Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 8 a na hlavu V, zejména články 21, 22, 36 a 37 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na část pátou Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé, včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, která vstoupila plně v platnost dne 1. července 2016,

–  s ohledem na zavedení bezvízového režimu pro občany Moldavské republiky v březnu 2014, které bylo výsledkem pozměňovacích návrhů předložených Evropským parlamentem a Radou k nařízení Rady (ES) č. 539/2001(1),

–  s ohledem na to, že v listopadu 2017 bylo podepsáno memorandum o porozumění, dohoda o mechanismu úvěrů a grantová dohoda o makrofinanční pomoci v hodnotě 100 milionů EUR na období 2017–2018,

–  s ohledem na moldavský národní akční plán pro provádění dohody o přidružení (NAPIAA) mezi Moldavskou republikou a Evropskou unií v letech 2017–2019,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Moldavské republice, zejména usnesení ze dne 14. listopadu 2018 o provádění dohody o přidružení mezi EU a Moldavskem, usnesení ze dne 5. července 2018(2) o politické krizi v Moldavsku po prohlášení voleb do funkce starosty Kišiněva za neplatné(3), doporučení ze dne 15. listopadu 2017 k Východnímu partnerství před summitem konaným v listopadu 2017(4), usnesení ze dne 4. července 2017 o poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavské republice(5) a usnesení ze dne 21. ledna 2016 o dohodách o přidružení a prohloubených a komplexních zónách volného obchodu s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou(6),

–  s ohledem na rozhodnutí EU z července 2018 o pozastavení první splátky makrofinanční pomoci v návaznosti na rozhodnutí Nejvyššího soudu o volbách starosty Kišiněva, a na její rozhodnutí z listopadu 2018 o zastavení finanční pomoci v návaznosti na obavy ohledně právního státu a zhoršení situace v oblasti demokracie;

–  s ohledem na následné rozhodnutí EU z července 2019 obnovit vyplácení rozpočtové podpory v návaznosti na závazek Moldavské republiky reformovat soudní systém,

–  s ohledem na rozhodnutí EU z října 2019 vyplatit první splátku makrofinanční pomoci ve výši 30 milionů EUR v souvislosti s prováděním klíčových reforem, jejichž účelem je zlepšit demokratické standardy a chránit právní stát,

–  s ohledem na společný pracovní dokument útvarů Komise a Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) o zprávě o provádění dohody o přidružení Moldavské republiky ze dne 11. září 2019,

–  s ohledem na výsledek pátého zasedání Rady pro přidružení mezi EU a Moldavskou republikou, které proběhlo dne 30. září 2019,

–  s ohledem na společná prohlášení přijatá na summitech Východního partnerství, z nichž poslední bylo přijato v Bruselu dne 24. listopadu 2017,

–  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 26. února 2018 týkající se Moldavské republiky,

–  s ohledem na usnesení č. 2308 Parlamentního shromáždění Rady Evropy o fungování demokratických institucí v Moldavské republice přijaté dne 3. října 2019,

–  s ohledem na index vnímání korupce za rok 2019 zveřejněný organizací Transparency International, která Moldavskou republiku zařadila na 120. místo ze 180 posuzovaných zemí a území (první místo získává země, která je hodnocena nejlépe), přičemž v indexu vnímání korupce za rok 2018 zveřejněném organizací Transparency International byla Moldavská republika zařazena na 117. místo,

–  s ohledem na index demokracie za rok 2019 přidělovaný útvarem Economist Intelligence Unit, který Moldavskou republiku klasifikuje jako „hybridní režim“,

–  s ohledem na zprávu organizace Freedom House z roku 2020 s názvem „Freedom in World“ (Svoboda ve světě), která Moldavskou republiku hodnotí jako „částečně svobodnou“, a na zprávu s názvem „Nations in Transit“ (Národy procházející změnou) z roku 2020, která Moldavskou republiku hodnotí jako „přechodný nebo hybridní režim“,

–  s ohledem na moldavský národní akční plán pro provádění dohody o přidružení mezi EU a Moldavskem, národní akční plán pro lidská práva na období 2018–2022, národní strategii pro předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu na období 2018–2023, která výslovně zmiňuje ratifikaci Istanbulské úmluvy,

–  s ohledem na analýzy a doporučení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), zejména na studii ze dne 8. března 2018 o mladých lidech v Moldavsku: Problémy, hodnoty a ambice; a ze dne 20. dubna 2018 o přezkumu politiky dobrých životních podmínek mladých lidí v Moldavsku,

–  s ohledem na stanoviska a doporučení Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (ODIHR) a Benátské komise Rady Evropy, zejména na stanovisko ze dne 15. března 2018 o volební reformě v Moldavsku, ze dne 24. června 2019 o ústavní situaci poukazující především na pravděpodobnost rozpuštění parlamentu a ze dne 14. října 2019 o návrhu zákona o reformě Nejvyššího soudu a státního zastupitelství,

–  s ohledem na společné sdělení Komise ze dne 18. března 2020 nazvané „Politika Východního partnerství po roce 2020 – Posilování odolnosti – Východní partnerství, které je přínosné pro všechny“,

–  s ohledem na závěry zasedání Rady ze dne 11. května 2020 o politice Východního partnerství po roce 2020,

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 8. dubna 2020 o globální reakci EU na COVID-19 a na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/701 ze dne 25. května 2020 o poskytnutí makrofinanční pomoci partnerským zemím procesu rozšíření a evropského sousedství v souvislosti s pandemickou krizí COVID-19(7),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě, na třetí zprávu v rámci mechanismu pro pozastavení zrušení vízové povinnosti a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise zveřejněné dne 10. července 2020,

–  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k Východnímu partnerství před summitem konaným v červnu 2020,

–  s ohledem na doporučení a činnosti Parlamentního výboru pro přidružení EU-Moldavsko, Parlamentního shromáždění Euronest, fóra občanské společnosti Východního partnerství, platformy občanské společnosti EU-Moldavsko a dalších zástupců občanské společnosti v Moldavské republice,

–  s ohledem na prohlášení a doporučení přijatá u příležitosti sedmé schůze Parlamentního výboru pro přidružení EU-Moldavsko, která se konala ve dnech 18. a 19. prosince 2019 ve Štrasburku,

–  s ohledem na závěry volební pozorovatelské mise Evropského parlamentu vyslané při příležitosti parlamentních voleb v Moldavské republice, která se uskutečnila dne 24. února 2019 a byla začleněna do mezinárodní mise pro sledování průběhu voleb vedené OBSE/ODIHR,

–  s ohledem na balíček opatření v oblasti hospodářské pomoci, který dne 29. března 2020 přijala Komise s cílem pomoci Moldavské republice a dalším zemím v boji proti pandemii COVID-19, který zahrnoval přesměrování stávajících nástrojů na účely související se zmírněním socioekonomického dopadu krize,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu, jakož i na čl. 1 odst. 1 písm. e) a na přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0166/2020),

A.  vzhledem k tomu, že EU a Moldavská republika se dohodou o přidružení a o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu zavázaly prosazovat politické přidružení a dosáhnout hospodářské integrace a Moldavská republika se zavázala začlenit acquis EU do svých právních předpisů a postupů ve velkém počtu oblastí; vzhledem k tomu, že za účelem podpory tohoto úsilí se Unie zavázala poskytnout Moldavské republice významnou finanční a rozpočtovou pomoc pod podmínkou, že budou dodržovány základní evropské hodnoty a zásady, jako jsou právní stát, lidská a demokratická práva, a že bude zaručen boj proti korupci, organizované trestné činnosti, praní peněz, oligarchickým strukturám a nepotismu; vzhledem k tomu, že pokud dojde k závažnému porušení těchto hodnot a zásad, je možné spolupráci zastavit;

B.  vzhledem k tomu, že dne 13. září 2017 Parlament a Rada přijaly rozhodnutí o poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavské republice ve výši 100 milionů EUR v souvislosti s programem MMF na podporu hospodářských a finančních reforem této země;

C.  vzhledem k tomu, že EU opakovaně vyjádřila znepokojení ohledně právního státu, nedostatečného pokroku při stíhání osob odpovědných za bankovní podvod, který byl odhalen v roce 2014, a ohledně pokračujícího porušování lidských práv;

D.  vzhledem k tomu, že index vnímání korupce organizace Transparency International za rok 2018 a zprávy organizace Freedom House za rok 2020 ukazují nepatrný pokrok v Moldavské republice v posledních letech, zatímco celkový trend v těchto indexech i v indexu demokracie ukazují na to, že stav demokracie, korupce, politických práv a občanských svobod se v Moldavské republice dlouhodobě zhoršuje;

E.  vzhledem k tomu, že navzdory změnám ve vládě jsou státní instituce Moldavské republiky stále slabé a že se Moldavská republika i nadále potýká s problémem převzetí státu, neboť soustředění moci a dohledu nad všemi důležitými odvětvími a institucemi na nejvyšší úrovni vlády se významně nesnížily;

F.  vzhledem k tomu, že EU v důsledku závažného porušování zásad právního státu a demokratického procesu pozastavila v roce 2018 vyplácení posledních dvou splátek v rámci programu rozpočtové podpory na reformy soudnictví;

G.  vzhledem k tomu, že Evropský soud pro lidská práva (ve věci Ozdil a další v. Moldavská republika) dne 11. června 2019 uvedl, že Moldavská republika porušila právo na svobodu, bezpečnost, soukromí a rodinný život, když v září 2018 její zpravodajská a bezpečnostní služba zadržovala a nuceně vrátila do Turecka pět tureckých občanů, kteří v této zemi žádali o azyl; vzhledem k tomu, že toto maskované vydání je pouze jedním z příkladů systematického vynuceného a nedobrovolného zmizení, nezákonného zadržování a deportace tureckých státních příslušníků do Turecka v desítkách zemí po celém světě;

H.  vzhledem k tomu, že poté, co byla v červnu 2019 vytvořena vláda, která se zavázala provádět ambiciózní reformy a program zaměřený na reformu soudnictví, Komise vyplatila první splátku makrofinanční pomoci a obnovila vyplácení prostředků na programy odvětvové rozpočtové podpory, přičemž prohlásila, že bude nadále uplatňovat důslednou podmíněnost; vzhledem k tomu, že dne 10. července 2020 schválila Komise vyplacení druhé a konečné splátky ve výši 30 milionů EUR z programu makrofinanční pomoci;

I.  vzhledem k tomu nicméně, že Moldavská republika neměla možnost využít zbývající finanční prostředky dostupné v rámci programu, který skončil v červenci 2020; vzhledem k tomu, že tato pomoc je i nadále podmíněna provedením předem odsouhlasených reforem, zejména těch, které jsou zaměřeny na posílení právního státu, demokratických standardů a dosažení hmatatelných výsledků pro občany;

J.  vzhledem k tomu, že moldavský parlament v listopadu 2019 vyjádřil nedůvěru vládě, která byla ustavena v červnu 2019, byla vytvořena menšinová vláda a následně nová koaliční vláda; vzhledem k tomu, že zástupci orgánů Unie vyjádřili znepokojení nad způsobem, jakým byla původní vláda nahrazena, a ohledně reformního procesu, který Moldavská republika zahájila v rámci dohody o přidružení a prohloubené a komplexní zóně volného obchodu;

K.  vzhledem k tomu, že většina nové vládní koalice v parlamentu Moldavské republiky se neustále zmenšuje, neboť poslanci z vládnoucí aliance odcházejí; vzhledem k tomu, že na podzim se budou v Moldavské republice konat prezidentské volby a že v současné době tato země prožívá období kritické politické nestability; vzhledem k tomu, že prezident Igor Dodon zdůraznil, že parlament musí být rozpuštěn a že se co nejdříve musí konat předčasné volby; vzhledem k tomu, že dne 7. července 2020 Ústavní soud Moldavské republiky rozhodl, že předčasné volby se mohou konat až po prezidentských volbách;

L.  vzhledem k tomu, že dne 17. dubna 2020 podepsaly ruská a moldavská vláda dohodu o půjčce ve výši 200 milionů EUR, kterou Ruská federace poskytne Moldavské republice s preferenční úrokovou sazbou ve výši 2 %, což vyjednali prezidenti obou zemí; vzhledem k tomu, že tato dohoda byla ratifikována dne 23. dubna a téhož dne poté, co členové parlamentní opozice podali odvolání, Ústavní soud Moldavské republiky pozastavil ratifikaci dohody o úvěru do doby, než dokončí posouzení její slučitelnosti s ústavou; vzhledem k tomu, že dne 6. května předseda Ústavního soudu podal zprávu o nátlaku moldavských orgánů na Ústavní soud a rovněž o pokusu diskreditovat soudce tohoto soudu; vzhledem k tomu, že dne 7. května 2020 Ústavní soud tuto dohodu o úvěru prohlásil za protiústavní; vzhledem k tomu, že v současné době probíhá jednání s Ruskou federací o nové úvěrové dohodě;

M.  vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 prokázala zvyšující se potřebu koordinace mezi Unií a sousedními zeměmi při řešení společných hrozeb; vzhledem k tomu, že Unie reagovala na tuto potřebu mimo jiné poskytnutím balíčku finanční pomoci svým sousedům;

N.  vzhledem k tomu, že během krize způsobené pandemií COVID-19 má zásadní význam solidarita se zeměmi Východního partnerství a že Unie poskytla značnou podporu řešení dopadu rozšíření onemocnění v tomto regionu; vzhledem k tomu, že v této souvislosti Moldavská republika získá 87 milionů EUR v přesměrovaném dvoustranném financování;

O.  vzhledem k tomu, že Unie rovněž poskytuje Moldavské republice další úvěry makrofinanční pomoci ve výši 100 milionů EUR v rámci rozhodnutí o poskytnutí makrofinanční pomoci deseti partnerským zemím v sousedství s cílem pomoci jim omezit hospodářské dopady pandemie koronaviru; vzhledem k tomu, že s ohledem na ratifikaci memoranda o porozumění s Moldavskou republikou bude první část výjimečného balíčku makrofinanční pomoci vyplacena co nejrychleji; vzhledem k tomu, že za účelem obdržení druhé splátky, která má být vyplacena do jednoho roku od podpisu memoranda o porozumění, bude muset země dodržovat určité podmínky; vzhledem k tomu, že důležitým předpokladem pro poskytnutí makrofinanční pomoci je, že země uplatňuje účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran a právním státu, a zaručuje dodržování lidských práv; vzhledem k tomu, že je třeba přivítat uzavření memoranda o porozumění a zaručit provádění přijatých závazků;

P.  vzhledem k tomu, že Moldavská republika přijala mezinárodní a vnitrostátní závazky na podporu rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen; vzhledem k tomu, že země přijala opatření na podporu politického zastoupení žen, mimo jiné přijetím povinné 40% kvóty zastoupení žen na kandidátních listinách politických stran; vzhledem k tomu, že je třeba vyvinout další úsilí k dosažení cílů národní strategie pro rovnost žen a mužů na období 2017–2021, včetně odpovídajícího financování a silnějších mechanismů provádění;

Q.  vzhledem k tomu, že i přes veškerý hospodářský pokrok byl sociální dopad finanční pomoci a reformního úsilí spíše okrajový; vzhledem k tomu, že Moldavská republika je i nadále jednou z nejchudších zemí v Evropě a čelí nepříznivé sociální situaci, pokud jde o opuštěné vesnice a extrémní chudobu; vzhledem k tomu, že v roce 2018 bylo 38,5 % pracovníků v Moldavské republice zaměstnáno neoficiálně a nemělo přístup k žádné formě sociální ochrany;

R.  vzhledem k tomu, že od roku 1989 se počet obyvatel Moldavské republiky zmenšil téměř o třetinu; vzhledem k tomu, že se jedná se o nejhorší demografické údaje v celé Evropě; vzhledem k tomu, že Moldavané opouštějí zemi kvůli vyšší mzdě a lepšímu vzdělání a příležitostem; vzhledem k tomu, že tento vývoj má hluboké a dlouhodobé politické, hospodářské a sociální důsledky; vzhledem k tomu, že Moldavská republika čelí nedostatku pracovních sil a nedostatku odborných pracovníků, jako jsou zdravotní sestry a lékaři; vzhledem k tomu, že starší lidé, z nichž velká část závisí na remitencích, patří v Moldavské republice k nejzranitelnějším a nejohroženějším chudobou;

S.  vzhledem k tomu, že řešení problémů Moldavské republiky nemůže být zajištěno jinými zeměmi a že je třeba posílit odpovědnost Moldavanů, pokud jde o řešení problémů této země; vzhledem k tomu, že je i nadále důležité řešit hlavní výzvy, jako je boj proti korupci a oligarchickým strukturám, dodržování demokratických norem, potřeba nalézt řešení pro mnohostranné sociální problémy, zajistit pluralitu sdělovacích prostředků a bojovat proti chudobě a emigraci;

Společné hodnoty a obecné zásady

1.  připomíná, že společné hodnoty, na nichž je Unie postavena, totiž demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právní stát, jsou rovněž základem politického přidružování a hospodářské integrace mezi Unií a Moldavskou republikou; znovu potvrzuje závazek Unie podporovat evropskou cestu Moldavské republiky prostřednictvím politického přidružení, hospodářské integrace a příslušných reforem; konstatuje, že dohoda o přidružení a prohloubené a komplexní zóně volného obchodu má i nadále prvořadý význam pro rozvoj Moldavské republiky, zejména v současné výjimečné době, a oceňuje trvalé zapojení moldavské společnosti a orgánů do tohoto procesu; připomíná však, že je třeba dosáhnout dalšího pokroku v jejich provádění s cílem využít plně jejich potenciálu a přínosů, zejména se zaměřením na nezávislost státních institucí, jejich odolnost vůči vlivu oligarchů, boj proti korupci, na justici, posílení právního státu a zlepšování životních podmínek občanů; zdůrazňuje, že dohoda o přidružení a prohloubené a komplexní zóně volného obchodu byla hlavním vektorem podněcování a podpory procesu strukturálních reforem, demokracie a právního státu;

2.  vítá všechny záměry týkající se užší politické, lidské a hospodářské integrace s Unií v souladu se zásadou diferenciace a na základě výkonnosti, výsledků a ambicí orgánů a společnosti Moldavské republiky;

3.  bere na vědomí závěry z jednání MMF z března 2020, které byly přijaty v rámci konzultace podle článku IV, jakož i šestý a závěrečný přezkum hospodářské výkonnosti Moldavské republiky v rámci rozšířené úvěrové facility a rozšířené finanční facility, který uskutečnila Výkonná rada MMF, se zvláštním ohledem na obnovu moldavského bankovního systému a posílení správy finančního sektoru;

4.  vítá vyplacení druhé splátky makrofinanční pomoci Unie; bere na vědomí reformní úsilí, které Moldavská republika vyvíjí v oblastech, jako je boj proti korupci, posílení rámce pro boj proti praní peněz, přijetí nového zákona o činnosti nevládních organizací, a bere na vědomí, že se Moldavská republika zapojila do vzájemně hodnoceného protikorupčního programu OECD (Istanbulský akční plán);

5.  je toho názoru, že po vyplacení druhé splátky programu makrofinanční pomoci EU na období 2017–2020 by mělo následovat úsilí moldavských orgánů s cílem splnit příslušné podmínky v oblastech souvisejících s posílením rámce pro boj proti praní peněz, což by mělo přinášet hmatatelné a trvalé výsledky, a s posílením nezávislosti národní banky;

6.  vyzývá moldavskou vládu a EU, aby spolupracovaly na překonání negativního dopadu krize COVID-19 na sociální a hospodářský rozvoj;

7.  vítá výsledek jednání o memorandu o porozumění v souvislosti s novým mimořádným programem makrofinanční pomoci EU zaměřeným na boj proti nepříznivému hospodářskému dopadu pandemie COVID-19;

Význam provádění dohody o přidružení v aktuálním politickém vývoji a při přípravách na prezidentské volby, které se budou konat dne 1. listopadu

8.  konstatuje, že program činnosti Moldavské republiky z listopadu 2019 je méně ambiciózní než globální agenda pro rok 2030 předchozí vlády, a je znepokojen tím, že politická nestabilita a časté změny vlády ovlivňují provádění ustanovení dohody o přidružení a prohloubené a komplexní zóně volného obchodu a omezují tempo reforem; podporuje propojení příštího programu přidružení s novým národním akčním plánem pro provádění dohody o přidružení (NAPIAA) a zdůrazňuje význam rychlého přijetí nového programu jako nástroje pro urychlené provádění dohody o přidružení a aktualizaci jejích priorit s aktivní účastí parlamentu a přispěním občanské společnosti a dalších zúčastněných stran v EU a Moldavské republice; trvá na tom, že zachování politické a finanční podpory EU je i nadále podmíněno uskutečňováním hmatatelných reforem, zejména v oblasti právního státu a soudnictví; v tomto kontextu opakuje, že je důležité provést všechny prioritní reformy dohodnuté v programu přidružení a plnit dohodnuté podmínky pro vyplacení druhé a třetí části makrofinanční pomoci;

9.  vítá konstruktivní příspěvek Moldavské republiky ke spolupráci v rámci Východního partnerství a vybízí k trvalé a intenzivnější politické výměně mezi zeměmi, které jsou stranami dohod o přidružení a prohloubených a komplexních zónách volného obchodu, a Komisí o reformách souvisejících s přidružením; vyzývá Komisi, aby řádně využívala stávající mechanismy a dále sledovala konkrétní provádění reforem, a aby vypracovala mechanismus podmíněnosti, který bude obsahovat jasné referenční hodnoty a bude do něj smysluplným způsobem zapojena občanská společnost, a to především na místní úrovni; v této souvislosti považuje za nezbytné posílit finanční podporu organizacím občanské společnosti, které hrají zásadní úlohu při posilování účasti na veřejných rozpravách a sledování činnosti moldavských orgánů a účinnosti politik Unie vůči této zemi; dále navrhuje využít zkušeností skupiny na podporu Ukrajiny a vytvořit podobnou strukturu pro Moldavskou republiku s cílem zvýšit účinnost a viditelnost unijní podpory;

10.  zdůrazňuje, že situace v Moldavské republice by měla být bedlivě sledována z dlouhodobého hlediska, a to i v předvolebním období, v souladu s běžnými postupy a normami OBSE/ODIHR, zejména v současném období krize, neboť nadcházející prezidentské volby budou testem demokracie a právního státu v zemi;

11.  v této souvislosti vyzývá moldavské orgány, aby zajistily svobodné a spravedlivé prezidentské volby plánované na 1. listopadu 2020, a naléhavě vyzývá moldavské orgány, aby dále zlepšovaly volební legislativu s cílem zajistit účinnost volebního práva, spravedlnost volebních kampaní, transparentnost legislativního procesu a demokratický dohled, aby byla umožněna odpovídající veřejná kontrola činnosti vlády a parlamentu; požaduje, aby moldavské orgány neměnily pravidla a předpisy za účelem politického zisku, což vždy vede k politickým nepokojům a nestabilitě, které mají dopad na závazek provádět strukturální reformy; s ohledem na budoucí volby zdůrazňuje důležitost demokratické legitimity vlády, transparentního budování koalic, respektování vůle voličů a význam toho, že vládní většina odráží hlasování občanů;

12.  vyzývá moldavské orgány, aby posílily demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a aby zajistily svobodné, nezávislé a pluralitní sdělovací prostředky, jakož i spravedlivý přístup k financování a sdělovacím prostředkům; v této souvislosti požaduje, aby moldavské orgány posílily odolnost vůči dezinformacím a manipulaci s informacemi ze strany domácích i zahraničních aktérů na internetu i mimo něj a aby provedly opatření k řešení ještě naléhavější potřeby řešit kupování hlasů, zastrašování volebních pozorovatelů, volební úplatkářství a další korupční praktiky, jakož i zneužívání státních prostředků, neboť tyto praktiky oslabují a ničí veškeré demokratické úsilí politických aktérů Moldavské republiky;

13.  zdůrazňuje potřebu silné a spravedlivé politické soutěže mezi prezidentskými kandidáty, což by nebylo možné bez zdravého a transparentního systému financování politických stran a prezidentských kampaní;

14.  naléhavě vyzývá moldavskou vládu, aby zavedla všechna nezbytná opatření s cílem zajistit, aby se občané Moldavské republiky žijící v Podněstří i mimo Moldavskou republiku mohli účastnit voleb inkluzivním, transparentním a spravedlivým způsobem bez zahraničních zásahů;

Reformy a institucionální rámec

15.  vítá reformy, které vedly k zavedení bezvízového režimu s Unií; tento program, který občané Moldavské republiky široce využívají, představuje velmi dobrý příklad toho, jak se provádění dohody o přidružení a prohloubené a komplexní zóně volného obchodu týká života občanů, neboť podporuje mezilidské kontakty s ostatními Evropany; vyzývá Unii a Moldavskou republiku, aby dále zlepšovaly mezilidské kontakty a výměny s cílem vytvářet vzájemně pozitivní postoje u obyvatel obou stran;

16.  vítá skutečnost, že od roku 2014 více než 2,3 milionu moldavských občanů využilo bezvízového režimu a konstatuje, že podle poslední zprávy Komise Moldavská republika nadále splňuje požadavky pro uvolnění vízového režimu a že bezvízový pohyb má nadále pro Unii i Moldavskou republiku pozitivní hospodářský, sociální a kulturní přínos; vybízí obě strany, aby zachovaly volný pohyb osob i během krizí;

17.  oceňuje úsilí vynaložené moldavskými orgány při provádění doporučení uvedených ve výročních zprávách o mechanismu pro zrušení vízové povinnosti; doporučuje pokračovat v uplatňování referenčních kritérií v souvislosti s politikou uvolnění vízového režimu a vyzývá orgány, aby pokračovaly v úsilí o splnění referenčních kritérií pro uvolnění vízového režimu, zejména v oblasti boje proti korupci, posílení soudnictví, uplatňování právních předpisů proti praní peněz a přijetí konkrétních opatření k řešení nárůstu neodůvodněných žádostí o azyl; v této souvislosti je znepokojen nárůstem počtu moldavských státních příslušníků, u nichž bylo zjištěno, že neoprávněně pobývají v schengenském prostoru+ (zvýšení o 47 %) a nárůstem počtu žádostí o azyl (zvýšení o 48 %); naléhavě vyzývá moldavské orgány, aby dále prováděly závazky přijaté v souvislosti s uvolněním vízového režimu pro schengenský prostor v oblasti účinného řízení migrace a aby v Moldavské republice zajistily azyl pro žadatele ze třetích zemí;

18.  vítá přijetí řady legislativních aktů parlamentem Moldavské republiky v souladu se závazky této země zakotvenými v dohodě o přidružení, konkrétně v souvislosti s reformami veřejné správy, správy veřejných financí a systému soudnictví; zdůrazňuje význam úplného provedení těchto aktů, mimo jiné přijetím sekundárních právních předpisů;

19.  vítá pokrok, kterého bylo dosaženo v oblasti správy veřejných financí a vyzývá moldavské orgány, aby urychlily provádění dalších reforem v rámci dohody o přidružení a prohloubené a komplexní zóně volného obchodu založených na zlepšení právního státu;

20.  bere na vědomí zásadní kroky Moldavské republiky ke zvýšení výkonnosti veřejné správy; za tímto účelem vyzývá moldavské orgány, aby zajistily úplné provedení reformy veřejné správy na období 2016–2020 v souladu se zásadami veřejné správy OECD/SIGMA; dále vybízí moldavské orgány, aby zvýšily transparentnost a bojovaly proti rozsáhlé korupci ve veřejné správě a zřídily vnitrostátní školu veřejné správy;

21.  zdůrazňuje, že účinnější a udržitelnější provádění dohody o přidružení je možné díky nestranné a profesionální správě státních institucí a agentur; v této souvislosti opakuje své znepokojení nad tím, že chybí pevný závazek dosáhnout zlepšení ve veřejném sektoru, což odrazuje kvalifikované osoby od kariéry ve veřejné správě, a zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet profesionální veřejnou správu a vybízet mladé lidi, aby se věnovali kariéře ve veřejném sektoru, s cílem dosáhnout transparentnější správy, v níž nepotismus a protekcionismus nepovedou k chronické politizaci;

22.  naléhavě vyzývá k co nejrychlejšímu zahájení komplexnější decentralizační reformy, včetně reformy územně správního systému Moldavské republiky, regionálního rozvoje a decentralizace správy, s možností vybírat místní daně; v této souvislosti zdůrazňuje, že je zapotřebí hlubší a širší spolupráce mezi místními orgány, snížení počtu místních správ a dalších opatření k zajištění jejich větší nezávislosti a snížení jejich provozních nákladů; vyzývá moldavské orgány, aby dodržovaly zásady místní demokracie a místní autonomie v souladu s Evropskou chartou místní samosprávy a poskytly místním samosprávám řádné pravomoci a dostatečné finanční prostředky a zajistily jejich účinné fungování;

23.  je znepokojen vysokou mírou koncentrace a politizace odvětví sdělovacích prostředků a reklamy, což vede k nízké úrovni důvěry veřejnosti ve sdělovací prostředky; vyzývá moldavské orgány, aby pokračovaly v reformě mediálního odvětví, zejména s větším zapojením občanské společnosti do tohoto procesu; vyzývá Moldavskou republiku, aby přezkoumala audiovizuální kodex a liberalizovala reklamní trh v souladu s evropskými normami svobody a plurality sdělovacích prostředků, jak doporučují Komise a Benátská komise, s cílem zajistit plnou transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků a reklamního trhu;

24.  domnívá se, že posílení plurality sdělovacích prostředků a jejich nezávislosti by mělo být prioritou Unie a Moldavské republiky v jejich partnerských vztazích a že by se to mělo náležitě odrážet i v přidělených finančních prostředcích; vyzývá Komisi, aby zvýšila podporu nezávislých sdělovacích prostředků, a to i v regionech; naléhavě vyzývá moldavské orgány, aby přestaly využívat pandemii COVID-19 k přijímání opatření, která omezují svobodu projevu a schopnost sdělovacích prostředků nezávisle a objektivně informovat o celkovém dopadu koronavirové krize na společnost; vyjadřuje znepokojení nad šířením falešných zpráv a dezinformací v Moldavské republice během koronavirové krize a poukazuje na to, že je třeba, aby místní orgány i Unie rozvíjely zvláštní programy s cílem podporovat mediální gramotnost, bojovat proti dezinformacím a podporovat kvalitní a ověřený mediální obsah;

25.  naléhavě vyzývá moldavské orgány, aby podporovaly svobodné a nezávislé sdělovací prostředky a aby, mimo jiné provedením nezávislého auditu, zajistily účinnost audiovizuální rady jakožto nezávislého regulačního orgánu v boji proti pokračujícímu zastrašování novinářů, politizaci a nedostatečné transparentnosti veřejných a regulačních institucí, nedostatečnému přístupu veřejnosti k informacím a kvalitnímu mediálnímu obsahu a při zajišťování transparentního vlastnictví sdělovacích prostředků;

26.  zdůrazňuje, že Unie je největším poskytovatelem pomoci Moldavské republice; s velkým znepokojením pozoruje pokračující propagandu, dezinformační kampaně a očerňující sdělení vládnoucích politiků namířená proti Unii, což vytváří zkreslený a nerealistický obraz ve veřejnoprávní televizi a ve sdělovacích prostředcích; vyjadřuje politování nad těmito veřejnými útoky na pomoc a pověst Unie, které ohrožují provádění dohody o přidružení a vztahy mezi EU a Moldavskou republikou; vyzývá moldavské orgány, aby ukončily dezinformační a protiunijní propagandistické kampaně, jimž jsou vystaveni občané Moldavské republiky obecně, a aby posílily podporu v boji proti falešným zprávám, hybridní válce v komunikaci, cíleným dezinformačním kampaním a degradaci mediálních programů; zdůrazňuje, že politické zapojení do hromadných sdělovacích prostředků strukturálně oslabuje základní svobody a přístup k informacím;

27.  vyjadřuje politování nad postupným odklonem současné vlády v Kišiněvě od evropské cesty na úkor demokratických ambicí země a naléhavě vyzývá všechny proevropské politické strany, aby prostřednictvím dialogu nalezly řešení s cílem zajistit kontinuitu procesu evropské integrace Moldavské republiky a plně využít všech výhod, které nabízí dohoda o přidružení a prohloubené a komplexní zóně volného obchodu;

28.  vyzývá moldavské orgány, aby vyvinuly větší úsilí s cílem zajistit, aby se příležitosti, které nabízí dohoda o přidružení a prohloubené a komplexní zóně volného obchodu, a pomoc a programy EU dostaly na místní úroveň, a to i ve vzdálených částech země, zejména ve venkovských oblastech, s cílem umožnit obyvatelům prosazovat pozitivní změny ve svých komunitách, zejména v těch, které jsou zranitelnější vůči postsovětskému smýšlení a ruské manipulaci;

29.  domnívá se, že orgány by měly poskytovat transparentní informace o vnější pomoci, o kterou hodlají usilovat, a že financování od Ruské federace by mělo být otevřeně projednáváno v parlamentu a s odborníky a občanskou společností, včetně geostrategických podmínek a dlouhodobého dopadu tohoto typu financování na hospodářství; domnívá se, že pokud jde o podmínky spojené s finanční pomocí EU, měly by orgány rovněž poskytnout veřejnosti nezbytné vysvětlení; zdůrazňuje, že podmínky EU je třeba vnímat jako příležitosti k provedení nezbytných reforem;

30.  zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti ruským dezinformacím, a to podáváním podložených a přístupných kvalitních informací, jakož i prostřednictvím veřejných kampaní usilujících o zvýšení veřejného povědomí; vybízí orgány Moldavské republiky, aby usilovaly o hlubší spolupráci s Unií a jejími členskými státy s cílem posílit provádění osvědčených postupů a řešení pro boj proti dezinformacím, propagandě, manipulaci a nepřátelským vlivům ze strany vnějších sil, jejichž cílem je dělit, destabilizovat a oslabit integritu vnitřních politických procesů a vztahů s Unií;

31.  uznává pokrok, který moldavský parlament učinil při přijímání nového zákona o nekomerčních organizacích, jako součást požadavků, jimiž je podmíněno získání makrofinanční pomoci EU; očekává, že jeho rychlé a účinné provedení podpoří plné dodržování práv a svobod občanské společnosti a nevládních organizací, jakož i svobodu sdružování, a vyzývá moldavskou vládu k větší podpoře rozvoje občanské společnosti; poukazuje na ústřední úlohu, kterou v každé demokratické společnosti hrají nevládní organizace, a doufá, že nové právní předpisy zlepší transparentnost veřejného rozhodování a poskytnou modernizovaný rámec pro fungování občanské společnosti v zemi; naléhavě vyzývá moldavské orgány, aby se zdržely jakéhokoli nátlaku na nevládní organizace a další občanské subjekty; vyjadřuje politování nad nedůvěrou a nepřátelstvím, s nimiž političtí představitelé obecně přistupují k občanské společnosti; naléhavě vyzývá k smysluplnějšímu a aktivnějšímu zapojení občanské společnosti do procesu tvorby a provádění politik, zejména pokud jde o lidská práva a základní svobody, s ohledem na něž by nevládní organizace mohly vykonávat dohled a pohnat příslušné státní instituce k odpovědnosti; v této souvislosti vyzývá Komisi a členské státy, aby občanské společnosti poskytly politickou, technickou a finanční podporu, a naléhavě vyzývá orgány EU, aby stanovily jasná pravidla, která pomohou zabránit poskytování grantů organizacím „GONGO“ (nevládním organizacím zřízeným a financovaným vládami prostřednictvím neformálních kanálů);

32.  vyzývá moldavské orgány, aby podporovaly transparentnost veřejného rozhodování a aby ve všech fázích zajistily řádné zapojení zúčastněných stran a občanské společnosti a vedly s nimi konzultace, což zvýší rovněž veřejnou kontrolu a společenskou přijatelnost prováděných reforem;

33.  vítá změny právních předpisů týkajících se voleb, které byly přijaty v srpnu 2019, a rozhodnutí moldavského Ústavního soudu z února 2020 o územních požadavcích pro vytváření politických stran;

34.  poukazuje na to, že krize COVID-19 ukázala, že zdravotní systém Moldavské republiky není dostatečně rozvinutý a má potíže při zvládání nedávného nárůstu počtu nakažených; naléhavě vyzývá Komisi, členské státy a Moldavskou republiku, aby posílily spolupráci v oblasti odolnosti veřejného zdraví, vyměňovaly si osvědčené postupy a spolupracovaly s občanskou společností, podnikatelskou sférou a malými a středními podniky na vytváření epidemických strategií zaměřených na nejzranitelnější skupiny ve společnosti; vyzývá moldavskou vládu, aby posílila systém zdravotní péče, zlepšila hygienické normy, zejména v nemocnicích, a aby transparentním způsobem podporujícím začlenění poskytovala svým obyvatelům veškeré relevantní informace o pandemii;

Spolupráce v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a pokrok při řešení konfliktu v Podněstří

35.  vítá účast Moldavské republiky na misích a operacích společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) v rámci šetření kybernetické bezpečnosti a kyberkriminality, jakož i spolupráci Moldavské republiky s organizací NATO a skutečnost, že se připojila k prohlášením EU o SZBP; vyzývá orgány EU, aby Moldavskou republiku zahrnuly do nových forem spolupráce v oblasti vyšetřování kybernetické bezpečnosti, hybridních hrozeb a kyberkriminality;

36.  uznává význam mise Evropské unie pro pomoc na hranicích Moldavska a Ukrajiny (EUBAM) při harmonizaci správy hranic a celního režimu se správou hranic a celním režimem Unie, a také s ohledem na řešení otázky podněsterské oblasti;

37.  uznává jedinečné zkušenosti a odborné znalosti Moldavské republiky a příspěvek, který může Moldavská republika poskytnout ke kolektivní bezpečnostní a obranné politice Unie, a vybízí k hlubší spolupráci v oblasti obranných politik souvisejících s EU, včetně účasti na stálé strukturované spolupráci, jakmile bude vyjasněna otázka zapojení třetích zemí;

38.  opakuje podporu EU svrchovanosti a územní celistvosti Moldavské republiky, a úsilí, jež je vyvíjeno v rámci vyjednávacího procesu 5+2, s cílem dosáhnout mírového, trvalého, komplexního a politického urovnání podněsterského konfliktu na základě respektování svrchovanosti a územní celistvosti Moldavské republiky v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic se zvláštním statusem Podněstří, který by zajistil ochranu lidských práv také na územích, nad kterými v současnosti ústavní orgány nemají kontrolu; připomíná, že Valné shromáždění OSN dne 22. června 2018 přijalo rezoluci, v níž naléhavě vyzývá Ruskou federaci, aby bezpodmínečně stáhla své jednotky a zbrojní techniku z území Moldavské republiky, a znovu potvrzuje podporu okamžitému provádění této rezoluce;

39.  vybízí moldavskou vládu, aby i nadále podporovala prostředí příznivé pro řešení konfliktů a činnosti, které zvyšují důvěru a mezilidské kontakty mezi komunitami, které jsou rozděleny konflikty;

40.  uznává zvýšenou vzájemnou bezpečnostní závislost mezi Moldavskou republikou a jejím podněsterským regionem a stabilitu obou těchto oblastí jako hlavní faktor pro prevenci a řešení bezpečnostních problémů, jako jsou hybridní hrozby, kybernetické útoky, kybernetické vměšování se do voleb, dezinformační a propagandistické kampaně a zasahování třetích stran do politických, volebních a jiných demokratických procesů;

41.  vítá úsilí moldavské vlády o rozšíření přínosů prohloubené a komplexní zóny volného obchodu a bezvízového režimu na podněsterský region, což umožnilo významný růst mobility a obchodu s tímto regionem a rovněž veškeré činnosti, které posilují hospodářskou spolupráci a zvyšují úroveň výměny zboží a služeb mezi Moldavskou republikou a Podněstřím;

42.  domnívá se, že díky zajištění bezcelního přístupu na trhy EU pro podněsterské podniky, které jsou registrované na západním břehu Dněstru a podléhají celní kontrole moldavských úředníků, vedla prohloubená a komplexní zóna volného obchodu k masivnímu nárůstu obchodu z Eurasijské hospodářské unie do Unie; vybízí moldavské orgány, aby dále rozvíjely obchod s trhy EU a zapojení do nich s cílem zlepšit přístup na trh, transparentnost, osvědčené obchodní postupy a omezit prostor pro manipulace s trhem a monopolizace ze strany oligarchů;

43.  zdůrazňuje, že jakékoli řešení otázky Podněstří musí respektovat svrchované právo Moldavské republiky zvolit si vlastní politickou orientaci v oblasti obrany a zahraniční politiky;

44.  naléhavě vyzývá orgány Moldavské republiky, aby zvážily vypracování a provádění balíčku právních předpisů týkajících se oblasti předcházení konfliktům a řešení krizí, který byl součástí plánu NAPIAA v letech 2017–2019;

Právní stát a řádná veřejná správa

45.  je znepokojen pomalým průběhem reforem v oblasti právního státu a demokratických institucí; naléhavě žádá vládu Moldavské republiky, aby neprodleně dokončila reformy soudnictví a zaručila tak nezávislost, nestrannost a účinnost soudnictví a specializovaných protikorupčních institucí; vyzývá moldavskou vládu, aby přitom zajistila transparentní proces navrhování změn moldavské ústavy týkajících se Nejvyšší rady soudců a jejich následného přijetí za použití mezinárodních precedentů a osvědčených postupů v souladu s doporučeními Benátské komise a po konzultaci s Radou Evropy a odborníky EU, občanskou společností a dalšími zainteresovanými subjekty; vyjadřuje politování nad tím, že pozměňovací návrhy týkající se jmenování členů Nejvyšší rady soudců byly jen narychlo projednány v parlamentu; zdůrazňuje, že je třeba zajistit nezávislost Nejvyšší rady soudců a vyzývá moldavské orgány, aby zavedly postupy výběru a povýšení soudců na základě zásluh;

46.  vyzývá orgány, aby pokračovaly v účinných konzultacích s cílem přijmout koncepci a akční plán pro reformu soudnictví, které vycházejí z komplexní diagnostiky a zajistí širokou shodu zúčastněných stran a důsledně dodržují moldavskou ústavu a evropské normy;

47.  je znepokojen nízkou mírou důvěry vůči integritě a účinnosti soudnictví a náchylností soudní složky k politickému tlaku, který brání její nezávislosti; vyzývá orgány moldavské vlády, aby zajistily transparentnost při procesech jmenování soudců a aby nejvyšší státní zástupce, jeho zaměstnanci a státní zástupci obecně pracovali nezávisle a dodržovali nejvyšší standardy profesionality a integrity;

48.  v tomto ohledu poukazuje na to, že nedostatek zdrojů a nedostatečné znalosti o řádné veřejné správě, právním státu a lidských právech pronikají a negativně ovlivňují účinné fungování moldavské správy, a vyzývá Komisi, aby zvýšila financování prostřednictvím dostupné rozpočtové podpory a nástrojů technické pomoci, jejichž cílem je posílit kapacitu a účinnost justičních a donucovacích orgánů, a to s přihlédnutím k pokroku při provádění reforem;

49.  naléhavě vyzývá orgány Moldavské republiky, aby posílily úplnou nezávislost Ústavního soudu a zajistily, aby nebyl vystaven žádné formě politického zasahování; důrazně odmítá veškeré pokusy o zastrašování nebo nátlak na soudce Ústavního soudu a odsuzuje obrovský tlak, vydírání a obtěžování, kterým byli vystaveni soudci Ústavního soudu před přijetím rozhodnutí o ruském úvěru; vyjadřuje hluboké politování nad pokusy o politizaci Ústavního soudu a nečinností státního zastupitelství a protikorupčního střediska při obraně nezávislosti Ústavního soudu;

50.  je znepokojen skutečností, že Moldavská republika dlouhodobě nedosahuje dostatečného pokroku v oblasti korupce, a naléhavě proto vyzývá vládu, aby posílila boj proti korupci, stejně jako proti praní peněz, pašování zbraní a organizovanému zločinu, včetně obchodování s lidmi; vyzývá vládu Moldavské republiky, aby přijala konkrétní opatření na posílení nezávislosti, integrity a účinnosti úřadu Národního protikorupčního centra a Úřadu státního zástupce pro boj proti korupci, jakož i na depolitizaci veřejných protikorupčních institucí a donucovacích orgánů; poukazuje na potřebu trvalého a důsledného úsilí o prevenci a stíhání korupce na vysoké úrovni a organizované trestné činnosti; domnívá se, že to je jediný způsob, jak obnovit důvěru moldavských občanů a jak v Moldavské republice zajistit přijetí trvalých reforem; vyzývá Komisi, aby organizacím občanské společnosti, které monitorují podvody a praní peněz, poskytla mnohem soudržnější podporu;

51.  naléhavě vyzývá orgány, aby vynakládaly větší úsilí v boji proti organizované trestné činnosti a rozbily zločinecké systémy;

52.  vítá zákon o sankcích proti praní peněz, který byl přijat dne 21. května 2020, a vyzývá k rychlému vypracování pokynů pro uplatňování nových právních předpisů a k poskytnutí specializovaného školení příslušným orgánům; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby zachovaly konzistentní úsilí v boji proti pašování, praní peněz, rozbíjení zločineckých sítí a snižování vlivu oligarchů; vyzývá k posílené spolupráci s Europolem, Interpolem a celními organizacemi, jako jsou WCO a protikorupční sítě OECD;

53.  se znepokojením bere na vědomí závěry zprávy Komise a ESVČ o provádění dohody o přidružení z roku 2019 týkající se Moldavska, podle níž je vytváření nástrojů a orgánů, jejichž cílem je předcházet podvodům a praní peněz, pomalé; očekává, že nová vláda bude vycházet z nedávných kroků přijatých předchozí vládou v oblasti boje proti korupci a odhalování zločineckých sítí a sítí praní peněz;

54.  bere na vědomí opatření přijatá za účelem stíhání rozsáhlých bankovních podvodů odhalených v roce 2014 a dalších případů praní peněz; znovu však opakuje své znepokojení nad tím, že stále nedošlo k transparentnímu stíhání všech osob odpovědných za bankovní podvod, který byl odhalen v roce 2014, a nad pomalým navracením odcizeného majetku; znovu opakuje své znepokojení nad tím, že dosud nedošlo k žádnému získání podstatného množství aktiv zpět, a zdůrazňuje, že je třeba v tomto směru podniknout další kroky; vyzývá moldavské orgány, aby urychlily trestní stíhání, bez dalšího prodlení postavily všechny odpovědné osoby před soud a vymáhaly neoprávněně získané finanční prostředky zpět; vybízí členské státy, aby poskytly orgánům Moldavské republiky významnou podporu při vyšetřování tohoto případu, pokud o to tyto orgány požádají;

55.  vítá skutečnost, že dne 18. června 2020 byl na konci stávajícího moratoria přijat nový zákon o zrušení programu Občanství za investice, a to od 1. září 2020; domnívá se, že se jedná o zásadní krok ke snížení rizik korupce, daňových úniků a praní peněz v Moldavské republice; konstatuje, že dokud nebude program zrušen, budou nadále zpracovávány pouze stávající žádosti, a vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala, jak to bude prováděno;

56.  naléhavě vyzývá orgány Moldavské republiky, aby zvýšily transparentnost financování politických stran a spravedlivě a objektivně prošetřily všechny nesrovnalosti; zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti korupci uvnitř moldavské politické třídy; je hluboce znepokojen nedávnými obviněními z podplácení poslanců parlamentu za účelem změny politické příslušnosti, jakož i obviněními z únosů, zastrašování a nátlaku na volené zástupce; poukazuje na to, že tato tvrzení je třeba prošetřit a že takové jednání není slučitelné s hodnotami, které jsou základem dohody o přidružení s Moldavskou republikou; upozorňuje rovněž na odpovědnost politických stran bojovat proti korupci ve vlastních řadách; kromě toho vyzývá orgány, aby zajistily, že při volebních kampaních nebudou využívány žádné finanční prostředky dobročinných nadací; naléhavě vyzývá orgány, aby zakázaly využívání správních fondů ve prospěch řídící politické třídy během volební kampaně;

Lidská práva a základní svobody

57.  uznává, že došlo ke zlepšení právních předpisů v oblasti ochrany lidských práv, zejména v důsledku nového akčního plánu pro lidská práva na období 2018–2022; vyzývá moldavské orgány, aby výrazně zvýšily úsilí a přijaly prováděcí opatření a sekundární právní předpisy na podporu těchto práv a základních svobod, mimo jiné zejména menšin a zranitelných skupin, jako jsou ženy a děti, které jsou zneužívány obchodníky s lidmi, jazykových menšin, osob se zdravotním postižením, Romů a osob LGBT+, a uznaly tak dodržování lidských práv jako rozhodující kritérium a zásadní podmínku demokratické společnosti; je znepokojen tím, že zůstávají nevyřešeny a nepotrestány významné problémy v oblasti lidských práv, jako je nátlak a politicky motivované stíhání a zadržování, mučení, svévolné zadržování, tvrdé a život ohrožující podmínky ve věznicích, svévolné nebo nezákonné zásahy do soukromí, využívání nucené nebo povinné dětské práce;

58.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad situací Moldavanů, kteří kvůli krizi COVID-19 uvízli v členských státech EU bez sociální ochrany; vyzývá Komisi a členské státy, aby v souvislosti s nemocí COVID-19 zajistily rovné zacházení se sezónními pracovníky, již jsou státními příslušníky třetích zemí, a sezónními pracovníky, kteří jsou občany EU, jak je stanoveno ve směrnici 2014/36/EU(8), a připomíná, že tito pracovníci mají stejná pracovní a sociální práva jako občané EU; vyzývá členské státy, aby zajistily kvalitní bydlení pro přeshraniční a sezónní pracovníky, které by nemělo být vázáno na jejich odměnu, a aby zajistily důstojné podmínky, ochranu soukromí a písemné nájemní smlouvy podléhající kontrole inspektorátu práce, a stanovily v tomto ohledu normy;

59.  se znepokojením konstatuje, že provádění závazků vyplývajících z dohody o přidružení v sociální oblasti, zejména v oblasti inspekce práce, opatření proti diskriminaci a sociálního dialogu, je omezené; je znepokojen tím, že pokrok při řešení makrofinančních slabin je i nadále nedostatečný k tomu, aby výrazně posílil životní úroveň, a je nyní ohrožen důsledky krize COVID-19; trvá na povinném zapojení odborových svazů a organizací občanské společnosti do provádění dohod o přidružení;

60.  zdůrazňuje, že Unie musí volat Moldavskou republiku k odpovědnosti za její závazky, pokud jde o sociální rozměr dohody o přidružení; vyzývá Komisi, aby předkládala podrobné výroční zprávy o pokroku při provádění sociálních a pracovních otázek dohody o přidružení, které nejen analyzují provedení příslušných směrnic a norem Unie, ale také jejich skutečné uplatňování; vyzývá Komisi, aby přijala návrhy odborníků na pracovní záležitosti na zavedení mechanismu pro postihování porušování dohodnutých norem; navrhuje využít vyplácení makrofinanční pomoci jako páky nebo podmíněnosti k tomu, aby Moldavskou republiku přinutilo ke zlepšení pracovních podmínek svých pracovníků;

61.  vyjadřuje znepokojení nad dodržováním lidských práv v Podněstří, zejména v souvislosti s pandemií COVID-19;

62.  vyzývá Komisi, aby aktualizovala zanedbávané oblasti dohod o přidružení, pokud jde o významné politické oblasti, jako je rovnost pohlaví, Zelená dohoda pro Evropu a předcházení zdravotním krizím;

63.  zdůrazňuje, že rovnost mezi muži a ženami je jedním ze základních klíčových předpokladů pro udržitelný rozvoj podporující začlenění; naléhavě vyzývá moldavskou vládu a moldavské orgány, aby zavedly opatření k dalšímu zlepšení zastoupení žen a rovného zacházení na všech úrovních politického a společenského života; žádá Komisi, aby začlenila otázku rovnosti žen a mužů do všech svých politik, programů a činností v souvislosti s Moldavskou republikou a vybízí orgány Moldavské republiky, aby prosazovaly programy, které zahrnují soudržný rozměr rovnosti žen a mužů, nabízely větší podporu nejvíce znevýhodněným a nejzranitelnějším skupinám ve společnosti, prováděly právní předpisy pro boj proti nenávistným verbálním projevům a fyzickému násilí páchanému na zranitelnějších skupinách;

64.  naléhavě vyzývá moldavské orgány, aby ratifikovaly Istanbulskou úmluvu, kterou Moldavská republika podepsala dne 6. února 2017, ale k jejíž ratifikaci dosud nepřistoupila, přestože byla zmíněna jako výslovný cíl národního akčního plánu pro lidská práva na období 2018–2022 a národní strategie pro předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu na období 2018–2023; připomíná, že v Moldavské republice je rozšířeno násilí páchané na ženách a dívkách a že dvě z pěti žen zažily od 15 let věku fyzické nebo sexuální násilí ze strany partnera nebo jiné osoby než partnera;

65.  vyzývá k dalším krokům při provádění vnitrostátních právních předpisů pro předcházení obchodování s lidmi a boj proti němu a k podstatnému zvýšení kvality služeb poskytovaných obětem, jakož i k větší ochraně, pomoci a podpoře obětí trestných činů, zejména dětí, během vyšetřování a po soudním řízení; kromě toho vyzývá k větší podpoře obětí během jejich opětovného začleňování do společnosti; vyzývá k prohloubení spolupráce mezi soudními orgány a donucovacími orgány Moldavské republiky a členských států s cílem omezit přeshraniční trestnou činnost, zejména obchodování s lidmi a obchod s nelegálními drogami;

66.  vyzývá orgány, aby zaručily právo na spravedlivý proces a dodržování lidských práv ve vazebních a nápravných zařízeních, a aby se rovněž zabývaly nedostatečným poskytováním zdravotní péče; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je třeba zajistit bezpečné prostředí pro vězně; dále vyzývá k přijetí opatření, která zabrání selektivnímu a politicky motivovanému uplatňování spravedlnosti;

67.  opakovaně vyzývá moldavské orgány, aby zajistily, aby byly veškeré žádosti třetích zemí o vydání vyřizovány transparentním způsobem a v rámci soudních postupů, které jsou v plném souladu s evropskými zásadami a normami;

68.  vyzývá k přijetí konkrétnějších opatření ke zlepšení vazebních podmínek a k odstranění zadržování osob se zdravotním postižením v psychiatrických nemocnicích proti jejich vůli; vyzývá k úplnému odstranění mučení a špatného zacházení ve věznicích jako metody nátlaku na uvězněné nebo zadržované politické oponenty;

69.  uznává opatření přijatá na vnitrostátní úrovni za účelem předcházení mučení a boje proti němu, zdůrazňuje však, že Moldavská republika je u Evropského soudu pro lidská práva nadále často odsuzována za mučení a špatné zacházení; naléhavě proto vyzývá k vytvoření plně nezávislé agentury výhradně pro vyšetřování obvinění z mučení a dalšího porušování lidských práv ze strany policie a dalších pracovníků donucovacích orgánů;

70.  je znepokojen pokračující přítomností případů nenávistných projevů ve veřejné diskusi, které pronášejí také politici i náboženští představitelé a čelní představitelé místních komunit; v této souvislosti zdůrazňuje, že tyto projevy cílí především na ženy a osoby LGBTI+; vyzývá veřejné činitele, aby se nezapojovali do nenávistných verbálních projevů a aby je kdykoli, kdy k nim dojde, veřejně odsoudili, a vyzývá orgány, aby doladily právní a institucionální rámec pro boj proti nenávistným verbálním projevům s cílem bojovat proti tomuto jevu všemi dostupnými mechanismy;

71.  připomíná, že v moldavském parlamentu již byl představen návrh zákona, kterým se stanoví právní předpisy typu Magnitského zákona; vybízí legislativní orgán, aby pokračoval v posuzování právních předpisů, které by v případě přijetí přispěly k boji proti porušování lidských práv, korupci a praní peněz;

Obchodní a hospodářská spolupráce

72.  je toho názoru, že pomoc EU Moldavské republice by měla i nadále upřednostňovat zlepšování životní úrovně občanů se zaměřením na oblasti, jako je usnadnění rozvoje malých a středních podniků, pomoc mladým lidem, jakož i obecná reforma vzdělávání a zdravotnictví;

73.  vítá podnikatelské iniciativy, jejichž cílem je rozvíjet moldavské prostředí začínajících podniků; uznává však, že jsou zapotřebí další reformy veřejného sektoru a finanční pomoc s cílem vytvořit další pracovní příležitosti, které přilákají mladé lidi a kvalifikované pracovníky k návratu do své země původu;

74.  vyzývá Komisi, aby přispěla k řešení hospodářských problémů, jimž čelí mladí lidé v Moldavské republice, investováním do programů ve prospěch mladých lidí a sociálního podnikání a aby posílila vazbu mezi reformou vzdělávacího systému a poptávkou trhu práce; zdůrazňuje, že je třeba investovat do programů zaměřených na mladé lidi pocházející z venkovských oblastí, neboť tato kategorie je jednou z nejzranitelnějších a ve srovnání s mladými lidmi z městských oblastí jim chybí socioekonomické příležitosti;

75.  uznává, že fenomén odlivu mozků, který je často způsoben nedostatečnou důvěrou v soudnictví, nepotismem a nedostatkem řádných reforem v zemi, představuje vážnou hrozbu pro moldavskou budoucnost, a je znepokojen rozsáhlou emigrací moldavských občanů, která zesiluje negativní demografické trendy; vybízí moldavskou vládu, aby provedla další opatření k prevenci a potírání tohoto jevu, zejména vytvářením příležitostí a zlepšováním podmínek a mezd pro mladé pracovníky v jejich domovské zemi, aby se po dokončení studia nebo ukončení odborné přípravy v zahraničí mohli vrátit domů, a dále podporou podnikání mladých lidí; vyzývá Komisi, aby se na tuto otázku ve svých programech zaměřila;

76.  vítá diversifikaci moldavského hospodářství a výrazný nárůst obchodu mezi Moldavskou republikou a Unií a skutečnost, že Unie je v této zemi největším investorem; vítá skutečnost, že v roce 2018 představoval vývoz z Moldavské republiky do Unie 70 % celkového vývozu a obchod s Unií 56 % jejího celkového obchodu; vybízí k dalšímu pokroku v oblastech, jako je celní kodex, ochrana práv duševního vlastnictví včetně zeměpisných označení, zlepšení sanitárních a fytosanitárních norem, zlepšení tržních podmínek v oblasti energetiky, zadávání veřejných zakázek a přístup malých a středních podniků k financování;

77.  vybízí k plnému provádění prohloubené a komplexní zóny volného obchodu s cílem dále posílit dvoustranné obchodní a investiční vztahy mezi EU a Moldavskou republikou, mimo jiné odstraněním necelních překážek obchodu, usnadněním přístupu na jednotný trh a dosažením pokroku, pokud jde o integraci do tohoto trhu; připomíná, že prohloubená a komplexní zóna volného obchodu s Moldavskou republikou musí dodržovat pravidla stanovená v kapitolách o udržitelném rozvoji, v souladu s mezinárodními závazky, zejména Pařížskou dohodou a pravidly WTO;

78.  vítá skutečnost, že moldavský parlament přijal jako základ své vnitrostátní politiky v oblasti rozvoje venkova Evropský přístup LEADER; vybízí ovšem Moldavskou republiku, aby prostřednictvím zvláštních opatření v příští národní strategii pro zemědělství a rozvoj venkova plně využívala preferenčních vývozních příležitostí do Unie prostřednictvím účinnějšího a udržitelnějšího hospodaření na zemědělské půdě a rovněž demokratičtějšího přístupu k půdě a jejího využívání, čímž se vytvoří zemědělské produkty, které by zvýšily relativní zemědělské výhody Moldavské republiky;

79.  vítá sbližování právních předpisů s acquis EU a vybízí Komisi, aby na toto úsilí moldavských orgánů a veřejné správy a následné provádění těchto předpisů poskytla technickou a finanční pomoc; zdůrazňuje, že tato pomoc by měla být využita ke zvýšení znalostí o lidských právech a právním státu, a vyzývá moldavské orgány, aby rychleji pokročily ve sbližování s dohodou o přidružení a prohloubené a komplexní zóně volného obchodu, včetně norem v oblasti zdraví zvířat a bezpečnosti potravin;

80.  vítá národní strategii „Digitální Moldavsko 2020“, žádá však Komisi, aby podporovala programy a reformy týkající se mediální a informační gramotnosti s cílem zohlednit stávající digitální věk a aby rovněž zlepšila odvětvovou spolupráci v digitální ekonomice; vyzývá Moldavskou republiku, aby vybudovala spolehlivou digitální tržní ekonomiku, která zlepší potřebný pokrok v oblasti veřejně přístupných dat, rozšíří přístup do digitálních systémů a zlepší dostupnost elektronických služeb a různých komunikačních řešení pro občany;

81.  vyzývá Komisi, aby podporovala investice do odvětví, která mají v Unii potenciál, pokud jde o rozvoj, růst a konkurenceschopnost, zejména ve třech odvětvích strategického významu, (tj. udržitelná energetika a klima, jednotný digitální trh a kybernetická bezpečnost a doprava);

82.  vyzývá moldavskou vládu, aby se rovněž zaměřila na sociální rozměr obchodu a udržitelného rozvoje tím, že bude dodržovat a prosazovat pracovní normy, účinně provádět všechny úmluvy MOP a eliminovat zbývající nedostatky systému inspekce práce, a rovněž tím, že se bude zabývat omezeními a nedostatky systému inspekce práce a problémy soudního systému, které mají negativní dopad na prosazování pracovních norem;

83.  vyzývá moldavské orgány, aby přijaly a provedly politiky, jejichž cílem je regulovat obchodní vztahy subjektů registrovaných u jurisdikcí, jež neuplatňují mezinárodní normy transparentnosti (offshorových jurisdikcí), nebo podniků, které jsou těmito subjekty přímo či nepřímo ovládány, s veřejnými orgány (veřejné zakázky, privatizace, koncese a partnerství veřejného a soukromého sektoru);

84.  vyzývá EU, aby zvážila možnost, že by země, které s EU uzavřely dohodu o přidružení a prohloubené a komplexní zóně volného obchodu, získaly přístup k jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA), což by mělo přínos především pro občany a poskytlo nové příležitosti pro rozvoj malých a středních podniků;

Energie, životní prostředí a změna klimatu

85.  vyzývá moldavskou vládu, aby dále reformovala odvětví energetiky s cílem zvýšit odolnost, transparentnost nákladů a smluv v tomto odvětví a zlepšit energetickou nezávislost a účinnost, zejména posílením propojení energetických soustav s Unií, diverzifikací zdrojů energie, včetně obnovitelné energie, a snížením závislosti na fosilních palivech; zdůrazňuje, že všechny tyto aspekty mají zásadní význam pro posílení energetické bezpečnosti země;

86.  vítá opatření na posílení institucionální kapacity a nezávislosti energetického regulačního orgánu a vybízí k přijetí naléhavých opatření nezbytných k provedení třetího energetického balíčku, zejména v oblasti zemního plynu, a na zajištění naprostého souladu s acquis Energetického společenství; vyzývá zejména Národní agenturu Moldavské republiky pro regulaci energetiky, aby schválila pravidla trhu s energií založená na spravedlivé konkurenceschopnosti a zajistila dodržování všemi účastníky trhu, včetně státem vlastněných obchodníků;

87.  zdůrazňuje, že je důležité posílit v tomto regionu spolupráci v oblasti infrastruktury, a to i s ohledem na diverzifikaci dodávek energie do Moldavské republiky, zlepšit propojenost moldavské energetiky a zároveň zajistit udržitelnost v oblasti životního prostředí;

88.  zdůrazňuje význam diverzifikace elektroenergetické soustavy Moldavské republiky; naléhavě vyzývá moldavské orgány, aby zajistily včasnou realizaci projektu propojení elektroenergetických systémů Moldavské republiky a Rumunska tím, že jim poskytnou nezbytnou podporu a zdroje;

89.  vybízí moldavské orgány k tomu, aby pokračovaly v úsilí o posílení energetické bezpečnosti země, a oceňuje dokončení plynovodu Ungheni–Kišiněv do konce roku 2020; dále vyzývá Komisi, aby Moldavskou republiku zahrnula do zátěžových testů prováděných na vnitřním trhu s energií;

90.  vítá ujednání dohodnutá mezi Moldavskou republikou, Ukrajinou a Rumunskem v prosinci 2019, která umožní přepravu plynu na Ukrajinu a do Moldavské republiky prostřednictvím transbalkánského plynovodu, a akční plán z února 2020, jehož účelem je zajistit nezávislost provozovatele přenosové soustavy Moldovatransgaz;

91.  vítá kroky podniknuté s cílem asynchronně propojit elektroenergetickou soustavu Moldavské republiky s EU přes Rumunsko, což je významným milníkem na cestě k posílení a diverzifikaci moldavské energetické infrastruktury; vyzývá všechny orgány, aby splnily cíl propojit s podporou EU do roku 2024 Moldavskou republiku s rumunskou energetickou sítí;

92.  vítá balíček týkající se klimatu a životního prostředí Moldavské republiky z února 2019 a její vnitrostátní reakci, díky čemuž je čtvrtou zemí na světě, která sekretariátu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) předložila svůj aktualizovaný vnitrostátně stanovený příspěvek (NDC2), včetně ambicióznějších snah o snížení emisí skleníkových plynů; vyzývá ke zvýšenému úsilí o splnění závazků vyplývajících z Pařížské dohody z roku 2015 v oblasti boje proti změně klimatu, jakož i k provádění začleňování otázek změny klimatu ve všech oblastech utváření politik;

93.  vyzývá Moldavskou republiku, aby dále posílila svou angažovanost v boji proti změně klimatu, zejména nakládání s odpady a hospodaření s vodou z řeky Dněstr, a vyzývá Komisi, aby usnadnila účast Moldavské republiky na Zelené dohodě pro Evropu a zajistila, aby prohloubená a komplexní zóna volného obchodu nebyla v rozporu s cíli a iniciativami v oblasti životního prostředí stanovenými v Zelené dohodě pro Evropu;

94.  uznává význam další modernizace vzdělávacího systému Moldavské republiky a rostoucí úlohu mládeže ve všech oblastech života a vyzývá EU, aby nabídla další podporu, zejména v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, s cílem uspokojit potřeby trhu práce; zdůrazňuje, že je třeba podporovat příležitosti k dobrovolnictví a občanské angažovanosti mladých lidí a více investovat do mladých lidí tím, že se rozšíří financování pro moldavské zástupce a zvýší se jejich účast ve stávajících programech mobility, jako jsou Erasmus+, Creative Europe a Horizont 2020;

95.  vybízí Komisi, aby zahájila konzultace, připravila a vypracovala programy přizpůsobené občanům, které budou doplněny o přímý kontakt s příjemci prostřednictvím on-line platformy pro podávání žádostí a zpráv o využití finančních prostředků, jež tyto programy poskytují; v tomto ohledu vyzývá k tomu, aby byly zohledněny účely Zelené dohody a rovněž každodenní potřeby občanů Moldavské republiky;

Institucionální ustanovení

96.  zdůrazňuje, že bez skutečného odhodlání politické třídy reformovat zemi a skutečně provádět dohodu o přidružení s Unií není možné dosáhnout skutečného a trvalého rozvoje; v tomto ohledu vybízí všechny politické aktéry a politické síly v zemi, aby v dobré víře podporovaly a zavedly pluralitní formáty a spolupráci, pokud jde o strategické cíle Moldavské republiky, a přispívali tak ke kvalitě demokracie a ke zlepšení životních podmínek lidí; s ohledem na tyto skutečnosti vybízí moldavské orgány, aby využívaly dialog Jeana Monneta na podporu dialogu mezi stranami a budování parlamentních kapacit;

97.  vyzývá všechny orgány EU a členské státy, aby v úzké spolupráci s orgány Moldavské republiky lépe informovaly občany Moldavské republiky o přínosech dohody o přidružení a prohloubené a komplexní zóně volného obchodu a o pomoci EU;

98.  vyzývá Komisi, aby podpořila delegaci Evropské unie v Moldavské republice, posílila monitorování a podpořila projektový tým v Kišiněvu s cílem pomoci Moldavské republice účinně informovat o sbližování svých právních předpisů s právními předpisy EU, bojovat proti dezinformacím a podporovat pozitivní obraz EU a Moldavské republiky s ohledem na všechny zúčastněné strany;

o
o   o

99.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Evropské komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a prezidentovi, vládě a parlamentu Moldavské republiky.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1). (2) Přijaté texty, P8_TA(2018)0458. (3) Úř. věst. C 118, 8.4.2020, s. 109. (4) Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 130. (5) Úř. věst. C 334, 19.9.2018, s. 199. (6) Úř. věst. C 11, 12.1.2018, s. 82. (7) Úř. věst. L 165, 27.5.2020, s. 31. (8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/36/EU ze dne 26. února 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem zaměstnání jako sezónní pracovníci (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 375).