Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2020/2708(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

RC-B9-0246/2020

Rozpravy :

Hlasování :

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0239

Přijaté texty
PDF 156kWORD 54k
Čtvrtek, 17. září 2020 - Brusel Konečné znění
Kulturní oživení Evropy
P9_TA(2020)0239RC-B9-0246/2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. září 2020 o kulturním oživení Evropy (2020/2708(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na preambuli a na články 2, 3 a 4 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na články 6 a 167 Smlouvy o fungování Evropské unie a článek 3 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, a zejména na článek 19 tohoto paktu,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na článek 22 této listiny,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. května 2018 nazvané „Budování silnější Evropy: úloha politik týkajících se mládeže, vzdělávání a kultury“ (COM(2018)0268),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. května 2018 nazvané „Nová evropská agenda pro kulturu“ (COM(2018)0267),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. listopadu 2017 nazvané „Posílení evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury“ (COM(2017)0673),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2016 o soudržné politice EU pro kulturní a kreativní odvětví(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o dopravě a cestovním ruchu v roce 2020 a v dalších letech(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES(4) (dále jen „nařízení“),

–  s ohledem na závěry zasedání Evropské rady, které se uskutečnilo ve dnech 17., 18., 19., 20. a 21. července 2020,

–  s ohledem na závěry Rady o pracovním plánu pro kulturu na období let 2019 až 2022 ze dne 15. listopadu 2018 (2018/C 460/10),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Zjišťování potřeb Evropy v oblasti oživení“, který doplňuje sdělení Komise ze dne 27. května 2020 nazvané „Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci“ (COM(2020)0456),

–  s ohledem na zprávu z roku 2015 nazvanou „Evropa počítá s kulturním dědictvím“,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že kultura je pro Evropskou unii strategickým odvětvím a představuje nejen důležitou součást naší ekonomiky, ale také přispívá k demokratické, udržitelné, svobodné a inkluzívní společnosti a odráží naši evropskou rozmanitost, hodnoty, historii, svobody a způsob života;

B.  vzhledem k tomu, že kultura a svoboda umění významně přispívají k dynamičnosti společnosti a umožňují všem segmentům společnosti, aby vyjádřily svou identitu, což přispívá k sociální soudržnosti a mezikulturnímu dialogu, a tím ke stále propojenější Evropské unii;

C.  vzhledem k tomu, že kultura má vnitřní hodnotu jakožto vyjádření lidskosti, demokracie a občanské angažovanosti, jež mohou být klíčové pro podporu udržitelného rozvoje;

D.  vzhledem k tomu, že kultura posiluje sociální kapitál společností, napomáhá demokratickému občanství, podporuje kreativitu, dobré životní podmínky a kritické myšlení, přispívá k integraci a soudržnosti a podporuje rozmanitost, rovnost a pluralismus;

E.  vzhledem k tomu, že účast na kulturním životě se považuje za jeden z hlavních faktorů urychlujících sociální změnu a vybudování inkluzívních a odolných společností;

F.  vzhledem k tomu, že kultura a kulturní a tvůrčí odvětví a průmysl jsou důležitým prostředkem v boji proti všem formám diskriminace, včetně rasismu a xenofobie, a jsou platformou pro svobodu projevu;

G.  vzhledem k tomu, že pandemie ukázala skutečnou společenskou hodnotu pro evropskou společnost a ekonomickou váhu kulturního a tvůrčího odvětví a průmyslu; vzhledem k tomu, že ekonomická část kultury je pro Evropskou unii a její ekonomiku strategickým odvětvím, neboť zajišťuje smysluplná pracovní místa pro miliony Evropanů a udržitelné financování pro evropskou rozmanitost a zároveň odráží naše evropské hodnoty, historii a svobody;

H.  vzhledem k tomu, že evropští aktéři na poli kultury a kreativity zachovávají a podporují kulturní a jazykovou rozmanitost v Evropě a podílejí se na posilování evropské identity na všech úrovních; vzhledem k tomu, že tito aktéři jsou neocenitelnou silou sociální soudržnosti a udržitelného rozvoje a hospodářského růstu v Evropské unii a jejích členských státech a důležitým zdrojem celosvětové konkurenceschopnosti;

I.  vzhledem k tomu, že evropské kulturní a tvůrčí odvětví a průmysl představuje přibližně 4 % evropského hrubého domácího produktu, což je podobné jako ve sféře IKT a v oblasti ubytovacích a gastronomických služeb; vzhledem k tomu, že v roce 2019 bylo v celé EU-27 zaměstnáno v kultuře 7,4 milionu lidí, což představuje 3,7 % z celkové zaměstnanosti EU-27; vzhledem k tomu, že podíl osob samostatně výdělečně činných v oblasti kultury v roce 2019 v EU-27 byl více než dvojnásobný oproti průměru v hospodářství jako celku(5);

J.  vzhledem k tomu, že podle odhadů, které provedla Komise, zaznamenají kulturní a tvůrčí odvětví a průmysl (jež představují 509 miliard EUR přidané hodnoty v rámci HDP) v důsledku krize COVID-19 a opatření spojených s omezením pohybu na veřejnosti ve druhém čtvrtletí roku 2020 pravděpodobně ztrátu 80 % svého obratu;

K.  vzhledem k tomu, že v odvětví kulturního dědictví je v Evropě zaměstnáno více než 300 000 osob a 7,8 milionu pracovních míst v Evropě je s ním spojeno nepřímo; vzhledem k tomu, že evropští pracovníci v kulturním a tvůrčím odvětví a průmyslu jsou v současné době ve statistických systémech nedostatečně zastoupeni;

L.  vzhledem k tomu, že kulturní a tvůrčí odvětví a průmysl jsou vzájemně úzce provázány a představují prokazatelný přínos pro jiná odvětví, jako je cestovní ruch a doprava; vzhledem k tomu, že podle Světové organizace cestovního ruchu si čtyři z deseti turistů vybírají destinaci na základě kulturní nabídky a dvě třetiny Evropanů se domnívají, že přítomnost kulturního dědictví má vliv na výběr jejich prázdninové destinace; vzhledem k tomu, že Evropa zůstává nejoblíbenější kulturní turistickou destinací na světě;

M.  vzhledem k tomu, že rozmanité kulturní prostředí v Evropě bylo vážně zasaženo pandemií COVID-19 a řada aktérů v kulturním a tvůrčím odvětví a průmyslu bude bez veřejných investic a pomoci čelit finančnímu krachu; vzhledem k tomu, že přerušení činnosti v tomto odvětví mělo dopad i na další odvětví, jako je doprava, cestovní ruch a vzdělávání;

N.  vzhledem k tomu, že kulturní a tvůrčí odvětví a průmysl představuje atypické odvětví, které funguje na základě specifického ekonomického modelu, potřeb a velikosti, ale povětšinou se skládá z malých subjektů (malé a střední podniky, mikroorganizace a osoby samostatně výdělečně činné), které mají omezený nebo nulový přístup na finanční trhy a často mají nepravidelné a smíšené příjmy pocházející z různých zdrojů, jako jsou veřejné dotace, soukromé sponzorství, příjmy z publika nebo autorská práva;

O.  vzhledem k tomu, že krize způsobená pandemií COVID-19 také zvýraznila již existující zranitelná místa kulturního a tvůrčího odvětví a průmyslu, např. nejisté životní podmínky umělců a pracovníků v kulturním odvětví a napjaté rozpočty mnoha kulturních institucí;

P.  vzhledem k tomu, že plné důsledky pandemie COVID-19 pro kulturní a tvůrčí odvětví a průmysl se ukazují teprve nyní a její celkový střednědobý a dlouhodobý dopad je stále neznámý; vzhledem k tomu, že to má vliv na sociální práva umělců a pracovníků v kulturním odvětví, kteří mají právo na spravedlivou finanční odměnu za svou práci, a na ochranu rozmanitosti kulturních projevů;

Q.  vzhledem k tomu, že koronavirová krize již má a i nadále bude mít trvalý negativní dopad na kulturní a tvůrčí produkci, šíření a příjmy, a tím i na kulturní rozmanitost Evropy;

R.  vzhledem k tomu, že divadla, operní domy, kina, koncertní sály, muzea, památky kulturního dědictví a jiné umělecké prostory byly mezi prvními, které kvůli opatřením k potlačení šíření viru zastavily svou činnost a obnovily ji mezi posledními; vzhledem k tomu, že mnoho kulturních a uměleckých akcí, jako jsou veletrhy, festivaly, koncerty a představení, bylo zrušeno nebo na dlouhou dobu odloženo; vzhledem k tomu, že zdravotní a bezpečnostní opatření zavedená s cílem zabránit dalšímu šíření nákazy jim znemožňují přejít v dohledné budoucnosti na plný provoz;

S.  vzhledem k tomu, že během pandemie, kdy se řada Evropanů ocitla doma bez možnosti volného pohybu, představovalo sdílení kulturního a tvůrčího obsahu pro mnoho občanů podporu; vzhledem k tomu, že se objevila řada nových možností přístupu ke kulturnímu obsahu on-line, čímž se tento obsah stal dostupnějším a díky autorům, umělcům a jiným tvůrcům byl často nabízen zdarma; vzhledem k tomu, že to ještě více snižuje příjmy tvůrců; vzhledem k tomu, že dostupnost kulturního obsahu on-line se nijak nepromítla do zvýšení příjmů držitelů práv a výkonných umělců;

T.  vzhledem k tomu, že nerovnost v přístupu k digitální infrastruktuře omezila základní práva na přístup ke kultuře, právo na účast na kultuře a právo na umělecké vyjádření;

U.  vzhledem k tomu, že jednotlivé návrhy rozpočtu programu Kreativní Evropa v rámci příštího víceletého finančního rámce (VFR) již před krizí spojenou s COVID-19 zjevně nesplňovaly očekávání ani tohoto odvětví, ani Parlamentu, který požadoval, aby se objem finančních prostředků ve srovnání s VFR na období 2014–2020 zdvojnásobil;

V.  vzhledem k tomu, že v revidovaném návrhu VFR, který předložila Komise, bylo seškrtáno 20 % prostředků pro Evropský sbor solidarity, 13 % na program Kreativní Evropa a 7 % na program Erasmus+ oproti návrhu VFR, který Komise předložila v roce 2018; vzhledem k tomu, že stanovisko Evropské rady ze dne 17. července 2020 návrh Komise z roku 2018 pouze potvrdilo; vzhledem k tomu, že program Kreativní Evropa je jediný program EU poskytující přímou podporu kulturnímu a tvůrčímu odvětví a průmyslu v celé Evropě; vzhledem k tomu, že ani iniciativy, které má program Kreativní Evropa pokrývat, ani jeho rozpočet neposkytují potřebnou podporu, neboť poptávka v tomto programu už tak vysoce převyšuje nabídku a objem finančních prostředků je nedostatečný;

W.  vzhledem k tomu, že pandemie představuje příležitost k přehodnocení budoucnosti kultury, a vzhledem k tomu, že vytvoření odolnějšího kulturního ekosystému vyžaduje širší úvahy o budoucnosti planety a o naléhavosti reakce na klimatickou krizi;

X.  vzhledem k tomu, že kulturní a tvůrčí odvětví a průmysl mají zásadní význam pro dosažení udržitelnosti životního prostředí; vzhledem k tomu, že je nutné, aby tato odvětví zůstala řádně financována a aby byla uznána jako bezpečná investice s cílem připravit se na přechod k uhlíkově neutrálnímu hospodářství, v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a s cíli udržitelného rozvoje;

1.  vyjadřuje upřímnou solidaritu s interprety, umělci, tvůrci, autory, vydavateli, jejich společnostmi a ostatními tvůrci kultury a kulturními pracovníky včetně amatérských tvůrců, kteří byli globální pandemií COVID-19 těžce postiženi, a vzdává hold jejich činnosti a solidaritě v časech, které jsou těžké pro miliony Evropanů;

2.  zdůrazňuje, že popandemická obnova a revitalizace evropské kulturní politiky jsou úzce propojeny s ostatními výzvami, jimž Evropská unie a svět čelí, počínaje klimatickou krizí; je přesvědčen, že budoucí politika v oblasti kultury musí být hluboce propojena se sociálními výzvami, jakož i s ekologickou a digitální transformací;

3.  považuje za zásadní věnovat kulturním a tvůrčím odvětvím a průmyslu významnou část opatření na podporu hospodářského oživení plánovaných evropskými orgány a institucemi a spojit je s rozsáhlými a rychlými opatřeními ve prospěch kulturních a tvůrčích sil Evropy, která jim umožní pokračovat v jejich činnosti i v nadcházejících měsících a přežít tuto dobu krize a která zajistí odolnost v tomto odvětví; vyzývá členské státy a Komisi, aby koordinovaly svou činnost při podpoře kulturních a tvůrčích odvětví a průmyslu;

4.  vítá úsilí Komise a Evropské rady o vypracování plánu na podporu oživení „Next Generation EU“; je však vážně znepokojen skutečností, že nebyla jednoznačně vyčleněna žádná konkrétní částka, která by přinesla přímý prospěch kulturním a kreativním odvětvím a průmyslu; zdůrazňuje v této souvislosti, že by se cílená opatření členských států měla jasně zaměřit na kulturní a tvůrčí subjekty a že by tyto subjekty měly čerpat rozsáhlou a rychlou podporu ze všech fondů na podporu oživení;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby pro kulturní a tvůrčí odvětví a průmysl vyčlenily podle svých specifických potřeb alespoň 2 % facility na podporu oživení a odolnosti určené na oživení; zdůrazňuje, že by tento procentní podíl měl odrážet význam kulturních a tvůrčích odvětví a průmyslu pro HDP EU, neboť představují 7,8 milionu pracovních míst a 4 % HDP; opakuje, že jsou nezbytné přesné programové a finanční plány určené k zajištění kontinuity činnosti v kulturních a tvůrčích odvětvích a průmyslu a k zajištění předvídatelnosti pro lidi působící v této oblasti;

6.  vítá vytvoření programu REACT-EU jako přímého akčního plánu, jehož cílem je poskytnout dodatečné finanční prostředky výrazně postiženým regionům a hospodářským odvětvím; vítá skutečnost, že kultura byla označena za důležité a postižené odvětví; je však znepokojen tím, že nebyla přijata žádná opatření, která by kulturním a tvůrčím odvětvím a průmyslu zajistila prospěch z této iniciativy; naléhavě vyzývá členské státy, aby kulturní a tvůrčí odvětví a průmysl považovaly za strategická odvětví a prioritu v rámci plánu oživení EU a aby stanovily jasný rozpočet spolu s rychlými a konkrétními opatřeními zaměřenými na obnovu těchto subjektů, což by mělo být přínosem pro všechny zúčastněné strany, včetně nezávislých umělců, nejen za účelem hospodářského oživení, ale také s cílem zlepšit pracovní podmínky lidí pracujících v kulturních a tvůrčích odvětvích a průmyslu;

7.  kritizuje skutečnost, že program Kreativní Evropa neobdržel žádné dodatečné finanční prostředky z fondu „Next Generation EU“, a žádá, aby byl celkový rozpočet programu Kreativní EU navýšen na 2,8 miliardy EUR;

8.  vyzývá členské státy k zajištění toho, aby se zvláštní domácí sociální, fiskální a hospodářská pravidla, která se běžně uplatňují na subjekty působící v kulturních a kreativních odvětvích, dala rozšířit na období krize i po ní; žádá členské státy, aby do svých specifických plánů obnovy MSP, které již provádějí, zahrnuly MSP působící v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu; vyzývá členské státy, aby zvážily nabídku finanční pomoci kulturním centrům a akcím při provádění nových opatření v oblasti zdraví a bezpečnosti;

9.  vyzývá k větší koordinaci s cílem určit osvědčené postupy a konkrétní řešení, která mohou podpořit kulturní a tvůrčí odvětví a průmysl během současné situace a při jakémkoli budoucím oživení; vítá kampaně #saveEUculture a #double4culture, jakož i úsilí Komise o propagaci kulturních a tvůrčích odvětví a průmyslu prostřednictvím kampaně #CreativeEuropeAtHome;

10.  se znepokojením konstatuje, že sociální záchranné sítě jsou často nepřístupné tvůrčím pracovníkům v nestandardních formách zaměstnání; vyzývá členské státy, aby zajistily přístup k sociálním dávkám pro všechny tvůrčí profese včetně pracovníků v nestandardních formách zaměstnání;

11.  vyzývá Komisi, aby zavedla evropský rámec pro pracovní podmínky v kulturních a tvůrčích odvětvích a průmyslu na úrovni EU, který by odrážel specifika tohoto odvětví a zavedl pokyny a zásady s cílem zlepšit pracovní podmínky, se zvláštním důrazem na nadnárodní zaměstnanost;

12.  konstatuje, že cestovní omezení i nadále brání evropské kulturní spolupráci a mají závažný dopad na mezinárodní mobilitu a umělecké zájezdy, které představují významný zdroj příjmů pro kulturní subjekty; konstatuje, že financování mezinárodní spolupráce, uměleckých zájezdů a koprodukce bylo často omezeno a přesměrováno do finančních prostředků na zmírnění následků pandemie; je znepokojen škodlivými dopady těchto opatření na evropskou kulturní spolupráci; vyzývá členské státy, aby omezily bezdůvodná schengenská omezení, a vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny pro členské státy pro bezpečné přeshraniční umělecké zájezdy, živé kulturní akce a kulturní aktivity;

13.  vyzývá Komisi, aby podpořila mobilitu umělců tak, aby si mohli vyměňovat postupy a techniky, a aby významně podporovala jejich začlenění na trh práce; důrazně podporuje souběžné vzájemné uznávání uměleckých kompetencí;

14.  vítá vytvoření nástroje EU pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE), který má podpořit opatření zavedená členskými státy ohledně zkrácené pracovní doby, zejména opatření týkající se malých a středních podniků a osob samostatně výdělečně činných; domnívá se, že tento nástroj, který se vztahuje na co největší počet kulturních subjektů, včetně autorů ve svobodném povolání, interpretů, umělců a dalších tvůrců, by mohl kulturním a tvůrčím subjektům umožnit, aby zůstaly v oblasti své činnosti, a zároveň kompenzovat ztrátu jejich příjmů a zajistit, aby nedošlo ke ztrátě odborných znalostí; vyzývá v této souvislosti členské státy, aby poskytly dostatečné záruky, tak aby nástroj SURE mohl být rychle funkční a dostupný pro všechny právní subjekty, včetně neformálních subjektů v kulturních a tvůrčích odvětvích a průmyslu;

15.  zastává názor, že současná pandemie a její dopad na naše ekonomiky by neměly být využívány jako argument pro další snižování vnitrostátních nebo evropských veřejných výdajů na kulturu; zdůrazňuje klíčovou úlohu programu Kreativní Evropa a jeho podprogramu MEDIA, Kultura a meziodvětvových složek při zajišťování evropské spolupráce a spravedlivého stupně stability v tomto odvětví prostřednictvím přístupu k evropskému financování tím, že umožňuje, aby se v projektech rozvíjelo dlouhodobé partnerství; vyzývá Komisi, aby kulturní a tvůrčí odvětví a průmysl začlenila do všech aspektů VFR; připomíná v této souvislosti, že Parlament požádal o nezbytné zdvojnásobení rozpočtu přiděleného na program Kreativní Evropa pro příští VFR, a důrazně potvrzuje svůj postoj, pokud jde o podporu kulturních a tvůrčích odvětví a průmyslu a jejich pracovníků; domnívá se, že je nanejvýš důležité, aby byly tyto programy co nejdříve dokončeny a schváleny, aby bylo možné zajistit hladký přechod od předchozích programů; zdůrazňuje, že pokud se začátek nového období financování zpozdí, musí Komise zajistit přechod s cílem překlenout propast mezi stávajícím programem Kreativní Evropa a novým programem;

16.  vyzývá Komisi, aby určila širokou škálu smíšených zdrojů financování, z nichž mohou kulturní a tvůrčí odvětví a průmysl čerpat podporu, a aby o nich jasně informovala; trvá na tom, že by v této souvislosti mělo hrát vedoucí úlohu budoucí znalostní a inovační společenství zaměřené na kulturní a tvůrčí průmysl v rámci Evropského inovačního a technologického institutu; vyzývá Komisi, aby do programu Horizont Evropa zahrnula financování pro kulturní a tvůrčí subjekty působící v oblasti kulturního experimentování, inovací a uměleckého výzkumu; znovu opakuje, že je třeba rozvíjet součinnost na evropské úrovni a zároveň podporovat nová inovativní a digitální řešení, která mohou tomuto odvětví pomoci v současné době i později;

17.  uznává význam digitalizace při tvorbě, produkci, šíření a dostupnosti kulturních a tvůrčích děl a vyzývá Komisi, aby dále určila financování digitalizace evropských kulturních děl a usnadnila přístup malých a středních podniků a organizací k digitálním dovednostem a infrastruktuře;

18.  konstatuje, že většina doposud navržených podpůrných opatření byla založena na zadlužení – variantě, která není udržitelná pro všechny zainteresované subjekty v kulturních ekosystémech; požaduje pro kulturní a kreativní odvětví a průmysl primární, na grantech založenou podporu značného objemu, která by zajistila zdroje živobytí místních komunit;

19.  vítá nová podpůrná opatření v rámci Záručního nástroje pro kulturní a kreativní odvětví, která mají zlepšit přístup malých a středních podniků v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu k finančně dostupnému dluhovému financování; zdůrazňuje, že je třeba, aby byl tento nástroj šířeji dostupný, přičemž snahou by mělo být, aby zahrnoval všechny členské státy a regiony a malé a střední podniky všech velikostí; vyzývá k intenzivnějšímu využívání záručního nástroje v rámci programu InvestEU, což by kulturním a kreativním odvětvím a průmyslu přineslo větší flexibilitu;

20.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že kulturním a kreativním MSP bude poskytnuta větší podpora formou dluhového financování, a to prostřednictvím budoucích záručních nástrojů v rámci programu InvestEU na období 2021–2027;

21.  lituje, že nedošlo k žádnému dalšímu pokroku, který by nevládním a menším organizacím umožnil přístup k finančním zdrojům; žádá proto členské státy a Komisi, aby přezkoumaly svá stávající kritéria a politiky, pokud jde o záruky, zejména pro malé a střední podniky, které mají rizikovější profily s nízkým nebo žádným přístupem na finanční trhy a vytvářejí nehmotná aktiva;

22.  vyzývá Komisi, aby přijala opatření ke zmírnění stále se prohlubujícího dopadu krize na kulturní a kreativní odvětví a průmysl v době, kdy pokračující rušení velkých festivalů a kulturních akcí má katastrofální finanční důsledky, zejména pro odvětví hudby a scénického umění a pro nezávislé umělce; domnívá se, že by měly být vytvořeny evropské digitální platformy věnované scénickému umění s cílem sdílet co nejvíce evropský kulturní obsah a kreativní produkty; žádá, aby takové platformy byly navrženy s ohledem na spravedlivé odměňování umělců, tvůrců a společností; žádá, aby byl ve spolupráci s příslušnými aktéry výrazněji zapojen do hledání řešení, jak podpořit uvedené činnosti a zejména umělce a tvůrce, jež postihlo rušení velkých festivalů a kulturních akcí;

23.  vyzývá Komisi, aby určila, zda jsou vnitrostátní metody rozdělování finančních prostředků v rámci kulturního financování dostupné všem tvůrcům a zda je jejich přidělování nezávislé, svobodné a spravedlivé; vyzývá Komisi, aby pracovala na lepších kvantitativních a kvalitativních ukazatelích, které by zajistily spolehlivý a stabilní tok údajů týkajících se kulturních a tvůrčích odvětví a průmyslu;

24.  připomíná členským státům, že na pomoc kulturním a kreativním odvětvím a průmyslu, aby se mohly zotavit z krize, mohou být využita další opatření, jako jsou snížené sazby DPH na všechny kulturní statky a služby, lepší oceňování nehmotných aktiv a daňové úlevy na kulturní produkci;

25.  upozorňuje, že cestovní ruch vytváří 10,3 % HDP Evropské unie a z toho více než 40 % souvisí s kulturní nabídkou; domnívá se, že postupné oživení cestovního ruchu je příležitostí k aktivní podpoře evropské kultury a dědictví a zároveň k položení základů udržitelného evropského cestovního ruchu; vyzývá v této souvislosti k zahájení každoročního programu tvorby hodnot evropské kultury a dědictví, který by odrážel evropskou kulturní rozmanitost; žádá, aby strukturální fondy v co největší míře zahrnovaly do projektů, které podporují, zachování kultury a uměleckou tvorbu; zdůrazňuje významnou přidanou hodnotu historického a kulturního cestovního ruchu; vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly integrovanou politiku na podporu oživení tohoto odvětví;

26.  domnívá se, že bychom měli využít této příležitosti k propagaci evropského kulturního obsahu po celém světě podporou evropské produkce a rozvíjením evropských vysílacích sítí; vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy na zajištění co nejhladšího provedení souvisejících právních předpisů, jako je revize směrnice o audiovizuálních mediálních službách(6), směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu(7) a směrnice o družicovém vysílání a kabelovém přenosu(8); zdůrazňuje potenciál filmového a audiovizuálního průmyslu a vyzývá k vytvoření celoevropského partnerství, které by podporovalo evropské tvůrce v této oblasti; zdůrazňuje, že provádění těchto směrnic a připravovaných legislativních návrhů musí zachovávat a podporovat kolektivní mechanismy k zajištění odpovídající ochrany jednotlivých tvůrců;

27.  uznává, že došlo k oslabení mediálního ekosystému a že se místní a regionální zpravodajská média i média působící na malých trzích nacházejí v tíživé situaci; domnívá se, že vzhledem k tomu, že svobodná, nezávislá a dostatečně financovaná média jsou také obranou proti šíření a účinnosti dezinformací, měla by Komise v tomto ohledu předložit střednědobé a dlouhodobé strategie, včetně konkrétních iniciativ na podporu místních a regionálních médií a médií působících na malých trzích; domnívá se, že by se mělo zvážit zřízení fondu pro zpravodajská média, který by byl založen na zásadě obvyklých tržních podmínek; podporuje připravované návrhy Komise v rámci balíčku aktu o digitálních službách, zejména nová a revidovaná pravidla týkající se on-line platforem a internetové reklamy; je toho názoru, že je třeba věnovat pozornost koncentraci vlastnictví sdělovacích prostředků, která často oslabuje pluralitu a rozmanitost zpravodajství a může mít rovněž negativní dopad na informační trh; podporuje plánovaný akční plán pro média a audiovizuální odvětví a v něm uvedené cíle zvýšit konkurenceschopnost a napomoci digitální transformaci tohoto odvětví;

28.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly a prosazovaly svobodu uměleckého projevu, která má zásadní význam pro rozvoj demokracie a úspěšné zotavení společnosti z nebývalé krize; zdůrazňuje význam evropského financování pro podporu a zachování svobody a rozmanitosti kultury a médií; domnívá se, že kulturní a kreativní odvětví a průmysl patří k nejdynamičtějším odvětvím ekonomiky, že by měly podporovat rovnost mezi muži a ženami a mohly by působit jako silný katalyzátor udržitelného rozvoje a spravedlivé transformace;

29.  zdůrazňuje potenciál kulturní rozmanitosti, pokud jde o celosvětový dosah evropských kulturních a tvůrčích odvětví a průmyslu, a vyzývá k vyváženému přístupu, do něhož bude zapojena široká škála aktérů různé velikosti a z různých regionů; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby řádně vyhodnotila stávající programy a opatření EU, jako je označení „Evropské dědictví“, a aby toto označení zahrnovalo finanční hodnocení, které by umožnilo lepší komunikaci o dědictví a kulturních trasách, aby občané měli možnost lépe porozumět opatřením EU; dále vyzývá Komisi, aby navrhla ambiciózní a inkluzivní komunikační a propagační politiku pro kulturu v Evropě, která by evropskému kulturnímu obsahu, akcím a místům umožnila získat skutečně evropský a celosvětový dosah;

30.  domnívá se, že opatření přijatá členskými státy a Komisí na pomoc aktérům evropských kulturních a kreativních odvětví by měla podporovat subjekty a iniciativy, které odrážejí kulturní a jazykovou rozmanitost Evropy, včetně menšinových a malých jazyků;

31.  vyzývá Komisi, aby s evropskými hlavními městy kultury, zejména s městy, která jsou držiteli titulu v letech 2020 a 2021, společně hledala praktická řešení a pomohla jim co nejvíce zmírnit komplikace způsobené pandemií a aby tak činila prostřednictvím zevrubného dialogu s organizátory; zdůrazňuje, že je důležité, aby měla tato města k dispozici více podpůrných mechanismů a finančních řešení; opakuje, že vzhledem k současným okolnostem byly v harmonogramu evropských hlavních měst kultury provedeny změny, a vyzývá činitele s rozhodovací pravomocí, aby posoudili možnost prodloužení období pro nadcházející pořádající města;

32.  vyzývá k většímu úsilí o navázání na dynamiku Evropského roku kulturního dědictví s cílem učinit z něj trvalý politický odkaz; naléhavě vyzývá Komisi, aby zaujala integrovanější přístup ke kulturnímu dědictví a aby hmotné, nehmotné, přírodní a digitální dědictví považovala za vzájemně propojené a neoddělitelné; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit stálou platformu, jejíž jádro bude tvořit organizovaná občanská společnost a která se bude zaměřovat na spolupráci a koordinaci politik v oblasti kulturního dědictví na úrovni EU; vyzývá rovněž k vytvoření komplexního rámce pro digitální kulturní dědictví, který by se zaměřil zejména na digitalizaci stávajícího dědictví a na širokou dostupnost digitalizovaného kulturního materiálu; v této souvislosti poukazuje na důležitost interoperability a norem; vyzývá k důkladné revizi doporučení Komise ze dne 27. října 2011 o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů(9);

33.  zdůrazňuje, že během omezení volného pohybu osob zůstalo mnoho míst kulturního dědictví bez dohledu a bez řádné údržby a následkem toho došlo k jejich poškození, a že tato místa jsou již tak ohrožena zhoršováním životního prostředí, přírodními katastrofami a změnou klimatu, případně dochází k jejich plenění nebo jsou předmětem nezákonného obchodu; zdůrazňuje, že je potřeba chránit zaměstnanost v sektoru kulturního dědictví, podporovat pracovníky vykonávající obnovovací práce a odborníky na kulturní dědictví a dát jim potřebné nástroje, jimiž by evropská místa kulturního dědictví ochránili;

34.  domnívá se, že kulturní rozměr musí být součástí dialogu s občany, zejména během nadcházející konference o budoucnosti Evropy;

35.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 238, 6.7.2018, s. 28.
(2) Přijaté texty, P9_TA(2020)0054.
(3) Přijaté texty, P9_TA(2020)0169.
(4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 221.
(5) https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Culture_statistics_-_cultural_employment#Self-employment
(6) Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 69.
(7) Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92.
(8) Úř. věst. L 248, 6.10.1993, s. 15.
(9) Úř. věst. L 283, 29.10.2011, s. 39.

Poslední aktualizace: 12. ledna 2021Právní upozornění - Ochrana soukromí