. listopadu 2017 o provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2016 o provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, a to se zvláštním ohledem na závěrečné připomínky Výboru pro práva osob se zdravotním postižením(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2015 o seznamu otázek, který přijal Výbor pro práva osob se zdravotním postižením v souvislosti s první zprávou Evropské unie(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2011 o mobilitě a začlenění osob se zdravotním postižením a o Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. května 2009 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce(15),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 17. června 1988 o znakových jazycích pro neslyšící(16), ze dne 18. listopadu 1998 o znakových jazycích(17) a ze dne 23. listopadu 2016 o znakových jazycích a profesionálních tlumočnících znakového jazyka(18),

–  s ohledem na studii tematické sekce C generálního ředitelství Evropského parlamentu pro vnitřní politiky z roku 2016 nazvanou „Evropské strukturální a investiční fondy a osoby se zdravotním postižením v Evropské unii“,

–  s ohledem na brífink výzkumné služby Evropského parlamentu nazvaný „Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020“,

–  s ohledem na výroční zprávu evropské veřejné ochránkyně práv za rok 2018,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru nazvané „Utváření agendy EU v oblasti práv osob se zdravotním postižením na období 2020–2030“,

–  s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) o základních právech za rok 2019,

–  s ohledem na tematické zprávy agentury FRA,

–  s ohledem na prohlášení Komise o strategii EU pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období po roce 2020 ze dne 17. prosince 2019,

–  s ohledem na statistické údaje Eurostatu týkající se přístupu osob se zdravotním postižením na trh práce, jejich přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě a chudoby a nerovnosti příjmů,

–  s ohledem na zprávy a doporučení organizací zastupujících osoby se zdravotním postižením,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(19), a zejména na články 4, 6 a 7 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006(20), a zejména na čl. 5 odst. 9 písm. a) uvedeného nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006(21), a zejména na čl. 2 odst. 3 a článek 8 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005(22),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že jako plnoprávní občané mají všechny osoby se zdravotním postižením rovná práva ve všech oblastech života (včetně přístupu na otevřený trh práce a ke vzdělávání) a nárok na nezcizitelnou důstojnost, rovné zacházení, nezávislý život, soběstačnost a plné zapojení do společnosti, která respektuje a oceňuje jejich přínos k sociálnímu a hospodářskému pokroku Evropy; vzhledem k tomu, že více než polovina členských států upírá lidem, kteří trpí duševními problémy nebo mentálním postižením, jejich volební právo;

B.  vzhledem k tomu, že přibližně 100 milionům osob s postižením v Evropské unii(23) jsou stále upírána jejich základní lidská práva a je jim každodenně bráněno v tom, aby vedli nezávislý život; vzhledem k tomu, že více než 60 % osob s postižením jsou ženy a že ženy tvoří velkou většinu pečovatelů o osoby se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že počet dětí s postižením není kvůli nedostatečným statistickým údajům znám, může se však pohybovat kolem 15 % celkového počtu dětí v Evropské unii; vzhledem k tomu, že ve stále více stárnoucí populaci bude s postižením žít více lidí, kteří budou potřebovat přístupnější a podpůrnější prostředí včetně náležitě přizpůsobených služeb;

C.  vzhledem k tomu, že SFEU stanoví požadavek, aby Unie při stanovování a provádění svých politik a činností bojovala s diskriminací na základě zdravotního postižení (článek 10), a svěřuje jí pravomoc přijímat právní předpisy pro boj proti takové diskriminaci (článek 19);

D.  vzhledem k tomu, že článek 21 a článek 26 Listiny výslovně zakazují diskriminaci na základě zdravotního postižení a stanoví rovnou účast osob se zdravotním postižením na životě společnosti;

E.  vzhledem k tomu, že Úmluva o právech osob se zdravotním postižením je první mezinárodní smlouvou o lidských právech, která byla ratifikována EU i všemi jejími členskými státy;

F.  vzhledem k tomu, že judikatura Soudního dvora Evropské unie podporuje skutečnost, že Úmluva o právech osob se zdravotním postižením je pro EU a její členské státy při přijímání a provádění právních předpisů EU závazná, neboť patří mezi nástroje sekundárního práva(24);

G.  vzhledem k tomu, že EU a několik členských států neratifikovalo opční protokol k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením;

H.  vzhledem k tomu, že děti se zdravotním postižením by měly plně požívat všech lidských práv a základních svobod stejně jako ostatní děti, a to včetně práva vyrůstat ve svých rodinách či v rodinném prostředí v souladu s jejich nejlepším zájmem, jak je stanoveno v Úmluvě o právech dítěte; vzhledem k tomu, že členové rodiny musí v zájmu péče o rodinného příslušníka se zdravotním postižením často omezit nebo ukončit profesní činnost; vzhledem k tomu, že ve studii proveditelnosti evropské záruky pro děti (prozatímní zpráva), kterou nechala vypracovat Evropská komise, se zdůrazňuje, že k hlavním překážkám pro děti se zdravotním postižením patří problémy s fyzickým přístupem, nepřizpůsobením služeb a zařízení potřebám dětí a v mnoha případech jejich samotná nedostupnost; vzhledem k tomu, že mnoho respondentů ve stejné studii poukázalo zejména v souvislosti s problémy týkajícími se vzdělávání na diskriminaci a v souvislosti s problémy týkajícími se bydlení na cenovou dostupnost;

I.  vzhledem k tomu, že zásady Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením se zdaleka neomezují jen na diskriminaci, ale vytyčují cestu ke stavu, v němž by všechny osoby se zdravotním postižením i jejich rodiny plně požívaly lidských práv ve společnosti podporující začlenění;

J.  vzhledem k tomu, že z judikatury Soudního dvora Evropské unie vyplývá, že politika může být považována za nepřímo diskriminační, jestliže příslušné ustanovení v praxi nepříznivě ovlivňuje podstatně vyšší podíl osob se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že v případě potenciálního podezření, že ustanovení je svou podstatou diskriminační a může mít obdobný nepříznivý účinek, bude také považováno za diskriminační;

K.  vzhledem k tomu, že článek 1 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením stanoví, že „osoby se zdravotním postižením zahrnují osoby s dlouhodobým fyzickým, duševním, mentálním nebo smyslovým postižením, které v interakci s různými překážkami může bránit jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními“; vzhledem k tomu, že článek 9 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením je v tomto ohledu klíčový;

L.  vzhledem k tomu, že 37 % obyvatel EU-28 starších 15 let v roce 2018 uvedlo, že trpí středně závažným nebo závažným fyzickým nebo smyslovým omezením; vzhledem k tomu, že v EU-28 uvedlo v roce 2018 24,7 % obyvatel starších 16 let, že kvůli svému zdravotnímu stavu zakoušejí určité nebo závažné dlouhodobé omezení ve svých běžných činnostech; vzhledem k tomu, že 17,7 % uvedlo určité dlouhodobé omezení a 7 % závažné dlouhodobé omezení(25);

M.  vzhledem k tomu, že zátěž závažných chronických onemocnění se vypočítává na základě ztracených let života v důsledku nemoci (DALY); vzhledem k tomu, že se však rámce pro chronická onemocnění v EU liší a v některých členských státech mohou tvořit součást širších režimů pro pomoc osobám se zdravotním postižením;

N.  vzhledem k tomu, že nadace Eurofound upozornila na to, že není dostatečně zřejmé, co spadá pod pojem (chronické) „onemocnění“ v definici zdravotního postižení(26); vzhledem k tomu, že agentura doporučuje, aby se tento problém řešil v rámci přezkumu evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením;

O.  vzhledem k tomu, že strategie EU pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období 2010–2020 nezačleňovala hledisko genderové rovnosti a nezahrnovala a neřešila specifickou situaci, formy diskriminace a upírání práv žen a dívek se zdravotním postižením, jež čelí vícenásobné diskriminaci a dalšímu porušování svých práv; vzhledem k tomu, že důsledkem vícenásobné diskriminace jsou chudoba a sociální vyloučení a vyloučení ze vzdělávání a trhu práce (větší pravděpodobnost výkonu málo placené, dočasné či nejisté práce), což osobám se zdravotním postižením, jejich rodinám a pečovatelům způsobuje další stres a psychickou zátěž; vzhledem k tomu, že rovné zacházení lze zajistit uplatňováním pozitivních opatření a politik na podporu žen se zdravotním postižením, matek/otců dětí se zdravotním postižením, rodičů samoživitelů se zdravotním postižením a/nebo rodičů samoživitelů dětí se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do očekávané evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením pro období po roce 2020 přispěje k meziodvětvovému přístupu k odstranění diskriminace žen a dívek se zdravotním postižením;

P.  vzhledem k tomu, že v roce 2018 bylo přibližně 28,7 % všech osob se zdravotním postižením (ve věku 16 let a více) ohroženo chudobou či sociálním vyloučením(27);

Q.  vzhledem k tomu, že navzdory skutečnosti, že článek 19 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením uvádí, že „státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, uznávají rovné právo všech osob se zdravotním postižením žít v rámci společenství, s možnostmi volby na rovnoprávném základě s ostatními, a přijmou účinná a odpovídající opatření, aby osobám se zdravotním postižením usnadnily plné užívání tohoto práva a jejich plné začlenění a zapojení do společenství“, je v EU stále 800 000 osob se zdravotním postižením, kterým je upíráno volební právo;

R.  vzhledem k tomu, že hluchoslepí lidé trpí jedinečným dvojitým postižením spojujícím dvě smyslové vady (zrakovou a sluchovou), což omezuje jejich plnou účast a způsobuje specifické problémy, jako je přístup ke komunikaci, informacím, mobilitě a sociální interakci;

S.  vzhledem k tomu, že dávky související se zdravotním postižením by měly být považovány za státní podporu zaměřenou na pomoc lidem při odstraňování překážek vyplývajících z jejich postižení a/nebo zdravotního stavu, aby se tak mohli plně zapojit do společnosti, v případě potřeby i jako doplněk náhrady příjmu;

T.  vzhledem k tomu, že článek 9 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením uznává, že musí být přijata vhodná opatření k zajištění skutečného přístupu osob se zdravotním postižením, zejména dívek a žen, k fyzickému prostředí, dopravním zařízením, informacím a komunikaci, včetně informačních a komunikačních technologií, a k dalším zařízením a službám dostupným nebo poskytovaným veřejnosti, a to ve venkovských i městských oblastech;

U.  vzhledem k tomu, že směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob přijatá v červnu 2019(28) zavádí poprvé na úrovni EU právo každého pracovníka na pečovatelskou dovolenou v délce pěti pracovních dnů ročně;

V.  vzhledem k tomu, že Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období 2010–2020 (dále jen „strategie“) slouží jako rámec pro návrhy politik a právních předpisů provádějících Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením v EU i mimo ni;

W.  vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením stále ještě nejsou plně zapojeny do společnosti a nepožívají plně svých práv; vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 29 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením lze účasti osob se zdravotním postižením dosáhnout, pouze pokud budou zapojeny do politického a veřejného života, v němž jsou často nedostatečně zastoupeny;

X.  vzhledem k tomu, že strategie se nepřizpůsobuje nově vznikajícím oblastem politiky, např. není sladěna ani s Agendou 2030, kterou se EU a všechny její členské státy zavázaly provádět, ani s evropským pilířem sociálních práv;

Y.  vzhledem k tomu, že během krize COVID-19 zažívaly osoby se zdravotním postižením vážné problémy a porušování práv, například narušení služeb osobní asistence či pečovatelských a podpůrných služeb, nerovný přístup k informacím týkajícím se zdraví a k zdravotní péči včetně neodkladné péče nebo úplné vyloučení v tomto ohledu, nedostatek obecných informací týkajících se veřejné bezpečnosti předkládaných jasným a srozumitelným způsobem za použití přístupných, bezbariérových a použitelných formátů, nedostatek preventivních opatření v ústavních pobytových zařízeních, nerovný přístup k alternativám nabízeným vzdělávacími institucemi, zejména pokud jde o distanční a online učení, a nárůst případů domácího násilí; vzhledem k tomu, že pandemie a s ní i výše uvedené problémy by se mohly v nadcházejících měsících opakovat;

Z.  vzhledem k tomu, že strategie nepokrývá všechna ustanovení Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením;

AA.  vzhledem k tomu, že Komise dosud neprovedla průřezový, komplexní přezkum svých právních předpisů s cílem zajistit jejich plnou harmonizaci s ustanoveními Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením;

AB.  vzhledem k tomu, že strategie dosahuje jen omezeného pokroku;

AC.  vzhledem k tomu, že značný počet oblastí politiky EU nezahrnuje práva osob se zdravotním postižením;

AD.  vzhledem k tomu, že jsou nadále přijímány nové i revidované právní předpisy, které neobsahují žádnou zmínku o Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením a o přístupnosti; vzhledem k tomu, že přístupnost je nutnou podmínkou nezávislého života a účasti; vzhledem k tomu, že EU má jako smluvní strana Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením povinnost zajistit intenzivní zapojení a aktivní účast osob se zdravotním postižením a organizací, které je zastupují, při vytváření a provádění právních předpisů a politik, přičemž má respektovat různé kategorie zdravotního postižení;

AE.  vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby měly osoby se zdravotním postižením plný a rovný přístup na trh práce, což je oblast, v níž i nadále přetrvávají problémy, neboť současná míra zaměstnanosti osob se zdravotním postižením činí 50,6 % (53,3 % u mužů a 48,3 % u žen), zatímco u osob, které nejsou zdravotně postižené, je to 74,8 %(29), a míra nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením ve věku 20–64 let činí 17 %, kdežto u osob bez zdravotního postižení je to 10 %, což znemožňuje řadě osob se zdravotním postižením vést nezávislý a aktivní život; vzhledem k tomu, že značná část ze čtyř milionů lidí, kteří každým rokem zakusí bezdomovectví, trpí zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že údaje se mezi různými typy postižení a potřebami podpory značně liší;

AF.  vzhledem k tomu, že je nutné podporovat a vybízet zaměstnavatele s cílem zajistit, aby bylo v plném rozsahu posíleno postavení osob se zdravotním postižením, od vzdělávání po zaměstnání; vzhledem k tomu, že jednou z cest, jak bojovat proti diskriminaci při náboru osob se zdravotním postižením, je proto zvyšování informovanosti mezi zaměstnavateli;

AG.  vzhledem k tomu, že opatření na pracovišti jsou zásadně důležitá pro podporu pozitivního duševního zdraví a předcházení duševním nemocem a psychosociálnímu postižení;

AH.  vzhledem k tomu, že opatření zaměřená na řešení problémů plynoucích z demografických změn musí zahrnovat přiměřená opatření k udržení osob se zdravotním postižením aktivních a na trhu práce; vzhledem k tomu, že to zahrnuje nejen preventivní opatření týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ale také opatření zaměřená na rehabilitaci a účast po prodělané nemoci nebo úrazu;

AI.  vzhledem k tomu, že účasti lze v plné míře dosáhnout pouze tehdy, bude-li zahrnuta široká škála osob se zdravotním postižením a organizací, které je zastupují, a bude-li smysluplně konzultováno se všemi druhy zúčastněných stran, přičemž budou respektovány různé kategorie zdravotního postižení;

1.  bere na vědomí pokrok při provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, jehož bylo dosaženo prostřednictvím Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období 2010–2020; vyzývá Komisi, aby na dosažené výsledky navázala přijímáním dalších závazků prosazujících práva osob se zdravotním postižením v rámci evropské agendy v oblasti práv osob se zdravotním postižením na období po roce 2020;

2.  připomíná, že Výbor pro práva osob se zdravotním postižením ve svých závěrečných připomínkách kriticky poznamenal, že úsporná opatření přijatá EU a jejími členskými státy zhoršila životní úroveň osob se zdravotním postižením, jelikož vedla k větší míře chudoby a sociálního vyloučení a ke škrtům v sociálních službách, podpoře poskytované rodinám a službách poskytovaných na úrovni komunity;

3.  připomíná, že Výbor pro práva osob se zdravotním postižením vyjádřil hluboké znepokojení nad nejistou situací osob se zdravotním postižením v současné migrační krizi v EU, zejména proto, že uprchlíci, migranti a žadatelé o azyl se zdravotním postižením jsou v EU zadržováni za podmínek, které neumožňují vhodnou podporu ani přiměřená opatření; vyzývá proto Komisi, aby situaci napravila tím, že vydá pokyny svým agenturám a členským státům, že omezující zadržování osob se zdravotním postižením v souvislosti s migrací a postupem předkládání žádostí o azyl není v souladu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením;

4.  je zvláště znepokojen situací mladých lidí se zdravotním postižením a osob, které jsou nezaměstnané delší dobu; vyzývá členské státy, aby usilovaly o jejich prioritní začlenění na trh práce, například v rámci programu záruk pro mladé lidi;

5.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh komplexní, ambiciózní a dlouhodobé Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období po roce 2020, která bude:

   a) do všech oblastí politiky EU začleňovat jasně vymezené prioritní oblasti, jež budou pokrývat všechna ustanovení Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením a odrážet obecné připomínky Výboru pro práva osob se zdravotním postižením, včetně definic klíčových pojmů, zejména definice pojmu „postižení“ společné pro celou EU, a které budou řešit závěrečné připomínky adresované EU, které Výbor pro práva osob se zdravotním postižením přijal v roce 2015,
   b) obsahovat ambiciózní, jasné a měřitelné cíle, včetně seznamu plánovaných činností s jasným harmonogramem a přidělenými zdroji v těchto oblastech: rovnost, účast, volný pohyb a nezávislý život, dostupnost, zaměstnanost a odborná příprava, vzdělávání a kultura, chudoba a sociální vyloučení, vnější činnost, ochrana před násilím a zneužíváním, začleňování osob se zdravotním postižením a zvyšování povědomí,
   c) stanovovat časové rámce a harmonogramy pro provádění,
   d) odrážet různorodost osob se zdravotním postižením a jejich potřeb i prostřednictvím cílených opatření,
   e) ve všech politikách a ve všech oblastech zohledňovat práva všech osob se zdravotním postižením,
   f) uznávat a řešit vícenásobnou diskriminaci a diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, kterým mohou osoby se zdravotním postižením čelit,
   g) uplatňovat přístup citlivý k dětem,
   h) zajišťovat začleňování genderového hlediska,
   i) zaměřovat se na dospělé osoby se zdravotním postižením a věnovat zvláštní pozornost osobám s mentálním postižením a jejich budoucnosti po úmrtí osoby, která o ně pečovala,
   j) podporována odpovídajícími a dostatečně zajištěnými monitorovací mechanismy s jasnými referenčními hodnotami a ukazateli,
   k) usnadňovat propojení mezi různými oblastmi politiky na úrovni EU a podporovat schopnost strategie přizpůsobovat se nově vznikajícím oblastem politiky a výzvám, které ustanovení Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením dosud nepokrývají, jako jsou digitalizace a nové technologie, automatizace a umělá inteligence;
   l) soudržná s ostatními iniciativami a strategiemi EU a bude začleňovat opatření navazující na strategii Evropa 2020 a iniciativy prováděné v rámci evropského pilíře sociálních práv a plánu pro sociální Evropu,
   m) přidělovat dostatečný rozpočet na provádění a monitorování strategie v období po roce 2020, jakož i na rámec EU pro provedení Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, který bude podporovat, chránit a monitorovat provádění této úmluvy v záležitostech, které spadají do pravomocí EU, tj. v právních předpisech a politikách EU a v oblasti veřejné správy EU,
   n) podporovat spolupráci s orgány, podniky, sociálními partnery a občanskou společností na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni s cílem zajistit řádné provádění strategie na období po roce 2020,
   o) zajišťovat osobám se zdravotním postižením rovný přístup ke službám, včetně přístupu ke zdravotní péči, vzdělávání a zaměstnání, veřejné dopravě, bydlení, kultuře, sportovním a volnočasovým aktivitám a dalším oblastem, a to odstraněním překážek zapojení do společnosti a uplatňováním zásad univerzálního designu v investicích do infrastruktur a digitálních technologií v celé EU,
   p) zajišťovat, aby mezi priority strategie patřila i účinná propagace a podpora sociální ekonomiky;

6.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit soudržnost mezi strategií na období po roce 2020 a rámci zaměřenými na osoby s chronickými onemocněními, včetně opatření na stimulaci zaměstnanosti, vzhledem k tomu, že strategie zaměřené na osoby se zdravotním postižením nemusí vždy řešit jejich potřeby;

7.  zdůrazňuje význam holistické definice a uplatňování přístupnosti a její hodnotu jako základ pro to, aby osoby se zdravotním postižením měly rovné příležitosti, jak jsou uznávány v Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením, a v souladu s obecnou připomínkou č. 2 Výboru pro práva osob se zdravotním postižením je třeba zohlednit různorodost potřeb osob se zdravotním postižením a prosazování zásady univerzálního designu jako jedné ze zásad EU;

8.  vyzývá členské státy, aby plně prováděly a nepřetržitě monitorovaly veškeré právní předpisy týkající se přístupnosti, včetně Evropského aktu přístupnosti(30), směrnice o audiovizuálních mediálních službách, telekomunikačního balíčku a směrnice o přístupnosti webových stránek(31), jakož i příslušné předpisy v oblasti dopravy a práv cestujících; trvá na tom, aby monitorování nebylo prováděno formou sebehodnocení, nýbrž nezávislým subjektem zahrnujícím osoby se zdravotním postižením; vyzývá proto Komisi, aby usnadnila provádění a zřídila evropskou radu pro přístupnost, která bude sledovat provádění právních předpisů EU v oblasti přístupnosti;

9.  vyzývá Komisi, aby využila Evropský akt přístupnosti jako základ pro přijetí silného unijního rámce pro přístupné a inkluzivní prostředí s plně přístupným veřejným prostorem, službami, včetně služeb veřejné dopravy a komunikačních a finančních služeb, a zastavěné prostředí; vyzývá Komisi, aby posílila práva cestujících s cílem zabránit další diskriminaci;

10.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala pravidla pro Agenturu Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) a Mezinárodní sdružení leteckých dopravců (IATA) s cílem ochránit práva zdravotně postižených cestujících v souvislosti s bezpečností a jejich tělesnou integritou i integritou vybavení při přepravě a uznáváním potřeby dalšího sedadla pro osobního asistenta nebo pro ty, kteří cestují vleže;

11.  připomíná, že plnění všech povinností souvisejících s přístupností vyžaduje dostatečné financování na unijní, celostátní a místní úrovni; vyzývá Komisi a členské státy, aby stimulovaly veřejné investice s cílem zajistit osobám se zdravotním postižením přístupnost jak fyzického, tak i digitálního prostředí;

12.  je znepokojen tím, že při zadávání veřejných zakázek není na vnitrostátní úrovni dostatečně uplatňována předběžná podmínka kupovat podle zásad přístupnosti, kterou je třeba dodržet před podpisem zakázky; doporučuje za tímto účelem vytvořit portál, na němž by – podobně jako v případě zelených veřejných zakázek – byly k dispozici všechny pokyny o přístupnosti;

13.  vyzývá Komisi, aby spolupracovala se SDEU na strategiích komunikace a přístupnosti s cílem usnadnit osobám se zdravotním postižením přístup k soudnímu systému EU;

14.  zdůrazňuje, že by strategie na období po roce 2020 měla být založena na průřezovém a komplexním přezkumu veškerých právních předpisů a politik EU za účelem zajištění jejich plného souladu s ustanoveními Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením; trvá na tom, že by měla obsahovat revidované prohlášení o pravomocích zahrnující všechny politické oblasti, ve kterých EU přijala právní předpisy nebo právně nezávazná opatření, jež mají dopad na osoby se zdravotním postižením, a měla by předkládat legislativní návrhy s opatřeními v oblasti provádění a monitorování;

15.  vyzývá Komisi, aby zajistila začlenění průřezového přístupu založeného na rovnosti žen a mužů v oblasti boje proti vícenásobným formám diskriminace, jíž čelí ženy a dívky se zdravotním postižením; trvá na tom, že by měly být shromažďovány údaje rozčleněné podle pohlaví s cílem odhalit formy diskriminace na základě příslušnosti ke dvěma či více skupinám, jimž čelí ženy a dívky se zdravotním postižením ve všech oblastech, na něž se vztahuje Istanbulská úmluva, a všude tam, kde je to relevantní; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila konsolidovaný návrh v rámci strategie na období po roce 2020 a přijala účinná opatření pro předcházení násilí páchanému na ženách a dětech se zdravotním postižením, včetně sexuálního obtěžování a zneužívání, a boj proti těmto jevům, která se zaměřují na rodiny, komunity, odborné pracovníky a instituce; naléhavě žádá Evropskou unii a ty členské státy, které tak zatím neučinily, aby ratifikovaly Istanbulskou úmluvu;

16.  požaduje, aby součástí strategie na období po roce 2020 byla interinstitucionální struktura, která bude dohlížet na její provádění za pomoci postupů stanovených v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů(32); zdůrazňuje, že by všechny orgány a agentury EU měly disponovat kontaktními místy pro zdravotně postižené, přičemž ústřední kontaktní místo by se nacházelo na generálním sekretariátu Komise; zdůrazňuje, že tato kontaktní místa by měla být podporována vhodným interinstitucionálním mechanismem pro koordinaci provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením v orgánech a agenturách EU; zdůrazňuje, že interinstitucionální mechanismus existuje proto, aby usnadnil spolupráci mezi Komisí, Parlamentem a Radou, kdy se příslušní předsedové těchto orgánů setkávají na začátku svého mandátu; v tomto ohledu zdůrazňuje, že orgány EU jako orgány veřejné správy musí dodržovat Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením ve všech ohledech;

17.  naléhavě vyzývá Komisi, aby do přípravy strategie na období po roce 2020 úzce, smysluplně a systematicky zapojovala osoby se zdravotním postižením a jejich rodinné členy a organizace, které je zastupují, a aby zajistila, že s nimi Komise a členské státy budou na provádění, monitorování a hodnocení strategie na období po roce 2020 úzce spolupracovat; mimo jiné pomocí dostatečného množství prostředků a budování kapacit;

18.  vyzývá Komisi, aby součástí strategie byl i její přezkum prováděný každé tři roky, přičemž je třeba jasně definovat úlohu rámce EU pro monitorování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, a aby do přezkumu systematicky a aktivně zapojovala osoby se zdravotním postižením a organizace, které je zastupují (na evropské i vnitrostátní úrovni);

19.  zdůrazňuje, že provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením je třeba neustále monitorovat; v této souvislosti vyzývá:

   a) aby byly (s právně stanovenými ochrannými opatřeními) shromažďovány spolehlivé a rozčleněné údaje v rozdělení podle typu zdravotního postižení, věku, pohlaví a faktorů, které jsou důležité pro sledování pokroku při provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením a pro řešení překážek, jimž osoby se zdravotním postižením čelí při výkonu svých práv;
   b) aby na rámec EU pro monitorování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením byly poskytnuty odpovídající zdroje, aby mohl nezávisle a odpovídajícím způsobem plnit své funkce,
   c) k zavedení pružného mechanismu, který by poskytoval pobídky pro co nejlepší provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, například ocenění Access City Awards a
   d) k uskutečňování příslušných iniciativ na vnitrostátní úrovni;

20.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že strategie na období po roce 2020 bude podporovat především zaručený přístup osob se zdravotním postižením k zaměstnání, odborné přípravě a odbornému vzdělávání, inkluzivnímu vzdělávání, cenově dostupným kvalitním zdravotnickým službám, digitálním službám a sportovním aktivitám včetně požadavku, aby byly provedeny přiměřené úpravy na pracovišti, a osoby se zdravotním postižením byly placeny ve stejné výši jako zaměstnanci bez zdravotního postižení a aby se zabránilo a předcházelo možnosti všech jiných způsobů diskriminace; vyzývá členské státy, aby dále rozvíjely a/nebo lépe prováděly opatření na podporu účasti osob se zdravotním postižením na trhu práce a aby osoby se zdravotním postižením pracující v chráněných dílnách uznaly ve svých právních předpisech jako pracovníky a zajistily, aby se jim dostávalo stejné sociální ochrany jako ostatním pracovníkům; vyzývá Komisi, aby povzbuzovala tvorbu kvalitních rámců pro stáže a nabádala k rozvoji příležitostí odborné přípravy prostřednictvím učňovského vzdělávání pro osoby se zdravotním postižením; vyzývá Komisi, aby začlenila osvědčené postupy do budoucích zpráv s cílem umožnit zaměstnavatelům účinně provádět právní předpisy týkající se osob se zdravotním postižením; vyzývá Komisi, aby uznala, podporovala a chránila inkluzivní podniky s cílem trvale zapojit osoby se zdravotním postižením do trhu práce; zdůrazňuje potenciál podniků a organizací při usnadňování začlenění osob se zdravotním postižením na trh práce; vyzývá Komisi, aby z Evropského sociálního fondu cíleně podporovala sociální ekonomiku;

21.  zdůrazňuje, že je zásadně důležité zajistit vysokou úroveň služeb a pomoci osobám se zdravotním postižením; proto se domnívá, že je třeba stanovit minimální normy na úrovni EU jako záruku, že budou naplněny všechny potřeby osob se zdravotním postižením;

22.  vyzývá Komisi, aby provedla přezkum směrnice o přeshraniční zdravotní péči, tak aby byla v souladu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením, s cílem zajistit osobám se zdravotním postižením přístup k cenově dostupné a kvalitní přeshraniční zdravotní péči;

23.  vyzývá členské státy, aby zajistily přístup osob se zdravotním postižením ke zdravotním službám, které uplatňují přístup citlivý k rovnosti pohlaví, včetně zdravotní rehabilitace a případně dlouhodobé péče;

24.  domnívá se, že ženy a dívky se zdravotním postižením musí mít plný přístup ke zdravotní péči odpovídající jejich specifickým potřebám, včetně gynekologické péče, zdravotních prohlídek, služeb plánového rodičovství a přizpůsobené podpory během těhotenství; naléhavě vyzývá EU, aby k těmto službám přihlížela při provádění strategie na období po roce 2020;

25.  zdůrazňuje, že hluchoslepé osoby potřebují dodatečnou péči zajišťovanou profesionály se specializovanými a odbornými znalostmi stejně jako tlumočníky pro hluchoslepé osoby; vyzývá členské státy, aby uznaly červeno-bílou hůl jako symbol pro hluchoslepé chodce, aby byli hluchoslepí lidé v provozu viditelnější;

26.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že osoby zbavené způsobilosti k právům a právním úkonům budou moci vykonávat všechna práva zakotvená ve Smlouvách a právních předpisech Evropské unie;

27.  s politováním konstatuje, že současné evropské politiky týkající se práv dítěte nezahrnují v dostatečné míře komplexní na právech založenou strategii pro chlapce a dívky se zdravotním postižením ani záruky pro ochranu jejich práv a že se nedostatečně řeší a začleňují strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením;

28.  vyzývá Komisi, aby zlepšila přístup zranitelných dětí k základním službám a sociálním právům (konkrétně ke zdravotní péči, vzdělávání, předškolnímu vzdělávání a péči, výživě a bydlení);

29.  vyzývá Komisi a členské státy, aby učinily z EU vůdce v oblasti prosazování práv osob se zdravotním postižením a prosazovaly ratifikaci Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením na celém světě; vyzývá odbornou pracovní skupinu Komise pro rovnost pod dohledem komisařky pro rovnost, aby soustavně začleňovala práva osob se zdravotním postižením do všech příslušných právních předpisů, politik a programů EU; naléhavě žádá o plné začlenění hlediska práv zdravotně postižených osob do všech aspektů evropského pilíře sociálních práv, do strategie pro rovnost žen a mužů, se zvláštním zaměřením na boj proti násilí, do programu Erasmus+ a záruky pro mladé lidi, mechanismu pro spravedlivou transformaci, záruky pro děti, nadcházející zelené knihy o stárnutí, evropského semestru a zahraniční politiky EU a zdůrazňuje, že je třeba vytvořit záruku pro práva osob se zdravotním postižením s cílem pomoci osobám se zdravotním postižením při získávání zaměstnání a stáží, při umísťování do zaměstnání a při dalším vzdělávání; připomíná Komisi, aby rovněž prováděla monitorování v rámci orgánů EU;

30.  vyzývá Komisi, aby vypracovala hodnocení problémů a porušování práv, se kterými se setkaly osoby se zdravotním postižením během pandemie COVID-19, opatření přijatých členskými státy v reakci na pandemii a mezer a nedostatků v právních předpisech; vyzývá Komisi, aby ve strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období po roce 2020 navrhla příslušná konkrétní opatření pro obnovu a zmírnění, která by tyto nedostatky odstranila a zabránila jejich opakování v budoucnu; připomíná, že taková opatření musí být vypracována na základě konzultací s osobami se zdravotním postižením a členy rodiny nebo organizacemi, které je zastupují, a to i v rámci sítě Evropského parlamentu pro provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

31.  vyzývá odbornou pracovní skupinu Komise, aby zahájila a vedla systematické konzultace s osobami se zdravotním postižením a organizacemi, které je zastupují;

32.  zdůrazňuje, že právo na nezávislý život a začlenění do komunity tvoří nedílnou součást výkonu řady dalších práv zakotvených v Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením, včetně rovnosti a nediskriminace, soběstačnosti a svobody, způsobilosti k právům a právním úkonům a svobody pohybu;

33.  vyzývá Komisi, aby aktivně podporovala přechod od ústavní nebo segregační péče ke komunitní podpoře, včetně osobní asistence, a inkluzivním službám (běžným i na míru uzpůsobeným), a to ve všech nástrojích a iniciativách politiky EU; dále vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byl celkový pokrok v deinstitucionalizaci zahrnut mezi ukazatele srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů EU;

34.  vyzývá členské státy, aby podporovaly účast na životě společnosti urychlením procesu deinstitucionalizace v konkrétním časovém rámci a přechodem od rozhodování v zastoupení k podporovanému rozhodování; vyzývá členské státy, aby zajistily, že deinstitucionalizace nepovede k bezdomovectví osob se zdravotním postižením z důvodu nedostatku přiměřených nebo přístupných ubytovacích kapacit;

35.  vyzývá Komisi, aby zaujala pevné stanovisko ke skutečnosti, že pro přechod od ústavní péče k životu v rámci komunity je nezbytná obecná dostupnost běžných komunitních služeb;

36.  vyzývá Komisi, aby podporovala svobodu pohybu osob se zdravotním postižením;

37.  vyzývá Komisi, aby na úrovni EU vypracovala opatření s cílem zajistit, že všechny osoby se zdravotním postižením budou moci vykonávat svou svobodu pohybu a využívat svobodu pohybu a práce v zahraničí za stejných podmínek jako ostatní;

38.  vyzývá Komisi, aby zabezpečila, že finanční prostředky EU budou vyžívány v souladu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením, a zajistila, že nebudou přispívat k výstavbě nebo modernizaci zařízení ústavní péče nebo jakéhokoliv jiného druhu zařízení, která lze snadno přeměnit na ústav, nebo na projekty, které smysluplně nezahrnují osoby se zdravotním postižením nebo rodinné příslušníky a organizace, které je zastupují a aby neinvestovala do struktur, které jsou pro osoby se zdravotním postižením nepřístupné;

39.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že finanční prostředky EU nebudou přispívat k neetickému výzkumu, nedobrovolné sterilizaci ani porušování reprodukčních práv osob se zdravotním postižením;

40.  vyzývá Komisi, aby uznala, že osoby s mentálním a psychosociálním postižením jsou zvláště ohrožovány experimentálními přístupy a léčebnými postupy, které nemají spolehlivou vědeckou základnu a mohou způsobit značnou újmu;

41.  trvá na tom, že prostředky EU by se měly zaměřit na podporu inkluzivního a přístupného prostředí, služeb, postupů a zařízení, na základě přístupu univerzálního designu a upřednostňování deinstitucionalizace, včetně silné podpory osobní asistence a nezávislého života; vyzývá Komisi, aby podporovala iniciativy s cílem zajistit, že podpůrné služby financované z fondů EU budou naplňovat potřeby osob se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že finanční prostředky by měly být aktivně investovány do výzkumu s cílem vyvinout lepší a dostupnější technologie na pomoc osobám se zdravotním postižením; vyzývá k aktivnímu kontaktu s osobami se zdravotním postižením a rodinnými příslušníky a organizacemi, které je zastupují, ve všech programech financovaných EU;

42.  vyzývá Evropský účetní dvůr, aby prověřil, zda se příležitosti financované EU dostávají k osobám se zdravotním postižením;

43.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že všechny projekty a infrastruktura podporované z finančních prostředků EU ve třetích zemích budou přístupné pro začlenění osob se zdravotním postižením a že finanční prostředky EU budou investovány do provádění a monitorování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením a budování kapacit organizací osob se zdravotním postižením;

44.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že strategie EU a opatření členských států budou plně v souladu s cíli udržitelného rozvoje a agendou Organizace spojených národů 2030, jež tvoří hlavní celosvětový rámec pro opatření v oblasti udržitelnosti, rovnosti a začlenění, přičemž zdravotní postižení je zahrnuto jako horizontální téma do cílů udržitelného rozvoje 4, 8, 10, 11 a 17;

45.  vyzývá Komisi, aby zaujala vedoucí úlohu při dosahování cílů udržitelného rozvoje ve vnější činnosti s přihlédnutím k problematice zdravotního postižení, a to nezávisle na nové evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením, a aby za tímto účelem přijala jasný, transparentní a inkluzivní plán plnění těchto cílů;

46.  vítá nedávno přijatou směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a zejména zavedení pečovatelské dovolené v délce pěti pracovních dnů ročně; vyzývá členské státy, aby tuto směrnici urychleně provedly do svého práva, a vybízí je, aby šly nad rámec minimálních požadavků stanovených v této směrnici a zavedly např. právo na placenou otcovskou, rodičovskou a pečovatelskou dovolenou; vybízí členské státy, aby zavedly možnosti pečovatelské, otcovské a rodičovské dovolené a pružná uspořádání práce přizpůsobená konkrétním potřebám rodičů v obzvláště složitých situacích, jako jsou například rodiče se zdravotním postižením nebo rodiče dětí se zdravotním postižením nebo s chronickým onemocněním; vyzývá všechny členské státy, aby zajistily dostatečnou podporu – finanční i odbornou – osobám, které pečují o své rodinné příslušníky se zdravotním postižením žijící ve stejné domácnosti; zdůrazňuje, že skutečnost, že se musí starat o své příbuzné, má často nepříznivý dopad na jejich rodinný a profesní život a může vést k vyloučení a diskriminaci;

47.  vyzývá Komisi, aby vytvořila mechanismy pro koordinaci přenositelnosti a přizpůsobitelnosti dávek a služeb pro osoby se zdravotním postižením mezi členskými státy a aby rozšířila pilotní projekt evropského průkazu osob se zdravotním postižením na všechny členské státy, a to i mimo rámec kultury a sportu, a zajistila, aby parkovací karta EU pro osoby se zdravotním postižením byla plně respektována ve všech členských státech; zdůrazňuje, že takováto opatření jsou zásadní pro zajištění toho, aby měly osoby se zdravotním postižením po celé EU přístup k podpoře pro zdravotně postižené osoby bez nutnosti samostatného posouzení v každém členském státě; vyzývá členské státy, aby začlenily do svých právních předpisů uznávání specifických postižení s cílem řešit a pokrýt jejich specifické potřeby (například hluchoslepota);

48.  vyzývá Komisi, aby podporovala strukturální zapojení osob se zdravotním postižením a rodinných příslušníků a organizací, které je zastupují, do všech fází rozhodování, jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU, a aby financovala budování kapacit organizací osob se zdravotním postižením s cílem umožnit jejich strukturální účast na všech rozhodnutích, která se jich týkají; vyzývá Komisi, aby rozvíjela iniciativy, které podporují vlastní prosazování práv a politické zapojení osob se zdravotním postižením, a vyzývá členské státy, aby v tomto ohledu zlepšily vnitrostátní iniciativy;

49.  vyzývá Komisi, aby podporovala lepší koordinaci podpůrných služeb mezi členskými státy a zřizování kontaktních míst ve všech členských státech s cílem informovat občany EU se zdravotním postižením o jejich sociálních právech a podpůrných službách, které mohou získat;

50.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci se soukromým sektorem vytvořila jeden portál, který bude obsahovat všechny nástroje zaměřené na co nejlepší zapojení osob se zdravotním postižením do společnosti;

51.  připomíná právo osob se zdravotním postižením na přiměřenou životní úroveň a sociální ochranu, zvláště na finanční pomoc a odlehčovací péči; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby strategie EU pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2030 zahrnovala konkrétní opatření na podporu inkluzivních systémů sociální ochrany v celé EU, jež by osobám se zdravotním postižením během jejich celého života zaručovaly přístup k dávkám a službám; vyzývá členské státy, aby stanovily minimální úroveň sociální ochrany pro osoby se zdravotním postižením, která by zajistila jejich adekvátní životní úroveň;

52.  vyzývá Komisi a Radu, aby vycházely z doporučení Rady o přístupu k sociální ochraně(33) a z návrhu nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (COM(2016)0815) a umožnily všem občanům EU přístup ke službám sociální podpory v celé EU, v souladu s doporučením Výboru pro práva osob se zdravotním postižením;

53.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily komplexní kampaň, která zapojí osoby se zdravotním postižením, jejich rodinné příslušníky a organizace, které je zastupují, a bude k dispozici v přístupných formátech, např. ve verzi pro snadné čtení, a národních znakových jazycích, aby se zvýšila informovanost o Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením, právech a potřebách osob se zdravotním postižením a o překážkách, kterým čelí, mezi osobami se zdravotním postižením, nositeli povinností a ve společnosti obecně; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly pozitivní přístup k osobám se zdravotním postižením a zlepšily jejich začlenění;

54.  vyzývá EU a členské státy, aby financovaly odborné vzdělávání pro osoby se zdravotním postižením, jejich organizace, odbory, federace zaměstnavatelů, orgány pro rovné zacházení a úředníky i odborné vzdělávání jimi prováděné, a to na základě zásady zákazu diskriminace, která zahrnuje i vícenásobnou diskriminaci, diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám a přiměřené úpravy;

55.  vyzývá všechny členské státy, aby podporovaly a zvyšovaly prestiž sociální práce (tj. sociálních pracovníků a lidí působících v sociálních službách);

56.  vyzývá Komisi, aby vytvořila jasný mechanismus odpovědnosti, kontroly a sankcí pro strategie;

57.  vyzývá všechny členské státy, aby se naléhavě zabývaly otázkou bezdomovectví a přijaly dlouhodobé integrované strategie pro bezdomovectví, jejichž těžištěm je řešení otázky bydlení, na vnitrostátní, regionální a místní úrovni a aby uznaly specifická rizika, s nimiž se potýkají osoby se zdravotním postižením, např. osoby s poruchou autistického spektra;

58.  vyzývá členské státy, aby potvrdily svůj závazek k podpoře, ochraně a zajištění plného a rovného užívání všech lidských práv a základních svobod všemi osobami se zdravotním postižením, včetně práva na volný pohyb a pobyt a práva hlasovat ve volbách, v souladu s článkem 12 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, a aby zajistily respektování jejich přirozené důstojnosti tím, že budou provádět a pozorně sledovat provádění strategie na období po roce 2020 se smysluplným zapojením osob se zdravotním postižením a jejich rodinných příslušníků a organizací, které je zastupují, ve spolupráci s orgány, sociálními partnery a občanskou společností na úrovní EU a na vnitrostátní, regionální a místní úrovni a na provádění této strategie přidělí odpovídající a dostatečné lidské a finanční zdroje;

59.  žádá všechny členské státy, aby vypracovaly vlastní vnitrostátní strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením s cílem podporovat zohledňování problematiky jejich rovnoprávnosti a aby se zabývaly uplatňováním Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením;

60.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly vnitrostátní strategie, které budou zohledňovat osvědčené postupy ostatních členských států, aby zajistily správné provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením;

61.  vyzývá Evropskou unii a všechny členské státy, aby ratifikovaly opční protokol k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením;

62.  vyzývá všechny členské státy, aby předkládaly zprávu o provádění evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením;

63.  vyzývá členské státy, aby po svém vyhodnocení provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením předložily zprávu o dalším postupu v návaznosti na vnitrostátní doporučení Výboru pro práva osob se zdravotním postižením;

64.  zdůrazňuje, že je důležité co nejrychleji dosáhnout dohody; vyzývá Radu, aby prolomila patovou situaci ve prospěch pragmatického řešení a bezodkladně urychlila přijetí horizontální směrnice EU proti diskriminaci, kterou v roce 2008 předložila Komise a následně schválil Parlament; považuje to za předpoklad zajištění konsolidovaného a soudržného právního rámce EU, jenž chrání před diskriminací na základě náboženského vyznání a přesvědčení, zdravotního postižení, věku a sexuální orientace mimo zaměstnání; konstatuje, že by nemělo být přijato žádné neodůvodněné omezení oblasti působnosti této směrnice; domnívá se, že zásadním krokem je i konsolidace legislativního rámce EU pro boj proti trestným činům z nenávisti, neboť podobné trestné činy jsou rozšířeny i v pracovním prostředí;

65.  doporučuje EU, aby evropskou strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením strukturálně začlenila do procesu evropského semestru;

66.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, vládám a parlamentům členských států a kandidátských zemí, Agentuře EU pro základní práva, Účetnímu dvoru, Výboru regionů, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, který jej předá parlamentům a radám na nižší než celostátní úrovni, Radě Evropy a Organizaci spojených národů.

(1) Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 35.
(2) Úř. věst. C 340, 15.12.2010, s. 11.
(3) Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70.
(4) Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1.
(5) Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 69.
(6) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.
(7) Úř. věst. C 204, 13.6.2018, s. 179.
(8) Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36.
(9) Úř. věst. C 137 E, 27.5.2010, s. 68.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2019)0032.
(11) Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 110.
(12) Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 138.
(13) Úř. věst. C 353, 27.9.2016, s. 41.
(14) Úř. věst. C 131 E, 8.5.2013, s. 9.
(15) Úř. věst. C 212 E, 5.8.2010, s. 23.
(16) Úř. věst. C 187, 18.7.1988, s. 236.
(17) Úř. věst. C 379, 7.12.1998, s. 66.
(18) Úř. věst. C 224, 27.6.2018, s. 68.
(19) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.
(20) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289.
(21) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470.
(22) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487.
(23) jejich počet činí podle průzkumu EU-SILC z roku 2016 99 milionů osob a odhaduje se, že další 1 milion lidí žije odděleně v ústavní péči a není proto v průzkumu zastoupen;
(24) Rozsudky ze dne 11. dubna 2013, spojené věci C-335/11 a C-337/11, body 29 až 30 ze dne 18. března 2014 ve věci C-363/12, bod 73 a ze dne 22. května 2014 ve věci C-356/12.
(25) https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Functional_and_activity_limitations_statistics
(26) Eurofound (2019), Jak reagovat na chronické zdravotní problémy na pracovišti?, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk.
(27) https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/-/DDN-20191029-2
(28) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 79).
(29) Návrh společné zprávy Komise a Rady o zaměstnanosti ze dne 17. prosince 2019 (COM(2019)0653).
(30) Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70.
(31) Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1.
(32) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(33) Úř. věst. C 387, 15.11.2019, s. 1.

Poslední aktualizace: 8. září 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí