Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2020/2764(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0310/2020

Předložené texty :

B9-0310/2020

Rozpravy :

PV 05/10/2020 - 24
CRE 05/10/2020 - 24

Hlasování :

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0267

Přijaté texty
PDF 173kWORD 55k
Čtvrtek, 8. října 2020 - Brusel Konečné znění
Posílení záruk pro mladé lidi
P9_TA(2020)0267B9-0310/2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. října 2020 o zárukách pro mladé lidi (2020/2764(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na články 145, 147 a 149 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, který v listopadu 2017 vyhlásily Evropský parlament, Evropská rada a Evropská komise, a zejména na jeho čtvrtou zásadu „aktivní podpora zaměstnanosti“,

–  s ohledem na závěry Evropské rady, která se konala ve dnech 17.–21. července 2020,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/779 ze dne 20. května 2015, kterým se mění nařízení (EU) č. 1304/2013, pokud jde o dodatečnou počáteční předběžnou platbu vyplácenou na operační programy podporované z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí(2),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2019/1181 ze dne 8. července 2019 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států(3),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi(4),

–  s ohledem na zvláštní zprávy Evropského účetního dvora (EÚD) č. 3/2015 nazvané „Systém záruk EU pro mladé lidi: první kroky jsou za námi, ale rizika související s jeho uplatňováním na nás teprve čekají“, č. 17/2015 s názvem „Podpora Komise pro akční týmy pro mladé lidi: finanční prostředky ESF byly přesměrovány, ale důraz na výsledky je nedostatečný“ a č. 5/2017 s názvem „Nezaměstnanost mladých lidí – vedla opatření EU ke změnám? Posouzení záruky pro mladé lidi a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí“,

–  s ohledem na pracovní dokument Mezinárodního úřadu práce (MOP) č. 4/2015 s názvem „The Youth Guarantee programme in Europe: Features, implementation and challenges“ (Program záruk pro mladé lidi v Evropě: rysy, provádění a výzvy) a na zprávu nadace Eurofound za rok 2015 s názvem „Social inclusion of young people“ (Sociální začleňování mladých lidí),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. července 2020 nazvané „Podpora zaměstnanosti mladých lidí: most k pracovním místům pro příští generaci“ (COM(2020)0276),

–  s ohledem na návrh Komise na doporučení Rady o mostu k pracovním místům – posílení záruk pro mladé lidi a o nahrazení doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi (COM(2020)0277) a na přiložený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2020)0124),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. května 2018 s názvem „Zapojovat, propojovat a posilovat mladé lidi: nová strategie EU pro mládež“ (COM(2018)0269) a usnesení Rady ze dne 15. listopadu 2018 o strategii Evropské unie pro mládež na období 2019–2027(5),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. října 2016 s názvem „Záruky pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí po třech letech“ (COM(2016)0646) a na přiložený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0323),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. července 2020 o závěrech mimořádného zasedání Evropské rady konaného ve dnech 17.– 21. července 2020(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. ledna 2018 o provádění iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí v členských státech(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2017 o kontrole výdajů a monitorování nákladové efektivnosti systémů záruk EU pro mladé lidi(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2013 o zřízení záruky pro mladé lidi(9),

–  s ohledem na otázky položené Radě a Komisi ohledně posílení záruk pro mladé lidi (O-000058/2020 – B9-0018/2020 a O-000059/2020 – B9‑0019/2020),

–  s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

A.  vzhledem k tomu, že záruky pro mladé lidi poskytly od svého zřízení v roce 2013 24 milionům mladých lidí příležitosti a pomoc, pokud jde o nalezení pracovního místa nebo zapojení do dalšího vzdělávání a programů učňovské i odborné přípravy; vzhledem k tomu, že před krizí COVID-19 činila míra nezaměstnanosti mladých lidí (ve věku 15–24 let) v průměru 14,9 % ve srovnání s maximem v roce 2013, kdy dosáhla 24,4 %; vzhledem k tomu, že tato míra je stále více než dvakrát vyšší než celková míra nezaměstnanosti (6,5 %); vzhledem k tomu, že výskyt nestandardní práce je u mladých lidí velmi vysoký se 43,8 % mladých lidí pracujících v dočasném zaměstnání v celé EU; vzhledem k tomu, že průměrná míra nezaměstnanosti mladých lidí skrývá obrovské rozdíly mezi členskými státy, např. 40,8 % osob mladších 25 let ve Španělsku (červen 2020) a 33,6 % v Řecku (duben 2020); vzhledem k tomu, že příliš mnoho mladých lidí má nejisté zaměstnání a příliš mnoho jich musí opustit svůj region nebo svoji zemi, aby nalezli důstojnou práci;

B.  vzhledem k uznání toho, že záruky pro mladé lidi daly podnět k provedení strukturálních reforem veřejných služeb zaměstnanosti a vzdělávacích systémů v členských státech; vzhledem k tomu, že se však ve své rané fázi potýkají s poměrně pomalým a nejednotným prováděním ze strany členských států a že zúčastněné strany a mladí lidé zdůraznili několik nedostatků, pokud jde o jejich koncepci a fungování v praxi; vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 5/2017 kritizoval omezený pokrok záruk pro mladé lidi a dospěl k závěru, že příspěvek Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí k dosažení cílů záruk pro mladé lidi v pěti navštívených členských státech byl v době auditu velmi omezený a že více než tři roky po přijetí doporučení Rady nedosáhla počátečního očekávání po spuštění záruk pro mladé lidi, jejichž cílem bylo do čtyř měsíců poskytnout všem osobám z kategorie NEET (osoby, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy) kvalitní nabídku; vzhledem k tomu, že Komise a členské státy postupně zavedly úpravy a zdokonalily pokyny k programu, čímž se záruky pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí staly zásadními nástroji v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí v EU;

C.  vzhledem k tomu, že boj proti nezaměstnanosti mladých lidí je politickou prioritou, kterou sdílí Parlament, Komise a členské státy a která přispívá k naplňování cíle Unie, kterým je udržitelný růst a vysoce kvalitní pracovní místa, a zároveň je v souladu s evropským pilířem sociálních práv;

D.  vzhledem k tomu, že předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová ve svých politických prioritách uvedla, že ze záruk pro mladé lidi učiní stálý nástroj pro boj proti nezaměstnanosti mladých lidí, že by měl být navýšen jejich rozpočet a že by měly být podávány pravidelné zprávy s cílem zajistit, aby v každém členském státě tento nástroj naplnil přislíbené závazky;

E.  vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 spustila bezprecedentní hospodářskou a sociální krizi, v jejímž důsledku míra nezaměstnanosti v EU stoupá a milionům lidí hrozí, že přijdou o práci; vzhledem k tomu, že v červnu 2020 činila nezaměstnanost mladých lidí v celé EU 16,8 %, přičemž se stále očekává, že toto číslo bude i nadále prudce stoupat, vzhledem k tomu, že mladým lidem hrozí, že budou nejvíce zasaženi, jako tomu bylo během krize v roce 2008; vzhledem k tomu, že vysoká míra nezaměstnanosti mladých lidí škodí dotčeným jednotlivcům, což často vede k trvalým následkům; vzhledem k tomu, že tyto škodlivé dopady se pocítí zejména v rostoucím počtu dlouhodobě nezaměstnaných mladých lidí a obecně v celé společnosti, a že proto vyžadují rozhodné a cílené politické úsilí; vzhledem k tomu, že investice do lidského kapitálu mladých Evropanů přispějí k posílení evropských ekonomik a společností a k jejich větší inkluzivitě a odolnosti; vzhledem k tomu, že kvalifikovaná, tvůrčí a inovativní pracovní síla je nezbytným předpokladem pro konkurenceschopnou Evropu;

F.  vzhledem k tomu, že mladí lidé bývají nadměrně zasaženi hospodářskou krizí(10); vzhledem k tomu, že boj proti hospodářské krizi vyvolané pandemií COVID-19 bude zásadní pro předcházení vysoké míře nezaměstnanosti mladých lidí; vzhledem k tomu, že každý šestý mladý člověk, který byl před vypuknutím pandemie COVID-19 zaměstnaný, o své zaměstnání přišel nebo byl propuštěn; vzhledem k tomu, že pracovní doba u zaměstnaných mladých lidí klesla téměř o čtvrtinu a dva z pěti mladých lidí nahlásili pokles svých příjmů, přičemž nejvíce byli zkrácením pracovní doby i snížením příjmů zasaženi mladí lidé ze zemí s nižšími příjmy;

G.  vzhledem k tomu, že opatření k omezení volného pohybu osob způsobila náhlé narušení formálního a informálního vzdělávání, různých stáží a učňovské přípravy mladých lidí, jakož i pracovních míst, což ovlivnilo jejich příjem, potenciál pro vydělávání peněz a blahobyt, včetně jejich zdraví, a zejména jejich duševního zdraví; vzhledem k tomu, že opatření v oblasti nezaměstnanosti mladých lidí by měla řešit vícerozměrnou povahu problému;

H.  vzhledem k tomu, že mladí lidé se zdravotním postižením byli účinky pandemie zasaženi obzvláště silně a nyní jim hrozí ještě vyšší riziko sociálně-ekonomického vyloučení; vzhledem k tomu, že je nezbytné zavést cílená opatření na podporu jejich integrace na trhu práce a zajistit jim přístup ke kvalitním službám, aniž by čelili diskriminací nebo překážkám jakéhokoli druhu, včetně těch finančních;

I.  vzhledem k tomu, že mladí lidé mají větší pravděpodobnost propuštění, protože častěji pracují v neformální ekonomice, v nestandardních formách zaměstnání, s žádnou nebo malou sociální ochranou a nemají odbornou praxi;

J.  vzhledem k tomu, že míra nestandardní práce, jako jsou práce pro platformy nebo na zakázku, je u mladých lidí velmi vysoká a nestandardní práce poskytuje nižší jistotu zaměstnání a omezený nebo žádný přístup k sociální ochraně, takže mladým lidem v krizi, jako je pandemie onemocnění COVID-19, spíše hrozí nezaměstnanost a zároveň je jim omezen přístup k sociální ochraně;

K.  vzhledem k tomu, že je nezbytné zdůraznit rozdíl mezi nezaměstnaností a nečinností, aby se lépe pochopil dopad krize na mladé lidi, neboť nárůst neaktivní populace může rovněž vést ke statistickému snížení počtu nezaměstnaných; vzhledem k tomu, že několik členských států zaznamenalo vyšší nárůst neaktivního obyvatelstva oproti nárůstu počtu nezaměstnaných, a to jak kvůli skutečnosti, že během krize lidé přestali hledat zaměstnání, tak i v důsledku zavedení opatření veřejného trhu práce, jako jsou systémy krátkodobé práce a blokování propouštění;

L.  vzhledem k tomu, že miliony mladých lidí zažívají pracovní podmínky s nízkými příjmy a nejistými smlouvami, falešnou samostatnou výdělečnou činností, nedostatečnou základní sociální ochranou a praktikami diskriminace na základě věku; vzhledem k tomu, že míra neaktivních mladých lidí se ve většině členských států zvýšila a vzhledem k tomu, že v kategorii NEET v tomto období rovněž vzrostly rozdíly mezi ženami a muži; vzhledem k tomu, že mnoho mladých lidí střídá zaměstnání a nezaměstnanost nebo nečinnost nebo jsou chyceni v pasti nejistých nestandardních forem zaměstnání; vzhledem k tomu, že mladí lidé jsou vystaveni vyššímu riziku ztráty zaměstnání kvůli automatizaci než jiní;

M.  vzhledem k tomu, že ženy, a zejména mladé ženy, jsou kvůli znepokojující nerovnováze na trhu práce vystaveny dvojí diskriminaci, neboť patří mezi mladé lidi a jsou ženami;

N.  vzhledem k tomu, že pandemie by mohla prohloubit nerovnosti ve společnosti, včetně digitální propasti, která zůstává vážným problémem v EU jako celku i v členských státech; vzhledem k tomu, že nedostatečný přístup mladých lidí k širokopásmovému připojení a přiměřenému vybavení informačními technologiemi obecně by v souvislosti s distančním vzděláváním a prací na dálku mohl vést k dalším nerovnostem, vyloučení a diskriminaci;

O.  vzhledem k tomu, že předchozí krize ukázala, že pokud nebudou mladým lidem poskytnuty kvalitní stáže a pracovní místa na základě písemných dohod a důstojných pracovních podmínek, včetně životního minima, kariérního poradenství a vedení a dalšího vzdělávání, vyvstane opět vysoké riziko, že budou nuceni přijímat nejistá pracovní místa, opustit zemi, aby nalezli práci nebo se zapojili do vzdělávání nebo odborné přípravy, i když hledají skutečné zaměstnání;

P.  vzhledem k tomu, že nízká kvalita nabídek systému záruk pro mladé lidi je jednou z jejich nejvýznamnějších nedostatků; vzhledem k tomu, že stáže poskytované v rámci systému záruk pro mladé lidi musí být nejen placené, ale také omezené délkou a počtem, aby mladí lidé nebyli chyceni v pasti nekonečně se opakujících stáží a nebyli využíváni jako levná, nebo dokonce bezplatná pracovní síla bez sociální ochrany a důchodových práv; vzhledem k tomu, že ze studií vyplývá, že současná generace mladých lidí nalézá první skutečné zaměstnání začátkem věku třiceti let;

Q.  vzhledem k tomu, že současná generace mladých lidí je vysoce kvalifikovaná; vzhledem k tomu, že vytváření dovedností, rekvalifikace a rozšiřování dovedností nejsou jedinou odpovědí na nedostatek pracovních míst pro mladé lidi; vzhledem k tomu, že vytváření kvalitních a udržitelných pracovních míst na straně druhé má klíčový význam pro jejich stabilitu;

R.  vzhledem k tomu, že programy zaměstnanosti mohou mít dopad na nezaměstnanost, ale nemohou nahrazovat širší úsilí o podporu flexibilnějších trhů práce; vzhledem k tomu, že překážky na trhu práce mají obzvláště škodlivé účinky na mladé lidi, zvyšují míru nezaměstnanosti a nové generace jsou kvůli nim zranitelné; vzhledem k tomu, že výzkum(11) prokázal potřebu aktivní politiky trhu práce i systémů sociální ochrany založených na prahové hodnotě ohrožení chudobou, aby se zabránilo situaci, kdy opatření jednoduše změní pracovní příležitosti a dojde ke hře s nulovým součtem mezi podskupinami zranitelných osob;

S.  vzhledem k tomu, že pokyny pro politiky zaměstnanosti členských států z roku 2019 tyto státy vyzývají, aby i nadále řešily nezaměstnanost mladých lidí a otázku osob z kategorie NEET, a to za pomoci prevence předčasných odchodů mladých lidí ze vzdělávání a strukturálního zlepšení přechodu ze vzdělávání do zaměstnání, mimo jiné i prostřednictvím plného zavedení záruk pro mladé lidi;

T.  vzhledem k tomu, že návrh doporučení Rady o posílení záruk pro mladé lidi čerpá z poučení a zkušeností získaných při provádění těchto záruk od roku 2013 a že jeho cílem je poskytnout podporu vyššímu počtu mladých lidí s tím, že věková kategorie se rozšíří na všechny osoby ve věku do 30 let, které budou podporovány při rozvíjení dovedností a získávání pracovních zkušeností v rámci modernizovaného systému odborného vzdělávání a přípravy;

U.  vzhledem k tomu, že v příštím programovém období 2021–2027 budou záruky pro mladé lidi financovány z Evropského sociálního fondu plus (ESF+), který nyní zahrnuje Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí, jež je hlavním programem financujícím tyto záruky; vzhledem k tomu, že nástroj EU na podporu oživení Next Generation EU poskytne prostřednictvím facility na podporu oživení a odolnosti a iniciativy REACT-EU dodatečnou podporu opatřením ve prospěch zaměstnanosti mladých lidí; vzhledem k tomu, že investice do vzdělávání a odborné přípravy uvedené do souladu se souběžnou ekologickou a digitální transformací budou financovány prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj; vzhledem k tomu, že členské státy mohou na žádost a po splnění předem stanovených kritérií obdržet prostředky z nástroje pro technickou podporu k financování přípravných a realizačních fází strukturálních reforem, mimo jiné v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a politik na trhu práce,

1.  vítá návrh doporučení Rady o posílení záruk pro mladé lidi a úmysl Komise dosáhnout strukturálního zlepšení na základě poučení z finanční krize z roku 2008 a z provádění tohoto nástroje; připomíná, že doporučení Rady nemá pro členské státy žádný závazný účinek; upozorňuje, že ne všechny členské státy se doporučením Rady řídí, což má za následek opomíjení mladých lidí; domnívá se, že je načase učinit systém záruk pro mladé lidi závazným namísto dobrovolného; znovu vyzývá Komisi, aby navrhla nástroj záruk pro mladé lidi, který by byl závazný pro všechny členské státy;

2.  zdůrazňuje, že k zajištění kvality a udržitelnosti těchto opatření je zapotřebí vícerozměrný přístup k boji proti nezaměstnanosti mladých lidí, který zahrnuje aktivní a pasivní politiky trhu práce, účinný přístup k opatřením sociálního začleňování a sociálním, zdravotnickým a ubytovacím službám pro mladé lidi;

3.  zdůrazňuje, že posílený systém záruk pro mladé lidi by měl překonat nedostatky předchozího přístupu založeného na zaměstnatelnosti a musí být koncipován jako cesta, jejímž cílem je v přiměřené době zajistit kvalitní a trvalá pracovní místa pro všechny zapojené mladé lidi; opakuje, že záruky pro mladé lidi by neměly institucionalizovat nejistou práci mladých lidí, zejména prostřednictvím atypického statusu, který vede k mimořádně nízkým mzdám, nedostatečné sociální ochraně, nedostatečnému zabezpečení zaměstnání, k falešné samostatné výdělečné činnosti a k nejistým pracovním místům nahrazujícím skutečné zaměstnání;

4.  vítá skutečnost, že posílené záruky pro mladé lidi pokryjí širší věkovou kategorii zahrnující mladé lidi ve věku 15–29 let a že bude ve vztahu ke skupinám osob dočasně a dlouhodobě zařazeným do skupiny NEET uplatňován individualizovanější a cílenější přístup; vítá rovněž úsilí o větší začlenění systému záruk pro mladé lidi a zabránění jakékoli formě diskriminace, včetně znevýhodněných a zranitelných skupin, rasových a etnických menšin, migrantů a uprchlíků, mladých lidí se zdravotním postižením a osob žijících v odlehlých, venkovských nebo znevýhodněných městských oblastech nebo zámořských územích a ostrovních regionech; vyjadřuje znepokojení nad nerovnováhou na trhu práce, na němž se ženy obecně, a zejména mladé ženy, potýkají s dvojí diskriminací – kvůli tomu, že jsou mladé a že jsou ženy; zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise při řešení rozdílů mezi ženami a muži zohlednila potřeby mladých žen;

5.  vítá začlenění genderového rozměru do systému záruk pro mladé lidi; konstatuje však, že rozdíly mezi ženami a muži v kategorii NEET se v průběhu uplynulých let zvýšily a že rodina zůstává překážkou zaměstnávání mladých žen; vyzývá členské státy, aby zavedly závazná opatření s cílem zabránit diskriminaci při náboru na základě pohlaví nebo rodinné situace uchazeče;

6.  zdůrazňuje skutečnost, že osoby z kategorie NEET zahrnují různé podskupiny, jako jsou mladí lidé se zdravotním postižením, mladí lidé bez domova, mladí Romové, mladí migranti a uprchlíci, kteří mají různé potřeby, jež by měly být naplňovány konkrétně přizpůsobenými službami, například v případě osob se zdravotním postižením je to zajištění přiměřených opatření a slučitelnosti pracovního příjmu s dávkami pro zdravotně postižené; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité mít přesné údaje a vhodné způsoby, jak tyto podskupiny identifikovat, a také zaujmout odlišný přístup k osobám, které dlouhodoběji patří do kategorie NEET a které často pocházejí ze znevýhodněného sociálně-ekonomického prostředí a čelí meziodvětvové diskriminaci, mimo jiné v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti, a vůči nimž je třeba zahájit účinné informační programy; zdůrazňuje, že aby záruky pro mladé lidi dosáhly k těmto cílovým skupinám, měly by být začleněny do soudržného souboru sociálních politik a politik v oblasti sociálního zabezpečení, jako je přístup k sociálnímu zabezpečení, včetně dávek v nezaměstnanosti a minimálního příjmu, k péči o děti, zdravotnickým službám, přiměřenému, cenově dostupnému a přístupnému bydlení a psychologické podpoře, aby se zajistilo, že všichni mladí lidé budou mít k systému přístup; trvá na tom, že proti jakékoli diskriminaci mladých lidí z jakéhokoli důvodu je třeba aktivně bojovat v systémech záruk pro mladé lidi;

7.  vítá doporučení členským státům posílit systémy včasného varování s cílem identifikovat osoby, které jsou ohroženy zařazením do kategorie NEET; je přesvědčen, že preventivní opatření, jako jsou hodnocení dovedností, kariérní a profesní poradenství, které se zaměřují na pomoc osobám předčasně ukončujícím školní docházku nebo vzdělávání před tím, než se stanou nezaměstnanými, jsou-li náležitě prováděna, a poskytování inkluzivního a nediskriminačního všeobecného vzdělávání by v dlouhodobém horizontu mohly vést ke snížení počtu osob v kategorii NEET;

8.  podporuje myšlenku posuzovat dovednosti všech osob z kategorie NEET, které se zaregistrují do systému záruk pro mladé lidi, zejména jejich digitální dovednosti, a návrh na posílení digitálních, jazykových a měkkých sociálních dovedností prostřednictvím přípravného školení a usnadnění rozšiřování dovedností a rekvalifikace směrem k zeleným dovednostem, podnikatelským dovednostem a dovednostem v oblasti finančního a profesního řízení prostřednictvím individualizovaného profesního poradenství a orientace; v této souvislosti zdůrazňuje význam informálních a neformálních dovedností; vyzývá rovněž k posouzení vlastnictví digitálního vybavení a stavu konektivity všech osob z kategorie NEET současně s jejich digitálními dovednostmi; dále se domnívá, že mladí lidé, kteří se zaregistrují do systémů záruk pro mladé lidi, by měli být podporováni při rozvoji sociálních a průřezových dovedností, které jim umožní lépe řídit přechody a čelit rychle se měnícímu trhu práce; domnívá se, že takováto odborná příprava přizpůsobená na míru by měla usilovat o řešení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi na trhu práce; domnívá se, že učňovská příprava může v tomto ohledu hrát důležitou úlohu, neboť připravuje mladé lidi na pracovní místa s vysokou poptávkou, a může tak přispět k jejich udržitelné integraci na trhu práce;

9.  naléhavě vybízí členské státy, aby zajistily, že mladým lidem, kteří se zaregistrují do systémů záruk pro mladé lidi, budou předkládány nabídky na kvalitní, rozmanitou a na míru přizpůsobenou práci, odbornou přípravu nebo stáže, včetně spravedlivé odměny, a že nabídky zaměstnání budou v souladu s příslušnými zásadami evropského pilíře sociálních práv, které zajistí právo na spravedlivé a rovné zacházení, pokud jde o pracovní podmínky, včetně zajištění pracovního prostředí přizpůsobeného potřebám osob se zdravotním postižením, přístupu k sociální ochraně a odborné přípravě, přiměřené délky zkušební doby a zákazu zneužívání atypických smluv; trvá na tom, že nabídky v rámci posílených záruk pro mladé lidi by v žádném případě neměly přispívat k sociálnímu dumpingu, mzdovému dumpingu, chudobě pracujících a nejistotě mladých lidí; opakuje, že stáže by mohly být součástí odborného vzdělávání; připomíná, že smlouvy o stážích by měly mít podobu písemných a právně závazných dohod, v nichž budou upřesněny úkoly stážisty a důstojná odměna; domnívá se, že cíl záruk pro mladé lidi musí vést k zaměstnání a že stáže by nikdy neměly vést k nahrazení pracovních míst;

10.  požaduje záruku kvality, která zajistí, aby osoby, které dokončily odbornou přípravu a/nebo vzdělávání v průběhu krize COVID-19, mohly (znovu) absolvovat kurzy zahrnuté ve stáži a/nebo učňovské přípravě, a to i po dokončení vzdělání a/nebo ukončení stáže a/nebo učňovské přípravy, které mohly být zrušeny, zkráceny nebo jinak omezeny kvůli opatřením proti COVID-19, a to s cílem odstranit případné nedostatky v jejich odborné přípravě;

11.  trvá na tom, že v doporučení Rady je třeba nastínit jasná a závazná kritéria kvality a normy kvality nabídek, a vyzývá Komisi, aby vypracovala rámec kvality, jímž by se řídily záruky pro mladé lidi; je přesvědčen, že takový rámec by program posílil a učinil by jej účinnějším nástrojem pro úspěšný přechod na trh práce; vyzývá Komisi, aby přezkoumala stávající evropské nástroje, jako je rámec kvality stáží a Evropský rámec pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu, a aby začlenila kvalitativní kritéria pro nabídky mladým lidem, včetně zásady spravedlivého odměňování stážistů, přístupu k sociální ochraně, udržitelného zaměstnávání a sociálních práv; zdůrazňuje, že tato kritéria by zajistila, aby program účinně pomáhal mladým lidem přejít do stabilního a kvalitního zaměstnání a pomáhal by zajistit genderově vyvážené příležitosti pro mladé lidi napříč odvětvími, příležitosti, které nabízejí dlouhodobou bezpečnost, sociální ochranu, rovné a důstojné pracovní podmínky a nepřispívají k vytváření nejistých pracovních míst; vyzývá členské státy a Komisi, aby vypracovaly programy na podporu podnikání, zejména na územích, kde je slabá průmyslová základna;

12.  vybízí Komisi a členské státy, aby šířily osvědčené postupy v oblasti sociálních investic s cílem podpořit inkluzivnější společnost a znovu nastolit rovnováhu hospodářského a sociálního pokroku; zdůrazňuje význam aktivních politik na trhu práce i systémů sociální ochrany, aby se zabránilo hře s nulovým součtem při přesouvání pracovních míst mezi různými podskupinami zranitelných osob, a zejména mezi osobami z kategorie NEET; naléhavě vyzývá Komisi, aby provedla studii s cílem prozkoumat souvislost mezi mladými lidmi bez sociální ochrany a nejistou prací;

13.  je pevně přesvědčen o tom, že cílem je zlepšit socioekonomické podmínky mladých lidí prostřednictvím řádného provádění posílených záruk pro mladé lidi; znovu potvrzuje svůj postoj, že odměna by měla být úměrná poskytované práci, dovednostem a zkušenostem dané osoby a potřebě stážistů a učňů na trhu práce mimo vzdělávací programy vyjít s penězi; vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci s Parlamentem a při dodržení zásady subsidiarity navrhly možné způsoby zavedení společného právního nástroje, který zajistí a bude prosazovat spravedlivou odměnu za stáže a učňovskou přípravu na trhu práce EU; odsuzuje neplacené stáže a učňovskou přípravu, které představují formu vykořisťování práce mladých lidí a porušování jejich práv;

14.  požaduje, aby bylo financování záruk pro mladé lidi na příští programové období 2021–2027 posíleno prostřednictvím navýšení ESF+ a odpovídajících tematických zaměření; zdůrazňuje, že pozměněný návrh Komise o ESF+ ze dne 28. května 2020 zahrnuje požadavek, aby členské státy s počtem osob v kategorii NEET překračujícím průměr EU za rok 2019 musely přidělit nejméně 15 % svých prostředků z ESF+ v rámci sdíleného řízení na cílená opatření a strukturální reformy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a odborného vzdělávání a přípravy, zejména v souvislosti s prováděním systémů záruk pro mladé lidi; vyjadřuje politování nad tím, že Evropská rada ve svých závěrech ze dne 21. července 2020 tuto částku výrazně snížila na 10 %, což je zcela v rozporu s ambicí Unie investovat do mládeže;

15.  připomíná svůj postoj v prvním čtení přijatý dne 4. dubna 2019, který zahrnuje dodatečný požadavek, aby všechny členské státy, a to nejen ty, jejichž míra osob v kategorii NEET přesahuje průměr Unie, v příštím programovém období 2021–2027 investovaly alespoň 3 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení do řešení nezaměstnanosti mladých lidí, zejména v souvislosti s prováděním systémů záruk pro mladé lidi;

16.  vyzývá členské státy a Komisi, aby zvážily skutečnost, že míra osob v kategorii NEET je jediným faktorem při rozhodování o přidělení finančních prostředků; domnívá se, že ačkoli tato míra ukazuje počet lidí, kteří nejsou ve vzdělávání, zaměstnání ani odborné přípravě, zcela vylučuje velký počet mladých lidí, kteří jsou nedobrovolně zaměstnaní na částečný úvazek, opustili zemi, aby nalezli důstojnou práci, vykonávají nehlášenou práci nebo pracují, ale stále žijí v chudobě;

17.  naléhavě žádá členské státy, aby se důsledně zasadily o plné provedení záruk pro mladé lidi; zdůrazňuje, že unijní finanční prostředky slouží jako doplněk vnitrostátních rozpočtů, a nikoli jako jejich náhrada;

18.  připomíná, že posílená záruka pro mladé lidi může hrát důležitou úlohu při podpoře členských států, aby v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu investovaly do vytváření pracovních příležitostí v klimaticky neutrálním, energeticky účinném a oběhovém hospodářství a získání kvalifikované pracovní síly pro tato pracovní místa, což zajistí, aby při přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku nebyli opomenuti žádní mladí lidé, zejména osoby patřící do znevýhodněných skupin;

19.  opakuje, že je zapotřebí zefektivnit využívání finančních prostředků; očekává, že zefektivnění programových a prováděcích pravidel v rámci ESF+ povede ke snížení administrativních nákladů na straně příjemců, včetně usnadnění mechanismu podávání zpráv; očekává, že členské státy budou pečlivě vynakládat finanční prostředky na programy mládeže, což usnadní zaměstnanost mladých lidí;

20.  zdůrazňuje, že je důležité maximalizovat potenciální součinnost mezi zárukami pro mladé lidi a dalšími příslušnými fondy a nástroji EU, včetně nástroje na podporu oživení a odolnosti, evropské záruky pro děti, programu Erasmus+, InvestEU, Horizontu Evropa a Fondu pro spravedlivou transformaci, a to i v souvislosti s REACT-EU a vnitrostátními plány oživení; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby upřednostňovaly podporu zaměstnanosti mladých lidí v těchto plánech a ve svých plánech na podporu oživení a odolnosti, jakož i v rámci iniciativy REACT-EU; vyzývá členské státy, aby využívaly zdroje SURE na podporu opatření pro mladé stážisty, jako je podpora příjmu a krátkodobé pracovní programy;

21.  trvá na tom, aby Komise posílila monitorování provádění a podávání zpráv o výsledcích záruk pro mladé lidi, včetně monitorování příjemců v rámci systémů záruk pro mladé lidi a povahy nabídek s cílem zajistit jejich soulad s novým rámcem norem kvality v rámci posílených záruk pro mladé lidi a dlouhodobé zařazování příjemců systémů záruk pro mladé lidi do zaměstnání;

22.  zdůrazňuje, že lepší shromažďování údajů má zásadní význam pro udržitelnou integraci příjemců na trhu práce a pro účinné využívání záruk pro mladé lidi; vybízí Evropský účetní dvůr, aby vypracoval navazující zprávy o provádění systémů záruk pro mladé lidi; v této souvislosti považuje za důležité, aby Komise provedla studii, která bude zkoumat souvislost mezi mladými lidmi v zaměstnání bez sociální ochrany a nejistou prací;

23.  zdůrazňuje, že účinné provádění systémů záruk pro mladé lidi a lepší přístup ke stabilním a udržitelným pracovním místům vyžaduje silnější partnerství a účinnou koordinaci mezi poskytovateli záruk pro mladé lidi a příslušnými zúčastněnými stranami, jako jsou regionální a místní orgány, sociální partneři (zaměstnavatelé a odbory), vzdělávací a školicí instituce, pracovníci s mládeží, poskytovatelé solidárních a občanských aktivit, obchodní a řemeslné komory, organizace mládeže a další organizace občanské společnosti, včetně nevládních organizací pracujících se znevýhodněnými osobami, zejména při výměně osvědčených postupů mezi členskými státy; vyzývá k zapojení těchto zúčastněných stran do navrhování, provádění a hodnocení systémů záruk pro mladé lidi s cílem zajistit jejich účinnost; naléhavě vyzývá členské státy, aby zlepšily účast těchto partnerů, zejména mládežnických organizací, ve všech fázích řízení systémů záruk pro mladé lidi a souvisejících finančních nástrojů EU na evropské, vnitrostátní a místní úrovni; je toho názoru, že partnerství by měla jasně stanovit struktury a mechanismy pro smysluplnou účast na rozhodování, včetně transparentního sdílení informací;

24.  je přesvědčen, že dobře cílené kampaně na zvyšování povědomí v přístupných formátech, a to i pro osoby se zdravotním postižením, a komunikační kanály vstřícné k mladým lidem by mohly hrát rozhodující úlohu při oslovování mladých lidí a mládežnických organizací a při zvyšování viditelnosti iniciativy a že by mohlo být obzvláště prospěšné zaměřit se na osoby předčasně opouštějící školní docházku; zdůrazňuje, že co nejvíce finančních prostředků by mělo být poskytnuto přímo mladým lidem; zdůrazňuje, že účinné informační politiky vyžadují odpovídající financování a personální kapacitu, zejména ve veřejných službách zaměstnanosti, které hrají klíčovou úlohu při účinném oslovování osob z kategorie NEET, avšak stále trpí důsledky úsporných opatření zavedených po poslední finanční krizi; v této souvislosti naléhavě vyzývá členské státy, aby investovaly do svých veřejných služeb zaměstnanosti s cílem poskytnout za tímto účelem dostatečné lidské zdroje a finanční podporu na odbornou přípravu a vybavení zaměstnanců;

25.  vyzývá Komisi, aby se zabývala myšlenkou internetového portálu EU zaměřeného konkrétně na stáže a učňovskou přípravu v EU a aby shromažďovala všechny stávající iniciativy EU viditelným, přístupným a uživatelsky vstřícným způsobem; domnívá se, že tento portál by měl být odpovídajícím způsobem propagován vhodnými kanály, aby se zaměřil na své publikum s cílem stát se dobře známým kontaktním místem pro mladé Evropany, vzdělávací instituce a společnosti v celé EU; je toho názoru, že portál by měl navádět mladé talenty tam, kde je to nejvíce zapotřebí, upozorňovat mladé lidi na specifické potřeby na trhu práce, podporovat přístup k souvisejícím vzdělávacím příležitostem, zlepšovat celkovou budoucí zaměstnatelnost v rámci EU, přispívat k boji proti nezaměstnanosti mladých lidí a překlenout nedostatky v dovednostech;

26.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470.
(2) Úř. věst. L 126, 21.5.2015, s. 1.
(3) Úř. věst. L 185, 11.7.2019, s. 44.
(4) Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1.
(5) Úř. věst. C 456, 18.12.2018, s. 1.
(6) Přijaté texty, P9_TA(2020)0206.
(7) Úř. věst. C 458, 19.12.2018, s. 57.
(8) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 105.
(9) Úř. věst. C 440, 30.12.2015, s. 67.
(10) „The impact of the economic crisis on euro area labour markets“ (Dopad hospodářské krize na trhy práce v eurozóně), měsíčník Evropské centrální banky, říjen 2014, s. 49–68.
(11) Re-inVEST Europe (2019). Politický přehled „Towards more inclusive social protection and active labour market policies in the EU:a social investment perspective“ (Směrem k inkluzivnější sociální ochraně a aktivním politikám trhu práce v EU: z perspektivy sociálních investic).

Poslední aktualizace: 13. ledna 2021Právní upozornění - Ochrana soukromí