Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanovují finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanovuje víceletý finanční rámec na období 2014-2020(3),

–  s ohledem na pozměněný návrh Komise ze dne 28. května 2020, kterým se stanovuje víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (COM(2020)0443),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(4) (dále jen „interinstitucionální dohoda“),

–  s ohledem na svou předběžnou zprávu ze dne 14. listopadu 2018 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 – postoji Parlamentu k dosažení dohody(5) a na své usnesení ze dne 23. července 2020 o závěrech mimořádného zasedání Evropské rady konaného ve dnech 17.–21. července 2020;

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2021 – oddíl III – Komise(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. května 2020 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2021(7),

–  s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2021, který přijala Komise dne 27. července 2020 (COM(2020)0300),

–  s ohledem na postoj k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2021, který Rada přijala dne 28. září 2020 a postoupila Evropskému parlamentu dne 1. října 2020 (11072/1/2020 – C9-0314/2020),

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 16. září 2020 o návrhu rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie(8),

–  s ohledem na článek 94 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska dotyčných výborů,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0206/2020),

Oddíl III

Celkový přehled

1.  připomíná, že rok 2021 by měl být prvním rokem nového víceletého finančního rámce (VFR); vyjadřuje politování nad tím, že v důsledku opožděného jednání o VFR/vlastních zdrojích, na které byl Parlament připraven již od listopadu 2018 a které nemohlo být zahájeno před přijetím závěrů Evropské rady 21. července 2020, a také v důsledku pandemie onemocnění COVID-19 se nemohl rozpočtový proces na rok 2021 dosud opřít o pevnou a ambiciózní dohodu o VFR;

2.  konstatuje, že Komise předložila návrh rozpočtu na rok 2021 na základě vlastních návrhů VFR aktualizovaných v květnu 2020, zatímco Rada své čtení omezila, s výjimkou okruhu 7, na aritmetický převod závěrů Evropské rady, přičemž čekala na návrh na změnu rozpočtu, který Komise použije po dosažení politické dohody o VFR/vlastních zdrojích k aktualizaci svého návrhu;

3.  bere na vědomí postoj Rady k návrhu rozpočtu, včetně významu, který přikládá návrhu na jeho změnu; souhlasí ohledně návrhu na změnu rozpočtu s Radou, chce se však v rámci čtení koordinovaným způsobem zaměřit na své priority Parlamentu týkající se VFR a vlastních zdrojů stejně jako rozpočtu na rok 2021; konstatuje, že tento postup je motivován také tím, že po předložení návrhu na změnu rozpočtu bude k dispozici jen omezený čas;

4.  připomíná, že v uvedeném usnesení ze dne 19. června 2020 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2021 Parlament zdůraznil, že rozpočet na rok 2021 by se měl v prvé řadě soustředit na zmírnění dopadů pandemie onemocnění COVID-19 a pomáhat při hospodářském oživení na základě Zelené dohody pro Evropu a digitální transformace, aby bylo možné podpořit spravedlivý, inkluzivní a udržitelný růst, vytváření kvalitních pracovních míst a jeho dlouhodobý cíl, kterým je dosažení socio-ekonomické konvergence;

5.  vítá plán EU na podporu hospodářského oživení; trvá však na tom, že je třeba jasně stanovit roli rozpočtového orgánu při povolování vnějších účelově vázaných příjmů v rámci ročního rozpočtového procesu, zejména nástroje na podporu oživení Next Generation EU (NGEU);

6.  připomíná svůj postoj, že cíle v oblasti zohledňování klimatu a biologické rozmanitosti ve VFR na období 2021–2027 musejí jít nad rámec podílů výdajů, jak jsou uvedeny v předběžné zprávě; usiluje z tohoto důvodu o to, aby v roce 2021 činila výše prostředků vyčleněných na biologickou rozmanitost nejméně 10 % a výše prostředků vyčleněných na zohledňování problematiky klimatu alespoň 30 %; opakovaně požaduje vytvoření koncepce k zohledňování problematiky rovnosti mužů a žen, v jejímž rámci by se shromažďovaly informace o cílech, vstupech, výstupech a výsledcích členěné podle pohlaví, včetně finančních závazků pro zajištění rovnosti mužů a žen a metodiky ke sledování souvisejících výdajů a jejich vykazování;

7.  znovu vyzývá Komisi, aby stanovila jednoznačná kritéria způsobilosti pro novou metodiku týkající se výdajů spojených s klimatem a biologickou rozmanitostí, která by byla dostatečně přísná a komplexní, a to v podobě rámcových nařízení, jež by zajistila, aby se s ohledem na dosažení cílů týkajících se vynakládání prostředků započítávaly pouze ty projekty, které splňují příslušná kritéria v oblasti odborného skríningu vypracovaná v rámci nařízení (EU) 2020/852(9), spolu s případnými opravnými opatřeními a neomezeným uplatňováním zásady „neškodit“, která je uvedena v článku 17 nařízení (EU) 2020/852, aby bylo zajištěno, že EU bude plnit závazky, které přijala v rámci Pařížské dohody, a bude se řídit svou výzvou k postupnému ukončení nepřímých subvencí fosilních paliv a zákazem poskytování přímých subvencí v rámci celého rozpočtu EU;

8.  rozhodl se navýšit prostředky patnácti stěžejních programů uvedených v jeho usnesení ze dne 23. července 2020 o závěrech mimořádného zasedání Evropské rady konaného ve dnech 17.–21. července 2020(10) (Horizont Evropa, InvestEU, Erasmus+, záruka pro děti, Fond pro spravedlivou transformaci, Digitální Evropa, Nástroj pro propojení Evropy, LIFE+, EU pro zdraví, Fond pro integrovanou správu hranic, Kreativní Evropa, program Práva a hodnoty, Evropský obranný fond, nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI), humanitární pomoc, příslušné agentury EU a Úřad evropského veřejného žalobce) na úroveň stanovenou v předběžné zprávě o VFR ze dne 14. listopadu 2018; dále se rozhodl, že jeho čtení bude založeno na stropech VFR navržených Komisí v návrhu rozpočtu; domnívá se, že každé navýšení prostředků pro stěžejní programy by mělo být doprovázeno odpovídajícím zvýšením stropu příslušného okruhu VFR; rozhodl se navýšit financování priorit Parlamentu, mimo jiné v oblasti změny klimatu, energetiky, digitálního a dopravního propojení, vesmíru, malých a středních podniků, cestovního ruchu, bezpečnosti, migrace, základních práv a vnější činnosti;

9.  akceptuje navýšení finančních prostředků v okruhu 1, 2a a 3, které předložila Rada, s výjimkou položek, u nichž se rozhodl pro vyšší objem prostředků; akceptuje dále přesunutí klastru Odolnost z okruhu 5 do okruhu 2b;

10.  znovu poukazuje na své předchozí připomínky, že je v souladu s čl. 15 odst. 3 finančního nařízení třeba v plné míře využít možnosti opětovného využití zrušených závazků na výzkum;

11.  trvá na tom, že je nutné vytvořit podrobnější rozpočtovou nomenklaturu, která by rozpočtovému orgánu umožnila neomezeně plnit svou rozhodovací roli v rámci ročního rozpočtového procesu a vykonávat kontrolu nad plněním rozpočtu v okruhu 2b, 4 a 6;

12.  obecně se rozhodl obnovit výši prostředků v návrhu rozpočtu ve všech položkách, v nichž Rada provedla škrty a které nebyly navýšeny v rámci jeho čtení, s výjimkou okruhu 7;

13.  poukazuje na to, že je důležité zajistit, aby byly pro unijní agentury vyčleněny dostatečné finanční prostředky a odpovídající lidské zdroje, které by jim umožnily plnit mandát, vykonávat stanovené úkoly a optimálně reagovat na důsledky pandemie onemocnění COVID-19; zdůrazňuje, že je nutné zajistit řádnou koordinaci činnosti agentur a součinnost mezi nimi, aby se zvýšila efektivita jejich činnosti, zejména v případech, kdy dochází ke konvergenci směrem ke konkrétním cílům politiky, aby bylo umožněno spravedlivé a efektivní využívání veřejných prostředků; trvá na tom, že je nutné, aby Komise zajistila optimální přidělování pracovníků mezi svá generální ředitelství, které by odráželo naléhavé potřeby a dlouhodobé priority související s reakcí na  krizi v důsledku onemocnění COVID-19 a zejména se Zelenou dohodou pro Evropu;

14.  konstatuje, že aktualizovaný pragmatický harmonogram rozpočtového procesu neumožňuje dosáhnout včasné dohody na případném druhém návrhu rozpočtu; považuje tudíž za klíčové plně využít celou dobu dohodovacího postupu, aby bylo dosaženo ambiciózní dohody;

15.  stanovuje celkovou výši prostředků na závazky v rozpočtu na rok 2021 (všechny oddíly) na 181 762 377 716 EUR, což v porovnání s návrhem rozpočtu představuje zvýšení o 15 016 195 740 EUR; mimoto se rozhodl na základě zrušení závazků podle čl. 15 odst. 3 finančního nařízení uvolnit částku 1 631 420 001 EUR v prostředcích na závazky; připomíná však, že jejich výši je nutné po zveřejnění návrhu na změnu rozpočtu a v souladu s postupem jednání a dohodování upravit;

16.  připomíná, že pro účely financování rozpočtu na rok 2021, jak bylo uvedeno v jeho legislativním usnesení ze dne 16. září 2020, by měly být od roku 2021 zavedeny nové kategorie vlastních zdrojů a veškeré částky získané z nových vlastních zdrojů nad rámec toho, co je nezbytné na pokrytí závazků v souvislosti se splácením NGEU v daném roce, by měly zůstat v rozpočtu Unie jako obecné příjmy, zejména k poskytnutí dalších prostředků na patnáct stěžejních programů EU od roku 2021, zároveň s odpovídajícím zvýšením stropů VFR;

Okruh 1

17.  zdůrazňuje, že program Horizont Evropa představuje významný evropský přínos, a poukazuje na význam tohoto programu pro důležité oblasti evropského výzkumu, které mají zásadní význam z hlediska úspěchu Zelené dohody pro Evropu, zajištění přechodu na klimaticky neutrální hospodářství a společnost do roku 2050 a podpory digitální transformace, která je nesmírně důležitá pro budoucí prosperitu Unie; zdůrazňuje navíc, že se s ohledem na pandemii onemocnění COVID-19 ukázalo, že je nutné investovat do výzkumu v oblasti zdraví; v souladu se svým dlouhodobým postojem požadujícím, aby celkový rozpočet v průběhu platnosti VFR na období 2021–2027 dosáhl 120 miliard EUR, proto navrhuje podstatně navýšit prostředky na program Horizont Evropa; dále se domnívá, že by měla být v souladu s čl. 15 odst. 3 finančního nařízení dána k dispozici plná částka zrušených závazků za celé období stávajícího VFR, aby se podpořila klimatická a digitální transformace a výzkum v oblasti zdraví;

18.  je přesvědčen, že prioritou by měl být pro Unii boj proti nádorovým onemocněním a že je třeba v tomto směru vyvinout daleko větší úsilí; zdůrazňuje, že důležitým pilířem je v tomto procesu výzkum v oblasti těchto onemocnění; trvá na tom, že je nutné, aby došlo k neprodlenému zintenzivnění výzkumu v této oblasti;

19.  žádá, aby rozpočet Unie na rok 2021 zajistil, že na program InvestEU bude dispozici dostatek finančních prostředků a že v jeho rámci bude možné splnit jak jeho dlouhodobé cíle, tak i zajistit účast na opětovném vybudování evropské dlouhodobé konkurenceschopnosti, tím, že zajistí větší investiční kapacitu zaměřenou na podporu udržitelné infrastruktury, výzkumu, inovací, malých a středních podniků a sociálních investic, a také že bude možné splnit jeho nový krátkodobý úkol spočívající v podpoře ekonomického oživení prostřednictvím strategických investic; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Evropská rada zamítla návrh Komise týkající se nástroje na podporu solventnosti; podporuje postup, který plánuje Parlament v rámci přípravných prací na nástroji na podporu solventnosti, tj. přesunout prostředky vyčleněné na tento nástroj na program InvestEU, aby z toho mohly mít prospěch společnosti založené v členských státech, které provozují svou činnost v Unii;

20.  poukazuje na klíčovou roli, kterou hraje Nástroj pro propojení Evropy při podpoře rozvoje vysoce výkonné transevropské sítě a propojení mezi členskými státy, zejména těmi, které s cílem omezit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 60 % podporují udržitelnou a přeshraniční mobilitu a přechod na jiné druhy dopravy, a při podpoře energetických a dopravních projektů v rámci přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku se zajištěnými dodávkami, s přihlédnutím ke specifické situaci evropských ostrovních a periferních regionů, a zdůrazňuje, že je nutné zajistit digitální transformaci, včetně prohlubování dovedností a rekvalifikace pracovníků v Unii; navrhuje proto podstatně navýšit příslušné prostředky;

21.  zdůrazňuje, že krize v důsledku onemocnění COVID-19 poukázala na rostoucí význam digitalizace z hlediska každodenního fungování ekonomiky; uvědomuje si význam programu Digitální Evropa, pokud jde o utváření digitální transformace a její podporu; navrhuje navýšit prostředky nad rámec svého prozatímního postoje k VFR, aby byly zohledněny potřeby, které pandemie odhalila;

22.  připomíná zásadní význam evropského vesmírného programu, zejména příspěvek programu Copernicus a Galileo k Zelené dohodě pro Evropu, a požaduje proto cílené navýšení příslušných prostředků, aby bylo zajištěno, že tyto programy budou přispívat k dosažení cílů Unie týkajících se životního prostředí; poukazuje na význam nezávislosti evropského vesmírného průmyslu v celosvětové konkurenci a na přínos těchto programů z hlediska vytváření pracovních míst, konkurenceschopnosti a rozvoje malých a středních podniků;

23.  domnívá se, že je rovněž nezbytné posílit další důležité priority v tomto okruhu; vyzývá mj. k podstatnému navýšení prostředků vyčleněných na cíle týkající se malých a středních podniků, které jsou základem hospodářství Unie a hrají zásadní úlohu při vytváření mimořádně kvalitních investičních možností a pracovních míst ve všech členských státech, mimo jiné s cílem podpořit větší zapojení žen do činnosti těchto podniků a jejich větší přístup na trh, a vyčleňuje další prostředky na klastr Vesmír; připomíná významnou úlohu, kterou hrají agentury Unie v tom, že pomáhají při naplňování cílů politiky Unie; vyzývá proto, aby bylo v případě Agentury Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA), Agentury Evropské unie pro železnice (ERA), Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA), Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) a Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) zajištěno dostatečné množství finančních prostředků a personálu, které by odpovídalo jejich úkolům a povinnostem;

24.  opakovaně požaduje zajištění podpory malých a středních podniků, zejména v oblasti cestovného ruchu, tvůrčího odvětví a dopravního sektoru, aby mohly rozšířit svou schopnost vzpamatovat se z důsledků pandemie onemocnění COVID-19; opakuje kromě toho svou žádost uvedenou v předběžné zprávě o víceletém finančním rámci na období 2021–2027(11), aby byla s cílem zohlednit odvětví cestovního ruchu, které má mimořádný význam pro hospodářství, konkurenceschopnost a zaměstnanost celé Unie (jelikož zajišťuje 23 miliony přímých a nepřímých míst v Unii, zejména v případě mladých lidí) a sociální rozvoj, které bylo obzvlášť citelně zasaženo krizí v důsledku onemocnění COVID-19 a které zažívá náhlý významný pokles poptávky a rychlý úbytek pracovních míst, což ohrožuje mnoho evropských malých a středních podniků, vytvořena nová speciální rozpočtová položka;

25.  s politováním konstatuje, že Komise nenavrhla, aby byla vzhledem ke stávající situaci vytvořena speciální položka pro cestovní ruch; vyzývá k urychlenému poskytnutí přímé a nepřímé podpory tohoto odvětví, zejména malých a středních podniků;

26.  zvyšuje tudíž objem prostředků na závazky v okruhu 1 o 6 313 980 774 EUR oproti návrhu rozpočtu (bez pilotních projektů a přípravných akcí), z čehož je 5 996 664 225 EUR vyčleněno na stěžejní programy; mimoto uvolňuje na základě zrušení závazků podle čl. 15 odst. 3 finančního nařízení pro tento okruh částku 1 631 420 001 EUR v prostředcích na závazky;

Okruh 2a

27.  rozhodl se, že v případě okruhu 2a převezme čtení Rady;

Okruh 2b

28.  zdůrazňuje, že je naléhavě třeba přidělit další zdroje na program „EU pro zdraví“, který přispívá zejména k řešení významných strukturálních potřeb zjištěných během krize v důsledku onemocnění COVID-19 a stanovuje klíčové oblasti činnosti, jako je zlepšení státních systémů zdravotní péče, omezení nerovnosti v oblasti zdravotnictví, zajištění dostupnosti léčiv a dalších produktů důležitých v období krize, včetně jejich cenové dostupnosti, zajištění nepřetržitého a včasného poskytování dostupných a bezpečných služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv a také zintenzivnění boje Unie proti nádorovým onemocněním;

29.  podtrhuje význam programu Erasmus+, který je jedním ze stěžejních a zároveň jedním z nejúspěšnějších programů Unie se strategickými investicemi do budoucnosti Unie a jejích občanů; připomíná, že nedostatečné financování programu Erasmus+ by ohrozilo trvalé vytváření nových příležitostí pro mladé lidi a větší možnosti jejich zaměstnání a také jeho schopnost dosahovat nových cílů a vyrovnat se s výzvou, kterou představuje snaha o to, aby byl inkluzivnější a ekologičtější; rozhodl se tudíž v souladu se svým postojem ohledně ztrojnásobení rozpočtu programu Erasmus+ podstatně navýšit jeho prostředky;

30.  připomíná, že kulturní a tvůrčí odvětví patří k těm, která byla pandemií onemocnění COVID-19 postižena nejvíce, a požaduje adekvátní reakci a financování s cílem snížit jejich trvalé výrazné ztráty, které byly způsobeny nepředvídatelným zrušením plánovaných akcí v důsledku této pandemie; navrhuje tudíž podstatně navýšit prostředky v příslušných rozpočtových položkách programu Kreativní Evropa, aby bylo možné podpořit odvětví, jež byla zasažena touto krizí;

31.  trvá na tom, že je třeba zvýšit transparentnost při přidělování prostředků v rámci různých částí a dílčích programů spadajících pod program Erasmus+ tím, že se obnoví jeho předchozí nomenklatura, a také programu Občané, rovnost, práva a hodnoty tím, že se vytvoří nová rozpočtová položka pro část týkající se hodnot Unie; opakovaně žádá Komisi, aby zvýšila transparentnost při plnění rozpočtu na opatření v oblasti multimédií, zejména tím, že v souvislosti s těmito opatřeními vytvoří nové rozpočtové položky;

32.  rozhodl se vytvořit novou rozpočtovou položku 07 06 04 „Ochrana a prosazování hodnot Unie“, aby bylo možné financování zaměřit na ochranu a prosazování demokracie, zásad právního státu a základních práv, včetně podpůrné činnosti, kterou vykonávají v této oblasti organizace občanské společnosti;

33.  souhlasí s prognózou Komise, že v souvislosti s oživením po pandemii onemocnění COVID-19 bude boj proti extrémní chudobě, zejména řešení problematiky dětské chudoby, v nadcházejících letech ještě důležitější; v důsledku toho trvá na tom, aby byla v rámci fondu ESF+ vytvořena samostatná rozpočtová položka pro evropskou záruku pro děti s přídělem 1 miliardy EUR na rok 2021; připomíná význam dostatečně financovaného Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), zejména v kontextu pandemie onemocnění COVID-19;

34.  připomíná, že krize v důsledku onemocnění COVID-19 má nepřiměřeně větší dopad na ženy, na skupiny obyvatel, které jsou předmětem systematické diskriminace na základě pohlaví, a na další ohrožené skupiny, a žádá, aby bylo navýšeno financování složky Zaměstnanost a sociální inovace na podporu programů a odborné přípravy, které se zaměřují na zajištění vyšší účasti žen a řešení jejich nejisté situace na pracovním trhu;

35.  poukazuje na klíčovou roli, kterou má program Občané, rovnost, práva a hodnoty při ochraně práv a hodnot zakotvených ve Smlouvách a v Listině základních práv EU a jejich podpoře, a trvá na tom, že jsou pro každou složku, a zejména pro program Daphne bojující proti násilí na ženách, a pro složku prosazující angažovanost občanů a jejich účast na životě Unie zapotřebí další prostředky;

36.  poukazuje na význam programu Spravedlnost, pokud jde o jeho příspěvek k dalšímu rozvoji evropského prostoru práva založeného na zásadách právního státu, vzájemném uznávání a vzájemné důvěře, a proto se rozhodl vyčlenit na tento program další prostředky;

37.  vyzývá ke zvýšení objemu prostředků v klastru Kultura, kreativita a inkluzivní společnost za účelem lepšího začlenění genderového hlediska do každého programu a za účelem podpory a prosazování genderových studií a genderového výzkumu v Unii;

38.  pokládá za nutné zvýšit prostředky v rozpočtové položce pro společenství kyperských Turků s cílem přispět rozhodným způsobem k pokračování a intenzivnější činnosti Výboru pro pohřešované osoby na Kypru a podpořit Odborný výbor pro kulturní dědictví složený ze zástupců obou komunit, a napomáhat tak budování důvěry a usmíření mezi oběma komunitami;

39.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Komise dosud nevyhověla žádosti Parlamentu, aby byl proveden rozsáhlý přezkum rozpočtové položky na opatření v oblasti multimédií, zejména pokud jde o rámcovou smlouvu s televizní společností Euronews; rozhodl se zapsat tento rozpočtový příděl do doby, než Komise odpoví na obavy vznesené Účetním dvorem, do rezervy; konstatuje však, že Účetní dvůr nepoukázal na žádné nedostatky, pokud jde o smluvní nahlašovací povinnosti této společnosti v rámci stávajícího rámce;

40.  připomíná významnou úlohu decentralizovaných agentur, které působí v rámci tohoto okruhu; požaduje, aby byl Agentuře Evropské unie pro základní práva (FRA) poskytnut vzhledem k dalším projektům, které byly zjištěny v průběhu konzultací se zúčastněnými stranami, dostatek finančních prostředků a personálu, aby mohla plnit své úkoly; požaduje, aby byl Evropskému institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) a Evropskému orgánu pro pracovní záležitosti (ELA) poskytnut s přihlédnutím k jejich významnému poslání a k očekávané úloze orgánu ELA při zajišťování spravedlivé pracovní mobility v souvislosti s  krizí v důsledku onemocnění COVID-19 dostatek prostředků; vyzývá navíc k tomu, aby byl dostatek finančních prostředků a personálu vzhledem k dalším důležitým prioritám poskytnut také Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust), Evropskému středisku pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA);

41.  rozhodl se cíleně poskytnout další prostředky Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), aby mohl v souladu s požadavky týkajícími se jeho mandátu neprodleně začít plnit své povinnosti; domnívá se, že povaha tohoto úřadu vyžaduje pevnější záruku nezávislosti, a jeho rozpočet by tudíž měl být předložen v rámci okruhu 7, jelikož se jedná spíše o nezávislý subjekt než o orgán podobný agentuře; zdůrazňuje, že vytvoření Úřadu evropského veřejného žalobce nesmí vést k omezení schopnosti Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) řádně fungovat;

42.  odmítá návrh Komise, aby byly sloučeny různé rozpočtové položky týkající se cílů sociální politiky; domnívá se, že stejně jako v minulosti by samostatné rozpočtové položky zaručily nezbytnou transparentnost a zdroje pro každou z těchto klíčových oblastí;

43.  rozhodl se přesunout položku 06 04 01 (Nástroj EU na podporu oživení – výplata pravidelného kupónu a jeho umoření v době splatnosti) do kapitoly 17, jelikož veškeré náklady na financování výdajů spojených s NGEU by měly být započítány nad rámec stropů VFR;

44.  zvyšuje celkové prostředky na závazky v okruhu 2b o 5 894 270 074 EUR oproti návrhu rozpočtu (bez pilotních projektů a přípravných akcí), z čehož 6 041 509 293 EUR vyčleňuje na stěžejní programy;

Okruh 3

45.  připomíná, že Evropská rada ve svém postoji k nástroji EU na podporu oživení nezachovala míru podpory pro Fond pro spravedlivou transformaci, kterou předpokládal návrh Komise; vyjadřuje znepokojení nad tím, že tyto škrty povedou k závažnému podkopání snahy o oživení; znovu opakuje, že Fond pro spravedlivou transformaci je zásadně důležitou a nepostradatelnou součástí Zelené dohody pro Evropu; navrhuje proto, aby byly pro tento stěžejní program na rok 2021 navýšeny prostředky na závazky o 500 milionů EUR;

46.  v souladu s obecnou prioritou bojovat proti změně klimatu a zabránit ztrátě biologické rozmanitosti zajišťuje podstatné navýšení prostředků na závazky v hodnotě 237 milionů EUR na rozpočtové položky týkající se programu LIFE+; konstatuje, že toto navýšení má přispět k dosažení hlavních cílů, jako je ochrana přírody a biologické rozmanitosti, oběhové hospodářství a kvalita života, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a přechod na čistou energii; očekává, že Komise zajistí nezbytnou schopnost účinné využit těchto dodatečných prostředků;

47.  připomíná, že řada zemědělských odvětví byla těžce postižena pandemií onemocnění COVID-19, a proto podporuje cílené navyšování prostředků v rozpočtových položkách pro opatření na podporu trhu v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF), jejichž cílem je zmírnit dopad krize způsobený touto pandemií, zejména v případě ekologických zemědělských podniků a drobných zemědělců; očekává, že s ohledem na návrh na změnu rozpočtu dojde v důsledku zohlednění účelově vázaných příjmů, které mají být k dispozici v roce 2021, a dalších parametrů, jako je dopad pandemie onemocnění COVID-19 na zemědělství, k další úpravě výše prostředků fondu EZZF;

48.  domnívá se, že na dotace chovu býků, kteří jsou používáni pro býčí zápasy, při nichž jsou zvířata zabíjena, nelze použít žádné prostředky, zejména ne prostředky, které jsou k dispozici v rámci společné zemědělské politiky;

49.  upozorňuje na obzvláště složité sociálně-ekonomické podmínky v nejvzdálenějších regionech Unie, které dopad krize v důsledku onemocnění COVID-19 jen dále zhoršil; v této souvislosti navrhuje navýšení prostředků v rozpočtové položce programu POSEI určeného k zachování zemědělské činnosti a dodávek potravinářských a zemědělských produktů v nejvzdálenějších regionech, na nějž je nutné poskytnout odpovídající zdroje; poukazuje dále na to, že při vypracovávání unijních programů a fondů v rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a nástroje NGEU je důležité přihlížet ke zvláštnímu charakteru nejvzdálenějších regionů a k omezením, která se s nimi pojí;

50.  navyšuje prostředky Evropského námořního a rybářského fondu o 19,6 milionů EUR; je si vědom toho, že rok 2021 bude pro odvětví rybolovu klíčovým rokem, neboť toto odvětví bude muset řešit zároveň několik problémů: přizpůsobení se cílům Zelené dohody pro Evropu, rizika spojená s  krizí v důsledku onemocnění COVID-19 a brexit;

51.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit dostatečné finanční zdroje na shromažďování, správu, používání a výměnu údajů v odvětví rybolovu;

52.  vzhledem k tomu, že Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) bude podle očekávání hrát klíčovou úlohu při podpoře opatření souvisejících se Zelenou dohodou, pokud jde o monitorování strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti, oběhového hospodářství, přizpůsobení se změně klimatu a iniciativ týkajících se nulového znečištění a o podávání zpráv o těchto oblastech, má v úmyslu podpořit tuto agenturu přidělením dalších finančních prostředků a lidských zdrojů;

53.  zvyšuje celkové prostředky na závazky v okruhu 3 o 867 937 490 EUR oproti návrhu rozpočtu (bez pilotních projektů a přípravných akcí), z čehož 739 100 000 EUR vyčleňuje na stěžejní programy;

Okruh 4

54.  zvyšuje financování priorit Parlamentu v oblasti migrace a správy hranic, především Fondu pro integrovanou správu hranic a Azylového a migračního fondu; současně se snaží zajistit vyšší rozpočtovou transparentnost tím, že cíle obou zmíněných fondů promítl do struktury rozpočtu, aby mohl rozpočtový orgán pečlivěji sledovat příslušné výdaje;

55.  zdůrazňuje, že je mimořádně důležité investovat do dostatečného finančního a personálního zajištění všech agentur působících v oblasti migrace, bezpečnosti a správy hranic; požaduje vyčlenění dalších prostředků na personál Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO), které budou nezbytné k tomu, aby agentura řádně prováděla své operace v terénu, rozšířila odbornou přípravu, analytickou činnost a rámec pro správu ekonomických záležitostí, a také na personál Agentury Evropské unie pro řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-Lisa); požaduje další finanční prostředky a personál pro Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex);

56.  je hluboce znepokojen tím, že i nadále dochází ke ztrátě životů ve Středozemním moři; zastává názor, že je třeba přijmout dlouhodobější přístup k pátracím a záchranných operacím, neboť tyto operace nemohou zajišťovat výhradně nestátní subjekty; domnívá se, že Komise by měla předložit legislativní návrh na vytvoření pátracího a záchranného fondu, který by podporoval pátrací a záchranné operace ve Středozemním moři; navrhuje proto vytvoření nové rozpočtové položky pro tento fond s cílem podpořit záchranu životů a projevit solidaritu mezi členskými státy při provádění pátracích a záchranných operací v souladu s mezinárodním právem a základními právy, včetně práva na život a zásady nenavracení;

57.  zvyšuje celkové prostředky v okruhu 4 na 710 251 000 EUR v prostředcích na závazky nad úroveň uvedenou v návrhu rozpočtu, z čehož 500 251 000 EUR vyčleňuje na stěžejní programy;

Okruh 5

58.  zdůrazňuje, že je důležité postupně vymezit společnou bezpečnostní a obrannou politiku Unie; poukazuje na to, že je důležité prohloubit evropskou spolupráci v obranných záležitostech, neboť se tak nejen zvýší bezpečnost Evropy a jejích občanů, ale také sníží náklady; vyzývá k navýšení finančních prostředků Evropského obranného fondu, aby byla plně podpořena inovativní a konkurenceschopná základna obranného průmyslu, která přispěje k tolik potřebné strategické autonomii Unie;

59.  vyzývá k navýšení finančních prostředků na vojenskou mobilitu, což by členským státům pomohlo jednat rychleji a účinněji; konstatuje, že je zapotřebí dostatečných finančních prostředků na podporu misí a operací v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, včetně opatření, jako je financování dopravní infrastruktury dvojího užití a zjednodušení diplomatických oprávnění a celních předpisů;

60.  připomíná významnou úlohu decentralizovaných agentur zabývajících se bezpečností a vymáháním práva, zejména Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) a Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), kterou hrají při zajišťování své důležité činnosti v oblasti boje proti terorismu a organizované trestné činnosti; navrhuje proto cílené zvýšení jejich prostředků, aby mohly řádně vykonávat své úkoly;

61.  zvyšuje celkové prostředky v okruhu 5 o 372 320 760 EUR oproti návrhu rozpočtu (bez pilotních projektů a přípravných akcí), z čehož 312 829 132 EUR vyčleňuje na stěžejní programy;

Okruh 6

62.  zdůrazňuje, že v době, kdy vnější výzvy a různé aspekty mezinárodních vztahů nabývají na významu a dominují mezinárodní politice, je třeba náležitě financovat vnější rozměr rozpočtu Unie, aby byl připraven neprodleně reagovat na současné, vznikající i budoucí výzvy; konstatuje, že velká část výdajů na vnější činnost se soustřeďuje v NDICI, o němž stále ještě probíhají interinstitucionální legislativní jednání;

63.  vyjadřuje politování nad tím, že nová nomenklatura pro vnější činnost tak, jak ji navrhuje Komise, je mnohem méně podrobná než nomenklatura předchozí, čímž se snižuje transparentnost, předvídatelnost, odpovědnost a kontrola a omezuje schopnost rozpočtového orgánu činit rozpočtová rozhodnutí odrážející politické priority; trvá tudíž na tom, že je nutné zajistit jemněji rozlišenou rozpočtovou strukturu se samostatnými položkami pro nejdůležitější příjemce, oblasti politiky a subregiony, aby se zvýšila jasnost a čitelnost rozpočtu; navrhuje proto upravenou nomenklaturu nástroje NDICI, která je přizpůsobena novým nástrojům a současněji zavádí podrobnější strukturu;

64.  požaduje navýšení finančních prostředků u všech zeměpisných a tematických programů nástroje NDICI v souladu se svým postojem k tomuto nástroji v prvním čtení; znovu opakuje svůj názor, že by měly být navýšeny prostředky pro tematické programy nástroje NDICI, aby si Unie mohla udržet důležitou roli v těchto prioritních oblastech; zdůrazňuje, že jeho postoj k prostředkům přiděleným nástroji NDICI je plně v souladu s částkami uvedenými v postoji Parlamentu k tomuto nástroji v prvním čtení;

65.  v zájmu podpory mírového řešení libyjského konfliktu navrhuje vytvořit zvláštní rozpočtovou položku pro „podporu politického procesu v Libyi“;

66.  poukazuje na přetrvávající výzvy v jižních a východních oblastech sousedících s Unií, které proto vyžadují navýšení přiděleného rozpočtu, a upozorňuje na to, že je důležité zvýšit finanční prostředky poskytované Agentuře OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě, aby mohla plnit svůj mandát s ohledem na rostoucí potřeby palestinských uprchlíků a aby pomocí těchto prostředků investovala do stability a rozvoje tohoto regionu; připomíná, že je důležité navázat stabilní vztahy a úzkou spolupráci mezi Unií a Afrikou, a domnívá se, že je vhodné vyčlenit dostatečné finanční zdroje na rozvoj tohoto kontinentu, který by mohl mimo jiné pomoci zmírnit prvotní příčiny nucené migrace;

67.  zdůrazňuje, že je nezbytně nutné zintenzivnit rozvojovou spolupráci v oblasti zdraví, kvalitních programů distanční a inkluzivní výuky, přizpůsobení se změně klimatu a jejího zmírňování a také v oblasti biologické rozmanitosti, výživy, udržitelného zemědělství a potravinového zabezpečení, neboť krize v důsledku onemocnění COVID-19 zhoršuje vzrůstající trend celosvětového hladu; v této souvislosti poukazuje na velký význam, který má podpora budování a posilování institucí a vzdělávání pro to, aby se rozšířily řady kvalifikovaných pracovníků; potvrzuje, že je nezbytné vyčlenit mnohem vyšší částku na položky týkající se lidstva, planety, prosperita a partnerství, než je částka přidělená v návrhu rozpočtu na položku Globální výzvy;

68.  poukazuje na význam smysluplného financování zemí západního Balkánu s ohledem na proces přistoupení a na četné výzvy, kterým bude Unie spolu s členskými státy muset čelit; považuje za velmi důležité, aby vzhledem k velmi delikátní povaze financování Turecka z prostředků Unie zahrnovala nová nomenklatura nástroje předvstupní pomoci (NPP III) samostatné rozpočtové položky pro země západního Balkánu a pro Turecko;

69.  kritizuje Turecko za pokračující porušování mezinárodního a unijního práva a zásad a hodnot Unie; žádá, aby podpora politických reforem v Turecku byla určena výhradně na prohlubování dialogu a podporu občanské společnosti, nestátních subjektů a mezilidských kontaktů, dokud se zde nedocílí pokroku v oblasti demokracie, právního státu a lidských práv; důrazně odsuzuje Turecko za opakované provokace a porušování svrchovanosti Řecka a Kypru;

70.  trvá na tom – tím spíše s ohledem na současnou situaci v souvislosti s  pandemií onemocnění COVID-19 a na nešťastné rozhodnutí Evropské rady zrušit vnější pilíř evropského nástroje na podporu oživení (NGEU) –, že je nutné zvýšit prostředky v kapitole věnované humanitární pomoci a že jsou zapotřebí záruky proti vytěsnění interního nebo externího použití rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech; zdůrazňuje, že v případě hrozící patové situace v probíhajících jednáních o programu Evropský sbor solidarity je třeba zajistit kontinuální financování iniciativy Humanitární dobrovolníci EU;

71.  v návaznosti na nedávný znepokojivý vývoj v Bělorusku vyzývá Unii, aby prostřednictvím Evropské služby pro vnější činnost a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a vytvořením nového postu zvláštního zástupce pro Bělorusko podpořila pokojné předání moci v souladu dialogem vedeným pod záštitou OSN nebo případně OBSE, který by kladl důraz na ochranu lidských práv a na vůli běloruského lidu;

72.  v souvislosti s hrozbami kybernetické bezpečnosti a se šířením falešných zpráv zdůrazňuje, že je třeba, aby je rozpočet Unie lépe řešil a reagoval na ně na horizontální úrovni, a to jak v ústředí, tak i na úrovni delegací Unie po celém světě; domnívá se proto, že je nezbytné posílit položky věnované strategické komunikaci v rámci vnější činnosti;

73.  zvyšuje celkové prostředky v okruhu 6 o 698 781 256 EUR oproti návrhu rozpočtu (bez pilotních projektů a přípravných akcí), z čehož 583 041 792 EUR vyčleňuje na stěžejní programy;

Okruh 7

74.  rozhodl se, že v této fázi neobnoví prostředky, které Rada škrtla;

75.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Komise stále nevyhověla žádosti Parlamentu o plný přístup ke smlouvám a informacím týkajícím se smluv na vakcíny proti viru způsobujícímu onemocnění COVID-19, které jsou předmětem návrhu opravného rozpočtu č. 8/2020; žádá Komisi, aby rozpočtovému orgánu zpřístupnila smlouvy na vakcíny proti viru způsobujícímu onemocnění COVID-19 do konce roku 2020;

Pilotní projekty a přípravné akce

76.  připomíná význam pilotních projektů a přípravných akcí jako nástrojů k formulování politických priorit a zahajování nových iniciativ, které se mohou vyvinout v trvalé činnosti a programy Unie; po pečlivé analýze všech předložených návrhů přijímá vyvážený soubor pilotních projektů a přípravných akcí, který odráží politické priority Parlamentu; vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s poslanci tyto projekty a akce urychleně provedla a poskytla zpětnou vazbu o jejich výkonnosti a výsledcích v praxi;

Platby

77.  zdůrazňuje, že v rozpočtu na rok 2021 je nezbytné zajistit dostatečné prostředky na platby, které by zohlednily objem nevypořádaných závazků na konci roku 2020, aby se zabránilo hromadění nezaplacených pohledávek z VFR na období 2014–2020 a aby bylo možné předběžně financovat výdaje související s  krizí v důsledku onemocnění COVID-19; konstatuje, že kvůli zpožděnému plnění programového období 2014–2020 bude většina příslušných plateb vypořádána v letech 2021 a 2022; poukazuje na zvýšenou přesnost předpovědí členských států, které je třeba v rozpočtu na rok 2021 plně zohlednit; zdůrazňuje proto, že je zapotřebí vytvořit důvěryhodný plán plateb pro celý VFR na období 2021–2027, který by zajistil dostatečné prostředky na platby v prvních letech s možností převést nevyužité platby do dalších let pomocí zvláštních nástrojů mimo stropy plateb VFR;

78.  připomíná, že v roce 2020 byla přijata řada legislativních opatření, která mají usnadnit čerpání prostředků, snížit byrokracii a zrychlit skutečné vyplácení prostředků v rámci několika programů, aby byly zajištěny finanční toky v situaci vážné hospodářské recese; domnívá se, že tento přístup by byl vážně a neomluvitelně ohrožen, pokud by v roce 2021 nebyl podpořen dostatečnými prostředky na platby; žádá proto, aby byly adekvátní prostředky k dispozici již ve schváleném rozpočtu na rok 2021; zavazuje se k tomu, že během plnění rozpočtu v roce 2021 podnikne všechny nezbytné kroky k úpravě prostředků na platby;

79.  potvrzuje stanovisko Parlamentu ze dne 4. dubna 2019 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech(12); poukazuje na to, že je důležité vytvořit mechanismus pro ochranu rozpočtu Unie v případě, že jsou systematicky ohrožovány hodnoty zakotvené v článku 2 Smlouvy o EU a finanční zájmy Unie; zdůrazňuje, že Parlament neschválí žádnou dohodu o mechanismu, která by nechránila rozpočet Unie před všeobecnými nedostatky při dodržování zásad právního státu;

Ostatní oddíly

Oddíl I – Evropský parlament

80.  vyjadřuje překvapení a znepokojení nad škrty v rozpočtu Parlamentu navrženými Komisí, které opět narušují tradici dobré spolupráce mezi oběma orgány; obnovuje prostředky podle odhadu příjmů a výdajů sestaveného na základě pečlivé a zodpovědné analýzy potřeb Parlamentu v roce 2021, který byl schválen valnou většinou hlasů na plenárním zasedání dne 14. května 2020 formou výše uvedeného usnesení; dále při obnově prostředků zohlednil vytvoření pěti nových parlamentních výborů; zdůrazňuje, že v průběhu roku 2021 bude možná nutné rozpočet na rok 2021 upravit podle vývoje krize v důsledku onemocnění COVID-19;

81.  bere na vědomí probíhající jednání o novém VFR na období 2021–2027 a nejistotu, která panuje ohledně výše financování nového okruhu 7 – Evropská veřejná správa; zdůrazňuje, že Parlament splnil cíl snížení počtu zaměstnanců o 5 %, přičemž ve skutečnosti je snížil o 6 %; poukazuje na to, že od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost musí Parlament plnit více úkolů; konstatuje, že v posledním volebním období bylo dosaženo synergií a byly přehodnoceny priority; zdůrazňuje, že fungování Parlamentu závisí na plnění jeho politických, legislativních a administrativních úkolů, které vyžadují odpovídající stav zaměstnanců; je hluboce znepokojen vážným a strukturálním nedostatkem pracovníků na mnoha sekretariátech výborů, což je v rozporu s výrazným nárůstem objemu jejich práce, a vyzývá předsednictvo a generálního tajemníka, aby bezodkladně nalezli řešení pro adekvátní personální obsazení sekretariátů výborů;

82.  připomíná priority Parlamentu na příští rozpočtový rok, konkrétně že je třeba rozpočet Parlamentu zaměřit na plnění jeho klíčových funkcí, jimiž je tvorba právních předpisů, plnění úkolů rozpočtového orgánu, zastupování občanů a kontrola práce ostatních orgánů a institucí, a na prioritní projekty, jako je zapojení občanů, úsporné využívání zdrojů (zelený Parlament), přístupný Parlament, důsledné zohledňování genderových otázek, posilování bezpečnosti a kybernetické bezpečnosti, rozvoj IT a víceleté stavební projekty;

83.  v souladu s odhadem příjmů a výdajů přijatým Parlamentem:

Ostatní oddíly (oddíly IV–X)

84.  konstatuje, že návrh rozpočtu celkově odráží odhady příjmů a výdajů jednotlivých institucí spadajících do ostatních oddílů rozpočtu, a proto až na určité výjimky odpovídá jejich finančním požadavkům; domnívá se, že horizontální a systematické škrty navrhované Radou by proto měly velmi negativní dopad na fungování dotyčných institucí, a tedy i na jejich zásadní přínos pro fungování Unie; z tohoto důvodu navrhuje obnovit úrovně podle návrhu rozpočtu téměř ve všech případech, včetně plánů pracovních míst Soudního dvora, Evropského hospodářského a sociálního výboru, Výboru regionů, veřejného ochránce práv a Evropské služby pro vnější činnost; v souladu s gentlemanskou dohodou nemění výsledek čtení rozpočtu v Radě týkající se Rady a Evropské rady;

85.  domnívá se, že v několika málo případech a s ohledem na odhady příjmů a výdajů příslušných institucí je nezbytné zvýšit prostředky nad úroveň návrhu rozpočtu; proto navrhuje:

o
o   o

86.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení, k němuž jsou připojeny návrhy změn k návrhu souhrnného rozpočtu, Radě, Komisi, ostatním dotčeným orgánům a institucím, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105. (2) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1. (3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884. (4) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. (5) Přijaté texty, P8_TA(2018)0449. (6) Přijaté texty, P9_TA(2020)0166. (7) Přijaté texty, P9_TA(2020)0123. (8) Přijaté texty, P9_TA(2020)0220. (9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13). (10) Přijaté texty, P9_TA(2020)0206. (11) Přijaté texty, P8_TA(2018)0449, (12) Přijaté texty, P9_TA(2019)0349. (13) Přijaté texty, P8_TA(2017)0417. (14) Přijaté texty, P8_TA(2018)0331. (15) Přijaté texty, P8_TA(2019)0010.