Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii a články 4, 9 a 151 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů přijaté vedoucími světovými představiteli v září roku 2015 a podpořené Radou, a zejména cíle udržitelného rozvoje č. 1, 3, 8 a 11,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na článek 21 o zákazu diskriminace, článek 26 o začlenění osob se zdravotním postižením a čl. 34 odst. 3 o uznávání a respektování práva na sociální pomoc a pomoc v oblasti bydlení ze strany Unie,

–  s ohledem na Evropskou sociální chartu podepsanou v Turíně dne 18. října 1961,

–  s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, zejména na jeho zásadu 19 týkající se bydlení a pomoci pro bezdomovce,

–  s ohledem na Listinu základních sociálních práv pracovníků Společenství z roku 1989,

–  s ohledem na doporučení EU pro jednotlivé země ze dne 25. května 2018 týkající se bydlení ve všech 28 členských státech,

–  s ohledem na Ženevskou chartu OSN o udržitelném bydlení a její cíl, jímž je „zajistit přístup k důstojnému, přiměřenému, cenově dostupnému a zdravému bydlení pro všechny“,

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 10. července 2020 o návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. října 2019 o zaměstnanosti a sociální politice v eurozóně(3),

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 4. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu (ESF+)(4),

–  s ohledem na čl. 227 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Petiční výbor obdržel petici č. 0546/2020 a několik dalších petic vyjadřujících znepokojení nad situací více než 4 milionů evropských občanů bez domova a počet osob bez domova v EU údajně za posledních deset let vzrostl o více než 70 %;

B.  vzhledem k tomu, že bezdomovectví přímo souvisí s obtížným uplatňováním jiných základních práv, jako je přístup ke zdravotní péči, a že bezdomovci jsou často terčem trestných činů z nenávisti a násilí, včetně sociální stigmatizace;

C.  vzhledem k tomu, že tyto petice vyzývají k vytvoření Evropské unie, která nikoho neopomíjí a přijme naléhavé společné kroky k přijetí preventivních opatření, která mohou udržitelným způsobem snížit riziko a rozsah bezdomovectví;

D.  vzhledem k tomu, že v hierarchii lidských potřeb poskytuje bydlení prostor pro život, čímž umožňuje naplnění dalších základních a vyšších potřeb;

E.  vzhledem k tomu, že Evropská unie by měla bojovat proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci a podporovat sociální spravedlnost a ochranu, rovnost žen a mužů, mezigenerační solidaritu a ochranu práv dítěte;

F.  vzhledem k tomu, že při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží Unie k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení, politikami sociálního bydlení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví;

G.  vzhledem k tomu, že neexistence jednotné všeobecně přijímané definice bezdomovectví a vyloučení z přístupu k bydlení v EU ztěžuje posouzení rozsahu bezdomovectví v členských státech EU;

H.  vzhledem k tomu, že míra bezdomovectví se v posledních deseti letech v řadě členských států EU zvýšila; vzhledem k tomu, že příčinou tohoto nárůstu je kombinace rostoucích nákladů na bydlení, dopadu hospodářské krize, omezení sociální ochrany a nepřiměřenosti politik k řešení problému bezdomovectví v mnoha členských státech; vzhledem k tomu, že ve druhém čtvrtletí roku 2020 vzrostly ceny rezidenčních nemovitostí v eurozóně (EZ19) o 5 % a v EU-27 o 5,2 % ve srovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku;

I.  vzhledem k tomu, že EU nemá přímou pravomoc v oblasti politiky bydlení, ale může ovlivnit podmínky bydlení v členských státech nepřímo prostřednictvím předpisů, jako jsou právní předpisy o státní podpoře, daňové právo a právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže a opatření, jako jsou doporučení a pokyny;

J.  vzhledem k tomu, že Evropský sociální fond je zřízen s cílem zlepšit pracovní příležitosti pro pracovníky na vnitřním trhu, a přispět tak ke zvýšení životní úrovně a pomoci lidem bez domova stěhovat se do sociálního bydlení;

K.  vzhledem k tomu, že jiné evropské strukturální a investiční fondy, jako je EFRR, jsou používány na projekty bydlení a na řešení potřeb znevýhodněných komunit;

L.  vzhledem k tomu, že Fond evropské pomoci nejchudším osobám podporuje opatření zemí EU zaměřená na poskytování potravinové nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám;

M.  vzhledem k tomu, že bezdomovectví je stále více zmiňováno v posledních zprávách evropského semestru;

N.  vzhledem k tomu, že sociální náklady spojené s řešením problému bezdomovectví jsou obzvláště vysoké v oblasti spravedlnosti a zdravotnictví;

O.  vzhledem k tomu, že politiky v oblasti sociálního zabezpečení založené na všeobecných univerzálních ustanoveních ve spojení s řádně cílenými opatřeními hrají velmi důležitou úlohu, pokud jde o předcházení bezdomovectví;

P.  vzhledem k tomu, že shromážděné důkazy o dopadech krize COVID-19 na cenovou dostupnost bydlení v EU naznačují, že ve střednědobém horizontu může hospodářská recese a ztráta pracovních míst a příjmů dále zvýšit míru příliš vysokých nákladů na bydlení a bezdomovectví v Evropě;

Q.  vzhledem k tomu, že se profil bezdomovců mění a nyní zahrnuje více mladých lidí a dětí, seniorů, migrantů, Romů a dalších znevýhodněných menšin, přičemž jsou stále více ohroženy bezdomovectvím ženy a rodiny;

R.  vzhledem k tomu, že přístup k důstojnému bydlení a členství ve společnosti mají zásadní význam pro to, aby lidé mohli plně rozvinout svůj potenciál a být prospěchem společnosti;

S.  vzhledem k tomu, že bezdomovectví je obecně vyvoláno komplexním vzájemným působením strukturálních, institucionálních a osobních faktorů;

T.  vzhledem k tomu, že bezdomovectví a vyloučení z bydlení představují sociální problém, pro který by mělo být nalezeno trvalé řešení;

U.  vzhledem k tomu, že některé členské státy kriminalizují bezdomovectví a chování spojené s bezdomovectvím;

V.  vzhledem k tomu, že v některých členských státech mají osoby bez domova stálý přístup k přístřeší pouze v zimním období a nikoli nepřetržitě po celý rok;

W.  vzhledem k tomu, že v některých členských státech mají místní služby sociálního zabezpečení pouze pasivní úlohu při pomoci bezdomovcům při opětovném začlenění do společnosti;

1.  vyjadřuje své nejhlubší znepokojení nad situací více než 4 milionů evropských občanů bez domova vzhledem k tomu, že přetrvávající zdravotní a hospodářská krize vytlačuje více lidí z práce a zvyšuje závislost lidí na sociální ochraně;

2.  připomíná, že přístup k bydlení je základní právo všech lidí, a vyzývá EU a její členské státy, aby do roku 2030 bezdomovectví v Unii ukončily a stanovily to jako cíl na úrovni EU; vyzývá Komisi, aby přijala důraznější opatření na podporu členských států při omezování a mýcení bezdomovectví jako prioritu v rámci akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv a v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN;

3.  zdůrazňuje, že bezdomovectví je považováno za jednu z nejzávažnějších forem chudoby a deprivace, kterou je třeba odstranit cílenými a integrovanými politikami prováděnými udržitelným způsobem prostřednictvím řešení osobních rizikových faktorů (jako jsou individuálně zranitelná místa) a strukturálních rizikových faktorů (jako je bydlení a nezaměstnanost);

4.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly společnou rámcovou definici a soudržné ukazatele týkající se bezdomovectví v EU, což by umožnilo společné chápání, systematické srovnávání a posuzování rozsahu bezdomovectví v různých členských státech EU;

5.  připomíná, že během krize COVID-19 poskytl Evropský parlament ve svých prostorách útočiště 100 ženám bez domova;

6.  zdůrazňuje význam posílení mechanismů shromažďování údajů, neboť míry bezdomovectví by pak mohly být systematicky sledovány na úrovni EU prostřednictvím orgánů, jako je Eurostat;

7.  vítá práci, kterou odvedla Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení na podporu a řešení této situace jako jednu ze stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění;

8.  vyzývá Komisi, aby navrhla rámec EU pro vnitrostátní strategie v oblasti bezdomovectví, a dále vyzývá členské státy, aby na základě osvědčených postupů některých členských států přijaly zásadu „nejdříve bydlení“, což pomůže podstatně snížit míru bezdomovectví tím, že se zavedou odhodlané akční plány a inovativní přístupy; konstatuje, že tyto inovativní přístupy jsou založeny na pojetí domova jako základního lidského práva a potom rozvíjejí širší způsoby sociálně-pracovního začlenění;

9.  vítá závazek Komise nadále usilovat o snižování bezdomovectví tím, že jej začlení do příslušných odvětvových politik EU, zejména v oblastech regionálního rozvoje, zdraví, lidských práv, mládeže, rovnosti žen a mužů, migrace a integrace;

10.  vyzývá členské státy, aby převzaly svou prvořadou odpovědnost za řešení problému bezdomovectví, aby pracovaly na prevenci a včasném zásahu, což jsou v mnoha ohledech nákladově nejefektivnější a nejškodlivější politiky v boji proti bezdomovectví, a aby přidělily proaktivnější úlohu regionálním a místním službám sociálního zabezpečení, které pomáhají bezdomovcům při opětovném začleňování do společnosti;

11.  zdůrazňuje potřebu meziresortní a mezivládní spolupráce při vypracovávání a provádění těchto strategií, jakož i potřebu zapojení klíčových zúčastněných stran a vybízí k výměně osvědčených postupů mezi členskými státy;

12.  vyzývá členské státy a Komisi, aby zlepšily shromažďování relevantních a srovnatelných údajů za účasti akreditovaných nevládních organizací a místních orgánů, jež pracují v oblasti chudoby a sociálního vyloučení a zabývají se poskytováním služeb nejchudším osobám působících v oblasti chudoby a sociálního vyloučení a při poskytování služeb osobám ohroženým bezdomovectvím nebo bez domova;

13.  podporuje úkoly Výboru pro sociální ochranu, v jehož rámci se členské státy společně s Evropskou komisí zabývají otázkami souvisejícími s bezdomovectvím prostřednictvím otevřené metody koordinace;

14.  žádá Komisi, aby zlepšila monitorování a správu a pokračovala v mobilizaci finančních prostředků a politik EU vztahujících se k bezdomovectví; vyzývá Komisi, aby zajistila, že regiony a místní orgány budou využívat zdroje EFRR na sociální bydlení;

15.  vyzývá členské státy, aby zajistily rovný přístup k veřejným službám, jako je zdravotní péče, vzdělání a sociální služby;

16.  vyzývá členské státy, aby podporovaly začleňování osob bez domova na trh práce prostřednictvím poskytování specializované a individualizované podpory a opatření k usmíření, integrovaných programů zaměstnanosti a odborné přípravy, jakož i dalších cílených a cílených programů, které usnadní jejich opětovné začlenění na trh práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že k řešení problému bezdomovectví mladých lidí bude přispívat revidovaná záruka pro mladé lidi;

17.  vyzývá Komisi a členské státy, aby řádně provedly evropský pilíř sociálních práv, který odráží příspěvky obdržené během konzultačního období k zásadě 19 tak, že zahrnou „Bydlení a pomoci pro bezdomovce“ do svého akčního plánu na rok 2021, a trvá na tom, aby byl lépe využíván evropský semestr s cílem zajistit pokrok v řešení míry bezdomovectví a vyloučení z přístupu k bydlení;

18.  zdůrazňuje, že v důsledku krize způsobené onemocněním COVID-19 jsou obzvlášť ohroženi lidé bez domova a další osoby v nejisté situaci v oblasti bydlení; důrazně a naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby prováděly cílená opatření na ochranu osob bez domova a poskytovaly finanční pomoc akreditovaným nevládním organizacím a partnerství veřejného a soukromého sektoru, a podporu místním úřadům při tom, když zajišťují bezpečné prostory a předcházejí vystěhování;

19.  vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly stávající nástroje, jakož i nástroje v rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a facility na podporu oživení a odolnosti s cílem zlepšit pracovní příležitosti a sociální začlenění domácností bez zaměstnané osoby;

20.  vyzývá členské státy, aby urychleně řešily otázku bezdomovectví tím, že přijmou dlouhodobé, integrované vnitrostátní strategie k boji proti bezdomovectví, které budou vycházet z komunit a budou zaměřeny na bydlení, k čemuž nabádá i balíček sociálních investic EU;

21.  vyzývá Radu, aby podávala pravidelné zprávy o dosahovaném pokroku v této oblasti;

22.  vyzývá členské státy, aby podporovaly sociální účast všech zúčastněných stran na integrovaných strategiích v oblasti bezdomovectví a aby podporovaly sociální podnikání a samoinovační činnosti s cílem zlepšit aktivní začleňování osob bez domova;

23.  vyzývá členské státy, aby bezdomovectví dekriminizovaly;

24.  vyzývá členské státy, aby poskytovaly stálý a nepřetržitý přístup k nouzovým přístřeším v celé Unii; zdůrazňuje však, že by to mělo být pouze dočasné řešení a nemělo by to být alternativou ke strukturálním řešením, jako je prevence a poskytování odpovídajícího bydlení a sociální podpory v reakci na bezdomovectví;

25.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty P9_TA(2020)0194. (2) Přijaté texty P9_TA(2020)0054. (3) Přijaté texty P9_TA(2019)0033. (4) Přijaté texty, P8_TA(2019)0350.