(Řádný legislativní postup: první čtení)

Pozměňovací návrh 1

(1) Věc byla vrácena k interinstitucionálnímu jednání příslušným výborům podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A9-0203/2020). (2) * Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 173 a čl. 175 třetí pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(2),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Pandemie onemocnění COVID-19 představuje pro globální i unijní ekonomiku výrazný symetrický otřes se závažným asymetrickým sociálním a hospodářským dopadem napříč členskými státy a regiony. V důsledku nezbytných opatření zavedených proti šíření této nemoci došlo v EU k výraznému poklesu ekonomické aktivity. Podle Evropské hospodářské prognózy Komise z léta 2020 se pro rok 2020 ▌očekává propad HDP EU přibližně ve výši 8,3 %, což je ještě více, než uváděla Evropská hospodářská prognóza Komise z jara 2020, a mnohem hlubší než během finanční krize v roce 2009, přičemž v některých odvětvích je tento propad ještě větší. S vypuknutím pandemie se projevila propojenost globálních dodavatelských řetězců a odhalily se některé slabiny, jako je příliš velká závislost strategických odvětví na nediverzifikovaných externích zdrojích dodávek stejně jako nedostatečná kritická infrastruktura. Tyto slabiny je třeba řešit, zejména pak v případě malých a středních podniků, včetně mikropodniků, aby se zlepšila reakce Unie na mimořádné události i odolnost celého hospodářství při současném zachování její otevřenosti vůči hospodářské soutěži a obchodu v souladu s jejími pravidly. Předpokládá se, že došlo k výraznému snížení investiční aktivity. Ačkoli před pandemií Unie zaznamenala zlepšování poměru investic k HDP, byl stále pod úrovní očekávanou během silného hospodářského oživení a dostatečně nekompenzoval několikaleté období nízké investiční aktivity po krizi z roku 2009. Ještě důležitější je, že stávající a předpovídaná úroveň investic nepokrývá unijní potřeby v oblasti strukturálních investic, které by umožnily znovu nastartovat a udržet dlouhodobý růst s ohledem na technické změny a globální konkurenceschopnost, včetně investic do inovací, dovedností, infrastruktury a malých a středních podniků, a na potřebu řešit klíčové společenské výzvy, jako je udržitelnost nebo stárnutí obyvatelstva. V zájmu dosažení cílů politiky Unie, mj. v souvislosti se sdělením Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu, sdělením Komise ze dne 14. ledna 2020 o investičním plánu pro udržitelnou Evropu, sdělením Komise ze dne 10. března 2020 o nové průmyslové strategii pro Evropu a sdělením Komise ze dne 10. března 2020 o Strategii pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřené na malé a střední podniky, a na podporu rychlého, udržitelného, inkluzivního, trvalého a zdravého hospodářského oživení je proto nezbytná podpora, která umožní řešit selhání trhu a nepříznivé investiční situace a překlenout investiční mezeru v cílových odvětvích.

(2)  Z hodnocení vyplynulo, že rozmanitost finančních nástrojů poskytnutých ve víceletém finančním rámci 2014–2020 vedla k jisté míře vzájemného překrývání jejich působnosti. Tato rozmanitost také způsobila, že situace byla pro zprostředkovatele a konečné příjemce, kteří naráželi na různá pravidla způsobilosti a podávání zpráv, složitá. Absence vzájemně slučitelných pravidel také představovala překážku pro kombinování několika unijních fondů, přestože by takové kombinace byly prospěšné pro podporu projektů, které potřebovaly různé typy financování. Proto by měl být zřízen jednotný Fond InvestEU, který vychází ze zkušeností s Evropským fondem pro strategické investice (EFSI) zřízeným v rámci investičního plánu pro Evropu, aby bylo možné dosáhnout efektivněji fungující podpory konečných příjemců prostřednictvím integrace a zjednodušení financování nabízeného v rámci jednotného programu rozpočtových záruk, čímž by se zlepšil dopad unijní podpory a zároveň by se snížily náklady Unie hrazené z rozpočtu.

(3)  V posledních letech přijala Unie ambiciózní strategie a dokumenty pro dokončení jednotného trhu a pro stimulaci udržitelného a inkluzivního růstu a vytváření pracovních míst, jako jsou „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ ze dne 3. března 2010, „Akční plán pro vytváření unie kapitálových trhů“ ze dne 30. září 2015, „Nová evropská agenda pro kulturu“ ze dne 22. května 2018, Akční plán digitálního vzdělávání 2021–2027, „Čistá energie pro všechny Evropany“ ze dne 30. listopadu 2016, „Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství“ ze dne 2. prosince 2015, „Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu“ ze dne 20. července 2016, „Evropský obranný akční plán“ ze dne 30. listopadu 2016, „Vznik Evropského obranného fondu“ ze dne 7. června 2017, „Kosmická strategie pro Evropu“ ze dne 26. října 2016, Interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv ze dne 13. prosince 2017, dlouhodobá strategie do roku 2050 „Čistá planeta pro všechny“ ze dne 28. listopadu 2018, „Zelená dohoda pro Evropu“ ze dne 11. prosince 2019, „Investiční plán Zelené dohody pro Evropu“ ze dne 14. ledna 2020, „Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci“ ze dne 14. ledna 2020, strategie pro formování digitální budoucnosti Evropy, strategie pro data a sdělení o umělé inteligenci ze dne 19. února 2020, [nařízení, kterým se stanovuje rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima)], „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ ze dne 10. března 2020, „Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky“ ze dne 10. března 2020, strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 ze dne 20. května 2020, nařízení (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088, strategie pro integraci energetického systému a vodíková strategie ze dne 8. července 2020. Fond InvestEU by měl využívat a zesilovat synergie mezi těmito vzájemně se posilujícími strategiemi prostřednictvím podpory investic a přístupu k financování.

(4)  Na úrovni Unie je rámcem pro určení priorit vnitrostátních reforem a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik. Na podporu těchto reformních priorit si členské státy, v relevantních případech ve spolupráci s místními a regionálními orgány, vytvářejí vlastní národní víceletou investiční strategii. Tyto strategie by měly být prezentovány společně s každoročními národními programy reforem jako způsob vytyčení a koordinace prioritních investičních projektů, které mají být financovány z vnitrostátních či unijních prostředků nebo případně z obou těchto zdrojů. Uvedené strategie by také měly soudržně využívat finanční prostředky Unie a maximalizovat přidanou hodnotu finanční podpory, především podpory poskytované z evropských strukturálních a investičních fondů, z facility na podporu oživení a odolnosti a z Programu InvestEU.

(5)  Fond InvestEU by měl přispívat ke zlepšování konkurenceschopnosti a k sociálně-ekonomické konvergenci a soudržnosti Unie, mimo jiné v oblasti inovací a digitalizace, k účinnému využívání zdrojů v souladu se zásadami oběhového hospodářství, k udržitelnosti a inkluzivnosti hospodářského růstu Unie a k sociální odolnosti a integraci kapitálových trhů Unie, mimo jiné prostřednictvím řešení, která odstraňují roztříštěnost kapitálových trhů Unie a která zvyšují různorodost zdrojů financování podniků v Unii. Za tímto účelem by měl Fond InvestEU podporovat projekty, které jsou technicky a ekonomicky životaschopné, a to poskytnutím rámce pro využívání dluhových nástrojů, nástrojů pro sdílení rizik a kapitálových a kvazikapitálových nástrojů (jako např. hybridní dluh, podřízený dluh nebo konvertibilní kapitál), krytých zárukou z rozpočtu Unie a finančními příspěvky prováděcích partnerů, pokud je to relevantní. Fond InvestEU by měl být založen na poptávce a zároveň by se měl soustředit na zajištění dlouhodobých strategických přínosů souvisejících s hlavními oblastmi politiky Unie, které by jinak nebyly financovány nebo by byly financovány nedostatečně, a měl by tak přispět k plnění cílů politiky Unie. Podpora z Fondu InvestEU by měla pokrývat širokou řadu odvětví a regionů, ale neměla by vést k nadměrné odvětvové nebo zeměpisné koncentraci, a měla by usnadnit realizaci projektů tvořených partnerskými subjekty a projektů, které podporují rozvoj sítí, klastrů a center pro digitální inovace v regionech z celé EU.

(6)  Kulturní a kreativní odvětví jsou důležitými a rychle rostoucími odvětvími v Unii, která mohou hrát důležitou úlohu při zajišťování udržitelného oživení, přičemž vytvářejí jak hospodářskou, tak i kulturní hodnotu odvozenou z duševního vlastnictví a z kreativity jednotlivců. Omezení sociálních kontaktů a organizování akcízavedená na začátku koronavirové krize se však vyvíjejí a mají na tato odvětví a osoby, které v nich pracují, výrazně negativní ekonomický dopad a mohou způsobit dlouhodobé strukturální škody, pokud jde o přístup k Záručnímu nástroji pro kulturní a kreativní odvětví, který byl vytvořen v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013(3), nebo ke složitým finančním nástrojům. Nehmotná povaha aktiv v těchto odvětvích navíc omezuje přístup malých a středních podniků a organizací z těchto odvětví k soukromému financování, které je nezbytné k tomu, aby bylo možné investovat, růst a obstát v konkurenci na mezinárodní úrovni. Program InvestEU by měl malým a středním podnikům a organizacím v kulturním a kreativním odvětví nadále usnadňovat přístup k financování. Kulturní a kreativní, audiovizuální a mediální odvětví mají zásadní význam pro naši kulturní rozmanitost a pro budování demokratických a soudržných společností v digitálním věku a jsou nedílnou součástí naší svrchovanosti a autonomie, přičemž strategické investice do audiovizuálního a mediálního obsahu a technologií budou určující pro konkurenceschopnost odvětví a jejich dlouhodobou schopnost vytvářet a distribuovat kvalitní obsah širokému publiku napříč hranicemi států, který by respektoval zásady pluralismu a svobody projevu.

(7)  Aby Fond InvestEU stimuloval udržitelný a inkluzivní růst, investice a zaměstnanost, a přispěl tak k většímu blahobytu, spravedlivějšímu rozložení příjmů a k větší hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Unii, měl by podporovat investice do hmotných i nehmotných aktiv, včetně kulturního dědictví. Projekty financované z Fondu InvestEU by měly splňovat environmentální a sociální standardy Unie, včetně standardů týkajících se pracovních práv. Intervence Fondu InvestEU by měly doplňovat unijní podporu poskytovanou prostřednictvím grantů.

(8)  Unie schválila cíle stanovené v Agendě OSN pro udržitelný rozvoj 2030 (Agenda 2030), její cíle udržitelného rozvoje a Pařížskou dohodu přijatou v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu(4) (dále jen „Pařížská dohoda o změně klimatu“) a také sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030. K dosažení těchto cílů i těch, které jsou stanoveny v environmentální politice Unie, je třeba, aby se zásadně zintenzivnila opatření zabývající se udržitelným rozvojem. Proto je třeba věnovat zásadám udržitelného rozvoje v koncepci Fondu InvestEU prvořadou pozornost.

(9)  Program InvestEU by měl přispívat k budování udržitelného finančního systému v Unii, který bude podporovat přesměrování soukromého kapitálu do udržitelných investic v souladu s cíli stanovenými ve sdělení Komise ze dne 8. března 2018 nazvaném „Akční plán: Financování udržitelného růstu“, ve sdělení Komise ze dne 10. března 2020 o nové průmyslové strategii pro Evropu, ve sdělení Komise ze dne 10. března 2020 o Strategii pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřené na malé a střední podniky a ve sdělení Komise ze dne 14. ledna 2020 o investičním plánu Zelené dohody pro Evropu.

(10)  S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu o změně klimatu a plnit cíle udržitelného rozvoje bude Program InvestEU přispívat k zohledňování oblasti klimatu a k naplňování obecného cíle, kterým je vynakládat alespoň 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Očekává se, že nejméně 30 % celkového finančního krytí Programu InvestEU bude vynaloženo na akce v rámci tohoto programu, které přispějí k dosažení cílů v oblasti klimatu. Příslušné akce budou identifikovány během přípravy a provádění Programu InvestEU a přehodnocovány v rámci příslušných hodnocení a přezkumů.

(11)  Přínos Fondu InvestEU k dosažení klimatického cíle bude sledován prostřednictvím unijního systému pro sledování klimatu, který vyvine Komise ve spolupráci s potenciálními prováděcími partnery, přičemž k určení toho, zda je určitá hospodářská činnost environmentálně udržitelná, se vhodně využijí kritéria stanovená v [nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic(5)]. Program InvestEU by měl rovněž přispívat k plnění ostatních dimenzí cílů udržitelného rozvoje.

(12)  Podle zprávy o globálních rizicích z roku 2018, kterou vydalo Světové ekonomické fórum, souvisí polovina z deseti nejzásadnějších rizik ohrožujících globální ekonomiku s životním prostředím. Tato rizika zahrnují znečištění ovzduší, půdy, vnitrozemských vod a oceánů, mimořádné povětrnostní jevy, ztrátu biodiverzity a neúspěchy v oblasti zmírňování klimatických změn a přizpůsobování se těmto změnám. Environmentální zásady jsou pevně zakotveny ve Smlouvách a mnoha unijních oblastech politiky. Proto by začleňování environmentálních cílů mělo být podporováno i v rámci operací souvisejících s Fondem InvestEU. Ochrana životního prostředí a předcházení souvisejícím rizikům a jejich řízení by měly být začleněny do přípravy a provádění investic. Unie by rovněž měla sledovat své výdaje související s biologickou rozmanitostí a omezováním znečištění ovzduší, aby splnila povinnosti týkající se podávání zpráv v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti(6) a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284(7). Investice přidělené na cíle environmentální udržitelnosti by proto měly být sledovány pomocí společných metodik, jež jsou v souladu s metodikami vypracovanými v rámci jiných programů Unie pro klima, biologickou rozmanitost a řízení znečištění ovzduší, čímž by se umožnilo posuzování individuálních i společných dopadů investic na klíčové složky přírodního kapitálu, včetně ovzduší, vody, půdy a biologické rozmanitosti.

(13)  Investiční projekty, které čerpají výraznou podporu Unie, obzvláště v oblasti infrastruktury, by měly být prověřeny prováděcím partnerem, aby se stanovilo, zda mají environmentální, klimatický či sociální dopad. Investiční projekty s takovým dopadem by měly podléhat prověření udržitelnosti v souladu s pokyny, které by měla vypracovat Komise v úzké spolupráci s potenciálními prováděcími partnery v rámci Programu InvestEU. Tyto pokyny by měly k určení toho, zda je určitá hospodářská činnost environmentálně udržitelná, vhodně využít kritéria stanovená v [nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic] a měly by být v souladu s pokyny vypracovanými pro jiné programy Unie. V souladu se zásadou proporcionality by takové pokyny měly obsahovat přiměřená ustanovení, aby se zabránilo nepřiměřené administrativní zátěži, a z prověření udržitelnosti by měly být vyloučeny malé projekty do určité velikosti, která se vymezí v pokynech. Pokud prováděcí partner dospěje k závěru, že prověření udržitelnosti není třeba provést, měl by důvody sdělit investičnímu výboru zřízenému pro Fond InvestEU. Operace, které nejsou slučitelné s dosažením cílů v oblasti klimatu, by neměly být způsobilé k získání podpory v rámci tohoto nařízení.

(14)  Nízká míra investic do infrastruktury v Unii během finanční krize a poté opět během koronavirové krize oslabila schopnost Unie podporovat udržitelný růst, snahu o zajištění klimatické neutrality, konkurenceschopnost, vzestupnou konvergenci životních podmínek v Unii a vytváření pracovních míst. Vytváří také riziko větších rozdílů a nerovností v rámci členských států i mezi nimi a má dlouhodobý dopad na rozvoj regionů, přičemž ovlivňuje sbližování a soudržnost Unie, což je patrné především v souvislosti s digitální infrastrukturou. S cílem zvýšit jak dlouhodobou konkurenceschopnost, tak odolnost ekonomiky Unie je naprosto nezbytné podporovat rychlé a ultrarychlé širokopásmové připojení ve všech venkovských a městských regionech Unie, poskytovat podporu digitálním začínajícím podnikům a inovativním malým a středním podnikům, aby se zvýšila jejich konkurenceschopnost a umožnil jejich rozvoj, a zrychlit digitální transformaci celého hospodářství. Pro splnění cílů Unie týkajících se udržitelnosti, včetně závazků Unie ve vztahu k cílům udržitelného rozvoje, a energetických a klimatických cílů do roku 2030 mají zásadní význam výrazné investice do unijní infrastruktury, zejména do propojení a energetické účinnosti a vytvoření jednotného evropského dopravního prostoru. V souvislosti s tím by se podpora z Fondu InvestEU měla zaměřovat na investice do dopravy, energetiky včetně energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie a jiných bezpečných a udržitelných nízkoemisních zdrojů energie, do environmentální infrastruktury a infrastruktury související s klimatem a do námořní a digitální infrastruktury. Program InvestEU by se měl přednostně zaměřovat na oblasti, které jsou podinvestovány a v nichž je zapotřebí více investic. Pro maximalizaci dopadů a přidané hodnoty unijní finanční podpory je vhodné podporovat zjednodušený investiční proces, který umožní zviditelnění rezervy projektů a maximalizuje synergie mezi příslušnými programy Unie v oblastech, jako je doprava, energetika a digitalizace. Vzhledem k bezpečnostním hrozbám by investiční projekty podporované Unií měly zahrnovat opatření pro zajištění odolnosti infrastruktury, včetně její údržby a bezpečnosti, a měly by zohledňovat zásady ochrany občanů na veřejných prostranstvích. Zde by se měly doplňovat s působením ostatních unijních fondů, které poskytují podporu pro bezpečnostní komponenty investic do veřejných prostranství, dopravy, energetiky a další klíčové infrastruktury, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj.

(15)  V relevantních případech by měl Program InvestEU přispívat k cílům směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001(8) a nařízení o správě energetické unie(9) a při rozhodování o investicích by měl podporovat energetickou účinnost.

(16)  Skutečná multimodalita představuje příležitost k vytvoření efektivní dopravní sítě šetrné k životnímu prostředí, která by maximálně využívala potenciálu všech dopravních prostředků a vytvářela mezi nimi synergii. Program InvestEU by měl podporovat investice do multimodálních dopravních uzlů, které jsou i přes svůj velký ekonomický potenciál a hospodářské opodstatnění spojeny s velkým rizikem pro soukromé investory. Měl by rovněž přispívat k rozvoji a zavádění inteligentních dopravních systémů (ITS). Program InvestEU by měl přispět k zintenzivnění úsilí zaměřeného na vytvoření a uplatňování technologií, které pomáhají zvýšit bezpečnost vozidel a silniční infrastruktury.

(17)  Program InvestEU by měl přispívat k politice Unie týkající se moří a oceánů prostřednictvím rozvoje projektů a podniků v oblasti modré ekonomiky a prostřednictvím finančních zásad udržitelné modré ekonomiky. Může se jednat o opatření v oblasti námořního podnikání a průmyslu, inovativního a konkurenceschopného námořního průmyslu i obnovitelných mořských zdrojů energie a oběhového hospodářství.

(18)  Ačkoli úroveň celkových investic v Unii před koronavirovou krizí rostla, investice do rizikovějších činností, jako jsou výzkum a inovace, byly stále nedostatečné a nyní se předpokládá, že v důsledku krize utrpěly výrazný pokles. Výzkum a inovace budou plnit zásadní úlohu při překonávání krize, při upevňování odolnosti Unie vůči budoucím výzvám a při vytváření technologií potřebných pro naplňování politiky a cílů Unie. Proto je nezbytné dosáhnout cíle, kterým je zajištění investic do výzkumu a inovací ve výši alespoň 3 % HDP Unie, jak se členské státy dohodly v rámci strategie Evropa 2020. Fond InvestEU by měl pomoci při nápravě nedostatečné míry investic tím, že v členských státech výrazně přispěje ke zvýšení veřejných a soukromých investic do výzkumu a inovací, a pomůže tak dosáhnout toho, aby do výzkumu a vývoje směřovaly celkové investice ve výši nejméně 3 % HDP Unie. Dosažení tohoto cíle by vyžadovalo, aby členské státy a soukromý sektor doplnily fond InvestEU zvýšením vlastních investic v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, a zabránily tak nedostatku investic do výzkumu a inovací, který snižuje průmyslovou a hospodářskou konkurenceschopnost Unie a kvalitu života jejích obyvatel. Fond InvestEU by měl poskytovat vhodné finanční produkty pro krytí různých fází inovačního cyklu a široké škály zúčastněných subjektů, zejména aby bylo možné v Unii rozšiřovat a zavádět řešení v komerčním měřítku, tak aby tato řešení byla na světových trzích konkurenceschopná a aby se podpořilo přední postavení Unie v oblasti udržitelných technologií na světové úrovni v součinnosti s programem Horizont Evropa, včetně Evropské rady pro inovace. V tomto ohledu by jako spolehlivý základ pro poskytování této cílené podpory měly sloužit zkušenosti získané z finančních nástrojů, jako je InnovFin – finanční prostředky EU pro inovátory, který byl zaveden v rámci programu Horizont 2020 k usnadnění a urychlení přístupu inovativních podniků k financování.

(19)  Cestovní ruch, včetně pohostinství, je strategicky významnou složkou ekonomiky Unie, přičemž toto odvětví zaznamenává v důsledku pandemie onemocnění COVID-19 a zavedeného omezení sociálních kontaktů a uzavření hranic zvláště výrazný propad. Tento propad poškozuje zejména malé a střední podniky a rodinné podniky a vede k rozsáhlé nezaměstnanosti, jež postihuje zejména ženy, mladé lidi, sezónní pracovníky a osoby ve zranitelném postavení, a ke značným ztrátám příjmů mnoha podniků. Program InvestEU by měl přispívat k většímu oživení, posílení dlouhodobé konkurenceschopnosti a udržitelnosti tohoto odvětví a jeho hodnotového řetězce tím, že bude v rámci reakce na koronavirovou krizi podporovat operace prosazující udržitelný, inovativní a digitální cestovní ruch, včetně inovativních opatření k omezení klimatické a environmentální stopy v tomto odvětví. Udržitelné oživení cestovního ruchu by mělo přispět k vytvoření četných stálých kvalitních pracovních míst v daném místě, tak aby byly regiony, které jsou silně závislé na cestovním ruchu a čelí specifickým výzvám souvisejícím se svým hospodářským rozvojem, schopny přilákat investice, které by nebyly možné bez finanční kapacity programu InvestEU a jeho schopnosti přilákat soukromé investory díky záruce EU a sdružování finančních prostředků, které je jeho výsledkem.

(20)  Je naléhavě zapotřebí vyvinout velké úsilí v oblasti investování do digitální transformace, jejího posílení a rozdělení jejích přínosů mezi všechny občany a podniky Unie. Silný politický rámec strategie pro jednotný digitální trh by nyní měly doplnit investice s podobnou mírou ambicí, včetně investic do umělé inteligence v souladu s programem Digitální Evropa.

(21)  Malé a střední podniky představují více než 99 % podniků v Unii a mají významnou a zásadní ekonomickou hodnotu. Ovšem vzhledem k tomu, že jsou vnímány jako rizikové a nemají dostatečné zajištění, čelí problémům v oblasti přístupu k financování. Další výzvy souvisejí s potřebou malých a středních podniků a podniků sociální ekonomiky udržet si konkurenceschopnost prostřednictvím digitalizace, internacionalizace, transformace podle zásad oběhového hospodářství, inovací a také zvyšováním dovedností svých zaměstnanců. Koronavirová krize zasáhla obzvlášť silně malé a střední podniky, zejména v odvětví služeb, výroby, stavebnictví, cestovního ruchu a v kulturním a tvůrčím odvětví. Malé a střední podniky a podniky sociální ekonomiky mají navíc oproti větším podnikům přístup jen k omezenějšímu souboru finančních zdrojů, neboť obvykle nevydávají dluhopisy a mají jen omezený přístup na burzy cenných papírů a k velkým institucionálním investorům. Mezi malými a středními podniky a podniky sociální ekonomiky jsou rovněž stále četnější inovativní řešení, jako je akvizice podniku zaměstnanci nebo jejich vlastnický podíl v podniku. Problém s přístupem k financování je ještě větší v případě malých a středních podniků, jejichž činnost je zaměřena na nehmotná aktiva. Malé a střední podniky v Unii jsou značně závislé na bankách a dluhovém financování formou bankovních kontokorentních úvěrů, bankovních půjček nebo leasingu. Podpora malých a středních podniků, které čelí výše uvedeným výzvám, zajištěním snadnějšího přístupu k financování a poskytováním rozmanitějších zdrojů financování je nezbytná pro zvýšení schopnosti těchto podniků financovat svůj vznik, růst, inovace a udržitelný rozvoj, dosáhnout konkurenceschopnosti a překonat ekonomické otřesy, aby se zvýšila odolnost hospodářství a finančního systému během ekonomického poklesu a udržela schopnost těchto podniků vytvářet pracovní místa a zajistit sociální blahobyt. Toto nařízení rovněž doplňuje iniciativy, které jsou již realizovány v kontextu unie kapitálových trhů. Fond InvestEU by tudíž měl na tyto úspěšné unijní programy, jako je Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME), navázat a měl by poskytovat provozní kapitál a investice během celého životního cyklu společnosti, financování pro účely leasingových transakcí a příležitost zaměřit se na specifické, více zacílené finanční produkty. Měl by rovněž maximalizovat účinek veřejnosoukromých fondových jednotek, jako je fond pro primární veřejnou nabídku akcií malých a středních podniků, jehož cílem je podporovat malé a střední podniky směřováním většího objemu soukromého i veřejného kapitálu především do strategických podniků.

(22)  Jak se uvádí v diskusním dokumentu Komise o sociálním rozměru Evropy ze dne 26. dubna 2017, ve sdělení o evropském pilíři sociálních práv, v právním rámci Unie týkajícím se Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a ve sdělení „Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci“ ze dne 14. ledna 2020, budování inkluzivnější a spravedlivější Unie představuje klíčovou prioritu Unie, jejímž cílem je odstraňovat nerovnosti a podporovat politiku sociálního začleňování v Evropě. Nerovnost příležitostí ovlivňuje především přístup ke vzdělání, odborné přípravě, kultuře, zaměstnání a zdravotním a sociálním službám. Investice do ekonomiky související se společenským, dovednostním a lidským kapitálem a také do integrování znevýhodněných skupin obyvatel do společnosti může zlepšit ekonomické příležitosti, obzvláště při koordinaci na úrovni EU. Koronavirová krize poukázala na to, že tyto investice pomáhají při zajišťování odolnosti společnosti na krize, a na značnou potřebu investic do sociální infrastruktury a projektů v oblasti sociálních služeb, zdravotnických služeb, vzdělávání, péče a sociálního bydlení. Fond InvestEU by měl být využíván na podporu investic do vzdělávání a odborné přípravy, včetně rekvalifikace a zvyšování kvalifikace pracovníků mimo jiné v regionech závislých na uhlíkově intenzivním hospodářství a postižených strukturálním přechodem k nízkouhlíkovému hospodářství. Měl by být využíván k podpoře projektů, které vytvářejí pozitivní sociální dopady a posilují sociální začlenění tím, že pomáhají zvyšovat zaměstnanost ve všech regionech, zejména mezi osobami s nízkou mírou dovedností a osobami dlouhodobě nezaměstnanými, a zlepšovat situaci v oblasti genderové rovnosti, rovných příležitostí, nediskriminace, přístupnosti, mezigenerační solidarity, odvětví zdravotních a sociálních služeb, sociálního bydlení, bezdomovectví, digitální inkluze a rozvoje komunit, úlohy a místa mladých lidí ve společnosti a zranitelných osob včetně státních příslušníků třetích zemí. Program InvestEU by měl rovněž podporovat evropskou kulturu a kreativitu se sociálním cílem.

(22a)  Koronavirová krize má mimo jiné v důsledku ztráty zaměstnání, zátěže spojené se zajišťováním neplacené péče a v důsledku nárůstu domácího násilí nepřiměřený dopad na ženy, a to jak ze sociálního, tak i z hospodářského hlediska. S přihlédnutím k této skutečnosti a k článku 8 Smlouvy by měl Program InvestEU přispívat k plnění politiky Unie v oblasti rovnosti mužů a žen a k podpoře žen a upevňování jejich postavení mj. na základě řešení problematiky digitální propasti mezi muži a ženami, podporou tvůrčích schopností žen a jejich podnikatelského potenciálu a podporou rozvoje pečovatelské infrastruktury a infrastruktury pro oběti násilí. 

(23)  Aby bylo možné reagovat na nepříznivé důsledky zásadních společenských proměn v Unii a proměn trhu práce v průběhu následujícího desetiletí, je nezbytné investovat do lidského kapitálu, sociální infrastruktury, mikrofinancování, etického financování a financování sociálních podniků a nových obchodních modelů sociální ekonomiky, včetně investic se sociálním dopadem a uzavírání smluv na dosažení sociálních výsledků. Program InvestEU by měl posilovat vznikající ekosystém sociálního trhu a zvyšovat tak nabídku financování a přístup k němu v případě mikropodniků a sociálních podniků a zařízení sociální solidarity, aby byla uspokojena poptávka těch, kdo to nejvíce potřebují. Zpráva pracovní skupiny na vysoké úrovni o investicích do sociální infrastruktury v Evropě z ledna 2018 nazvaná „Posílení investic do sociální infrastruktury v Evropě“ zjistila, že v oblasti sociální infrastruktury a služeb, včetně vzdělávání, odborné přípravy, zdraví a bydlení, pro období let 2018 až 2030 existuje celkový nedostatek investic ve výši nejméně 1,5 bilionu EUR. Tato oblast tedy vyžaduje podporu, a to i na úrovni Unie. Proto by měla být na podporu rozvoje hodnotového řetězce sociálního trhu a odolnější Unie využita kolektivní síla veřejného, komerčního i filantropického kapitálu a také podpora ze strany nadací a alternativních druhů poskytovatelů finančních prostředků, jako jsou etické, sociální a udržitelné subjekty.

(24)  V hospodářské krizi vyvolané pandemií onemocnění COVID-19 není tržní alokace zdrojů zcela efektivní a tok soukromých investic je výrazně ovlivněn vnímaným rizikem. Za těchto okolností je klíčový znak fondu InvestEU – snižování rizika u ekonomicky životaschopných projektů, aby přilákaly financování ze soukromých zdrojů – obzvláště hodnotný a měl by být posílen, mimo jiné proto, aby se snížilo riziko asymetrického oživení a aby došlo k omezení rozdílů mezi členskými státy. Program InvestEU by měl být schopen poskytovat životně důležitou podporu společnostem ve fázi oživení, zejména malým a středním podnikům, a zároveň by měl zajistit, aby se investoři více zaměřili na střednědobé a dlouhodobé politické a legislativní priority Unie, jako jsou Zelená dohoda pro Evropu, investiční plán Zelené dohody pro Evropu, [evropský právní rámec pro klima], strategie pro formování digitální budoucnosti Evropy, nová průmyslová strategie pro Evropu, cíle programu Horizont Evropa, vlna renovací, Evropský pilíř sociálních práv a silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci, a to s přihlédnutím k zásadě „významně nepoškozovat“. Měl by výrazně zvýšit kapacitu skupiny Evropské investiční banky (EIB) a národních podpůrných bank a institucí a dalších prováděcích partnerů podstupovat rizika na podporu projektů, které by jinak představovaly promarněnou příležitost, a napomoci tak hospodářskému oživení.

(25)  Pandemie nemoci COVID-19 představuje pro globální i unijní ekonomiku výrazný otřes. Očekává se mnohem výraznější propad HDP EU než během finanční krize v roce 2009 a to se nevyhnutelně projeví nepříznivými sociálními dopady. Vypuknutí pandemie poukázalo na nutnost urychleně a účinně řešit strategické slabiny, aby se zlepšila reakce Unie na mimořádné události a zvýšila odolnost celého hospodářství a jeho udržitelnost. Zachování integrity jednotného trhu a rovných podmínek, a to i ve prospěch nejvíce zasažených členských států a regionů, může zajistit pouze odolné, udržitelné, inkluzivní a integrované evropské hospodářství.

(26)  Fond InvestEU by měl fungovat prostřednictvím šesti oblastí politiky, které odpovídají hlavním politickým prioritám Unie, totiž: udržitelná infrastruktura; výzkum, inovace a digitalizace; malé a střední podniky; sociální investice a dovednosti; ▌strategické evropské investice a podpora solventnosti.

(27)  Oblast politiky pro malé a střední podniky by se měla v první řadě zaměřit na podporu malých a středních podniků, ovšem v jejím rámci by měly být způsobilé i malé společnosti se střední tržní kapitalizací. Společnosti se střední tržní kapitalizací by měly být způsobilé i pro podporu v rámci ostatních pěti oblastí politiky.

(28)  Oblast strategických evropských investic by se měla v souladu s prioritami uvedenými v nové průmyslové strategii pro Evropu, jejímž cílem je vybudování zelené digitální Evropy, která by byla konkurenceschopná na globálních trzích a jejíž model rozvoje by se zakládal na průmyslových ekosystémech, zaměřit především na podporu konečných příjemců, kteří jsou usazeni v členském státě a působí v Unii a jejichž činnost má pro Unii strategický význam. Tato oblast investic by měla rovněž zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky Unie, přičemž je nutné obnovit výrobní kapacitu členských států a zajistit investice orientované na budoucnost, které by podpořily podnikání a tvorbu pracovních míst a zvýšily odolnost, mimo jiné snížením závislosti na nestabilních dodavatelských řetězcích. Projekty by měly zajišťovat přínos Unie a měly by mít buď přeshraniční charakter, nebo by prostřednictvím vedlejších účinků měly být skutečným přínosem ve více než jednom členském státě nebo regionu. Žádná podpora by neměla směřovat přímo do rozpočtů členských stát, ani by neměla nahrazovat státní rozpočtové výdaje, jako jsou například sociální dávky. Mezi oblast strategického významu patří: i) poskytování kritické zdravotní péče, výroba a vytváření zásob léčivých přípravků, včetně očkovacích látek, jejich meziproduktů, účinných složek léčivých přípravků a surovin, zdravotnických prostředků, nemocničního a lékařského vybavení, jako jsou ventilátory, ochranné oděvy a prostředky, diagnostický materiál a diagnostické nástroje, osobní ochranné prostředky, dezinfekční prostředky a jejich meziprodukty a suroviny nezbytné k jejich výrobě, zvýšení odolnosti zdravotní péče a systémů zdravotnictví v rámci budování schopnosti reakce na budoucí krize, včetně provádění zátěžových testů celostátních a regionálních systémů zdravotnictví, a systému civilní ochrany, které by se zakládaly na zásadách široké dostupnosti produktů, které jsou životně důležité v době zdravotní nouze, a to i cenové, ii) kritická infrastruktura, fyzická, analogová či digitální, včetně těch prvků infrastruktury a mobilních aktiv, které byly v oblasti energetiky, dopravy včetně veřejné dopravy a aktivní mobility, logistiky, životního prostředí, vody, zdraví, bezpečné digitální komunikace a sítí, sítí 5G a ultra vysokorychlostních elektronických komunikačních sítí, internetu věcí, platforem pro online služby, bezpečného edge a cloud computingu, zpracování nebo ukládání dat, platební a finanční infrastruktury, leteckého a kosmického průmyslu, bezpečnosti a obrany, komunikací, sdělovacích prostředků, audiovizuální oblasti, kulturní a kreativní oblasti, vzdělávání a odborné přípravy, volební infrastruktury a citlivých zařízení, veřejné správy, bezpečnosti, bydlení a také pozemků a nemovitostí, jež mají pro využívání této kritické infrastruktury zásadní význam, posouzeny jako kritické, iii)poskytování know-how, zboží, technologií a služeb, které slouží k provozu a údržbě takovéto infrastruktury a mobilních aktiv, iv) klíčové základní, transformační, zelené a digitální technologie a průlomové inovace, jsou-li investice strategicky významné pro hospodářství Unie a její udržitelnou a inovativní průmyslovou budoucnost ▌, včetně umělé inteligence, technologií blockchain a distribuované účetní knihy, softwaru, robotiky, polovodičů, mikroprocesorů, technologií edge a cloudu, vysoce výkonné výpočetní techniky, kybernetické bezpečnosti, kvantových technologií, fotoniky, průmyslové biotechnologie, technologií pro bezpečnou, udržitelnou, inteligentní automatizovanou mobilitu a logistiku ve všech druzích dopravy, technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a jiné energie přispívajících k plnění cíle dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, technologií pro skladování energie včetně udržitelných baterií, udržitelných dopravních technologií, aplikací pro čistý vodík a palivové články, dekarbonizačních technologií pro průmysl, např. výroby oceli bez CO2, a infrastruktury pro zachycování a ukládání uhlíku během průmyslových procesů, bioelektráren a výrobních zařízení za účelem transformace energetiky, technologií pro oběhové hospodářství a dodavatelské řetězce, biomedicíny, nanotechnologií, léčivých přípravků a pokročilých, obnovitelných a oběhových materiálů, kosmických systémů a technologií, včetně kritických kosmických komponentů a kosmických služeb a aplikací, a cestovní ruch, v)zařízení pro recyklaci a výrobní zařízení pro hromadnou výrobu informačních, komunikačních a technologických součástek a zařízení v Unii, včetně energie či surovin, kromě těch, na které se již vztahují legislativní požadavky, nebo potravinového zabezpečení, s ohledem na účinné využívání zdrojů a oběhovost ve strategických hodnotových řetězcích a na strategické ekosystémy, vi) dodávky a vytváření zásob kritických vstupů pro veřejné subjekty, podniky nebo spotřebitele v Unii, vii)kritické technologie, vstupy a aplikace pro bezpečnost Unie a jejích členských států, jako je bezpečnost a obranné a kosmické odvětví a kybernetická bezpečnost, včetně zabezpečení sítě 5G, a zboží dvojího užití ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Rady (ES) č. 428/2009, viia) investice a technická pomoc poskytovaná společnostem, zejména malým a středním podnikům, začínajícím podnikům a rodinným podnikům, s cílem zvýšit odolnost jejich hodnotových řetězců a podnikatelských modelů, zlepšit podnikatelské dovednosti a podpořit podmínky stimulující podnikání, mj. rozvojem sítí klastrů a center pro digitální inovace, a technický a udržitelný odvětvový rozvoj, viib) kritické včasné odhalování krizí, koordinované institucionální a ekonomické kapacity umožňující reagovat v případě rizika krize a rozvoj možností nepřetržitého fungování podniků a služeb pro základní veřejné a soukromé instituce a odvětví, viic) investice do nových kosmických činností – jak u subjektů, které v rámci dodavatelského řetězce předcházejí, tak u těch, co následují – s cílem uvést na trh nejperspektivnější technologie a aplikace, a tím zajistit konkurenceschopnost kosmického průmyslu Unie, viid) strategické investice do projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti, včetně renovace budov, s vysokým potenciálem významně přispět k dosažení cílů stanovených ve směrnicích (EU) 2018/2001, (EU) 2018/2002 a (EU) 2018/844 a přispět k dosažení klimaticky neutrálního a energeticky účinného stavebního odvětví, jež je součástí Zelené dohody pro Evropu, jak je stanoveno ve [strategii pro vlnu renovací], nebo opatření v rámci mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů. Koneční příjemci by měli mít sídlo v členském státě a měli by působit v Unii v tom smyslu, že provozují v Unii významnou činnost, pokud jde o personál, výrobu, výzkum a vývoj nebo jinou obchodní činnost. Žádný konečný příjemce by neměl mít dceřinou společnost, která vyvíjí činnost bez skutečné hospodářské podstaty v zemi uvedené na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti. Možnost získat podporu by měly mít projekty, které přispívají k diverzifikaci strategických dodavatelských řetězců na jednotném trhu prostřednictvím operací na více místech v celé Unii.

(29)  Oblast strategických evropských investic by se měla zaměřit rovněž na dodavatele usazené a působící v Unii, jejichž činnosti mají pro Unii strategický význam a kteří by potřebovali dlouhodobé investice nebo na které se vztahuje mechanismus prověřování přímých zahraničních investic. Kromě toho by z oblasti strategických evropských investic měly těžit především významné projekty společného evropského zájmu. Oblast těchto investic by měla rovněž podporovat strategickou spolupráci mezi průmyslovými partnery a výzkumnými subjekty, a posilovat tak součinnost mezi programy InvestEU a Horizont Evropa.

(29a)  Účelem nástroje na podporu solventnosti je pomoci společnostem překonat toto obtížné období tak, aby byly schopny oživení a byly schopny zachovat míru zaměstnanosti a vykompenzovat očekávaná narušení jednotného trhu, s ohledem na to, že ne všechny společnosti mají stejný přístup k tržnímu financování a že některé členské státy možná nemají dostatečné rozpočtové prostředky k tomu, aby zajistily odpovídající podporu společnostem v nouzi. Možnost vnitrostátních opatření na podporu solventnosti společností se proto může v jednotlivých členských státech značně lišit a může vést k nerovným podmínkám. Navíc, protože existuje značné riziko, že dopady pandemie onemocnění COVID-19 budou dlouhodobé, může takový nedostatek možnosti pomoci životaschopným společnostem vést k systémovým pokřivením, a tím ke vzniku nových nebo upevnění stávajících rozdílů. Vzhledem k silné propojenosti ekonomiky Unie by hospodářský útlum v jedné části Unie měl negativní vedlejší účinky na přeshraniční dodavatelské řetězce a na celé hospodářství Unie. Z téhož důvodu by podpora v jedné části Unie měla naopak pozitivní vedlejší účinky na přeshraniční dodavatelské řetězce a celé hospodářství Unie.

(29b)  S cílem zamezit zneužívání podpory a maximalizovat dopad na reálnou ekonomiku a na zaměstnanost, by se na společnosti, které využívají financování z nástroje na podporu solventnosti v objemu 30 milionů EUR nebo vyšším, měla během období, kterého se týká záruka, vztahovat dočasná omezení výplat, například omezení výplaty dividend, platů vysokého managementu a zpětného odkupu akcií.

(30)  Jak je navrženo v Zelené dohodě pro Evropu a investičním plánu Zelené dohody pro Evropu, měl by být zřízen mechanismus pro spravedlivou transformaci s cílem řešit sociální, hospodářské a environmentální problémy spojené s plněním cíle Unie v oblasti klimatu do roku 2030 a jejího cíle spočívajícího v klimatické neutralitě Unie do roku 2050. Tento mechanismus, který sestává ze tří pilířů, konkrétně z Fondu pro spravedlivou transformaci (1. pilíř), zvláštního režimu pro spravedlivou transformaci v rámci InvestEU (2. pilíř) a úvěrového nástroje pro veřejný sektor (3. pilíř), by se měl zaměřovat na regiony, které jsou zelenou transformací postiženy nejvíce a nemají dostatečné kapacity k financování potřebných investic. InvestEU jako takový by měl rovněž poskytnout podporu na financování k zajištění investic ve prospěch regionů zapojených do spravedlivé transformace, jakož i možnost, aby příslušné regiony mohly využívat specializované technické pomoci prostřednictvím Poradenského centra InvestEU.

(30a)   Za účelem uplatňování pilíře č. 2 v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci by měl být ve všech oblastech politiky horizontálně zaveden zvláštní režim pro spravedlivou transformaci v rámci InvestEU. Tento režim by měl poskytovat financování pro dodatečné investiční potřeby na podporu regionů určených v územních plánech spravedlivé transformace, které vypracovaly členské státy a jež schválila Komise v souladu s nařízením [nařízení o FST].

(31)  Každá oblast politiky by se měla skládat ze dvou složek, totiž složky EU a složky členského státu. Složka EU by měla přiměřeným způsobem řešit selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace na úrovni celé Unie nebo jednotlivých členských států. Podporované operace by měly mít jasnou unijní přidanou hodnotu. Složka členského státu by měla dát členským státům i regionálním orgánům prostřednictvím členského státu možnost přispět částí svých zdrojů z fondů v rámci sdíleného řízení nebo příspěvků z plánů na podporu oživení a odolnosti, které jsou k dispozici v rámci facility na podporu oživení a odolnosti, na tvorbu rezerv pro záruku EU a využít záruku EU na finanční či investiční operace, které mají řešit specifická selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace na jejich vlastním území, a to včetně znevýhodněných a odlehlých oblastí, jako jsou nejvzdálenější regiony Unie, jak se stanoví v dohodě o příspěvcích, aby se naplnily cíle fondů v rámci sdíleného řízení nebo cíle vnitrostátních plánů oživení a odolnosti. Plány oživení a odolnosti v rámci facility na podporu oživení a odolnosti mohou kromě toho zahrnovat příspěvky do složky členských států. To by mimo jiné mohlo umožnit poskytování podpory na zvýšení solventnosti společností usazených v dotčených členských státech. Operace podporované z Fondu InvestEU prostřednictvím složky EU nebo složky členského státu by neměly duplikovat či vytěsňovat soukromé financování ani narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu.

(32)  Složka členského státu by měla být konkrétně navržena tak, aby umožňovala využití fondů v rámci sdíleného řízení nebo příspěvků z plánů oživení a odolnosti v rámci facility na podporu oživení a odolnosti na tvorbu rezerv na záruku vydanou Unií. Tato možnost by zvýšila přidanou hodnotu záruky EU tím, že by podporu na základě této záruky poskytla širšímu okruhu finančních příjemců a projektů a zvýšila by různorodost způsobů dosahování cílů fondů v rámci sdíleného řízení nebo vnitrostátních plánů oživení a odolnosti, a současně by zajistila konzistentní řízení rizik podmíněných závazků prostřednictvím provádění záruky EU v rámci nepřímého řízení. Unie by měla zaručit finanční a investiční operace stanovené v záručních dohodách uzavřených mezi Komisí a prováděcími partnery v rámci složky členského státu. Z fondů v rámci sdíleného řízení nebo z příspěvků z plánů oživení a odolnosti v rámci facility na podporu oživení a odolnosti by měla být zajištěna tvorba rezerv na záruku na základě míry tvorby rezerv stanovené Komisí a uvedené v dohodě o příspěvcích uzavřené s členským státem podle povahy operací a výsledných očekávaných ztrát. Členský stát by převzal ztráty nad rámec očekávaných ztrát vydáním záruky „back-to-back“ ve prospěch Unie. Tato ujednání by měla být uzavřena v jednotné dohodě o příspěvcích uzavřené s každým členským státem, který si tuto možnost dobrovolně zvolí. Dohoda o příspěvcích by měla zahrnovat jednu nebo více specifických záručních dohod, které mají být na základě pravidel Fondu InvestEU v příslušném členském státě prováděny, jakož i jakékoli regionální účelové vázání. Stanovení míry tvorby rezerv případ od případu vyžaduje odchylku od čl. 211 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady(10) (EU, Euratom) 2018/1046 (dále jen „finanční nařízení“). Tato koncepce přináší také jednotný soubor pravidel pro rozpočtové záruky podporované centrálně řízenými fondy nebo příspěvky z plánů oživení a odolnosti v rámci facility na podporu oživení a odolnosti, což by usnadnilo jejich kombinování.

(33)  Mělo by být navázáno partnerství mezi Komisí a skupinou EIB, jež by mělo vycházet z relativních silných stránek každého z partnerů, aby se zajistil maximální dopad politik, účinné zavádění a přiměřený dohled nad rozpočtem a řízením rizik, které by měly podporovat účinný a inkluzivní přímý přístup k záruce EU.

(34)  Komise by měla mít možnost účastnit se jednoho nebo více možných navýšení kapitálu Evropského investičního fondu (EIF), aby jeho prostřednictvím mohla směrovat podporu evropskému hospodářství a mohla evropské hospodářství i jeho oživení nadále podporovat. Unie by měla mít možnost zachovat si celkový podíl na kapitálu EIF, s náležitým přihlédnutím k souvisejícím finančním dopadům. Ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027 by za tímto účelem mělo být vyčleněno dostatečné finanční krytí.

(35)  Komise by se měla vedle skupiny EIB seznámit podle okolností i s názory dalších potenciálních prováděcích partnerů, pokud jde o investiční pokyny, systém pro sledování klimatu a dokumenty s pokyny a společné metodiky k prověřování udržitelnosti, aby se zajistila inkluzivnost a provozuschopnost do doby, než budou zřízeny správní orgány; následně by se měli prováděcí partneři zapojit do činnosti poradního výboru a řídicí rady Programu InvestEU.

(36)  Fond InvestEU by měl být otevřen příspěvkům ze třetích zemí, které jsou členy Evropského sdružení volného obchodu, přistupujících zemí, kandidátů a potenciálních kandidátů, zemí, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, a dalších zemí v souladu s podmínkami stanovenými mezi Unií a těmito zeměmi. To by mělo případně umožnit pokračovat ve spolupráci s příslušnými zeměmi, zejména v oblasti výzkumu a inovací, jakož i malých a středních podniků.

(37)  Toto nařízení stanoví pro jiná opatření Programu InvestEU než tvorbu rezerv na záruku EU finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu [odkaz bude aktualizován v souladu s novou interinstitucionální dohodou: bodu 16 návrhu interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, přijaté uvedenými orgány(11)].

(38)  Očekává se, že záruka EU ve výši 91 773 320 000 EUR (v běžných cenách) na úrovni Unie zmobilizuje v celé Unii více než 1 200 000 000 000 EUR dalších investic, přičemž tato záruka by měla být orientačně rozdělena mezi jednotlivé oblasti politiky. Samostatná část záruky EU by však měla být vyčleněna na oblast strategických evropských investic.

(39)  Dne 18. dubna 2019 Komise prohlásila, že „aniž jsou dotčeny pravomoci Rady při uplatňování pravidel Paktu o stabilitě a růstu, jednorázové příspěvky členských států, a to buď členského státu samotného, nebo národních podpůrných bank klasifikovaných v sektoru vládních institucí nebo jednajících jménem členského státu, do tematických investičních platforem či investičních platforem pro více zemí by se měly v zásadě považovat za jednorázová opatření ve smyslu čl. 5 odst. 1 a čl. 9 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1466/97(12) a čl. 3 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1467/97(13). ▌Aniž jsou dotčeny výsady Rady při provádění Paktu o stabilitě a růstu, Komise dále zváží, do jaké míry lze stejné zacházení jako v případě EFSI v souvislosti se sdělením Komise o flexibilitě použít na Program InvestEU jako nástupnický nástroj EFSI, pokud jde o jednorázové příspěvky poskytované členskými státy v penězích na financování dodatečné částky záruky EU pro účely složky členského státu.“

(40)  Záruka EU tvořící základ Fondu InvestEU by měla být prováděna nepřímo Komisí, která se bude opírat o prováděcí partnery s přístupem k finančním zprostředkovatelům, jsou-li zapojeni, a ke konečným příjemcům. Výběr prováděcích partnerů by měl být transparentní a nemělo by při něm docházet k žádnému střetu zájmů. Komise by měla s jednotlivými prováděcími partnery uzavřít záruční dohodu přidělující záruční kapacitu z Fondu InvestEU na podporu jejich finančních a investičních operací, které splňují kritéria způsobilosti Fondu InvestEU a přispívají k plnění jeho cílů. Řízení rizika souvisejícího se zárukou EU by nemělo bránit přímému přístupu k záruce EU ze strany prováděcích partnerů. Je-li prováděcím partnerům poskytnuta záruka EU v rámci složky EU, měli by tito partneři plně odpovídat za celý investiční proces a za řádnou péči v souvislosti s příslušnými finančními nebo investičními operacemi. Fond InvestEU by měl podporovat projekty, které mají typicky vyšší rizikový profil než projekty podporované normálními operacemi prováděcích partnerů a jež by nemohly být během období, v němž je možné využít záruku EU, provedeny nebo by nemohly být provedeny ve stejném rozsahu pomocí jiných veřejných nebo soukromých zdrojů bez podpory z InvestEU. Na finanční a investiční operace v rámci oblasti strategických evropských investic se však na kritérium adicionality mohou vztahovat zvláštní podmínky, které vyplývají z jejího zaměření.

(41)  Fond InvestEU by měl mít řídicí strukturu, jejíž funkce by měla odpovídat jedinému účelu, jímž je zajištění odpovídajícího využití záruky EU, přičemž je třeba zajistit politickou nezávislost investičního rozhodování. Tato řídicí struktura by měla být tvořena poradním výborem, řídicí radou a zcela nezávislým investičním výborem. V rámci celkového složení řídicí struktury by se mělo usilovat o dosažení genderové vyváženosti. Řídicí struktura by neměla narušovat rozhodování skupiny EIB nebo jiných prováděcích partnerů ani do něj zasahovat a neměla by ani nahrazovat jejich příslušné řídicí orgány.

(42)  Za účelem výměny informací a názorů ohledně využívání finančních produktů zavedených v rámci Fondu InvestEU a za účelem diskuse o vývoji potřeb a nových produktech včetně specifických územních mezer na trhu by měl být zřízen poradní výbor složený ze zástupců prováděcích partnerů, zástupců členských států, jednoho odborníka jmenovaného Evropským hospodářským a sociálním výborem a jednoho odborníka jmenovaného Výborem regionů.

(43)  Aby mohla Komise poradní výbor ustavit od samého počátku, měla by do něj jmenovat zástupce potenciálních prováděcích partnerů dočasně na jeden rok, po jehož uplynutí by tuto úlohu převzali prováděcí partneři, kteří podepsali záruční dohody.

(44)  Strategické a operační pokyny pro Fond InvestEU by měla stanovit řídicí rada složená ze zástupců Komise, zástupců prováděcích partnerů a jednoho odborníka bez hlasovacího práva jmenovaného Evropským parlamentem.

(45)  Komise by měla posoudit slučitelnost investičních a finančních operací předložených prováděcími partnery s veškerým právem a všemi politikami Unie. Rozhodnutí o finančních a investičních operacích by však měl v konečném důsledku přijímat prováděcí partner.

(46)  Závěr o přidělení podpory ze záruky EU na finanční a investiční operace, které splňují kritéria způsobilosti, by měl vyslovovat investiční výbor složený z nezávislých odborníků, který tak poskytuje externí odborné poradenství při posuzování investic v souvislosti s projekty. Investiční výbor by měl zasedat v různém složení, aby co nejlépe pokrýval různé sféry politiky a odvětví.

(47)  Investiční výbor by měl být již od svého ustavení odpovědný také za využívání záruky EU na finanční a investiční operace podle nařízení (EU) 2015/1017, aby návrhy na využití záruky EU neposuzovaly podobné paralelní struktury.

(48)  Investičnímu výboru by měl být nápomocen nezávislý sekretariát zřízený při Komisi a odpovědný předsedovi investičního výboru.

(49)  Při výběru prováděcích partnerů pro zavedení Fondu InvestEU by měla Komise zvážit schopnost protistrany plnit cíle fondu a přispívat vlastními zdroji, aby se zajistilo odpovídající zeměpisné pokrytí a diverzifikace, byli přilákáni soukromí investoři, zajistila se dostatečná diverzifikace rizik a byla nalezena řešení pro selhání trhu a nepříznivé investiční situace. Vzhledem ke své roli v rámci Smluv, své schopnosti působit ve všech členských státech a ke stávajícím zkušenostem se současnými finančními nástroji a EFSI by měla privilegovaným prováděcím partnerem v rámci složky EU Fondu InvestEU zůstat skupina EIB. Vedle skupiny EIB by měly mít národní podpůrné banky či instituce možnost nabízet škálu doplňkových finančních produktů vzhledem k tomu, že jejich zkušenosti a schopnosti na vnitrostátní a regionální úrovni by mohly být prospěšné pro maximalizaci dopadu veřejných fondů na celém území Unie a pro zajištění spravedlivé zeměpisné vyváženosti projektů. Program InvestEU by měl být prováděn tak, aby podporoval rovné podmínky pro menší a mladší podpůrné banky a instituce. Kromě toho by mělo být možné, aby se prováděcími partnery staly i jiné mezinárodní finanční instituce, zejména pokud představují komparativní výhodu z hlediska specifických odborných znalostí a zkušeností v určitých členských státech a pokud je většina podílu na jeho akciích v unijním držení. Zároveň by mělo být možné, aby se prováděcími partnery staly i další subjekty splňující kritéria stanovená ve finančním nařízení.

(50)  Ve snaze podporovat lepší zeměpisnou diverzifikaci lze zřizovat investiční platformy, které by kombinovaly úsilí a odbornost prováděcích partnerů s dalšími národními podpůrnými bankami či institucemi, které mají s využíváním finančních nástrojů jen omezené zkušenosti. Takovéto struktury by měly být podporovány, mimo jiné dostupnou podporou ze strany Poradenského centra InvestEU. Je vhodné sdružovat spoluinvestory, veřejné orgány, odborníky, vzdělávací instituce, subjekty poskytující odbornou přípravu, výzkumné ústavy, příslušné sociální partnery a zástupce občanské společnosti a další relevantní subjekty na unijní, celostátní a regionální úrovni, aby se využívání investičních platforem v příslušných odvětvích podpořilo.

(51)  Záruka EU v rámci složky členského státu by měla být přidělena prováděcímu partnerovi, který je způsobilý v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení, včetně národních nebo regionálních podpůrných bank či institucí, EIB, Evropského investičního fondu a dalších mezinárodních finančních institucí. Při výběru prováděcích partnerů v rámci složky členského státu by Komise měla zohlednit návrhy předložené jednotlivými členskými státy, jak se uvádí v dohodě o příspěvcích. V souladu s článkem 154 finančního nařízení má Komise provádět posouzení pravidel a postupů prováděcího partnera, aby se ujistila, že poskytuje úroveň ochrany finančních zájmů Unie, která je rovnocenná úrovni ochrany poskytované Komisí.

(52)  O finančních a investičních operacích by měl v konečném důsledku rozhodovat prováděcí partner svým jménem a tyto operace by měl provádět v souladu se svými interními pravidly, politikami a postupy a zaúčtovávat ve svých vlastních finančních výkazech nebo případně zveřejnit v příloze k finančním výkazům. Komise by proto měla výhradně odpovídat za veškeré finanční závazky plynoucí ze záruky EU a měla by zveřejnit maximální částku záruky včetně všech příslušných informací o poskytované záruce.

(53)  V relevantních případech by Fond InvestEU měl umožňovat bezproblémové, sourodé a účinné kombinování grantů, finančních nástrojů nebo obou těchto forem, které jsou financovány z rozpočtu EU nebo z jiných fondů, jako je inovační fond systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), se zárukou EU v situacích, kdy je to nezbytné pro nejlepší podporu investic za účelem řešení konkrétních selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací.

(54)  Projekty předložené prováděcími partnery pro získání podpory z Programu InvestEU, které zahrnují kombinování podpory z Fondu InvestEU s podporou z jiných programů Unie, by měly být jako celek v souladu s cíli a kritérii způsobilosti příslušných jiných programů Unie. O využití záruky EU by mělo být rozhodnuto v rámci Programu InvestEU.

(55)  Poradenské centrum InvestEU by mělo podporovat vytvoření solidní rezervy investičních projektů v každé oblasti politiky, a to prostřednictvím poradenských iniciativ prováděných skupinou EIB nebo dalšími poradními partnery anebo prováděných přímo Komisí. Mělo by podporovat zeměpisnou diverzifikaci s cílem přispět k cílům Unie v podobě hospodářské, sociální a územní soudržnosti a zmenšení rozdílů mezi regiony. Zvláštní pozornost by mělo věnovat sdružování malých projektů do větších portfolií. Komise, skupina EIB a další poradní partneři by měli úzce spolupracovat s cílem zajistit účinnost, synergie a účelné zeměpisné pokrytí podpory v celé Unii, přičemž zohlední odbornost a místní kapacity místních prováděcích partnerů, jakož i Evropského centra pro investiční poradenství zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017(14). Kromě toho by Poradenské centrum InvestEU mělo zajistit centrální vstupní místo pro pomoc při vývoji projektů poskytovanou v rámci Poradenského centra InvestEU veřejným orgánům a pro předkladatele projektů.

(56)  Poradenské centrum InvestEU by mělo být zřízeno Komisí a skupinou EIB jako hlavním partnerem, na základě zkušeností získaných prostřednictvím Evropského centra pro investiční poradenství. Komise by měla být odpovědná za politické řízení Poradenského centra InvestEU a za správu centrálního vstupního místa. Skupina EIB by měla v rámci oblastí politiky poskytovat poradenské iniciativy. Kromě toho by skupina EIB měla poskytovat provozní služby Komisi, včetně poskytování informací pro strategické a politické pokyny týkající se poradenských iniciativ, mapování stávajících a vznikajících poradenských iniciativ, posuzování poradenských potřeb a poskytování poradenství Komisi o optimálních způsobech, jak tyto potřeby řešit stávajícími nebo novými poradenskými iniciativami.

(57)  V zájmu zajištění širokého zeměpisného dosahu poradenských služeb v rámci celé Unie a úspěšného využití místních znalostí o Fondu InvestEU by mělo být v případě potřeby zřízeno místní zastoupení Poradenského centra InvestEU, které by při zohlednění stávajících režimů podpory a přítomnosti místních partnerů poskytovalo v praxi konkrétní proaktivní pomoc přizpůsobenou místním podmínkám. V zájmu snazšího poskytování poradenské podpory na místní úrovni a zajištění účinnosti, synergií a účelného zeměpisného pokrytí podpory v celé Unii by Poradenské centrum InvestEU mělo spolupracovat s národními podpůrnými bankami či institucemi a mělo by těžit z jejich odborných znalostí a využívat je.

(58)  Poradenské centrum InvestEU by mělo poskytovat poradenskou podporu malým projektům a projektům pro začínající podniky, zejména pokud se začínající podniky snaží ochránit své investice do výzkumu a inovací získáním práv duševního vlastnictví, jako jsou patenty, a mělo by přitom zohledňovat existenci dalších služeb, které jsou schopny tyto činnosti pokrýt, a usilovat o synergii s těmito službami.

(59)  V souvislosti s Fondem InvestEU je nezbytné poskytovat podporu pro vytváření projektů a budování kapacit za účelem rozvoje organizačních kapacit a činností rozvoje trhu, které jsou potřebné k vytváření kvalitních projektů. Tato podpora by se měla zaměřovat i na finanční zprostředkovatele, kteří hrají klíčovou úlohu v pomoci malým a středním podnikům a dalším subjektům při získávání přístupu k financování a při realizaci jejich plného potenciálu, a měla by zahrnovat technickou pomoc. Kromě toho je cílem poradenské podpory vytvořit podmínky pro zvyšování potenciálního počtu způsobilých příjemců v rodících se segmentech trhu, zejména pokud malé individuální projekty výrazně zvyšují transakční náklady na úrovni projektu, jako je tomu v případě ekosystému sociálního financování, včetně dobročinných organizací, nebo v kulturním a kreativním odvětví. Podpora budování kapacit by měla doplňovat akce prováděné v rámci dalších programů Unie, které se vztahují na specifické oblasti politiky. Úsilí by mělo být rovněž věnováno podpoře budování kapacit potenciálních předkladatelů projektů, zejména místních organizací a orgánů.

(60)  Měl by být zřízen Portál InvestEU, jenž by nabízel snadno přístupnou a uživatelsky vstřícnou databázi projektů, která by zvyšovala viditelnost investičních projektů, pro něž je hledáno financování, přičemž zvláštní důraz by kladl na vytvoření eventuální rezervy investičních projektů slučitelných s právem a politikami EU pro prováděcí partnery.

(61)  V souladu s nařízením [o nástroji Evropské unie na podporu oživení] a v mezích zdrojů, které jsou v jeho rámci k dispozici, by měla být v rámci InvestEU prováděna opatření na podporu oživení a odolnosti, která by řešila bezprecedentní dopad koronavirobé krize a dlouhodobě by posílila hospodářství Unie. Tyto dodatečné zdroje by měly být použity tak, aby se zajistilo dodržení lhůt stanovených v nařízení [o nástroji Evropské unie na podporu oživení]. Tento požadavek by byl splněn uzavřením příslušných záručních dohod s prováděcími partnery do 31. prosince 2023.

(62)  Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(15) je třeba hodnotit Program InvestEU na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních požadavků na monitorování a zároveň zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. V příslušných případech mohou být stanovovány i měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má Program InvestEU účinky v praxi.

(63)  Ke sledování pokroku dosaženého při plnění cílů Unie by měl být zaveden pevný rámec pro monitorování založený na ukazatelích výstupů, výsledků a dopadů. Za účelem zajištění odpovědnosti vůči občanům Unie by Komise měla každoročně podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku, dopadu a operacích Programu InvestEU.

(64)  Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postup sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se rovněž vztahují na ochranu rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je základním předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné financování z prostředků Unie.

(65)  Na Program InvestEU se vztahuje finanční nařízení. Uvedené nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se rozpočtových záruk.

(66)  V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013(16), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95(17), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96(18) a nařízením Rady (EU) 2017/1939(19) mají být finanční zájmy Unie chráněny přiměřenými opatřeními, včetně opatření pro prevenci, odhalování, nápravu a vyšetřování nesrovnalostí, včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízeními (EU, Euratom) č. 883/2013 a (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu nebo poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat trestné činy proti finančním zájmům Unie, které jsou stanoveny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371(20). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Úřadu evropského veřejného žalobce v případě členských států, které se účastní posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939, a Účetnímu dvoru nezbytná práva a přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(67)  Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou účastnit rovněž na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(68)  Podle článku 83 [návrhu rozhodnutí Rady o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii včetně vztahů mezi Evropskou unií na jedné straně a Grónskem a Dánským královstvím na straně druhé („rozhodnutí o přidružení zámoří“)](21) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů Programu InvestEU a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.

(69)  Za účelem doplnění jiných než podstatných prvků tohoto nařízení o investiční pokyny a srovnávací přehled ukazatelů, umožnění rychlého a pružného přizpůsobení ukazatelů výkonnosti a za účelem úpravy míry tvorby rezerv by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 SFEU akty za účelem stanovení ukazatelů, které použije řídící rada, aby určila členské státy a sektory, jež byly po ekonomické stránce nejvíce zasaženy pandemií onemocnění COVID-19, a členské státy s omezenější možností státní podpory solventnosti, za účelem stanovení metodiky pro používání těchto ukazatelů a za účelem vypracování investičních pokynů pro finanční a investiční operace v rámci různých oblastí politiky, srovnávací přehled, změnu přílohy III tohoto nařízení v souvislosti s přezkumem nebo doplněním ukazatelů a úpravy míry tvorby rezerv. V souladu se zásadou proporcionality by tyto investiční pokyny měly obsahovat přiměřená ustanovení, aby se zabránilo nepřiměřené administrativní zátěži. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Zejména pak pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(69a)  Je třeba zajistit, aby program InvestEU začal být uplatňován co nejdříve poté, co vstoupí v platnost. Proto by bylo vhodné, aby prováděcí partneři měli možnost předkládat Komisi finanční a investiční operace ještě před zřízením a zahájením fungování investičního výboru nebo před uzavřením příslušné záruční dohody. V takových případech by za schválení operací měla odpovídat Komise. Rovněž by měla existovat možnost případně a s výhradou předchozího hodnocení sloučit finanční nástroje zřízené v rámci programů uvedených v příloze IV tohoto nařízení a záruku EU zřízenou podle nařízení (EU) 2015/1017 s finančními nástroji podle tohoto nařízení.

(70)  Program InvestEU by měl řešit selhání trhu a nepříznivé investiční situace na úrovni celé Unie nebo jednotlivých členských států a stanovit celounijní tržní testy inovativních finančních produktů a systémů k jejich šíření pro potřeby nových či komplexních selhání trhu. Z tohoto důvodu je opodstatněná akce na úrovni Unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1.  Tímto nařízením se zřizuje Fond InvestEU, jenž poskytuje záruky EU na podporu finančních a investičních operací realizovaných prováděcími partnery, které přispívají k cílům interních politik EU.

2.  Tímto nařízením se také zřizuje podpůrný poradenský mechanismus k zajištění podpory rozvoje projektů, do nichž je možno investovat, a přístupu k financování a k zajištění pomoci při budování souvisejících kapacit („Poradenské centrum InvestEU“). Dále se jím zřizuje databáze zajišťující viditelnost projektů, pro něž předkladatelé projektů hledají financování, která poskytne investorům informace o investičních příležitostech („Portál InvestEU“).

3.  Nařízení stanovuje cíle Programu InvestEU, jeho rozpočet a objem záruky EU na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)  „Programem InvestEU“ souhrnně Fond InvestEU, Poradenské centrum InvestEU, Portál InvestEU a operace kombinování zdrojů;

2)  „zárukou EU“ celková neodvolatelná, bezpodmínečná a na požádání splatná rozpočtová záruka poskytnutá z rozpočtu Unie, na jejímž základě nabývají rozpočtové záruky v souladu s čl. 219 odst. 1 finančního nařízení účinnosti vstupem v platnost jednotlivých záručních dohod s prováděcími partnery;

3)  „oblastí politiky“ cílená oblast, kterou má záruka EU podpořit, jak je stanoveno v čl. 7 odst. 1;

4)  „složkou“ část záruky EU vymezená z hlediska původu zdrojů, kterými je jištěna;

5)  „operací kombinování zdrojů“ operace podporovaná z rozpočtu Unie, která kombinuje nevratné formy nebo vratné formy podpory z rozpočtu EU či obojí s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí anebo od komerčních finančních institucí a investorů; pro účely této definice lze unijní programy financované z jiných zdrojů než z unijního rozpočtu, jako je inovační fond systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), postavit na roveň programům Unie financovaným z rozpočtu Unie;

6)  „EIB“ Evropská investiční banka;

7)  „skupinou EIB“ EIB, její dceřiné společnosti a jiné subjekty zřízené v souladu s čl. 28 odst. 1 Protokolu č. 5 o statutu Evropské investiční banky, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování EU („statut EIB“);

8)  „finančním příspěvkem“ příspěvek prováděcího partnera ve formě vlastní kapacity pro podstupování rizika, který se poskytuje za podmínek pari passu se zárukou EU nebo v jiné formě, která umožňuje účinné provádění programu InvestEU při současném zajištění odpovídajícího sladění zájmů;

9)  „dohodou o příspěvcích“ právní nástroj, jímž Komise a jeden či více členských států upřesní podmínky záruky EU v rámci složky členského státu, jak je stanoveno v článku 9;

10)  „finančním produktem“ finanční mechanismus nebo dohoda, které stanovují, za jakých podmínek prováděcí partner poskytuje konečným příjemcům přímé nebo zprostředkované financování s využitím kteréhokoli typu financování uvedeného v článku 15;

11)  „finanční nebo investiční operací“ operace za účelem přímého nebo nepřímého poskytnutí financí konečným příjemcům prostřednictvím finančních produktů, realizovaná prováděcím partnerem jeho vlastním jménem a v souladu s jeho interními pravidly, politikami a postupy a zaúčtovaná v jeho finančních výkazech nebo případně zveřejněná v příloze k finančním výkazům;

12)  „fondy v rámci sdíleného řízení“ fondy, které umožňují přidělení části těchto fondů na tvorbu rezerv na rozpočtovou záruku v rámci složky členského státu Fondu InvestEU, konkrétně Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond plus (ESF+), Fond soudržnosti, Evropský námořní a rybářský fond (ENRF), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a [Fond pro spravedlivou transformaci (FST)](22);

13)  „záruční dohodou“ právní nástroj, v němž Komise a prováděcí partner upřesní podmínky pro navrhování finančních nebo investičních operací, aby na ně mohla být poskytnuta záruka EU, pro poskytnutí záruky EU na tyto operace a pro jejich provádění v souladu s ustanoveními tohoto nařízení;

14)  „prováděcím partnerem“ způsobilá protistrana, například finanční instituce nebo jiný finanční zprostředkovatel, se kterou Komise uzavřela záruční dohodu;

15)  „významným projektem společného evropského zájmu“ projekt, který splňuje všechna kritéria stanovená ve sdělení Komise „Kritéria pro analýzu slučitelnosti státní podpory, která má podpořit realizaci významných projektů společného evropského zájmu, s vnitřním trhem“ (Úř. věst. C 188, 20.6.2014, s. 4) nebo v jakékoli následné revidované verzi;

16)  „Poradenským centrem InvestEU“ technická pomoc definovaná v článku 24;

17)  „poradní dohodou“ právní nástroj, jímž Komise a poradní partner upřesní podmínky pro fungování Poradenského centra InvestEU;

18)  „poradenskou iniciativou“ technická pomoc a poradenské služby, které podporují investice, včetně činností spojených s budováním kapacit, poskytované poradními partnery, externími poskytovateli služeb, s nimiž Komise uzavřela smlouvu, nebo výkonnými agenturami;

19)  „poradním partnerem“ způsobilá protistrana, jako je finanční instituce nebo jiný subjekt, s níž Komise uzavřela poradní dohodu za účelem provedení jedné nebo více poradenských iniciativ, jiných než poradenských iniciativ prováděných prostřednictvím externích poskytovatelů služeb, s nimiž uzavřela smlouvu Komise nebo výkonné agentury;

20)  „Portálem InvestEU“ databáze definovaná v článku 25;

21)  „investičními pokyny“ pokyny stanovené aktem v přenesené pravomoci podle čl. 7 odst. 7;

22)  „investiční platformou“ zvláštní účelová jednotka, spravovaný účet, smluvní režim spolufinancování nebo sdílení rizik nebo režim zavedený jinými nástroji, jejichž prostřednictvím subjekty poskytují finanční příspěvek k financování určitého počtu investičních projektů a jež mohou zahrnovat:

a)  národní platformu nebo platformu na nižší vnitrostátní úrovni, které sdružují několik investičních projektů na území určitého členského státu;

b)  přeshraniční platformu, platformu pro více zemí, regionální nebo makroregionální platformu, které sdružují partnery z několika členských států, regionů nebo třetích zemí se zájmem o investiční projekty v určité zeměpisné oblasti;

c)  tematickou platformu, která sdružuje investiční projekty v určitém odvětví;

23)  „mikrofinancováním“ mikrofinancování ve smyslu [čl. 2 bodu 11] nařízení [[ESF+] č.];

24)  „národní podpůrnou bankou či institucí“ právní subjekt, který se zabývá finančními činnostmi na profesionálním základě a který členský stát nebo subjekt členského státu na ústřední, regionální nebo místní úrovni pověřil prováděním rozvojových nebo podpůrných činností;

25)  „malým a středním podnikem“ mikropodnik, malý nebo střední podnik ve smyslu přílohy doporučení Komise 2003/361/ES(23);

26)  „malou společností se střední tržní kapitalizací“ subjekt, který není malým a středním podnikem a který zaměstnává nejvýše 499 zaměstnanců;

26a)  pro účely nástroje na podporu solventnosti se „společnostmi“ rozumí obchodní společnosti, projektové společnosti, partnerství veřejného a soukromého sektoru a další právní struktury;

27)  „sociálním podnikem“ sociální podnik ve smyslu [čl. 2 bodu 15] nařízení [[ESF+] č.];

28)  „třetí zemí“ se rozumí země, která není členským státem Unie.

Článek 3

Cíle Programu InvestEU

1.  Všeobecným cílem Programu InvestEU je podpora cílů politiky Unie prostřednictvím finančních a investičních operací, které přispívají k:

a)  konkurenceschopnosti Unie včetně výzkumu, inovací a digitalizace;

b)  růstu a zaměstnanosti v hospodářství Unie, udržitelnosti hospodářství Unie a jeho environmentálního a klimatického rozměru, jež přispívají k dosažení cílů udržitelného rozvoje a cílů Pařížské dohody o změně klimatu a k vytváření kvalitních pracovních míst;

c)  sociální odolnosti, inkluzivitě a inovativnosti Unie;

d)  podpoře vědeckotechnického pokroku, kultury, vzdělávání a odborné přípravy;

e)  integraci kapitálových trhů Unie a posilování jednotného trhu včetně řešení roztříštěnosti kapitálových trhů Unie, diverzifikace zdrojů financování podniků Unie a podpory udržitelného financování;

f)  podpoře hospodářské, sociální a územní soudržnosti nebo

g)  udržitelnému a inkluzivnímu oživení hospodářství Unie, a zejména MSP, po krizi způsobené pandemií onemocnění COVID-19, udržení a posílení stávajících strategických hodnotových řetězců hmotného nebo nehmotného majetku a vývoji nových hodnotových řetězců tohoto druhu a zachování a posílení činností, které mají pro Unii strategický význam, pokud jde o kritickou infrastrukturu, ať už fyzickou nebo virtuální nebo založenou na duševním vlastnictví, transformační technologie, průlomové inovace a vstupy pro podniky a spotřebitele a podpoře udržitelné transformace v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 a 2050 a s ohledem na zásadu „významně nepoškozovat“.

2.  Program InvestEU má tyto specifické cíle:

a)  podporu finančních a investičních operací souvisejících s udržitelnou infrastrukturou v oblastech uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. a);

b)  podporu finančních a investičních operací souvisejících s výzkumem, inovacemi a digitalizací, včetně podpory rozšiřování inovačních společností a uvádění technologií na trh, v oblastech uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. b);

c)  zvyšování přístupnosti a dostupnosti financování pro malé a střední podniky a pro malé společnosti se střední tržní kapitalizací a posilování globální konkurenceschopnosti těchto malých a středních podniků;

d)  zvyšování přístupnosti a dostupnosti mikrofinancování a financování pro sociální podniky, podpora finančních a investičních operací souvisejících se sociálními investicemi, kompetencemi a dovednostmi a rozvoj a konsolidace trhů pro sociální investice v oblastech uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. d);

e)  podporu finančních a investičních operací v odvětvích uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. e) za účelem zachování a posílení strategické autonomie a udržitelnosti Unie a inkluzivity a konvergence jejího hospodářství, stejně jako posílení odolnosti vůči hospodářským otřesům;

ea)  podporu solventnosti společností usazených v členském státě a působících v Unii.

Článek 4

Rozpočet a objem záruky EU

1.  Záruka EU pro účely složky EU uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. a) činí 91 773 320 000 EUR (v běžných cenách). Vytvoří se na ni rezervy v míře 40 %. Částka uvedená v čl. 34 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) se rovněž zohlední pro účely příspěvku k tvorbě rezerv vyplývající z této míry tvorby rezerv.

Pro účely složky členského státu uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. b) lze poskytnout doplňující prostředky záruky EU za předpokladu, že členské státy přidělí podle [čl. 10 odst. 1] nařízení [[o společných ustanoveních] č.](24), ▌čl. [75 odst. 1] nařízení [[strategický plán SZP] č.](25) a v souladu s prováděním příslušných opatření v plánech oživení a odolnosti podle nařízení [facilita na podporu oživení a odolnosti] odpovídající částky.

Doplňující prostředky záruky EU pro účely složky členského státu mohou členské státy poskytnout rovněž v penězích. Tato částka představuje vnější účelově vázané příjmy podle čl. 21 odst. 5 druhé věty finančního nařízení.

Záruku EU uvedenou v prvním pododstavci zvýší také příspěvky od třetích zemí uvedených v článku 5, poskytujících hotovostní rezervy v plné výši v souladu s čl. 218 odst. 2 finančního nařízení.

2.  Z částky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci se 31 153 850 000 EUR (v běžných cenách) přidělí na operace k realizaci opatření uvedených v článku 2 nařízení [o nástroji Evropské unie na podporu oživení] k naplnění cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. e).

Z částky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci se 19 850 000 000 EUR (v běžných cenách) přidělí na operace k realizaci opatření uvedených v článku 2 nařízení [o nástroji Evropské unie na podporu oživení] k naplnění cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a) a ea).

Z částky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci se 40 769 470 000 EUR (v běžných cenách) přidělí na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a) až d).

Částky uvedené v prvním a druhém pododstavci jsou k dispozici až od data uvedeného v čl. 4 odst. 3 nařízení [o nástroji Evropské unie na podporu oživení].

Orientační rozdělení záruky EU pro účely složky EU je stanoveno v příloze I tohoto nařízení. V relevantních případech se Komise může odchýlit od částky uvedené v příloze I ▌až o 15 % na každý cíl. O případných odchylkách Komise informuje Evropský parlament a Radu.

3.  Finanční krytí pro provádění opatření uvedených v kapitolách VI a VII činí 824 733 000 EUR (v běžných cenách).

4.  Prostředky uvedené v odstavci 3 lze také použít na technickou a správní pomoc určenou pro provádění Programu InvestEU, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně korporátních systémů informačních technologií.

4a.  Pokud podpory uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a) nařízení [o nástroji EU na podporu oživení] nebudou plně využity do 31. prosince 2023 nebo pokud půjčky členským státům uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b) nařízení [o nástroji EU na podporu oživení] nebudou plně využity do 31. prosince 2023, poskytne se část nevyužité částky nebo nepřidělené rezervy až do maximální výše 16 000 000 000 EUR (v běžných cenách) Fondu InvestEU na tvorbu rezerv na záruku EU na období 2024–2027 v souladu s článkem X nařízení [o nástroji EU na podporu oživení]. Výše záruky EU uvedená v odst. 1 prvním pododstavci tohoto článku a rozdělení záruky EU stanovené v příloze I tohoto nařízení se odpovídajícím způsobem upraví směrem nahoru.

Článek 5

Třetí země přidružené k Fondu InvestEU

Složka EU Fondu InvestEU podle čl. 8 odst. 1 písm. a) a každá oblast politiky dle čl. 7 odst. 1, s výjimkou oblasti politiky pro strategické evropské investice, může přijímat příspěvky od následujících třetích zemí, a to za účelem účasti na konkrétních finančních produktech podle čl. 218 odst. 2 finančního nařízení:

a)  členů Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru;

b)  přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro jejich účast v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady o přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito třetími zeměmi;

c)  třetích zemí, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady o přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito třetími zeměmi;

d)  třetích zemí v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast dané třetí země v některém programu Unie, pokud tato dohoda:

i)  zajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínos pro ni;

ii)  stanoví podmínky účasti v programech Unie, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich správní náklady. Tyto příspěvky představují vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 druhou větou finančního nařízení;

iii)  nesvěřuje dané třetí zemi rozhodovací pravomoc ohledně daného programu Unie;

iv)  zaručuje práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.

Článek 6

Provádění a formy financování z prostředků Unie

1.  Záruka EU se provádí formou nepřímého řízení subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) bodech ii), iii), v) a vi) finančního nařízení. Další formy financování z prostředků Unie v rámci tohoto nařízení se provádí formou přímého nebo nepřímého řízení v souladu s finančním nařízením, a to včetně grantů prováděných v souladu s hlavou VIII finančního nařízení a operací kombinování zdrojů prováděných v souladu s tímto článkem, co nejplynuleji, způsobem zajišťujícím účinnou a soudržnou podporu politik Unie.

2.  Finanční a investiční operace kryté zárukou EU, které jsou součástí operace kombinování zdrojů, jež kombinuje podporu v rámci tohoto nařízení s podporou poskytovanou v rámci jednoho nebo více dalších unijních programů, nebo kryté inovačním fondem systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), musí:

a)  být ve shodě s cíli politiky a splňovat kritéria způsobilosti stanovená v pravidlech unijního programu, v jehož rámci je podpora přidělena;

b)  být v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.

3.  Operace kombinování zdrojů, které zahrnují finanční nástroj plně financovaný jinými unijními programy nebo inovačním fondem systému EU pro obchodování s emisemi bez využití záruky EU v rámci tohoto nařízení, musí být ve shodě s cíli politiky a splňovat kritéria způsobilosti stanovená v pravidlech unijního programu, v jehož rámci je podpora poskytnuta.

4.  V souladu s čl. 6 odst. 2 se o nevratných formách podpory a finančních nástrojích z unijního rozpočtu, které tvoří součást operace kombinování zdrojů podle odstavců 2 a 3 tohoto článku, rozhoduje podle pravidel relevantního unijního programu a provádí se v rámci operace kombinování zdrojů v souladu s tímto nařízením a s hlavou X finančního nařízení.

Při podávání zpráv o těchto operacích kombinování zdrojů se věnuje pozornost také jejich souladu s cíli politiky a kritérii způsobilosti stanovenými v pravidlech unijního programu, v jehož rámci je podpora přidělena, a také jejich souladu s tímto nařízením.

KAPITOLA II

Fond InvestEU

Článek 7

Oblasti politiky

1.  Fond InvestEU působí prostřednictvím následujících šesti oblastí politiky, které se zaměřují na selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace v daných oblastech působnosti:

a)  oblasti udržitelné infrastruktury, která zahrnuje udržitelné investice v oblasti dopravy včetně multimodální dopravy, bezpečnosti silničního provozu, mimo jiné v souladu s cílem Unie odstranit do roku 2050 smrtelné silniční nehody a závažná zranění, v oblasti obnovy a údržby železniční a silniční infrastruktury, energetiky, zejména energie z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti v souladu s energetickým rámcem 2030, projektů na renovaci budov zaměřených na úspory energie a zapojení budov do propojeného energetického, skladovacího, digitálního a dopravního systému, zlepšování úrovně propojitelnosti, digitálního propojení a přístupu k němu, mimo jiné ve venkovských oblastech, dodávek a zpracování surovin, kosmu, oceánů, vody, včetně vnitrozemských vodních cest, nakládání s odpady v souladu s hierarchií způsobů nakládání s nimi a se zásadami oběhového hospodářství, přírodní a další environmentální infrastruktury, kulturního dědictví, cestovního ruchu, vybavení, mobilních aktiv a zavádění inovativních technologií, které přispívají k dosažení unijních cílů environmentální odolnosti či odolnosti vůči změně klimatu nebo sociální udržitelnosti a splňují unijní normy environmentální nebo sociální udržitelnosti;

b)  oblasti výzkumu, inovací a digitalizace, která zahrnuje výzkum, vývoj produktů a inovace, transfer technologií a výsledků výzkumu na trh za účelem podpory tržních zprostředkovatelů a spolupráce mezi podniky, demonstrace a zavádění inovativních řešení a podpory rozšiřování inovativních společností, jakož i digitalizaci průmyslu Unie;

c)  oblasti malých a středních podniků, která zahrnuje přístupnost a dostupnost financování především pro malé a střední podniky, včetně inovativních a těch, které působí v kulturních a kreativních odvětvích, jakož i pro malé společnosti se střední tržní kapitalizací;

d)  oblasti sociálních investic a dovedností, která zahrnuje mikrofinancování, financování sociálních podniků a sociální ekonomiku a opatření na podporu rovnosti žen a mužů, dovednosti, vzdělávání, odbornou přípravu a související služby, sociální infrastrukturu včetně zdravotnické a vzdělávací infrastruktury a sociálního a studentského bydlení, sociální inovace, zdravotní a dlouhodobou péči, inkluzi a přístupnost, kulturní a kreativní činnosti se sociálním cílem a integraci zranitelných osob včetně občanů třetích zemí;

e)  oblasti strategických evropských investic, která zahrnuje strategické, na budoucnost orientované investice na podporu konečných příjemců, včetně malých a středních podniků a začínajících podniků, kteří jsou usazeni v členském státě a působí v Unii a jejichž činnosti mají pro Unii strategický význam, zejména s ohledem na klimatickou a digitální transformaci, v souladu s prioritami popsanými v Nové průmyslové strategii pro Evropu, jejímž cílem je zelená a digitální Evropa, která je konkurenceschopná v celosvětovém měřítku, a jež zahrnuje model rozvoje založený na průmyslových ekosystémech a cíl Unie v oblasti klimatické neutrality [zakotvený v evropském právním rámci pro klima] a cíli pro rok 2030. Tato oblast podporuje projekty, které zlepšují konkurenceschopnost ekonomiky Unie, obnovují výrobní kapacitu, snižují závislost na zranitelných dodavatelských řetězcích a podporují podnikání, vytváření pracovních míst a zvyšování odolnosti v jedné z těchto dílčích oblastí:

i)  poskytování kritické zdravotní péče, výroba a vytváření zásob léčivých přípravků, včetně očkovacích látek, jejich meziproduktů, účinných složek léčivých přípravků a surovin; zdravotnické prostředky; nemocniční a lékařské vybavení, jako jsou ventilátory, ochranné oděvy a vybavení, diagnostické materiály a nástroje; osobní ochranné prostředky; dezinfekční prostředky a jejich meziprodukty a suroviny nezbytné pro jejich výrobu; posílení odolnosti zdravotní péče a systémů zdravotnictví v rámci přípravy kapacity reakce na budoucí krize, včetně provádění zátěžových testů celostátních a regionálních systémů zdravotnictví, a systému civilní ochrany; na základě zásady fyzické a cenové dostupnosti výrobků, které jsou životně důležité při zdravotních krizích;

ii)  kritická infrastruktura, fyzická, analogová či digitální, včetně těch prvků infrastruktury a mobilních aktiv, které byly identifikovány jako kritické, v oblastech energetiky, dopravy včetně veřejné dopravy a aktivní mobility, logistiky, životního prostředí, vody, zdraví, bezpečné digitální komunikace a sítí, sítí 5G a vysokorychlostních elektronických komunikačních sítí, internetu věcí, platforem pro online služby, bezpečného edge a cloud computingu, zpracování nebo ukládání dat, platební a finanční infrastruktury, leteckého a kosmického průmyslu, bezpečnosti a obrany, komunikací, audiovizuální oblasti, kulturní a kreativní oblasti, sdělovacích prostředků, vzdělávání a odborné přípravy, volební infrastruktury a citlivých zařízení, veřejné správy, bezpečnosti, bydlení, jakož i pozemků a nemovitostí, jež jsou pro využívání této kritické infrastruktury zásadní;

iii)  poskytování know-how, zboží, technologií a služeb, které slouží k provozu a údržbě kritické infrastruktury a mobilních aktiv podle bodu ii);

iv)  klíčové základní, transformační, zelené a digitální technologie a průlomové inovace, jsou-li investice strategicky významné pro ekonomiku Unie a udržitelnou a inovativní průmyslovou budoucnost Unie, včetně reindustrializace, s ohledem na zásadu spravedlivé transformace a široké společenské přínosy, včetně:

a)  umělé inteligence, technologie blockchain a distribuované účetní knihy, softwaru, robotiky, polovodičů, mikroprocesorů, technologií edge cloudu, vysoce výkonné výpočetní techniky, kybernetické bezpečnosti, kvantových technologií, fotoniky, průmyslové biotechnologie, technologie pro bezpečnou, udržitelnou, inteligentní a automatizovanou mobilitu a logistiku ve všech druzích dopravy;

b)  technologií v oblasti energie z obnovitelných a jiných zdrojů, které přispívají k dosažení klimatické neutrality do roku 2050, technologií pro skladování energie včetně udržitelných baterií, udržitelných dopravních technologií, aplikací pro čistý vodík a palivové články, dekarbonizačních technologií pro průmysl, infrastruktury pro zachycování a ukládání CO2 během průmyslových procesů, bioelektráren a výrobních zařízení za účelem transformace energetiky, technologií pro oběhové hospodářství a dodavatelských řetězců;

ba)  kosmických systémů a technologií, včetně kritických kosmických komponentů, a kosmických služeb a aplikací;

c)  biomedicíny, nanotechnologií, biotechnologií, léčivých přípravků a pokročilých, obnovitelných a oběhových materiálů;

ca)  cestovního ruchu;

v)  zařízení na recyklaci a výrobní zařízení pro hromadnou výrobu informačních, komunikačních a technologických součástek a zařízení v Unii;

vi)  dodávky a vytváření zásob kritických vstupů pro veřejné subjekty, podniky nebo spotřebitele v Unii, včetně energie či surovin kromě těch, na které se již vztahují legislativní požadavky, nebo potravinového zabezpečení, s ohledem na účinné využívání zdrojů a oběhovost ve strategických hodnotových řetězcích a na strategické ekosystémy;

vii)  kritické technologie, vstupy a aplikace pro bezpečnost Unie a jejích členských států, jako jsou bezpečnostní a obranné odvětví, kosmické odvětví a kybernetická bezpečnost, a zboží dvojího užití ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Rady (ES) č. 428/2009 a souvisejících právních předpisů. Kromě toho koneční příjemci nesmí vyvážet technologie související s obranou do třetích zemí, které ohrožují územní celistvost členských států, systematicky porušují mezinárodní právo nebo ohrožují regionální či celosvětovou bezpečnost a stabilitu;

viia)   investice a technická pomoc společnostem, zejména malým a středním podnikům, začínajícím podnikům, rodinným podnikům a komunitám s cílem zvýšit odolnost jejich hodnotových řetězců a obchodních modelů, zlepšit podnikatelské dovednosti a podpořit podmínky posilující podnikání, mj. rozvojem sítí klastrů a center pro digitální inovace, a technologický a udržitelný odvětvový rozvoj;

viib)   kritické včasné odhalování a koordinované institucionální a ekonomické kapacity reakce v případě rizika krize a rozvoj řešení nepřetržitého fungování podniků a služeb pro základní veřejné a soukromé instituce a odvětví;

viic)   investice do nových kosmických činností – jak u subjektů, které v rámci dodavatelského řetězce předcházejí, tak u těch, co následují – s cílem uvést na trh nejperspektivnější technologie a aplikace, a tím zajistit konkurenceschopnost kosmického průmyslu Unie;

viid)   strategické investice do projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, včetně renovace budov, s vysokým potenciálem významně přispět k dosažení cílů stanovených ve směrnicích (EU) 2018/2001, (EU) 2018/2002 a (EU) 2018/844 a přispět k dosažení klimaticky neutrálního a energeticky účinného stavebního odvětví, jež je součástí Zelené dohody pro Evropu, jak je stanoveno ve [strategii pro renovační vlnu], nebo opatření v rámci mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů, jež jsou způsobilá v rámci programu InvestEU.

Za účelem ochrany bezpečnosti Unie a jejích členských států navíc koneční příjemci, kteří obdrží finanční prostředky v rámci této oblasti, nesmí být kontrolováni třetí zemí nebo subjekty ze třetích zemí a musí mít v Unii své výkonné vedení.

Případné nezbytné požadavky týkající se kontroly a výkonného vedení konečných příjemců v dalších dílčích oblastech v rámci oblasti politiky pro strategické evropské investice a kontroly zprostředkovatelů v rámci uvedené oblasti politiky stanoví řídicí rada, přičemž zohlední příslušná hlediska veřejného pořádku nebo bezpečnosti.

ea)  oblast politiky na podporu solventnosti, která zahrnuje podporu solventnosti společností, které ještě na konci roku 2019 nebyly v obtížích z hlediska podmínek státní podpory, ale od té doby se v důsledku koronavirové krize potýkají se značnými riziky v oblasti solventnosti, nebo společností vytvořených ke dni 31. prosince 2020 nebo dříve, jež získaly nebo spravují aktiva či řídí pobočky společnosti, která byla z hlediska podmínek státní podpory v obtížích již koncem roku 2019, pokud jejich vedení není stejné jako vedení společnosti v obtížích z hlediska podmínek státní podpory.

Oblast politiky na podporu solventnosti mohou využívat všechny členské státy a lze ji využít pro oblasti uvedené v příloze II. Většina finančních prostředků programu InvestEU v rámci oblasti politiky na podporu solventnosti se využije na podporu:

a)  způsobilých společností v členských státech a odvětví, které byly z ekonomického hlediska zasaženy koronavirovou krizí nejvíce;

b)  způsobilých společností v členských státech, v nichž je možnost státní podpory solventnosti více omezená.

Komise stanoví prostřednictví aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 33 jak ukazatele, které použije řídicí rada pro určení členských států a odvětví, které byly z ekonomického hlediska zasaženy koronavirovou krizí nejvíce, a členských států s omezenější možností státní podpory solventnosti, tak metodiku pro používání těchto ukazatelů.

Společnosti, které dostávají podporu v rámci oblasti politiky na podporu solventnosti, dodržují v maximální možné míře minimální sociální a environmentální záruky na vysoké úrovni v souladu s pokyny stanovenými řídicí radou. Tyto pokyny zahrnou odpovídající ustanovení, která zabrání nepřiměřené administrativní zátěži s ohledem na velikost společností, přičemž ustanovení pro malé a střední podniky budou mírnější. Tyto společnosti se rovněž vyzývají k tomu, aby zavedly plány zelené transformace, pokročily v digitální transformaci a zachovaly zaměstnanost. Pro účely těchto transformací je k dispozici technická pomoc.

Prováděcí partneři a finanční zprostředkovatelé v rámci oblasti politiky na podporu solventnosti jsou usazeni v členském státě a působí v Unii. Řídicí rada stanoví veškeré nezbytné požadavky související s kontrolou těchto zprostředkovatelů, pokud jde o příslušná hlediska veřejného pořádku nebo bezpečnosti.

1a.  Režim pro spravedlivou transformaci, který tvoří druhý pilíř mechanismu pro spravedlivou transformaci, se zavede horizontálně ve všech oblastech politiky. Tento režim zahrnuje investice, které řeší sociální, hospodářské a environmentální úkoly vyplývající z procesu transformace na cestě k dosažení cíle Unie v oblasti klimatu do roku 2030 a klimatické neutrality do roku 2050.

2.  V případech, kdy finanční nebo investiční operace předložená investičnímu výboru podle článku 23 spadá pod více než jednu oblast politiky, přiřadí se k oblasti politiky, pod kterou spadá její hlavní cíl nebo hlavní cíl většiny dílčích projektů operace, ledaže by bylo v investičních pokynech stanoveno jinak.

3.  Finanční a investiční operace se prověřují, aby se stanovilo, zda mají environmentální, klimatický či sociální dopad. Pokud takový dopad mají, podléhají prověření z hlediska klimatické, environmentální a sociální udržitelnosti, aby se minimalizovaly nepříznivé dopady a maximalizovaly přínosy pro klimatický, environmentální a sociální rozměr. Za tímto účelem poskytnou předkladatelé projektů, kteří žádají o financování, odpovídající informace založené na pokynech uvedených v odstavci 4. Z prověření se vyloučí malé projekty do určité velikosti stanovené v pokynech. Projekty, které nejsou slučitelné s cíli v oblasti klimatu, nejsou pro podporu v rámci tohoto nařízení způsobilé. Pokud prováděcí partner dospěje k závěru, že prověření udržitelnosti není třeba provést, sdělí investičnímu výboru důvody.

4.  Komise vypracuje pokyny k udržitelnosti, které v souladu s environmentálními a sociálními cíli a standardy Unie umožní:

a)  zajistit v souvislosti s adaptací odolnost vůči potenciálním nepříznivým dopadům změny klimatu prostřednictvím vyhodnocení klimatické zranitelnosti a rizik, mimo jiné prostřednictvím příslušných adaptačních opatření, a v souvislosti se zmírňováním zajistit integraci nákladů na emise skleníkových plynů a pozitivního efektu opatření na zmírňování změny klimatu v analýze nákladů a přínosů;

b)  zohlednit konsolidovaný dopad projektů z hlediska klíčových komponent přírodního kapitálu souvisejícího s ovzduším, vodou, půdou a biologickou rozmanitostí;

c)  odhadovat sociální dopad projektů, včetně dopadu na rovnost žen a mužů, na sociální začleňování některých oblastí nebo populací a na hospodářský rozvoj oblastí a odvětví postižených strukturálními problémy, jako je například potřeba dekarbonizovat hospodářství;

d)  určit projekty, které nejsou slučitelné s dosažením cílů v oblasti klimatu;

e)  poskytovat prováděcím partnerům pokyny pro účely prověřování podle odstavce 3.

5.  Prováděcí partneři poskytnou informace nezbytné k tomu, aby bylo možné sledovat investice, které přispívají k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí, a to na základě pokynů, které poskytne Komise.

6.  Prováděcí partneři uplatňují cíl, aby k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí přispívalo alespoň 60 % investic v rámci oblasti politiky pro udržitelnou infrastrukturu.

Komise společně s prováděcími partnery usiluje o zajištění toho, aby část záruky EU využitá pro oblast politiky pro udržitelnou infrastrukturu byla rozdělena tak, aby bylo mezi jednotlivými oblastmi uvedenými v odst. 1 písm. a) dosaženo rovnováhy.

7.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 33 akty v přenesené pravomoci, jimiž se toto nařízení doplní stanovením investičních pokynů pro každou oblast politiky. Investiční pokyny rovněž stanoví postupy pro provádění režimu pro spravedlivou transformaci, jak je uvedeno v odstavci 1a. Tyto investiční pokyny se připraví v úzkém dialogu se skupinou EIB a dalšími potenciálními prováděcími partnery.

8.  V případě finančních a investičních operací v rámci oblasti politiky pro strategické evropské investice v obranném a bezpečnostním a kosmickém odvětví a v oblasti kybernetické bezpečnosti mohou investiční pokyny stanovit omezení ohledně převodu a licencování práv duševního vlastnictví na kritické technologie a technologie, jež slouží k zajištění bezpečnosti Unie a jejích členských států.

9.  Komise zpřístupní informace týkající se uplatňování a výkladu investičních pokynů prováděcím partnerům, investičnímu výboru a poradním partnerům.

Článek 8

Složky

1.  Oblasti politiky uvedené v čl. 7 odst. 1 sestávají ze složky EU a složky členského státu. Tyto složky se zaměřují na selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace, a to následovně:

a)  složka EU je zaměřena na tyto situace:

i)  selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace související s prioritami politiky Unie;

ii)  selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace na úrovni celé Unie nebo jednotlivých členských států nebo

iii)  selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace, které vyžadují vyvinutí inovativních finančních řešení a tržních struktur, zejména nová či komplexní selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace;

b)  složka členského státu je zaměřena na specifická selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace v jednom nebo několika regionech nebo členských státech za účelem plnění cílů politik přispívajících fondů v rámci sdíleného řízení nebo doplňujících prostředků poskytnutých členským státem podle čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce, zejména aby se řešením nerovnováhy mezi jejími regiony posílila hospodářská, sociální a územní soudržnost v Unii.

2.  V relevantních případech se složky uvedené v odstavci 1 využijí na podporu dané finanční nebo investiční operace doplňkově, včetně kombinace podpory z obou složek.

Článek 9

Specifická ustanovení platná pro složku členského státu

1.  Prostředky dobrovolně přidělené členským státem podle čl. [10 odst. 1] nařízení [[o společných ustanoveních] č.] nebo čl. [75 odst. 1] nařízení [[strategický plán SZP] č.] nebo v souladu s prováděním příslušných opatření v plánech na podporu oživení a odolnosti vypracovaných podle nařízení [facilita na podporu oživení a odolnosti] se použijí pro tvorbu rezerv na část záruky EU, která spadá pod složku členského státu a pokrývá finanční a investiční operace v daném členském státě, nebo pro možné příspěvky z fondů v rámci sdíleného řízení nebo jako příspěvky v souladu s prováděním příslušných opatření v plánech na podporu oživení a odolnosti vypracovaných podle nařízení [facilita na podporu oživení a odolnosti] ve prospěch Poradenského centra InvestEU. Tyto prostředky se použijí jako příspěvek k dosažení cílů politiky stanovených v dohodě o partnerství uvedené v článku 7 nařízení [[o společných ustanoveních] č.], v programech nebo ve strategickém plánu SZP nebo v plánu na podporu oživení a odolnosti dotčeného členského státu, které přispívají k InvestEU.

Doplňující prostředky přidělené členským státem podle čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce se použijí pro tvorbu rezerv na část záruky EU spadající pod složku členského státu.

2.  Stanovení části záruky EU spadající pod složku členského státu se řídí dohodou o příspěvcích uzavřenou mezi členským státem a Komisí.

Čtvrtý pododstavec tohoto odstavce a odstavec 5 tohoto článku se nepoužijí na doplňující prostředky poskytnuté členským státem podle čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce.

Ustanovení tohoto článku týkající se částek přidělených podle čl. 10 odst. 1 nařízení [o společných ustanoveních č.] nebo čl. 75 odst. 1 nařízení [strategický plán SZP] nebo v souladu s prováděním příslušných opatření v plánech na podporu oživení a odolnosti vypracovaných podle nařízení [facilita na podporu oživení a odolnosti] se nepoužijí na dohodu o příspěvcích týkající se doplňujících prostředků poskytnutých členským státem podle čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce.

Členský stát a Komise uzavřou dohodu o příspěvcích nebo dodatek k této dohodě do čtyř měsíců od rozhodnutí Komise o schválení dohody o partnerství podle čl. 9 odst. 4 nařízení [o společných ustanoveních] nebo strategického plánu SZP podle nařízení [SZP] nebo plánu na podporu oživení a odolnosti vypracovaného podle nařízení [facilita na podporu oživení a odolnosti] nebo současně s rozhodnutím Komise o změně programu podle článku 10 nařízení [o společných ustanoveních] nebo strategického plánu SZP podle článku 107 nařízení [SZP] nebo plánu na podporu oživení a odolnosti v souladu s článkem 18 nařízení [facilita na podporu oživení a odolnosti].

Dva nebo více členských států může s Komisí uzavřít společnou dohodu o příspěvcích.

Odchylně od čl. 211 odst. 1 finančního nařízení je míra tvorby rezerv na záruku EU spadající pod složku členského státu stanovena na 40 % a je možné ji snížit či zvýšit v každé dohodě o příspěvcích tak, aby brala v potaz rizika související s finančními produkty, které mají být použity.

3.  Dohoda o příspěvcích obsahuje alespoň tyto prvky:

a)  celkový objem části záruky EU spadající pod složku členského státu týkající se členského státu, míru tvorby rezerv na tuto část, objem příspěvků z fondů v rámci sdíleného řízení nebo příspěvky z plánů na podporu oživení a odolnosti vypracovaných podle nařízení [facilita na podporu oživení a odolnosti], zahajovací fázi tvorby rezerv v souladu s ročním finančním plánem a objem výsledného podmíněného závazku krytého zárukou „back-to-back“ poskytnutou daným členským státem;

b)  strategii členského státu zahrnující finanční produkty a jejich minimální pákový účinek, zeměpisné pokrytí, v případě potřeby včetně regionálního pokrytí, druhy projektů, investiční období a v relevantních případech kategorie konečných příjemců a způsobilých zprostředkovatelů;

c)  potenciálního prováděcího partnera nebo partnery navržené v souladu s čl. 14 odst. 1 čtvrtým pododstavcem a povinnost Komise informovat dotyčný členský stát o vybraném prováděcím partnerovi či partnerech;

d)  případný příspěvek z fondů v rámci sdíleného řízení nebo příspěvky z plánů na podporu oživení a odolnosti vypracovaných podle nařízení [facilita na podporu oživení a odolnosti] ve prospěch Poradenského centra InvestEU;

e)  povinnosti předkládat členskému státu každoroční zprávy včetně zpráv o příslušných ukazatelích týkajících se politických cílů uvedených v dohodě o partnerství, programu nebo strategickém plánu SZP nebo v plánu na podporu oživení a odolnosti a uvedených v dohodě o příspěvcích;

f)  ustanovení o náhradách za část záruky EU spadající pod složku členského státu;

g)  případnou kombinaci se zdroji v rámci složky EU v souladu s čl. 8 odst. 2, včetně vrstvené struktury pro dosažení lepšího krytí rizik.

4.  Dohody o příspěvcích provádí Komise prostřednictvím záručních dohod uzavřených s prováděcími partnery podle článku 16 a poradních dohod uzavřených s poradními partnery podle čl. 24 odst. 1 druhého pododstavce.

Není-li do devíti měsíců od uzavření dohody o příspěvcích uzavřena záruční dohoda, dohoda o příspěvcích se ukončí nebo prodlouží po vzájemné dohodě. Není-li do devíti měsíců od uzavření dohody o příspěvcích částka stanovená dohodou o příspěvcích plně vázána prostřednictvím jedné nebo více záručních dohod, tato částka se příslušně pozmění. Nevyužitá částka rezerv přiřaditelná k prostředkům přiděleným členskými státy podle čl. [10 odst. 1 nařízení [o společných ustanoveních]] nebo čl. [75 odst. 1] nařízení [SZP]] nebo v souladu s prováděním příslušných opatření v plánech na podporu oživení a odolnosti vypracovaných podle nařízení [facilita na podporu oživení a odolnosti] se opětovně použije v souladu s [čl. 10 odst. 5] nařízení [[o společných ustanoveních] č.] a čl. [75 odst. 5] nařízení [[strategický plán SZP] č.] a článku [X] nařízení [facilita na podporu oživení a odolnosti]. Nevyužitá částka rezerv přiřaditelná k prostředkům přiděleným členským státem podle čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce tohoto nařízení se vrátí tomuto členskému státu.

Není-li záruční dohoda během období stanoveného v čl. [10 odst. 6] nařízení [[o společných ustanoveních] č.] nebo v čl. [75 odst. 6] nařízení [[strategický plán SZP] č.] nebo v článku [X] nařízení [facilita na podporu oživení a odolnosti] řádně plněna, dohoda o příspěvcích se pozmění. Nevyužitá částka rezerv přiřaditelná k prostředkům přiděleným členskými státy podle čl. [10 odst. 1 nařízení [o společných ustanoveních]] nebo čl. [75 odst. 1] nařízení [SZP]] nebo článku [X] nařízení [facilita na podporu oživení a odolnosti] se opětovně použije v souladu s [čl. 10 odst. 6] nařízení [[o společných ustanoveních] č.] a čl. [75 odst. 6] nařízení [[strategický plán SZP] č.] a článkem[X] nařízení [facilita na podporu oživení a odolnosti]. Nevyužitá částka rezerv přiřaditelná k prostředkům přiděleným členským státem podle čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce tohoto nařízení se vrátí tomuto členskému státu.

5.  Na tvorbu rezerv pro část záruky EU spadající pod složku členského státu, která je stanovena dohodou o příspěvku, se vztahují následující pravidla.

a)  Po zahajovací fázi tvorby rezerv uvedené v odst. 3 písm. a) tohoto článku budou veškeré roční přebytky rezerv vypočtené porovnáním výše rezerv požadované dle míry tvorby rezerv stanovené v dohodě o příspěvcích se skutečnou výší rezerv opětovně využity podle [čl. 10 odst. 7] [nařízení o společných ustanoveních] a čl. [75 odst. 7] [[strategický plán SZP] č.] a článku [X] nařízení [facilita na podporu oživení a odolnosti].

b)  Odchylně od čl. 213 odst. 4 finančního nařízení nebudou po zahajovací fázi tvorby rezerv uvedené v odst. 3 písm. a) tohoto článku rezervy během dostupnosti této části záruky EU spadající pod složku členského státu každoročně doplňovány.

c)  Komise ihned informuje členský stát, pokud v důsledku žádostí o plnění z dané části záruky EU spadající pod složku členského státu klesne úroveň rezerv na tuto část záruky EU pod 20 % počáteční rezervy.

d)  Pokud úroveň rezerv pro část záruky EU spadající pod složku členského státu klesne na 10 % počáteční rezervy, poskytne příslušný členský stát na výzvu Komise do společného rezervního fondu podle článku 212 finančního nařízení částku ve výši až 5 % počáteční rezervy.

KAPITOLA III

PARTNERSTVÍ MEZI KOMISÍ A SKUPINOU EIB

Článek 10

Působnost partnerství

1.  Komise a skupina EIB vytvoří partnerství podle tohoto nařízení, aby podpořily provádění InvestEU a zajistily konzistentnost, inkluzivnost, adicionalitu a účinné provádění. V souladu s tímto nařízením a jak se dále stanoví v dohodách uvedených v odstavci 3, skupina EIB:

a)  provede část záruky EU uvedenou v čl. 12 odst. 4;

b)  podpoří provádění složky EU Fondu InvestEU a v relevantních případech složky členského státu, zejména tím, že:

i)  přispěje spolu s potenciálními prováděcími partnery k investičním pokynům v souladu s čl. 7 odst. 7, přispěje k návrhu srovnávacího přehledu podle článku 21 a přispěje k dalším dokumentům, kterými se stanoví operační pokyny pro Fond InvestEU;

ii)  stanoví spolu s Komisí a potenciálními prováděcími partnery rizikovou metodiku a systém mapování rizik, které souvisí s finančními a investičními operacemi prováděcích partnerů, aby bylo možné tyto operace posoudit pomocí společné ratingové stupnice;

iii)  na žádost Komise a po dohodě s příslušným potenciálním prováděcím partnerem provede posouzení systémů tohoto potenciálního prováděcího partnera a poskytne mu k těmto systémům cílené technické poradenství, pokud to požadují závěry auditu hodnocení pilířů a v rozsahu požadovaném v těchto závěrech, za účelem zavedení finančních produktů plánovaných tímto potenciálním prováděcím partnerem;

iv)  poskytne nezávazné stanovisko o bankovních aspektech, zejména o finančním riziku a finančních podmínkách spojených s částí záruky EU, jež má být přidělena jinému prováděcímu partnerovi, než je skupina EIB, jak stanoví záruční dohoda, jež má být s tímto prováděcím partnerem uzavřena;

v)  provede simulace a projekce finančního rizika a výnosu sdruženého portfolia na základě předpokladů dohodnutých s Komisí;

vi)  změří finanční riziko sdruženého portfolia a poskytne o sdruženém portfoliu finanční zprávy a

vii)  poskytne Komisi služby restrukturalizace a inkasa uvedené v dohodě podle odst. 3 písm. b), a to na žádost Komise a po dohodě s prováděcím partnerem, v souladu s čl. 16 odst. 2 písm. g), pokud prováděcí partner za provádění činností restrukturalizace a inkasa podle příslušné záruční dohody dále neodpovídá;

c)  může národní podpůrné bance nebo instituci poskytovat budování kapacit uvedené v čl. 24 odst. 2 písm. h) nebo další služby spojené se zaváděním finančních produktů podporovaných zárukou EU, pokud o to národní podpůrná banka či instituce požádá;

d)  ve vztahu k Poradenskému centru InvestEU:

i)  dostane z finančního krytí uvedeného v čl. 4 odst. 3 přidělenu částku až 525 000 000 EUR na poradenské iniciativy uvedené v článku 24 a provozní úkoly uvedené v bodě ii) tohoto písmene;

ii)  poskytuje poradenství Komisi a plní provozní úkoly stanovené v dohodě podle odst. 3 písm. c) tím, že:

–  poskytuje Komisi podporu při koncipování, zřízení a provozování Poradenského centra InvestEU,

–  provádí posuzovaní žádostí o poradenskou podporu, o níž se Komise domnívá, že nespadá do stávajících poradenských iniciativ, aby tak podpořila rozhodování Komise o přidělení prostředků, pokud jde o žádosti o poradenství obdržené v rámci centrálního vstupního místa vymezeného v čl. 24 odst. 2 písm. a),

–  národním podpůrným bankám či institucím na jejich žádost poskytuje podporu tím, že poskytuje budování kapacit uvedené v čl. 24 odst. 2 písm. h), pokud jde o rozvoj jejich poradenských schopností, které jim mají umožnit účast na poradenských iniciativách,

–  na žádost Komise a potenciálního poradního partnera a po dohodě se skupinou EIB uzavírá jménem Komise smlouvy s poradními partnery na realizaci poradenských iniciativ.

Skupina EIB zajistí, aby byly její úkoly uvedené v prvním pododstavci písm. d) bodě ii) prováděny zcela nezávisle na její úloze poradního partnera.

Komise v relevantních případech jedná s prováděcím partnerem na základě zjištění učiněných ve stanovisku skupiny EIB podle prvního pododstavce písm. b) bodu iv) tohoto odstavce. O výsledku svého rozhodnutí uvědomí Komise skupinu EIB.

2.  Bankovní informace, jež Komise předává skupině EIB v souladu s odst. 1 písm. b) body ii), iv), v) a vi), se omezují na informace, jež skupina EIB nezbytně nutně potřebuje, aby mohla plnit své povinnosti podle uvedených bodů. Komise v úzkém dialogu se skupinou EIB a s potenciálními prováděcími partnery stanoví povahu a rozsah výše uvedených bankovních informací a zohlední přitom požadavky na řádné finanční řízení záruky EU, oprávněné zájmy prováděcího partnera týkající se obchodně citlivých informací a potřeby skupiny EIB při plnění jejích povinností podle uvedených bodů.

3.  Podmínky partnerství se stanoví v dohodách, mezi něž patří:

a)  pokud jde o poskytnutí a provádění dílu záruky EU uvedeného v čl. 12 odst. 4:

i)  záruční dohoda mezi Komisí a skupinou EIB nebo

ii)  samostatné záruční dohody mezi Komisí a EIB a případně jejími dceřinými společnostmi nebo jinými subjekty zřízenými v souladu s čl. 28 odst. 1 statutu EIB;

b)  dohoda mezi Komisí a skupinou EIB v souvislosti s odst. 1 písm. b) a c);

c)  dohoda mezi Komisí a skupinou EIB v souvislosti s Poradenským centrem InvestEU;

d)  servisní dohody mezi skupinou EIB a národními podpůrnými bankami a institucemi v souvislosti s budováním kapacit a dalšími službami podle odst. 1 písm. c).

4.  Aniž jsou dotčeny čl. 17 odst. 3 a čl. 24 odst. 4 tohoto nařízení, musí náklady skupiny EIB vzniklé při plnění úkolů uvedených v odst. 1 písm. b) a c) tohoto článku splňovat podmínky dohody uvedené v odst. 3 písm. b) tohoto článku a mohou být pokryty ze splátek nebo příjmů přiřaditelných záruce EU nebo z rezerv v souladu s čl. 211 odst. 4 a 5 finančního nařízení, nebo mohou být poté, co skupina EIB tyto náklady odůvodní, zaúčtovány do finančního krytí uvedeného v čl. 4 odst. 3 tohoto nařízení v rámci celkového stropu ve výši 10 000 000 EUR.

5.  Náklady skupiny EIB na plnění provozních úkolů uvedených v odst. 1 písm. d) bodě ii) jsou plně kryty částkou uvedenou v odst. 1 písm. d) bodě i) a jsou z této částky hrazeny poté, co skupina EIB tyto náklady odůvodní, v rámci celkového stropu ve výši 15 000 000 EUR.

Článek 11

Střety zájmů

1.  Skupina EIB v rámci partnerství uvedeného v článku 10 podnikne veškerá nezbytná preventivní a jiná opatření, aby se vyhnula střetu zájmů s dalšími prováděcími partnery, včetně toho, že zřídí samostatný a nezávislý tým pro úkoly uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. b) bodech iii) až vi). Tento tým podléhá přísným pravidlům důvěrnosti, která se na jeho členy vztahují i poté, co tým opustili.

2.  Skupina EIB a další prováděcí partneři bezodkladně informují Komisi o jakékoli situaci, která představuje střet zájmů nebo k němu může vést. V případě pochyb Komise určí, zda střet zájmů existuje, a o svém závěru informuje skupinu EIB. V případě střetu zájmů přijme skupina EIB vhodná opatření. O těchto opatřeních a jejich výsledcích je informována řídicí rada.

3.  Skupina EIB přijme nezbytná preventivní opatření, aby zamezila situacím, ve kterých by mohlo dojít ke střetu zájmů při fungování Poradenského centra InvestEU, zejména ve vztahu k jejím provozním úkolům v rámci její úlohy podporovat Komisi podle čl. 10 odst. 1 písm. d) bodu ii). V případě střetu zájmů přijme skupina EIB vhodná opatření.

KAPITOLA IV

Záruka EU

Článek 12

Záruka EU

1.  Záruka EU je poskytována prováděcím partnerům jako neodvolatelná a bezpodmínečná a záruka na požádání v souladu s čl. 219 odst. 1 finančního nařízení a je prováděna v rámci nepřímého řízení v souladu s hlavou X uvedeného nařízení.

2.  Odměna za záruku EU je spojena s charakteristikami a rizikovým profilem finančních produktů, při řádném zohlednění povahy podkladových finančních a investičních operací a plnění politických cílů, na něž se finanční produkty zaměřují.

Je-li to řádně odůvodněno povahou politických cílů, na něž finanční produkt zaměřuje, a potřebou dostupnosti finančních produktů pro cílené konečné příjemce, lze snížit náklady na financování poskytované konečnému příjemci či podmínky tohoto financování vylepšit úpravou odměny za záruku EU nebo v případě potřeby pokrytím zbývajících administrativních nákladů, které nese prováděcí partner, z rozpočtu EU, zejména:

a)  pakliže by napjaté podmínky na finančních trzích zabránily uskutečnění financování nebo investiční operace za tržní ceny, nebo

b)  je-li to nezbytné k usnadnění finančních a investičních operací v odvětvích nebo oblastech, v nichž dochází k významným selháním trhu nebo v nichž panuje nepříznivá investiční situace, či k usnadnění zřizování investičních platforem,

ba)  pro segment podpory solventnosti v členských státech a odvětvích, která jsou nejvíce zasažena, a v členských státech, v nichž je možnost státní podpory solventnosti omezenější,

pokud snížená odměna za záruku EU nebo pokrytí zbývajících administrativních nákladů prováděcího partnera nemají podstatný dopad na poskytování záruky EU.

Ze snížení odměny za záruku EU mají plný prospěch koneční příjemci.

3.  Podmínky podle čl. 219 odst. 4 finančního nařízení se použijí pro každého prováděcího partnera na základě portfolia.

4.  Skupině EIB se poskytne 75 % záruky EU v rámci složky EU, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 1 prvním pododstavci, což představuje 68 829 990 000 EUR. Skupina EIB poskytne souhrnný finanční příspěvek ve výši 11 494 608 330 EUR. Tento příspěvek se poskytne způsobem a formou umožňující provádění Fondu InvestEU a naplňování cílů stanovených v čl. 14 odst. 2.

5.  Zbývajících 25 % záruky EU v rámci složky EU se poskytne dalším prováděcím partnerům, kteří rovněž poskytují finanční příspěvek, který je stanoven v záručních dohodách.

6.  V maximální míře se usiluje o to, aby byla ke konci investičního období pokryta široká řada odvětví a regionů a aby nedošlo k nadměrné odvětvové nebo zeměpisné koncentraci. Toto úsilí zahrnuje pobídky pro menší nebo méně sofistikované národní podpůrné banky či instituce, které mají komparativní výhodu z důvodu své místní přítomnosti, znalostí a investičních kompetencí. Komise vyvine na podporu tohoto úsilí soudržný přístup.

7.  Záruku EU uvedenou v čl. 4 odst. 2 prvním a druhém pododstavci lze poskytnout na finanční a investiční operace uskutečňované prováděcím partnerem za předpokladu, že Komise s tímto prováděcím partnerem uzavře do 31. prosince 2023 záruční dohodu, čímž splní podmínky stanovené v čl. 4 odst. 6 nařízení [o nástroji Evropské unie na podporu oživení]. V ostatních případech může být podpora formou záruky EU poskytnuta na finanční a investiční operace, které se řídí tímto nařízením, na investiční období, jež končí dnem 31. prosince 2027.

Smlouvy mezi prováděcím partnerem a konečným příjemcem nebo finančním zprostředkovatelem nebo jiným subjektem podle čl. 15 odst. 1 písm. a) ▌musí být podepsány do 31. prosince 2028.

Článek 13

Způsobilé finanční a investiční operace

1.  Fond InvestEU podporuje pouze finanční a investiční operace, které

a)  splňují podmínky stanovené v čl. 209 odst. 2 písm. a) až e) finančního nařízení, obzvláště pak podmínky týkající se selhání trhu, nepříznivých investičních situací a adicionality stanovené v čl. 209 odst. 2 písm. a) a b) finančního nařízení a v příloze V tohoto nařízení a v relevantních případech maximalizují soukromé investice v souladu s čl. 209 odst. 2 písm. d) finančního nařízení;

b)  přispívají k plnění cílů unijní politiky a spadají do oblastí způsobilých pro finanční a investiční operace v rámci příslušné oblasti politiky v souladu s přílohou II tohoto nařízení;

c)  neposkytují finanční podporu vyloučeným činnostem stanoveným v bodě B přílohy V tohoto nařízení a

d)  jsou v souladu s investičními pokyny.

2.  Kromě projektů, které se nacházejí v Unii nebo v zámořské zemi či území spojených s členským státem, jak je stanoveno v příloze II SFEU, může Fond InvestEU podporovat tyto projekty a operace prostřednictvím finančních a investičních operací v rámci jiných oblastí, než je oblast strategických evropských investic nebo segment podpory solventnosti:

a)  projekty zahrnující subjekty nacházející se nebo usazené v jednom nebo více členských státech, které dosahují do jedné nebo více třetích zemí, včetně přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů, zemí spadajících do působnosti evropské politiky sousedství, zemí EHP nebo zemí ESVO, nebo do zámořské země nebo území, jak jsou vymezeny v příloze II SFEU, nebo do přidružené třetí země, ať už v dané třetí zemi nebo zámořské zemi či území existuje partner, či nikoli;

b)  finanční a investiční operace v třetích zemích uvedených v článku 5, které přispívají ke konkrétnímu finančnímu produktu.

3.  Fond InvestEU může podpořit finanční a investiční operace, jež poskytují financování konečným příjemcům, kteří jsou právními subjekty usazenými v kterékoli z těchto zemí či na kterémkoli z těchto území:

a)  v členském státě nebo v zámořské zemi či na území spojeném s členským státem, jak je stanoveno v příloze II SFEU;

b)  ve třetí zemi přidružené k Programu InvestEU v souladu s článkem 5;

c)  v relevantním případě v třetí zemi uvedené v odst. 2 písm. a);

d)  v jiných třetích zemích, je-li to nezbytné pro financování projektu v zemi nebo na území podle písmen a), b) nebo c).

Bez ohledu na první pododstavec jsou koneční příjemci a zprostředkovatelé v rámci oblasti strategických evropských investic právní subjekty, které splňují požadavky stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. e) úvodní větě a v druhém pododstavci a podle čl. 7 odst. 1 písm. e) třetího pododstavce.

Bez ohledu na první pododstavec mohou být finančními a investičními operacemi v rámci segmentu podpory solventnosti podporovány pouze společnosti usazené v členském státě a působící v Unii.

Aniž je dotčen první pododstavec, v rámci segmentu podpory solventnosti nesmí koneční příjemci, kteří dostávají 30 milionů EUR nebo více, vyplácet dividendy, provádět nepovinné výplaty kupónů ani zpětné odkupy akcií. Odměny jakéhokoli člena vedení příjemce, který v rámci segmentu podpory solventnosti obdrží finanční prostředky ve výši 30 milionů EUR nebo více, nepřekročí pevně stanovenou část odměny těchto členů platnou ke dni 31. prosince 2019. V případě osoby, která se stane členem vedení ke dni poskytnutí financování z InvestEU v rámci segmentu podpory solventnosti či později, je použitelným limitem nejnižší pevně stanovená odměna jakéhokoli člena vedení ke dni 31. prosince 2019. Bonusy nebo další pohyblivé či srovnatelné složky odměny se nevyplácejí za žádných okolností.

Článek 14

Výběr jiných prováděcích partnerů, než je skupina EIB

1.  Komise v souladu s článkem 154 finančního nařízení vybírá jiné prováděcí partnery, než je skupina EIB.

Prováděcí partneři mohou vytvořit skupinu. Prováděcí partner může být členem jedné nebo více skupin.

Pro složku EU musí způsobilé protistrany vyjádřit svůj zájem ohledně části záruky EU uvedené v čl. 12 odst. 5. Pro složku členského státu může dotyčný členský stát jako prováděcího partnera navrhnout jednu nebo více protistran z těch partnerů, kteří vyjádřili svůj zájem. Dotyčný členský stát může rovněž jako prováděcího partnera navrhnout skupinu EIB a na své náklady může uzavřít se skupinou EIB smlouvu o poskytování služeb uvedených v článku 10.

Pokud dotyčný členský stát nenavrhne prováděcího partnera, postupuje Komise v souladu s třetím pododstavcem tohoto odstavce a vybere prováděcí partnery z těch způsobilých protistran, které jsou schopny krýt finanční a investiční operace v příslušných zeměpisných oblastech.

2.  Při výběru prováděcích partnerů Komise zajistí, aby portfolio finančních produktů v rámci Fondu InvestEU splňovalo tyto cíle:

a)  maximalizovalo pokrytí cílů stanovených v článku 3;

b)  maximalizovalo dopad záruky EU prostřednictvím vlastních zdrojů vložených prováděcím partnerem;

c)  maximalizovalo v relevantních případech soukromé investice;

d)  podporovalo inovativní možnosti financování a řízení rizik, které řeší selhání trhu a nepříznivé investiční situace;

e)  dosahovalo zeměpisné diverzifikace prostřednictvím postupného přidělování záruky EU a umožňovalo financování menších projektů;

f)  poskytovalo dostatečnou diverzifikaci rizika.

3.  Při výběru prováděcích partnerů Komise rovněž zohledňuje:

a)  možné náklady a náhrady do rozpočtu Unie;

b)  způsobilost prováděcích partnerů plně vyhovět požadavkům čl. 155 odst. 2 a odst. 3 finančního nařízení v souvislosti s vyhýbáním se daním, daňovými podvody, daňovými úniky, praním peněz, financováním terorismu a nespolupracujícími jurisdikcemi.

4.  Národní podpůrné banky či instituce mohou být vybrány jako prováděcí partner za předpokladu, že splňují požadavky stanovené v tomto článku.

Článek 15

Způsobilé typy financování

1.  Záruka EU může být využita na krytí rizik pro následující typy financování poskytované prováděcími partnery:

a)  půjčky, záruky, protizáruky, nástroje kapitálových trhů, jakékoli další formy financování nebo úvěrového posílení včetně podřízeného dluhu nebo kapitálové či kvazikapitálové investice poskytované přímo nebo nepřímo prostřednictvím finančních zprostředkovatelů, fondů, investičních platforem nebo dalších mechanismů směřujících financování ke konečným příjemcům;

b)  financování nebo záruky poskytované prováděcím partnerem jiné finanční instituci, která tím získá možnost realizovat financování uvedené v písmeni a).

Aby mohlo být financování uvedené v písm. a) a b) prvního pododstavce tohoto odstavce kryto zárukou EU, musí být poskytnuto, získáno nebo vydáno na finanční nebo investiční operace dle čl. 13 odst. 1 za předpokladu, že financování od prováděcího partnera bylo poskytnuto v souladu s dohodou o financování nebo transakcí za účelem financování podepsanou nebo uzavřenou s prováděcím partnerem po podpisu záruční dohody a tato dohoda nebo transakce nevypršela ani nebyla zrušena.

2.  Finanční a investiční operace prostřednictvím fondů nebo dalších zprostředkovatelských struktur jsou podporovány zárukou EU v souladu s ustanoveními investičních pokynů i tehdy, pokud takové struktury investují menšinu svých investic mimo Unii a ve třetích zemích uvedených v čl. 13 odst. 2 nebo investují menšinu svých investic do aktiv jiných, než jsou aktiva způsobilá dle tohoto nařízení.

Investiční pokyny mohou stanovit další omezení, pokud jde o poměr částek investovaných mimo Unii při finančních a investičních operacích prostřednictvím fondů nebo jiných zprostředkujících struktur v rámci oblasti strategických evropských investic, včetně případných doložek o ukončení těchto investic.

2a.  V rámci segmentu podpory solventnosti vedou způsobilé nástroje, prostřednictvím prováděcích partnerů, k poskytování kapitálu nebo kvazikapitálu společnostem uvedeným v čl. 3 odst. 2 písm. ea). Hybridní nástroje lze použít, pokud tyto nástroje splňují účel segmentu.

Článek 16

Záruční dohody

1.  Komise uzavře s každým prováděcím partnerem záruční dohodu o poskytnutí záruky EU do výše určené Komisí.

Jestliže prováděcí partneři vytvoří skupinu, uzavře se jediná záruční dohoda mezi Komisí a každým prováděcím partnerem ze skupiny nebo mezi Komisí a jedním z prováděcích partnerů jménem celé skupiny.

2.  Záruční dohoda obsahuje zejména ustanovení o:

a)  výši a podmínkách finančního příspěvku, který poskytne prováděcí partner;

b)  podmínkách financování nebo záruk, které prováděcí partner v příslušných případech poskytne jinému právnímu subjektu, který se podílí na provádění;

c)  podrobných pravidlech poskytování záruky EU v souladu s článkem 18 včetně krytí portfolií specifických druhů nástrojů a příslušných událostí, které jsou podnětem pro případné žádosti o plnění ze záruky EU;

d)  odměně za podstoupení rizika, která bude rozdělena poměrně podle rozsahu rizika podstoupeného Unií a rizika podstoupeného prováděcím partnerem, nebo s úpravou v řádně odůvodněných případech podle čl. 12 odst. 2;

e)  platebních podmínkách;

f)  závazku prováděcího partnera přijmout rozhodnutí Komise a investičního výboru v souvislosti s využitím záruky EU ve prospěch navrhované finanční nebo investiční operace, aniž je dotčeno rozhodování prováděcího partnera ve vztahu k navrhovaným operacím bez záruky EU;

g)  opatřeních a postupech souvisejících s inkasem pohledávek, které bude svěřeno prováděcímu partnerovi;

h)  podávání finančních a operačních zpráv a monitorování finančních a investičních operací, na něž se vztahuje záruka EU;

i)  klíčových ukazatelích výkonnosti, obzvláště v souvislosti s využitím záruky EU, plněním cílů a kritérií stanovených v článcích 3, 7 a 13 a s mobilizací soukromého kapitálu;

j)  případných opatřeních a postupech souvisejících s operacemi kombinování zdrojů;

k)  dalších relevantních opatřeních v souladu s požadavky čl. 155 odst. 2 a hlavy X finančního nařízení;

l)  existenci vhodných mechanismů pro řešení možných obav soukromých investorů.

3.  Záruční dohoda také stanoví, že odměna příslušející Unii z finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení, má být poskytnuta po odečtení plateb splatných na základě žádostí o plnění ze záruky EU.

4.  Kromě toho záruční dohoda dále stanoví, že veškeré částky splatné prováděcímu partnerovi, které souvisejí se zárukou EU, se odečítají od celkové výše odměn, příjmů a splátek z finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení, splatných prováděcím partnerem Unii. Pokud uvedená částka nedostačuje na pokrytí částky splatné prováděcímu partnerovi v souladu s čl. 17 odst. 3, čerpá se zbývající výše z rezerv na záruku EU.

5.  Pokud je záruční dohoda uzavřena v rámci složky členského státu, může upravovat účast zástupců příslušného členského státu nebo regionu na sledování provádění uvedené záruční dohody.

Článek 17

Požadavky pro využití záruky EU

1.  Poskytnutí záruky EU je podmíněno tím, že vstoupí v platnost záruční dohoda uzavřená s příslušným prováděcím partnerem.

2.  Finanční a investiční operace budou zárukou EU kryty pouze tehdy, pokud splní kritéria stanovená v tomto nařízení a v relevantních investičních pokynech a pokud investiční výbor dojde k závěru, že uvedené operace splňují požadavky pro využívání záruky EU. Prováděcí partneři zodpovídají za zajištění souladu finančních a investičních operací s tímto nařízením a příslušnými investičními pokyny.

3.  Komise nemá povinnost platit prováděcímu partnerovi žádné administrativní náklady nebo poplatky související s prováděním finančních a investičních operací, na něž se vztahuje záruka EU, ledaže by povaha cílů politiky, na které se prováděný finanční produkt zaměřuje, a finanční dostupnost pro cílené finanční příjemce nebo typ poskytovaného financování umožňovala prováděcímu partnerovi řádně odůvodnit Komisi potřebu výjimky. Krytí takových nákladů z rozpočtu Unie se omezuje na částku striktně potřebnou pro provedení příslušných finančních a investičních operací a poskytuje se pouze v míře, v níž tyto náklady nejsou pokryty z příjmů prováděcích partnerů z příslušných finančních a investičních operací. Úprava poplatků se stanoví v záruční dohodě a je v souladu s čl. 16 odst. 4 a čl. 209 odst. 2 písm. g) finančního nařízení.

4.  Prováděcí partner může záruku EU rovněž využít na pokrytí příslušného podílu na nákladech spojených s inkasem pohledávek v souladu s čl. 16 odst. 4, pokud nebudou odečteny z výnosů inkasa.

Článek 18

Krytí a podmínky záruky EU

1.  Odměny za podstoupení rizika budou rozděleny mezi Unii a prováděcího partnera v poměru odrážejícím jejich podíl na podstupovaném riziku ve vztahu k portfoliu finančních a investičních operací nebo v relevantních případech ve vztahu k jednotlivým finančním a investičním operacím. Odměna za záruku EU může být v řádně odůvodněných případech uvedených v čl. 12 odst. 2 snížena.

Prováděcí partner bude mít vlastní odpovídající rizikovou expozici ve vztahu k finančním a investičním operacím podpořeným zárukou EU, ledaže by ve výjimečných případech cíle politiky, na které se prováděný finanční produkt zaměřuje, byly takové povahy, že by prováděcí partner nemohl vlastní kapacitou k podstupování rizika v rozumné míře přispět.

2.  Záruka EU kryje:

a)  u dluhových produktů uvedených v čl. 15 odst. 1 písm. a):

i)  jistinu a veškeré úroky a částky splatné prováděcímu partnerovi, které však tento partner neobdržel v souladu s podmínkami finančních operací před okamžikem selhání;

ii)  ztráty z restrukturalizace;

iii)  ztráty způsobené výkyvy měn jiných než euro na trzích, na kterých jsou možnosti pro dlouhodobé zajištění omezené;

b)  u kapitálových nebo kvazikapitálových investic uvedených v čl. 15 odst. 1 písm. a): investované částky a s nimi spojené náklady na financování a ztráty způsobené výkyvy měn jiných než euro;

c)  u financování nebo záruk poskytnutých prováděcím partnerem jiné finanční instituci podle čl. 15 odst. 1 písm. b): použité částky a s nimi spojené náklady na financování.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) bodu i) se v případě podřízeného dluhu za okamžik selhání považuje odklad, snížení nebo požadované odstoupení.

3.  Pokud Unie provede platbu prováděcímu partnerovi na základě žádosti o plnění ze záruky EU, přejdou na Unii v existujícím rozsahu relevantní práva prováděcího partnera související s jakoukoli jeho finanční nebo investiční operací krytou zárukou EU.

Prováděcí partner provádí jménem Unie inkaso pohledávek, pokud jde o částky, jež byly předmětem subrogace, a inkasované prostředky převede Unii.

KAPITOLA V

ŘÍZENÍ

Článek 19

Poradní výbor

1.  Komisi a řídicí radě zřízené podle článku 20 poskytuje poradenství poradní výbor.

2.  Poradní výbor usiluje o zajištění vyváženého zastoupení žen a mužů a zahrnuje:

a)  jednoho zástupce za každého prováděcího partnera;

b)  jednoho zástupce z každého členského státu;

c)  jednoho odborníka jmenovaného Evropským hospodářským a sociálním výborem;

d)  jednoho odborníka jmenovaného Výborem regionů.

3.  Poradnímu výboru předsedá zástupce Komise. Zástupce skupiny EIB je místopředsedou.

Poradní výbor zasedá pravidelně a alespoň dvakrát ročně na žádost předsedy.

4.  Poradní výbor:

a)  poskytuje poradenství Komisi a řídicí radě k návrhům finančních produktů, které mají být zavedeny podle tohoto nařízení;

b)  poskytuje Komisi a řídicí radě poradenství ohledně vývoje na trhu, selhání trhu, tržních podmínek a nepříznivých investičních situací;

c)  vyměňuje si názory na vývoj trhu a sdílí osvědčené postupy.

5.  Komise jmenuje po konzultaci s případnými prováděcími partnery první členy poradního výboru zastupující jiné prováděcí partnery, než je skupina EIB. Jejich funkční období je omezeno na jeden rok.

6.  Nejméně dvakrát ročně jsou rovněž pořádána samostatná zasedání zástupců členských států a těmto zasedáním předsedá Komise.

7.  Poradní výbor a zasedání zástupců členských států uvedená v odstavci 6 mohou vydávat doporučení pro řídicí radu, aby projednala provádění a fungování Programu InvestEU.

8.  Podrobné zápisy z jednání poradního výboru jsou zveřejněny co nejdříve poté, co byly poradním výborem schváleny.

Komise stanoví pravidla a postupy činnosti poradního výboru a řídí sekretariát poradního výboru. Aby mohl poradní výbor plnit své úkoly, jsou mu zpřístupněny veškeré příslušné dokumenty a informace.

9.  Národní podpůrné banky či instituce zastoupené v poradním výboru zvolí mezi sebou zástupce jiných prováděcích partnerů, než je skupina EIB, v řídicí radě uvedené v čl. 20 odst. 1. Národní podpůrné banky či instituce směřují k vyváženému zastoupení v řídicí radě z hlediska jejich velikosti a zeměpisného rozmístění. Vybraní zástupci reprezentují schválený společný postup všech prováděcích partnerů, kteří nejsou členy skupiny EIB.

Článek 20

Řídicí rada

1.  Pro Program InvestEU je zřízena řídicí rada. Je složena ze čtyř zástupců Komise, tří zástupců skupiny EIB a dvou zástupců jiných prováděcích partnerů, než je skupina EIB, a z jednoho odborníka jmenovaného Evropským parlamentem jako člena bez hlasovacího práva. Odborník jmenovaný Evropským parlamentem jako člen bez hlasovacího práva nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů a jedná zcela nezávisle. Tento odborník vykonává své povinnosti nestranně a v zájmu Fondu InvestEU.

Členové řídicí rady jsou jmenováni na období čtyř let, jež je možné jednou prodloužit, s výjimkou zástupců jiných prováděcích partnerů, než je skupina EIB, kteří jsou jmenováni na dobu dvou let.

2.  Řídicí rada volí předsedu ze zástupců Komise na čtyřleté funkční období, které je možné jednou prodloužit. Předseda podává zástupcům členských států v poradním výboru každé dva roky zprávu o provádění a fungování Programu InvestEU.

Podrobné zápisy z jednání řídicí rady jsou zveřejněny hned, jak byly řídicí radou schváleny.

3.  Řídicí rada:

a)  poskytuje strategické a operační pokyny pro prováděcí partnery včetně pokynů k návrhu finančních produktů a k dalším operačním politikám a postupům, jež jsou nezbytné pro fungování Fondu InvestEU;

b)  přijímá metodický rámec pro rizika vyvinutý Komisí ve spolupráci se skupinou EIB a jinými prováděcími partnery;

c)  dohlíží na provádění Programu InvestEU;

d)  je konzultována, s přihlédnutím ke stanoviskům všech jejích členů, k užšímu seznamu kandidátů do investičního výboru před jejich výběrem v souladu s čl. 23 odst. 2;

e)  přijímá jednací řád sekretariátu investičního výboru uvedeného v čl. 23 odst. 4;

f)  přijímá pravidla, jimiž se řídí operace s investičními platformami;

fa)  určuje členské státy a odvětví, jež jsou hospodářsky nejvíce zasažená krizí COVID-19, a členské státy, v nichž je možnost státní podpory solventnosti omezenější, a to na základě ukazatelů stanovených Komisí podle čl. 7 odst. 1 písm. ea).

4.  Řídicí rada využívá ve svých diskusích konsenzuální přístup a v co nejvyšší míře zohledňuje postoj všech členů. Pokud se členům nepodaří dosáhnout konsenzu, jsou rozhodnutí řídicí rady přijímána kvalifikovanou většinou jejích hlasujících členů sestávající alespoň ze sedmi hlasů.

Článek 21

Srovnávací přehled

1.  Je vypracován srovnávací přehled ukazatelů („srovnávací přehled“), aby bylo zajištěno, že investiční výbor je schopen provádět nezávislé, transparentní a harmonizované posouzení žádostí o využití záruky EU investičním výborem pro finanční nebo investiční operace, které navrhují prováděcí partneři.

2.  Prováděcí partneři vyplní srovnávací přehled pro jimi navrhované finanční a investiční operace.

3.  Srovnávací přehled zahrnuje tyto prvky:

a)  popis navrhované finanční a investiční operace;

b)  způsob, jak navrhovaná operace přispívá k plnění cílů politiky EU;

c)  popis adicionality;

d)  popis selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace;

e)  finanční a technický příspěvek prováděcího partnera;

f)  dopady investic;

g)  finanční profil finanční nebo investiční operace;

h)  doplňkové ukazatele.

4.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 33 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením dodatečných prvků srovnávacího přehledu, včetně podrobných pravidel pro srovnávací přehled, kterými se řídí prováděcí partneři.

Článek 22

Politická kontrola

1.  Komise provádí kontrolu, aby potvrdila, že jsou finanční a investiční operace navrhované prováděcími partnery jinými než EIB v souladu s právními předpisy a politikami Unie.

2.  V případě finančních a investičních operací EIB v oblasti působnosti tohoto nařízení nejsou tyto operace kryty zárukou EU, pokud Komise v rámci postupu podle článku 19 statutu EIB vydá nepříznivé stanovisko.

Článek 23

Investiční výbor

1.  Zřídí se zcela nezávislý investiční výbor pro Fond InvestEU („investiční výbor“). Investiční výbor:

a)  zkoumá návrhy finančních a investičních operací předložené prováděcími partnery ke krytí v rámci záruky EU, které prošly politickou kontrolou podle čl. 22 odst. 1 nebo jež obdržely kladné stanovisko v rámci postupu stanoveného v článku 19 statutu EIB;

b)  ověřuje jejich soulad s tímto nařízením a s příslušnými investičními pokyny;

c)  věnuje zvláštní pozornost požadavku adicionality podle čl. 209 odst. 2 písm. b) finančního nařízení a přílohy V tohoto nařízení a požadavku přilákání soukromých investic podle čl. 209 odst. 2 písm. d) finančního nařízení; a

d)  ověřuje, zda finanční a investiční operace, které by využívaly záruky EU, splňují všechny příslušné požadavky.

2.  Investiční výbor zasedá v šesti různých složeních odpovídajících šesti oblastem politiky podle čl. 7 odst. 1.

Investiční výbor v každém složení sestává ze šesti placených externích odborníků. Odborníci jsou vybíráni a jmenováni Komisí na doporučení řídicí rady. Odborníci jsou jmenováni na až čtyřleté funkční období, jež může být jednou prodlouženo. Jsou placeni Unií. Komise se na doporučení řídicí rady může rozhodnout prodloužit funkční období úřadujícího člena investičního výboru, aniž by se řídila postupem stanoveným v tomto odstavci.

Odborníci mají vysokou úroveň příslušných tržních zkušeností v oblasti strukturování a financování projektů nebo financování malých a středních podniků či korporací.

Složení investičního výboru zajišťuje, aby měl výbor rozsáhlé znalosti odvětví spadajících do oblastí politiky podle čl. 7 odst. 1 a rozsáhlé znalosti zeměpisných trhů v Unii, a zajišťuje, aby byl jako celek genderově vyvážený.

Čtyři členové investičního výboru jsou stálými členy v každém z šesti složení investičního výboru. Alespoň jeden ze stálých členů je odborníkem na udržitelné investice. Kromě toho jsou v každém z šesti složení dva odborníci se zkušenostmi s investicemi v odvětvích spadajících do odpovídající oblasti politiky. Členy investičního výboru přidělí do příslušného či příslušných složení řídicí rada. Investiční výbor si zvolí z řad stálých členů svého předsedu.

3.  Při účasti na činnostech investičního výboru vykonávají jeho členové své povinnosti nestranně a výhradně v zájmu Fondu InvestEU. Nevyžadují ani nepřijímají pokyny od prováděcích partnerů, orgánů Unie, členských států či jakéhokoli jiného veřejného nebo soukromého subjektu.

Životopisy a prohlášení o zájmech jednotlivých členů investičního výboru se zveřejňují a neustále se aktualizují. Každý člen investičního výboru bezodkladně sdělí Komisi a řídicí radě veškeré informace potřebné k tomu, aby mohlo být průběžně ověřováno, zda nedochází ke střetu zájmů.

Řídicí rada může doporučit Komisi odvolat člena z funkce, pokud nedodržuje požadavky stanovené v tomto odstavci, nebo z jiných náležitě opodstatněných důvodů.

4.  Jedná-li investiční výbor v souladu s tímto článkem, je mu nápomocen sekretariát. Sekretariát je nezávislý a odpovědný předsedovi investičního výboru. Sekretariát je administrativně umístěn v Komisi. Jednací řád sekretariátu zajišťuje důvěrnost výměny informací a dokumentů mezi prováděcími partnery a příslušnými správními orgány. Skupina EIB může předkládat své návrhy finančních a investičních operací přímo investičnímu výboru a oznámit je sekretariátu.

Dokumentace poskytnutá prováděcími partnery obsahuje standardní formulář žádosti, srovnávací přehled uvedený v článku 21 a veškeré další dokumenty, které investiční výbor považuje za relevantní, zejména popis povahy selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace a způsob jejich řešení pomocí finanční nebo investiční operace, spolu se spolehlivým posouzením operace, jež prokazuje adicionalitu finanční nebo investiční operace. Sekretariát zkontroluje úplnost dokumentace poskytnuté prováděcími partnery, kteří nejsou součástí skupiny EIB. Investiční výbor může po dotyčném prováděcím partnerovi požadovat vyjasnění návrhu investiční nebo finanční operace, a to i prostřednictvím přímé přítomnosti zástupce dotčeného prováděcího partnera na projednání uvedené operace. Posouzení projektu, které provedl prováděcí partner, není pro účely poskytnutí krytí finanční nebo investiční operace zárukou EU pro investiční výbor závazné.

Investiční výbor používá při posuzování a ověřování navrhovaných finančních a investičních operací srovnávací přehled uvedený v článku 21.

5.  Závěry investičního výboru se přijímají prostou většinou všech členů, pokud je součástí této prosté většiny alespoň jedna osoba, která nemá status stálého člena ve složení vztahujícím se k oblasti politiky, v jejímž rámci je návrh předkládán. V případě rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy investičního výboru.

Závěry investičního výboru, kterými se schvaluje krytí zárukou EU na finanční nebo investiční operaci, jsou veřejně přístupné a obsahují odůvodnění schválení a informace o operaci, zejména její popis, identifikační údaje jejích předkladatelů nebo finančních zprostředkovatelů, a cíle operace. Závěry rovněž odkazují na komplexní posouzení vycházející ze srovnávacího přehledu.

Příslušný srovnávací přehled je veřejně přístupný po podpisu finanční nebo investiční operace, případně dílčího projektu.

Informace, které mají být veřejně přístupné podle druhého a třetího pododstavce, neobsahují obchodně citlivé informace ani osobní údaje, které nesmí být na základě pravidel Unie pro ochranu osobních údajů zveřejňovány. Obchodně citlivé součásti závěrů investičního výboru předá Komise na požádání Evropskému parlamentu a Radě pod podmínkou dodržení přísných požadavků na důvěrnost.

Dvakrát ročně předkládá investiční výbor Evropskému parlamentu a Radě seznam všech závěrů investičního výboru za předchozích šest měsíců, jakož i související srovnávací přehledy. Toto předání zahrnuje veškerá rozhodnutí o zamítnutí využití záruky EU a řídí se přísnými požadavky na důvěrnost.

Závěry investičního výboru včas zpřístupní sekretariát investičního výboru dotčenému prováděcímu partnerovi.

Veškeré informace týkající se návrhů finančních a investičních operací předložených investičnímu výboru a závěry investičního výboru o nich zaznamenává sekretariát investičního výboru v centrální evidenci.

6.  Pokud má investiční výbor schválit využití záruky EU na finanční nebo investiční operaci, jež představuje nástroj, program nebo strukturu, které se skládají z dílčích projektů, vztahuje se takové schválení i na dané dílčí projekty, nerozhodne-li se investiční výbor ponechat si právo schválit je samostatně. Investiční výbor nemá právo samostatně schvalovat dílčí projekty o hodnotě nižší než 3 000 000 EUR.

7.  Pokud to investiční výbor považuje za nezbytné, může předložit Komisi jakékoli provozní otázky týkající se uplatňování nebo výkladu investičních pokynů.

8.  Ode dne svého ustavení je investiční výbor rovněž pověřen tím, aby schvaloval využití záruky EU podle nařízení (EU) 2015/1017 na zbytek investičního období podle uvedeného nařízení. Posuzují se podle kritérií stanovených v uvedeném nařízení. ▌ Na tyto předkládané návrhy se nepoužije článek 22.

KAPITOLA VI

Poradenské centrum InvestEU

Článek 24

Poradenské centrum InvestEU

1.  Komise zřídí Poradenské centrum InvestEU. Poradenské centrum InvestEU poskytuje poradenskou podporu při identifikaci, přípravě, vývoji, strukturování, obstarávání a provádění investičních projektů a pro posílení schopnosti předkladatelů projektů a finančních zprostředkovatelů provádět finanční a investiční operace. Tato podpora se může vztahovat na jakoukoli fázi životního cyklu projektu nebo financování podporovaného subjektu.

Komise uzavře poradní dohody se skupinou EIB a dalšími možnými poradními partnery a pověří je poskytováním poradenské podpory, jak je uvedeno v prvním pododstavci, a služeb uvedených v odstavci 2. Komise rovněž může provádět poradenské iniciativy, a to i prostřednictvím uzavírání smluv s externími poskytovateli služeb. Komise zřídí centrální vstupní místo pro Poradenské centrum InvestEU a přidělí žádosti o poradenskou podporu příslušné poradenské iniciativě. Komise, skupina EIB a ostatní poradní partneři úzce spolupracují s cílem zajistit účinnost, součinnost a účelné geografické pokrytí podpory v celé Unii, přičemž náležitě zohlední stávající struktury a práci.

Poradenské iniciativy jsou k dispozici jako složka každé oblasti politiky podle čl. 7 odst. 1 a pokrývají odvětví v rámci této oblasti politiky. Kromě toho jsou poradenské iniciativy dostupné v rámci meziodvětvové složky.

2.  Poradenské centrum InvestEU zejména:

a)  slouží jako centrální vstupní místo, které řídí a hostí Komise, pro pomoc při vývoji projektů v rámci Poradenského centra InvestEU pro veřejné orgány a předkladatele projektů;

b)  šíří u veřejných orgánů a předkladatelů projektů všechny dostupné dodatečné informace týkající se pokynů pro investování, a to včetně informací o jejich uplatňování nebo výkladu poskytovaných Komisí;

c)  v příslušných případech pomáhá předkladatelům projektů při vývoji projektů tak, aby splňovaly cíle vytyčené v článcích 3 a 7 a kritéria způsobilosti stanovená v článku 13, a usnadňuje vývoj významných projektů společného evropského zájmu a agregátorů projektů malého rozsahu, a to i prostřednictvím investičních platforem uvedených v písmeni f) tohoto odstavce, s tím, že taková pomoc nepředjímá závěry investičního výboru, pokud jde o použití záruky EU na tyto projekty;

d)  podporuje opatření a posiluje místní znalosti s cílem usnadňovat využívání podpory z Fondu InvestEU v celé Unii a v rámci možností aktivně přispívá k plnění cíle odvětvové a zeměpisné diverzifikace Fondu InvestEU tím, že podporuje prováděcí partnery při koncipování a vývoji potenciálních finančních a investičních operací;

e)  usnadňuje zakládání platforem spolupráce pro vzájemné výměny informací a sdílení údajů, know-how a osvědčených postupů na podporu rezervy projektů a rozvoje odvětví;

f)  poskytuje proaktivní poradenskou podporu ohledně zakládání investičních platforem, včetně přeshraničních a makroregionálních investičních platforem, jakož i investičních platforem, které sdružují malé a střední projekty v jednom či více členských státech podle tématu nebo podle regionu;

g)  podporuje kombinování podpory s granty nebo finančními nástroji financovanými z rozpočtu Unie nebo z jiných zdrojů, aby se posílila součinnost a doplňkovost mezi nástroji Unie a maximalizoval se pákový efekt a dopad Programu InvestEU;

h)  podporuje opatření zaměřená na budování kapacit s cílem rozvíjet organizační schopnosti, dovednosti a postupy a posilovat ochotu organizací investovat, aby mohli veřejné orgány a předkladatelé projektů vytvářet rezervy investičních projektů, vyvíjet finanční mechanismy a investiční platformy a řídit projekty a aby mohli finanční zprostředkovatelé provádět finanční a investiční operace ve prospěch subjektů, které mají obtíže s přístupem k financování, přičemž mezi tyto činnosti patří podpora zaměřená na rozvíjení schopnosti posuzovat rizika nebo odvětvových znalostí;

i)  poskytuje poradenskou podporu začínajícím podnikům, zejména pokud se snaží chránit své investice do výzkumu a inovací získáním práv duševního vlastnictví, jako jsou patenty;

ia)  poskytuje podporu na finanční a investiční operace v rámci oblasti na podporu solventnosti tím, že pokrývá náklady, poradenské služby a technickou a administrativní pomoc za účelem zřízení a správy investičních platforem, se zvláštním zřetelem na členské státy s méně rozvinutými kapitálovými trhy. Technická pomoc bude také k dispozici pro oblast podpory zelené a digitální transformace společností financovaných v rámci této oblasti.

3.  Poradenské centrum InvestEU je dostupné veřejným a soukromým předkladatelům projektů, včetně malých a středních podniků a začínajících podniků, veřejným orgánům a národním podpůrným bankám či institucím a finančním i nefinančním zprostředkovatelům.

4.  Komise uzavře s jednotlivými poradními partnery poradní dohodu o provádění jedné nebo více poradních iniciativ. Za služby uvedené v odstavci 2 mohou být účtovány poplatky na pokrytí části nákladů na poskytování těchto služeb, vyjma služeb poskytovaných veřejným předkladatelům projektů nebo neziskovým institucím, které budou v odůvodněných případech poskytovány bezplatně. Poplatky účtované malým a středním podnikům za služby uvedené v odstavci 2 činí nejvýše jednu třetinu nákladů na poskytování těchto služeb.

5.  Za účelem dosažení cíle uvedeného v odstavci 1 a za účelem usnadnění poskytování poradenské podpory vychází Poradenské centrum InvestEU z odborných znalostí Komise, skupiny EIB a dalších poradních partnerů.

6.  Součástí každé poradenské iniciativy je mechanismus sdílení nákladů mezi Komisí a poradním partnerem, pokud Komise v řádně odůvodněných případech, kdy to vyžadují specifika poradní iniciativy a kdy je zajištěno konzistentní a rovné zacházení s poradními partnery, neakceptuje, že pokryje všechny náklady poradenské iniciativy.

7.  V případě potřeby má Poradenské centrum InvestEU místní zastoupení. Místní zastoupení se zřizuje zejména v členských státech nebo regionech, které čelí obtížím při vývoji projektů v rámci Fondu InvestEU. Poradenské centrum InvestEU pomáhá při předávání znalostí na regionální a místní úroveň, aby byly budovány regionální a místní kapacity a odborné znalosti, a mohla tak být poskytována poradenská podpora uvedená v odstavci 1, včetně podpory provádění malých projektů a vycházení vstříc jejich specifickým potřebám.

8.  Za účelem poskytování poradenské podpory uvedené v odstavci 1 a za účelem usnadnění poskytování této poradenské podpory na místní úrovni spolupracuje Poradenské centrum InvestEU pokud možno s národními podpůrnými bankami či institucemi a těží z jejich odborných znalostí. V příslušných případech se v rámci Poradenského centra InvestEU uzavírají dohody o spolupráci s národními podpůrnými bankami či institucemi, a to alespoň s jednou národní podpůrnou bankou či institucí na každý členský stát.

9.  Prováděcí partneři navrhují v příslušných případech předkladatelům projektů žádajícím o financování, mimo jiné zejména předkladatelům projektů menšího rozsahu, aby v souvislosti se svými projekty, je-li to vhodné, požádali o podporu Poradenské centrum InvestEU, aby se zkvalitnila jejich příprava a bylo možné posoudit možnost sdružení projektů.

V relevantních případech prováděcí partneři a poradní partneři rovněž informují předkladatele projektů o možnosti zařazení jejich projektů na Portál InvestEU podle článku 25.

KAPITOLA VII

Portál InvestEU

Článek 25

Portál InvestEU

1.  Komise zřídí Portál InvestEU. Portál InvestEU je snadno přístupná a uživatelsky přívětivá databáze projektů, která poskytuje relevantní informace o každém projektu.

2.  Portál InvestEU představuje prostředek, jak mohou předkladatelé projektů své projekty, pro které hledají finance, zviditelnit mezi investory. Zařazením projektu na Portál InvestEU nejsou dotčena rozhodnutí o výběru konečných projektů, které získají podporu podle tohoto nařízení nebo podle jakéhokoli jiného nástroje Unie, či rozhodnutí o veřejném financování.

3.  Na portálu InvestEU jsou uvedeny pouze projekty, jež jsou slučitelné s právními předpisy a politikami Unie.

4.  Komise předá projekty, které splňují podmínky stanovené v odstavci 3, příslušným prováděcím partnerům. Je-li to vhodné a existuje-li poradenská iniciativa, předá Komise tyto projekty rovněž Poradenskému centru InvestEU.

5.  Prováděcí partneři přezkoumají projekty, jež spadají do jejich zeměpisné působnosti a do oblasti jejich činnosti.

KAPITOLA VIII

ODPOVĚDNOST, monitorování a vykazování, hodnocení a kontrola

Článek 26

Odpovědnost

1.  Předseda řídicí rady podá na žádost Evropského parlamentu nebo Rady dožadujícímu orgánu zprávu o výsledcích Fondu InvestEU, a to i formou účasti na slyšení v Evropském parlamentu.

2.  Na otázky, které Fondu InvestEU položí Evropský parlament nebo Rada, odpoví předseda řídicí rady ústně nebo písemně do pěti týdnů ode dne jejich obdržení.

Článek 27

Monitorování a vykazování

1.  Ukazatele pro vykazování pokroku, pokud jde o plnění obecných a specifických cílů Programu InvestEU vymezených v článku 3, jsou stanoveny v příloze III.

2.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas a aby tyto údaje umožňovaly dostatečné monitorování portfolia rizik a záruk. Za tímto účelem se prováděcím partnerům, poradním partnerům a případně dalším příjemcům finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na vykazování.

3.  Komise podává zprávy o provádění Programu InvestEU v souladu s články 241 a 250 finančního nařízení. V souladu s čl. 41 odst. 5 finančního nařízení poskytuje výroční zpráva informace o úrovni provádění programu s ohledem na jeho cíle a ukazatele výkonnosti. Za tímto účelem každý prováděcí partner Komisi každoročně poskytne potřebné informace, aby mohla plnit své povinnosti v oblasti podávání zpráv, včetně informací o fungování záruky EU.

4.  Každý prováděcí partner předloží Komisi každých šest měsíců zprávu o finančních a investičních operacích, na něž se vztahuje toto nařízení a jež se ve zprávě případně rozdělí na složku EU a složku členského státu. Každý prováděcí partner rovněž předloží informace o složce členského státu tomu členskému státu, jehož složku provádí. Zpráva obsahuje posouzení dodržování požadavků ohledně použití záruky EU a souladu s klíčovými ukazateli výkonnosti uvedenými v příloze III tohoto nařízení. Zpráva také obsahuje operační, statistické, finanční a účetní údaje ke každé finanční a investiční operaci a odhad očekávaných peněžních toků na úrovni složky, oblasti politiky a Fondu InvestEU. Jednou za rok zpráva skupiny EIB a případně dalších prováděcích partnerů obsahuje rovněž informace o překážkách pro investice, které se vyskytly při provádění finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení. Zprávy obsahují informace, které prováděcí partneři musí poskytovat podle čl. 155 odst. 1 písm. a) finančního nařízení.

5.  Aby bylo zajištěno účinné posouzení pokroku v plnění cílů Programu InvestEU, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 33 s cílem změnit toto nařízení revizí nebo doplněním ukazatelů stanovených v příloze III, je-li to považováno za nezbytné, a ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.

Článek 28

Hodnocení

1.  Hodnocení Programu InvestEU se provádějí tak, aby se mohla včas promítnout do rozhodovacího procesu.

2.  Do 30. září 2024 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě nezávislou průběžnou hodnotící zprávu k Programu InvestEU pojednávající zejména o používání záruky EU, o plnění povinností skupiny EIB podle čl. 10 odst. 1 písm. b) a c), o rozdělení záruky EU podle čl. 12 odst. 4 a 5, o realizaci činnosti Poradenského centra InvestEU, o přidělení rozpočtu podle čl. 10 odst. 1 písm. d) bodu i) a o čl. 7 odst. 6. Z hodnocení by mělo zejména vyplývat, jak zapojení prováděcích partnerů a poradních partnerů do provádění programu InvestEU přispělo k naplňování cílů tohoto programu a rovněž cílů politiky EU, zejména pokud se jedná o vyváženost podpořených finančních a investičních operací z hlediska přidané hodnoty a ze zeměpisného a odvětvového hlediska. Hodnocení rovněž posoudí uplatňování prověření udržitelnosti podle čl. 7 odst. 3 a zaměření na cílové malé a střední podniky v rámci oblasti politiky pro malé a střední podniky podle čl. 7 odst. 1 písm. c).

3.  Na konci provádění Programu InvestEU, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v čl. 1 odst. 3, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě nezávislou závěrečnou hodnotící zprávu k Programu InvestEU pojednávající zejména o používání záruky EU.

4.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

5.  Prováděcí partneři a poradní partneři přispívají k hodnocením Komise uvedeným v odstavcích 2 a 3 a poskytují jí za tímto účelem potřebné informace.

6.  V souladu s čl. 211 odst. 1 finančního nařízení zahrne Komise každé tři roky do výroční zprávy uvedené v článku 250 finančního nařízení přezkum přiměřenosti míry tvorby rezerv stanovené v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení s ohledem na skutečný rizikový profil finančních a investičních operací krytých zárukou EU. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 33 tohoto nařízení s cílem změnit toto nařízení tak, aby byla na základě tohoto přezkumu upravena míra tvorby rezerv stanovená v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení až o 15 %.

Článek 29

Audity

Audity použití finančních prostředků Unie prováděné osobami nebo subjekty včetně osob nebo subjektů, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.

Článek 30

Ochrana finančních zájmů Unie

Účastní-li se Programu InvestEU na základě rozhodnutí podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje třetí země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě OLAFu tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

KAPITOLA IX

Transparentnost a viditelnost

Článek 31

Informace, komunikace a publicita

1.  Prováděcí partneři a poradní partneři uvádějí původ a zajišťují viditelnost finančních prostředků Unie (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.

Uplatnění požadavků podle prvního pododstavce na projekty v odvětví obrany a v kosmickém odvětví je podmíněno dodržením případných povinností zachovávat důvěrnost či mlčenlivost.

2.  Prováděcí partneři a poradní partneři informují konečné příjemce, včetně malých a středních podniků, o existenci podpory z Programu InvestEU (nebo informováním konečných příjemců o této podpoře pověří jiné finanční zprostředkovatele) tím, že uvedou tuto informaci na jasně viditelném místě v příslušné dohodě o poskytnutí podpory z programu InvestEU, zejména v případě malých a středních podniků, aby se zvýšila informovanost veřejnosti a zlepšila viditelnost.

3.  Komise provádí informační a komunikační opatření týkající se Programu InvestEU, jakož i souvisejících činností a výsledků. Finanční zdroje vyčleněné na Program InvestEU rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, souvisejí-li tyto priority s cíli uvedenými v článku 3.

KAPITOLA X

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 32

Účast na zvýšení základního kapitálu Evropského investičního fondu

Při nadcházejícím zvyšování základního kapitálu Evropského investičního fondu upíše Unie akcie, aby její poměrný podíl na základním kapitálu zůstal na stávající úrovni. Úpis akcií a splacení až 900 000 000 EUR splatné části akcií proběhnou v souladu s podmínkami, které schválí valná hromada fondu.

Článek 33

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. Týkají-li se akty v přenesené pravomoci aktivit, které má provádět nebo jejichž provádění se má účastnit skupina EIB a další prováděcí partneři, uspořádá Komise před přípravou těchto aktů konzultaci se skupinou EIB a dalšími případnými prováděcími partnery.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 1 písm. ea), čl. 7 odst. 7, čl. 21 odst. 4, čl. 27 odst. 5 a čl. 28 odst. 6 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. ea), čl. 7 odst. 7, čl. 21 odst. 4, čl. 27 odst. 5 a čl. 28 odst. 6 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7 odst. 1 písm. ea), čl. 7 odst. 7, čl. 21 odst. 4, čl. 27 odst. 5 a čl. 28 odst. 6 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 34

Přechodná ustanovení

1.  Odchylně od čl. 209 odst. 3 prvního a čtvrtého pododstavce finančního nařízení se jakékoli příjmy a vrácené a zpět získané finanční prostředky z finančních nástrojů zřízených v rámci programů uvedených v příloze IV tohoto nařízení použijí na tvorbu rezerv záruky EU podle tohoto nařízení ▌.

2.  Odchylně od čl. 213 odst. 4 písm. a) finančního nařízení se případný přebytek rezerv na záruku EU zřízenou nařízením (EU) 2015/1017 použije na tvorbu rezerv záruky EU podle tohoto nařízení ▌.

3.   Částka XXX EUR (v běžných cenách) uvedená v čl. 3 odst. 2 písm. c) bodě i) nařízení [o nástroji Evropské unie na podporu oživení] se použije:

a)  na tvorbu rezerv záruky EU podle tohoto nařízení pomocí prostředků ve výši XXX EUR (v běžných cenách), které doplní zdroje uvedené v čl. 211 odst. 4 prvním pododstavci finančního nařízení;

b)  na provedení opatření stanovených v kapitolách V a VI a opatření uvedených v čl. 2 odst. 2 druhé větě nařízení [o nástroji Evropské unie na podporu oživení], s výhradou čl. 4 odst. 4 a 8 uvedeného nařízení, pomocí prostředků ve výši 200 440 000 EUR (v běžných cenách).

Tato částka představuje vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

3a.  Prováděcí partneři mohou předkládat Komisi finanční a investiční operace, které schválily v období od uzavření příslušné záruční dohody a kdy byli poprvé jmenováni všichni členové investičního výboru.

3b.  Komise posoudí operace uvedené v odstavci 3a a rozhodne, zda se na ně vztahuje krytí zárukou EU.

3c.  Prováděcí partneři mohou předkládat Komisi finanční a investiční operace, které schválili v období od ... [den vstupu tohoto nařízení v platnost] až do uzavření příslušné záruční dohody.

3d.  Komise posoudí operace uvedené v odstavci 3c a rozhodne, zda se na ně vztahuje krytí zárukou EU. V případě, že Komise rozhodne kladně, se na ně toto krytí vztahuje ode dne uzavření příslušných záručních dohod, po němž mohou prováděcí partneři podepsat finanční a investiční operace.

3e.  Všechny finanční nástroje zřízené v rámci programů uvedených v příloze IV tohoto nařízení a záruka EU zřízená podle nařízení (EU) 2015/1017 mohou být případně a s výhradou předchozího hodnocení sloučeny se zárukami podle tohoto nařízení.

3f.  Odchylně od čl. 209 odst. 3 druhého a třetího pododstavce finančního nařízení představují příjmy a splátky z finančních nástrojů zřízených v rámci programů uvedených v příloze IV tohoto nařízení či rozpočtová záruka zřízená nařízením (EU) 2015/1017, které byly v souladu s odstavcem 3e tohoto článku sloučeny se zárukou EU zřízenou podle tohoto nařízení, vnitřní účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 5 finančního nařízení pro záruku EU zřízenou tímto nařízením a splátky pro záruku EU zřízenou tímto nařízením.

Článek 35

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

Výše záruky EU na specifické cíle

Orientační rozdělení na finanční a investiční operace podle čl. 4 odst. 2 pátého pododstavce je následující:

a)  až 20 051 970 000 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a);

b)  až 11 250 000 000 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b);

c)  až 12 500 000 000 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. c);

d)  až 5 567 500 000 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. d);

e)  až 31 153 850 000 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. e);

ea)  až 11 250 000 000 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. ea).

PŘÍLOHA II

Oblasti způsobilé pro finanční a investiční operace

Finanční a investiční operace v rámci jiných oblastí politiky, než je oblast strategických evropských investic, mohou spadat do jedné nebo více z těchto oblastí:

Finanční a investiční operace v rámci politiky pro strategické investice spadají do oblastí stanovených v čl. 7 odst. 1 písm. e). Mohou zahrnovat zejména významné projekty společného evropského zájmu.

1.  Rozvoj odvětví energetiky v souladu s prioritami energetické unie, včetně zabezpečení dodávek energie a přechodu na čistou energii, a se závazky přijatými v rámci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a Pařížské dohody o změně klimatu, zejména prostřednictvím:

a)  rozšíření výroby, dodávek nebo využití čisté a udržitelné energie z obnovitelných zdrojů a bezpečných a udržitelných jiných energetických řešení a zdrojů energie s nulovými a nízkými emisemi;

b)  energetické účinnosti a úspory energie (s důrazem na snižování poptávky prostřednictvím řízení poptávky a rekonstrukcí budov);

c)  rozvinutější, inteligentnější a modernější infrastruktury pro udržitelnou energii, mimo jiné zejména na úrovni přenosu a distribuce (technologie skladování, propojení elektroenergetických sítí mezi členskými státy a inteligentní sítě);

d)  vývoje inovativních systémů dodávek tepla s nulovými a nízkými emisemi a kombinované výroby elektřiny a tepla;

e)  výroby a dodávek udržitelných syntetických paliv z obnovitelných/uhlíkově neutrálních zdrojů a jiných bezpečných a udržitelných zdrojů energie s nulovými a nízkými emisemi, biopaliv a alternativních paliv, včetně paliv pro všechny druhy dopravy, v souladu s cíli směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/2001(26); a

f)  infrastruktury pro zachycování a skladování uhlíku v rámci průmyslových procesů, bioelektráren a výrobních zařízení za účelem transformace energetiky.

2.  Rozvoj udržitelné a bezpečné dopravní infrastruktury a řešení v oblasti mobility, vybavení a inovativních technologií v souladu s prioritami Unie v odvětví dopravy a se závazky přijatými v rámci Pařížské dohody o změně klimatu, zejména prostřednictvím:

a)  projektů, které podporují rozvoj infrastruktury transevropské dopravní sítě (TEN-T), včetně údržby a bezpečnosti infrastruktury, městských uzlů TEN-T, námořních a vnitrozemských přístavů, letišť, multimodálních terminálů a připojení těchto multimodálních terminálů k sítím TEN-T a telematických aplikací uvedených v nařízení (EU) č. 1315/2013 Evropského parlamentu a Rady(27);

b)  projektů v oblasti infrastruktury TEN-T, které umožňují využívání alespoň dvou různých druhů dopravy, zejména terminálů multimodální nákladní přepravy a uzlů osobní dopravy;

c)  inteligentních a udržitelných projektů v oblasti městské mobility zaměřených na druhy městské dopravy s nízkými emisemi, včetně řešení v oblasti vnitrozemských vodních cest a inovativních řešení mobility, nediskriminační dostupnost, snížení znečištění ovzduší a hluku, spotřebu energie, sítě inteligentních měst, údržbu a zvyšování úrovně bezpečnosti a snižování četnosti nehod, a to i v případě cyklistů a chodců;

d)  podpory obnovy a dovybavení mobilních dopravních prostředků za účelem zavádění řešení v oblasti mobility s nízkými a nulovými emisemi, a to i využitím alternativních paliv ve vozidlech všech druhů dopravy;

e)  železniční infrastruktury, jiných projektů v oblasti železniční dopravy, infrastruktury vnitrozemských vodních cest, projektů hromadné přepravy a námořních přístavů a mořských dálnic;

f)  infrastruktury pro alternativní paliva pro účely všech druhů dopravy, včetně infrastruktury pro elektrické dobíjení;

g)  dalších inteligentních a udržitelných projektů v oblasti mobility se zaměřením na:

i)  bezpečnost silničního provozu;

ii)  přístupnost;

iii)  snížení emisí; nebo

iv)  rozvoj a zavádění nových dopravních technologií a služeb, jako například služeb souvisejících s propojenými a autonomními druhy dopravy nebo integrovaným prodejem přepravních dokladů; a

h)  projektů na zachování nebo modernizaci stávající dopravní infrastruktury, včetně dálnic v rámci TEN-T, pokud je to zapotřebí pro modernizaci, zachování nebo zlepšení bezpečnosti silničního provozu, pro vývoj služeb inteligentních dopravních systémů nebo pro zaručení integrity infrastruktury a jejích standardů, vývoj bezpečných parkovacích ploch a zařízení, dobíjecích a čerpacích stanic pro alternativní paliva.

3.  Životní prostředí a zdroje, zejména pokud jde o:

a)  vodu, včetně otázek zásobování pitnou vodou a řešení odpadních vod a účinnosti sítí, snížení úniků, infrastruktury pro sběr a čištění odpadních vod, pobřežní infrastruktury a další zelené infrastruktury týkající se vody;

b)  infrastrukturu pro nakládání s odpady;

c)  projekty a podniky v oblasti řízení environmentálních zdrojů a udržitelných technologií;

d)  zdokonalení a obnovení ekosystémů a jejich služeb, mimo jiné díky zlepšování přírody a biologické rozmanitosti prostřednictvím projektů zelené a modré infrastruktury;

e)  udržitelný rozvoj měst, venkova a pobřežních oblastí;

f)  činnosti v oblasti změny klimatu, přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování, včetně snižování rizika přírodních katastrof;

g)  projekty a podniky, které provádějí projekty oběhového hospodářství začleněním aspektů účinného využívání zdrojů do výroby a životního cyklu výrobků, včetně udržitelných dodávek primárních a druhotných surovin;

h)  dekarbonizaci energeticky náročných průmyslových odvětví a podstatné snižování emisí z těchto odvětví, včetně demonstrace inovativních nízkoemisních technologií a jejich zavádění;

i)  dekarbonizaci výroby energie a distribučního řetězce postupným ukončením využívání uhlí a ropy; a

j)  projekty podporující udržitelné kulturní dědictví.

4.  Rozvoj infrastruktury pro digitální konektivitu, zejména prostřednictvím projektů na podporu zavádění digitálních sítí s velmi vysokou kapacitou, připojení 5G a zlepšování digitální konektivity a přístupu, především pro venkovské oblasti a okrajové regiony.

5.  Výzkum, vývoj a inovace, zejména prostřednictvím:

a)  výzkumných a inovačních projektů, které přispívají k dosažení cílů programu Horizont Evropa, včetně výzkumné infrastruktury a podpory akademické obce;

b)  podnikových projektů, včetně odborného vzdělávání a podpory vytváření klastrů a sítí podniků;

c)  demonstračních projektů a programů a rozvoje související infrastruktury, technologií a procesů;

d)  projektů výzkumné a inovační spolupráce, do nichž je zapojena akademická obec, výzkumné a inovační organizace a průmysl, partnerství veřejného a soukromého sektoru a organizace občanské společnosti;

e)  přenosu znalostí a technologií;

f)  výzkumu v oblasti klíčových základních technologií a jejich průmyslových aplikací, včetně nových a pokročilých materiálů; a

g)  nových účinných a dostupných zdravotnických výrobků, včetně léčiv, zdravotnických prostředků, diagnostických a léčivých přípravků pro moderní terapii, nových antimikrobiálních látek a inovativních vývojových postupů, které se vyhýbají používání testování na zvířatech.

6.  Vývoj, zavádění a rozšiřování digitálních technologií a služeb, zejména digitálních technologií a služeb, které přispívají především k cílům programu Digitální Evropa, zejména prostřednictvím:

a)  umělé inteligence,

b)  kvantových technologií;

c)  infrastruktur kybernetické bezpečnosti a ochrany sítí;

d)  internetu věcí;

e)  technologie blockchain a jiných technologií distribuované účetní knihy;

f)  pokročilých digitálních dovedností;

g)  robotiky a automatizace;

h)  fotoniky; a

i)  dalších pokročilých digitálních technologií a služeb, které přispívají k digitalizaci průmyslu Unie a začleňování digitálních technologií, služeb a dovedností v odvětví dopravy v Unii.

7.  Finanční podpora subjektům s nejvýše 499 zaměstnanci, se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací, zejména prostřednictvím:

a)  poskytování provozního kapitálu a investic;

b)  poskytování rizikového financování od fáze založení po fázi expanze pro zajištění vedoucího postavení v oblasti technologií v inovativních a udržitelných odvětvích, včetně posilování jejich kapacity pro digitalizaci a inovace, a zajištění jejich globální konkurenceschopnosti;

c)  poskytování finančních prostředků na akvizici podniku zaměstnanci nebo na majetkovou účast zaměstnanců v podniku.

8.  Kulturní a tvůrčí odvětví, kulturní dědictví, média, audiovizuální odvětví, novinářská práce a tisk, mimo jiné zejména prostřednictvím rozvoje nových technologií, využívání digitálních technologií a technologického řízení práv duševního vlastnictví.

9.  Cestovní ruch.

10.  Rekultivace průmyslových zón (včetně kontaminovaných lokalit) a obnova jejich udržitelného využívání.

11.  Udržitelné zemědělství, lesnictví, rybolov, akvakultura a další prvky širší udržitelné bioekonomiky.

12.  Sociální investice, včetně investic na podporu provádění evropského pilíře sociálních práv, zejména prostřednictvím:

a)  mikrofinancování, financování etických sociálních podniků a sociální ekonomiky;

b)  poptávky po dovednostech a jejich nabídky;

c)  vzdělávání, odborné přípravy a souvisejících služeb, a to i pro dospělé;

d)  sociální infrastruktury, zejména

i)  inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy, včetně předškolního vzdělávání a péče, a s nimi související vzdělávací infrastruktury a zařízení, alternativní péče o děti, studentských ubytoven a digitálního vybavení, k nimž mají přístup všichni;

ii)  cenově dostupného sociálního bydlení(28);

iii)  zdravotní a dlouhodobé péče, včetně klinik, nemocnic, primární péče, služeb domácí a komunitní péče;

e)  sociálních inovací, včetně inovativních sociálních řešení a režimů zaměřených na sociální dopady a výsledky v oblastech zmíněných v bodě 12;

f)  kulturních činností se sociálním cílem;

g)  opatření na podporu rovnosti žen a mužů;

h)  začleňování zranitelných osob, včetně státních příslušníků třetích zemí;

i)  inovativních řešení v oblasti zdraví, včetně elektronického zdravotnictví, zdravotnických služeb a nových modelů zdravotní péče;

j)  začlenění a přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením.

13.  Rozvoj obranného průmyslu s cílem přispět ke strategické autonomii Unie, zejména podporou:

a)  dodavatelského řetězce obranného průmyslu Unie, zejména prostřednictvím finanční podpory malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací;

b)  společností, jež se účastní průlomových inovačních projektů v odvětví obrany a úzce souvisejících technologií dvojího užití;

c)  dodavatelského řetězce odvětví obrany, jestliže se účastní kooperativních projektů výzkumu a vývoje v odvětví obrany, včetně projektů podporovaných z Evropského obranného fondu;

d)  infrastruktury pro výzkum a odborné vzdělávání v odvětví obrany.

14.  Vesmír, zejména s ohledem na rozvoj kosmického odvětví v souladu s cíli kosmické strategie:

a)  maximalizovat přínosy pro společnost a hospodářství Unie;

b)  posilovat konkurenceschopnost systémů a technologií kosmického odvětví, zejména řešením zranitelnosti dodavatelských řetězců;

c)  podpořit podnikání v kosmickém odvětví, včetně podnikání v navazujícím vývoji;

d)  posílit autonomii Unie pro bezpečný a spolehlivý přístup do vesmíru, včetně aspektů dvojího užití.

15.  Moře a oceány prostřednictvím rozvoje projektů a podniků v oblasti modré ekonomiky a finanční zásady udržitelné modré ekonomiky, zejména prostřednictvím námořního podnikání a průmyslu, obnovitelné mořské energie a oběhového hospodářství.

PŘÍLOHA III

Klíčové ukazatele výkonnosti

1.  Objem financování podporovaného z Fondu InvestEU (v členění podle oblastí politiky)

1.1  Objem podepsaných operací

1.2  Zmobilizované investice

1.3  Částka zmobilizovaných soukromých finančních prostředků

1.4  Dosažený pákový a multiplikační efekt

2.  Zeměpisné pokrytí financování podporovaného Fondem InvestEU (v členění podle oblastí politiky, země a regionu na úrovni 2 společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS))

2.1  Počet zahrnutých zemí (členských států a třetích zemí), na které se operace vztahují

2.2  Počet zahrnutých regionů, na které se operace vztahují

2.3  Objem operací na stát (členské státy a třetí země) a region

3.  Dopad financování prostřednictvím Fondu InvestEU

3.1  Počet vytvořených nebo podpořených pracovních míst

3.2  Investice podporující cíle v oblasti klimatu a případně uvedené podle oblasti politiky

3.3  Investice podporující digitalizaci

3.4  Investice podporující průmyslovou transformaci

4.  Udržitelná infrastruktura

4.1  Energetika: Dodatečné instalované kapacity na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a jiná bezpečná a udržitelná kapacita pro výrobu energie s nulovými a nízkými emisemi (v megawattech (MW))

4.2  Energetika: Počet domácností, počet veřejných a obchodních prostor s lépe klasifikovanou spotřebou energie

4.3  Energetika: Odhadované úspory energie díky projektům (v kilowatthodinách (kWh))

4.4  Energetika: Snížení/neuskutečnění ročních emisí skleníkových plynů v tunách ekvivalentu CO2

4.5  Energetika: Objem investic do rozvoje, zvýšení inteligence a modernizace udržitelné energetické infrastruktury

4.6  Digitální oblast: Domácnosti, komerční nebo veřejné budovy, které mají nově přístup k širokopásmovým sítím s přenosovou rychlostí nejméně 100 Mb/s, již lze zvýšit až na gigabitovou rychlost, nebo počet vytvořených přístupových bodů ke službám WiFi

4.7  Doprava: Zmobilizované investice, zejména do TEN-T

–  Počet projektů týkajících se přeshraničních a chybějících spojení (včetně projektů týkajících se městských uzlů, regionálních přeshraničních železničních spojení, multimodálních platforem, námořních přístavů, vnitrozemských přístavů, spojení na letiště a kombinovaných terminálů železniční a silniční dopravy hlavní a globální sítě TEN-T)

–  Počet projektů přispívajících k digitalizaci dopravy, zejména prostřednictvím zavádění evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS), říčního informačního systému (RIS), inteligentního dopravního systému (ITS), kontrolního a informačního systému pro provoz plavidel (VTMIS) / služby e-Maritime a výzkum uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR)

–  Počet vybudovaných nebo modernizovaných čerpacích stanic poskytujících alternativní paliva

–  Počet projektů, které přispívají k bezpečnosti dopravy

4.8  Životní prostředí: Investice přispívající k provádění plánů a programů, které vyžaduje acquis Unie v oblasti životního prostředí v souvislosti s kvalitou ovzduší, vodou, odpady a přírodou

5.  Výzkum, inovace a digitalizace;

5.1  Přínos k dosažení cíle investic do výzkumu, vývoje a inovací ve výši 3 % hrubého domácího produktu (HDP) Unie

5.2  Počet podporovaných podniků podle velikosti, které provádějí výzkumné a inovační projekty

6.  Malé a střední podniky

6.1  Počet podporovaných podniků podle velikosti (mikropodniky, malé, střední a malé společnosti se střední tržní kapitalizací)

6.2  Počet podporovaných podniků podle fáze (raná fáze, fáze růstu/expanze)

6.3  Počet podniků podporovaných členským státem a regionem na úrovni NUTS 2

6.4  Počet podporovaných podniků podle odvětví podle kódů statistické klasifikace ekonomických činností v Evropské unii (NACE)

6.5  Procentní podíl objemu investic v rámci oblasti politiky pro malé a střední podniky zaměřených na malé a střední podniky

7.  Sociální investice a dovednosti

7.1  Sociální infrastruktura: Kapacita podporované sociální infrastruktury podle odvětví a přístup k této infrastruktuře: bydlení, vzdělávání, zdravotnictví, ostatní

7.2  Mikrofinancování a financování sociálních podniků: Počet podporovaných příjemců mikrofinancování a sociálních podniků

7.3  Dovednosti: Počet osob, jež získávají nové dovednosti nebo si je nechávají uznávat a získávají o nich osvědčení: formální kvalifikace získaná vzděláváním a odbornou přípravou

8.  Strategické evropské investice

8.1  Počet a objem operací přispívajících k poskytování kritické infrastruktury, v členění podle fyzické a virtuální infrastruktury a případně souvisejícího zboží a služeb

8.2  Dodatečná kapacita kritické infrastruktury, v příslušných případech v členění podle oblastí

8.3  Počet a objem operací přispívajících k výzkumu a vývoji kritických technologií a vstupů pro bezpečnost Unie a jejích členských států a zboží dvojího užití

8.4  Počet podporovaných podniků podle velikosti, které vyvíjejí kritické technologie a vstupy pro bezpečnost Unie a jejích členských států a zboží dvojího užití

8.4a   Počet klastrů a center pro digitální inovace podporovaných za účelem vytváření synergií mezi společnostmi

8.5  Počet a objem operací přispívajících k dodávkám, výrobě a vytváření zásob kritických vstupů – pokud nejsou v mezích stávajících právních požadavků –, včetně poskytování kritické zdravotní péče

8.6  Další kritické vstupy, včetně poskytování kritické zdravotní péče, u kterých se podpořila dodávka, výroba a vytváření zásob, v příslušných případech podle druhu

8.7  Počet a objem operací na podporu klíčových základních a digitálních technologií, které mají strategický význam pro průmyslovou budoucnost Unie

8.7a   Počet a objem operací na pomoc podnikům, zejména malým a středním podnikům, za účelem digitalizace jejich podnikání a zvýšení odolnosti jejich hodnotových řetězců a obchodních modelů

8.7b   Počet začínajících podniků podporovaných z Fondu InvestEU, počet a objem operací na podporu podnikání

8.7c  Počet a objem operací přispívajících ke snížení emisí skleníkových plynů v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu

8.7d   Počet závazků evropských center pro investiční poradenství v regionech a členských státech, které dosud měly v oblasti iniciování a rozvoje projektů jen omezené výsledky, a v průmyslových odvětvích s nedostatečnými investicemi, která v minulosti neměla z investičních nástrojů Unie prospěch

8.7e   Zvýšení objemu investic soukromého kapitálu a rizikového kapitálu do souvisejících projektů

8.7f   Regionální a vnitrostátní záběr, z nějž vyplývá, že podporované členské státy a regiony jsou na území EU rozloženy rovnoměrně a že se výhody nesoustřeďují jen v omezeném počtu členských států nebo regionů.

PŘÍLOHA IV

Program InvestEU – Předchůdcovské nástroje

A.  Kapitálové nástroje:

—  Evropská technologická facilita (ETF98): Rozhodnutí Rady 98/347/ES ze dne 19. května 1998 o opatřeních finanční pomoci inovačním malým a středním podnikům (MSP) vytvářejícím pracovní příležitosti – iniciativa pro růst a zaměstnanost (Úř. věst. L 155, 29.5.1998, s. 43)

—  Pilotní projekt Transfer technologií (TTP): Rozhodnutí Komise o přijetí doplňkového financování v rozhodnutí týkajícím se financování akcí činnosti „Vnitřní trh zboží a odvětvové politiky“ Generálního ředitelství pro podniky a průmysl na rok 2007 a přijetí rámcového rozhodnutí o financování přípravné akce „EU se ujímá své úlohy v globalizovaném světě“ a čtyř pilotních projektů „Erasmus pro mladé podnikatele“, „Opatření na podporu spolupráce a partnerství mezi mikropodniky a malými a středními podniky“, „Transfer technologií“ a „Evropské turistické destinace nejvyšší kvality“ Generálního ředitelství pro podniky a průmysl na rok 2007

—  Evropská technologická facilita (ETF01): Rozhodnutí Rady 2000/819/ES ze dne 20. prosince 2000 o víceletém programu pro podnik a podnikavost, a zejména pro malé a střední podniky (MSP) (2001–2005) (Úř. věst. L 333, 29.12.2000, s. 84)

—  Program pro konkurenceschopnost a inovace – mechanismus pro inovativní malé a střední podniky a malé a střední podniky s vysokým růstem (CIP – GIF): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007– 2013) (Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15)

—  Nástroj pro propojení Evropy (CEF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění nařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1)

—  Nástroj pro kapitálové investice pro růst v rámci programu COSME (COSME EFG): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malé a střední podniky (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33)

—  Nástroj InnovFin Equity:

–  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104)

–  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81)

–  Rozhodnutí Rady 2013/743/EU ze dne 3. prosince 2013 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), a o zrušení rozhodnutí 2006/971/ES, 2006/972/ES, 2006/973/ES, 2006/974/ES a 2006/975/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 965)

—  Investiční okno pro budování kapacit v rámci programu EaSI: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238)

B.  Záruční nástroje:

—  Záruční mechanismus pro malé a střední podniky 98 (SMEG98): Rozhodnutí Rady 98/347/ES ze dne 19. května 1998 o opatřeních finanční pomoci inovačním malým a středním podnikům (MSP) vytvářejícím pracovní příležitosti – iniciativa pro růst a zaměstnanost (Úř. věst. L 155, 29.5.1998, s. 43)

—  Záruční mechanismus pro malé a střední podniky 01 (SMEG01): Rozhodnutí Rady 2000/819/ES ze dne 20. prosince 2000 o víceletém programu pro podnik a podnikavost, a zejména pro malé a střední podniky (MSP) (2001–2005) (Úř. věst. L 333, 29.12.2000, s. 84)

—  Záruční mechanismus pro malé a střední podniky 07 v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP SMEG07): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007– 2013) (Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15)

—  Evropský nástroj mikrofinancování Progress – záruky (EPMF-G): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 283/2010/EU ze dne 25. března 2010, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 87, 7.4.2010, s. 1)

—  Nástroj financování se sdílením rizik, nástroj pro sdílení rizik (RSI):

–  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013), prohlášení Komise (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1)

–  Rozhodnutí Rady 2006/971/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu „Spolupráce“, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013) (Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 86)

–  Rozhodnutí Rady 2006/974/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu „Kapacity“, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013) (Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 299)

—  Záruční nástroj EaSI: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238)

—  Nástroj pro úvěrové záruky v rámci programu COSME (COSME LGF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malé a střední podniky (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33)

—  Nástroj InnovFin Debt:

–  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81)

–  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104)

–  Rozhodnutí Rady 2013/743/EU ze dne 3. prosince 2013 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), a o zrušení rozhodnutí 2006/971/ES, 2006/972/ES, 2006/973/ES, 2006/974/ES a 2006/975/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 965)

—  Záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví (CCS GF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 221)

—  Nástroj pro záruky za studentské půjčky (SLGF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50)

—  Soukromé financování pro nástroj pro energetickou účinnost (PF4EE): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 185)

C.  Nástroje ke sdílení rizik:

—  Nástroj financování se sdílením rizik (RSFF): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013), prohlášení Komise (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1)

—  InnovFin:

–  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104)

–  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81)

—  Dluhový nástroj v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF DI): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129)

—  Nástroj financování přírodního kapitálu (NCFF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 185)

D.  Účelové investiční jednotky:

—  Evropský nástroj mikrofinancování Progress – Fonds commun de placements – fonds d'investissements spécialisés (EPMF FCP-FIS): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 283/2010/EU ze dne 25. března 2010, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 87, 7.4.2010, s. 1)

—  Marguerite:

–  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 680/2007 ze dne 20. června 2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí (Úř. věst. L 162, 22.6.2007, s. 1)

–  Rozhodnutí Komise ze dne 25. února 2010 o účasti Evropské unie v Evropském fondu 2020 pro energii, změnu klimatu a infrastrukturu (fondu Marguerite)

—  Evropský fond pro energetickou účinnost (EEEF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2010 ze dne 15. prosince 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 663/2009 o zavedení programu na podporu hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky (Úř. věst. L 346, 30.12.2010, s. 5)

PŘÍLOHA V 

Selhání trhu, nepříznivé investiční situace, adicionalita a vyloučené druhy činnosti

A.  Selhání trhu, nepříznivé investiční situace a adicionalita

V souladu s článkem 209 finančního nařízení se záruka EU vztahuje na selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace (čl. 209 odst. 2 písm. a)) a dosahuje adicionality tím, že brání nahrazení potenciální podpory a investic z jiných veřejných nebo soukromých zdrojů (čl. 209 odst. 2 písm. b)).

Za účelem dosažení souladu s čl. 209 odst. 2 písm. a) a b) finančního nařízení musí finanční a investiční operace využívající záruku EU splňovat tyto požadavky stanovené v bodech 1 a 2 níže:

1.  Selhání trhu a nepříznivé investiční situace

V zájmu řešení selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací podle čl. 209 odst. 2 písm. a) finančního nařízení zahrnují investice, na něž se zaměřují finanční a investiční operace, jeden z těchto rysů:

a)  mají povahu veřejného statku, pro který provozovatel nebo společnost nemůže získat dostatečné finanční výhody povahu (jako jsou vzdělávání a dovednosti, zdravotní péče a její dostupnost, bezpečnost a obrana a bezplatně nebo s minimálními náklady přístupná infrastruktura);

b)  externality, které provozovatel nebo společnost obecně neinternalizují, jako jsou investice do výzkumu a vývoje, energetická účinnost, klima nebo ochrana životního prostředí;

c)  informační asymetrie, zejména v případě malých a středních podniků a malých společností se střední tržní kapitalizací, včetně vyšší míry rizika ve vztahu k podnikům v raném stadiu, podnikům s převážně nehmotným majetkem nebo nedostatečným kolaterálem nebo podniků se zaměřením na činnosti s vyšším rizikem;

d)  projekty přeshraniční infrastruktury a související služby nebo fondy, které investují na přeshraničním základě s cílem řešit roztříštěnost vnitřního trhu a posílit koordinaci v rámci vnitřního trhu;

e)  expozice vůči vyšší míře rizika v určitých odvětvích, zemích nebo regionech nad míru, již jsou soukromé finanční subjekty schopny nebo ochotny přijmout, včetně případů, kdy by investice nebyla provedena nebo by nebyla provedena ve stejném rozsahu z důvodu novosti nebo z důvodu rizik spojených s inovacemi nebo neověřenými technologiemi;

f)  v případě podpory na finanční a investiční operace v rámci oblasti strategických evropských investic by investice nebyla provedena nebo by nebyla provedena ve stejném rozsahu prostřednictvím tržního financování subjekty usazenými a působícími v Unii z důvodu obtíží s internalizací výhod poskytovaných evropským strategickým zájmům;

g)  nové nebo složité selhání trhu či nepříznivé investiční situace v souladu s čl. 8 odst. 1 písm. a) bodem iii) tohoto nařízení.

2.  Adicionalita

Finanční a investiční operace musí splňovat oba aspekty adicionality uvedené v čl. 209 odst. 2 písm. b) finančního nařízení. To znamená, že operace by bez podpory z Fondu InvestEU nebyly provedeny nebo by nebyly provedeny ve stejném rozsahu z jiných veřejných nebo soukromých zdrojů. Pro účely tohoto nařízení se těmito operacemi rozumí finanční a investiční operace, které musí splňovat tato dvě kritéria:

1)  Aby byly považovány za doplňující k soukromým zdrojům uvedeným v čl. 209 odst. 2 písm. b) finančního nařízení, Fond InvestEU podpoří finanční a investiční operace prováděcích partnerů tím, že se zaměří na investice, které z důvodu své povahy (povaha veřejného statku, externality, informační asymetrie, aspekty týkající se sociálně-hospodářské soudržnosti nebo jiné) nejsou schopny vytvářet dostatečnou tržní finanční návratnost nebo jsou vnímány jako příliš riskantní (ve srovnání s mírou rizika, kterou jsou relevantní soukromé subjekty ochotny přijmout). Kvůli těmto charakteristikám tyto finanční a investiční operace nemohou využít tržní financování za přiměřených podmínek, pokud jde o stanovení cen, požadavky na kolaterál, druh financování, dobu splatnosti poskytnutého financování nebo jiné podmínky, a nebyly by bez veřejné podpory provedeny v Unii vůbec nebo ve stejném rozsahu.

2)  Aby byly považovány za doplňující ke stávající podpoře z jiných veřejných zdrojů podle čl. 209 odst. 2 písm. b) finančního nařízení, podporuje Fond InvestEU pouze finanční a investiční operace, u nichž platí tyto podmínky:

a)  finanční nebo investiční operace by bez podpory z Fondu InvestEU nebyly prováděcím partnerem provedeny nebo by nebyly provedeny ve stejném rozsahu a

b)  finanční nebo investiční operace by nebyly v Unii provedeny nebo by nebyly provedeny ve stejném rozsahu ani v rámci jiných stávajících veřejných nástrojů, jako jsou finanční nástroje v rámci sdíleného řízení fungující na regionální a vnitrostátní úrovni, ačkoliv musí být možné doplňkové použití Programu InvestEU a dalších veřejných zdrojů, zejména tam, kde lze dosáhnout přidané hodnoty EU a kde lze optimalizovat využití veřejných zdrojů k dosažení politických cílů účinným způsobem.

3)  Finanční a investiční operace v rámci oblasti strategických evropských investic lze rovněž považovat za doplňující, pokud by tyto operace bez podpory z Fondu InvestEU nebyly provedeny nebo by nebyly provedeny ve stejném rozsahu jinými soukromými a veřejnými subjekty usazenými a působícími v Unii.

Aby se prokázalo, že finanční a investiční operace využívající záruky EU doplňují stávající tržní a jinou veřejnou podporu, poskytnou prováděcí partneři informace, které prokazují alespoň jeden z těchto rysů:

a)  podporu poskytovanou prostřednictvím podřízených pozic ve vztahu k jiným veřejným nebo soukromým věřitelům nebo v rámci struktury financování;

b)  podporu poskytovanou prostřednictvím vlastního kapitálu a kvazivlastního kapitálu nebo prostřednictvím dluhopisů s dlouhodobou splatností, cenami, požadavky na kolaterál nebo jinými podmínkami, které nejsou dostatečně dostupné na trhu nebo z jiných veřejných zdrojů;

c)  podporu operací s vyšším rizikovým profilem, než je riziko obecně přijímané v rámci vlastních standardních činností prováděcího partnera, či podporu pro prováděcí partnery v případě, že překročí vlastní kapacitu na podporu těchto operací;

d)  účast na mechanismech sdílení rizik zaměřených na oblasti politiky, která prováděcího partnera vystavuje míře rizika, jež je vyšší než míra tímto prováděcím partnerem obecně přijímaná nebo vyšší než míra rizika, kterou jsou soukromé finanční subjekty schopny nebo ochotny přijmout;

e)  podporu, která v důsledku signalizačních účinků podpory poskytované v rámci Fondu InvestEU vyvolá nebo přiláká dodatečné soukromé nebo veřejné zdroje financování a doplní jiné soukromé nebo komerční zdroje, zejména od kategorií investorů, kteří obvykle nejsou ochotni podstupovat riziko, nebo institucionálních investorů;

f)  podporu poskytovanou prostřednictvím finančních produktů, které nejsou v cílových zemích nebo regionech v důsledku chybějících, nedostatečně rozvinutých nebo neúplných trhů k dispozici nebo nejsou nabízeny v dostatečné míře.

U zprostředkovaných finančních a investičních operací, zejména v případě podpory malých a středních podniků, musí být adicionalita ověřena na úrovni zprostředkovatele, a nikoli na úrovni konečného příjemce. Má se za to, že adicionalita existuje, pokud Fond InvestEU poskytne finančnímu zprostředkovateli podporu při zřizování nového portfolia s vyšší mírou rizika nebo vyšším objemem činností, které jsou již vysoce rizikové, v porovnání s mírou rizika, kterou jsou soukromé a veřejné finanční subjekty v cílových zemích či regionech v současné době schopny nebo ochotny přijmout.

Záruka EU se neposkytuje na podporu refinančních operací (jako je nahrazení stávajících dohod o půjčkách nebo jiných forem finanční podpory projektů, které již byly částečně nebo v plném rozsahu uskutečněny), s výjimkou zvláštních výjimečných a řádně odůvodněných okolností, za nichž je prokázáno, že operace v rámci záruky EU umožní novou investici do oblasti způsobilé pro finanční a investiční operace podle přílohy II nad rámec běžného objemu činnosti prováděcího partnera nebo finančního zprostředkovatele, a to alespoň ve výši částky operace, která splňuje kritéria způsobilosti stanovená v tomto nařízení. Tyto refinanční operace jsou v souladu s požadavky stanovenými v oddíle A této přílohy, které se týkají selhání trhu, nepříznivých investičních situací a adicionality.

B.  Vyňaté činnosti

Fond InvestEU nepodporuje:

1)  činnosti, které omezují práva a svobody jednotlivce nebo které porušují lidská práva;

2)  v oblasti obranných činností: používání, vývoj nebo výrobu produktů a technologií, které jsou zakázány platným mezinárodním právem;

3)  výrobky a činnosti související s tabákem (výroba, distribuce, zpracování a obchod);

4)  činnosti vyňaté z financování podle článku [X] nařízení [o programu Horizont Evropa](29): výzkumná činnost zaměřená na klonování lidí k reprodukčním účelům, činnosti zaměřené na změnu genetického dědictví lidských bytostí, které by mohly učinit tyto změny dědičnými, a činnosti k vytvoření lidských embryí výhradně za účelem výzkumu nebo za účelem získání kmenových buněk, mimo jiné prostřednictvím přenosu jádra somatické buňky;

5)  hazardní hry (činnosti související s výrobou, výstavbou, distribucí, zpracováním, obchodem nebo softwarem);

6)  obchod se sexuálními službami a související infrastrukturu, služby a média;

7)  činnosti zahrnující živá zvířata pro pokusné a vědecké účely, pokud nelze zaručit soulad s Evropskou úmluvou na ochranu obratlovců používaných pro pokusné a jiné vědecké účely(30);

8)  činnost v oblasti rozvoje nemovitostí, jako je činnost, jejímž jediným účelem je renovace a opětovný pronájem nebo zpětný prodej stávajících budov, jakož i realizace nových projektů; způsobilé však jsou činnosti v odvětví nemovitostí, které souvisejí se specifickými cíli Programu InvestEU uvedenými v čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení, nebo se způsobilými oblastmi pro finanční a investiční operace podle přílohy II, jako jsou investice do projektů energetické účinnosti nebo sociálního bydlení;

9)  finanční činnosti, jako je nákup nebo obchodování s finančními nástroji. Zejména jsou vyloučeny intervence zaměřené na odkup aktiv, který je určen pro rozprodávání majetku, nebo na náhradní kapitál, který je určen pro rozprodávání majetku;

10)  činnosti, které jsou zakázány platnými vnitrostátními právními předpisy;

11)  vyřazování jaderných elektráren z provozu, jejich provoz, úpravu nebo výstavbu;

12)  investice související s dobýváním nebo těžbou, zpracováním, distribucí, skladováním nebo spalováním pevných fosilních paliv a ropy, jakož i investice související s těžbou plynu. Toto vynětí se nevztahuje na:

a)  projekty, u nichž neexistuje žádná reálná alternativní technologie;

b)  projekty týkající se prevence a omezování znečištění;

c)  projekty vybavené zařízením pro zachycování a ukládání uhlíku nebo zachycování a využívání uhlíku; průmyslové nebo výzkumné projekty, které v porovnání s příslušnými referenčními hodnotami systému EU pro obchodování s emisemi vedou k podstatnému snížení emisí skleníkových plynů;

13)  investice do zařízení k odstraňování odpadu skládkováním. Toto vynětí se nevztahuje na investice týkající se:

a)  zařízení pro ukládání na skládku, která jsou doplňkovým prvkem průmyslového nebo těžebního investičního projektu a u nichž bylo prokázáno, že skládkování je jedinou reálnou možností, jak zacházet s průmyslovým nebo těžebním odpadem vznikajícím při samotné činnosti;

b)  stávajících zařízení skládky, která mají zajistit využívání skládkového plynu a podporovat vytěžování skládek a opětovné zpracování těžebního odpadu;

14)  investice do zařízení na mechanicko-biologickou úpravu (MBT). Toto vynětí se nevztahuje na investice do modernizace stávajících zařízení MBT pro účely výroby energie z odpadu nebo recyklace tříděného odpadu, jako je kompostování a anaerobní digesce;

15)  investice do spaloven pro zpracování odpadu. Toto vynětí se nevztahuje na investice týkající se:

a)  zařízení určených výhradně ke zpracování nerecyklovatelného nebezpečného odpadu;

b)  stávajících zařízení, je-li účelem investice zvýšení energetické účinnosti, zachycování výfukových plynů za účelem skladování či používání nebo získávání materiálů z popela ze spalování za předpokladu, že tyto investice nevedou ke zvýšení kapacity zpracování odpadu dotčeného zařízení.

Prováděcí partneři nadále nesou odpovědnost za zajištění toho, že finanční a investiční operace budou v okamžiku podpisu v souladu s kritérii pro vyloučení stanovenými v této příloze, že budou tento soulad sledovat při provádění projektu a že v případě potřeby přijmou vhodná nápravná opatření.

(1) Úř. věst. C […], […], s. […]. (2) Úř. věst. C […], […], s. […]. (3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014 až 2020) a zrušují nařízení č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 221). (4) Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4. (5) COM(2018)0353. (6) Úř. věst. L 309, 13.12.1993, s. 3. (7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1). (8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82). (9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1). (10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1). (11) COM(2018)0323. (12) Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1). (13) Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6). (14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1). (15) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1. (16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1). (17) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1). (18) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2). (19) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1). (20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29). (21) SEC(2018)0310; SWD(2018)0337. (22) COM(2020)0022 final. (23) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36). (24) (25) (26) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82). (27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1). (28) Cenově dostupné sociální bydlení je třeba chápat v tom smyslu, že se zaměřuje na znevýhodněné osoby nebo sociálně méně zvýhodněné skupiny, které kvůli omezené solventnosti čelí vážné deprivaci v oblasti bydlení nebo nejsou schopny získat bydlení za tržních podmínek. (29) Článek 14 návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků (2018/0224(COD)). (30) Úř. věst. L 222, 24.8.1999, s. 31.