Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2020/2036(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0155/2020

Předložené texty :

A9-0155/2020

Rozpravy :

PV 07/10/2020 - 15
CRE 07/10/2020 - 15

Hlasování :

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0266

Přijaté texty
PDF 210kWORD 63k
Čtvrtek, 8. října 2020 - Brusel Konečné znění
Další rozvoj unie kapitálových trhů (CMU): lepší přístup, zejména malých a středních podniků, k finančním prostředkům na kapitálovém trhu a další posílení účasti retailových investorů
P9_TA(2020)0266A9-0155/2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. října 2020 o dalším rozvoji unie kapitálových trhů (CMU): lepší přístup, zejména malých a středních podniků, k finančním prostředkům na kapitálovém trhu a další posílení účasti retailových investorů (2020/2036(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu skupiny na vysoké úrovni pro budoucí unii kapitálových trhů (Next CMU) z října 2019,

–  s ohledem na zprávu fóra na vysoké úrovni o unii kapitálových trhů ze dne 10. června 2020,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky“ (COM(2020)0103),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. července 2020 nazvané „Příprava na změny. Sdělení o připravenosti na konci přechodného období mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím“ (COM(2020)0324),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2018 nazvané „Akční plán pro finanční technologie: Za konkurenceschopnější a inovativnější evropský finanční sektor“ (COM(2018)0109),

–  s ohledem na balíček týkající se oživení kapitálových trhů, který navrhla Komise dne 24. července 2020,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 nazvané „Vytváření unie kapitálových trhů“(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 nazvané „Hodnocení a výzvy regulace finančních služeb v EU: dopady a cesta směrem k efektivnějšímu a účinnějšímu rámci EU pro finanční regulaci a unii kapitálových trhů“(2),

–  s ohledem na výsledky pravidelného průzkumu ECB o přístupu podniků k financování,

–  s ohledem na letní hospodářskou prognózu Komise pro rok 2020,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0155/2020),

A.  vzhledem k tomu, že hlavním cílem všech kroků směřujících k vytvoření unie kapitálových trhů by mělo být rozšíření nabídky atraktivnějších, stabilnějších a udržitelnějších možností financování pro společnosti a občany a zároveň zachování hospodářské stability, minimalizace finančního rizika a přiměřená ochrana zájmů retailových investorů, důchodců a spotřebitelů, aby se tak podpořila finanční účast a ze střadatelů se stali investoři; vzhledem k tomu, že přístup malých a středních podniků, podnikatelů a sociální ekonomiky ke kapitálovému financování je s ohledem na oživení po pandemii COVID-19 ještě důležitější;

B.  vzhledem k tomu, že vnitřní trh EU se vyznačuje otevřenou hospodářskou soutěží, regulačním rámcem, důvěrou v mezinárodní normy a spoluprací v oblasti dohledu; vzhledem k tomu, že strategie unie kapitálových trhů by proto měla být založena na stejných zásadách;

C.  vzhledem k tomu, že výše finančních prostředků potřebných pro oživení hospodářství EU naléhavě vyžaduje, aby investice byly uvážlivé a udržitelné pro budoucí generace; vzhledem k tomu, že unie kapitálových trhů by měla zásadním způsobem přispívat k přechodu na udržitelné, konkurenceschopné a odolné hospodářství a doplňovat veřejné investice v souladu se Zelenou dohodou EU; vzhledem k tomu, že je v současné době připravován rámec pro usnadnění udržitelných investic; vzhledem k tomu, že tento rámec je nedílnou součástí snahy EU v rámci unie kapitálových trhů o propojení financování s potřebami hospodářství a s Agendou Unie pro udržitelný rozvoj;

D.  vzhledem k tomu, že kapitálové trhy EU mohou ekonomice a tolik potřebnému hospodářskému oživení nejlépe sloužit tehdy, pokud jsou transparentní, konkurenceschopné, odolné, podporované spravedlivou regulací a je prováděn centrální clearing;

E.  vzhledem k tomu, že někteří investoři mají vyšší toleranci rizika než jiní a že ne všechny podniky jsou schopny získat přístup k finančním prostředkům na kapitálových trzích a využívat jich;

F.  vzhledem k tomu, že vytvoření bezpečného aktiva eurozóny má zásadní význam pro finanční integraci a rozvoj unie kapitálových trhů; vzhledem k tomu, že bezpečné aktivum v EU je nezbytné pro vytvoření integrovaného, hlubokého a likvidního evropského trhu s dluhopisy jakožto ústřední součásti unie kapitálových trhů, který by mohl sloužit jako referenční hodnota pro určování cen v eurozóně pro oceňování dluhopisů, akcií a jiných aktiv, a také jako zajištění v celé eurozóně;

G.  vzhledem k tomu, že většina opatření, která byla dosud přijata k vytvoření unie kapitálových trhů, představovala krok správným směrem, přestože mnoha cílů dosud nebylo dosaženo, a že se význam bankovních úvěrů ve srovnání s kapitálovým financováním skutečně v posledních letech zvýšil; vzhledem k tomu, že je třeba ještě mnoho vykonat, pokud jde o konvergenci, přesnost, efektivitu a zjednodušení přijímaných opatření; vzhledem k tomu, že ambiciózní vize projektu unie kapitálových trhů má zásadní význam pro vyřešení citlivých vnitrostátních otázek a pro zajištění dynamiky k dokončení této unie, aby se tak EU stala atraktivním trhem pro zahraniční kapitálové investice a zvýšila se její konkurenceschopnost na globálních trzích;

H.  vzhledem k tomu, že rozvoj unie kapitálových trhů jde ruku v ruce s prohlubováním hospodářské a měnové unie, a zejména s dokončením bankovní unie; vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 19. června 2020 nazvaném „Bankovní unie – výroční zpráva za rok 2019“(3) Parlament naléhavě vyzývá k dokončení bankovní unie vytvořením plně funkčního evropského systému pojištění vkladů; vzhledem k tomu, že bankovní unie nebude úplná, dokud jí bude chybět důvěryhodná pojistka pro Jednotný fond pro řešení krizí; dále vyzývá k tomu, aby byla zvážena potřeba zavést a vytvořit mechanismus fiskální stabilizace pro eurozónu jako celek; vzhledem k tomu, že unie kapitálových trhů musí být doplněna o proticyklická politická opatření, aby byl v celé EU zajištěn rovný přístup k financování a k investičním příležitostem;

I.  vzhledem k tomu, že finanční nařízení, zejména v oblasti bankovnictví a auditu, byla nedávno upravena v reakci na pandemii COVID-19; vzhledem k tomu, že financování prostřednictvím kapitálového trhu je nezbytné ke zvýšení celkové finanční kapacity a snížení závislosti na bankovních úvěrech v EU; vzhledem k tomu, že dobře kapitalizovaný bankovní sektor bude i nadále hrát důležitou úlohu při financování podniků, zejména malých a středních podniků;

J.  vzhledem k tomu, že jedním z důvodů, proč mají společnosti problém najít investory, je neexistence centralizovaného mechanismu se snadno dostupnými, spolehlivými, srozumitelnými a srovnatelnými veřejnými informacemi; vzhledem k tomu, že je pro investory obtížné vyhodnotit mladé a malé podniky s krátkou podnikatelskou historií, což brání zakládání inovačních podniků, zejména mladými podnikateli;

K.  vzhledem k tomu, že na základě zkušeností s velkou recesí panuje shoda na tom, že institucionální struktura eurozóny musí být reformována, aby se posílila její schopnost zvládat rozsáhlé hospodářské otřesy; vzhledem k tomu, že v této souvislosti se ekonomická literatura obvykle domnívá, že vyšší absorpce otřesů ve Spojených státech vyplývá především z účinnějšího soukromého sdílení rizik prostřednictvím úvěrových a kapitálových trhů;

L.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky tvořily 99,8 % všech podniků v nefinančním podnikatelském sektoru EU-28, vytvářely 56,4 % přidané hodnoty a 66,6 % pracovních míst v tomto sektoru; vzhledem k tomu, že mikropodniky tvořily 93 % tohoto odvětví, malé podniky 5,9 % a střední podniky pouze 0,9 %(4);

M.  vzhledem k tomu, že sociální a hospodářská krize, jež je důsledkem pandemie COVID-19 a opatření omezujících volný pohyb osob, bude mít obzvláště negativní dopad na malé a střední podniky a obdobným způsobem by mohla postihnout i drobné střadatele; vzhledem k tomu, že reakce EU na COVID-19 prostřednictvím evropského plánu na podporu oživení by měla poskytnout značnou kapitálovou injekci a měly by ji doplňovat pobídky na podporu tržního financování a snížení závislosti na bankovních úvěrech, aby se tak zlepšil přístup evropských podniků k financování, vybudovalo odolné hospodářství EU, zachovala pracovní místa a výrobní kapacita členských států;

N.  vzhledem k tomu, že komplexnost skandálu týkajícího se německého poskytovatele platebních služeb Wirecard, společnosti DAX30, která dne 24. června 2020 podala žádost o platební neschopnost, odhaluje nedostatky v evropském regulačním rámci a vyžaduje pečlivé posouzení toho, kde se stala chyba, jež umožnila, aby podvodné jednání v obrovském rozsahu zůstalo tak dlouho neodhaleno; vzhledem k tomu, že tento poslední skandál opět poukázal na naléhavou nezbytnost úprav evropské struktury dohledu v oblasti účetního výkaznictví, finančních inovací, plateb a souvisejících oblastí, včetně auditu a boje proti praní peněz a financování terorismu;

O.  vzhledem k tomu, že unie kapitálových trhů musí mobilizovat maloobchodní poptávku; vzhledem k tomu, že k dosažení tohoto cíle musí retailoví investoři změnit investiční kulturu; vzhledem k tomu, že k takové změně dojde pouze tehdy, budou-li retailoví investoři přesvědčeni, že investice na kapitálových trzích jsou žádoucí, a budou-li vystaveni přijatelným a jasně definovaným rizikům; vzhledem k tomu, že by Komise měla uvažovat o dalších příležitostech k informování o přínosech projektu unie kapitálových trhů, jako je například změna názvu, která by odrážela přímou vazbu mezi úsporami občanů EU a investicemi do hospodářského růstu a oživení po krizi způsobené onemocněním COVID, jak navrhuje skupina na vysoké úrovni pro budoucí unii kapitálových trh (Next CMU);

P.  vzhledem k tomu, že podle nedávných zpráv a průzkumů zaměřených na spotřebitele(5) má většina evropských retailových investorů preference týkající se udržitelnosti a chce ve svých investičních rozhodnutích zohledňovat environmentální, sociální a správní faktory, ale jen zřídka jsou jim nabízeny vhodné produkty;

Q.  vzhledem k tomu, že pohyby trhu způsobené krizí COVID-19 představovaly skutečný „zátěžový test“ spolehlivosti celého finančního ekosystému a mělo by po nich následovat podrobné posouzení přínosů a nedostatků stávajícího souboru pravidel EU v oblasti finanční stability a finančního dohledu;

R.  vzhledem k tomu, že odchod Spojeného království z Evropské unie přináší strukturální změny finančního systému EU; vzhledem k tomu, že kapitálové trhy EU budou mít po brexitu polycentrický charakter a budou čelit většímu riziku roztříštěnosti v EU; zdůrazňuje význam podpory politik a opatření včetně rozhodného přístupu ke vstupu třetích zemí na trh EU a dynamického systému monitorování režimů rovnocennosti, které zajistí odolnost, konektivitu a konkurenceschopnost finančních trhů EU i jejich stabilitu a rovné podmínky; vzhledem k tomu, že rovnocennost může být udělena pouze tehdy, pokud jsou režimy a standardy regulace a dohledu příslušné třetí země považovány za plně rovnocenné požadavkům stanoveným v právních předpisech EU, aby byly zajištěny rovné podmínky;

S.  vzhledem k tomu, že finanční technologie mají potenciál vyhovovat určitým potřebám malých a středních podniků a retailových investorů tím, že umožňují decentralizované způsoby fungování a zlepšení účinnosti;

Financování podniků

1.  bere na vědomí sdělení Komise ze dne 24. září 2020 nazvané „Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán“ (COM(2020)0590); trvá na tom, že je nezbytné dokončit unii kapitálových trhů, a přispět tak k hospodářskému a sociálnímu oživení po koronavirové pandemii; žádá Komisi, aby se pevněji zavázala k dosažení skutečného pokroku ve otázkách, jako jsou právní předpisy v oblasti dohledu, zdanění a insolvence, které stále představují hlavní překážku skutečné integrace kapitálových trhů v EU;

2.  vyzývá k odstranění překážek a byrokracie tam, kde je to vhodné, včetně případného zjednodušení a úměrnějšího uplatňování právních předpisů, pokud to vede k finanční stabilitě, aby se tak diverzifikovaly zdroje financování evropských podniků, se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky, včetně startupů a podniků se střední tržní kapitalizací, s cílem podpořit jejich schopnost získat přístup na kapitálové trhy i přístup retailových a velkých investorů k diverzifikovanějším, dlouhodobějším a konkurenceschopnějším investičním příležitostem; zdůrazňuje, že je třeba snížit stávající zvýhodnění dluhového financování; poukazuje na to, že stávající situace zvyšuje křehkost a zranitelnost evropských společností a zejména malých a středních podniků; vyzývá k zavedení testu dopadů na malé a střední podniky pro posuzování dopadů jednotlivých iniciativ unie kapitálových trhů;

3.  konstatuje, že nezbytná opatření k zajištění toho, aby malé a střední podniky, včetně startupů a podniků se střední tržní kapitalizací, nalezly cestu na finanční trhy, zahrnují usnadnění investičního výzkumu, zjednodušení definice malých a středních podniků v příslušných právních předpisech EU a zjednodušení požadavků na emise; vyzývá členské státy, aby znovu vyvážily zvýhodnění dluhu oproti vlastnímu kapitálu při danění; podporuje přezkum režimu směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID II), pokud jde o pobídky týkající se investičního výzkumu malých a středních podniků;

4.  vyzývá Komisi, aby vypracovala legislativní návrh na téma „evropské zajištěné cenné papíry“, které by představovaly nový nástroj bank pro financování s dvojitou ochranou (tzv. „dual-recourse“), jenž by mohl přispět ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování v rámci celé EU; připomíná, že evropské zajištěné cenné papíry by mohly být zaměřeny na specifické cíle, jako je podpora malých a středních podniků při přechodu na konkurenceschopnější a udržitelnější hospodářství a směrování finančních prostředků do reálné ekonomiky;

5.  vyzývá Komisi, aby posílila povinnou zpětnou vazbu poskytovanou bankami při zamítání žádostí malých a středních podniků o úvěry, neboť komplexnější zpětná vazba by mohla malým a středním podnikům, jejichž žádosti byly zamítnuty, poskytnout příležitost k tomu, aby upravily svůj obchodní přístup a poučily se;

6.  vyzývá k další integraci a zlepšování evropských kapitálových trhů, aby byly co nejvíce atraktivní, konkurenceschopné a odolné, zejména v souvislosti s vystoupením Spojeného království z EU;

7.  zdůrazňuje, že je zásadně důležité posílit schopnost eurozóny absorbovat rizika;

8.  zdůrazňuje, že země eurozóny mohou posílit svou vnitřní schopnost zvládat makroekonomické otřesy zejména účinným omezováním slabých míst svých ekonomik, bankovního sektoru a veřejných financí; dále se domnívá, že je třeba zlepšit ekonomickou odolnost prostřednictvím strukturálních reforem, které podpoří potenciální růst a zvýší flexibilitu;

9.  zdůrazňuje, že účinné a integrované finanční trhy jsou základním předpokladem pro účinné soukromé sdílení rizik v eurozóně; domnívá se, že skutečná unie kapitálových trhů by mohla významně přispět k diverzifikaci a snížení rizik;

10.  bere na vědomí útlum trhů s primárními veřejnými nabídkami (IPO) v EU, což odráží jejich omezenou přitažlivost zejména pro menší společnosti; v této souvislosti zdůrazňuje, že malé a střední podniky čelí nepřiměřené administrativní zátěži a nákladům na dodržování požadavků na kótování; zastává názor, že je třeba zlepšit účinnost a stabilitu finančních trhů a usnadnit kótování společností; vybízí k vytvoření a upřednostňování velkého, soukromého a celoevropského fondu pro primární veřejné nabídky (IPO) na podporu financování malých a středních podniků; konstatuje, že pro malé a střední podniky je třeba zajistit atraktivní prostředí před vznikem fondu pro primární veřejné nabídky i po něm;

11.  vítá myšlenku fóra na vysoké úrovni pro zřízení evropského jednotného přístupového místa, kde by byly shromažďovány informace o společnostech v EU prostřednictvím propojení stávajících vnitrostátních a unijních rejstříků a databází údajů o společnostech, jakožto způsob, jak podpořit společnosti, zejména v menších členských státech, aby přilákaly investory; zdůrazňuje, že společnosti by měly mít možnost kontrolovat v evropském jednotném přístupovém místě dostupnost svých údajů; vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh evropského jednotného přístupového místa pro finanční a nefinanční informace týkající se kótovaných a nekótovaných společností EU a aby v případě, že je to relevantní, zároveň dodržovala zásadu proporcionality; vyzývá Komisi, aby sladila požadavky na transparentnost vyplývající ze směrnice o vykazování nefinančních informací s požadavky podle nařízení o taxonomii a nařízení o zveřejňování informací o udržitelnosti ve finančním odvětví;

12.  vyzývá ke zvážení toho, zda způsob, jakým nařízení o kapitálových požadavcích řeší zacházení s menšinovými podíly dceřiných společností, může odrazovat od kótování na akciových trzích, s ohledem na problémy v oblasti finanční stability a případnou přidanou hodnotu pro financování reálné ekonomiky;

13.  vyzývá k urychlenému rozvoji unijních trhů s rizikovým kapitálem a soukromých kapitálových trhů v rámci společného a transparentního rámce pro evropské fondy rizikového kapitálu (EuVECA)(6) zlepšením dostupnosti financování investic rizikového kapitálu a rozvojem rozsáhlejších fondů rizikového kapitálu pro rané a pozdní stadium, systému daňových pobídek pro rizikový kapitál a investice „andělských investorů“ a aktivních trhů s primárními veřejnými nabídkami pro společnosti podporované rizikovým kapitálem; zdůrazňuje, že tyto systémy daňových pobídek by měly být navrženy tak, aby byly ekonomicky a sociálně životaschopné a odpovědné, a měly by podléhat systematickému monitorování a hodnocení;

14.  poukazuje na to, že je nezbytné zvýšit transparentnost a omezit roztříštěnost evropských trhů s rizikovým kapitálem; zdůrazňuje, že je třeba posílit evropské fondy dlouhodobých investic (ELTIF), fondy EuVECA a evropské fondy sociálního podnikání (EuSEF) s cílem vytvořit celoevropské nástroje pro soukromý vlastní kapitál; podporuje přezkum nařízení (EU) 2015/760 o evropských fondech dlouhodobých investic(7), včetně analýzy případných cílených úprav souvisejících obezřetnostních kalibrací v regulačních rámcích bankovního a pojišťovacího odvětví, při současném zachování finanční stability, jakožto způsob umožňující retailovým investorům zapojit se do dlouhodobého financování nekótovaných společností, infrastrukturních projektů a udržitelných investic, aby tak byl využit celý potenciál fondů ELTIF;

15.  vyzývá k přijetí opatření na oživení sekuritizačních trhů v Evropě tím, že se stanou přitažlivými pro emitenty a investory; žádá evropské orgány dohledu a Komisi, aby dokončily všechny regulační technické normy; požaduje zjednodušení a racionalizaci regulačních požadavků na zveřejňování informací, jednoduchá, transparentní a standardizovaná kritéria a ověřování a poskytnutí jednoduchých parametrů citlivých vůči riziku pro posuzování převodu významného rizika;

16.  bere na vědomí návrhy v oblasti sekuritizace předložené dne 24. července 2020 v rámci balíčku týkajícího se oživení kapitálových trhů; žádá Komisi, aby posoudila způsob, jakým by cílené úpravy nařízení o sekuritizaci mohly uvolnit kapacitu financování, aby se zabránilo omezování evropských bankovních úvěrů a zároveň se řešily obavy v oblasti finanční stability, s ohledem na to, že charakter některých syntetických sekuritizací může vytvořit specifická obezřetnostní a systémová rizika; domnívá se, že takovéto cílené posouzení může zahrnovat sladění způsobu nakládání s hotovostními a rozvahovými syntetickými sekuritizacemi a regulatorním kapitálem a likviditou se způsobem nakládání s krytými dluhopisy a úvěry i přezkum požadavků na zveřejňování a náležitou péči pro sekuritizaci třetí stranou, kryté dluhopisy a jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci;

