Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 11, čl. 191 odst. 1 a článek 208 této smlouvy,

–  s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 17. dubna 2018(1),

–  s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN pro období 2015–2030,

–  s ohledem na Pařížskou dohodu uzavřenou na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC),

–  s ohledem na Úmluvu o biologické rozmanitosti z roku 1992, Globální strategický plán pro biodiverzitu 2011–2020 a cíle z Aiči pro biodiverzitu,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. července 2019 nazvané „Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“ (COM(2019)0352),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640) a usnesení Parlamentu ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „ Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života (COM(2020)0380),

–  s ohledem na akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024, vnější politiku EU týkající se původních obyvatel z roku 2016, závěry Rady o původních obyvatelích ze dne 15. května 2017 a Evropský konsensus o rozvoji z roku 2017,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2018 nazvané „Čistá planeta pro všechny – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ (COM(2018)0773),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. září 2013 nazvané „Nová strategie v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví“ (COM(2013)0659),

–  s ohledem na závěrečnou zprávu studie Komise z roku 2013 nazvanou „Dopad spotřeby EU na odlesňování: komplexní analýza dopadu spotřeby EU na odlesňování“,

–  s ohledem na studii proveditelnosti z roku 2018 týkající se možností, jak posílit boj EU proti odlesňování, zadanou generálním ředitelstvím Komise pro životní prostředí,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. října 2008 nazvané „Řešení problémů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů jako součást boje proti změně klimatu a ztrátě biologické rozmanitosti“ (COM(2008)0645),

–  s ohledem na akční plán EU z roku 2003 pro prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví (FLEGT), dobrovolné dohody o partnerství FLEGT (VPA) s třetími zeměmi a Pracovní plán FLEGT na období 2018–2022,

–  s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva ze dne 21. března 2019 o uznávání přínosu obránců lidských práv, kteří se zasazují o ochranu životního prostředí, k uplatňování lidských práv, ochraně životního prostředí a udržitelnému rozvoji,

–  s ohledem na zprávu Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) nazvanou „Stav lesů ve světě v roce 2020“,

–  s ohledem na Strategický plán OSN pro lesy na období 2017–2030,

–  s ohledem na zvláštní zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o změně klimatu, desertifikaci, degradaci půdy, udržitelném hospodaření s půdou, potravinovém zabezpečení a tocích skleníkových plynů v suchozemských ekosystémech a svou pátou hodnotící zprávu o změně klimatu z roku 2014: dopady, adaptace a zranitelnost,

–  s ohledem na globální hodnotící zprávu Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách ze dne 31. května 2019,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2020 o 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP15)(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2018 o transparentním a odpovědném řízení přírodních zdrojů v rozvojových zemích: případ lesů(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2017 o palmovém oleji a likvidaci deštných pralesů(6),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A9-0143/2020),

A.  vzhledem k tomu, že mezi lety 1990 a 2016 došlo celosvětově k úbytku 1,3 milionu kilometrů čtverečních lesních porostů, což má ničivý dopad na biologickou rozmanitost, klima, lidi a hospodářství; vzhledem k tomu, že přes veškeré dosud vynaložené úsilí není řada mezinárodních závazků souvisejících s lesy, jako je cíl 15.2 cílů udržitelného rozvoje OSN(7) a cíl 5 úmluvy z Aiči v oblasti biologické rozmanitosti(8), dostatečně plněna prostřednictvím stávajících politik, vzhledem k tomu, že zpráva Evropské agentury pro životní prostředí nazvaná „Evropské životní prostředí - stav a výhled 2020“ uvádí, že rozloha zalesněných ploch v Evropě je v posledních dvaceti letech víceméně stabilní, varuje však, že od roku 2013 došlo jen k malému zlepšení stavu ochrany lesních stanovišť a druhů a že evropské lesy jsou ohrožovány přírodními negativními jevy i narušením způsobeným lidskou činností;

B.  vzhledem k tomu, že 17 cílů udržitelného rozvoje tvoří jeden celek a jsou nedělitelné; vzhledem k tomu, že je třeba současně dosahovat pokroku v úsilí o udržitelné zemědělství, zajišťování potravin a udržitelné obhospodařování lesů, což jsou základní prvky cílů udržitelného rozvoje;

C.  vzhledem k tomu, že lesy zásadním způsobem přispívají ke zmírňování změny klimatu a ke přizpůsobování se této změně, zatímco odlesňování – zejména likvidace deštných pralesů – změnu klimatu významně zhoršuje; vzhledem k tomu, že emise z využívání půdy a změny ve využití půdy související zejména s odlesňováním jsou po spalování fosilních paliv druhou nejvýznamnější příčinou změny klimatu a na celkových emisích skleníkových plynů se podílejí téměř 12 %; vzhledem k tomu, že lesy dále obsahují 80 % globální biologické rozmanitosti, prostřednictvím řešení vycházejících z přírody přispívají k opatřením ke snižování rizika katastrof a podporují živobytí přibližně 25 % celosvětové populace a zároveň představují velkou část území tradičně obývaného původními obyvateli, přispívají k lidskému zdraví a ztělesňují nenahraditelné kulturní, společenské a duchovní hodnoty;

D.  vzhledem k tomu, že v důsledku změny klimatu a úbytku biologické rozmanitosti se budou podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu častěji a intenzivněji vyskytovat přírodní škodliví činitelé, jako jsou sucha, záplavy, bouře, zamoření škůdci, eroze a požáry, což dále povede ke stále větším škodám pro světové lesy; vzhledem k tomu, že navýšení investic do řešení vycházejících z přírody je jedním z nákladově nejefektivnějších opatření umožňujících řešit emise, ochranu životně důležitých ekosystémů a zároveň zlepšit zdroje živobytí, odolnost a zabezpečení potravin;

E.  vzhledem k tomu, že k ochraně a obnově světových lesů je třeba přijmout dalekosáhlá, ambiciózní a koordinovaná opatření založená na politické a společenské vůli;

F.  vzhledem k tomu, že je klíčové, aby unijní a vnitrostátní politiky v oblasti udržitelnosti intenzivněji usilovaly o ochranu a obnovu existujících lesů, o zvyšování kvantity a kvality lesních ekosystémů i o dosahování cílů Zelené dohody pro Evropu; vzhledem k tomu, že máme-li omezit globální oteplování a přispět k omezení úbytku biologické rozmanitosti, je nezbytné lesy chránit, obnovovat a obhospodařovat takovým způsobem, abychom maximalizovali jejich kapacitu z hlediska ukládání uhlíku a ochrany biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že primární lesy poskytují větší úložiště oxidu uhličitého a významná přírodní stanoviště, která v mladších a nově vysazených lesích chybí;

G.  vzhledem k tomu, že podle zprávy organizace FAO o stavu lesů ve světě za rok 2020 je celosvětové rozšiřování zemědělských ploch největším faktorem přispívajícím k odlesňování, a to vedle expanze měst, rozvoje infrastruktury a těžby; vzhledem k tomu, že je třeba úzce spolupracovat s partnerskými zeměmi EU i různými zúčastněnými stranami, aby se posílily inovativní a pozitivní interakce mezi zemědělstvím a lesnictvím, s cílem vybudovat udržitelné zemědělské systémy a zlepšit potravinové zabezpečení; vzhledem k tomu, že i EU se nepřímo podílí na odlesňování a znehodnocování lesů a dalších přírodních ekosystémů ve světě, a to prostřednictvím dovozu a spotřeby komodit spojených s odlesňováním, jako je sója, palmový olej, kaučuk, kukuřice, hovězí maso, kůže a kakao; vzhledem k tomu, že spotřeba EU se v celosvětovém měřítku na odlesňování podílí přibližně 10 % (vyjádřeno v celkové konečné spotřebě);

H.  vzhledem k tomu, že z nedávného šetření organizace Global Witness vyplynulo, že mezi lety 2013 a 2019 byly finanční instituce se sídlem v EU hlavním mezinárodním zdrojem finančních prostředků pro šest zemědělských podniků spojených s odlesňováním v Amazonii, v povodí Konga a v Papui-Nové Guineji, které podpořily částkou 7 miliard EUR(9);

I.  vzhledem k tomu, že současné dobrovolné závazky společností a bank v boji proti odlesňování nepřinesly změnu chování, která je potřebná k zastavení tohoto katastrofického ničení životního prostředí;

J.  vzhledem k tomu, že negativní dopad směrnice o obnovitelných zdrojích energie na světové a evropské lesy vyžadoval, aby byla tato směrnice přepracována(10); vzhledem k tomu, že zavedené změny však problém nevyřeší;

K.  vzhledem k tomu, že dotace na bioenergii ze dřeva by měly být přesměrovány na energetickou účinnost a energii z obnovitelných zdrojů;

L.  vzhledem k tomu, že platná pravidla vyplývající ze směrnice o obnovitelných zdrojích energie vycházejí z předpokladu, že pěstování energetických plodin je udržitelné, klimaticky neutrální a že umožňuje obnovit zdroj v přiměřeném časovém období; vzhledem k tomu, že tato představa je mylná;

M.  vzhledem k tomu, že pro účinnější ochranu světových lesů a dalších přírodních ekosystémů budou zapotřebí opatření na všech úrovních, včetně regulačních opatření a přísnějšího prosazování stávajících právních předpisů, jakož i značné soukromé i veřejné investice; vzhledem k tomu, že toho lze dosáhnout pouze zajištěním soudržnosti politik ve všech odvětvích i mezi vnitřními a vnějšími politikami EU, a to prostřednictvím uplatňování zásady nepůsobit škodu;

N.  vzhledem k tomu, že zvýšená ochrana a obnova lesů a dalších přírodních ekosystémů i udržitelné obhospodařování lesů jsou důležité pro zachování živobytí původních obyvatel a místních komunit, poskytují příležitost pro sociální a hospodářský rozvoj a tvorbu pracovních míst a umožňují rozvoj udržitelného biohospodářství a zároveň posilují ekosystémové služby a chrání biologickou rozmanitost; vzhledem k tomu, že lesy představují ekologické hospodářské odvětví, které má potenciál vytvořit celosvětově 10 až 16 milionů pracovních míst;

O.  vzhledem k tomu, že mangrovové lesy plní klíčové ekosystémové služby, neboť ukládají velké množství uhlíku, jsou důležitým místem pro tření mnoha druhů ryb z korálových útesů a chrání korálové útesy před zatížením živinami a sedimenty a pobřežní oblasti před povodněmi; vzhledem k tomu, že do nedávné doby pokrývaly mangrovové lesy přes tři čtvrtiny tropického pobřeží, přičemž více než polovina z nich byla zničena v důsledku rozvoje pobřeží, akvakultury, znečištění a neudržitelného využívání;

P.  vzhledem k tomu, že přeměna mangrovových lesů způsobuje 10 % emisí uhlíku pocházejících z odlesňování, ačkoli mangrovy tvoří pouze 0,7 % tropických lesů(11);

Q.  vzhledem k tomu, že objem finančních prostředků poskytovaných EU na podporu ochrany a obnovy lesů a udržitelného obhospodařování lesů v partnerských zemích je s ohledem na rozsah problému nedostatečný; vzhledem k tomu, že ochranu, obnovu a udržitelné obhospodařování lesů a dalších přírodních ekosystémů, jakož i související vedlejší přínosy a aspekty lidských práv, je třeba lépe začlenit do mechanismů financování EU;

R.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy mají dlouhodobou tradici a odborné kapacity v oblasti udržitelného obhospodařování lesů a mohou je využít na pomoc dalším zemím při budování kapacit v této oblasti;

S.  vzhledem k tomu, že původní obyvatelé, místní komunity a osoby, které se zasazují o ochranu životního prostředí, jsou stále více ohrožovány a zastrašovány a když se snaží chránit své lesy, půdu a životní prostředí, čelí porušování lidských práv;

T.  vzhledem k tomu, že znehodnocováním a změnami přírodních ekosystémů se může zvýšit pravděpodobnost přenosu patogenů, jako jsou viry, z volně žijících a domácích zvířat na člověka (zoonózy);

U.  vzhledem k tomu, že udržitelná a účinná politika v oblasti lesnictví vyžaduje spolehlivé informace o lesních zdrojích, jejich stavu a způsobu jejich správy a využívání i spolehlivé informace o změnách ve využívání půdy;

V.  vzhledem k tomu, že lesy a hodnotový řetězec založený na lesích mají zásadní význam pro další rozvoj oběhového biohospodářství, neboť zajišťují pracovní místa a ekonomický blahobyt ve venkovských a městských oblastech, přispívají ke zmírňování dopadů změny klimatu a mají příznivé účinky na zdraví;

1.  vítá sdělení Komise nazvané „Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“ a považuje jej za dobrý základ pro rozhodná opatření; souhlasí s pěti prioritami uvedenými v tomto sdělení; zdůrazňuje, že všechny tyto priority jsou nezbytné k tomu, aby bylo možné zastavit a zvrátit znehodnocování přírodních ekosystémů, zejména lesů, i úbytek biologické rozmanitosti a související porušování lidských práv, a že je třeba je prosazovat rychle a soudržně; připomíná však, že EU a její členské státy by měly přijmout ambicióznější opatření, která umožní plnit jejich závazky a naléhavě řešit odlesňování a znehodnocování lesů po celém světě; zdůrazňuje, že je důležité přijmout komplexní soubor opatření a iniciativ, včetně nových regulační opatření, která budou účinná, doplňková, vymahatelná a budou zahrnovat sledování;

2.  zdůrazňuje, že je v rámci environmentální politiky EU třeba vzít na vědomí pravomoci EU, odpovědnost i dostupné finanční prostředky v oblasti ochrany světových lesů, včetně těch evropských, které jsou jejich součástí; opakuje, že úspěch naší vnější činnosti a reakce našich partnerů na ochranu jejich lesů závisí na tom, jak účinně a ambiciózně přistupujeme k ochraně našeho přírodního dědictví; vyzývá tedy Komisi a členské státy, aby v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a strategií v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 zajistily nejvyšší normy ochrany životního prostředí a lepší soudržnost mezi snahou o ochranu a obnovu lesů v rámci EU a v rámci vnější činnosti;

3.  připomíná, že se od EU a jejích členských států očekává, že bezodkladně přijmou opatření na ochranu a obnovu lesů, aby splnily své závazky přijaté v rámci cílů udržitelného rozvoje OSN, Pařížské dohody, globálního strategického plánu pro biologickou rozmanitost na období 2011–2020 a strategického plánu OSN pro lesy na období 2017–2030 a jeho globálních cílů týkajících se lesů;

4.  zdůrazňuje úlohu lesů při posilování odolnosti vůči negativním dopadům změny klimatu; zdůrazňuje, že ve strategiích a plánech pro přizpůsobení se změně klimatu jsou nezbytná konkrétní a účinná opatření, která budou zahrnovat součinnost mezi zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně;

5.  zdůrazňuje pozitivní přínos lesů pro zdraví a kvalitu života lidí i jejich vysokou hodnotu z hlediska životního prostředí, jelikož ukládají uhlík, uchovávají zásoby vody, omezují erozi a poskytují ochranu před sesuvy půdy;

6.  zdůrazňuje, že odlesňování způsobují i faktory, které nesouvisí přímo s lesnictvím, nýbrž mají vztah k široké škále problémů, jako je vlastnictví půdy, ochrana práv původních obyvatel, zemědělské politiky, změna klimatu, demokracie, lidská práva a politická svoboda;

7.  zdůrazňuje, že ústřední úlohu při ochraně lesních ekosystémů hrají domorodé ženy a ženy pracující v zemědělství; se znepokojením však konstatuje, že do procesů řízení přírodních zdrojů nejsou zahrnuty otázky, jako je inkluze žen a zlepšování jejich postavení; je přesvědčen, že pro udržitelné obhospodařování lesů má rozhodující význam genderová rovnost v rámci lesnického vzdělávání, což by se mělo odrazit i v akčním plánu EU zaměřeném na prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví (FLEGT);

8.  vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí o celostní řešení problému odlesňování prostřednictvím koherentního politického rámce, který bude zároveň zajišťovat ochranu ekosystémů; připomíná význam dodržování obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv; podporuje probíhající jednání o vytvoření závazného nástroje OSN týkajícího se nadnárodních korporací a dalších podniků ve vztahu k lidským právům a poukazuje na to, že je důležité, aby se EU tohoto procesu aktivně účastnila;

9.  zdůrazňuje a souhlasí s tím, že Komise ve svém sdělení zmiňuje nenahraditelnost primárních lesů, a vyzývá Komisi a členské státy, aby si uvědomily, že ochrana původních lesů je z hlediska zmírňování změny klimatu mimořádně přínosná, a to díky množství a dlouhodobosti zásob uhlíku v jejich ekosystémech; zdůrazňuje, že zalesňování prováděné způsobem, který je v souladu s ochranou a posilováním místních ekosystémů, může pomoci dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, připomíná však, že nově vysázené lesy nemohou nahradit primární lesy; zdůrazňuje, že ochrana lesů by měla pro EU představovat politickou prioritu; zdůrazňuje, že by EU měla jít příkladem a zajistit provádění svých vlastních mezinárodních sociálních a environmentálních závazků stejně jako závazků svých členských států, včetně těch v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti a lidských práv;

10.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily účinné provádění stávajících prioritních oblastí a aby do budoucí strategie EU v oblasti lesnictví zahrnuly závazné cíle týkající se ochrany a obnovy lesních ekosystémů a zejména primárních lesů. Tato strategie by měla být v plném souladu s návrhem uvedeným ve strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, pokud jde o závazné cíle v oblasti obnovy a chráněných oblastí; zdůrazňuje, že je důležité poskytovat na tato opatření dostatečnou podporu a finanční prostředky;

11.  zdůrazňuje, že zvláštní pozornost by měla být věnována mangrovovým lesům a lesům v pobřežních oblastech, které jsou zvláště postiženy změnou klimatu a představují velkou příležitost pro ochranu, přizpůsobení se změně klimatu a její zmírnění; vyjadřuje politování nad tím, že ve sdělení Komise chybí o mangrovových lesích jakákoli zmínka; zdůrazňuje, že 80 % suchozemské biologické rozmanitosti lze nalézt v lesích a že mangrovové lesy jsou důležité jak z hlediska klimatu a biologické rozmanitosti, tak z hlediska živobytí příslušných místních komunit;

12.  zdůrazňuje úlohu občanské společnosti, pokud jde o ochranu životního prostředí a udržitelnou spotřebu, a vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily úplnou transparentnost a účast veřejnosti na opatřeních vztahujících se k lesům a využívání půdy s cílem zabránit odlesňování a znehodnocování lesů, prosazovat ochranu a udržitelné obhospodařování lesů a podpořit ochranu a obnovu přírodních lesů na regionální i globální úrovni; zdůrazňuje, že je důležité zřídit platformu pro dialog se zapojením mnoha zúčastněných stran a členských států týkající se odlesňování, znehodnocování lesů a způsobů udržitelného rozšiřování světového lesního porostu s cílem budovat aliance, přijímat společné závazky, omezit odlesňování a vyměňovat si zkušenosti a informace;

13.  zdůrazňuje, že původní obyvatelé a místní komunity, včetně žen, hrají v ochraně světových lesů a rozhodovacím procesu týkajícím se těchto lesů klíčovou úlohu, mají svá práva a je třeba jim poskytovat potřebnou podporu; dále si uvědomuje hrozby a porušování lidských práv, kterým čelí; vyzývá proto Komisi, aby jejich úlohu vzala na vědomí a zapojila je do přípravy, přijímání, provádění a prosazování opatření na ochranu lesů, a to na globální, unijní, vnitrostátní nebo regionální úrovni;

14.  připomíná, že mnoho zemědělců si je vědomo toho, že lesy jsou vzhledem k jejich ekologickým, hospodářským a sociálním přínosům nedílnou a nezbytnou součástí krajiny, a že se zemědělci stejně jako v minulosti snaží lesy chránit, využívat a obnovovat; konstatuje, že některé místní komunity a původní obyvatelé po staletí používají k zachování lesů tradiční zemědělské techniky a mají zvláštní znalosti o udržitelném využívání půdy;

15.  připomíná, že původní obyvatelé, místní komunity, drobní zemědělci a ženy mají o lesích nepostradatelné znalosti, na něž velmi spoléhají; vyzývá EU, aby zajistila uznání jejich pozemkového vlastnictví a lidských práv jako otázky sociální spravedlnosti v souladu s dobrovolnými pokyny OSN FAO pro odpovědnou správu půdy, lesů a rybolovu (VGGT), deklarací OSN o právech původních obyvatel (UNDRIP) a s úmluvou Mezinárodní organizace práce (ILO) č. 169, jakož i jejich účinnou účast na navrhování a provádění rozvojových programů EU, které na ně mají dopad, a při prosazování opatření na ochranu lesů, a to na základě poznatků získaných z programu pro prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví (FLEGT);

16.  připomíná, že mají-li být právní předpisy nebo iniciativy účinné, je třeba zajistit, aby v zemích vyvážejících přírodní zdroje měli oznamovatelé odpovídající přístup ke spravedlnosti a opravným prostředkům a měli zajištěnu účinnou ochranu; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily podporu všech osob, které se zasazují o ochranu životního prostředí a lesů v EU a na celém světě;

17.  vítá úsilí Komise o posílení udržitelnosti a transparentnosti dodavatelského řetězce a investic s cílem zajistit spotřebu produktů z dodavatelských řetězců, které nezpůsobují odlesňování; znovu opakuje, že je důležité přijmout v tomto ohledu komplexní soubor opatření a iniciativ;

18.  vyzývá Komisi, aby při přípravě těchto opatření a iniciativ také zvažovala způsob, jakým mohou co nejlépe přispět k ochraně dalších přírodních ekosystémů, které jsou vážně ohroženy znehodnocením nebo přeměnou;

19.  domnívá se, že pro řešení problému komodit přispívajících k odlesňování je stěžejní dospět k jednotné definici konceptu dodavatelského řetězce, který nezpůsobuje odlesňování, a vyzývá Komisi, aby takovou ambiciózní definici navrhla; v této souvislosti zdůrazňuje silnou vazbu mezi hodnotovými řetězci lesního hospodářství a cíli udržitelného rozvoje;

20.  konstatuje, že podpora transparentních systémů certifikace komodit, které nezpůsobují odlesňování, je jedním z řady vhodných nástrojů; zdůrazňuje však, že hlavním účelem těchto systémů musí být boj proti odlesňování;

21.  vyzývá Komisi, aby bez odkladu provedla studie týkající se certifikačních a ověřovacích systémů v odvětví lesnictví a dřevařských výrobků a systémů certifikace pro komodity, které nezpůsobují odlesňování; vyzývá Komisi, aby tyto studie předložila spolu s návrhem navazujících opatření Parlamentu k dalšímu posouzení, s cílem podpořit přísnější normy a zajistit transparentnost systémů certifikace a systémů ověřování třetími stranami;

22.  vítá oznámení Komise, že bude aspekty související s odlesňováním dále začleňovat do ekoznačky EU, zelených veřejných zakázek a dalších iniciativ souvisejících s oběhovým hospodářstvím, a to v rámci komplexního souboru opatření a iniciativ k zajištění dodavatelských řetězců, které nezpůsobují odlesňování;

23.  opakuje svou žádost Komisi, aby neprodleně předložila návrh unijního právního rámce založeného na náležité péči, jehož součástí bude posouzení dopadu, s cílem zajistit pro produkty a komodity uváděné na trh EU udržitelné dodavatelské řetězce, které nepřispívají k odlesňování, a věnovala přitom zvláštní pozornost odstraňování hlavních příčin importovaného odlesňování; domnívá se, že by tento rámec měl být vymahatelný a v souladu s mezinárodními normami a závazky a jakmile pečlivé posouzení dospěje k závěru, že je funkční a lze jej uplatnit na všechny aktéry na trhu, měl by platit pro celý dodavatelský řetězec, včetně malých a středních podniků, a měl by jej doplňovat silný mechanismus vymáhání, včetně účinných, přiměřených a odrazujících sankcí; poukazuje na to, že opatření EU v této oblasti by neměla vést ke ztrátě příjmů obyvatel rozvojových zemí, ale k novým hospodářským příležitostem a k celkové přeměně na udržitelnější hospodářství; vyzývá Komisi, aby v rámci příslušných mezinárodních fór pro obchod s komoditami deklarovala svou podporu otázce udržitelnosti dodavatelských řetězců, včetně otázky odlesňování a znehodnocování lesů;

24.  vyzývá Komisi, aby předložila požadavky náležité péče vztahující se na finanční instituce s cílem identifikovat dopady odlesňování, k němuž EU přispívá, na životní prostředí, sociální a lidská práva, předcházet jim a zmírňovat je, aby bylo zaručeno, že žádný finanční a bankovní subjekt EU nebude přímo ani nepřímo spojen s odlesňováním, znehodnocováním lesů, přeměnou nebo znehodnocováním přírodních ekosystémů či porušováním lidských práv;

25.  zdůrazňuje úlohu majitelů a správců lesů při zajišťování udržitelného rozvoje lesů; zdůrazňuje, že evropský lesnický průmysl může přispět ke zlepšení globálních norem pro udržitelné obhospodařování lesů; je přesvědčen, že evropská průmyslová odvětví, malé a střední podniky a mikropodniky v odvětví lesnictví by měly hrát klíčovou úlohu v dialogu s partnerskými zeměmi na téma další podpory udržitelnosti v celém hodnotovém řetězci;

26.  vyzývá soukromý sektor, aby byl proaktivnější v boji proti odlesňování v rámci svých dodavatelských řetězců a investic tím, že bude plnit své závazky týkající se odlesňování a zajišťovat úplnou transparentnost, pokud jde o jejich dodržování; zdůrazňuje, že aby bylo možné řešit hlubší příčiny odlesňování, dosahovat cílů udržitelného rozvoje a plnit Pařížskou dohodu, je třeba mobilizovat soukromé investice; zároveň vyzývá Komisi k prohloubení spolupráce se soukromým sektorem a k vytvoření vhodných nástrojů, které by motivovaly průkopníky a byly založeny na principu sdílené odpovědnosti; vítá probíhající přezkum směrnice o vykazování nefinančních informací(12) a vyzývá Komisi, aby zlepšila kvalitu a rozšířila rozsah zveřejňování nefinančních informací, zejména o environmentálních aspektech, a aby prosazovala začleňování aspektů souvisejících s lesy do sociální odpovědnosti podniků; dále připomíná význam dodržování obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv; podporuje probíhající jednání o vytvoření závazného nástroje OSN týkajícího se nadnárodních korporací a dalších podniků ve vztahu k lidským právům a poukazuje na to, že je důležité, aby se EU tohoto procesu aktivně účastnila;

27.  vyzývá Komisi, aby společně se soukromým sektorem a dalšími subjekty v oblasti rozvoje zvážila nová řešení v oblasti financování rizik katastrof a pojištění proti katastrofám, které mají dopad na rozsáhlé lesní plochy;

28.  vyzývá Komisi, aby podporovala a stimulovala inovace a iniciativy průmyslových odvětví, jejichž cílem je zvyšovat udržitelnost hodnotových řetězců;

29.  považuje za nezbytné přesměrovat finanční toky, jak soukromé, tak veřejné, v relevantních odvětvích směrem k činnostem, které nezpůsobují odlesňování; připomíná, že do 31. prosince 2021 by Komise měla posoudit ustanovení nutná k rozšíření oblasti působnosti nařízení o taxonomii(13) na hospodářské činnosti výrazně poškozující udržitelnost životního prostředí;

30.  vyzývá Komisi a členské státy, aby účinně využívaly mechanismy kombinovaného financování k získání finančních prostředků ze soukromého sektoru na obnovu lesů;

31.  vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly konkrétní opatření k posílení politického a regulačního rámce na podporu a obnovu lesů a udržitelného obhospodařování lesů na globální úrovni a aby vypracovaly pokyny a konkrétní opatření týkající se udržitelného plánování využití půdy; vyzývá Komisi, aby podporovala výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy a se třetími zeměmi; vyzývá Komisi, aby se rovněž zasadila za to, že v producentských zemích proběhnou právní reformy za účinné a smysluplné účasti všech zainteresovaných stran, včetně občanské společnosti, původních obyvatel a místních komunit, se zvláštním důrazem na reálné zapojení žen;

32.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat udržitelné obhospodařování lesů a biohospodářství; uznává, že udržitelné modely obhospodařování lesů a udržitelné využívání půdy v celosvětovém měřítku mohou přispět k předcházení odlesňování a znehodnocování lesů a měly by být založeny na nejvyšších normách zohledňujících hospodářskou, environmentální i společenskou udržitelnost, přičemž ústředním prvkem by měla být ochrana biologické rozmanitosti a cenných úložišť uhlíku a přičemž by měla být zachována jejich vlastní hodnota, produktivita a ekosystémové služby; vyzývá Komisi, aby podporovala udržitelné lesnictví a zemědělství a vypracovala mechanismy pobídek pro drobné zemědělce a místní komunity v partnerských zemích směřující k udržování a zlepšování ekosystémových služeb a produktů získaných udržitelným obhospodařováním lesů a zemědělstvím; zdůrazňuje význam agrolesnických systémů pro zemědělskou produkci, diverzifikaci, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně a prevenci desertifikace; poukazuje na to, že tyto agrolesnické systémy se vyznačují vyšší účinností využívání půdy než jiné zemědělské systémy; požaduje změnu s cílem vytvářet systematické pobídky pro stávající agrolesnické systémy s vysokou přírodní hodnotou, usnadnit jejich obnovu a zajistit budování kapacit za účelem zjednodušení této metody produkce;

33.  zdůrazňuje, že z programu Horizont 2020 byly již financovány významné výzkumné činnosti a inovace v oblasti přechodu na udržitelnější způsoby využívání půdy a dodavatelské řetězce s cílem zastavit odlesňování a znehodnocování lesů; žádá o navýšení financování tohoto programu, aby z jeho prostředků bylo možné podporovat tyto cíle i nadále;

34.  upozorňuje na prohlášení ministrů o přínosu lesů pro klima z Katovic v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) přijaté mezinárodním společenstvím dne 12. prosince 2018, které zdůrazňuje význam lesů a využití dřeva pro ochranu klimatu a zasazuje tyto otázky do kontextu dalších mezinárodních cílů a rozhodnutí v oblasti lesnictví; podotýká, jak je uvedeno ve zmíněném prohlášení, že těchto cílů lze dosáhnout pouze prostřednictvím multifunkčního a aktivního obhospodařování lesů, což znamená obhospodařování, které zohlední a vzájemně vyváží všechny cíle týkající se lesů, jako je skladování uhlíku, ochrana druhů a půdy, těžba surovin, rekreace a výroba potravin;

35.  zdůrazňuje, že lesnictví má spolu se zemědělstvím zásadní úlohu v hospodaření s přírodními zdroji a využívání půdy ve venkovských oblastech v EU i ve světě; uznává v této souvislosti, že mezi členskými státy existují rozdíly jak v obhospodařování lesů, vlastnictví lesů a agrolesnictví, tak v jejich možnostech;

36.  zdůrazňuje, že metody k dosažení cílů vytyčených v balíčku opatření Čistá energie pro všechny Evropany nesmí vést k odlesňování a znehodnocování lesů v jiných částech světa; vyzývá proto Komisi, aby do roku 2021 přezkoumala příslušné aspekty zprávy připojené k nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/807(14) a případně provedla bez zbytečného odkladu, v každém případě však do začátku roku 2023, revizi tohoto nařízení, a to na základě dosaženého stavu vědeckého poznání a v souladu s principem předběžné opatrnosti; žádá Komisi, aby přehodnotila údaje týkající se sóji a co nejdříve, nejpozději do roku 2030, ukončila používání všech biopaliv s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy;

37.  zdůrazňuje, že je třeba snížit spotřebu dřeva a dřevařských výrobků v EU podporou oběhového hospodářství, minimalizací vzniku odpadů a zvyšováním povědomí spotřebitelů o ekologických důsledcích dřevařských komodit;

38.  připomíná dopis více než 700 vědců, v němž vyzývají k vědecky podložené revizi směrnice o obnovitelných zdrojích energie, zejména tím, že určité typy dřevěné biomasy nebudou nadále započítávány do cíle a nebudou považovány za způsobilé pro získání podpory;

39.  odsuzuje rostoucí využívání dřeva na biopaliva a bioenergii, což vzhledem k rostoucí poptávce po energii z obnovitelných zdrojů vytváří tlak na evropské a světové lesy;

40.  konstatuje, že na konferenci COP23 se ukázalo, že řada zemí bohatých na původní a vysoce biologicky rozmanité lesy, jež představují polovinu světové populace, hodlá využívat k výrobě energie dřevo a další rostlinné materiály(15); opakuje, že EU by neměla dávat špatný příklad a musí zajistit, aby pravidla, jimiž se politika v oblasti energie z obnovitelných zdrojů řídí, nevedla ke zničení a znehodnocení ekosystémů;

41.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby plně zohlednily dopad zvýšeného využívání biopaliv na odlesňování; vyzývá proto Komisi, aby zásadně reformovala politiky EU v oblasti bioenergie, a to prostřednictvím revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie;

42.  žádá Komisi, aby zajistila efektivní opatření v oblasti udržitelné produkce a využívání dřevěných paliv, mj. ve vztahu k velkému množství dřevěných pelet dovážených do EU a možným rizikům, která tento dovoz představuje pro lesy ve třetích zemích; domnívá se, že by měla být uznána a uplatněna zásada „kaskádového využívání“ jako pozitivní způsob účinnějšího využívání zdrojů;

43.  připomíná, že tradiční biomasu, zejména dřevo a uhlí, používá k vaření asi 2,6 miliardy lidí na celém světě, z nichž téměř tři čtvrtiny nemají přístup k účinným kamnům či sporákům; vyzývá EU, aby více podpořila třetí země v přechodu na udržitelné a obnovitelné zdroje energie, a tím snížila tlak na odlesňování v souvislosti s palivovým využitím dříví; zdůrazňuje, že více decentralizované energetické systémy třetích zemí by umožnily přímý přechod na udržitelné obnovitelné zdroje energie;

44.  konstatuje, že se zvyšuje sociální a ekonomický význam zemědělství, neboť rostoucí světová populace vyžaduje zvýšenou produkci potravin a zemědělských komodit při současném zmírňování klimatických změn; se znepokojením bere na vědomí odhad, že se 14 % světových potravin ztrácí při sklizni, porážce a zpracování(16), a zdůrazňuje, že je třeba přijmout soudržná opatření, která zabrání ztrátám potravin a plýtvání potravinami v potravinovém řetězci a budou rychle reagovat na krize, které by mohly způsobit nedostatek potravin;

45.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat udržitelné stravování zvyšováním povědomí spotřebitelů o dopadech konzumních vzorců a poskytováním informací o stravovacích návycích, které jsou pro lidské zdraví lepší a mají menší dopad na životní prostředí;

46.  zdůrazňuje, že je nutné dosáhnout dalšího významného pokroku ve vytváření a provádění strategie EU v oblasti bílkovinných plodin a zajištění robustní produkce bílkovinných plodin v EU, abychom snížili nebezpečí odlesnění v souvislosti s těmito plodinami v jiných světových oblastech i závislost na dovozu a zmírnili tlak na lesy v důsledku změny využívání půdy; zdůrazňuje, že k tomuto pokroku by mělo dojít mimo jiné prostřednictvím širšího přijetí střídání plodin s podporou a pokyny pro zemědělce v oblastech vhodných pro pěstování bílkovinných plodin a že by tato činnost snížila závislost na dovozu, odlesňování, znehodnocování a tlak na lesy v důsledku změny ve využívání půdy; požaduje tudíž, aby byla pro dovozy rostlinných bílkovin zavedena kritéria udržitelnosti;

47.  zastává názor, že příčiny odlesňování by měly být řešeny v rámci politiky EU, aby byla zajištěna soudržnost politik týkajících se lesů a snížení tlaku na lesy; je přesvědčen, že takový politický rámec by podpořil rozvoj stále inovativnějšího, udržitelnějšího a efektivnějšího zemědělství v rámci EU i mimo ni a snížil by potravinové ztráty v celém potravinovém řetězci prostřednictvím nových technologií; zdůrazňuje, že cíle nastíněné v uvedeném rámci by mohly být splněny, pokud by byl zemědělcům umožněn snadný přístup k získávání nejvyspělejších, velmi precizních zemědělských technologií;

48.  zdůrazňuje, že ačkoli mají zemědělci klíčové postavení, co se týče pokrytí našich základních potřeb v oblasti zemědělství a potravin, jejich práce závisí na přírodních zdrojích, jako jsou půda, voda a lesy; konstatuje, že uznání multifunkčnosti lesů má zásadní význam pro řádnou správu našeho globálního lesního dědictví; zdůrazňuje, že ekonomické, sociální a environmentální aspekty – od tradiční produkce dřeva a jiných produktů po ekosystémové služby, biologickou rozmanitost a další přínosy pro životní prostředí, jako je absorpce a skladování uhlíku, které zabraňují erozi půdy a zlepšují kvalitu vzduchu a vody – jsou propojené a na sobě vzájemně závislé; zdůrazňuje, že tyto aspekty vyžadují holistický a soudržný přístup, pokud jde o ochranu, obnovu a správu lesů a řešení problému odlesňování;

49.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly konkrétní kroky k harmonizaci údajů a ke zlepšení dostupnosti informací a údajů získaných prostřednictvím existujících a nových monitorovacích a hodnotících nástrojů spojených se světovými a evropskými lesy a zajistily, aby byly tyto informace šířeny ve formě, která bude přístupná, uživatelsky vstřícná a srozumitelná pro regulační a donucovací orgány, veřejnost, spotřebitele a soukromý sektor, a aby byly použitelné pro tvůrce politik; vyzývá členské státy, aby zdokonalily své statistiky objemu dřeva, které nakupují, a to včetně údajů o tom, kolik udržitelného či legálně vytěženého dřeva nebo dřeva s licencí FLEGT je obsaženo v jejich veřejných zakázkách;

50.  vyzývá Komisi a členské státy ke zvýšení úsilí o zlepšení dostupnosti, kvality a harmonizace spolehlivých informací o lesních zdrojích a změnách využívání půdy za účelem informované tvorby politik za účasti široké škály aktérů, mimo jiné i v partnerských zemích;

51.  zdůrazňuje, že důvěryhodné a spolehlivé monitorování lesů a sdílení informací má zásadní význam pro zlepšení obhospodařování lesů a usnadnění dodržování závazků spojených s ukončením odlesňování v partnerských zemích; vyzývá EU, aby posílila finanční a technickou podporu partnerským zemím za účelem dosažení těchto cílů a pomoci těmto zemím rozvíjet odbornost nezbytnou k zlepšení místních struktur obhospodařování lesů a k posílení odpovědnosti;

52.  zdůrazňuje, že nejen ve třetích zemích, ale také v EU nadále dochází k nezákonné těžbě dřeva; vyzývá Komisi a členské státy, aby jednaly rozhodně s cílem předcházet nezákonné těžbě dřeva a bojovat proti ní; vyzývá Komisi, aby vytvořila evropský systém pro průzkum a ochranu lesů založený na systému monitorování využívajícím globální družicový navigační systém (Galileo a Copernicus) a pozemní sítě s cílem sledovat činnost od okamžiku vytěžení dřeva až po vstupy a výstupy dřevozpracovatelských podniků; zdůrazňuje, že Komise by se měla zaměřit na předcházení nezákonné těžbě dřeva důslednějším prováděním nařízení o těžbě dřeva(17) a FLEGT; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit informovanost veřejnosti o sociálních a ekonomických dopadech nezákonné těžby dřeva a trestných činů souvisejících s lesy;

53.  připomíná, že se očekává nárůst rizika ničivých požárů v důsledku změny klimatu; zdůrazňuje proto, že je třeba výrazně posílit úsilí v oblasti prevence a připravenosti prostřednictvím mezinárodní spolupráce na nástrojích včasného varování, odolnosti vůči katastrofám a opatřeních ke zmírnění rizika; doporučuje Komisi pokračovat v podpoře vývoje celosvětových (např. Globální informační systém o lesních požárech) a regionálních (např. Evropský informační systém o lesních požárech) informačních systémů pro sledování dopadů lesních požárů; vyzývá Komisi, aby využila jeho know-how a ve spolupráci se třetími zeměmi rozšířila využívání družicového systému Copernicus REDD+ na podporu celosvětového monitorování rizik v oblasti lesnictví a odlesňování;

54.  opakuje, že součástí obchodní a investiční politiky EU by měly být závazné a vymahatelné kapitoly o udržitelném rozvoji, jež zajišťují plné dodržování mezinárodních závazků, zejména Pařížské dohody, a jsou v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO); vítá záměr Komise učinit Pařížskou dohodu nedílnou součástí všech budoucích obchodních a investičních dohod; vyzývá Komisi, aby zajistila, že všechny budoucí obchodní a investiční dohody, jak komplexní, tak související dílčí dohody, budou obsahovat závazná a vymahatelná ustanovení týkající se mimo jiné nelegální těžby a korupce, s cílem zabránit odlesňování a znehodnocování lesů;

55.  vítá zásadu „neškodit“, jak je uvedena ve sdělení o Zelené dohodě pro Evropu; v této souvislosti doporučuje, aby Komise lépe posoudila dopad stávajících obchodních dohod na odlesňování a aby zajistila začlenění ambicióznějších ustanovení o ochraně lesů, biologické rozmanitosti a udržitelném lesnictví do kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji všech dohod o volném obchodu a investicích;

56.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že v rámci posuzování dopadů na udržitelnost a dalších relevantních metod posuzování bude v konzultaci s příslušnými zainteresovanými stranami systematicky posuzován dopad obchodních dohod na stav lesů, biologickou rozmanitost a lidská práva a že závěry těchto posouzení budou následně vzaty plně v potaz při vyjednávání a uzavírání těchto dohod;

57.  zdůrazňuje, že je třeba učinit větší pokrok v provádění a uplatňování nařízení o těžbě dřeva s cílem co nejúčinněji potírat obchod s dováženým a domácím ilegálně vytěženým dřevem a dřevařskými výrobky; konstatuje rovněž, že by se měly zpřísnit kontroly dovozu dřeva a dřevařských výrobků na hranicích EU s cílem zajistit, aby dovezené produkty skutečně splňovaly kritéria nezbytná pro vstup na trh EU; připomíná, že dřevo spojené s konflikty je již nyní jednou z oblasti akčního plánu FLEGT, nicméně že vyřešení tohoto problému není věnováno dostatečné úsilí; vyzývá Komisi, aby splnila svůj závazek rozšířit v rámci nadcházejícího přezkumu povinnosti náležité péče podle nařízení o těžbě dřeva, tak aby se vztahovaly i na dřevo spojené s konflikty; zdůrazňuje, že posílení stávajících politik musí souběžně dbát na zvýšenou soudržnost politik, aby se zajistilo, že politiky EU, včetně obchodních, nebudou mít negativní dopad na životní prostředí nebo lidi;

58.  s politováním upozorňuje na nedostatečnou úroveň monitorování dovozu dřeva a dřevařských produktů do EU, zejména s ohledem na kontrolu, zda splňují kritéria nezbytná pro vstup do EU;

59.  připomíná, že cílem dobrovolných dohod o partnerství (VPA) v rámci FLEGT je vytvořit právní úpravu, která by zajistila, že veškeré dřevo a dřevařské produkty dovážené do EU z partnerských zemí, které mají s EU uzavřenu VPA, budou produkovány legálně; zdůrazňuje, že cílem těchto dohod je obecně podporovat systémové změny v odvětví lesnictví, které mají vést k udržitelnému obhospodařování lesů, vymýtit nelegální těžbu dřeva a napomáhat celosvětovému úsilí o zastavení odlesňování a znehodnocování lesů; zdůrazňuje, že VPA představují důležitý právní rámec pro EU i partnerské země, který se podařilo vytvořit díky účinné spolupráci a angažovanosti těchto zemí;

60.  vítá pokrok, jehož bylo dosaženo prostřednictvím VPA v rámci FLEGT, a posílený dialog mezi vládami, průmyslem a občanskou společností v několika zemích, který je výsledkem tohoto procesu; konstatuje, že VPA s EU dosud ratifikovalo sedm zemí (Kamerun, Středoafrická republika, Ghana, Indonésie, Libérie, Konžská republika a Vietnam), přičemž Indonésie je první a dosud jedinou takovou zemí se systémem vydávání licencí FLEGT, který je v provozu od roku 2016, a že EU ukončila jednání a parafovala dobrovolné dohody o partnerství s Hondurasem a Guyanou a že se šesti dalšími zeměmi probíhají jednání (Pobřeží slonoviny, Konžská demokratická republika, Gabon, Laos, Thajsko a Malajsie); zdůrazňuje, že dobrovolné dohody o partnerství představují velmi účinný rámec pro navázání dobrých partnerských vztahů s těmito zeměmi a že je třeba podporovat uzavírání nových dohod s dalšími partnery; je přesvědčen, že EU by měla pokračovat v procesu spolupráce se zeměmi, které tyto dohody uzavřely, aby tyto dohody byly i nadále atraktivní alternativou k exportním trhům s méně přísnými environmentálními normami; konstatuje, že nařízení FLEGT(18) a nařízení EU o dřevu mají velký význam pro to, aby se na unijní trh nedostávalo nelegálně vytěžené dřevo; vyzývá EU k navýšení financování FLEGT; vítá, že Komise chystá kontrolu stavu nařízení FLEGT a nařízení EU o dřevu jako příležitost k tomu, aby důsledněji dbala na jejich dodržování a rozšířila jejich působnost;

61.  vyzývá Komisi, aby při zpřísňování současných opatření dbala na soulad VPA v rámci FLEGT se všemi politikami EU, mimo jiné v oblasti rozvoje, životního prostředí, zemědělství a obchodu; vyzývá Komisi, aby při jednáních o budoucích bilaterálních nebo multilaterálních dohodách o obchodu jednala také o normách pro dovoz dřeva, neboť nesmí dojít k tomu, aby byly zmařeny výsledky dosažené při provádění akčního plánu FLEGT se zeměmi produkujícími dřevo;

62.  je přesvědčen, že proces udělování licencí FLEGT doplňuje dobrovolnou certifikaci, kterou udělují třetí strany, a že je zvláště výhodný pro malé hospodářské subjekty, které jen obtížně získávají certifikaci prostřednictvím systémů soukromého sektoru;

63.  vyzývá EU, aby posílila mezinárodní spolupráci tím, že zintenzivní svou činnost v klíčových mezinárodních strukturách, jako je WTO a Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD); vyzývá Komisi, aby zkoumala možnosti multilaterálni, plurilaterální nebo bilaterální spolupráce, včetně urychlení jednání o dohodě o environmentálních produktech ve WTO, s obchodními partnery a dalšími zeměmi dovážejícími dřevo v oblasti boje proti odlesňování a změně klimatu v důsledku dovozu, přičemž je však nutné zachovávat možnosti legálního obchodu a posilovat udržitelnou správu půdy a zemědělství, jakož i systémy držby půdy a řádné správy ve třetích zemích;

64.  zdůrazňuje, že všechny nové obchodní dohody, mimo jiné Mercosur, obsahují jasné závazky v oblasti boje proti odlesňování;

65.  vyzývá Komisi, aby využívala nová ustanovení antidumpingového nařízení(19) týkající se politik v oblasti životního prostředí a klimatu;

66.  vyzývá EU, aby vytvořila pevnější vazbu mezi politikami v oblasti obchodu a rozvoje, a to mimo jiné tím, že budou v partnerských zemích lépe uplatňována pravidla všeobecného systému preferencí plus (GSP+); vyzývá Komisi, aby spolupracovala s příjemci GSP+ na akčních plánech v oblasti lesnictví s cílem zajistit účinné plnění jejich závazků v oblasti životního prostředí;

67.  zdůrazňuje, že naléhavá situace v oblasti klimatu a důsledky masového úbytku biologické rozmanitosti představují závažnou hrozbu pro lidská práva; vyzývá EU a Evropskou službu pro vnější činnost, aby důkladně posoudily, jak může vnější činnost Unie nejlépe přispět k vytvoření komplexního přístupu založeného na lidských právech, jehož záměrem je zastavit úbytek biologické rozmanitosti, odlesňování a znehodnocování lesů; vyzývá EU, aby v globálním rámci pro biologickou rozmanitost po roce 2020 dále podporovala biologickou rozmanitost jako jedno z lidských práv;

68.  zdůrazňuje, že je důležité usnadnit na všech úrovních inkluzivní partnerství se třetími zeměmi s cílem účinněji předcházet odlesňování a znehodnocování lesů, posílit udržitelné hospodaření s půdou a zemědělství, jakož i držbu půdy a řádnou správu a zároveň respektovat lidská práva, práva původních obyvatel, drobných zemědělců a místních komunit; vyzývá Komisi, aby posílila spolupráci se třetími zeměmi prostřednictvím technické pomoci, výměny informací a osvědčených postupů v oblasti zachovávání, ochrany a udržitelného využívání lesů, oběhového hospodářství, udržitelného biohospodaření, energie z obnovitelných zdrojů, udržitelného inteligentního zemědělství, agroekologie a agrolesnictví, přičemž by měly být uznány iniciativy v oblasti udržitelnosti prováděné soukromým sektorem, jako jsou systémy spravedlivého obchodu; trvá na tom, že vnější rozměr Zelené dohody pro Evropu by měl být dále posílen prostřednictvím spojenectví a partnerství zaměřených na řešení globálních výzev, jako je změna klimatu a biologická rozmanitost, a zároveň by měl přispívat k sociálně-ekonomickému rozvoji partnerských zemí;

69.  vítá plán Komise zajistit, aby téma odlesňování bylo součástí politických dialogů s partnerskými zeměmi na celostátní a regionální úrovni, a vybízí Komisi, aby koncipovala dohody o partnerství tak, aby zahrnovaly ochranu lesů a ekosystémů, podporu lidských práv, zejména práv původních obyvatel a místních komunit, včetně žen, jakož i podporu skutečné účasti subjektů občanské společnosti a ochránců životního prostředí; zdůrazňuje, že tyto dialogy by měly probíhat se všemi producentskými zeměmi, včetně rozvinutých zemí;

70.  vítá plán Komise na podporu partnerských zemí při vytváření a provádění rámců, jež mohou podpořit lepší ochranu a obhospodařování lesů a správu půdy, včetně uznání práv pozemkového vlastnictví původních obyvatel a místních komunit, je-li to relevantní, a související opatření řízení a správy, jako jsou mitigační a adaptační strategie, a doporučuje Komisi, aby tento aspekt promítala do svých úvah a kroků; zdůrazňuje, že takové rámce by měly naplňovat nejen domácí potřeby, ale měly by rovněž přispívat k vnitrostátně stanoveným příspěvkům v rámci Pařížské dohody partnerských zemí a k národním strategiím a akčním plánům v oblasti biologické rozmanitosti v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti;

71.  žádá EU, aby poskytla partnerským zemím podporu při provádění opatření, jež jim pomohou plnit požadavky, které EU případně stanoví v boji proti importovanému odlesňování, a žádá posílení spolupráce a přijetí účinných opatření nezbytných k tomu, aby se zamezilo odklonu obchodu se zbožím souvisejícím s odlesňováním a znehodnocováním lesů do jiných částí světa; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby podpora poskytovaná EU pro zemědělské, infrastrukturní, těžební, městské, příměstské a venkovské politiky v partnerských zemích nepřispívala k odlesňování a znehodnocování lesů; vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy podporovala technický a finanční mechanismus EU, který by byl katalyzátorem financování na podporu úsilí partnerů o udržitelné využívání, ochranu a obnovu lesů, zlepšení udržitelné zemědělské produkce bez odlesňování a omezování těžebních činností s negativním dopadem na lesy, v rámci připravovaného nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI);

72.  žádá, aby bylo odvětví lesnictví dostatečně zohledněno v rámci připravovaného nástroje NDICI a aby se v plné míře využil potenciál plánu vnějších investic a regionálních nástrojů kombinovaného financování při získávání soukromého financování pro udržitelnou správu lesů (od ochrany stávajícího lesa po obnovu lesa a zalesňování), udržitelný cestovní ruch a agrolesnictví, jakož i iniciativ přijatých společnostmi s cílem odstranit z jejich dodavatelských řetězců produkty odlesňování za účelem dosažení cílů udržitelného rozvoje;

73.  doporučuje Komisi a členským státům určit účinné metody, jak s ostatními zeměmi sdílet inovativní a udržitelné postupy a odborné znalosti EU v oblasti oběhového hospodářství, udržitelného biohospodářství, obnovitelné energie, udržitelného inteligentního zemědělství a dalších příslušných oblastech;

74.  vyzývá Komisi, aby pravidelně předkládala zprávu o trendech odlesňování a využívání oblastí s vysokými emisemi uhlíku, jako jsou rašeliniště, ve třetích zemích;

75.  vybízí k provádění podpůrných opatření zaměřených na zvýšení zemědělské produktivity v dotčených zemích s cílem snížit sociální a ekonomický tlak na odlesňování a využívání rašelinišť;

76.  podporuje záměr Komise prosazovat jménem EU v rámci klíčových mezinárodních fór přijetí a provádění přísných závazků a předpisů pro zastavení odlesňování a znehodnocování lesů a podporu jejich obnovy; zastává názor, že EU musí jít v tomto směru příkladem; zdůrazňuje, že při uplatňování opatření na ochranu lesů je nutné zohledňovat státní, regionální a místní odborné zkušenosti a postupy; vítá rozhodnutí Valného shromáždění OSN vyhlásit období 2021–2030 Desetiletím pro obnovu ekosystémů; zdůrazňuje, že Desetiletí OSN činí z obnovy ekosystémů jedno ze zásadních přírodních řešení ve snaze o dosažení širokého spektra cíle udržitelného rozvoje;

77.  vyzývá Komisi a členské státy, aby nadále podporovaly ochranu lesů prostřednictvím vytváření, konsolidace a účinné správy sítí chráněných oblastí, včetně zalesněných ploch, jako je např. NaturAfrica 2030, zejména v zemích, které jsou hlavními producenty dřeva; uznává, že toto úsilí rovněž přispívá k zachování biologické rozmanitosti a posílí postavení EU na příští konferenci smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti;

78.  vítá záměr Komise prohlubovat v rámci klíčových mezinárodních fór mezinárodní spolupráci v oblasti politik a opatření ochrany, obnovy a udržitelného obhospodařování světových lesů s cílem zabránit globálnímu odlesňování; konstatuje, že existující definice lesa a kategorizace lesů, stejně jako další relevantní pojmy a principy vztahující se k udržitelnému obhospodařování lesů uplatňované příslušnými institucemi, jako je například FAO, jsou striktně technické a neodrážejí rozmanitost lesních ekosystémů v plné šíři; vyzývá Komisi a členské státy, aby se zasadily o spolupráci v rámci těchto klíčových mezinárodních fór, mimo jiné za účelem sjednocení používané terminologie, konceptů a statistik (např. nedotčených a starých lesních porostů, plantáží, konceptu udržitelného obhospodařování lesů, obhospodařování lesů, které je podobné přirozeným podmínkám, či konceptu dodavatelských řetězců bez odlesňování) a provázání přijímaných politik a opatření;

79.  vyzývá Komisi, aby obnovila jednání o mezinárodní úmluvě v oblasti lesnictví, která by přispěla k obhospodařování, ochraně a udržitelnému rozvoji lesů a stanovila by jejich četné a doplňkové funkce a využití, včetně opatření k opětovnému a novému zalesňování a ochraně lesů; zdůrazňuje, že tato úmluva by měla zohledňovat sociální, hospodářské, ekologické, kulturní a duchovní potřeby stávajících i budoucích generací, uznávat zásadní význam všech druhů lesů pro zachování ekologických procesů a ekologické rovnováhy a podporovala identitu, kulturu a práva původních obyvatel a jiných komunit a obyvatel lesa;

80.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ustanovení o odlesňování a znehodnocování lesů a dalších přírodních ekosystémů, úbytku biologické rozmanitosti a porušování lidských práv systematicky začleňovaly do rozvojových politik a všech investičních a podpůrných programů zaměřených na producentské země a aby podmínily investice a podporu dodržováním těchto požadavků;

81.  uznává význam mezinárodních rámců, jako jsou VGGT, které zajišťují právní srozumitelnost a poskytují mezinárodně uznávané standardy pro odpovědnou správu pozemkového vlastnictví; vyzývá Komisi, aby podporovala šíření a využívání VGGT na celosvětové, regionální a vnitrostátní úrovni; zdůrazňuje potřebu účinného nezávislého sledování a prosazování, včetně vhodných mechanismů řešení sporů a stížností, jež zajistí dodržování VGGT;

82.  žádá, aby byla posílena spolupráce mezi EU a skupinou afrických, karibských a tichomořských států (AKT) s cílem řešit stále závažnější problém odlesňování a desertifikace ve státech AKT, vypracováním akčních plánů zaměřených na zlepšení správy a ochrany lesů, přičemž je třeba přihlížet k příčinám odlesňování, ať už souvisejí s odvětvím lesnictví, či nikoliv, a mít na zřeteli význam tropického dřeva pro ekonomiky států AKT s lesy, jež jsou zdrojem dřeva;

83.  naléhavě žádá EU a její členské státy o zajištění souladu mezi jednotlivými politikami, aby byla dodržena zásada soudržnosti politik ve prospěch rozvoje stanovená v článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie;

84.  uznává a podporuje závěry FAO, že v boji proti chudobě je v celosvětovém měřítku důležité udržitelné využívání půdy;

85.  poukazuje na to, že lesy významně přispívají k zabezpečení potravin na celosvětové úrovni a k zajištění živobytí a výživy v rozvojových zemích a jsou důležitým zdrojem příjmů pro místní komunity; připomíná, že současně je třeba dosahovat pokroku v úsilí o udržitelné zemědělství, zabezpečení potravin a udržitelné obhospodařování lesů, což jsou základní prvky Agendy pro udržitelný rozvoj 2030;

86.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Rozsudek Soudního dvora ze dne 17. dubna 2018, Evropská komise v. Polská republika, C-441/17, EU:C:2018:255. (2) Přijaté texty, P9_TA(2020)0005. (3) Přijaté texty, P9_TA(2020)0015. (4) Přijaté texty, P9_TA(2019)0078. (5) Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 50. (6) Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 2. (7) Cíl 15.2: Od roku 2020 podporovat uplatňování udržitelné správy všech druhů lesů, zastavit odlesňování, obnovit poškozené lesy a podstatně zvýšit zalesňování a opětovné zalesňování po celém světě. (8) Cíl 5: Snížit do roku 2020 míru úbytku všech přírodních stanovišť, včetně lesů, alespoň na polovinu a tam, kde je to možné, jej zcela zastavit, a výrazně snížit jejich znehodnocování a fragmentaci. (9) https://www.globalwitness.org/en/campaigns/forests/why-eu-action-tackle-deforestation-should-not-let-finance-hook/ (10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82). (11) Donato, D. et al. „Mangroves among the most carbon-rich forest in the tropics“ (Mangrovové lesy jako jedny z uhlíkově nejbohatších tropických lesů), Nature Geoscience, duben 2011. (12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami (Úř. věst. L 330, 15.11.2014, s. 1). (13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13). (14) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/807 ze dne 13. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001, pokud jde o stanovení surovin s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, u nichž je zjištěno značné rozšíření oblasti produkce na půdu s velkou zásobou uhlíku, a o certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy (Úř. věst. L 133, 21.5.2019, s. 1). (15) Doyle, A. & Roche, A., Devatenáct států tvrdí, že bude více využívat bioenergii, aby zpomalily změnu klimatu (Nineteen nations say they’ll use more bioenergy to slow climate change), Reuters, 16. listopadu 2017, http://www.reuters.com/article/us-climatechange-accord-biofuels/nineteen-nations-say-theyll-use-more-bioenergy-to-slow-climate-change-idUSKBN1DG2DO (16) http://www.fao.org/food-loss-and-food-waste/en/ (17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky (Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 23). (18) Nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 ze dne 20. prosince 2005 o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství (Úř. věst. L 347, 30.12.2005, s. 1). (19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21).