Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2, 3 a 8 a na hlavu V, zejména články 21, 22, 36 a 37 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na část pátou Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na závěry, které ohledně Běloruska přijala Rada dne 15. února 2016,

–  s ohledem na zahájení Východního partnerství v Praze dne 7. května 2009 coby společného úsilí EU a jejích šesti východoevropských partnerů Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavské republiky a Ukrajiny,

–  s ohledem na společná prohlášení vydaná na summitech Východního partnerství v roce 2009 v Praze, v roce 2011 ve Varšavě, v roce 2013 ve Vilniusu, v roce 2015 v Rize a v roce 2017 v Bruselu a na videokonferenci vedoucích představitelů Východního partnerství v roce 2020,

–  s ohledem na dohodu mezi Evropskou unií a Běloruskou republikou o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob, která vstoupila v platnost dne 1. července 2020(1),

–  s ohledem na dohodu mezi Evropskou unií a Běloruskou republikou o zjednodušení vízového režimu(2), která vstoupila v platnost dne 1. července 2020,

–  s ohledem na 6. kolo dvoustranného dialogu o lidských právech mezi EU a Běloruskem konané dne 18. června 2019 v Bruselu,

–  s ohledem na společné prohlášení vysokého představitele, místopředsedy Komise Josepa Borrella a komisaře pro sousedství a rozšíření Olivéra Várhelyiho ze dne 10. srpna 2020 a na prohlášení vysokého představitele jménem Evropské unie o prezidentských volbách v Bělorusku ze dne 11. srpna 2020,

–  s ohledem na prohlášení mluvčího ESVČ o nedávném vývoji v Bělorusku ze dne 19. června 2020 a na prohlášení vysokého představitele, místopředsedy Komise Josepa Borrella ohledně voleb v Bělorusku ze dne 14. července 2020, 7. srpna 2020 a 17. srpna 2020,

–  s ohledem na prohlášení mluvčího ESVČ o uplatňování trestu smrti v Bělorusku, zejména na prohlášení ze dne 30. července 2019, 28. října 2019, 20. prosince 2019, 11. ledna 2020 a 7. března 2020,

–  s ohledem na svá doporučení Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k Východnímu partnerství před summitem konaným v červnu 2020,

–  s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje Rady OSN pro lidská práva o stavu lidských práv v Bělorusku ze dne 10. července 2020,

–  s ohledem na prohlášení OSN o situaci v Bělorusku, zejména na prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva ze dne 12. srpna 2020, zvláštních zpravodajů OSN pro lidská práva ze dne 13. srpna 2020 a mluvčího vysoké komisařky OSN pro lidská práva ze dne 21. srpna 2020,

–  s ohledem na prohlášení předsedy Evropského parlamentu vyzývající k zastavení násilí v Bělorusku ze dne 13. srpna 2020,

–  s ohledem na společné prohlášení o Bělorusku předsedů politických skupin PPE, S&D, Renew Europe, Verts/ALE a ECR v Evropském parlamentu ze dne 17. srpna 2020,

–  s ohledem na hlavní výsledky mimořádného zasedání Rady pro zahraniční věci ze dne 14. srpna 2020, na závěry Evropské rady ze dne 19. srpna 2020 ohledně situace v Bělorusku po prezidentských volbách, které se konaly dne 9. srpna 2020, a na závěry Evropské rady ze dne 1. října 2020 a Rady pro zahraniční věci ze dne 12. října 2020 ohledně uložení omezujících opatření vůči osobám, které byly shledány odpovědnými za represe a zastrašování pokojných demonstrantů, členů opozice a novinářů po prezidentských volbách v Bělorusku v roce 2020, jakož i za pochybení během volebního procesu,

–  s ohledem na otevřený dopis o činnostech diplomatické mise pro pozorování prezidentských voleb v Bělorusku v roce 2020 (Minsk, ze dne 13. srpna 2020),

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

–  s ohledem na globální strategii EU a revidovanou evropskou politiku sousedství,

–  s ohledem na svá usnesení o Bělorusku, zejména na usnesení ze dne 24. listopadu 2016 o situaci v Bělorusku(3), ze dne 6. dubna 2017 o situaci v Bělorusku(4), ze dne 19. dubna 2018 o Bělorusku(5), ze dne 4. října 2018 o omezování svobody sdělovacích prostředků v Bělorusku, zejména o případu Charty 97(6), a ze dne 17. září 2020 o situaci v Bělorusku(7),

–  s ohledem na článek 118 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0167/2020),

A.  vzhledem k tomu, že opatření Lukašenkova režimu jsou trestná, odporují evropským hodnotám, zásadám demokracie a vůli běloruského lidu; vzhledem k tomu, že navzdory tomu, že v Bělorusku jsou nadále rozsáhle omezovány základní svobody a lidská práva, politika EU kritické angažovanosti s Běloruskem přinesla určité výsledky v podobě podepsaných dohod a rozšířené spolupráce v oblastech, jako je životní prostředí, konektivita, přeshraniční spolupráce a správa hranic, avšak nedosáhla uspokojivých výsledků, pokud jde o dodržování základních hodnot Východního partnerství; vzhledem k tomu, že nezákonné kroky běloruského režimu tyto výsledky ohrožují a že vztahy EU a Běloruska musí být důkladně přezkoumány s ohledem na to, že režim nedodržuje své vlastní závazky vyplývající z mezinárodního práva a dohod s EU; vzhledem k tomu, že budoucí vztahy EU a Běloruska budou vymezeny v prioritách partnerství, které musí být schváleny EU a novými, demokraticky zvolenými běloruskými orgány a které by měly být založeny na společných ustavujících hodnotách EU – demokracii, právním státu a dodržování lidských práv a základních svobod;

B.  vzhledem k tomu, že obyvatelé Běloruska sdílejí společné evropské dědictví a kulturu v zemi, která přímo sousedí se třemi členskými státy EU; vzhledem k tomu, že situace v Bělorusku může mít přímý dopad na EU;

C.  vzhledem k tomu, že žádné parlamentní ani prezidentské volby, které se v Bělorusku konaly od roku 1994, nebyly svobodné a spravedlivé, ale navzdory těmto tvrdým a nedemokratickým podmínkám občané Běloruska po více než dvou desetiletích útlaku jasně hlasovali pro změnu; vzhledem k tomu, že nedávné prezidentské volby nebyly svobodné ani spravedlivé, a dokonce více než dříve byly poznamenány porušováním základních svobod shromažďování, sdružování a projevu a proběhly po krátké předvolební kampani v mimořádně restriktivním prostředí, jež celkově znemožňovalo vést smysluplné nebo konkurenční politické klání;

D.  vzhledem k tomu, že běloruské orgány nesplnily minimální mezinárodní normy pro důvěryhodný, transparentní, svobodný a spravedlivý průběh prezidentských voleb;

E.  vzhledem k tomu, že se do prezidentské předvolební kampaně rozsáhle vměšoval státní aparát, který podporoval současného držitele úřadu a zastrašoval a utlačoval ostatní kandidáty, jejich rodiny a podporovatele, odmítl registrovat kandidáty, kteří shromáždili dostatečný počet podpisů, vydal mnoho zatykačů, pokoušel se umlčet nezávislé novináře a bloggery a odstranit opoziční internetové stránky;

F.  vzhledem k tomu, že mnohým kandidátům restriktivní a svévolný proces registrace zabránil v účasti, včetně zatčení hlavního prezidentského kandidáta Viktara Babaryky a Sjarheje Cichanouského, manžela další klíčové kandidátky Svjatlany Cichanouské, a zamítnutí registrace klíčového opozičního kandidáta Valera Capkala ústřední volební komisí pro nedostatečný počet platných podpisů pro přístup k volbám, aniž by mohl Capkal požádat o přehodnocení zamítavého rozhodnutí; vzhledem k tomu, že tyto události upozorňují na nepřiměřené a absurdní překážky pro kandidaturu v rozporu se závazky v rámci OBSE a s jinými mezinárodními normami; vzhledem k tomu, že toto vyloučení kandidátů omezilo možnost běloruských občanů volit své favority;

G.  vzhledem k tomu, že podle „Obránců lidských práv v zájmu svobodných voleb“ kandidáty opozice znevýhodnila ještě další opatření, jako bylo omezení míst, kde mohly legálně probíhat volební činnosti, zadržování členů volebních týmů kandidátů a zablokování téměř všech opozičních kandidátů do okrskových volebních komisí, což vedlo k tomu, že z celkového počtu nominovaných uchazečů bylo zvoleno 1,1 % kandidátů opozičních stran a 96,7 % kandidátů provládních stran;

H.  vzhledem k tomu, že běloruská vláda nevydala včas pozvání pro OBSE/ODIHR k pozorování prezidentských voleb, které se konaly dne 9. srpna 2020, takže během těchto voleb nebyli přítomni nezávislí mezinárodní pozorovatelé;

I.  vzhledem k tomu, že v důsledku omezení, která zavedla ústřední volební komise z důvodu pandemie COVID-19, místní volební pozorovatelé nemohli plně vykonávat své povinnosti ve všech fázích hlasování, konkrétní při hlasování v předstihu, hlasování v den voleb a hlasování doma; vzhledem k tomu, že běloruský režim využil hlasování v předstihu k několikanásobnému zvýšení účasti voličů a že kromě toho bylo zdokumentováno mnoho případů nuceného hlasování některých kategorií voličů, například vojenského personálu, úředníků veřejné správy, zaměstnanců státních podniků a občanů žijících ve státních bytech; vzhledem k tomu, že v den voleb místní volební pozorovatelé nemohli sledovat sčítání hlasů a že počet voličů a výsledky voleb oznámené okrskovými volebními komisemi a ústřední volební komisí se výrazně lišily od jejich pozorování;

J.  vzhledem k tomu, že nezávislé platformy vytvořené běloruskými organizacemi občanské společnosti (jako je Golos-Belarus2020.org) provedly nezávislé výstupní průzkumy a analyzovaly protokoly od více než 200 okrskových volebních komisí a získaly tak hodnověrné výsledky, které jasně ukazují, že absolutní většinu hlasů (mezi 71,1 % a 97,6 %) získala Svjatlana Cichanouská;

K.  vzhledem k tomu, že ústřední volební komise vyhlásila Alexandra Lukašenka, který údajně získal 80,10 % hlasů, vítězem voleb, zatímco jeho hlavní oponentce Svjatlaně Cichanouské mělo být odevzdáno 10,12 % hlasů; vzhledem k tomu, že během probíhajících voleb byly nepřetržitě hlášeny nesrovnalosti, lidem bylo často odpíráno právo volit a protokoly volebních okrskových komisí byly falšovány;

L.  vzhledem k tomu, že Evropská unie a její členské státy neuznaly výsledky prezidentských voleb kvůli značným pochybnostem o poctivosti voleb, odsoudily nepřiměřené a nepřijatelné použití síly vůči pokojným účastníkům protestů a podpořily právo běloruského lidu na určení vlastní budoucnosti;

M.  vzhledem k tomu, že Svjatlana Cichanouská, kterou zvolili běloruští občané, byla zastrašována a dva dny po prezidentských volbách byla nucena opustit Bělorusko; vzhledem k tomu, že Bělorusko opustili i další občanští a političtí aktivisté a vedoucí představitelé pracovníků kvůli ohrožení vlastní bezpečnosti nebo bezpečnosti svých rodinných příslušníků;

N.  vzhledem k tomu, že běloruský režim odmítá zahájit národní dialog s občany a neuznává koordinační radu, která vznikla z podnětu Svjatlany Cichanouské s jediným cílem usnadnit pokojné a řádné předání moci prostřednictvím dialogu, a snaží se ji zastrašovat a rozptýlit tím, že se zaměřuje na její členy a vede proti nim trestní řízení; vzhledem k tomu, že v současnosti nebyla běloruskými orgány zadržena nebo donucena k opuštění země jen jedna členka předsednictva koordinační rady, a to Svjatlana Aleksijevičová;

O.  vzhledem k tomu, že celé Bělorusko zažívá nebývalé protesty, jejichž účastníci požadují svobodné a spravedlivé nové volby po prezidentských volbách konaných dne 9. srpna 2020 a po oznámení zfalšovaného výsledku, podle něhož je vítězem úřadující prezident; vzhledem k tomu, že proti protestům bylo násilně zakročeno a že tisíce běloruských občanů byly zadrženy, stovky osob hospitalizovány, byla potvrzena smrt minimálně šesti osob a desítky osob jsou stále pohřešovány;

P.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament podporuje žádosti běloruských občanů o svobodné a spravedlivé volby a možnost svobodně rozhodovat o budoucnosti své země;

Q.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament vítá pokojnou povahu celostátních protestů a vybízí, aby byla i nadále zachována, a oceňuje úlohu a silné vůdčí schopnosti běloruských žen;

R.  vzhledem k tomu, že svědectví běloruských účastníků protestů hovoří o nelidských podmínkách a krutém zacházení během nezákonného zadržování a že zahrnují i zprávy o nekonečném bití, případech znásilnění, ponižujícím zacházení a nehumánních podmínkách v přeplněných celách bez přístupu k pitné vodě, jídlu, hygienickým zařízením a lékařské pomoci; vzhledem k tomu, že přední běloruský představitel opozice a politický vězeň Paval Sevjaryněc si podřezal zápěstí na protest proti mučení a nelidským podmínkám při zadržování; vzhledem k tomu, že po propuštění bylo mnoho lidí hospitalizováno, někteří byli přijati na jednotky intenzivní péče s takovými zraněními, jako jsou fraktury končetin, prasklá lebka, poškození zraku a sluchu, z nichž některá, spolu s prodělanými psychickými traumaty, budou mít celoživotní následky, včetně neplodnosti;

S.  vzhledem k tomu, že v posledních měsících se v Bělorusku stala běžnou praxí odvetná opatření proti oponentům režimu, volebním pozorovatelům, novinářům, bloggerům, aktivistům z řad občanské společnosti a obráncům lidských práv, kteří mimo jiné čelí fyzickému násilí, únosům neznámými neidentifikovatelnými osobami, správním pokutám, výhrůžkám ztrátou péče o dítě, trestním řízením i fyzickému a psychickému mučení;

T.  vzhledem k tomu, že běloruský lid naléhavě potřebuje pomoc a podporu mezinárodního společenství;

U.  vzhledem k tomu, že situace v Bělorusku naléhavě vyžaduje mezinárodní vyšetřování porušování lidských práv pokojných účastníků protestů a používání nepřiměřené síly ze strany běloruského režimu;

V.  vzhledem k tomu, že obránci lidských práv a představitelé opozice, organizací občanské společnosti a sdělovacích prostředků pracují v neustále se zhoršujícím prostředí, neboť jsou systematicky zastrašováni a obtěžováni a jsou omezovány jejich základní svobody; vzhledem k tomu, že organizacím zasazujícím se o ochranu lidských práv a organizacím občanské společnosti je systematicky upírána registrace a že členství v neregistrovaných skupinách a přijímání zahraničních finančních prostředků je kriminalizováno; vzhledem k tomu, že právníci specializovaní na ochranu lidských práv nesmí obhajovat zadržované občanské a politické aktivisty, kteří se nemohou spolehnout na to, že jejich proces bude spravedlivý;

W.  vzhledem k tomu, že rozšířená beztrestnost příslušníků donucovacích orgánů povzbuzuje k dalšímu porušování lidských práv a odvetným opatřením proti obráncům lidských práv a nevinným lidem;

X.  vzhledem k tomu, že zpráva zvláštního zpravodaje pro stav lidských práv v Bělorusku z července 2020 nezaznamenává žádná významná zlepšení právní a regulační ochrany lidských práv v Bělorusku a kromě výše uvedených problémů upozorňuje na pokračující uplatňování trestu smrti, běžnou diskriminaci zranitelných skupin, včetně žen, osob se zdravotním postižením, etnických a náboženských menšin a osob LGBTQI, trvající praxi nucených prací, mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání zadržených osob a na diskriminaci osob hovořících bělorusky;

Y.   vzhledem k tomu, že podle běloruských organizací hájících lidská práva je v Bělorusku z politických důvodů zadržováno přibližně 100 osob; vzhledem k tomu, že mezi uvězněnými členy běloruské opozice je Mikalaj Statkevič, demokratický kandidát v prezidentských volbách v roce 2010, který byl vězněm svědomí od roku 2011 do roku 2017, další bývalý vězeň svědomí Anatol Labiedźka, členové předsednictva Národní koordinační rady Maryja Kalesnikavová, Lilija Ulasavová, Maksim Znak, prezidentský kandidát Viktar Babaryka a videoblogger Sjarhej Cichanouský;

Z.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament vyjadřuje rodinám a celému běloruskému národu hlubokou soustrast s úmrtím Aljaksandra Tarajkouského, Aljaksandra Vichora, Arcjoma Parukova, Henadze Šutava a Kanstancina Šyšmakova;

AA.  vzhledem k tomu, že dne 14. srpna 2020 běloruský režim zamítl vstup do země dvěma poslancům Evropského parlamentu, a sice předsedovi delegace pro vztahy s Běloruskem Robertu Biedrońovi a stálému zpravodaji pro Bělorusko Petrasovi Auštrevičiusovi, kteří měli přicestovat na pozvání běloruské občanské společnosti;

AB.  vzhledem k tomu, že od roku 2014 bylo v Bělorusku 18 000 nezletilých osob odsouzeno k neúměrně dlouhému trestu odnětí svobody na 8 až 15 let za nenásilné trestné činy související s drogami podle článku 328 trestního zákoníku; vzhledem k tomu, že během zadržování a věznění čelí nezletilí Bělorusové četnému porušování práv, včetně fyzického násilí a mučení, a jsou vystaveni pracovním podmínkám nebezpečným pro zdraví;

AC.  vzhledem k tomu, že EU v roce 2016 zrušila vůči Bělorusku většinu sankcí, s výjimkou zbrojního embarga a sankcí vůči čtyřem osobám, nikoli proto, že Bělorusko splnilo všechny podmínky, ale v naději, že bude pokračovat ve zlepšování prostředí pro politickou a občanskou účast a dodržování lidských práv a základních svobod; vzhledem k tomu, že v oblasti demokratické správy věcí veřejných a dodržování lidských práv nebylo dosaženo žádného pokroku a že naopak rostou administrativní, finanční a fyzické represe demokratické opozice, organizací občanské společnosti, novinářů, bloggerů a dokonce i obyčejných lidí;

AD.  vzhledem k tomu, že Evropská rada v roce 2020 rozhodla, že na značný počet osob zodpovědných za násilí, represe a falšování volebních výsledků v Bělorusku uvalí sankce, zakáže jim vstup do EU a zmrazí jejich finanční aktiva v EU;

AE.  vzhledem k tomu, že je nepřijatelné, aby některý členský stát jednoznačně neodsoudil falšování voleb, násilí a represe a počítal s Lukašenkovým Běloruskem jako partnerským státem, neboť situace v Bělorusku vyžaduje zaujetí pevného a zásadového postoje a schválení společného postupu EU;

AF.  vzhledem k tomu, že běloruské orgány popřely, že se v zemi šíří onemocnění COVID-19, a tak promrhaly cenný čas, který mohly využít k přípravě a ochraně obyvatelstva, zejména zdravotnických pracovníků, nezrušily masové akce, konkrétně vojenskou přehlídku dne 9. května 2020 s tisíci účastníky a každoroční den komunitní činnosti, kterého se účastní čtvrtina běloruského obyvatelstva, a místo toho zastrašovaly novináře, bloggery, demokratickou opozici, organizace občanské společnosti a obyčejné lidi, kteří sdíleli kriticky důležité informace o pandemii a nezbytná preventivní opatření, takže Bělorusko má v Evropě ve výsledku jednu z nejvyšších měr nákazy COVID-19 na obyvatele a představuje zdravotní hrozbu pro region; vzhledem k tomu, že vláda a prezident Běloruska neposkytly informace o pandemii a včas na ni nereagovaly a místo toho aktivně šířily nepravdivé informace, které ohrozily zdraví občanů této země;

AG.  vzhledem k tomu, že EU po vypuknutí pandemie COVID-19 vyčlenila jako projev solidarity s běloruským lidem 60 milionů EUR na zmírnění bezprostředních a přímých dopadů pandemie v Bělorusku a v reakci na situaci po volbách dalších 53 milionů EUR na podporu běloruského lidu; vzhledem k tomu, že Bělorusko zkoumá možnost požádat EU o makrofinanční pomoc;

AH.  vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 ukázala odolnost, silné odhodlání a nebývalou sebeorganizaci běloruské společnosti, zejména s ohledem na to, že orgány reagovaly netečně a dokonce popíraly pandemii a její dopad;

AI.  vzhledem k tomu, že v Bělorusku nejsou registrovány žádné nezávislé běloruské zpravodajské agentury a že svoboda sdělovacích prostředků se v Bělorusku od roku 2015 výrazně zhoršuje, jak to každoročně dokládá index světové svobody tisku, přičemž k dalšímu zhoršení došlo po prezidentských volbách v srpnu 2020; vzhledem k tomu, že několik nezávislých novinářů, bloggerů, fotografů a sdělovacích prostředků, které ještě v zemi mohou působit a které odsuzují porušování lidských práv, jsou terčem systematického zastrašování a represivních opatření, např. zatýkání nebo vedení trestního vyšetřování, včetně obvinění z nezákonné výroby a šíření informací, extrémismu, diskreditace a napadání prezidenta nebo výtržnictví, a že roste počet osob stíhaných za výroky zveřejněné na internetu; vzhledem k tomu, že v roce 2000 a 2016 byli po aktivním informování o porušování lidských práv a kritice represivní politiky autoritářské vlády Běloruska zabiti dva novináři hájící lidská práva;

AJ.  vzhledem k tomu, že po prezidentských volbách běloruský režim dále okleštil svobodu sdělovacích prostředků a právo občanů na přístup k informacím a jejich sdílení tím, že zablokoval přístup k internetu, přerušil tisk novin, zadržel místní novináře a zahraniční dopisovatele, kteří sledovali demonstrace nebo o nich informovali, i osoby, které kritizovaly státní environmentální politiku nebo se kriticky vyjadřovaly k pandemii COVID-19 v Bělorusku, a podroboval je mučení a nelidskému zacházení; vzhledem k tomu, že novináři se stali konkrétním cílem útoků a několik jich bylo zraněno, když informovali o násilném zásahu proti pokojným účastníkům protestů, který byl povolen běloruským režimem; vzhledem k tomu, že státem vlastněné televizní stanice neinformují o probíhajících protestech a krutostech, jichž se dopouští Lukašenkův režim, a jsou využívány k šíření dezinformací a k napadání a diskreditování Svjatlany Cichanouské, politických aktivistů a pokojných účastníků protestů; vzhledem k tomu, že novináři, kteří odešli ze státních televizních stanic, byli nahrazeni odborníky na propagandu z Ruska;

AK.  vzhledem k tomu, že nezávislí novináři, kteří spolupracují se zahraničními sdělovacími prostředky a pracují pro ně, jsou stíháni podle čl. 22 odst. 9 zákona o správních trestných činech, podle něhož je nezákonné získávat finanční odměnu od sdělovacích prostředků, které nejsou v Bělorusku řádně registrovány a akreditovány; vzhledem k tomu, že televizní kanál Belsat, který je úředně zaregistrován v Polsku, nezískal registraci v Bělorusku a jeho činnost je vystavena trvalému tlaku a útokům, včetně brutálního zadržování jeho novinářů a pokut ukládaných jeho přispěvatelům v celkové výši 101 791 USD ke dni 18. června 2020;

AL.  vzhledem k tomu, že Rusko vyvíjí na Bělorusko bezprecedentní nátlak, aby prohloubilo svou integraci v rámci Svazového státu na úkor své svrchovanosti, což prodlužuje mimo jiné patovou situaci v souvislosti s dovozem ropy a plynu z Ruska;

AM.  vzhledem k tomu, že 26 let, během nichž je Lukašenko u moci, se vyznačuje postupy, jejichž cílem je podkopat suverenitu a nezávislost země a oslabit běloruskou identitu, dědictví a kulturu;

AN.  vzhledem k tomu, že bezpečnostní politika Běloruska je úzce provázána s Ruskem, na němž závisí, a že se Bělorusko účastní akcí, které ohrožují členské státy EU, jako byla např. série netransparentních společných vojenských cvičení „Západ“ v roce 2017, plánované společné vojenské cvičení „Západ“ v roce 2021 a výstavba nebezpečných jaderných zařízení;

AO.  vzhledem k tomu, že Alexandr Lukašenko se po vypuknutí masových protestů obrátil na Rusko s žádostí o pomoc, aby zachránil běloruský režim, a snaží se vylepšit svůj veřejný obraz a získat podporu veřejnosti smyšlenými informacemi o vnějších hrozbách pro Bělorusko od zahraničních západních aktérů a tyto legendy využívá ke zdůvodnění posílených aktivit a manévrů běloruských vojenských sil v regionu Grodno u hranic s Polskem a Litvou, které představují přímou hrozbu pro EU a její členské státy;

AP.  vzhledem k tomu, že Bělorusko ve spolupráci s ruskou společností ROSATOM buduje jadernou elektrárnu v Astravci, neoprávněně pouze 20 kilometrů od vnější hranice EU a 45 kilometrů od hlavního města Litvy; vzhledem k tomu, že výstavba jaderné elektrárny v Astravci je spojena s nedodržováním mezinárodních norem jaderné bezpečnosti, závažnými porušeními bezpečnosti a vážnými incidenty, včetně pokračování ve stavebních pracích i přes vypuknutí pandemie COVID-19 v dané lokalitě; vzhledem k tomu, že první reaktor jaderné elektrárny v Astravci měl být spuštěn před prezidentskými volbami v srpnu 2020 předtím, než byla plně provedena doporučení orgánu EU pro jadernou bezpečnost vydaná po provedení zátěžových testů;

AQ.  vzhledem k tomu, že obtížná hospodářská situace, která se zhoršuje z důvodu celostátních stávek a odmítnutí běloruského režimu zahájit národní dialog naznačuje, že hospodářský model Běloruska dosáhl svých hranic a že by tato země mohla vstoupit do přechodného období, v němž může EU hrát klíčovou vyrovnávací úlohu;

AR.  vzhledem k tomu, že došlo k významnému nárůstu spolupráce s běloruskou občanskou společností, a to i prostřednictvím činností podporovaných EU a zintenzivněním mezilidských kontaktů;

1.  doporučuje Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby:

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

(1) Úř. věst. L 181, 9.6.2020, s. 3. (2) Úř. věst. L 180, 9.6.2020, s. 3. (3) Úř. věst. C 224, 27.6.2018, s. 135. (4) Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 60. (5) Úř. věst. C 390, 18.11.2019, s. 100. (6) Úř. věst. C 11, 13.1.2020, s. 18. (7) Přijaté texty, P9_TA(2020)0231. (8) Úř. věst. L 134, 20.5.2006, s. 1.