17.  vyzývá Komisi, aby posoudila dopad potenciálních cílených opatření na finanční stabilitu a sjednotila a zjednodušila právní předpisy pro trhy s cennými papíry, aby se tak usnadnilo rychlé oživení po krizi COVID-19, usnadnily investice do reálné ekonomiky, zejména do malých a středních podniků, a aby se otevřel přístup na trhy pro nové subjekty a produkty a byla zajištěna ochrana spotřebitelů a integrita trhu a zároveň se podpořily přeshraniční kapitálové investice a obchod; dále vyzývá Komisi, aby posoudila, zda je nezbytné přezkoumat nařízení o trzích finančních nástrojů (MiFIR), včetně povinnosti obchodování s akciemi a povinnosti obchodování s deriváty, s cílem odstranit potenciální problémy, které mohou mít dopad na schopnost unijních společností získávat v této době kapitál, zejména po skončení přechodného období mezi EU a Spojeným královstvím;

18.  vyjadřuje politování nad nedostatečným rozvojem trhu EU pro skupinové financování ve srovnání s ostatními velkými ekonomikami; vítá nový jednotný soubor kritérií pro celounijní pravidla dohodnutý v prosinci 2019 (2018/0048(COD), který pomůže tuto situaci vyřešit a podpoří přeshraniční financování podniků; žádá Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) a Komisi, aby podrobně sledovaly provádění nových pravidel s cílem reagovat a navrhovat změny v případě, že nebudou zaznamenána žádná významná zlepšení, pokud jde o skupinové financování jakožto alternativu k financování malých a středních podniků; vyzývá Komisi a členské státy, aby malé a střední podniky aktivně informovaly o alternativních finančních nástrojích, které mají k dispozici;

19.  vyzývá Komisi, aby se zaměřila na iniciativy, které by motivovaly k vlastnictví zaměstnaneckých akcií, s cílem podpořit přímé zapojení drobných střadatelů do financování hospodářství, jež by zároveň sloužily jako nástroj ke zlepšování správy a řízení společností a k rozvíjení kultury akciového kapitálu;

20.  vyzývá Komisi, aby podporovala přímé zapojení drobných střadatelů do financování ekonomiky s ohledem na možnost návratnosti investic pro retailové investory;

21.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala režim disciplíny při vypořádání vyplývající z nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů s ohledem na krizi COVID-19 a brexit;

Podpora dlouhodobých a přeshraničních investic a finančních produktů

22.  žádá členské státy, aby upravily své vnitrostátní daňové rámce s cílem snížit daňové překážky bránící přeshraničním investicím včetně postupů pro přeshraniční vracení srážkové daně z dividend investorům, včetně retailových investorů, pokud by docházelo ke dvojímu zdanění; domnívá se, že tyto postupy by měly být prováděny transparentně na celoevropské digitální platformě a měly by investorům umožňovat určovat návratnost jejich investic v reálném čase; vyzývá členské státy, aby úzce spolupracovaly s organizací OECD a jejím projektem TRACE (Tax Relief and Compliance Enhancement), s cílem opět vyvážit zvýhodnění dluhu ve zdanění právnických osob, které znevýhodňuje financování inovací prostřednictvím soukromých investic, a stimulovat dlouhodobé investiční příležitosti pro investory s cílem pomoci občanům EU dosáhnout lepší návratnosti svých dlouhodobých úspor;

23.  zastává názor, že jednostranná úprava vnitrostátních daňových rámců uvnitř EU s cílem snížit daňové překážky bránící přeshraničním investicím jen dále prohloubí nejednotnost daňových předpisů, které musí společnosti s vynaložením významných nákladů dodržovat při přeshraničním působení, a poskytne další příležitosti k vyhýbání se daňovým povinnostem; opakuje svou výzvu členským státům, aby se na přijetí návrhů týkajících se společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob dohodly současně a aby při tom zohlednily stanovisko Parlamentu, které již zahrnuje koncepci virtuálního sídla a vzorce pro rozdělení; vyzývá členské státy, aby překonaly své odlišné postoje ke společnému konsolidovanému základu daně z příjmů právnických osob vzhledem k významu tohoto nástroje pro vytvoření rámce, který podpoří jistotu, zabrání dvojímu zdanění a sníží administrativní náklady, čímž posílí přeshraniční investice;

24.  poukazuje na to, že je důležité zvýšit právní jistotu pro přeshraniční investice tím, že se zvýší účinnost a účelnost vnitrostátních insolvenčních řízení a že dojde k další harmonizaci pravidel pro správu a řízení společností, včetně společné definice „akcionáře“, aby se tak v celé EU usnadnil výkon práv akcionářů a zapojení do společností, do nichž se investovalo; zdůrazňuje, že je důležité zajistit řádný rámec pro právní ochranu přeshraničních investic v EU poté, co skončí platnost dvoustranných dohod o investicích uzavíraných uvnitř EU; vyzývá Komisi, aby navrhla legislativní iniciativy nebo případně vydala doporučení pro členské státy;

25.  zdůrazňuje význam dlouhodobých kapitálových investic účastníků finančního trhu pro podporu nezávislých evropských podniků v Unii, silných a odolných strategických odvětví, udržitelného hospodářského růstu a prosperity ve prospěch občanů EU;

26.  zdůrazňuje, že je nezbytné dále pokročit při zavádění a prosazování skutečně jednotného souboru pravidel pro finanční služby na vnitřním trhu, a to i pokud jde o společné definice a standardy v oblasti udržitelných financí; vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby se zaměřily na používání nástrojů pro sbližování dohledu a aby zvýšily jejich účinnost;

27.  zdůrazňuje, že vzhledem k obrovským demografickým změnám, kterým Unie čelí, je třeba podpořit důchodové zabezpečení, zejména pokud jde o důchody v rámci druhého a třetího pilíře; vítá panevropský osobní penzijní produkt (PEPP); konstatuje, že PEPP je doplňkový a dobrovolný penzijní produkt doplňující vnitrostátní veřejné důchodové systémy; připomíná, že daňové zacházení bude klíčovým faktorem pro využívání budoucích produktů PEPP; připomíná doporučení Komise ze dne 26. června 2017, v němž členské státy vyzývá, aby zajistily, že se na produkty PEPP bude vztahovat stejné daňové zacházení jako na vnitrostátní penzijní produkty, aby pro střadatele představovaly alternativu; vyzývá k tomu, aby před dalším legislativním přezkumem nařízení o panevropském osobním penzijním produktu došlo k důkladnému posouzení trhu s produkty PEPP založenému na důkazech, které bude zaměřeno i na existenci rovných podmínek;

28.  vybízí členské státy, aby podporovaly penzijní systémy financované prostřednictvím fondů s cílem seskupovat evropský kapitál dostupný pro dlouhodobé investice a zlepšit tržní dynamiku a pobídky k investování; vyjadřuje přesvědčení, že je třeba revitalizovat důchody financované prostřednictvím fondů a zatraktivnit je; vyzývá k přijetí opatření k překonání překážek, které brání koexistenci veřejných a soukromých penzijních systémů; vybízí k účasti investorů na dlouhodobých produktech, na něž by se vztahovaly politiky daňových pobídek určené k vytváření přínosného hospodářského a sociálního dopadu a k podpoře rovných podmínek pro všechny poskytovatele a typy produktů;

29.  vybízí Komisi, aby v rámci směrnice o subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) zvážila zavedení unijního režimu „de minimis“ nebo režimu osvobození od daně pro profesionální nebo poloprofesionální investory;

30.  připomíná, že směrnice Solventnost II vyžaduje provedení přezkumu do konce roku 2020 a že Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) poskytne Komisi po konzultacích s různými zúčastněnými stranami technické poradenství, včetně poznatků získaných po vypuknutí pandemie COVID-19, zejména pokud jde o řešení rizik souvisejících s pandemií; žádá Komisi a orgán EIOPA, aby na základě cíleného posouzení dopadu vyhodnotily potenciální přínosy a obezřetnostní zdůvodnění úpravy kapitálových požadavků na investice do vlastního kapitálu a soukromého dluhu, zejména v případě malých a středních podniků, případně také prostřednictvím přístupu založeného na interním modelu, aby se zajistilo, že kapitálové požadavky na pojistitele a penzijní fondy nebudou odrazovat od dlouhodobých investic; vybízí k rychlému rušení vnitrostátních výjimek a k omezení tzv. gold-platingu při vnitrostátním provádění směrnice Solventnost II;

31.  zdůrazňuje, že je třeba vytvořit a stimulovat dostupnost vhodných udržitelných aktiv; vybízí Komisi, aby předložila legislativní iniciativu pro standard EU pro zelené dluhopisy; vyzývá k dalším diskusím o vytvoření evropského bezpečného aktiva na základě hodnocení návrhu týkajícího se cenných papírů zajištěných státními dluhopisy a možného souvisejícího vývoje, které provede Komise, s cílem posílit mezinárodní úlohu eura, stabilizovat finanční trhy a umožnit bankám diverzifikovat svá portfolia;

32.  zdůrazňuje, že přiměřená obezřetnostní pravidla poskytující schopnost absorbovat ztráty jsou pro zachování finanční stability zásadní a že je zároveň třeba usilovat o rovnováhu k zajištění toho, že se zlepší jak schopnost finančních institucí investovat a poskytovat úvěry reálné ekonomice, tak globální konkurenceschopnost EU; vyzývá Komisi, aby při provádění konečného znění norem podle dohody Basel III věnovala náležitou pozornost rizikovým vahám vztahujícím se na kapitálové investice bank, zejména pokud jde o dlouhodobý kapitál malých a středních podniků;

33.  zdůrazňuje, že unie kapitálových trhů by měla být v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a zejména s investičním plánem pro udržitelnou Evropu a taxonomií EU pro udržitelné činnosti; domnívá se, že unie kapitálových trhů by měla usilovat o směřování přímých investic do konkurenceschopných projektů šetrných k životnímu prostředí, a přispívat tak k Agendě EU pro udržitelný rozvoj;

Tržní struktura

34.  zdůrazňuje, že je třeba, aby evropské a vnitrostátní orgány dohledu účinně a účelně spolupracovaly s cílem překonat vzájemné rozdíly a pracovat na skutečném sblížení v oblasti dohledu, aby se tak podpořil společný evropský model v oblasti dohledu a vymáhání předpisů pod vedením Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA), jenž by umožnil omezit stávající překážky pro přeshraniční finanční operace; připomíná význam orgánů ESMA, EIOPA a Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) v tomto procesu a zároveň respektuje úlohu příslušných vnitrostátních orgánů, jak je stanovena v nedávno dohodnutém přezkumu Evropského systému dohledu nad finančním trhem; dále připomíná, že je třeba reformovat strukturu řízení evropských orgánů dohledu, aby byly méně závislé na vnitrostátních orgánech dohledu;

35.  vyzývá Komisi, aby s ohledem na potenciální úspory z důvodu vyšší efektivity zvážila, že by orgánu ESMA byly postupně svěřovány přímé pravomoci v oblasti dohledu, včetně přímého dohledu nad některými tržními segmenty, jako jsou ústřední protistrany EU a centrální depozitáře cenných papírů (CSD) a jednotné evropské přístupové místo, i větší pravomoci, pokud jde o zásahy do produktů; dále zdůrazňuje, že je ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány a na základě společného souboru pravidel a pravomocí pro zásahy do produktů třeba jmenovat jediný evropský orgán dohledu pro dohled nad činnostmi spojenými s kryptoaktivy s významným přeshraničním prvkem v  EU;

36.  je znepokojen nedávným skandálem týkajícím se německé fintech společnosti Wirecard; v této souvislosti žádá Komisi a příslušné orgány EU, aby posoudily, do jaké míry je tento skandál možné přisoudit nedostatkům v regulatorním rámci EU v oblasti auditu a dohledu, a zda jsou vnitrostátní a unijní orgány dohledu dostatečně vybaveny na to, aby mohly účinně dohlížet na velké přeshraniční finanční instituce s komplexními obchodními modely, které zahrnují různé jurisdikce třetích zemí i více korporátních úrovní; vyzývá k tomu, aby byly z tohoto případu vyvozeny důsledky, pokud jde o další rozvoj unijního rámce regulace a dohledu, zejména v souvislosti s akčním plánem pro unii kapitálových trhů; domnívá se, že by se tyto závěry měly zaměřit na to, zda by přímý dohled na evropské úrovni v konkrétních oblastech mohl tomuto selhání zabránit a zda je nutné provést ambiciózní reformu řízení evropských orgánů dohledu, které by získaly významnější úlohu při odstraňování stávajících překážek bránících přeshraničním finančním operacím; zejména znovu vyzývá Komisi, aby hledala způsoby, jak zlepšit fungování účetního odvětví, a to i prostřednictvím společných auditů;

37.  zdůrazňuje, že celounijní hospodářská soutěž, výběr a otevřený přístup k tržním infrastrukturám představují základní principy pro různorodost obchodních mechanismů v rámci unie kapitálových trhů, s výjimkou případů, kdy by tento přístup mohl ohrozit finanční stabilitu; se znepokojením konstatuje, že v posledních letech směřuje stále větší podíl obchodních toků do obchodních systémů s omezenými požadavky na transparentnost, a poukazuje na to, že takovéto obchodování nemá smysluplný přínos pro určování cen; konstatuje, že míra dvoustranného obchodování mimo obchodní systém zůstává i nadále vysoká; podporuje skutečný posun směrem ke konkurenceschopnému obchodování na burzách na evropských kapitálových trzích a trzích s deriváty a současné zajištění rovných podmínek pro jednotlivé obchodní systémy;

38.   domnívá se, že řádně financované subjekty občanské společnosti a zástupci spotřebitelů v oblasti finančních služeb mohou tvůrcům politik a regulačním orgánům nabídnout neocenitelný přehled a nezávislé hodnocení;

39.  zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout pokroku v oblasti společných evropských standardů, aby se snížilo riziko roztříštěnosti vyplývající z uplatňování možností a případů vlastního uvážení na úrovni jednotlivých států;

40.  připomíná, že regulace finančních služeb je velmi složitý úkol, který probíhá na mezinárodní, evropské a vnitrostátní úrovni; vybízí všechny zúčastněné strany, aby se touto komplexností zabývaly a usilovaly o zajištění proporcionality finanční regulace a o odstranění zbytečné administrativní zátěže; konstatuje rovněž, že proporcionalita finanční regulace může někdy vést k větší komplexitě, a vyzývá Komisi a členské státy, aby se zavázaly k významnému úsilí o zefektivnění a harmonizaci stávajících a budoucích pravidel, a to postupným rušením vnitrostátních výjimek podle potřeby a předcházením tzv. gold-platingu právních předpisů EU na vnitrostátní úrovni; zdůrazňuje, že nařízení s jasnými harmonogramy pro přechod a postupné ukončování stávajících režimů mohou připravit hladkou a stabilní cestu ke sbližování právních předpisů;

41.  opakuje výzvu, kterou uvedl ve svém usnesení ze dne 19. ledna 2016 nazvaném „Hodnocení a výzvy regulace finančních služeb v EU“, aby Komise ve spolupráci s evropskými orgány dohledu, jednotným mechanismem dohledu a Evropskou radou pro systémová rizika (ESRB) každých pět let prováděla komplexní kvantitativní a kvalitativní posouzení kumulativního dopadu regulace finančních služeb EU na finanční trhy a její účastníky na úrovni EU a členských států s cílem odhalit nedostatky a mezery, posoudit výkonnost, účinnost a účelnost regulace finančních služeb a zajistit, aby nebránila spravedlivé hospodářské soutěži a rozvoji hospodářství, a podávat o tom zprávy Parlamentu; vyjadřuje politování nad tím, že žádné takové posouzení nebylo dosud provedeno;

42.  vyzývá Komisi, aby předložila podrobný plán pro posílení stability finančního ekosystému a poučila se z přínosů a nedostatků stávajícího souboru pravidel EU pro finanční stabilitu a finanční dohled zjištěných během krize COVID-19; bere na vědomí nedávná doporučení rady ESRB, zejména pokud jde o rizika likvidity vyplývající z maržových výzev a rizika likvidity u investičních fondů;

Retailoví investoři

43.  zdůrazňuje, že bez široké základny investorů neexistuje žádný zdravý trh; je znepokojen tím, že zapojení retailových investorů do finančních trhů zůstává slabé; uvádí, že je třeba rozšířit portfolio vhodných investičních možností pro retailové investory; vyzývá k přijetí opatření na podporu retailového investování s ohledem na demografické výzvy, kterým EU čelí, a to zvýšením účasti retailových investorů na kapitálových trzích prostřednictvím atraktivnějších, transparentnějších a vhodnějších osobních penzijních produktů; vyzývá k iniciativám konkrétně zaměřeným na retailové investory, včetně usnadnění rozvoje nezávislých internetových srovnávacích nástrojů EU, které by retailovým investorům pomohly určit nejvhodnější produkty z hlediska rizika, návratnosti investic a hodnoty pro jejich konkrétní potřeby a preference, a podpory pobídek pro konkurenceschopné produkty, které splňují kritéria v environmentální, sociální a správní oblasti, a produkty, které jsou obvykle spojeny s vyšší efektivitou vynaložených nákladů;

44.  vyjadřuje politování nad tím, že ustanovení o ochraně spotřebitelů a investorů v několika odvětvových právních předpisech EU v oblasti finančních služeb jsou špatně zharmonizována, což vede ke zbytečné složitosti pro finanční zprostředkovatele i pro neprofesionální zákazníky; vyzývá Komisi, aby přijala horizontálnější a harmonizovanější přístup k ochraně spotřebitelů a investorů v právních předpisech EU v oblasti finančních služeb, které budou přizpůsobeny ekologické a digitální transformaci, aby se tak zajistila účinná a soudržná úroveň ochrany u všech finančních produktů a poskytovatelů;

45.  zdůrazňuje, že je důležité posílit důvěru investorů v kapitálové trhy prostřednictvím řádné ochrany investorů a podpory finanční gramotnosti účastníků trhu;

46.  zdůrazňuje, že dokud není uplatňován univerzální přístup, je třeba zajistit rovné podmínky pro podniky poskytující finanční služby a pro podniky působící v oblasti digitálních technologií; zdůrazňuje, že přístup na finanční trhy by měl být umožněn všem podnikům podle zásady „stejné podnikání, stejná pravidla“; konstatuje, že tato zásada je obzvláště důležitá v prostoru finančních technologií a finančních inovací a že reciproční přístup k finančním datům by měl být vyvážen potřebou rovných podmínek pro všechny poskytovatele a typy produktů;

47.  zdůrazňuje, že jednotný trh s retailovými finančními službami je velmi nedostatečně rozvinut; konstatuje, že nákup produktů retailových finančních služeb, jako jsou hypoteční úvěry nebo pojistné produkty, na přeshraničním základě je velmi neobvyklý a je spojen s překážkami; domnívá se, že účastníci retailového trhu by měli mít možnost snadno využívat všech výhod jednotného trhu, a získat tak přeshraniční přístup k produktům retailových finančních služeb, aby měli k dispozici větší výběr a lepší produkty; vyzývá Komisi, aby zavedla nový akční plán pro retailové finanční služby, který stanoví ambiciózní strategii pro odstranění překážek pro přeshraniční retailové finanční služby a zrušení zbytečných a nepřiměřených poplatků za tyto služby;

48.  vyzývá k lepšímu zveřejňování a srovnatelnosti klíčových informací a k odstranění zavádějících informací v právních předpisech týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou, což jsou otázky, jimiž by se měl zabývat příští přezkum; očekává, že úroveň 2 právních předpisů o strukturovaných retailových investičních produktech a pojistných produktech s investiční složkou týkajících se sdělení klíčových informací bude dodržovat úroveň 1 právních předpisů, zejména pokud jde o poskytování přesných, spravedlivých, jasných a nezavádějících předsmluvních informací a o metodiky týkající se scénářů výkonnosti, jakož i o zajištění srovnatelnosti různých investičních produktů; konstatuje, že je důležité zajistit, aby investoři měli k dispozici údaje o dosavadní výkonnosti, a zároveň, aby dosavadní výkonnost nesměla být používána jako ukazatel pro předpovídání budoucích výnosů; vyjadřuje politování nad zpožděním při přijímání úrovně 2 právních předpisů o strukturovaných retailových investičních produktech a pojistných produktech s investiční složkou, jež se bude překrývat s prvním přezkumem těchto produktů a zvýší právní nejistotu a náklady pro zúčastněné strany; trvá na tom, že nadcházející přezkum by měl stanovit standardizované a strojově čitelné informační dokumenty, což by umožnilo srovnatelnost digitálně vstřícným způsobem; vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby své návrhy na změny předpisů úrovně 1 a úrovně 2 koordinovaly tak, aby byla zajištěna vysoká míra předvídatelnosti pro zprostředkovatele i pro neprofesionální zákazníky;

49.  naléhavě vyzývá Komisi, aby objasnila rozdíl mezi profesionálními a retailovými investory na všech úrovních směrnice MiFID, aby bylo možné přizpůsobit přístup k zákazníkům na základě jejich znalostí a zkušeností na trzích; domnívá se, že je důležité retailovým investorům umožnit, aby mohli být na vlastní žádost považováni za profesionální investory, pokud splní jasná kritéria; požaduje, aby Komise zvážila, zda by zavedení kategorie poloprofesionálních investorů bylo lepší reakcí na realitu v oblasti účasti na finančních trzích, a aby na základě svých zjištění posoudila, zda by zavedení této kategorie bylo zapotřebí, či nikoli; případně požaduje, aby Komise zvážila větší flexibilitu při kategorizaci zákazníků, zejména pokud jde o možnost výjimky z určitých povinností a možnost účasti pro některé klienty, nebo zefektivnila stávající kritéria pro profesionální investory;

