Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2020/2019(INL)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0177/2020

Předložené texty :

A9-0177/2020

Rozpravy :

PV 19/10/2020 - 18
CRE 19/10/2020 - 15
CRE 19/10/2020 - 18

Hlasování :

PV 20/10/2020 - 17
PV 20/10/2020 - 21

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0273

Přijaté texty
PDF 243kWORD 81k
Úterý, 20. října 2020 - Brusel
Akt o digitálních službách: přizpůsobení pravidel občanského a obchodního práva pro obchodní subjekty působící online
P9_TA(2020)0273A9-0177/2020
Usnesení
 Příloha

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. října 2020 obsahující doporučení Komisi k Aktu o digitálních službách: přizpůsobení pravidel občanského a obchodního práva pro obchodní subjekty působící online (2020/2019(INL))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 225 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 11 Listiny základních práv Evropské unie a na článek 10 Evropské úmluvy o lidských právech,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb(1);

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)(3) (dále jen „obecné nařízení o ochraně osobních údajů“),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách)(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES ze dne 21. května 2008 o některých aspektech mediace v občanských a obchodních věcech(5),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 6. června 2018, kterým se zavádí program Digitální Evropa na období 2021–2027 (COM(2018)0434),

–  s ohledem na doporučení Komise (EU) 2018/334 ze dne 1. března 2018 o opatřeních pro efektivní boj proti nezákonnému obsahu online(6),

–  s ohledem na Úmluvu o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech(7) a na Úmluvu o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů podepsanou dne 10. června 1958 v New Yorku,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. října 2018 o technologiích distribuovaných účetních knih a blockchainech: budování důvěry s vynecháním zprostředkovatelů(8),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 19. února 2020 o evropské strategii pro data (COM(2020)0066),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 19. února 2020 o utváření digitální budoucnosti Evropy (COM(2020)0067),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 25. května 2016 o on-line platformách a jednotném digitálním trhu – příležitosti a výzvy pro Evropu (COM(2016)0288),

–  s ohledem na studii posuzování evropské přidané hodnoty vypracovanou výzkumnou službou Evropského parlamentu nazvanou „Akt o digitálních službách: posouzení evropské přidané hodnoty“(9);

–  s ohledem na články 47 a 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro kulturu a vzdělávání,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A9-0177/2020),

A.  vzhledem k tomu, že digitální služby, které jsou základním kamenem hospodářství Unie a zdrojem obživy velkého počtu jejích občanů, musí být regulovány způsobem, který bude zárukou pro základní práva a další práva občanů a současně bude podporovat rozvoj, hospodářský pokrok, digitální prostředí a důvěru v internetové prostředí s ohledem na zájmy uživatelů a všech účastníků trhu, a to včetně malých a středních podniků (MSP) a začínajících podniků;

B.  vzhledem k tomu, že některá pravidla týkající se poskytovatelů služeb pro on-line sdílení obsahu a audiovizuálních mediálních služeb byla nedávno aktualizována, zejména směrnicí (EU) 2018/1808 a směrnicí (EU) 2019/790, že unijní ani vnitrostátní právní předpisy uspokojivě neřeší řadu klíčových aspektů občanského a obchodního práva a vzhledem k tomu, že význam tohoto problému umocnil rychlý a stále se zrychlující vývoj na poli digitálních služeb v posledních desetiletích, především vznik nových obchodních modelů, technologií a společenských okolností; vzhledem k tomu, že v této souvislosti je nutné, aby byla komplexně aktualizována základní ustanovení občanského a obchodního práva, která se vztahují na obchodní subjekty působící online;

C.  vzhledem k tomu, že některé podniky nabízející digitální služby získaly díky výrazným účinkům sítí založených na datech značnou tržní sílu, díky níž mohou diktovat uživatelům své obchodní praktiky a kvůli které je pro ostatní aktéry, zejména začínající podniky a MSP, stále těžší jim konkurovat a pro nové podniky vstoupit na trh;

D.  vzhledem k tomu, že pouhé vymáhání práva v oblasti hospodářské soutěže ex-post nemůže samo o sobě účinně řešit vliv tržní síly některých online platforem, a to ani vliv na spravedlivou hospodářskou soutěž na jednotném digitálním trhu;

E.  vzhledem k tomu, že platformy pro hostování obsahu se vyvinuly z obyčejných nástrojů pro zobrazování obsahu v sofistikované subjekty a tržní aktéry, a to zejména sociální sítě, které shromažďují a využívají údaje o používání; vzhledem k tomu, že uživatelé mají oprávněný důvod očekávat, že podmínky pro používání takových platforem a pro způsob, jakým platformy používají údaje uživatelů, budou spravedlivé, pokud jde o přístup, transparentnost, tvorbu cen a řešení konfliktů; vzhledem k tomu, že transparentnost může pomoci výrazně zvýšit důvěru v digitální služby;

F.  vzhledem k tomu, že platformy pro hostování obsahu mohou určovat, jaký obsah bude jejich uživatelům zobrazován, čímž hluboce ovlivňují způsob, jakým získáváme a sdělujeme informace, a to až do té míry, že se platformy pro hostování obsahu de facto staly veřejnými prostory v digitální sféře; vzhledem k tomu, že veřejné prostory musí být spravovány způsobem, který chrání veřejné zájmy, je v souladu se základními a občanskými právy uživatelů, především se svobodou projevu a informací;

G.  vzhledem k tomu, že dodržování právních předpisů v digitálním světě nezahrnuje pouze účinné vymáhání základních práv, zejména práva na svobodu projevu a informací, na soukromí, bezpečnost, nediskriminaci, dodržování vlastnických práv a práv duševního vlastnictví, ale zahrnuje i přístup ke spravedlnosti a spravedlivému soudnímu řízení; vzhledem k tomu, že pokud jsou rozhodnutími o zákonnosti obsahu nebo pravomocemi v oblasti vymáhání práva pověřeny soukromé firmy, je tím ohrožena transparentnost a spravedlivé řízení, což může vést k roztříštěnosti přístupu; vzhledem k tomu, že k zajištění účinných opravných prostředků je proto nutný zrychlený právní postup s odpovídajícími zárukami;

H.  vzhledem k tomu, že automatizované nástroje nejsou v současnosti schopny spolehlivě odlišit nezákonný obsah od obsahu, který je v daném kontextu zákonný, a že tedy mechanismy pro automatické mazání a odstraňování obsahu mohou vzbuzovat oprávněné obavy z hlediska dodržování zákonů, především pokud jde o možné omezení svobody projevu a informací, které jsou chráněny na základě článku 11 Listiny základních práv Evropské unie; vzhledem k tomu, že používání automatizovaných mechanismů by proto mělo být přiměřené, mělo by se týkat pouze odůvodněných případů a řídit transparentními postupy;

I.  vzhledem k tomu, že článek 11 Listiny základních práv Evropské unie rovněž chrání svobodu a pluralismus sdělovacích prostředků, které jsou stále více závislé na online platformách, aby dokázaly oslovit své publikum;

J.  vzhledem k tomu, že většina Evropanů používá digitální služby každý den, ale v Unii podléhají stále obsáhlejšímu souboru pravidel, což vede ke značné roztříštěnosti na trhu a následně k právní nejistotě pro evropské uživatele a přeshraniční služby; vzhledem k tomu, že občanskoprávní režimy vztahující se na postupy platforem pro hostování obsahu při moderování obsahu jsou založeny na určitých odvětvových ustanoveních na úrovni Unie i na vnitrostátní úrovni, přičemž existují významné rozdíly, pokud jde o ukládané povinnosti a o mechanismy vymáhání zaváděné různými režimy občanského práva; vzhledem k tomu, že tato situace vedla k roztříštěnému souboru pravidel pro jednotný digitální trh, na který je třeba reagovat na úrovni Unie;

K.  vzhledem k tomu, že stávající obchodní model některých platforem pro hostování obsahu je založen na propagaci obsahu, který uživatele pravděpodobně zaujme, a musí tudíž generovat velký objem údajů využívaných k profilování, aby mohly nabízet účinnější cílené reklamy a zvyšovat tak zisk; vzhledem k tomu, že toto profilování spolu s cílenou reklamou může vést ke zviditelňování obsahu na základě emocí, což na webových informačních kanálech a doporučovacích systémech často podněcuje a umožňuje senzacechtivost a může vést k manipulaci uživatelů;

L.  vzhledem k tomu, že poskytování kontextové reklamy uživatelům vyžaduje méně uživatelských dat než behaviorálně cílená reklama, a je tedy méně rušivé;

M.  vzhledem k tomu, že volba algoritmu, na němž jsou tyto doporučovací systémy, srovnávací služby, kurátorství obsahu nebo umisťování reklamy založeny, je na uvážení platforem pro hostování obsahu a možnost veřejného dohledu je velmi omezená, což vede k obavám z hlediska odpovědnosti a transparentnosti;

N.  vzhledem k tomu, že platformy pro hostování obsahu s významnou tržní silou umožňují svým uživatelům využívat své profily k přihlašování na webové stránky třetích stran a že platformy mají tudíž možnost sledovat aktivitu uživatelů i mimo prostředí vlastní platformy, což představuje konkurenční výhodu v přístupu k údajům, kterých je zapotřebí pro algoritmy pro kurátorství obsahu;

O.  vzhledem k tomu, že tzv. chytré smlouvy, které jsou založeny na technologii distribuované účetní knihy, včetně blockchainů, které umožňují decentralizovanou a plně dohledatelnou registraci a automatické provedení, jsou v řadě oblastí využívány bez řádného právního rámce; vzhledem k tomu, že panuje nejistota ohledně zákonnosti těchto smluv a jejich vymahatelnosti v přeshraničních situacích;

P.  vzhledem k tomu, že smluvní podmínky platforem, o nichž nelze vyjednávat, často stanoví rozhodné právo i příslušné soudy mimo Unii, což může bránit přístupu ke spravedlnosti; vzhledem k tomu, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech(10) stanoví pravidla pro určení soudní příslušnosti; vzhledem k tomu, že obecné nařízení o ochraně osobních údajů objasňuje právo subjektu údajů na soukromoprávní donucovací opatření přímo proti správci nebo zpracovateli bez ohledu na to, zda zpracování probíhá v Unii či nikoli a bez ohledu na to, zda je správce usazen v Unii či nikoli; vzhledem k tomu, že článek 79 obecného nařízení o ochraně osobních údajů stanoví, že návrh na zahájení řízení se podává u soudů členského státu, v němž má správce nebo zpracovatel provozovnu, nebo kde má subjekt údajů své obvyklé bydliště;

Q.  vzhledem k tomu, že přístup k neosobním datům a jejich vytěžování představuje významný faktor růstu digitální ekonomiky; vzhledem k tomu, že vhodné právní normy a záruky ochrany údajů týkající se interoperability údajů mohou hrát důležitou úlohu při zajišťování spravedlivých tržních podmínek díky odstranění efektu závislosti na jednom poskytovateli (tzv. „lock-in“);

R.  vzhledem k tomu, že je důležité posoudit, zda by bylo možné pověřit evropský subjekt odpovědností za zajišťování harmonizovaného přístupu k uplatňování aktu o digitálních službách v celé Unii, což by usnadnilo koordinaci na vnitrostátní úrovni i zvládání nových příležitostí a problémů vyplývajících ze stávajícího technologického vývoje, zejména těch, které mají přeshraniční charakter;

Akt o digitálních službách

1.  žádá Komisi, aby bez zbytečného odkladu předložila soubor legislativních návrhů, které tvoří akt o digitálních službách s přiměřenou materiální, osobní i územní působností a které vymezují klíčové koncepce, včetně doporučení uvedených v příloze k tomuto usnesení; domnívá se, že aniž by byly dotčeny podrobné aspekty budoucích legislativních návrhů, právním základem by měl být článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie;

2.  navrhuje, aby akt o digitálních službách zahrnoval nařízení, které zavede smluvní práva týkající se správy obsahu, dále transparentní, spravedlivé, závazné a jednotné normy a postupy pro moderování obsahu a zajistí dostupný a nezávislý přístup k soudní ochraně; zdůrazňuje, že legislativní návrhy by měly být založeny na faktech a měly by usilovat o odstranění stávajících neopodstatněných překážek v poskytování digitálních služeb on-line platformami, zabránit vzniku nových takových potenciálních překážek a současně posílit ochranu spotřebitelů a občanů; je přesvědčen, že cílem těchto legislativních návrhů by mělo být dosažení udržitelného a inteligentní růstu, řešení technologických problémů a zajištění toho, aby byl digitální jednotný trh spravedlivý a bezpečný pro všechny;

3.  dále navrhuje, aby se navržená opatření týkající se moderování obsahu vztahovala pouze na nezákonný obsah a nikoli na obsah, který je jen škodlivý; za tímto účelem navrhuje, aby součástí nařízení byla univerzální kritéria, jejichž pomocí bude možné určit tržní sílu platforem a tedy stanovit jasnou definici platformy s významnou tržní silou a podle ní rozhodnout, zda některé platformy pro hostování obsahu, které nemají významnou tržní sílu, mohou být z určitých ustanovení vyňaty; zdůrazňuje, že rámec stanovený aktem o digitálních službách by měl být zvladatelný pro malé podniky, MSP a začínající podniky a měl by tedy zahrnovat přiměřené povinnosti pro všechna odvětví;

4.  navrhuje, aby akt o digitálních službách ukládal poskytovatelům digitálních služeb usazeným mimo Unii povinnost jmenovat právního zástupce pro zájmy uživatelů v Unii, kterému by bylo možné adresovat žádosti, například s cílem umožnit spotřebitelům nápravu v případě nepravdivé nebo klamavé reklamy, a povinnost zveřejnit a zpřístupnit informace o tomto zástupci na internetových stránkách poskytovatele digitálních služeb;

Práva v souvislosti s moderováním obsahu

5.  zdůrazňuje, že odpovědnost za prosazování práva nesou veřejné orgány; domnívá se, že případné konečné rozhodnutí o zákonnosti obsahu vytvářeného uživateli musí přijmout nezávislý soudní orgán, a nikoli soukromý komerční subjekt;

6.  trvá na tom, že nařízení musí zakázat postupy v oblasti moderování obsahu, které jsou diskriminační nebo s sebou nesou vykořisťování a vyloučení, a to zejména vůči nejzranitelnějším osobám, a musí vždy respektovat základní práva a svobody uživatelů, zejména svobodu projevu;

7.  zdůrazňuje potřebu lepší ochrany spotřebitelů poskytováním spolehlivých a transparentních informací o příkladech nekalých praktik, jako jsou zavádějící tvrzení a podvody;

8.  doporučuje, aby uplatňování tohoto nařízení pečlivě monitoroval evropský subjekt, jehož úkolem bude zajišťovat soulad platforem pro hostování obsahu s tímto nařízením, zejména monitorováním souladu s normami stanovenými pro správu obsahu na základě zpráv o transparentnosti a monitorováním algoritmů používaných platformami pro hostování obsahu za účelem správy obsahu; vyzývá Komisi, aby posoudila možnost, že by za účelem plnění těchto úkolů jmenovala stávající nebo novou evropskou agenturu nebo evropský orgán, případně sama koordinovala síť vnitrostátních orgánů (dále jen „evropský subjekt“);

9.  navrhuje, aby platformy pro hostování obsahu evropskému subjektu pravidelně předkládaly ucelené zprávy o transparentnosti založené na jednotné metodice a vyhodnocované na základě příslušných ukazatelů výkonnosti, a to i na jejich politikách pro kontrolu obsahu a souladu jejich smluvních podmínek s ustanoveními aktu o digitálních službách; dále navrhuje, aby platformy pro hostování obsahu tyto zprávy i své politiky správy obsahu zveřejňovaly a zpřístupňovaly jednoduchým a snadno použitelným způsobem ve veřejně dostupné databázi;

10.  vyzývá k tomu, aby platformy pro hostování obsahu s významnou tržní silou vyhodnocovaly riziko, které jejich politiky správy zákonného obsahu představují pro společnost, zejména pokud jde o jejich dopad na základní práva, a aby na základě předložení zpráv o transparentnosti vedly s evropským subjektem a s příslušnými vnitrostátními orgány dvakrát ročně dialog;

11.  doporučuje, aby členské státy zřídily nezávislé orgány pro řešení sporů, jejichž úkolem by bylo řešit spory ohledně moderování obsahu; zastává názor, že s cílem chránit anonymní zveřejňování obsahu a obecný zájem, by měl mít možnost napadnout rozhodnutí o moderování obsahu nejen uživatel, který nahrál obsah, jenž je předmětem sporu, ale tuto možnost by měla mít také třetí strana s oprávněným zájmem konat, například veřejný ochránce práv; potvrzuje, že uživatelé by měli mít právo na další přístup ke spravedlnosti;

12.  zastává jednoznačně stanovisko, že akt o digitálních službách nesmí nutit platformy pro hostování obsahu k používání jakýchkoli plně automatizovaných předběžných kontrol obsahu, není-li jinak uvedeno v platných právních předpisech Unie, a domnívá se, že dobrovolné používání takových mechanismů platformami nemusí vést k předběžným kontrolám pomocí automatizovaných nástrojů nebo filtrování nahrávaného obsahu a musí podléhat auditům prováděným evropským subjektem, aby byl zajištěn soulad s aktem o digitálních službách;

13.  zdůrazňuje proto, že platformy pro hostování obsahu musí postupovat při zpracovávání algoritmů a údajů využívaných k jejich rozvoji transparentně;

Práva v souvislosti s kurátorstvím obsahu, údaji a internetovou reklamou

14.  domnívá se, že zviditelňování obsahu zaměřené na uživatele na základě názorů nebo postojů prezentovaných v tomto obsahu je jednou z nejškodlivějších praktik v digitální společnosti, zejména v případech, kdy je viditelnost takového obsahu zvýšena na základě předchozí interakce uživatele s jiným zviditelněným obsahem a za účelem optimalizace profilů uživatelů pro cílené reklamy; je znepokojen tím, že tyto praktiky závisí na všudypřítomném sledování a vytěžování údajů; vyzývá Komisi, aby analyzovala dopad takových praktik a přijala vhodná legislativní opatření;

15.  domnívá se, že používání cílené reklamy musí být přísněji regulováno ve prospěch méně rušivých forem reklamy, které nevyžadují žádné sledování interakce uživatele s obsahem a že by behaviorálně cílená reklama měla být podmíněna svobodně vyjádřeným, konkrétním, informovaným a jednoznačným předchozím souhlasem uživatelů;

16.  bere na vědomí stávající ustanovení zabývající se cílenou reklamou, která jsou uvedena v obecném nařízení o ochraně osobních údajů a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích)(11);

17.  doporučuje proto, aby akt o digitálních službách nastavil jasné hranice a zavedl transparentní pravidla, pokud jde o podmínky pro shromažďování údajů za účelem nabízení cílené reklamy, jakož i o fungování takové cílené reklamy a odpovědnost za ni, zejména pokud jsou údaje sledovány na webových stránkách třetích stran; je toho názoru, že je třeba přijmout nová opatření, která vytvoří rámec pro vztahy mezi platformami a spotřebiteli, pokud jde o ustanovení o transparentnosti týkající se reklamy, digitálního pobízení a preferenčního zacházení; vyzývá Komisi, aby posoudila možnosti regulace cílené reklamy, včetně upouštění od této reklamy, které by postupně vedlo k zákazu;

18.  zdůrazňuje, že v souladu se zásadou minimalizace údajů a s cílem předcházet neoprávněnému poskytování údajů, zneužití totožnosti a dalším formám zneužívání osobních údajů by akt o digitálních službách měl poskytovat právo na anonymní využívání digitálních služeb, kdykoli je to technicky možné; vyzývá Komisi, aby od hostingových platforem požadovala ověřování identity těch zadavatelů reklamy, s nimiž platformy mají obchodní vztah, aby tak byla zajištěna odpovědnost zadavatelů reklamy pro případy, kdy vyjde najevo, že propagovaný obsah je nezákonný; doporučuje proto, aby akt o digitálních službách zahrnoval právní ustanovení, která by platformám bránila v komerčním využívání údajů třetích stran v situacích, kdy si s takovými třetími stranami konkurují;

19.  lituje stávající informační asymetrie mezi platformami pro hostování obsahu a veřejnými orgány a vyzývá ke zjednodušení výměny nezbytných informací; zdůrazňuje, že v souladu s judikaturou týkající se komunikačních metadat musí být orgánům veřejné moci umožněn přístup k metadatům uživatelů pouze za účelem vyšetřování podezření ze závažné trestné činnosti a na základě soudního povolení;

20.  doporučuje, aby se od poskytovatelů, kteří podporují jedinou přihlašovací službu s významnou tržní silou, vyžadovalo, aby rovněž podporovali alespoň jeden otevřený a decentralizovaný systém identifikace založený na nechráněném rámci; žádá Komisi, aby navrhla společné unijní normy pro vnitrostátní systémy poskytované členskými státy, zejména pokud jde o normy pro ochranu údajů a přeshraniční interoperabilitu;

21.  vyzývá Komisi, aby posoudila možnost stanovit spravedlivé smluvní podmínky pro usnadnění sdílení údajů a zvýšení transparentnosti s cílem řešit nerovnováhu tržní síly; navrhuje prověřit za tímto účelem možnosti usnadnění interoperability, vzájemného propojení a přenositelnosti dat; poukazuje na to, že sdílení dat by měly doprovázet přiměřené a vhodné záruky, včetně účinné anonymizace osobních údajů;

22.  doporučuje, aby akt o digitálních službách od platforem s významnou tržní silou požadoval, aby poskytovaly rozhraní pro programování aplikací, jehož prostřednictvím se mohou platformy třetích stran a jejich uživatelé vzájemně propojit s hlavními funkcemi a s uživateli platformy poskytující toto rozhraní pro programování, včetně služeb třetích stran určených ke zdokonalování a k individualizaci zkušenosti uživatele, zejména prostřednictvím služeb, které individuálně přizpůsobují nastavení ochrany soukromí a kurátorství obsahu; navrhuje, aby platformy veřejně zdokumentovaly všechna rozhraní pro programování aplikací, která zpřístupňují s cílem umožnit interoperabilitu a vzájemnou propojenost služeb;

23.  je na druhé straně jednoznačně toho názoru, že platformy s výraznou tržní silou, které poskytují rozhraní pro programování aplikací, nesmějí sdílet, uchovávat, zpeněžovat či využívat jakékoli údaje, které obdrží od služeb poskytovaných třetími stranami;

24.  zdůrazňuje, že povinnosti v oblasti interoperability a vzájemné propojenosti nesmí omezovat či opožďovat schopnost platforem pro hostování obsahu řešit problémy se zabezpečením nebo této schopnosti bránit, přičemž potřeba vyřešit problémy se zabezpečením by neměla vést k neoprávněnému pozastavení rozhraní pro programování aplikací zajišťujícího interoperabilitu a vzájemnou propojenost;

25.  připomíná, že ustanovení o interoperabilitě a vzájemné propojenosti musí být v souladu s veškerými příslušnými předpisy o ochraně údajů; doporučuje v tomto ohledu, aby akt o digitálních službách platformám ukládat povinnost zajistit technickou proveditelnost ustanovení o přenositelnosti údajů stanovených v čl. 20 odst. 2 obecného nařízení o ochraně osobních údajů;

26.  vyzývá platformy pro hostování obsahu k tomu, aby uživatelům poskytovaly skutečnou možnost volby, zda souhlasí či nesouhlasí s používáním cílené reklamy založené na předchozí interakci uživatele s obsahem přímo na platformě pro hostování obsahu nebo na webových stánkách třetích stran; zdůrazňuje, že tato možnost volby musí být prezentována jasně a srozumitelně a že odmítnutí nesmí vést ke znemožnění přístupu k funkcím platformy; zdůrazňuje, že souhlas s cílenou reklamou nesmí být považován za svobodně vyjádřený a platný, je-li přístup ke službě podmíněn zpracováním dat; opětovně potvrzuje, že podle směrnice 2002/58/ES podléhá cílená reklama specifickému rozhodnutí o účasti a jinak je zakázána; konstatuje, že vzhledem k tomu, že online činnosti jednotlivce umožňují hluboký vhled do jeho chování a manipulaci s ním, je obecné a nediskriminační shromažďování osobních údajů o každém použití digitální služby nepřiměřeným narušením práva na soukromí; potvrzuje, že uživatelé mají právo na to, aby při využívání digitálních služeb nebyli předmětem všudypřítomného sledování;

27.  žádá Komisi, aby ve stejném duchu zajistila, aby spotřebitelé mohli stále používat všechny funkce připojeného zařízení, a to i v případě, že zruší nebo neposkytnou souhlas se sdílením neprovozních údajů s výrobcem zařízení nebo třetími stranami; opakuje, že je třeba, aby byly smluvní podmínky transparentní, pokud jde o možnost a rozsah sdílení údajů se třetími stranami;

28.  dále vyzývá, aby byl uživatelům zaručen přiměřený stupeň transparentnosti a vliv na kritéria, na jejichž základě je prováděno kurátorství a zviditelňování obsahu; konstatuje, že by to také mělo zahrnovat možnost zcela odmítnout jiné kurátorství obsahu než jeho řazení podle chronologického pořadí; poukazuje na to, že platformy by měly uživatelům poskytovat taková rozhraní pro programování aplikací, aby měli k dispozici obsah regulovaný softwarem nebo službami dle svého výběru;

29.  zdůrazňuje, že jde důležité, aby se akt o digitálních službách osvědčil jako právně spolehlivá a účinná ochrana dětí v internetovém prostředí, aby zároveň nezaváděl povinnost všeobecného monitorování nebo filtrování a zajistil naprostou koordinaci s obecným nařízením o ochraně osobních údajů a se směrnicí o audiovizuálních mediálních službách a zabránil duplicitě s těmito právními předpisy;

30.  připomíná, že placená reklama nebo placené umístění sponzorovaného obsahu do pořadí výsledků vyhledávání by měly být zřetelně, jasně a srozumitelně označeny; navrhuje, aby platformy zveřejňovaly původ placené reklamy a sponzorovaného obsahu; za tímto účelem navrhuje, aby platformy pro hostování obsahu zveřejňovaly veškerý sponzorovaný obsah a reklamy a jasně je pro své uživatele zviditelňovaly ve veřejně přístupném archivu reklam a aby uváděly, kdo za ně zaplatil, případně jménem koho; zdůrazňuje, že se to týká přímých i nepřímých plateb nebo jakékoli jiné odměny, kterou obdrží poskytovatelé služeb;

31.  domnívá se, že pokud příslušné údaje prokáží významný rozdíl v zavádějících reklamních praktikách a prosazování předpisů mezi platformami se sídlem v Unii a platformami ve třetích zemích, je na místě zvážit další možnosti, jak v Unii zajistit dodržování stávajících právních předpisů; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit podmínky, jež budou stejné jak pro zadavatele reklamy z Unie, tak pro inzerenty ze třetích zemí;

Ustanovení týkající se podmínek, chytrých smluv a blockchainů a mezinárodníprávo soukromé

32.  bere na vědomí nárůst takzvaných chytrých smluv, jako jsou smlouvy založené na technologiích distribuované účetní knihy bez jasného právního rámce;

33.  vyzývá Komisi, aby posoudila rozvoj a používání technologií distribuované účetní knihy, včetně blockchainu, a zejména chytrých smluv, poskytla pokyny s cílem zajistit podnikům a spotřebitelům právní jistotu, především pokud jde o otázky zákonnost a prosazování chytrých smluv v přeshraničních situacích a případně o požadavky na ověřování a aby předložila návrhy na vhodný právní rámec;

34.  zdůrazňuje, že spravedlnost a dodržování norem základních práv, pokud jde o podmínky, které zprostředkovatelé ukládají uživatelům svých služeb, musí podléhat soudnímu přezkumu; zdůrazňuje, že podmínky neoprávněně omezující základní práva uživatelů, jako je právo na soukromí a na svobodu projevu, by neměly být závazné;

35.  žádá Komisi, aby zkoumala způsoby, jak zajistit vyváženost a rovnoprávnost stran chytrých smluv, a zohlednila při tom soukromé zájmy slabší strany nebo veřejné zájmy, například ty, které se týkají kartelových dohod; zdůrazňuje, že je nutné zajistit dodržování práv věřitelů v insolvenčních řízeních a při restrukturalizacích; důrazně doporučuje, aby chytré smlouvy zahrnovaly mechanismy, které umožní zastavit a zvrátit jejich uplatňování a související platby;

36.  žádá Komisi, aby zejména aktualizovala své stávající pokyny ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů(12) s cílem objasnit, zda se domnívá, že na chytré smlouvy se vztahuje výjimka podle čl. 3 odst. 3 písm. l) této směrnice, a pokud ano, za jakých okolností, a aby vyjasnila otázku práva na odstoupení od smlouvy;

37.  zdůrazňuje, že je nezbytné, aby technologie blockchain a zvláště chytré smlouvy byly využívány v souladu s antimonopolními pravidly a požadavky, včetně těch, která zakazují kartelové dohody nebo jednání ve vzájemné shodě;

38.  domnívá se, že standardní smluvní podmínky by neměly bránit účinnému přístupu ke spravedlnosti u soudů Unie ani zbavovat občany nebo podniky Unie jejich práv; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda je ochrana přístupových práv k údajům na základě mezinárodního práva soukromého nejistá a má za následek nevýhody pro občany i podniky Unie;

39.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby se používání digitálních služeb v Unii v plném rozsahu řídilo právními předpisy Unie, které spadají do jurisdikce unijních soudů;

40.  dále soudí, že pokud není možné konat na mezinárodní úrovni nebo pokud existuje riziko, že by taková činnost trvala příliš dlouho, legislativní řešení této problematiky by mělo být učiněno na úrovni Unie;

41.  zdůrazňuje, že se od poskytovatelů služeb usazených v Unii nesmí požadovat, aby odstranili informace nebo znemožnili přístup k informacím, které právní předpisy v jejich zemi původu povolují;

o
o   o

42.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a připojená podrobná doporučení Komisi a Radě.

(1) Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 57.
(2) Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92.
(3) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.
(4) Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1.
(5) Úř. věst. L 136, 24.5.2008, s. 3.
(6) Úř. věst. L 63, 6.3.2018, s. 50.
(7) Úř. věst. L 339, 21.12.2007, s. 3.
(8) Úř. věst. C 11, 13.1.2020, s. 7.
(9) https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2020/654180/EPRS_STU(2020)654180_EN.pdf
(10) Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1.
(11) Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.
(12) Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64.


PŘÍLOHA K  USNESENÍ:

PODROBNÁ DOPORUČENÍ K OBSAHU POŽADOVANÉHO NÁVRHU

A.  ZÁSADY A CÍLE POŽADOVANÉHO NÁVRHU

KLÍČOVÉ ZÁSADY A CÍLE NÁVRHU:

—  Návrh obsahuje předpisy, které by měly být začleněny do aktu o digitálních službách, i předpisy, které akt o digitálních službách doplňují.

—  Cílem návrhu je posílit pravidla občanského a obchodního práva vztahující se na komerční subjekty působící on-line s ohledem na digitální služby.

—  Cílem návrhu je posílit a vyjasnit smluvní práva uživatelů týkající se moderování a kurátorství obsahu.

—  Cílem návrhu je dále řešit nepřijatelné a nespravedlivé smluvní podmínky uplatňované u digitálních služeb.

—  Návrh se zabývá problémem těch aspektů shromažďování údajů, které jsou v rozporu se spravedlivými smluvními právy uživatelů a s pravidly pro ochranu údajů a zachování důvěrnosti na internetu.

—  V návrhu se řeší význam spravedlivého uplatňování práv uživatelů, pokud jde o interoperabilitu a přenositelnost.

—  Návrh poukazuje na význam pravidel mezinárodního práva soukromého, která zajišťují právní jednoznačnost, pokud jde o smluvní podmínky používané on-line platformami, o nichž nelze vyjednávat, jakož i na to, že je důležité zajistit právo na přístup k údajům a zaručit přístup ke spravedlnosti.

—  Návrh se nezabývá aspekty souvisejícími s regulací internetových tržišť, které by však měly být ošetřeny v balíčku předpisů o digitálních službách, jejž má navrhnout Komise.

—  Návrh poukazuje na to, že je nutné posoudit potřebu řádné regulace aspektů občanského a obchodního práva v oblasti technologií distribuované účetní knihy, včetně technologie blockchain, a zejména se zabývá nutností řádně regulovat chytré smlouvy z hlediska aspektů občanského a obchodního práva.

I.  NÁVRHY, KTERÉ MAJÍ BÝT ZAČLENĚNY DO AKTU O DIGITÁLNÍCH SLUŽBÁCH

Klíčovými prvky návrhů, které mají být začleněny do aktu o digitálních službách, by měly být:

Nařízení o smluvních právech týkajících se správy obsahu, které obsahuje tyto prvky:

—  Pokud jde o obsah přístupný v Unii, mělo by se vztahovat na správu obsahu, včetně moderování a kurátorství obsahu.

—  Mělo by stanovit přiměřené zásady moderování obsahu.

—  Mělo by stanovit formální a procesní normy pro mechanismus oznamování a přijímání opatření, které budou přiměřené pro danou platformu a pro povahu a dopad dané škody, budou účinné a obstojí i v budoucnosti.

—  Mělo by zajistit nezávislý mechanismus pro řešení sporů v členských státech, aniž by byl omezen přístup k soudní nápravě.

—  Mělo by stanovit soubor jasných ukazatelů pro definování tržní síly platforem pro hostování obsahu, aby bylo možné určit, zda některé platformy pro hostování obsahu, které nemají významnou tržní sílu, mohou být z určitých ustanovení vyňaty. Tyto ukazatele by mohly zahrnovat velikost sítě platformy (počet uživatelů), její finanční sílu, přístup k údajům, míru vertikální integrace nebo přítomnost efektu závislosti na jednom poskytovateli či platformě (tzv. lock-in effect).

—  Mělo by stanovit pravidla pro odpovědnost platforem za zboží, které se na nich prodává či inzeruje, a přitom vzít v úvahu podpůrné činnosti pro MSP, aby se minimalizovala jejich zátěž při přizpůsobování se této odpovědnosti.

—  Mělo by jasně rozlišovat mezi nezákonným a škodlivým obsahem, pokud jde o uplatňování vhodných politických možností. V tomto ohledu by se všechna opatření aktu o digitálních službách měla týkat pouze nezákonného obsahu, jak je definován v právu Unie a vnitrostátním právu.

—  Pokud jde o určení rozhodného práva pro soulad se správním právem, mělo by být založeno na zavedených zásadách a s ohledem na zvyšující se harmonizaci práv uživatelů by mělo jasně uvádět, že všechny aspekty v jeho oblasti působnosti se těmito zásadami řídí.

—  Mělo by plně dodržovat Listinu základních práv Evropské unie, apravidla Unie na ochranu uživatelů a jejich bezpečí, soukromí a osobních údajů i další základní práva.

—   Mělo by zajistit dialog mezi platformami pro hostování obsahu s významnou tržní silou a evropským subjektem o řízení rizika při správě legálního obsahu.

Komise by měla zvážit, jaké jsou možnosti, pokud jde o evropský subjekt pověřený zajišťováním souladu s ustanoveními návrhu prostřednictvím těchto opatření:

—  pravidelné monitorování algoritmů používaných platformami pro hostování obsahu za účelem správy obsahu;

—  pravidelný přezkum dodržování nařízení ze strany platforem pro hostování obsahu, a to na základě zpráv o transparentnosti vypracovaných platformami a veřejné databáze rozhodnutí o odstranění obsahu, jež má být zavedena aktem o digitálních službách;

—  spolupráce s platformami pro hostování obsahu na osvědčených postupech s cílem splnit požadavky na transparentnost a odpovědnost, pokud jde o smluvní podmínky, a také na osvědčených postupech týkajících se moderování obsahu a uplatňování postupů pro oznamování a přijímání opatření;

—  spolupráce a koordinace činností s vnitrostátními orgány členských států, pokud jde o uplatňování aktu o digitálních službách;

—  správa zvláštního fondu zaměřeného na pomoc členským státům s pokrytím provozních nákladů nezávislých orgánů pro řešení sporů, které jsou popsány v nařízení, jež budou financovány z pokut ukládaných platformám pro hostování obsahu za nedodržení aktu o digitálních službách a z příspěvků platforem pro hostování obsahu s významnou tržní silou;

—  ukládání pokut za nedodržení aktu o digitálních službách. Pokuty by měly směřovat do zvláštního fondu určeného k pomoci členským státům s pokrytím provozních nákladů subjektů pro řešení sporů uvedených v nařízení. Případy nedodržování by měly zahrnovat:

–  neuplatňování ustanovení nařízení;

–  nezajištění transparentních, dostupných, spravedlivých a nediskriminačních smluvních podmínek;

–  neposkytnutí přístupu evropskému subjektu k algoritmům správy obsahu za účelem přezkumu;

–  nepředložení zpráv o transparentnosti evropskému subjektu;

—  zveřejňování pololetní zprávy o všech svých činnostech a podávání zpráv orgánům Unie.

Zprávy o transparentnosti týkající se správy obsahu by měly být vypracovány následovně:

Akt o digitálních službách by měl obsahovat ustanovení, podle nichž by platformy pro hostování obsahu byly povinny pravidelně zveřejňovat zprávy o transparentnosti a předkládat je evropskému subjektu. Tyto zprávy by měly být komplexní, měly by dodržovat jednotnou metodiku a zahrnovat zejména:

—  informace o oznámeních zpracovaných platformou pro hostování obsahu, včetně:

–  celkového počtu obdržených oznámení, typů obsahu, k nimž se vztahují, a opatření přijatých v souladu s nimi,

–  počtu obdržených oznámení podle kategorie předkládajícího subjektu, jako jsou soukromé osoby, veřejné orgány nebo soukromé podniky,

–  celkového počtu uspokojených žádostí o odstranění obsahu a celkového počtu oznámení podaných na obsah příslušným orgánům,

–  celkového počtu obdržených protioznámení nebo odvolání, jakož i informací o tom, jak byly vyřešeny,

–  průměrné doby mezi zveřejněním, oznámením, protioznámením a opatřením,

—  informace o počtu zaměstnanců určených k moderování obsahu, jejich umístění, vzdělání a jazykových dovednostech, a také o všech algoritmech používaných k rozhodování,

—  informace o žádostech o informace ze strany veřejných orgánů, jako jsou orgány pro vymáhání práva, včetně počtu žádostí, jimž bylo vyhověno zcela, a počtu žádostí, jimž vyhověno nebylo nebo bylo vyhověno pouze částečně,

—  informace o vymáhání smluvních podmínek a informace o rozhodnutích soudu, která nařizují zrušení nebo změnu smluvních podmínek, které jsou některou zemí EU považovány za nezákonné.

Platformy pro hostování obsahu by navíc měly zveřejňovat svá rozhodnutí o odstranění obsahu ve veřejně přístupné databázi, aby se zvýšila transparentnost pro uživatele.

Nezávislé orgány pro řešení sporů, jež budou zřízeny podle tohoto nařízení, by měly podávat zprávy o počtu případů, které jim byly postoupeny, včetně počtu případů, které byly vyřízeny.

II.  DOPLŇKOVÉ NÁVRHY K AKTU O DIGITÁLNÍCH SLUŽBÁCH

Opatření týkající se správy obsahu, údajů a on-line reklam, které porušují spravedlivá smluvní práva uživatelů, by měla zahrnovat:

—  Opatření k minimalizaci údajů shromažďovaných platformami pro hostování obsahu na základě interakce uživatelů s obsahem hostovaným na platformách pro hostování obsahu za účelem doplnění profilů cílené reklamy, zejména stanovením přísných podmínek pro použití cílené osobní reklamy a vyžadováním předchozího svobodně vyjádřeného, konkrétního, informovaného a jednoznačného souhlasu uživatele. Souhlas s cílenou reklamou není považován za svobodně vyjádřený a platný, je-li přístup ke službě podmíněn zpracováním dat.

—  Uživatelé platforem pro hostování obsahu musí být v případě, že jsou předmětem cílené reklamy, o této skutečnosti informováni a mít přístup ke svému profilu vybudovanému platformami pro hostování obsahu a musí mít možnost tento profil měnit a také mít možnost volby, zda chtějí přijímat nebo nepřijímat cílenou reklamu, a možnost odvolat svůj souhlas v této věci.

—  Platformy pro hostování obsahu by měly zpřístupnit archiv sponzorovaného obsahu a reklam, které ukázaly svým uživatelům, včetně těchto informací:

–  zda je sponzorovaný obsah či sponzorování v současné době aktivní, či neaktivní;

–  období, v němž byla reklama se sponzorovaným obsahem aktivní;

–  jméno a kontaktní údaje sponzora nebo zadavatele reklamy a osoby, jejímž jménem byly sponzorovaný obsah nebo reklama zadány, jedná-li se o jinou osobu;

–  celkový počet oslovených uživatelů;

–  informace o cílové skupině uživatelů.

Cesta ke spravedlivému uplatňování práv uživatelů, pokud jde o interoperabilitu, vzájemnou propojenost a přenositelnost, by měla zahrnovat:

—  posouzení možnosti stanovit spravedlivé smluvní podmínky pro usnadnění sdílení údajů s cílem řešit nerovnováhu tržní síly, zejména prostřednictvím interoperability, vzájemné propojenosti a přenositelnosti údajů;

—  požadavek pro platformy s významnou tržní silou, aby poskytovaly aplikační programovací rozhraní, jehož prostřednictvím se mohou platformy třetích stran a jejich uživatelé vzájemně propojit s hlavními funkcemi a s uživateli platformy poskytující toto aplikační programovací rozhraní, včetně služeb třetích stran určených ke zdokonalování a k individualizaci zkušenosti uživatele, zejména prostřednictvím služeb, které individuálně přizpůsobují nastavení ochrany soukromí a kurátorství obsahu;

—  ustanovení, která zajistí, aby platformy s významnou tržní silou poskytující aplikační programovací rozhraní nesměly sdílet, uchovávat, zpeněžit či využívat jakékoli údaje, které obdrží od služeb třetích stran;

—  ustanovení, která zajistí, aby povinnosti v oblasti interoperability a vzájemné propojenosti nesměly omezovat či opožďovat schopnost platforem pro hostování obsahu řešit problémy se zabezpečením nebo této schopnosti bránit, přičemž potřeba vyřešit problémy se zabezpečením by neměla vést k neoprávněnému pozastavení rozhraní pro programování aplikací zajišťujícího interoperabilitu a vzájemnou propojenost;

—  ustanovení, která zajistí, aby akt o digitálních službách platformám ukládal povinnost zajistit technickou proveditelnost ustanovení o přenositelnosti údajů stanovených v čl. 20 odst. 2 obecného nařízení o ochraně osobních údajů;

—  ustanovení, která zajistí, aby platformy pro hostování obsahu s významnou tržní silou veřejně zdokumentovaly všechna rozhraní pro programování aplikací, která zpřístupňují pro účely umožnění interoperability a vzájemné propojenosti služeb.

Cesta k řádné právní úpravě občanskoprávních a obchodněprávních aspektů technologií distribuované účetní knihy, včetně technologie blockchain, a zejména chytrých smluv, by měla zahrnovat:

—  opatření, která zajistí, aby byl stanoven náležitý legislativní rámec pro rozvoj a zavádění digitálních služeb, včetně technologií distribuované účetní knihy, jako jsou technologie blockchain a chytré smlouvy;

—  opatření, která zajistí, aby chytré smlouvy obsahovaly mechanismy, které mohou zastavit a zvrátit jejich uplatňování, zejména s ohledem na soukromé zájmy slabší strany či veřejné zájmy spojené například s kartelovými dohodami a s ohledem na práva věřitelů v insolvenčních a restrukturalizačních řízeních;

—  opatření, která zajistí vyváženost a rovnoprávnost stran chytrých smluv, přičemž se zohlední zejména zájmy malých podniků a MSP, u nichž by Komise měla přezkoumat možné způsoby;

—  aktualizaci stávajících pokynů ke směrnici 2011/83/EU s cílem objasnit, zda se na chytré smlouvy vztahuje výjimka podle čl. 3 odst. 3 písm. i) uvedené směrnice, jakož i vyjasnit otázky týkající se přeshraničních transakcí, požadavků na ověřování a práva odstoupit od smlouvy.

Cesta ke spravedlivým pravidlům mezinárodního práva soukromého, která nezbavují uživatele přístupu ke spravedlnosti, by měla:

—  zajistit, aby všeobecné podmínky nezahrnovaly ustanovení upravující záležitosti mezinárodního práva soukromého na úkor přístupu ke spravedlnosti, a to zejména prostřednictvím účinného prosazování stávajících opatření v této oblasti;

—  zahrnovat opatření k objasnění pravidel mezinárodního práva soukromého, která se vztahují na činnosti platforem související s údaji, aby nedocházelo k poškozování subjektů Unie;

—  vycházet z multilateralismu a pokud možno být dohodnuta na příslušných mezinárodních fórech.

Pokud se v přiměřené lhůtě ukáže, že nelze dosáhnout řešení založeného na multilateralismu, měla by být navržena opatření, která se budou uplatňovat v rámci Unie, s cílem zajistit, aby se využívání digitálních služeb v Unii plně řídilo právem Unie, které spadá do pravomoci soudů Unie.

B.  ZNĚNÍ POŽADOVANÉHO LEGISLATIVNÍHO NÁVRHU

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o smluvních právech týkajících se správy obsahu

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k tomu, že:

(1)  O smluvních podmínkách, které uplatňují poskytovatelé digitálních služeb ve vztazích s uživateli, často nelze vyjednávat a poskytovatelé je mohou jednostranně měnit. Je třeba přijmout opatření na legislativní úrovni, která by zavedla minimální normy pro tyto smluvní podmínky, zejména pokud jde o procesní normy pro správu obsahu.

(2)  Občanskoprávní režimy vztahující se na postupy platforem pro hostování obsahu při moderování obsahu jsou založeny na určitých odvětvových ustanoveních na úrovni Unie i na právních předpisech přijatých členskými státy na vnitrostátní úrovni a mezi těmito občanskoprávními režimy existují významné rozdíly, pokud jde o povinnosti uložené platformám pro hostování obsahu i o mechanismy vymáhání.

(3)  Výsledná roztříštěnost režimů občanského práva upravujících moderování obsahu platformami pro hostování obsahu nejenže vytváří právní nejistotu, která by mohla vést tyto platformy k přijetí přísnějších postupů, než je nezbytné k minimalizaci rizik plynoucích z využívání jejich služeb, ale vede rovněž k roztříštění jednotného digitálního trhu, což brání růstu a inovacím a rozvoji evropských podniků na jednotném digitálním trhu.

(4)  Vzhledem k nepříznivým účinkům roztříštěnosti jednotného digitálního trhu a následné právní nejistotě pro podniky a spotřebitele, mezinárodní povaze hostování obsahu, obrovskému množství obsahu vyžadujícího moderování a významné tržní síle několika platforem pro hostování obsahu sídlících mimo území Unie je třeba různé otázky, které vznikají v souvislosti s hostováním obsahu, regulovat způsobem, jenž znamená plnou harmonizaci, tj. prostřednictvím nařízení.

(5)  Pokud jde o vztahy s uživateli, mělo by toto nařízení stanovit minimální normy pro spravedlnost, transparentnost a odpovědnost ve smluvních podmínkách platforem pro hostování obsahu. Smluvní podmínky by měly být jasné, přístupné, srozumitelné a jednoznačné a měly by zahrnovat transparentní, závazné a jednotné normy a postupy pro moderování obsahu, které by měly zaručit dostupnou a nezávislou soudní nápravu a být v souladu se základními právy.

(6)  Zesilování obsahu zaměřené na uživatele na základě názorů nebo postojů prezentovaných v tomto obsahu je jednou z nejškodlivějších praktik v digitální společnosti, zejména v případech, kdy je viditelnost tohoto obsahu zvýšena na základě předchozí interakce uživatele s jiným zesíleným obsahem a za účelem optimalizace profilů uživatelů pro cílené reklamy.

(7)  Algoritmy, které rozhodují o pořadí, v němž se zobrazují výsledky hledání, ovlivňují individuální a sociální komunikaci a interakce a mohou utvářet názory, zejména v případě mediálního obsahu.

(8)  S cílem zajistit mimo jiné to, aby mohli uživatelé uplatňovat svá práva, by jim měla být poskytnuta přiměřená míra transparentnosti a vlivu na kurátorství obsahu, který je pro ně viditelný, včetně možnosti úplně odmítnout jiné kurátorství obsahu než jeho řazení podle chronologického pořadí. Uživatelům by zejména nemělo být prováděno kurátorství obsahu bez jejich svobodně vyjádřeného, konkrétního, informovaného a jednoznačného předchozího souhlasu. Souhlas s cílenou reklamou by neměl být považován za svobodně vyjádřený a platný, je-li přístup ke službě podmíněn zpracováním dat.

(9)  Obecný souhlas uživatele se smluvními podmínkami platforem pro hostování obsahu nebo s jakýmkoli jiným obecným popisem pravidel týkajících se správy obsahu platformami pro hostování obsahu by neměl být považován za dostatečný souhlas s tím, aby se uživateli automaticky zobrazoval obsah, který je předmětem kurátorství.

(10)  Toto nařízení neukládá platformám pro hostování obsahu povinnost používat jakoukoli formu automatizované kontroly obsahu ex ante, není-li stanoveno jinak v platných právních předpisech Unie a pokud postupy moderování obsahu, které platformy používají dobrovolně, nemají vést ke kontrolním opatřením ex ante založeným na automatizovaných nástrojích nebo na filtrování nahrávaného obsahu.

(11)  Toto nařízení by mělo rovněž obsahovat ustanovení proti diskriminačním praktikám, vykořisťování nebo vylučování při moderování obsahu, zejména pokud je obsah vytvořený uživatelem odstraněn na základě vzhledu, etnického původu, pohlaví, sexuální orientace, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku, těhotenství nebo výchovy dětí, jazyka nebo společenské třídy.

(12)  Právo podávat oznámení podle tohoto nařízení by měly mít nadále všechny fyzické nebo právnické osoby, včetně veřejnoprávních subjektů, jimž je poskytován obsah prostřednictvím internetové stránky nebo aplikace.

(13)  Po podání oznámení by o tom nahrávajícího měla platforma pro hostování obsahu informovat, a to zejména o důvodu podání oznámení a o návazných krocích, které mají být učiněny, a nahrávající by měl být také informován o postupu, včetně informací o odvolání a postoupení nezávislým orgánům pro řešení sporů a o dostupných prostředcích nápravy v případě nepravdivých oznámení. Tyto informace by však neměly být poskytnuty, pokud byla platforma pro hostování obsahu veřejnými orgány informována o probíhajících vyšetřováních v oblasti vymáhání práva. V takovém případě by měly příslušné orgány informovat nahrávajícího o podání oznámení v souladu s platnými pravidly.

(14)  Všechny dotčené strany by měly být informovány o rozhodnutí ohledně oznámení. Informace poskytnuté dotčeným stranám by měly kromě výsledku rozhodnutí také zahrnovat alespoň důvod pro rozhodnutí a to, zda bylo rozhodnutí přijato výhradně člověkem, jakož i příslušné informace týkající se přezkumu nebo nápravy.

(15)  Obsah by měl být považován za zjevně nezákonný, je-li nepochybně a bez nutnosti hlubokého přezkumu v rozporu s právními ustanoveními upravujícími zákonnost obsahu na internetu.

(16)  Vzhledem k okamžitému charakteru hostování obsahu a často krátkodobému účelu nahrávání obsahu je nutné, aby byly ustanoveny nezávislé orgány pro řešení sporů, jejichž účelem bude poskytování rychlých a efektivních mimosoudních řešení. Tyto orgány by měly být příslušné k rozhodování sporů týkajících se zákonnosti obsahu nahrávaného uživateli a správného uplatňování smluvních podmínek. Tento postup by však neměl uživateli bránit ve výkonu jeho práva na přístup ke spravedlnosti a dalším opravným prostředkům.

(17)  Ustanovení nezávislých orgánů pro řešení sporů by mohlo zmírnit zátěž soudů tím, že poskytne rychlé řešení sporů ohledně rozhodnutí o správě obsahu, aniž by bylo dotčeno právo na účinné prostředky nápravy před soudem. Vzhledem k tomu, že platformy pro hostování obsahu, které mají významnou tržní sílu, mohou mít ze zřízení nezávislých orgánů pro řešení sporů zvláštní prospěch, je vhodné, aby přispívaly k jejich financování. Příslušný fond by měl být nezávisle spravován evropským subjektem s cílem pomáhat členským státům s financováním provozních nákladů nezávislých orgánů pro řešení sporů. Členské státy by měly zajistit, aby tyto orgány disponovaly přiměřenými zdroji, které zajistí jejich kompetentnost a nezávislost.

(18)  Uživatelé, kteří nahráli obsah, na který bylo podáno oznámení, by měli mít právo postoupit svůj případ spravedlivému a nezávislému orgánu pro řešení sporů jakožto mechanismu alternativního řešení sporů, aby zpochybnili rozhodnutí přijaté platformou pro hostování obsahu. Oznamovatelé by toto právo měli mít v případě, že by se v občanskoprávním řízení týkajícím se daného obsahu mohli stát účastníky sporu.

(19)  Pokud jde o soudní příslušnost, měl by příslušným nezávislým orgánem pro řešení sporů být ten, který se nachází v členském státě, v němž došlo k nahrání obsahu, který je předmětem sporu. Fyzické osoby by vždy měly mít možnost podat stížnost u nezávislého orgánu pro řešení sporů v členském státě svého bydliště.

(20)  Oznamování přispívá k předcházení porušování právních předpisů a k odhalování případů ohrožování nebo poškozování obecného zájmu, jež by jinak odhaleny nebyly. Poskytování ochrany oznamovatelům hraje důležitou roli při ochraně svobody projevu, sdělovacích prostředků a práva veřejnosti na přístup k informacím. Na příslušné případy porušení tohoto nařízení by se proto měla vztahovat směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937(1). Tato směrnice by tudíž měla být náležitě pozměněna.

(21)  Toto nařízení by mělo zahrnovat povinnost podávat zprávy o jeho provádění a provést v přiměřené časové lhůtě jeho přezkum. Za tímto účelem by nezávislé orgány pro řešení sporů zřízené členskými státy podle tohoto nařízení měly podávat zprávy o počtu případů, které jim byly postoupeny, přijatých rozhodnutí (přičemž v případě potřeby anonymizují osobní údaje), včetně počtu případů, které vyřídily, údaje o systémových problémech a trendech a totožnost platforem, kteří neplní rozhodnutí nezávislých orgánů pro řešení sporů.

(22)  Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zřízení regulačního rámce pro smluvní práva týkající se správy obsahu v Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení uvedeného cíle.

(23)  Opatření na úrovni Unie podle tohoto nařízení by byla značně posílena, kdyby byl úkolem řádně monitorovat a zajišťovat dodržování ustanovení tohoto nařízení ze strany platforem pro hostování obsahu pověřen evropský subjekt. Za tímto účelem by Komise měla zvážit možnosti jmenovat stávající nebo novou evropskou agenturu nebo evropský orgán nebo koordinovat síť vnitrostátních orgánů za účelem kontroly dodržování norem stanovených pro správu obsahu na základě zpráv o transparentnosti a monitorování algoritmů používaných platformami pro hostování obsahu za účelem správy obsahu (dále jen „evropský subjekt“).

(24)  S cílem zajistit vyhodnocování rizik, která přináší zviditelňování obsahu, měl by být zaveden dialog o dopadech politik správy legálního obsahu na základní práva mezi platformami pro hostování obsahu s významnou tržní silou a uvedeným evropským subjektem společně s příslušnými vnitrostátními orgány. Tento dialog by se měl konat dvakrát ročně.

(25)  Toto nařízení dodržuje všechna základní práva i svobody a zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie, jak jsou zakotveny ve Smlouvách, zejména svobodu projevu a informací a právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Účel

Účelem tohoto nařízení je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu stanovením pravidel, která zajistí existenci spravedlivých smluvních práv týkajících se správy obsahu, a poskytnout nezávislé mechanismy řešení sporů pro spory týkající se správy obsahu.

Článek 2

Oblast působnosti

1.  Toto nařízení se vztahuje na platformy pro hostování obsahu, které hostují a spravují obsah, jenž je přístupný veřejnosti na webových stránkách nebo prostřednictvím aplikací v Unii, bez ohledu na to, kde jsou tyto platformy pro hostování obsahu usazeny nebo registrovány nebo kde je jejich hlavní místo podnikání.

2.  Toto nařízení se nevztahuje na platformy pro hostování obsahu, které:

a)  jsou nekomerční povahy nebo

b)  mají méně než [100 000](2) uživatelů.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)  „platformou pro hostování obsahu“ služba informační společnosti ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535(3), jejímž hlavním účelem nebo jedním z jejíchž hlavních účelů je umožňovat registrovaným nebo neregistrovaným uživatelům, aby nahrávali obsah s cílem jeho zobrazení na webových stránkách nebo v aplikacích přístupných veřejnosti;

2)  „platformou pro hostování obsahu s významnou tržní silou“ platforma pro hostování obsahu, která má alespoň dva z těchto rysů:

a)  má kapacitu rozšiřovat nebo zachovávat si uživatelskou základnu na základě síťových účinků, které uzamykají značnou část jejích uživatelů, nebo svého postavení na navazujícím trhu, které jí umožňuje vytvářet ekonomickou závislost;

b)  má značnou velikost na trhu měřenou podle počtu aktivních uživatelů nebo podle ročního celosvětového obratu platformy;

c)  je začleněna do podnikatelského nebo síťového prostředí kontrolovaného její skupinou nebo mateřskou společností, které umožňuje přenášet tržní sílu z jednoho trhu na trh sousední;

d)  má úlohu „strážce“ pro celou kategorii obsahu nebo informací;

e)  má přístup k velkému množství kvalitních osobních údajů poskytovaných uživateli nebo odvozených o uživatelích na základě sledování jejich online chování a tyto údaje jsou nepostradatelné pro poskytování a zlepšování podobné služby a pro potenciální konkurenty je obtížné je získat nebo reprodukovat;

3)  „obsahem“ jakýkoli pojem, myšlenka, forma vyjádření nebo informace v jakémkoli formátu, jako je text, obrázek, zvuková a vizuální nahrávka ;

4)  „nezákonným obsahem“ jakýkoli obsah, který není v souladu s právními předpisy Unie nebo členského státu, v němž je hostován;

5)  „správou obsahu“ moderování a kurátorství obsahu na platformách pro hostování obsahu;

6)  „moderováním obsahu“ postup monitorování obsahu produkovaného, zveřejňovaného nebo sdíleného uživateli a uplatňování předem stanovených pravidel a pokynů na tento obsah s cílem zajistit, aby byl daný obsah v souladu s právními a regulačními požadavky, komunitními pokyny a smluvními podmínkami, a jakákoli následná opatření přijatá platformou, jako je odstranění obsahu nebo smazání či pozastavení účtu uživatele, ať již automaticky, nebo zásahem lidské obsluhy;

7)  „kurátorstvím obsahu“ postupy výběru, optimalizace, upřednostnění a doporučení obsahu na základě individuálních uživatelských profilů za účelem jeho zobrazení na webových stránkách nebo v aplikaci;

8)  „smluvními podmínkami“ všechny podmínky nebo specifikace bez ohledu na jejich název nebo formu, které upravují smluvní vztah mezi platformou pro hostování obsahu a jejími uživateli a které jsou jednostranně stanoveny platformou pro hostování obsahu;

9)  „uživatelem“ fyzická nebo právnická osoba, která využívá služeb poskytovaných platformou pro hostování obsahu nebo interaguje s obsahem hostovaným na takovéto platformě;

10)  „nahrávajícím“ fyzická nebo právnická osoba, která vkládá obsah na platformu pro hostování obsahu, bez ohledu na to, zda je viditelný pro jiné uživatele;

11)  „oznámením“ formální oznámení, jež zpochybňuje soulad obsahu s právními a regulačními požadavky, komunitními pokyny a smluvními podmínkami.

Článek 4

Zásady pro správu obsahu

1.  Správa obsahu probíhá spravedlivým, zákonným a transparentním způsobem. Postupy pro správu obsahu jsou přiměřené, úměrné druhu a velikosti obsahu, relevantní a omezené na to, co je pro účely správy obsahu nezbytné. Platformy pro hostování obsahu odpovídají za zajištění toho, aby jejich postupy správy obsahu byly spravedlivé, transparentní a přiměřené.

2.  Platformy pro hostování obsahu nesmějí za účelem moderování obsahu své uživatele vystavovat diskriminačním postupům, vykořisťování nebo vyloučení, jako je odstraňování obsahu vytvářeného uživateli na základě vzhledu, etnického původu, pohlaví, sexuální orientace, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku, těhotenství nebo výchovy dětí, jazyka nebo společenské třídy.

3.  Platformy pro hostování obsahu poskytují svým uživatelům dostatečné informace o jejich profilech pro kurátorství obsahu a o individuálních kritériích, na jejichž základě pro ně kurátorství obsahu provádějí, včetně informací o tom, zda a za jakým cílem jsou používány algoritmy.

4.  Platformy pro hostování obsahu poskytují svým uživatelům přiměřenou míru vlivu na kurátorství obsahu, který je pro ně viditelný, včetně možnosti kurátorství obsahu úplně odmítnout. Uživatelům zejména není prováděno kurátorství obsahu bez jejich svobodně vyjádřeného, konkrétního, informovaného a jednoznačného předchozího souhlasu.

Článek 5

Strukturovaný dialog o rizicích v souvislosti se správou obsahu

Platformy pro hostování obsahu s významnou tržní silou předloží v rámci strukturovaného dialogu o rizicích vedeného s evropským subjektem a příslušnými vnitrostátními orgány evropskému subjektu pololetní zprávu o dopadu na základní práva a řízení rizik spojených s jejich politikami správy obsahu a o zmírňování těchto rizik.

Článek 6

Povinnost transparentnosti

1.  Poskytovatelé digitálních služeb přijmou opatření nezbytná k tomu, aby umožnili zveřejnění financování veškerých zájmových skupin, s nimiž jsou uživatelé digitálních služeb poskytovatelů spojeni, a podrobností o povaze vztahu mezi těmito zájmovými skupinami a uživateli. Toto zveřejnění umožní identifikaci osoby, která je právně odpovědná.

2.  Poskytovatelé komerčních digitálních služeb usazení mimo Unii určí právního zástupce pro zájmy uživatelů v Unii a kontaktní informace na tohoto zástupce zveřejní a zpřístupní na svých on-line platformách.

Článek 7

Způsobilost pro podávání oznámení

1.  Právo podat oznámení podle tohoto nařízení má každá fyzická či právnická osoba nebo veřejný subjekt, jimž je obsah poskytnut prostřednictvím webové stránky, aplikace nebo jiné formy softwaru.

2.  Členské státy stanoví sankce pro případy, kdy určitá osoba z důvodů souvisejících s jejím obchodem, živností, řemeslem nebo povoláním systematicky a opakovaně podává protiprávní oznámení. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 8

Postupy pro podávání oznámení

Platformy pro hostování obsahu zahrnou do svých smluvních podmínek jasné, přístupné, srozumitelné a jednoznačné informace o postupech pro podávání oznámení, zejména:

a)  maximální dobu, během které musí být nahrávající dotčeného obsahu informován o postupu pro podávání oznámení;

b)  dobu, během které může nahrávající podat odvolání;

c)  lhůtu, do které musí platforma pro hostování obsahu oznámení urychleně vyřídit a přijmout rozhodnutí;

d)  lhůtu, do které musí platforma pro hostování obsahu obě strany informovat o výsledku rozhodnutí, včetně zdůvodnění přijatých opatření.

Článek 9

Obsah oznámení

1.  Oznámení týkající se obsahu obsahuje alespoň tyto informace:

a)  odkaz na dotčený obsah a případně, např. u video obsahu, časové razítko;

b)  důvod oznámení;

c)  důkazy pro tvrzení předložené v oznámení;

d)  prohlášení oznamovatele, že jedná v dobré víře, a

e)  v případě porušení práva na ochranu osobnosti nebo práv duševního vlastnictví také totožnost oznamovatele.

2.  V případě porušení uvedených v odst. 1 písm. e) je oznamovatelem osoba dotčená porušením práva na ochranu osobnosti nebo držitel práv duševního vlastnictví, k jejichž porušení došlo, nebo osoba jednající jejich jménem.

Článek 10

Informace poskytované nahrávajícímu

1.  Poté, co bylo podáno oznámení, a před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o dotčeném obsahu obdrží nahrávající tohoto obsahu tyto informace:

a)  důvod oznámení a opatření, která by mohla platforma pro hostování obsahu přijmout;

b)  dostatečné informace o následném postupu;

c)  informace o právu na odpověď stanoveném v odstavci 3; a

d)  informace o dostupných nápravných prostředcích v souvislosti s nepravdivými oznámeními.

2.  Informace požadované podle odstavce 1 se neposkytnou, pokud byla platforma pro hostování obsahu veřejnými orgány informována o probíhajících vyšetřováních v oblasti vymáhání práva.

3.  Nahrávající má právo odpovědět platformě pro hostování obsahu ve formě protioznámení. Platforma pro hostování obsahu zohlední odpověď nahrávajícího při rozhodování o opatřeních, která mají být přijata.

Článek 11

Rozhodnutí o oznámeních

1.  Platformy pro hostování obsahu zajistí, aby byla rozhodnutí o oznámeních přijímána kvalifikovanými zaměstnanci bez zbytečného prodlení po provedení nutného šetření.

2.  Platformy pro hostování obsahu v návaznosti na podání oznámení neprodleně rozhodnou, zda obsah, jehož se toto oznámení týká, odstraní nebo k němu znemožní přístup, pokud tento obsah není v souladu s právními požadavky. Aniž je dotčen čl. 14 odst. 2, skutečnost, že platforma pro hostování obsahu považovala konkrétní obsah za nepřípustný, v žádném případě automaticky neznamená, že může být odstraněn nebo učiněn neviditelným obsah od jiného uživatele.

Článek 12

Informace o rozhodnutích

Jakmile přijme platforma pro hostování obsahu rozhodnutí, informuje o jeho výsledku všechny strany účastnící se postupu pro podávání oznámení, přičemž jim jasným a jednoduchým způsobem poskytne tyto informace:

a)  odůvodnění přijatého rozhodnutí;

b)  zda rozhodnutí učinil výhradně člověk, nebo zda bylo podpořeno algoritmem;

c)  informace o možnosti přezkumu uvedené v článku 13 a o soudní ochraně pro kteroukoli ze stran.

Článek 13

Přezkum rozhodnutí

1.  Platformy pro hostování obsahu mohou poskytnout mechanismus, který uživatelům umožní požádat o přezkum přijatých rozhodnutí.

2.  Platformy pro hostování obsahu s významnou tržní silou poskytnou mechanismus pro přezkum uvedený v odstavci 1.

3.  Ve všech případech musí být konečné rozhodnutí v rámci tohoto přezkumu učiněno člověkem.

Článek 14

Odstranění obsahu

1.  Aniž jsou dotčeny soudní nebo správní příkazy týkající se on-line obsahu, zůstane obsah, na který bylo podáno oznámení, po dobu posuzování jeho zákonnosti viditelný.

2.  Obsah, který je zjevně nezákonný, platformy pro hostování obsahu urychleně znepřístupní nebo odstraní.

Článek 15

Nezávislé řešení sporů

1.  Členské státy zřídí nezávislé orgány pro řešení sporů, jejichž účelem bude poskytování rychlých a efektivních mimosoudních řešení v případě podání odvolání proti rozhodnutí o moderování obsahu.

2.  Nezávislé orgány pro řešení sporů jsou tvořeny nezávislými právními odborníky s mandátem rozhodovat spory mezi platformami pro hostování obsahu a uživateli, které se týkají souladu dotčeného obsahu s právními a regulačními požadavky, komunitními pokyny a smluvními podmínkami.

3.  Postoupení sporu týkajícího se moderování obsahu nezávislému orgánu pro řešení sporů neznamená, že uživatel nebude mít možnost obrátit se na soud, pokud spor nebude vyřešen společnou dohodou.

4.  Platformy pro hostování obsahu s významnou tržní silou finančně přispívají na provozní náklady nezávislých orgánů pro řešení sporů prostřednictvím zvláštního fondu spravovaného evropským subjektem, aby pomohly členským státům při financování těchto subjektů. Členské státy zajistí, aby orgány pro řešení sporů disponovaly přiměřenými zdroji, které zajistí jejich kompetentnost a nezávislost.

Článek 16

Procesní pravidla pro nezávislé řešení sporů

1.  Nahrávající, jakož i třetí strana, například veřejný ochránce práv s oprávněným zájmem konat, mají právo postoupit případ moderace obsahu příslušnému nezávislému orgánu pro řešení sporů, pokud se platforma pro hostování obsahu rozhodla odstranit obsah nebo znemožnit přístup k němu nebo přijala jiné rozhodnutí, které je v rozporu s postupem upřednostňovaným nahrávajícím, jež dotčený nahrávající vyjádřil, nebo pokud představuje porušení základních práv.

2.  Pokud se platforma pro hostování obsahu rozhodla neodstranit obsah, na který bylo podáno oznámení, má oznamovatel právo postoupit tuto věc příslušnému nezávislému orgánu pro řešení sporů, a to v případě, že by se v občanskoprávním řízení týkajícím se dotčeného obsahu mohl stát účastníkem sporu.

3.  Pokud jde o soudní příslušnost, je příslušným nezávislým orgánem pro řešení sporů ten, který se nachází v členském státě, v němž došlo k nahrání obsahu, který je předmětem sporu. Fyzické osoby by vždy měly mít možnost podat stížnost u nezávislého orgánu pro řešení sporů v členském státě svého bydliště.

4.  Pokud má oznamovatel právo postoupit případ moderování obsahu nezávislému orgánu pro řešení sporů v souladu s druhým odstavcem, může tento případ postoupit nezávislému orgánu pro řešení sporů, který se nachází v členském státě obvyklého bydliště oznamovatele nebo nahrávajícího, jestliže nahrávající danou službu využívá k nekomerčním účelům.

5.  Pokud je případ moderování obsahu týkající se stejné otázky předmětem postoupení jinému nezávislému orgánu pro řešení sporů, může nezávislý orgán pro řešení sporů řízení týkající se postoupení pozastavit. Pokud otázka moderování obsahu již byla předmětem doporučení nějakého nezávislého orgánu pro řešení sporů, může nezávislý orgán pro řešení sporů odmítnout postoupený případ projednat.

6.  Členské státy stanoví všechna další nezbytná pravidla a postupy pro nezávislé orgány pro řešení sporů spadající do jejich jurisdikce.

Článek 17

Osobní údaje

Veškeré zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení probíhá v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679(4) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES(5).

Článek 18

Oznamování porušení nařízení a ochrana osob oznamujících porušení

Na oznamování porušení tohoto nařízení a osoby oznamující taková porušení se použije směrnice (EU) 2019/1937.

Článek 19

Změny směrnice (EU) 2019/1937

Směrnice (EU) 2019/1937 se mění takto:

1)  v čl. 2 odst. 1 písm. a) se doplňuje nový bod, který zní:

„xi) správa on-line obsahu;“;

2)  v části I přílohy se doplňuje nové písmeno, které zní:

„K. Čl. 2 odst. 1 písm. a) bod xi) – správa on-line obsahu.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady [XXX] o smluvních právech týkajících se správy obsahu.“.

Článek 20

Podávání zpráv, hodnocení a přezkum

1.  Členské státy poskytují Komisi veškeré relevantní informace o provedení a uplatňování tohoto nařízení. Na základě poskytnutých informací a veřejné konzultace Komise do ... [tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provedení a uplatňování tohoto nařízení a zváží, zda jsou zapotřebí další opatření, včetně případných změn tohoto nařízení.

2.  Aniž jsou dotčeny povinnosti podávat zprávy stanovené v jiných právních aktech Unie, předloží členské státy každý rok Komisi tyto statistické údaje:

a)  počet sporů předložených nezávislým orgánům pro řešení sporů a druhy obsahu, které byly předmětem sporů;

b)  počet případů vyřešených nezávislými orgány pro řešení sporů, rozřazených podle výsledku.

Článek 21

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne [XX].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne ...

Za Evropský parlament Za Radu

předseda nebo předsedkyně předseda nebo předsedkyně

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).
(2) Komise by při určování počtu uživatelů měla vzít v potaz situaci malých a středních podniků a začínajících podniků.
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

Poslední aktualizace: 22. ledna 2021Právní upozornění - Ochrana soukromí