Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2020/0036(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0162/2020

Předložené texty :

A9-0162/2020

Rozpravy :

PV 06/10/2020 - 11
CRE 06/10/2020 - 11
PV 24/06/2021 - 2
PV 24/06/2021 - 4
CRE 24/06/2021 - 2
CRE 24/06/2021 - 4

Hlasování :

PV 07/10/2020 - 2
PV 07/10/2020 - 11
PV 08/10/2020 - 2
PV 24/06/2021 - 11

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0253
P9_TA(2021)0309

Přijaté texty
PDF 349kWORD 126k
Čtvrtek, 8. října 2020 - Brusel
Evropský právní rámec pro klima ***I
P9_TA(2020)0253A9-0162/2020

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 8. října 2020 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) (COM(2020)0080 – COM(2020)0563 – C9-0077/2020 – 2020/0036(COD))(1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Návrh legislativního usnesení   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh legislativního usnesení
Právní východisko 5 a (nové)
–  s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje, včetně cíle č. 3 „Globální zdraví a kvalitní život“,
Pozměňovací návrh 2
Návrh legislativního usnesení
Právní východisko 5 b (nové)
–  s ohledem na dramatické důsledky znečištění ovzduší pro lidské zdraví, které je podle Evropské agentury pro životní prostředí zodpovědné za 400 000 předčasných úmrtí ročně,
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění -1 (nový)
(-1)   Existenční hrozba vyplývající ze změny klimatu vyžaduje posílení ambicí a zintenzivnění opatření v oblasti klimatu ze strany Unie a členských států. Unie je odhodlána zvýšit úsilí v boji proti změně klimatu a provádět Pařížskou dohodu z roku 2015 o změně klimatu přijatou v návaznosti na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (dále jen „Pařížská dohoda“)1a na základě rovnosti a nejlepších dostupných vědeckých poznatků, a to s přijetím spravedlivého podílu na celosvětovém úsilí o omezení nárůstu globální teploty na 1,5°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí.
_________________
1a Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Ve svém sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“19 ze dne 11. prosince 2019 Komise vytyčila novou strategii růstu, jejímž cílem je transformovat Unii ve spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů a ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Dalším jejím cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tato transformace musí současně být spravedlivá a inkluzivní a nesmí nikoho opomíjet.
 (1)  Ve svém sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“19 ze dne 11. prosince 2019 Komise vytyčila novou strategii udržitelného růstu, jejímž cílem je transformovat Unii ve zdravější, spravedlivou a prosperující společnost s moderní, udržitelnou a mezinárodně konkurenceschopnou ekonomikou s vysoce kvalitními pracovními místy a efektivním využíváním zdrojů, která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů a ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Dalším jejím cílem je chránit, zachovávat, obnovovat a posilovat přírodní kapitál Unie, mořské a suchozemské ekosystémy a biologickou rozmanitost a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tato transformace musí být založena na nejnovějších nezávislých vědeckých poznatcích. Současně musí být sociálně spravedlivá a inkluzivní a založena na solidaritě a společném úsilí na úrovni Unie a musí zajistit, aby nikdo nezůstal opomenut, a zároveň usilovat o vytvoření hospodářského růstu, kvalitních pracovních míst a předvídatelného prostředí pro investice a řídit se zásadou „nezpůsobit škodu“.
_________________
 _________________
19 Sdělení Komise – Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 final ze dne 11. prosince 2019.
 19 Sdělení Komise – Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 final ze dne 11. prosince 2019.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
(2)  Zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o dopadech globálního oteplení o 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a o souvisejících plánech pro snižování celosvětových emisí skleníkových plynů20 poskytuje silný vědecký základ pro boj proti změně klimatu a dokládá potřebu posílit opatření v této oblasti. Potvrzuje, že je třeba urychleně redukovat emise skleníkových plynů a že nárůst teploty v rámci změny klimatu musí být omezen na 1,5 °C, zejména proto, aby se snížila pravděpodobnost extrémních klimatických jevů. Globální hodnotící zpráva Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) z roku 201921 poukázala na celosvětový úbytek biologické rozmanitosti a skutečnost, že změna klimatu je jeho třetí nejvýznamnější příčinou.22
 (2)  Zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o dopadech globálního oteplení o 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a o souvisejících plánech pro snižování celosvětových emisí skleníkových plynů poskytuje silný vědecký základ pro boj proti změně klimatu a dokládá potřebu posílit rychle opatření v oblasti klimatu a uskutečnit přechod na klimaticky neutrální ekonomiku. Potvrzuje, že je třeba urychleně redukovat emise skleníkových plynů a že nárůst teploty v rámci změny klimatu musí být omezen na 1,5 °C, zejména proto, aby se snížila pravděpodobnost extrémních klimatických jevů a dosažení bodu nenávratných změn. Globální hodnotící zpráva Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) z roku 201921 poukázala na celosvětový úbytek biologické rozmanitosti a skutečnost, že změna klimatu je jeho třetí nejvýznamnější příčinou22 . Dále poukázala na to, že řešení inspirovaná přírodou mají podle odhadů zajistit 37% zmírnění změny klimatu do roku 2030. Změna klimatu má vážný dopad na mořské a suchozemské ekosystémy, které jsou mimořádně důležitým propadem antropogenních emisí uhlíku s hrubou absorpcí přibližně 60 % celosvětových antropogenních emisí ročně.
_________________
 _________________
20 IPCC, 2018: Globální oteplení o 1,5 °C. Zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu o dopadech globálního oteplení o 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a o souvisejících plánech pro snižování celosvětových emisí skleníkových plynů v kontextu posilování celosvětové reakce na hrozbu změny klimatu, udržitelného rozvoje a úsilí o vymýcení chudoby [Masson-Delmotte, V., P. Zhai, H.-O. Pörtner, D. Roberts, J. Skea, P.R. Shukla, A. Pirani, W. Moufouma-Okia, C. Péan, R. Pidcock, S. Connors, J.B.R. Matthews, Y. Chen, X. Zhou, M.I. Gomis, E. Lonnoy, T. Maycock, M. Tignor, a T. Waterfield (eds.)].
 20 IPCC, 2018: Globální oteplení o 1,5 °C. Zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu o dopadech globálního oteplení o 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a o souvisejících plánech pro snižování celosvětových emisí skleníkových plynů v kontextu posilování celosvětové reakce na hrozbu změny klimatu, udržitelného rozvoje a úsilí o vymýcení chudoby [Masson-Delmotte, V., P. Zhai, H.-O. Pörtner, D. Roberts, J. Skea, P.R. Shukla, A. Pirani, W. Moufouma-Okia, C. Péan, R. Pidcock, S. Connors, J.B.R. Matthews, Y. Chen, X. Zhou, M.I. Gomis, E. Lonnoy, T. Maycock, M. Tignor, a T. Waterfield (eds.)].
21 Zpráva platformy IPBES o globálním posouzení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb z roku 2019.
 21 Zpráva platformy IPBES o globálním posouzení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb z roku 2019.
22 Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020“ (Lucemburk: Úřad pro publikace EU, 2019)
 22 Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020“ (Lucemburk: Úřad pro publikace EU, 2019)
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)  Pro přispění k hospodářské a společenské transformaci, tvorbě pracovních míst, růstu a dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a ke spravedlivému a ekonomicky efektivnímu posunu k dosažení teplotního cíle stanoveného Pařížskou dohodou o změně klimatu z roku 2015 přijatou v návaznosti na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (dále jen „Pařížská dohoda“) je zásadní pevně stanovený dlouhodobý cíl.
 (3)  Pro přispění ke spravedlivé hospodářské a společenské transformaci, tvorbě vysoce kvalitních pracovních míst, sociálnímu blahobytu, udržitelného růstu a dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a k dosažení teplotního cíle stanoveného Pařížskou dohodou o změně klimatu z roku 2015 přijatou v návaznosti na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (dále jen „Pařížská dohoda“) rychlým, spravedlivým, účinným, ekonomicky efektivním a sociálně spravedlivým způsobem, aniž by byl kdokoli opomenut, je zásadní pevně stanovený dlouhodobý cíl.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3 a (nový)
(3a)   Věda prokázala propojení mezi zdravotní, environmentální a klimatickou krizí, zejména v souvislosti s důsledky změny klimatu a ztrátou biologické rozmanitosti a ekosystémů. Zdravotní a sanitární krize, jakou je Covid-19, se mohou v nadcházejících desetiletích znásobit a vyžadují, aby Unie jako globální hráč provedla globální strategii zaměřenou na prevenci rozvoje takových situací tím, že se bude zabývat kořeny těchto problémů a podporovat integrovaný přístup založený na cílech udržitelného rozvoje.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3 b (nový)
(3b)   Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) změna klimatu ovlivňuje sociální a environmentální zdravotní faktory – čistotu ovzduší, nezávadnost pitné vody, dostatek potravin a bezpečné přístřeší – a mezi lety 2030 a 2050 se očekává nárůst úmrtnosti způsobené podvýživou, malárií, průjmovými onemocněními a tepelným stresem o dalších 250 000 osob ročně, přičemž extrémně vysoké teploty vzduchu přispívají přímo k úmrtí zejména u starších osob a zranitelných osob. Změna klimatu přinášející záplavy, vlny veder, sucho a požáry má závažný dopad na lidské zdraví včetně podvýživy a způsobuje kardiovaskulární a respirační onemocnění a infekce přenášené vektory.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3 c (nový)
(3c)   Preambule Pařížské dohody uznává právo na zdraví jako klíčové právo. Podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu by všechny smluvní strany úmluvy měly používat vhodné metody, například posouzení dopadů, formulované a stanovené na vnitrostátní úrovni s cílem minimalizovat nepříznivé dopady projektů nebo opatření, které provádějí za účelem zmírnění změny klimatu nebo přizpůsobení se této změně, na hospodářství, veřejné zdraví a kvalitu životního prostředí.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3 d (nový)
(3d)   Toto nařízení přispívá k ochraně nezadatelného práva občanů Unie na život a bezpečné životní prostředí, jak je uznáno v Evropské úmluvě o lidských právech a v Listině základních práv Evropské unie, a požaduje, aby příslušné orgány Unie a členské státy přijaly opatření nezbytná na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni k řešení skutečných a bezprostředních rizik globální klimatické nouze, a to jak pro životy lidí a jejich dobré životní podmínky, tak pro přírodu, na níž jsou lidé závislí. Toto nařízení by mělo být zaměřené na lidi a mělo by chránit zdraví a dobré životní podmínky občanů před riziky spojenými se znečištěným životním prostředím a jeho důsledky.
Pozměňovací návrh 153
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3 e (nový)
(3e)  Ochrana klimatu by měla být příležitostí pro evropské hospodářství a měla by pomoci zajistit vedoucí postavení jeho průmyslu v globálních inovacích. Udržitelné výrobní inovace mohou podpořit evropskou průmyslovou sílu v klíčových segmentech trhu, a tím chránit a vytvářet pracovní místa. Má-li se dosáhnout právně závazného klimatického cíle pro období do roku 2030 a cíle, který spočívá v dosažení klimatické neutrality do roku 2050, snížením těchto emisí na čistě nulovou úroveň nejpozději do roku 2050, měla by Komise zjednodušit uzavírání odvětvově specifických „klimatických partnerství“ na unijní úrovni tím, že sdruží klíčové zainteresované strany (např. subjekty z průmyslového odvětví, nevládní organizace, výzkumné ústavy, malé a střední podniky, odborové svazy a organizace zaměstnavatelů). Klimatická partnerství by měla umožňovat odvětvově specifický dialog, usnadnit sdílení osvědčených postupů evropských aktérů řídících se zásadou „dekarbonizace na prvním místě“ a působit jako ústřední poradní orgán komise při přijímání jejích budoucích legislativních návrhů v oblasti klimatu.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Pařížská dohoda stanoví dlouhodobý cíl udržet nárůst globální teploty výrazně pod 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí23, a zdůrazňuje potřebu přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu24 a sladit finanční toky s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu25.
 (4)  Pařížská dohoda stanoví dlouhodobý cíl usilovat o to, aby nárůst globální teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí23, zvýšit schopnost přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu24 a sladit finanční toky s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu25. Jakožto celkový rámec pro příspěvek Unie k Pařížské dohodě by toto nařízení mělo zajistit, aby Unie i členské státy plně přispívaly k dosažení těchto tří cílů Pařížské dohody.
_________________
 _________________
23 Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. a) Pařížské dohody.
 23 Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. a) Pařížské dohody.
24 Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. b) Pařížské dohody.
 24 Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. b) Pařížské dohody.
25 Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. c) Pařížské dohody.
 25 Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. c) Pařížské dohody.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)  Cílem opatření Unie a členských států v oblasti klimatu je v kontextu Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a v zájmu dosažení cílů Pařížské dohody chránit obyvatelstvo a planetu, blahobyt, prosperitu, zdraví, potravinové systémy, integritu ekosystémů a biologickou rozmanitost před hrozbou změny klimatu, a dále maximalizovat prosperitu v rámci naší planety a zvýšit odolnost a snížit zranitelnost společnosti vůči změně klimatu.
 (5)  Cílem opatření Unie a členských států v oblasti klimatu je v kontextu Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a v zájmu dosažení cílů Pařížské dohody chránit obyvatelstvo a planetu, blahobyt, prosperitu, hospodářství, zdraví, potravinové systémy, integritu ekosystémů a biologickou rozmanitost před hrozbou změny klimatu, a dále maximalizovat prosperitu v rámci naší planety a zvýšit odolnost a snížit zranitelnost společnosti vůči změně klimatu. V této souvislosti by se činnost Unie a členských států měla řídit zásadou předběžné opatrnosti, zásadou „znečišťovatel platí“, zásadou „energetická účinnost v první řadě“ a zásadou „neškodit“.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5 a (nový)
(5a)  Díky regulačnímu rámci, který Unie zavedla, a úsilí evropského průmyslu se emise skleníkových plynů v Unii mezi lety 1990 a 2018 snížily o 23 %, zatímco hospodářství ve stejném období vzrostlo o 61 %, což svědčí o tom, že je možné oddělit hospodářský růst od emisí skleníkových plynů.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  K dosažení klimatické neutrality by měla přispět všechna hospodářská odvětví. S ohledem na vliv výroby energie a její spotřeby na emise skleníkových plynů je nezbytný přechod na udržitelný, cenově dostupný a bezpečný energetický systém založený na dobře fungujícím vnitřním trhu s energií. Důležitými hnacími silami dosažení cíle klimatické neutrality jsou rovněž digitální transformace, technologické inovace a výzkum a vývoj.
 (6)  Dosažení klimatické neutrality vyžaduje, aby všechna hospodářská odvětví, včetně letecké a námořní dopravy, snížila rychle své emise téměř na nulu. Klíčovým faktorem by v tomto ohledu měla být zásada „znečišťovatel platí“. S ohledem na vliv výroby energie a její spotřeby na emise skleníkových plynů je nezbytný přechod na vysoce energeticky účinný, udržitelný, cenově dostupný a bezpečný energetický systém založený na obnovitelných zdrojích, který sníží energetickou chudobu a který bude založený na dobře fungujícím vnitřním trhu s energií. Přínos oběhového hospodářství ke klimatické neutralitě by měl být rozšířen zlepšením účinnosti zdrojů a zvýšením míry využívání nízkouhlíkových materiálů a současně podporou prevence odpadů a recyklace. Důležitými hnacími silami dosažení cíle klimatické neutrality jsou rovněž digitální transformace, technologické inovace a výzkum a vývoj, které budou vyžadovat dodatečné zdroje. Unie a členské státy budou muset přijmout ambiciózní a soudržné regulační rámce, aby se zajistilo, že k cílům Unie v oblasti klimatu přispějí všechna hospodářská odvětví.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)  Pro klimatický systém a zvyšování teploty jsou velmi důležité celkové kumulativní antropogenní emise skleníkových plynů v průběhu času a odpovídající koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Zvláštní zpráva IPCC o globálním oteplování o 1,5 °C a databáze jejích základních scénářů poskytují nejlepší dostupné a nejnovější vědecké důkazy o zbývajícím globálním rozpočtu na emise skleníkových plynů s cílem omezit globální nárůst teploty ve 21. století na 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. V souladu se závazky Unie, pokud jde o úsilí o omezení nárůstu teploty na 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, je nezbytné stanovit spravedlivý podíl zbývajícího globálního rozpočtu Unie na emise skleníkových plynů. Rozpočet na emise skleníkových plynů je důležitým nástrojem ke zvýšení transparentnosti a odpovědnosti klimatických politik Unie. Ve své podrobné analýze, o níž se opírá sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2018, s názvem „Čistá planeta pro všechny – Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ Komise uvádí, že uhlíkový rozpočet EU-28 na období 2018-2050 kompatibilní s cílem omezení na 1,5 °C by měl činit 48 Gt CO2. Komise by měla vytvořit čistý rozpočet na skleníkové emise EU-27 vyjádřený v ekvivalentu CO2 založený na nejnovějších vědeckých výpočtech používaných IPCC, který odpovídá spravedlivému podílu zbývajících globálních emisí Unie, v souladu s cíli Pařížské dohody. Rozpočtem na skleníkové plyny Unie by se mělo řídit vytvoření trajektorie Unie směrem k dosažení čistých nulových emisí skleníkových plynů do roku 2050, zejména její budoucí cíle v oblasti skleníkových plynů pro roky 2030 a 2040.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)  Unie provádí ambiciózní politiku v oblasti klimatu a zavedla regulační rámec pro dosažení svého cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030. Právní předpisy provádějící tento cíl zahrnují mimo jiné směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES26, kterou se zavádí systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84227, které zavedlo vnitrostátní cíle pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84128, které členským státům ukládá, aby dosáhly rovnováhy mezi emisemi skleníkových plynů a jejich pohlcováním v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví.
 (7)  Unie zavedla regulační rámec pro dosažení svého stávajícího cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030, který byl přijat před vstupem Pařížské dohody v platnost. Právní předpisy provádějící tento cíl zahrnují mimo jiné směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES26, kterou se zavádí systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84227, které zavedlo vnitrostátní cíle pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84128, které členským státům ukládá, aby dosáhly rovnováhy mezi emisemi skleníkových plynů a jejich pohlcováním v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví.
__________________
 __________________
26 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).
 26 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).
27 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).
 27 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).
28 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1).
 28 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1).
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)   Systém obchodování s emisemi je základním kamenem politiky Unie v oblasti klimatu a jejím klíčovým nástrojem pro nákladově efektivní snižování emisí.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
(9)  Unie prostřednictvím balíčku opatření nazvaného Čistá energie pro všechny Evropany29 plní ambiciózní program v oblasti dekarbonizace, a to zejména výstavbou silné energetické unie, která zahrnuje cíle v oblasti energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 uvedené ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU30 a (EU) 2018/200131, a posílením příslušných právních předpisů, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU32.
 (9)  Unie prostřednictvím balíčku opatření nazvaného Čistá energie pro všechny Evropany29 plní program v oblasti dekarbonizace, a to zejména výstavbou silné energetické unie, která zahrnuje cíle v oblasti energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 uvedené ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU30 a (EU) 2018/200131, a posílením příslušných právních předpisů, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU32.
__________________
 __________________
29 COM(2016) 860 final ze dne 30. listopadu 2016.
 29 COM(2016) 860 final ze dne 30. listopadu 2016.
30 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).
 30 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).
31 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).
 31 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).
32 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).
 32 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9 a (nový)
(9a)   Komise vypracovala a přijala řadu legislativních iniciativ v rámci odvětví energetiky, zejména s ohledem na energii z obnovitelných zdrojů, energetickou účinnost, včetně energetické náročnosti budov. Tyto iniciativy tvoří balíček v rámci zastřešujícího tématu energetické účinnosti v první řadě a celosvětového vedoucího postavení Unie v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Tyto iniciativy by měly být zohledněny ve vnitrostátním dlouhodobém pokroku v úsilí o dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050 s cílem zajistit vysoce energeticky účinný energetický systém založený na obnovitelných zdrojích energie a rozvoj obnovitelných zdrojů v rámci Unie.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9 b (nový)
(9b)   Výsledkem přechodu na čistou energii bude energetický systém, ve kterém budou primární dodávky energie většinou pocházet z obnovitelných zdrojů energie, což výrazně zlepší zabezpečení dodávek, sníží energetickou závislost a podpoří pracovní místa v členských státech.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9 c (nový)
(9c)   Transformace energetiky zlepšuje energetickou účinnost a snižuje energetickou závislost Unie a členských států. Tato strukturální změna směrem k účinnějšímu hospodářství založenému na obnovitelných zdrojích energie ve všech odvětvích bude přínosná nejen pro obchodní rovnováhu, ale také posílí energetickou bezpečnost a boj proti energetické chudobě.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9 d (nový)
(9d)   V zájmu zajištění solidarity a umožnění účinné transformace energetiky musí politika Unie v oblasti klimatu navrhnout jasnou cestu k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Unie by si měla zachovat realistický postoj k nákladové efektivnosti a technickým výzvám a zajistit nabídku a cenovou dostupnost zdrojů energie schopné přenosu, kterou zaručují například vodíkové technologie, pro účely vyrovnávání vysokých a nízkých odběrových hladin v energetickém systému.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9 e (nový)
(9e)  Ochrana klimatu je pro unijní ekonomiku příležitostí k tomu, aby zvýšila své úsilí a využila výhody prvního tahu tím, že se stane lídrem v oblasti čistých technologií. To by jí mohlo pomoci zajistit si vedoucí postavení v globálních inovacích. Udržitelné výrobní inovace mohou podpořit průmyslovou sílu Unie v klíčových segmentech trhu, a tím chránit a vytvářet pracovní místa.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9 f (nový)
(9f)  Je třeba stanovit podporu pro potřebné investice do nových udržitelných technologií, které jsou nezbytné pro dosažení cíle klimatické neutrality. V tomto ohledu je důležité respektovat technologickou neutralitu a vyloučit riziko závislosti na jediné technologii. Jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 8. července 2020 s názvem „Vodíková strategie pro klimaticky neutrální Evropu“, právě vodík může rovněž přispět k podpoře závazku Unie dosáhnout nejpozději do roku 2050 uhlíkové neutrality, zejména v energeticky náročných odvětvích.
Pozměňovací návrh 154
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9 g (nový)
(9g)   Komise by měla zintenzivnit své úsilí o vytvoření evropských sdružení, zejména v odvětví baterií a vodíku, neboť jsou nanejvýš důležitá. Jsou-li koordinovaná na evropské úrovni, nabízejí velké příležitosti pro proces oživení regionů po odeznění pandemie COVID-19 a pro úspěšnou strukturální změnu. Normativní požadavky by měly vytvořit rámec pro inovace v oblasti mobility šetrné ke klimatu a výroby energie. Tato sdružení by měla obdržet odpovídající podporu a financování a měla by být rovněž součástí budoucí zahraniční politiky a politiky sousedství a obchodních dohod.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)  Unie je světovým lídrem transformace na klimatickou neutralitu a je odhodlána přispět ke zvýšení celosvětových ambicí a k posílení globální reakce na změnu klimatu, a to s využitím všech nástrojů, které má k dispozici, včetně diplomatické činnosti v oblasti klimatu.
 (10)  Unie má odpovědnost a prostředky k tomu, aby byla i nadále světovým lídrem transformace na klimatickou neutralitu, a je odhodlána dosáhnout jí spravedlivým, sociálně vyváženým a inkluzivním způsobem a přispět ke zvýšení celosvětových ambicí a k posílení globální reakce na změnu klimatu, a to s využitím všech nástrojů, které má k dispozici, včetně diplomatické činnosti a obchodních, investičních a průmyslových politik. Unie by měla posílit svou diplomacii v oblasti životního prostředí na všech mezinárodních fórech, která jsou významná při plnění mezinárodních cílů v oblasti klimatu v souladu s Pařížskou dohodou.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  Evropský parlament požadoval, aby se nezbytná transformace v klimaticky neutrální společnost uskutečnila nejpozději do roku 2050 a aby se z ní stal příklad evropského úspěchu33 a vyhlásil stav klimatické a environmentální nouze34. Evropská rada ve svých závěrech ze dne 12. prosince 201935 schválila cíl dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální Unie v souladu s cíli Pařížské dohody a zároveň uznala, že je potřeba zavést podpůrný rámec a že transformace bude vyžadovat značné veřejné a soukromé investice. Vyzvala také Komisi, aby v roce 2020 co nejdříve vypracovala návrh dlouhodobé strategie Unie, která by poté byla přijata Radou a předložena v kontextu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu
 (11)  Evropský parlament žádal Komisi a členské státy, aby zintenzivnily opatření v oblasti klimatu s cílem usnadnit nezbytnou transformaci v klimaticky neutrální společnost co nejdříve a nejpozději do roku 2050 a aby se z ní stal příklad evropského úspěchu33, a vyhlásil stav klimatické a environmentální nouze34. Rovněž opakovaně vyzval Unii, aby zvýšila svůj cíl v oblasti klimatu do roku 2030 a aby tento zvýšený cíl byl součástí evropského práva v oblasti klimatu34a. Evropská rada ve svých závěrech ze dne 12. prosince 201935 schválila cíl dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální Unie v souladu s cíli Pařížské dohody, a to na základě spravedlnosti a spravedlivého přechodu a při zohlednění rozdílných výchozích pozic členských států, a zároveň uznala, že je potřeba zavést podpůrný rámec a že transformace bude vyžadovat značné veřejné a soukromé investice. Vyzvala také Komisi, aby v roce 2020 co nejdříve vypracovala návrh dlouhodobé strategie Unie, která by poté byla přijata Radou a předložena v kontextu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu
_________________
 _________________
33 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (2019/2956(RSP)).
 33 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (2019/2956(RSP)).
34Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze (2019/2930(RSP)).
 34Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze (2019/2930(RSP)).
34a Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. listopadu 2019 o konferenci OSN o změně klimatu konané v roce 2019 v Madridu, Španělsko (COP25) (2019/2712(RSP)).
35 Závěry přijaté Evropskou radou na zasedání dne 12. prosince 2019, EUCO 29/19, CO EUR 31, CONCL 9.
 35 Závěry přijaté Evropskou radou na zasedání dne 12. prosince 2019, EUCO 29/19, CO EUR 31, CONCL 9.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
(12)  Unie by měla usilovat o dosažení rovnováhy mezi antropogenními emisemi skleníkových plynů a jejich pohlcováním pomocí přírodních a technologických řešení v rámci celého hospodářství Unie do roku 2050. Na dosažení cíle klimatické neutrality na úrovni Unie do roku 2050 by se měly podílet všechny členské státy společně, přičemž členské státy, Evropský parlament, Rada a Komise by měly přijmout nezbytná opatření, která umožní tento cíl splnit. Opatření na úrovni Unie budou představovat důležitou součást opatření, která budou k dosažení tohoto cíle potřeba.
 (12)  Unie a členské státy by měly usilovat o dosažení rovnováhy mezi antropogenními emisemi skleníkových plynů a jejich pohlcováním pomocí přírodních a technologických řešení v rámci celého hospodářství Unie a na úrovni členských států nejpozději do roku 2050. Na dosažení cíle klimatické neutrality na úrovni Unie do roku 2050 by se měly podílet všechny členské státy, přičemž členské státy, Evropský parlament, Rada a Komise by měly přijmout nezbytná opatření, která umožní tento cíl splnit. Opatření na úrovni Unie budou představovat důležitou součást opatření, která budou k dosažení tohoto cíle potřeba. Po roce 2050 by Unie a všechny členské státy měly emise nadále snižovat s cílem zajistit, aby pohlcování skleníkových plynů překračovalo antropogenní emise.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12 a (nový)
(12a)  Každý členský stát má odpovědnost za individuální dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050. V zájmu spravedlnosti a solidarity a s cílem pomáhat členským státům s rozdílnými výchozími pozicemi při uskutečňování transformace energetiky je zapotřebí dostatečných podpůrných mechanismů a fondů, jako je Fond pro spravedlivou transformaci stanovený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) .../ ...1a a další příslušné mechanismy financování.
__________________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… ze dne ... o zřízení Fondu pro spravedlivou transformaci (Úř. věst. ...).
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12 b (nový)
(12b)   Preambule Pařížské dohody poukazuje na důležitost zabezpečení integrity všech ekosystémů, včetně oceánů. V Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu je zdůrazněno, že smluvní strany musí podporovat udržitelné hospodaření s místy propadu a rezervoáry všech skleníkových plynů, včetně biomasy, lesů, oceánů, jakož i ostatních pevninských, pobřežních a mořských ekosystémů, a podporovat jejich ochranu a rozvoj. Pokud by cíle Pařížské dohody nebyly splněny, teplota by mohla překročit bod, po kterém oceán nebude schopen absorbovat tolik uhlíku a podílet se na zmírňování změny klimatu.
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12 c (nový)
(12c)  Přirozená úložiště CO2 hrají důležitou úlohu při transformaci na klimaticky neutrální společnost. Komise zkoumá vývoj regulačního rámce pro certifikaci pohlcování uhlíku v souladu se svým akčním plánem pro oběhové hospodářství a strategií „od zemědělce ke spotřebiteli“. Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a iniciativy, které jsou v ní uvedeny, budou hrát důležitou úlohu při obnově poškozených ekosystémů, zejména těch, které mají největší potenciál zachycovat a ukládat uhlík a předcházet dopadu přírodních katastrof a tento dopad snižovat. Obnova ekosystémů by pomohla udržovat, řídit a posilovat přírodní propady a podporovat biologickou rozmanitost a zároveň bojovat proti změně klimatu.
Pozměňovací návrh 144
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12 d (nový)
(12d)  Komise by měla posoudit proveditelnost zavedení systémů uhlíkových kreditů, včetně certifikace odstraňování skleníkových plynů pohlcováním uhlíku prostřednictvím modelů využití půdy, půdy samotné a biomasy v zemědělství, s cílem dosáhnout unijního cíle klimatické neutrality, jakož i proveditelnost vytvoření samostatného trhu s odstraňováním uhlíku zaměřeného na ukládání skleníkových plynů v půdě. Tento rámec by měl být založen na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích a na systému posuzování a schvalování ze strany Komise a současně zajišťovat, aby nedocházelo k žádným negativním dopadům na životní prostředí, zejména na biologickou rozmanitost, a na veřejné zdraví nebo sociální či ekonomické cíle. Komise by měla představit výsledky tohoto posouzení do 30. června 2021.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12 e (nový)
(12e)   V zájmu větší jasnosti by Komise měla předložit definici přírodních a jiných propadů uhlíku.
Pozměňovací návrh 156
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12 f (nový)
(12f)  Při přechodu na klimatickou neutralitu by měla Unie zachovat konkurenceschopnost svého průmyslu, zejména svého energeticky náročného průmyslu, včetně vypracování účinných opatření pro boj proti úniku uhlíku, aby byla kompatibilní s pravidly WTO, a pro zajištění rovných podmínek mezi Unií a třetími zeměmi, aby se zabránilo nekalé hospodářské soutěži v důsledku neprovádění politik v oblasti klimatu v souladu s Pařížskou dohodou.
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
(13)  Unie by měla pokračovat ve své činnosti a mezinárodní vůdčí roli v oblasti klimatu i po roce 2050 s cílem chránit obyvatelstvo a planetu před hrozbou nebezpečné změny klimatu a nadále sledovat teplotní cíle stanovené Pařížskou dohodou, a to na základě vědeckých doporučení IPCC.
 (13)  Unie by měla pokračovat ve své činnosti a mezinárodní vůdčí roli v oblasti klimatu i po roce 2050, zejména tím, že pomůže nejzranitelnějšímu obyvatelstvu prostřednictvím své vnější činnosti a rozvojové politiky, s cílem chránit obyvatelstvo a planetu před hrozbou nebezpečné změny klimatu a nadále sledovat teplotní cíle stanovené Pařížskou dohodou, a to na základě vědeckých doporučení IPCC, Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), IPBES a Evropské rady pro změnu klimatu (ECCC).
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13 a (nový)
(13a)  Ekosystémy, lidé a ekonomiky v Unii budou čelit významným dopadům změny klimatu, pokud nebudeme bezodkladně zmírňovat emise skleníkových plynů nebo se nebudeme změně klimatu přizpůsobovat. Přizpůsobení se změně klimatu by dále minimalizovalo nevyhnutelné dopady nákladově efektivním způsobem se značnými společnými přínosy z uplatňování řešení založených na přírodě.
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13 b (nový)
(13b)   Nepříznivé dopady změny klimatu mohou potenciálně překročit adaptační kapacity členských států. Členské státy a Unie by proto měly spolupracovat na odvrácení, minimalizaci a řešení ztrát a škod, jak je stanoveno v článku 8 Pařížské dohody, a to i prostřednictvím Varšavského mezinárodního mechanismu.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)  Klíčovou součástí dlouhodobé globální reakce na změnu klimatu je adaptace. Členské státy a Unie by proto měly zvyšovat svou adaptační kapacitu, posilovat svou odolnost a snižovat svou zranitelnost vůči změně klimatu, jak je stanoveno v článku 7 Pařížské dohody, a maximalizovat vedlejší přínosy jiných politik a právních předpisů v oblasti životního prostředí. Členské státy by měly přijmout komplexní vnitrostátní adaptační strategie a plány.
 (14)  Klíčovou součástí dlouhodobé globální reakce na změnu klimatu je adaptace. Členské státy a Unie by proto měly zvyšovat svou adaptační kapacitu, posilovat svou odolnost a snižovat svou zranitelnost vůči změně klimatu, jak je stanoveno v článku 7 Pařížské dohody, a maximalizovat vedlejší přínosy jiných politik a právních předpisů v oblasti životního prostředí. Členské státy by měly přijmout komplexní vnitrostátní adaptační strategie a plány a Komise by měla pomáhat s monitorováním pokroku při přizpůsobování se změně klimatu tím, že vytvoří ukazatele.
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14 a (nový)
(14a)   Při přijímání strategií a plánů pro přizpůsobení se změně klimatu by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost nejpostiženějším oblastem. Kromě toho je třeba podporovat, udržovat a obnovovat biologickou rozmanitost s cílem využít její plný potenciál pro regulaci klimatu a adaptačního potenciálu. Adaptační strategie a plány by proto měly podporovat řešení založená na přírodě a přizpůsobování založené na ekosystémech, které přispěje k obnově a zachování biologické rozmanitosti, a náležitě zohledňovat územní specifika a místní znalosti, jakož i stanovit konkrétní opatření na ochranu mořských a pobřežních ekosystémů. Kromě toho by měly být odstraněny činnosti, které brání schopnosti ekosystému přizpůsobit se změně klimatu, aby se zajistila odolnost biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14 b (nový)
(14b)   Adaptační strategie by měly rovněž podporovat změnu modelu v postižených oblastech, a to na základě řešení šetrných k životnímu prostředí a přírodě. Měly by zajistit udržitelné živobytí s cílem zajistit lepší životní podmínky, včetně udržitelného a místního zemědělství, udržitelného hospodaření s vodou a obnovitelných zdrojů energie, v souladu s cíli udržitelného rozvoje, za účelem posílení jejich odolnosti a ochrany jejich ekosystémů.
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
(15)  Při přijímání příslušných opatření na dosažení cíle klimatické neutrality na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni by členské státy, Evropský parlament, Rada a Komise měly zohlednit přínos transformace na klimatickou neutralitu pro blahobyt občanů, prosperitu společnosti a konkurenceschopnost hospodářství; energetickou bezpečnost, potravinové zabezpečení a cenovou dostupnost energií a potravin; spravedlnost a solidaritu v rámci členských států a mezi nimi s ohledem na jejich ekonomickou způsobilost, vnitrostátní okolnosti a potřebu postupného hospodářského sbližování; potřebu zajistit, aby transformace byla spravedlivá a sociálně vyvážená; nejlepší dostupné vědecké důkazy, zejména zjištění IPCC; potřebu začlenit rizika související se změnou klimatu do rozhodnutí týkajících se investic a plánování; nákladovou efektivnost a technologickou neutralitu při snižování emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování a při posilování odolnosti; postupné zlepšování ekologické vyváženosti a zvyšování úrovně ambicí.
 (15)  Při přijímání příslušných opatření na dosažení cíle klimatické neutrality na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni by členské státy, Evropský parlament, Rada a Komise měly zohlednit přínos transformace na klimatickou neutralitu pro zdraví, kvalitu života a blahobyt občanů, sociální spravedlnost a prosperitu společnosti a konkurenceschopnost hospodářství, včetně spravedlivé hospodářské soutěže a rovných podmínek na celosvětové úrovni. Členské státy a Evropský parlament, Rada a Komise by rovněž měly zohlednit případnou byrokracii a další legislativní překážky, které případně brání hospodářským subjektům nebo odvětvím plnit cíle v oblasti klimatu; sociální, hospodářské a environmentální náklady nečinnosti nebo nedostatečné činnosti; skutečnost, že změna klimatu má nepřiměřený dopad na ženy, a potřebu posílit rovnost žen a mužů; potřebu podporovat udržitelné způsoby života; maximalizaci energetické účinnosti a účinnosti zdrojů, energetické bezpečnosti, potravinového zabezpečení a cenové dostupnosti energií a potravin, přičemž je zejména třeba zohlednit potřebu bojovat proti energetické chudobě; spravedlnost a solidaritu a rovné podmínky v rámci členských států a mezi nimi s ohledem na jejich ekonomickou způsobilost a vnitrostátní okolnosti a rozdílné výchozí pozice a potřebu postupného hospodářského sbližování; potřebu zajistit, aby transformace byla spravedlivá a sociálně vyvážená v souladu s pokyny Mezinárodní organizace práce z roku 2015 pro spravedlivý přechod k ekonomikám a společnostem pro všechny, které jsou udržitelné z hlediska životního prostředí; nejlepší dostupné vědecké důkazy, zejména zjištění IPCC a IPBES; potřebu začlenit rizika související se změnou klimatu a posouzení zranitelnosti vůči změně klimatu a přizpůsobení se změně klimatu do rozhodnutí týkajících se investic a plánování a zároveň zajistit, aby politiky Unie byly odolné vůči změně klimatu; nákladovou efektivnost a technologickou neutralitu při snižování emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování a při posilování odolnosti na základě rovnosti; potřebu řídit, zachovávat a obnovovat mořské a suchozemské ekosystémy a biologickou rozmanitost; současný stav infrastruktury a případné potřeby aktualizace infrastruktury Unie a investic do ní; postupné zlepšování ekologické vyváženosti a zvyšování úrovně ambicí; kapacitu jednotlivých subjektů investovat sociálně životaschopným způsobem do transformace a potenciální riziko úniku uhlíku a opatření k jeho prevenci.
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
(16)  Jak dokládá Komise ve svém sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“, transformace na klimatickou neutralitu vyžaduje změny v celém spektru politik a kolektivní úsilí všech odvětví hospodářství a společnosti. Evropská rada ve svých závěrech ze dne 12. prosince 2019 uvedla, že všechny příslušné právní předpisy a politiky EU musejí být v souladu s plněním cíle dosáhnout klimatické neutrality a přispívat k němu při současném respektování rovných podmínek, a vyzvala Komisi, aby prověřila, zda je za tímto účelem nezbytná úprava stávajících pravidel.
 (16)  Jak dokládá Komise ve svém sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“, transformace na klimatickou neutralitu vyžaduje transformační změnu v celém spektru politik, ambiciózní a udržitelné financování a kolektivní úsilí všech odvětví hospodářství a společnosti, včetně letecké a námořní dopravy. Evropská rada ve svých závěrech ze dne 12. prosince 2019 uvedla, že všechny příslušné právní předpisy a politiky EU musejí být v souladu s plněním cíle dosáhnout klimatické neutrality a přispívat k němu při současném respektování rovných podmínek, a vyzvala Komisi, aby prověřila, zda je za tímto účelem nezbytná úprava stávajících pravidel.
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 a (nový)
(16a)   Všechna klíčová odvětví hospodářství budou muset spolupracovat, aby dosáhla klimatické neutrality, zejména odvětví výroby elektřiny, průmyslu, dopravy, vytápění a chlazení, stavebnictví, zemědělství, nakládání s odpady a využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví. Všechna odvětví, bez ohledu na to, zda se na ně vztahuje systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), by měla učinit srovnatelné úsilí o splnění cíle Unie v oblasti klimatické neutrality. Komise by měla stanovit pokyny pro ta hospodářská odvětví, která mohou k plnění cíle v oblasti klimatické neutrality přispět nejvíce, a zajistit tak předvídatelnost a jistotu pro všechny hospodářské subjekty, včetně podniků, pracovníků, investorů a spotřebitelů, a docílit jejich zapojení. Tyto pokyny by měly obsahovat orientační trajektorie pro snížení emisí skleníkových plynů v těchto odvětvích na úrovni Unie. To by těmto odvětvím poskytlo jistotu, pokud jde o přijetí vhodných opatření a plánování nezbytných investic, což by jim zároveň pomohlo setrvat na cestě směrem k transformaci. Zároveň by se tak vytvořil mechanismus pro zapojení odvětví do úsilí o hledání klimaticky neutrálních řešení.
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 b (nový)
(16b)   Transformace na klimatickou neutralitu vyžaduje, aby se zapojila všechna odvětví. Unie by měla pokračovat v úsilí o posílení a podporu oběhového hospodářství a dále podporovat obnovitelná řešení a alternativy, které mohou nahradit výrobky a materiál založené na fosilních palivech. Vyšší míra využívání výrobků a materiálů z obnovitelných zdrojů bude mít velký přínos pro zmírňování změny klimatu a prospěje mnoha různým odvětvím.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 c (nový)
(16c)   Vzhledem k riziku úniku uhlíku by přechod na klimatickou neutralitu a pokračující úsilí o její zachování by měly být skutečnou ekologickou transformací, měly by vést ke skutečnému snížení emisí a neměly by vytvářet falešný výsledek založený na situaci v Unii, neboť výroba a emise byly přesunuty do zemí mimo Unii. Za tímto účelem by politiky Unie měly být koncipovány tak, aby minimalizovaly riziko úniku uhlíku a prozkoumaly technologická řešení.
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 d (nový)
(16d)   Z transformace na klimatickou neutralitu nesmí být vyloučeno odvětví zemědělství, jediné výrobní odvětví schopné ukládat oxid uhličitý. Dlouhodobé skladování obecně zaručuje zejména lesnictví, stabilní louky a víceleté plodiny.
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 e (nový)
(16e)   Za účelem dosažení klimatické neutrality je třeba vzít v úvahu zvláštní roli zemědělství a lesnictví, protože pouze funkční a produktivní zemědělství a lesnictví je schopno zásobovat obyvatelstvo vysoce kvalitními a bezpečnými potravinami v dostatečném množství a za dostupné ceny, jakož i obnovitelnými surovinami pro všechny účely biohospodářství.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 f (nový)
(16f)   Lesy hrají zásadní úlohu při přechodu na klimatickou neutralitu. Udržitelné a přírodě blízké obhospodařování lesů má zásadní význam pro trvalou absorpci skleníkových plynů z atmosféry a umožňuje rovněž zajistit obnovitelné a vůči klimatu šetrné suroviny pro výrobky ze dřeva, které skladují uhlík a mohou nahradit fosilní materiály a paliva. „Trojí úloha“ lesů (propad, skladování a nahrazování) přispívá k menšímu uvolňování emisí uhlíku do atmosféry a zároveň zajišťuje, aby lesy i nadále rostly a poskytovaly řadu dalších služeb.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 g (nový)
(16g)   Právo Unie by mělo podporovat zalesňování a udržitelné obhospodařování lesů v členských státech, které nemají významné lesní zdroje, a to prostřednictvím sdílení osvědčených postupů a průmyslového know-how.
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17
(17)   Jak bylo oznámeno ve sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“, provedla Komise ve svém sdělení „Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 – Investice do klimaticky neutrální budoucnosti ve prospěch našich občanů“9 na základě komplexního posouzení dopadů a s přihlédnutím ke své analýze integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, které jí byly předloženy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/199910, posouzení cíle Unie pro rok 2030 v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. S ohledem na cíl klimatické neutrality, jenž by měl být dosažen do roku 2050, by měly být do roku 2030 emise skleníkových plynů sníženy a jejich pohlcování zvýšeno tak, aby byly čisté emise skleníkových plynů, tj. emise po odečtení pohlcení, do roku 2030 sníženy v rámci celého hospodářství i na vnitrostátní úrovni alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Tento nový cíl Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 je následným cílem pro účely čl. 2 bodu 11 nařízení (EU) 2018/1999, a nahrazuje tudíž celounijní cíl pro rok 2030 v oblasti emisí skleníkových plynů stanovený v uvedeném bodě. Kromě toho by Komise měla do 30. června 2021 posoudit, jak by bylo třeba změnit příslušné právní předpisy Unie, kterými se cíl v oblasti klimatu pro rok 2030 provádí, aby bylo tohoto snížení čistých emisí dosaženo.
 (17)  Komise ve svém sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“ oznámila svůj záměr provést posouzení a předložit návrhy na zvýšení cíle Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů pro rok 2030, aby byl zajištěn jeho soulad s cílem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. V dotčeném sdělení Komise také zdůraznila, že k plnění cíle klimatické neutrality by měly přispívat veškeré politiky Unie a svou úlohu by v něm měla mít všechna odvětví. S ohledem na cíl Unie spočívající v dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 je nezbytné dále posílit opatření v oblasti klimatu a zejména navýšit cíl Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 tak, aby mohlo být dosaženo 60% snížení emisí ve srovnání s úrovněmi v roce 1990. Komise by proto měla do 30. června 2021 posoudit, jak by bylo třeba odpovídajícím způsobem změnit právní předpisy Unie, kterými se zvýšený cíl provádí, a další příslušné právní předpisy Unie přispívající ke snižování emisí skleníkových plynů a podporující oběhové hospodářství.
__________________
9 COM (2020)0562.
10 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17 a (nový)
(17a)  S cílem zajistit, aby Unie a všechny členské státy zůstaly na dobré cestě k dosažení cíle klimatické neutrality, a zaručit předvídatelnost a jistotu pro všechny hospodářské subjekty, včetně podniků, pracovníků a odborů, investorů a spotřebitelů, by Komise měla zvážit možnosti stanovení cíle Unie v oblasti klimatu pro rok 2040 a předložit Evropskému parlamentu a Radě příslušné legislativní návrhy.
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17 b (nový)
(17b)   Do 30. června 2021 by měla Komise přezkoumat a v případě potřeby navrhnout revizi všech politik a nástrojů týkajících se dosažení cíle Unie v oblasti klimatu do roku 2030 a dosažení cíle v oblasti klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1. V tomto ohledu zvýšené cíle Unie vyžadují, aby byl systém EU ETS vhodný pro daný účel. Komise by proto měla urychleně přezkoumat směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/EC1a a posílit její Fond inovací s cílem dále vytvářet finanční pobídky pro nové technologie, podpořit růst, konkurenceschopnost a podporu čistých technologií a zároveň zajistit, aby posílení Fondu inovací přispívalo k procesu spravedlivé transformace.
_____________________
1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17 c (nový)
(17c)   Aby Komise upozornila na význam a váhu politiky v oblasti klimatu a poskytla politickým aktérům nezbytné informace v rámci legislativního procesu, měla by posoudit všechny budoucí právní předpisy novou optikou, do níž budou zahrnuty klima a důsledky pro klima, a určit dopad navrhovaných právních předpisů na klima a životní prostředí na stejné úrovni, jako posuzuje právní základ, subsidiaritu a proporcionalitu.
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17 d (nový)
(17d)   Komise by měla dále zajistit, aby průmysl byl dostatečně schopen projít významnou transformací na klimatickou neutralitu a dosáhnout vysoce ambiciózních cílů do roku 2030 a 2040, a to prostřednictvím důkladného regulačního rámce a finančních zdrojů odpovídajících daným výzvám. Tento regulační a finanční rámec by měl být pravidelně vyhodnocován a v případě potřeby upraven, aby se zabránilo úniku uhlíku, uzavírání průmyslových podniků, ztrátám pracovních míst a nekalé mezinárodní hospodářské soutěži.
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17 e (nový)
(17e)   Komise by měla posoudit potřeby zaměstnanosti, včetně požadavků na vzdělávání a odbornou přípravu, rozvoje hospodářství a uskutečnění spravedlivého přechodu.
Pozměňovací návrh 157
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17 f (nový)
(17f)  Aby Unie dosáhla klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 a průběžné cíle v oblasti klimatu splnila do roku 2030 a 2040, měly by její orgány a všechny členské státy co nejdříve, nejpozději však do roku 2025 postupně ukončit veškeré přímé a nepřímé dotace na fosilní paliva. Postupné ukončování těchto dotací by nemělo mít dopad na úsilí o potírání energetické chudoby a měla by se při něm zohlednit přemosťující úloha zemního plynu při přechodu na uhlíkově neutrální ekonomiku.
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18
(18)  Aby se zajistilo, že Unie a členské státy zůstanou na dobré cestě k dosažení cíle klimatické neutrality a pokroku v oblasti adaptace, měla by Komise pravidelně hodnotit pokrok. V případě, že společný pokrok členských států směrem k dosažení cíle klimatické neutrality nebo v oblasti adaptace nebo soudržnost opatření Unie s cílem klimatické neutrality nebo jejich přiměřenost k zajištění pokroku v oblasti zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti nebudou dostatečné, měla by Komise přijmout nezbytná opatření v souladu se Smlouvami. Komise by rovněž měla pravidelně posuzovat příslušná vnitrostátní opatření a vydávat doporučení, pokud zjistí, že opatření členského státu nejsou v souladu s cílem klimatické neutrality nebo nejsou přiměřená ke zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti vůči změně klimatu.
 (18)  Aby se zajistilo, že Unie a všechny členské státy zůstanou na dobré cestě k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a pokroku v oblasti adaptace, měla by Komise pravidelně hodnotit pokrok. V případě, že pokrok každého členského státu a společný pokrok členských států směrem k dosažení cílů Unie v oblasti či adaptace nebo soudržnost jakýchkoli opatření Unie s cíli Unie v oblasti klimatu nebo jejich přiměřenost k zajištění pokroku v oblasti zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti nebudou dostatečné, měla by Komise přijmout nezbytná opatření v souladu se Smlouvami. Komise by rovněž měla pravidelně posuzovat příslušná vnitrostátní opatření a vydávat doporučení, pokud zjistí, že opatření členského státu nejsou v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu nebo nejsou přiměřená ke zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti vůči změně klimatu. Komise by měla toto posouzení a jeho výsledky při přijetí zveřejnit.
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18 a (nový)
(18a)   Dosažení klimatické neutrality je možné pouze tehdy, pokud všechny členské státy sdílejí zátěž a plně se zaváží k transformaci na klimatickou neutralitu. Každý členský stát má povinnost splnit prozatímní i konečné cíle, a pokud se Komise domnívá, že tyto povinnosti nejsou splněny, měla by být zmocněna přijímat opatření proti členským státům. Opatření by měla být přiměřená, vhodná a v souladu se Smlouvami.
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18 b (nový)
(18b)   Je nezbytné mít k dispozici vědecké znalosti a nejlepší dostupné a aktuální důkazy společně s informacemi o změně klimatu, které budou faktuální i transparentní, s cílem podpořit opatření Unie v oblasti klimatu a její úsilí o dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050. Nezávislé vnitrostátní poradní orgány pro oblast klimatu hrají důležitou úlohu při informování veřejnosti a přispívání k politické diskusi o změně klimatu v těch členských státech, v nichž existují. Členské státy, které tak dosud neučinily, jsou proto nabádány, aby zřídily vnitrostátní poradní orgán pro oblast klimatu složený z vědců vybraných na základě jejich odborných znalostí v oblasti změny klimatu a v jiných oborech s významem pro dosahování cílů tohoto nařízení. Ve spolupráci s těmito vnitrostátními poradními orgány pro oblast klimatu by Komise měla zřídit nezávislý vědecký poradní panel pro změnu klimatu, Evropskou radu pro změnu klimatu (ECCC), která by měla doplňovat činnost Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) a stávajících výzkumných ústavů a agentur Unie. Jeho úkoly by se neměly překrývat s úkoly IPCC na mezinárodní úrovni. ECCC by měl být složen z vědeckého výboru, jehož členy by měli být vybraní vedoucí odborníci a jehož by měla podporovat řídící rada, která by se scházela dvakrát ročně. Účelem ECCC je poskytovat orgánům Unie každoroční posouzení souladu opatření Unie na snižování emisí skleníkových plynů s cíli Unie v oblasti klimatu a jejími mezinárodními závazky v oblasti klimatu. ECCC by měl rovněž posuzovat opatření a způsoby, jak snižovat emise skleníkových plynů a určovat potenciál pohlcování uhlíku.
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19
(19)  Komise by měla zajistit důkladné a objektivní posouzení založené na nejaktuálnějších vědeckých, technických a sociálně-ekonomických poznatcích reprezentativního vzorku široké škály nezávislých odborníků a založit své posouzení na relevantních informacích, včetně informací předložených a oznámených členskými státy, zpráv Evropské agentury pro životní prostředí a nejlepších dostupných vědeckých důkazů, včetně zpráv IPCC. Vzhledem k tomu, že se Komise zavázala prozkoumat, jak může veřejný sektor použít taxonomii EU v kontextu Zelené dohody pro Evropu, mělo by posouzení zahrnovat informace o environmentálně udržitelných investicích ze strany Unie a členských států v souladu s nařízením (EU) 2020/... [nařízení o taxonomii], jakmile budou tyto informace k dispozici. Komise by měla využívat evropské statistiky a údaje, pokud jsou k dispozici, a vyžadovat odborný přezkum. V příslušných případech by Komisi měla v souladu se svým ročním pracovním programem poskytnout pomoc Evropská agentura pro životní prostředí.
 (19)  Komise by měla zajistit důkladné a objektivní posouzení založené na nejaktuálnějších vědeckých, technických a sociálně-ekonomických poznatcích reprezentativního vzorku široké škály nezávislých odborníků a založit své posouzení na relevantních informacích, včetně informací předložených a oznámených členskými státy, zpráv Evropské agentury pro životní prostředí a nejlepších dostupných vědeckých důkazů, včetně zpráv IPCC, UNEP, EPBES, ECCC a, kde je to možné, nezávislých vnitrostátních poradních orgánů pro oblast klimatu. Vzhledem k tomu, že se Komise zavázala prozkoumat, jak může veřejný sektor použít taxonomii EU v kontextu Zelené dohody pro Evropu, mělo by posouzení zahrnovat informace o environmentálně udržitelných investicích ze strany Unie a členských států v souladu s nařízením (EU) 2020/... [nařízení o taxonomii], jakmile budou tyto informace k dispozici. Komise by měla využívat evropské statistiky a údaje, pokud jsou k dispozici, a vyžadovat odborný přezkum. V příslušných případech by Komisi měla v souladu se svým ročním pracovním programem poskytnout pomoc Evropská agentura pro životní prostředí.
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20
(20)  Vzhledem k tomu, že významnou hybnou silou transformace na klimatickou neutralitu jsou občané a komunity, mělo by být usnadněno silné zapojení veřejnosti a společnosti do opatření v oblasti klimatu. Komise by proto měla zapojit všechny části společnosti a umožnit jim, aby podnikly kroky směrem ke klimaticky neutrální společnosti odolné vůči změně klimatu, a to i prostřednictvím evropského klimatického paktu.
 (20)  Vzhledem k tomu, že významnou hybnou silou transformace na klimatickou neutralitu jsou občané, komunity a regiony, mělo by být podpořeno a usnadněno silné zapojení veřejnosti a společnosti do opatření v oblasti klimatu na místní, regionální i celostátní úrovni. Komise a členské státy by proto měly plně transparentním způsobem zapojit všechny části společnosti a umožnit jim, aby podnikly kroky směrem k sociálně spravedlivé, genderově vyvážené klimaticky neutrální společnosti odolné vůči změně klimatu, a to i prostřednictvím evropského klimatického paktu.
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21
(21)  Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby mohla stanovit trajektorii pro dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů v Unii do roku 2050, a zajistit tak předvídatelnost a jistotu pro všechny hospodářské subjekty, včetně podniků, pracovníků, investorů a spotřebitelů, a dále zajistit, aby transformace na klimatickou neutralitu byla nevratná, aby docházelo k postupnému snižování emisí a aby mohla přispět k posuzování souladu opatření a pokroku v oblasti cíle klimatické neutrality. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů37. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
 (21)  Komise by měla posoudit možnosti zavedení trajektorie pro dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů v Unii do roku 2050 a měla by Evropskému parlamentu a Radě předložit případné legislativní návrhy, a zajistit tak předvídatelnost a jistotu pro všechny hospodářské subjekty, včetně podniků, malých a středních podniků, pracovníků a odborů, investorů a spotřebitelů, a dále zajistit, aby transformace na klimatickou neutralitu byla nevratná, aby docházelo k postupnému snižování emisí a aby mohla přispět k posuzování souladu opatření a pokroku v oblasti cíle klimatické neutrality.
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22
(22)  V souladu se závazkem Komise týkajícím se zásad zdokonalení tvorby právních předpisů je třeba usilovat o to, aby nástroje Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů byly soudržné. Systém měření pokroku směrem k dosažení cíle klimatické neutrality a souladu opatření přijatých pro dosažení tohoto cíle by měl vycházet z rámce správy stanoveného v nařízení (EU) 2018/1999 a být s ním v souladu. Zejména je třeba zajistit, aby systém pravidelného podávání zpráv a posloupnost posouzení a kroků Komise provedených na základě tohoto podávání zpráv byly sladěny s požadavky na předkládání informací a podávání zpráv členskými státy stanovenými v nařízení (EU) 2018/1999. Nařízení (EU) 2018/1999 by proto mělo být změněno tak, aby byl do příslušných ustanovení zahrnut cíl klimatické neutrality.
 (22)  V souladu se závazkem Komise týkajícím se zásad zdokonalení tvorby právních předpisů je třeba usilovat o to, aby nástroje Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů byly soudržné. Systém měření pokroku směrem k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a souladu opatření přijatých pro dosažení tohoto cíle by měl vycházet z rámce správy stanoveného v nařízení (EU) 2018/1999 a být s ním v souladu. Zejména je třeba zajistit, aby systém pravidelného podávání zpráv a posloupnost posouzení a kroků Komise provedených na základě tohoto podávání zpráv byly sladěny s požadavky na předkládání informací a podávání zpráv členskými státy stanovenými v nařízení (EU) 2018/1999. Nařízení (EU) 2018/1999 by proto mělo být změněno tak, aby byl do příslušných ustanovení zahrnut cíl klimatické neutrality.
