Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2020 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu, kterým se provádí dohoda mezi Evropskou unií a Senegalskou republikou o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu (13484/2019 – C9-0178/2019 – 2019/0226M(NLE))
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (13484/2019),
– s ohledem na dohodu mezi Evropskou unií a Senegalskou republikou o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu, která vstoupila v platnost dne 20. listopadu 2014,
– s ohledem na retrospektivní a výhledovou hodnotící zprávu o protokolu k dohodě mezi Evropskou unií a Senegalem o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu,
– s ohledem na Protokol, kterým se provádí dohoda o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu mezi Evropskou unií a Senegalskou republikou (13483/2019),
– s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 43 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) a odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) (C9-0178/2019),
– s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 11. listopadu 2020(1) o návrhu rozhodnutí,
– s ohledem na čl. 31 odst. 4 nařízení o společné rybářské politice(2),
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o společných pravidlech pro platňování vnějšího rozměru společné rybářské politiky, včetně dohod o rybolovu(3),
– s ohledem na národní strategický plán Senegalu (2019–2023),
– s ohledem na národní strategii Senegalu na podporu zelených pracovních míst (2015–2020),
– s ohledem na zvyšující se počet asijských lodí působících v senegalských vodách,
– s ohledem na čl. 105 odst. 2 jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro rozvoj,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A9-0182/2020),
A. vzhledem k tomu, že dohoda o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu mezi Evropskou unií a Senegalskou republikou vstoupila v platnost dne 20. listopadu 2014, že platnost stávajícího protokolu, kterým se dohoda provádí, skončila dne 19. listopadu 2019 a že dne 19. července 2019 byl parafován nový protokol;
B. vzhledem k tomu, že zpráva o hodnocení posledního protokolu (pokrývajícího období 2014–2019) z hlediska budoucího vývoje dochází k závěru, že protokol byl dosud v obecné rovině účinný, pokud jde o cíl přispět k udržitelnému využívání zdrojů v rybolovných oblastech Senegalu, a doporučuje obnovení protokolu s cílem uspokojit potřeby obou stran;
C. vzhledem k tomu, že pokud jde o kapitolu věnovanou lovu tuňáků, jsou účinky posledního protokolu uspokojivé, a vzhledem k tomu, že plavidla Společenství nevyužila část rybolovných práv pro lov ryb žijících hluboko při dně; vzhledem k tomu, že úlovky štikozubce senegalského v senegalských vodách představují méně než 10 % úlovků Společenství v tomto subregionu;
D. vzhledem k tomu, že rozvoj rybolovu v hloubce při dně zaměřeného na štikozubce senegalského a další úlovky tohoto druhu v senegalské rybolovné oblasti a v rybolovných oblastech sousedních zemí přispívají k většímu výlovu těchto populací;
E. vzhledem k tomu, že rybářská plavidla Unie jsou omezena na rybolovné oblasti na volném moři, a proto se setkávají se senegalskými loděmi operujícími v rámci drobného rybolovu jen omezeně, a mají tak minimální vliv na jejich obživu;
F. vzhledem k tomu, že nový protokol se vztahuje na období pěti let a stanovuje rybolovná práva pro plavidla Unie (28 mrazírenských plavidel lovících tuňáky vlečnou sítí, 10 plavidel lovících na pruty, 5 plavidel lovících na dlouhé lovné šňůry a 2 traulery) ve výši referenčního množství stanoveného na 10 000 tun tuňáka ročně a povoleného objemu úlovků štikozubce senegalského na 1 750 tun ročně;
G. vzhledem k tomu, že finanční příspěvek činí 3 050 750 EUR ročně v následujícím členění: roční částka 800 000 EUR za přístup ke zdrojům, roční částka 900 000 EUR na provádění odvětvové politiky a roční částka 1 350 750 EUR odpovídající odhadované výši poplatků placených ze strany majitelů plavidel;
H. vzhledem k tomu, že v novém protokolu jsou na základě nejlepších dostupných vědeckých doporučení a doporučení Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) stanovena rybolovná práva pro plavidla Unie v senegalských vodách;
I. vzhledem k tomu, že reforma společné rybářské politiky obsahuje kapitolu o vnějším rozměru, jejímž cílem je prosazovat zásady udržitelného rybolovu, a vzhledem k tomu, že ve dvoustranných dohodách je stanoven stabilní právní, hospodářský a environmentální rámec pro přístup loďstva EU do vod třetích zemí a zajištěna „odvětvová podpora“ s cílem rozšířit místní správní kapacity a zlepšit normy udržitelného řízení rybolovu v partnerské zemi;
J. vzhledem k tomu, že v rámci společné rybářské politiky bude evropská flotila v souladu s článkem 62 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1982 lovit pouze přebytek povolených úlovků;
K. vzhledem k tomu, že Senegal ratifikoval většinu mezinárodních nástrojů v oblasti mezinárodního řízení rybolovu a je spolupracující stranou příslušných regionálních orgánů pro řízení rybolovu, pokud jde o rybolov uskutečňovaný senegalskými plavidly;
L. vzhledem k tomu, že nový protokol k dohodě o partnerství v odvětví rybolovu se Senegalem je v souladu s vnější činností EU týkající se zemí Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) a zohledňuje zejména cíle Unie v oblasti dodržování demokratických zásad a lidských práv;
M. vzhledem k tomu, že v rámci této dohody by měly být podporovány rovněž závazky, které EU přijala v rámci mezinárodních dohod, zejména cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje a konkrétně cíl č. 14, přičemž k dosažení těchto cílů musí přispívat veškerá činnost EU, jako je například tato dohoda o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu;
N. vzhledem k tomu, že Evropská unie spolupracuje se Senegalem v obecném rámci dohody z Cotonou a že finanční podpora v oblasti rybolovu je poskytována prostřednictvím programu PESCAO, jehož cílem je zlepšit řízení rybolovu a bojovat proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a jehož rozpočet na období 2018–2024 činí 15 milionů EUR;
O. vzhledem k tomu, že nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov nejen vyčerpává základní přírodní zdroje a snižuje přirozenou produktivitu, ale má také negativní vliv na živobytí rybářů a příjmy států;
P. vzhledem k tomu, že Parlament musí být ve všech fázích okamžitě a v plné míře informován o postupech v rámci protokolu či prodloužení jeho platnosti;
Q. vzhledem k tomu, že o malé pelagické druhy se v severozápadní Africe dělí celá řada sousedících zemí, s nimiž EU uzavřela dohodu o partnerství v odvětví rybolovu zajišťující přístup k těmto populacím; vzhledem k tomu, že Komise by měla vyzvat senegalské orgány, aby se sousedními zeměmi zahájily s cílem zajistit udržitelný rybolov, zejména v případě populací malých pelagických druhů, konzultace o společných závazných pravidlech řízení rybolovu založených na vědeckých doporučeních, přestože dohoda mezi EU a Senegalem k nim neumožňuje přístup;
R. vzhledem k tomu, že strategické cíle národního strategického plánu Senegalu (2019–2023) zahrnují udržitelné řízení rybolovu, zvýšení jeho produktivity, celkové rozšíření přístupu na trh a zvýšení konkurenceschopnosti odvětví rybolovu;
S. vzhledem k tomu, že v odvětví rybolovu je zaměstnáno více než 600 000 Senegalců, což je přibližně 17 % pracující populace;
1. konstatuje, že protokol umožní pokračovat v úzké spolupráci mezi Evropskou unií a Senegalem, která má zajistit odpovědné využívání rybolovných zdrojů v senegalských vodách a podpořit úsilí této země o rozvoj udržitelného hospodaření se zdroji a ochranu biologické rozmanitosti moří;
2. podporuje strategii EU zaměřenou na zachování sítě dohod v tomto regionu s cílem doplnit opatření na podporu udržitelnosti rybích populací v rámci regionálních rybářských organizací;
3. bere na vědomí, že v souladu se závěry hodnotící zprávy obsahuje nový protokol ustanovení o snížení množství štikozubce senegalského (z 2 000 na 1 750 tun ročně) a o zvýšení finančního příspěvku (o 150 000 EUR) na podporu tohoto odvětví a odhadovaných poplatků placených ze strany majitelů plavidel;
4. konstatuje, že v souladu s vědeckým stanoviskem Výboru pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku (CECAF) došlo za účelem snížení úmrtnosti k omezení rybolovných práv pro traulery určené k rybolovu hluboko při dně (štikozubec senegalský);
5. vítá, že protokol zohledňuje citlivé druhy, které jsou uloveny jako vedlejší úlovky; zdůrazňuje, že je třeba dále zpřísnit opatření na ochranu mořského ekosystému; poukazuje na ústřední úlohu školených vědeckých pozorovatelů při sledování vedlejších úlovků;
6. zdůrazňuje, že dohoda obsahuje kapitolu o vědecké spolupráci, která má zajistit lepší sledování stavu mořských biologických zdrojů v senegalských vodách; bere na vědomí stávající obtíže při vědeckém sledování využívání zdrojů ryb žijících hluboko při dně a trvá na tom, že při hodnocení je nutné přihlížet také k úlovkům plavidel třetích zemí ve vodách jiných pobřežních zemí (Mauritánie, Maroka, Guiney-Bissau, Gambie), neboť rybolovná práva plavidel Unie v senegalských vodách jsou poměrně omezená;
7. domnívá se, že má-li se zaručit přístup ke stávajícím přebytkům v senegalských vodách, je třeba znát celkovou intenzitu rybolovu, a to i ze strany senegalské flotily a flotil třetích zemí, a žádá Komisi, aby zajistila, aby byl článek o transparentnosti uplatňován jak v rámci stávajícího protokolu, tak při jednáních v rámci příslušných regionálních rybářských organizací;
8. bere na vědomí možnost přezkoumat rybolovná práva a dohodnout se na průzkumných rybářských výjezdech v senegalských rybolovných oblastech; vítá podmínky stanovené v protokolu, které se týkají udržitelnosti a dodržování vědeckých doporučení, a vyzývá Komisi, aby v případě, že by smíšený výbor tyto změny schválil, o tom informovala Parlament; vítá, že se úlovky mají nyní sledovat prostřednictvím elektronického systému podávání zpráv (electronic reporting system – ERS); žádá Komisi, aby zajistila urychlené zprovoznění tohoto systému;
9. vítá přijetí nových technických opatření ke snížení náhodných úlovků chráněných druhů (mořských ptáků, želv, žraloků a mořských savců) a naléhavě žádá Komisi, aby v souladu s vědeckými doporučeními a od nich odvozenými normami regionálních rybářských organizací sledovala přijímání nezbytných opatření ke zlepšení selektivity lovných zařízení;
10. zdůrazňuje, že v této dohodě je stanoven právní rámec pro spolupráci v oblasti dohledu a boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, a vítá skutečnost, že Senegal v roce 2017 ratifikoval dohodu FAO o opatřeních přístavních států, což je vzhledem k významu dakarského přístavu pro vykládku produktů rybolovu ulovených v několika oblastech tohoto subregionu plavidly plujícími pod různými vlajkami třetích zemí pozitivním krokem;
11. kladně hodnotí najímání senegalských námořníků na plavidla Evropské unie a poukazuje na dobré výsledky, jichž bylo dosaženo při uplatňování předchozího protokolu; vítá skutečnost, že Senegal ratifikoval Úmluvu MOP č. 188 o práci v odvětví rybolovu, a vyzývá senegalské orgány k uplatňování jejích ustanovení; žádá Komisi, aby na zasedáních smíšeného výboru pravidelně vyhodnocovala účinné uplatňování této úmluvy, zejména pokud jde o pracovní podmínky a odměňování, o nichž je zmínka i v protokolu;
12. domnívá se, že s cílem dosáhnout uvedených cílů mohou členské státy hrát klíčovou úlohu a být aktivní součástí úsilí v oblasti budování kapacit a odborné přípravy;
13. má-li se zajistit dosažení cílů odvětvové podpory stanovených v článku 5, aniž by byly dotčeny jiné činnosti, doporučuje následující prioritní strategická opatření:
–
zlepšit sledování, kontrolu a dohled prostřednictvím rychlé modernizace střediska pro sledování rybolovu, přičemž je nutné aktualizovat zejména software pro sledování polohy plavidel v rybolovné oblasti Senegalu přes satelit (mimo jiné prostřednictvím VMS) za odpovídajících technických podmínek a zajistit možnost zasílat rybářské deníky elektronicky,
–
podporovat úsilí Senegalu v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu prostřednictvím systému kontrol plavidel připlouvajících do dakarského přístavu,
–
vytvořit vědecké kapacity a shromažďovat vědecké údaje s cílem umožnit senegalským orgánům přijímat rozhodnutí na základě nejlepšího dostupného vědeckého posouzení rybích populací a urychleně zahájit plánovaný oceánografický průzkum s cílem zajistit intenzivnější vědecké sledování rybolovu hlubinných druhů žijících při dně a rozšíření poznatků o mořských a pobřežních ekosystémech,
–
podpořit důstojné pracovní podmínky pro všechny rybáře a veškerou činnost související s rybolovem, zejména pro ženy, na základě širšího shromažďování údajů o rozdílech mezi ženami a muži, posilováním postavení žen a upevňováním jejich úlohy a vedoucího postavení v organizacích pro rybolov a akvakulturu,
–
zavést opatření na podporu většího zhodnocení produktů rybolovu prostřednictvím horizontálního programu budování kapacit hospodářských subjektů v tomto odvětví,
–
podporovat drobný pobřežní rybolov a pobřežní komunity v Senegalu, mj. na základě vytváření pracovních míst a rozvoje infrastruktury související s rybolovem, která by podporovala tradiční drobný rybolov a umožnila rozvoj odvětví rybolovu,
–
zavést programy základního a odborného vzdělávání pro vědecké pozorovatele a námořníky (odbornou přípravu v oblasti rybolovných technik, ale také bezpečnosti na palubě atd.) se zvláštním důrazem na vzdělávání mladých rybářů a žen, kteří hrají důležitou úlohu v oblasti marketingu a zpracování ryb a jejichž obživa a práce závisí na odvětví rybolovu,
–
s cílem zajistit realizaci plánovaných reforem politiky v tomto odvětví provádět spolu s partnery, mj. s Unií, v rámci charty odvětvové politiky pro rozvoj rybolovu a akvakultury na období 2016–2023 přijaté Senegalem každoroční společné hodnocení,
–
více se snažit o to, aby při poskytování odvětvové podpory ze strany Senegalu nedocházelo z důvodu obtíží při uplatňování správních mechanismů v rámci nakládání s finančními prostředky k prodlení,
–
zajistit větší zviditelnění akcí financovaných Unií a podporovat řádné chápání konkrétních přínosů protokolu k rozvoji odvětví ze strany rybářských komunit a občanské společnosti,
–
rozšířit opatření, jejichž cílem je přilákat do odvětví rybolovu mladé lidi;
14. žádá Komisi, aby vypracovala globální studii dopadu dvoustranných dohod EU v oblasti rybolovu, která by se zabývala zejména přínosem odvětvové podpory a činnosti evropského loďstva ve vodách třetích zemí pro místní ekonomiku (rozvoj udržitelného rybolovu, místní zaměstnanost, infrastruktura, sociální zlepšení atd.), a aby postupovala vůči všem západoafrickým zemím jednotně a důsledně;
15. vyjadřuje své znepokojení nad rostoucím počtem továren na rybí moučku a rybí tuk na západoafrickém pobřeží, které zpracovávají malé pelagické druhy ze senegalských vod, ale také ze sousedních zemí, jež byly uloveny zahraničními flotilami (ze třetích zemí mimo EU); kritizuje v této souvislosti rozpor s ohledem na udržitelnost, pokud jde o poskytování cenných zdrojů bílkovin místnímu obyvatelstvu;
16. domnívá se, že s ohledem na možné ukončení rybolovu nebo zavedení jeho omezení z důvodu udržitelnosti zdrojů musejí být na prvním místě řešeny na základě spolehlivých vědeckých doporučení potřeby místního rybolovu;
17. oceňuje úsilí vynaložené na úrovni EU, pokud jde o transparentnost nyní dostupného znění protokolů a dokumentů společných vědeckých výborů; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit transparentnost a účast sdružení pobřežních komunit na řízení odvětvové podpory; vyzývá Komisi, aby pravidelně předkládala veřejné zprávy o využívání odvětvové podpory a aby Parlamentu předkládala závěry ze schůzí smíšeného výboru a výsledky jeho každoročního hodnocení; vyzývá Komisi, aby usnadnila účast zástupců Parlamentu na schůzích smíšeného výboru ve funkci pozorovatelů a aby podpořila větší účast senegalských rybářských sdružení a obcí; zdůrazňuje, že pokud jde o partnerství v oblasti rybolovu s jinými zeměmi, musí senegalská vláda postupovat transparentně;
18. doporučuje, aby se zúčastněné strany podílely na přípravě, provádění, sledování a hodnocení operačních programů zapojením místních rybářských komunit a konzultací s nimi v souladu se senegalskými právními předpisy;
19. požaduje větší srozumitelnost a jednotnější podávání zpráv o mořských chráněných oblastech a přijetí uceleného plánu řízení, v jehož rámci by byly přiděleny jednotlivé úlohy a stanoveno, který orgán odpovídá za celkovou koordinaci řídící činnosti;
20. konstatuje, že vnitrozemské země, jako je Mali, jsou závislé na vývozu rybolovných produktů ze Senegalu, který představuje více než 40 % jejich dovozu v této oblasti; konstatuje dále, že senegalský vývoz přispívá k zajišťování potravin ve vnitrozemských státech;
21. upozorňuje na to, že více než pětina senegalského vývozu směřuje do vnitrozemských zemí, zejména do Mali, Burkiny Faso a Nigeru, a přispívá k hospodářské integraci afrického kontinentu;
22. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Senegalské republiky.