Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2020/2605(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0339/2020

Předložené texty :

B9-0339/2020

Rozpravy :

PV 19/10/2020 - 20
CRE 19/10/2020 - 20

Hlasování :

PV 22/10/2020 - 2
CRE 22/10/2020 - 2

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0283

Přijaté texty
PDF 128kWORD 43k
Čtvrtek, 22. října 2020 - Brusel
Povinnosti v oblasti vízové vzájemnosti podle článku 7 nařízení (EU) 2018/1806
P9_TA(2020)0283B9-0339/2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. října 2020 o povinnostech Komise v oblasti vízové vzájemnosti podle článku 7 nařízení (EU) č. 2018/1806 (2020/2605(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni(1), zejména na článek 7 tohoto nařízení („mechanismus vzájemnosti“),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. března 2017 o povinnostech Komise v oblasti vízové vzájemnosti podle čl. 1 odst. 4 nařízení (ES) č. 539/2001(2),

–  s ohledem na sdělení Komise o situacích, ve kterých se neuplatňuje zásada vzájemnosti, ze dnů 12. dubna 2016 (COM(2016)0221), 13. července 2016 (COM(2016)0481), 21. prosince 2016 (COM(2016)0816), 2. května 2017 (COM(2017)0227), 20. prosince 2017 (COM(2017)0813) a 19. prosince 2018 (COM(2018)0855) a na poslední sdělení Komise ze dne 23. března 2020 nazvané „Současný stav a další kroky v případě neuplatňování vzájemnosti v oblasti vízové politiky“ (COM(2020) 0119),

–  s ohledem na článek 17 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na články 80, 265 a 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na svou rozpravu o povinnostech v oblasti vízové vzájemnosti, která se uskutečnila dne 19. října 2020,

–  s ohledem na otázku položenou Komisi o povinnostech Komise v oblasti vízové vzájemnosti podle článku 7 nařízení (EU) 2018/1806 (O-000049/2020 – B9-0022/2020),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

–  s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že kritérium vízové vzájemnosti jako jedno z kritérií, jimiž se řídí vízová politika EU, je obecně chápáno tak, že na občany EU by se při cestě do určité třetí země měly vztahovat stejné podmínky jako na státní příslušníky této třetí země při cestě do EU;

B.  vzhledem k tomu, že cílem mechanismu vízové vzájemnosti je takovéto vízové vzájemnosti dosáhnout; vzhledem k tomu, že vízová politika EU zakazuje jednotlivým členským státům zavádět vízovou povinnost pro státní příslušníky určité třetí země, pokud je tato země na seznamu v příloze II nařízení (EU) 2018/1806 (seznam zemí, jejichž státní příslušníci jsou v případě krátkodobých pobytů osvobozeni od vízové povinnosti);

C.  vzhledem k tomu, že mechanismus vzájemnosti by revidován v roce 2013 (Parlament se na revizi podílel v roli spolutvůrce právních předpisů), protože bylo třeba jej upravit tak, aby zohledňoval vstup Lisabonské smlouvy v platnost a judikaturu Soudního dvora Evropské unie ve věci sekundárních právních základů a „aby Unie mohla přijmout opatření jako projev solidarity, pokud třetí země uvedená v příloze II nařízení (ES) č. 539/2001 uplatňuje vůči státním příslušníkům alespoň jednoho členského státu vízovou povinnost“ (bod odůvodnění 1 nařízení (EU) č. 1289/2013);

D.  vzhledem k tomu, že mechanismus vzájemnosti stanoví postup, který se zahájí v případě neuplatňování vízové vzájemnosti a který má stanovené přesné lhůty a kroky, jež je třeba učinit k ukončení tohoto stavu; vzhledem k tomu, že z jeho logiky vyplývá zpřísňování opatření vůči dané třetí zemi, včetně toho, že v konečném důsledku může být pozastaveno osvobození od vízové povinnosti pro všechny státní příslušníky této třetí země („druhá fáze uplatňování mechanismu vzájemnosti“);

E.  vzhledem k tomu, že „v zájmu zajištění přiměřené účasti Rady a Evropského parlamentu ve druhé fázi uplatňování mechanismu vzájemnosti a vzhledem k obzvláště citlivé politické povaze pozastavení osvobození od vízové povinnosti pro všechny státní příslušníky dotčené třetí země uvedené v příloze II nařízení (ES) č. 539/2001 a k horizontálním důsledkům tohoto pozastavení pro členské státy, pro země přidružené k Schengenu i pro Unii samotnou, zejména pro její vnější vztahy a pro celkové fungování schengenského prostoru, [byla] Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o určité prvky mechanismu vzájemnosti“, včetně pozastavení osvobození od vízové povinnosti pro všechny státní příslušníky dané třetí země;

F.  vzhledem k tomu, že „Evropský parlament nebo Rada mohou rozhodnout o zrušení přenesení pravomoci“ (čl. 290 odst. 2 písm. a) SFEU);

G.  vzhledem k tomu, že akt v přenesené pravomoci „může vstoupit v platnost pouze tehdy, nevysloví-li ve lhůtě stanovené legislativním aktem Parlament nebo Rada žádné námitky“ (čl. 290, odst. 2 písm. b) SFEU);

H.  vzhledem k tomu, že Komise zpochybnila volbu aktů v přenesené pravomoci ve druhé fázi uplatňování mechanismu vzájemnosti před Soudním dvorem Evropské unie, který nicméně shledal, že volba tvůrce právních předpisů byla správná (věc C-88/14);

I.  vzhledem k tomu, že tento mechanismus tímto jednoznačně ukládá povinnosti a odpovědnosti Parlamentu, Radě a Komisi v jednotlivých fázích mechanismu vzájemnosti;

J.  vzhledem k tomu, že v sázce je tudíž solidarita mezi členskými státy a orgány EU, kdy Parlamentu a Radě je nyní znemožněna „přiměřená účast [...] ve druhé fázi uplatňování mechanismu vzájemnosti“;

K.  vzhledem k tomu, že nesmí být tolerována situace, kdy prodlevy s uplatňováním právních předpisů EU nebo odmítnutí jejich uplatňování ze strany Komise by mohly oslabit její důvěryhodnost jakožto strážkyně Smluv, a naopak by měly být Komisi připomenuty její institucionální a právní povinnosti;

1.  znovu připomíná, že se domnívá, že Komise je právně zavázána přijmout akt v přenesené pravomoci, který dočasně pozastaví výjimku z vízové povinnosti pro státní příslušníky třetích zemí, které nezrušily vízovou povinnost pro občany určitých členských států, do 24 měsíců od zveřejnění příslušného oznámení a že tato lhůta skončila dne 12. dubna 2016;

2.  na základě článku 265 SFEU vyzývá Komisi, aby přijala požadovaný akt v přenesené pravomoci nejpozději do dvou měsíců ode dne přijetí tohoto usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Evropské radě, Radě a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 39.
(2) Úř. věst. C 263, 25.7.2018, s. 2.

Poslední aktualizace: 22. ledna 2021Právní upozornění - Ochrana soukromí