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23
(23)  Změna klimatu je ze své podstaty přeshraniční problém, a proto je zapotřebí koordinovaný postup na úrovni Unie, který účinně doplní a posílí vnitrostátní politiky. Jelikož cílů tohoto nařízení, zejména cíle klimatické neutrality v Unii do roku 2050, nemůže být uspokojivě dosaženo samotnými členskými státy, ale spíše jich může z důvodu rozsahu a účinků být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů,
 (23)  Změna klimatu je ze své podstaty přeshraniční problém, a proto je zapotřebí koordinovaný postup na úrovni Unie, který účinně doplní a posílí vnitrostátní politiky. Jelikož cílů tohoto nařízení, zejména cíle klimatické neutrality v Unii a ve všech členských státech nejpozději do roku 2050, nemůže být uspokojivě dosaženo samotnými členskými státy, ale spíše jich může z důvodu rozsahu a účinků být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 a (nový)
(23a)   Unie v současné době představuje 10 % celosvětových emisí skleníkových plynů. Cíl pro neutralitu klimatu je omezen na emise z unijní produkce. Soudržná politika v oblasti klimatu rovněž zahrnuje kontrolu emisí ze spotřeby a dovozu energie a zdrojů.
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 b (nový)
(23b)   Klimatická stopa spotřeby Unie je zásadním nástrojem, který je třeba rozvíjet za účelem zlepšení celkové soudržnosti cílů Unie v oblasti klimatu.
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 c (nový)
(23c)   Plně účinná politika Unie v oblasti klimatu by se měla zabývat únikem uhlíku a vypracovat vhodné nástroje, jako je mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, s cílem zvládnout tento problém a chránit normy a přední průmyslová odvětví Unie.
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 d (nový)
(23d)   Dovoz zemědělských výrobků a potravin ze třetích zemí v posledních letech neustále roste. S ohledem na tento trend by mělo být provedeno posouzení, na které výrobky dovážené ze třetích zemí se mají vztahovat požadavky srovnatelné s požadavky vztahujícími se na zemědělce z Unie, pokud tyto požadavky vyplývají z cílů politik Unie snížit dopad změny klimatu. Komise by měla do 30. června 2021 předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu a sdělení o tomto tématu.
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 e (nový)
(23e)  Komise ve svém sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“ zdůraznila, že v zájmu transformace do klimaticky neutrální podoby je třeba prioritně řešit urychlení přechodu na udržitelnou a inteligentní mobilitu. Pro zajištění přechodu na udržitelnou a inteligentní mobilitu Komise uvedla, že hodlá v roce 2020 přijmout souhrnnou strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu s ambiciózními opatřeními zaměřenými na podstatné snížení emisí CO2 a znečisťujících látek ve všech druzích dopravy, včetně podpory používání čistých vozidel a alternativních paliv pro silniční, námořní a leteckou dopravu, zvýšení podílu udržitelnějších způsobů dopravy, jako jsou železnice a vnitrozemské vodní cesty, a zlepšování účinnosti v celém dopravním systému, povzbuzování spotřebitelů k udržitelnějším volbám a nízkoemisním praktikám a investice do nízkoemisních či bezemisních řešení, včetně infrastruktury.
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 f (nový)
(23f)  Při urychlení transformace na udržitelnou a inteligentní mobilitu a vytvoření podmínek k přechodu na udržitelnější způsoby dopravy, zejména nákladní, by mohla hrát klíčovou úlohu dopravní infrastruktura. Současně mohou události spojené se změnou klimatu, jako stoupající vodní hladiny, extrémní povětrnostní podmínky, sucha a rostoucí teplota, působit škody na infrastruktuře, narušovat provoz a zatěžovat kapacitu a efektivitu dodavatelského řetězce, a tím negativně ovlivňovat mobilitu v Evropě. Proto je zásadně důležité dokončit do roku 2030 páteřní síť transevropských dopravních sítí (TEN-T) a do roku 2040 doplňkovou sít TEN-T, přičemž je třeba zohlednit povinnosti stanovené v právních předpisech Unie a týkající se přístupu k emisím skleníkových plynů z projektů během celého jejich životního cyklu. Dále by Komise měla zvážit předložení návrhu legislativního rámce s cílem posílit řízení rizik, odolnost a přizpůsobování se změně klimatu v oblasti dopravní infrastruktury.
Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 g (nový)
(23g)   Legislativní opatření Unie by se měla zaměřit na propojení evropské železniční sítě, zejména pokud jde o mezinárodní spojení, s cílem zvýšit atraktivitu osobní železniční dopravy pro cesty na střední a velké vzdálenosti a zlepšit kapacitu železnic a vnitrozemských vodních cest pro nákladní dopravu.
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 h (nový)
(23h)   Rovněž by se mělo zvážit zajištění dostatečných investic do rozvoje vhodné infrastruktury pro mobilitu s nulovými emisemi, včetně intermodálních platforem a posílení úlohy Nástroje pro propojení Evropy (CEF) při podpoře přechodu k inteligentní, udržitelné a bezpečné mobilitě v Unii.
Pozměňovací návrh 71
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 i (nový)
(23i)   V souladu se snahou Unie přesunout silniční dopravu na železnici, aby se s ohledem na nadcházející Evropský rok železnice v roce 2021 dostal do popředí nejúčinnější způsob dopravy z hlediska emisí CO2, měl by být v oblasti legislativy kladen zvláštní důraz na vytvoření skutečného jednotného evropského železničního prostoru, a to tím, že se do roku 2024 odstraní veškeré administrativní náklady a ochranářské vnitrostátní zákony.
Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 j (nový)
(23j)   Aby se dosáhlo cíle klimatické neutrality do roku 2050, měla by Komise rovněž posílit zvláštní právní předpisy týkající se výkonnostních norem pro emise CO2 u osobních, dodávkových a nákladních vozidel, přijít s konkrétními opatřeními, která vytvoří podmínky pro elektrifikaci silniční dopravy, a přijmout iniciativy na zvýšení výroby a zavádění udržitelných alternativních paliv.
Pozměňovací návrh 73
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 k (nový)
(23k)  Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o konferenci OSN o změně klimatu konané v roce 2019 ve španělském Madridu (COP 25) konstatoval, že současné globální cíle a plánovaná opatření Mezinárodní námořní organizace a Mezinárodní organizace pro civilní letectví, i kdyby byly plně realizovány, nestačí k dosažení nezbytného snížení emisí a že je zapotřebí dalších rozsáhlých opatření na evropské i globální úrovni v souladu s cílem dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů v celé ekonomice.
Pozměňovací návrh 158
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 l (nový)
(23l)   Komise by měla vystupňovat své úsilí na cestě k vytvoření dobře fungujícího vnitřního trhu s energií, neboť se jedná o důležitou součást transformace energetiky, která pomůže zajistit jeho finanční životaschopnost. Rozvoj inteligentních a digitálních sítí elektrické energie a plynu by proto mělo mít ve víceletém finančním rámci nejvyšší prioritu. Programy na podporu oživení po odeznění pandemie COVID-19 by měly rovněž podporovat rozvoj nadnárodních energetických sítí. Pro podporu rozvoje nadnárodní sítě jsou zapotřebí účinné a rychlé rozhodovací postupy, zejména pokud jde o plynárenskou infrastrukturu zaměřenou na budoucnost a slučitelnou s vodíkem.
Pozměňovací návrh 74
Návrh nařízení
Článek 1
Článek 1
 Článek 1
Předmět a oblast působnosti
 Předmět a oblast působnosti
Toto nařízení stanoví rámec pro nevratné a postupné snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení pohlcování pomocí přírodních nebo jiných propadů v Unii.
 Toto nařízení stanoví rámec pro nevratné, předvídatelné a rychlé snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení pohlcování pomocí přírodních nebo jiných propadů v Unii v souladu s cíli Unie ve vztahu ke klimatu a životnímu prostředí.
Toto nařízení stanoví závazný cíl klimatické neutrality v Unii do roku 2050 v zájmu dodržení dlouhodobého teplotního cíle uvedeného v článku 2 Pařížské dohody a zavádí rámec pro dosažení pokroku při plnění globálního adaptačního cíle stanoveného v článku 7 Pařížské dohody. Stanoví rovněž závazný cíl Unie v oblasti snížení čistých emisí skleníkových plynů pro rok 2030.
 Toto nařízení stanoví závazný cíl klimatické neutrality v Unii nejpozději do roku 2050 v zájmu dodržení dlouhodobého teplotního cíle uvedeného v článku 2 Pařížské dohody a zavádí rámec pro dosažení pokroku při plnění globálního adaptačního cíle stanoveného v článku 7 Pařížské dohody.
Toto nařízení se vztahuje na antropogenní emise a pohlcování pomocí přírodních nebo jiných propadů skleníkových plynů uvedených v části 2 přílohy V nařízení (EU) 2018/1999.
 Toto nařízení se vztahuje na antropogenní emise a pohlcování pomocí přírodních nebo jiných propadů skleníkových plynů uvedených v části 2 přílohy V nařízení (EU) 2018/1999.
Pozměňovací návrhy 75 a 159
Návrh nařízení
Článek 2
Článek 2
 Článek 2
Cíl klimatické neutrality
 Cíl klimatické neutrality
1.  Emise a pohlcování skleníkových plynů v rámci Unie, jež jsou upraveny právem Unie, musí být nejpozději do roku 2050 vyrovnané, čímž se do uvedeného data emise sníží na čistou nulu.
 1.  Antropogenní emise ze zdrojů a pohlcování skleníkových plynů pomocí propadů v rámci Unie, jež jsou upraveny právem Unie, musí být v Unii nejpozději do roku 2050 vyrovnané, čímž se do uvedeného data dosáhne nulových čistých emisí skleníkových plynů. Každý členský stát dosáhne nulových čistých emisí skleníkových plynů nejpozději do roku 2050.
2.  Příslušné orgány Unie a členské státy přijmou nezbytná opatření na úrovni Unie, resp. na vnitrostátní úrovni, aby umožnily společné dosažení cíle klimatické neutrality stanoveného v odstavci 1, a to s přihlédnutím k významu podpory spravedlnosti a solidarity mezi členskými státy.
 2.  Příslušné orgány Unie a členské státy přijmou na základě nejlepších dostupných a aktuálních vědeckých poznatků nezbytná opatření a poskytnou podporu na úrovni Unie, resp. na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, aby umožnily společné dosažení cíle klimatické neutrality v Unii a ve všech členských státech, jak je stanoveno v odstavci 1, a to s přihlédnutím k významu podpory spravedlnosti a solidarity a spravedlivého přechodu mezi členskými státy, sociální a hospodářské soudržnosti a ochrany zranitelných občanů Unie a významu správy, obnovy, ochrany a posílení mořské a suchozemské biologické rozmanitosti, ekosystémů a propadů uhlíku.
2a.  Od 1. ledna 2051 musí pohlcování skleníkových plynů pomocí propadů přesahovat antropogenní emise v Unii a ve všech členských státech.
2b.  Do 31. května 2023 Komise na základě podrobného posouzení dopadů a s přihlédnutím k rozpočtu na emise skleníkových plynů podle čl. 3 odst. 2a prozkoumá možnosti stanovení cíle Unie v oblasti snížení emisí skleníkových plynů pro rok 2040 ve srovnání s rokem 1990 a případně Evropskému parlamentu a Radě předloží legislativní návrh.
Komise při posuzování možností pro cíl v oblasti klimatu pro rok 2040 vede konzultace s ECCC a zohlední kritéria stanovená v čl. 3 odst. 3.
2c.  Nejpozději 12 měsíců po přijetí cíle v oblasti klimatu pro rok 2040 Komise posoudí, jak by bylo třeba pozměnit všechny právní předpisy Unie potřebné pro dosažení uvedeného cíle v oblasti klimatu pro rok 2040, a zváží přijetí nezbytných opatření, včetně přijetí legislativních návrhů, v souladu se Smlouvami.
2d.  Do prosince 2020 vypracuje Komise plán vymezující opatření, která mají být přijata na úrovni Unie s cílem zajistit, aby byly uvolněny zdroje dostatečné k uskutečnění investic nezbytných pro dosažení klimaticky neutrálního hospodářství Unie. Plán přezkoumá stávající kompenzační mechanismy pro členské státy s nižšími příjmy, přičemž zohlední zvýšenou zátěž spojenou s náročnými cíli v oblasti klimatu a poskytnuté prostředky z facility na podporu oživení a odolnosti, programů InvestEU a Fondu pro spravedlivou transformaci.
Pozměňovací návrhy 100, 148 a 150
Návrh nařízení
Článek 2 a
Článek 2a
 Článek 2a
Cíl v oblasti klimatu pro rok 2030
 Cíl v oblasti klimatu pro rok 2030
1.  Aby bylo možné dosáhnout cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1, představuje závazný cíl Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 snížení čistých emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení pohlcení) do roku 2030 alespoň o 55 % v porovnání s rokem 1990.
 1.  Cílem Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 je snížit emise o 60 % v porovnání s rokem 1990.
2.  Do 30. června 2021 Komise přezkoumá příslušné právní předpisy Unie, aby umožnila dosažení cíle stanoveného v odstavci 1 tohoto článku a cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1, a zváží přijetí nezbytných opatření, včetně přijetí legislativních návrhů, v souladu se Smlouvami.
 2.  Do 30. června 2021 Komise posoudí, jak by bylo třeba změnit všechny právní předpisy Unie, které jsou relevantní pro splnění klimatického cíle Unie pro rok 2030, a další příslušné právní předpisy Unie podporující oběhové hospodářství a přispívající ke snižování emisí skleníkových plynů, aby bylo možné dosáhnout cíle v oblasti snižování emisí uvedeného v odstavci 3 tohoto článku a dosáhnout cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1, a zváží přijetí nezbytných opatření, včetně přijetí legislativních návrhů, v souladu se Smlouvami. Komise zejména zhodnotí možnosti pro sladění emisí ze všech odvětví, včetně letecké a námořní dopravy, s cílem v oblasti klimatu pro rok 2030 a cílem spočívajícím v dosažení klimatické neutrality do roku 2050, aby se tyto emise snížily nejpozději do roku 2050 na čistou nulu, a případně Evropskému parlamentu a Radě předloží legislativní návrhy. Komise uvolní přiměřené zdroje na všechny investice nezbytné k dosažení cílů uvedených v tomto odstavci.
2a.  Komise založí své návrhy uvedené v odstavci 2 na důkladném posouzení dopadů, které se bude zabývat environmentálními, hospodářskými a sociálními dopady a bude odrážet ekonomickou situaci po pandemii COVID-19 a věnovat zvláštní pozornost potenciálu jednotlivých odvětví, pokud jde o snižování a pohlcování emisí, a dopadu Brexitu na emise v Unii. Komise posoudí kumulativní dopad změny právních předpisů Unie provádějících cíl Unie pro rok 2030 stanovený v odstavci 1 na různá průmyslová odvětví.
2b.  Při předkládání návrhů uvedených v odstavci 2 na revizi příslušných právních předpisů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 Komise zajistí nákladově efektivní a spravedlivou rovnováhu mezi systémem pro obchodování s emisemi a odvětvím sdílení úsilí a mezi vnitrostátními cíli v odvětví sdílení úsilí, přičemž v žádném případě nebude vycházet jen z toho, že každý členský stát vyvine další úsilí, které odpovídá o 15 % vyšší úrovni ambicí. Komise posoudí dopady zavedení většího počtu evropských opatření, která by mohla doplnit stávající opatření, jako jsou tržní opatření, která zahrnují silný mechanismus solidarity.
Pozměňovací návrh 76
Návrh nařízení
Článek 2b (nový)
Článek 2b
Poradní orgány členských států pro oblast klimatu a Evropská rada pro změnu klimatu
1.   Do 30. června 2021 oznámí všechny členské státy Komisi svůj nezávislý vnitrostátní poradní orgán pro oblast klimatu, který je odpovědný mimo jiné za poskytování odborného vědeckého poradenství týkajícího se vnitrostátní politiky v oblasti klimatu. Pokud takový orgán neexistuje, vyzývají se členské státy k tomu, aby takový orgán zřídily.
Na podporu vědecké nezávislosti a autonomie vnitrostátního nezávislého poradního orgánu pro oblast klimatu se členské státy vybízejí k tomu, aby přijaly vhodná opatření, která tomuto orgánu umožní fungovat zcela transparentně, přičemž jeho zjištění budou zveřejňována, a aby tato opatření oznámily Komisi.
2.   Do 30. června 2022 Komise ve spolupráci s těmito vnitrostátními poradními orgány pro oblast klimatu zřídí Evropskou radu pro změnu klimatu (ECCC) jako stálou, nezávislou, interdisciplinární vědeckou poradní skupinu pro změnu klimatu, která se bude řídit nejnovějšími vědeckými poznatky, jež poskytne IPCC. ECCC doplní činnost Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) a stávajících výzkumných institucí a agentur Unie. Aby se zabránilo zdvojování práce, plní Evropská agentura pro životní prostředí úlohu sekretariátu ECCC, přičemž však zůstává zachována rozpočtová a správní nezávislosti ECCC.
3.   Členové Evropské rady pro změnu klimatu (ECCC) vykonávají svou funkci po dobu pěti let a jejich funkční období lze jednou prodloužit. ECCC se skládá z vědeckého výboru tvořeného nejvýše 15 vedoucími odborníky, kteří zajišťují plný rozsah odborných znalostí požadovaných pro činnosti uvedené v odstavci 4. Vědecký výbor je nezávisle odpovědný za vypracování vědeckého poradenství ECCC.
4.   Činnosti vědeckého výboru zahrnují:
a)   posouzení souladu stávajících a navrhovaných trajektorií Unie, rozpočtu na emise skleníkových plynů a cílů v oblasti klimatu se závazky Unie a mezinárodní závazky v oblasti klimatu;
b)  posouzení pravděpodobnosti, že bude dodržen rozpočet Unie na emise skleníkových plynů a dosaženo klimatické neutrality v rámci stávajících a plánovaných opatření;
c)   posouzení souladu opatření Unie ke snížení emisí skleníkových plynů s cíli stanovenými v článku 2;
d)   určení opatření a příležitostí ke snížení emisí skleníkových plynů a ke zvýšení potenciálu pohlcování uhlíku; a
e)   stanovení důsledků nečinnosti nebo nedostatečných opatření.
5.   Při provádění činností uvedených v odstavci 4 zajistí ECCC řádnou konzultaci s vnitrostátními nezávislými poradními orgány pro oblast klimatu.
6.   Správní rada podporuje činnost vědeckého výboru. Správní radu tvoří jeden člen z každého vnitrostátního nezávislého poradního orgánu pro oblast klimatu, který byl oznámen Komisi v souladu s odstavcem 1, dva zástupci vybraní Komisí, dva zástupci vybraní Evropským parlamentem a předseda sekretariátu, kterého jmenuje agentura EEA.
Správní rada se schází dvakrát ročně a odpovídá za organizaci a sledování činností ECCC . Evropský parlament a Rada jmenují správní radu vzájemnou dohodou na návrh Komise. Předseda správní rady je volen z řad jejích členů.
Správní rada má tyto povinnosti:
a)   přijímání ročního pracovního programu na návrh vědeckého výboru a zajištění jeho souladu s mandátem ECCC;
b)   jmenování členů vědeckého výboru, aby jeho složení zajišťovalo škálu odborných znalostí potřebných pro činnosti v rámci pracovního programu;
c)   schvalování rozpočtu ECCC; a
d)   koordinace s vnitrostátními poradními orgány pro oblast klimatu.
7.   Členy vědeckého výboru jmenuje individuálně správní rada. Předseda vědeckého výboru je volen z řad jeho členů. Vědecký výbor přijme dvoutřetinovou většinou svůj jednací řád, který zajistí jeho plnou vědeckou nezávislost a autonomii.
Kandidáti na členství ve vědeckém výboru jsou určeni na základě otevřeného procesu hodnocení. Odborná praxe uchazečů o členství ve vědeckém výboru, kteří splňují požadavky způsobilosti stanovené ve výzvě, je podrobena srovnávacímu hodnocení založenému na těchto kritériích výběru:
a)   vynikající vědecké výsledky;
b)   zkušenosti s prováděním vědeckých hodnocení nebo poskytováním vědeckého poradenství v oblastech odbornosti;
c)   rozsáhlé odborné znalosti v oblasti vědy o klimatu a životním prostředí nebo v jiných vědeckých oblastech relevantních z hlediska dosažení klimatických cílů Unie;
d)   zkušenosti se vzájemným hodnocením vědecké práce;
e)   odborná praxe v interdisciplinárním prostředí v mezinárodním kontextu.
Složení vědeckého výboru zajistí vyvážené zastoupení žen a mužů, disciplinární a odvětvové odborné znalosti, jakož i regionální rozložení.
8.   ECCC předloží každoročně Komisi, Evropskému parlamentu a Radě zprávu o svých zjištěních podle odstavce 4. V případě potřeby předloží ECCC Komisi doporučení, jejichž cílem je zajistit dosažení cílů tohoto nařízení. ECCC zajistí, že bude uplatňovat plně transparentní postupy a že k jeho zprávám bude mít přístup veřejnost. Komise zprávy a veškerá doporučení projedná a nejpozději do tří měsíců po jejich obdržení vydá formální odpověď adresovanou ECCC. Odpověď na tyto zprávy a doporučení se zpřístupní veřejnosti.
Pozměňovací návrhy 77, 123 a 145
Návrh nařízení
Článek 3
Článek 3
 Článek 3
Trajektorie k dosažení klimatické neutrality
 Trajektorie k dosažení klimatické neutrality
1.  Komisi je v souladu s článkem 9 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, aby doplnila toto nařízení stanovením trajektorie na úrovni Unie k dosažení cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1 do roku 2050. Nejpozději do šesti měsíců po každém globálním hodnocení uvedeném v článku 14 Pařížské dohody Komise trajektorii přezkoumá.
 1.  Do 31. května 2023 Komise posoudí možnosti pro stanovení orientační trajektorie na úrovni Unie za účelem dosažení cíle stanoveného v čl. 2 odst. 1 počínaje cílem Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 uvedeným v čl. 2a odst. 1 a s přihlédnutím k průběžnému závaznému cíli v oblasti klimatu pro rok 2040 uvedenému v čl. 2 odst. 2b a případně za tímto účelem předloží legislativní návrh.
1a.  Jakmile bude trajektorie uvedená v odstavci 1 stanovena, Komise trajektorii přezkoumá nejpozději do šesti měsíců po každém globálním hodnocení uvedeném v článku 14 Pařížské dohody, počínaje globálním hodnocením v roce 2028. Komise předloží legislativní návrh na úpravu trajektorie, pokud se na základě výsledku přezkumu domnívá, že je taková úprava vhodná.
2.   Výchozím bodem trajektorie bude cíl Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 uvedený v čl. 2a odst. 1.
 2.   Při vypracovávání legislativních návrhů na stanovení trajektorie v souladu s odstavcem 1 zohlední Komise rozpočet Unie na emise skleníkových plynů, který stanoví zbývající celkové množství emisí skleníkových plynů jako ekvivalentu CO2, které by mohly být vyprodukovány nejpozději do roku 2050, aniž by byly ohroženy závazky Unie podle Pařížské dohody.
2a.   Komise stanoví rozpočet Unie na emise skleníkových plynů ve zprávě a tuto zprávu předloží Parlamentu a Radě do 31. prosince 2021. Komise tuto zprávu a její příslušnou metodiku zveřejní.
3.  Při stanovování trajektorie v souladu s odstavcem 1 Komise zohlední:
 3.  Při vypracovávání legislativních návrhů na stanovení nebo úpravu trajektorie v souladu s odstavci 1 a 1a Komise zohlední následující kritéria:
-a)  nejlepší dostupné a nejnovější vědecké důkazy, včetně nejnovějších zpráv IPCC, IPBES, ECCC a, kde je to možné, nezávislých poradních orgánů členských států pro oblast klimatu;
-aa)  sociální, hospodářské a environmentální náklady nečinnosti nebo nedostatečné činnosti;
-ab)  nutnost zajistit spravedlivou a sociálně vyváženou transformaci pro všechny;
a)  nákladovou a hospodářskou efektivnost;
b)  konkurenceschopnost hospodářství Unie;
 b)  konkurenceschopnost hospodářství Unie, zejména malých a středních podniků a odvětví, která jsou nejvíce vystavena úniku uhlíku;
ba)   uhlíkovou stopu konečných produktů a spotřeby v Unii;
c)  nejlepší dostupné technologie;
 c)  nejlepší dostupné, nákladově efektivní, bezpečné a rozšiřitelné technologie, které respektují koncept technologické neutrality a vylučují riziko závislosti na jediné technologii;
d)  energetickou účinnost, dostupnost energie a bezpečnost dodávek energie;
 d)  energetickou účinnost a zásadu „energetická účinnost v první řadě“, dostupnost energie, snižování energetické chudoby a bezpečnost dodávek energie;
da)  nezbytnost postupného vyřazování fosilních paliv a zajištění jejich náhrady udržitelně vyráběnou energií, materiály a produkty z obnovitelných zdrojů;
e)  spravedlnost a solidaritu v rámci členských států a mezi nimi;
 e)  spravedlnost a solidaritu v rámci členských států a regionů a mezi nimi;
f)  nutnost zajistit environmentální účinnost a pokrok v průběhu času;
 f)  nutnost zajistit environmentální účinnost a pokrok v průběhu času;
fa)  nutnost zajistit environmentální udržitelnost, včetně potřeby řešit krizi v oblasti biologické rozmanitosti a současně obnovit poškozené ekosystémy a zabránit nevratnému poškození ekosystémů s cílem dosáhnout cíle Unie v oblasti biologické rozmanitosti;
fb)   zajištění stabilních, dlouhodobých a klimaticky účinných přírodních propadů v průběhu času;
g)  investiční potřeby a příležitosti;
 g)  investiční potřeby a příležitosti pro inovace v souladu s nařízením (EU) 2020/... [nařízení o taxonomii] při zohlednění rizika „uvíznutí“ aktiv.
h)  nutnost zajistit spravedlivou a sociálně vyváženou transformaci;
i)  mezinárodní vývoj a úsilí vyvíjené za účelem dosažení dlouhodobých cílů Pařížské dohody a konečného cíle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu;
j)  nejlepší dostupné a nejnovější vědecké důkazy, včetně nejnovějších zpráv Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).
3a.  Po podrobném dialogu se všemi zúčastněnými stranami v příslušném odvětví vydá Komise do ... [jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost] odvětvový plán dekarbonizace za účelem dosažení klimatické neutrality tohoto odvětví nejpozději do roku 2050.
Pozměňovací návrhy 78 a 146
Návrh nařízení
Článek 4
Článek 4
 Článek 4
Adaptace na změnu klimatu
 Adaptace na změnu klimatu
-1a.   Komise do 31. ledna 2021 a poté každých 5 let přijme aktualizovanou strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu. Cílem aktualizované strategie EU je zajistit, aby politiky přizpůsobení se změně klimatu byly důsledně upřednostňovány, začleňovány a prováděny v rámci všech politik Unie, mezinárodních závazků, obchodních dohod a mezinárodních partnerství.
1.  Příslušné orgány Unie a členské státy zajistí trvalý pokrok při zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti vůči změně klimatu v souladu s článkem 7 Pařížské dohody.
 1.  Příslušné orgány Unie a členské státy usilují o to, aby splnily vnitrostátní a unijní cíle v oblasti přizpůsobení se klimatu, které jsou uvedeny ve strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu, a zajistí trvalý pokrok při zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti vůči změně klimatu, a to i pro mořské a suchozemské ekosystémy, v souladu s článkem 7 Pařížské dohody, a začlení přizpůsobení do příslušných socioekonomických a environmentálních politik a opatření. Příslušné orgány Unie a členské státy se zaměří zejména na nejzranitelnější a nejvíce postižené obyvatelstvo a hospodářská odvětví, určí nedostatky v tomto ohledu na základě konzultací s občanskou společností a zavedou nápravná opatření.
2.  Členské státy vypracují a provedou adaptační strategie a plány zahrnující komplexní rámce pro řízení rizik, založené na robustních výchozích hodnotách v oblasti klimatu a zranitelnosti a posuzování pokroku.
 2.  Do 31. prosince 2021 a každých 5 let poté členské státy přijmou a provedou na vnitrostátní a regionální úrovni adaptační strategie a plány zahrnující komplexní místní rámce pro řízení rizik zohledňující místní potřeby a specifika, založené na robustních výchozích hodnotách a ukazatelích v oblasti klimatu a zranitelnosti a posuzování pokroku, a to na základě nejlepších dostupných a aktuálních vědeckých poznatků. Tyto strategie a plány zahrnují opatření, která jsou v souladu s vnitrostátními a unijními cíli v oblasti přizpůsobení se změně klimatu. Tyto strategie zohledňují zejména zranitelné a zasažené skupiny, komunity a ekosystémy a zahrnují opatření pro řízení, obnovu a ochranu mořských a suchozemských ekosystémů za účelem posílení jejich odolnosti. Členské státy ve svých strategiích zohlední mimořádnou zranitelnost zemědělských a potravinových systémů a potravinového zabezpečení a podpoří řešení založená na přírodě a přizpůsobování se vycházející z ekosystémů.
2a.  Komise požádá příjemce finančních nástrojů Unie, včetně projektů podporovaných Evropskou investiční bankou, aby provedli zátěžový test přizpůsobení se změně klimatu u projektů, u kterých se má za to, že jsou vůči dopadům změny klimatu zvláště zranitelné. Komise přijme do ... [šest měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení, v nichž budou stanovena podrobná kritéria pro tento zátěžový test, včetně seznamu dotčených odvětví, projektů a regionů, a prahová hodnota obratu příjemců, přičemž zajistí, aby nedocházelo k nadměrné administrativní zátěži. Komise poskytne na základě strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu a údajů Evropské agentury pro životní prostředí příjemcům pokyny, jak uvést investiční projekt do souladu s požadavky na přizpůsobení se změně klimatu.
Pozměňovací návrh 161
Návrh nařízení
Článek 4 a (nový)
Článek 4a
Soulad finančních toků s přechodem na klimaticky neutrální a odolnou společnost
1.   Příslušné orgány Unie a členské státy zajistí trvalý pokrok při zajišťování toho, aby veřejné a soukromé finanční toky byly v souladu s přechodem na klimaticky neutrální a odolnou společnost podle čl. 2 odst. 1 písm. c) Pařížské dohody, s přihlédnutím k cílům Unie v oblasti klimatu stanoveným v článku 2 tohoto nařízení.
2.  Do 1. června 2021 a poté v pravidelných intervalech předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě v rámci posouzení uvedených v článku 5 zprávu, v níž posoudí, jak by bylo třeba změnit všechny příslušné právní předpisy Unie, včetně víceletých finančních rámců Unie a všech zvláštních nařízení týkajících se fondů a nástrojů v rámci rozpočtu Unie, tak, aby zahrnovaly závazná a vymahatelná ustanovení s cílem zajistit soulad veřejných a soukromých finančních toků s cíli Unie v oblasti klimatu stanovenými v článku 2 tohoto nařízení. K tomuto posouzení se případně připojí legislativní návrhy.
3.   Komise každoročně zveřejní, která část výdajů Unie je v souladu s kategoriemi taxonomie stanovenými v nařízení (EU) 2020/... [nařízení o taxonomii].
4.   S ohledem na dosažení cílů Unie v oblasti klimatu stanovených v článku 2 orgány Unie a všechny členské státy postupně ukončí veškeré přímé i nepřímé dotace na fosilní paliva a odpovídajícím způsobem uvolní udržitelné investice. Postupné ukončování těchto dotací nesmí mít dopad na úsilí o potírání energetické chudoby.
Pozměňovací návrh 80
Návrh nařízení
Článek 5
Článek 5
 Článek 5
Posouzení pokroku a opatření Unie
 Posouzení pokroku a opatření Unie
1.  Do 30. září 2023 a poté každých pět let provede Komise společně s posouzením stanoveným v čl. 29 odst. 5 nařízení (EU) 2018/1999 posouzení:
 1.  Do 30. září 2023 a poté každé dva roky provede Komise společně s posouzením stanoveným v čl. 29 odst. 5 nařízení (EU) 2018/1999 posouzení:
a)  společného pokroku, jehož dosáhly všechny členské státy při plnění cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1, vyjádřeného trajektorií uvedenou v čl. 3 odst. 1;
 a)  pokroku dosaženého každým členským státem a společného pokroku, jehož dosáhly všechny členské státy při plnění klimatických cílů Unie stanovených v článku 2, vyjádřených trajektorií, která má být stanovena v souladu s čl. 3 odst. 1; pokud trajektorie není dostupná, bude posouzení provedeno na základě kritérií stanovených v čl. 3 odst. 3 a cíle v oblasti klimatu pro rok 2030;
b)  společného pokroku, jehož dosáhly všechny členské státy v oblasti adaptace podle článku 4.
 b)  pokroku dosaženého každým členským státem a společného pokroku, jehož dosáhly všechny členské státy v oblasti adaptace podle článku 4.
Komise předloží závěry tohoto posouzení spolu se zprávou o stavu energetické unie vypracovanou v příslušném kalendářním roce v souladu s článkem 35 nařízení (EU) 2018/1999 Evropskému parlamentu a Radě.
 Komise předloží tato posouzení a jejich závěry spolu se zprávou o stavu energetické unie vypracovanou v příslušném kalendářním roce v souladu s článkem 35 nařízení (EU) 2018/1999 Evropskému parlamentu a Radě a zveřejní je.
2.  Do 30. září 2023 a poté každých pět let provede Komise přezkum:
 2.  Do 30. září 2023 a poté každé dva roky provede Komise přezkum:
a)  soudržnosti opatření Unie s cílem klimatické neutrality stanoveným v čl. 2 odst. 1, vyjádřeným trajektorií uvedenou v čl. 3 odst. 1;
 a)  soudržnosti opatření a politik Unie, včetně odvětvových právních předpisů, vnější činnosti Unie a rozpočtu Unie, s cíli Unie v oblasti klimatu stanovenými v článku 2, vyjádřenými trajektorií, která má být stanovena podle čl. 3 odst. 1; pokud trajektorie není dostupná, bude posouzení provedeno na základě kritérií stanovených v čl. 3 odst. 3 a cíle v oblasti klimatu pro rok 2030;
b)  přiměřenosti opatření Unie k zajištění pokroku v oblasti adaptace podle článku 4.
 b)  přiměřenosti opatření a politik Unie, včetně odvětvových právních předpisů, vnější činnosti Unie a rozpočtu Unie, k zajištění pokroku v oblasti adaptace podle článku 4.
3.  Pokud Komise na základě posouzení uvedeného v odstavcích 1 a 2 konstatuje, že opatření Unie nejsou v souladu s cílem klimatické neutrality stanoveným v čl. 2 odst. 1 nebo nejsou přiměřená k zajištění pokroku v oblasti adaptace podle článku 4 nebo že pokrok na cestě k dosažení cíle klimatické neutrality nebo pokrok v oblasti adaptace podle článku 4 není dostatečný, přijme současně s provedením přezkumu trajektorie uvedené v čl. 3 odst. 1 nezbytná opatření v souladu se Smlouvami.
 3.  Pokud Komise na základě posouzení uvedeného v odstavcích 1 a 2 konstatuje, že opatření a politiky Unie nejsou v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu stanovenými v článku 2 nebo nejsou přiměřené k zajištění pokroku v oblasti adaptace podle článku 4 nebo že pokrok na cestě k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu stanovených v článku 2 nebo pokrok v oblasti adaptace podle článku 4 není dostatečný, přijme co nejdříve nebo nejpozději současně s provedením přezkumu trajektorie uvedené v čl. 3 odst. 1a nezbytná opatření v souladu se Smlouvami za účelem odstranění tohoto nesouladu.
4.  Komise před přijetím posoudí každý návrh opatření nebo legislativní návrh s ohledem na cíl klimatické neutrality stanovený v čl. 2 odst. 1, vyjádřený trajektorií uvedenou v čl. 3 odst. 1, zahrne tuto analýzu do posouzení dopadů připojených k těmto opatřením nebo návrhům a výsledek uvedeného posouzení při přijetí zveřejní.
 4.  Komise posoudí soulad každého návrhu opatření, mimo jiné včetně jakéhokoli legislativního a rozpočtového návrhu, s cíli Unie v oblasti klimatu stanovenými v článku 2 a před jeho přijetím uvede návrh opatření do souladu s těmito cíli. Tato analýza se zahrne do posouzení dopadů připojených k těmto opatřením nebo návrhům. Jakmile je stanovena trajektorie podle čl. 3 odst. 1 a rozpočet na emise skleníkových plynů podle čl. 3 odst. 2a, slouží jako podklad pro vypracování posouzení. Komise uvedené posouzení a jeho výsledky přímo zpřístupní veřejnosti bezprostředně po jeho dokončení a v každém případě před přijetím souvisejícího opatření nebo návrhu.
4a.   Komise použije toto posouzení uvedené v odstavci 4 k podpoře výměny osvědčených postupů a k určení opatření, která přispějí k dosažení cílů tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 81
Návrh nařízení
Článek 6
Článek 6
 Článek 6
Posouzení vnitrostátních opatření
 Posouzení vnitrostátních opatření
1.  Do 30. září 2023 a poté každých pět let provede Komise posouzení:
 1.  Do 30. září 2023 a poté každé dva roky provede Komise posouzení:
a)  soudržnosti vnitrostátních opatření, jež jsou na základě vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu nebo dvouletých zpráv o pokroku předložených v souladu s nařízením (EU) 2018/1999 považována za relevantní pro dosažení cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1, s tímto cílem, vyjádřeným trajektorií uvedenou v čl. 3 odst. 1;
 a)  soudržnosti vnitrostátních opatření, jež jsou na základě vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, vnitrostátních dlouhodobých strategií nebo zpráv o pokroku předložených v souladu s nařízením (EU) 2018/1999 považována za relevantní pro dosažení cílů Unie v oblasti klimatu stanovených v článku 2, s těmito cíli, vyjádřenými trajektorií, která má být stanovena podle čl. 3 odst. 1; pokud trajektorie není dostupná, bude posouzení provedeno na základě kritérií stanovených v čl. 3 odst. 3 a cíle v oblasti klimatu pro rok 2030;
b)  přiměřenosti příslušných vnitrostátních opatření k zajištění pokroku v oblasti adaptace podle článku 4.
 b)  přiměřenosti a účinnosti příslušných vnitrostátních opatření k zajištění pokroku v oblasti adaptace podle článku 4.
Komise předloží závěry tohoto posouzení spolu se zprávou o stavu energetické unie vypracovanou v příslušném kalendářním roce v souladu s článkem 35 nařízení (EU) 2018/1999 Evropskému parlamentu a Radě.
 Komise předloží tato posouzení a jejich závěry spolu se zprávou o stavu energetické unie vypracovanou v příslušném kalendářním roce v souladu s článkem 35 nařízení (EU) 2018/1999 Evropskému parlamentu a Radě a zveřejní je.
2.  Pokud Komise při náležitém zohlednění společného pokroku posuzovaného v souladu s čl. 5 odst. 1 konstatuje, že opatření členského státu nejsou v souladu s tímto cílem, vyjádřeným trajektorií uvedenou v čl. 3 odst. 1, nebo nejsou přiměřená k zajištění pokroku v oblasti adaptace podle článku 4, může pro daný členský stát vydat doporučení. Komise svá doporučení zveřejní.
 2.  Pokud Komise při náležitém zohlednění pokroku dosaženého každým členským státem a společného pokroku posuzovaného v souladu s čl. 5 odst. 1 konstatuje, že opatření členského státu nejsou v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu, vyjádřenými trajektorií uvedenou v čl. 3 odst. 1, jakmile bude stanovena, nebo nejsou přiměřená k zajištění pokroku v oblasti adaptace podle článku 4, vydá pro daný členský stát doporučení. Komise svá doporučení zveřejní.
2b.   Komise do doporučení uvedeného v odstavci 2 tohoto článku zahrne návrhy na zajištění pokroku v oblasti přizpůsobení, jak je uvedeno v článku 4. Tyto návrhy mohou dle potřeby zahrnovat eventuálně dodatečnou technickou pomoc, pomoc související s inovacemi nebo know-how, finanční pomoc nebo jinou nezbytnou podporu.
3.  Pokud je vydáno doporučení v souladu s odstavcem 2, uplatní se tyto zásady:
 3.  Pokud je vydáno doporučení v souladu s odstavcem 2, uplatní se tyto zásady:
a)  dotčený členský stát řádně zohlední příslušné doporučení v duchu solidarity mezi členskými státy a Unií a členskými státy navzájem;
 a)  dotčený členský stát do šesti měsíců po obdržení doporučení oznámí Komisi, jaká opatření hodlá přijmout s cílem řádně zohlednit příslušné doporučení v duchu solidarity mezi členskými státy a Unií a členskými státy navzájem a v souladu se zásadou upřímné spolupráce;
b)  dotčený členský stát uvede ve své první zprávě o pokroku předložené v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2018/1999 v roce následujícím po roku vydání doporučení, jakým způsobem řádně zohlednil dané doporučení. Pokud se dotčený členský stát rozhodne nezabývat se doporučením nebo jeho podstatnou částí, předloží k tomu Komisi odůvodnění;
 b)  dotčený členský stát do 18 měsíců od obdržení doporučení uvede, jakým způsobem řádně zohlednil dané doporučení a jaká opatření přijal pro jeho splnění; tyto informace se zahrnou do zprávy o pokroku předložené v daném roce v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2018/1999;
c)  doporučení by měla doplňovat nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru.
 c)  doporučení by měla doplňovat nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru.
3a.   Do tří měsíců od předložení zprávy o pokroku uvedené v odst. 3 písm. b) Komise posoudí, zda opatření přijatá dotčeným členským státem odpovídajícím způsobem řeší otázky vznesené v doporučení. Toto posouzení a jeho výsledky se zveřejní v okamžiku přijetí.
Pozměňovací návrh 82
Návrh nařízení
Článek 7
Článek 7
 Článek 7
Společná ustanovení o posouzení Komise
 Společná ustanovení o posouzení Komise
1.  Kromě vnitrostátních opatření uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. a) vychází Komise ve svém posouzení uvedeném v článcích 5 a 6 alespoň z:
 1.  Kromě vnitrostátních opatření uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. a) vychází Komise ve svém posouzení uvedeném v článcích 5 a 6 alespoň z:
a)  informací předložených a oznámených podle nařízení (EU) 2018/1999;
 a)  informací předložených a oznámených podle nařízení (EU) 2018/1999;
b)  zpráv Evropské agentury pro životní prostředí (EEA);
 b)  zpráv Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) a Společného výzkumného střediska (JRC);
c)  evropských statistik a údajů, včetně údajů o ztrátách vyplývajících z nepříznivých dopadů změny klimatu, jsou-li k dispozici, a
 c)  evropských a světových statistik a údajů, včetně údajů o zaznamenaných i odhadovaných ztrátách vyplývajících z nepříznivých dopadů změny klimatu a odhad nákladů na nečinnost nebo na provedení opožděných opatření, jsou-li k dispozici, a
d)  nejlepších dostupných vědeckých důkazů, včetně nejnovějších zpráv IPCC, a
 d)  nejlepších dostupných a aktuálních vědeckých důkazů, včetně nejnovějších zpráv IPCC, UNEP, IPBES, ECCC a, kde je to možné, nezávislých poradních orgánů členských států pro oblast klimatu; a
e)  jakýchkoli doplňujících informací týkajících se environmentálně udržitelných investic ze strany Unie a členských států, případně včetně investic v souladu s nařízením (EU) 2020/… [nařízení o taxonomii].
 e)  jakýchkoli doplňujících informací týkajících se environmentálně udržitelných investic ze strany Unie a členských států, případně včetně investic v souladu s nařízením (EU) 2020/… [nařízení o taxonomii].
2.  Evropská agentura pro životní prostředí je v souladu se svým ročním pracovním programem Komisi nápomocna při vypracovávání posouzení uvedeného v článcích 5 a 6.
 2.  Evropská agentura pro životní prostředí je v souladu se svým ročním pracovním programem Komisi nápomocna při vypracovávání posouzení uvedeného v článcích 5 a 6.
Pozměňovací návrh 83
Návrh nařízení
Článek 8
Článek 8
 Článek 8
Účast veřejnosti
 Účast veřejnosti a transparentnost
Komise spolupracuje se všemi složkami společnosti, aby jim umožnila podnikat příslušné kroky k dosažení klimaticky neutrální společnosti odolné vůči změně klimatu. Komise usnadňuje inkluzivní a přístupný proces na všech úrovních, včetně vnitrostátní, regionální a místní úrovně a se zapojením sociálních partnerů, občanů a občanské společnosti, za účelem výměny osvědčených postupů a stanovení opatření, která přispějí k dosažení cílů tohoto nařízení. Kromě toho může Komise vycházet rovněž z víceúrovňových dialogů o klimatu a energetice zřízených členskými státy v souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2018/1999.
 1.  Komise a členské státy spolupracují se všemi složkami společnosti, včetně orgánů místní a regionální správy, aby jim umožnily podnikat příslušné kroky k dosažení sociálně spravedlivé a klimaticky neutrální společnosti odolné vůči změně klimatu, a to i prostřednictvím evropského klimatického paktu uvedeného v odstavci 2. Komise a členské státy usnadňují inkluzivní, přístupný a transparentní proces na všech úrovních, včetně vnitrostátní, regionální a místní úrovně a se zapojením sociálních partnerů, akademické obce, občanů a občanské společnosti, za účelem výměny osvědčených postupů a stanovení opatření, která přispějí k dosažení cílů tohoto nařízení. Kromě toho může Komise vycházet rovněž z víceúrovňových dialogů o klimatu a energetice zřízených členskými státy v souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2018/1999.
2.   Komise stanoví evropský klimatický pakt za účelem zapojení občanů, sociálních partnerů a zúčastněných stran do vypracovávání klimatických politik na úrovni Unie a podpory dialogu a šíření vědecky podložených informací o změně klimatu a jejích sociálních a genderových aspektech, jakož i sdílení osvědčených postupů pro iniciativy v oblasti klimatu.
3.   Členské státy při přijímání opatření k dosažení cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1 zajistí, aby občané, občanská společnost a sociální partneři byli v průběhu celého legislativního procesu informováni a konzultováni. V tomto ohledu jednají členské státy transparentním způsobem.
Pozměňovací návrh 143
Návrh nařízení
Článek 8 a (nový)
Článek 8a
V této souvislosti Unie ukončí ochranu investic do fosilních paliv v souvislosti s modernizací Smlouvy o energetické chartě.
Pozměňovací návrhy 84 a 175/rev
Návrh nařízení
Článek 9
Článek 9
 vypouští se
Výkon přenesené pravomoci
1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 1 je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 1 je Komisi svěřena na dobu neurčitou od ...[OP: datum vstupu tohoto nařízení v platnost].
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 3 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Pozměňovací návrh 85
Návrh nařízení
Článek 9 a (nový)
Článek 9a
Přezkum
Šest měsíců po každém globálním hodnocení uvedeném v článku 14 Pařížské dohody Komise provede přezkum všech prvků tohoto nařízení na základě nejlepších dostupných a nejnovějších vědeckých důkazů, včetně nejnovějších závěrů a doporučení IPCC a ECCC, mezinárodního vývoje a úsilí o omezení nárůstu teploty na 1,5°C, a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, která bude případně doplněna o legislativní návrhy.
Pozměňovací návrh 86
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 – bod 1
Nařízení (EU) 2018/1999
Čl. 1 – odst. 1 – písm. a
a)  provádění strategií a opatření navržených k dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality stanoveného v článku 2 nařízení …/… [právní rámec pro klima], cílů a úkolů energetické unie a pro první desetileté období od roku 2021 do roku 2030 zejména cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030;
 a)  provádění strategií a opatření navržených k dosažení cílů a úkolů energetické unie a dlouhodobých závazků Unie týkajících se emisí skleníkových plynů v souladu s Pařížskou dohodou, zejména cílů Unie v oblasti klimatu stanovených v článku 2 nařízení …/… [právní rámec pro klima], a pro první desetileté období od roku 2021 do roku 2030, zejména cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030;
Pozměňovací návrh 87
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 – bod 2 a (nový)
Nařízení (EU) 2018/1999
Čl. 2 – bod 11
2a)   v článku 2 se bod 11 nahrazuje tímto:
11)  „cíli Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030“ závazný cíl pro celou Unii týkající se snížení domácích emisí skleníkových plynů napříč ekonomikou do roku 2030 minimálně o 40 % v porovnání s rokem 1990, závazný cíl pro celou Unii týkající se dosažení alespoň 32 % podílu energie z obnovitelných zdrojů ve spotřebě energie v Unii do roku 2030, hlavní cíl na úrovni Unie týkající se zlepšení energetické účinnosti do roku 2030 o minimálně 32,5 % a cíl dosažení 15 % propojení elektroenergetických soustav pro rok 2030, případně jakékoli další cíle v této oblasti dohodnuté Evropskou radou nebo Evropským parlamentem a Radou pro rok 2030;
 „11) „cíli Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030“ závazný cíl pro celou Unii týkající se snížení domácích emisí skleníkových plynů napříč ekonomikou do roku 2030 v souladu s čl. 2 odst. 3 nařízení (EU) …/... [evropský právní rámec pro klima], závazný cíl pro celou Unii týkající se podílu energie z obnovitelných zdrojů ve spotřebě energie v Unii do roku 2030 v souladu s čl. 3 odst. 1 směrnice (EU) 2018/2001, hlavní cíl na úrovni Unie týkající se zlepšení energetické účinnosti do roku 2030 v souladu s čl. 1 odst. 1 směrnice 2012/27/EU a cíl dosažení 15 % propojení elektroenergetických soustav pro rok 2030;“
Pozměňovací návrh 88
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 – bod 2 b (nový)
Nařízení (EU) 2018/1999
Čl. 2 – bod 62 a (nový)
2b)   v článku 2 se doplňuje nový bod, který zní:
„62a) „dotčenou veřejností“ veřejnost, která je nebo by mohla být ovlivněna rozhodovacími řízeními týkajícími se životního prostředí podle kapitol 2 a 3, nebo která má na těchto řízeních určitý zájem; pro účely této definice se předpokládá, že nevládní organizace podporující ochranu životního prostředí a splňující požadavky vnitrostátních právních předpisů mají na rozhodování ve věcech životního prostředí zájem.“
Pozměňovací návrh 89
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 – bod 3
Nařízení (EU) 2018/1999
Čl. 3 – odst. 2 – písm. f
f)  posouzení dopadů plánovaných politik a opatření na dosažení cílů uvedených v písmeni b) tohoto odstavce, včetně jejich soudržnosti s cílem Unie v oblasti klimatické neutrality stanoveným v článku 2 nařízení …/… [právní rámec pro klima], dlouhodobými cíli snižování emisí skleníkových plynů podle Pařížské dohody a dlouhodobými strategiemi podle článku 15;
 f)  posouzení dopadů plánovaných politik a opatření na dosažení cílů uvedených v písmeni b) tohoto odstavce, včetně jejich soudržnosti s cíli Unie v oblasti klimatu stanovenými v článku 2 nařízení …/… [právní rámec pro klima], dlouhodobými cíli snižování emisí skleníkových plynů podle Pařížské dohody a dlouhodobými strategiemi podle článku 15;
Pozměňovací návrh 90
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 – bod 3 a (nový)
Nařízení (EU) 2018/1999
Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod 1 – návětí
3a)  v čl. 4 odst. 1 se návětí písm. a) bodu 1 nahrazuje tímto:
1)  s ohledem na emise a pohlcení skleníkových plynů a s ohledem na příspěvek k dosažení cíle pro celé hospodářství Unie týkajícího se snížení emisí skleníkových plynů:
 „1) s ohledem na emise a pohlcení skleníkových plynů a s ohledem na příspěvek k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu stanovených v článku 2 nařízení .../... [právní rámec pro klima];“
Pozměňovací návrh 91
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 – bod 4
Nařízení (EU) 2018/1999
Čl. 8 – odst. 2 – písm. e
(e)  způsobu, jakým stávající politiky a opatření a plánované politiky a opatření přispívají k dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality stanoveného v článku 2 nařízení .../... [právní rámec pro klima];
 e)  způsobu, jakým stávající politiky a opatření a plánované politiky a opatření přispívají k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu stanovených v článku 2 nařízení .../... [právní rámec pro klima];
Pozměňovací návrh 92
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 – bod 5 a (nový)
Nařízení (EU) 2018/1999
Článek 11 a (nový)
(5a)  vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 11a
Přístup ke spravedlnosti
1.  Členské státy zajistí, aby v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy příslušníci dotčené veřejnosti, kteří mají dostatečný zájem nebo kteří namítají porušování práva v případech, kdy to správní řád členského státu vyžaduje jako podmínku, měli přístup k přezkumnému řízení u soudu nebo jiného nezávislého a nestranného orgánu zřízeného zákonem s cílem napadnout hmotnou nebo procesní zákonnost rozhodnutí, aktů nebo opomenutí, na něž se vztahuje článek 10 nařízení (EU) 2018/1999.
2.  Členské státy stanoví, v jaké fázi mohou být rozhodnutí, akty nebo opomenutí napadeny.
3.  Členské státy určí, co představuje dostatečný zájem a porušení práva v souladu s cílem poskytnout zúčastněné veřejnosti široký přístup ke spravedlnosti. V tomto smyslu se má pro účely odstavce 1 tohoto článku za to, že nevládní organizace, na niž se vztahuje definice v čl. 2 bodě 62a, má dostatečný zájem nebo práva, jež mohou být porušována.
4.  Tento článek nevylučuje možnost předběžného přezkumu správním orgánem a nedotýká se požadavku, aby tam, kde to vyžaduje vnitrostátní právo, byly před předáním věci k soudnímu přezkumu vyčerpány postupy správního přezkumu. Každé takové řízení musí být spravedlivé, nestranné a včasné a nesmí být nepřiměřeně nákladné.
5.  Členské státy zajistí, aby byly veřejnosti poskytnuty praktické informace o přístupu ke správnímu a soudnímu přezkumu.“
Pozměňovací návrh 93
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 – bod 5 b (nový)
Nařízení (EU) 2018/1999
Čl. 15 – odst. 1
5b)  v článku 15 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
1.   Každý členský stát připraví a předloží Komisi do 1. ledna 2020, poté do 1. ledna 2029 a následně každých 10 let svou dlouhodobou strategii s perspektivou na alespoň 30 let. Členské státy by v případě potřeby měly tyto strategie každých pět let aktualizovat.
 „1. Každý členský stát připraví a předloží Komisi do 1. ledna 2020, poté do 1. ledna 2029 a následně každých 10 let svou dlouhodobou strategii s perspektivou do roku 2050 a na 30 let. Členské státy by v případě potřeby měly tyto strategie každých pět let aktualizovat.“;
Pozměňovací návrh 94
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 – bod 6
Nařízení (EU) 2018/1999
Čl. 15 – odst. 3 – písm. c
c)  dosažení dlouhodobého snížení emisí skleníkových plynů a jejich většího pohlcování pomocí propadů ve všech odvětvích v souladu s cílem Unie v oblasti klimatické neutrality stanoveným v článku 2 nařízení .../... [právní rámec pro klima];
 c)  dosažení dlouhodobého snížení emisí skleníkových plynů ve všech odvětvích hospodářství a jejich většího pohlcování pomocí propadů, a to s ohledem na potřebu snížit podle Mezivládního panelu o změně klimatu (IPCC) emise skleníkových plynů Unie nákladově efektivním způsobem a zlepšit jejich pohlcování pomocí propadů v rámci plnění teplotních cílů Pařížské dohody, tak aby bylo dosaženo rovnováhy mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a pohlcováním skleníkových plynů pomocí propadů skleníkových plynů v Unii nejpozději do roku 2050 a poté negativních emisí, jak je uvedeno v článku 2 nařízení .../... [právní rámec pro klima];
Pozměňovací návrh 95
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 – bod 7 – písm. a
Nařízení (EU) 2018/1999
Příloha I – část I – oddíl A – bod 3.1.1. – písm. i
i)  Politiky a opatření pro dosažení cíle stanoveného nařízením (EU) 2018/842, jak je uvedeno v bodě 2.1.1, a politiky a opatření pro soulad s nařízením (EU) 2018/841, pokrývající všechna klíčová odvětví produkující emise a odvětví podporující jejich pohlcování, s přihlédnutím k cíli klimatické neutrality stanovenému v článku 2 nařízení .../... [právní rámec pro klima];
 i)  Politiky a opatření pro dosažení cíle stanoveného nařízením (EU) 2018/842, jak je uvedeno v bodě 2.1.1, a politiky a opatření pro soulad s nařízením (EU) 2018/841, pokrývající všechna klíčová odvětví produkující emise a odvětví podporující jejich pohlcování, s přihlédnutím k cílům Unie v oblasti klimatu stanoveným v článku 2 nařízení .../... [právní rámec pro klima];
Pozměňovací návrh 96
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 – bod 7 – písm. b
Nařízení (EU) 2018/1999
Příloha I – část I – oddíl B – bod 5.5.
5.5.  Přispění plánovaných politik a opatření k dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality stanoveného v článku 2 nařízení .../... [právní rámec pro klima];
 5.5.  Přispění plánovaných politik a opatření k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu stanovených v článku 2 nařízení .../... [právní rámec pro klima];
Pozměňovací návrh 97
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 – bod 7 a (nový)
Nařízení (EU) 2018/1999
Příloha IV – bod 2.1.1.
7a)   v příloze IV se bod 2.1.1. nahrazuje tímto:
2.1.1.   odhad snížení emisí a zvýšení jejich pohlcování do roku 2050
 „2.1.1. odhad celkových emisí za období 2021–2050 s cílem přispět k dosažení rozpočtu Unie na emise skleníkových plynů uvedeného v čl. 3 odst. 2a nařízení …/… [právní rámec pro klima];“;
Pozměňovací návrh 98
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 – bod 8
Nařízení (EU) 2018/1999
Příloha VI – písm. c – písm. viii
viii)  hodnocení přispění dané politiky nebo opatření k dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality stanoveného v článku 2 nařízení .../... [právní rámec pro klima] a k dosažení dlouhodobé strategie uvedené v článku 15.
 viii)  hodnocení přispění dané politiky nebo opatření k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu stanovených v článku 2 nařízení .../... [právní rámec pro klima] a k dosažení dlouhodobé strategie uvedené v článku 15.
Pozměňovací návrh 99
Návrh nařízení
Článek 10 a (nový)
Článek 10a
Změny nařízení (EU) 2018/842
V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/8421a se do článku 5 vkládají nové odstavce, které znějí:
„5a. Ve všech transakcích provedených podle ustanovení uvedeného v čl. 5 odst. 5 se minimální cena ročního emisního přídělu stanoví na 100 EUR pro každou tunu ekvivalentu CO2.
5b.   Členské státy informují Komisi o veškerých opatřeních přijatých podle tohoto odstavce a do 31. března 2025 sdělí svůj záměr použít ustanovení uvedená v čl. 5 odst. 5.
5c.   Nejpozději do 30. června 2025 Komise posoudí u všech členských států záměr používat ustanovení uvedená v čl. 5 odst. 5 a zveřejní dopad používání těchto ustanovení na rozpočet.“.
____________________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 56, 19.6.2018, s. 26).

(1) Věc byla vrácena k interinstitucionálnímu jednání příslušnému výboru podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A9-0162/2020).

Poslední aktualizace: 13. ledna 2021Právní upozornění - Ochrana soukromí