Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2020/2664(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0172/2020

Předložené texty :

B9-0172/2020

Rozpravy :

PV 18/06/2020 - 14
CRE 18/06/2020 - 14

Hlasování :

PV 19/06/2020 - 9
PV 19/06/2020 - 12

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0176

Přijaté texty
PDF 188kWORD 59k
Pátek, 19. června 2020 - Brusel
Evropská ochrana přeshraničních a sezónních pracovníků v kontextu krize COVID-19
P9_TA(2020)0176B9-0172/2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 o evropské ochraně přeshraničních a sezónních pracovníků v souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19 (2020/2664(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 3 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na články 4 a 9, čl. 26 odst. 2, články 45, 46, 48, 151, 153 a 168 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, a zejména na jeho články 5, 6, 10, 12 a 16,

–  s ohledem na Listinu základních sociálních práv pracovníků Společenství,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/54/EU ze dne 16. dubna 2014 o opatřeních usnadňujících výkon práv udělených pracovníkům v souvislosti s jejich volným pohybem(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/36/EU ze dne 26. února 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem zaměstnání jako sezónní pracovníci(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES ze dne 19. listopadu 2008 o agenturním zaměstnávání(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1149 ze dne 20. června 2019, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanovují prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení(7),

–  s ohledem na směrnici Rady 89/654/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti (první samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)(8),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb(9),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2018, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb(10),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“)(11),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci(12),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie(13),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí(14),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. května 2020 o onemocnění COVID-19 – směrem k rozfázovanému a koordinovanému přístupu k obnově volného pohybu a zrušení kontrol na vnitřních hranicích (C(2020)3250),

–  s ohledem na společné prohlášení evropských sociálních partnerů v oblasti zemědělství – zaměstnavatelské skupiny odborných zemědělských sdružení v EU (GEOPA-COPA) a Evropské federace odborových svazů v potravinářství, zemědělství a cestovním ruchu (EFFAT) – ze dne 15. května 2020 o využívání sezónních pracovníků z evropských zemí v EU,

–  s ohledem na společná prohlášení sociálních partnerů evropského odvětví hotelových, restauračních a stravovacích služeb – Evropské federace odborových svazů v potravinářství, zemědělství a cestovním ruchu (EFFAT) a Evropské konfederace asociací hotelů, restaurací a kaváren (HOTREC) – ze dne 11. března 2020 a 27. dubna 2020,

–  s ohledem na pokyny sociálních partnerů v odvětví zpracování potravin – EFFAT a FoodDrinkEurope – ze dne 9. dubna 2020 ohledně bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků potravinářských podniků v průběhu pandemie onemocnění COVID-19 ze dne 9. dubna 2020,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii(15),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU ze dne 13. prosince 2011 o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě(16),

–  s ohledem na globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci, zejména na jeho cíle č. 5 a 22,

–  s ohledem na společný evropský plán rušení opatření proti šíření onemocnění COVID-19,

–  s ohledem na společné prohlášení členů Evropské rady ze dne 26. března 2020,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. března 2020 nazvané „Koordinovaná ekonomická reakce na koronavirovou nákazu COVID-19“ (COM(2020)0112),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. března 2020 o pokynech k výkonu volného pohybu pracovníků během šíření onemocnění COVID-19,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. března 2020 nazvané „COVID-19: Pokyny týkající se provádění dočasného omezení cest do EU, které nejsou nezbytně nutné, usnadnění tranzitních režimů pro repatriaci občanů EU a dopadů na vízovou politiku“ (C(2020)2050),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních Unie v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům(17),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2017 o pracovních podmínkách a nejistém zaměstnání(18),

–  s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, zejména na cíl č. 3 a 8,

–  s ohledem na základní pracovněprávní normy, které stanovila Mezinárodní organizace práce (MOP), a na její úmluvy a doporučení týkající se pracovních podmínek,

–  s ohledem na úmluvu MOP č. 184 (bezpečnost a ochrana zdraví v zemědělství),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. května 2020 týkající se cestovního ruchu a dopravy v roce 2020 a v dalších letech (COM(2020)0550),

–  s ohledem na pokyny Evropské agentury pro bezpečnosti a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) ze dne 24. dubna 2020 s názvem „COVID-19: návrat na pracoviště – úprava pracovišť a ochrana pracovníků“,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že volný pohyb pracovníků je jejich právem a základní zásadou Evropské unie a že má zásadní význam pro řádné fungování vnitřního trhu; vzhledem k tomu, že by pracovní mobilita neměla být jen volná, ale také spravedlivá; vzhledem k tomu, že v čl. 45 odst. 2 SFEU je zakotvena zásada rovného zacházení, která zakazuje jakoukoli diskriminaci mezi pracovníky členských států na základě státní příslušnosti, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a jiné pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání; vzhledem k tomu, že tato zásada se uplatňuje jak na přeshraniční, tak i na sezónní pracovníky, kterým musí být v souladu s právními předpisy EU zaručeno stejné zacházení jako s pracovníky, kteří jsou státními příslušníky hostitelského členského státu, ať už se jedná o stejná práva, stejné pracovní podmínky nebo stejnou ochranu;

B.  vzhledem k tomu, že mezi přeshraniční pracovníky patří osoby, které využívají svého práva na volný pohyb za prací v jednom členském státě, zatímco mají bydliště v jiném členském státě, příhraniční pracovníci a vyslaní pracovníci; vzhledem k tomu, že příhraniční pracovník je pracovník, který je zaměstnán v příhraniční zóně členského státu EU, který se však každý den nebo alespoň jednou týdně vrací do příhraniční zóny sousední země, kde má bydliště a jíž je státním příslušníkem; vzhledem k tomu, že vyslaný pracovník je zaměstnancem, kterého za účelem poskytování určité služby zaměstnavatel dočasně vyslal do jiného členského státu, a to na základě smlouvy o poskytování služeb, vyslání v rámci skupiny nebo dočasného poskytnutí pracovníka pracovní agentuře; vzhledem k tomu, že mezi sezónní pracovníky patří státní příslušníci EU a třetích zemí, kteří cestují do členského státu, aby tam dočasně žili a provozovali činnost závislou na střídání ročních období;

C.  vzhledem k tomu, že v cizině v jiné zemi EU, než je země, jíž jsou státními příslušníky, žije a pracuje více než 17 milionů občanů EU (tj. 3,9 % celkové pracovní síly v roce 2018); vzhledem k tomu, že v EU je 1,5 milionů přeshraničních pracovníků; vzhledem k tomu, že počet vyslání pracovníků za účelem poskytování služeb v jiném členském státě dosahuje přes 2,3 milionu;

D.  vzhledem k tomu, že pandemie onemocnění COVID-19 vážně ohrožuje veřejné zdraví a má vliv na zdraví a život všech osob pobývajících v EU a na zdravotnické systémy a systémy péče v členských státech; vzhledem k tomu, že tato krize má vliv i na evropskou společnost a její ekonomiky, zejména na pracovníky v oborech, kteří jsou v první linii; vzhledem k tomu, že krize postihla všechny pracovníky nehledě na jejich postavení; vzhledem k tomu, že vypuknutí pandemie ukázalo, že mezi spravedlivou a bezpečnou mobilitou existuje zřejmá vazba;

E.  vzhledem k tomu, že mnoho přeshraničních a sezónních pracovníků má zásadní význam z hlediska poskytování kriticky důležitého zboží a služeb v klíčových hospodářských odvětvích, jako je zemědělství a výroba potravin, doprava, logistika, stavebnictví, sociální služby včetně pečovatelských, sociální práce a cestovní ruch, ale také zpracování potravin a jejich balení, rybolov, lesnictví, zdravotní péče a výzkum, odvětví IT a farmaceutický průmysl, odvětví kritické infrastruktury a další odvětví, a rovněž z hlediska úsilí o hospodářskou obnovu; vzhledem k tomu, že obchodní modely některých pracovních agentur a zaměstnavatelů v těchto odvětvích se mohou zakládat na snižování pracovních nákladů a nejistých pracovních podmínkách; vzhledem k tomu, že inspektoráty práce opakovaně upozorňují na porušování pracovních práv přeshraničních a sezónních pracovníků v těchto odvětvích;

F.  vzhledem k tomu, že na přeshraniční a sezónní pracovníky má vážný dopad jak krize, tak opatření členských států, jejichž cílem bylo zamezit šíření viru a předcházet mu, zejména uzavírání hranic, dočasná omezení a kontroly na vnitřních hranicích; vzhledem k tomu, že pandemie onemocnění COVID-19 vedla k uzavření hranic a ukončení nebo pozastavení četných hospodářských činností, což následně vedlo k nárůstu nezaměstnanosti a k vážným problémům s návratem přeshraničních a sezónních pracovníků, kteří uvízli v členských státech bývalého zaměstnání bez jakýchkoli příjmů, ochrany nebo možnosti přepravy, a někdy i bez přístřeší, přístupu ke zdravotní péči nebo potravinám; vzhledem k tomu, že mezi přeshraničními a sezónními pracovníky mohou být obzvláště zranitelní mladí lidé a ženy;

G.  vzhledem k tomu, že mnoho přeshraničních a sezónních pracovníků je zaměstnáno na základě krátkodobých pracovních smluv, které jim poskytují jen malou nebo žádnou jistotu zaměstnání a nedostatečné či žádné sociální zabezpečení, že a tak často zůstávají pod vnitrostátní úrovní vyžadovanou pro získání sociálních dávek; vzhledem k tomu, že mnoho přeshraničních a sezónních pracovníků často pochází z chudých a ohrožených regionů, menšin a sociálních skupin, jsou často ohroženi chudobou pracujících a sociálním vyloučením a mohou trpět případným porušováním práv ze strany náborových pracovníků, agentur nebo zaměstnavatelů, přičemž všechny tyto aspekty pandemie ještě více zhoršila; vzhledem k tomu, že krátkodobí pracovníci jsou často ubytováni ve skupinách, což ztěžuje omezení sociálních kontaktů a zvyšuje riziko infekce; vzhledem k tomu, že k velkému šíření infekce COVID-19 došlo v průmyslových odvětvích, jako je výroba potravin, a že je pravděpodobné, že pokud nebudou přijata vhodná opatření, bude k němu v odvětvích a na pracovištích, kde může být obtížné omezit fyzický kontakt, nadále docházet;

H.  vzhledem k tomu, že mnoho přeshraničních a sezónních pracovníků je v souvislosti s krizí onemocnění COVID-19 ve zvláště nejistém postavení, pokud jde o pracovní podmínky a bezpečnost a ochranu zdraví při práci; vzhledem k tomu, že se v průběhu krize objevily znepokojivé zprávy o porušování práv přeshraničních a sezónních pracovníků, pokud jde o pracovní a životní podmínky, konkrétně pracovní dobu, minimální mzdu, nespravedlivé propouštění, hygienické a bezpečnostní normy na pracovišti, nedostatek písemných pokynů a oznámení na pracovišti, nedostatečná bezpečnost dopravy a absence důstojného ubytování, které by splňovalo hygienické požadavky a umožňovalo dodržovat opatření k omezení fyzického kontaktu, značný tlak a nepřizpůsobený pracovní režim, systémy pro vysílání pracovníků a subdodavatelské postupy, nedodržování karanténních omezení a podpory repatriace a nedostatečné zajišťování osobních ochranných prostředků; vzhledem k tomu, že tyto zprávy a obecně krize odhalily a prohloubily sociální dumping a stávající nejistotu, pokud jde o postavení mnohých přeshraničních a sezónních pracovníků, jakož i nedostatky v provádění a prosazování stávajících právních předpisů na jejich ochranu; vzhledem k tomu, že mnoho přeshraničních a sezónních pracovníků je ve skutečnosti závislých na svém zaměstnavateli nebo na pracovní agentuře nejen, co se týče příjmu, ale i bydlení; vzhledem k tomu, že poté, co byli propuštěni, skončila řada přeshraničních a sezónních pracovníků na ulici; vzhledem k tomu, že s ohledem na jejich nejisté postavení může být pro tyto pracovníky rovněž obtížné nahlásit případy zneužívání nebo nechodit do práce v případě onemocnění, a to z důvodu nedostatku informací nebo strachu ze ztráty příjmu, ubytování či povolení k pobytu;

I.  vzhledem k tomu, že krize také vážně postihuje přeshraniční samostatně výdělečně činné osoby a podnikatele; vzhledem k tomu, že opatření přijatá členskými státy během pandemie onemocnění COVID-19 s cílem finančně kompenzovat pracovníky, osoby samostatně výdělečně činné a podnikatele jsou především založena na vnitrostátním trhu práce a často v nich chybí odpovídající ustanovení pro přeshraniční pracovníky a přeshraniční samostatně výdělečně činné osoby;

J.  vzhledem k tomu, že onemocněním COVID-19 se nakazila řada pracovníků a v několika členských státech došlo k případům úmrtí; vzhledem k tomu, že přístup některých těchto pracovníků k řádné péči, léčbě a zdravotnickým zařízením a také k zdravotnímu a sociálnímu pojištění byl i před krizí problematický, případně vůbec neexistoval; vzhledem k tomu, že problém u těchto pracovníků představuje rovněž podpora pracovní neschopnosti a její využívání;

K.  vzhledem k tomu, že v červenci 2019 byl s cílem podporovat členské státy a Komisi v účinném uplatňování a prosazování práva Unie v oblasti mobility pracovní síly a koordinace sociálního zabezpečení zřízen Evropský orgán pro pracovní záležitosti (ELA); vzhledem k tomu, že se očekává, že tento orgán dosáhne své plné provozní kapacity do roku 2024;

L.  vzhledem k tomu, že zásadní význam při poskytování pomoci pracovníkům během krize, a to jak v jejich domovských zemích, tak v členských státech, v nichž pracují, mají organizace občanské společnosti a sociální partneři;

M.  vzhledem k tomu, že převážná většina přeshraničních a sezónních pracovníků, jež postihly hospodářské dopady pandemie onemocnění COVID-19, dosud nebyla s to získat odpovídající sociální ochranu a zabezpečení, a to vzhledem k narušené koordinaci mezi institucemi sociálního zabezpečení v členských státech, kterou onemocnění COVID-19 ještě zhoršilo; vzhledem k tomu, že se přeshraniční a sezónní pracovníci nacházejí v situaci, kdy nemají nutně nárok na dočasná podpůrná opatření, jako jsou programy kurzarbeitu, upravené dávky v nezaměstnanosti a opatření k usnadnění práce z domova;

N.  vzhledem k tomu, že některé členské státy přijaly během krize opatření k řešení slabých míst, jež se týkají přeshraničních a sezónních migrujících pracovníků v souvislosti s krizí onemocnění COVID-19, a vzaly na vědomí jejich úlohu v našich společnostech;

O.  vzhledem k tomu, že příhraniční pracovníci a příhraniční regiony EU byli vážně postiženi touto krizí, i pokud jde o zaměstnanost, přístup na pracoviště a práci na dálku, i právní nejistotou ohledně platných režimů sociálního zabezpečení a daňových režimů;

P.  vzhledem k tomu, že evropské zemědělství se někdy potýká s podprůměrnými příjmy spojenými s dlouhou pracovní dobou, případy úrazů a nemocí a nízkým zapojením do programů vzdělávání a odborné přípravy, a to zejména v případě přeshraničních a sezónních pracovníků; vzhledem k tomu, že špatné pracovní podmínky v zemědělství jsou jednou z hlavních příčin nedostatku pracovních sil v některých členských státech;

Q.  vzhledem k tomu, že neexistuje žádný systematický celounijní systém sběru údajů nebo digitální systém sledování, který by poskytoval dostatečné údaje o celkovém počtu dotyčných přeshraničních a sezónních pracovníků nebo který by pracovníkům umožňoval snadno a rychle zjistit stav jejich sociálního zabezpečení a uplatnit nároky na různé dávky vzniklé před začátkem krize; vzhledem k tomu, že obce často nemají dostatek informací o přeshraničních a sezónních pracovnících, kteří v nich žijí a pracují;

R.  vzhledem k tomu, že existuje riziko, že krize může nadále zhoršovat stávající problémy, pokud jde o zacházení s přeshraničními a sezónními pracovníky ze strany některých náborových agentur a místních zaměstnavatelů;

Ochrana práv, zajišťování bezpečnosti a prosazování stávajících právních předpisů

1.  vítá pokyny, které průběžně vydává Komise jako součást probíhající koordinace společné reakce EU na šíření nemoci COVID-19, zejména pokud jde o uplatňování zásady rovného zacházení, zákazu diskriminace a volného a spravedlivého pohybu pracovníků; zdůrazňuje, že kontroly na hranicích, zdravotní kontroly a omezení pohybu musí být i nadále přiměřené a výjimečné a že by měla být obnovena veškerá svoboda pohybu, jakmile to bude s ohledem na situaci ohledně nemoci COVID-19 v jednotlivých členských státech považováno za bezpečné; připomíná, že zásada rovného zacházení se neomezuje pouze na přeshraniční a sezónní pracovníky v klíčových odvětvích a povoláních, ale vztahuje se na všechny pracovníky, kteří potřebují překračovat vnitřní hranice, protože dotyčná odvětví jsou v hostitelském členském státě zaměstnání otevřena také místním pracovníkům; vyzývá členské státy, které tak dosud neučinily, aby co nejdříve zrušily všechna omezení bránící cestování a diskriminační izolační a karanténní opatření pro přeshraniční a sezónní pracovníky, a to s cílem zabránit nedostatku pracovních sil v klíčových odvětvích, a také proto, že je to ku prospěchu pracovníků, a aby zároveň zajistily jejich zdraví a bezpečnost;

2.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly opatření, jež by zajistila, aby se přeshraničním a sezónním pracovníkům a přeshraničním podnikatelům a osobám samostatně výdělečně činným dostalo odpovídající ochrany před nemocí COVID-19 a jejími účinky, včetně snadného přístupu k testování, a aby byli informováni o rizicích a bezpečnostních opatřeních, která mají být přijata, v jazyce, kterému rozumí; zdůrazňuje, že mezi přeshraničními a sezónními pracovníky jsou obzvláště zranitelní mladí lidé a ženy; dále vyzývá k přijetí opatření, jež by zajistila ochranu jejich zdraví a bezpečnosti při cestování do místa pracoviště mimo jejich místo pobytu a důstojné podmínky bydlení, které by umožnily omezení fyzického kontaktu, na tomto místě, a že v případě potřeby budou mít k dispozici možnost repatriace, která nebude na náklady pracovníka; zdůrazňuje, že musí být dodržovány stávající právní předpisy týkající se přístupu k sociálním právům včetně jejich přenosu; zdůrazňuje, že přeshraniční a sezónní pracovníci nesmí být opomenuti kvůli tomu, že využili své svobody pohybu jako občané EU;

3.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly práci sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, již aktivně působí v této oblasti, s cílem zajistit, aby všichni pracovníci, kteří v důsledku krize nebo jiným způsobem uvízli na jejich území, měli dostatečný a bezodkladný přístup k veřejným službám, podpoře odborů, důstojnému bydlení, ochranným prostředkům, stravování a zdravotní péči; vítá zapojení sociálních partnerů při řešení specifických otázek, pokud jde o mobilitu a práva přeshraničních a sezónních pracovníků;

4.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v souvislosti s nemocí COVID-19 zajistily rovné zacházení se sezónními pracovníky, již jsou státními příslušníky třetích zemí, a s občany EU, jak je stanoveno ve směrnici 2014/36/EU, a připomíná, že tito pracovníci mají stejná pracovní a sociální práva jako občané EU;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby naléhavě zajistily řádné provádění a prosazování platných právních předpisů EU, pokud jde o práva přeshraničních a sezónních pracovníků, zejména pokud jde o právo na stejnou odměnu za stejnou práci na stejném místě, a to i prostřednictvím vnitrostátních i přeshraničních koordinovaných a společných pracovních inspekcí; trvá na tom, že musí být přijata jasná opatření, která by zajistila, aby pracovníci před odjezdem jasně porozuměli svým smlouvám, právům a povinnostem, měli o nich úplné informace, aby k nim měli neomezený přístup a aby tyto smlouvy byly zpřístupněny subjektům ochrany pracovní síly v jejich oblasti zaměstnání; vyzývá členské státy, aby zvýšily kapacitu inspektorátů práce a upřednostňovaly odvětví, v nichž jsou zaměstnanci ohroženi;

6.  vyzývá Komisi, aby sledovala provádění svých pokynů týkajících se volného pohybu pracovníků během šíření onemocnění COVID-19 a aby zejména vydala nové pokyny týkající se konkrétně přeshraničních a sezónních pracovníků a přeshraničních podnikatelů a osob samostatně výdělečně činných, zaměstnavatelů a členských států v souvislosti s epidemií onemocnění COVID-19, zejména pokud jde o právo na volný a spravedlivý pohyb, důstojné bydlení, platné pracovní podmínky a podmínky zaměstnání a požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost, včetně potřeby zajistit omezení fyzického kontaktu během přepravy, v místě bydlení a na pracovišti, sociální zabezpečení a jeho koordinaci, přístup ke zdravotní péči a její zabezpečení, poskytování informací, například v podobě písemných pokynů, a vyvěšování oznámení na pracovišti pro pracovníky v jazyce, kterému rozumí, a výměna osvědčených postupů v těchto záležitostech; zdůrazňuje, že do koncipování těchto pokynů musí být plně zapojeni sociální partneři;

7.  vyzývá členské státy, aby zajistily kvalitní bydlení pro přeshraniční a sezónní pracovníky, které by nemělo být vázáno na jejich odměnu, a aby zajistily důstojné podmínky, ochranu soukromí a písemné nájemní smlouvy podléhající kontrole inspektoráty práce, a stanovily v tomto ohledu normy;

8.  vyzývá Komisi, aby přednostně zajistila plné fungování orgánu ELA, aby mohl poskytovat příslušné informace o právech a povinnostech jednotlivců v situacích přeshraniční mobility pracovní síly, a to i prostřednictvím jednotné internetové stránky EU, která by měla sloužit jako portál pro přístup k informačním zdrojům a službám na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni; konstatuje, že neexistuje harmonizovaný postup, pokud jde o upozorňování na zneužívání a problémy; vyzývá proto orgán ELA, aby v součinnosti s příslušnými orgány členských států vytvořil evropský nástroj, pomocí kterého by přeshraniční pracovníci mohli anonymně oznamovat případy zneužívání, a aby uplatňoval čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) 2019/1149 s cílem vykonávat společné nebo vzájemně sladěné inspekce v případech možného zneužívání, o němž se dozví;

9.  vyzývá Komisi, aby navrhla dlouhodobá řešení nekalých subdodavatelských praktik a chránila sezónní a přeshraniční pracovníky, kteří jsou zaměstnáni v rámci subdodavatelského a dodavatelského řetězce;

Prosazování spravedlivé mobility a posilování vnitřního trhu

10.  vyzývá členské státy a Komisi, aby se připravily na možné budoucí vlny onemocnění COVID-19, a znovu vyzývá ke koordinaci vnitrostátních opatření na hranicích a k vypracování bezpečnostních opatření pro mobilní pracovníky, včetně bezpečného útočiště; konstatuje, že je třeba zavést stálé podmínky pro mobilitu, v jejichž rámci budou určeny a udržovány „zelené koridory“, doplněné bezpečnostními opatřeními a zavedenými a oznámenými podmínkami cestování; zdůrazňuje v tomto ohledu klíčovou úlohu regionálních a místních orgánů a stávajících přeshraničních institucí, včetně při zachovávání a pravidelné aktualizaci záznamů všech přeshraničních a sezónních pracovníků registrovaných v obcích, v nichž bydlí; zdůrazňuje, že hlavními zásadami všech opatření přijatých s ohledem na krizi a za účelem obnovy by měly být zdraví a bezpečnost všech pracovníků a dodržování a účinné prosazování všech platných pracovních podmínek s ohledem na obzvláště zranitelnou situaci přeshraničních a mobilních pracovníků během epidemie onemocnění COVID-19 a po ní;

11.  připomíná význam a potřebu dobré spolupráce se třetími zeměmi, v nichž pracuje vysoký počet přeshraničních pracovníků, jako jsou země Evropského hospodářského prostoru (EHP), Švýcarsko a Spojené království;

12.  zdůrazňuje potřebu dobré spolupráce mezi členskými státy, pokud jde o shromažďování údajů o přeshraničních a sezónních pracovnících s cílem překlenout mezery ve vnitrostátních postupech, získat lepší přístup k dostupným informacím a vytvořit předvídatelný a přístupný vnitřní trh práce; vyzývá orgán ELA, aby hrál aktivní úlohu při shromažďování a koordinaci údajů pro účely analýzy mobility pracovní síly a posouzení rizik v souladu s úkoly, které má stanovené v nařízení o svém zřízení;

13.  je přesvědčen, že v zájmu ochrany přeshraničních a sezónních pracovníků potřebují také zaměstnavatelé jasná pravidla a právní srozumitelnost; vyzývá členské státy, aby shromažďovaly a uchovávaly aktualizované informace o všech těchto pravidlech na internetových stránkách svých příslušných vnitrostátních institucí, včetně pravidel týkajících se onemocnění COVID-19 a cestovních omezení; vyzývá Komisi, aby posoudila možnost vytvoření portálu nebo mobilní aplikace schopných porovnávat údaje od členských států s cílem nabídnout občanům EU přesné informace o omezení cestování v reálném čase, doplněné možnostmi cestování a dostupnými trasami pro případ, že by byla částečně nebo úplně znovu zavedena nouzová opatření;

14.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby přeshraniční pracovníci, zejména příhraniční pracovníci a osoby samostatně výdělečně činné postižené krizí, včetně osob pracujících na dálku ze země svého bydliště, měli přístup k příslušnému sociálnímu zabezpečení, pracovním právům a daňovým režimům, a jistotu, pokud jde o příslušný orgán jejich zabezpečení, mohli využívat režimů zkrácené pracovní doby za stejných podmínek jako ostatní zaměstnanci a aby délka jejich pobytu v důsledku pandemie v členském státě, v němž mají bydliště, neměla negativní dopad na jejich daňová práva nebo práva na sociální zabezpečení; požaduje, aby doba odpracovaná jako práce na dálku v zahraničí byla považována za práci na dálku provedenou v zemi výkonu práce;

Odolnost, přechod na digitální prostředí a zajištění transparentnosti

15.   vyzývá Komisi, aby bezodkladně provedla studii celkové situace v oblasti zaměstnanosti a zdravotních a bezpečnostních podmínek přeshraničních a sezónních pracovníků, včetně úlohy agentur práce, náborových agentur, dalších zprostředkovatelů a subdodavatelů, s cílem zjistit nedostatky v ochraně a případnou potřebu revidovat stávající legislativní rámec, jako je legislativní rámec pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, směrnice 2014/36/EU o sezónních pracovnících a směrnice 2008/104/ES o agenturním zaměstnávání, a také posouzení jejich náležitosti vzhledem k pandemii; zdůrazňuje, že získané poznatky jsou platné nejen s ohledem na krizi způsobenou onemocněním COVID-19, ale měly by rovněž posílit tvorbu politik podložených fakty s cílem řešit nedostatky právních předpisů EU a členských států jak v čase krize, tak v době normálního stavu;

16.  zdůrazňuje, že za zajištění toho, aby jejich systémy sociálního zabezpečení byly stabilní, spolehlivé a odolné vůči krizím, jsou odpovědné členské státy, a že EU stanovuje společná pravidla na ochranu práv sociálního zabezpečení při pohybu v rámci Evropy; vyzývá současné a budoucí předsednictví Rady a členské státy, aby se zapojily do jednání s Parlamentem v zájmu dosažení rychlé a vyvážené dohody o navrhované revizi nařízení (ES) č. 883/2004 a (ES) č. 987/2009 o koordinaci sociálního zabezpečení s cílem zajistit modernizovaná a tomuto účelu odpovídající pravidla, která podpoří spravedlivou mobilitu a sociální ochranu pro všechny občany EU, a aby účinně bojovaly proti sociálním podvodům a zneužívání sociálních práv mobilních pracovníků; vyzývá v této souvislosti členské státy, aby bezodkladně uplatňovaly všechny složky systému elektronické výměny informací o sociálním zabezpečení (EESSI) s cílem zajistit účinnější spolupráci mezi institucemi sociálního zabezpečení a rychlejší a digitalizované zpracovávání jednotlivých případů ve prospěch osob v přeshraničních situacích;

17.  vyzývá Komisi, aby aktualizovala své internetové stránky s ohledem na COVID-19 a aby je odpovídajícím způsobem propagovala, poskytovala informace o právech pracovníků a o příslušných vnitrostátních právních předpisech pro přeshraniční a sezónní pracovníky a také podrobnosti o vnitrostátních a regionálních orgánech ochrany práce a aby ve spolupráci s členskými státy zahájila přístupné informační kampaně na zvyšování povědomí zaměřené na přeshraniční a sezónní pracovníky, a to za účasti sociálních partnerů a organizací občanské společnosti s cílem lépe šířit informace;

18.  znovu zdůrazňuje význam řádné ochrany oznamovatelů v členských státech, a to i v případě přeshraničních a sezónních pracovníků; vybízí členské státy, aby šly nad rámec minimálních požadavků stanovených ve směrnici 2019/1937 pro všechny pracovníky bez ohledu na jejich status a aby přezkoumaly způsoby, jak uplatňovat vnitrostátní právní předpisy v oblasti ochrany oznamovatelů na přeshraniční nebo sezónní pracovníky, kteří upozorňují na zneužívání; zdůrazňuje, že je třeba transparentním způsobem do pracovních smluv začlenit dostupné možnosti, jak upozornit na zneužívání a získat podporu bez obavy z odvetných opatření; zdůrazňuje, že těmto pracovníkům musí být zajištěn přístup k odborům a organizacím občanské společnosti, a to i v hostitelské zemi;

19.  domnívá se, že zavedení digitálního a dynamického systému pro výměnu údajů mezi členskými státy by mohlo přispět k usnadnění boje proti zneužívání a problémům v souvislosti s právy a nehlášenou prací přeshraničních a sezónních pracovníků a pomoci určit rozsah příslušného systému sociálního zabezpečení; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby s cílem předložit příslušný návrh vypracovala vyčerpávající posouzení dopadu zavedení digitálního evropského čísla sociálního zabezpečení; zdůrazňuje, že veškeré osobní údaje musí být použity pouze pro konkrétní zamýšlený účel a pouze příslušnými orgány sociálního zabezpečení v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů(19);

20.  vyzývá členské státy, aby revidovanou směrnici o vysílání pracovníků provedly správným, včasným a ambiciózním způsobem a zajistily plné rovné zacházení a ochranu vyslaných pracovníků, zejména s cílem dodržet povinnost podle čl. 3 odst. 7 směrnice, tj. že zaměstnavatel v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi platnými pro pracovní poměr uhradí vyslaným pracovníkům příspěvky vyplácené jako náhrada výdajů skutečně vynaložených v souvislosti s vysláním, jako jsou cestovní výdaje, výdaje na stravu a ubytování;

21.  poukazuje na to, že je třeba, aby Komise spolu s členskými státy řešila nedostatek jasných ustanovení pro zřizování agentur práce a náboru pracovníků zaměřených na přeshraniční a sezónní pracovníky v EU; připomíná stávající osvědčené postupy, kdy musí tyto společnosti získat licence potvrzující jejich transparentnost od zvláštních správních orgánů;

22.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, aby strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a nadcházející revize společné zemědělské politiky sloužily zemědělským pracovníkům v Evropě, včetně sezónních, migrujících a dalších mobilních pracovníků;

23.  vyzývá Komisi a členské státy, aby bojovaly proti negativnímu vnímání sezónních a přeshraničních pracovníků v případech, kdy k tomu dochází; konstatuje, že členské státy trvalého pobytu mají povinnost poskytnout přeshraničním a sezónním pracovníkům přístup k odpovídajícím informacím o pracovním a sociálním zabezpečení; poukazuje na to, že je důležité zajistit pro přeshraniční a sezónní pracovníky podporu v případě pracovních úrazů a pomoc při repatriaci a opětovném začlenění a zároveň zajistit, aby jejich práva byla respektována náborovými agenturami, subdodavateli a jinými zprostředkovateli, kteří působí na jejich území;

o
o   o

24.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Evropské radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 128, 30.4.2014, s. 8.
(2) Úř. věst. L 141, 27.5.2011, s. 1.
(3) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 375.
(4) Úř. věst. L 327, 5.12.2008, s. 9.
(5) Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 21.
(6) Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1.
(7) Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1.
(8) Úř. věst. L 393, 30.12.1989, s. 1.
(9) Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1.
(10) Úř. věst. L 173, 9.7.2018, s. 16.
(11) Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 11.
(12) Úř. věst. L 262, 17.10.2000, s. 21.
(13) Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17.
(14) Úř. věst. L 168, 30.6.2009, s. 24.
(15) Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 105.
(16) Úř. věst. L 343, 23.12.2011, s. 1.
(17) Přijaté texty, P9_TA(2020)0054.
(18) Úř. věst. C 334, 19.9.2018, s. 88.
(19)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

Poslední aktualizace: 8. září 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí