Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2020/2683(RSO)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0190/2020

Předložené texty :

B9-0190/2020

Rozpravy :

Hlasování :

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0161

Přijaté texty
PDF 133kWORD 45k
Čtvrtek, 18. června 2020 - Brusel
Zřízení zvláštního výboru pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací a jeho působnost, početní složení a funkční období
P9_TA(2020)0161B9-0190/2020

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. června 2020 o zřízení zvláštního výboru pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací, a o jeho působnosti, početním složení a funkčním období (2020/2683(RSO))

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Konference předsedů,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na její články 7, 8, 11, 12, 39, 40, 47 a 52,

–  s ohledem na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, a zejména na její články 8, 9, 10, 11, 13, 16 a 17, a s ohledem na protokol k této úmluvě, a zejména jeho článek 3,

–  s ohledem na článek 207 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že účelem zvláštního výboru zřízeného tímto rozhodnutím by mělo být poskytování společného, holistického a dlouhodobého přístupu k řešení průkazného zahraničního vměšování do demokratických institucí a procesů EU a jejích členských států, k nimž dochází nejen před všemi významnými vnitrostátními a evropskými volbami, ale dlouhodobě v celé EU, a to v nejrůznějších podobách, včetně dezinformačních kampaní v tradičních a sociálních médiích k utváření veřejného mínění, kybernetických útoků zaměřených na kritickou infrastrukturu, přímé i nepřímé finanční podpory i hospodářského nátlaku na politické aktéry a podrývání občanské společnosti;

B.  vzhledem k tomu, že všechny zjištěné případy zahraničního vměšování do demokratických procesů a institucí vykazují určitý systematický vzorec, který se v posledních letech objevuje opakovaně;

C.  vzhledem k tomu, že pokusy státních i nestátních subjektů ze třetích zemí vměšovat se do fungování demokracie v EU a jejích členských státech a vyvíjet tlak na hodnoty zakotvené v článku 2 SEU prostřednictvím zlovolného vměšování, jsou součástí širšího trendu, který zaznamenávají demokracie na celém světě;

D.  vzhledem k tomu, že zahraniční vměšování je používáno v kombinaci s hospodářským a vojenským nátlakem s cílem poškodit evropskou jednotu;

1.  se rozhodl zřídit zvláštní výbor pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací, jehož úkolem bude:

   a) důkladně analyzovat vyšetřování, jež prokázala případy porušení nebo obcházení zásadních volebních předpisů, zejména platných předpisů pro transparentnost financování volebních kampaní, neboť v některých případech byly k politickým účelům údajně vynaloženy různé legální i nelegální zdroje a využiti nastrčení dárci ze třetích zemí;
   b) určit případné oblasti, které vyžadují legislativní i jiné než legislativní kroky, jež by mohly platformám sociálních médií umožnit zásahy vedoucí k označování obsahu sdíleného tzv. boty, k přezkoumávání algoritmů tak, aby byly co nejtransparentnější, pokud jde o faktory, které je vedou k zobrazování, upřednostňování, sdílení, skrývání a odstraňování obsahu a k uzavírání účtů osob podílejících se na koordinovaném, neautentickém jednání online nebo na protiprávních činnostech, jejichž cílem je systematické narušování demokratických procesů nebo podněcování nenávistných slovních projevů, aniž by tyto zásahy ohrožovaly svobodu projevu;
   c) přispět k probíhající diskusi o tom, jak posílit odpovědnost v boji proti zahraničnímu vměšování do jakýchkoli demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací, a to nejen výlučně prostřednictvím veřejných orgánů, ale také ve spolupráci s technologickými firmami a společnostmi provozujícími sociální média a soukromým sektorem obecně, aby se zvýšilo povědomí o jejich úloze, povinnostech a odpovědnosti v boji proti zahraničnímu vměšování, aniž by byla ohrožena svoboda projevu;
   d) posoudit vnitrostátní opatření umožňující zavést přísná omezení pro zdroje politického financování, jelikož zahraniční aktéři našli legální i nelegální způsoby, jak obejít vnitrostátní právní předpisy, a nabízejí svým spojencům skrytou podporu tím, že si berou úvěry u zahraničních bank, poskytují hodnotné věcné dary, využívají dohody o nákupu a obchodní dohody, krycí společnosti, neziskové organizace, nastrčené dárce z řad občanů, vznikající technologie poskytující anonymitu, internetové reklamy, extremistická internetová média i usnadňování finančních aktivit; určit případné oblasti, které vyžadují opatření v souvislosti s financováním politických stran a politických kampaní;
   e) navrhovat koordinovaná opatření na úrovni EU k řešení hybridních hrozeb, včetně kybernetických útoků na vojenské i nevojenské cíle, operací „hack-and-leak“ (proniknutí do cizích systémů a útok na ně s využitím bezpečnostních nedostatků) zaměřených na zákonodárce, veřejné činitele, novináře, politické strany a kandidáty, i k řešení kybernetické špionáže za účelem krádeže podnikového duševního vlastnictví a krádeže citlivých údajů o občanech, jelikož tyto hrozby nelze řešit jenom izolovaným postupem vnitrostátních orgánů ani pouhou samoregulací soukromého sektoru, ale vyžadují koordinovaný, víceúrovňový přístup zahrnující více zúčastněných stran; posoudit bezpečnostní aspekt těchto hrozeb, které mohou mít pro evropské občany závažné politické, hospodářské a sociální dopady;
   f) zkoumat závislost EU na cizích technologiích v dodavatelských řetězcích kritické infrastruktury, včetně mimo jiné internetové infrastruktury zahrnující hardware, software, aplikace a služby, i opatření nezbytná k posílení kapacit v boji proti strategické komunikaci nepřátelských třetích stran a vyměňovat si informace a osvědčené postupy v této oblasti; podporovat a prosazovat koordinaci mezi členskými státy, pokud jde o výměnu informací, znalostí a osvědčených postupů s cílem bojovat proti hrozbám a řešit stávající nedostatky;
   g) určit, posoudit a navrhnout způsoby, jak řešit narušení bezpečnosti uvnitř institucí EU;
   h) bojovat proti informačním kampaním a strategické komunikaci zlovolných třetích zemí, včetně těch, které prostřednictvím domácích evropských aktérů a organizací poškozují cíle Evropské unie a které byly zřízeny k ovlivňování evropského veřejného mínění s cílem znesnadnit dosahování společného postoje EU, a to i pokud jde o společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a společnou bezpečnostní a obrannou politiku;
   i) obrátit se na všechny příslušné služby a instituce na úrovni EU a jejích členských států, které může považovat za relevantní a účinné ke splnění svého mandátu;

2.  zdůrazňuje, že doporučení zvláštního výboru musí být zohledňována příslušnými stálými výbory při jejich práci;

3.  rozhodl, že pravomoci, zaměstnanci a přidělené zdroje stálých výborů Parlamentu odpovědných za přijímání, sledování a uplatňování právních předpisů Unie týkajících se oblasti působnosti zvláštního výboru nejsou nijak dotčeny ani zdvojeny, a zůstávají proto beze změny;

4.  rozhodl, že kdykoliv bude práce zvláštního výboru zahrnovat slyšení skutečností důvěrného charakteru, výpovědí obsahujících osobní údaje nebo výměnu názorů či slyšení s orgány a subjekty týkající se důvěrných informací, včetně vědeckých studií nebo jejich částí, na něž se vztahuje status důvěrnosti ve smyslu článku 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009(1), budou jednání neveřejná; dále rozhodl, že svědkové a odborníci mají právo učinit své prohlášení nebo výpověď na neveřejném jednání;

5.  rozhodl, že seznam osob pozvaných na veřejná jednání, seznam osob, které se jednání účastní, a zápisy z takových jednání se zveřejňují;

6.  rozhodl, že důvěrné dokumenty, které zvláštní výbor obdrží, se posuzují v souladu s postupem uvedeným v článku 221 jednacího řádu; dále rozhodl, že takové informace budou použity výlučně k vypracování závěrečné zprávy zvláštního výboru;

7.  rozhodl, že zvláštní výbor bude mít 33 členů;

8.  rozhodl, že délka funkčního období zvláštního výboru bude činit 12 měsíců a že jeho funkční období začne dnem jeho ustavující schůze;

9.  rozhodl, že zvláštní výbor může Parlamentu předložit zprávu v polovině období a předloží mu konečnou zprávu obsahující faktická zjištění a doporučení, pokud jde o opatření a iniciativy, které je třeba přijmout, aniž by byly dotčeny pravomoci stálých výborů podle přílohy VI jednacího řádu.

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

Poslední aktualizace: 8. září 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí