Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. října 2020 o provádění společné obchodní politiky – výroční zpráva za rok 2018 (2019/2197(INI))
Evropský parlament,
– s ohledem na zprávu Komise ze dne 14. října 2019 o provádění dohod o volném obchodu na období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018 (COM(2019)0455),
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2019)0370) ze dne 14. října 2019, který doprovází zprávu Komise o provádění dohod o volném obchodu na období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018 (COM(2019)0455),
– s ohledem na dokument Komise ze dne 14. října 2015 s názvem „Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. ledna 2020 s názvem „Pracovní program Komise na rok 2020 – nový začátek“ (COM(2020)0037),
– s ohledem na dokument „Politické směry pro Evropskou komisi, 2019–2024“ ze dne 16. července 2019,
– s ohledem na své usnesení ze dne 30. května 2018 o výroční zprávě k výroční zprávě o provádění společné obchodní politiky(1),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),
– s ohledem na společné sdělení ze dne 8. dubna 2020 o globální reakci EU na COVID-19 (JOIN(2020)0011),
– s ohledem na své usnesení ze dne 29. listopadu 2018 o Světové obchodní organizaci: další postup(2),
– s ohledem na společné sdělení ze dne 9. března 2020 nazvané „Směrem ke komplexní strategii s Afrikou“ (JOIN(2020)0004),
– s ohledem na společné prohlášení Světové obchodní organizace (WTO) ze dne 25. ledna 2019 o elektronickém obchodu,
– s ohledem na prohlášení ministrů obchodu skupiny G20 ze dne 30. března a 14. května 2020,
– s ohledem na společné prohlášení USA a EU ze dne 25. července 2018,
– s ohledem na společné prohlášení z třístranného setkání ministrů obchodu Japonska, Spojených států a Evropské unie ze dne 14. ledna 2020,
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 20. prosince 2019 o ochraně a vymáhání práv duševního vlastnictví ve třetích zemích (SWD(2019)0452),
– s ohledem na výroční zprávu Komise ze dne 27. března 2019 o nástrojích na ochranu obchodu (COM(2019)0158),
– s ohledem na výsledky zvláštního průzkumu Eurobarometru z listopadu 2019 s názvem „Postoje Evropanů k mezinárodnímu obchodu a obchodní politice EU“,
– s ohledem na společné sdělení „EU-Čína – Strategický výhled“ přijaté Komisí a Evropskou službou pro vnější činnost dne 12. března 2019 (JOIN(2019)0009),
– s ohledem na společné sdělení „Propojení Evropy a Asie – základní prvky strategie EU“ přijaté Komisí a Evropskou službou pro vnější činnost dne 19. září 2018 (JOIN(2018)0031),
– s ohledem na zprávu Komise ze dne 26. června 2019 o překážkách v oblasti obchodu a investic,
– s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2017 o provádění dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Korejskou republikou(3),
– s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o nové a inovativní budoucí strategii pro obchod a investice(4),
– s ohledem na rezoluci přijatou Valným shromážděním OSN dne 25. září 2015 nazvanou „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“,
– s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 k provádění doporučení Parlamentu z roku 2010 týkajících se sociálních a environmentálních norem, lidských práv a sociální odpovědnosti podniků(5),
– s ohledem na články 2 a 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na kapitolu V hlavu II a článek 2018 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),
– s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015(6),
– s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2018 o rovnosti žen a mužů v obchodních dohodách EU(7),
– s ohledem na strategii pro rovnost žen a mužů, kterou v březnu 2020 předložila Komise,
– s ohledem na zprávu Komise o všeobecném systému celních preferencí za období 2018–2019(8),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2018 nazvané „Jednotný trh v měnícím se světě: Jedinečná výhoda si žádá nový politický závazek“ (COM(2018)0772),
– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro rozvoj,
– s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A9-0160/2020),
A. vzhledem k tomu, že usnesení Parlamentu ze dne 30. května 2018 o provádění společné obchodní politiky získalo širokou podporu díky tomu, že se vyslovovalo pro obchodování založené na pravidlech, hodnotách a předvídatelném obchodním systému; vzhledem k tomu, že nový vývoj od roku 2018, zejména provádění obchodní dohody mezi EU a Kanadou a v poslední době také dopady pandemie COVID-19 na obchod, vyžaduje rozsáhlou aktualizaci předchozí zprávy;
B. vzhledem k tomu, že EU je přední světovou obchodní silou a největším obchodním blokem na světě a působí jako významná hnací síla hospodářské prosperity; vzhledem k tomu, že na ni rovněž připadá největší díl obchodu s konečnými výrobky a službami; vzhledem k tomu, že z posledních ukazatelů vyplývá, že v roce 2019 vzrostl vývoz zboží z EU na 2 132,3 miliardy EUR, což představuje nárůst o 3,5 % oproti předchozímu roku; vzhledem k tomu, že navzdory současným globálním výzvám jsou hlavními obchodními partnery Evropské unie USA a Čína; vzhledem k tomu, že mezi lety 2007 a 2017 vzrostl globální HDP o více než 70 %; vzhledem k tomu, že pokud růst Unie (17 %) srovnáme s ostatními zeměmi, jako jsou Spojené státy (60 %), Indie (80 %) a Čína (315 %), je zjevné, že EU zaostává v celosvětové konkurenceschopnosti;
C. vzhledem k tomu, že Komise dne 14. října 2019 zveřejnila svou třetí zprávu o provádění dohod EU o volném obchodu, z níž vyplývá, že v roce 2018 bylo s partnery v rámci dohod o volném obchodu realizováno 33 % vývozu EU a 29 % dovozu EU; vzhledem k tomu, že v roce 2018 měla EU u partnerů dohod o volném obchodu obchodní přebytek ve výši 84,6 miliardy EUR, zatímco její celkový obchodní deficit činil 24,6 miliardy EUR; vzhledem k tomu, že podle nedávné zprávy Komise vývoz z rozvojových zemí, které využívají zvláštní obchodní preference, do EU se v letech 2016 až 2018 zvýšil o 16,2 % (jeho hodnota se zvýšila ze 158 miliard EUR v roce 2016 na 183,6 miliardy EUR v roce 2018); vzhledem k tomu, že v roce 2020 se očekává pokles světového obchodu o 13 až 32 % v důsledku COVID-19; vzhledem k tomu, že se očekává pokles vývozu zboží a služeb mimo EU-27 o 90,2 % a dovozu ze zemí mimo EU-27 o 8,8 %, zatímco MMF očekává pokles HDP EU o 7,5 %;
D. vzhledem k tomu, že společná obchodní politika je výlučnou pravomocí Unie, kterou provádí Komise, Rada a Parlament, a že vyžaduje, aby Unie vystupovala v obchodních záležitostech jednohlasně s Komisí jako svým vyjednavačem; vzhledem k tomu, že Komise přijala v roce 2015 sdělení s názvem „Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“; vzhledem k tomu, že Komise zahájila přezkum obchodní politiky, jehož je zlepšit po koronavirové krizi nástroje obchodní politiky;
E. vzhledem k tomu, že článek 207 Smlouvy o fungování EU a článek 21 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že společná obchodní politika musí být prováděna v rámci zásad a cílů vnější činnosti Unie, včetně podpory lidských práv, demokracie, právního státu a udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že v prosinci 2019 přijala Komise Zelenou dohodu pro Evropu, která stanoví, že veškeré činnosti a politiky EU budou muset přispívat k dosažení jejích cílů;
F. vzhledem k tomu, že obchodní a investiční politika EU rovněž poskytuje investorům přístup na trh a ochranu investic prostřednictvím právní jistoty a stabilního, předvídatelného a řádně regulovaného prostředí, v němž mohou vykonávat své hospodářské činnosti;
G. vzhledem k tomu, že podle nedávných údajů Eurobarometru se zhruba 60 % občanů EU domnívá, že mají z mezinárodního obchodu prospěch; vzhledem k tomu, že část veřejného mínění se o obchodní politice a obchodních dohodách velmi dobře informována; vzhledem k tomu, že polovina z dotázaných uvádí, že prioritou obchodní politiky EU by mělo být vytváření pracovních míst v EU a ochrana životního prostředí a zdravotních standardů; vzhledem k tomu, že Komise a členské státy musí pokračovat v přípravě náležité strategie komunikace o obchodní politice a obchodních dohodách, jejímž cílem je bojovat proti falešným zprávám o obchodu a přinášet co možná nejvíce informací a která se zaměřuje na konkrétní zúčastněné subjekty a zvyšuje povědomí hospodářských subjektů o obchodních dohodách;
H. vzhledem k tomu, že cílem společné obchodní politiky složené z obchodních dohod a legislativních opatření by mělo být vytvoření stabilního, předvídatelného a spravedlivého obchodního prostředí, v němž by podniky z EU mohly prosperovat a v němž by byly prosazovány zájmy občanů EU, a dále zajištění toho, aby EU nadále chránila svůj stávající sociální a regulační model a zároveň využívala obchodní politiku k prosazování hodnot EU po celém světě; vzhledem k tomu, že EU by měla zintenzivnit své úsilí o podporu spravedlivé hospodářské soutěže, zajištění rovných podmínek a řešení současných obchodních otázek; vzhledem k tomu, že plnění těchto cílů vyžaduje správnou orientaci obchodní politiky Unie i úplné a účinné provádění a monitorování této politiky spravedlivějším a transparentnějším způsobem; vzhledem k tomu, že obchodní dohody EU by měly představovat příležitosti pro růst prostřednictvím přístupu na trh a odstraňování obchodních překážek; vzhledem k tomu, že je zásadně důležité, aby jednání probíhala v duchu vzájemného prospěchu s cílem bojovat proti nekalým obchodním praktikám a zajistit dodržování pravidel a norem EU;
I. vzhledem k tomu, že dne 30. dubna 2020 EU spolu s osmnácti členy WTO oficiálně informovala WTO o vícestranné prozatímní dohodě o rozhodčím řízení (MPIA); vzhledem k tomu, že toto oznámení znamená začátek uplatňování MPIA na spory mezi zúčastněnými členy WTO s ohledem na patovou situaci odvolacího orgánu (AB);
J. vzhledem k tomu, že epidemie onemocnění COVID-19 způsobila mnohostrannou krizi s dlouhodobými důsledky a odhalila nedostatečnou odolnost globálních hodnotových řetězců některých klíčových produktů, včetně zdravotnického vybavení a zařízení; vzhledem k tomu, že krize ukázala potřebu masivnějších a odolnějších výrobních řetězců, jakož i potřebu investovat do strategických oblastí s cílem zvýšit odolnost dodavatelských řetězců EU; vzhledem k tomu, že vědecké zprávy poukazují na rostoucí rizika celosvětového vypuknutí pandemie a jevů spojených se změnou klimatu, které mají dopad na mezinárodní vztahy; vzhledem k tomu, že se ministři obchodu skupiny G20 zavázali zmírnit dopady onemocnění COVID-19 na mezinárodní obchod a investice tím, že budou nadále spolupracovat na zajišťování svobodného, spravedlivého, nediskriminačního, transparentního, předvídatelného a stabilního obchodního a investičního prostředí a na zachování otevřenosti našich trhů s cílem zajistit trvalý tok životně důležitých zdravotnických dodávek a vybavení, kritických zemědělských produktů a dalších základních produktů a služeb přes hranice;
K. vzhledem k tomu, že dne 14. března 2020 přijala Komise prováděcí nařízení (EU) 2020/402(9) v rámci postupu pro naléhavé případy, aby vývoz osobních ochranných prostředků podléhal vývoznímu povolení v souladu s nařízením (EU) 2015/479, a to jako dočasné opatření, které by pomohlo EU čelit nárůstu poptávky a připravit provozní kapacitu EU na pomoc třetím zemím;
L. vzhledem k tomu, že EU vyjednala komplexní dohody upravující obchodní vztahy téměř s celou Latinskou Amerikou a Karibikem, s výjimkou Bolívie, Kuby a Venezuely;
M. vzhledem k tomu, že Parlament zdůraznil potřebu hlediska rovnosti žen a mužů v rámci mezinárodní obchodní politiky EU v obchodních dohodách v roce 2015(10) a v roce 2018(11); vzhledem k tomu, že 36 milionů pracovních míst v EU závisí na vývozu mimo EU, přičemž 13,7 milionu z nich zastávají ženy; vzhledem k tomu, že ženy jsou z velké části nedostatečně zastoupeny v obchodu mimo EU v odvětví zemědělství a výroby; vzhledem k tomu, že pouze jedna z pěti vyvážejících společností v EU je vedena (tj. vlastněna a/nebo řízena) ženou a ženy tvoří 30 % nebo méně celkové pracovní síly v oblasti exportu;
N. vzhledem k tomu, že mnoho zemí ukládá cla na zdravotnické prostředky, včetně monitorů pro pacienty, diagnostických zařízení a běžných léčivých přípravků, jako jsou antibiotika, analgetika nebo inzulin, a prakticky všechny země ukládají dovozní cla na mýdlo; vzhledem k tomu, že cla byla zvýšena v důsledku rozhodnutí Spojených států uložit na dovoz z Číny dodatečná cla ve výši 370 miliard USD, což zahrnuje některé aspekty osobních ochranných prostředků;
O. vzhledem k tomu, že vědecké zprávy poukazují na rostoucí rizika celosvětového vypuknutí pandemie a jevů spojených se změnou klimatu, které mají dopad na mezinárodní vztahy, a dospívají k závěru, že naše ekonomické modely musí být důkladně reformovány, zejména v souladu s Pařížskou dohodou o klimatu;
Obecné souvislosti
1. poukazuje na to, že u významných aspektů globální situace dochází k posunu a že tyto aspekty se v souvislosti s napětím vzniklým v posledních dvou letech ukázaly jako nepředvídatelné; znovu vyjadřuje podporu předvídatelnému a spravedlivému mnohostrannému obchodnímu systému založenému na pravidlech, otevřenému a svobodnému, který je třeba chránit a podporovat; poukazuje na to, že navzdory obtížné celosvětové hospodářské situaci zaznamenala EU v rámci svých obchodních dohod s partnery přebytek ve výši 84,6 miliardy EUR (v roce 2018) v obchodu se zbožím ve srovnání se svým celkovým obchodním deficitem se zbytkem světa ve výši přibližně 24,6 miliardy EUR; připomíná, že vývoz do zemí mimo EU podporuje více než 36 milionů pracovních míst;
2. podotýká, že od roku 2015, kdy Komise přijala svou nejnovější obchodní strategii s názvem „Obchod pro všechny“, EU uzavřela a začala uplatňovat řadu nových obchodních dohod, zejména komplexní hospodářskou a obchodní dohodu mezi Kanadou a EU (CETA), dohoda o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem (EPA) a dohody o volném obchodu mezi EU a Singapurem a EU a Vietnamem;
3. trvá na tom, že obchodní strategie EU musí při řešení nových výzev po celém světě i nadále prosazovat zájmy a hodnoty EU, aby se zachovala a zvýšila konkurenceschopnost jejího průmyslu a podnítil hospodářský růst v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu; je proto toho názoru, že nejlepším způsobem, jak zvýšit konkurenceschopnost EU v globalizovaném světě, může být vytvoření ambiciózního programu pro mnohostranné a vícestranné dohody, uzavírání pro obě strany spravedlivých a plodných dohod zajišťujících přísnou reciprocitu při dodržování přísných evropských norem a standardů v citlivých odvětvích, lidská práva a jejich účinná ochrana a také odstraňování neopodstatněných obchodních překážek a v případě potřeby používání nástrojů na ochranu obchodu;
4. zdůrazňuje, že klíčovým motorem obchodní politiky EU jsou naše vztahy k ostatním dvěma obchodním supervelmocem, Číně a USA, které představují zhruba 30 % naší obchodní výměny; trvá však na tom, že EU by měla posílit své vztahy s ostatními částmi světa, diverzifikovat a zkvalitnit své obchodní vztahy se všemi partnery, včetně rozvojových a nejméně rozvinutých zemí, a usilovat o dosažení multipolárního světového řádu; zdůrazňuje, že je třeba zabránit přílišné závislosti hospodářství EU na dodavatelských řetězcích několika velkých obchodních partnerů;
5. zdůrazňuje, že je třeba posílit vzájemnou výměnu informací mezi členskými státy; vyzývá k další výměně osvědčených postupů mezi členskými státy navzájem i mezi členskými státy a Komisí s cílem dosáhnout součinnosti a zlepšit výsledky; v tomto ohledu rovněž zdůrazňuje nutnost zlepšit strategie hodnocení dohod a je toho názoru, že Komise by měla zajistit kvalitnější posuzování dopadů pro každou obchodní dohodu, které bude prováděno včas a nezávislými subjekty;
6. vítá zvýšení transparentnosti v obchodní politice; vítá rozhodnutí Rady zveřejnit mandát k jednání o dohodách o hospodářském partnerství s regiony AKT dne 19. prosince 2019; vyjadřuje spokojenost s nedávným úsilím nové Komise o pravidelnější informování Evropského parlamentu o aktuálním stavu probíhajících jednání, čímž se zprůhlední práce Komise, jako je například zpřístupnění podrobných zpráv o specializovaných výborech zřízených v rámci komplexní hospodářské a obchodní dohody mezi Kanadou a EU (CETA) a dohody s Jižní Koreou;
7. zdůrazňuje, že Komise a členské státy musí pracovat na lepší komunikační strategii přínosů obchodní politiky EU a zvyšování povědomí, aby mohly účinně zapojit společnost a zúčastněné subjekty; připomíná, že plány poskytují Komisi příležitost ke sdělení a vysvětlení důvodů konkrétní iniciativy a jejích cílů, jakož i ke spolupráci s občanskou společností a zúčastněnými stranami a k získání zpětné vazby; domnívá se, že Komise by měla zajistit plnou transparentnost plánů a dalších konzultačních činností s cílem maximalizovat jejich dopad a zaručit zapojení zúčastněných subjektů;
8. vyjadřuje politování nad závažným dopadem pandemie COVID-19 a následným omezením ekonomiky, pokud jde o celosvětový obchod a následné snížení dovozu i vývozu EU a přerušení či pozastavení hodnotových řetězců; zdůrazňuje, že EU se musí ze současné pandemie poučit, aby se snížila její zranitelnost, zejména v některých strategických odvětvích; domnívá se, že EU a její členské státy musí jednat rychle, aby využily obchodní politiku jako nástroj k obnově globální ekonomiky a ke zmírnění recese; je pevně přesvědčen, že EU musí zlepšit svou otevřenou strategickou autonomii a současně zajistit obchod založený na pravidlech v době krize a musí se vyvarovat opatření, která omezují nebo narušují obchod, a stejně tak taková opatření ze třetích zemí zpochybnit, přičemž všechny uvedené kroky by měly být konkrétně řešeny v rámci přezkumu obchodní politiky;
9. vyzývá k dosažení pokroku ve stávajících jednáních, a zejména k obnově jednání o rychlém uzavření vícestranné dohody o volném pohybu zdravotnického vybavení; důrazně vybízí všechny země, aby se připojily k dohodě WTO o odstranění cel na léčiva (Zero for Zero) a domnívá se, že působnost této dohody by měla být rozšířena na všechny farmaceutické a léčivé přípravky s cílem zajistit celosvětový přeshraniční obchod; vyzývá členy WTO, aby z tohoto tématu učinili prioritu na pořadu jednání příštího zasedání ministrů WTO, jelikož obchodní dohody považuje za možný způsob, jak pomoci podnikům diverzifikovat své zdroje;
10. zdůrazňuje, že EU musí zajistit otevřené obchodní toky a udržitelné globální hodnotové řetězce, a proto se musí zdržet vývozních omezení, jako v případě osobních ochranných prostředků, kdy je EU závislá na obchodních partnerech ze třetích zemí; naléhavě vyzývá ty členské státy, které omezují tok kritického zboží na vnitřním trhu, aby okamžitě zrušily svá vývozní omezení, a Komisi, aby u těchto porušení uplatňovala nulovou toleranci vůči porušení pravidel jednotného trhu; domnívá se, že EU musí pečlivě posoudit a identifikovat klíčová odvětví a zranitelnost společnosti, kde Unie potřebuje zajistit dodávky svých produktů, a hledat v obchodní politice účinná a přiměřená nápravná opatření;
11. vyjadřuje politování nad hospodářskými ztrátami způsobenými narušením mezinárodního obchodu a globálních hodnotových řetězců v důsledku pandemie COVID-19, což může mít obzvláště závažný dopad na rozvojové země; vyzývá Komisi, aby zajistila, že její obchodní ustanovení s rozvojovými zeměmi budou podporovat přístup k lékům a lékařskému vybavení;
12. zdůrazňuje, že je třeba pomoci výrobcům z venkovských a pobřežních oblastí přizpůsobit se tržním podmínkám po krizi způsobené pandemií COVID-19 a vypracovat strategie pro rychlou adaptaci a vybudování odolnosti tak, aby byl zachován jejich příjem na úrovni životního minima a aby se zajistilo udržitelné hospodaření se zemědělskými, lesnickými a mořskými ekosystémy a jejich bohatá biologická rozmanitost;
WTO a vícestranná spolupráce
13. zdůrazňuje, že se nacházíme v kritickém okamžiku, pokud jde o podporu otevřeného, spravedlivého a udržitelného multilateralismu založeného na pravidlech a o podporu globálního obchodního systému; velmi lituje toho, že WTO se nachází v patové situaci, která vyžaduje aktivní kroky a závazky všech jejích členů; prohlašuje, že se nadále hlásí k multilaterálnímu systému založenému na pravidlech;
14. poukazuje na primární politický a ekonomický význam multilaterálního systému a vyzývá mezinárodní obchodní partnery k tomu, aby společně usilovali o vytvoření dobře fungujícího systému pro řešení sporů na úrovni WTO a aby pod vedením EU provedli ambiciózní reformu; žádá proto Komisi, aby jednala o nových pravidlech pro boj proti fenoménům deformujícím trh týkajícím se netržních politik a praxe, státních podniků a průmyslových dotacích, jež vedou k nadměrné kapacitě, nucenému transferu technologií a krádežím duševního vlastnictví; vybízí členy WTO k tomu, aby na ministerské konferenci, jež se má konat v roce 2021, uzavřely ambiciózní a vyváženou dohodu o dlouhodobém problému subvencí v odvětví rybolovu a aby vyslaly jasný signál, že WTO dosud dokáže plnit svou úlohu platformy pro vyjednávání;
15. vítá prozatímní dohodu o rozhodčím řízení s více stranami (MPIA), novém systému, který umožní EU spolu s dalšími zúčastněnými členy WTO překonat stávající ochromení odvolacího orgánu WTO a umožní zúčastněným členům zachovat fungující dvoufázový systém urovnávání sporů na úrovni WTO, pokud by mezi nimi došlo ke sporům;
16. poukazuje na pokrok, jehož bylo dosaženo v probíhajících odvětvových a vícestranných jednáních, zejména ve věci domácí regulace služeb, elektronického obchodu a podpory investic; zdůrazňuje, že tato odvětvová jednání jsou závazky založené na společném sdělení a měla by být vedena ve snaze dospět ke všeobecnému konsenzu všech účastníků;
17. vítá pokrok v jednáních o mnohostranném investičním soudu (multilateral investment court, MIC); konstatuje, že mezinárodní systém soudů, ICS, má být odrazovým můstkem k MIC; lituje toho, že členské státy postupují při rušení bilaterálních vnitrounijních investičních smluv velmi pomalu a žádá Komisi, aby ve vhodných případech zasáhla;
18. vyjadřuje jednoznačnou podporu probíhající třístranné spolupráci mezi EU, USA a Japonskem v oblasti celosvětového omezování postupů narušujících trh; vítá proto společné prohlášení o průmyslových dotacích ze 14. ledna 2020;
Spojené státy
19. velmi lituje zásadní změny orientace obchodní politiky USA, k níž došlo během posledních tří let, a je znepokojen zvyšováním počtu jednostranných obchodních opatření a protekcionistických kroků, včetně nedávných rozhodnutí ministerstva obchodu USA o zahájení dalších šetření podle oddílu 232; vyjadřuje politování nad tím, že USA dne 4. listopadu 2019 oficiálně oznámily, že odstupují od Pařížské dohody, a připomíná, že společná obchodní politika EU by měla přispívat k podpoře provádění Pařížské dohody; zdůrazňuje význam opětovného zahájení rozhovorů mezi EU a USA s cílem vyřešit zbývající problémy, včetně sporů; zdůrazňuje, že je důležité udržet zemědělství mimo oblast působnosti jednání a zajistit řádné monitorování a ochranu odvětví rybolovu;
20. připomíná, že EU by měla s USA nadále spolupracovat jako s partnerem, s nímž potřebuje nalézt řešení otázek společného zájmu v oblasti obchodu, vyrovnat se s různými hrozbami a vyřešit i obchodní neshody, jako je extrateritoriální uplatňování zákonů USA, které jsou v rozporu s mezinárodním právem; zdůrazňuje, že EU by měla nadále usilovat o obnovení vzájemné důvěry a úzkých obchodních vztahů, avšak současně musí dbát na to, aby byly dodržovány evropské normy; zastává názor, že důležitým odrazovým můstkem by mohla být omezená obchodní dohoda s USA;
21. vybízí Komisi, aby ve spolupráci s americkými partnery hledala cesty, jak zmírnit napětí v transatlantickém obchodě, a usilovala také o dohodu s USA o otázce subvencí poskytovaných výrobcům civilních letadel, zejména v kontextu současného sporu mezi Airbusem a Boeingem, a o dohodu o ukončení ilegálních amerických cel na dovoz oceli a hliníku a ilegálních antisubvenčních a antidumpingových opatření vůči zemědělsko-potravinářským výrobkům, včetně zralých oliv; žádá Komisi, aby více usilovala o to, aby Evropská unie reagovala ve vzájemné koordinaci a jednotně; vítá jednání mezi EU a USA o vzájemném uznávání výsledků posuzování shody; vybízí Komisi, aby urychlila spolupráci i v jiných oblastech společného zájmu, jako jsou normy a další necelní překážky, s cílem usnadnit obchod, omezit byrokratické překážky a snížit náklady;
22. vyjadřuje politování nad tím, že současná vláda USA zvažuje odstoupení od všeobecné dohody o veřejných zakázkách; naléhavě vyzývá americkou vládu, aby zůstala smluvní stranou této dohody;
Čína
23. podotýká, že vzhledem ke své velikosti a růstu své ekonomiky představuje Čína, která je druhým největším obchodním partnerem Unie, trh skýtající velké příležitosti, nicméně zde podniky z EU narážejí na mnoho překážek, pokud jde o přístup na trh a o podnikání, což je způsobeno tím, že čínská ekonomika je řízena a subvencována státem, kdy státní podniky profitují z výhradního či dominantního přístupu na trh; odsuzuje všechny druhy diskriminačních opatření, jimž společnosti z EU v Číně čelí; domnívá se, že pokud by byla hospodářská soutěž mezi evropskými a čínskými podniky spravedlivá, existovalo by více podnikatelských příležitostí a vznikalo by více inovací, a vyzývá Komisi, aby soustavně monitorovala stále se vyskytující případy diskriminace a ve spolupráci s čínskými orgány usilovala o eliminaci takového jednání a překážek; bere na vědomí, že Čína v květnu 2019 stáhla žalobu, kterou podala u WTO proti EU ve věci netržního postupu v oblasti antidumpingových opatření; vítá výsledek rozhodčího řízení mezi EU a Čínou, který v souladu s postojem Parlamentu z května 2016(12) znamená, že Čína ztratí status tržního hospodářství;
24. vítá, že dne 6. listopadu 2019 byla uzavřena jednání o dohodě mezi EU a Čínou ze dne o zeměpisných označeních, a považuje ji pozitivní krok ke zlepšení ochrany produktů EU se zeměpisným označením v Číně, vyzývá k její rychlé ratifikaci a k aktualizaci právních předpisů a k rozhodnějšímu prosazování; trvá na tom, že tato dohoda mezi EU a Čínou nesmí být narušována obchodní dohodou mezi USA a Čínou, fáze 1; vyzývá Komisi, aby v době provádění této dohody monitorovala situaci ohledně přístupu evropských produktů na trh; konstatuje, že podle poslední zprávy o ochraně a prosazování práv duševního vlastnictví pochází více než 80 % zabavení padělaného a pirátského zboží z Číny, stejně jako tomu bylo již v letech 2018 a 2019; vyzývá Komisi, aby prozkoumala další nástroje k řešení těchto problémů a zaručila plnou ochranu práv duševního vlastnictví;
25. vyzývá Komisi, aby dokončila jednání o ambiciózní investiční dohodě s Čínou, jejíž součástí bude účinná kapitola o obchodu a udržitelném rozvoji, která odstraní veškeré překážky přístupu na čínský trh; očekává, že jednání budou uzavřena do konce roku 2020, jak bylo dohodnuto na summitu EU-Číny v roce 2019; pevně však věří, že obsah dohody by měl mít přednost před rychlostí jejího uzavření;
26. je šokován zprávou australského Institutu pro strategickou politiku z února 2020, která obsahuje důkazy o vykořisťování ujgurských dělníků v čínských továrnách, z nichž některé jsou součástí hodnotových řetězců EU; je velmi znepokojen informacemi o dopadech iniciativy „Jeden pás, jedna cesta“ na lidská práva v Číně a Pákistánu; vyzývá Komisi, aby využila všech dostupných prostředků k ukončení vykořisťování Ujgurů; vyzývá evropské společnosti, aby ukončily veškerou účast na porušování lidských práv v Číně; trvá na tom, že nucená práce Ujgurů musí být vyloučena z dodavatelských řetězců produktů dovážených na jednotný trh;
Nové partnerství s Afrikou
27. vítá zveřejnění společného sdělení o komplexní strategii EU-Afrika; vyzývá Evropskou unii k větší spolupráci s africkými zeměmi za účelem vytvoření efektivního a silného partnerství, v souladu s obchodními aspekty Agendy Africké unie 2063, které bude podporovat udržitelný hospodářský rozvoj a růst a zajištění potravin na africkém kontinentu; zdůrazňuje, že údaje z nedávné zprávy o systému všeobecných celních preferencí (GSP) z 10. února 2020, pokrývající období let 2018–2019, ukazují nárůst míry využívání preferencí zeměmi, které ze systému profitují; vyzývá Komisi ke zvýšení její technické a ekonomické podpory prostřednictvím pomoci při rozvoji obchodních opatření mezi EU a africkými zeměmi i mezi africkými zeměmi samotnými; v této souvislosti konstatuje, že pomoc na podporu obchodu by měla být klíčovou součástí obchodních vztahů s Afrikou po krizi COVID-19;
28. vítá pokrok v oblasti realizace africké kontinentální zóny volného obchodu, jejímž cílem je vytvořit jednotný kontinentální trh pro zboží a služby s volným pohybem osob a investic; vítá podporu EU při zakládání nového střediska pro sledování obchodu Africké unie; vyzývá k tomu, aby EU v souladu s aliancí mezi Afrikou a Evropou pro udržitelné investice a zaměstnanost nadále podporovala africkou kontinentální zónu volného obchodu; vyzývá k řádnému prosazování a prohloubení stávajících dohod o hospodářském partnerství s cílem podpořit obchod a investice; vítá skutečnost, že vstoupily v platnost dohody o hospodářském partnerství ESA a SADC-EPA a prozatímní dohody o hospodářském partnerství s Ghanou a Pobřežím slonoviny, a vyjadřuje politování nad nedostatečným pokrokem při ratifikaci zbývajících regionálních dohod o hospodářském partnerství; vyjadřuje svou podporu vizi stanovené v projevu o stavu Unie z roku 2018 o obchodní mezikontinentální dohodě, která by měla být hospodářským partnerstvím mezi rovnoprávnými partnery, které by sloužilo k podpoře cílů udržitelného rozvoje a podpořilo rozvoj konkurenceschopných místních a regionálních hodnotových řetězců a odolných fiskálních systémů;
29. zdůrazňuje, že je důležité, aby bylo dodržování dohod o hospodářském partnerství společně monitorováno s podporou místních partnerů a organizací občanské společnosti; vyzývá Komisi, aby provedla hloubkovou analýzu stávajících dohod o hospodářském partnerství v záležitostech, jako jsou místní ekonomiky, trhy práce, ztráta biologické rozmanitosti, odlesňování a zabírání půdy, s cílem určit, zda je nutné provést změny;
