Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2019/2209(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0112/2020

Předložené texty :

A9-0112/2020

Rozpravy :

PV 18/06/2020 - 6
CRE 18/06/2020 - 6

Hlasování :

PV 19/06/2020 - 9
PV 19/06/2020 - 12

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0167

Přijaté texty
PDF 213kWORD 70k
Pátek, 19. června 2020 - Brusel
Východní partnerství před summitem konaným v červnu 2020
P9_TA(2020)0167A9-0112/2020

Doporučení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise / vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k Východnímu partnerství před summitem konaným v červnu 2020 (2019/2209(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2, 3 a 8 a na hlavu V, zejména články 21, 22, 36 a 37 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na část pátou Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na zahájení Východního partnerství v Praze dne 7. května 2009 coby společného úsilí EU a jejích východních partnerů Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavské republiky a Ukrajiny,

–  s ohledem na společná prohlášení vydaná na summitech Východního partnerství v roce 2009 v Praze, v roce 2011 ve Varšavě, v roce 2013 ve Vilniusu, v roce 2015 v Rize a v roce 2017 v Bruselu,

–  s ohledem na Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé(1), na Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé(2) a Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé(3), včetně prohloubených a komplexních zón volného obchodu, a na Dohodu o komplexním a posíleném partnerství mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé(4),

–  s ohledem na Priority partnerství mezi EU a Ázerbájdžánem, které byly schváleny Radou pro spolupráci dne 28. září 2018(5),

–  s ohledem na závěrečné prohlášení a doporučení přijatá na schůzích Parlamentních výborů pro přidružení EU-Ukrajina a EU-Moldavsko, které se konaly dne 19. prosince 2019,

–  s ohledem na výroční zprávu Parlamentu o společné zahraniční a bezpečnostní politice ze dne 18. prosince 2019(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806(7), kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni,

–  s ohledem na dohody o zjednodušení vízového režimu mezi Evropskou unií a Arménskou republikou(8) a Ázerbájdžánskou republikou(9) a na podpis dohody o zjednodušení vízového režimu mezi Evropskou unií a Běloruskou republikou, k němuž došlo dne 8. ledna 2020(10),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedy Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 18. března 2020: Politika Východního partnerství po roce 2020, „Posílení odolnosti – Východní partnerství přínosné pro všechny“;

–  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci o evropské politice sousedství a Východním partnerství,

–  s ohledem na doporučení Parlamentního shromáždění Euronest, Evropského hospodářského a sociálního výboru, Fóra občanské společnosti v rámci Východního partnerství, Výboru regionů a Konference regionálních a místních orgánů zemí Východního partnerství (CORLEAP) a jejich činnost,

–  s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění Euronest ze dne 9. prosince 2019 o budoucnosti strategie Trojice plus 2030: vytváření budoucnosti Východního partnerství,

–  s ohledem na globální strategii EU a přijetí revidované evropské politiky sousedství,

–  s ohledem na Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin a na Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o potřebě vypracovat strategii EU pro oblast jižního Kavkazu(11), ze dne 23. října 2013 o evropské politice sousedství(12), ze dne 18. září 2014 o situaci na Ukrajině a aktuálním stavu vztahů mezi EU a Ruskem(13), ze dne 15. ledna 2015 o situaci na Ukrajině(14), ze dne 15. dubna 2015 o stém výročí genocidy Arménů(15), ze dne 9. července 2015 o přezkumu evropské politiky sousedství(16), ze dne 21. ledna 2016 o dohodách o přidružení a prohloubených a komplexních zónách volného obchodu s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou(17), ze dne 23. listopadu 2016 o strategické komunikaci EU s cílem bojovat proti propagandě, kterou proti ní vedou třetí strany(18), ze dne 13. prosince 2016 o právech žen ve státech Východního partnerství(19), ze dne 16. března 2017 o ukrajinských politických vězních v Rusku a situaci na Krymu(20), ze dne 19. dubna 2018 o Bělorusku(21), ze dne 14. června 2018 o okupovaných gruzínských územích 10 let po ruské invazi(22), ze dne 4. července 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o komplexním a posíleném partnerství mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé jménem Unie(23), ze dne 4. října 2018 o omezování svobody sdělovacích prostředků v Bělorusku, zejména o případu Charty 97(24), ze dne 14. listopadu 2018 o provádění dohody o přidružení mezi EU a Moldavskem(25), ze dne 14. listopadu 2018 o provádění dohody o přidružení mezi EU a Gruzií(26) a ze dne 12. prosince 2018 o provádění dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou(27),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku, zejména na usnesení týkající se ruského působení na území zemí Východního partnerství, porušování práv krymských Tatarů, okupování části území Gruzie a souvisejícího posouvání hranic a nepřátelské propagandy a dezinformací namířených proti EU a partnerským zemím,

–  s ohledem na svá doporučení ze dne 15. listopadu 2017 ohledně Východního partnerství vydaná před summitem konaným v listopadu 2017, která byla adresována Radě, Komisi a ESVČ(28), a svá doporučení ze dne 4. července 2018 Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k jednání o komplexní dohodě mezi EU a Ázerbájdžánem(29),

–  s ohledem na článek 118 jednacího řádu,

–  s ohledem na dopis Výboru pro mezinárodní obchod,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0112/2020),

A.  vzhledem k tomu, že EU zůstane v dohledné budoucnosti dominantní politickou a ekonomickou mocností Evropy, z čehož plyne její zodpovědnost vůči zemím sousedství;

B.  vzhledem k tomu, že se v globální strategii EU z června 2016 uvádí, že prioritou EU je podporovat u států sousedství odolnost, řádnou správu, prosperitu a spojenectví;

C.  vzhledem k tomu, že Východní partnerství je ze své povahy inkluzivní, je založeno na společných zájmech, vzájemném porozumění, sdílené odpovědnosti, diferenciaci a podmíněnosti a směřuje ke společnému závazku Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavské republiky, Ukrajiny a Evropské unie, pokud jde o prohlubování vzájemných vztahů a dodržování mezinárodního práva a základních hodnot, jako je demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod, principy právního státu, nezávislost a nestrannost soudnictví, sociálně tržní hospodářství, udržitelný rozvoj a řádná správa věcí veřejných, s cílem prohloubit stabilitu a prosperitu;

D.  vzhledem k tomu, že intenzivnější spolupráce mezi EU a zeměmi Východního partnerství není lineární proces a plnohodnotnou spolupráci lze navázat a udržovat, pouze pokud budou během ústavního a legislativního procesu dodržovány základní evropské hodnoty a zásady a pokud bude zaručen boj proti korupci, organizovanému zločinu, praní špinavých peněz, oligarchickým strukturám a nepotismu; zdůrazňuje, že v závažných případech nedodržení závazků může být spolupráce ukončena;

E.  vzhledem k tomu, že některé země Východního partnerství se rozhodly rozvíjet těsnější politické, lidské i hospodářské vazby s EU na základě zásady diferenciace a také s ohledem na výsledky a očekávané cíle integrace a uzavřely ambiciózní dohody o přidružení s prohloubenými a komplexními zónami volného obchodu a také dohody o bezvízovém styku a dohody o společném leteckém prostoru; kromě toho prohlásily, že jejich strategickým cílem je členství v EU, a již prokázaly svou schopnost zajistit větší stabilitu, bezpečnost, prosperitu a odolnost ve východním sousedství; vzhledem k tomu, že podpora veřejnosti, pokud jde o evropskou integraci, zůstává ve společnosti těchto zemí na velmi vysoké úrovni;

F.  vzhledem k tomu, že jiné země Východního partnerství zase projevují ve vztahu k EU rozličnější ambice; vzhledem k tomu, že Arménie je součástí hospodářských (Euroasijská hospodářská unie) a vojenských (Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti) regionálních integračních struktur pod vedením Ruska a uzavřela dohodu o komplexním a posíleném partnerství s Evropskou unií; vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán jedná již od roku 2017 o nové komplexní dohodě s EU, která nahradí dohodu o partnerství a spolupráci z roku 1999; vzhledem k tomu, že Bělorusko nemá žádný smluvní vztah s EU, který by byl založen na dohodě, avšak nedávno došlo k podpisu dohody o zjednodušení vízového režimu a dohody o zpětném přebírání osob;

G.  vzhledem k tomu, že od vzniku Východního partnerství postupují partnerské země při provádění politických a hospodářských reforem různým tempem, což je dáno vnitřními i vnějšími faktory, a nedospěly dosud do bodu, kdy by tyto reformy byly nevratné;

H.  vzhledem k tomu, že zachování dlouhodobých vyhlídek na členství v EU pro ty země, které o ně mají zájem, působí v zemích Východního partnerství jako katalyzátor demokratizace a dalších reforem;

I.  vzhledem k tomu, že je třeba vybízet k vytvoření individuálně přizpůsobených strategií pro všechny země Východního partnerství a pokročit k ambicióznějším formám spolupráce a integrace s těmi partnerskými zeměmi, které si to budou přát, a podporovat a udržovat ambiciózní tempo provádění reforem za účelem evropské integrace;

J.  vzhledem k tomu, že tohoto cíle lze dosáhnout, bude-li učiněn pokrok ve vztahu k zásadám právního státu a posílení demokracie a budou-li včas, autentickým, udržitelným a účinným způsobem provedeny komplexní reformy za podpory flexibilních nástrojů EU, v souladu s mezinárodními závazky a povinnostmi a při dodržování lidských práv a práv menšin;

K.  vzhledem k tomu, že dosažené úspěchy a posílená diferenciace v bilaterálních vztazích mezi EU a zeměmi Východního partnerství, s nimiž EU uzavřela dohodu o přidružení, jsou vítány a nastal čas poskytnout těmto zemím jasnější pokyny, pokud jde o konkrétní reformní priority, kritéria harmonizace a další kroky procesu evropské integrace;

L.  vzhledem k tomu, že hlavním cílem dohod o přidružení a prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu je vytvoření podmínek nezbytných pro urychlení politického sblížení a další hospodářské integrace mezi EU a zúčastněnými partnerskými zeměmi;

M.  vzhledem k tomu, že nezávislost, svrchovanost a územní celistvost zemí Východního partnerství stále narušují nevyřešené regionální konflikty, vnější útoky a probíhající okupace území některých z těchto zemí, což zhoršuje situaci v oblasti lidských práv, znemožňuje budování větší prosperity, stability a růstu v regionu Východního partnerství, narušuje činnost EU, a tím i ohrožuje celý projekt Východního partnerství; vzhledem k tomu, že ve většině těchto konfliktů hraje Rusko prostřednictvím své hybridní války, nezákonné okupace a anexe, kybernetických útoků, propagandy a dezinformací aktivní úlohu agresora, což ohrožuje evropskou bezpečnost jako celek;

N.  vzhledem k tomu, že evropská prosperita a bezpečnost je úzce spojena se situací v našich sousedních zemích, zejména v zemích Východního partnerství; vzhledem k tomu, že Východní partnerství sleduje společné cíle dobrých sousedských vztahů a regionální spolupráce a že revidovaná evropská politika sousedství by měla podporovat a posilovat kapacity pro řešení dvoustranných sporů a usilovat o usmíření mezi společnostmi ve východním sousedství;

O.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament odsuzuje porušování svrchovanosti a územní celistvosti zemí Východního partnerství, neuznává násilné změny na jejich hranicích a pokusy o anexi jejich území a odmítá použití síly či hrozby použití síly, přičemž sdílí odhodlání EU podporovat mírové řešení konfliktu prostřednictvím diplomatických prostředků a v souladu s normami a zásadami mezinárodního práva, Charty OSN a Helsinského závěrečného aktu, konkrétně v konfliktech, jichž se Rusko účastní;

P.  vzhledem k tomu, že od vzniku Východního partnerství posílila a upevnila EU svou přítomnost v zemích Východního partnerství, a to v oblasti politické, hospodářské i bezpečnostní, čímž získala větší vliv a příležitosti k prosazování svých hodnot a zásad a prohloubila vzájemnou provázanost mezi EU a zeměmi Východního partnerství;

Q.  vzhledem k tomu, že země Východního partnerství mohou hrát významnou úlohu v zajištění přímého přístupu do Střední Asie a přispívat k úspěšné realizaci strategie EU pro Střední Asii jako spolehliví východoevropští partneři;

R.  vzhledem k tomu, že EU prostřednictvím Východního partnerství pomohla nastartovat strukturální reformy, včetně institucí a struktur řízení, a položila základy pro hlubokou socioekonomickou a politickou transformaci ve východním sousedství; vzhledem k tomu, že bylo dosaženo pokroku při sbližování zemí Východního partnerství s regulačním rámcem EU a jeho normami, standardy a postupy;

S.  vzhledem k tomu, že přímým důsledkem Východního partnerství je silnější postavení občanské společnosti v těchto zemích, její zvýšené očekávání a také požadavek odpovědnosti a transparentnosti adresovaný tamějším vládám, což se ukázalo být hlavní hybnou silou provádění reforem; vzhledem k tomu, že úspěšná transformace v zemích Východního partnerství, a to zejména ve třech přidružených partnerských zemích, může být pozitivním příkladem pro další země;

T.  vzhledem k tomu, že nezávislí státní zástupci a soudci, svobodné soudy a instituce, silná občanská společnost a nezávislé sdělovací prostředky, společně dohlížející na dodržování zákonů a pravidel, jsou klíčovými prvky, jež by měla EU ve svém východním sousedství aktivně podporovat;

U.  vzhledem k tomu, že silné a odolné instituce, uplatňování zásad právního státu, provádění soudních reforem a boj proti korupci a praní peněz jsou stěžejní pro budování spravedlivého, stabilního a důvěryhodného prostředí, které může následně přilákat do zemí Východního partnerství dlouhodobé investice a podpořit v nich stálý růst;

V.  vzhledem k tomu, že při příležitosti 10. výročí Východního partnerství zdůraznila Evropská rada význam strategického partnerství se zeměmi Východního partnerství a vyzvala Komisi a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby předložily návrhy dlouhodobé politiky v rámci přípravy na summit, který se má konat v červnu 2020;

W.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament je odhodlán přijmout každoročně usnesení o provádění dohod o přidružení a prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu ze strany přidružených zemí a alespoň dvakrát ročně doporučení týkající se vztahů se zbývajícími zeměmi Východního partnerství a politiky Východního partnerství obecně;

1.  doporučuje Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby:

Strukturovaný dialog, budování státu a demokratická odpovědnost

Odvětvová spolupráce při vytváření společného hospodářského prostoru

Rozvoj lidského kapitálu

Bezpečnost, stabilita, územní celistvost a řešení konfliktů

Místní a regionální orgány a občanská společnost

Lepší sdělovací prostředky, komunikace a řízení politiky

   a) uznali, že země Východního partnerství stále více přebírají vlastní odpovědnost, co se týče iniciativy Východního partnerství; poukazovali na to, že je třeba usilovat o trvalé vysílání impulsů k účinné spolupráci, intenzivnímu dialogu a úzkému partnerství v rámci Východního partnerství, prostřednictvím transformačního dopadu politiky Východního partnerství, která podporuje reformy, jež přinášejí pozitivní politické, společenské, hospodářské a právní změny v zemích Východního partnerství, s přihlédnutím k míře jejich ambic vůči EU; upozorňovali na snahy přidružených zemí o stále užší vztah s EU; potvrdili svrchované právo zemí Východního partnerství svobodně si zvolit svou individuální úroveň spolupráce či integrace s EU a odmítnout veškeré vnější ovlivňování svého rozhodnutí;
   b) zdůrazňovali, že podle článku 49 SEU může kterýkoli evropský stát požádat o členství v EU, pokud respektuje hodnoty lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, jak je uvedeno v článku 2 SEU; připustili, že ačkoli přistoupení není předmětem projektu Východního partnerství, může politika vedená v tomto rámci usnadnit proces postupné integrace do EU; měli na paměti, že na případný proces přistoupení musí být EU i dotčená země Východního partnerství dobře připraveny, a to s ohledem na budoucí reformní proces EU, na sblížení partnerské země s acquis EU i na splnění kritérii pro členství v EU; zajistili, že důsledné provádění stávajících dohod mezi EU a zeměmi Východního partnerství bude prvním krokem tohoto procesu postupné integrace;
   c) urychleně přijali strategickou, do budoucna orientovanou vizi pro příští desetiletí Východního partnerství po roce 2020 s cílem nabídnout v prvé řadě benefity občanům, posílit odolnost, podpořit udržitelný rozvoj, zajistit trvalé výsledky a prohloubit proces spolupráce a integrace mezi EU a zeměmi Východního partnerství, což je ve vlastním bezpečnostním a hospodářském zájmu EU;
   d) zajistili, aby závěry summitu, který proběhne v červnu 2020, zahrnovaly jasnou strategii a dlouhodobou strategickou vizi pro další spolupráci a rozvoj Východního partnerství po roce 2020, posílené závazky EU a politické pobídky a zároveň oficiální příslib zemí Východního partnerství, že splní své závazky; v souladu s usneseními a doporučeními Evropského parlamentu podporovali budoucí předsednictví Rady EU při přípravě podrobných a ambiciózních programů spolupráce se zeměmi Východního partnerství, které by pomohly utvářet v nadcházejících desetiletích vztahy s těmito zeměmi oboustranně žádoucím směrem;
   e) uznali, že Východní partnerství by mělo být i nadále atraktivním rámcem pro spolupráci, a tento proces podporovali v souladu se zásadou „více za více“, s cílem udržet zapojení zemí Východního partnerství do reformního procesu a jejich směřování k EU;
   f) uznali, že Východní partnerství funguje na obě strany, neboť zkušenosti zemí Východního partnerství mohou být sdíleny ke vzájemnému prospěchu EU a jejích členských států i zemí Východního partnerství;
   g) zachovávali přístup, který vyvažuje individuální diferenciaci v rámci Východního partnerství a inkluzivnost, soudržnost a konzistentnost vícestranného rámce, který zůstává důležitým referenčním bodem pro všechny země Východního partnerství; zabránili rozdělení Východního partnerství podle ambicí jednotlivých zemí vůči EU; brali v úvahu, že rozsah a hloubka spolupráce mezi EU a zeměmi Východního partnerství mají být určovány na základě ambicí stran a provádění reforem; uznali, že dohody o přidružení a prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu, které byly podepsány s Gruzií, Moldavskou republikou a Ukrajinou, jsou důkazem diferencovaného přístupu a měly by vést k dalšímu zlepšení formátu dvoustranných vztahů a k plánům založeným na zásadě „více za více“;
   h) ve světle individuálního přístupu zvážili vypracování strategie posílené spolupráce pro tyto tři přidružené země, která by mohla vytvořit program na podporu reforem a investic v oblastech, jako je budování kapacit, doprava, infrastruktura, propojenost, energetika, spravedlnost a digitální ekonomika, a později by mohla být rozšířena na zbývající země Východního partnerství, a to na základě individuálního posouzení reformních závazků EU a dosaženého pokroku s přihlédnutím k tomu, že je třeba zachovat soudržnost Východního partnerství, a v souladu se zásadou inkluzivnosti; tento dialog by mohl zahrnovat setkávání s vedoucími představiteli přidružených zemí na strukturovaném základě v rámci zasedání Evropské rady a pravidelnou účast jejich zástupců na zasedáních pracovních skupin a výborů Evropské rady;
   i) zahájili proces, jehož cílem bude vytvořit společný hospodářský prostor, který povede k integraci se čtyřmi svobodami a umožní hlubší politickou a hospodářskou integraci zemí Východního partnerství do politik EU a jejich sbližování a hlubší hospodářskou spolupráci mezi zeměmi Východního partnerství navzájem, přičemž využije zkušenosti získané v případě zemí západního Balkánu;
   j) zahájili dodatečná opatření pro hlubší integraci a další odvětvovou spolupráci zemí Východního partnerství s EU a jejich účast ve vybraných agenturách Unie, platformách pro investiční rámec a programech a iniciativách uvnitř EU, a to v plném souladu se stávajícími podmínkami a s přístupem EU založeným na pobídkách, s cílem dosáhnout dalšího sbližování v souladu se zásadou „více za více“ a s přihlédnutím k osvědčeným postupům týkajícím se podpory reforem;
   k) poskytovali zemím Východního partnerství větší finanční pomoc, která by byla náležitě podmíněna, a to i v souvislosti s probíhajícími legislativními jednáními týkajícími se vnějších finančních nástrojů na období 2021–2027; zajistili, aby taková pomoc byla uzpůsobena konkrétním potřebám jednotlivých zemí Východního partnerství – pod vedením Evropského parlamentu prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci – a využívána k provádění činností v rámci programu Východního partnerství; uznali, že finanční pomoc EU je rovněž investicí do budoucnosti, neboť podporuje reformy, které zvyšují hospodářskou a sociální stabilitu zemí Východního partnerství, a pokládá základ pro úspěšnou budoucí spolupráci;
   l) uznali, že je zapotřebí mít v rámci celého Východního partnerství dodatečný rámec pro politickou, správní a finanční podporu tří přidružených zemí, který by na základě individuálního přístupu řešil jejich specifické potřeby v oblasti strukturálních reforem, modernizace a budování institucí; konstatovali, že tento přístup k finančním prostředkům EU by měl být spojen s reformními závazky a měl by zahrnovat soubor ambiciózních referenčních hodnot;
   m) s ohledem na nedávný vývoj v EU i zemích Východního partnerství upřednostňovali v rámci zásad demokracie a právního státu imperativ „více za více“ a zajistili, aby klíčovými kritérii a podmínkami pro užší politické partnerství a finanční pomoc zůstaly fungující a odolné demokratické instituce, právní stát, řádná veřejná správa, boj proti korupci a nepotismu, svoboda sdělovacích prostředků a dodržování lidských práv;
   n) prováděli pravidelná posouzení dopadu podpůrných programů EU s cílem zvýšit jejich účinnost a včas je upravit; reagovali rychleji na zhoršování situace v oblasti právního státu a demokratické odpovědnosti v zemích Východního partnerství a uplatňovali inteligentní podmíněnost, včetně provázání makrofinanční pomoci s demokratizací a reformami, s cílem zabránit další regresi partnerských vlád; vytvořili podmínky, které v případě, že ústřední orgány dané země Východního partnerství neplní závazky, umožní přesměrovat pomoc v této zemi z ústředních orgánů na místní orgány či aktéry občanské společnosti;
   o) prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci posílili úlohu Evropského parlamentu při kontrole programů a dohledu nad nimi, pokud jde o uplatňování vnějších finančních nástrojů EU;
   p) posílili parlamentní diplomacii a přezkoumali fungování shromáždění Euronest, aby mohlo dosáhnout svého plného potenciálu;
   q) zachovali inkluzivnost Východního partnerství a i nadále angažovali všechny jeho země, a současně uznali přidružený status pokročilých zemí Východního partnerství, především signatářů dohod o přidružení a prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu, a zajistili další místa konání pro politický dialog s těmito zeměmi s cílem dále pokročit s hospodářskou integrací a legislativní harmonizací; např. zahrnuli přidružené země jako pozorovatele na jednáních výborů zřízených podle článku 291 SFEU a nařízení (EU) č. 182/2011, neboť se jedná o způsob, jak ukázat, že je EU odhodlána k další integraci a k posílení orientace reforem a administrativního know-how těchto zemí;
   r) zasazovali se u všech zemí Východního partnerství o další pomoc při budování státu a posilování institucí a jejich odpovědnosti tak, že všem zemím Východního partnerství dají k dispozici nástroje podobné Skupině na podporu Ukrajiny, přičemž přidružení partneři by dostali přednost; rozvíjeli stávající a vytvářeli nové nástroje EU v oblasti právního státu a řádné veřejné správy za účelem sledování a posuzování pokroku, kterého přidružení partneři dosáhli, zejména srovnávací přehled EU o soudnictví a mechanismus pro právní stát; poskytli účinné pokyny a referenční hodnoty pro reformy, mj. přijetím plánů pro upřesnění závazků přidružení; vypracovali podrobné pracovní dokumenty s jasnou metodikou a komparativní perspektivou, podložené zkušenostmi z akčního plánu na uvolnění vízového režimu a procesu přistoupení, s cílem doplnit stávající zprávy o pokroku a programy přidružení;
   s) zahrnuli do procesu posuzování reforem v zemích Východního partnerství monitorování mnoha zúčastněných stran, jež by bylo, v návaznosti na praxi, která již byla zavedena na Ukrajině, pro vlády zemí Východního partnerství povinné; zajistili, aby Komise a ESVČ i nadále vypracovávaly výroční zprávy o provádění dohod o přidružení, které se týkají pokroku dosaženého třemi přidruženými partnery, a uplatňovaly jednotnou metodiku hodnocení, zejména při analýze reforem ve stejných oblastech a odvětvích; pravidelně, alespoň dvakrát ročně, vydávali zprávy o vztazích s nepřidruženými zeměmi Východního partnerství; předložili zprávu o provádění obchodních dohod a dohod o přidružení mezi Unií a zeměmi Východního partnerství se zaměřením na sociální, environmentální a hospodářský rozvoj ve společnostech zemí Východního partnerství, a to i v rámci Pařížské dohody;
   t) uznali, že klíčový význam pro demokratickou odpovědnost, deoligarchizaci a boj proti korupci a zmocňování se státu mají silné, nezávislé a efektivní instituce na centrální i místní úrovni; aby proto usilovali o to, aby země Východního partnerství obnovily svůj závazek, že provedou komplexní reformy soudnictví a veřejné správy zaměřené na zajištění nezávislosti a kompetentnosti soudců a státních zaměstnanců a jejich přijímání na základě zásluh a na upřednostnění boje proti korupci, mj. omezením prostoru pro korupci prostřednictvím větší transparentnosti, odpovědnosti a podpory bezúhonného chování všech obyvatel, na posílení právního státu a podporu řádné veřejné správy; uznali, že bez splnění výše uvedených cílů bude prakticky nemožné dosáhnout udržitelného růstu, posílit ekonomickou činnost a rozvoj, snížit chudobu a zvýšit přímé zahraniční investice, společenskou důvěru a politickou stabilitu;
   u) pokročili v provádění širokospektrálních právních a hospodářských reforem zahrnujících předávání zkušeností z členských států EU prostřednictvím projektů partnerské spolupráce, zejména rozšířením programu partnerské spolupráce na orgány místní a regionální správy;
   v) vybudovali v přidružených zemích Východního partnerství veřejnou správu evropské kvality tím, že zřídí systémy praktických stáží, které v konkrétních oblastech umožní státním zaměstnancům ze zemí Východního partnerství dočasně pracovat v příslušných útvarech orgánů EU a členských států;
   w) podněcovali činnost politických nadací, pokud jde o podporu příští generace politických vůdců v zemích Východního partnerství;
   x) uznali iniciativy vlád přidružených zemí, které mají za cíl posílit vzájemnou spolupráci a společné postoje v rámci Východního partnerství, a vybízeli k jejich rozšíření na víceodvětvovou úroveň, zejména v oblasti energetiky, dopravy, digitálních záležitostí, kybernetické bezpečnosti, ochrany životního prostředí, námořní ekonomiky, kontroly hranic, celní spolupráce, usnadnění obchodu a spravedlnosti a vnitřních věcí; obdobný přístup by měl být uplatňován na spolupráci mezi všemi zeměmi Východního partnerství v některých dalších otázkách;
   y) podporovali intraregionální obchod mezi zeměmi Východního partnerství, protože intenzivnější obchod s více partnery přispívá k odolnosti zemí a jejich hospodářství; podporovali větší zapojení zemí Východního partnerství do provádění makroregionálních strategií EU a účinný meziregionální a přeshraniční dialog o spolupráci s cílem posílit celostátní a regionální kapacity partnerů a usnadnit jejich sociální a hospodářský rozvoj;
   z) podpořili reformy volebního systému, které zajistí svobodné, spravedlivé a transparentní volby, a vybízeli k tomu, aby byly volební procesy – zvláště při přijímání legislativních změn volebních zákonů a zákonů upravujících financováni politických stran – zcela v souladu s mezinárodními normami, doporučeními Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a stanovisky Benátské komise; naléhali na země Východního partnerství, aby zajistily, aby nedocházelo k obtěžování, ať už soudnímu, fyzickému, či institucionálnímu, politických aktérů, kteří nesouhlasí s úřadující vládou, a aby ochraňovaly svobodu projevu, sdružování a shromažďování, včetně práva na pokojné demonstrace; ocenily státy Východního partnerství, které odsouhlasily provedení demokratizačních politických reforem a podporu posílení volebního legislativního rámce prostřednictvím inkluzivních politických dialogů;
   aa) zajistili, aby země Východního partnerství během procesu změn svých volebních právních předpisů vytvořily rovné příležitosti pro zastoupení všech etnických a národnostních menšin;
   ab) zajistili, aby byly do zemí Východního partnerství pravidelně vysílány evropské volební pozorovatelské mise s cílem podpořit proces posilování institucí, volebních procesů a demokratické odpovědnosti;
   ac) přispívali k tomu, aby se ve státech Východního partnerství zabránilo zasahování třetích stran do politických, volebních a jiných demokratických procesů bez ohledu na to, zda mají tyto zásahy ovlivnit volby ve prospěch upřednostňovaného kandidáta nebo strany, nebo zda mají oslabit důvěru v demokratický systém, zejména prostřednictvím dezinformací, nezákonného politického financování, kybernetických útoků na politické a mediální činitele nebo prostřednictvím jakýchkoli jiných nezákonných prostředků;
   ad) přijali unijní mechanismus sankcí za porušování lidských práv nebo unijní verzi „Magnitského zákona“, který by se vztahoval na jednotlivce nebo subjekty, u nichž bylo zjištěno porušení lidských práv nebo základních svobod, zejména prostřednictvím zatýkání, únosů a bití aktivistů občanské společnosti či opozičních aktivistů a novinářů a při násilných represích proti pokojným protestům, a na osoby a subjekty zapojené v zemích Východního partnerství do případů korupce na vysoké úrovni;
   ae) podpořili nepřetržité a účinné provádění prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu s cílem postupně vytvořit podmínky pro otevření jednotného trhu EU; zvážili vytvoření zvláštního nástroje pro sbližování právních předpisů, který by přidruženým partnerům pomáhal při harmonizaci jejich právních předpisů s acquis EU a napomáhal jim v úsilí o jejich provádění; uznali, že provádění prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu přineslo řadu pozitivních výsledků, že však stále existují otázky, které je třeba odpovídajícím způsobem řešit;
   af) vzali na vědomí význam prohloubení hospodářské spolupráce a integrace trhu se zeměmi Východního partnerství prostřednictvím postupného otevírání jednotného trhu EU, včetně úplného provedení prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu, dodržování právních, hospodářských a technických regulací a norem a vytvoření společného hospodářského prostoru;
   ag) usilovali o prozkoumání a zajištění spolupráce zemí Východního partnerství, které splní příslušné podmínky a projeví zájem, mj. v rámci energetické unie, Dopravního společenství a digitálního jednotného trhu a jejich postupně diferencované odvětvové integrace do těchto struktur; zaměřili se na telekomunikace a upřednostňovali co nejrychlejší vytvoření režimu bez roamingových poplatků jak mezi EU a zeměmi Východního partnerství, tak v rámci Východního partnerství; budovali důvěryhodné služby, včetně kybernetických kapacit na ochranu kritické infrastruktury a osobních údajů, a dosáhli větší spolupráce v oblasti celních, bankovních a finančních služeb, což by zemím Východního partnerství pomohlo v boji proti praní peněz a v posílení finančního dohledu a zároveň by vedlo k případnému rozšíření jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA) na země Východního partnerství;
   ah) zavedli nástroje, jako jsou právní prověrky a odvětvové plány, s cílem určit, nakolik jsou země Východního partnerství připraveny dodržovat acquis EU, a potvrdit jejich připravenost na diferencovanou odvětvovou integraci;
   ai) podporovali rozvoj komerčních i veřejných elektronických služeb a digitální ekonomiky i širokou škálu možností práce z domova s cílem zvýšit odolnost v případě krize, např. v důsledku pandemie;
   aj) zajistili pevné zapojení zemí Východního partnerství do boje proti změně klimatu a jejich příspěvek k němu, mj. prostřednictvím účasti na nové Zelené dohodě pro Evropu a tím, že se zajistí, aby prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu nebyly v rozporu s cíli a iniciativami v oblasti klimatu stanovenými v Zelené dohodě; toto zapojení by mělo probíhat prostřednictvím investiční podpory EU, mj. z EBRD a EIB, a mělo by být podmíněno řádným posouzením dopadu na životní prostředí a důsledků pro místní komunity, se zvláštním zřetelem k odvětvím, která by mohla být zasažena a která by potřebovala dodatečnou podporu;
   ak) zajistili, aby byla uskutečněna náležitá opatření a vynakládány finanční prostředky ke zlepšení nakládání s odpadními vodami v souladu s absorpční kapacitou partnerských zemí a ke zlepšení energetické bezpečnosti a propojení, zejména pokud jde o zpětný tok plynu, energetickou účinnost a využívání obnovitelných zdrojů v zemích Východního partnerství; uznali významnou úlohu, kterou sehrává Ázerbájdžán při diverzifikaci dodávek energie do EU, a úspěch Ukrajiny, pokud jde o oddělení soustav pro přepravu plynu, a podporovali úsilí o energetickou nezávislost a diverzifikaci dodávek v dalších zemích Východního partnerství; podněcovali země Východního partnerství, aby dokončily reformy v odvětví energetiky v souladu s právem EU, včetně reforem týkajících se politik v oblasti životního prostředí a bezpečnosti;
   al) poskytovali v zemích Východního partnerství soustavnou podporu modernizaci systémů nakládání s pevnými odpady, aby odpovídaly normám EU, a to přijetím recyklačních cílů a zavedením recyklačních systémů pro splnění těchto cílů; zabývali se negativním dopadem zastaralých a nepovolených zařízení pro nakládání s pevnými odpady na životní prostředí a veřejné zdraví; určili finanční nástroje na podporu financování projektů v oblasti nakládání s odpady z unijních a vnitrostátních či místních fondů;
   am) zajistili, aby stávající a nová jaderná zařízení v zemích Východního partnerství splňovala nejpřísnější normy v oblasti životního prostředí a jaderné bezpečnosti v souladu s mezinárodními úmluvami; zajistili, aby nebezpečné projekty v oblasti energetiky, jako je jaderná elektrárna Ostrovec, nebyly součástí evropské elektrické sítě;
   an) přijali komplexní plán budování infrastruktury, zahrnující hraniční přechody, a podporovali provádění prioritních projektů určených v orientačním akčním plánu pro investice do transevropské dopravní sítě (TEN-T) a dalších investičních akčních plánech s cílem zlepšit dopravní, energetickou a digitální propojenost mezi EU a zeměmi Východního partnerství a mezi zeměmi Východního partnerství samotnými a zajistit v průběhu procesu provádění environmentální udržitelnost; podpořili sbližování předpisů v odvětví dopravy;
   ao) naléhavě vyzývali země Východního partnerství, aby ve spolupráci s Komisí plně využívaly příležitostí, které akční plán pro investice do sítě TEN-T nabízí; zdůrazňovali, že je třeba lépe využívat potenciál propojenosti v oblasti Černého moře a podporovat infrastrukturní projekty, které jsou zásadně důležité pro zvýšení propojenosti s tímto regionem a se Střední Asií; uznali v tomto ohledu strategičnost zeměpisné polohy zemí Východního partnerství, neboť tyto země představují spojovací článek mezi Evropskou unií, Asií a širším sousedstvím, což by mohlo poskytovat přidanou hodnotu zahraničněpolitické činnosti EU;
   ap) prováděli ambiciózní strategii EU pro Střední Asii a aktivně do ní zapojili země Východního partnerství jako spolehlivé partnery, kteří mají přímý přístup do tohoto regionu;
   aq) zajistili, aby VFR potvrzoval finanční podporu EU, která je určená na infrastrukturní a investiční projekty zemí Východního partnerství, zvýšení jejich odolnosti vůči kybernetickým hrozbám a zlepšování a modernizaci jejich systémů vzdělávání; přijali aktivní opatření ke zlepšení absorpční kapacity zemí Východního partnerství; využili zkušeností získaných v souvislosti s investičním rámcem pro západní Balkán k přilákání a koordinaci finanční a technické pomoci a ke zvýšení účinnosti infrastrukturních projektů;
   ar) upřednostnili potřebu udržitelných a důvěryhodných investic v zemích Východního partnerství vypracováním strategie pro dlouhodobé zapojení se zaměřením nejen na stabilizaci, ale také na demokratizaci;
   as) rozšířili přístup, který EU uplatňuje ve snaze oživit ukrajinské hospodářství, i na další přidružené partnery a to i prostřednictvím individualizované a flexibilní makrofinanční pomoci a nástrojů a zapojení a koordinace mezinárodních finančních institucí a dárců a zlepšení prostředí pro přímé zahraniční investice se zohledněním sociálních, pracovních a environmentálních práv; učinili z podpory přímých zahraničních investic EU klíčový prvek politiky Východního partnerství a vypracovali za tímto účelem akční plán s cílem dále zlepšit podnikatelské prostředí a zaručit právní jistotu;
   at) podpořili větší diverzifikaci a konkurenceschopnost hospodářství zemí Východního partnerství prostřednictvím posílené podpory malých a středních podniků, demonopolizace, deoligarchizace a privatizace, tím, že posílí a rozšíří rozsah, geografické pokrytí a význam programů, jako je EU4Business, z hlediska potřeb příjemců; zejména půjčovali malým a středním podnikům v místních měnách, vytvářeli nové iniciativy, které mají do zemí Východního partnerství přilákat rizikový kapitál, a dlouhodobě podporovali rozvoj odvětví zaměřených na vývoz;
   au) řešili překlenutí propasti mezi venkovem a městy v zemích Východního partnerství prostřednictvím účinných finančních a technických pobídek pro mikropodniky a malé a střední podniky, drobné zemědělce a rodinné podniky ve venkovských a příměstských oblastech a zlepšením mezilidských vazeb a infrastruktury mezi městy a venkovem za účelem posílení sociální soudržnosti;
   av) podporovali zvýšenou mobilitu pracovních sil mezi EU a zeměmi Východního partnerství i mezi samotnými partnerskými zeměmi, s důrazem na legalitu a udržitelnost tohoto procesu, aby bylo možné vyměňovat si dovednosti a zkušenosti a zabránit „odlivu mozků“ a nedostatku pracovních sil na místní úrovni; zhodnotili v této souvislosti úspěšné uplatňování bezvízových režimů se třemi přidruženými zeměmi;
   aw) zohledňovali výzvy, které pro země Východního partnerství představuje „odliv mozků“, a řešili je tím, že budou podporovat kvalitní a inkluzivní programy vzdělávání a odborné přípravy a vytváření pracovních příležitostí s cílem poskytnout mladým lidem a rodinám socioekonomické perspektivy v jejich místních společenstvích;
   ax) řešili dopady vylidňování a migrace v zemích Východního partnerství zapojením těchto zemí do evropského programu pro migraci;
   ay) podporovali a zaváděli akční plány pro jednotlivé země zaměřené na boj proti nezaměstnanosti a sociální a regionální nerovnosti; investovali do mladých lidí, podporovali podnikání a vytvářeli nové programy a pobídky pro mladé odborníky, aby se vrátili na trh práce zemí Východního partnerství;
   az) vybízeli země Východního partnerství k uskutečnění rozsáhlých reforem politiky zaměstnanosti s cílem zlepšit pracovní podmínky a práva pracovníků; vypracovali akční plán pro boj proti nehlášené práci, podporovali vytváření plnohodnotných odborových svazů a požadovali, aby byly základní úmluvy MOP provedeny ve vnitrostátním právu a aby byly uplatňovány;
   ba) řešili nedostatky v plnění závazků týkajících se sociálních politik a pracovních práv a chránili pracovní trh EU před sociálním dumpingem; kontrolovali nejen provedení příslušných směrnic a norem EU ve vnitrostátním právu, ale i jejich skutečné uplatňování; společně se zeměmi Východního partnerství vytvořili systém pro monitorování základních pracovních práv zahrnující odbory a organizace občanské společnosti; využívali uvolnění makrofinanční pomoci jako páky nebo podmíněnosti s cílem donutit země Východního partnerství ke zlepšení pracovních podmínek;
   bb) podporovali reformy v oblasti vzdělávání v těch zemích Východního partnerství, které o to projeví zájem, jelikož tyto reformy mají zásadní význam pro jejich budoucnost, s cílem překlenout propast mezi reformou vzdělávacích systémů a poptávkou na trhu práce, a aby vedle dalších opatření podporovali také odbornou přípravu; uznali význam přeshraniční mobility pro posilování mezilidských kontaktů, rozšířili financování pro země Východního partnerství a jejich účast v rámci vzdělávacích programů a programů zaměřených na zvyšování odborné kvalifikace a výměnných programů, jako je program Erasmus+ a program Kreativní Evropa, a posilovali kapacitu zemí Východního partnerství pro účast na programu Horizont Evropa;
   bc) posílili akademickou spolupráci a spolupráci v oblasti vzdělávání mezi EU a zeměmi Východního partnerství, včetně vzájemné spolupráce mezi zeměmi Východního partnerství tím, že: i) zavedou regionální program na podporu středisek excelence v oblasti vědy a výzkumu v regionu; ii) zřídí na Ukrajině univerzitu Východního partnerství; iii) zřídí programy zaměřené na Východní partnerství na specializovaných univerzitách a elektronickou vzdělávací platformu pro internetové vzdělávací kurzy zaměřené na evropské hodnoty a právní stát, řádnou správu věcí veřejných, veřejnou správu a odstranění korupce v zemích Východního partnerství; iv) zajistí místo společného vzdělávání úředníků veřejné správy zemí Východního partnerství, a to i na úrovni místních a regionálních orgánů;
   bd) spustili pilotní projekt, jehož cílem je zřídit středisko Východního partnerství pro otevřenou vědu a inovace, síť tematických středisek kompetencí v každé zemi Východního partnerství, která by poskytovala podporu a služby v oblasti výzkumu a inovace;
   be) zajistili, aby všechny programy EU v oblasti podpory důsledně zohledňovaly rovnost žen a mužů a lidská práva a zaměřovaly se na nejvíce znevýhodněné a zranitelné skupiny ve společnosti, včetně etnických a dalších menšin, jako jsou Romové, uprchlíci a vnitřně vysídlené osoby z oblastí zasažených násilným konfliktem; posílili iniciativy na zlepšení politického i socioekonomického postavení těchto skupin a jejich přístupu ke vzdělání, zdravotní péči a důstojnému bydlení;
   bf) zajistili, aby pomoc a programy EU dosáhly až na místní úroveň, a to i do odlehlých částí zemí Východního partnerství a zejména do venkovských oblastí, aby tak místním obyvatelům umožnily prosazovat pozitivní změny v jejich komunitách, zejména v těch, které jsou náchylnější k postsovětským náladám a ruským manipulacím;
   bg) důrazně trvali na zákazu diskriminace, pokud jde o všechny osoby LGBTI+, na jejich ochraně před diskriminací stanovenou v právních předpisech a na stíhání veškerého porušování práv, nenávistných projevů a fyzického násilí páchaného na těchto osobách; vyjádřili uznání přidruženým zemím Východního partnerství, které odpovídajícím způsobem harmonizovaly svůj právní rámec;
   bh) podporovali svobodu vyznání, přesvědčení a projevu a právo na informace v mateřském jazyce všech občanů; odsoudili a bojovali proti nenávistným projevům a diskriminaci na základě etnického původu nebo jazyka i proti falešným zprávám a nepravdivým informacím zaměřeným na etnické a národnostní menšiny;
   bi) zajistili základní právo na svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení tím, že budou chránit a podporovat práva všech náboženských složek přítomných v regionu, a to na základě konceptu plnoprávného a rovnocenného občanství;
   bj) posílili dialog a spolupráci s církvemi a náboženskými komunitami a organizacemi v oblastech, jako je budování míru a usmíření, posilování důvěry ve spravedlivou a svobodnou společnost, ale i vzdělávání, zdravotní péče a základní sociální služby;
   bk) uznali, že prostřednictvím politických, kulturních a hospodářských investic v zemích Východního partnerství investuje EU do bezpečnosti a stability regionu;
   bl) uznali zvýšenou vzájemnou provázanost EU a zemí Východního partnerství v oblasti bezpečnosti i význam bezpečnosti, stability a míru pro budoucí rozvoj zemí Východního partnerství s ohledem na to, že v posledních letech byly tyto země předmětem zájmu a ambic třetích zemí, jako je Čína, Turecko nebo státy Perského zálivu, které ne vždy sdílí hodnoty a zájmy EU; posílili tedy spolupráci mezi EU a zeměmi Východního partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany tím, že budou věnovat zvláštní pozornost mírovému řešení regionálních konfliktů a prevenci a řešení nových typů výzev, jako jsou hybridní hrozby, kybernetické útoky, včetně kybernetického zasahování do voleb, dezinformační a propagandistické kampaně a vměšování třetích stran do politických, volebních a dalších demokratických procesů; posílili spolupráci a podporu, pokud jde o odolnost zemí Východního partnerství vůči korupci, praní peněz, terorismu a organizované trestné činnosti obecně, a zdůraznili, že je třeba posílit odolnost jednotlivců, komunit a státních institucí;
   bm) připomněli odhodlání EU zasadit se o svrchovanost, územní celistvost a politickou nezávislost zemí Východního partnerství v rámci jejich mezinárodně uznávaných hranic a podporovat jejich snahu plně prosadit dodržování těchto zásad; zdůraznili, že je důležité, aby členské státy byly v tomto ohledu jednotné a solidární;
   bn) důrazně odsoudili dlouhodobé porušování základních zásad a norem mezinárodního práva v oblasti Východního partnerství, zejména destabilizaci, invazi, okupaci a anexi území několika zemí Východního partnerství ze strany Ruské federace, a skutečnost, že se tato země odmítá řídit rozhodnutími mezinárodní soudních orgánů; zavedli koordinovanější politiku členských států EU vůči Ruské federaci, zejména pokud jde o zapojení do otázek týkajících se zemí Východního partnerství;
   bo) vyzvali k okamžitému stažení zahraničních vojenských jednotek ze všech okupovaných území a k ukončení vojenských střetů, které vedou ke zbytečným ztrátám na životech civilistů a vojáků a zároveň brání socioekonomickému rozvoji, aby se tak stovky tisíc vnitřně vysídlených osob mohly vrátit se do své domoviny;
   bp) usilovali o aktivnější úlohu EU zastoupenou místopředsedou Evropské komise, vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku při mírovém řešení stávajících konfliktů a předcházení veškerým budoucím konfliktům v oblasti Východního partnerství, a zároveň zohledňovali dohodnuté formáty a procesy pro vyjednávání, jako jsou ženevská mezinárodní jednání, Minská skupina OBSE, normandský formát a rozhovory 5 + 2; jmenovali zvláštního vyslance EU pro Krym a oblast Donbasu;
   bq) nadále prosazovali prostředí přispívající k řešení konfliktů a podporovali činnosti, které povzbuzují důvěru a mezilidské kontakty napříč komunitami rozdělenými konflikty; upřednostňovali úsilí o preventivní budování míru a rozšířili související financování, včetně preventivní diplomacie a mechanismů včasného varování a operačních mechanismů;
   br) znovu zdůraznili, že podporují úsilí spolupředsedů Minské skupiny OBSE o vyřešení konfliktu v Náhorním Karabachu a jejich základní zásady z roku 2009, s cílem dosáhnout řešení založeného na normách a zásadách mezinárodního práva, Charty OSN a Helsinského závěrečného aktu OBSE z roku 1975; vybízí všechny strany, aby zintenzivnily vzájemný dialog a zdržely se vyhrocené rétoriky, která by dále ohrozila vyhlídky na řešení konfliktu;
   bs) přijali opatření k zajištění efektivních činností a výkonu plného mandátu pro tyto stávající mise EU v regionu Východního partnerství, včetně koordinace jejich činností: pozorovatelská mise EU v Gruzii, poradní mise EU na Ukrajině, mise EU pro pomoc na hranicích Moldavska a Ukrajiny a mise zvláštního zástupce EU pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii;
   bt) zohlednili žádosti ukrajinské vlády o to, aby byly podél ukrajinsko-ruské hranice a v Luhanské a Doněcké oblasti umístěny posílené mezinárodní mírové jednotky; jakmile to situace dovolí, mělo by být stranám konfliktu v rámci plného provádění dohody z Minsku nabídnuto umístění mise SBOP vedené EU, která by pomáhala například při odminování, při přípravách na místní volby a zabezpečovala volný přístup humanitárních organizací;
   bu) podporovali svobodu plavby a důrazně se postavili proti blokádě Azovského moře a pokračujícímu postupnému zabírání Černého moře ze strany Ruské federace;
   bv) uznali jedinečné zkušenosti a odborné znalosti zemí Východního partnerství; uznali příspěvek zemí Východního partnerství k misím, bojovým uskupením a operacím EU v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky; nadále podporovali reformu bezpečnostního sektoru; prohloubili spolupráci v obranných politikách souvisejících s EU, včetně zapojení do stálé strukturované spolupráce, jakmile bude vyřešena otázka účasti třetích zemí;
   bw) uznali, že kybernetická bezpečnost je jednou z oblastí, v nichž EU a země Východního partnerství mohou spolupracovat účinněji, a že EU může využít zkušeností zemí Východního partnerství v boji proti hybridním a kybernetickým hrozbám; zavedli formální kybernetický dialog se zúčastněnými stranami a podporovali platformy pro spolupráci mezi zeměmi Východního partnerství k účinnějšímu řešení hybridních hrozeb s cílem posílit odolnost těchto zemí, zejména po rozsáhlém kybernetickém útoku Ruské federace na Gruzii v říjnu 2019;
   bx) odsoudili vliv třetích zemí zaměřený na oslabování demokratického řádu zemí Východního partnerství a ovlivňování voleb, šíření dezinformací a vedení cílených dezinformačních kampaní;
   by) posílili spolupráci při budování společenské a institucionální odolnosti zemí Východního partnerství a více se zaměřovali na boj proti dezinformacím, propagandě, manipulaci a nepřátelskému ovlivňování prováděnému vnějšími silami s cílem rozdělit a destabilizovat země Východního partnerství a narušit celistvost jejich politických procesů a vztahů s EU; pomáhat zemím Východního partnerství, které o to mají zájem, v činnostech prováděných na úrovni EU při řešení výše uvedených nepřátelských akcí, včetně uplatňování osvědčených postupů a řešení, jako je akční plán proti dezinformacím a unijní kodex zásad boje proti dezinformacím, a s použitím odborných znalostí Evropského střediska pro boj proti hybridním hrozbám v Helsinkách, centra excelence NATO pro strategickou komunikaci v Rize a pracovní skupiny EU East StratCom;
   bz) prosazovali integrovanou správu hranic a spolupráci mezi EU a přidruženými zeměmi a podporovali spolupráci v oblasti vymáhání práva;
   ca) uvítali další spolupráci mezi EU a zeměmi Východního partnerství s cílem podporovat mezinárodní stabilitu a bezpečnost v souladu s globální strategií EU a navrhli nové formy dobrovolné spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany, kterou by měli pokládat za oblast budoucího vývoje, neboť EU bude postupně usilovat o vytvoření evropské obranné unie;
   cb) podporovali spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje a průmyslovou spolupráci mezi členskými státy EU a zeměmi Východního partnerství při rozvoji zbrojení a vojenských technologií a kapacit;
   cc) uznali, že nepřítomnost a nečinnost ze strany EU vůči partnerům ve Východním partnerství vytvoří prostor pro zásah jiných globálních aktérů; posílili spolupráci nebo vytvořili fórum podobně smýšlejících demokratických spojenců a mezinárodních aktérů s cílem oslabit negativní vliv třetích mocností v oblasti Východního partnerství a bojovat proti němu;
   cd) uznali příspěvek aktérů a organizací občanské společnosti ze zemí Východního partnerství k demokratizačním a reformním procesům v jejich zemích i v celém regionu Východního partnerství a vyzvali vlády zemí Východního partnerství, aby vůči nim byly otevřenější a více se v nich angažovaly, a zejména pak, aby je smysluplněji a účinněji zapojovaly do procesu tvorby politik;
   ce) pokračovali v širokém dialogu s občanskou společností ze zemí Východního partnerství a zvýšili podporu EU ve prospěch demokraticky zaměřených organizací občanské společnosti tím, že budou podporovat jejich činnost, jejich bezpečnost a budou chránit jejich pracovní prostředí;
   cf) usilovali o to, aby se EU více zapojovala do místních iniciativ v regionech a venkovských oblastech a podporovala je, s cílem rozvíjet organizační a monitorovací kapacity občanské společnosti i místní demokratické postupy;
   cg) posílili schopnost občanské společnosti v zemích Východního partnerství jednat jako strážce reforem a pohánět k odpovědnosti příslušné státní orgány, omezením byrokracie a zajištěním přítomnosti občanské společnosti na třístranných setkáních, včetně všech dialogů o lidských právech, a na zasedáních Rady pro přidružení a spolupráci;
   ch) podporovali spolupráci mezi občanskou společností v jednotlivých zemích Východního partnerství zřízením regionálního střediska pro zlepšování kompetencí a výměnu osvědčených postupů a pracovních přístupů v rámci nového projektu Univerzity Východního partnerství na Ukrajině;
   ci) nadále poskytovali strukturální finanční podporu a podporu v oblasti rozvoje kapacit organizacím, které pomáhají nezávislým prodemokratickým subjektům občanské společnosti; trvá na tom, aby programy EU, členských států a nezávislé programy na podporu demokracie, lidských práv a právního státu, včetně Evropské nadace pro demokracii, nadále fungovaly svobodně a bez pronásledování nebo soudních omezení; přijali veškerá možná opatření, aby zabránili tomu, že by nezávislé nevládní organizace byly vytlačeny prostřednictvím ukládání soudních omezení a finančních překážek, selektivním uplatňováním právních ustanovení nebo posílenou přítomností nevládních organizací kontrolovaných vládou;
   cj) zvýšili informovanost o útocích na občanské aktivisty v zemích Východního partnerství ze strany extrémistických sil, ale i státních orgánů, které oslabují hodnoty EU, mezinárodní normy v oblasti lidských práv a společné závazky k Evropské úmluvě o lidských právech;
   ck) zintenzivnili podporu a iniciativy EU k posílení místních orgánů, aby se jim i jejich sdružením umožnilo provádět celostátní reformy na místní úrovni; podporovali úlohu místních orgánů coby tvůrců politik a rozhodnutí a podporovali pravidelné výměny o programech reforem mezi centrálními a místními vládami za aktivní a inkluzivní účasti občanské společnosti a dalších příslušných zúčastněných stran;
   cl) vypracovali plány a ukazatele pro spolupráci s místními a regionálními orgány jednotlivých zemí, přičemž budou následovat příklady podobné spolupráce s občanskou společností;
   cm) rozšířili zastoupení Konference regionálních a místních orgánů zemí Východního partnerství (CORLEAP) při formulování a provádění politiky Východního partnerství a zvýšili její kapacity s cílem podpořit místní a regionální orgány při důležitých opatřeních; vytvořili, ve spolupráci s CORLEAP a s Evropským výborem regionů, program budování kapacit pro místní a regionální správu v zemích Východního partnerství, který by zahrnul přijetí systematických opatření k posílení úlohy místních a regionálních orgánů;
   cn) podporovali významnou účast občanů zemí Východního partnerství v projektech financovaných EU a jejich vlastní odpovědnost za ně v souladu s přístupem zdola nahoru založeným na hodnotách a normách EU;
   co) uznali, že nebude-li v průběhu dezinformační vlny, jíž jsou země Východního partnerství vystaveny, vedena řádná komunikační a informační kampaň, může to vést ke zmaru dlouholetého úsilí, investic a úspěchů v rámci tohoto partnerství; proto je třeba zintenzivnit úsilí v oblasti strategické komunikace a v otevřeném dialogu s občany zvýšit viditelnost podpory, již EU poskytuje v zemích Východního partnerství na celostátní i místní úrovni; navázali za tímto účelem kontakt i s lidmi v malých komunitách a venkovských oblastech, s vedoucími představiteli podniků a komunit, diasporami a národnostními menšinami a zaměřili se i na jiné skupiny, než jen ty proevropsky smýšlející;
   cp) působili proti dezinformacím a antiunijní propagandě tím, že bude posílena odolnost občanů EU a Východního partnerství vůči informacím a povědomí o Východním partnerství a o příležitostech a výhodách, které přináší, zvláště o těch, které plynou z úzké politické a ekonomické spolupráce mezi EU a zeměmi Východního partnerství a z provádění dohod o přidružení a prohloubených a komplexních dohod, které je spojují s hospodářským růstem a intenzivnějším obchodem;
   cq) účinněji využívali stávající struktury EU, jako je pracovní skupina ESVČ East StratCom, s cílem určit dezinformační a propagandistické kampaně, které podrývají vztah mezi EU a zeměmi Východního partnerství a jeho cíle, a reagovat na ně;
   cr) posilovali delegace EU v zemích Východního partnerství, umožňovali jim poskytovat zemím Východního partnerství podporu při dokončování reforem a účinněji poukazovali na to, jak zde EU pomáhá občanům; rozvíjeli více horizontálních vazeb, podporovali spolupráci mezi delegacemi EU a vybízeli k pravidelné výměně informací, odborných znalostí a dalších úspěšných pracovních přístupů;
   cs) zajistili aktivnější úlohu kontaktních kanceláří EU v členských státech v souvislosti s propagací významu zemí Východního partnerství pro evropský projekt;
   ct) zlepšili sdílení informací mezi orgány EU, konkrétně Evropskou komisí a Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ), a zachovali institucionální paměť, zejména pokud jde o poskytovanou podporu a provádění projektů technické pomoci, aby bylo možné stavět na jejich výsledcích při zahajování nových projektů a programů;
   cu) více využívali program pro mladé ambasadory a stipendia pro občanskou společnost v zemích Východního partnerství díky vytvoření aktivní sítě absolventů na základě stávajících úspěšných modelů;
   cv) prosazovali svobodné sdělovací prostředky a svobodu projevu jako základní zásadu a za tímto účelem podporovali demokratické, nezávislé, pluralistické a vyvážené mediální prostředí v zemích Východního partnerství, které zajistí ochranu místních novinářů, subjektů ovlivňujících veřejné mínění a hlasů disidentů před obtěžováním a zastrašováním, které umožní nediskriminační přístup k informacím on-line i off-line a smysluplnou občanskou účast a které zachová a zaručí lidská a občanská práva;
   cw) zvýšili podporu v místním boji proti falešným zprávám, hybridnímu válčení v komunikaci nebo zhoršování kvality mediálních programů, které mohou narušit boj proti korupci a proti šíření nepravdivých informací s cílem získat hospodářské nebo politické výhody; podporovali vývoj opatření k zajištění naprosté transparentnosti, pokud jde o vlastnictví sdělovacích prostředků; neustále podporovali a monitorovali místní oficiální regulační agentury v jednotlivých zemích Východního partnerství;
   cx) podporovali realizaci programů a reforem týkajících se mediální a informační gramotnosti tak, aby odpovídaly současnému digitálnímu věku;
   cy) podporovali vysílání evropské mediální produkce v zemích Východního partnerství a také produkce zemí Východního partnerství v EU, aby se tak překlenuly rozdíly, které jsou zapříčiněny historií a falešnými informacemi šířenými v posledních desetiletích; podporovali přístup místních sdělovacích prostředků k evropským mediálním programům a iniciativám za účelem úzké spolupráce mezi sdělovacími prostředky z EU a ze zemí Východního partnerství;
   cz) odsoudili zneužívání opatření souvisejících s pandemií ze strany státních orgánů jako prostředku k umlčování politické opozice, občanské společnosti a sdělovacích prostředků tím, že omezují jejich legitimní práva;
   da) posílili a tam, kde je to možné, zvýšili společné úsilí EU a zemí Východního partnerství v oblasti mezilidských kontaktů a výměn, s cílem vytvořit mezi obyvatelstvem vzájemně pozitivní obraz a pozitivně využít proevropské zaměření občanů v zemích Východního partnerství;
   db) podporovali inkluzivní a participativní platformy pro dialog a spolupráci, které by sdružovaly zúčastněné strany z různých odvětví a úrovní, včetně tvůrců politik, hospodářských subjektů, akademické obce, občanské společnosti, ale i církví, náboženských komunit a občanů s omezenými příležitostmi, s cílem bojovat proti polarizaci a extremistickým tendencím v politice a společnosti, jakož i proti dopadu dezinformačních a propagandistických kampaní;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

(1) Úř. věst. L 261, 30.8.2014, s. 4.
(2) Úř. věst. L 260, 30.8.2014, s. 4.
(3) Úř. věst. L 161, 29.5.2014, s. 3.
(4) Úř. věst. L 23, 26.1.2018, s. 4.
(5) Doporučení Rady pro spolupráci EU-Ázerbájdžán č. 1/2018 ze dne 28. září 2018 k prioritám partnerství EU-Ázerbájdžán, Úř. věst. L 265, 24.10.2018, s. 18.
(6) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2020 o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva (Přijaté texty, P9_TA(2020)0008).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 39).
(8) Úř. věst. L 289, 31.10.2013, s. 2.
(9) Úř. věst. L 128, 30.4.2014, s. 49.
(10) Dokument 12363/19 VISA 191 COEST 210.
(11) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 136.
(12) Úř. věst. C 208, 10.6.2016, s. 119.
(13) Úř. věst. C 234, 28.6.2016, s. 14.
(14) Úř. věst. C 300, 18.8.2016, s. 27.
(15) Úř. věst. C 328, 6.9.2016, s. 2.
(16) Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 110.
(17) Úř. věst. C 11, 12.1.2018, s. 82.
(18) Úř. věst. C 224, 27.6.2018, s. 58.
(19) Úř. věst. C 238, 6.7.2018, s. 42.
(20) Úř. věst. C 263, 25.7.2018, s. 109.
(21) Úř. věst. C 390, 18.11.2019, s. 100.
(22) Úř. věst. C 28, 27.1.2020, s. 97.
(23) Úř. věst. C 118, 8.4.2020, s. 43.
(24) Úř. věst. C 11, 13.1.2020, s. 18.
(25) Přijaté texty, P8_TA(2018)0458.
(26) Přijaté texty, P8_TA(2018)0457.
(27) Přijaté texty, P8_TA(2018)0518.
(28) Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 130.
(29) Úř. věst. C 118, 8.4.2020, s. 158.

Poslední aktualizace: 8. září 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí