Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2020/2649(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

RC-B9-0166/2020

Rozpravy :

PV 17/06/2020 - 30
CRE 17/06/2020 - 30

Hlasování :

PV 18/06/2020 - 20
PV 19/06/2020 - 12

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0169

Přijaté texty
PDF 186kWORD 57k
Pátek, 19. června 2020 - Brusel
Cestovní ruch a doprava v roce 2020 a v dalších letech
P9_TA(2020)0169RC-B9-0166/2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 o dopravě a cestovním ruchu v roce 2020 a v dalších letech (2020/2649(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že cestovní ruch je průřezovou hospodářskou činností s širokým dopadem na hospodářský růst, zaměstnanost a sociální a udržitelný rozvoj;

B.  vzhledem k tomu, že odvětví cestovního ruchu zaměstnává 22,6 milionu lidí, což odpovídá 11,2 % celkové zaměstnanosti v EU, a v roce 2019 přispělo k HDP EU podílem 9,5 %, pomáhá podporovat vyváženou regionální strukturu a má pozitivní dopad na regionální rozvoj; s vědomím toho, že v EU je ohroženo nejméně 6,4 milionu pracovních míst;

C.  vzhledem k tomu, že cestovní ruch, a zejména nadměrná turistika, stejně jako všechny lidské činnosti, má dopad na změnu klimatu i environmentální a ekonomické dopady, jako je zvýšené znečištění, ztráta biologické rozmanitosti, kongesce, náklady na údržbu infrastruktury a zvyšování cen; vzhledem k tomu, že se však toto odvětví zavázalo, že urychlí rozvoj udržitelného cestovního ruchu a zajistí, že bude přispívat k plnění evropských a mezinárodních cílů v oblasti klimatu prostřednictvím iniciativ zaměřených na snižování emisí;

D.  vzhledem k tomu, že cestovní ruch sestává ze složitého hodnotového řetězce zahrnujícího mnoho zúčastněných stran s přímou vazbou na činnosti v oblasti přepravy cestujících;

E.  vzhledem k tomu, že odvětví dopravy, kultury a cestovního ruchu byla ze všech hlavních hospodářských odvětví nejzávažněji zasažena pandemií COVID-19, přičemž velká nezaměstnanost postihuje zejména sezónní pracovníky a osoby ve zranitelné situaci;

F.  vzhledem k tomu, že zdravotní krizí byla zvlášť těžce zasažena kulturní místa a podniky, festivaly a muzea, přičemž čtyři z deseti turistů volí svou destinaci na základě toho, co jim může nabídnout z kultury;

G.  vzhledem k tomu, že přijetím sdělení „Cestovní ruch a doprava v roce 2020 a v dalších letech“ (COM(2020)0550) a balíčku opatření týkajících se cestovního ruchu a dopravy ze dne 13. května 2020 učinila Komise první nezbytný krok na podporu zotavení našich cenných odvětví dopravy a cestovního ruchu z následků pandemie COVID-19;

H.  vzhledem k tomu, že uplynulo deset let od chvíle, kdy v červnu 2010 Komise přijala sdělení s názvem „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“ (COM(2010)0352), ve kterém stanoví strategii a akční plán pro cestovní ruch EU;

I.  vzhledem k tomu, že od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost v roce 2009 EU disponuje podpůrnými pravomocemi, jejichž účelem je koordinovat a doplňovat opatření členských států v této oblasti(1);

Plány oživení evropského cestovního ruchu a dopravy v návaznosti na pandemii COVID-19

1.  domnívá se, že k tomu, aby odvětví dopravy a cestovního ruchu přežilo a bylo konkurenceschopné, je nutné zajistit jak jeho rychlou krátkodobou, tak dlouhodobou podporu, a máme-li minimalizovat další ztráty v tomto odvětví a zajistit jeho dlouhodobou udržitelnost, je naprosto nezbytné přijmout opatření, která obnoví důvěru turistů v cestování do Evropy a po Evropě; zdůrazňuje, že současná krize představuje také historickou příležitost modernizovat cestovní ruch v EU, učinit jej udržitelnějším a přístupnějším pro osoby se zdravotním postižením a začít jej považovat za průmyslový ekosystém s investičními cíli, lidským kapitálem, potřebami technologické inovace a ukazateli výkonnosti, jakož i za významné odvětví, které by mohlo přispět k dosažení cílů v oblasti klimatické neutrality pro rok 2050;

2.  zdůrazňuje, že v současné krizi, kdy mnoho dopravních společností bojuje o přežití, je nanejvýš důležité dále investovat do strategické dopravní infrastruktury na úrovni EU; dále zdůrazňuje, že plány oživení dopravy, jakož i podpora zaměřená na záchranu stávajících dopravních odvětví, by měly být zaměřeny na inovativní příležitosti k růstu;

3.  vítá sdělení nazvané „Směrem k rozfázovanému a koordinovanému přístupu pro obnovu volného pohybu a zrušení kontrol na vnitřních hranicích – COVID-19“, které přijala Komise v rámci uvedeného balíčku, a návrh postupného a koordinovaného přístupu, jehož cílem je návrat k neomezenému volnému pohybu osob; žádá, aby byl na úrovni EU zaveden mechanismus, který by definoval dostatečně nízkou míru šíření nákazy, a aby bylo zajištěno jednotné uplatňování této míry v celé EU; vyzývá Komisi, aby podpořila „opětovné oživení cestovního ruchu“, s doporučením zdůraznit „udržitelný cestovní ruch“, a aby věrohodně certifikované podniky a destinace učinila průkopníky ekologického, sociálně odpovědného a ekonomicky zdravého odvětví cestování a cestovního ruchu; vítá iniciativu Komise, jejímž cílem je zajistit nepřetržitý tok zboží (zejména potravin a zdravotnických prostředků) po celé EU, a všechny iniciativy zaměřené na zajištění plného fungování vnitřního trhu EU bez neodůvodněných kontrol a prodlev;

4.  znovu zdůrazňuje význam zásady nediskriminace při postupném rušení vnitrostátních a přeshraničních omezení, jakož i vzájemného uznání dohodnutých opatření na úrovni EU, a zdůrazňuje, že je důležité vyhnout se dohodám mezi jednotlivými členskými státy (tzv. koridory cestovního ruchu), což by mělo další dopad na hospodářství těch členských států, které byly obzvláště postiženy zdravotní krizí, a zejména na jejich odvětví cestovního ruchu; je znepokojen skutečností, že několik členských států nedávno zavedlo jednostranná opatření, která by nejenom mohla ohrozit fungování jednotného trhu a mít negativní dopad na životy milionů občanů EU, ale také by mohla znamenat další ránu pro cestovní ruch a důvěru; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby zabránila provádění všech druhů diskriminačních a neepidemiologických opatření ze strany členských států, která zpochybňují integritu schengenského prostoru a brání rychlému oživení evropského cestovního ruchu a cestování;

5.  zdůrazňuje, že turistické oblasti v EU je třeba podporovat a propagovat mimo jiné prostřednictvím atraktivních nabídek pro návštěvníky, pokud to dovolují epidemiologické a sociálně zdravotní podmínky v příslušných oblastech; domnívá se, že je nezbytné, aby jak podniky, tak jejich klienti plně dodržovali a uplatňovali všechny zdravotní, hygienické a sanitární požadavky, jako jsou opatření pro zamezení fyzickému kontaktu, aby se zajistily bezpečné podmínky pro návštěvníky; žádá, aby byla v celé EU stanovena jednotná hodnotící kritéria s cílem zdůraznit oblasti, které představují bezpečné prostředí pro příchozí a odchozí cestovní ruch; podporuje potřebu prosazovat a udržovat nejvyšší úroveň bezpečnosti a ochrany, k čemuž by mohly být využívány interoperabilní digitální technologie (například specializované informační internetové stránky Komise nebo využití center pro digitální inovace), s cílem poskytnout pomoc odvětví cestování a cestovního ruchu a samotným turistům, přičemž je třeba respektovat práva jednotlivců na soukromí a ochranu údajů; zdůrazňuje, že by měl být vytvořen systém včasného varování, který by turisty účinně varoval před možnou zdravotní hrozbou v jejich destinaci, a to s cílem zajistit, aby byly protokoly karantény a evakuace okamžité a účinné;

6.  uznává význam mezinárodních cestujících pro naše odvětví cestovního ruchu; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby posoudily, zda by mohla být na vnějších hranicích EU zrušena omezení týkající se cest, jež nejsou nezbytně nutné, aniž by to bylo na úkor veřejného zdraví a bezpečnosti, a to vždy s ohledem na epidemiologickou situaci v jednotlivých třetích zemích a ve snaze o vzájemné uznávání ochranných opatření proti onemocnění COVID-19, zejména v letecké dopravě, v souladu se standardy Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) a společným dokumentem Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nazvaným „Protokolpro bezpečnost a ochranu zdraví v letectví v souvislosti s onemocněním COVID-19: Provozní pokyny pro řízení cestujících v letecké dopravě a pracovníků v oblasti letectví v souvislosti s pandemií COVID-19“, jež mají napomoci bezpečnému obnovení letecké dopravy v Evropě, a naléhavě vyzývá k jejich urychlenému provedení;

7.  zdůrazňuje význam přeshraničních a sezónních pracovníků pro poskytování služeb v odvětví cestovního ruchu jakožto klíčový prvek úsilí o hospodářské oživení a vyzývá k přijetí opatření zaměřených na podporu jejich mobility a ochranu jejich práv, včetně lepšího provádění stávajících právních předpisů;

8.  vítá sdělení Komise nazvané „Pokyny k postupné obnově dopravních služeb a konektivity – COVID-19“, jakož i pokyny vycházející z rámce zásad a společného souboru nástrojů, které pomohou obnovit dopravní služby všeho druhu v celé EU přijetím koordinovaných, nediskriminačních a přiměřených opatření;

9.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se dohodly na dočasných, přiměřených a nediskriminačních opatřeních, která budou v souladu s vědeckými důkazy, s cílem usnadnit bezpečný tranzit a pohyb mezi zeměmi, a to na základě důkladného posouzení rizik a na základě mezinárodních norem stanovených orgány, jako je Světová zdravotnická organizace (WHO) nebo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC); zdůrazňuje, že je důležité zajistit vzájemné uznávání opatření sjednaných na úrovni EU pro obnovu cestování v jejím rámci a na mezinárodní úrovni; kromě toho zdůrazňuje, že provádění opatření k omezování nákazy a jejich uvolňování nesmí nikdy vést ke snížení vysoké úrovně norem EU v oblasti bezpečnosti a ochrany v dopravě;

10.  zdůrazňuje, že metoda screeningu může být účinným prostředkem ke snižování tempa šíření viru a budování důvěry v případech, kde omezení fyzického kontaktu není možné, a to za předpokladu, že budou k dispozici spolehlivé a finančně dostupné screeningové metody; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci se střediskem ECDC a členskými státy pravidelně vyhodnocovala, zda jsou k dispozici testy vyhovující těmto požadavkům, a bude-li tomu tak, aby prováděla koordinovaná výběrová řízení s cílem zajistit tyto testy za nejlepších možných podmínek a za nejvhodnější cenu; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly všechny dostupné nástroje financování s cílem zajistit možnost bezplatného testování občanů;

11.  zdůrazňuje, že omezení cestování a kontroly na hranicích by měly být zrušeny v případě regionů, oblastí a členských států, kde se epidemiologická situace zlepšuje a je v dostatečné míře srovnatelná, jakmile budou určena kritéria pro její posouzení; zdůrazňuje, že zlepšení epidemiologické situace je klíčem pro obnovení bezpečného cestování a dopravy a služeb cestovního ruchu; dále vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy prozkoumala proveditelnost a přidanou hodnotu opatření týkajících se zdravotních kontrol, jako jsou diagnostické testy (např. sérologické testy nebo testy stěrů) a kontroly teploty cestujících, kteří opouštějí dopravní uzly; vyzývá k přijetí norem a podrobných postupů pro stanovení hygienických pravidel v jednotlivých druzích dopravy; domnívá se, že každý podnikatel v dopravě by měl uplatňovat jednotná opatření harmonizovaným způsobem, aby byla zajištěna předvídatelnost a srozumitelnost; domnívá se, že technické provozní protokoly by se měly stát předpokladem bezpečného cestování;

12.  vítá sdělení Komise s názvem „COVID-19: Pokyny EU k postupnému obnovování služeb cestovního ruchu a ke zdravotním protokolům v ubytovacích a stravovacích zařízeních“ a naléhavě vyzývá členské státy, aby tyto pokyny sdílely se svými příslušnými orgány na regionální a místní úrovni; vyzývá v této souvislosti Komisi a členské státy, aby při provádění těchto opatření finančně podporovaly odvětví cestování a cestovního ruchu, a to v plné spolupráci s tímto odvětvím a v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu a procesem digitalizace;

13.  vyzývá Komisi, aby vytvořila unijní známku bezpečnostního osvědčení a vypracovala jednoznačné a účinné zdravotní protokoly, které zaručí, aby zařízení v odvětví cestování a cestovního ruchu a jejich provozovatelé v EU dodržovali nejvyšší hygienické a bezpečnostní normy, a to ve spolupráci s veřejnými orgány členských států, zúčastněnými stranami v tomto odvětví a mezinárodními organizacemi s cílem motivovat k zavádění zvláštních opatření na základě unijních pokynů, získat důvěru osob navštěvujících členské státy a zajistit jejich bezpečnost a ochranu, stejně jako podpořit oživení tohoto odvětví;

14.  vyzývá Komisi, aby navrhla společná unijní pravidla pro podmínky, za nichž se budou vydávat poukazy v souvislosti s pandemií COVID-19 a zároveň bude zachována vysoká míra ochrany spotřebitele, přičemž přijetí těchto poukazů spotřebitelem by mělo být podmíněno vždy jeho souhlasem a nemělo by mít vliv na povinnost společností nahradit jejich klientům zaplacené výdaje v časovém rámci stanoveném právními předpisy EU, aby se z těchto poukazů stal flexibilnější, a tím atraktivnější a lépe použitelný prostředek a předešlo se dalšímu nesourodému provádění opatření, které by vedlo k odlišnému zacházení se spotřebiteli a k narušení hospodářské soutěže na trhu dopravy a cestovního ruchu; dále naléhavě vyzývá Komisi, aby využila veškeré dostupné prostředky k zajištění řádného prosazování a jednotného uplatňování práva EU a podporovala uplatňování harmonizovaných pravidel týkajících se dobrovolných poukazů;

15.  vyzývá Komisi, aby s ohledem na krizovou zkušenost s pandemií COVID-19 a na obdobné režimy v členských státech prozkoumala možnosti vytvoření evropské cestovní záruky s cílem zabezpečit finanční likviditu pro společnosti, aby se zajistila náhrada nákladů cestujícím, stejně jako výdaje na jejich repatriaci a spravedlivá náhrada jakékoli škody utrpěné v případě úpadku společnosti; kromě toho zastává názor, že turisté by měli být vybízeni k tomu, aby uzavírali cestovní pojištění;

16.  vyzývá Komisi, aby zahájila zvláštní komunikační kampaň EU v oblasti cestování a cestovního ruchu, mimo jiné i s využitím celounijní informační aplikace, s cílem podpořit cestování v rámci EU, obnovit důvěru občanů v cestování a cestovní ruch během pandemie COVID-19, informovat turisty o zavedených zdravotních a bezpečnostních opatřeních a budovat hodnoty udržitelnosti a soudržnosti prostřednictvím „značky cestovního ruchu EU“; vyzývá k tomu, aby koncepce „bezpečné a inteligentní destinace“ byla zásadní pro zajištění rozvoje udržitelného, odpovědného a přístupného cestovního ruchu;

17.  požaduje, aby byl na úrovni EU a na základě vědeckých důkazů a spolehlivých jednotných dat zaveden mechanismus pro stanovení prahové hodnoty pro míru bezpečnosti a ochrany, pokud jde o zavádění či rušení cestovních omezení, a aby byla zajištěna patřičná úroveň monitorování a byl vypracován akční plán pro případ negativního vývoje epidemiologické situace; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba vypracovat konkrétnější a podrobnější akční plán pro monitorování a hodnocení navrhované strategie postupného opouštění krizových opatření spojených s pandemií COVID-19;

18.  vyzývá Komisi, veřejné orgány členských států a zúčastněné strany, aby spolupracovaly na co nejvčasnějším vypracování jednoznačných pokynů a akčních plánů pro připravenost na potenciální druhou vlnu pandemie, které se budou zabývat prevencí nákazy a kontrolními opatřeními pro odvětví cestování a cestovního ruchu, neboť prodloužení opatření omezujících volný pohyb osob by podle odhadů mohlo vést k šestnáctiprocentnímu poklesu HDP za tento rok;

19.  vítá program SURE, který členským státům pomáhá pokrýt výdaje spojené s vnitrostátními režimy zkrácené pracovní doby a obdobnými opatřeními, které společnostem umožňují ochránit pracovní místa v odvětví cestovního ruchu; dále upozorňuje na důležitost toho, aby se investovalo do změn kvalifikace pracovníků, osvojování digitálních dovedností a iniciativ na podporu pracovních míst, což přispěje k předcházení zániku pracovních míst a prohlubování společenských nerovností v důsledku pandemie;

Posílená solidarita a koordinace v odvětví cestovního ruchu EU

20.  zdůrazňuje, že je důležité přejít ke skutečné evropské politice v oblasti cestovního ruchu, která významně přispěje k posílení konkurenceschopnosti Unie v tomto odvětví, podpoří spolupráci mezi členskými státy a regiony a vytvoří příležitosti pro další investice a inovace v tomto odvětví; připomíná, že je důležité omezit přemíru regulace v rámci jednotného trhu služeb cestovního ruchu s cílem odstranit rozpory a zdvojování v oblasti regulace a předcházet jim, a to zajištěním lepší koordinace politik a právních předpisů, které mají vliv na odvětví cestovního ruchu;

21.  vítá návrh Komise uspořádat evropský summit o cestovním ruchu, do něhož budou zapojeny orgány EU, průmysl, regiony, města a zúčastněné strany a jehož cílem bude zabývat se evropským cestovním ruchem zítřka, a podporuje vypracování plánu pro období do roku 2050 směřujícího k udržitelnému, inovativnímu a odolnému evropskému ekosystému cestovního ruchu („Evropská agenda pro cestovní ruch do roku 2050“); vyzývá proto Komisi, aby na základě výsledků tohoto dialogu v roce 2021 přijala novou strategii a akční plán pro cestovní ruch v EU s cílem zachovat postavení Evropy coby přední destinace pomocí „značky cestovního ruchu EU“; zdůrazňuje, že tato dlouhodobá strategie musí zahrnovat plán digitalizace odvětví a programy pro oživení turistických oblastí; zdůrazňuje, že uvedená strategie musí podporovat ekologickou transformaci odvětví úpravou příslušných postupů a obnovou infrastruktury a zařízení; zdůrazňuje, že Komise by měla pečlivě monitorovat řádné provádění této strategie;

22.  vítá iniciativu Komise, která umožňuje flexibilitu v rámci pravidel státní podpory; trvá však na tom, že jsou zapotřebí životaschopné projekty a konkurenceschopnost, sociální a ekologické normy a také jasné a specifické pokyny pro odvětví dopravy a cestovního ruchu s cílem umožnit účinnou koordinaci mezi všemi členskými státy a zajistit, aby vnitrostátní systémy náhrad byly využívány spravedlivě, včas a přiměřeně a byly zavedeny po omezenou dobu, s cílem řešit ztráty způsobené vypuknutím pandemie COVID-19, aniž by byla nepřiměřeně narušena hospodářská soutěž;

23.  zdůrazňuje význam posílené spolupráce mezi unijními, vnitrostátními, regionálními a místními orgány a všemi příslušnými zúčastněnými stranami s cílem řešit průřezové otázky spojené s cestovním ruchem; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby vypracovala strategii EU pro cestovní ruch, která bude zahrnovat konkrétnější a podrobnější akční plán s krátkodobými, střednědobými a dlouhodobými cíli, včetně cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, a obsahovat návrh, aby členské státy stanovily jasné a strategické cíle zaměřené na výsledky; trvá na tom, aby byla v koordinaci s Parlamentem a členskými státy přijata náležitá strategie pro udržitelný cestovní ruch, která bude zahrnovat opatření, jež mají být uplatňována a dodržována všemi členskými státy, odvětvími a turisty;

24.  zdůrazňuje, že návrh plánu na podporu oživení EU, který Komise předložila dne 27. května 2020 a který zahrnuje posílení dlouhodobého rozpočtu EU (VFR 2021–2027) a nový nástroj na podporu oživení ve výši 750 miliard EUR, který by měl být podmíněn prováděním strukturálních reforem a dodržováním ekologických a sociálních norem, slouží jako dobrý základ pro další jednání; vítá skutečnost, že cestovní ruch byl uznán za jednu z hospodářských činností nejhůře postižených krizí spojenou s onemocněním COVID-19; poznamenává, že nový nástroj na podporu oživení s názvem „EU nové generace“ poukazuje na to, že cestovní ruch by mohl ve druhém čtvrtletí roku 2020 zažít pokles obratu o více než 70 %, zatímco základní investiční potřeby v oblasti cestovního ruchu, které představují 161 miliard EUR, se mezi různými ekosystémy řadí na první místo; vyzývá Komisi, aby v rámci balíčku opatření na podporu oživení věnovala náležitou pozornost odvětví cestovního ruchu a vydala pokyny k zajištění rychlého přístupu k financování v rámci probíhajících i nadcházejících programů bez nepřiměřené administrativní zátěže; v této souvislosti zdůrazňuje význam investic do tohoto odvětví prostřednictvím facility na podporu oživení a odolnosti, která umožní rozvoj strategie pro udržitelné, pružné a konkurenceschopné odvětví cestovního ruchu v celé EU; domnívá se, že plán na podporu oživení EU musí zahrnovat možnost poskytnout další finanční podporu odvětví cestovního ruchu na základě podílu, kterým odvětví cestování a cestovního ruchu přispívá k HDP členského státu;

25.  vyjadřuje politování nad tím, že v příštím víceletém finančním rámci (VFR 2021–2027) nebyla vytvořena zvláštní rozpočtová položka pro udržitelný cestovní ruch, a rovněž vyjadřuje politování nad tím, že v současnosti neexistuje konkrétní a cílený finanční nástroj, který by v krátkodobém horizontu napomohl oživení tohoto odvětví; zdůrazňuje, že pro nejvzdálenější regiony a ostrovní regiony je třeba zvážit zvláštní režim a konkrétní opatření;

26.  vyzývá Komisi a členské státy, aby naléhavě podpořily podniky a pracovníky, včetně osob samostatně výdělečně činných, v odvětví dopravy, kultury a cestovního ruchu, zejména malé a střední podniky, a to včetně makropodniků a rodinných podniků, s cílem řídit jejich likviditu, pomoci jim zachovat pracovní místa a snížit zbytečnou administrativní zátěž; dále žádá, aby byl na základě intenzivního dialogu se sociálními partnery vypracován evropský rámec pro pracovníky v celém hodnotovém řetězci odvětví cestovního ruchu, který by se vztahoval na všechny typy pracovníků;

27.  vyzývá k přijetí revidované evropské strategie pro malé a střední podniky, která by zohlednila dopad pandemie COVID-19 na malé a střední podniky a předložila konkrétní iniciativy, které jim pomohou při jejich oživení omezením byrokracie, snížením nákladů na přístup k financování a podporou investic do strategických hodnotových řetězců v souladu s evropskou průmyslovou politikou založenou na ekosystémech, Zelené dohodě a digitální transformaci; připomíná, že je třeba provést nezbytné úpravy s cílem vyhovět novým požadavkům v oblasti zdraví a bezpečnosti, a poskytnout významné investice k zajištění bezpečnosti spotřebitelů a dodržování opatření pro zamezení fyzickému kontaktu a dalších relevantních preventivních opatření; zdůrazňuje, že je důležité vytvářet v celé EU sítě a klastry, které mohou vést k harmonizaci osvědčených postupů, strategií a součinností v rámci odvětví malých a středních podniků;

28.  zdůrazňuje, že tisíce společností, zejména malých a středních podniků, bojují o přežití, přičemž mnohé z nich čelí hrozbě platební neschopnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby sledovaly vývoj a posoudily možnost posílení mimořádné podpory v souvislosti s již oznámenými nástroji, a to přijetím vhodných opatření, která by zabránila úpadku podniků;

Směrem k odvětví cestovního ruchu EU, které obstojí i v budoucnu

29.  zdůrazňuje, že odvětví cestovního ruchu je do velké míry závislé na odvětví dopravy, a že by proto zlepšení dostupnosti, udržitelnosti a propojení všech druhů dopravy a zároveň zachování nejvyšší úrovně bezpečnosti ve všech odvětvích dopravy (silniční, železniční, letecké, námořní a vnitrozemské vodní) mělo významný dopad na posílení odvětví cestovního ruchu EU; v této souvislosti zdůrazňuje, že v souvislosti s rokem 2021, který je Evropským rokem železnic, a potřebou snížit emise z dopravy, by Komise měla podporovat všechny udržitelné alternativní způsoby cestování;

30.  zdůrazňuje, že je třeba podporovat udržitelné způsoby cestování, např. navýšením podpory pro infrastrukturu pro cykloturistiku a noční vlaky; zdůrazňuje hospodářské a environmentální přínosy, které mohou mít udržitelné druhy dopravy, jako je cyklistika, pro cestovní ruch, a vyzývá Komisi, aby podporovala cyklistickou infrastrukturu a investovala do ní s cílem usnadnit tento cestovní ruch;

31.  zdůrazňuje, že je nezbytné, aby všechny členské státy měly síť rozvinuté, moderní, bezpečné a udržitelné infrastruktury s cílem usnadnit cestování po celé EU a více zpřístupnit okrajové členské státy pro evropský a mezinárodní cestovní ruch; vyzývá proto Komisi, aby podpořila obnovení chybějících přeshraničních spojení, prováděla kontroly účelnosti stávající sítě infrastruktury a aby navrhla okamžitá dodatečná opatření pro nejméně vyspělé oblasti a vzdálené oblasti, které mají často nejméně rozvinuté sítě a vyžadují zvláštní pozornost; konstatuje, že příhraniční regiony v celé EU tvoří 40 % území EU a třetinu jejích obyvatel; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby členské státy měly odpovídající plány na dokončení celé hlavní sítě TEN-T do roku 2030 a globálních sítí do roku 2050, s uvedením časového rozvrhu a dostupnosti rozpočtových prostředků, a aby byla věnována pozornost zejména přeshraničním úsekům, a to především v členských státech, které v těchto oblastech nedosahují pokroku; poukazuje na to, že to se týká i velmi potřebného projektu jednotného evropského nebe, který by – ačkoli je na úrovni EU již roky pozastavený – evropskému letectví zajistil současně bezpečnost, účinnost i udržitelnost;

32.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala proveditelnost a potenciální přínosy mechanismu krizového řízení pro odvětví cestovního ruchu EU s cílem přiměřeně a rychle reagovat nejen na současnou pandemii onemocnění COVID-19, ale také s cílem připravit se na budoucí výzvy podobné povahy a rozsahu; zdůrazňuje, že je důležité zahrnout řešení financování krátkodobých finančních nedostatků a rovněž zajistit střednědobé a dlouhodobé rámce a strategie; vyzývá Komisi, aby vydala pokyny založené na osvědčených postupech v odvětví cestovního ruchu pro případ velké krize, jako je současná pandemie, a usnadnila rozvoj a koordinaci vhodných on-line platforem, v nichž si mohou zúčastněné strany vyměňovat osvědčené postupy a sdílet informace;

33.  naléhavě žádá Komisi, aby navrhla nový evropský systém pro inkluzivní cestovní ruch, který by vycházel z iniciativy Calypso a který by zranitelným sociálním skupinám umožnil využívat vnitrostátní cestovní poukazy v partnerských zařízeních na území jiných členských států, které svým občanům rovněž nabízejí program sociálního cestovního ruchu; konstatuje, že mnohé členské státy takové programy provádějí s velmi dobrými výsledky, a domnívá se, že by bylo velmi pozitivní, kdyby tyto systémy byly interoperabilní na úrovni EU;

34.  poukazuje na význam společného přístupu EU k ochraně konkurenceschopnosti tohoto odvětví zlepšením jeho komunikační strategie vůči občanům; zdůrazňuje dále koordinační úlohu EU v odvětví cestovního ruchu, kterou je třeba zlepšit přijetím opatření s přidanou hodnotou EU a dalším usnadněním výměny osvědčených postupů mezi členskými státy; vyzývá ke snížení neodůvodněné administrativní a fiskální zátěže, k podpoře zakládání podniků a k podpoře přeshraničního prodeje a služeb;

35.  zdůrazňuje význam mezinárodní spolupráce v odvětví cestování a cestovního ruchu a vybízí orgány a instituce EU, aby nadále posilovaly dialog a spolupráci se Světovou organizací cestovního ruchu (UNWTO);

36.  domnívá se, že přitažlivost odvětví cestování a cestovního ruchu by se významně zvýšila díky vývoji nových technologií a další digitalizaci a že růst, konkurenceschopnost a prosperitu tohoto odvětví by zvýšily uživatelsky vstřícné platformy a nové obchodní modely; domnívá se proto, že je nanejvýš důležité pravidelné vzdělávání a rekvalifikace stávajících pracovních sil v tomto odvětví, se zvláštním zaměřením na digitální dovednosti a inovativní technologie;

37.  vyzývá Komisi, aby zhodnotila možnost zavedení postupu podávání žádostí o víza on-line a aby zároveň zachovala silnou ochranu evropských hranic s cílem přilákat do Evropy zvýšený příliv mezinárodních turistů; konstatuje, že vypuknutí pandemie onemocnění COVID-19 odhalilo, že je nezbytné přijmout inovace a změnit pojetí poskytování služeb, včetně těch, které umožňují lepší mezilidské kontakty; vyzývá proto Komisi, aby přezkoumala možnosti dálkového, nízkonákladového a časově efektivního přístupu k elektronickým vízům do evropských turistických destinací pro státní příslušníky třetích zemí jednající v dobré víře, kteří žádají o víza a jejichž biometrické údaje by se každopádně shromažďovaly, jakmile bude systém vstupu/výstupu plně funkční;

38.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat udržitelný cestovní ruch a přispívat k vytváření pracovních míst, k ochraně a obnově přírodních ekosystémů a biologické rozmanitosti a k růstu i konkurenceschopnosti, a to na základě nových podnikatelských modelů; vyzývá Komisi, aby usnadnila přístup k unijnímu financování pro zúčastněné strany z odvětví cestovního ruchu, zejména drobné poskytovatele pohostinských služeb ve všech segmentech trhu, jimž je třeba věnovat zvláštní pozornost a podporu; prohlašuje, že takové financování by mělo podporovat posun směrem k udržitelnějším, inovativnějším, odolnějším a vysoce kvalitním produktům a službám cestovního ruchu a dále přispívat k udržitelnosti, mimosezónnímu cestování a geografické rozptýlenosti toků cestovního ruchu; je přesvědčen, že musí být poskytována podpora a koordinace na úrovni Unie s cílem zlepšit správu cestovního ruchu na celostátní, regionální a místní úrovni, mimo jiné zavedením certifikace udržitelnosti cestovního ruchu; zdůrazňuje, že je důležité podporovat přechod od nadměrného cestovního ruchu k dalším formám kulturního a udržitelného cestovního ruchu, které respektují naše životní prostředí a naše kulturní dědictví;

39.  zdůrazňuje význam cestovního ruchu pro některé země a zeměpisné oblasti EU, kde jsou služby související s cestovním ruchem často významným faktorem z hlediska zajištění zaměstnanosti a představují jeden z hlavních zdrojů příjmu pro místní obyvatelstvo; vyzývá Komisi, aby při obnovení volného pohybu a dopravních spojení mezi nejvzdálenějšími územími a ostrovy a pevninou EU navrhla individuálně uzpůsobená opatření; poukazuje na to, že pro tyto regiony jsou nanejvýš důležitá zvláštní propojení a další finanční a administrativní podpora; zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet pobřežní a námořní zaměření ve strategii a iniciativách EU v oblasti cestovního ruchu, včetně financování příležitostí a propagačních a komunikačních nástrojů, jakož i posílení fungování příslušných trhů zavedením politik uzpůsobených na míru ve spolupráci se zúčastněnými stranami a orgány cílových zemí; připomíná, že je důležité podporovat rodinné podniky, které rozvíjejí místní nebo regionální trhy a podporují místní cestovní ruch, neboť představují významnou část pracovních míst v evropském soukromém sektoru a jsou přirozenými inkubátory podnikatelské kultury;

40.  připomíná, že kulturní cestovní ruch představuje 40 % veškerého evropského cestovního ruchu a že 68 % Evropanů uvádí, že přítomnost kulturního dědictví, k němuž patří i kulturní stezky jako např. Svatojakubská cesta („Camino de Santiago“), která v roce 2021 oslaví jubilejní neboli jakubovský rok, má vliv na výběr jejich prázdninové destinace(2); vyzývá proto Komisi, aby navrhla, aby členské státy v příštím pracovním plánu pro kulturu stanovily jasné strategické a operační cíle zaměřené na výsledky, a aby zlepšila současný strategický rámec pro kulturu; zdůrazňuje, že investice do kulturních lokalit by měly být vnímány jako zdroj zlepšení konkurenceschopnosti a růstu na místní úrovni a mělo by se k nim tak přistupovat, aniž by se zapomínalo na jejich vlastní hodnotu jako součásti našeho kulturního dědictví, které je třeba chránit, zejména před změnou klimatu a nadměrným cestovním ruchem; vyzývá Komisi, aby posílila finanční udržitelnost kulturních lokalit financovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a aby vybízela k rozvoji režimů financování, které staví na soukromém financování; vyzývá dále k navýšení rozpočtu na program Discover EU, což je program, který by mohl výrazně podpořit cestovní ruch mladých lidí; zdůrazňuje specifické potřeby kulturních institucí, které jsou příjemci veřejné podpory během tohoto období oživení, neboť musí zajistit bezpečnost návštěvníků a zachovat svůj hospodářský model; žádá Komisi, aby nalezla alternativní mechanismy podpory pro kulturní pracovníky, kteří jsou silně závislí na funkčním cestovním ruchu;

41.  zdůrazňuje přínosy venkovského cestovního ruchu, agroturistiky a ekoturistiky a vyzývá Komisi, aby dále prosazovala a podporovala iniciativy, které by vygenerovaly další zdroje příjmů pro venkovské oblasti, vytvářely pracovní příležitosti, předcházely vylidňování a zvýšily sociální přínosy; zdůrazňuje úlohu, kterou může sehrát Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), zejména program LEADER, při podpoře místních a venkovských iniciativ v oblasti cestovního ruchu, a žádá, aby byl tento program náležitě financován na programové období 2021–2027; považuje za nezbytné posilovat agroturistiku v zemědělských oblastech s cílem diverzifikovat zdroje příjmů zemědělců, zejména drobných zemědělců, a tak předcházet opouštění půdy a vylidňování a podpořit venkovské hospodářství; zdůrazňuje v této souvislosti, že je třeba vyčlenit zvláštní příděl na agroturistiku, která hraje zásadní úlohu v diverzifikaci příjmů zemědělců a v rozvoji venkovských oblastí;

42.  poukazuje na význam cestovního ruchu zaměřeného na zdraví, který zahrnuje lékařský cestovní ruch, wellness a lázeňský cestovní ruch; vyzývá Komisi, aby ve vhodných případech podporovala evropskou prevenci v oblasti zdraví, balneologii, udržitelný a horský lékařský cestovní ruch; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí další investice do zlepšení infrastruktury v oblasti udržitelného cestovního ruchu a že je důležité více zviditelnit evropská lázeňská střediska a zdravotní cestovní ruch; vyzývá Komisi, aby učinila opatření pro další vědecky podložené možnosti financování, neboť lékařský cestovní ruch může pomoci snížit náklady na zdravotní péči prostřednictvím preventivních opatření a snížit spotřebu léčiv a dále by zlepšil udržitelnost a kvalitu práce;

43.  zdůrazňuje význam dostupnosti služeb v oblasti cestování a cestovního ruchu pro stárnoucí populaci a také pro osoby se zdravotním postižením a osoby s funkčním omezením; vyzývá Komisi a členské státy, aby se aktivně podílely na probíhajícím vývoji normy Mezinárodní organizace pro normalizaci, která se týká dostupných služeb cestovního ruchu, a aby zajistily, že tato norma bude ihned po svém přijetí urychleně a řádně uplatňována a že poskytovatelé služeb budou dodržovat příslušné normy dostupnosti, které již existují nebo jsou právě v procesu zavádění; vyzývá dále Komisi, aby usilovala o usnadnění možného širšího zavedení a uznávání evropského průkazu osob se zdravotním postižením;

44.  zdůrazňuje, že v cestovním ruchu hraje významnou úlohu sport, přičemž připomíná důležité místo sportovních akcí a aktivit při zvyšování atraktivity evropských regionů pro turisty; zdůrazňuje příležitosti vyplývající z cestování sportovců a diváků na sportovní akce, které mohou přilákat turisty i do nejodlehlejších oblastí; zdůrazňuje význam evropské gastronomie, gastronomických tras a odvětví hotelnictví a různých gastronomických provozů pro odvětví cestovního ruchu a pro hospodářství jako celek; zdůrazňuje, že výše uvedené je proto třeba začlenit do celkové strategie v oblasti cestovního ruchu;

o
o   o

45.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedkyni Komise, předsedovi Evropské rady a úřadujícímu předsednictví Rady.

(1) Čl. 195 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).
(2) Zvláštní průzkum Eurobarometr 466 – Kulturní dědictví, 12/2017.

Poslední aktualizace: 8. září 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí