Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2019 o bankovní unii – výroční zpráva za rok 2018(1),

–  s ohledem na zpětnou vazbu Komise a Evropské centrální banky (dále jen „ECB“) k usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2019 o bankovní unii – výroční zpráva za rok 2018,

–  s ohledem na schválení bankovního balíčku Evropským parlamentem a Radou,

–  s ohledem na zprávu pěti předsedů ze dne 22. června 2015 nazvanou „Dokončení evropské hospodářské a měnové unie“,

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014 za účelem zřízení evropského systému pojištění vkladů (COM(2015)0586), předložený Komisí dne 24. listopadu 2015,

–  s ohledem na rámcovou dohodu o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí z roku 2010,

–  s ohledem na politické směry pro příští Evropskou komisi (2019–2024) s názvem „Unie, která si klade vyšší cíle: Moje agenda pro Evropu“, které Ursula von der Leyenová představila dne 16. července 2019,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. listopadu 2016 o dokončovací práci na dohodě Basel III(2) a závěry Rady pro hospodářské a finanční věci ze dne 12. července 2016,

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 24. května 2018 o cenných papírech zajištěných státními dluhopisy, který předložila Komise (COM(2018)0339),

–  s ohledem na výroční zprávu ECB o činnosti dohledu za rok 2018 vydanou v březnu 2019(3),

–  s ohledem na zprávu Evropské rady pro systémová rizika z července 2019 nazvanou „EU Non-bank Financial Intermediation Risk Monitor 2019“ (Monitor rizika nebankovního finančního zprostředkování EU za rok 2019)(4),

–  s ohledem na závěry plánu finančních technologií Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) z konzultací ohledně přístupu orgánu EBA k finančním technologiím (Fintech) z března 2018,

–  s ohledem na zprávu orgánu EBA z listopadu 2019 nazvanou „Risk Assessment of the European Banking System“ (Posouzení rizik evropského bankovního systému)(5),

–  s ohledem na zprávu orgánu EBA ze dne 18. července 2019 o obvodu regulovaných činností, regulačním statusu a přístupech k udělování povolení v souvislosti s činnostmi v oblasti finančních technologií,

–  s ohledem na zprávu evropských orgánů dohledu z ledna 2019 nazvanou „FinTech: Regulatory sandboxes and innovation hubs“ (Finanční technologie: regulační pískoviště a centra pro inovace)(6),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu mezi Evropským parlamentem a Evropskou centrální bankou o praktických podmínkách uplatňování demokratické odpovědnosti a dohledu nad výkonem úkolů, které jsou Evropské centrální bance svěřeny v rámci jednotného mechanismu dohledu, přijatou dne 7. listopadu 2013(7),

–  s ohledem na memorandum o porozumění ze dne 9. října 2019 mezi ECB a Evropským účetním dvorem týkající se auditů úkolů ECB v oblasti dohledu(8),

–  s ohledem na to, že eurosummit dne 14. prosince 2018 potvrdil zprávu Euroskupiny v inkluzivním formátu o zřízení pracovní skupiny na vysoké úrovni,

–  s ohledem na to, že tentýž eurosummit potvrdil referenční rámec společného jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 30. dubna 2019 o uplatňování a přezkumu směrnice 2014/59/EU o ozdravných postupech a řešení krize bank a nařízení (EU) č. 806/2014 o jednotném mechanismu pro řešení krizí (COM(2019)0213),

–  s ohledem na prohlášení, na kterém se dohodl eurosummit na zasedání konaném dne 21. června 2019,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora ze dne 10. července 2019 o celounijních zátěžových testech pro banky(9),

–  s ohledem na přezkum očekávání v oblasti dohledu, pokud jde o obezřetnostní pojistky s ohledem na tvorbu nových úvěrů se selháním, který v návaznosti na nové nařízení EU o očekáváních v oblasti dohledu, pokud jde o obezřetnostní tvorbu, oznámila dne 22. srpna 2019 ECB(10),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. června 2019 nazvané „Čtvrtá zpráva o pokroku při snižování úvěrů se selháním a snižování dalších rizik v bankovní unii“ (COM(2019)0278),

–  s ohledem na technické poradenství ohledně hledisek udržitelnosti na trhu s úvěrovými ratingy, které dne 18. července 2019 vypracoval pro Evropskou komisi Evropský orgán pro cenné papíry a trhy(11),

–  s ohledem na diskusní dokument Evropského mechanismu stability z října 2019 s názvem „Completing banking union to support Economic and Monetary Union“ (Dokončení bankovní unie na podporu hospodářské a měnové unie)(12),

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Akční plán: Financování udržitelného růstu“ (COM(2018)0097),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2011 o ratingových agenturách: budoucí perspektivy(13),

–  s ohledem na studii Komise o rozdílných právních předpisech upravujících úpadek bank a o jejich případné harmonizaci z listopadu 2019,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. září 2019 o stavu provádění právních předpisů Unie proti praní peněz(14),

–  s ohledem na stanovisko orgánu EBA ze dne 8. srpna 2019 k způsobilosti vkladů, úrovni krytí a spolupráci mezi systémy pojištění vkladů, stanovisko ze dne 30. října 2019 k platbám ze systému pojištění vkladů a stanovisko ze dne 23. ledna 2020 k financování systémů pojištění vkladů a využití finančních prostředků systémů pojištění vkladů,

–  s ohledem na společné stanovisko evropských orgánů dohledu ze dne 4. října 2019 k riziku praní peněz a financování terorismu ovlivňujícímu finanční odvětví Evropské unie(15),

–  s ohledem na studii Komise z listopadu 2019 zaměřenou na možnosti a prostor pro rozhodování na vnitrostátní úrovni v rámci směrnice o systémech pojištění vkladů a přístup k nim v rámci evropského systému pojištění vkladů,

–  s ohledem na dohodu o výměně informací mezi ECB a příslušnými orgány odpovědnými za boj proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT),

–  s ohledem na to, že Komise stáhla návrh o strukturálních opatřeních zvyšujících odolnost úvěrových institucí EU (COM(2014)0043),

–  s ohledem na zprávu orgánu EBA z listopadu 2019 nazvanou „Zpráva o úvěrech v selhání: dosažený pokrok a nadcházející úkoly(16),

–  s ohledem na zprávu o finanční stabilitě ECB z listopadu 2019,

–  s ohledem na společné doporučení evropských orgánů dohledu Evropské komisi z 10. dubna 2019 týkající se potřeby zlepšení, pokud jde o požadavky řízení rizik IKT ve finančním sektoru EU(17),

–  s ohledem na výroční hospodářskou zprávu Banky pro mezinárodní platby za rok 2018,

–  s ohledem na zprávu orgánu EBA z 29. října 2019 o možných překážkách bránících přeshraničnímu poskytování bankovních a platebních služeb(18),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0026/2020),

A.  vzhledem k tomu, že stabilnější, konkurenceschopnější a jednotnější hospodářská a měnová unie vyžaduje spolehlivou bankovní unii a rozvinutější a bezpečnější unii kapitálových trhů, jakož i vytvoření rozpočtových nástrojů;

B.  vzhledem k tomu, že dokončení bankovní unie je důležitým faktorem, který spoluutváří pohled mezinárodního společenství na euro a posiluje jeho roli na globálních trzích;

C.  vzhledem k tomu, že riziko ohrožení hospodářského růstu na celosvětové úrovni i v eurozóně vzrostlo, zejména od celosvětového vypuknutí pandemie COVID-19, a nadále přináší výzvy v oblasti finanční stability;

D.  vzhledem k tomu, že bankovní unie zůstává neúplná, postrádá-li mechanismus jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí a evropský systém pojištění vkladů jakožto třetí pilíř bankovní unie;

E.  vzhledem k tomu, že dobře fungující trh retailových finančních služeb je důležitý jak pro hospodářství, tak pro občany EU;

F.  vzhledem k tomu, že bankovní unie stále ještě postrádá účinné nástroje k řešení problémů, kterým čelí spotřebitelé a mezi něž patří: zbytečná komplikovanost, nekalé obchodní praktiky, vyloučení zranitelných skupin z využívání základních služeb a omezené zapojení veřejných orgánů;

G.  vzhledem k tomu, že ačkoli v posledních letech došlo k obecnému snížení úvěrů se selháním, je jejich úroveň v některých finančních institucích stále vysoká;

H.  vzhledem k tomu, že pověření ECB dohledem nad systémově významnými finančními institucemi se osvědčilo; vzhledem k tomu, že ECB může v případě potřeby vykonávat dohled nad všemi úvěrovými institucemi, které jsou v zúčastněných členských státech povoleny, a pobočkami, které jsou v nich usazeny;

I.  vzhledem k tomu, že vytvoření jednotného mechanismu pro řešení krizí, jehož cílem je zaručit jednotná pravidla, postupy a společný rozhodovací proces pro řádné řešení krizí bank na pokraji úpadku tak, aby se minimalizoval dopad na reálnou ekonomiku, bylo efektivní; vzhledem k tomu, že je nicméně ještě třeba zabránit tomu, aby se v bankách na pokraji úplatku muselo zasahovat za peníze daňových poplatníků;

J.  vzhledem k tomu, že nedávné skandály finančních institucí v EU, při nichž se odhalil rozsáhlý systém praní peněz, dokládají, že obezřetostní dohled a dohled v oblasti boje proti praní peněz nelze oddělovat a že zde chybí řádný systém dohledu a vymáhání právních předpisů EU;

K.  vzhledem k tomu, že evropský bankovní sektor z velké části zůstává hlavním poskytovatelem financí pro společnosti, na rozdíl od jiných jurisdikcí, v nichž značný podíl na financování společností zajišťují kapitálové trhy;

L.  vzhledem k tomu, že více než deset let po finanční krizi nejsou otázky bank, jejichž velikost nebo propojenost nedovoluje jejich selhání, dosud uspokojivě řešeny a v současné chvíli jsou předmětem přezkumu, který provádí Rada pro finanční stabilitu;

Obecné úvahy

1.  připomíná pokrok, jehož bylo dosaženo při provádění bankovní unie, zejména pokud jde o snižování rizik; nicméně zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout dalšího pokroku v souvislosti se sdílením rizik a snižováním rizik s cílem řešit problémy typické pro jednotlivé instituce;

2.  připomíná, že bankovní unie je otevřená všem členským státům, které se k ní chtějí připojit;

3.  vítá podporu, kterou předsedkyně Evropské komise a prezidentka ECB věnují dokončení bankovní unie a obecněji hospodářské a měnové unie, například vytvoření rozpočtového nástroje, který přispěje k dosažení stabilnější, konkurenceschopnější a jednotnější bankovní unie;

4.  zdůrazňuje, že Euroskupina není orgánem, institucí ani agenturou Evropské unie, nýbrž neformálním mezivládním diskusním fórem; vyjadřuje politování nad tím, že členské státy i nadále jednají nad rámec Společenství a ohrožují roli Parlamentu jakožto spolutvůrce právních předpisů a jeho právo na demokratický dohled;

5.  poukazuje na nedostatečnou účinnost doposud vedených mezivládních jednání, a to zejména jednání týkajících se rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost a pracovní skupiny na vysoké úrovni pro bankovní unii působící v rámci Euroskupiny; naléhavě žádá, aby jednání pokračovala v otevřeném rámci, který zajistí aktivní zapojení Parlamentu, a při dodržování právního řádu EU; zdůrazňuje, že tyto změny by přinesly zvýšenou soudní ochranu a současně přísnější požadavky na transparentnost a přístup k dokumentům;

6.  vítá celkově vyšší odolnost evropského bankovního systému, již potvrdil Evropský orgán pro bankovnictví ve svém posouzení rizik evropského bankovního systému za rok 2019; vítá zejména skutečnost, že banky udržely stabilní kapitálový poměr a že se zlepšila kvalita aktiv, což se odráží v dalším snížení objemu úvěrů v selhání;

7.  zdůrazňuje však, že úroveň ziskovosti zůstává nízká a makroekonomické prostředí se zhoršuje, zejména s ohledem na pandemii COVID-19, která způsobila v celosvětové ekonomice dosud nevídané problémy, které ovlivnily kvalitu aktiv, a tím i ziskovost bank; dále konstatuje, že vysoká konkurence, zejména v oblasti finančních technologií, vyšší provozní rizika spojená s digitalizací a inovacemi a nedostatečná integrace trhů v důsledku přetrvávající roztříštěnost mezi členskými státy mohou podle očekávání ziskovost bank ještě více ohrozit;

8.  bere na vědomí stávající vyhlídky nízkého rizika a nízké ziskovosti bankovního sektoru; vítá skutečnost, že přetrvávající nízké úrokové sazby jsou důsledkem stávající makroekonomické situace; dále zdůrazňuje, že kromě změny klimatu a rizika praní peněz a financování terorismu čelí bankovní sektor EU především zpomalení ekonomiky a geopolitickému napětí, včetně důsledků brexitu, jakož i kybernetickým rizikům a výzvám souvisejícím s bezpečností údajů;

9.  konstatuje, že ziskovost bank se od roku 2012 neustále zvyšuje a návratnost vlastního kapitálu od roku 2017 přesahuje 6 %; nicméně zdůrazňuje, že tento vývoj nedosahuje odhadovaných kapitálových nákladů pro většinu bank; zdůrazňuje, že nízká rizika a nízké úrokové sazby vedly k nižším nákladům na rezervy a ztráty; nicméně poukazuje na to, že se nejedná o strukturální zlepšení a že nelze očekávat, že se problémy ziskovosti vyřeší v krátkém časovém horizontu; připomíná, že je třeba neustále hodnotit úrovně financování hospodářství, zejména pak malých a středních podniků, z finančního systému jako celku; vyzývá k odpovídajícímu posouzení dopadu minulých a budoucích regulací na plnění cíle financování hospodářství;

10.  zdůrazňuje, že poskytování úvěrů a likvidity bankami hraje rozhodující roli při zmírňování nejzávažnějších ekonomických důsledků pandemie COVID-19 pro občany v EU; v této souvislosti bere na vědomí legislativní a dohledová opatření, která byla navržena či přijata s cílem zajistit, aby banky poskytovaly úvěry po celou dobu krize; vítá flexibilitu, která byla bankám poskytnuta, pokud jde o obezřetnostní přístup k úvěrům, uplatňování účetních pravidel a uvolňování kapitálových rezerv; zdůrazňuje, že veškerá poskytnutá podpora by měla být plně k dispozici na podporu zákazníků bank, rodin a firem; podporuje opatření přijatá orgány bankovního dohledu, které zavedly přísná dočasná omezení pro výplaty dividend a bonusů a nákupy vlastních akcií ze strany bank;

11.  zdůrazňuje klíčovou úlohu bankovního sektoru, pokud jde o směřování prostředků do reálné ekonomiky, a zejména do udržitelných a sociálně odpovědných investic, s cílem podpořit růst a zaměstnanost a umožnit přechod na klimaticky neutrální hospodářství, aniž by byla ohrožována finanční stabilita;

12.  v tomto ohledu vítá politickou dohodu ohledně nařízení o vytvoření rámce pro usnadnění udržitelných investic; vyzývá k přezkumu směrnice o nefinančním výkaznictví, aby lépe odrážela výkaznictví týkající se environmentálních, sociálních a správních kritérií a povinnosti zveřejňování;

13.  je znepokojen tím, že zranitelnost bank vůči klimatickým rizikům nemusí být plně chápána, a vítá závazek orgánu EBA zohlednit klimatická rizika ve svém výročním posuzování rizik a zavést zátěžový test věnovaný změně klimatu; zdůrazňuje v tomto ohledu důležitost příslušného zveřejňování a posuzování rizik;

14.  vyzývá dále všechny evropské banky, aby se připojily k zásadám OSN pro odpovědné bankovnictví a v souvislosti s tím podávaly každoročně zprávy o svém úsilí o uplatňování udržitelného financování a o zmírnění rizik spojených se změnou klimatu ve svých rozvahách; vyzývá EU a příslušné vnitrostátní orgány odpovědné za bankovní sektor, aby sledovaly a pokud možno provedly doporučení zásad odpovědného bankovnictví, sítě pro udržitelné bankovnictví a sítě centrálních bank a orgánů dohledu pro zvýšení ekologičnosti finančního systému;

15.  vyzývá k zavedení celounijní normy pro zelené dluhopisy a ke stanovení rámce napomáhajícího rozvoji těchto dluhopisů s cílem posílit transparentnost, efektivitu a důvěryhodnost udržitelných investic;

16.  bere na vědomí činnost Basilejského výboru pro bankovní dohled (BCBS) týkající se rizika vlády; zdůrazňuje, že regulační rámec EU týkající se obezřetnostního přístupu ke státním dluhopisům by měl být v souladu s mezinárodními normami; vyzývá k dalším diskusím o vytvoření evropského bezpečného aktiva na základě hodnocení návrhu cenných papírů zajištěných státními dluhopisy, které vypracuje Komise, a možného vývoje, s cílem posílit mezinárodní úlohu eura, stabilizovat finanční trhy a umožnit bankám diverzifikovat jejich portfolia;

17.  zdůrazňuje skutečnost, že finanční trhy jsou silně provázané; zdůrazňuje, že je důležité, aby orgány bankovního dohledu byly připraveny na všechny možné výsledky jednání o brexitu, přičemž je třeba mít na paměti, že jejich připravenost doplňuje připravenost samotných soukromých subjektů; vítá všechny důležité kroky a spolupráci v tomto směru; bere na vědomí praxi společností UK zakládat pobočky v EU, aby mohly nadále poskytovat své služby; v této souvislosti zdůrazňuje riziko regulatorní arbitráže v důsledku toho, že jsou příslušná pravidla v každém členském státě uplatňována rozdílně; domnívá se proto, že je třeba další harmonizace, aby se zabránilo regulatorní arbitráži a zajistilo, že se bude k rizikům přistupovat správným způsobem; zdůrazňuje, že je důležité, aby po brexitu měly EU a Spojené království stejné podmínky, pokud jde o finanční regulaci, a aby se zabránilo konkurenci v oblasti regulace směrem dolů;

18.  znovu potvrzuje závazky, které EU přijala společně se Spojeným královstvím podle revidovaného politického prohlášení; zavazuje se pokračovat v úzké a strukturované spolupráci v regulačních věcech a záležitostech dohledu, a to na politické i technické úrovni;

19.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise a velká většina vlád EU dosud nezajistily genderovou vyváženost v orgánech a institucích EU, zejména pokud jde o nominace na nejvyšší úrovni v ekonomických, finančních a měnových záležitostech; vyzývá vlády členských států, Evropskou radu, Euroskupinu a Komisi, aby v příštích návrzích užších seznamů a při jmenování kandidátů aktivně usilovaly o genderovou vyváženost a zařadily alespoň jednu kandidátku a jednoho kandidáta pro každý postup jmenování; připomíná své usnesení o dodržování zásady genderové vyváženosti v nadcházejících seznamech kandidátů;

20.  zdůrazňuje, že je důležité dokončit unii kapitálových trhů, která doplňuje bankovní unii ve financování reálné ekonomiky; dále zdůrazňuje, že plně integrovaná unie kapitálových trhů by spolu s plnohodnotnou bankovní unií umožnila veřejné a soukromé sdílení rizik a navíc posílila mezinárodní úlohu eura i konkurenceschopnost evropských trhů a podpořila udržitelné soukromé investice; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je třeba zajistit rovné podmínky, které zabrání tomu, aby malé a střední podniky byly v přístupu k financím znevýhodněny, a pečlivě monitorovat vydávání sekuritizovaných produktů;

Dohled

21.  vítá pokrok, kterého bylo v bankovním sektoru dosaženo při snižování rizik a zvyšování finanční stability; konstatuje však, že některé instituce jsou i nadále zranitelné a je třeba dosáhnout dalšího pokroku; připomíná cíle bankovní unie, totiž zajišťovat finanční stabilitu a podporovat skutečně jednotný trh, rovné podmínky a předvídatelnost pro účastníky trhu;

22.  nicméně se domnívá, že se stávající rámec dohledu soustředí především na expozice vůči úvěrovému riziku na úkor expozic týkajících se tržních rizik souvisejících s nelikvidními cennými papíry, včetně derivátů; naléhavě vyzývá k přijetí vhodných opatření k posílení přezkumu kvality aktiv a v této souvislosti vítá začlenění nástrojů úrovně 2 a úrovně 3 do zátěžových testů v roce 2018; znovu opakuje svou výzvu, aby hlavními prioritami jednotného mechanismu dohledu bylo omezení těchto složitých a nelikvidních finančních nástrojů, včetně derivátů;

23.  vítá úsilí vynaložené na posílení finančního sektoru a snížení úvěrů v selhání na evropské úrovni a opatření na snížení rizik docílená v nedávno přijatém bankovním balíčku; konstatuje, že podíl úvěrů se selháním držených významnými institucemi se od listopadu 2014, kdy ECB začala provádět bankovní dohled, do června 2019 snížil o více než polovinu; zdůrazňuje, že v září 2019 dosahoval průměrný podíl úvěrů se selháním v eurozóně 2,9 %, na něž poklesl z 6,5 % v prosinci 2014; vítá, že bylo dosaženo významného pokroku; poukazuje na to, že úroveň úvěrů se selháním je v některých institucích stále vysoká a že je třeba vyvinout další úsilí k řešení tohoto problému; bere na vědomí probíhající legislativní práci na směrnici o obsluhovatelích úvěrů a kupcích úvěrů a zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby rozvoj sekundárních trhů s úvěry a vytvoření mechanismu mimosoudního vymáhání doprovázela opatření k zajištění dostatečné ochrany spotřebitelů;

24.  zdůrazňuje, že je třeba chránit práva spotřebitelů, pokud jde o transakce s úvěry v selhání; poukazuje na význam úplného provedení směrnice o hypotečních úvěrech (2014/17/EU); vyzývá členské státy, aby zavedly opatření na zajištění toho, aby se dlužníci, kteří se již mohou nacházet ve špatné finanční situaci, nestávali obětmi agresivního a nečestného zacházení a praktik ze strany špatně regulovaných subjektů nakupujících a shromažďujících dluhy; vyzývá Komisi, aby v nadcházejícím přezkumu směrnice o spotřebitelských úvěrech stanovila ambicióznější pravidla o ochraně dlužníků před nelegálními praktikami a zajistila, aby se tato práva vztahovala stejným způsobem na stávající i budoucí úvěry;

25.  zdůrazňuje, že je důležité chránit práva spotřebitelů, zejména pokud jde o bankovní poplatky a transparentnost výrobních nákladů, ziskovost a rizika; vyzývá v této souvislosti orgán EBA, aby se při plnění svého mandátu více soustředil na řádný sběr údajů o spotřebitelských trendech, jejich analýzu a podávání zpráv o nich, a rovněž na přezkum a koordinaci iniciativ v oblasti finanční gramotnosti a vzdělávání příslušnými orgány;

26.  konstatuje, že bankovní krize posledních let odhalily, že úvěrové instituce nevhodně prodávaly dluhopisy a další finanční produkty retailovým zákazníkům; vyzývá orgány dohledu a orgány příslušné k řešení krizí, aby důrazně prosazovaly nově zavedená ustanovení směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank týkající se ochrany spotřebitelů, zejména pokud jde o minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky (MREL); naléhavě žádá Komisi, aby nevhodný prodej finančních produktů bankovními institucemi prověřila podrobněji;

27.  vyzývá evropské orgány dohledu, aby plně využívaly svých pravomocí k zajištění vysokého stupně ochrany spotřebitele, včetně případných pravomocí k zásahům u finančních a úvěrových produktů v případě, že mají nebo pravděpodobně budou mít za následek poškození spotřebitele;

28.  konstatuje, že již byla zahájena práce na provedení konečného znění norem podle dohody Basel III; zdůrazňuje, že normy BCBS by měly být v evropském právu provedeny včas a s náležitým ohledem na jejich cíle, přičemž je nutné řádně zohlednit případná specifika evropského bankovnictví a zásadu proporcionality; varuje, že vzhledem k rozmanitosti bankovních modelů v EU může být univerzální řešení pro evropský trh nevhodné; zdůrazňuje, že by měla být zajištěna konkurenceschopnost a finanční stabilita bankovního sektoru EU a že by neměla být oslabena jeho schopnost financovat hospodářství, zejména MSP; je přesvědčen, že pro řádné financování hospodářství EU a stabilní bankovní unii jsou nezbytné životaschopné, dostatečně kapitalizované finanční instituce; připomíná své usnesení ze dne 23. listopadu 2016 o dokončovací práci na dohodě Basel III a vyzývá Komisi, aby se při přípravě nových legislativních návrhů řídila doporučeními v něm uvedenými;

29.  uznává, že je nutné posoudit přiměřenost interních modelů a průběžně je vyhodnocovat, aby se zajistila jejich spolehlivost a důvěryhodnost; bere na vědomí zjištění cíleného přezkumu interních modelů (TRIM), který provedla ECB; vyzývá banky, aby odpovídajícím způsobem zlepšily využívání a uplatňování svých interních modelů;

30.  je znepokojen upozorněním orgánu EBA, že nepředloží své návrhy na snížení administrativní zátěže malých institucí ve lhůtě stanovené zákonodárci v bankovním balíčku;

31.  připomíná, že normy vypracované mezinárodními fóry by měly zamezit roztříštěnosti předpisů a přispět k vytvoření stejných podmínek pro všechny mezinárodně působící banky;

32.  bere na vědomí, že EBA ve své zprávě hodnotící rizika a slabiny bankovního sektoru EU poukazuje na rozdíly v používání a nastavování kapitálové rezervy pro jiné systémově významné instituce mezi členskými státy; požaduje proto další harmonizaci uplatňování kapitálových rezerv v celé EU s cílem vytvořit rovné podmínky;

33.  vítá dohodu o memorandu o porozumění, kterou uzavřely Evropská centrální banka a Evropský účetní dvůr, jež zavádí praktická ujednání pro výměnu informací mezi orgány, pokud jde o jejich příslušné mandáty;

34.  požaduje posílení norem transparentnosti bankovního dohledu, například ve výsledcích procesu dohledu a hodnocení, s cílem posílit důvěru kapitálových a finančních trhů, podniků a občanů a zajistit jednotný přístup ve všech členských státech; vítá lepší a kvalitnější sdílení informací mezi orgány dohledu a orgány příslušnými k řešení krizí;

35.  konstatuje, že inovativní finanční technologie zásadním způsobem mění finanční sektor včetně bankovních a platebních služeb, a vítá efektivitu a rozšíření výběru na trhu, jež tyto technologie poskytují spotřebitelům; podporuje technologickou neutralitu jako hlavní zásadu a vybízí k investicím do finančních technologií;

36.  zdůrazňuje, že je třeba řešit výzvy, které tyto nové technologie přináší, např. pokud jde o zajištění udržitelných obchodních modelů, jež jsou interoperabilní v přeshraničním kontextu, rovných podmínek v souvislosti s regulací a dohledem a kybernetické bezpečnosti; zdůrazňuje odpovědnost finančních institucí za zajištění ochrany a bezpečnosti údajů klientů v souladu s právem EU; bere rovněž na vědomí rostoucí závislost bankovního sektoru na cloud computingu a naléhavě žádá Komisi, aby reagovala na společné doporučení evropských orgánů dohledu ohledně potřeby legislativních zlepšení, pokud jde o požadavky na řízení rizik IKT ve finančním odvětví EU; znovu opakuje, že vyvážený legislativní rámec a právní jistota mohou přispět k vytvoření prostředí příznivějšího pro inovace, aniž by došlo k ohrožení finanční stability;

37.  uznává, že odvětví nebankovního finančního zprostředkování, dříve označované jako stínové bankovnictví, může přispívat k další diverzifikaci způsobů financování hospodářství; zdůrazňuje však, že mezi odvětvím nebankovního finančního zprostředkování a „tradičním“ bankovním sektorem existuje silná propojenost, což vyvolává obavy ze systémového rizika vzhledem k tomu, že prvně uvedené odvětví není dostatečně regulováno a není nad ním prováděn odpovídající dohled;

38.  v tomto ohledu požaduje koordinované kroky k odstranění těchto rizik, včetně vytvoření souboru makroobezřetnostních nástrojů a rozšíření funkčnosti stávajících nástrojů, s cílem bojovat proti rizikům, která představuje rostoucí úloha systému nebankovního finančního zprostředkování pro finanční stabilitu; domnívá se, že je nezbytné posoudit, zda obezřetnostní požadavky u velkých expozic, zejména u nebankovního finančního zprostředkování, dostatečně zajišťují finanční stabilitu; zdůrazňuje další rizika, na která upozornila Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) ve svém Monitoru rizik nebankovního finančního zprostředkování v EU v roce 2019, jako jsou rizika vyplývající z transformace likvidity, podstupování rizik a pákového efektu, jež mají dopad na toto odvětví z obecnějšího hlediska;

39.  vítá dohodu o výměně informací mezi ECB a orgány odpovědnými za boj proti praní peněz a financování terorismu; připomíná své usnesení ze dne 19. září 2019 o stavu provádění právních předpisů Unie proti praní peněz; vítá společný postoj ze dne 8. listopadu 2019, v němž ministři financí několika zemí eurozóny vyzvali k harmonizaci evropského regulačního rámce v oblasti praní peněz a financování terorismu;

40.  připomíná, že pro zajištění efektivity úsilí v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu musí příslušné orgány a finanční instituce postupovat koordinovaně; zdůrazňuje, že obezřetnostní dohled a dohled v rámci boje proti praní peněz musí být lépe koordinovány; znovu vyjadřuje hluboké znepokojení nad roztříštěností předpisů a dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, v jejímž důsledku chybí adekvátní dohled a reakce na nedostatky vnitrostátních orgánů dohledu a je oslabena jejich schopnost dohlížet na stále rozsáhlejší přeshraniční aktivitu v EU;

41.  je přesvědčen, že jednotný mechanismus dohledu má svou roli v boji proti praní peněz, a vítá zřízení zvláštní jednotky pro boj proti praní peněz; upozorňuje zejména na složitost provádění důležitého posouzení vhodnosti vrcholného vedení bank kvůli značným rozdílům v provedení směrnice o kapitálových požadavcích; vybízí proto k začlenění požadavků na způsobilost a bezúhonnost do nařízení o kapitálových požadavcích;

42.  vítá závěry Rady ze dne 5. prosince 2019, v nichž pověřuje Komisi, aby navrhla způsoby, jak zajistit lepší spolupráci mezi orgány a přenést úkoly v oblasti boje proti praní peněz na některý orgán EU, a aby přepracovala některé části směrnice o boji proti praní peněz do podoby nařízení s cílem zajistit jednotný soubor pravidel; vítá sdělení Komise o akčním plánu pro komplexní politiku Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu, které obsahuje návrhy na další harmonizaci pravidel EU v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a účinné řešení rizik nezákonné přeshraniční činnosti pro integritu finančního systému EU a bezpečnost jejích občanů, a to konkrétně vytvořením nového orgánu EU;

43.  uvědomuje si, že je třeba přijmout legislativní a dohledová opatření k řešení rizik týkajících se praní peněz a financování terorismu představovaných kryptoaktivy; vyzývá Komisi, aby dále prováděla posuzování dopadů rizik praní peněz a financování terorismu, která mohou vzniknout v důsledku zranitelnosti způsobené rostoucím využíváním nových technologií úvěrovými a finančními institucemi a rychlého šíření kryptoaktiv vzhledem k neexistenci společného regulačního režimu a anonymitě spojené s těmito aktivy;

44.  vyzývá Komisi, aby v roce 2020 vyhodnotila současný stav trhu s ratingovými agenturami a posoudila je z hlediska hospodářské soutěže, informační asymetrie a transparentnosti pro trhy; konstatuje, že hodnocení udržitelnosti založená na environmentálních, sociálních a správních kritériích (ESG) se mohou stát důležitým doplněním hodnocení úvěrových rizik; zdůrazňuje důležitost standardizace kritérií pro hodnocení udržitelnosti a zajištění toho, aby rozvoj trhu se subjekty udělujícími hodnocení udržitelnosti probíhal v konkurenčním prostředí a nezaměřoval se jen na omezený počet poskytovatelů;

45.  konstatuje, že je třeba vyvinout úsilí o lepší sladění činností finančních trhů s cíli v oblasti udržitelnosti a kritérii ESG s tím, že ústřední úlohu při plnění těchto cílů hrají evropské orgány dohledu; v této souvislosti vyzývá orgán EBA, aby v koordinaci s ESRB učinil kroky k vypracování společné metodiky pro měření intenzity klimatických rizik, jimž jsou finanční instituce vystaveny, včetně rizik spojených s případným znehodnocením aktiv z důvodu změn v regulačním přístupu, které jsou zapříčiněny opatřeními ke zmírňování změny klimatu a k adaptaci na ni, makroekonomickým dopadem náhlých změn ve využívání energie a nárůstem výskytu přírodních katastrof;

Řešení krizí

46.  s uspokojením bere na vědomí, že Jednotný výbor pro řešení krizí nemusel v roce 2019 přijímat žádná opatření; vybízí Komisi, aby uvažovala o vhodných opatřeních v návaznosti na svou vlastní zprávu z dubna 2019 o provádění směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank a nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí; naléhavě vyzývá Komisi, aby posoudila, zda stávající právní předpisy dokáží zajistit, aby v případě potřeby mohly být krize všech bank vyřešeny bez použití peněz daňových poplatníků; vyzývá Komisi, aby zohlednila přezkum právních předpisů o bankách, jejichž velikost nedovoluje jejich selhání, které vypracovala Rada pro finanční stabilitu, a řešila případné nedostatky, zejména pokud jde o ochranu retailových vkladů;

47.  vyzývá Jednotný výbor pro řešení krizí, aby dokončil proces vypracovávání plánů pro řešení krizí a analyzoval, zda všechny příslušné banky splňují odpovídající minimální požadavky na kapitál a způsobilé závazky; konstatuje, že Jednotný výbor pro řešení krizí pravidelně nezveřejňuje informaci, v jakém rozsahu plní banky cíle v podobě minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky;

48.  vybízí Komisi, aby se zabývala další potenciální harmonizací zvláštních prvků stávajících vnitrostátních insolvenčních zákonů a aby posoudila, do jaké míry je taková harmonizace nezbytná k zajištění uceleného a účinného uplatňování rámce pro řešení krizí; vyzývá Komisi, aby při revize směrnice o systémech pojištění vkladů vyjasnila zásadu nejmenších nákladů uvedenou v této směrnici;

49.  vyzývá k podrobnějšímu posouzení rámce jednotného mechanismu pro řešení krizí a poukazuje na to, že je rovněž nutné posoudit použitelnost sdělení o bankovnictví z roku 2013(19); konstatuje, že je třeba zajistit rovné podmínky a důsledné posuzování veřejného zájmu;

50.  konstatuje, že opatření včasného zásahu mohou hrát důležitou roli v předcházení selháním a krizím bank; konstatuje však, že požadavky na uplatnění opatření včasného zásahu se překrývají s některými standardními intervenčními opatřeními ECB; zdůrazňuje, že v takových případech mají přednost standardní intervenční opatření; proto se domnívá, že takové překrývání je třeba odstranit dostatečným objasněním právního základu každého nástroje, aby se zajistilo, že jednotlivá opatření budou uplatňována postupně;

51.  bere na vědomí rozhodnutí Euroskupiny o „principiální dohodě“ na reformě Evropského mechanismu stability a jejím mandátu; žádá vytvoření pojistky pro Jednotný fond pro řešení krizí a její urychlené uvedení do praxe; je znepokojen tím, že v bankovní unii neexistuje mechanismus, který by zajistil, že v případě řešení krize může být poskytnuta bankám likvidita s cílem zajistit plynulé pokračování služeb a stabilitu finančních trhů, a žádá Komisi, aby se co nejdříve pokusila tento nedostatek napravit;

52.  zdůrazňuje, že banky musí být schopny působit přeshraničně a zároveň spravovat svůj kapitál a likviditu na konsolidované úrovni, aby mohly diverzifikovat svá rizika a řešit případnou nízkou ziskovost; zastává názor, že pravidla by v tomto ohledu měla umožňovat mateřskému podniku větší flexibilitu a zároveň vytvořit důvěryhodný a vymahatelný mechanismus požadující, aby mateřský podnik (subjekt řešící krizi) v případě krize poskytl dceřiným podnikům usídleným v hostitelské zemi v rámci bankovní unie kapitál a likviditu a pomohl jim splnit minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky;

Pojištění vkladů

53.  konstatuje, že bankovní unie stále postrádá třetí pilíř; naléhavě žádá dokončení bankovní unie vytvořením plně funkčního evropského systému pojištění vkladů s cílem chránit vkladatele před bankovním narušením, zajistit důvěru vkladatelů a investorů v celé bankovní unii a posílit stabilitu eurozóny jako celku; uvědomuje si přínosy sdílení rizik a dalšího snižování rizik v konkrétních institucích;

54.  naléhavě žádá Radu, aby co nejdříve obnovila jednání o systému EDIS a zároveň zajistila rámec, který bude v souladu se směrnicí o systémech pojištění vkladů, s cílem dosáhnout cíle posílení finanční stability;

55.  vyzývá Komisi, aby analyzovala rámec fungujících institucionálních systémů ochrany v kontextu systému EDIS;

56.  bere na vědomí probíhající debaty o dokončení bankovní unie, které probíhají ve skupině na vysoké úrovni pro systém EDIS zřízené v lednu 2019 za účelem podávání zpráv Euroskupině, včetně dodatečného zkvalitňování rámce k řešení krizí určeného pro banky; je znepokojen skutečností, že Parlament není informován o debatách probíhajících v rámci pracovní skupiny na vysoké úrovni pro systém EDIS, která podává zprávy Euroskupině; konstatuje, že Komise se činnosti pracovní skupiny na vysoké úrovni účastní, a připomíná ustanovení článku 9 rámcové dohody z roku 2010, jenž Komisi ukládá povinnost uplatňovat vůči Parlamentu a Radě zásadu rovného zacházení, zejména pokud jde o legislativní otázky;

o
o   o

57.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské centrální bance, Jednotnému systému pro řešení krizí, vládám a parlamentům členských států a příslušným orgánům uvedeným v čl. 4 odst. 1 bodě 40 nařízení (EU) č. 575/2013.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2019)0030. (2) Úř. věst. C 224, 27.6.2018, s. 45. (3) https://www.bankingsupervision.europa.eu/press/publications/annual-report/pdf/ssm.ar2018~927cb99de4.en.pdf?eacb68897aba01af07abf90319758ded (4) https://www.esrb.europa.eu/pub/pdf/reports/nbfi_monitor/esrb.report190717_NBFImonitor2019~ba7c155135.en.pdf?aad1f4a011a6d589537645242475aa89 (5) https://eba.europa.eu/sites/default/documents/files/document_library/Risk%20Analysis%20and%20Data/Risk%20Assessment%20Reports/2019/Risk%20Assessment%20Report_November%202019.PDF (6) JC 2018 74. (7) Úř. věst. L 320, 30.11.2013, s. 1. (8) https://www.bankingsupervision.europa.eu/ecb/legal/pdf/memorandum_of_understanding_between_the_eca_and_the_ecb_regarding_the_ecbs_supervisory_tasks.pdf (9) „Zvláštní zpráva č. 10/2019: Celounijní zátěžové testy pro banky: bylo poskytnuto zatím největší množství informací o bankách, ale jsou zapotřebí větší koordinace a větší zaměření na rizika“, Evropský účetní dvůr, 10. července 2019, https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=50393 (10) Tisková zpráva, „ECB revises supervisory expectations for prudential provisioning for new non-performing loans to account for new EU regulation“, 22. srpna 2019, https://www.bankingsupervision.europa.eu/press/pr/date/2019/html/ssm.pr190822~f3dd1be8a4.en.html (11) ESMA 33-9-321. (12) Discussion Paper Series/7, Evropský mechanismus stability, říjen 2019. (13) Úř. věst. C 380 E, 11.12.2012, s. 24. (14) Přijaté texty, P9_TA(2019)0022. (15) JC 2019 59. (16) https://eba.europa.eu/file/233465/download?token=xH5hxq39 (17) JC 2019 26, https://eba.europa.eu/file/102634/download?token=ZR98JZp8 (18) https://eba.europa.eu/file/178124/download?token=7fFsD9og (19) Úř. věst. C 216, 30.7.2013, s. 1.