Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2019/2157(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0154/2020

Předložené texty :

A9-0154/2020

Rozpravy :

PV 06/10/2020 - 7
CRE 06/10/2020 - 7

Hlasování :

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0257

Přijaté texty
PDF 222kWORD 65k
Čtvrtek, 8. října 2020 - Brusel Předběžné znění
Evropská strategie v oblasti lesnictví – další postup
P9_TA-PROV(2020)0257A9-0154/2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. října 2020 o Evropské strategii v oblasti lesnictví – dalším postupu (2019/2157(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640), sdělení Komise ze dne 20. května „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030“ (COM(20200380) a svá usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu(1) a ze dne 16. ledna 2020 o 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti(2),

–  s ohledem na newyorskou deklaraci o lesích, kterou Evropská unie ratifikovala dne 23. června 2014,

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 7. prosince 2018 nazvanou „Pokrok při provádění strategie EU v oblasti lesnictví – Nová strategie v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví“ (COM(2018)0811),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2015 o nové strategii EU v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví (3),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 23. července 2019 nazvané „Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“ (COM(2019)0352),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 15. dubna 2019 o pokroku při provádění strategie EU v oblasti lesnictví a o novém strategickém rámci pro lesy (08609/2019),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů(4) a následná prováděcí nařízení s aktualizovanými seznamy invazních druhů, včetně druhů stromů,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 30. října 2019 ke zprávě Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 7. prosince 2018 nazvané „Pokrok při provádění strategie EU v oblasti lesnictví – Nová strategie v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví“,

–  s ohledem na globální posouzení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb zveřejněné Mezivládní vědecko-politickou platformou pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) dne 31. května 2019,

–  s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí nazvanou „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020: znalosti pro transformaci na udržitelnou Evropu“, která byla zveřejněna dne 4. prosince 2019,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 10 a 11. dubna 2019 o provádění strategie EU v oblasti lesnictví,

–  s ohledem na přezkum strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 v polovině období,

–  s ohledem na aktualizovanou biohospodářskou strategii EU,

–  s ohledem na strategii v oblasti klimatu do roku 2050,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 29. listopadu 2019 o aktualizované biohospodářské strategii EU(5),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2018 nazvané „Čistá planeta pro všechny: evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ (COM(2018)0773),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 16. května 2018 k přezkumu strategie EU v oblasti lesnictví v polovině období(6),

–  s ohledem na strategii Evropa 2020 včetně iniciativ „Unie inovací“ a „Evropa účinněji využívající zdroje“,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A9-0154/2020),

–  s ohledem na odpovědnost členských států EU podle Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD), Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a Úmluvy Organizace spojených národů o boji proti desertifikaci (UNCCD),

A.  vzhledem k tomu, že závazky EU přijaté na unijní i mezinárodní úrovni, např. Zelená dohoda pro Evropu, cíle udržitelného rozvoje OSN, Kjótský protokol, Pařížská dohoda a vytvoření společnosti s nulovými emisemi, nebude možné splnit bez klimatických přínosů a dalších ekosystémových služeb, které lesy a odvětví založená na lesnictví poskytují;

B.  vzhledem k tomu, že Smlouva o fungování Evropské unie neodkazuje na společnou politiku EU v oblasti lesnictví a že odpovědnost za lesy nesou členské státy; nicméně vzhledem k tomu, že EU již dlouhou dobu přispívá svými politikami a pokyny, včetně článku 4 SFEU, pokud jde o energetiku, životní prostředí a zemědělství, k udržitelnému obhospodařování lesů a pomáhá členských státům přijímat v této oblasti rozhodnutí;

C.  vzhledem k tomu, že lesy a celý hodnotový řetězec založený na lesnictví jsou zásadní pro další rozvoj oběhového biohospodářství, neboť zajišťují pracovní místa a hospodářskou prosperitu ve venkovských i městských oblastech, poskytují služby v souvislosti se zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně, nabízejí zdravotní přínosy a chrání biologickou rozmanitost a vyhlídky horských, ostrovních a venkovských oblastí a brání desertifikaci;

D.  vzhledem k tomu, že řádně financovaný vysoce kvalitní výzkum, inovace, sběr informací, údržba a rozvoj databází a sdílení osvědčených postupů a znalostí mají mimořádný význam pro budoucnost multifunkčních lesů v EU a pro celý hodnotový řetězec založený na lesnictví, s ohledem na to, že jsou na ně kladeny stále vyšší nároky a je třeba postavit se nejrůznějším příležitostem a výzvám, kterým společnost čelí;

E.  vzhledem k tomu, že lesy jsou součástí našeho přírodního dědictví, které musíme zachovat a chránit, a vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytné o toto dědictví řádně pečovat, aby prospívalo a bylo zdrojem biologické rozmanitosti, ale i ekonomickým a sociálním zdrojem a zdrojem cestovního ruchu;

F.  vzhledem k tomu, že Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova poskytl v rámci SZP nástroje a zdroje na podporu odvětví lesnictví a měl by tak činit i v období SZP po roce 2020, a to s výrazným zaměřením na udržitelné obhospodařování lesů;

G.  vzhledem k tomu, že v EU je 16 milionů soukromých vlastníků lesů, kteří vlastní asi 60 % lesů EU; vzhledem k tomu, že průměrná rozloha lesů v soukromém vlastnictví činí 13 ha, přičemž asi dvě třetiny soukromých vlastníků lesů vlastní méně než 3 ha lesa;

H.  vzhledem k tomu, že udržitelně obhospodařované lesy jsou nesmírně důležité, protože zajišťují pracovní místa ve venkovských oblastech a jsou přínosem pro lidské zdraví a zároveň rozhodnou měrou přispívají k biologické rozmanitosti a zdravému životnímu prostředí;

I.  vzhledem k tomu, že opatření ke zmírňování změny klimatu a k přizpůsobování se této změně v lesích jsou navzájem provázána, přičemž je třeba vyvážit aspekty a podporovat synergie mezi nimi, zejména v rámci adaptačních strategií a plánů členských států;

J.  vzhledem k tomu, že evropské lesy a situace v nich se liší, a proto je třeba k nim přistupovat odlišně, ale vždy s cílem zlepšit jejich hospodářskou, sociální a environmentální funkci;

K.  vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony obsahují velmi bohaté zdroje biologické rozmanitosti a že je zásadní, aby byly zachovány;

L.  vzhledem k tomu, že ztráta biologické rozmanitosti v lesích má závažné environmentální, hospodářské a sociální důsledky;

M.  vzhledem k tomu, že kvalita půdy sehrává zásadní úlohu při poskytování ekosystémových služeb, jako je filtrace vody a její zadržování, a tedy ochrana před povodněmi a suchem, pohlcování CO2, biologická rozmanitost a růst biomasy; vzhledem k tomu, že zlepšování kvality půdy, například v některých regionech přeměnou jehličnatých lesů v trvalé opadavé listnaté lesy, je hospodářsky náročný proces, který trvá několik desetiletí;

N.  vzhledem k tomu, že v evropské společnosti, která je stále méně propojená s lesy a lesnictvím, je třeba podporovat klíčovou úlohu udržitelného obhospodařování lesů, přičemž je třeba zdůrazňovat, že lesy přinášejí z ekonomického, sociálního, environmentálního i kulturního a historického hlediska celou řadu výhod;

O.  vzhledem k tomu, že lesy mají kromě pohlcování uhlíku příznivý dopad na klima, atmosféru, zachování biologické rozmanitosti a na správu vodních toků a vodních cest, chrání půdu před erozí způsobenou vodou a větrem a mají další užitečné přirozené vlastnosti;

P.  vzhledem k tomu, že téměř 23 % evropských lesů se nachází v lokalitách sítě Natura 2000, přičemž v některých členských státech tento podíl přesahuje 50 %, a že téměř polovina přírodních stanovišť v oblastech Natura 2000 jsou lesy;

Q.  vzhledem k tomu, že lesy mohou být zdrojem primárních lesních produktů, jako je dřevo, ale poskytují i cenné druhotné produkty, jako jsou houby, lanýže, byliny, med a drobné plody, které jsou velmi důležité pro hospodářskou činnost v některých oblastech Unie;

R.  vzhledem k tomu, že evropské lesy sehrávají důležitou úlohu při zlepšování životního prostředí, rozvoji hospodářství, uspokojování potřeb členských států v oblasti výrobků ze dřeva a zlepšování životních podmínek obyvatel;

S.  vzhledem k tomu, že agrolesnictví, jež je definováno jako systémy využívání půdy, v jejichž rámci je stejný pozemek zároveň využíván k pěstování stromů a k zemědělské činnosti, je souborem systémů obhospodařování půdy, které zvyšují celkovou produktivitu, generují více biomasy, udržují a obnovují půdu a poskytují řadu cenných ekosystémových služeb;

T.  vzhledem k tomu, že lesy sehrávají multifunkční úlohu, že jejich vytváření trvá značnou dobu a že je důležité zajistit řádnou rozmanitost druhů, představuje udržitelné využívání a ochrana a znásobení lesních zdrojů pro Evropu důležitý úkol;

U.  vzhledem k tomu, že sociálně a environmentálně odpovědný lov sehrává důležitou úlohu rovněž v lesích a pololesnatých oblastech, a to prostřednictvím kontroly počtu zvěře nebo šíření souvisejících nemocí, jako je africký mor prasat;

V.  vzhledem k tomu, že lesy sehrávají v boji proti erozi půdy a dezertifikaci pevninských masivů významnou úlohu; vzhledem k tomu, že ze studií vyplývá, že stromy v parcích a v městském prostředí mají pozitivní vliv na udržení nižších teplot ve srovnání s oblastmi bez stromů;

W.  vzhledem k tomu, že v současném programovém období (2014–2020) existují v rámci SZP opatření zaměřená na pomoc hospodářským subjektům při budování kapacit v oblasti lesního hospodářství;

X.  vzhledem k tomu, že některé zalesněné oblasti byly masivně napadeny škůdci a hmyzem, jako jsou červi a různé houby; vzhledem k tomu, že přirozené populace kaštanových lesů napadla houba Cryphonectria parasitica, která vážně ohrožuje přežití těchto populací, ale z dlouhodobého hlediska ohrožuje také lidské aktivity s nimi spojené, jako je produkce a sběr kaštanů;

Y.  vzhledem k tomu, že dostupné údaje o lesích na úrovni EU jsou neúplné a mají různou kvalitu, což omezuje možnost koordinovat obhospodařování lesů na úrovni EU;

Z.  vzhledem k tomu, že nezákonná těžba dřeva pokračuje také v EU;

Minulost – nedávné úspěchy a problémy při provádění

1.  vítá zveřejnění zprávy Komise nazvané „Pokrok při provádění strategie EU v oblasti lesnictví – Nová strategie v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví“ (COM(2018)0811);

2.  vítá opatření, která přijaly členské státy a Komise za účelem splnění cílů strategie EU v oblasti lesnictví, a zapojení Stálého lesnického výboru, skupiny pro občanský dialog v lesním hospodářství a zpracování korku, Odborné skupiny pro lesní požáry, skupiny odborníků EU pro odvětví založená na lesnictví a související odvětvové otázky a příslušných zúčastněných stran do víceletého prováděcího plánu pro oblast lesnictví („Forest MAP“);

3.  uznává, že ve zprávě Komise z roku 2018 o pokroku při provádění stávající strategie EU v oblasti lesnictví se uvádí, že strategie byla užitečná jako koordinační nástroj a že, obecně řečeno „osm (plus jedna) prioritních oblastí strategie bylo provedeno bez velkých obtíží, s výjimkou závažných problémů, které je třeba vyřešit prostřednictvím politiky v oblasti biologické rozmanitosti, a přetrvávajících problémů v oblasti „Jaké lesy máme a jak se mění?“, která konkrétně pojednává o tom, jak odvětví lesnictví vnímá veřejnost a jakým způsobem je o něm informována, a oblasti „Podpora koordinace a komunikace“, která se konkrétně týká politik souvisejících s lesnictvím;

4.  zdůrazňuje skutečnost, že v rámci celoevropského procesu FOREST EUROPE byla na mezinárodní úrovni dojednána definice udržitelného obhospodařování lesů; konstatuje, že tato definice byla převzata do vnitrostátních právních předpisů a dobrovolných systémů, jako jsou certifikace lesů, zavedených v členských státech;

5.  zdůrazňuje, že podpora udržitelného obhospodařování lesů EU v rámci strategie EU v oblasti lesnictví a opatření pro rozvoj venkova prováděných v rámci společné zemědělské politiky (SZP) měla široce pozitivní vliv na lesy a lesní podmínky, živobytí ve venkovských oblastech a biologickou rozmanitost lesů v EU a zvýšila klimatické přínosy odvětví založených na lesnictví; konstatuje však, že je stále třeba vyváženým způsobem posilovat udržitelné obhospodařování lesů s cílem zajistit, že se zlepší ekologický stav lesů, posílit zdraví a odolnost ekosystémů a zajistit, že budou lépe schopny přizpůsobit se měnícím se klimatickým podmínkám, snížit rizika a dopady přírodních škodlivých činitelů a zajistit, aby současné a budoucí generace měly možnost lesy obhospodařovat, například tak, aby byly uskutečněny cíle vlastníků lesů a malých a středních podniků, a zlepšit kvalitu stávajících lesů a zalesněných ploch; domnívá se, že strategie EU v oblasti lesnictví by měla v tomto ohledu zahrnovat vhodné nástroje; zdůrazňuje, že členské státy jsou při udržitelném obhospodařování lesů povinny jít příkladem; domnívá se, že by modely obhospodařování lesů měly zahrnovat environmentální, společenskou a hospodářskou udržitelnost, což znamená, že lesy a lesní pozemky je nutné spravovat a využívat tak, aby si zachovaly svou biologickou rozmanitost, produktivitu, regenerační kapacitu, vitalitu a potenciál, a mohly tak plnit nejen nyní, ale i v budoucnosti relevantní ekologické, ekonomické a sociální funkce na místní, celostátní a globální úrovni, a nezpůsobovaly škody jiným ekosystémům; zdůrazňuje, že má-li být splněn dlouhodobý závazek k udržitelnému obhospodařování lesů, je naprosto klíčové uznat a zajistit majetková práva; konstatuje, že ochrana a udržitelné obhospodařování našich lesů je nedílnou součástí naší obecné pohody, neboť v nich provozujeme činnosti veřejného zájmu v oblasti volného času a zdraví i v oblasti vzdělávání, a připomíná, že udržitelné obhospodařování lesů přispívá k ochraně biologické rozmanitosti evropských lesů; vyzývá k ochraně primárních lesů se zachovanou strukturou, bohatstvím druhů a přiměřeně rozsáhlou plochou, v níž tyto lesy stále existují; konstatuje, že na úrovni EU neexistuje definice pralesů, a vyzývá Komisi, aby do budoucí strategie EU v oblasti lesnictví zařadila takovou definici, kterou připraví Stálý lesnický výbor; poukazuje na to, že na absorpční kapacity CO2 různých druhů lesů by mohly být různé názory, a je proto přesvědčen, že nová strategie EU v oblasti lesnictví by mohla podpořit udržitelné obhospodařování lesů; vyjadřuje politování nad neudržitelnými praktikami a nezákonnou těžbou dřeva, k níž dochází v některých členských státech navzdory nařízení EU o dřevu, a dále vyzývá členské státy, aby vyvinuly větší úsilí o jejich ukončení a aby případně zlepšily nebo posílily své vnitrostátní předpisy; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby v této otázce urychleně přijaly opatření prostřednictvím pečlivého sledování a vymáhání stávajících právních předpisů EU, a vyzývá Komisi, aby urychleně zahájila řízení o nesplnění povinnosti v případech, kdy k porušení dojde, a aby důsledně řešila případy nezákonné těžby dřeva prostřednictvím všech příslušných orgánů; vyzývá Komisi, aby neprodleně dokončila kontrolu účelnosti předpisů EU proti nezákonné těžbě dřeva;

6.  usuzuje, že rozdíly mezi členskými státy, stejně jako rozdíly mezi regiony v rámci členských států, jsou důležitým faktorem při posuzování opatření na úrovni EU;

7.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že v některých částech Unie vedlo nedostatečné uplatňování stávajících právních předpisů EU a podle podezření i údajná korupce k nezákonné těžbě dřeva a neudržitelným aktivitám v oblasti lesnictví; vyzývá Komisi a členské státy, aby bojovaly proti korupci a plně prováděly stávající právní předpisy;

Současnost – stav lesů v EU

8.  zdůrazňuje, že lesy EU i jejích zámořských území a nejvzdálenějších regionů plní více funkcí a vyznačují se velkou rozmanitostí, pokud jde o vlastnické poměry, velikost, strukturu, biologickou rozmanitost, odolnost a problémy; poukazuje na to, že lesy, zejména ty smíšené, nabízejí společnosti širokou škálu ekosystémových služeb, včetně stanovišť pro druhy, pohlcování uhlíku, surovin, obnovitelné energie, lepší kvality ovzduší, čisté vody, doplňování podzemní vody, regulace eroze a ochrany před suchy, povodněmi a lavinami, poskytují složky pro léčivé přípravky a jsou důležitým místem z hlediska kultury, kde lidé tráví svůj volný čas; vzhledem k tomu, že nic z toho není již zřejmě neomezeně zaručeno, neboť vlastníci lesů již v důsledku obtížné hospodářské situace způsobené změnou klimatu a dalšími faktory nemohou do lesů investovat; vzhledem k tomu, že podle posledních odhadů se pouze 26 % lesních druhů a 15 % lesních přírodních stanovišť nacházelo v příznivém stavu z hlediska ochrany; vyzývá členské státy, aby zajistily ochranu ekosystémů a tam, kde je to nutné, vypracovaly a zdokonalily pokyny týkající se jiných než dřevařských lesních produktů;

9.  bere na vědomí pokrok dosažený při posuzování ekosystémových služeb v rámci inciativy mapování ekosystémů a jejich služeb (MAES); zdůrazňuje však, že v současné době neexistuje odpovídající odměna za poskytování ekosystémových služeb, jako je ukládání CO2 , podpora biologické rozmanitosti nebo zlepšování půdy, a že lesníci, kteří se zaměřují na přeměnu svých lesů, pravděpodobně v současné době obhospodařovávají své lesy s finanční ztrátou, a to navzdory tomu, že poskytují podstatné ekosystémové služby; vyzývá Komisi a členské státy, aby přezkoumaly možnosti, jak vhodným způsobem motivovat a odměňovat služby v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti a další ekosystémové služby s cílem umožnit ekonomicky životaschopnou přeměnu lesů;

10.  poznamenává, že v posledních desetiletích se díky zalesňování a přirozené obnově zvyšuje množství lesních zdrojů EU, pokud jde o lesní porost a objem lesů, a že lesy a jiné zalesněné plochy pokrývají v současné době přibližně 43 % rozlohy EU, přičemž dosahují nejméně 182 milionů hektarů a představují 5 % celosvětové rozlohy lesů; poznamenává, že lesy pokrývají polovinu rozlohy sítě Natura 2000 (tj. 37,5 milionu hektarů) a že v těchto lokalitách se nachází 23 % všech evropských lesů, přičemž v některých členských státech je lesy pokryta více než polovina území a tyto státy jsou závislé na lesním hospodářství; zdůrazňuje, že je důležité zlepšit povědomí o síti Natura 2000 a jejím vlivu na biologickou rozmanitost, obhospodařování lesů a další využití půdy v celé EU; bere na vědomí, že 60 % lesů v EU je v soukromém vlastnictví s vysokým podílem malých lesnických podniků (méně než 3 ha) a 40 % jich je ve vlastnictví veřejném; zdůrazňuje, že více než 60 % produktivních lesů v EU a více než 20 % celosvětově má certifikaci podle dobrovolných standardů pro udržitelné obhospodařování lesů; dále konstatuje, že podíl kulatiny pocházející z certifikovaných lesů, kterou celosvětově využívá dřevozpracující průmysl, je vyšší než 20 % a že tento podíl dosahuje v EU až 50 %; poukazuje na to, že odvětví lesnictví zaměstnává v EU nejméně 500 000 osob přímo(7) a 2,6 milionu nepřímo(8) a že zachování této míry zaměstnanosti a dlouhodobé konkurenceschopnosti odvětví vyžaduje soustavné úsilí o přilákání kvalifikované a vzdělané pracovní síly do tohoto odvětví a o zajištění řádného přístupu pracovníků k sociální a lékařské pomoci; konstatuje, že tato pracovní místa jsou v dlouhodobém horizontu závislá na odolných a dobře obhospodařovaných lesních ekosystémech; zdůrazňuje, že vlastníci lesů hrají zásadní úlohu při zavádění jejich udržitelného obhospodařování a že lesy jsou důležité pro vytváření zelených pracovních míst a růstu ve venkovských oblastech; zdůrazňuje navíc, že vlastníci a správci lesů v EU mají tradiční, dlouholeté zkušenosti s obhospodařováním multifunkčních lesů; vyzývá Komisi, aby v nové strategii EU v oblasti lesů zohlednila potřebu podpory vlastníků lesů, včetně podpory finanční; domnívá se, že by tato podpora měla být podmíněna uplatňováním udržitelného obhospodařování lesů, aby se zajistilo, že bude pokračovat investování do moderních technologií a do opatření v oblasti životního prostředí a klimatu, která posilují multifunkční úlohu lesů, přičemž zvláštní finanční nástroj by měl být vyhrazen pro obhospodařování oblastí v rámci sítě Natura 2000, a v zájmu vytvoření důstojných pracovních podmínek; domnívá se, že tato finanční podpora by měla být výsledkem silné kombinace finančních nástrojů, vnitrostátních finančních prostředků a financování ze soukromého sektoru; zdůrazňuje, že je důležité zabránit vylidňování venkova, a je přesvědčen, že je nezbytné investovat do ekosystémů; vítá zalesňování a opětovné zalesňování jako vhodné nástroje k rozšíření lesního porostu, zejména na opuštěné půdě, která není vhodná k produkci potravin, v blízkosti městských a příměstských oblastí, ale v případě potřeby i v horských oblastech; vybízí k finančně podporovaným opatřením pro využívání vytěženého dřeva úměrně k udržitelným lesním zásobám dřeva a rozšiřování lesního porostu a případně dalších zalesněných ploch, zejména v těch členských státech, které jsou málo zalesněny, přičemž v jiných členských státech podporuje zachování lesního porostu v oblastech s výraznými ekologickými funkcemi; konstatuje, že lesy se významnou měrou podílejí na suchozemské biologické rozmanitosti Evropy;

11.  konstatuje, že lesní plocha v Unii se rozrůstá, mimo jiné v důsledku zalesňování, a že obhospodařované komerční lesy nejen vážou uhlík lépe než neobhospodařované lesy, ale také snižují emise a omezují problémy způsobené zhoršováním stavu lesů; konstatuje, že udržitelné hospodaření s komerčními lesy má velmi pozitivní dopad na klima a že země, které řádně spravují své lesy, by měly být za tuto skutečnost odměněny;

12.  uznává, že dlouhodobé veřejné i soukromé investice do posíleného modelu udržitelného obhospodařování lesů, který by kladl stejný důraz na sociální, environmentální a hospodářské přínosy lesů a na odpovídající mechanismy financování a náhrad, mohou pomoci zajistit odolnost lesů a jejich schopnost přizpůsobit se a současně pomoci odvětví lesnictví zůstat ekonomicky životaschopné a šetrné k životnímu prostředí, ale také přispět k dosažení mnoha cílů EU, včetně úspěšného provádění Zelené dohody pro Evropu, přechodu na oběhové biohospodářství a prosazování biologické rozmanitosti; zdůrazňuje rovněž, že jsou zapotřebí další snadno dostupné, dobře koordinované a relevantní mechanismy financování EU, jako jsou finanční nástroje nebo podpora Evropské investiční banky, které by podpořily investice do projektů v oblasti lesnictví, se zaměřením na udržitelné obhospodařování lesů a předcházení lesním požárům a jejich zmírňování, jakož i strukturální fondy a fondy z programů Horizont, Erasmus+ a LIFE+, které by mohly poskytnout zásadní podporu pro investice a služby zaměřené na ukládání a pohlcování uhlíku v rámci udržitelného obhospodařování lesů, přičemž je třeba zajistit soulad se Zelenou dohodou;

13.  uznává, že lesy a odvětví založená na lesnictví mají zásadní přínos pro klima; připomíná, že je třeba vyváženým způsobem podporovat environmentální, ekonomické a sociální aspekty lesů a jejich obhospodařování a že je zároveň nutné posilovat celkový klimatický přínos lesů a hodnotového řetězce založeného na lesnictví, zejména podporované zachycování CO2, ukládání uhlíku v produktech ze dřeva a v nahrazování materiálů; zdůrazňuje, že je třeba zachovat, dále podporovat a pokud možno zvyšovat pohlcování CO2 v lesích na úroveň, která umožní udržitelné řízení všech funkcí lesa, ukládání uhlíku na místě, včetně agrolesů, mrtvé dřevní hmoty a lesní půdy a produktů na bázi dřeva prostřednictvím aktivního udržitelného obhospodařování lesů; konstatuje, že více než 10 % emisí skleníkových plynů v EU pohlcují lesy; zdůrazňuje, že je třeba podporovat používání dřeva jako udržitelného stavebního materiálu, protože nám umožní postoupit směrem k udržitelnějšímu hospodářství; vybízí Komisi, aby prozkoumala různé tržní mechanismy, které by motivovaly k nahrazování fosilních paliv obnovitelnými surovinami, které jsou přínosem pro klima; zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou sehrávají materiály na bázi dřeva při nahrazování alternativ založených na využívání fosilních zdrojů a s větším ekologickým dopadem v průmyslových odvětvích, jako je stavebnictví, textilní průmysl, chemický průmysl a obalový průmysl, a nezbytnost plně zohledňovat přínosy, k nimž tato náhrada materiálu vede v oblasti klimatu a životního prostředí; dále vyzdvihuje dosud málo využívané výhody plynoucí z nahrazení výrobků na jedno použití, zejména výrobků z plastu, udržitelnými produkty na bázi dřeva; zdůrazňuje, že se rovněž mělo zvýšit oběhové využívání produktů na bázi dřeva s cílem zlepšit využívání našich udržitelných zdrojů, podporovat jejich účinné využívání, snížit množství odpadu a prodloužit životní cyklus uhlíku pro zavedení udržitelného a místního oběhového biohospodářství;

14.  vítá, že pokud jde o nahrazování surovin a energie z fosilních zdrojů, pokračuje práce na podpoře nejúčinnějšího využívání dřeva podle „zásady kaskádového využívání“; vyzývá Komisi a členské státy, aby pokračovaly v uplatňování kritérií udržitelnosti pro biomasu v rámci přepracovaného znění směrnice o obnovitelných zdrojích energie a aby optimálně využívaly substituční účinek nahrazováním materiálů a energie náročných na CO2 z fosilních zdrojů; konstatuje však, že pokud jde o systémy podpory bioenergie, je důležité vyhnout se zbytečnému narušení trhu se surovinami na bázi dřeva; upozorňuje na skutečnost, že očekávané zvýšení poptávky po dřevě a biomase musí být doprovázeno udržitelným obhospodařováním lesů; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba navýšit finanční prostředky na výzkum nahrazování fosilních paliv a materiálů na bázi fosilních paliv; konstatuje, že zbytky na konci hodnotového řetězce dřeva lze použít jako biomasu za účelem nahrazení tepla z fosilních zdrojů, ale že dřevo by mělo být pokud možno přednostně využíváno pro použití s delším životním cyklem, aby se zvýšilo celosvětové ukládání oxidu uhličitého;

15.  zdůrazňuje příznivý vliv ochranných lesních pásů jak na ochranu zemědělské půdy, tak na zvýšení zemědělské produkce; důrazně se zasazuje o to, aby byli zemědělci povzbuzováni k zavádění ochranných lesních pásů;

16.  zdůrazňuje, že kvetoucí stromy a keře v přírodních ekosystémech mají klíčový význam pro odvětví včelařství, přičemž napomáhají přirozenému procesu opylování a konsolidaci a ochraně poškozené a/nebo neudržované půdy; naléhavě vyzývá k začlenění těchto stromů a křovin do programů podpory EU s přihlédnutím k regionálním charakteristikám;

17.  vyjadřuje politování nad skutečností, že ačkoli jsou lesy v EU obhospodařovány v souladu se společně dohodnutou zásadou udržitelného obhospodařování lesů a v EU v posledních desetiletích lesního porostu přibývá, byl k udržitelnému obhospodařování lesů v rámci nedávno dojednaného nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování a o změně nařízení (EU) 2019/2088(9);

18.  zdůrazňuje, že odolné a zdravé lesní ekosystémy, zahrnující živočichy i rostliny, jsou důležité pro zachování a posílení nejrůznějších ekosystémových služeb, které lesy poskytují, jako je biologická rozmanitost, čisté ovzduší, voda, zdravá půda a dřevní a nedřevní suroviny; zdůrazňuje, že dobrovolné nástroje a platné právní předpisy, jako jsou směrnice EU o ochraně ptáků a směrnice o ochraně přírodních stanovišť, mají vliv na rozhodnutí týkající se hospodaření s půdou a musí být náležitě dodržovány a uplatňovány;

19.  konstatuje, že klíčovými aktéry ve venkovských oblastech jsou zemědělci a vlastníci lesů; vítá uznání úlohy lesnictví, agrolesnictví a dřevozpracujícího průmyslu v programu rozvoje venkova SZP na období 2014–2020 a zlepšení zavedená prostřednictvím souhrnného nařízení; vybízí k tomu, aby bylo toto uznání zachováno i ve SZP na období 2021–2027 a při uplatňování Zelené dohody pro Evropu;

20.  poukazuje na vhodnost a životaschopnost dvoustupňového přístupu k ověřování udržitelnosti lesní biomasy, jak bylo dohodnuto v přepracovaném znění směrnice o obnovitelných zdrojích energie; konstatuje, že by toho mělo být dosaženo tím, že Stálý lesnický výbor a Komise budou pokračovat v pozastaveném zavádění kritérií udržitelnosti, která nebudou specificky založena na konečném využití;

21.  uznává úlohu lesů, pokud jde o jejich rekreační hodnotu a aktivity, které se k nim vztahují, například sbírání nedřevních produktů, jako jsou houby a lesní ovoce; bere na vědomí příležitosti pro rozsáhlejší odstraňování biomasy, pokud jde o předcházení lesním požárům zřizováním pastvin, ale zároveň konstatuje, že pastviny pro volně žijící živočichy mají negativní dopady na semenáčky, a poukazuje tudíž na potřebu udržitelného hospodaření s pasoucí se faunou;

Budoucnost – zásadní úloha strategie EU v oblasti lesnictví pro období po roce 2020 a Zelené dohody pro Evropu při plnění cílů Pařížské dohody a Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030

22.  vítá, že Komise před nedávnem zveřejnila Zelenou dohodu pro Evropu, a očekává nadcházející strategii EU v oblasti lesnictví pro období po roce 2020, jež by měla být v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti; dále se domnívá, že posílení oběhového biohospodářství je zásadním přístupem k dosažení nízkouhlíkové společnosti v rámci provádění Zelené dohody; poukazuje na význam dalšího posilování potenciálu lesů pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu a rozvoje oběhového biohospodářství při současném zaručení dalších ekosystémových služeb včetně biologické rozmanitosti;

23.  vítá pracovní program Komise na rok 2020, a zejména uznání přínosu nové strategie EU v oblasti lesnictví k 26. zasedání konference smluvních stran (COP26) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu; v této souvislosti zdůrazňuje, že lesy by v budoucnosti neměly být považovány za jediný druh úložiště CO2, neboť jiná odvětví by byla méně motivována ke snížení svých emisí; dále zdůrazňuje potřebu konkrétních a účinných opatření ve strategiích a plánech pro přizpůsobení se změně klimatu, která budou zahrnovat součinnost mezi zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně, což bude mít zásadní význam pro zmírnění neblahého vlivu změny klimatu na škodlivé činitele, jako jsou lesní požáry, a jejich negativních dopadů na hospodářství venkova, biologickou rozmanitost a poskytování ekosystémových služeb; zdůrazňuje, že je nezbytné mít více zdrojů a rozvíjet vědecky podložené zvládání požárů, aby bylo možné řešit dopady změny klimatu na lesy; konstatuje, že v zájmu zachování biologické rozmanitosti a funkčnosti lesů spolu s potřebou zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, a jak je rovněž uznáno v nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF), poskytuje mrtvá dřevní hmota v lesích mikrostanoviště, na nichž je závislých mnoho druhů;

24.  opakuje, že lesy a odvětví založená na lesnictví výrazným způsobem přispívají k rozvoji místních oběhových ekonomik v EU založených na biotechnologiích; zdůrazňuje, že lesy, odvětví založená na lesnictví a biohospodářství sehrávají při plnění cílů Zelené dohody pro Evropu a klimatické neutrality do roku 2050 klíčovou roli; zdůrazňuje, že v roce 2015 představovalo biohospodářství trh, jehož hodnota se odhadovala na více než 2,3 bilionu EUR a jenž poskytoval 20 milionů pracovních míst, což představovalo 8,2 % celkové zaměstnanosti v EU; konstatuje, že každé euro investované do biohospodářského výzkumu a inovací v rámci programu Horizont 2020 vygeneruje přibližně 10 EUR přidané hodnoty; poukazuje na to, že cíle EU v oblasti životního prostředí, klimatu a biologické rozmanitosti nebude nikdy možné splnit bez multifunkčních, zdravých lesů a jejich udržitelného obhospodařování v dlouhodobé perspektivě a bez životaschopných odvětví založených na lesnictví; zdůrazňuje, že za určitých okolností dochází ke kompromisům mezi ochranou klimatu a ochranou biologické rozmanitosti v odvětví biohospodářství a zejména v lesnictví, jež hraje ústřední úlohu v přechodu na klimaticky neutrální hospodářství; vyjadřuje znepokojení nad tím, že se o těchto kompromisech dostatečně nehovořilo v nedávných politických diskusích; poukazuje na to, že je třeba rozvíjet soudržný přístup, který by ochranu biologické rozmanitosti a ochranu klimatu spojil v rámci prosperujícího odvětví lesnictví a biohospodářství; zdůrazňuje význam rozvoje a zajištění tržního biohospodářství v EU, např. stimulováním inovací a vývojem nových výrobků založených na biotechnologiích a prostřednictvím dodavatelského řetězce, který bude účinně využívat materiály z biomasy; domnívá se, že EU by měla podporovat využívání dřeva, výrobků z vytěženého dřeva nebo lesní biomasy, aby se stimulovala udržitelná produkce a pracovní místa; vyzývá Komisi a členské státy, aby vybízely k tomu, aby se všechny materiály biologického původu, včetně veškerého dřevěného odpadu, vracely zpět do hodnotového řetězce, a to podporou ekodesignu, dalším podpořením recyklace a prosazováním využití druhotných surovin obsahujících dřevo na výrobky, před jejich případným spálením na konci jejich životnosti;

25.  zdůrazňuje, že odvětví lesnictví je třeba poskytnout plnou a skutečnou politickou podporu, a v této souvislosti zdůrazňuje, že pro období po roce 2020 je zapotřebí ambiciózní, nezávislé a samostatné strategie EU v oblasti lesnictví, souběžně s dalšími příslušnými odvětvovými strategiemi; konstatuje, že vzhledem k tomu, že agrolesnictví může mít povahu zemědělství i lesnictví, je třeba koordinovat strategii EU v oblasti lesnictví se strategií „od zemědělce ke spotřebiteli“; žádá novou strategii EU v oblasti lesnictví, která bude založena na komplexním přístupu k udržitelnému obhospodařování lesů a zohlední přitom všechny hospodářské, sociální a environmentální aspekty hodnotového řetězce založeného na lesnictví a zajistí, aby lesy nadále hrály svoji multifunkční a multidimenzionální úlohu; zdůrazňuje, že vzhledem k rostoucímu počtu vnitrostátních a unijních politik, které přímo nebo nepřímo ovlivňují lesy a jejich obhospodařování v EU, je třeba vypracovat strategii EU v oblasti lesnictví, která bude koordinovaná, vyvážená a lépe provázaná s příslušnými právními předpisy EU týkajícími se lesů, odvětvím založeným na lesnictví, včetně lidí, jejichž práce a živobytí přímo nebo nepřímo souvisí s lesem a lesnictvím, a početnými službami, které poskytují;

26.  žádá Komisi, aby vynaložila veškeré úsilí na zajištění toho, aby se při provádění Evropského fondu pro regionální rozvoj upřednostňovaly zejména iniciativy zaměřené na zastavení úbytku biologické rozmanitosti v lesích, na podporu vysazování smíšených a domácích druhů a lepší obhospodařování lesů a aby se projekty skutečně realizovaly a finanční prostředky byly vynakládány cíleně;

27.  zastává názor, že strategie EU v oblasti lesnictví by měla plnit funkci mostu mezi vnitrostátními politikami v oblasti lesnictví a agrolesnictví a cíli EU týkajícími se lesů a agrolesnictví, přičemž uznává, že je třeba respektovat pravomoci členských států i přispívat k širším cílům EU a zároveň se uceleným způsobem zabývat specifiky lesů v soukromém i veřejném vlastnictví; vyzývá k přijetí opatření, která zajistí dlouhodobou stabilitu a předvídatelnost pro odvětví lesnictví a celé biohospodářství;

28.  zdůrazňuje význam rozhodování založeného na důkazech, pokud jde o politiky EU týkající se lesů, odvětví založených na lesnictví a jejich hodnotových řetězců; vyzývá k tomu, aby z hlediska cílů byly veškeré aspekty opatření Zelené dohody pro Evropu a strategií v oblasti biologické rozmanitosti, které se týkají lesů, v souladu se strategií EU v oblasti lesnictví pro období po roce 2020, zejména aby se zajistil pozitivní dopad udržitelného obhospodařování lesů na společnost, včetně propojenosti a reprezentativnosti lesních ekosystémů, a dlouhodobé a stálé přínosy pro klima a životní prostředí a zároveň se přispělo ke splnění cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že veškeré případné pokyny EU týkající se udržitelného obhospodařování lesů by měly být vypracovány v rámci strategie EU v oblasti lesnictví pro období po roce 2020;

29.  zdůrazňuje, že je třeba zohlednit vazby mezi odvětvími založenými na lesnictví a dalšími odvětvími, jako je zemědělství, a jejich koordinaci v rámci oběhového biohospodářství, ale i význam digitalizace a investic do vzdělávání, výzkumu a inovací a zachování biologické rozmanitosti, což může pozitivně přispět k dalším řešením vedoucím ke zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se jí a k tvorbě pracovních míst; konstatuje, že lesy jsou nedílnou součástí udržitelného rozvoje;

30.  poukazuje na význam zemědělsko-lesnických systémů pro život na venkově, tedy systémů, které mají nízkou hustotu a jsou ekonomicky sotva životaschopné, vezmeme-li v úvahu, že roční příjem doplňují další činnosti, jako je chov dobytka, cestovní ruch a lov, a do nichž musí směřovat dostatečný objem finančních prostředků, aby nedocházelo k dezertifikaci a nadměrnému využívání přírodních zdrojů;

31.  zdůrazňuje, že v důsledku změny klimatu a účinků lidské činnosti již dnes dochází k přírodním narušením, jako jsou požáry, sucho, povodně, bouře, škůdci, nemoci a eroze, které se budou v budoucnu vyskytovat častěji a intenzivněji a budou způsobovat škody na lesích v EU, což bude vyžadovat řízení krizí a rizik upravené podle příslušných scénářů; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba vypracovat důkladnou strategii EU v oblasti lesnictví na období po roce 2020, a také opatření k řízení rizik, jako je posílení odolnosti vůči katastrofám a nástrojů včasného varování v Evropě, s cílem lépe se připravit na tyto jevy a lépe jim předcházet, zvyšovat odolnost lesů a zvyšovat jejich odolnost vůči změně klimatu, například posilováním provádění udržitelného a aktivního obhospodařování lesů a prostřednictvím výzkumu a inovací, které umožní optimalizovat přizpůsobivost našich lesů; připomíná, že podle Evropské agentury pro životní prostředí patří k hlavním zdrojům zátěže pro lesy v EU rozšiřování městských oblastí a změna klimatu; zdůrazňuje rovněž, že je třeba nabídnout lepší podpůrné mechanismy a finanční zdroje a nástroje pro vlastníky lesů, aby mohli uplatňovat preventivní opatření a obnovovat postižené oblasti, jako je opětovné zalesňování znehodnocené půdy, která není vhodná pro zemědělství, a rovněž využití zvláštních fondů pro katastrofy, a to i prostřednictvím mimořádné pomoci, například z Fondu solidarity Evropské unie; požaduje zajištění soudržnosti mezi strategií EU v oblasti lesnictví a evropským mechanismem civilní ochrany; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily nouzový mechanismus, a je přesvědčen, že do zemědělsko-lesnických opatření je nezbytné zahrnout podporu lesopastvin a vybídnout členské státy k jejímu provedení v příštím programu rozvoje venkova; zdůrazňuje, že je nezbytné mít více zdrojů a rozvíjet vědecky podložené zvládání požárů a přijímání rozhodnutí se znalostí rizik, a to s přihlédnutím k sociálně-ekonomickým, klimatickým a environmentálním kořenům lesních požárů; požaduje zavedení složky reakce na společné výzvy spojené se změnou klimatu;

32.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly iniciativy zaměřené na zachování a, v případě potřeby, na výsadbu lesů, které jsou vysoce hodnotné z hlediska ochrany přírody, spolu s nezbytnými mechanismy a nástroji pro pobídky a případně odškodnění pro vlastníky lesů, aby bylo možné zvyšovat znalosti a vědecké údaje týkající se těchto lesů při současném zachování přírodních stanovišť;

33.  uznává úlohu biologické rozmanitosti při zajišťování zdravých a odolných lesních ekosystémů; zdůrazňuje význam lokalit sítě Natura 2000, které nabízejí možnost poskytovat společnosti celou řadu ekosystémových služeb, včetně surovin; konstatuje však, že pro správu těchto oblastí je zapotřebí technické poradenství a nové dostatečné finanční prostředky; zdůrazňuje, že ekonomické ztráty vyvolané ochrannými opatřeními by měly být spravedlivě kompenzovány; zdůrazňuje, že je důležité pragmaticky začlenit ochranu přírody do udržitelného obhospodařování lesů, aniž by se nutně rozšířily chráněné oblasti, a zabránit dodatečné administrativní a finanční zátěži; podporuje zřizování sítí vytvořených za tímto účelem na základě iniciativ členských států; vyzývá státní nebo regionální aktéry, aby tam, kde je to vhodné, vyjednávaly obnovu populací lesů u řek, a to se specializovanými zúčastněnými stranami, s cílem vytvářet biologicky rozmanitá stanoviště, po jejichž vytvoření budou zajištěny ekologické služby, jako je vstřebávání škodlivých látek, které se vyskytují v oběhu v podzemních vodách; zdůrazňuje výsledky studie hodnotící dopad SZP, která ukazuje, kde mohou nástroje a opatření SZP významněji přispívat k dosažení cílů v oblasti biologické rozmanitosti, a vybízí k prozkoumání způsobů, jak stávající nástroje zlepšit; podporuje rovněž další výzkum týkající se souvislosti mezi biologickou rozmanitostí a odolností;

34.  konstatuje, že přibližně 25 % celkové plochy lesa v EU spadá do sítě Natura 2000;

35.  bere na vědomí, že jednání vedená Evropskou hospodářskou komisí OSN za podpory Organizace OSN pro výživu a zemědělství ztroskotala na otázce právně závazné celoevropské dohody o lesích, jelikož Ruská federace odstoupila od procesu vyjednávání; nadále však podporuje spolehlivé nástroje na podporu udržitelného obhospodařování lesů na celoevropské a celosvětové úrovni;

36.  zdůrazňuje, že rostoucí počet politik EU se věnuje problematice lesů z různých úhlů; vybízí k dokončení probíhajícího procesu stanoveného současnou strategií EU v oblasti lesnictví, jehož cílem je vypracování koncepce udržitelnosti, která nebude založena na konečném využití, a to s úzkým zapojením Stálého lesnického výboru a členských států, přičemž by se mělo vycházet z dvoustupňového přístupu přepracované směrnice o obnovitelných zdrojích energie; je přesvědčen, že dvoustupňový přístup by mohl být použit i v jiných politikách, jejichž cílem je zajistit kritéria udržitelnosti lesní biomasy a meziodvětvovou soudržnost politik EU a ocenit dosažené výsledky v oblasti ekosystémů, zejména společensky významný příspěvek lesů k ochraně klimatu; zároveň uznává, že lesnictví v EU již funguje v souladu s nejvyššími normami udržitelnosti; konstatuje, že udržitelný přístup k lesní biomase musí zohledňovat potřebu konkurenceschopnosti dřeva ve srovnání s jinými surovinami; zdůrazňuje význam a vybízí k používání nástrojů vyvinutých trhem, jako jsou zavedené systémy certifikace lesů, coby vhodného důkazního prostředku k ověření udržitelnosti lesních zdrojů;

37.  zdůrazňuje zásadní význam opatření v oblasti lesnictví a agrolesnictví v rámci SZP a dalších opatření v oblasti lesnictví, jakož i zajištění spravedlivých a konkurenceschopných tržních podmínek v rámci EU pro úspěšný rozvoj udržitelného oběhového biohospodářství při provádění strategie EU v oblasti lesnictví; připomíná potřebu kontinuity a jasných a zdokonalených lesnických a agrolesnických opatření přijatých v rámci SZP na období let 2021–2027; poukazuje na to, že další škrty v rozpočtu SZP by měly negativní dopad na investice do udržitelného obhospodařování lesů a na dosažení cílů EU v odvětví lesnictví; domnívá se, že udržitelné obhospodařování lesů by mělo mít viditelné místo v nových strategických plánech SZP; zdůrazňuje, že je třeba snížit administrativní zátěž v opatřeních EU v oblasti lesnictví a ve státní podpoře obecně, například zintenzivnit úsilí o podporu a zachování lesní vegetace spojené s krajinnými prvky a politikami souvisejícími s platbami v rámci prvního a druhého pilíře a povolit skupinové výjimky, které umožní rychle reagovat na výzvy, jimž čelí lesy; zároveň je znepokojen tím, že horizontální opatření v rámci programu rozvoje venkova, jako např. „Mladí zemědělci“, nezahrnují činnosti v oblasti lesnictví, přinejmenším v některých členských státech;

38.  zdůrazňuje přínos propojení mezi pastvinami a obhospodařováním lesů, zejména pokud jde o snižování rizika požárů a snižování nákladů na údržbu lesů; domnívá se, že v této souvislosti mají zásadní význam výzkum a předávání znalostí odborníkům z praxe; zdůrazňuje hodnotu tradičních rozsáhlých zemědělsko-lesnických systémů a ekosystémových služeb, které poskytují; vyzývá Komisi, aby v zájmu dosažení těchto cílů koordinovala strategii EU v oblasti lesnictví se strategií „od zemědělce ke spotřebiteli“ a aby podporovala specializované programy odborné přípravy v celé EU s cílem informovat zemědělce o přínosech a postupech začleňování dřevinné vegetace do zemědělství; bere na vědomí nízkou míru využívání řady opatření v rámci nařízení o rozvoji venkova na období 2014–2020, která mají podpořit záměrné začleňování dřevinné vegetace do zemědělství; uznává schopnost agrolesnictví zvýšit celkovou produktivitu biomasy v konkrétních oblastech a zdůrazňuje, že smíšené ekosystémy produkují více biomasy a absorbují více atmosférického uhlíku;

39.  zdůrazňuje, že by Unie měla vyčlenit dostatečné finanční prostředky na opatření v odvětví lesnictví, v souladu s novými očekáváními v tomto odvětví, včetně investic do rozvoje lesních oblastí a zlepšení životaschopnosti lesů, zachování sítí lesních cest, technologií lesního hospodářství, inovací a zpracování a využívání produktů lesního hospodářství;

40.  vyzývá členské státy, aby sjednotily různé strategie a plány pro obhospodařování lesů tak, aby mohly být příslušné cíle sledovány a odpovídajícím způsobem upravovány, místo aby vytvářely administrativní mozaiky, které pak ohrožují dosažení cílů stanovených v těchto strategických dokumentech;

41.  vyjadřuje politování nad tím, že v návrhu SZP na programové období 2021–2027 agrolesnictví chybí; považuje za zásadní, aby byly v příštím nařízení o SZP uznány přínosy agrolesnictví a aby se pokračovalo v propagování a podpoře vytváření, regenerace, obnovy a údržby agrolesnických systémů; vyzývá Komisi, aby podporovala zavádění opatření na podporu agrolesnictví ze strany členských států v jejich strategických plánech;

42.  vítá iniciativu Komise v oblasti „uhlíkového lesního hospodářství“, jejímž cílem je odměňovat zemědělce, kteří se v rámci nové Zelené dohody zaváží k projektům zaměřeným na snižování emisí CO2 nebo na navýšení jeho ukládání s cílem přispět k cíli „nulových emisí uhlíku“ v roce 2050;

43.  poukazuje na zásadní význam výzkumu a inovací na vysoké úrovni, pokud jde o zvýšení příspěvku lesů, agrolesnictví a odvětví založených na lesnictví ke zvládnutí výzev naší doby; zdůrazňuje význam programů EU pro výzkum a inovace pro období po roce 2020, uznává úlohu Stálého výboru pro zemědělský výzkum a konstatuje, že od zavedení strategie EU v oblasti lesnictví v roce 2013 došlo k velkému pokroku v oblasti výzkumu a technologií; zdůrazňuje význam podpory dalšího výzkumu, mimo jiné v oblasti lesních ekosystémů, biologické rozmanitosti, udržitelného nahrazování surovin a energie z fosilních zdrojů, ukládání uhlíku, produktů ze dřeva a postupů udržitelného obhospodařování lesů; žádá, aby se pokračovalo ve financování výzkumu půd a jejich úlohy, pokud jde o odolnost lesů vůči změně klimatu a přizpůsobení se této změně, ochranu a posilování biologické rozmanitosti, jakož i poskytování jiných ekosystémových služeb a substitučních účinků, a aby se shromažďovaly údaje o inovativních metodách ochrany a budování odolnosti lesů; se znepokojením konstatuje, že údaje o původních lesích jsou stále neúplné; zdůrazňuje, že intenzivnější výzkum a větší množství finančních prostředků by pozitivně přispěly ke zmírňování změny klimatu, k zachování lesních ekosystémů a podpoře biologické rozmanitosti, k udržitelnému hospodářskému růstu a zaměstnanosti, a to zejména ve venkovských oblastech; bere na vědomí doporučení Komise, že silná kapitalizace inovací v rámci hodnotového řetězce by pomohla podpořit konkurenceschopnost odvětví založeného na lesnictví; vítá v tomto ohledu novou ambici EIB v oblasti klimatu financovat projekty, jež mohou posílit příležitosti pro odvětví založené na lesnictví, které hraje důležitou úlohu při nahrazování materiálů a energie z fosilních zdrojů; vítá výzkum a inovace, které již byly v oblasti lesů uskutečněny, zejména v rámci programů Horizont 2020 a LIFE+; oceňuje případy, kdy výsledky přispívají k rozvoji udržitelného biohospodářství a kdy je usilováno o dosažení rovnováhy mezi různými aspekty udržitelného obhospodařování lesů a zdůrazňováním multifunkční úlohy lesů; vyzývá Komisi, aby investovala do výzkumu zaměřeného na hledání řešení problému šíření škůdců a chorob v lesích a aby jej v případě potřeby zintenzívnila;

44.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s výrobci lesnických strojů přijala opatření, na jejichž základě se zlepší ekologické vlastnosti této techniky a spojí vysoký stupeň ochrany pracovníků s minimálním dopadem na půdu a vodu v lesích;

45.  je znepokojen tím, že se celková rozloha lesů od devadesátých let minulého století celosvětově značně zmenšila; zdůrazňuje skutečnost, že celosvětové odlesňování a znehodnocování lesů představují vážný problém; zdůrazňuje, že strategie EU v oblasti lesnictví by měla mít vliv v celosvětovém politickém kontextu a měla by zahrnovat vnější cíle a opatření EU na podporu udržitelného obhospodařování lesů na celém světě, a to jak na dvoustranné úrovni, tak prostřednictvím mnohostranných procesů souvisejících s lesy, přičemž důraz by měl být kladen na opatření k zastavení celosvětového odlesňování, včetně podpory legálních a udržitelných výrobních a dodavatelských řetězců, které nepřispívají k odlesňování a které nevedou k porušování lidských práv, a k zajištění udržitelného hospodaření s lesními zdroji; poukazuje na to, že je třeba vypracovat politické iniciativy za účelem řešení problémů mimo EU se zaměřením na tropické oblasti, přičemž je třeba brát v úvahu odlišnou míru ambicí, pokud jde o politiku v oblasti životního prostředí v různých tropických zemích, a na hnací síly neudržitelných postupů v lesích mimo tohoto odvětví; zdůrazňuje, že je třeba zavést opatření pro sledovatelnost dovozu, a vybízí Komisi a členské státy, aby podporovaly spolupráci se třetími zeměmi s cílem upevnit přísnější normy udržitelnosti; zdůrazňuje, že je nutné podpořit provádění nařízení EU o dřevu a akčního plánu FLEGT (Prosazování práva, správa a obchod v oblasti lesnictví), aby bylo možné lépe zabránit vstupu nezákonně pokáceného nebo získaného dřeva na trh EU, jelikož to představuje nekalou soutěž pro evropské odvětví lesnictví; opakuje potřebu certifikačních systémů a zahrnutí zvláštních ustanovení o udržitelném obhospodařování lesů do obchodních dohod; požaduje soudržný a systematický výklad systému náležité péče v souvislosti s nařízením EU o dřevu;

46.  zdůrazňuje, že pro úspěšné uvedení udržitelného obhospodařování lesů do praxe má velký význam vzdělávání a kvalifikovaná, odborně dobře připravená pracovní síla; vyzývá Komisi a členské státy, aby i nadále prováděly opatření a využívaly stávající evropské nástroje, jako jsou Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF) a evropské vzdělávací programy (ET 2020), k podpoře generační obměny a ke kompenzaci nedostatku kvalifikovaných pracovníků v tomto odvětví;

47.  žádá, aby byl dovoz nelegálně získaného dřeva zohledněn v obchodních dohodách a aby byly v případě jejich porušení uloženy sankce;

48.  vyzývá členské státy a dřevozpracující průmysl, aby významným způsobem přispěly k zajištění toho, aby bylo zalesněno tolik ploch, kolik je odlesněno;

49.  zdůrazňuje, že je třeba dále rozvíjet celounijní systém informací o lesích v Evropě (FISE) při zohlednění stávajících systémů, a to v rámci společné odpovědnosti všech příslušných generálních ředitelství Komise zabývajících se různými tématy, která pokrývá FISE; je přesvědčen, že koordinace tohoto nástroje by měla probíhat v rámci strategie EU v oblasti lesnictví; zdůrazňuje, že je důležité poskytovat srovnatelné, vědecky podložené a vyvážené informace o evropských lesních zdrojích v reálném čase a zároveň v případě potřeby sledovat, zda jsou lesy a přírodní rezervace dobře obhospodařovány a chráněny, a zaměřit se na předvídání dopadu přírodních narušení a jejich důsledků se sociálně-ekonomickými ukazateli pro rozvoj jakékoli politiky EU týkající se lesnictví; konstatuje, že národní soupisy lesů představují komplexní monitorovací nástroj pro posuzování stavu lesů a že tyto soupisy uplatňují regionální hlediska; vyzývá EU, aby vytvořila monitorovací síť pro evropské lesy, která by shromažďovala informace na místní úrovni a byla by propojená s programy Copernicus pro pozorování Země;

50.  vítá trend digitalizace v tomto odvětví a vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení celoevropského mechanismu pro digitální sledovatelnost dřeva za účelem shromažďování údajů, zajištění důsledné transparentnosti a rovných podmínek, omezení nekonkurenceschopného chování a úmyslného protiprávního jednání v obchodování se dřevem, a to jak v EU, tak mimo ni; mimoto se domnívá, že takový ověřovací systém by zlepšil dodržování předpisů, omezoval by a potíral finanční podvody a zároveň by bránil v kartelových praktikách a odbourával logistické operace a přesuny související s nezákonnou těžbou dřeva; dále podporuje výměnu osvědčených postupů s členskými státy, které již takové reformy zavedly na vnitrostátní úrovni;

51.  zdůrazňuje, že členské státy mají pravomoc a ústřední úlohu při vypracovávání a provádění strategie EU v oblasti lesnictví pro období po roce 2020; vyzývá Stálý lesnický výbor Komise, aby členské státy v tomto úkolu podporoval; zdůrazňuje význam výměny informací a souběžného zapojení příslušných zúčastněných stran, jako jsou vlastníci a správci lesů, do skupiny pro občanský dialog o lesním hospodářství a korku, a význam zachování jejích pravidelných setkání a posilování koordinace a součinnosti se Stálým lesnickým výborem; naléhavě vyzývá Komisi, aby alespoň jednou ročně zapojila Parlament do provádění strategie EU v oblasti lesnictví; požaduje posílení úlohy Stálého lesnického výboru s cílem zajistit koordinaci příslušných zúčastněných stran a politik na úrovni EU; dále zdůrazňuje, že místní a regionální orgány hrají klíčovou úlohu při posilování udržitelného využívání lesů a zejména hospodářství venkova; zdůrazňuje význam posílené spolupráce mezi členskými státy v zájmu zvýšení přínosů nové strategie EU v oblasti lesnictví; vyzývá dále Komisi a její generální ředitelství s pravomocemi souvisejícími s lesnictvím, aby strategickým způsobem pracovaly na zajištění soudržnosti veškeré činnosti týkající se lesnictví a posilovaly udržitelné obhospodařování lesů;

52.  naléhavě vyzývá členské státy, aby prioritně udržovaly vysokou kvalitu odborné přípravy v oblasti ekologického stavebnictví a dřevařství a aby vynaložily potřebné veřejné prostředky a uskutečnily investice v této oblasti s cílem předvídat budoucí potřeby dřevozpracujícího průmyslu EU;

53.  připomíná závazek Komise týkající se nulové tolerance vůči porušování předpisů; připomíná, že v řadě řízení o nesplnění povinnosti, která jsou současné době vedena proti členským státům, se jedná o nenahraditelnou hodnotu evropských lesních ekosystémů, a naléhavě vyzývá Komisi, aby v těchto případech jednala rychle;

54.  naléhavě vyzývá Komisi, aby v koordinaci s inspektoráty práce členských států prověřila, zda strojní zařízení prodávaná na trhu a používaná v dřevozpracujícím průmyslu splňují požadavky směrnice 2006/42/ES o strojních zařízeních a zda jsou vybavena systémem pro zachycování a odsávání pilin;

55.  je přesvědčen, že by strategie EU v oblasti lesnictví měla prosazovat a podporovat sdílení osvědčených postupů, pokud jde o provádění udržitelného obhospodařování lesů, odborné vzdělávání pracovníků a správců lesů, výsledky v odvětví lesnictví a lepší spolupráci mezi členskými státy v souvislosti s přeshraničními opatřeními a sdílením informací, a to s cílem zajistit růst zdravých evropských lesů; zdůrazňuje dále potřebu lepší komunikace o významu udržitelného obhospodařování lesních oblastí spolu s možností rozšiřování, provádění a koordinování informačních kampaní o multifunkčním charakteru lesů a mnohých hospodářských, sociálních a environmentálních přínosech, které poskytuje obhospodařování lesů na všech příslušných úrovních EU, s cílem informovat všechny občany o bohatství tohoto dědictví a potřebě spravovat, uchovávat a udržitelně využívat naše zdroje, aby se předešlo jakýmkoli konfliktům ve společnosti;

56.  vybízí členské státy, aby naléhaly na své příslušné zúčastněné strany v oblasti lesnictví, aby oslovily širší segment obyvatelstva prostřednictvím vzdělávacích nástrojů a programů pro studenty i pro lidi jiných věkových skupin, se zdůrazněním významu lesů pro lidské aktivity i pro zachování biologické rozmanitosti a různých ekosystémů;

57.  konstatuje, že digitalizace a udržitelné technologie hrají klíčovou úlohu při vytváření přidané hodnoty v dalším rozvoji odvětví založeného na lesnictví; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly předávání znalostí a technologií a sdílení osvědčených postupů, například v oblasti udržitelného a aktivního obhospodařování lesů;

o
o   o

58.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty P9_TA(2020)0005.
(2) Přijaté texty, P9_TA(2020)0015.
(3) Úř. věst. C 346, 21.9.2016, s. 17.
(4) Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35.
(5) https://ec.europa.eu/knowledge4policy/publication/council-conclusions-updated-eu-bioeconomy-strategy-29-november-2019_en
(6) Úř. věst. C 361, 5.10.2018, s. 5.
(7) Databáze Eurostatu o lesnictví je k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/eurostat/web/forestry/data/database
(8) Fakta a čísla o Evropské unii týkající se Evropské unie a lesů, Evropský parlament, květen 2019.
(9) Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13.

Poslední aktualizace: 8. října 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí