Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2019/2213(BUD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0110/2020

Předložené texty :

A9-0110/2020

Rozpravy :

Hlasování :

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0166

Přijaté texty
PDF 195kWORD 65k
Pátek, 19. června 2020 - Brusel Konečné znění
Obecné pokyny pro přípravu rozpočtu na rok 2021 - oddíl III
P9_TA(2020)0166A9-0110/2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2021 – oddíl III – Komise (2019/2213(BUD))

Evropský parlament,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) ze dne 8. října 2018 o globálním oteplení o 1,5 °C(1),

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014-2020(3),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(4) (dále jen „interinstitucionální dohoda“),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(5),

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2020(6) a na společná prohlášení mezi Parlamentem, Radou a Komisí, jež jsou k němu připojena,

–  s ohledem na svou průběžnou zprávu ze dne 14. listopadu 2018 o „víceletém finančním rámci na období 2021–2027 – postoj Evropského parlamentu ohledně uzavření dohody“(7) a na své usnesení ze dne 10. října 2019 o „víceletém finančním rámci na období 2021–2027 a vlastních zdrojích: čas naplnit očekávání občanů“(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. května 2020 s doporučeními Komisi ohledně záchranné sítě na ochranu příjemců programů Unie: vypracování pohotovostního plánu VFR(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. května 2020 o novém víceletém finančním rámci, vlastních zdrojích a plánu obnovy(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2020 o 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP15)(12),

–  s ohledem na evropský pilíř sociálních práv a na usnesení o něm ze dne 19. ledna 2017(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu(14),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 18. února 2020 o rozpočtových pokynech pro rok 2021 (06092/2020),

–  s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030,

–  s ohledem na článek 93 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro zahraniční věci,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci ve formě pozměňovacích návrhů,

–  s ohledem na dopisy Výboru pro rozvoj, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro ústavní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0110/2020),

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie prochází v důsledku pandemie onemocnění COVID-19 neočekávanou a bezprecedentní zdravotní, hospodářskou, sociální a environmentální krizí;

B.  vzhledem k tomu, že této mimořádné situaci není možné čelit s rozpočtem, který byl sestaven pro scénář normálního vývoje;

C.  vzhledem k tomu, že podle článku 311 Smlouvy o fungování Evropské unie si musí Unie zajistit prostředky nezbytné pro dosažení svých politických cílů a že její rozpočet má být plně financován z vlastních zdrojů;

D.  vzhledem k tomu, že podle článku 312 Smlouvy o fungování Evropské unie přijímá víceletý finanční rámec (VFR) jednomyslně Rada poté, co Evropský parlament udělí souhlas většinou hlasů svých členů;

E.  vzhledem k tomu, že současný VFR končí rokem 2020 a že rok 2021 by měl být prvním rokem plnění příštího finančního rámce v jeho nové, revidované podobě;

F.  vzhledem k tomu, že Parlament je připraven jednat o novém VFR od listopadu 2018, avšak Rada s ním dosud nezahájila smysluplnou diskusi s výjimkou minimálního kontaktu na okraji jednání Rady pro obecné záležitosti; vzhledem k tomu, že lhůta pro dosažení dohody v Evropské radě byla několikrát prodloužena;

G.  vzhledem k tomu, že dne 27. května 2020 Komise předložila aktualizovaný návrh příštího VFR;

H.  vzhledem k tomu, že vědci z IPCC ve své nejnovější zprávě vyzývají k radikálním opatřením, abychom dohnali skluz při ekologické transformaci, neboť v letech 2018–2019 se koncentrace CO2 v atmosféře zvyšovala třikrát rychleji než v 60. letech 20. století, a zdůrazňují, že zbývá už jen několik málo let, chceme-li zabránit tomu, aby se změna klimatu a její environmentální důsledky nenávratně vymkly naší kontrole;

I.  vzhledem k tomu, že jak ukazují data z několika zemí EU, v kontextu pandemie onemocnění COVID-19 hrozí obětem genderově podmíněného násilí, že budou útočníkům vystaveny pod delší období a budou odříznuti od sociální a institucionální podpory, a vzhledem k tomu, že ženy jsou disproporčně zastoupeny v povoláních, v nichž je riziko nakažení vysoké;

Jak čelit koronavirové krizi: rozpočet na ochranu a inovace...

1.  trvá na tom, že rozpočet EU má rozhodující význam, pokud jde o řešení současných výzev Unie, které jsou v důsledku koronavirové krize nyní ještě mnohem patrnější, a že musí odrážet stupeň ambicí členských států a unijních orgánů; zdůrazňuje proto, že rozpočet na rok 2021 by se měl v prvé řadě soustředit na zmírnění dopadů pandemie onemocnění COVID-19 a pomáhat při hospodářském oživení na základě Zelené dohody pro Evropu a digitální transformace;

2.  zdůrazňuje, že Unie a všechny její členské státy musí prokázat plnou solidaritu s těmi, kteří nejvíce potřebují pomoc, semknout se jako jedno společenství a dbát na to, aby žádná země nezůstala bez pomoci a nemusela čelit pandemii a jejím následkům sama, k čemuž je rovněž zapotřebí, aby rozpočet na rok 2021 svou velikostí odpovídal této historické výzvě;

3.  v této souvislosti poukazuje na to, že rozpočet na rok 2021 by měl být prvním rozpočtem spadajícím do aktualizovaného, velmi ambiciózního VFR na období 2021–2027 s novými prioritami;

