Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2018(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2018 (COM(2019)0316 – C9-0055/2019)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Evropského hospodářského a sociálního výboru orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o provedených interních auditech v roce 2018,

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2018 spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2018 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 13. května 2020(5) o odložení rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2018, jakož i na usnesení obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí tohoto rozhodnutí,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 55, 99, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(7), a zejména na články 59, 118, 260, 261 a 262 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na druhou zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0188/2020),

1.  odmítá udělit absolutorium generálnímu tajemníkovi Evropského hospodářského a sociálního výboru za plnění rozpočtu Evropského hospodářského a sociálního výboru na rozpočtový rok 2018;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru, a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. L 57, 28.2.2018. (2) Úř. věst. C 327, 30.9.2018, s. 1. (3) Úř. věst. C 340, 8.10.2019, s. 1. (4) Úř. věst. C 340, 8.10.2019, s. 9. (5) Přijaté texty, P9_TA(2020)0120. (6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1. (7) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018, oddíl VI – Evropský hospodářský a sociální výbor,

–  s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na druhou zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0188/2020),

A.  vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria hodlá orgán příslušný k udělení absolutoria klást zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů a institucí Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;

B.  vzhledem k tomu, že na základě výsledku a doporučení šetření Evropského úřadu pro vyšetřování podvodů (OLAF) očekává Výbor pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu, že jej bude Evropský hospodářský a sociální výbor (dále jen „Výbor“) informovat o opatřeních přijatých k nápravě zjištěných nedostatků;

1.  vítá zlepšení, jichž bylo dosaženo v souvislosti se stavem přenosů v rozpočtové položce „Členové orgánu a delegáti“ stanovením šestitýdenní lhůty pro předkládání žádostí o úhradu výdajů; oceňuje, že v období od 1. ledna 2019 došlo ke snížení přenosů;

2.  konstatuje, že v důsledku skutečnosti, že bylo vydáno více stanovisek a zpráv, jejichž příprava si vyžádala větší zapojení členů, došlo ke zvýšení výdajů na cesty a dalších proplácených výdajů;

3.  oceňuje, že Výbor hodlá výrazně zvýšit svůj rozpočet na IT, aby v této oblasti dosáhl úrovně ostatních orgánů a institucí Unie, a dále provádět svou digitální strategii, kterou přijal v červnu 2019; všímá si úsilí, které je nutné vynaložit na posílení kapacity sítě a vybavení koncových uživatelů, aby se umožnilo 100 % zaměstnanců pracovat na dálku;

4.  bere na vědomí, že v rámci nové struktury Výboru zavedené k 1. lednu 2020 byla právní služba přičleněna přímo k oddělení generálního tajemníka, přičemž deklarovaným cílem bylo zvýšit viditelnost a dopad právní služby a umožnit jí, aby poskytovala právní podporu na horizontálním základě; bere na vědomí toto odůvodnění udané Výborem, je však znepokojen, že by mohla být dotčena autonomie a plná nezávislost právní služby; vyzývá Výbor, aby zajistil, aby právní služba byla oficiálně a systematicky zapojena do nejdůležitějších záležitostí Výboru, aniž by však rozhodnutí o tom, zda ji konzultovat, bylo ponecháno na jednotlivých útvarech; vítá, že byla posílena právní kapacita v oddělení pro pracovní podmínky členů, což umožní, aby byly řešeny konkrétní otázky spojené se statutem členů; bere na vědomí úvahy o tom, že by specializovaní pracovníci, včetně pracovníků právní služby, mohli být vyňati z politiky mobility, kterou Výbor uplatňuje, a vyzývá Výbor, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informoval o závěrech tohoto procesu;

5.  potvrzuje, že Výbor obdržel pro budovu VMA certifikát, který uvádí, že budova je bezpečná z hlediska azbestu a že azbest nepředstavuje při běžném používání riziko; konstatuje nicméně, že bylo zjištěno malé množství azbestu, což potvrdila i další analýza; bere na vědomí, že některé materiály mimo kancelářské prostory budovy VMA obsahují azbestová vlákna a že k odstranění všech těchto materiálů by mělo dojít během renovace budovy;

6.  podporuje žádost Výboru, aby bylo zvýšeno úsilí o dodržování obsahu dohody o spolupráci mezi Výborem a Parlamentem; připomíná nicméně, že podle dohody z roku 2014 Výbor přesunul celkem 36 překladatelů do Evropského parlamentu a na oplátku mohl pouze využívat výzkumnou službu Evropského parlamentu; konstatuje, že v důsledku toho musel Výbor přijmout smluvní zaměstnance a zadávat překlady externě; se znepokojením konstatuje, že Evropský parlament jako kompenzaci za snížení počtu překladatelů poskytl Výboru dodatečné finanční prostředky na pokrytí externího zajištění překladatelských služeb a že Výbor může tyto prostředky přerozdělit na jiné oblasti politiky, pokud nejsou plně využity na externí překlady, jak tomu bylo v předchozích letech; je toho názoru, že tato podmínka nesplňuje zásady obezřetného a řádného finančního řízení a měla by být v budoucnu znovu přezkoumána;

Aktuální stav

7.  připomíná, že úřad OLAF dospěl ve své zprávě z ledna 2020 k závěru, že se tehdejší předseda skupiny I Výboru dopustil obtěžujícího jednání vůči dvěma zaměstnancům, nevhodného chování (závažného porušení povinností) vůči jednomu z členů Výboru a jednomu zaměstnanci a dalších závažných porušení vůči dalším zaměstnancům sekretariátu skupiny I;

8.  připomíná, že úřad OLAF dospěl k závěru, že se tehdejší předseda skupiny I dopustil porušení povinností vyplývajících z jednacího řádu Výboru a jeho kodexu chování; připomíná, že úřad OLAF doporučil, aby Výbor s dotčeným členem zahájil příslušné řízení, jak stanoví článek 8 část čtyři jednacího řádu Výboru, a aby přijal veškerá nezbytná opatření, která zabrání, aby se mohl dotčený člen dopustit na pracovišti jakéhokoli dalšího obtěžování;

9.  vyjadřuje politování nad tím, že několik zaměstnanců trpělo psychickým obtěžováním ze strany tehdejšího předsedy skupiny I po neodůvodněně dlouhou dobu; lituje, že opatření proti obtěžování zavedená ve Výboru nevyřešila a nenapravila tento případ kvůli vysokému postavení dotčeného člena dříve; vyjadřuje politování nad tím, že opatření přijatá na ochranu obětí obtěžování do ukončení vyšetřování úřadu OLAF byla podle všeho improvizovaná a nedostatečná, zejména s ohledem na rozsudek ve věci F-50/15, FS v. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV)(1), z nějž si Výbor měl vzít ponaučení; se znepokojením konstatuje, že nedostatky v interním postupu vedly k nečinnosti administrativy Výboru, jež způsobila porušení povinnosti péče a povinnosti podat zprávu úřadu OLAF; vyzývá Výbor, aby tuto skutečnost zohlednil v rámci prováděné revize příslušných rozhodnutí;

10.  konstatuje, že předseda Výboru obdržel zprávu úřadu OLAF a jeho doporučení dne 17. ledna 2020; bere na vědomí, že případ byl dne 23. ledna 2020 postoupen poradnímu výboru pro chování členů; dále konstatuje, že poradní výbor předložil své závěry dne 28. dubna 2020, že dotčený člen byl vyzván, aby se k věci vyjádřil, a že předseda Výboru vyzval rozšířené předsednictví Výboru, aby předložilo své připomínky;

11.  konstatuje, že předsednictvo Výboru většinou svých členů rozhodlo, že dotčený člen bude požádán, aby odstoupil ze své funkce předsedy skupiny I a stáhl svou kandidaturu na funkci předsedy Výboru; uvádí, že předsednictvo zbavilo dotčeného člena výkonu všech pracovních činností spojených s řízením administrativních pracovníků; konstatuje, že předsednictvo pověřilo generálního tajemníka, aby přijal veškerá opatření nezbytná k zajištění toho, aby v případě, že státní zástupce zahájí stíhání dotčeného člena, byl Výbor účastníkem tohoto občanskoprávního řízení; bere na vědomí, že předsednictvo pověřilo generálního tajemníka, aby o tomto rozhodnutí informoval úřad OLAF a Parlament; uvádí, že o tomto rozhodnutí mohou být v případě potřeby informovány i další orgány a instituce členských států;

12.  se znepokojením konstatuje, že rozhodnutí předsednictva Výboru týkající se tehdejšího předsedy skupiny I nemohlo být interními postupy Výboru plně prosazeno; konstatuje, že dotčený člen se rozhodl stáhnout svou kandidaturu na funkci předsedy Výboru až téměř čtyři měsíce po přijetí rozhodnutí předsednictva, a navíc pouze z vlastního podnětu; se znepokojením konstatuje, že navzdory zjištěním úřadu OLAF a rozhodnutí předsednictva si tento člen dokázal prosadit setrvání ve funkci předsedy skupiny I až do konce funkčního období; vyzývá Výbor, aby provedl revizi svého jednacího řádu a kodexu chování, aby se v budoucnu takovéto situaci zabránilo;

13.  konstatuje, že úřad OLAF oznámil případ belgickým orgánům a že belgický státní zástupce zahajuje vůči dotčenému členovi Výboru soudní řízení, neboť podle belgických právních předpisů lze psychické obtěžování stíhat; konstatuje, že plénum Výboru rozhodlo na své schůzi v červenci 2020 o tom, že zruší imunitu dotčeného člena, aby mohl belgický státní zástupce v soudním řízení pokračovat;

14.  poukazuje na to, že nesprávné jednání Výboru v tomto případě vedlo k významné ztrátě veřejných prostředků, pokud jde o právní služby, nemocenskou, ochranu obětí, sníženou produktivitu, schůze předsednictva a dalších orgánů apod.; domnívá se proto, že tento případ vzbuzuje obavy, pokud jde o odpovědnost, rozpočtovou kontrolu a řádnou správu lidských zdrojů v unijních orgánech, institucích, úřadech a agenturách; připomíná v tomto smyslu, že Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě 13/2019 „Etické rámce v kontrolovaných orgánech EU: zlepšení je možné“ uvádí, že etické chování v oblasti veřejných záležitostí přispívá k lepšímu finančnímu řízení a k větší důvěře veřejnosti a že jakékoli neetické chování ze strany zaměstnanců a členů orgánů a institucí Unie vyvolává vysoký zájem veřejnosti a omezuje důvěru v orgány Unie;

15.  je udiven tím, že na internetových stránkách Výboru stojí prohlášení dotčeného člena Výboru vydané z titulu jeho funkce předsedy skupiny I, které je ve skutečnosti jeho osobním svědectvím na vlastní obranu, přičemž přitěžující okolností je, že příslušné případy již čekají na projednání u soudních orgánů Unie a belgických orgánů nebo se jejich projednání u těchto orgánů očekává; hluboce lituje, že neshody mezi předsednictvím Výboru a předsednictvím skupiny I byly zveřejněny způsobem, který velmi poškodil dobré jméno a důvěryhodnost orgánů, institucí, úřadů a agentur Unie;

16.  vítá, že Výbor zahájil hloubkové posouzení celého svého stávajícího rámce na podporu politiky nulové tolerance vůči jakémukoli chování, které může ohrožovat lidskou důstojnost, a reflexi nad ním; konstatuje, že cílem tohoto procesu je určit případné nedostatky a dosáhnout dalších zlepšení v zájmu zaměstnanců a členů Výboru;

17.  požaduje, aby Výbor průběžně informoval orgán příslušný k udělení absolutoria o probíhajícím vyšetřování ze strany úřadu OLAF a o zahájení nových šetření týkajících se členů nebo zaměstnanců Výboru, pokud jde o obtěžování či jakékoli jiné záležitosti vzbuzující obavy, ze strany tohoto úřadu;

18.  konstatuje, že se na členy Výboru nevztahují ustanovení služebního řádu, neboť nejsou zaměstnanci, nýbrž jsou do funkce členů Výboru jmenováni; podotýká, že tato okolnost nebrání dalším orgánům, institucím, úřadům a agenturám, aby zavedly konkrétní přiměřená a užitečná pravidla týkající se jejich členů; v tomto smyslu např. připomíná, že se v čl. 8 části 4 kodexu chování Výboru regionů zakazuje, aby byl do jakékoli funkce ve Výboru regionů zvolen člen, který kodex porušuje, a pokud už nějakou funkci zastává, musí být odvolán; vítá, že je Výbor na základě reflexe o situaci, která probíhá již déle než dva roky, připraven uvažovat o dalším zlepšení svého systému; domnívá se, že tato doba je nepřiměřeně dlouhá; s politováním konstatuje, že přestože je podle zprávy evropské veřejné ochránkyně práv o důstojné práci v orgánech a agenturách EU (SI/2/2018/AMF) a doporučení Parlamentu jasně zapotřebí přijmout další opatření, byl Výbor schopen po skončení uvedené doby navrhnout pouze zvyšování povědomí o dané problematice a proškolování členů Výboru;

19.  žádá Výbor, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informoval o postupech a procesech, které Výbor zavedl nebo hodlá zavést za účelem zabránění případům obtěžování nebo podobným případům týkajícím se zaměstnanců v budoucnu, neboť je třeba zajistit, aby se podobné politováníhodné případy, které představují pro Výbor negativní publicitu a poškozují jeho pověst, neopakovaly;

20.  vítá, že byl v zájmu zlepšení neformálního postupu a možností zaměstnanců konzultovat své problémy související s jakoukoli situací, která by mohla představovat obtěžování, zvýšen počet důvěrných poradců;

21.  velmi vítá, že se Výbor těmito otázkami zabývá a že předloží podrobný akční plán k posílení politiky nulové tolerance vůči obtěžování ve Výboru, aby bylo zajištěno, že toto chování nikdy nebude tolerováno; vítá a podporuje stávající revizi souboru opatření týkajících se obtěžování, oznamování případů (whistleblowing) a disciplinárních postupů, která dále zlepší mechanismy, jež zaměstnancům umožňují podávat na obtěžování oficiální stížnosti, a zlepší stabilitu stávajících právních struktur; připomíná však, že Výbor o tomto procesu informuje Parlament již roky, a přesto se zdá, že k přijetí konkrétních opatření dochází až nyní; vítá vytvoření pracovní skupiny, kterou tvoří zástupci správních útvarů a výboru zaměstnanců a jejímž cílem je shromažďovat co nejvíce podnětů k dalšímu zlepšování; je zklamán tím, že navzdory přesným doporučením, v nichž Parlament naléhavě vyzval Výbor k zavedení pravidel a postupů týkajících se členů zapojených do případů obtěžování, dosáhl Výbor v posledních letech jen minimálního pokroku;

22.  vítá, že pokračuje řada osvětových iniciativ, jež mají zaměstnance informovat o opatřeních navazujících na kampaň „Respect@work“; vítá, že jsou pořádána školení, která mají zajistit, aby byli zaměstnanci informováni o příslušných etických a organizačních hodnotách Výboru a o souvisejících pravidlech a postupech.

(1) Rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (třetí senát) ze dne 12. května 2016, FS v. Evropský hospodářský a sociální výbor, F-50/15, ECLI:EU:F:2016:119.