Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. října 2020 o právním státu a základních právech v Bulharsku (2020/2793(RSP))
Evropský parlament,
– s ohledem na články 2, 3, 4, 6, 7, 9 a 10 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a článek 20 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),
– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,
– s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech (EÚLP) a judikaturu Evropského soudu pro lidská práva,
– s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 13. prosince 2006, kterým se zřizuje mechanismus pro spolupráci a ověřování pokroku Bulharska při dosahování specifických referenčních cílů v oblasti reformy soudnictví a boje proti korupci a organizovanému zločinu(1), a na příslušné výroční zprávy za období 2007–2019 a na zprávu Komise ze dne 22. října 2019 o pokroku Bulharska podle mechanismu pro spolupráci a ověřování (COM(2019)0498),
– s ohledem na doporučení pro jednotlivé země v rámci evropského semestru týkající se Bulharska, která byla zveřejněna dne 20. května 2020 (COM(2020)0502),
– s ohledem na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 5. listopadu 2009 ve věci Kolevi proti Bulharsku(2),
– s ohledem na výroční zprávu Komise o řízení a výkonnosti rozpočtu EU za rok 2019,
– s ohledem na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 1. července 2014 ve věci Dimitrov a další proti Bulharsku(3),
– s ohledem na zprávu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) za rok 2019,
– s ohledem na stanovisko Benátské komise ze dne 9. prosince 2019 k návrhu změn trestního řádu Bulharska a zákona o soudním systému v souvislosti s trestním vyšetřováním nejvyšších soudců,
– s ohledem na Zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 6/2019 s názvem „Boj proti podvodům ve výdajích EU na soudržnost: řídicí orgány musí posílit odhalování podvodů, reakci na ně a koordinaci“,
– s ohledem na stanovisko Benátské komise ze dne 9. října 2017 k bulharskému zákonu o soudním systému,
– s ohledem na společné stanovisko Benátské komise a Úřadu OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) ze dne 19. června 2017 o změnách bulharského volebního řádu,
– s ohledem na stanovisko Benátské komise ze dne 23. října 2015 k návrhu zákona o změně a doplnění Ústavy Bulharské republiky (v oblasti soudnictví),
– s ohledem na rozhodnutí Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 3. září 2020 o výkonu rozsudků Evropského soudu pro lidská práva ve věcech S.Z. proti Bulharsku a Kolevi proti Bulharsku,
– s ohledem na výroční zprávu partnerských organizací Platformy Rady Evropy pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů z roku 2020,
– s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy 2296(2019) ze dne 27. června 2019 o dialogu s Bulharskem v návaznosti na monitorování,
– s ohledem na akci Rady Evropy proti hospodářské trestné činnosti a korupci,
– s ohledem na druhou zprávu o souladu Bulharska ze dne 6. prosince 2019 vypracovanou Skupinou států proti korupci při Radě Evropy (GRECO),
– s ohledem na prohlášení komisařky Rady Evropy pro lidská práva ze dne 3. září 2020 o policejním násilí páchaném na novinářích v Bulharsku a na její zprávu po návštěvě Bulharska ve dnech 25. až 29. listopadu 2019,
– s ohledem na prohlášení zástupce OBSE pro svobodu sdělovacích prostředků ze dne 18. března 2020 o brutálním útoku na bulharského novináře Slaviho Angelova,
– s ohledem na prohlášení předsedy Konference mezinárodních nevládních organizací Rady Evropy ze dne 9. července 2020 o navrhovaných změnách zákona o neziskových právních subjektech v Bulharsku,
– s ohledem na společné prohlášení zvláštních zpravodajů OSN ze dne 13. května 2020 o rasismu a otázkách menšin,
– s ohledem na prohlášení zvláštního zpravodaje OSN ze dne 21. října 2019 o násilí páchaném na ženách, jeho příčinách a důsledcích,
– s ohledem na nedávné závěrečné připomínky smluvních orgánů OSN týkající se Bulharska,
– s ohledem na návrh nové ústavy Bulharské republiky předložený dne 17. srpna 2020,
– s ohledem na své usnesení ze dne 3. května 2018 o pluralitě a svobodě sdělovacích prostředků v Evropské unii(4),
– s ohledem na svou diskusi o právním státu a základních právech v Bulharsku ze dne 5. října 2020,
– s ohledem na diskusi, která se konala ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci dne 10. září 2020 o aktuálním stavu mechanismu pro spolupráci a ověřování,
– s ohledem na výměny názorů, které zrealizovala monitorovací skupina pro demokracii, právní stát a základní práva od svého zřízení Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci dne 5. září 2019, zejména na výměnu názorů o situaci v Bulharsku, která se konala dne 28. srpna 2020,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 s názvem „Zpráva o právním státu 2020 – Stav právního státu v Evropské unii“ (COM(2020)0580) a na připojený dokument s názvem „Kapitola o stavu právního státu v Bulharsku“ (SWD(2020)0301),
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Evropská unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, a vzhledem k tomu, že tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů (článek 2 SEU);
B. vzhledem k tomu, že Unie a její členské státy mají povinnost dodržovat zásady právního státu a demokracie, lidská práva a základní svobody a řídit se hodnotami a zásadami zakotvenými ve Smlouvách EU a v mezinárodních nástrojích v oblasti lidských práv a že musí této povinnosti dostát;
C. vzhledem k tomu, že podle čl. 6 odst. 3 SEU základní práva, která jsou zaručena Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a která vyplývají z ústavních tradic společných členským státům, tvoří obecné zásady práva Unie;
D. vzhledem k tomu, že Listina základních práv Evropské unie a zásady v ní zakotvené jsou součástí primárního práva Unie;
E. vzhledem k tomu, že svoboda projevu a svoboda a pluralita sdělovacích prostředků jsou zakotveny v článku 11 Listiny základních práv a v článku 10 EÚLP;
F. vzhledem k tomu, že nezávislost soudnictví je základním požadavkem demokratické zásady oddělení pravomocí a je zakotvena v čl. 19 odst. 1 SEU, článku 47 Listiny základních práv a článku 6 EÚLP;
G. vzhledem k tomu, že Unie funguje na základě presumpce vzájemné důvěry v to, že členské státy jednají ve shodě s demokracií, právním státem a základními právy zakotvenými v EÚLP a v Listině základních práv;
H. vzhledem k tomu, že právní stát je jednou ze společných hodnot, na nichž je Unie založena, a je předpokladem účinného fungování celé Unie, a vzhledem k tomu, že Komise spolu s Parlamentem a Radou je podle Smluv odpovědná za zaručení dodržování zásad právního státu jako základní hodnoty Unie a zajištění dodržování práva, hodnot a zásad Unie;
I. vzhledem k tomu, že odmítá-li jeden členský stát soustavně dodržovat základní hodnoty Evropské unie a Smluv, jejichž smluvní stranou se dobrovolně stal, ovlivňuje a ohrožuje Unii jako celek; vzhledem k tomu, že nedostatečná reakce na takovouto situaci by ohrozila důvěryhodnost Unie;
J. vzhledem k tomu, že Benátská komise a ODIHR zjistily, že bulharský volební řád brání jazykové rozmanitosti a hlasovacím právům občanů žijících v zahraničí(5);
K. vzhledem k tomu, že v posledních letech byla hlášena řada incidentů týkajících se používání nenávistných projevů namířených proti menšinám, a to i ze strany vládních ministrů; vzhledem k tomu, že parlamentní imunita je systematicky využívána k ochraně členů bulharského Národního shromáždění před odpovědností za nenávistné projevy(6);
L. vzhledem k tomu že v posledních letech se množí zprávy o zneužívání finančních prostředků Unie v Bulharsku, které by měly být důkladně prošetřeny; vzhledem k tomu, že v posledních měsících jsou bulharští občané svědky velkého množství tvrzení o korupci na vysoké úrovni, z nichž některá se týkají přímo i předsedy vlády; vzhledem k tomu, že mezinárodní média v posledních měsících opakovaně informovala o možných propojeních mezi zločineckými skupinami a veřejnými orgány v Bulharsku;
M. vzhledem k tomu, že státní zastupitelství obžalovalo bývalého ministra životního prostředí a vodního hospodářství a bývalého náměstka ministra životního prostředí a vodního hospodářství a bývalého náměstka ministra hospodářství, přičemž všichni byli vládou okamžitě odvoláni;
N. vzhledem k tomu, že tato odhalení vedla v Bulharsku k rozsáhlým demonstracím a protestům občanské společnosti, které trvaly nepřetržitě více než tři měsíce a při nichž Bulhaři požadovali spravedlnost, dodržování právního státu a nezávislé soudnictví a protestovali proti oslabování demokracie a zakořeněné korupci; vzhledem k tomu, že požadavky protestujících zahrnovaly odstoupení vlády a nejvyššího státního zástupce, jakož i okamžité parlamentní volby; vzhledem k tomu, že tyto protesty se údajně setkaly s nepřiměřeným násilím ze strany donucovacích orgánů;
O. vzhledem k tomu, že právo na protest je základním právem, na nějž se nemohou vztahovat obecné ani absolutní zákazy nebo kontrolní opatření a je možné jej omezit pouze zákonnými, přiměřenými a nutnými policejními opatřeními, a to pouze za výjimečných okolností; vzhledem k tomu, že k žádné demonstraci by se nemělo přistupovat tak, že se na ni toto právo nevztahuje; vzhledem k tomu, že donucovací orgány musí upřednostňovat dobrovolné rozpuštění akce bez použití síly; vzhledem k tomu, že svoboda shromažďování jde ruku v ruce se svobodou projevu, tj. každý má právo na svobodu projevu, což zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky, aniž by docházelo k zásahům veřejných orgánů a bez ohledu na hranice;
P. vzhledem k tomu, že ministr vnitra, ministr financí, ministr hospodářství a ministr cestovního ruchu odstoupili dne 15. července 2020 a ministr spravedlnosti odstoupil dne 26. srpna 2020;
Q. vzhledem k tomu, že předseda vlády oznámil, že odstoupí, jakmile národní shromáždění přijme rozhodnutí uspořádat volby do velkého národního shromáždění(7);
R. vzhledem k tomu, že přetrvávají vážné obavy ohledně boje proti korupci v Bulharsku; vzhledem k tomu, že to může ohrozit důvěru občanů ve veřejné instituce;
S. vzhledem k tomu, že podle zvláštního průzkumu Eurobarometru o postoji evropských občanů ke korupci zveřejněného v červnu 2020 považovalo 80 % dotázaných Bulharů korupci ve své zemi za rozšířenou a 51 % se domnívalo, že korupce v posledních třech letech vzrostla;
T. vzhledem k tomu, že podle indexu právního státu World Justice Project pro rok 2020 se Bulharsko umístilo na 53. místě ze 128 zemí a v kontextu Unie pak obsadilo poslední místo; vzhledem k tomu, že podle indexu vnímání korupce Transparency International z roku 2019, který byl zveřejněn na začátku tohoto roku, je Bulharsko ve spodní části seznamu pod zeměmi regionu Unie, a to na 74. místě na světě;
U. vzhledem k tomu, že aktivní občanská společnost a pluralita sdělovacích prostředků hrají zásadní úlohu při prosazování otevřené a pluralistické společnosti, účasti veřejnosti na demokratických procesech a zvyšování odpovědnosti vlád; vzhledem k tomu, že svoboda sdělovacích prostředků v Bulharsku se zhoršuje, jak dokládá také pořadí země ve zprávách zveřejněných organizací Reportéři bez hranic; vzhledem k tomu, že podle mezinárodního indexu svobody tisku, který byl zveřejněn koncem dubna 2020, je Bulharsko 111. na světě a tři roky po sobě poslední mezi členskými státy EU; vzhledem k tomu, že platforma Rady Evropy pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů obsahuje tři výstrahy úrovně 1 týkající se závažného a škodlivého porušování svobody sdělovacích prostředků, na něž bulharské orgány stále ještě nereagovaly; vyjadřuje své znepokojení nad vlivem třetích zemí na sdělovací prostředky, který je součástí širší strategie zaměřené na šíření propagandy a dezinformací namířených proti EU;
V. vzhledem k tomu, že Bulharsko má stále mnoho institucionálních nedostatků, zejména v souvislosti s nezávislostí soudnictví, což jsou nedostatky, které Evropská komise v průběhu let uznávala ve svých zprávách v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování; vzhledem k tomu, že Komise však v poslední zprávě mechanismu pro spolupráci a ověřování, která byla zveřejněna dne 22. října 2019, zjistila, že pokrok, který Bulharsko projevilo v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování, je dostatečný pro splnění závazků této země přijatých v době jejího přistoupení k Unii, a doporučila tedy odvolání mechanismu dohledu; vzhledem k tomu, že po zohlednění postřehů Parlamentu a Rady musí ještě Komise přijmout konečné rozhodnutí o odvolání mechanismu pro spolupráci a ověřování; vzhledem k tomu, že dopis předsedy Sassoliho vyjádřil podporu zrušení mechanismu pro spolupráci a ověřování, ale zdůraznil, že je třeba provádět a prosazovat závazky a reformy a zdůraznil situaci nezávislosti soudnictví, korupce a svobody sdělovacích prostředků;
W. vzhledem k tomu, že nový komplexní mechanismus pro demokracii, právní stát a základní práva, jak jej prosazuje Parlament, a jeho výroční monitorovací cyklus, který by se vztahoval stejně na všechny členské státy, by měl zahrnovat všechny hodnoty zakotvené v článku 2 SEU a měl by v konečném důsledku nahradit mechanismy pro spolupráci a ověřování pro Rumunsko a Bulharsko,
X. vzhledem k tomu, že nedávno zveřejněná zpráva o právním státu z roku 2020 uznává, že v Bulharsku přetrvávají problémy, pokud jde o nezávislost státního zastupitelství na výkonné moci, a poukazuje na to, že nebyl dokončen účinný režim odpovědnosti nejvyššího státního zástupce; vzhledem k tomu, že zpráva rovněž zmiňuje obavy, které panují ohledně efektivity vyšetřování, stíhání a soudního rozhodování v případech korupce v Bulharsku; vzhledem k tomu, že v oblasti svobody sdělovacích prostředků zpráva zdůrazňuje určité obavy, od efektivity vnitrostátních orgánů pro sdělovací prostředky v Bulharsku až po nedostatečnou transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků, jakož i výhrůžky a útoky zaměřené na novináře,
1. hluboce lituje skutečnosti, že vývoj v Bulharsku vedl k výraznému zhoršení dodržování zásad právního státu, demokracie a základních práv, včetně nezávislosti soudnictví, oddělení pravomocí, boje proti korupci a svobody sdělovacích prostředků; vyjadřuje svoji solidaritu s obyvateli Bulharska v jejich legitimních požadavcích a snahách o spravedlnost, transparentnost, odpovědnost a demokracii;
2. zdůrazňuje, že je zcela zásadní zaručit úplné dodržování hodnot uvedených v článku 2 SEU a zaručit základní práva zakotvená v Listině základních práv; vyzývá bulharské orgány, aby zajistily plné a bezpodmínečné dodržování těchto hodnot a práv;
3. bere na vědomí návrh na svolání Velkého národního shromáždění s cílem přijmout novou ústavu; zdůrazňuje, že jakákoli ústavní reforma by měla být předmětem důkladné a inkluzivní diskuse a měla by být založena na řádných konzultacích se všemi zúčastněnými stranami, zejména s občanskou společností, a měla by být přijata s co nejširším konsensem; bere na vědomí dopis, který dne 18. září 2020 zaslal předseda Národního shromáždění předsedovi Benátské komise a v němž předložil oficiální žádost o poskytnutí odborné podpory a vydání stanoviska Benátské komise k návrhu nové ústavy Bulharské republiky; vyzývá bulharské orgány, aby aktivně usilovaly o hodnocení příslušných opatření Benátskou komisí a dalšími příslušnými orgány mezinárodních organizací před jejich konečným schválením;
4. bere na vědomí přijetí změn bulharského volebního řádu ve druhém čtení; se znepokojením konstatuje, že bulharský parlament v současné době přijímá nový volební zákon, zatímco běžné parlamentní volby se mají konat nejdéle do sedmi měsíců; vyzývá bulharské orgány, aby zajistily plné dodržování volebních právních předpisů se všemi doporučeními Benátské komise a OBSE/ODIHR, zejména pokud jde o stabilitu základních prvků volebního práva, které by nemělo být možné měnit méně než jeden rok před volbami;
5. je hluboce přesvědčen, že bulharský parlament by měl hrát klíčovou úlohu při zajišťování odpovědnosti výkonné moci a měl by být jednou ze součástí systému brzd a protivah potřebných pro právní stát; vyjadřuje znepokojení nad tím, že vládnoucí většina urychleně schvaluje právní předpisy, a to často bez řádných diskusí nebo konzultací se zúčastněnými stranami; bere na vědomí velmi nízkou důvěru veřejnosti v bulharský parlament(8); vyjadřuje politování nad nedávnými omezeními uvalenými na novináře v rámci budování Národního shromáždění, která omezují jejich přístup k poslancům, a tím i možnosti kontroly sdělovacích prostředků nad prací zákonodárného orgánu;
6. je hluboce znepokojen skutečností, že některé systémové otázky soudního systému, které zjistily Evropský soud pro lidská práva a Benátská komise, zůstávají nevyřešeny, zejména pokud jde o ustanovení týkající se Nejvyšší soudní rady a nejvyššího státního zástupce, zejména neexistencí účinných mechanismů pro odpovědnost nebo funkčního systému brzd a protivah pro jejich práci; trvá na tom, aby bulharské orgány plně dodržovaly judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a doporučení Benátské komise a GRECO týkající se soudnictví, zejména pokud jde o Nejvyšší soudní radu a postavení nejvyššího státního zástupce s cílem zajistit nezávislost soudnictví; konstatuje, že zpráva Komise ze dne 22. října 2019 o pokroku v Bulharsku v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování uvádí, že v médiích proběhla široká diskuse, přičemž některé zúčastněné strany vyjádřily obavy ohledně postupu jmenování a hlavního kandidáta na nejvyššího státního zástupce a že organizace občanské společnosti pořádaly pouliční protesty;
7. je znepokojen neustálým nedostatkem vyšetřování korupce na vysoké úrovni, které by přineslo jakékoliv hmatatelné výsledky; konstatuje, že korupce, neefektivnost a nedostatečná odpovědnost jsou i nadále všudypřítomné problémy v soudnictví a důvěra veřejnosti v soudní systém zůstává nízká kvůli vnímání, že soudci jsou vystaveni politickému tlaku a uplatňují nerovnou spravedlnost; bere na vědomí zvýšený počet vyšetřování korupce na vysoké úrovni, včetně případů s přeshraničními aspekty, zahájených proti vysoce postaveným úředníkům a osobám vysokého veřejného zájmu; se znepokojením bere na vědomí nesrovnalosti mezi rozhodnutími soudů nižšího a vyššího stupně, které rovněž přispívají k nedostatku konečných a účinných odsouzení; poukazuje na to, že je nutné provádět vážná, nezávislá a aktivní vyšetřování a dosáhnout výsledků v oblasti boje proti korupci, organizované trestné činnosti a praní peněz a důkladně se zabývat tvrzeními o korupci na vysoké úrovni v návaznosti na zvukové záznamy z léta roku 2020 a v souvislosti se skandály tzv. „Apartment Gate“ a „Guesthouse Gate“, aférou spojenou s tankerem, případem přímořské nemovitosti Rosenets nebo skandálem okolo údajného protizákonného převodu peněz z bulharské rozvojové banky, které všechny dohromady naznačují hluboké a systémové nedostatky v oblasti právního státu a boje proti korupci v Bulharsku; dále vyjadřuje znepokojení nad méně významnými příklady nedostatků v oblasti právního státu v Bulharsku, jako je zacházení s majiteli bytů v letovisku Slunečné pobřeží v Pomorii; vítá zřízení nové jednotné protikorupční agentury v Bulharsku; vyzývá bulharské orgány, aby zajistily, že agentura bude schopna účinně řídit širokou škálu svých povinností, včetně prevence, vyšetřování a propadnutí majetku nezákonného původu;
8. vyjadřuje hluboké znepokojení nad vážným zhoršením svobody sdělovacích prostředků v Bulharsku v uplynulém desetiletí; vyzývá bulharské orgány, aby podporovaly příznivé prostředí pro svobodu projevu, zejména zvýšením transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků, předcházením nadměrné koncentrace vlastnických a distribučních sítí sdělovacích prostředků, mimo jiné řádným uplatňováním stávajícího právního rámce, jakož i zrušením trestněprávních ustanovení proti trestným činům pomluvy; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit nezávislost a účinnost složení a mandátu Rady pro elektronická média; je znepokojen zprávami o pokračující praxi ovlivňování médií prostřednictvím preferenčního přidělování prostředků Unie sdělovacím prostředkům nakloněným vládě;
9. konstatuje, že ochrana novinářů je v zásadním zájmu společnosti; vyzývá bulharské orgány, aby vždy zajistily ochranu novinářů, a tudíž jejich nezávislost; důrazně odsuzuje případy, kdy se novináři kritičtí k vládě stali cílem pomlouvačných kampaní, a vyzývá bulharské orgány, aby tyto nedemokratické praktiky omezily; vyjadřuje politování nad případy násilí páchaného na reportérech a ničení jejich technického vybavení; naléhavě vyzývá bulharské orgány, aby zahájily komplexní vyšetřování všech případů násilí páchaného na novinářích, kteří podávají zprávy o protestech; vyzývá bulharské orgány, aby zajistily, že policejní úředníci a další úředníci budou respektovat svobodu tisku a umožní novinářům a pracovníkům médií bezpečně podávat zprávy o demonstracích; zdůrazňuje, že násilí ze strany státních subjektů je v rozporu s povinností členských států dodržovat svobodu tisku a chránit bezpečí novinářů(9);
10. vyzývá bulharské orgány, aby se plně a komplexně zabývaly všemi výstrahami předloženými na platformě Rady Evropy pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů a aby plně dodržovaly doporučení komisaře Rady Evropy pro lidská práva s cílem zajistit bezpečné prostředí pro novináře v Bulharsku;
11. vyjadřuje jednoznačnou podporu občanům Bulharska v jejich legitimních požadavcích a snahách o spravedlnost, transparentnost, odpovědnost a demokracii; je pevně přesvědčen, že pokojné demonstrace jsou základním právem v každé demokratické zemi, a podporuje právo lidí na pokojný protest; odsuzuje veškeré formy násilí proti pokojným demonstracím; zdůrazňuje, že vždy musí být respektována svoboda projevu a svoboda informací; zdůrazňuje, že použití násilí a nepřiměřené síly je nepřijatelné; vyjadřuje zejména znepokojení nad tvrzeními o použití síly proti ženám a dětem, včetně dětí se zdravotním postižením; je znepokojen nezákonnými a nadměrnými audity prováděnými v soukromých podnicích, které veřejně vyjádřily podporu protestům; odsuzuje násilné a nepřiměřené zásahy policie během protestů v červenci, srpnu a září 2020; vyzývá bulharské orgány, aby zajistily úplné, transparentní, nestranné a účinné vyšetřování činností policie;
12. odsuzuje nelidské podmínky v bulharských věznicích, které zjistil Evropský soud pro lidská práva, včetně přeplnění, špatných hygienických a materiálních podmínek, omezených možností pro aktivitu mimo celu, nedostatečné lékařské péče a dlouhodobého uplatňování restriktivního vězeňského režimu(10);
13. vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že podle více než 45 rozsudků Evropského soudu pro lidská práva nesplnily bulharské orgány svou povinnost provést účinné vyšetřování; domnívá se, že tyto opakující se nedostatky odhalily systémový problém(11); zdůrazňuje, že podle výroční zprávy Rady Evropy z roku 2019 o dohledu nad výkonem soudních rozhodnutí a rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva existuje 79 hlavních rozsudků proti Bulharsku, které čekají na provedení;
14. je znepokojen tím, že navzdory několika směrnicím EU o procesních právech podezřelých a obviněných osob, jak jsou stanoveny v plánu z roku 2009, nejsou v Bulharsku procesní práva dostatečně dodržována; domnívá se, že to má hluboký dopad na základní práva(12);
15. odsuzuje veškeré projevy nenávisti, diskriminace a nepřátelství vůči osobám romského původu, ženám, LGBTI osobám a osobám náležejícím k jiným menšinovým skupinám, což je i nadále akutním problémem; vyzývá orgány, aby důrazně reagovaly na případy nenávistných projevů, a to i ze strany vysoce postavených politiků, posílily právní ochranu proti diskriminaci a trestným činům z nenávisti a tyto trestné činy účinně vyšetřovaly a stíhaly; vítá soudní zákaz každoročního neonacistického pochodu „Marš Lukov“ (Lukovův pochod) a vyšetřování zahájené proti organizaci „BNU“, která za ním stojí; vyzývá bulharskou vládu, aby posílila spolupráci s mezinárodními a místními pozorovateli lidských práv a aby přijala veškerá nezbytná opatření s cílem účinně zaručit práva menšin, zejména právo na svobodu projevu a svobodu sdružování, a to i prováděním příslušných rozsudků Evropského soudu pro lidská práva(13); vyzývá bulharské orgány a úředníky, aby důrazně odsoudili veškeré činy násilí a nenávistných projevů namířených proti menšinám;
16. vyjadřuje politování nad nepřátelskou atmosférou vůči lidem romského původu v některých obydlených komunitách, zejména vůči osobám, které musely opustit své domovy poté, co se v několika lokalitách demonstrace zaměřily na jejich komunity; vyjadřuje politování nad psychickým obtěžováním a násilným vystěhováním Romů v oblasti Vojvodinovo; vyzývá orgány, aby bezodkladně řešily situaci dotčených osob; domnívá se, že by měla pokračovat rozhodná opatření ke zlepšení celkové situace obyvatel romského původu v oblasti bydlení; domnívá se, že je nezbytné plně vymýtit segregaci dětí romského původu ve vzdělávání; vyzývá orgány, aby zastavily nenávistné projevy a rasovou diskriminaci vůči obyvatelům romské menšiny v reakci na onemocnění COVID-19 a aby zastavily policejní operace zaměřené na romské čtvrti během pandemie;
17. bere na vědomí rozsudek Ústavního soudu ze dne 27. července 2018 týkající se souladu Istanbulské úmluvy s Ústavou Bulharska; vyjadřuje politování nad skutečností, že toto rozhodnutí brání Bulharsku v ratifikaci úmluvy; je hluboce znepokojen přetrvávajícím negativním a zkreslujícím veřejným diskurzem o úmluvě, který je formován rozsáhlými dezinformačními a pomlouvačnými kampaněmi po negativním zpravodajství o tomto tématu v některých sdělovacích prostředcích s údajnými vazbami na vládu a opoziční strany, a co je ještě více znepokojující, s účastí politiků a politických stran zastoupených v bulharském parlamentu; je znepokojen tím, že přetrvávající negativní postoj k úmluvě dále přispívá ke stigmatizaci zranitelných skupin ohrožených násilím na základě pohlaví, jejichž situace byla obzvláště zhoršena onemocněním COVID-19 a opatřeními k omezení volného pohybu osob v celé Evropě, včetně Bulharska, a dále povzbuzuje a vštěpuje pocit beztrestnosti mezi pachateli trestných činů na základě pohlaví; vyjadřuje politování nad tím, že nedávné změny trestního zákoníku, které zavedly přísnější sankce za násilí na základě pohlaví, se ukázaly jako nedostatečné k řešení složitosti této otázky a především k její prevenci; vyzývá proto bulharské orgány, aby posílily prevenci domácího násilí a boj proti němu, aby učinily nezbytné kroky s cílem umožnit ratifikaci Istanbulské úmluvy a aby zavedly co nejvíce prvků úmluvy, které jsou v souladu s jejím ústavním řádem, a zároveň hledaly širší řešení zbývajících prvků a aby zvýšily počet přístřeší a dalších sociálních služeb nezbytných k poskytování podpory obětem domácího násilí;
18. považuje za nezbytné odstranit diskriminaci osob na základě jejich sexuální orientace nebo genderové identity z právních předpisů i z praxe ve všech oblastech; vyzývá bulharské orgány, aby změnily zákon o ochraně proti diskriminaci tak, aby výslovně zahrnoval genderovou identitu jako důvod diskriminace; vyzývá bulharské orgány, aby změnily stávající trestní zákoník tak, aby zahrnoval trestné činy z nenávisti a nenávistné projevy na základě sexuální orientace, genderové identity a vyjádření a pohlavních znaků; vyzývá bulharské orgány, aby uplatňovaly příslušnou judikaturu Soudního dvora a Evropského soudu pro lidská práva a v této souvislosti řešily situaci manželů a rodičů stejného pohlaví s cílem zajistit, aby požívali práva na nediskriminaci v právních předpisech i ve skutečnosti, a vyzývá je, aby zavedly odpovídající právní rámec zaručující všem párům stejná práva;
19. je znepokojen tím, že osobám, které mohou potřebovat mezinárodní ochranu, bylo zabráněno vstoupit na bulharské území nebo byly vyhoštěny, aniž by mohly požádat o azyl nebo o individuální posouzení(14); je obzvláště znepokojen problematickou deportací členů turecké opozice v rozporu s mezinárodními smlouvami a navzdory platným soudním příkazům vydaným příslušnými bulharskými soudy(15); vyzývá bulharské orgány, aby zajistily plný soulad právních předpisů a postupů v oblasti azylu s acquis v oblasti azylu a s Listinou základních práv; vyzývá Komisi, aby se přednostně zabývala řízením o nesplnění povinnosti proti Bulharsku;
20. vyjadřuje hluboké znepokojení nad navrhovanými změnami zákona o neziskových právních subjektech, které by vytvořily velmi nepřátelské prostředí pro ty organizace občanské společnosti se statusem veřejně prospěšného subjektu, které jsou příjemci zahraničních finančních prostředků, a hrozí, že budou v rozporu se zásadou svobody sdružování a právem na soukromí(16); naléhavě vyzývá bulharské orgány, aby v tomto ohledu důkladně zvážily ustálenou judikaturu Evropského soudního dvora;
21. konstatuje, že Bulharsko v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování učinilo určitý pokrok; vyzývá bulharskou vládu, aby v souladu se zásadou loajální spolupráce stanovenou ve Smlouvě spolupracovala s Komisí při dalším provádění závazků; vyzývá bulharské orgány, aby neprováděly žádné jednostranné reformy, které by ohrozily dodržování zásad právního státu, a zejména nezávislost soudnictví a oddělení pravomocí; bere na vědomí, že Komise uvedla, že zatím v souvislosti s Bulharskem neodvolá mechanismus pro spolupráci a ověřování; vyzývá Komisi, aby i nadále sledovala reformu soudnictví a boj proti korupci v Bulharsku v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování, dokud nebude nastolen plně funkční mechanismus pro sledování dodržování demokracie, právního státu a základních práv, který se bude vztahovat stejně na všechny členské státy; dále vyzývá Komisi, aby v případě potřeby rovněž využívala i další dostupné nástroje, včetně řízení o nesplnění povinnosti, postupu pro posílení právního státu a rozpočtových nástrojů, jakmile budou k dispozici;
22. vítá zveřejnění první výroční zprávy EU o právním státu, která zahrnuje všechny členské státy; bere na vědomí obavy, které Komise zjistila v několika oblastech v souvislosti s Bulharskem; vyzývá bulharské orgány, aby na tyto obavy urychleně zareagovaly;
23. zdůrazňuje, že je třeba, aby bulharská vláda ve spolupráci s Komisí zajistila přísnější kontrolu způsobu vynakládání finančních prostředků Unie a okamžitě řešila obavy, že finanční prostředky daňových poplatníků jsou využívány na obohacování kruhů spojených s vládnoucí stranou;
24. vítá přistoupení Bulharska k Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) a je přesvědčen, že účast této země na jeho činnosti povede sama o sobě k přísnější kontrole správného využívání fondů EU v tomto ohledu;
25. opětovně potvrzuje své stanovisko k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech(17), včetně potřeby chránit práva příjemců, a vyzývá Radu, aby co nejdříve zahájila interinstitucionální jednání;
26. vyzývá bulharské orgány, aby vyšetřily odhalení obsažená ve spisech FinCEN, z nichž vyplynulo, že tři bulharské banky byly zapojeny do zpracování plateb, které byly identifikovány jako vysoce rizikové z hlediska praní peněz a propojené s financováním organizovaného zločinu a terorismu; zastává názor, že Bulharsko musí přijmout rozhodná opatření ke zlepšení dohledu nad bankovním sektorem a zintenzivnit opatření proti praní peněz, mj. posílením institucí, které tyto otázky vyšetřují; zdůrazňuje, že spisy FinCEN odhalily nedostatky globálního systému a jeho zranitelnost vůči zneužívání ze strany pachatelů trestné činnosti a zkorumpovaných osob a zdůraznily, že je naléhavě nutné zlepšit bankovní dohled na celém světě a přijmout lepší mechanismy pro řešení přeshraničních transakcí; vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily práci v této oblasti, mj. zřízením evropského orgánu dohledu, jak Parlament požadoval již dříve;
27. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Organizaci spojených národů.
Komisař pro lidská práva Rady Evropy, prohlášení s názvem „Bulgaria must investigate police violence against journalists“ (Bulharsko musí vyšetřovat policejní násilí páchané na novinářích), Štrasburk, 3. září 2020.
Viz rozsudky ze dne 27. ledna 2015, ve věci Neshkov a další proti Bulharsku (stížnosti č. 36925/10, 21487/12, 72893/12, 73196/12, 77718/12 a 9717/13); 12. května 2017 ve věci Simeonovi proti Bulharsku (stížnost č. 21980/04); 21. ledna 2016 ve věci Boris Kostadinov proti Bulharsku (stížnost č. 61701/11); 29. června 2017 ve věci Dimcho Dimov proti Bulharsku (č. 2) (stížnost č. 77248/12); 17. listopadu 2015, Dimitrov a Ridov proti Bulharsku (stížnost č. 34846/08) a 5. října 2017, Kormev proti Bulharsku (stížnost č. 39014/12).
Rozsudky ze dne 19. ledna 2006, The United Macedonian Organisation Ilinden and others proti Bulharsku (stížnost č. 59491/00); 18. října 2011, The United Macedonian Organisation Ilinden and others proti Bulharsku (č. 2) (stížnost č. 34960/04); 11. ledna 2018, The United Macedonian Organisation Ilinden and others proti Bulharsku (č. 3) (stížnost č. 29496/16) a 11. ledna 2018, Yordan Ivanov a další proti Bulharsku (stížnost č. 70502/13).
Evropský soud pro lidská práva, probíhající stížnost, Abdullah Büyük proti Bulharsku (stížnost č. 23843/17); Ministerstvo zahraničí Spojených států, Odbor pro demokracii, lidská práva a práci, Bulgaria 2016 Human Rights Report (Zpráva o stavu lidských práv v Bulharsku za rok 2016), s. 16.
Rada Evropy, prohlášení předsedy Konference mezinárodních nevládních organizací „The proposed amendments to the Non-Profit Legal Entities Act in Bulgaria give rise for concern“ (Návrhy změn zákona o neziskových právních subjektech v Bulharsku vzbuzují obavy), 9. července 2020.