Rozvojové země
30. zdůrazňuje, že obchod může být důležitým nástrojem pro dosažení cílů udržitelného rozvoje v tom, že pomáhá snižovat chudobu; za tímto účelem zdůrazňuje, že je třeba zaměřit se na vzájemně prospěšné dohody o volném obchodu, diverzifikaci vývozu, přidanou hodnotu a mikropodniky a malé a střední podniky; poukazuje na to, že EU usiluje o silnou, účinnou a důvěryhodnou obchodní politiku, která bude základem spravedlivého, otevřeného a na pravidlech založeného mnohostranného obchodního systému podporujícího začlenění, který vytvoří v celosvětovém měřítku rovné podmínky v zájmu všech zemí, včetně rozvojových, což je nezbytné pro další integraci rozvojových zemí do globálních hodnotových řetězců; připomíná, že obchodní a rozvojová politika EU by měla přispívat k regionální integraci a začleňování rozvojových zemí do globálních hodnotových řetězců a k jejich posunu v rámci těchto řetězců na vyšší pozice;
31. zdůrazňuje, že rozvojové země nejvíce postihují daňové úniky, které každoročně připraví státy o miliardy eur na veřejných příjmech; vyzývá k tomu, aby do obchodních dohod s rozvojovými zeměmi byla začleněna ustanovení na pomoc v boji proti nezákonným finančním tokům a daňovým únikům ze strany společností a nadnárodních společností s cílem zajistit, aby byly daně placeny tam, kde jsou vytvářeny zisky a skutečná ekonomická hodnota, a odstranit erozi základu daně a přesouvání zisku;
Japonsko, Singapur a Vietnam
32. vítá skutečnost, že dne 1. února 2019 vstoupila v platnost dohoda o volném obchodu mezi EU a Japonskem, a podotýká, že podle prvních údajů uvedených po roce jejího provádění(13), se vývoz EU do Japonska zvýšil o 6,6 % oproti stejnému období předešlého roku;
33. vítá skutečnost, že dne 21. listopadu 2019 vstoupila v platnost obchodní dohoda mezi EU a Singapurem; vítá pokrok při provádění dohody mezi EU a Vietnamem a vyzývá k dalšímu urychlenému pokroku, zejména pokud jde o zřízení společných institucí a ratifikaci zbývajících základních úmluv a závazků MOP týkajících se otázek lidských práv, a naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila ve spolupráci s ESVČ jejich prosazování v praxi; vyzývá členské státy, aby přistoupily k ratifikaci dohody mezi EU a Vietnamem o ochraně investic (EVIPA), aby tato dohoda mohla spolu s dohodou mezi EU a Vietnamem o volném obchodu (EVFTA) co nejdříve vstoupit v platnost; konstatuje, že v roce 2018 EU vyvezla do Vietnamu zboží v hodnotě přibližně 13,8 miliardy EUR, a poukazuje na to, že dohody o volném obchodu a dohody o ochraně investic založené na pravidlech zajistí předvídatelnost a právní stát pro investory a rovněž pozitivně zvýší vývoz oběma směry a vytvoří stabilitu a důvěru pro malé a střední podniky; vnímá tyto dohody jako krok k uzavření dohody o volném obchodu s celým Sdružením národů jihovýchodní Asie (ASEAN);
34. zdůrazňuje, že uvedené tři dohody upevňují strategickou dynamiku Evropské unie v klíčové oblasti světa, která se vyznačuje rychlým růstem počtu obyvatel a příjmů se značnými příležitostmi pro naše subjekty; dále se domnívá, že Evropská unie by díky své silnější přítomnosti mohla v této oblasti vytvořit alternativu k dominanci Číny;
Latinská Amerika a Karibik
35. zdůrazňuje význam posílení vzájemně prospěšných obchodních a politických vztahů s Latinskou Amerikou; připomíná, že Evropská unie a Latinská Amerika spolu úzce spoluprací díky svým historickým, kulturním a hospodářským vazbám, přičemž Latinská Amerika a karibská oblast jsou pátým největším obchodním partnerem EU; domnívá se, že přítomnost EU v tomto regionu má zásadní význam, pokud jde o posílení spolupráce založené na sdílených hodnotách, jakož i vektorem pro provádění politiky vnější činnosti EU, zejména pokud jde o posílení mnohostranného obchodního systému založeného na pravidlech; vyzývá Komisi, aby objasnila svůj záměr týkající se budoucích obchodních dohod a dohod o přidružení v otázce rozdělení textu;
36. zdůrazňuje význam nedávno dokončené modernizace dohody o přidružení mezi EU a Mexikem a uzavření dohody s Mercosurem, které mají potenciál prohloubit naše strategické partnerství s Latinskou Amerikou, vytvořit další příležitosti v našich obchodních vztazích s těmito zeměmi a pomoci diverzifikovat dodavatelské řetězce pro evropské hospodářství; je toho názoru, že dohoda o přidružení mezi EU a Mercosurem představuje největší „blokovou“ dohodu svého druhu a má potenciál vytvořit vzájemně prospěšnou oblast otevřeného trhu zahrnující 800 milionů obyvatel; připomíná, že tato dohoda, stejně jako všechny obchodní dohody Evropské unie, musí zajistit podmínky spravedlivé hospodářské soutěže a zaručit dodržování evropských norem a způsobů produkce; připomíná, že dohoda obsahuje závaznou kapitolu o udržitelném rozvoji, kterou je třeba uplatňovat, provádět a plně ohodnotit, a konkrétní závazky, pokud jde o pracovní práva a ochranu životního prostředí, včetně provádění Pařížské dohody a souvisejících prováděcích pravidel; zdůrazňuje, že nelze dohodu mezi EU a Mercosurem v současné podobě ratifikovat;
37. je přesvědčen, že modernizace dohody o přidružení s Chile přispěje k dalšímu posílení přítomnosti EU v širším regionu a pomůže prosazovat mezinárodní obchodní agendu založenou na udržitelném rozvoji, silnější ochraně environmentálních a pracovních norem a dodržování lidských práv; vyzývá Komisi, aby zajistila, že probíhající jednání budou v souladu s těmito zásadami a že bude možné dosáhnout dohody včas;
Probíhající jednání o volném obchodě
38. požaduje, aby byly při jednání o volném obchodu byly sledovány náročné cíle, zejména při jednání s Austrálií a Novým Zélandem, Tuniskem, Marokem a Indonésií, a aby tato jednání byla v souladu se Zelenou dohodou a aby se při nich pamatovalo na citlivou povahu některých zemědělských produktů, jako je hovězí a skopové maso, mléčné výrobky a ovoce; opakovaně požaduje rychlé zahájení jednání o investiční dohodě s Tchaj-wanem a vyzývá Komisi, aby začala pracovat na vymezení oblasti působnosti;
39. zaujímá pragmatický přístup k obchodním vztahům se Spojeným královstvím, které by měly být komplexní a ambiciózní, měly by směřovat k nulovým clům a kvótám a měly by se opírat o zásady v oblasti obchodu, investic a konkurenceschopnosti uvedené v jeho doporučení ze dne 18. června 2020 o návrhu mandátu k vyjednávání o novém partnerství se Spojeným královstvím Velké Británie a severního Irska(14); podotýká, že politické prohlášení ze dne 17. října 2019, které Spojené království podpořilo, uvádí, že budoucí ekonomické partnerství se bude opírat o ustanovení zajišťující rovné podmínky pro otevřenou a spravedlivou hospodářskou soutěž; poukazuje na to, že členské státy EU jsou čistými vývozci do Spojeného království a nalezení řešení, které uspokojí obě strany, je prioritou s cílem zajistit dodržování a ochranu zájmů vývozců a investorů EU; vyzývá Komisi, aby posílila konkurenceschopnost podniků EU a malých a středních podniků;
40. vybízí Komisi, aby využila dynamiku způsobenou vystoupením Spojeného království s cílem zefektivnit politiky EU, snížit byrokracii a posílit konkurenceschopnost evropských společností a malých a středních podniků; zdůrazňuje, že cílem dohody o volném obchodu se Spojeným královstvím by mělo být poskytnutí co nejsnazšího přístupu na trh a usnadnění obchodu za účelem minimalizace narušení obchodu a zajištění rovných podmínek;
Provádění dohod o volném obchodu
41. bere na vědomí výsledek, které Komise prezentovala ve své zprávě o provádění dohod o volném obchodu, zejména s Jižní Koreou, zeměmi Střední a Latinské Ameriky, Kanadou a zeměmi Východního partnerství; zdůrazňuje, že u obchodních dohod EU lze ve většině případů jasně doložit dosažení jejich primárního cíle v podobě vytvoření významných příležitostí pro vývozce z EU na obchodních trzích třetích zemí; poukazuje však na to, že z odhadů Komise vyplývá, že v důsledku protekcionistického trendu se zvyšuje negativní hospodářský dopad obchodních a investičních bariér; žádá Komisi, aby pokračovala v následných hodnoceních dopadu obchodních dohod na naši ekonomiku, včetně posuzování udržitelnosti;
42. vybízí Komisi, aby neustále hledala způsoby, jak posílit obchodní vztahy a dále prohloubit hospodářskou integraci se zeměmi Východního partnerství, zejména v případě tří přidružených zemí;
43. připomíná pozitivní vývoj ve věci obchodní dohody mezi EU a Kanadou (CETA); podotýká, že během prvního roku jejího provádění vzrostl dvoustranný obchod se zbožím (včetně zemědělských a potravinářských výrobků) o 10,3 % oproti průměru předchozích tří let; připomíná, že obchodní přebytek EU s Kanadou vzrostl o 60 % a vytvořil další příležitosti pro naše vývozce; dále připomíná, že po prozatímním vstupu dohody v platnost vytvořily obě strany pevné partnerství tím, že k původnímu znění připojily důležitá doporučení týkající se obchodu, opatření v oblasti klimatu a Pařížské dohody, obchodu a genderové rovnosti a malých a středních podniků, a domnívá se, že tato skutečnost je důkazem dynamičnosti obchodních dohod při jejich provádění; vybízí Komisi, aby Parlamentu poskytla aktuálnější údaje o vývozu evropských MSP a o celkové udržitelnosti dohody; připomíná, že je důležitá zlepšovat provádění a monitorování kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji;
44. znovu upozorňuje na své obavy ohledně nízké míry využívání preferencí u unijních vývozů, o níž informují někteří preferenční partneři EU, což naznačuje, že strategie obchodního bilateralismu má pro menší hospodářské subjekty jen omezený přínos; upozorňuje zejména na velké rozdíly v jejich využívání preferencí pro vývoz z EU u různých obchodních partnerů a na malé rozdíly ve využívání preferencí pro dovoz do EU od různých obchodních partnerů; vyzývá Komisi k další analýze využívání preferencí a navrhuje nové inovativní nástroje a praktická řešení; zdůrazňuje v tomto ohledu význam flexibilních, přehledných a nekomplikovaných pravidel; vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy zefektivnila práci na účinnějších podpůrných a komunikačních strategiích v oblasti obchodu a aby plně využívala potenciál delegací EU po celém světě;
45. poukazuje na to, že velký počet obchodních a neobchodních překážek, běžných rozdílů v úrovni a kvalitě kontrol, celních postupů a sankčních politik v místech vstupu EU do celní unie často vede k narušení obchodních toků a ohrožuje celistvost evropského jednotného trhu; vyzývá proto Komisi, aby se touto otázkou zabývala a zajistila, aby společnosti mohly spravedlivě soutěžit za rovných podmínek;
46. zdůrazňuje, že ochrana zeměpisných označení je jedním z ofenzivních bodů Unie při jednáních o obchodních dohodách, a zdůrazňuje, že je důležité, aby partneři EU dodržovali příslušná ustanovení; vyzývá Komisi, aby v rámci stávajících a budoucích obchodních dohod usilovala o vyšší míru dodržování těchto ustanovení;
47. vyzývá Komisi, aby se konkrétně zabývala kumulativními dopady dohod o volném obchodu EU na přesměrování obchodu pro EU i pro partnerské země a aby výsledky srovnávala s jednotlivými posouzeními dopadů a skutečnými údaji;
48. zdůrazňuje, že je důležité zapojit vnitrostátní parlamenty, občanskou společnost a soukromý sektor všech stran zejména do obchodních jednání; vyzývá k větší účasti a konzultování sociálních partnerů a občanské společnosti při vyjednávání a provádění obchodních dohod, zejména v rámci domácích poradních skupin, jejichž monitorovací úloha by mohla být rozšířena na všechny části obchodních dohod, a nemusela by se omezovat pouze na kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji;
Obchod a udržitelný rozvoj
49. připomíná svůj postoj vyjádřený v předešlé zprávě o provádění společné obchodní politiky; zdůrazňuje, že 15bodový akční plán ze dne 27. února 20188, který vypracovaly útvary Komise, představuje dobrý základ pro úvahy ohledně vylepšení provádění kapitoly týkající se obchodu a udržitelného rozvoje; poukazuje na to, že dohody nové generace obsahují doložky o lidských právech a kapitoly o udržitelném rozvoji, jejichž úplné provádění má za cíl zajišťovat a podporovat dodržování lidských práv, hodnot Unie a pracovních, sociálních a environmentálních norem na vysoké úrovni; bere na vědomí hodnocení kapitol o udržitelném rozvoji, které je součástí zprávy Komise o provádění dohod o volném obchodu, a vyzývá k včasnému provádění stávajících ustanovení o obchodu a udržitelném rozvoji; žádá Komisi, aby vytvořila přesnou a specifickou metodiku pro sledování a hodnocení provádění těchto kapitol vzhledem k tomu, že je nelze hodnotit pouze na základě kvantitativních údajů; vyzývá Komisi, aby předložila návrhy, jak posílit prosazování kapitol, jež jsou věnovány udržitelnému rozvoji, v obchodních dohodách;
50. bere na vědomí iniciativu GŘ JUST Komise týkající se povinné náležité péče pro společnosti, včetně jejího zohlednění v obchodních dohodách EU, jakož i mechanismus, který zajistí účinné provádění; poukazuje na to, že návrh týkající se povinné náležité péče by měl zajistit, aby tato opatření nepředstavovala dodatečnou zátěž pro evropské malé a střední podniky ani nesnížila jejich konkurenceschopnost;
51. znovu vyzývá Komisi a členské státy, aby se konstruktivně zapojily do jednání o právně závazné smlouvě OSN o nadnárodních korporacích a dalších podnicích ve vztahu k otázce lidských práv, s cílem zajistit obětem porušování lidských práv přístup ke spravedlnosti a možnost domoci se nápravy;
52. vítá iniciativu Komise v oblasti Zelené dohody pro Evropu a zdůrazňuje, že by měla být aktivně podporována obchodní strategií, která bude ekologicky, hospodářsky a sociálně vyvážená; vítá příslib Komise, že dodržování Pařížské dohody bude napříště „jedním ze zásadních ustanovení“ obchodních dohod;
53. vším si toho, že k řešení problémů s nedodržováním závazků již přispívá současný přístup; vyzývá Komisi, aby byla obezřetnější a poučila se z dosavadních zkušeností, jako tomu bylo v případě dohody o volném obchodu mezi EU a Korejskou republikou, kdy EU požádala o ustavení panelu poté, co Korejská republika neratifikovala úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) o právech pracovníků, zejména o svobodě sdružování a o kolektivním vyjednávání;
54. připomíná, že počáteční snahy Komise a Parlamentu v rámci jednání s Mexikem a Vietnamem se staly úspěšnou pobídkou, protože obě země v listopadu 2018, resp. v červnu 2019 ratifikovaly úmluvu MOP č. 98 o právu odborově se organizovat a kolektivně vyjednávat; blahopřeje oběma zemím k tak důležitému kroku; vyzývá Komisi, aby monitoroval pokrok při provádění ostatních úmluv MOP a aby neprodleně zřídila meziparlamentní výbor, který má vzniknout podle EVFTA a jehož úkolem by bylo věnovat se problematice dětské práce; vyjadřuje politování nad tím, že Vietnam neratifikoval úmluvu MOP č. 87 o svobodě sdružování; vyzývá Komisi, aby tuto situaci pozorně sledovala a požadovala konzultace s vietnamskou vládou, pokud nevyvine trvalé a nepřetržité úsilí o ratifikaci, jak je stanoveno v dohodě;
55. připomíná, že je třeba mít účinný akční plán k provedení cíle nulové tolerance dětské práce v dohodách o volném obchodu tím, že se vytvoří silné partnerství s nevládními organizacemi a vnitrostátními orgány s cílem vytvořit silné sociální a hospodářské alternativy pro rodiny a pracovníky v souladu s opatřeními přijatými v rámci rozvojové politiky EU;
56. je přesvědčen, že kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji by měly patřit k prvkům, z nichž vychází vnější rozměr Zelené dohody pro Evropu; zdůrazňuje, že nové mechanismy úprav uhlíku by měly být vždy v souladu s pravidly WTO i s dohodami o volném obchodu; zdůrazňuje, že společnosti z EU by neměly čelit konkurenční nevýhodě;
57. podotýká, že obchodní a investiční politika EU by měla být využívána jako páka k prosazení zodpovědného řízení dodavatelských řetězců, k čemuž patří také, že podniky musí dodržovat lidská práva, pracovní práva a environmentální normy a dbát na přístup ke spravedlnosti; vítá příslib Komise, že do roku 2021 předloží legislativní návrh;
58. vyzývá Komisi, aby zajistila, že podmínky, které se týkají lidských práv a jsou spojeny s jednostrannými obchodními preferencemi, jako je GSP nebo GSP+, budou účinně prováděny a kontrolovány; zdůrazňuje, že obchodní politika EU by měla přispívat k boji proti ilegálnímu obchodu, deforestaci a znehodnocování lesů;
59. domnívá se, že je třeba plně zohlednit obchodní rozměr COP15 Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti; připomíná své usnesení ze dne 16. ledna 2020 o 15. zasedání konference smluvních stran (COP15) Úmluvy o biologické rozmanitosti(15), v němž Komisi a členské státy vyzval, aby aktivně spolupracovaly se třetími zeměmi, zejména prostřednictvím svých nástrojů vnější činnosti, jako je nástroj sousedství, rozvojové spolupráce a mezinárodní spolupráce (NDICI), s cílem prosazovat a stanovit cíle pro ochranu biologické rozmanitosti, zachování a obnovu opatření a správy, zejména ve všech mnohostranných a obchodních dohodách, jakož i opatření proti jejich nedodržování; vyzývá proto Komisi, aby do všech budoucích obchodních dohod začlenila vymahatelné kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji;
60. požaduje, aby EU kromě obvyklých základních úmluv MOP naléhavě vyzvala své hospodářské partnery, aby ratifikovali a provedli úmluvy 189 o pracovnících v domácnosti, 156 o pracovnících s rodinnými povinnostmi a 190 o násilí a obtěžování;
Obrana obchodních zájmů EU
61. připomíná, že snahy o zachování obchodu založeného na pravidlech musí v naší obchodní strategii plnit zásadní úlohu, a vítá proto, že v roce 2018 byl přijat modernizační balíček nástrojů na ochranu obchodu a nový mechanismus prověřování přímých zahraničních investic; zdůrazňuje, že nový mechanismus prověřování zahraničních investic se zaměřuje na spolupráci a na možnost omezení zahraničních investic do strategických odvětví s cílem chránit Unii a její členské státy; vyzývá Komisi, aby zajistila účinné vymáhání nástrojů na ochranu obchodu s cílem chránit evropský průmysl před nekalými tržními postupy a aby vyhodnotila a posílila ochranné nástroje, které by měly lépe reagovat na mimořádné okolnosti a měly by být lépe uzpůsobeny k tomu, aby posilovaly evropský průmysl tím, že budou schopny efektivně předjímat případy narušení trhu způsobené obchodními toky; zdůrazňuje potřebu důkladného prověřování a spolupráce v souvislosti s obdobím po pandemii COVID-19, kdy by některá strategická odvětví EU mohla být vystavena tlakům; zdůrazňuje nicméně, že nový mechanismus pro prověřování přímých zahraničních investic by neměl být nikdy používán jako protekcionistické opatření; vítá bílou knihu o zahraničních subvencích a vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh, pokud by se ukázalo, že stávající nástroje jsou nedostatečné;
62. konstatuje, že v současnosti dochází k obrovskému nárůstu dovozu oceli z Číny a dalších třetích zemí, což vážně ovlivňuje evropský průmysl a ohrožuje vysoký počet pracovních míst; zdůrazňuje, že při přezkumu stávajících ochranných opatření týkajících se dovozu výrobků z oceli je třeba mimo jiné snižovat stávající kvóty v souladu s dovezenými nadměrnými kapacitami a zrušit možnost převodu nevyužitých kvót;
63. vítá oznámení Komise, že na počátku roku jmenovala tzv. vrchního úředníka pro dodržování obchodních dohod, jehož úkolem je monitorovat a zlepšovat dodržování obchodních dohod, které EU uzavírá; konstatuje, že pravidla v rámci obchodních dohod EU by měla být řádně prosazována, aby byla zajištěna jejich účinnost a aby bylo možné řešit narušení trhu; poukazuje na to, že smyslem této nové funkce je soustředit se na provádění a dodržování našich obchodních dohod a na neplnění závazků v oblasti přístupu na trh a obchodu a udržitelného rozvoje; je toho názoru, že vysoký úředník pro dohled nad obchodními záležitostmi by měl nejen sledovat a prosazovat povinnosti EU v oblasti životního prostředí a ochrany pracovníků v obchodních dohodách se třetími zeměmi, ale také se zaměřovat na provádění všech kapitol obchodních dohod s cílem zaručit, aby byly plně využívány; vyzývá Komisi, aby tuto úlohu lépe objasnila;
64. vyzývá Radu, aby urychleně dospěla k dohodě o mezinárodním nástroji pro zadávání veřejných zakázek s cílem poskytnout hospodářským subjektům EU právní jistotu, reciprocitu a rovné podmínky; vyzývá k začlenění globálního katalogu základních zdravotnických produktů pro mimořádné události, aby se napříště zabránilo nekalým praktikám poskytovatelů ze třetích zemí v mezinárodním obchodu během globální pandemie; konstatuje, že trhy Unie s veřejnými zakázkami jsou nejotevřenější na světě a že některé třetí země mají na tyto trhy velmi omezený přístup; zdůrazňuje, že je důležité podporovat reciprocitu a vzájemný přínos v oblasti přístupu na trhy a zadávání veřejných zakázek ve prospěch společností z EU;
65. zdůrazňuje, že je nutné, aby ve všech členských státech existoval adekvátní mechanismu pro prověřování investic z hlediska ochrany před ohrožením bezpečnosti a veřejného pořádku; vybízí členské státy, které dosud takový mechanismus nemají, aby zavedly dočasná řešení, a vybízí Komisi, aby tyto snahy aktivně podporovala;
66. zdůrazňuje, že přímé zahraniční investice do EU a akvizice zdravotnictví a další klíčové infrastruktury zahraničními investory mají potenciál poškodit úsilí EU o řešení pandemie COVID-19 v Evropě; vítá v této souvislosti sdělení Komise o pokynech pro členské státy před uplatňováním nařízení o prověřování přímých zahraničních investic; naléhavě vyzývá členské státy, které dosud nezavedly prověřovací mechanismus, aby tak neprodleně učinily; dále vyzývá všechny členské státy, aby využily všech dostupných nástrojů k zajištění účinných mechanismů pro posuzování potenciálních investic a akvizic ohledně hrozeb pro kritickou zdravotnickou infrastrukturu v EU a aby v případě potřeby přijaly zmírňující nebo blokovací opatření;
67. opakuje, že je nezbytné zajistit rovné podmínky mezi evropskými odvětvími, která uplatňují ambiciózní klimatické, environmentální, ekologické a sociální normy, a obchodními partnery, kteří nesplňují stejně vysoké standardy; proto je naléhavě nutné vytvořit mechanismus kompenzace uhlíku na hranicích slučitelný s pravidly WTO, který by posílil globální opatření v oblasti klimatu a chránil evropský průmysl před nekalou hospodářskou soutěží;
68. vyzývá vrcholné představitele EU a Komisi, aby přijali smělá rozhodnutí ve věci reformy systému vlastních zdrojů, a to včetně zavedení souboru nových vlastních zdrojů; opakuje svůj postoj týkající se potenciálních nových vlastních zdrojů, jak jej formuloval v průběžné zprávě o víceletém finančním rámci (VFR); společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob, zdanění digitálních služeb, daň z finančních transakcí, příjmy ze systému obchodování s emisemi, příspěvek z plastů a mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích kompatibilní s WTO(16);
69. je znepokojen neustálým rozšiřováním rozhodčích mechanismů mezi investory a státy prostřednictvím investičních dohod; připomíná, že takové paralelní soudní systémy jsou uzpůsobeny k tomu, aby prosazovaly zájmy podniků a bránily jejich práva, nikoli aby je nutily dodržovat jejich povinnosti, a mohou proto ohrozit prostor pro činnost státu a legitimní právo na regulaci; odsuzuje skutečnost, že právnické firmy začaly poskytovat poradenství ohledně toho, jak by zahraniční investoři mohli podávat rozhodčí žaloby v důsledku vládních opatření souvisejících s pandemií COVID; vyzývá k moratoriu na všechny rozhodčí nároky související s opatřeními, která se týkají zdravotních, hospodářských a sociálních aspektů pandemie a jejích dopadů;
70. vyzývá k opětovnému zahájení jednání o dohodě o environmentálních produktech a vyzývá Komisi, aby navrhla jednostranné změny sazeb uplatňovaných na ekologické zboží, pokud je možné určit, že přispívají k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu;
71. vyzývá k rozšíření vnějšího rozměru iniciativ oběhového hospodářství(17) ve vztazích Unie se třetími zeměmi prostřednictvím spolupráce a dialogu v oblasti regulace;
Obchod se službami a digitální obchod
72. vítá probíhající vícestranná jednání o klíčových oblastech obchodu se službami, zejména v oblasti vnitrostátní regulace služeb nebo usnadnění investic; upozorňuje, že obchodní přítomnost ve třetí zemi představuje dominantní režim dodávek v oblasti obchodu se službami a elektronického obchodu;
73. zdůrazňuje, že EU je zdaleka největším světovým vývozcem služeb a že služby představují zhruba 70 % jejího HDP; zdůrazňuje zejména relativní odolnost obchodu se službami během krize COVID-19 a zdůrazňuje jeho úlohu v hospodářské obnově v Evropě;
74. zdůrazňuje, že je třeba napomáhat mezinárodnímu úsilí o obnovu prostřednictvím otevřeného a spravedlivého obchodu, a to i prostřednictvím digitálního obchodu, který vyžaduje moratorium na cla na elektronické přenosy; podporuje společné prohlášení WTO o elektronickém obchodu, které se vyslovuje pro zavedení globálních pravidel v této oblasti; vyzývá k otevřenosti vůči smysluplnému výsledku s cílem usnadnit tok dat přes hranice a řešit neopodstatněné překážky obchodu elektronickými prostředky, a to v plném souladu se zákony EU v oblasti soukromí a ochrany osobních údajů, včetně obecného nařízení o ochraně osobních údajů, a využít flexibilitu, kterou nabízejí směrnice pro jednání; vítá skutečnost, že tato jednání sdružují velmi velký počet členů WTO, a vyzývá k zachování jejich co největší otevřenosti a inkluzivnosti;
Malé a střední podniky
75. konstatuje, že malé a střední podniky představují přibližně 30 % hodnoty vývozu zboží z EU a více než 80 % všech podniků EU vyvážejících zboží, avšak pouze 5 % malých a středních podniků vyvíjí činnost na mezinárodní úrovni, což znamená, že velká většina je závislá na dynamice vnitřního trhu; podporuje myšlenku, aby součástí všech navrhovaných dohod o volném obchodu byla zvláštní kapitola o malých a středních podnicích, jako je tomu v případě dohody EU a Japonska a modernizované dohody s Mexikem, a že by tyto dohody měly být revidovány spolu se stávajícími dohodami o volném obchodu; podotýká, že obchodní překážky a byrokracie jsou obzvláště zatěžující pro MSP; vyzývá Komisi, aby nadále podporovala mikropodniky a malé a střední podniky a aby se přitom zvláště zaměřila na ty z nich, v jejich čele stojí ženy; vyzývá EU a její členské státy, aby při zřizování asistenčních středisek pro vývozce věnovaly zvláštní pozornost zvláštní situaci mikropodniků a malých a středních podniků řízených ženami, aby využívaly možností, které skýtají dohody o volném obchodu, a posilovaly služby, technologie a infrastruktury (jako např. přístup k internetu), které jsou mimořádně důležité pro posílení ekonomického postavení žen a mikropodniků a malých a středních podniků řízených ženami;
76. žádá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy, podniky a zúčastněnými stranami pomáhala malým a středním podnikům pochopit a používat pravidla původu; připomíná Komisi její cíl spustit počátkem roku 2020 speciální nástroj pro MSP umožňující vlastní posouzení souladu s pravidly původu v rámci platformy Access2Market, s cílem pomoci společnostem posoudit, zda lze pro určitý výrobek využít preferencí plynoucích z dané obchodní dohody EU, přičemž účelem nástroje je usnadnit malým a středním podnikům využití preferencí plynoucích z dohod EU o volném obchodu a v konečném důsledku umožnit MSP využívat všech výhod spojených s obchodními dohodami a přístupem na zahraniční trhy díky poskytování uživatelsky vstřícných, aktuálních a praktických informace o obchodní politice, a zejména o dohodách o volném obchodu; znovu vyzývá Komisi, aby sledovala dopady své obchodní politiky na malé a střední podniky, neboť ty hrají v mezinárodním obchodu nezastupitelnou úlohu, a přitom připomíná, že vzhledem k velikosti a omezeným zdrojům MSP na ně mají administrativní náklady a byrokracie nepřiměřený dopad;
Rovnost žen a mužů a obchod
77. poukazuje na to, že dohody o volném obchodu, které EU uzavírá, jsou příležitostí k podpoře genderové rovnosti a k posílení ekonomického postavení žen ve třetích zemích, a vyzývá Komisi, aby bojovala proti vykořisťování žen; opětovně vyzývá Komisi a Radu, aby předložily návrh na to, aby součástí obchodních a investičních dohod EU byla zvláštní kapitola o genderové problematice; podporuje doporučení týkajících se rovnosti žen a mužů a obchodu, která vydal smíšený výbor EU-Kanada a která navrhují zřízení platformy, jež by pomáhala pochopit, jak mohou obchodní dohody přispět k rovnosti žen a mužů;
78. bere na vědomí, že 26 posouzení dopadu v oblasti udržitelnosti dokončených od června 2017 neobsahovalo žádné zvláštní statistiky o obchodu a genderu a že zpráva o provádění za rok 2018 neposkytuje ani žádné údaje; trvá na tom, že je třeba začít shromažďovat údaje rozdělené podle genderu, očekává, že příští zpráva již bude obsahovat úplné údaje o dopadech dohod o volném obchodu v souladu se závazky Komise; v tomto ohledu poukazuje na posuzování z hlediska genderu, které provádí Kanada, jako na osvědčený postup, který by bylo vhodné zavést;
79. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby složení domácích poradních skupin bylo vyvážené z hlediska rovnosti žen a mužů a aby byl v rámci každé dohody o volném obchodu zřízen výbor pro obchod a rovnost žen a mužů, jehož úkolem by bylo upozorňovat na případné nedostatky; jako je tomu v případě dohody o volném obchodu mezi Kanadou a Izraelem, měl by se mechanismus řešení sporů vztahovat také na otázky rovnosti žen a mužů;
o o o
80. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vnitrostátním parlamentům členských států, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. května 2020 o novém víceletém finančním rámci, vlastních zdrojích a ozdravném plánu (Přijaté texty, P9_TA(2020)0124).