50.  byl upozorněn na to, že stávající rámec pro podávání zpráv v rámci směrnice MiFID II a nařízení o infrastruktuře evropských trhů (EMIR) je velmi nákladný a složitý a brzdí účinnost systému; domnívá se, že je tedy třeba zvážit jeho zjednodušení a zároveň plně zohlednit stávající zkušenosti, pokusit se o zefektivnění všech právních předpisů a zajistit, aby to v žádném případě neohrozilo cíle stanovené pro směrnici MiFID II a nařízení EMIR a nenarušilo pravidla týkající se integrity trhu, transparentnosti, ochrany spotřebitele a finanční stability;

51.  vyzývá ke změně právních předpisů, aby byl zajištěn přístup k nezávislému poradenství ze strany finančních zprostředkovatelů, aniž by byly nepatřičně prosazovány finanční produkty vyrobené „interně“, a důkladné posouzení produktů od jiných výrobců a aby byl zajištěn spravedlivý a transparentní marketing finančních produktů; konstatuje, že orgán ESMA zaujal diferencovanější postoj k potenciálnímu zákazu pobídek, a vyzývá Komisi, aby zkoumala alternativní přístupy, které by měly na harmonizaci zájmů v rámci celého distribučního řetězce podobné účinky; souhlasí s tím, že by měla být dále zkoumána úloha pobídek v oblasti zprostředkování a distribuce, aby se zajistilo, že nebude docházet ke střetu zájmů a že finanční poradenství bude investorům poskytováno spravedlivým, transparentním a odpovídajícím způsobem;

52.  zdůrazňuje, že fiktivní nákupy jsou důležitým nástrojem dohledu, který může výrazně zlepšit soudržnost a účinnost ochrany spotřebitelů v celé EU; vyzývá orgán ESMA, aby plně využíval své nové koordinační pravomoci tím, že bude v celé EU podporovat fiktivní nákupy s cílem zjistit praktiky nevhodného prodeje a zajistit, aby v reakci na veškerá zjištěná porušení pravidel v oblasti ochrany spotřebitele a obchodního chování byla přijata přiměřená donucovací opatření;

53.  navrhuje Komisi, aby přezkoumala možnost zavedení individuálních spořicích účtů EU, které by doplňovaly vnitrostátní režimy a pomohly překlenout roztříštěnost vnitrostátních trhů tím, že by fungovaly jednotně a napříč různorodými trhy, čímž by zajistily přenositelnost a zabezpečení úspor;

54.  trvá na tom, aby retailoví investoři byli nedílnou součástí agendy pro udržitelné financování a Agendy EU pro udržitelný rozvoj; vyzývá Komisi, aby zajistila, že metodika označování taxonomie bude pro retailové investory jasná a srozumitelná;

Finanční vzdělávání

55.  konstatuje, že nedostatečná finanční gramotnost a chybějící přístup k rozšířeným veřejným informacím o finančních trzích jsou jedním z faktorů, který vysvětluje chybějící kulturu akciového kapitálu v EU; zdůrazňuje, finanční vzdělávání je zapotřebí k tomu, aby umožnilo spotřebitelům znát jejich práva a pochopit rizika související s účastí na finančním trhu, aby bylo možné urychlit zapojení retailových investorů do finančních trhů na základě větší míry znalostí, důvěry a povědomí o riziku; naléhavě vyzývá Komisi, aby v členských státech zahájila a podporovala programy s cílem posílit finanční a digitální gramotnost s využitím řady nástrojů, včetně digitálních a sociálních médií, s cílem zapojit občany a podniky, zejména prostřednictvím veřejných agentur vytvořených za tímto účelem; vyzývá poskytovatele finančních služeb, aby více usnadňovali účast retailových investorů na kapitálových trzích a podporovali překonávání jejich zkreslených představ o úsporách tím, že budou vytvářet kulturu akciového kapitálu v souladu s jejich rizikovým profilem;

56.  zdůrazňuje, že finanční vzdělávání je střednědobý nástroj, jehož účinky jsou omezené v důsledku nevyhnutelných kognitivních předsudků, rychlosti změn na finančních trzích a jejich značné složitosti; zdůrazňuje, že finanční vzdělávání nemůže nahradit přístup ke spolehlivému a nestrannému odbornému finančnímu poradenství; konstatuje, že programy vlastnictví zaměstnaneckých akcí patří k nejúčinnějším prostředkům pro zvyšování finančního povědomí a gramotnosti dospělých občanů EU;

57.  je přesvědčen, že občané, kteří jsou informovanější a vzdělanější ve finanční oblasti, představují přínos pro demokratické systémy, přispívají ke stabilitě finančních systémů a podporují transparentnost a informační povinnosti finančních institucí; vyzývá Komisi, aby navrhla přezkum doporučení Rady o klíčových schopnostech v oblasti celoživotního učení a aby zavedla finanční gramotnost jako samostatnou klíčovou kompetenci; vybízí finanční instituce, aby vypracovaly a prováděly programy s cílem rozšiřovat finanční gramotnost a schopnosti a vytvářet příležitosti pro finanční zapojení všech občanů;

58.  naléhavě vyzývá členské státy a případně i příslušné regionální, místní a další veřejné orgány, aby zvážily začlenění nebo rozšíření finanční gramotnosti ve všech osnovách od základní školy až po univerzitu, přičemž je třeba zvolit rozvíjející se programy přizpůsobené potřebám žáků a studentů a zaměřené na získání autonomie ve finančních záležitostech; navrhuje, aby tyto programy zahrnovaly alespoň základní finanční pojmy, jako je složený úrok, výnosy a anuita a rozlišování mezi dluhopisy a akciemi; navrhuje zařazení finanční gramotnosti do studie Programu pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA);

Digitalizace a data

59.  zastává názor, že digitalizace finančních služeb může být katalyzátorem pro mobilizaci kapitálu a mohla by pomoci překonat roztříštěnost finančních trhů v EU a současně omezit překážky a zvýšit účinnost dohledu; zdůrazňuje, že digitalizace by neměla vést ani k regulatorní arbitráži ani k menší ochraně zákazníků, ale k nižším bezpečnostním rizikům a rizikům pro finanční stabilitu; zdůrazňuje, že k unii kapitálových trhů by mohl přispět rámec EU s vysokými standardy v oblasti kybernetické bezpečnosti, včetně ochrany soukromí a ochrany údajů; konstatuje, že digitální finance mají silný prvek kapitálových toků, který přitahuje přeshraniční investice; konstatuje, že takovýto unijní rámec by měl být v první řadě vhodný pro digitální věk a měl by být technologicky neutrální;

60.  vyzývá Komisi, aby pracovala na provádění akčního plánu pro digitální finance s cílem zlepšit přístup k finančním službám, nabídnout širší výběr a zvýšit účinnost operací;

61.  vyzývá Komisi, aby nadcházející přezkumy nařízení o finančních službách využila k podpoře zapojení investorů a akcionářů prostřednictvím digitálních nástrojů;

62.  zdůrazňuje, že je třeba, aby evropské trhy byly globálně konkurenceschopné; vyzývá Komisi, aby vytvořila příznivé prostředí pro inovativní a konkurenceschopné finanční produkty EU s globálním dosahem, s cílem přilákat zahraniční kapitál a investice a podpořit konkurenceschopnost EU na globálních trzích a zároveň zachovat vysokou úroveň obezřetnostní regulace a finanční stability; opakuje, že je zapotřebí více racionalizované a kodifikované zastoupení EU v mnohostranných organizacích a subjektech v souladu s usnesením Parlamentu ze dne 12. dubna 2016 o úloze EU v rámci systému mezinárodních finančních, měnových a regulačních orgánů a institucí(8);

63.  zdůrazňuje, že se z kryptoaktiv stává netradiční nástroj financování malých a středních podniků, zejména pokud jde o počáteční nabídky mincí, které mají potenciál k financování inovativních startupů a rozvíjejících se podniků; v této souvislosti trvá na tom, že jsou zapotřebí jasné a soudržné pokyny týkající se použitelnosti stávajících regulačních a obezřetnostních postupů na kryptoaktiva, která jsou z hlediska právních předpisů EU považována za finanční nástroje, s cílem poskytnout regulační jistotu a zabránit na vnitřním trhu nerovným podmínkám, volbě příslušnosti a regulatorní arbitráži;

64.  konstatuje, že v oblasti finančních služeb vznikly určité oligopolní struktury a že některé velké technologické společnosti se staly významnými hráči na trhu s finančními službami; vyzývá Komisi, aby sledovala a vyšetřovala způsob, jakým mohou konkurenční výhody, které mají tito operátoři k dispozici, narušit hospodářskou soutěž na trhu a poškodit zájmy spotřebitelů a inovace; zdůrazňuje, že by neměly být vytvářeny žádné demotivační faktory odrazující od poskytování tržních údajů a že by měl být proveden komplexní přezkum týkající se nákladů na údaje o trhu a jejich dostupnosti pro všechny účastníky trhu;

65.  poukazuje na to, že vhodným nástrojem k posílení inovací a konkurenceschopnosti odvětví finančních služeb by mohla být tzv. „pískoviště“ („sandboxy”); zdůrazňuje, že každé „pískoviště“, včetně celoevropského „pískoviště“ by mělo usilovat o nalezení rovnováhy mezi cílem spočívajícím v podpoře inovace a finanční stability a ochranou investorů a spotřebitelů, a to při zohlednění velikosti, systémového významu a přeshraniční činnosti dotčených podniků; žádá Komisi, aby využila zkušeností získaných z Evropského fóra pro usnadnění inovací (EFIF) a posoudila, zda by společný unijní rámec pro celoevropské „pískoviště“ pro finanční služby poskytl dodatečný přínos z hlediska finančních inovací;

66.  vyzývá k úsilí zaměřenému na zachování rovných podmínek založených na přeshraničním přístupu k údajům a na vysokou úroveň ochrany údajů a soukromí spotřebitelů, aby se z EU stal rámec s přísnými normami kybernetické bezpečnosti, které by vedly k vytvoření unie kapitálových trhů;

Úloha EU na globálních trzích

67.  poukazuje na to, že Evropa soutěží o kapitál na globálním trhu a že v důsledku toho jsou pro ochranu evropské hospodářské svrchovanosti, podporu používání eura ve třetích zemích a přilákání zahraničních investorů kriticky důležité hlubší, integrovanější, dobře regulované, účinnější a odolnější evropské kapitálové trhy; domnívá se, že v důsledku vystoupení Spojeného království z EU je tento cíl ještě důležitější a že by měl být sledován v souladu s transparentními kritérii založenými na pravidlech, a nikoli případ od případu;

68.  opakuje, že právní předpisy EU poskytují možnost považovat pravidla třetích zemí za rovnocenná na základě přiměřené technické analýzy založené na rizicích a že by takováto rozhodnutí měla být přijímána prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci; připomíná, že EU může jednostranně kdykoli stáhnout jakékoli rozhodnutí o rovnocennosti a že jakákoli odchylka od regulačních norem EU by měla být pozorně sledována; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s evropskými orgány dohledu a případně s příslušnými vnitrostátními orgány zavedla dynamický systém sledování režimů rovnocennosti pro případ, že ve třetích zemích existují rozdíly v oblasti regulace a dohledu, které by pro EU mohly znamenat možné riziko z hlediska finanční stability, transparentnosti trhu, integrity trhu, ochrany investorů a spotřebitelů a rovných podmínek; zdůrazňuje, že by Komise měla zavést nouzové postupy pro zrušení rozhodnutí o rovnocennosti pro případ, že je třeba jednat rychle, s přihlédnutím k možným důsledkům nouzového zrušení rozhodnutí o rovnocennosti; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby orgány dohledu EU měly pravomoci v oblasti přímého dohledu v případě, že činnosti některých podniků ze třetích zemí uznaných v rámci rovnocennosti EU mohou mít dopad na finanční stabilitu, řádné fungování trhů nebo ochranu investorů;

69.  připomíná, že je třeba zajistit interoperabilitu regulačního rámce EU s mezinárodně dohodnutými zásadami Basilejského výboru pro bankovní dohled a Rady pro finanční stabilitu;

70.  vyzývá k přijetí kroků na posílení mezinárodní úlohy a používání eura dokončením hospodářské a měnové unie, unie kapitálových trhů a bankovní unie, podporou rozvoje referenčních hodnot založených na euru pro komoditní trhy a posílením úlohy eura jakožto referenční měny;

71.  domnívá se, že v budoucích vztazích se Spojeným královstvím po skončení přechodného období by měly být zaručeny rovné podmínky na podporu stability finančních trhů EU;

72.  vybízí finanční sektor EU, aby se připravil na četné technické problémy, kterým bude čelit při přesunu obchodních činností z Londýna do EU; připomíná, že ECB, ESRB, evropské orgány dohledu a Komise došly k závěru, že účastníci trhu budou potřebovat minimálně 18 měsíců na podstatné snížení své expozice vůči ústředním protistranám ve Spojeném království; v této souvislosti bere na vědomí rozhodnutí Komise udělit Spojenému království v případě, že nebude dosaženo dohody o brexitu, rovnocenný status na dobu 18 měsíců; připomíná, že rozhodnutí o rovnocenném statusu může Komise kdykoli jednostranně zrušit, zejména pokud se rámec třetí země odchýlí a nebude již splňovat podmínky pro rovnocenný status;

o
o   o

73.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, evropským orgánům dohledu a Evropské centrální bance.

(1) Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 76.
(2) Úř. věst. C 11, 12.1.2018, s. 24.
(3) Přijaté texty P9_TA(2020)0165.
(4) Výroční zpráva Evropské komise o malých a středních podnicích 2018/2019
(5) Viz například: https://2degrees-investing.org/wp-content/uploads/2020/03/A-Large-Majority-of-Retail-Clients-Want-to-Invest-Sustainably.pdf
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech rizikového kapitálu, Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 1.
(7) Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 98.
(8) Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 76.

Poslední aktualizace: 13. ledna 2021Právní upozornění - Ochrana soukromí