4.  v souladu se svým usnesením ze dne 13. května 2020 znovu vyzývá Komisi, aby do 15. června 2020 předložila návrh pohotovostního plánu VFR, jehož základem by bylo automatické prodloužení platnosti stropů z roku 2020, a to s cílem chránit příjemce programů EU a zajistit kontinuitu financování; zdůrazňuje, že pohotovostní plán VFR by měl umožnit, aby byly stávající programy EU prodlouženy a nově orientovány na řešení následků krize, a měl by rovněž umožnit vznik nejpotřebnějších nových nástrojů a iniciativ; poukazuje na nutnost vyhnout se riziku, že dojde k přerušení kontinuity nebo k neregulérnímu prodloužení platnosti současného VFR a jeho programů v roce 2021, a zdůrazňuje, že je nutné zaručit, aby Unie byla schopna provádět svou činnost a realizovat ambiciózní strategii reakce na krizi a hospodářského oživení;

5.  zdůrazňuje, že žádný z členských států nemá dost prostředků k tomu, aby dokázal financovat masivní plán hospodářského oživení bez cizí pomoci tak dlouho, jak bude k řešení koronavirové krize zapotřebí, a že pokud budou vnitrostátní plány hospodářského oživení financovány výhradně na základě úvěrů, budou mít velmi omezenou výši a dobu trvání; trvá na tom, že plán hospodářského oživení bude muset už od roku 2021 obsahovat masivní investiční složku, která bude financována z rozpočtu Unie, a požaduje proto, aby důležitou složkou tohoto plánu byl rozpočet na rok 2021;

6.  je přesvědčen, že plán hospodářského oživení bude muset vycházet ze Zelené dohody pro Evropu a digitální transformace našich společností, aby bylo možné znovu vybudovat naši ekonomiku a zajistit odolnost a inkluzi, a přitom respektovat planetární limity, zajistit dobré životní podmínky obyvatel a ochranu jejich zdraví před dalšími riziky a environmentálními dopady, vytvářet kvalitní pracovní místa a zajišťovat sociální, hospodářskou a územní soudržnost a konvergenci, zejména prostřednictvím investic do malých a středních podniků a do odvětví, které jsou krizí zasaženy nejvíce, jako je například cestovní ruch, a do rozvoje udržitelné veřejné infrastruktury či služeb a rozvoje strategických odvětví, jako je zdravotnictví, které stojí v popředí našeho boje s touto krizí; vyzývá Komisi, aby předložila návrh rozpočtu na rok 2021, který by byl v souladu s těmito prioritami;

7.  domnívá se, že příjmovou stránku unijního rozpočtu je nutno chápat jako nástroj pro provádění politik EU; zdůrazňuje, že pokud mají být financovány zvláštní výdaje způsobené krizí a má-li se snížit příliš vysoký podíl, který mají v rozpočtu EU příspěvky na základě HND, budou muset od roku 2021 hrát klíčovou úlohu nové dodatečné vlastní zdroje, které budou plynout přímo do rozpočtu EU jako všeobecné příjmy; domnívá se, že neexistence nových vlastních zdrojů bude mít negativní politické důsledky pro rozpočet EU na rok 2021 a ohrozí plnění nového politického programu Komise; v této souvislosti vyjadřuje názor, že vhodným výchozím bodem jsou návrhy týkající se vlastních zdrojů, které Komise předložila v květnu 2018, s tím, že s ohledem na současné výzvy a nynější krizi je bude nutné celkově rozšířit; připomíná postoj, který vyjádřil ve své průběžné zprávě ze dne 14. listopadu 2018 a ve svém usnesení ze dne 10. října 2019, totiž že Evropský parlament neudělí svůj souhlas s VFR na období 2021–2027, pokud nebude uzavřena dohoda o reformě systému vlastních zdrojů EU, jejíž součástí by bylo zavedení souboru nových vlastních zdrojů;

8.  je přesvědčen, že nynější krize by neměla vést k omezení našich snah o to, abychom do roku 2050 dosáhli klimatické neutrality, k čemuž je nutné, aby se emise skleníkových plynů snížily do roku 2030 o 55 % oproti úrovni z roku 1990; připomíná, že zpráva o programu OSN pro životní prostředí (UNEP) o nedostatečném úsilí při snižování emisí z roku 2019 (Emissions Gap Report) vyzývá ke snižování skleníkových plynů v celosvětovém měřítku o 7,6 % ročně, protože jen tak bude možné udržet zvýšení teploty na 1,5 °C, což na úrovni EU odpovídá jejich snižování přibližně o 6,8 % každý rok; zdůrazňuje, že to představuje obrovskou výzvu, zejména s ohledem na tolik potřebnou udržitelnou a sociálně spravedlivou transformaci, která by měla brát v potaz různou výchozí pozici jednotlivých regionů a členských států EU a měla by být provázena vytvářením pracovních příležitostí v masivním měřítku; trvá na tom, že má-li být tato bezprecedentní výzva úspěšně realizována za pouhých deset let, je nutné bezodkladně přijmout příslušná opatření, která musí být již od roku 2021 zaštítěna silným rozpočtem EU;

9.  je znepokojen tím, že pokud EU nevytvoří nové, účinné nástroje na ochranu sociální soudržnosti, zachování pracovních míst a prevenci masivního propouštění, bude mít tato krize další hospodářské, sociální a politické následky; proto vítá, že byl předložen návrh na vytvoření programu pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) a že se předsedkyně Komise zavázala předložit legislativní návrh na zřízení evropského systému zajištění v nezaměstnanosti a usilovat o jeho co nejrychlejší zprovoznění;

... v zájmu řešení problémů v sociální, environmentální, hospodářské a finanční oblasti, které koronavirová krize prohloubila

10.  bere v úvahu návrhy Komise týkající se Zelené dohody pro Evropu a investičního plánu pro udržitelnou Evropu;

11.  konstatuje však, že pokud máme do roku 2030 dosáhnout cíle snížit emise skleníkových plynů o 40 %, který má být vbrzku ještě zvýšen, bude podle odhadů Komise nutné každý rok překlenout mezeru ve financování ve výši minimálně 260 miliard EUR, přičemž v této částce nejsou zahrnuty náklady na opatření na ochranu životního prostředí, řízení zdrojů a sociální adaptaci; je přesvědčen, že pokud chceme přispět ke snížení emisí skleníkových plynů a celkovému omezení uhlíkové stopy EU, je třeba, aby mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), unijní systém obchodování s emisemi (ETS) a právní předpisy EU v oblasti klimatu plně přispěly k výraznému pokroku v politické a finanční oblasti; domnívá se, že nedílnou součástí úsilí o překonání krize je spravedlivá transformace, která proto vyžaduje spravedlivé, adekvátní financování;

12.  znovu připomíná, že mandát Parlamentu pro jednání o VFR byl stanoven v jeho průběžné zprávě ze dne 14. listopadu 2018, pokud jde o stropy, prostředky na programy, vlastní zdroje a opatření pružnosti, revizi v polovině období a horizontální principy, jako je např. zohlednění udržitelných cílů rozvoje, klimatu a genderové rovnosti; poukazuje na to, že výše financování programů EU na příští období se bude do značné míry odvíjet od výsledku jednání o VFR, a připomíná svůj postoj, že prostředky na závazky na období 2021 až 2027 by měly být stanoveny ve výši 1 324,1 miliardy EUR v cenách roku 2018, což představuje 1,3 % hrubého národního důchodu EU-27; v souladu s tímto postojem je odhodlán bojovat za to, aby rozpočet na rok 2021 obsahoval prostředky na závazky ve výši 192,1 miliardy EUR v běžných cenách; zdůrazňuje, že k reakci na probíhající krizi je zapotřebí velký objem dodatečných prostředků nad rámec uvedeného postoje;

13.  připomíná svůj postoj, že cíle v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti musí být ve VFR 2021–2027 zohledněny nad rámec podílů financování, jak jsou uvedeny v průběžné zprávě; usiluje z tohoto důvodu o to, aby v roce 2021 činila výše prostředků na biologickou rozmanitost 10 % a výše prostředků na zohledňování problematiky klimatu 30 %; znovu vyzývá Komisi, aby stanovila jednoznačná kritéria způsobilosti pro novou metodiku, která by byla dostatečně přísná a komplexní, a to v podobě rámcového nařízení, s cílem definovat relevantní výdaje v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a sledovat jejich plnění podle zásady „neškodit“, spolu s případnými opravnými opatření a s kontrolním mechanismem ke zjišťování případných negativních vlivů činnosti EU na biologickou rozmanitost a klima v souladu se závazky, které EU přijala v rámci Pařížské dohody, a s její výzvou k postupnému ukončení přímých a nepřímých subvencí fosilních paliv;

14.  podporuje mobilizaci prostředků a flexibilitu při mobilizaci prostředků na výzkum a vývoj, pokud jde o opatření související s onemocněním COVID-19, jako je vývoj vakcín, nových léčebných postupů, diagnostických testů a lékařských systémů k zamezení šíření koronaviru a záchraně lidských životů;

15.  důrazně upozorňuje na to, že cíle Unie v oblasti klimatu vyžadují udržitelná a dlouhodobá řešení; zdůrazňuje, že pokud jde o hledání účinných, realistických a proveditelných řešení pro občany, podniky a společnost, hraje klíčovou úlohu činnost v oblasti výzkumu a vývoje; poukazuje na to, že hlavním programem pro vývoj nových řešení v oblasti klimatu bude program Horizont Evropa; žádá o zvýšení financování všech přispívajících programů výzkumu a vývoje, aby se Unie mohla stát globálním lídrem v ekologických technologiích a mohla ve větším měřítku upevnit svou globální konkurenceschopnost, snížit závislost na klíčových technologiích pocházejících ze zahraničí, stát se lídrem v informačních a komunikačních technologiích, umělé inteligenci a kybernetické bezpečnosti, vyvíjet nové postupy léčby závažných onemocnění, např. nádorových onemocnění, a budovat kapacity v oblasti superpočítačů a zpracování dat;

16.  je velmi znepokojen tím, že mnoho vynikajících návrhů výzkumných projektů nemůže být realizováno ne proto, že by neměly potřebnou kvalitu, nýbrž z důvodu značného podfinancování příslušných programů; zdůrazňuje, že výzkum a inovace jsou velmi kompetitivní sektory a že v důsledku nedostatečných možností financování v Evropě odcházejí vědci do jiných světových regionů; zdůrazňuje, že Spojené království již nebude hlavním příjemcem mnoha programů Unie v oblasti výzkumu a vývoje, ale stane se naopak silným konkurentem; vyzývá Radu, aby přihlédla k tomu, že každých 10 miliard EUR, které chybí v programu Horizont Evropa, způsobí v příštích 25 letech ztrátu HPD ve výši 110 miliard EUR; dospívá k závěru, že nízké rozpočtové ambice v oblasti výzkumu a vývoje by byly v rozporu s jakýmikoli případnými přísliby týkajícími se zvyšování konkurenceschopnosti či boje proti změně klimatu, zejména pokud jde o úsilí, které je stále nutné ke zvýšení výdajů na výzkum a vývoj na 3 % HDP, o něž usiloval program Evropa 2020;

17.  zdůrazňuje, že investicemi do dopravní infrastruktury lze nejen podpořit unijní hospodářství v současném kontextu a úsilí v oblasti změny klimatu, ale současně také napomoci přechodu na udržitelnou mobilitu, a to zejména na základě dokončení transevropských dopravních sítí (TEN-T), programu Shift2Rail a Nástroje pro propojení Evropy (CEF); vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly projekty v rámci CEF v souladu s cíli Pařížské dohody;

18.  opakuje, že pro podnikání v Evropě má zásadní význam konkurenceschopný kosmický průmysl, protože zajišťuje kvalitní pracovní místa a rozsáhlou činnost v oblasti výzkumu a vývoje a zaručuje autonomii evropské satelitní infrastruktury; poukazuje na pozitivní přínos dat vytvářených v kosmickém prostoru jako jeden z důležitých nástrojů k monitorování půdy a životního prostředí;

19.  zdůrazňuje, že 99 % všech podniků v členských státech tvoří malé a střední podniky, které významně přispívají k vytváření pracovních míst a ekonomické stabilitě a stále více také k úsilí o udržitelnost, a že těmto podnikům nejvíce hrozí, že budou postiženy hospodářským útlumem v důsledku epidemie onemocnění COVID-19; zdůrazňuje, že malé a střední podniky jen obtížně hledají možnosti financování, a poukazuje proto na úlohu programu EU pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME); připomíná postoj Parlamentu ve věci zdvojnásobení finančního přídělu pro jeho nástupnický program v rámci programu pro jednotný trh, který bude součástí příštího VFR, u nějž se předpokládá, že bude moci zajistit nejméně 80% úspěšnost kvalitních návrhů; zdůrazňuje, že finanční podpora pro malé a střední podniky by měla být rovněž poskytována prostřednictvím specializovaného nástroje pro malé a střední podniky (SME window) v rámci programu InvestEU, aby produkty a služby byly připraveny k uvedení na trh a mohly rychle expandovat na globální trhy; znovu poukazuje na to, že je nutné dále rozšiřovat příležitosti k zakládání a růstu start-upů a věnovat zvláštní pozornost jednak digitální transformaci malých a středních podniků, a to rovněž za podpory systému Single Market Gateway jako nástroje elektronické veřejné správy na podporu podnikání v souladu s ambiciózními programy na ochranu spotřebitele, a jednak jejich ekologické transformaci; v tomto kontextu dále vítá různé iniciativy skupiny Evropské investiční banky (EIB), konkrétně uvolnění 40 miliard EUR pro postižené malé a střední podniky, 5 miliard EUR pro podniky ve zdravotnictví a vytvoření záručního fondu ve výši 25 miliard EUR, který budou financovat podílníci EIB;

20.  zdůrazňuje, že současná krize značně postihne řadu regionů a odvětví; je proto přesvědčen, že klíčovou úlohu bude hrát politika soudržnosti, která bude více než kdykoli předtím důležitá pro stimulaci hospodářského oživení ve všech částech Unie a pro posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Unii a která bude vyžadovat další financování a vyšší flexibilitu, aby dokázala reagovat na komplexní environmentální, sociální, ekonomické a demografické výzvy, s nimiž je třeba počítat v budoucnosti; zdůrazňuje, že pokud bude přijetí VFR 2021–2027 a příslušného právního základu odloženo, bude nezbytné zařadit mezi obě programová období přechodné období;

21.  je přesvědčen, že cestovní ruch, který patří odvětví nejvíce postiženým krizí, potřebuje celkovou strategii, která by byla podporována zvláštními prostředky ze samostatného programu EU v příštím VFR; trvá na tom, že je třeba věnovat zvláštní pozornot a podpor malým a rodinným podnikům, zejména v případě agroturistiky a drobných poskytovatelů pohostinských služeb, pro něž je obtížnější dodržovat nové bezpečnostní normy, a stejně tak v případě ostrovních regionů a nejvzdálenějších regionů;

22.  v souvislosti s bezprostředními i dlouhodobými negativními sociálními důsledky současné situace poukazuje na význam plného začlenění evropského pilíře sociálních práv do rozpočtu na rok 2021 a na klíčovou úlohu, kterou v hospodářském oživení plní prohloubená činnost EU v sociální oblasti, představovaná zejména Evropským sociálním fondem+, zvláště pokud jde o řešení nezaměstnanosti mladých lidí a seniorů, dětskou chudobu, riziko chudoby a sociálního vyloučení, diskriminaci, zajištění posíleného sociálního dialogu, řešení dlouhodobé strukturální demografické změny a zaručení přístupu všech, zejména stárnoucího obyvatelstva, k nepostradatelným službám, jako je zdravotní péče, mobilita, vhodná výživa a důstojné bydlení;

23.  požaduje, aby v rozpočtu na rok 2021 byla věnována zvláštní pozornost potřebám zámořských zemí a území (ZZÚ) a vztahům s nimi, protože tyto oblasti mohou být vůči negativním dopadům změny klimatu mimořádně citlivé; dále zdůrazňuje, že je třeba zlepšit přístup ZZÚ k finančním prostředkům, protože kvůli svému zvláštnímu statusu a malé velikosti disponují omezenými administrativními zdroji a odbornými znalostmi;

24.  zdůrazňuje, že nedílnou součástí očekávání občanů EU, pokud jde o ochranu poskytovanou Unií, je zajištění vnitřní bezpečnosti; zdůrazňuje, že bezpečnostní hrozby, jako jsou teroristické útoky, přeshraniční organizovaná trestná činnost a nové druhy trestné činnosti, jako je kyberkriminalita, soustavně ohrožují soudržnost Evropské unie a vyžadují, aby na ně Evropa rázně a koordinovaně reagovala; je přesvědčen, že to vyžaduje intenzivní přeshraniční spolupráci příslušných orgánů; zdůrazňuje, že má-li být spolupráce mezi policejními, soudními a dalšími příslušnými orgány účinná a rychlá, je třeba posílit a modernizovat IT systémy, zlepšit interoperabilitu systémů a usnadnit přístup k údajům a jejich čitelnost; konstatuje, že se očekává, že Komise v roce 2021 zahájí novou bezpečnostní strategii Unie, tvořenou souborem iniciativ v klíčových oblastech, které mají k těmto hrozbám vztah;

25.  vyzývá Komisi, aby přidělila nezbytné rozpočtové prostředky s cílem zvýšit kapacitu mechanismu civilní ochrany EU, aby byla EU lépe připravena a mohla lépe reagovat na veškeré druhy přírodních katastrof, pandemií a nouzových situací, jako jsou chemické, biologické, radiologické a jaderné krize; znovu poukazuje na význam mechanismu civilní ochrany EU, pokud jde o zlepšení ochrany občanů před katastrofami;

26.  poukazuje na úspěch programu Erasmus+ při zvyšování mobility a odborné přípravy a rozšiřování dovedností; zdůrazňuje, že je nutné zajistit přiměřené financování tohoto programu, mimo jiné proto, aby se stal přístupným pro osoby pocházející z nejrůznějšího prostředí a pro všechny věkové kategorie;

27.  připomíná, že prosazování evropských hodnot a evropské kultury hraje aktivní úlohu při podpoře demokracie a prosazování zákazu diskriminace a rovnosti mezi muži a ženami a také v boji proti dezinformacím a falešným zprávám; zdůrazňuje v tomto ohledu, že je nutné zajistit dostatečné finanční prostředky pro programy v rámci Fondu pro spravedlnost, práva a hodnoty a navýšit prostředky vyčleněné na podporu obětí genderového násilí v rámci tohoto programu; poukazuje na to, že mezi hlavní odvětví, která jsou a budou postižena krizí, jež EU právě zažívá, patří kulturní a tvůrčí odvětví a odvětví cestovního ruchu; vyzývá k přijetí nouzových opatření pro tato odvětví a k rozšíření programu Tvůrčí Evropa;

28.  očekává, že do roku 2021 bude existovat silný mechanismus EU pro demokracii, právní stát a základní práva; zdůrazňuje, že VFR na období 2021–2027 musí obsahovat ustanovení, která podmiňovaly čerpání prostředků ochranou demokracie, právního státu a základních práv a zaručovala, že členské budou moci čerpat prostředky z rozpočtu Unie pouze pod podmínkou, že plně dodržují článek 2 Smlouvy o Evropské unii;

29.  domnívá se, že Evropský sbor solidarity je zásadním nástrojem pro podporu občanské angažovanosti v celé Unii a posilování občanství Unie; trvá na tom, že rozpočet Evropského sboru solidarity na rok 2021 musí odpovídat velkým očekáváním, která vzbudil mezi mladými lidmi v celé Evropě, zejména ve složce „Dobrovolnictví“; žádá, aby byly vyčleněny dostatečné finanční prostředky na pokrytí vysoké poptávky po umístění dobrovolníků;

30.  žádá, aby v době, kdy v několika členských státech dochází ke zmenšování prostoru pro občanskou společnost, bylo prioritně poskytnuto dostatečné financování na podporu činnosti organizací občanské společnosti a dalších zúčastněných aktérů v oblasti prosazování práv a upevňování a podpory hodnot Unie a zásad právního státu, včetně budoucího programu Občané, rovnost, práva a hodnoty;

31.  poukazuje na znepokojující nárůst odmítavých postojů vůči rovnosti žen a mužů a právům žen a na důležitost nástrojů EU, včetně nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, při potírání tohoto jevu; vyjadřuje politování nad tím, že Komise do svého návrhu nezahrnula konkrétní program pro rovnost žen a mužů, a požaduje vyčlenění dostatečné výše zvláštních rozpočtových prostředků na podporu obhájců lidských práv a na ochranu a podporu sexuálního a reprodukčního zdraví a práv; zdůrazňuje proto, že je nutné navýšit rozpočtové prostředky na podporu všeobecného přístupu k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a dodržování sexuálních a reprodukčních práv;

32.  poukazuje na to, že základním kamenem evropské integrace je společná zemědělská politika (SZP) a společná rybářská politika (SRP), jejichž cílem je zajistit Evropanům dodávání bezpečných a kvalitních potravin a potravinovou soběstačnost, řádné fungování trhů s potravinami, udržitelný rozvoj venkovských regionů, generační obměnu, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a zachování biologické rozmanitosti; připomíná, že tato opatření hrají zásadní úlohu při zajišťování stabilního přijatelného příjmu zemědělců a rybářů, zejména s ohledem na současnou složitou situaci; připomíná, že v rámci jednání o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 zastává postoj, že rozpočet společné zemědělské a společné rybářské politiky je nutné zachovat; žádá o posílení politiky v těchto oblastech a o to, aby se zvláštní pozornost věnovala drobnému zemědělství a rybolovu; bere na vědomí, že SZP společně s politikou Unie v jiných oblastech bude hrát významnou úlohu při plnění náročných cílů Zelené dohody;

33.  vyzývá Komisi, aby ve svém návrhu rozpočtu na rok 2021 a v následném pozměňujícím aktu zohlednila výsledek politické dohody, která má být přijata o přechodných opatřeních na rok 2021 (jak je stanoveno v návrhu Komise ze dne 31. října 2019 (COM(2019)0581)); vyzývá dále členské státy, aby zajistily včasné přidělení dostatečných zdrojů na neustálé zlepšování kvality údajů a ukazatelů předávaných Unii, aby bylo možné v plném rozsahu uplatňovat iniciativu „rozpočet EU zaměřený na výsledky“; trvá na tom, že údaje a ukazatele musejí mít vysokou kvalitu, aby bylo možné SZP řádně posuzovat;

34.  bere na vědomí nejnovější vývoj situace, pokud jde o migraci na vnějších hranicích EU s Tureckem, která vedla k nedávnému přijetí opravného rozpočtu 1/2020, aby bylo možné reagovat na rostoucí migrační tlak; zdůrazňuje, že s ohledem na očekávané přetrvávání této situace či dokonce její zhoršení je v rozpočtu na rok 2021 nutné zajistit dostatečné množství prostředků; připomíná, že je nutné v této oblasti zajistit solidaritu a spolupráci mezi všemi členskými státy a provádět společnou azylovou politiku; zdůrazňuje, že vzhledem k propuknutí onemocnění COVID-19 a nutnosti přijmout specifická opatření týkajících se migrantů coby obzvlášť ohrožených osob, včetně jejich preventivní evakuace a přemístění, bude nutné zajistit dodatečné prostředky; připomíná, že v poslední době je nutné pravidelně navyšovat prostředky Azylového a migračního fondu, který má pomoci členským státům zvládnout migrační krizi, a mobilizovat prostředky buď prostřednictvím zvláštního nástroje vytvořeného za tímto účelem, protože strop v rámci okruhu 3 byl příliš nízký, nebo na základě opravných rozpočtů; očekává, že členské státy budou chápat své vlastní zájmy a budou kompenzovat dopad zpoždění při přijímání nařízení Dublin IV tím, že budou souhlasit s poskytnutím nezbytných prostředků a že budou v tomto směru uplatňovat zásadu solidarity; připomíná, že je nutné zajistit přiměřené finanční prostředky ke zlepšení životních podmínek migrantů a uprchlíků v uprchlických táborech v EU, prosazování práva, proškolení pohraničního personálu a pobřežní stráže a účinná opatření k začlenění migrantů a uprchlíků do společnosti;

35.  poukazuje na to, že k zajištění odpovídající reakce na vývoj pracovního trhu je zapotřebí dobře řízená legální migrace;

36.  podotýká, že Turecko nadále hostí největší počet uprchlíků na světě a že v současné době probíhají diskuse o tom, jakým způsobem by EU mohla pokračovat ve své podpoře Turecka po skončení platnosti závazků, které přijala v rámci nástroje EU pro uprchlíky v Turecku;

37.  zdůrazňuje, že dokud neproběhne smysluplná reforma azylových předpisů EU, měla by být přijata okamžitá solidární opatření, především relokační program; žádá dále, aby se v rozpočtu EU i nadále počítalo s finančními prostředky na podporu uprchlíků v Turecku;

38.  žádá, aby byly pro oblast vnější politiky EU naplánovány významné rozpočtové prostředky, které by Unii umožnily vypořádat se s problémy, kterým čelí; připomíná, že mír a solidarita jsou základními hodnotami, které je třeba z rozpočtu EU soustavně podporovat; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit finanční prostředky určené západobalkánským zemím a zemím východního a jižního sousedství, aby mohly provádět politické a hospodářské reformy, a že zvýšit je třeba i prostředky určené dalším regionům, které ke svému rozvoji potřebují finanční podporu;

39.  je přesvědčen, že financování v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP III) by mělo být zaměřeno na fungování demokratických institucí, právní stát, řádnou správu věcí veřejných a veřejnou správu; vítá rozhodnutí zahájit přístupová jednání s Albánií a Severní Makedonií, a požaduje, aby za účelem podpory politických reforem a zajištění souladu s acquis EU byla přijata odpovídající finanční ustanovení;

40.  zdůrazňuje, že finanční prostředky přidělené v rámci NPP III by měly být podmíněny dodržováním evropských hodnot, jako je právní stát, nezávislost soudnictví, demokratický proces, dodržování základních hodnot a dobré sousedské vztahy; žádá Komisi, aby sledovala uplatňování těchto podmínek; žádá Komisi, aby využívala finanční prostředky, které jsou v současnosti vyčleněny v rámci nástroje NPP III na podporu turecké občanské společnosti a obránců lidských práv a novinářů formou přímého řízení ze strany EU, a aby rozšířila příležitosti k mezilidským kontaktům a akademickému dialogu a možnosti přístupu tureckých studentů na evropské univerzity a novinářů k mediálním platformám za účelem ochrany a prosazování demokratických hodnot a zásad, lidských práv a právního státu;

41.  zdůrazňuje, že postoj Parlamentu v prvním čtení k nástroji NDICI byl přijat dne 4. března 2019 a jeho mandát týkající se tohoto nástroje byl opět potvrzen dne 8. října 2019; připomíná své stanovisko, že 45 % z celkového finančního krytí nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci by mělo být použito na klimatické cíle, environmentální řízení a ochranu životního prostředí, biologickou rozmanitost a boj proti dezertifikaci a na řešení prvotních příčin migrace a nuceného vysídlovaní, a klade velký důraz na prosazování demokracie, zásad právního státu a lidských práv, včetně práv žen, dětí, uprchlíků, vysídlených osob, osob LGTBI, osob se zdravotním postižením, původního obyvatelstva a etnických a náboženských menšin;

42.  připomíná, že dlouhodobé řešení současného fenoménu migrace spočívá v politickém, hospodářském a sociálním rozvoji zemí, z nichž migranti přicházejí; vyzývá k tomu, aby byly na příslušné programy, které jsou součástí vnější politiky, poskytnuty dostatečné finanční prostředky, které by byly použity na podporu spravedlivého a vzájemně prospěšného partnerství mezi EU a zeměmi původu uprchlíků nebo tranzitními zeměmi, včetně zemí na africkém kontinentu; v této souvislosti a s ohledem na obtížnou finanční situaci Agentury OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA) vyzývá EU, aby v roce 2021 navýšila finanční podporu této agentury, aby mohla nadále bez přerušení poskytovat nejdůležitější služby milionům palestinských uprchlíků;

43.  je znepokojen rychlým šířením pandemie onemocnění COVID-19 po celém světě a jejím dopadem na postižené země; je přesvědčen, že k překonání této globální krize je nezbytná mezinárodní spolupráce; domnívá se, že EU by se měla postavit do čela celosvětového úsilí o zastavení pandemie a zmírnění jejího dopadu; domnívá se, že EU musí projevit solidaritu s postiženými třetími zeměmi, mimo jiné uvolněním dodatečných zdrojů na pomoc při obnově jejich ekonomiky, zmírňování socio-ekonomických dopadů krize a zvyšování kapacity systémů veřejného zdravotnictví na celém světě;

44.  připomíná, že nedílnou součástí opatření v rámci vnější politiky EU jsou lidská práva; připomíná, že je nutné zajistit větší objem financování zaměřeného na podporu lidských práv na celém světě se zvláštním důrazem na ochranu obránců lidských práv, zejména těch nejohroženějších; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba i nadále uplatňovat mechanismus pro obránce lidských práv (ProtectDefenders.eu) a navýšit příslušné finanční prostředky; domnívá se, že EU by v žádném případě neměla poskytovat pomoc prostřednictvím rozpočtové podpory zemím, které hrubě porušují mezinárodní normy na poli lidských práv a demokracie nebo které nejsou schopny prokázat své odhodlání bojovat proti korupci; podtrhuje význam volebních pozorovatelských misí, zejména misí vysílaných místními skupinami občanské společnosti, a požaduje odpovídající úroveň jejich financování;

45.  vyzývá k dalšímu financování opatření v oblasti strategické komunikace s cílem bojovat proti dezinformačním kampaním, které jsou stále více využívány k oslabení demokratického řádu v Unii a v zemích v blízkém sousedství Unie; vyzdvihuje význam stěžejního projektu pracovní skupiny ESVČ East StratCom – EUvsDisinfo v boji proti dezinformacím, propagandě a zahraničnímu vlivu;

46.  poukazuje na to, že má-li skutečně vzniknout Evropská obranná unie, má-li být podporována strategická autonomie EU a rozšířena její úloha ve světě, je zapotřebí zajistit přiměřené finanční prostředky; zdůrazňuje zejména, že je důležité, aby trval na svém postoji, pokud jde o částku určenou na Evropský obranný fond a na vojenskou mobilitu; poukazuje na to, že by měla být zajištěna další podpora a lepší koordinace politiky a opatření spojených s obranou, které jsou prováděny v rámci Evropské obranné agentury (EDA), stálé strukturované spolupráce (PESCO), Evropského obranného fondu a dalších iniciativ; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila financování administrativních a provozních výdajů Evropské obranné agentury a stálé strukturované spolupráce z rozpočtu Unie, a obnovila tak rozpočtovou funkci Parlamentu, jak je stanoveno v článku 41 Smlouvy o fungování Evropské unie;

47.  opakuje, že nová struktura těchto vnějších finančních nástrojů by měla vést k větší jednotnosti, odpovědnosti a účinnosti a měla by zajistit přísnější demokratický dohled; zdůrazňuje, že je třeba, aby se Parlament více podílel na strategickém řízení nových nástrojů; očekává, že do (předběžného) plánování nových nástrojů bude zapojen již v rané fázi;

48.  důrazně vyzývá Komisi, aby vyhodnotila všechny možné scénáře a připravila se na ně, aby bylo zajištěno řádné finanční řízení rozpočtu Unie, a stanovila jasné závazky a mechanismy k jeho ochraně; vyzývá Komisi, aby v souvislosti s další účastí Velké Británie na programech EU zajistila spravedlivou rovnováhu, pokud jde o placení příspěvků a čerpání výhod;

49.  vyjadřuje svůj názor, že by Velká Británie měla zůstat co nejbližším partnerem v co největším počtu programů EU, zejména v programech Erasmus+ a Horizont Evropa;

50.  připomíná stěžejní úlohu agentur EU při uplatňování politických cílů EU a znovu zdůrazňuje, že je třeba vybavit tyto subjekty dostatečnými a předvídatelnými finančními prostředky a lidskými zdroji, aby mohly efektivně plnit své povinnosti, a odmítá veškeré bezdůvodné, svévolné škrty v jejich rozpočtu v reálném vyjádření; připomíná klíčovou úlohu, kterou má Evropská agentura pro životní prostředí při vytváření povědomí o změně klimatu, Evropský orgán pro pracovní záležitosti při prosazování pracovní mobility a Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu a Agentura pro základní práva při poskytování podpory žadatelům o azyl, kteří hledají ochranu v Evropě;

51.  zdůrazňuje zároveň, že je nezbytně nutné bojovat proti obchodování s lidmi a jejich pašování a podporovat agentury EU činné v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, které členským státům poskytují podporu na vnějších hranicích, jako je Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex); bere na vědomí úlohu, kterou má tato agentura hrát v souvislosti se stávající migrační krizí, jež se odehrává na vnějších hranicích EU s Tureckem; vyzývá, aby byla v rozpočtu na rok 2021 zajištěna na kontrolu hranic odpovídající míra finančních prostředků;

52.  konstatuje, že agentury působící v oblasti bezpečnosti, vymáhání práva a justiční spolupráce v trestních věcech jsou pověřovány stále větším množstvím úkolů; požaduje, aby bylo těmto agenturám, zejména Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust), Evropskému policejnímu úřadu (Europol), Evropské policejní akademii (CEPOL), Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) a Evropskému monitorovacímu centru pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), poskytnuto více finančních prostředků a zajištěn větší počet pracovních míst a aby byly dostatečným financováním a personálem vybaveny i agentury, které budou činné v oblasti praní špinavých peněz a financování terorismu;

53.  je znepokojen nedostatečnou mírou financování a nedostatečným personálním zajištěním Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) v průběhu rozpočtového postupu na rok 2020, a pokud jde o rok 2021, vyzývá Komisi, aby navýšila počet personálu a finanční zdroje pro tento institucionální orgán a chránila jeho rozpočtovou autonomii; zdůrazňuje, že vytvoření Úřadu evropského veřejného žalobce nesmí vést k omezení schopnosti Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) řádně fungovat;

54.  s ohledem na šíření nákazy COVID-19 v Evropě a potřebu rychlé, koordinované a jednotné reakce na úrovni EU naléhavě žádá Komisi, aby příslušným agenturám EU, které mají spolupracovat s Evropskou komisí a členskými státy a pomáhat jim v boji proti této pandemii, zejména Evropskému středisku pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA), poskytla adekvátní prostředky, které nezbytně potřebují; trvá na tom, že Komise a Rada by neměly škrtat zdroje Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA);

55.  poukazuje na to, že vzhledem k novým úkolům, které byly v rámci nedávno přijatých právních předpisů, mj. balíčku předpisů na podporu čisté energie, uloženy Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), je nutné této agentuře poskytnout podstatně více prostředků; připomíná dále, že je třeba poskytnout další zdroje Agentuře na podporu úřadu BEREC, aby mohl plnit úkoly, které mu byly svěřeny v nařízení o sdružení BEREC a v evropském kodexu pro elektronické komunikace;

56.  připomíná, že žádnou unijní politiku, ať už se jedná o řešení koronavirové krize nebo o plnění Zelené dohody pro Evropu, nelze řádně provádět bez podpory obětavých pracovníků veřejné služby Unie a bez dostatečného financování;

57.  je přesvědčen, že v současném politickém a hospodářském kontextu by měla být dostatečně podporována konference o budoucnosti Evropy, a to i z hlediska rozpočtu, a že by Komise jako jeden z orgánů zapojených do tohoto projektu měla být vybavena prostředky, které jsou nezbytné k jeho úspěšné realizaci;

58.  žádá Komisi, aby šla příkladem a zajistila kvalitní a sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek, které by byly přidělovány společnostem, jež dodržují normy v oblasti životního prostředí a základní pracovní normy, a aby s ohledem na zabránění konfliktům zájmů prosazovala kvalitnější a přísnější kritéria;

59.  vyzývá ke genderově odpovědnému hodnocení předchozího rozpočtového období a k plánování genderově vyváženého unijního rozpočtu na rok 2021; očekává proto, že Komise zahrne do návrhu rozpočtu přílohu, která by obsahovala informace o cílech, vstupech, výstupech a výsledcích členěné podle pohlaví a v níž by byly představeny finanční závazky pro zajištění rovnosti žen a mužů a opatření pro sledování příslušných výdajů;

Dostatečná a realistická výše prostředků na platby

60.  je odhodlán zabránit nové platební krizi, zejména s ohledem na pandemii onemocnění COVID-19; znovu upozorňuje na to, že celkový strop plateb musí zohlednit také nebývale velký objem zbývajících závazků na konci roku 2020, který bude muset být vyrovnán v příštím víceletém finančním rámci; dále konstatuje, že prostředky na platby se v roce 2021 soustředí především na dokončení programů z období 2014–2020; zdůrazňuje však, že tato skutečnost by neměla bránit zahájení nových programů;

61.  v souladu s opatřeními na rok 2020 proto trvá na tom, že je nutné zajistit, aby měly členské státy v rámci své reakce na pandemii onemocnění COVID-19 k dispozici významnou likviditu;

62.  zdůrazňuje, že pro vnitrostátní rozpočty by byla větším přínosem spolupráce mezi členskými státy v oblasti daňových příjmů než jakékoli snížení ročních rozpočtových výdajů EU;

63.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že EU nebude poskytovat financování žádným subjektům, které podléhají restriktivním opatřením EU (včetně dodavatelů nebo subdodavatelů, účastníků seminářů či školení a příjemců finanční podpory poskytované třetím stranám);

64.  je přesvědčen, že kterákoli právnická osoba, která je skutečným majitelem právních subjektů, jež získávají financování z rozpočtu EU, musí mít zakázáno získávat finanční prostředky ze stávajícího i budoucího evropského rozpočtu v rámci pravidel tohoto nařízení o víceletém finančním rámci na období 2021–2017, včetně přímých zemědělských plateb a veškerých výplat, vydání, záruk nebo dalších výhod, jak jsou stanoveny v uvedeném nařízení, pokud jsou v rozporu s článkem 61 finančního nařízení (EU, Euratom) 2018/1046;

65.  připomíná svůj názor, který zastává již dlouhou dobu, že by nové politické priority a nadcházející výzvy pro EU měly být financovány z nových prostředků, a nikoli snížením prostředků pro stávající programy; domnívá se, že by se tato zásada měla vztahovat také na opravné rozpočty;

66.  konstatuje, že rozpočet na rok 2021 bude jakožto první rok příštího VFR, bude-li o něm dosaženo dohody, prvním rozpočtem odrážejícím novou rozpočtovou nomenklaturu; vyzývá Komisi, aby do jeho příprav vhodným způsobem zapojila rozpočtový orgán; je přesvědčen, že kromě toho, že nová nomenklatura musí být lépe sladěna s politickými prioritami, musí být zároveň dostatečně podrobná, aby rozpočtový orgán mohl efektivně plnit svou rozhodovací úlohu a Parlament zejména svou úlohu demokratického dohledu a kontroly;

67.  konstatuje, že Parlament bude coby složka rozpočtového orgánu přímo volená občany plnit svou politickou úlohu a předkládat návrhy pilotních projektů a přípravných akcí, které by odrážely jeho politickou vizi budoucnosti; v této souvislosti se zavazuje předložit soubor návrhů pilotních projektů a přípravných akcí vypracovaných v úzké spolupráci s každým ze svých výborů, aby byla v souladu s posouzením Komise nalezena náležitá rovnováha mezi politickou vůlí a technickou proveditelností;

o
o   o

68.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

(1) https://www.ipcc.ch/sr15/
(2) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(4) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(5) Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105.
(6) Úř. věst. L 057, 27.2.2020, s. 1.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2018)0449.
(8) Přijaté texty, P9_TA(2019)0032.
(9) Přijaté texty, P9_TA(2020)0054.
(10) Přijaté texty, P9_TA(2020)0065.
(11) Přijaté texty, P9_TA(2020)0124.
(12) Přijaté texty, P9_TA(2020)0015.
(13) Úř. věst. C 242, 10.7.2018, s. 24.
(14) Přijaté texty, P9_TA(2020)0005.

Poslední aktualizace: 8. září 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí