Evropský parlament,

–  s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN, a zejména na cíle č. 5 a 16,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW),

–  s ohledem na strategické partnerství OSN a EU pro mírové operace a řešení krizí na období 2019–2021, které Rada přijala dne 18. září 2018 a jehož hlavní prioritou jsou ženy, mír a bezpečnost,

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu, které byly přijaty na čtvrté světové konferenci o ženách v roce 1995, a na výsledky hodnotících konferencí,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1325 o ženách, míru a bezpečnosti ze dne 31. října 2000 a navazující rezoluce 1820 (19. června 2008), 1888 (30. září 2009), 1889 (5. října 2009), 1960 (16. prosince 2010), 2106 (24. června 2013), 2122 (18. října 2013), 2242 (13. října 2015), 2467 (23. dubna 2019) a 2493 (29. října 2019),

–  s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. konferenci smluvních stran (COP21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) v Paříži (Pařížská dohoda),

–   s ohledem na společné prohlášení o obchodu a zlepšení hospodářského postavení žen přijaté u příležitosti konference ministrů Světové obchodní organizace (WTO) konané v Buenos Aires v prosinci 2017,

–   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/JHA(1), a na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/JHA(2),

–  s ohledem na Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a protokoly k této úmluvě, zejména Protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi,

–  s ohledem na iniciativu EU a OSN nazvanou Spotlight,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 10. prosince 2018 o ženách, míru a bezpečnosti,

–  s ohledem na strategický přístup EU k ženám, míru a bezpečnosti a jeho akční plán EU na období 2019–2024,

–  s ohledem na obecné zásady pro prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv lesbickými, gay, bisexuálními, transgender a intersexuálními (LGBTI) osobami, které přijala Rada Evropské unie na svém zasedání dne 24. června 2013,

–  s ohledem na seznam Komise z prosince 2015 obsahující opatření pro posílení rovnosti LGBTI osob,

–  s ohledem na akční plán EU pro rovnost žen a mužů 2016–2020 (GAP II), který přijala Rada dne 26. října 2015, a na výroční zprávy o jeho provádění,

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 31. května 2018 o provádění společného pracovního dokumentu útvarů (SWD(2015)0182) – Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna života dívek a žen prostřednictvím vnějších vztahů EU (2016–2020)(3) a ze dne 25. listopadu 2010 o 10. výročí rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325 (2000) o ženách, míru a bezpečnosti(4),

–  s ohledem na Evropský konsensus o rozvoji ze dne 19. května 2017,

–  s ohledem na strategii EU pro rovnost žen a mužů (COM(2020)0152) ze dne 5. března 2020 předloženou Komisí,

–  s ohledem na operační pokyny pro řízení misí a zaměstnance v oblasti začleňování genderového hlediska velitele civilních operací Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 8. října 2018,

–  s ohledem na dokument nazvaný „Provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN o ženách, míru a bezpečnosti v rámci misí a operací SBOP“, který Rada přijala dne 22. března 2012,

–  s ohledem na aktualizované obecné normy chování pro mise a operace SBOP ze dne 22. ledna 2018,

–  s ohledem na strategie ESVČ pro rovnost žen a mužů a rovnost příležitostí na období 2018–2023 z listopadu 2017,

–  s ohledem na zprávu ESVČ ze dne 10. listopadu 2016 o studii týkající se základních kritérií pro začleňování problematiky lidských práv a rovnosti žen a mužů do společné bezpečnostní a obranné politiky Evropské unie,

–  s ohledem na globální strategii ESVČ pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie z června 2016,

–  s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 5 a čl. 21 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro zahraniční věci,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A9-0145/2020),

A.  vzhledem k tomu, že zásada rovnosti žen a mužů je klíčovou hodnotou EU zakotvenou ve Smlouvách a v Listině základních práv Evropské unie; vzhledem k tomu, že genderový mainstreaming by tudíž měl být prováděn a začleněn do všech činností a politik EU; vzhledem k tomu, že EU by se měla podílet na vytváření světa, v němž by všichni lidé bez ohledu na pohlaví, rasu, barvu pleti, etnický nebo sociální původ, genetické rysy, jazyk, náboženské vyznání nebo přesvědčení, politické či jakékoli jiné názory, příslušnost k národnostní menšině, majetek, narození, zdravotní postižení, věk, sexuální orientaci nebo genderovou identitu mohli žít pokojně a měli stejná práva a stejné příležitosti k uplatnění svého potenciálu;

B.  vzhledem k tomu, že pátým cílem udržitelného rozvoje je dosažení rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen a dívek na celém světě; vzhledem k tomu, že žádná rozvojová strategie nemůže být účinná, aniž by ženy a dívky zastávaly ústřední úlohu, a že cíl udržitelného rozvoje č. 5 musí být horizontálně začleněn do různých oblastí politiky, v nichž má EU pravomoc jednat;

C.  vzhledem k tomu, že několik zemí jako Švédsko, Dánskou, Švýcarsko a Norsko přijalo rámce s cílem urychlit směřování k zahraniční politice, která klade důraz na rovnost žen a mužů, a že například Francie, Španělsko, Lucembursko, Irsko, Kypr a Německo oznámily, že hodlají v rámci svých zahraničních politik upřednostnit rovnost žen a mužů; že politika tohoto zaměření by měla podporovat transformační pojetí zahraniční politiky z hlediska rovnosti pohlaví, které upřednostňuje rovnost žen a mužů a podporuje lidská práva žen a dalších tradičně marginalizovaných skupin, zaručuje jejich spravedlivý přístup ke společenským, hospodářským a politickým zdrojům a jejich účast na všech úrovních, poskytuje dostatečné prostředky k dosažení této vize a zohledňuje názory obránců práv žen a občanské společnosti; že každá budoucí zahraniční a bezpečnostní politika EU by měla usilovat o dosažení těchto cílů;

D.  vzhledem k tomu, že fyzické, psychologické a sexuální násilí, chudoba, ozbrojené konflikty a dopad klimatické krize a nepředvídaného ohrožení zdraví a jiných krizových situací postihují zejména ženy a dívky a že posílení jejich postavení je pro řešení těchto otázek zásadní; že se objevuje odmítavý postoj k právům žen a osob LGBTIQ+; že každé pojetí bezpečnosti se musí jasně zaměřovat na lidská práva, aby podpořilo opatření vedoucí k zajištění míru; že zásady Rady týkající se LGBTI osob jsou účinným nástrojem k prosazování toho, aby LGBTI osoby mohly požívat veškerých lidských práv, a rovněž dobrým základem pro vypracování budoucí ambiciózní strategie pro rovnost osob LGBTI;

E.  vzhledem k tomu, že zahraniční a bezpečnostní politika, která nezastupuje ženy, dívky a práva LGBTI+ a neřeší stávající nespravedlnosti, dále posiluje nerovnováhy; že kdokoli, kdo chce tyto nespravedlnosti ukončit, musí uznat nerovnováhu sil mezi ženami a muži;

F.  vzhledem k tomu, že převažujícím narativem týkajícím se žen a dívek je viktimizace, která je připravuje o jejich iniciativu a o jejich schopnost působit jako aktéři pozitivní změny; vzhledem k tomu, že stále více důkazů dokládá, že smysluplná účast žen a dívek na předcházení konfliktům, jejich řešení, budování míru a obnově po skončení konfliktu zvyšuje udržitelnost, kvalitu a trvalost míru a odolnost místních komunit a přispívá k prevenci všech forem genderově podmíněného násilí; že ačkoli ženy hrají klíčovou úlohu při nastolení trvalého míru, představovaly v letech 1992 až 2008 pouze 13 % vyjednavačů v rámci významných mírových procesů, 4 % signatářů a 3 % mediátorů;

G.  vzhledem k tomu, že ženy a dívky se mohou setkat s různými formami diskriminace; vzhledem k tomu, že k diskriminaci a marginalizaci přispívají genderově podmíněné násilí včetně předčasných a nucených sňatků a mrzačení ženských pohlavních orgánů, nedostatečný přístup ke zdraví, vzdělávání, čisté vodě, hygienickým zařízením a výživě, omezený přístup ke službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, nerovná účast při politickém rozhodování, jakož i ve veřejných a soukromých institucích; vzhledem k tomu, že ochrana dívek před násilím a diskriminací, zejména pokud jde o vzdělávání, informace a zdravotní služby, včetně služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, jsou obzvláště důležité, mají-li dívky plně požívat lidských práv; vzhledem k tomu, že dívky z řad uprchlíků a migrantů se nacházejí v obzvláště zranitelném postavení;

H.  vzhledem k tomu, že dnešní dívky se budou potýkat s následky konfliktů a krizových situací v budoucnosti a že v případě dlouhotrvajících konfliktů tyto dívky vyrůstají v nevhodných podmínkách, které mají dlouhodobé následky; vzhledem k tomu, že dívky mají specifické potřeby a čelí specifickým problémům, které se liší od potřeb dospělých žen a které širší kategorie „dětí“ a „žen“ často nezohledňují;

I.  vzhledem k tomu, že na rok 2020 připadá významné výročí, pokud jde o práva žen a rámec pro rovnost pohlaví, včetně výročí Pekingské deklarace a akční platformy z roku 1995 a rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325 o ženách, míru a bezpečnosti z roku 2000;

J.  vzhledem k tomu, že strategický přístup EU k ženám, míru a bezpečnosti představuje významný pokrok, pokud jde o zapojení EU do agendy v této oblasti; že zdůrazňuje potřebu konkrétních závazků a opatření, jakož i potřebu zapojit, chránit a podporovat ženy a dívky v zájmu dosažení trvalého míru a bezpečnosti; že akční plán EU pro ženy, mír a bezpečnost byl přijat v roce 2019 s cílem zavést tento strategický přístup, avšak přeměna tohoto politického závazku ve skutek i nadále problematická; že je nanejvýš důležité, aby zaměstnanci EU zintenzívnili své úsilí o začlenění agendy týkající se žen, míru a bezpečnosti do své práce, přičemž cílem není pouze zlepšení účinnosti misí, ale rovněž zajištění práv žen a rovnosti žen a mužů;

K.  vzhledem k tomu, že akční plán pro rovnost žen a mužů II 2016–2020 (GAP II) vznikl na základě doporučení Parlamentu, přičemž se zaměřil na změnu institucionální kultury EU na úrovni ústředí a delegací s cílem dosáhnout systémové změny, pokud jde o to, jak EU přistupuje k zásadě rovnosti žen a mužů, jakož i na přeměnu životů žen a dívek ve čtyřech stěžejních oblastech; že začleňování a prosazování rovnosti žen a mužů do zahraniční a bezpečnostní politiky EU ve velké míře závisí na úspěšném provádění a hodnocení plánu GAP II s cílem doporučit opatření pro zdokonalený budoucí rámec pro rovnost žen a mužů (nový akční plán pro rovnost žen a mužů III z roku 2020);

L.  vzhledem k tomu, že původní plán GAP I přinesl určité pokroky, vyznačoval se však také četnými nedostatky, např. úzce vymezenou působností, neexistencí sestavování rozpočtu, které by zohledňovalo rovnost žen a mužů, nedostatečným pochopením rámce pro rovnost pohlaví delegacemi EU, nedostatečnou angažovaností vedení EU a chybějící institucionální strukturou a nedostatečnými pobídkami k motivaci a dostatečné podpoře zaměstnanců; že plán GAP II představoval významný pokrok v podpoře rovnosti žen a mužů ve vnějších vztazích EU s řadou pozitivních trendů, avšak vyžaduje, aby si EU a členské státy tuto skutečnost plně uvědomily a byly pevně odhodlány zabránit tomu, aby se situace zhoršila, a urychlit tento pokrok; že GAP II stále vykazuje řadu nedostatků, pokud jde o provádění klíčových priorit a rozvojových cílů tisíciletí týkajících se rovnosti žen a mužů, problémy s přesným podáváním zpráv o pokroku dosaženého při plnění všech cílů a kvantitativních údajů a o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do politického dialogu; že je třeba stále rozšiřovat oblast působnosti tohoto plánu, řádně uplatňovat sestavování rozpočtu zohledňujícího rovnost žen a mužů a sladit časové rámce mezi programovacími a rozpočtovými cykly; že větší angažovanost vedoucích představitelů EU, zavedení institucionální struktury a pobídek k motivaci, dostatečné podpoře a školení zaměstnanců mají zásadní význam pro dosažení hmatatelných výsledků v souvislosti s posílením rovnosti žen a mužů na celém světě;

M.  vzhledem k tomu, že plán GAP II stanovil cíl, kterým je začlenit do roku 2020 genderová opatření do 85 % všech nových unijních iniciativ; že v roce 2018 se míra nových programů zohledňujících hledisko rovnosti pohybovala mezi 55 % až 68 %, a to bez ohledu na učiněný pokrok;

N.  vzhledem k tomu, že delegace a mise EU jsou v čele, pokud jde o provádění plánu GAP II v partnerských zemích, a že vůdčí schopnosti a znalosti vedoucích a pracovníků těchto delegací a misí hrají významnou úlohu v zájmu zajištění úspěšného provedení uvedeného plánu; že se doporučuje, aby vedoucí a řídicí pozice v delegacích EU zastávalo více žen;

O.  vzhledem k tomu, že v politice a v rozhodovacích procesech jsou ženy i nadále velmi nedostatečně zastoupeny a bývají podceňovány, a to i v oblasti zahraniční politiky a mezinárodní bezpečnost v EU a ve světě; že v EU působí 6 žen ve funkci ministryně obrany a že pouze 3 ženy z celkového počtu 27 jsou ministryněmi zahraničních věcí; vzhledem k tomu, že genderově vyvážené jmenování osob do funkcí vnáší do rozhodovacích procesů vysokou přidanou hodnotu;

P.  vzhledem k tomu, že strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2024 stanovila cíl dosáhnout zastoupení žen a mužů ve výši 50 % na všech úrovních vedení Komise do konce roku 2024;

Q.  vzhledem k tomu, že v ESVČ působí na úrovni středního managementu 75 % mužů a v nejvyšších řídicích funkcích pak 87 % mužů; že místopředseda Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku se zavázal, že do konce jeho funkčního období budou 40 % řídicích funkcí zastávat ženy; že jeho nedávná jmenování vedla k tomu, že v rámci administrativní struktury zastávají funkci zástupce generálního tajemníka výhradně muži;

R.  vzhledem k tomu, že politiky EU mají tendenci prezentovat ženy jako oběti sexuálního a genderově podmíněného násilí a řešit jejich ochranu poté, co k tomuto násilí došlo; že důraznější politická a operační orientace na prevenci porušování lidských práv, která se zabývá nerovnováhou sil ve vztazích mezi muži a ženami, by vedla ke zlepšení politik EU v této oblasti;

S.  vzhledem k tomu, že na celém světě bylo dosaženo pokroku při zajišťování služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, avšak stále přetrvávají zásadní nedostatky při jejich poskytování a zajištění přístupu k nim; že na celém světě lze zaznamenat znepokojivý odmítavý postoj vůči právům žen a LGBTIQ+, který vede k omezování služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv a k zákazu sexuální výchovy a genderových studií; že v roce 2018 se počet opatření EU v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv snížil a byl zaznamenán nejnižší počet globálních opatření prováděných útvary Komise v této oblasti; že je nezbytně nutné, aby EU znovu potvrdila své odhodlání prosazovat, chránit a uplatňovat právo každého jednotlivce na plnou kontrolu nad záležitostmi souvisejícími s jeho sexuálním a reprodukčním zdravím a právy bez diskriminace a násilí;

T.  vzhledem k tomu, že úloha poradců a kontaktních osob pro genderové otázky je zásadní při promítnutí politik EU týkajících se rovnosti žen a mužů a žen, míru a bezpečnosti do analýz, plánování, provádění a hodnocení a při začleňování genderových hledisek do denních úkolů a operací; že poradci a kontaktní osoby pro genderové otázky hrají významnou úlohu při horizontálním začleňování politiky souvisejících s rovností žen a mužů; že je třeba, aby delegace EU přiznaly genderovému hledisku větší prioritu, aby byl na začleňování genderové otázky vyhrazen dostatek času a aby se projektoví manažeři zavázali, že budou při své práci genderovému hledisku věnovat dostatek času, což zajistí, že kontaktní osoby budou moci vykonávat svou činnost odpovídajícím způsobem; že je třeba přijmout další opatření, která by zajistila, že pracovní náplň kontaktních osob pro rovné postavení žen a mužů odráží jejich úkoly, kterými jsou začleňování genderového hlediska a podpora rovného postavení žen a mužů;

U.  vzhledem k tomu, že pouze třetina všech delegací EU se zabývá právy osob LGBTIQ+; že pokyny EU týkající se osob LGBTIQ+ nejsou uplatňovány stejnoměrně a že jejich uplatňování do značné míry závisí na znalostech a zájmu vedení delegací spíše než na dodržování strukturálního přístupu;

V.  vzhledem k tomu, že ženské organizace občanské společnosti a aktivistky hrají zásadní úlohu při prosazování agendy míru a bezpečnosti a jejich účast je zásadní pro zohledňování problematiky rovnosti žen a mužů; že prosto pro občanskou společnost se v různých oblastech zmenšuje, a to i pokud jde o ženské organizace a obránce lidských práv žen, sexuální a reprodukční zdraví a práva a práva osob LGBTIQ+; že obránci lidských práv žen často čelí dodatečným a odlišným rizikům a překážkám, které jsou kombinované a pramení ze zakořeněných genderových stereotypů; že v průběhu celého cyklu plánování, provádění, monitorování a hodnocení plánu GAP III je třeba zajistit důslednou spolupráci s ženskými organizacemi a obránci lidských práv žen; že je potřeba přijmout ambicióznější interní a externí opatření s cílem aktivně řešit všechny formy odporu a směřovat ke společnostem s rovnoprávným postavením žen a mužů;

W.  vzhledem k tomu, že omezené finanční prostředky a nedostatečný počet zaměstnanců představují hlavní překážky pro provádění cílů EU v oblasti rovnosti žen a mužů; že v oblasti rovnosti žen a mužů chybí politická soudržnost a v rámci orgánů a institucí EU neexistuje jednotný systém, který by usnadnil stejné pochopení a uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů;

X.  vzhledem k tomu, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do zahraniční a bezpečnostní politiky EU rovněž znamená uznání a potírání specifických aspektů genderové otázky a dopadu celosvětových jevů, jako jsou změna klimatu, migrace, obchod a bezpečnost, a rovněž zohlednění zkušeností a potřeb žen a skupin, které čelí kombinované a mnohonásobné diskriminaci a marginalizaci, při tvorbě politik;

1.  vyzývá EU a její členské státy, aby i nadále posilovaly práva žen a dívek a podporovaly zahraniční a bezpečnostní politiky, která bude zahrnovat transformační hledisko zohledňující genderové otázky; zdůrazňuje, že je třeba, aby taková politika byla založena na systematickém zohledňování hlediska rovnosti žen a mužů, genderové analýze zahrnující údaje členěné podle pohlaví a věku a ukazatele zohledňujících genderovou perspektivu a na systematickém posuzování dopadů na rovnost žen a mužů, pokud jde o identifikaci, plánování a hodnocení opatření ve všech odvětvích s cílem posílit rovnost žen a mužů, a aby byla ženám a lidem z různých prostředí vyhrazována smysluplná a rovná úloha v rozhodovacím procesu; vybízí EU, aby posoudila možnosti systematického sdílení, řízení a aktualizování genderových analýz;

2.  naléhavě vyzývá Komisi, místopředsedu Komise, vysokého představitele a členské státy, aby dále posilovaly svou podporu, pokud jde o genderovou rovnost, plné požívání lidských práv všemi ženami a dívkami a posílení jejich postavení po celém světě, a hrály klíčovou a významnější úlohu při zefektivňování a využívání zdrojů za tímto účelem;

3.  vítá tři tematické pilíře plánu GAP III, zejména: 1) zajištěné fyzické a psychologické integrity dívek a žen, 2) prosazování hospodářských a sociálních práv a posilování postavení dívek a žen a 3) posílení vlivu a účasti dívek a žen; konstatuje, že pokrok byl v rámci tematických priorit a mezi různými aktéry EU nerovnoměrný; vyzývá proto Komisi, místopředsedu Komise, vysokého představitele a všechny členské státy, aby vynaložily větší úsilí, pokud jde o úplné provedení plánu GAP a dosažení výkonnostních norem, které jsou v plánu stanoveny; vyjadřuje politování nad skutečností, že v roce 2018 byl boj proti obchodování s ženami a dívkami ve srovnání se všemi formami vykořisťování cílem, v rámci kterého byl v souvislosti s plánem GAP II oznámen nejnižší počet opatření, a že se jedná o jediný cíl, v rámci kterého se počet oznámených opatření snížil ve srovnání s rokem 2017;

4.  vítá návrh Komise provést přezkum a předložit v roce 2020 nový akční plán EU pro rovnost žen a mužů na období 2021–2025 (GAP III); zdůrazňuje, že plán GAP III by měl vycházet ze současného plánu GAP II a dále jej rozvíjet a zohlednit všechny zkušenosti získané při jeho stávajícím provádění; zdůrazňuje, že plán musí mít formu oficiálního sdělení, aby bylo zajištěno jeho účinné uplatňování; připomíná, že společná zahraniční a bezpečnostní politika podléhá specifickým pravidlům a postupům a politika Unie a politiky členských států v oblasti rozvojové spolupráce by se měly navzájem doplňovat a posilovat při plném dodržování zásad a Smluv EU, včetně článků 2, 3 a 5 Smlouvy o EU; vítá doporučení Komise určená členským státům, pokud jde o jejich přístup k rovnosti žen a mužů prostřednictvím vnější činnosti, aby sledovaly politické cíle související s plánem GAP v oblastech, které spadají do jejich působnosti;

5.  vítá akční plán EU pro ženy, mír a bezpečnost a vyzývá k jeho důslednému provádění; vítá zařazení agendy týkající se žen, míru a bezpečnosti do společného prohlášení o spolupráci EU a NATO z roku 2018; vítá rozhodnutí aktualizovat akční plán EU pro lidská práva a demokracii a vyzývá k tomu, aby zahrnoval genderové hledisko a cílená opatření v oblasti rovnosti žen a mužů a práv žen, včetně sexuálního a reprodukčního zdraví a práv; dále vítá novou strategii EU pro vymýcení obchodu s lidmi, která je plánována na rok 2021;

6.  vyzývá k lepší politické soudržnosti a koordinaci při provádění závazků v oblasti rovnosti žen a mužů zahrnutých do vnější činnosti EU; zdůrazňuje, že strategický přístup EU by měl být provázán a sladěn s novým plánem GAP III, a vyzývá k tomu, aby byl akční plán EU pro ženy, mír a bezpečnost přijatý v roce 2019 zařazen do plánu GAP III jako samostatná kapitola; zdůrazňuje význam stávajícího normativního rámce v souvislosti s agendou týkající se žen, míru a bezpečnosti; zdůrazňuje, že tento rámec by měl být výchozím bodem pro všechna opatření na úrovni EU a mezinárodní úrovni a že každý pokus o nedodržení stanovených závazků v této oblasti nebo o jejich potlačení musí být rozhodně odmítnut;

7.  vyzývá všechny členské státy, aby feminizovaly zahraniční a bezpečností politiku, čímž by se odstranily bariéry, které ženám brání v nejen v tom, aby se dostaly do vysokých vedoucích funkcí a na klíčové vedoucí pozice, jakou jsou pozice velvyslanců a vyjednávačů v rámci mezinárodních mírových rozhovorů a jednání, a tyto funkce a pozice si udržely, ale rovněž v tom, aby dosáhly na nástupní pozice; připomíná, že by měly být zohledněny faktory, které mohou ženy odrazovat od politického zapojení, jako jsou chybějící politiky týkající se dobré rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, nerovnoměrné rozdělení rodinných povinností a očekávání, že se pečovatelských povinností ujmou především ženy, což často vede k tomu, že ženy přeruší svou profesní kariéru nebo začnou pracovat na částečný úvazek, a rovněž celkové vnímání vedoucího postavení žen veřejností; dále zdůrazňuje, že jednou ze základních zásad EU při prosazování cílů zaměřených na vedoucí postavení žen v rámci agendy týkající se žen, míru a bezpečnosti je zásada stejné odměny za stejnou práci, kterou je třeba zohledňovat prostřednictvím posilování hospodářských a sociálních práv žen jak v EU, tak i mimo ni; připomíná, že členské státy jsou povinny odstranit diskriminaci na základě pohlaví, pokud jde o všechny aspekty a podmínky odměňování se stejnou nebo rovnocennou práci;

Rovnost žen a mužů jako hlavní zásada vnější činnosti EU

8.  vyzývá ESVČ, příslušné útvary Komise, evropské agentury působící mimo Evropskou unii a členské státy, aby systematicky začleňovaly genderové hledisko a průřezovou perspektivu do zahraniční, bezpečnostní, obchodní a rozvojové politiky EU, jakož i do politiky rozšíření, a to i na úrovni mnohostranných fór a vytváření všech politik, politických a strategických dialogů, veřejných prohlášení, podávání zpráv o lidských právech na celosvětové úrovni, jakož i procesů monitorování, hodnocení a podávání zpráv; trvá na to, že rovnost žen a mužů by měla být základní hodnotou všech vnějších činností EU;

9.  zdůrazňuje, že je třeba provést další analýzu dynamiky moci, která je vlastní politikám a postupům EU a rovněž stávajícími programovému období s cílem analyzovat její dopad na rovnost žen a mužů a hledat řešení;

10.  připomíná, že je důležité začlenit průřezovou perspektivu do všech vnějších činností EU a že opatření EU by měla zohledňovat zkušenosti žen z různých prostředí, a zejména žen, které čelí kombinované diskriminaci a marginalizaci na základě svého věku, pohlaví, rasového původu, náboženského vyznání, sociálně-ekonomického a právního postavení, postižení, sexuální orientace a genderové identity; připomíná, že ženy nejsou homogenní skupinou ani nevystupují jednotně;

11.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby na nejvyšších politických úrovních nadále přetrvávalo odhodlání k provádění plánu GAP III; žádá, aby v plánu GAP III bylo stanoveno, že 85 % oficiální rozvojové pomoci by mělo být vyhrazeno pro programy, jejichž významnou nebo hlavní náplní je rovnost žen a mužů, a v rámci tohoto širšího závazku vyzývá, aby byla nezanedbatelná část pomoci vyčleněna na programy, jejichž hlavním cílem je rovnost žen a mužů, včetně sexuálního a reprodukčního zdraví a práv; vyzývá k přijetí dalších opatření zaměřených na dosažení rovnosti žen a mužů; dále vyzývá, aby nový akční plán posílil spolehlivý přístup založený na důkazech, který využíval plán GAP II, a využíval pro posouzení skutečného dopadu těchto programů na podporu rovnosti žen a mužů kvalitativní analýzu; vyzývá k lepšímu podávání zpráv o financování genderových opatření z prostředků EU, které jsou přidělovány a vypláceny v partnerských zemích prostřednictvím plánu GAP III;

12.  doporučuje, aby byl plán GAP III doplněn o jasné, měřitelné a časově vymezené ukazatele úspěchu s cílem monitorovat krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé změny, přiznání odpovědnosti různým aktérům a jasné cíle v jednotlivých partnerských zemích vypracované v úzké spolupráci s dotčenou partnerskou zemí a s aktivním zapojením místních organizací občanské společnosti, dalších relevantních subjektů občanské společnosti a místních malých a středních podniků; vyzývá ESVČ, příslušné útvary Komise a členské státy EU, aby se opětovně zavázaly prostřednictvím nového plánu GAP k začleňování genderového hlediska do všech odvětví; vyzývá ESVČ, příslušné útvary Komise a členské státy EU, aby navrhly další opatření zaměřená na rovnost žen a mužů;

13.  vyzývá k tomu, aby nový plán GAP III oslabil nepříznivé nastavení vůči právům žen posílením přístupu žen a dívek ke vzdělání, informacím a sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům a aby zajistil jejich ochranu před nátlakem, násilím, diskriminací a zneužíváním; zdůrazňuje rovněž, že nový akční plán EU pro rovnost žen a mužů by měl výslovně zahrnovat ochranu, účast a prosazování práv žen ve všech situacích, a to i v nestabilních státech a oblastech postižených konflikty;

14.  domnívá se, že vzdělávání je klíčem k dosažení rovnosti žen a mužů a k posílení postavení žen a dívek; vyzývá proto EU, aby ve svém nadcházejícím plánu GAP III posílila závazek k prosazování rovného postavení žen a mužů a k boji proti genderovým stereotypům ve vzdělávacích systémech a rovněž prostřednictvím těchto systémů; v této souvislosti vyzývá, aby se zvážily mnohé příležitosti v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky;

15.  vítá strategický přístup EU k ženám, míru a bezpečnosti a akční plán EU pro ženy, mír a bezpečnost přijatý v roce 2019 a žádá, aby byly rozsáhle uplatňovány; vyjadřuje však politování nad tím, že navzdory jasným cílům a ukazatelům je přeměna tohoto politického závazku ve skutek i nadále problematická, a vyzývá, aby se v tomto úsilí nepolevovalo; zdůrazňuje význam národních akčních plánů pro provádění agendy týkající se žen, míru a bezpečnosti; vítá, že téměř všechny členské státy EU do konce roku přijmou své národní akční plány k rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1325; vyjadřuje však politování nad tím, že pouze jeden z nich vyčlenil rozpočet na jejich provádění; vyzývá členské státy EU, aby vyčlenily příslušný rozpočet a aby vytvořily vnitrostátní parlamentní mechanismy dohledu a zavedly kvóty pro účast žen v kontrolních, hodnotících a dozorových mechanismech; vyjadřuje politování nad tím, že mnoho zaměstnanců EU nezahrnulo do své práce agendu týkající se žen, míru a bezpečnosti a že tato agenda je považována za program, který lze uplatňovat podle vlastního uvážení a který má zlepšit účinnost misí, nikoli však za nástroj ke skutečnému zajištění práv žen a rovnosti pohlaví;

16.  vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí o zavedení strukturovaného přístupu k rozpočtování z hlediska rovnosti žen a mužů, aby bylo možné přesně sledovat veškeré související výdaje, a to i v oblasti vnější činnosti, a aby zajistila předběžná i následná hodnocení dopadu jednotlivých programů financovaných EU a informovala o nich Evropský parlament; zdůrazňuje, že toto hodnocení by mělo být založeno na údajích rozčleněných podle pohlaví a věku a že jeho výsledek by měl být začleněn do programového cyklu; zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit hodnověrnost genderových analýz harmonizací údajů shromažďovaných delegacemi EU, aby je bylo možné srovnávat; vyzývá k tomu, aby při definování strategických cílů, programů, projektů a dialogu pro jednotlivé země hrála důležitou úlohu genderová analýza;

17.  vyzývá k podpoře vyhrazení 85 % zvláštních vyčleněných finančních prostředků na programy, jejichž důležitým nebo hlavním cílem je rovnost žen a mužů, v rámci navrženého nařízení o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) a k tomu, aby byly omezeny administrativní překážky s cílem zpřístupnit financování místním a malým organizacím občanské společnosti; zdůrazňuje, že je důležité, aby byla další začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a cílená opatření považována za jasné cíle v rámci nařízení NDICI a aby se zajistilo, aby partneři mohli spoléhat na dostatečnou politickou a finanční podporu pro jeho provádění; vyzývá k uplatňování ukazatelů týkajících se rovnosti žen a mužů ve fázi výběru projektů, monitorování a hodnocení všech opatření zahraniční a bezpečnostní politiky EU, která jsou financována z rozpočtu EU; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit efektivní využívání stávajících a budoucích zdrojů EU prostřednictvím sestavování rozpočtu zohledňujícího rovnost žen a mužů, zejména v době výzev, jako je příští víceletý finanční rámec (VFR), rozpočtová omezení a důsledky krize po pandemii COVID-19;

18.  vyzývá Komisi, ESVČ a delegace EU, aby uznaly dívky a mladé ženy za hybatelky změn a podporovaly jejich bezpečné, smysluplné a inkluzivní zapojení do občanského a veřejného života, mimo jiné zohledněním zpětné vazby od organizací vedených mladými lidmi a jejich podporou prostřednictvím budování kapacit; zdůrazňuje pozitivní úlohu, kterou mají dívky, mladé ženy a ženy při dosahování trvalého míru a sociální soudržnosti, například prostřednictvím iniciativ vedených dívkami a ženami v oblasti předcházení konfliktům a budování míru; vyzývá EU a členské státy, aby zajistily odpovídající rozpočtové prostředky pro vzdělávání v mimořádných situacích s cílem zajistit, aby každá dívka mohla uspět navzdory okolnostem, které jsou důsledkem konfliktu a přírodní katastrofy;

19.  uznává, že humanitární krize zintenzivňují výzvy související se sexuálním a reprodukčním zdravím a právy, a připomíná, že v krizových oblastech, zejména ve zranitelných skupinách, jako jsou uprchlíci a migranti, jsou ženy a dívky obzvláště vystaveny sexuálnímu násilí, pohlavním chorobám, sexuálnímu vykořisťování, znásilňování coby prostředku války a nežádoucím těhotenstvím; vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci své reakce v oblasti humanitární pomoci považovaly za vysoce prioritní rovnost žen a mužů a sexuální a reprodukční zdraví a práva, jakož i odpovědnost a přístup ke spravedlnosti a odškodnění v souvislosti s porušováním sexuálních a reprodukčních práv a násilím na základě pohlaví, a to i pokud jde o odbornou přípravu humanitárních aktérů a stávající i budoucí financování; zdůrazňuje význam doporučení Výboru OECD pro rozvojovou pomoc týkajícího se skoncování se sexuálním vykořisťováním, zneužíváním a obtěžováním v rámci rozvojové spolupráce a humanitární pomoci; vítá v této souvislosti zaměření zúčastněných stran působících v oblasti rozvojové spolupráce a humanitární pomoci na řešení zneužívání a obtěžování v podmínkách souvisejících s konfliktem; vyzývá Komisi a členské státy, aby se zasadily o začlenění organizací pro práva žen, jakož i organizací vedených ženami a obránců lidských práv žen, do humanitárních koordinačních a rozhodovacích struktur;

20.  vyzývá k přezkumu synergií mezi vnitřními a vnějšími programy Unie s cílem zajistit ucelený a trvalý přístup k politikám v rámci Unie i mimo ni, jako je tomu v případě mrzačení ženských pohlavních orgánů;

21.  vyzývá Komisi, aby zavedla obchodní politiku EU založenou na hodnotách, která zajistí vysokou úroveň ochrany pracovních a environmentálních práv, jakož i dodržování základních svobod a lidských práv, včetně rovnosti žen a mužů; připomíná, že do všech obchodních a investičních dohod EU musí být začleněno hledisko rovnosti žen a mužů a že tyto dohody musí obsahovat ambiciózní a právně vymahatelnou kapitolu zaměřenou na obchod a udržitelný rozvoj; připomíná, že jednání o obchodních dohodách by mohlo představovat důležitý nástroj pro prosazování rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen ve třetích zemích, a vyzývá k tomu, aby byly shromažďovány údaje o dopadu obchodu rozčleněné podle pohlaví; vyzývá EU a její členské státy, aby do předběžných i následných hodnocení dopadu obchodní politiky a obchodních dohod EU zahrnuly také jejich genderový dopad v konkrétních zemích a odvětvích; zdůrazňuje, že během obchodních jednání by měly být zohledňovány výsledky genderových analýz a zváženy jak pozitivní, tak i negativní dopady v rámci celého procesu, tj. od fáze jednání až po provádění, a měla by je doprovázet opatření, která budou předcházet případným negativním účinkům nebo je budou kompenzovat; vítá závazek Komise, že zajistí, aby byla – pro EU poprvé – do modernizované dohody o přidružení mezi Chile a EU začleněna zvláštní kapitola o rovnosti žena mužů, a vyzývá k prosazování a podpoře začlenění takových kapitol do všech dalších obchodních a investičních dohod, a to na základě stávajících mezinárodních příkladů a na základě jejich přidané hodnoty vyplývající z provedených hodnocení;

22.  vyzývá členské státy, aby plně dodržovaly společný postoj k vývozu zbraní, a zejména je vyzývá, aby zohlednily riziko, že vyvážené materiály mohou být využívány k páchání genderově podmíněného násilí nebo násilí na ženách a dětech nebo páchání takového násilí mohou usnadňovat; zdůrazňuje, že genderově citlivý přístup znamená přístup zaměřený na bezpečnost člověka, jehož cílem je zlepšit zabezpečení žen, včetně hospodářského, sociálního a zdravotního zabezpečení;

Hledisko rovnosti žen a mužů v rámci institucionální kultury EU na úrovni ústředí a delegací

23.  vyzývá členské státy, aby vytvořily formální pracovní skupinu pro rovnost žen a mužů; vyzývá k vytvoření nového uspořádání Rady, kde by společně jednali ministři EU a státní tajemníci odpovědní za rovnost žen a mužů, s cílem usnadnit začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech politik EU, včetně zahraniční a bezpečnostní politiky;

24.  vítá práci, kterou vykonaly hlavní poradkyně ESVČ pro otázky rovnosti a neformální pracovní skupina EU pro ženy, mír a bezpečnost, mimo jiné tím, že zajistily účast důležitých organizací občanské společnosti na svých diskusích; vyjadřuje však politování nad nedostatečným počtem zaměstnanců a omezenými finančními prostředky, kterými hlavní poradkyně pro otázky rovnosti disponuje, a žádá, aby byla přímo podřízena místopředsedovi Komise, vysokému představiteli; zdůrazňuje, že je třeba ještě účinněji využívat zdroje vyčleněné pro tuto pozici; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby pokračoval ve svém úsilí v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a aby v každém ředitelství ESVČ jmenoval poradce pro rovnost pohlaví na plný úvazek, který bude přímo podřízen hlavní poradkyni, a aby své zaměstnance povzbuzoval k úzké spolupráci s Evropským institutem pro rovnost žen a mužů; zdůrazňuje, že sdílení znalostí mezi orgány a agenturami EU je významným a vysoce účinným nástrojem k zamezení vysokým administrativním nákladům a zbytečnému nárůstu byrokracie;

25.  vítá strategii ESVČ pro rovnost žen a mužů a rovné příležitosti na období 2018–2023 a vyzývá k její aktualizaci, v rámci které by do ní byly zahrnuty konkrétní, měřitelné a závazné politické cíle týkající se účasti žen ve vedoucích pozicích; zasazuje se o dosažení cíle 50% podílu žen ve vedoucích funkcích, včetně vedoucích delegací a misí a operací v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP); vítá pokrok, jehož Komise v tomto ohledu dosáhla, neboť ženy představují 41 % vedoucích pracovníků na všech úrovních; vyjadřuje politování nad tím, že ESVČ tohoto cíle zdaleka nedosáhla, protože ženy zaujímají pouze dva z osmi postů zvláštních zástupců EU, zastávají 31,3 % středních řídicích funkcí a 26 % pozic na úrovni vrcholného vedení; vyzývá stávajícího místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby přijal nezbytná opatření k nápravě této situace, a vyzývá členské státy, aby navrhovaly více žen na vyšší pozice;

26.   zdůrazňuje význam zásady nediskriminace a rozmanitosti v orgánech a institucích EU stanovené v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie; zdůrazňuje, že je třeba, aby ESVČ upravila své postupy náboru a přijímání zaměstnanců s cílem věnovat větší pozornost rozmanitosti a začlenění; upozorňuje na to, že náborová řízení se musí zaměřovat na rovnost žen a mužů, a to i v případě řízení Evropského úřadu pro výběr personálu; žádá, aby vedení zohledňující rovnost žen a mužů bylo součástí popisu pracovních míst ve středním a vrcholovém managementu;

27.  vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby zajistil, aby vedoucí delegací EU v zahraničí byli formálně odpovědní za začleňování otázky rovnosti žen a mužů do všech aspektů práce delegací a byli povinni o něm podávat zprávy; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby zajistil, aby v delegacích EU existovaly zvláštní kontaktní osoby pro otázky rovnosti žen a mužů s cílem zajistit hladké pracovní postupy a omezit byrokracii na minimum; zdůrazňuje, že je třeba, aby kontaktní osoby místa pro otázky rovnosti žen a mužů měly dostatečné zdroje a čas k plnění svých úkolů, přičemž popisy pracovních míst musí podrobně popisovat jejich úkoly; zdůrazňuje, že vedoucí delegací by měli podávat zprávy přímo vedoucímu/vedoucí delegace/sekce, měli by mít přístup ke všem relevantním dokumentům a školením potřebným k plnění svých povinností a měli by případně mít řídící pravomoci; vyzývá k vypracování pokynů pro všechny delegace EU a v této souvislosti k zavedení podávání zpráv on-line, přehledných formulářů a k vydání příručky pro usnadnění práce delegací;

28.  zdůrazňuje, že pokud hledisko rovnosti žen a mužů nezohlední čelní představitelé, nebude možné této rovnosti dosáhnout; žádá v této souvislosti, aby byla zavedena povinná a přizpůsobená školení všech vedoucích pracovníků ESVČ, zaměstnanců diplomatických služeb EU a vedoucích/velitelů misí a operací SBOP na téma rovnosti žen a mužů a začleňování genderových otázek; upozorňuje na to, že pověřovací dopisy a popisy pracovních míst pro nové vedoucí delegací EU musí obsahovat konkrétní odkazy na rovnost žen a mužů; zdůrazňuje, že jejich hodnocení musí zahrnovat konkrétní kritéria týkající se práce, kterou odvedli při začleňování hlediska rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že prosazování práv žen a rovného postavení žen a mužů by mělo být horizontální prioritou všech zvláštních zástupců EU a základní zásadou jejich mandátu, zejména v případě zvláštního zástupce EU pro lidská práva;

29.  zdůrazňuje, že účast žen v misích SBOP přispívá k efektivitě mise a zvyšuje důvěryhodnost EU jakožto zastánce rovných práv pro muže a ženy na celém světě; vítá skutečnost, že všechny civilní mise SBOP nyní jmenovaly poradce pro otázky rovnosti žen a mužů, a vyzývá vojenské mise SBOP, aby učinily totéž; vybízí členské státy EU, aby navrhly ženy jako kandidátky na stávající volná místa; vyzývá k tomu, aby veškerý vojenský a civilní personál vyslaný EU byl dostatečně proškolen v oblasti rovnosti žen a mužů a problematiky žen, míru a bezpečnosti, zejména pokud jde o to, jak začlenit hledisko rovnosti žen a mužů do jejich úkolů; vyjadřuje politování nad tím, že počet žen pracujících v misích SBOP, a zejména ve vojenských operacích, je i nadále velmi nízký; naléhavě vyzývá ESVČ, aby prosazovala potřebu konkrétního cíle a politického závazku zvýšit počet žen v misích a operacích EU pro řešení krizí; naléhavě vyzývá členské státy, aby se zabývaly způsoby, jak posílit politiky v oblasti náboru a udržení pracovníků a podpořit účast žen v misích pro budování a udržování míru;

30.  zdůrazňuje, že pouze několik misí SBOP EU pořádá školení o sexuálním obtěžování a obtěžování na základě pohlaví, a vyzývá ESVČ a členské státy, aby poskytovaly povinné školení v oblasti takového obtěžování ve všech misích a operacích a aby zajistily účinnou ochranu obětí a oznamovatelů; vyzývá k aktualizaci obecných norem chování pro mise a operace SBOP tak, aby zahrnovaly zásadu nulové tolerance vůči nečinnosti vedoucích a řídících představitelů EU, pokud jde o sexuální a genderově podmíněné násilí;

31.  naléhavě vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a členské státy EU, aby do rozhodnutí Rady a mandátů misí souvisejících se SBOP zahrnovali odkazy na rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1325 a navazující rezoluce a aby zajistili, aby mise a operace v rámci SBOP měly roční akční plán pro plnění cílů budoucího akčního plánu GAP III a akčního plánu EU pro ženy, mír a bezpečnost; žádá, aby do nových nástrojů SBOP, včetně Evropského obranného fondu a navrhovaného evropského mírového nástroje, byla zahrnuta genderová analýza;

32.  vítá rostoucí síť kontaktních osob pro rovné postavení žen a mužů, jež mají k dispozici podporu pro řízení a přístup k odborné přípravě; v této souvislosti konstatuje, že bylo uspořádáno regionální setkání kontaktních osob pro rovnost žen a mužů se sídly na západním Balkánu a v Turecku s cílem posílit práci v oblasti rovnosti žen a mužů a začleňování genderového hlediska; vítá lepší spolupráci se zeměmi západního Balkánu v rámci iniciativy partnerství G7 a skutečnost, že se EU dohodla s Bosnou a Hercegovinou na partnerství při posilování programu zaměřeného na ženy, mír a bezpečnost;

33.  poukazuje na to, že v zahraniční politice EU je důležité podporovat rovnost žen a mužů, a to také prostřednictvím vztahů Parlamentu se třetími zeměmi; v tomto ohledu vítá rozhodnutí delegací Evropského parlamentu jmenovat v každé delegaci zástupce pro otázky rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že ve všech činnostech delegací, včetně oficiálních parlamentních setkání se třetími zeměmi, je třeba podporovat rovnost a rozmanitost;

Důraz na ochranu a prosazování práv žen a dívek a na jejich zapojení

34.  vyzývá EU a členské státy, aby dostály všem mezinárodním závazkům souvisejícím s globální agendou pro rovnost žen a mužů; dále je vyzývá, aby přiměly a podnítily partnerské státy k odvolání výhrad, které vznesly vůči Úmluvě OSN o odstranění všech forem diskriminace žen, a aby prováděly prohlášení a akční plán přijaté na čtvrté světové konferenci OSN o ženách konané v roce 1995 v Pekingu, a to i prostřednictvím právních předpisů;

35.  připomíná klíčovou úlohu žen při budování míru a poukazuje na významnou úlohu žen při prosazování dialogu, budování míru a přinášení různých pohledů na to, co znamená mír a bezpečnost; poukazuje na to, že zajištění smysluplného a spravedlivého zapojení žen do zahraničně-politických jednání EU a procesů v oblasti míru a bezpečnosti je spojeno s větší hospodářskou prosperitou, méně častým porušováním lidských práv a rozvojem globální bezpečnosti, demokracie a udržitelného míru; konstatuje, že prosazování práv žen v zemích zasažených krizí nebo konfliktem podporuje silnější a odolnější komunity; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, ESVČ a členské státy, aby chránili práva dívek a žen a zajistili jejich plnou a smysluplnou účast v různých fázích konfliktu v souvislosti s předcházením konfliktům a zprostředkovacími činnostmi EU;

36.  poukazuje na zásadní význam závazku předcházet všem formám sexuálního násilí a genderově podmíněného násilí, včetně násilí ze strany partnerů, on-line násilí, škodlivých praktik, jako je mrzačení ženských pohlavních orgánů a dětské, předčasné a nucené sňatky, tzv. násilí páchanému ve jménu cti, jakož i sexuálnímu a genderově podmíněnému násilí páchanému v souvislosti s konfliktem, obchodování s lidmi, sexuálnímu vykořisťování, zneužívání a obtěžování, potírat a stíhat je; zdůrazňuje v této souvislosti potřebu pomáhat obětem; zdůrazňuje, že zvláštní pozornost je třeba věnovat ženám a dívkám, které čelí mnohonásobným a kombinovaným formám diskriminace; vyzývá EU a její členské státy, aby ratifikovaly Istanbulskou úmluvu jako první právně závazný mezinárodní nástroj, jehož cílem je předcházet násilí páchanému na ženách a bojovat proti němu, čímž se stanoví celosvětový příklad a závazek EU k vymýcení tohoto násilí ve svých vnějších vztazích; vyzývá k revizi a aktualizaci obecných zásad EU týkajících se násilí páchaného na ženách a dívkách a k boji proti všem formám jejich diskriminace;

37.  zdůrazňuje, že rovnosti žen a mužů nebude možné dosáhnout bez zapojení mužů a chlapců; je přesvědčen, že v procesu prosazování rovnosti žen a mužů musí být muži a chlapci přizváni k účasti a k tomu, aby se aktivně zapojili jako subjekty změny, čímž budou odstraňovány genderové stereotypy; připomíná zejména úlohu a odpovědnost mužů a chlapců v boji proti sexuálnímu a genderově podmíněnému násilí;

38.  vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, ESVČ a členské státy, aby zajistili důsledné provádění obecných zásad EU týkajících se obránců lidských práv a aby přijali přílohu s cílem uznat a rozvíjet dodatečné strategie a nástroje, které by umožnily lépe a účinněji reagovat na zvláštní situace, hrozby a rizikové faktory, kterým jsou vystaveni obránci lidských práv žen, včetně aktivistů v oblasti práv dívek a mladých žen, a předcházet jim; vyzývá k okamžitému uplatňování genderového hlediska a konkrétních opatření na podporu obránců lidských práv žen ve všech programech a nástrojích zaměřených na ochranu obránců lidských práv;

39.  zdůrazňuje, že v mnoha částech světa nejsou ženám a dívkám plně zajištěna všechna lidská práva a v důsledku zmenšujícího se demokratického prostoru po celém světě čelí organizace občanské společnosti, včetně organizací hájících práva žen a dívek, stále větším výzvám; připomíná zásadní činnost organizací občanské společnosti působících v místě za účelem zachování míru a podpory zapojení žen do mírového mírových procesů, politik, veřejné správy, budování institucí, právního státu a bezpečnostního sektoru; vyzývá delegace EU, aby monitorovaly odmítavý postoj k rovnosti žen a mužů a sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům a stále se zmenšující prostor pro občanskou společnost a aby přijaly specifická opatření k ochraně občanské společnosti před výhrůžkami, zastrašováním, násilím a nenávistnými projevy; naléhavě vyzývá Komisi, ESVČ, členské státy a vedoucí delegací EU, aby podporovali přiměřenou úroveň budování kapacit s cílem zajistit podporu místní občanské společnosti, včetně ženských organizací a obránců lidských práv, a aby jako běžnou součást své činnosti zavedli spolupráci a konzultaci s těmito organizacemi; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly iniciativy zaměřené na zpochybnění a přeměnu negativních genderových norem a stereotypů ve všech kontextech;

40.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby soustavně podporovaly sexuální a reprodukční zdraví a práva, což přispěje k dosažení všech cílů udržitelného rozvoje v oblasti zdraví, jako je prenatální péče a opatření k předcházení vysoce rizikovým porodům a snižování úmrtnosti dětí; poukazuje na to, že je třeba podporovat přístup ke službám v oblasti plánování rodičovství a zdraví matek, komplexní sexuální výchovu přiměřenou věku, antikoncepci, bezpečné a legální interrupční služby a dodržování práva žen rozhodovat o svém těle a chránit je před jakoukoli formou diskriminace, nátlaku nebo násilí; vyzývá Komisi, aby se postavila proti dopadu „globálního roubíkového pravidla“ tím, že výrazně podpoří financování v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, a to prostřednictvím finančních nástrojů, které jsou k dispozici v rámci vnějšího rozměru EU;

41.  připomíná, že ženy a dívky jsou změnou klimatu nadměrně postiženy v důsledku kulturních a strukturálních nerovností mezi ženami a muži; je si vědom toho, že rovnost a žen a mužů má zásadní význam pro dosažení míru, bezpečnosti a udržitelného rozvoje a účinné zvládání klimatických výzev a že v zájmu dosažení spravedlivé transformace, která nebude nikoho opomíjet je klíčové průřezové hledisko; poukazuje na to, že pouze 30 % vyjednavačů v oblasti klimatu jsou ženy, a připomíná, že smysluplná a rovná účast žen v rozhodovacích orgánech a politice a opatřeních na úrovni EU, na vnitrostátní i místní úrovni v oblasti klimatu je nezbytná pro dosažení dlouhodobých cílů v oblasti klimatu; důrazně doporučuje, aby GAP III byl jasně propojen s Pařížskou dohodou, a vyzývá EU a její členské státy, aby zajistily přístup ženských organizací k mezinárodním klimatickým fondům;

42.  vyjadřuje politování nad tím, že ženy a dívky na celém světě jsou stále vystaveny systematické diskriminaci v mnohonásobných formách; konstatuje, že je třeba bojovat proti chudobě žen zajištěním jejich rovného přístupu k hospodářským zdrojům; připomíná, že klíčovými faktory pro dosažení dlouhodobé a inkluzivní hospodářské prosperity, pro boj proti nerovnosti a pro podporu finanční nezávislosti žen jsou větší zapojení žen na pracovním trhu, zlepšení podpory podnikání žen, rovný přístup ke kapitálu, a to i pro ženy podnikatelky, ochrana rovných příležitostí a stejných mezd žen a mužů za stejnou práci, jakož i podpora rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem; vyzývá v tomto ohledu členské státy a orgány EU, aby ve vhodných případech zvýšily dostupnost financování, mimo jiné prostřednictvím mikroúvěrů, a spolupracovaly s partnerskými zeměmi na pokroku v postavení žen, a to i v oblastech, jakou jsou dědická práva k majetku a půdě, přístup k právnímu postavení a finanční a digitální gramotnost a ochrana proti dětské práci a jiným formám vykořisťování;

43.  zdůrazňuje, že je potřeba uplatňovat genderové hledisko v rámci migrační politiky EU, která zaručí práva žen a dívek z řad žadatelů o azyl a uprchlíků, neprodleně zavést azylové a migrační postupy zohledňující rovnost žen a mužů a zintenzivnit úsilí o zajištění řádné identifikace případného násilí, obtěžování, znásilnění a obchodování se ženami a ochrany před těmito jevy v přijímacích střediscích v celé Evropě;

44.  odsuzuje veškeré formy násilí vůči ženám a dívkám, včetně obchodování s lidmi; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily spolupráci se třetími zeměmi v boji proti všem formám obchodování s lidmi a aby se zaměřily zvláště na jeho genderový rozměr a konkrétně bojovaly proti dětským sňatkům, sexuálnímu vykořisťování žen a dívek a proti sexuální turistice; vyzývá k zavedení přístupu k obchodování s lidmi, který bude zohledňovat rovnost žen a mužů a komplexně řešit dopad, který má obchodování s lidmi na realizaci široké škály lidských práv;

45.  trvá na tom, že dívky a ženy, které se staly oběťmi znásilnění v době války, musí mít přístup k nediskriminační péči a zejména ke komplexní lékařské péči; trvá v této souvislosti na tom, že je nutné zajistit ochranu práva na život a důstojnost všech žen a dívek prostřednictvím aktivního potírání závadných praktik; zdůrazňuje, že je nutné skoncovat se znásilňováním coby prostředkem vedení války a s útiskem a že EU musí vyvinout nátlak na vlády třetích zemí a všechny zúčastněné strany spojené s regiony, kde k tomuto násilí na základě pohlaví dochází, aby tomuto jevu byla učiněna přítrž, pachatelé byli postaveni před soud a spolupracovalo se s obětmi, dotčenými ženami a komunitami s cílem pomoci jim vyléčit se a zotavit;

46.  bere na vědomí neustálý pokrok v provádění iniciativy EU a OSN Spotlight zaměřené na vymýcení násilí vůči ženám a dívkám na celém světě, v jejímž rámci bylo v roce 2018 vyčleněno 270 milionů EUR pro programy v Africe a Latinské Americe; vyzývá EU, aby se pevně ujala vedení, pokud jde o výzvu k přijetí opatření bránících násilí na základě pohlaví při krizových situacích, a poskytovala podporu obětem sexuálního násilí a násilí páchaného na základě pohlaví v souvislosti s konfliktem; připomíná Komisi a členským státům EU význam výsledků konference v Oslu věnované problematice skoncování se sexuálním a genderově podmíněným násilím v kontextu humanitárních krizí.

47.  konstatuje, že v roce 2018 se EU a OSN dohodly na novém souboru progresivních priorit pro spolupráci v oblasti mírových operací a řešení krizí v období 2019–2021; zdůrazňuje, že se vytvoření platformy EU a OSN pro spolupráci v oblasti žen, míru a bezpečnosti musí stát důležitou součástí zahraniční politiky a bezpečnostní agendy;

48.  konstatuje, že OSN varovala před tím, že pandemie COVID-19 odhaluje a prohlubuje všechny druhy nerovností, včetně nerovnosti mezi muži a ženami; je hluboce znepokojen nerovným rozdělení práce v péči o domácnost i ve veřejných pečovatelských službách, kdy ženy tvoří přibližně 70 % zdravotnických pracovníků na celém světě, znepokojivým nárůstem genderově podmíněného násilí, částečně způsobeným dlouhodobým omezením pohybu, a omezeným přístupem k reprodukčnímu zdraví a zdraví matek; žádá proto vypracování cílených a konkrétních řešení sociálně-ekonomického dopadu pandemie COVID-19 na ženy a dívky; zdůrazňuje, že musí být urychleně poskytnuty dostatečné finanční prostředky, aby byl zajištěn plný a neomezený přístup ženských organizací, obránců lidských práv a mírových aktivistů ke kvalitním technologiím, aby se mohli smysluplně účastnit rozhodovacích procesů během krize COVID-19; zdůrazňuje, že je třeba, aby místopředseda Komise, vysoký představitel a Komise uznali nutnost lidské bezpečnosti, která zahrnuje všechny aspekty strategického přístupu EU k ženám, míru a bezpečnosti; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby při realizaci globální reakce EU na COVID-19 nebylo opomíjeno genderové hledisko, a vyzývá, aby byly náležitě řešeny specifické potřeby žen a dalších marginalizovaných skupin a aby bylo zajištěno jejich zapojení do celého programového cyklu;

o
o   o

49.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1. (2) Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1. (3) Úř. věst. C 76, 9.3.2020, s. 168. (4) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 56.