Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2019/2128(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0103/2020

Předložené texty :

A9-0103/2020

Rozpravy :

Hlasování :

PV 09/07/2020 - 3
PV 10/07/2020 - 4

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0192

Přijaté texty
PDF 206kWORD 69k
Pátek, 10. července 2020 - Brusel
Ochrana finančních zájmů Evropské unie – boj proti podvodům – výroční zpráva za rok 2018
P9_TA(2020)0192A9-0103/2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2020 o ochraně finančních zájmů Evropské unie – boji proti podvodům – výroční zprávě za rok 2018 (2019/2128(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 310 odst. 6 a čl. 325 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na svá usnesení k předchozím výročním zprávám Komise a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 11. října 2019 nazvanou „30. výroční zpráva o ochraně finančních zájmů Evropské unie – boj proti podvodům – 2018“ (COM(2019)0444) a průvodní pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2019)0361, SWD(2019)0362, SWD(2019)0363, SWD(2019)0364 a SWD(2019)0365),

–  s ohledem na zprávu úřadu OLAF za rok 2018(1) a zprávu o činnosti dozorčího výboru úřadu OLAF za rok 2018,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Účetnímu dvoru nazvané „Strategie Komise proti podvodům: další opatření na ochranu rozpočtu EU“ (COM(2019)0196),

–  s ohledem na „akční plán“ (SWD(2019)0170) a „posouzení rizika podvodu“ SWD(2019)0171), které doprovázejí sdělení nazvané „Strategie Komise proti podvodům: další opatření na ochranu rozpočtu EU“ (COM(2019)0196),

–  s ohledem na výroční zprávu Evropského účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2018 spolu s odpověďmi orgánů(2),

–  s ohledem na návrh nařízení o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech (COM(2018)0324), který Komise předložila dne 2. května 2018,

–  s ohledem na zavedení standardních ustanovení o ochraně finančních zájmů EU do všech návrhů VFR, které předkládá Komise,

–  s ohledem na stanovisko Evropského účetního dvora č. 8/2018 k návrhu Komise ze dne 23. května 2018, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům, pokud jde o spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce a účinnost vyšetřování úřadu OLAF (COM(2018)0338),

–  s ohledem na stanovisko Evropského účetního dvora č. 9/2018 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí Program EU pro boj proti podvodům (COM(2018)0386),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 26/2018 s názvem „Řada zpoždění s realizací celních informačních systémů: kde se stala chyba?“;

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 01/2019 s názvem „Boj proti podvodům ve výdajích prostředků EU: je nutné přijmout opatření“,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 06/2019 s názvem „Boj proti podvodům ve výdajích EU na soudržnost: řídicí orgány musí posílit odhalování podvodů, reakci na ně a koordinaci“,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 12/2019 s názvem „Elektronický obchod: zbývá vyřešit řadu nedostatků při výběru DPH a cel“,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)(3) a jeho přezkum v polovině období zveřejněný Komisí dne 2. října 2017 (COM(2017)0589),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie(4) (směrnice o ochraně finančních zájmů),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO)(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(7),

–  s ohledem na zprávu ze dne 4. září 2019 nazvanou „Studie a zprávy týkající se výpadku příjmů z DPH v členských státech EU-28: závěrečná zpráva“, kterou nechala vypracovat Komise,

–  s ohledem na zprávu z května 2015 s názvem „Studie ke kvantifikaci a analýze výpadku příjmů z DPH ve členských státech EU: zpráva za rok 2015“, kterou nechala vypracovat Komise, a na sdělení Komise ze dne 7. dubna 2016 o akčním plánu pro DPH s názvem „Směrem k jednotné oblasti DPH v EU – Čas přijmout rozhodnutí“ (COM(2016)0148),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 3. února 2014 o boji proti korupci v EU (COM(2014)0038),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES(8),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. června 2011 nazvané „Boj proti korupci v EU“ (COM(2011)0308),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2017 o úloze oznamovatelů („whistleblowerů“) při ochraně finančních zájmů EU(9),

–  s ohledem na zprávu ze dne 12. května 2017 o pokroku v provádění sdělení Komise „Zintenzivnění boje proti pašování cigaret a jiným formám nedovoleného obchodu s tabákovými výrobky – ucelená strategie EU (COM(2013)0324 ze dne 6. června 2013)“, COM(2017)0235,

–  s ohledem na zprávu, kterou koordinoval Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), s názvem „Podvody v oblasti zadávání veřejných zakázek – soubor varovných signálů a osvědčených postupů“ zveřejněnou dne 20. prosince 2017 a na příručku úřadu OLAF z roku 2017 o „Hlášení nesrovnalostí v rámci sdíleného řízení“,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 19/2017 nazvanou „Dovozní postupy: nedostatky v právním rámci a neúčinné provádění mají dopad na finanční zájmy EU“,

–  s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-105/14: trestní řízení proti Tariccovi a dalším(10),

–  s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-42/17: trestní řízení proti M.A.S. a M.B.(11),

–  s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci T-48/16: Sigma Orionis SA v. Evropská komise(12),

–  s ohledem na přijetí nařízení Rady (EU) 2018/1541 ze dne 2. října 2018, kterým se mění nařízení (EU) č. 904/2010 a (EU) 2017/2454, pokud jde o opatření k posílení správní spolupráce v oblasti daně z přidané hodnoty,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2018 o ochraně finančních zájmů EU – navrácení peněz a aktiv od třetích zemí v případě podvodu(13),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání - Víceletý finanční rámec na období 2021–2027“ (COM(2018)0321),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. října 2018 o boji proti celním podvodům a ochraně vlastních zdrojů EU(14),

–  s ohledem na pokračující provádění programu Hercule III(15),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0103/2020),

A.  vzhledem k tomu, že Komise plní rozpočet Unie ve spolupráci s členskými státy, přičemž v roce 2018 proběhlo plnění tohoto rozpočtu ze 74 % v rámci sdíleného řízení;

B.  vzhledem k tomu, že by Komise měla plnit své příslušné povinnosti v rámci sdíleného řízení v oblasti dohledu, kontroly a auditu;

C.  vzhledem k tomu, že podle článku 63 finančního nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 by členské státy měly při provádění úkolů souvisejících s plněním rozpočtu přijmout veškerá opatření, která jsou nezbytná k předcházení nesrovnalostem a podvodům, jejich odhalování a nápravě;

D.  vzhledem k tomu, že za účelem ochrany finančních zájmů Unie by členské státy měly provádět předběžné i následné kontroly, získávat zpět neoprávněně vyplacené prostředky a v případě potřeby zahájit v tomto ohledu soudní řízení;

E.  vzhledem k tomu, že řádné finanční řízení a ochrana finančních zájmů EU jsou klíčovými zásadami politiky plnění rozpočtu EU, jejichž cílem je zvýšit důvěru občanů prostřednictvím zajištění řádného využívání peněz daňových poplatníků a efektivního plnění rozpočtu EU;

F.  vzhledem k tomu, že řádná správa veřejných výdajů a ochrana finančních zájmů EU přispívají k účinnému řízení rozpočtu EU;

G.  vzhledem k tomu, že v čl. 310 odst. 6 SFEU se uvádí, že „v souladu s článkem 325 bojují Unie a členské státy proti podvodům a jiným protiprávním jednáním poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie“; vzhledem k tomu, že v čl. 325 odst. 2 SFEU se uvádí, že „členské státy přijmou k zamezení podvodů ohrožujících finanční zájmy Unie stejná opatření, jaká přijímají k zamezení podvodů ohrožujících jejich vlastní finanční zájmy“; vzhledem k tomu, že v čl. 325 odst. 3 SFEU se uvádí, že „členské státy koordinují svou činnost zaměřenou na ochranu finančních zájmů Unie proti podvodům“ a že „organizují společně s Komisí úzkou a pravidelnou spolupráci mezi příslušnými orgány“; vzhledem k tomu, že podle čl. 325 odst. 4 SFEU je nutné všechna opatření nezbytná k předcházení a potírání podvodů ohrožujících finanční zájmy Unie před jejich přijetím Evropským parlamentem a Radou konzultovat s Evropským účetním dvorem;

H.  vzhledem k tomu, že rozpočet EU podporuje společné cíle a pomáhá řešit společné výzvy, a vzhledem k tomu, že dobrá výkonnost je předpokladem dosažení výsledků a priorit, zjednodušení a pravidelná hodnocení příjmů, výdajů, výsledků a dopadů prostřednictvím auditů výkonnosti jsou základními prvky sestavování rozpočtu podle výkonnosti;

I.  vzhledem k tomu, že EU má povinnost přijímat opatření v oblasti boje proti korupci v mezích stanovených Smlouvou o fungování Evropské unie (SFEU); vzhledem k tomu, že článek 67 SFEU stanoví, že Unie je povinna zajišťovat vysokou úroveň bezpečnosti, mj. předcházením trestné činnosti a sbližováním předpisů trestního práva; vzhledem k tomu, že podle článku 83 SFEU je korupce jednou z mimořádně závažných trestných činností s přeshraničním rozměrem, což má negativní dopad na finanční zájmy EU;

J.  vzhledem k tomu, že podvody týkající se evropských fondů jsou jedním z prostředků, kterými zločinecké organizace pronikají do hospodářství a poškozují také hospodářskou svobodu a svobodnou hospodářskou soutěž;

K.  vzhledem k tomu, že různorodost právních a správních systémů v členských státech je třeba odpovídajícím způsobem řešit a umožnit tak přijetí koordinovanějších opatření EU v oblasti předcházení nesrovnalostem a boje proti podvodům; vzhledem k tomu, že Komise by měla dále zvyšovat své úsilí v boji proti podvodům a pokračovat v jeho účinném provádění s cílem přinést ještě konkrétnější a uspokojivější výsledky;

L.  vzhledem k tomu, že korupce představuje vážné ohrožení finančních zájmů Unie, ale také demokracie a důvěry ve veřejnou správu;

M.  vzhledem k tomu, že DPH vybraná členskými státy je důležitým zdrojem příjmů pro vnitrostátní rozpočty a že vlastní zdroje založené na DPH tvořily v roce 2018 11,9 % celkových příjmů rozpočtu EU;

N.  vzhledem k tomu, že případy systematické a institucionalizované korupce v některých členských státech výrazně poškozují finanční zájmy EU a představují zároveň i riziko pro demokracii, základní práva a právní stát; vzhledem k tomu, že ve zvláštní zprávě Eurobarometru č. 470 o korupci z prosince 2017 se uvádí, že vnímání korupce a postoje k ní se na celkové úrovni ve srovnání s rokem 2013 nezměnily, což naznačuje, že pokud jde o získání důvěry občanů EU v instituce, nebylo dosaženo žádných konkrétních výsledků;

Odhalování a oznamování nesrovnalostí

1.  vítá 30. výroční zprávu o ochraně finančních zájmů EU a o boji proti podvodům i pokrok, kterého bylo dosaženo během posledních tří desetiletí při přípravě a rozvoji legislativních základů a institucionálního rámce (úřadů OLAF a EPPO) v oblasti boje proti podvodům a nesrovnalostem na úrovni EU, při navazování spolupráce mezi členskými státy a mezi nimi a Komisí a při dosahování výsledků v oblasti ochrany rozpočtu EU, které by nebyly možné bez společného úsilí orgánů EU a vnitrostátních orgánů;

2.  s velkým znepokojením konstatuje, že metody podvodů se neustále vyvíjejí a objevují se nové vzorce podvodů, které mají výrazný nadnárodní rozměr a využívají mechanismů přeshraničních podvodů (podvody při propagaci zemědělských produktů; krycí společnosti; vyhýbání se placení cla podhodnocováním textilu a obuvi dovážených do Unie a procházením celním řízením v několika členských státech; elektronický obchod; nárůst přeshraničního rozměru podvodů na straně výdajů a padělání), což nepříznivě ovlivňuje příjmovou stránku rozpočtu EU a vyžaduje novou koordinovanou reakci na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni;

3.  konstatuje, že celkový počet podvodů a jiných nesrovnalostí oznámených v roce 2018 (11 638 případů) byl o 25 % nižší než v roce 2017 (15 213 případů) a že jejich hodnota ve srovnání s předchozím rokem zůstává na stejné úrovni (2,5 mld. EUR v roce 2018 a 2,58 mld. EUR v roce 2017);

4.  připomíná, že ne všechny nesrovnalosti jsou podvodného charakteru a že je třeba jasně rozlišit chyby, k nimž došlo;

5.  připomíná, že počet hlášených nesrovnalostí podvodného charakteru a související částky nejsou přímým ukazatelem míry podvodů, které mají dopad na rozpočet EU nebo rozpočet daného členského státu; konstatuje, že není známo, kolik nesrovnalostí podvodného charakteru Komise a zejména členské státy každoročně neohlásí; konstatuje, že tato skutečnost Parlamentu ztěžuje vyvození užitečných závěrů ohledně účinnosti činností Komise v oblasti boje proti podvodům; vyzývá proto Komisi, aby vypracovala metodiku pro zvýšení spolehlivosti a zavedla opatření pro přesnější odhady rozsahu podvodů v EU; konstatuje, že nesrovnalosti podvodného charakteru se týkaly 0,71 % plateb provedených v roce 2018 a 0,65 % hrubé částky tradičních vlastních zdrojů vybraných za rok 2018; dále konstatuje, že nesrovnalosti nepodvodného charakteru se týkaly 0,58 % plateb provedených v roce 2018 a 1,78 % hrubé částky tradičních vlastních zdrojů vybraných za rok 2018;

6.  se znepokojením bere na vědomí závěr Účetního dvora, že Komise nemá dostatek poznatků o rozsahu, povaze a příčinách podvodů; znovu vyzývá Komisi, aby zavedla jednotný systém pro shromažďování porovnatelných údajů o nesrovnalostech a případech podvodů od členských států s cílem standardizovat proces podávání zpráv a zajistit kvalitu a porovnatelnost poskytovaných údajů;

7.  dále vyzývá Komisi, aby provedla komplexní kontroly s cílem zajistit úplnou transparentnost a kvalitu údajů vykazovaných členskými státy v rámci systému pro řízení nesrovnalostí (IMS);

8.  konstatuje, že počet nesrovnalostí podvodného charakteru oznámených v roce 2018 (1 152 případů) zůstal ve srovnání s rokem 2017 na stejné úrovni; vyjadřuje však politování nad tím, že se příslušné částky značně zvýšily, a to o 183 %, což je důvod k vážnému znepokojení; tento nárůst je do značné míry způsoben dvěma nesrovnalostmi podvodného charakteru, které se týkají výdajů na politiku soudržnosti; zdůrazňuje, že je třeba co nejdříve tyto vysoké částky získat zpět;

9.  konstatuje, že pokud jde o počet nesrovnalostí nepodvodného charakteru zaregistrovaných v roce 2018, došlo ke 27% snížení (10 487 případů), a pokud jde o příslušné finanční částky, došlo ke snížení o 37 % na 1,3 mld. EUR;

10.  s hlubokým politováním poukazuje na skutečnost, že mnohé členské státy postrádají zvláštní právní předpisy proti organizované trestné činnosti, která se stále více zapojuje do přeshraničních činností a do oblastí, s nimiž jsou spojeny finanční zájmy EU, zejména do pašování a padělání měny;

11.  vybízí k tomu, aby členské státy navázaly užší spolupráci v souvislosti s výměnou informací, a zlepšily tak sběr údajů, zvýšily účinnost kontrol a zaručily práva a svobody občanů; připomíná úlohu Komise při koordinaci spolupráce mezi členskými státy; vyzývá Komisi, aby pomohla při koordinaci zavádění jednotného systému pro shromažďování údajů o nesrovnalostech a případech podvodů od členských států;

12.  vyzývá Evropský účetní dvůr, aby do svých auditních vzorků průběžně zahrnoval i instituce a řídící orgány zodpovědné v případech úmyslného zneužívání finančních prostředků;

13.  pokládá za znepokojivé, že ve snaze snížit administrativní zátěž orgánům členských států ukládá nařízení o společných ustanoveních (EU) č. 1303/2013 pouze povinnost hlásit nesrovnalosti podvodného i nepodvodného charakteru týkajících se příspěvků z ESI fondů, jejichž peněžní hodnota přesahuje 10 000 EUR; připomíná, že v případě zemědělství a Evropského sociálního fondu je realizován značný počet plateb do 10 000 EUR, které jsou (po splnění určitých podmínek) vypláceny jako platební nároky, takže i potenciálně podvodné platby jsou tak pod hranicí, od které je nutné je hlásit, bere však na vědomí vyjádření Účetního dvora, uvedená v jeho výročních zprávách za roky 2017 a 2018, že platební nároky jsou méně náchylné k chybám než náhrada nákladů, což je způsob vyplácení projektů nad 10 000 EUR;

14.  důrazně odsuzuje rozsáhlé zneužívání evropských strukturálních a investičních fondů ze strany vysoce postavených vládních úředníků v České republice a dalších veřejných činitelů v Maďarsku, Řecku, Polsku, Rumunsku a Itálii; konstatuje, že tento podvod je na úkor malých rodinných podniků, které dotace potřebují nejvíce;

15.  důrazně odsuzuje zneužívání prostředků z Fondu soudržnosti; vyjadřuje politování nad tím, že prostředky EU, u nichž byly uplatněny finanční opravy související s nesrovnalostmi podvodného charakteru, lze opětovně použít bez jakýchkoli dalších důsledků nebo omezení; je toho názoru, že takový systém ohrožuje finanční zájmy EU; vyzývá proto Komisi, aby pečlivě sledovala opětovné použití prostředků EU a aby zvážila vytvoření systému, v němž budou opravy rovněž spojeny s omezeními dalšího použití;

16.  připomíná požadavky na transparentnost v rámci SZP a politiky soudržnosti, které ukládají odpovědným orgánům členských států povinnost vést veřejně přístupný seznam konečných příjemců; vyzývá členské státy, aby tyto údaje zveřejňovaly v jednotném strojově čitelném formátu a aby zajistily interoperabilitu informací; vyzývá Komisi, aby tyto údaje shromažďovala a agregovala a aby zveřejňovala seznamy největších příjemců z každého fondu v každém členském státě;

17.  požaduje, aby Komise navrhla konkrétní mechanismus vyřizování stížností na úrovni Unie, který by podpořil zemědělce nebo příjemce dotací, kteří se potýkají například se záborem půdy, pochybením orgánů členských států, tlakem ze strany zločineckých struktur nebo organizovaného zločinu, a osoby, které jsou předmětem nucené nebo otrocké práce, a poskytl jim možnost urychleně předložit stížnost ke Komisi, kterou by měla Komise bez odkladu prověřit;

18.  zdůrazňuje, že Evropská komise v současné době nepřijímá dostatečná opatření k řešení tohoto typu podvodů; naléhavě vyzývá Komisi, aby prováděla účinné kontroly v kombinaci se závaznými opatřeními; poukazuje na to, že Úřad evropského veřejného žalobce by měl hrát hlavní úlohu při provádění přeshraničního zkoumání, odhalování a ohlašování případů podvodů a podávání žalob na podvodníky;

Příjmy – vlastní zdroje

19.  bere na vědomí zvýšení počtu registrovaných případů podvodu o 1 % u vybraných tradičních vlastních zdrojů (na 473 v roce 2018) a vyjadřuje politování nad nárůstem o 116 % u dotčených finančních částek;

20.  konstatuje, že počet nesrovnalostí hlášených jako nesrovnalosti nepodvodného charakteru za rok 2018 byl o 10 % nižší oproti průměru za léta 2014–2018, vyjadřuje však politování nad tím, že dotčená částka je o 17 % vyšší;

21.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že podle statistiky Komise obsahující první odhady dosáhl výpadek příjmů z DPH v roce 2018 částky přibližně 130 miliard EUR, což představuje přibližně 10 % z celkových očekávaných příjmů z DPH, a že Komise odhaduje, že podvody v oblasti DPH v rámci Společenství stojí přibližně 50 miliard EUR ročně; vyjadřuje politování nad ztrátou 5 miliard EUR ročně v důsledku dodávek zboží nízké hodnoty ze třetích zemí;

22.  vítá přijetí směrnice o ochraně finančních zájmů (PIF), která vyjasňuje otázky přeshraniční spolupráce a vzájemné právní pomoci mezi členskými státy, agenturou Eurojust, Úřadem evropského veřejného žalobce a Komisí při řešení podvodů s DPH;

23.  znovu opakuje svůj postoj, že pravomoci úřadu OLAF, pokud jde o vyšetřování v oblasti daně z přidané hodnoty, by v žádném případě neměly být omezeny ani by se na ně neměly vztahovat žádné další administrativní podmínky; vyzývá Radu, aby zohlednila postoj Parlamentu k této záležitosti během jednání o nařízení o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům, pokud jde o spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce a účinnost vyšetřování úřadu OLAF;

24.  upozorňuje na důležitou úlohu úřadu OLAF při vyšetřování v oblasti DPH; vítá změnu nařízení Rady (EU) č. 904/2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty(16), která byla přijata v roce 2018 a kterou se zavádí opatření na posílení kapacity vnitrostátních daňových orgánů kontrolovat přeshraniční dodávky, rozšíření pravomocí úřadu OLAF za účelem usnadnění a koordinace vyšetřování podvodů v oblasti DPH a řešení nejškodlivějších systémů podvodů v oblasti DPH a snížení výpadku příjmů z DPH;

25.  vítá změnu nařízení Rady (EU) č. 904/2010 za účelem co největšího využití nového softwaru pro analýzu transakčních sítí (TNA) při identifikaci podvodných sítí v celé EU; s cílem posílit spolupráci a výměnu informací mezi vnitrostátními daňovými orgány za účelem lepšího odhalování a rychlejšího zachycování kolotočových podvodů v oblasti DPH; požaduje přijetí opatření, která by plně zajistila ochranu údajů hospodářských subjektů, které jsou předmětem vyšetřování, jejichž seznam je uveden v novém softwaru TNA;

26.  vítá zavedení opatření za účelem sdílení podstatných údajů týkajících se celního režimu č. 42 a režimu č. 63 mezi vnitrostátními daňovými orgány od roku 2020, která umožňují křížovou kontrolu identifikačních čísel pro účely DPH, hodnoty dováženého zboží, druhu zboží atd. členským státem dovozu a členským státem zákazníka;

27.  zdůrazňuje, že je důležité, aby pro všechny členské státy představoval rozvoj vnitrostátních strategií boje proti podvodům prioritu;

28.  zdůrazňuje závažnost podvodů v oblasti DPH, a zejména tzv. kolotočových podvodů, kdy chybějící obchodník neodvede DPH příslušným daňovým orgánům, přestože byla zákazníkem zaplacena;

29.  konstatuje, že nejvíce zatíženy podvody a nesrovnalostmi byly v roce 2018 v peněžním vyjádření solární panely, jak tomu bylo i v letech 2017 a 2016; vítá audity na místě prováděné Komisí a zdůrazňuje význam vyšetřování úřadu OLAF a koordinační úlohy úřadu OLAF v této oblasti;

30.  vítá skutečnost, že řada členských států čelí výzvám spojeným s výběrem tradičních vlastních zdrojů zaváděním nových nástrojů IT a přístupů a iniciativ založených na rizicích; vybízí členské státy, aby dále spolupracovaly při společném využívání těchto nástrojů, přístupů a iniciativ, pokračovaly ve výměně osvědčených postupů a posilovaly spolupráci v rámci Eurofiscu;

31.  je znepokojen tím, že podvody v oblasti příjmů prostřednictvím podhodnocení zboží dováženého do EU ze třetích zemí i nadále ohrožují finanční zájmy EU; konstatuje, že přeshraniční elektronický obchod se zbožím je významným zdrojem daňových podvodů v EU, zejména v případě drobného zboží; vyzývá členské státy, aby řešily otázky spojené s přeshraničním elektronickým obchodováním, zejména pokud jde o možné zneužití osvobození zásilek nízké hodnoty od cla, a to úplným provedením doporučení Komise v tomto smyslu;

32.  konstatuje, že v prosinci 2018 představila Komise nový akční plán pro boj proti nezákonnému obchodu s tabákovými výrobky, který vychází především z operativních opatření v oblasti vymáhání práva;

33.  konstatuje, že k odhalení nesrovnalostí nepodvodného charakteru vedly převážně kontroly po propuštění zboží, zdůrazňuje však, že významným zdrojem odhalování nesrovnalostí jsou také celní kontroly před propuštěním zboží nebo v okamžiku jeho propuštění a dobrovolná přiznání;

34.  opětovně připomíná, že pro odhalování podvodů je nejúčinnější kombinace různých metod detekce (kontroly při propuštění zboží, kontroly po jeho propuštění, inspekce prováděné útvary pro boj proti podvodům a další) a že účinnost každé metody závisí na daném členském státě, na účinné koordinaci jeho správy a schopnosti příslušných orgánů jednotlivých členských států navzájem komunikovat;

35.  považuje za znepokojivé, že některé členské státy běžně nenahlašují ani jeden případ podvodu; vyzývá Komisi, aby tuto situaci prošetřila, neboť se domnívá, že pravděpodobnost, že by v těchto členských státech k žádnému podvodnému jednání nedocházelo, je dosti nízká; vyzývá Komisi, aby v těchto zemích provedla namátkové kontroly na místě;

36.  konstatuje, že průměrná míra zpětného získání prostředků v případech oznámených jako podvodné v letech 1989–2018 činila přibližně 41 %; konstatuje rovněž, že míra zpětného získání prostředků v případech oznámených a odhalených jako podvodné v roce 2018 činila 70 %, což vysoce překračuje průměrnou míru; znovu vyzývá Komisi, aby vypracovala strategii pro zlepšení míry zpětného získání v těchto případech;

37.  konstatuje, že celková míra zpětného získání prostředků v případech hlášených jako nesrovnalosti nepodvodného charakteru v letech 1989–2018 činila 72 %;

38.  opakovaně žádá Komisi, aby každoročně podávala zprávu o výši vlastních zdrojů EU zpětně získaných na základě doporučení úřadu OLAF a o částkách, které je ještě třeba získat zpět;

Výdaje

39.  bere na vědomí 3% snížení počtu případů (679), které byly nahlášeny jako nesrovnalosti podvodného charakteru v roce 2018 a které se týkaly výdajů; upozorňuje však na znepokojivě vysoký opačný trend, pokud jde o dotčené finanční částky (1,032 mld. EUR), což představuje zvýšení o 198 %;

40.  vítá snížení počtu registrovaných nesrovnalostí nepodvodného charakteru o 4 % a snížení dotčené finanční částky o 48 % (844,9 milionu EUR);

41.  vítá, že na straně výdajů přijaly některé členské státy řadu operativních opatření, jako je zavedení nástrojů IT pro hodnocení rizik, hodnocení rizika podvodů a vzdělávací kurzy zaměřené na zvýšení obecného povědomí o podvodech; vyzývá všechny zbývající členské státy, aby co nejdříve zintenzivnily své úsilí o přijetí podobných opatření;

42.  bere na vědomí, že v některých členských státech nebyly zjištěny nesrovnalosti oznámené jako podvodné; vyzývá Komisi, aby s cílem zajistit zvyšování kvality i počtu kontrol členské státy i nadále podporovala a aby v boji proti podvodům šířila osvědčené postupy;

43.  zdůrazňuje význam řádného řízení a pečlivého dohledu nad granty rozdělenými v rámci programů ESIF (evropských strukturálních a investičních fondů, tj. Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, Evropského námořního a rybářského fondu, fondu AMIF (Azylový, migrační a integrační fond), FEAD (Fond evropské pomoci nejchudším osobám) a EFG (Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci), a to v zájmu účinného neinflačního sestavování rozpočtu těchto fondů a předcházení podvodům;

44.  vyzývá Komisi, úřady OLAF, EPPO a členské státy, aby v souvislosti se společnou zemědělskou politikou, kde bylo v roce 2018 zaznamenáno 249 nesrovnalostí podvodného charakteru (– 6 %), což představuje celkem 63,3 milionu EUR (+ 10 %), a s politikou soudržnosti, kde bylo opět v roce 2018 zaznamenáno 363 takových nesrovnalostí (+ 5 %), přičemž celková částka činila 959,6 milionu EUR (+ 199 %), uplatňovaly co nejpřísnější opatření v boji proti podvodům týkajícím se veřejných peněz placených z rozpočtu EU;

45.  konstatuje, že u SZP za vykazované období 2014–2018 činí „míra četnosti podvodů“, tj. procento případů kvalifikovaných jako podezření z podvodu a zjištěných podvodů v poměru k celkovému počtu ohlášených nesrovnalostí, 10 % a „míra rozsahu podvodů“ přibližně 23 % z celkové finanční částky dotčené nesrovnalostmi; dále konstatuje, že „míra odhalení podvodů“, tj. procento z celkové finanční částky dotčené podezřením z podvodu či prokázaným podvodem v poměru k celkovým výdajům, činí pouze 0,11 % a „míra odhalení nesrovnalostí“, tj. procento z celkové finanční částky dotčené nesrovnalostmi v poměru k celkovým výdajům, 0,37 %;

46.  podobně konstatuje, že „míra odhalení podvodů“ u politiky soudržnosti činí 0,86 % a „míra odhalení nesrovnalostí“ přibližně 0,34 %;

47.  znovu připomíná význam transparentnosti v oblasti výdajů, přičemž požaduje úplný přístup k informacím v případech, které zahrnují evropské financování;

Strategie Komise proti podvodům

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF)

48.  konstatuje, že v roce 2018 zahájil OLAF 219 vyšetřování a uzavřel 167, přičemž vydal doporučení ke zpětnému získání finančních prostředků v hodnotě 371 milionů EUR; dále konstatuje, že ke konci roku probíhalo 414 vyšetřování;

49.  bere na vědomí rozšíření úlohy koordinačních služeb pro boj proti podvodům při podpoře účinnosti různých způsobů přeshraniční spolupráce mezi vnitrostátními orgány, zejména v rámci boje proti celním podvodům, ale i spolupráce s úřadem OLAF;

50.  vítá, že byla v dubnu 2019 přijata strategie Komise proti podvodům, která byla přizpůsobena dvěma významným doplněním právních předpisů EU v oblasti boje proti podvodům přijatých v roce 2017, konkrétně směrnice o ochraně finančních zájmů, která stanoví přísnější společné normy pro trestněprávní předpisy členských států na ochranu finančních zájmů EU, a nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO);

51.  lituje, že Komise dosud nezahrnula do svého ročního pracovního programu návrh nástroje týkajícího se vzájemné správní pomoci na straně výdajů; je přesvědčen, že tato iniciativa odpovídá ustanovením článku 225 Smlouvy;

52.  připomíná zásadní úlohu, kterou hraje úřad OLAF, a potřebu jej dále posílit a zajistit jeho účinnou koordinaci s Úřadem evropského veřejného žalobce;

53.  vyjadřuje politování nad tím, že doposud provedlo novou směrnici o ochraně finančních zájmů pouze dvanáct členských států, dalších osm členských států ji provedlo částečně a ostatní ji zatím neprovedly vůbec; konstatuje, že lhůta pro provedení nové směrnice o ochraně finančních zájmů již uplynula dne 6. července 2019; vyzývá Komisi, aby co nejdříve zveřejnila seznam všech členských států, které tuto směrnici neprovedly ve stanovené lhůtě; vyzývá všechny zbývající členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření a zajistily úplné a správné provedení směrnice ve vnitrostátním právu v co nejkratší době; vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala proces provádění ve vnitrostátním právu ve všech členských státech a aby v případech, kdy členské státy nezajistí postup provedení ve vnitrostátním právu, využila svých výsad a zahájila řízení o nesplnění povinnosti;

54.  připomíná, že nová strategie boje proti podvodům, kterou předložila Komise, zahrnuje: i) podvody (včetně podvodů v oblasti DPH), korupci a zpronevěru, které poškozují nebo ohrožují finanční zájmy EU podle definice v článcích 3 a 4 směrnice o ochraně finančních zájmů; ii) další trestné činy, které poškozují nebo ohrožují finanční zájmy Unie, např. činy související se zneužíváním postupů při zadávání veřejných zakázek, pokud poškozují nebo ohrožují rozpočet EU; iii) nesrovnalosti podle definice v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 (jsou-li úmyslné, ale nespadají mezi trestné činy, které byly uvedeny výše) a iv) závažná porušení povinností související s výkonem odborné činnosti zaměstnanci nebo členy orgánů a institucí Unie podle čl. 1 odst. 4 nařízení o úřadu OLAF a čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce rozhodnutí Komise 1999/352/ES, ESUO, Euratom o zřízení Evropského úřadu pro boj proti podvodům(17);

55.  vítá nové priority nové strategie Komise pro boj proti podvodům, jako je lepší pochopení vzorců podvodů, profilů podvodníků a systémových slabých míst v souvislosti s podvody s dopadem na rozpočet EU, a také optimalizaci koordinace, spolupráce a pracovních postupů pro boj proti podvodům, zejména mezi útvary Komise a výkonnými agenturami;

56.  vyjadřuje politování nad tím, že pouze jedenáct členských států přijalo vnitrostátní strategii boje proti podvodům; vyzývá všechny zbývající členské státy, aby pokročily v procesu přijetí svých vnitrostátních strategií boje proti podvodům; vyzývá Komisi, aby přiměla zbývající členské státy, aby pokročily v procesu přijetí vnitrostátních strategií boje proti podvodům; vyzývá Komisi, aby zvážila přijetí vnitrostátních strategií pro boj proti podvodům jako podmínku přístupu k evropským fondům;

57.  vítá nový návrh programu EU pro boj proti podvodům na období 2021–2027, který bude úřad OLAF provádět pod svým přímým vedením; konstatuje, že program EU pro boj proti podvodům zahrnuje i) výdajový program Hercule III, který podporuje činnosti v boji proti podvodům, korupci a jiným protiprávním jednáním poškozujícím finanční zájmy Unie; ii) informační systém pro boj proti podvodům (AFIS), což je operační činnost spočívající v zásadě v souboru celních IT aplikací provozovaných v rámci společného informačního systému spravovaného Komisí, a iii) systém pro řízení nesrovnalostí (IMS), což je nástroj pro bezpečnou elektronickou komunikaci, který členským státům usnadňuje plnění povinnosti podávat zprávy o odhalených nesrovnalostech – včetně podvodů – a podporuje řízení a analýzu těchto nesrovnalostí;

58.  konstatuje, že program EU pro boj proti podvodům a jeho nové priority vyžadují dostatečné financování, aby mohlo být dosaženo výsledků; je proto znepokojen návrhem předsedy Evropské rady snížit rozpočet programu EU pro boj proti podvodům ze 156 milionů EUR na období 2014–2020 na 111 milionů EUR na období 2021–2027;

59.  připomíná potřebu zahrnout proaktivní metody do vnitrostátních strategií boje proti podvodům, které zajistí nejen odhalování podvodů, ale také jejich účinnou prevenci;

Pokrok ve zřizování Úřadu evropského veřejného žalobce

60.  bere na vědomí jmenování prozatímního správního ředitele v roce 2018;

61.  zdůrazňuje, že vytvoření úřadu EPPO představuje zásadní pokrok v ochraně finančních zájmů Unie; zdůrazňuje význam evropského úřadu EPPO v boji proti podvodům, korupci a závažným přeshraničním podvodům v oblasti DPH;

62.  vítá skutečnost, že v roce 2018 se Nizozemsko a Malta rozhodly připojit k úřadu EPPO; konstatuje, že do konce října 2019 se k úřadu EPPO nepřipojilo pět členských států; připomíná však, že podle bodu odůvodnění 9 nařízení (EU) 2017/1939 se mohou k této přeshraniční spolupráci kdykoli připojit; vyzývá zbývající členské státy, aby se k úřadu EPPO připojily co nejdříve; vyzývá Komisi, aby aktivně propagovala a vytvářela pobídky pro členství v úřadu EPPO mezi dosud váhajícími členskými státy s cílem zajistit jeho účinné a účelné přeshraniční fungování v celé EU;

63.  zdůrazňuje, že postup výběru evropského vrchního veřejného žalobce byl ukončen v roce 2019; vítá jmenování paní Laury Codruty Kovesiové první evropskou vrchní veřejnou žalobkyní na základě výběrového řízení za účasti Evropského parlamentu, Rady a nezávislé skupiny odborníků vybraných Komisí;

64.  zdůrazňuje, že nedostatečné financování a personální obsazení úřadu EPPO během fáze budování jsou nepřijatelné; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Komise do značné míry podcenila potřebné zdroje; zdůrazňuje, že úřad EPPO musí zpracovat až 3 000 případů ročně, a to hned od počátku svého fungování; zdůrazňuje, že úřad EPPO potřebuje alespoň 76 dalších pracovních míst a 8 milionů EUR, aby mohl být v souladu s předpoklady plně funkční do konce roku 2020; je proti zásadě zaměstnávání veřejných žalobců na částečný úvazek; žádá členské státy, aby co nejdříve jmenovaly veřejné žalobce na plný úvazek; důrazně vybízí Komisi, aby předložila návrh opravného rozpočtu;

65.  poukazuje na to, že po vytvoření Úřadu evropského veřejného žalobce zůstane úřad OLAF v členských státech EU, které se rozhodly, že se k tomuto úřadu nepřipojí, jediným orgánem odpovědným za ochranu finančních zájmů EU; zdůrazňuje, že podle stanoviska Evropského účetního dvora č. 8/2018 návrh Komise, kterým se pozměňuje nařízení týkající se úřadu OLAF, neřeší otázku nízké efektivity správního vyšetřování vedeného úřadem OLAF; poukazuje na to, že je důležité zajistit, aby úřad OLAF zůstal silným a plně funkčním partnerem Úřadu evropského veřejného žalobce;

66.  zdůrazňuje, že budoucí spolupráce mezi úřadem OLAF a úřadem EPPO by měla být založena na úzké spolupráci, účinné výměně informací a doplňkovosti a zároveň by se mělo zabránit zdvojování činnosti a kompetenčním sporům; připomíná, že Parlament je proti tomu, aby se počet zaměstnanců úřadu OLAF snížil o 45 pracovních míst;

67.  vyzývá spolunormotvůrce, aby včas dosáhli dohody ohledně revize nařízení o úřadu OLAF, a zajistili tak jednoznačné rozdělení pravomocí mezi úřady OLAF a EPPO bez překrývání dříve, než úřad EPPO zahájí svou činnost;

Oblasti vyžadující zlepšení

68.  poukazuje na dvě oblasti, které je třeba zlepšit: za prvé, aby Komise a členské státy mohly lépe posuzovat rizika podvodů, a tedy je i lépe řešit, měly by posílit svou analytickou kapacitu, aby lépe rozpoznaly údaje o vzorcích podvodů, profilech podvodníků a nedostatcích systémů EU pro vnitřní kontrolu; za druhé, pro zajištění jednotnosti a pro optimalizaci účelnosti a účinnosti je třeba posuzování a řízení rizika podvodů důsledně koordinovat a monitorovat;

69.  upozorňuje, že souvislost mezi korupcí a podvody v EU může mít nepříznivý dopad na rozpočet EU; s politováním konstatuje, že Komise již nepovažuje za nutné vydávat protikorupční zprávy; vyzývá Komisi, aby navíc zvážila zřízení sítě orgánů pro předcházení korupci v Evropské unii; vyjadřuje politování nad rozhodnutím Komise učinit sledování boje proti korupci součástí procesu evropského semestru pro správu ekonomických záležitostí; domnívá se, že vzhledem k tomu, že k dispozici jsou údaje pouze u několika málo zemí, dochází k dalšímu omezení tohoto sledování ze strany Komise; vyjadřuje dále politování nad tím, že tato změna přístupu se soustřeďuje převážně na hospodářský dopad korupce a téměř zcela přehlíží jiné aspekty, které může korupce ovlivnit, např. důvěru občanů ve veřejnou správu a dokonce v demokratickou strukturu členských států; naléhavě proto žádá Komisi, aby své protikorupční zprávy zveřejňovala i nadále; znovu Komisi vyzývá, aby se zasadila o komplexnější a důslednější protikorupční politiku EU a mimo jiné důkladně posoudila protikorupční politiku v každém členském státě;

70.  opakuje, že přechod z veřejného sektoru do sektoru soukromého („efekt otáčivých dveří“) může poškozovat vztahy mezi orgány a zástupci zájmových skupin; vyzývá orgány EU, aby rozvíjely systematický přístup k této problematice;

71.  znovu vyzývá Komisi, aby vytvořila interní mechanismus pro hodnocení korupce v orgánech EU;

72.  vyzývá Komisi, aby jako jednu ze svých obecných priorit vypracovala celoevropskou strategii aktivního předcházení střetům zájmů pro všechny účastníky finančních operací plnící rozpočet EU;

73.  domnívá se, že je zapotřebí dalších iniciativ pro měření objemu neuhrazeného cla a vytvoření účinné metodiky pro toto měření, a to alespoň pro hlavní prvky;

74.  rovněž se domnívá, že by celní kontroly měly být přizpůsobeny novým rizikům podvodů a rychlému rozšíření přeshraničního obchodu, který je usnadněn elektronickým obchodováním i bezpapírovými transakcemi;

75.  podotýká, že rozmach elektronického obchodu vytváří vážné problémy pro daňové orgány, spojené např. s neexistencí daňové identifikace prodejce v EU a podáváním přiznání k DPH, které je značně nižší než skutečná hodnota přiznávaných obchodů;

76.  zdůrazňuje, že systém výměny informací mezi příslušnými orgány by usnadnil křížovou kontrolu účetních záznamů týkajících se transakcí mezi dvěma či více členskými státy, která by bránila přeshraničním podvodům v oblasti strukturálních a investičních fondů, čímž by byl zajištěn průřezový a komplexní přístup k ochraně finančních zájmů členských států; znovu opakuje svou žádost, aby Komise předložila legislativní návrh týkající se vzájemné správní pomoci v těch oblastech výdajů z fondů EU, které nejsou upraveny zvláštním ustanovením;

77.  vyjadřuje znepokojení v souvislosti s rizikem podhodnocování dodávek zboží ze třetích zemí při elektronickém obchodování; vítá opatření, která přijal úřad OLAF s cílem vyřešit problém podvodů s DPH při elektronickém obchodování;

78.  připomíná, že Komise nemá přístup k informacím, které si členské státy vyměňují s cílem předcházet podvodům s chybějícím obchodníkem (missing trader) při obchodování uvnitř Společenství (tzv. „kolotočovým podvodům“) a bojovat proti nim; zastává názor, že Komise by měla mít přístup k síti Eurofisc za účelem lepší kontroly, hodnocení a dokonalejší výměny údajů mezi členskými státy; vyzývá všechny členské státy, aby se podílely na všech oblastech činnosti platformy Eurofisc, a usnadnily a urychlily tak výměnu informací se soudními a donucovacími orgány, jako je Europol a OLAF, jak doporučuje Evropský účetní dvůr; vyzývá členské státy a Radu, aby za účelem prohloubení spolupráce, zvýšení spolehlivosti údajů a boje proti přeshraniční trestné činnosti zajistily Komisi přístup k těmto údajům;

79.  vyzývá úřad OLAF, aby informoval Parlament o výsledku svého vyšetřování v oblasti elektronického obchodování týkajícího se případů dovozů oděvů nízké hodnoty; vyzývá Komisi a členské státy, aby monitorovaly elektronické obchodní transakce, jichž se účastní prodejci usazení mimo EU, kteří nedeklarují žádnou DPH (např. proto, že neoprávněně zasílají zboží jako „vzorky“) nebo záměrně uvádějí nižší hodnotu zboží, aby výši DPH snížili nebo se jejímu placení zcela vyhnuli;

80.  upozorňuje, že je třeba řešit některé nedostatky stávajícího systému EU pro boj proti podvodům, zejména pokud jde o shromažďování přesných údajů o nesrovnalostech podvodného i nepodvodného charakteru;

81.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly a případně zlepšily společné metody pro vykazování s cílem zlepšit souhrnné a srovnatelné informace o míře odhalených podvodů v oblasti výdajů EU;

82.  vyzývá Komisi, aby zajistila účinnost systému IT známého jako „systém pro řízení nesrovnalostí“ (IMS) spravovaného úřadem OLAF tak, aby všechny příslušné orgány včas oznamovaly informace o trestních vyšetřováních týkajících se podvodů poškozujících finanční zájmy EU;

83.  zdůrazňuje, že při vykazování výdajů je důležité uplatňovat naprostou transparentnost, zejména pokud jde o práce v oblasti infrastruktury, jež jsou přímo financovány z prostředků EU nebo prostřednictvím finančních nástrojů; vyzývá Komisi, aby u spolufinancovaných projektů zajistila plný přístup evropských občanů k informacím;

84.  připomíná členským státům, že součinnost ve spolupráci s Komisí je nezbytná s cílem zajistit efektivní vynakládání prostředků a hodnocení výsledků;

85.  konstatuje, že v oblasti sdíleného řízení nemá Komise pravomoc iniciovat vyloučení nespolehlivých hospodářských subjektů z přijímání financování z EU, pokud tak nečiní orgány členských států; vyzývá členské státy, aby neprodleně oznamovaly podvodné nesrovnalosti v systému IMS a aby co nejlépe využívaly systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů;

86.  trvá na tom, aby členské státy účinně využívaly nástroj pro předcházení podvodům, který nabízí databáze ARACHNE, a to tak, že včas předloží údaje a využijí příležitostí, které nabízejí data velkého objemu, aby se zabránilo podvodnému a neoprávněnému využívání finančních prostředků EU; vyzývá Komisi, aby zvážila stanovení povinnosti využívat databázi ARACHNE;

87.  zdůrazňuje úlohu a odpovědnost členských států při provádění dohod o správní spolupráci, zajišťování účinnosti kontrol, vymáhání sběru údajů a při sledování toho, zda obchodníci dodržují regulační rámec;

88.  vyzývá Komisi, aby investigativním novinářům zajistila řádnou právní ochranu podobně jako oznamovatelům;

Zadávání veřejných zakázek

89.  konstatuje, že významná část veřejných investic (2 biliony EUR ročně) je vynakládána prostřednictvím veřejných zakázek; poukazuje na přínos elektronického zadávání veřejných zakázek v boji proti podvodům, jako jsou úspory pro všechny strany, větší transparentnost a jednodušší a zkrácené postupy;

90.  vyjadřuje politování nad tím, že při všech hlavních krocích procesu zadávání veřejných zakázek (elektronickém oznamování, elektronickém přístupu k zadávací dokumentaci, elektronickém podávání nabídek, elektronickém hodnocení, elektronickém přidělování zakázek, elektronickém objednávání, elektronické fakturaci, elektronických platbách) využívá nové technologie pouze několik členských států; vyzývá členské státy, aby zpřístupnily na internetu ve strojově čitelném formátu všechny formy postupu zadávání veřejných zakázek a veřejně přístupné rejstříky smluv;

91.  vítá časový plán Komise k zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek v EU a vyzývá Komisi, aby jeho zavedení kontrolovala;

Digitalizace

92.  vyzývá Komisi, aby vypracovala rámec pro digitalizaci veškerých postupů provádění opatření EU (výzev k předkládání návrhů, zavádění, hodnocení a provádění programů a plateb), který by uplatňovaly všechny členské státy;

93.  vyzývá Komisi, aby pro ty členské státy, v nichž nejsou k dispozici elektronické profily veřejných zadavatelů, vytvořila pobídky k jejich vytvoření;

94.  vítá, že se EU konečně rozhodla připojit ke Skupině států proti korupci (GRECO) jako pozorovatel; vyzývá Komisi, aby co nejdříve znovu zahájila jednání s touto skupinou, aby bylo možné včas posoudit, zda je dodržována Úmluva OSN proti korupci (UNCAC), a aby bylo možné vytvořit interní hodnotící mechanismus pro orgány EU;

Mezinárodní spolupráce

95.  bere v úvahu skutečnost, že dne 1. září 2018 vstoupila v platnost dohoda mezi EU a Norskem o správní spolupráci a pomoci při vymáhání DPH;

96.  vítá uspořádání každoročního semináře (konaného v červnu 2018 v Bosně a Hercegovině) pro partnerské orgány v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích o osvědčených postupech při úspěšných vyšetřováních podvodů, a také workshopu konaného v červenci 2018 na Ukrajině za účasti všech příslušných orgánů pro boj proti podvodům v rámci dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou;

97.  důrazně vybízí Komisi, úřad OLAF a všechny další orgány a instituce Unie, které jsou pověřeny ochranou finančních zájmů Unie, aby aktivně a ve spolupráci s partnerskými orgány v kandidátských zemích, potenciálních kandidátských zemích a zemích Východního partnerství prosazovaly opatření k účinnému řešení možných případů podvodu; vyzývá Komisi, aby vypracovala konkrétní a pravidelné mechanismy, které budou účinně předcházet podvodům týkajícím se finančních prostředků EU v těchto státech a budou proti nim bojovat;

98.  vítá skutečnost, že úřad OLAF podepsal dvě ujednání o správní spolupráci s Africkou rozvojovou bankou a Úřadem generálního inspektora Agentury Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID);

99.  poukazuje na problémy spojené s prosazováním provádění Rámcové úmluvy o kontrole tabáku (dále jen „protokol k úmluvě FCTC“) třetími zeměmi;

100.  naléhavě žádá agentury Evropské unie, zejména Europol, Eurojust a OLAF, aby rozvíjely užší spolupráci s vnitrostátními orgány, a zajistily tak účinnější odhalování podvodů;

101.  poukazuje na důležitou úlohu oznamovatelů při prevenci, odhalování a hlášení podvodů; zdůrazňuje, že je třeba chránit oznamovatele a podporovat investigativní žurnalistiku právními prostředky v členských státech i v rámci Unie; vítá novou směrnici EU o whistleblowingu, která bude od prosince 2021 poskytovat ochranu jednotlivcům ze soukromého nebo veřejného sektoru, kteří oznámí porušení práva; vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala členské státy a pomáhala jim při zajišťování úplného, správného a včasného provedení směrnice ve vnitrostátním právu;

102.  domnívá se, že investigativní žurnalistika hraje při zvyšování nezbytné transparentnosti v EU a členských státech zásadní úlohu a že je třeba ji podporovat a pomáhat jí zákonnými prostředky jak v členských státech, tak i v rámci Unie; vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní opatření na ochranu investigativní žurnalistiky, včetně mechanismu rychlé reakce pro novináře v ohrožení a účinné právní úpravy proti strategickým žalobám proti účasti veřejnosti;

103.  upozorňuje na zásadní úlohu, kterou hraje transparentnost při předcházení podvodům a případům střetu zájmů a jejich včasném odhalení; vyzývá všechny členské státy, aby zvýšily své úsilí s cílem zlepšit transparentnost rozpočtu tím, že zajistí, aby příslušné údaje o postupech zadávání veřejných zakázek a přidělování veřejných zakázek byly dostupné a snadno přístupné široké veřejnosti;

Pravidla transparentnosti a průřezová ustanovení

104.  vítá přijetí souhrnného nařízení a očekává, že výrazně sníží míru podvodů v oblasti zemědělství a politiky soudržnosti, přičemž současně zjednoduší finanční pravidla EU;

105.  vyzývá členské státy, aby prostřednictvím sítě Eurofisc posílily výměnu svých informací o možných podvodných společnostech a transakcích; připomíná, že výměna informací a přístup k nim ze strany soudních a vyšetřovacích orgánů při respektování ochrany osobních údajů je zásadní v boji proti podvodům a organizované trestné činnosti;

106.  uznává význam článku 61 finančního nařízení a jeho nového, širšího vymezení střetu zájmů pro všechny účastníky finančních operací plnící rozpočet EU v různých režimech řízení, a to i na vnitrostátní úrovni;

107.  vyzývá Komisi, aby jako strážkyně Smluv bojovala proti všem formám střetu zájmů a pravidelně vyhodnocovala preventivní opatření přijatá členskými státy k jejich zabránění; vyzývá Komisi, aby navrhla společné obecné zásady k zabránění střetu zájmů u vysoce postavených politiků;

108.  poukazuje na to, že mnohé členské státy postrádají zvláštní právní předpisy proti organizované trestné činnosti, která se stále více zapojuje do přeshraničních činností a do oblastí, s nimiž jsou spojeny finanční zájmy Unie;

109.  naléhavě vyzývá Radu, aby přijala společné etické normy ke všem otázkám souvisejícím se střetem zájmů a usilovala o obecnou shodu o těchto otázkách ve všech členských státech; poukazuje na to, že vzhledem k rozšíření problémů střetu zájmů při rozdělování zemědělských fondů Unie a Fondu soudržnosti, je nepřijatelné, aby měli členové Evropské rady a Rady EU nebo jejich rodinní příslušníci, kteří se účastní rozhodování o příspěvcích v rámci budoucího VFR nebo vnitrostátních rozpočtů, z těchto rozhodnutí jakýkoli osobní prospěch;

110.  připomíná význam přechodných období po skončení funkce pro úředníky, kteří byli dříve zaměstnanci orgánů nebo agentur Unie, protože neřešené střety zájmů mohou ohrozit prosazování vysokých etických norem v rámci evropské správy; zdůrazňuje, že článek 16 služebního řádu umožňuje orgánům a subjektům Unie zamítnout žádost bývalého úředníka o souhlas s přijetím určitého zaměstnání, pokud daná omezení nepostačují k ochraně legitimních zájmů orgánů a institucí; dále vyzývá správu EU, aby důsledně zveřejňovala své hodnocení každého případu, jak to vyžaduje služební řád;

111.  znovu připomíná svůj postoj, že je třeba přijmout jasný právní základ formulovaný s ohledem na revizi nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, který umožní úřadu OLAF přístup k informacím o bankovních účtech prostřednictvím pomoci příslušných vnitrostátních orgánů a řešení podvodů v oblasti DPH;

o
o   o

112.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Evropskému účetnímu dvoru, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), dozorčímu výboru úřadu OLAF a Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO).

(1) OLAF, „Devatenáctá zpráva Evropského úřadu pro boj proti podvodům za období 1. ledna až 31. prosince 2018“, 2019.
(2) Úř. věst. C 340, 8.10.2019, s. 1.
(3) Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1.
(4) Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29.
(5) Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(7) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.
(8) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.
(9) Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 56.
(10) Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 8. září 2015 ve věci C-105/14, trestní řízení proti Ivu Tariccovi a dalším, 105/14, ECLI:EU:C:2015:555.
(11) Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 5. prosince 2017 ve věci C-42/17, trestní řízení proti M.A.S. a M.B., ECLI:EU:C:2017:936.
(12) Rozsudek Tribunálu ze dne 3. května 2018 ve věci T-48/16, Sigma Orionis SA v. Evropská komise, ECLI:EU:T:2018:245.
(13) Přijaté texty, P8_TA(2018)0419.
(14) Úř. věst. C 11, 13.1.2020, s. 50.
(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 250/2014 ze dne 26. února 2014, kterým se zavádí program na podporu činností v oblasti ochrany finančních zájmů Evropské unie (program Hercule III) a zrušuje rozhodnutí č. 804/2004/ES (Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 6).
(16) Úř. věst. L 268, 12.10.2010, s. 1.
(17) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 20.

Poslední aktualizace: 9. prosince 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí