Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2019/2131(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0022/2020

Předložené texty :

A9-0022/2020

Rozpravy :

Hlasování :

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0158

Přijaté texty
PDF 226kWORD 76k
Čtvrtek, 18. června 2020 - Brusel Konečné znění
Politika v oblasti hospodářské soutěže – výroční zpráva za rok 2019
P9_TA(2020)0158A9-0022/2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. června 2020 o politice v oblasti hospodářské soutěže – výroční zpráva za rok 2019 (2019/2131(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na články 101 až 109 této smlouvy,

–  s ohledem na příslušné právní předpisy, pokyny, usnesení, veřejné konzultace, sdělení a dokumenty Komise týkající se hospodářské soutěže,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 15. července 2019 o politice hospodářské soutěže v roce 2018 (COM(2019)0339) a na pracovní dokument útvarů Komise, který byl zveřejněn jako podpůrný materiál tentýž den,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 31. ledna 2019 o výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU(1),

–  s ohledem na pověřovací dopis, který zaslala nově zvolená předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová dne 10. září 2019 Margrethe Vestagerové,

–  s ohledem na písemné a ústní odpovědi navržené kandidátky na komisařku Margrethe Vestagerové, které poskytla během slyšení v Evropském parlamentu dne 8. října 2019,

–  s ohledem na sdělení Komise - Oznámení Komise o navrácení protiprávní státní podpory neslučitelné s vnitřním trhem(2),

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1 ze dne 11. prosince 2018 o posílení postavení orgánů pro hospodářskou soutěž v členských státech tak, aby mohly účinněji prosazovat pravidla, a o zajištění řádného fungování vnitřního trhu(3),

–    s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb(4);

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. prosince 2019 ke zprávě Komise ze dne 15. července 2019 o politice hospodářské soutěže v roce 2018,

—  s ohledem na návrh stanoviska Výboru regionů ze dne 5. prosince 2019 ke zprávě Komise ze dne 15. července 2019 o politice hospodářské soutěže v roce 2018,

—  s ohledem na zprávu odborníků Evropské komise na vysoké úrovni s názvem „Politika hospodářské soutěže v digitálním věku“ ze dne 4. dubna 2019,

—  s ohledem na předběžné stanovisko evropského inspektora ochrany údajů ze dne 26. března 2014 k soukromí a konkurenceschopnosti ve věku dat velkého objemu: interakce mezi ochranou údajů, právními předpisy o hospodářské soutěži a ochranou spotřebitele v digitální ekonomice a na stanovisko č. 8/2016 evropského inspektora ochrany údajů ze dne 23. září 2016 k důslednému prosazování základních práv ve věku dat velkého objemu,

—  s ohledem na prohlášení evropského sboru pro ochranu osobních údajů ze dne 29. srpna 2018 k dopadům hospodářské koncentrace na ochranu údajů;

—  s ohledem na dopis ze dne 4. února 2020, který zaslali ministři hospodářství a financí Francie, Německa, Itálie a Polska komisařce Margrethe Vestagerové, jakož i na společný příspěvek Česka, Estonska, Finska, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Malty, Nizozemska, Polska, Portugalska, Rakouska, Slovenska, Slovinska, Španělska a Švédska, který byl vypracován v rámci příprav na nadcházející zasedání Evropské rady v březnu 2020;

—  s ohledem na návrh Francie, Německa a Polska ze dne 4. července 2019 s názvem „K modernizované politice hospodářské soutěže EU“,

—  s ohledem na zprávu Evropské organizace spotřebitelů (BEUC) s názvem „Role politiky hospodářské soutěže při ochraně blaha spotřebitelů v digitálním věku“ z roku 2019,

—  s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 7. ledna 2019 prodloužit platnost sedmi souborů pravidel EU pro poskytování státní podpory (iniciativu zaměřenou na modernizaci státní podpory na období 2014–2020) do konce roku 2022 a mezitím zahájit jejich vyhodnocování;

—  s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 22. března a 27. května 2019,

—  s ohledem na prohlášení 18 členských států na 6. setkání ministrů pod názvem „Přátelé průmyslu“ ze dne 18. prosince 2018,

—  s ohledem na zprávu Strategického fóra pro významné projekty společného evropského zájmu s názvem „Posilování strategického hodnotového řetězce pro průmysl EU připravený na budoucnost“;

—  s ohledem na probíhající revizi pokynů pro horizontální spolupráci,

—  s ohledem na veřejné konzultace na téma horizontálních nařízení o blokových výjimkách,

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. června 2019 s názvem „Směrem ke změněnému evropskému právnímu rámci pro podniky sociální ekonomiky“,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,

–  s ohledem na dopis Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0022/2020),

A.  vzhledem k tomu, že hospodářská soutěž a účinné prosazování politiky v této oblasti musí být ku prospěchu všem občanům, zejména těm, kteří se nacházejí ve slabší pozici spotřebitele, a že musí zároveň podporovat inovace a spravedlivou hospodářskou soutěž mezi podniky na jednotném trhu, zejména tím, že zajistí, aby měly malé a střední podniky možnost si konkurovat na spravedlivém základě;

B.  vzhledem k tomu, že politika hospodářské soutěže musí být uzpůsobena digitálním, ekologickým, geopolitickým, průmyslovým a sociálním výzvám a odpovídat přitom prioritám uvedeným v Zelené dohodě pro Evropu a cílům Pařížské dohody, aby byly ve všech odvětvích zajištěny rovné podmínky, které jsou základem sociálně-tržního hospodářství EU, a aby se přihlédlo k podnikům v oblasti sociální ekonomiky;

C.  vzhledem k tomu, že celosvětová spolupráce v oblasti prosazování hospodářské soutěže pomáhá předcházet rozdílům, pokud jde o opravné prostředky a výstupy donucovacích opatření, a pomáhá podnikům snižovat náklady na dodržování předpisů;

D.  vzhledem k tomu, že by politika hospodářské soutěže na rychle se rozvíjejících digitálních trzích mohla být v některých případech příliš pomalá, a tudíž hrozí, že by mohla být neúčinná při řešení systémového selhávání trhu a znovunastolení hospodářské soutěže; vzhledem k tomu, že při zajišťování účinnějšího dohledu by se mohly ukázat jako prospěšné doplňkové ex-ante předpisy a monitorování;

E.  vzhledem k tomu, že evropské orgány na ochranu hospodářské soutěže by měly věnovat všem odvětvím stejnou pozornost, aby se vyhnuly příliš mírnému prosazování předpisů na digitálních trzích, protože tyto trhy se příliš striktnímu prosazování brání;

F.  vzhledem k tomu, že hlavním cílem politiky EU v oblasti hospodářské soutěže je bránit narušování hospodářské soutěže, a zachovávat tak integritu vnitřního trhu a chránit spotřebitele;

G.  vzhledem k tomu, že nedávné skandály, vyšetřování a důkazy týkající se úniků dat ukazují, jakým způsobem platformy údaje shromažďují, využívají a prodávají třetím stranám a že dominantní technologické společnosti a platformy systematicky sledují spotřebitele na internetu;

Úloha politiky hospodářské soutěže na globalizovaných trzích

1.  zdůrazňuje, že v globalizovaném světě je pro zajištění účinného prosazování hospodářské soutěže stěžejní mezinárodní spolupráce; vyzývá Komisi, aby dále posilovala vliv politiky EU v oblasti hospodářské soutěže ve světě, zejména tím, že bude pokračovat ve věcném dialogu a bude dále prohlubovat spolupráci s USA, Čínou, Japonskem a dalšími třetími zeměmi, pokud možno prostřednictvím druhé generace smluv o spolupráci, které umožňují účinnější výměnu informací mezi orgány hospodářské soutěže; podporuje aktivní účast Komise a vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž v Mezinárodní síti pro hospodářskou soutěž; vybízí Komisi, aby se neustále snažila o začleňování předpisů v oblasti hospodářské soutěže (i těch, které se týkají státní pomoci) do unijních dohod o volném obchodu a do předpisů Světové obchodní organizace (WTO), aby bylo zajištěno vzájemné dodržování spravedlivé hospodářské soutěže; s politováním konstatuje, že patová situace v orgánu WTO pro řešení sporů má na Komisi negativní vliv;

2.  vyzývá Komisi, aby vypracovala nástroje, které by ve všech členských státech umožnily lepší kontrolu přímých zahraničních investic, zajistila rychlé zavedení mechanismu pro prověřování přímých zahraničních investic a navrhla nástroj k posílení současného mechanismu a zároveň zajistila, aby Evropská unie zůstala pro přímé zahraniční investice atraktivním místem; upozorňuje Komisi na to, že společnosti ve třetích zemích mají na svém domovském trhu zajištěno výhodné zacházení, což může vést v případě jejich investic na jednotném trhu k narušení hospodářské soutěže;

3.  žádá Komisi, aby zajistila reciprocitu s třetími zeměmi, pokud jde o veřejné zakázky, státní podporu a investiční politiku, a to i s přihlédnutím k sociálnímu a environmentálnímu dumpingu; připomíná, že je třeba otevřít trhy s veřejnými zakázkami ve třetích zemích, k nimž dosud neexistuje přístup; naléhavě vyzývá Komisi, aby se snažila o přistoupení významných třetích zemí, jako je Čína, k Dohodě WTO o vládních zakázkách s přijatelnou prvotní nabídkou; zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby se veškeré nástroje, které by umožnily otevření mezinárodních trhů, jako je nástroj EU pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek, který má být dokončen v roce 2021, vyvarovaly zvýšené byrokratické zátěži a dalšímu narušování trhu, které má negativní dopad na společnosti z EU;

4.  vyzývá Komisi, aby po vystoupení Velké Británie z EU zaručila spravedlivou hospodářskou soutěž mezi Evropskou unií a touto zemí s cílem zajistit rovné podmínky a bránit dumpingu;

5.  plně podporuje realizaci významných projektů společného evropského zájmu, jako je Evropská bateriová aliance; vyzývá Komisi, aby dále podporovala realizaci významných projektů společného evropského zájmu v oblasti přelomových technologií, zjednodušila příslušný právní rámec a zmírnila své požadavky, aby byly schvalovány i průmyslové výzkumné projekty menšího rozsahu;

6.   připomíná, že je nutné, aby Komise uplatňovala kontrolu státní pomoci stejným způsobem na subjekty v EU i mimo EU, aby nedocházelo k asymetrii vůči zahraničním konkurentům, a aby věnovala větší pozornost státem vlastněným podnikům sídlícím v zahraničí, jež jejich vlády dotují způsobem, který subjektům z EU zakazují pravidla jednotného trhu EU; vyzývá Komisi, aby se zabývala nedávným návrhem nizozemské vlády a prozkoumala možnost přidat do unijního práva v oblasti hospodářské soutěže pilíř, který by Komisi poskytl příslušné vyšetřovací nástroje pro případ, že je určitá společnost podezřelá z chování, kterým narušuje hospodářskou soutěž díky státním dotacím nebo v důsledku toho, že má nadměrné zisky plynoucí z dominantního postavení na trhu ve své domovské zemi (například zavedením kontroly státní podpory u společností ze třetích zemí do pravidel pro zadávání veřejných zakázek v EU);

7.  znovu opakuje svou žádost, aby Komise prozkoumala, zda možná narušení hospodářské soutěže pramení z programu nákupu cenných papírů podnikového sektoru, zejména mezi malými a středními podniky a nadnárodními korporacemi;

8.  vyzývá Komisi, aby zvolila příznivější přístup k průmyslové politice, aby bylo možné zajistit vyšší konkurenceschopnost na celosvětových trzích a udržet ji; zdůrazňuje, že Komise a členské státy by měly prosazovat a podporovat projekty strategického zájmu, odstranit bariéry a překážky bránící vzniku nových inovativních unijních společností, které by měly vedoucí postavení v konkrétních prioritních oblastech EU, a respektovat nezávislé uplatňování pravidel hospodářské soutěže, která zajišťují rovné podmínky pro všechny; jasně stanovuje, že tento přístup by neměl být ke škodě malých a středních podniků a zájmů spotřebitelů, měl by se zaměřovat na přechod na udržitelnější hospodářství a konkurenceschopný průmysl EU v oblasti dat a digitální infrastruktury, jako je rozvoj sítí 5G;

9.   vyzývá Komisi, aby se v zájmu vytvoření flexibilnějšího rámce a zajištění větší právní jistoty pro společnosti chopila příležitosti k přepracování pokynů týkajících se dohod o horizontální spolupráci; vyzývá Komisi, aby zajistila včasnější a účinnější komunikaci s nositeli projektů spolupráce, které mají určitý rozsah, a aby v rámci dobrovolného zrychleného oznamovacího postupu umožnila klást nové dotazy;

10.  vítá, že se Komise ve svém sdělení ze dne 9. prosince 1997(5) zavázala, že přezkoumá definici relevantního trhu, tak aby zohledňovala dlouhodobější vizi zahrnující globální rozměr, digitalizaci a potenciální budoucí hospodářskou soutěž; vybízí Komisi, aby se v rámci svých šetření i nadále opírala o řádné hospodářské a právní zásady a aby při posuzování nových druhů trhů dodržovala zásady proporcionality a spravedlivého řízení;

11.  zdůrazňuje, že klíčový význam má pro Evropu zajištění rovných podmínek na mezinárodní úrovni v mnohostranném obchodním systému založeném na pravidlech, který poskytuje státům při tvorbě politiky určitý prostor, včetně evropských společností a zejména malých a středních podniků a také pro pracovníky a spotřebitele; domnívá se, že to přispívá k posilování udržitelného hospodářského rozvoje, zajišťování stabilního a předvídatelného prostředí, zvyšování konkurenceschopnosti a zajištění větší reciprocity, zabezpečování a vytváření důstojných pracovních míst v EU a ve třetích zemích a k zajišťování vysokých norem v oblasti práce a životního prostředí, neboť na globálních hodnotových řetězcích je závislý stále vyšší počet pracovních míst; v této souvislosti poukazuje na význam větší transparentnosti, udržitelnosti a odpovědnosti podniků v globálních hodnotových řetězcích a vyzývá EU, aby vedle jiných opatření zvážila vytvoření právního rámce pro povinnou náležitou péči v globálních hodnotových řetězcích jako nezbytný krok k dosažení tohoto cíle;

12.  vyzývá Komisi, aby s ohledem na sílící diskusi sladila pravidla EU v oblasti hospodářské soutěže, průmyslové politiky a mezinárodního obchodu, která musejí jít ruku v ruce s udržitelností a respektem k životnímu prostředí; zdůrazňuje, že je obzvlášť potřebné financovat výzkum jako základ pro inovace a rozvoj evropských podniků a jako klíčový prvek rozvoje obchodu a zvyšování konkurenceschopnosti;

13.  zdůrazňuje, že v mezinárodním obchodě sehrávají nepostradatelnou úlohu malé a střední podniky, na které podle odhadů připadá 30 % vývozu zboží z EU do zbytku světa(6); domnívá se, že vnitřní trh je pro malé a střední podniky i nadále nesporně nejdůležitějším trhem; připomíná, že obchodní politika a politika hospodářské soutěže EU by měla přispívat k hospodářské rozmanitosti a obchodnímu prostředí příznivému pro malé a střední podniky, aby tyto podniky mohly čelit náročnějším výzvám při vstupu na nové trhy a úspěšně obstát v konkurenci na základě vlastních schopností, a že je proto potřeba zvážit, zda by nebylo vhodné definici malých a středních podniků v EU aktualizovat, zejména přidáním kvalitativních kritérií;

14.  plně podporuje úsilí Komise v souvislosti s probíhající reformou WTO, včetně jejího Odvolacího orgánu, jejímž účelem je aktualizovat mnohostranná pravidla pro dotace nebo odvětvové iniciativy a zajistit, aby se skutečně vymáhala, a to s cílem adekvátně řešit otázku dotací na mezinárodní úrovni, zejména pokud jde o průmyslové dotace, státní podniky a nucený převod technologií, a působit proti netržně orientované politice a postupům třetích zemí; vyzývá Komisi, aby do činnosti v této oblasti plně zapojila Parlament a členské státy;

15.  zdůrazňuje, že pro zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a dodržování environmentálních a sociálních norem je důležité účinné prosazování ustanovení o udržitelném rozvoji v obchodních dohodách; vítá v této souvislosti zavedení ekologických a sociálních kritérií při reformě antidotačních a antidumpingových opatření; domnívá se, že s cílem přispět k vytvoření rovných podmínek na celosvětové úrovni by se v rámci probíhající reformy WTO mohlo uvažovat rovněž o případném začlenění přesných a odůvodnitelných základních norem Mezinárodní organizace práce (MOP) do práva WTO;

16.  vítá v této souvislosti probíhající vícestranná jednání WTO o elektronickém obchodu a požaduje vytvoření komplexního a ambiciózního souboru pravidel, která by řešila problém překážek bránících digitálnímu obchodu, zajistila, aby mohly společnosti soutěžit na celém světě za rovných podmínek, a vedla k posílení důvěry spotřebitelů v internetové prostředí, aniž by byly omezeny evropské normy ochrany údajů; zdůrazňuje, že by při těchto mezinárodních jednáních měla EU převzít vedoucí úlohu a zajistit úzké konzultace s Evropským parlamentem, členskými státy a zúčastněnými stranami, včetně občanské společnosti;

17.  domnívá se, že přístup na vnitřní trh EU musí být podmíněn dodržováním sanitárních, fytosanitárních a environmentálních norem; vyzývá Komisi, aby zajistila, že obchodní politika EU a její politika v oblasti hospodářské soutěže nebude podrývat dodržování jejích sociálních a ekologických norem ani jejich zpřísňování;

18.  vyzývá Komisi, aby řádně analyzovala a zkoumala trhy s veřejnými zakázkami ve třetích zemích, s nimiž uzavřela nebo vyjednává dohodu o volném obchodu, s cílem vyjednat nejlepší podmínky pro přístup evropských společností na tyto trhy;

19.  vyzývá Komisi, aby koordinovala potřebná opatření zúčastněných generálních ředitelství – GŘ pro obchod a GŘ pro hospodářskou soutěž – s cílem zajistit, aby pravidla hospodářské soutěže a jejich uplatňování zaručovala evropským společnostem spravedlivou hospodářskou soutěž na trzích ve třetích zemích a naopak;

20.  vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost úloze zavádění mezinárodních norem pro spravedlivou hospodářskou soutěž; trvá na tom, že by EU měla posílit svůj mnohostranný přístup k normalizaci, zejména v rámci Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) a Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC); varuje před „znárodňováním“ normalizačních postupů, zejména v kontextu čínské iniciativy „Jeden pás, jedna cesta“ a dalšími strategiemi zvyšujícími propojení; vyzývá Komisi, aby pro politiku normalizace vytvořila v této souvislosti pozici koordinátora na vysoké úrovni;

21.  zdůrazňuje, že na mnohostranné i dvoustranné úrovni je důležité začlenit do obchodních dohod hledisko rovnosti žen a mužů, včetně kapitol o rovnosti žen a mužů, a vypracovat opatření zohledňující rovnost žen a mužů (tj. zajistit, aby byl do posouzení dopadu ex ante a ex post zahrnut genderový dopad obchodní politiky a dohod EU) s cílem povzbudit hospodářskou soutěž a podpořit inkluzivní ekonomický růst.

Hospodářská soutěž se musí přizpůsobit digitálnímu věku

22.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala pravidla pro kontrolu fúzí a akvizic, zpřísnila antimonopolní opatření a přihlédla k dopadům tržní a síťové síly spojeným jak s osobními, tak s finančními údaji; vyzývá Komisi zejména k tomu, aby ve svých pokynech k článku 102 SFEU označila kontrolu nad těmito daty za indikátor existence tržní síly; vybízí Komisi, aby se poučila z fúze mezi společnostmi Facebook a WhatsApp a upravila podle toho svá kritéria; navrhuje proto, aby každá fúze podniků na trhu s těmito údaji byla povinně předmětem předběžného neformálního prohlášení;

23.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala pojem „zneužívání dominantního postavení“ a teorii „základních zařízení“ s cílem zajistit, že budou svůj účel plnit i v digitálním věku; doporučuje širší analýzu tržní síly v souvislosti s vlivem konglomerátů a subjektů kontrolujících poskytování obsahu, aby bylo možné bojovat proti dominantnímu postavení velkých subjektů na trhu a proti nedostatečné interoperabilitě; vyzývá Komisi, aby provedla konzultace se zúčastněnými subjekty, a reflektovala tak vývoj digitální ekonomiky, včetně její vícestranné povahy;

24.  vyzývá Komisi, aby v rámci probíhajícího vyhodnocování nařízení o spojování podniků zvážila revizi prahových hodnot pro kontrolu těchto fúzí, tak aby zahrnovaly takové faktory, jako jsou počty ovlivněných spotřebitelů a hodnota souvisejících transakcí(7);

25.  vyzývá Komisi, aby v rámci svého probíhajícího vyhodnocování nařízení o spojování společností posoudila rovněž vyšší úroveň koncentrace vzhledem k horizontální integraci v rukou velkých společností spravujících aktiva a zvážila v tomto ohledu vydání pokynů ohledně použití článků 101 a 102 SFEU;

26.  konstatuje, že na několika konkrétních trzích s finančními údaji (např. obchodování s akciemi, ratingy, referenční hodnoty) může oligopolní koncentrace vést k tomu, že dodavatelé budou zneužívat svého dominantního postavení vůči investorům a spotřebitelům finančních údajů; vyzývá Komisi, aby proti takovému zneužívání dominantního postavení, které negativně ovlivňuje hladké fungování finančních trhů, zejména v zájmu udržitelného rozvoje, přijala rázná opatření;

27.  zdůrazňuje, že zatímco celá řada začínajících podniků (start-ups) vzniká v naději, že je zakoupí větší firma, akvizice začínajících podniků dominantními hráči na trhu, mj. velkými technologickými společnostmi a platformami, může ohrozit inovativnost a ohrozit svrchovanost; vyzývá Komisi a antimonopolní úřady členských států, aby se zabývaly touto akviziční praxí a jejím dopadem na hospodářskou soutěž, zejména pokud jde o akvizice, které vedou k zániku kupovaného začínajícího podniku, jak je uvedeno ve zprávě odborníků na vysoké úrovni ze dne 4. dubna 2019 s názvem „Politika hospodářské soutěže v digitální éře“; vyzývá Komisi, aby provedla studii zabývající převrácením důkazního břemene, jako tomu je v německém zákoně proti omezování hospodářské soutěže v zájmu cíleného aktivního digitálního práva v oblasti hospodářské soutěže (GWB-Digitalisierungsgesetz), který byl zveřejněn v říjnu 2019;

28.  žádá Komisi, aby posoudila, jak by bylo možné zavést náročnější režimy přístupu k údajům, včetně interoperability údajů, zejména v případech, kdy přístup k datům otvírá sekundární trhy s doplňkovými službami nebo pokud data mají k dispozici pouze dominantní společnosti;

29.  zdůrazňuje, že některé subjekty, které těží z dvojího statutu platformy a dodavatele, zneužívají svého postavení k tomu, aby konkurentům vnutily nerovné podmínky nezávisle na tom, zda provozují svou činnost na internetu nebo mimo něj; vyzývá Komisi, aby se zabývala problémem upřednostňování sama sebe v případě některých subjektů a prosazovala předpisy a používání nástrojů, které jsou nezbytné s ohledem na subjekty, které se k této praxi uchylují; žádá Komisi, aby posoudila možnost uložit regulační povinnosti ex ante v případech, kdy právní předpisy týkající se hospodářské soutěže nestačí na to, aby na těchto trzích vznikly podmínky volné soutěže, čímž by zabránila vyloučení konkurence a zajistila, aby v důsledku monopolizace budoucích inovací nedocházelo k tomu, že vzniklé nedostatky nebudou nikdy odstraněny;

30.  bere na vědomí, že se Komise zabývá otázkou přijetí cíleného předpisu ex ante, které by se týkalo konkrétních systémových problémů, jež mohou na digitálním trhu vznikat; žádá proto Komisi, aby zavedla centralizovaný mechanismus kontroly trhů ex ante (a to s přihlédnutím k výsledkům hodnocení jeho dopadů), aby vybavila orgány EU a členských států na ochranu hospodářské soutěže prostředky nezbytnými k anonymnímu shromažďování údajů, díky čemuž bude moci lépe a včas odhalovat případy selhání trhu, a aby případně přijala cílené právní předpisy, pokud by určité praktiky nabyly systémový charakter;

31.  vybízí proto Komisi, aby určila klíčové digitální účastníky trhu a stanovila soubor ukazatelů, které by definovaly jejich systémovou povahu; zdůrazňuje, že lze uvažovat o následujících ukazatelích: zneužívání praxe určitých rozsáhlých sítí, kontrola významného objemu neopakovatelných údajů, nevyhnutelná situace na vícestranném trhu nebo schopnost účastníka definovat tržní pravidla sám;

32.  upozorňuje Komisi na to, že zahraniční monopoly provedly akvizice subjektů zabývajících se digitálním zpracováváním zdravotních údajů, včetně zdravotních, finančních a vzdělávacích údajů, a na rizika v souvislosti s ochranou soukromí, které jsou daleko nad rámec už tak škodlivých účinků těchto transakcí na hospodářskou soutěž; vyzývá Komisi, aby k těmto aspektům přihlédla v rámci nadcházejícího vypracování evropské strategie pro data a prozkoumala vzájemné využívání dat v případech, kdy údaje pocházející z jedné služby nabízené platformou jsou využívány k rozšíření nabídky nových služeb této platformy;

33.   vítá evropskou strategii pro data Evropské komise, která byla představena dne 19. února 2020 a jejímž cílem je zlepšit využívání údajů ve prospěch spotřebitelů a podniků; podporuje záměr Komise přijmout právní předpisy týkající se využívání údajů a přístupu k nim; zdůrazňuje význam ochrany osobních údajů spotřebitelů a jejich sdílení s cílem zvýšit důvěru spotřebitelů i jejich bezpečnost; zdůrazňuje, že je třeba spotřebitele ujistit, že jejich údaje jsou v bezpečí, a proto je nutné za prioritu považovat spolupráci všech zúčastněných stran v oblasti bezpečnosti údajů; zdůrazňuje, že klíčovým prvkem strategie by mělo být rovněž ustanovení o zákazu prodeje osobních údajů třetím stranám bez souhlasu dotčeného subjektu údajů;

34.  zdůrazňuje, že zprostředkovatelské platformy sice hrají zásadní úlohu při zajišťování přístupu spotřebitelů k online službám, některé z nich však zneužívají svého výsadního postavení a působí jako tzv. gatekeepers (subjekty kontrolující poskytování obsahu), mj. v rámci uzavřených ekosystémů a internetových tržišť; žádá Komisi, aby v rámci své politiky v oblasti hospodářské soutěže věnovala těmto subjektům obzvláštní pozornost a aby co nejdříve uzavřela svá šetření;

35.  naléhavě vyzývá Komisi, aby spotřebitelům zajistila větší možnost výběru a aby posílila úlohu sítě evropských spotřebitelských center (sítě ESC) a aby provedla studii toho, zda je orgán EU zastupující zájmy spotřebitelů zapotřebí; v této souvislosti podotýká, že cílem politiky hospodářské soutěže není jen zajišťovat spotřebitelům spravedlivé ceny, ale také dbát na kvalitu, rozmanitost nabídky a inovace;

36.  zdůrazňuje, že je v zájmu Evropské unie mít celoevropské platební systémy; vyzývá Komisi, aby podpořila iniciativy, které plní tento cíl, a aby uznala, že jejich úspěch závisí jak na inovativní povaze systému pro spotřebitele a podniky, tak i na životaschopnosti jeho hospodářského modelu;

Efektivita nástrojů politiky hospodářské soutěže

37.  zdůrazňuje, že pokuty mohou mít vliv na pověst podniků, jimž byly uloženy; připomíná však, že ani velmi vysoké pokuty nemají vždy dostatečně silný odrazující účinek a mohou být v konečném důsledku přeneseny na spotřebitele; vyzývá Komisi, aby k zajištění plné účinnosti politiky hospodářské soutěže EU využívala také alternativní nápravná opatření z hlediska tržního chování a případně i strukturální nápravná opatření; zdůrazňuje, že příkazy k ukončení protiprávního jednání by měly být v budoucích nápravných opatřeních mnohem přísnější;

38.  znovu připomíná, že ke zneužívání tržní síly může docházet dokonce i tehdy, jsou-li produkty a služby dodávány bezplatně; domnívá se, že k předávání soukromých údajů třetím stranám pro marketingové nebo komerční účely nezřídka dochází bez řádného souhlasu spotřebitele, protože mu často není nabídnuta žádná alternativa, při níž by údaje poskytovány nebyly; domnívá se, že koncentrace dat v rukou malého počtu společností, k níž dochází v digitální ekonomice, způsobuje selhání trhu a nadměrné dobývání renty a brání vstupu nových účastníků na trh;

39.  připomíná, že mimořádný význam pro zajištění konkurenčních podmínek na jednotném digitálním trhu má trh s internetovým vyhledáváním; s politováním konstatuje, že „strážcem brány k internetu“ se stal jediný vyhledávač, který ve většině členských států EU ovládá 92 % trhu internetového vyhledávání; vyzývá všechny zúčastněné subjekty za posledních devět let historie antimonopolních opatření, aby poskytly informace, které budou moci být používány k rychlému posouzení, zda navržená nápravná opatření skutečně v dlouhodobém horizontu prospějí spotřebitelům, uživatelům internetu i online obchodům; vyzývá také Komisi, aby zvážila návrh, jehož cílem je oddělení vyhledávačů od jejich komerčních služeb – jak požadoval Parlament ve svém usnesení ze dne 27. listopadu 2014 o podpoře práv spotřebitelů na jednotném digitálním trhu(8) –, protože současný stav již nemůže pokračovat, a považuje takový krok za jeden z možných dlouhodobých prostředků dosažení spravedlivé a účinné hospodářské soutěže na evropském digitálním trhu;

40.  poukazuje na to, že ve srovnání s rychle se vyvíjejícími digitálními trhy probíhá antimonopolní šetření, jako například šetření v případu Google Shopping, jen velmi pomalu; poukazuje na negativní dopady této situace a na finanční a strukturální rizika, s nimiž je pro některé aktéry spojeno zahájení dlouhého a nákladného řízení; zdůrazňuje, že je nutné dodržovat náležité postupy, nicméně vyzývá Komisi, aby uplatňovala zrychlené antimonopolní postupy a snažila se nalézat nové formy pobídek, jako jsou například programy shovívavosti, aby podniky více spolupracovaly při odhalování kartelových dohod v různých částech Unie;

41.  zdůrazňuje, že je třeba pravidelně posuzovat, zda je možné, aby se k ukončení činnosti, jež závažným způsobem poškozuje hospodářskou soutěž, použila předběžná opatření; vyzývá Komisi, aby s cílem zamezit nevratným škodám zmírnila kritéria pro použití těchto opatření – ovšem při dodržení zásad právního státu; vyzývá Komisi, aby provedla revizi sdělení o nápravných opatřeních(9) s přihlédnutím k rozvoji a vývoji digitálního odvětví v posledních letech;

42.  vítá soustavnou snahu Komise řešit chování velkých platforem, které zneužívají své postavení; vyzývá Komisi, aby znovu prošla případy, kde byla nabízená nápravná opatření evidentně neúčinná, pokud jde o obnovení hospodářské soutěže na trhu, jak tomu bylo ve věci Google Shopping; zdůrazňuje, že v situaci, kdy nejsou k dispozici cílené a účinné prostředky nápravy určitého chování, které by byly u dotčeného podniku předem vyzkoušeny, bude možná nutné zajistit úplné strukturální oddělení obecných a specializovaných služeb vyhledávání, včetně místního vyhledávání; poukazuje na to, že ve srovnání se strukturálními nápravnými opatřeními by mohla nápravná opatření z hlediska tržního chování nabízet časově efektivní řešení, protože při nich tolik nehrozí, že by hospodářské subjekty mohly být během dlouhých jednání o odprodeji vytlačeny z trhu;

43.  upozorňuje na to, že Komise by měla přidělit odpovídající zdroje, má-li být schopna pravidla EU v oblasti hospodářské soutěže účinně uplatňovat; poukazuje na to, že je zapotřebí specifické know-how, zvláště pokud jde o stále závažnější otázky, jako je dominantní postavení online platforem nebo umělá inteligence;

44.  vyzývá Komisi, aby vydala pokyny k tomu, jak vykládat pojem „významná překážka účinné hospodářské soutěže“ podle nařízení o spojování podniků, tj. aby se Komise v případech fúzí nesoustředila jenom na ceny, výstupy a inovace, ale věnovala pozornost také sociálním a environmentálním nákladům takových transakcí ve světle zásad SFEU, včetně ochrany životního prostředí;

45.  vyzývá Komisi, aby prošetřila novou službu běžného účtu, která bude v následujících letech poskytována spotřebitelům některými z největších technologických společností; žádá Komisi, aby se zaměřila zejména na jejich vstup na tento nový digitální finanční trh, na velké množství údajů, které shromáždí od spotřebitelů, a na to, jak by tyto údaje mohly využívat;

Pravidla hospodářské soutěže ve prospěch Zelené dohody pro Evropu

46.  vítá sdělení Komise o Zelené dohodě pro Evropu a cíle v ní stanovené, které mají podpořit nákladově efektivní přechod ke klimatické neutralitě do roku 2050 a vést k postupnému ukončení používání fosilních paliv; podporuje závazek provést do roku 2021 revizi hlavních směrů EU pro státní podporu s cílem zohlednit tyto cíle;

47.  podporuje přezkum pokynů ke státní podpoře v relevantních sektorech, který provádí Komise např. v dopravním odvětví, včetně letecké a námořní dopravy, v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu a při němž uplatňuje zásadu tzv. spravedlivé transformace a přiznává vládám členských států doplňkovou úlohu při podpoře investic do dekarbonizace a čisté energie za současného zajištění rovných podmínek a ve snaze o zamezení deformacím trhu; vyzývá Komisi, aby v rámci přezkumu směrnice o zdanění energetických produktů(10) posoudila, zda jejich osvobození od daně nenaplňuje kritéria nekalé soutěže mezi odvětvími; vyzývá Komisi, aby prověřila, zda osvobození od daně pro petrolej vede k narušení hospodářské soutěže, z nějž má prospěch odvětví letecké dopravy;

48.  vyzývá Komisi, aby v rámci nadcházející revize pokynů ke státní podpoře na ochranu životního prostředí a energetiku zajistila větší flexibilitu podpory poskytované energii z obnovitelných zdrojů vyráběné občany v souladu s klimatickými závazky EU;

49.  zdůrazňuje, že je nutné, aby Komise bránila případným negativním vedlejším účinkům spočívajícím v tom, že by některé velké společnosti používaly státní podporu, kterou obdržely na „ekologizaci“ svých obchodních modelů, na jiné účely, například na posílení svého dominantního postavení v daném odvětví;

50.  vyzývá Komisi, aby poskytla další pokyny a vytvořila příznivé prostředí pro další investice do zvyšování energetické účinnosti a renovace budov a do modernizace, hybridních projektů a ukládání energie;

51.  v tomto ohledu zdůrazňuje, že pokud má být Zelená dohoda pro Evropu korunována úspěchem, musí evropští producenti udržitelných výrobků a služeb vidět její výhody a nesmí čelit nekalé soutěži ze strany podniků z třetích zemí;

52.  konstatuje, že Zelená dohoda pro Evropu musí zajistit politickou soudržnost mezi zemědělstvím, opatřeními v oblasti klimatu, životním prostředím a obchodní politikou;

Odvětvové politiky

53.  vyzývá Komisi, aby v dnešní digitální éře systematičtěji prováděla vyšetřování v odvětvích zásadních pro každodenní život občanů, jako je zdraví, mobilita, online reklama, energetika, cestovní ruch (včetně monitorování cenových stropů internetových platforem pro ubytovací služby), kultura, finanční a platební služby a sdělovací prostředky, a přitom zachovávala vysoké unijní standardy;

54.  vyzývá Komisi, aby existenci monopolů a oligopolů na území jednotlivých států vnímala jako známku toho, že jednotný trh možná vykazuje určité nedostatky nebo překážky spravedlivé hospodářské soutěže;

55.  žádá Komisi, aby vypracovala předběžnou studii o koncentraci vlastnictví médií v Evropě, mimo jiné v souvislosti s tím, že nadnárodní korporace skupují evropské mediální společnosti;

56.  opakuje, že daňový systém se někdy využívá k poskytování nepřímé státní podpory, a vytváří tak nerovné podmínky hospodářské soutěže na vnitřním trhu; vyzývá Komisi, aby aktualizovala své pokyny k pojmu státní podpory s cílem zajistit, aby členské státy neposkytovaly státní podporu ve formě daňových výhod; vyjadřuje politování nad zneužíváním tzv. daňových rozhodnutí a vítá nedávné rozsudky Tribunálu, které potvrzují, že pokud Komise posuzuje daňové rozhodnutí z hlediska pravidel pro vyplácení státní podpory, nejedná se o daňovou harmonizaci; poukazuje na to, že rozhodnutí Komise bývají často napadána u soudu, a tudíž je třeba, aby byla vždy důkladně vypracována; trvá na tom, že Komise musí mít přístup k informacím, které si mezi sebou vyměňují daňové správy členských států, aby mohla snáze odhalovat porušování pravidel hospodářské soutěže; vyzývá k přijetí návrhu společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob (CCCTB) a veřejného podávání zpráv podle jednotlivých zemí;

57.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost pokutovat země, které porušily pravidla EU pro poskytování státní podpory;

58.  vyzývá Komisi, aby urychleně prozkoumala rozpory mezi pravidly pro státní podporu vztahující se na podporu na likvidaci a režimem řešení krize podle směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank(11) a aby odpovídajícím způsobem pozměnila své sdělení o bankovnictví ze dne 30. července 2013(12), mimo jiné ve světle případů zaznamenaných v poslední době, a aby přitom pamatovala též na to, že je nutné chránit daňové poplatníky;

59.  vyzývá Komisi, aby se podrobněji zabývala případy poskytnutí státní pomoci v bankovnictví, které by mohly mít vliv na hospodářskou soutěž v některých státech, v nichž spotřebitelé v současné době čelí v důsledku možné koncentrace vlastnictví v odvětví bankovnictví vysokým úrokovým sazbám(13) a nedostatečné transparentnosti při poskytování úvěrů, což by mohlo vést ke klamavým prodejním postupům;

60.  vyzývá Komisi, aby každý rok znovu vyhodnocovala, zda jsou stále naplněna kritéria pro použití čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU ve finančním sektoru;

61.  dále vyzývá Komisi k tomu, aby podrobně posoudila situaci, kdy „velká čtyřka“ („Big Four“), která provádí audit největších společností kotovaných na burze, má na trhu v podstatě monopol, a aby navrhla její řešení, jako je oddělení auditních od konzultačních služeb a stanovení povinnosti „společného auditu“, který společnostem, jež nepatří mezi „velkou čtyřku“, umožní rozvíjet svou kapacitu potřebnou k tomu, aby mohly auditovat největší společnosti;

62.  vyzývá Komisi, aby zaručila spravedlivou soutěž a vyšší transparentnost obchodních postupů offline platforem, včetně supermarketů a hypermarketů, s cílem dosáhnout toho, aby evropští výrobci měli pro své produkty zajištěny spravedlivé podmínky a ceny; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve své hloubkové analýze rozsahu a vlivu nákupních aliancí – ve vztahu k cenovým a necenovým strategiím – na hospodářské fungování zemědělského a potravinového dodavatelského řetězce a aby přitom zvážila zejména jejich dopady na malé dodavatele a zemědělce; lituje, že na seznamu postupů, které jsou na úrovni EU zakázány, není uveden prodej se ztrátou; zdůrazňuje, že strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a právní předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže musí zohledňovat důležitou úlohu prvovýrobců, pokud jde o dodávání kvalitních potravin a zajišťování veřejných statků pro společnost;

63.  požaduje, aby se pravidla hospodářské soutěže uplatňovala vůči výrobcům a jejich organizacím flexibilnějším a předvídatelnějším způsobům, čímž by se zvýšila právní jistota; vyzývá proto Komisi, aby vyhodnotila uplatňování jednotného nařízení o společné organizaci trhů(14), zejména s ohledem výjimky z pravidel hospodářské soutěže pro určité dohody a postupy zemědělců ve sdruženích, a objasnila jeho ustanovení; vybízí k zakládání dalších organizací producentů, které by zemědělcům umožnily posílit své postavení, úspěšně vyjednávat o cenách a napravovat nepoměr sil v potravinovém dodavatelském řetězci;

64.  vyzývá Komisi, aby z pravidel pro vyplácení státní podpory vyňala daňová ustanovení členských států, která mají za cíl podněcovat zemědělce k tomu, aby vytvářeli dobrovolné preventivní úspory, které jim pomohou vyrovnávat se s novými riziky v souvislosti se změnou klimatu a zdravím a s hospodářskými krizemi; vítá dokončení přezkumu nařízení o podpoře de minimis(15), jehož účelem je pomoci zemědělcům vyrovnat se s problémy způsobenými změnou klimatu a současně zamezit narušení trhu; poukazuje zejména na to, že odvětví zemědělství potřebuje jasné pokyny nutné pro plnění požadavků v oblasti životního prostředí a udržitelnosti; vítá probíhající kontrolu provádění balíčku opatření pro modernizaci státní podpory z roku 2012 a současný přezkum nařízení o blokových výjimkách v zemědělství(16);

65.  žádá Komisi, aby zhodnotila uplatňování článku 209 jednotného nařízení o společné organizaci trhů a vyjasnila jeho působnost, zejména pokud jde o výjimky z pravidel hospodářské soutěže pro určité dohody a postupy zemědělců ve sdruženích, přičemž cílem je, aby příslušné subjekty měly větší jasnost a právní jistotu, je-li tento článek použit, a aby Komise současně měla při jeho uplatňování větší flexibilitu;

66.  je si vědom úlohy mezioborových organizací v řetězci, které slouží jako platforma pro dialog, výzkum a vývoj, osvědčené postupy a transparentnost trhu;

67.  žádá, aby byla v zájmu podpory vyváženějších vztahů v potravinovém řetězci posílena úloha mezioborových organizací, a podporuje rozšíření ustanovení o sdílení hodnoty z prvního kupce na všechny hospodářské subjekty, jak je uvedeno v návrhu zprávy o nové společné organizaci trhu se zemědělskými produkty v rámci příští reformy společné zemědělské politiky (SZP), který Výbor EP pro zemědělství a rozvoj venkova přijal v dubnu 2019;

68.  žádá, aby zemědělským mezioborovým organizacím byly podle článku 210 jednotného nařízení o společné organizaci trhů a v souladu se zásadami nezbytnosti a proporcionality poskytovány automatické výslovné výjimky z článku 101 SFEU, díky kterým by tyto organizace mohly plnit úkoly, které jim ukládá jednotné nařízení o společné organizaci trhů, s cílem napomáhat dosahování cílů článku 39 SFEU;

69.  vyzývá Komisi, aby s cílem řešit závažné narušení trhu zajistila rychlou aktivaci ustanovení článku 222 nařízení o jednotné společné organizaci trhů;

70.  vítá úspěch opatření pro řízení nabídky jakostních sýrů a šunky, která byla přijata na žádost organizací producentů, mezioborových organizací a skupin hospodářských subjektů; žádá, aby byl s cílem dosáhnout lepší rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou rozšířen rozsah působnosti ustanovení jednotného nařízení o společné organizaci trhu, jimiž se povoluje zavedení pravidel pro kontrolu dodávek, tak aby se vztahovala na všechny výrobky s chráněným označením původu (CHOP) nebo chráněným zeměpisným označením (CHZO);

71.  žádá Komisi, aby vedla dialog o fungování zemědělského a potravinového dodavatelského řetězce se všemi příslušnými zúčastněnými stranami a aby politiku hospodářské soutěže EU upravila tak, aby odpovídala nejnovějšímu vývoji v obchodním prostředí;

72.  vítá přijetí směrnice (EU) 2019/633 ze dne 17. dubna 2019 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci(17), která představuje důležitý první krok k zajištění vyváženého vztahu mezi hospodářskými subjekty a k nápravě nevyváženého poměru sil v potravinovém řetězci; vybízí členské státy, aby směrnici bezodkladně provedly, a vyzývá Komisi, aby sledovala pokrok při jejím provádění a podporovala výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy; vybízí členské státy, aby mezi zakázané postupy zařadily i další nekalé praktiky a aby stanovily vyšší standardy;

73.  připomíná, že došlo k rozsáhlé horizontální a vertikální restrukturalizaci, která vedla k další konsolidaci v již koncentrovaných odvětvích osiva, agrochemie, hnojiv, genetiky zvířat a zemědělských strojů a také v oblasti zpracování a maloobchodu; vyzývá Komisi, aby při posuzování fúzí v těchto odvětvích zvažovala i jiné dopady, než je dopad na spotřebitelské ceny; zdůrazňuje, že pokud mají být chráněny zájmy evropských zemědělců a občanů a životní prostředí, je třeba komplexně a celostně posuzovat, jaký dopad mají fúze a akvizice podniků, které dodávají zemědělské vstupy, včetně výrobců přípravků na ochranu rostlin, na zemědělské podniky;

74.  domnívá se, že je třeba, aby Komise nadále podrobně monitorovala jak trh EU s pesticidy, osivem a druhovými znaky, tak dopad digitalizace na odvětví zemědělství;

75.  naléhavě vyzývá Komisi, aby v souladu se svým sdělením o budoucnosti potravin a zemědělství z listopadu 2017 zřídila na úrovni EU stálou informační platformu pro nástroje řízení rizik, kde by si zúčastněné strany mohly vyměňovat osvědčené postupy, s cílem pomoci zemědělcům vyrovnat se s nejistým klimatem, volatilitou trhu a dalšími riziky;

76.  poukazuje na to, že v přímých platbách existují velké rozdíly, které zemědělcům brání provádět udržitelné iniciativy v oblasti klimatu a ochrany životního prostředí a narušují hospodářskou soutěž v EU; připomíná, že Evropská rada se na svém zasedání ve dnech 7. a 8. února 2013 zavázala, že do roku 2020 dojde v celé EU k harmonizaci plateb;

77.  upozorňuje na rostoucí počet protestních akcí zemědělců a konstatuje, že jedním z důvodů je kumulativní dopad dohod o volném obchodu na zemědělsko-potravinářské odvětví EU; klade si otázku, zda dohody o volném obchodu nezpůsobují, že se zemědělsko-potravinářští producenti EU ocitají v konkurenční nevýhodě, protože ve třetích zemích platí rozdílné normy v sociální, zdravotní a pracovněprávní oblasti a v oblasti životního prostředí a životních podmínek zvířat; vyzývá proto Komisi, aby co nejdříve předložila svou nejnovější zprávu o kumulativním dopadu současných a budoucích obchodních dohod, a vyzývá k uplatňování zásad reciprocity a souladu v oblasti zemědělských produktů a k ochraně zranitelných odvětví v budoucích a současných obchodních jednáních a k zajištění toho, aby byly prováděny veškeré nezbytné kontroly;

78.  vítá návrh nařízení o programu pro jednotný trh, konkrétně pak opatření v oblasti potravinového řetězce, která tento program podporuje, jako jsou veterinární a fytosanitární opatření určená k řešení krizí týkajících se zdraví zvířat a rostlin; naléhavě vyzývá Radu a Parlament, aby urychleně dokončily jednání a nařízení přijaly;

79.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byla rychle dokončena jednání o dvou návrzích přechodných nařízení, které předložila Komise, s cílem zabránit zpožděním a komplikacím, které by mohly destabilizovat trhy;

80.  domnívá se, že všechny pravomoci týkající se použití článků 209 a 210 jednotného nařízení o společné organizaci trhů a státní podpory, které jsou určeny na rozvoj odvětví zemědělství a lesnictví a venkovských oblastí, je třeba ponechat v GŘ AGRI, aby byla zajištěna odbornost nutná ke koordinování činnosti v této oblasti, což je nezbytné s ohledem na specifickou povahu těchto odvětví a je plně v souladu s cíli a podporou poskytovanou v rámci SZP;

81.  vyzývá Komisi, aby při uplatňování pravidel pro vyplácení státní podpory nadále věnovala zvláštní pozornost poskytování služeb obecného hospodářského zájmu, zvláště pokud jde o izolované, odlehlé a okrajové regiony a ostrovy v Unii; konstatuje jisté obtíže při provádění pravidel balíčku Almunia pro určité služby obecného hospodářského zájmu, jako jsou například poštovní služby, u nichž může být příslušná činnost v souladu s právem EU definována a organizována na vnitrostátní úrovni;

82.  připomíná, že je zapotřebí vypracovat plán, který by vedl k cílenějšímu využívání státní podpory, zejména při poskytování služeb obecného hospodářského zájmu, mimo jiné v oblasti energetiky, dopravy a telekomunikací;

83.   znovu opakuje svou výzvu, aby byly uhelné regiony označeny za podporované oblasti, aby tak mohla být upravena pravidla podpory EU způsobem, jenž by umožnil přijmout opatření týkající se nezbytných strukturálních změn, dokud nebudou existovat jasné závazky ze strany společností působících v těchto regionech, že přijmou konkrétní opatření směřující k uhlíkové neutralitě a splnění cílů EU v oblasti klimatu; připomíná, že na uvedené činnosti, patřící tradičně do sociální odpovědnosti podniků, by se nemělo vztahovat zvýhodněné poskytování státní podpory;

84.  vítá, že Komise zařadila do svého cíleného přehledu ohledně obecného nařízení o blokových výjimkách(18) rozšíření tohoto schématu na projekty evropské územní spolupráce (tzv. Interreg);

85.  je znepokojen asymetrickým přístupem k operacím financovaným z prostředků EU, který se liší podle toho, zda jsou tyto operace podporovány na straně EU ze zdrojů politiky soudržnosti, nebo z jiných fondů či programů EU, jako například Horizont 2020, Horizont Evropa nebo EFSI2.0/InvestEU, jak navrhuje Komise ve přezkumu obecného nařízení o blokových výjimkách; je přesvědčen, že pro projekty, které mají stejnou povahu a liší se jen finančními zdroji, by měly platit rovné podmínky, protože jinak by byly zvýhodněny určité režimy financování na úkor jiných;

Mít více na zřeteli občany prostřednictvím Parlamentu

86.  vyzývá k tomu, aby byl beze změny současné Smlouvy u politiky hospodářské soutěže běžně využíván řádný legislativní postup, jak tomu bylo u směrnic o náhradě škody způsobené porušením antimonopolních pravidel(19) a ECN+;

87.  žádá Komisi, aby jej pravidelně informovala o uplatňování a monitorování dohod o spolupráci v oblasti hospodářské soutěže a o prověřování přímých zahraničních investic; žádá Komisi, aby zachovala vysoké normy transparentnosti;

88.  zdůrazňuje své přání, aby Parlament hrál větší roli při formulování a rozvíjení obecného rámce politiky hospodářské soutěže; konstatuje, že Parlament by se měl jako pozorovatel více podílet na činnosti pracovních a expertních skupin, jako je například Mezinárodní síť pro hospodářskou soutěž (ICN), neboť tak bude lépe obeznámen s danou problematikou a bude mít vždy aktuální informace, takže bude lépe připraven na svou úlohu spolunormotvůrce; vyzývá Komisi, aby do jednání zapojila Parlament, zejména pokud se budou týkat nástrojů „měkkého“ práva, jako jsou oznámení a pokyny;

89.  vyzývá Komisi, aby pořádala víceodvětvová a interinstitucionální fóra, kterých by se účastnili zástupci daných odvětví, vnitrostátních regulačních orgánů včetně orgánů na ochranu osobních údajů a spotřebitelských organizací a dalších relevantních subjektů, aby se v politice hospodářské soutěže setřelo dělení na různá odvětví;

90.  zdůrazňuje, že formulář pro stížnost na případ státní podpory vyžaduje ve své současné podobě řadu konkrétních údajů o tom, kdy byla státní podpora udělena, které běžný občan nemůže znát; žádá proto Komisi, aby formulář zjednodušila, aby stížnost mohli podávat i běžní občané;

91.  s politováním konstatuje, že Komise během vyšetřování předložených stížností neposkytuje žádné informace; vyzývá Komisi, aby osobám, které podaly stížnost, zasílala potvrzení o přijetí stížnosti a oznámení, kdy šetření začíná, včetně očekávané jeho délky;

92.  poukazuje na význam koordinace s vnitrostátními orgány pro ochranu hospodářské soutěže a vyzývá Komisi, aby předložila Parlamentu vyhodnocení provádění směrnice ECN+; připomíná, že v příloze ke směrnici ECN+ Komise označila „předběžná opatření“ za „důležitý nástroj zajišťující, aby nebyla poškozena hospodářská soutěž, zatímco probíhá vyšetřování“; připomíná, že do dvou let od data provedení této směrnice ve vnitrostátním právu bude třeba posoudit, zda existují prostředky ke zjednodušení postupu přijímání předběžných opatření v rámci ECN, aby mohly orgány pro ochranu hospodářské soutěže efektivněji reagovat na události na rychle se vyvíjejících trzích;

93.  poukazuje na to, že pokud má být zajištěna nestrannost a důvěryhodnost politiky hospodářské soutěže, má rozhodující význam politická nezávislost orgánů na ochranu hospodářské soutěže; uvědomuje si, že pokud nemá docházet k narušování hospodářské soutěže, je nutná veřejná kontrola činnosti lobbistů ve všech unijních institucích; opakuje proto svou výzvu k rozšíření rejstříku transparentnosti EU; žádá, aby výměna informací s Komisí byla pravidelnější, jak požaduje interinstitucionální dohoda s Parlamentem; vyzývá výkonnou místopředsedkyni pro hospodářskou soutěž, aby byla v úzkém kontaktu s výborem ECON a s jeho pracovní skupinou pro hospodářskou soutěž, která je vhodným místem pro navázání pravidelnějšího dialogu;

94.  připomíná, že výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro Evropu připravenou na digitální věk se během slyšení dne 8. října 2019 zavázala, že zajistí přísné oddělení svého portfolia digitální politiky a politiky hospodářské soutěže;

Reakce v oblasti politiky hospodářské soutěže na COVID-19

95.  vítá rychlou reakci Komise v podobě přijetí dočasného rámce pro opatření státní podpory a jeho dvě změny i podmínky, které zajišťuje v zájmu pomoci společnostem postiženým krizí; podporuje Komisi a členské státy při uplatňování plné flexibility, kterou umožňuje dočasný rámec státní podpory během krize COVID-19;

96.  staví se za to, aby byl dočasný rámec státní podpory uplatňován tak dlouho, jak to bude během období oživení nutné; vyzývá Komisi, aby včas zhodnotila, zda by měl být tento dočasný rámec případně prodloužen i na období po roce 2020;

97.  vítá podmínky stanovené ve druhé změně dočasného rámce, které se týkají rekapitalizace pomoci společnostem, zejména pokud jde o zákaz vyplácení dividend, zpětný odkup akcií a výplaty prémií, vztahující se na banky a další společnosti, jakož i záruky proti predátorským akcím ze strany jiných podniků v EU vůči podnikům, které obdržely státní podporu;

98.  vítá skutečnost, že státní podpora poskytnutá bankám v rámci dočasného rámce státní podpory zajišťuje financování hospodářství a přispívá k zajištění finanční stability a současně funguje v mezích stávajícího silného právního rámce stanoveného pravidly směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank;

99.  zdůrazňuje riziko narušení trhu a vytvoření nerovných podmínek v důsledku toho, že se zvětší rozdíly v úrovni státní podpory poskytované členskými státy; poukazuje na nástroj na podporu solventnosti, který je součástí plánu EU na podporu oživení Next Generation a který má řešit rizika, jež tyto rozdíly představují pro integritu jednotného trhu;

100.  vítá poskytnutí mimořádných finančních prostředků a státní podpory na pomoc podnikům a pracovníkům překonávajícím ekonomické dopady pandemie; žádá Komisi, aby stanovila společné minimální standardy, kterými by specifikovala požadavek, aby společnosti, které dostávají finanční podporu, dodržovaly environmentální, sociální a správní kritéria a daňovou transparentnost, aby se zabránilo tomu, že různá vnitrostátní kritéria povedou k ještě větším rozdílům, a bylo zřejmé, jak získanou veřejnou podporu používají ke sladění svých činností s cíli EU v oblasti klimatu a životního prostředí a Pařížskou dohodou; připomíná, že podpora by měla být poskytována pouze na pokrytí ztrát kvůli COVID-19; zdůrazňuje, že státní podpora by měla být poskytována pouze společnostem, které se potýkají s bezprostředními dopady krize COVID-19, a ne společnostem, které měly finanční problémy již před touto krizí; naléhavě vyzývá k tomu, aby přístup k balíčkům státní nebo finanční podpory byl zakázán společnostem registrovaným v daňových rájích, pokud se nezaváží k tomu, že změní své chování;

101.  vítá sdělení Komise o dočasném rámci pro posuzování antimonopolních otázek týkajících se obchodní spolupráce v reakci na stávající šíření COVID-19; zdůrazňuje, že Komise vydala první doporučující dopis od roku 2003; vyzdvihuje, že tato krize zdůraznila potřebu rychlých a účinných odpovědí v rychle se proměňujícím prostředí, a zdůrazňuje přínosy participativních antimonopolních opatření a poskytnutí právní jistoty společnostem, které navazují obchodní spolupráci v klíčových strategických odvětvích;

102.  pokud jde o dopad pandemie, zdůrazňuje, že je třeba posílit hospodářskou odolnost klíčových evropských odvětví a podpořit hospodářské oživení prostřednictvím výzkumu a inovací; vyzývá Komisi, aby při revizi sdělení z roku 1997 o definici trhu zaujala dynamičtější přístup a aby inovační kritéria učinila klíčovým prvkem příslušné analýzy trhu, pokud jde o kontrolu spojování podniků v Evropě; vyzývá Komisi, aby v rámci přezkumu účelnosti posoudila možnost přijetí vstřícnějšího přístupu k dohodám o spolupráci a o výzkumu a vývoji;

103.  zdůrazňuje, že v důsledku této pandemie jsou společnosti ohroženy zahraničními nabídkami; konstatuje, že krize COVID-19 odhalila nedostatky v dodavatelských řetězcích EU a absenci strategické nezávislosti EU v oblastech, jako je zdravotnické vybavení či potraviny, a také nutnost chránit důležité společnosti a aktiva v EU před nepřátelským převzetím ze strany velkých dominantních subjektů;

104.  zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité zintenzivnit úsilí EU a důrazně zakročit proti nekalé hospodářské soutěži a nepřátelskému chování ze strany zahraničních státních podniků nebo společností napojených na vládu vůči zranitelným evropským společnostem, které se snaží přežít hospodářský útlum způsobený pandemií COVID-19, neboť toto chování má za cíl převzít kontrolu nad klíčovými evropskými technologiemi, infrastrukturou a odbornými znalostmi; vyzývá proto Komisi, aby okamžitě navrhla dočasný zákaz zahraničních převzetí evropských společností ze strany státních podniků třetích zemí nebo společností napojených na jejich vlády;

105.  vítá iniciativy platforem sociálních médií zaměřené na boj proti falešným zprávám a rozhodnutí šířit oficiální informace Světové zdravotnické organizace o COVID-19 prostřednictvím svých platforem; varuje však před těmi to platformami, neboť již před krizí měly více než významnou tržní sílu; podporuje výzvu Komise k vypracování studie o platformách s významným vlivem, které fungují jako strážci, která by byla součástí nadcházejícího návrhu rámce pro regulaci ex-ante, a to za předpokladu, že to nepovede k dalším zpožděním; vyzývá Komisi, aby platformám zakázala zobrazovat mikrocílenou reklamu a zvýšila transparentnost pro uživatele; podporuje spolupráci významných neevropských hráčů na trhu operačních systémů pro chytré telefony při vývoji aplikací pro trasování kontaktů; vyzývá Komisi, aby zajistila, že sběr údajů nebude dále upevňovat tržní sílu několika dominantních hráčů;

106.  zdůrazňuje, že krize v oblasti emisí COVID-19 představuje existenční riziko pro nebývalý počet podniků v celé EU a vyvolala obrovský nárůst nezaměstnanosti; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda je koncept obrany společnosti v hospodářských potížích, který je v současné době uplatňován, vhodný pro současnou krizi; je pevně přesvědčen, že politika hospodářské soutěže a průmyslová politika mohou společně pomoci budovat udržitelným způsobem evropskou svrchovanost; vítá strategii Komise v oblasti průmyslové politiky;

107.  uznává efektivní a účinnou práci, kterou Komise odvedla během krize COVID-19; zdůrazňuje, že vzhledem k mimořádným okolnostem musela být významná část lidských zdrojů přidělena na monitorování státní podpory; požaduje více informací o aktuálním stavu lidských zdrojů generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž a jejich vývoji během tohoto funkčního období;

108.  naléhavě vyzývá Komisi, aby lépe informovala Parlament o své probíhající činnosti, zejména pokud jde o revizi definice příslušného trhu a revizi pokynů pro státní podporu; vyzývá Komisi, aby Parlamentu poskytla podrobné hodnocení týkající se rozdělení celkové částky státní podpory povolené v rámci dočasného rámce státní podpory podle členských států, odvětví a druhu povolených podpor (granty, záruky apod.), jakož i jakékoli další podmínky uplatňované členskými státy; domnívá se, že souhrnné a podrobné hodnocení by poslancům Evropského parlamentu poskytlo přehled o hospodářských opatřeních přijatých na vnitrostátní úrovni, jakož i konkrétní podrobnosti o druhu podpory, typu příjemců a případně o metodě schvalování; zdůrazňuje, že srovnávací přehled státní podpory, který zahrnuje několik tabulek a grafů týkajících se státní podpory a jejím dopadu na vnitřní trh, by měl být včas aktualizován;

109.  vyzývá Komisi, aby po skončení krize předložila Parlamentu a Radě sdělení o dopadech pandemie COVID-19 na hospodářskou soutěž a prosazování práva v oblasti hospodářské soutěže, integritu jednotného trhu a budoucnost politiky hospodářské soutěže;

110.  vyzývá Komisi, aby stanovila, že banky, které jsou příjemci státní podpory, mají povinnost zachovat své retailové bankovní služby / bankovní služby pro spotřebitele v plném rozsahu, a aby zajistila, aby banky neměly možnost využívat krizi COVID-19 jako záminku k trvalému omezení těchto služeb;

o
o   o

111.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vnitrostátním parlamentům a vnitrostátním orgánům pro hospodářskou soutěž.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2019)0062.
(2) Úř. věst. C 247, 23.7.2019, s. 1.
(3) Úř. věst. L 11, 14.1.2019, s. 3.
(4) Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 57.
(5) Úř. věst. C 372, 9.12.1997, s. 5.
(6) https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/International_trade_in_goods_by_enterprise_size
(7) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.
(8) Úř. věst. C 289, 9.8.2016, s. 65.
(9) Úř. věst. C 267, 22.10.2008, s. 1.
(10) Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51.
(11) Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190.
(12) Úř. věst. C 216, 30.07.2013, s. 1.
(13) https://data.worldbank.org/indicator/FR.INR.LNDP?locations=RO&most_recent_value_desc=false
(14) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.
(15) Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 1.
(16) Úř. věst. C 213, 8.9.2009, s. 9.
(17) Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 59.
(18) Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1.
(19) Úř. věst. L 349, 5.12.2014, s. 1.

Poslední aktualizace: 8. září 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí