Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. listopadu 2020 o nové průmyslové strategii pro Evropu (2020/2076(INI))
Evropský parlament,
– s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na její články 9, 151, 152, čl. 153 odst. 1 a 2, jakož i na její článek 173, který se týká průmyslové politiky EU a mimo jiné odkazuje na konkurenceschopnost průmyslu Unie,
– s ohledem na články 14, 27 a 30 Listiny základních práv Evropské unie,
– s ohledem na SFEU a na Smlouvu o Evropské unii (SEU), zejména na její čl. 5 odst. 3 a na její protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality,
– s ohledem na čl. 3 odst. 3 SEU, který se týká vnitřního trhu, udržitelného rozvoje a sociálně tržního hospodářství,
– s ohledem na evropský pilíř sociálních práv,
– s ohledem na zjištění indexu digitální ekonomiky a společnosti 2020, který byl zveřejněn dne 11. června 2020,
– s ohledem na dokument Komise ze dne 2. června 2020 o plánu strategie pro léčivé přípravky – včasný přístup pacientů k cenově dostupným léčivým přípravkům,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2020 nazvané „Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci“ (COM(2020)0456),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2020 s názvem „Upravený pracovní program Komise na rok 2020“ (COM(2020)0440),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 s názvem „Evropská strategie pro data“ (COM(2020)0066),
– s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 19. února 2020 nazvanou „Umělá inteligence: Evropský přístup k excelenci a důvěře (COM(2020)0065),
– s ohledem na zprávu Komise ze dne 19. února 2020 nazvanou „Zpráva o dopadech umělé inteligence, internetu věcí a robotiky na bezpečnost a odpovědnost“ (COM(2020)0064),
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. května 2020 o novém víceletém finančním rámci, vlastních zdrojích a plánu obnovy(1),
– s ohledem na Evropskou hospodářskou prognózu Komise: jaro 2020,
– s ohledem na závěry předsedy Evropské rady ze dne 23. dubna 2020 v návaznosti na videokonferenci členů Evropské rady,
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům(2),
– s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele ze dne 8. dubna 2020 o globální reakci EU na COVID-19 (JOIN(2020)0011),
– s ohledem na závěry předsedy Evropské rady ze dne 17. března 2020 v návaznosti na videokonferenci s členy Evropské rady o COVID-19,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. března 2020 nazvané „Koordinovaná ekonomická reakce na koronavirovou nákazu COVID-19“ (COM(2020)0112),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2020 s názvem „Nový akční plán pro oběhové hospodářství - Čistší a konkurenceschopnější Evropa“ (COM(2020)0098), na závěry o „Větší oběhovosti – přechodu k udržitelné společnosti“ přijaté Radou na jejím 3716. zasedání, které se konalo dne 4. října 2019 (12791/19) a na sdělení Komise ze dne 2. prosince 2015 s názvem „Uzavření cyklu - akční plán EU pro oběhové hospodářství“ (COM(2015)0614),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ (COM(2020)0102),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky“ (COM(2020)0103),
– s ohledem na návrh nařízení Komise ze dne 4. března 2020, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) (COM(2020)0080),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvané „Formování digitální budoucnosti Evropy“ (COM(2020)0067),
– s ohledem na pracovní program Komise na rok 2020 nazvaný „Unie, která si klade vyšší cíle“ (COM(2020)0037),
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu(3),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. ledna 2020 o investičním plánu pro udržitelnou Evropu (COM(2020)0021),
– s ohledem na zprávu Komise ze dne 28. listopadu 2019 s názvem „Hlavní plán pro konkurenceschopnou transformaci energeticky náročných odvětví v EU umožňující klimaticky neutrální oběhové hospodářství do roku 2050“ (zpráva skupiny na vysoké úrovni pro energeticky náročná průmyslová odvětví),
– s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2019 o spravedlivém zdanění v digitalizované a globalizované ekonomice: BEPS 2.0(4),
– s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady ze dne 12. prosince 2019 (EUCO 29/19),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),
– s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 20. června 2019 nazvané „Nový strategický program pro EU 2019–2024“ (EUCO 9/19),
– s ohledem na závěry o strategii pro budoucnost průmyslové politiky EU přijaté Radou na jejím 3655. zasedání konaném dne 29. listopadu 2018 (14832/2018),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. května 2018 nazvané „Nová evropská agenda pro kulturu“ (COM(2018)0267),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. září 2017 nazvané „Investice do inteligentního, inovativního a udržitelného průmyslu – Obnovená strategie průmyslové politiky EU“ (COM(2017)0479),
– s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2017 o vypracování ambiciózní průmyslové strategie EU jako strategické prioritě pro růst, zaměstnanost a inovace v Evropě(5),
– s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu(6),
– s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení předloženou Komisi o vypracování ambiciózní průmyslové strategie EU jako strategické priority pro růst, zaměstnanost a inovace v Evropě (O-000047/2017),
– s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o směřování k Aktu o jednotném digitálním trhu(7),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „Digitalizace evropského průmyslu – dosažení maximálních přínosů jednotného digitálního trhu“ (COM(2016)0180),
– s ohledem na Pařížskou dohodu, která byla ratifikována Evropským parlamentem dne 4. října 2016,
– s ohledem na své usnesení ze dne 5. října 2016 o potřebě evropské politiky reindustrializace s ohledem na nedávné případy společností Caterpillar a Alstom(8),
– s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 15. prosince 2016 a ze dne 23. června 2017,
– s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2016 o soudržné politice EU pro kulturní a kreativní odvětví(9),
– s ohledem na závěry Rady o agendě v oblasti konkurenceschopnosti průmyslu, o digitální transformaci evropského průmyslu a o balíčku týkajícím se technologií pro jednotný digitální trh a modernizace veřejných služeb,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015 nazvané „Obchod pro všechny – Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2014 o reindustrializaci Evropy s cílem podpořit konkurenceschopnost a udržitelnost(10),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. ledna 2014 nazvané „Za obnovu evropského průmyslu“ (COM(2014)0014),
– s ohledem na závěry zasedání Evropské rady, které se konalo dne 22. května 2013 a 22. března 2019 (EUCO 1/19),
– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,
– s ohledem na stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro právní záležitosti,
– s ohledem na dopis Výboru pro rybolov,
– s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A9-0197/2020),
A. vzhledem k tomu, že Evropská unie potřebuje novou průmyslovou strategii v souladu s cílem klimatické neutrality nejpozději do roku 2050, která vytvoří podmínky pro inovativní, inkluzivní, odolnou a digitalizovanou společnost a významně přispěje ke globální konkurenceschopnosti evropských průmyslových odvětví; vzhledem k tomu, že tato strategie by měla zachovat vysokou úroveň zaměstnanosti a vysoce kvalitní pracovní místa a nikoho by neměla opomíjet; vzhledem k tomu, že tato strategie musí zajistit souběžnou transformaci na moderní, digitalizovanou evropskou průmyslovou základnu, která bude plně využívat potenciál obnovitelných zdrojů, bude vysoce energeticky a účinně využívat zdroje a bude neutrální z hlediska klimatu; vzhledem k tomu, že tato strategie by měla rovněž posílit vedoucí postavení Evropy ve světě a snížit závislost Unie na jiných částech světa ve strategických hodnotových řetězcích prostřednictvím diverzifikace a zvýšení jejich udržitelnosti, přičemž je třeba zabránit přemísťování evropských průmyslových odvětví a zároveň zachovat otevřený trh;
B. vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 a její dopad vedly v Evropě k nebývalému hospodářskému poklesu, což může vést ke zhoršení nerovností a sociálního napětí v Unii, zejména mezi nejzranitelnějšími občany;
C. vzhledem k tomu, že konkurenceschopnost průmyslu a politika v oblasti klimatu jsou dvě témata, která se vzájemně posilují, a že inovativní a klimaticky neutrální reindustrializace vytvoří v daných lokalitách pracovní místa a zajistí evropskému hospodářství konkurenceschopnost; vzhledem k tomu, že takový přístup by měl být uplatňován ve všech politikách týkajících se ekologické a digitální transformace;
D. vzhledem k tomu, že Unie musí uvolnit nevyužitý podnikatelský potenciál konkrétních sociálních skupin, v nichž se musí plně rozvinout, včetně mladých lidí, migrantů, starších osob a žen; vzhledem k tomu, že průmyslová strategie Unie by mohla představovat příležitost k podpoře podnikatelské kultury nedostatečně zastoupených nebo znevýhodněných skupin a k tomu, aby mohly plně přispívat k digitální a ekologické transformaci;
E. vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 a bezprecedentní hospodářský útlum, který způsobila, zasáhla všechna hospodářská odvětví, zejména malé a střední podniky, přičemž fungování některých odvětví se dokonce zcela zastavilo; vzhledem k tomu, že v této souvislosti nebude rychlého a spravedlivého oživení dosaženo, budeme-li pokračovat v zajetých kolejích, a že každá průmyslová strategie zaměřená na budoucnost by měla začít řešením oživení průmyslu a dlouhodobé globální konkurenceschopnosti, především v odvětvích vyznačujících se růstem a v odvětvích, která jsou opatřeními na omezení šíření onemocnění COVID-19 postižena nejvíce;
F. vzhledem k tomu, že nové dluhy sjednané s cílem přežít hospodářský pokles pravděpodobně povedou k tomu, že společnosti budou mít křehčí finanční strukturu, což v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu povede ke zpomalení růstu a nedostatku investičních kapacit pro dosažení souběžné transformace na digitalizované, klimaticky neutrální a oběhové hospodářství, které efektivně využívá zdroje;
G. vzhledem k tomu, že za těchto okolností Unie vyžaduje průmyslovou strategii, která má dvě odlišné fáze, z nichž jedna se zaměřuje na oživení a druhá na obnovu a odolnost; vzhledem k tomu, že hospodářské oživení by mělo být založeno na silném sociálně a environmentálně udržitelném přístupu a mělo by podporovat průmyslovou obnovu směrem k úspěšné digitální a ekologické transformaci, kterou by doprovázely kvalifikované pracovní síly a zajistily by spravedlivou transformaci;
H. vzhledem k tomu, že průmyslové odvětví v Evropě je velmi provázané a existují silné vzájemné vztahy mezi členskými státy a různé přístupy k podnikům různé velikosti; vzhledem k tomu, že koordinovaná evropská politika, která zajišťuje, aby celý výrobní proces, od velkých podniků po malé a střední podniky, mohl mít prospěch, bude v důsledku toho úspěšnější při zvyšování globální konkurenceschopnosti a udržitelnosti Evropy;
I. vzhledem k tomu, že Unie by měla i nadále usilovat o ambiciózní obchodní dohody na mnohostranné i dvoustranné úrovni; vzhledem k tomu, že evropský průmysl, který nadále zůstává pilířem hospodářství Unie a zaměstnává přibližně 32 milionů lidí, se již před krizí COVID-19 nacházel na rozcestí, neboť jeho příspěvek k HDP EU se za posledních 20 let snížil z 23 % na 19 %; vzhledem k tomu, že v současné době čelí silné mezinárodní konkurenci a často ho čím dál více postihují protekcionistická obchodní opatření ze třetích zemí, které neuplatňují přísné environmentální a sociální normy;
J. vzhledem k tomu, že nová evropská průmyslová strategie musí zajistit souběžnou transformaci evropské průmyslové základny, která bude konkurenceschopná a udržitelná; vzhledem k tomu, že tato transformace představuje pro Evropu příležitost modernizovat základy svého průmyslu, udržet a přemístit pracovní místa a klíčovou průmyslovou výrobu a budovat dovednosti a kapacity nezbytné pro celosvětové úsilí o plnění cílů stanovených v právním rámci pro klima a cílů udržitelného rozvoje;
K. vzhledem k tomu, že strategie musí poskytnout nezbytný regulační rámec, který umožní souběžnou transformaci, jakož i nezbytnou infrastrukturu a finanční zdroje, a musí se zaměřit na zásadu „energetická účinnost v první řadě“, úspory energie a zdrojů, technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energie s nulovými a nízkými emisemi CO2, oběhovost a netoxicitu;
L. vzhledem k tomu, že kromě krize COVID-19 patří změna klimatu a zhoršování stavu životního prostředí i nadále k největším výzvám a vyžadují komplexní společný přístup; vzhledem k tomu, že průmyslové emise EU přispívají k celkovým emisím skleníkových plynů v Evropě; vzhledem k tomu, že dekarbonizace energeticky náročných průmyslových odvětví zůstává jednou z největších výzev na cestě k dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050; vzhledem k tomu, že k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu by měla přispívat všechna odvětví;
M. vzhledem k tomu, že krize COVID-19 poukázala na klíčovou úlohu digitálních aktiv, včetně propojení a sítí, jakož i digitálních dovedností, jakožto nástrojů, které pracovníkům a společnostem umožňují přizpůsobit způsob, jakým plní své úkoly a operace, naléhavé situaci; vzhledem k tomu, že odolnost digitální infrastruktury a zlepšování digitálních dovedností pracovní síly jsou prioritními oblastmi pro posílení konkurenceschopnosti evropských podniků, zejména malých a středních podniků;
N. vzhledem k tomu, že nová průmyslová strategie Unie by se měla zaměřit na větší konektivitu, lepší digitální vrstvy, průmyslový internet věcí, umělou inteligenci, technologie distribuované účetní knihy, vysoce výkonnou výpočetní techniku a kvantovou výpočetní techniku; vzhledem k tomu, že digitální odvětví rovněž přispěje k Zelené dohodě pro Evropu a k transformaci průmyslu na klimatickou neutralitu, a to jako zdroj technologických řešení a optimalizace průmyslových procesů, a také zlepšováním energetické účinnosti a výkonnosti oběhového hospodářství samotného digitálního odvětví;
O. vzhledem k tomu, že svrchovanost a strategická autonomie Unie vyžadují autonomní a konkurenceschopnou průmyslovou základnu a rozsáhlé investice do výzkumu a inovací s cílem rozvíjet vedoucí postavení v oblasti klíčových základních technologiích a inovativních řešeních a zajistit globální konkurenceschopnost; vzhledem k tomu, že průmyslová strategie Unie by měla obsahovat akční plán na posílení, zkrácení, zvýšení udržitelnosti a diverzifikaci dodavatelských řetězců evropských průmyslových odvětví s cílem omezit přílišné spoléhání se na několik málo trhů a zvýšit odolnost těchto řetězců; vzhledem k tomu, že by měla existovat také strategie pro inteligentní relokalizaci s cílem přesunout průmyslová odvětví v Evropě, zvýšit výrobu a investice a přesunout průmyslovou výrobu v odvětvích strategického významu pro Unii;
1. domnívá se, že ústředním prvkem všech strategií Unie by měl být přechod na sociálně, hospodářsky a environmentálně odolnou společnost, strategické vedení a autonomie a dobře fungující jednotný trh; domnívá se proto, že je potřebné vytvořit plně funkční a perspektivní legislativní a politický rámec založený na pochopení dynamiky mezi plánem obnovy, našimi klimatickými a digitálními ambicemi a účinnou průmyslovou strategií, která zefektivňuje různé přístupy, cíle a záměry; vyzývá Komisi, aby definovala komplexní revidovanou průmyslovou strategii, která poskytne jasný politický rámec a regulační jistotu a mimo jiné:
a)
vytvoří podmínky pro dlouhodobý růst, zlepšuje prosperitu Unie založenou na inovacích a globální konkurenceschopnost a dosahuje klimatické neutrality;
b)
mobilizuje odpovídající finanční zdroje, včetně opatření na obnovu;
c)
podporuje a řídí souběžnou ekologickou a digitální transformaci, přičemž zachovává a vytváří vysoce kvalitní pracovní místa;
d)
zabezpečuje plnění Zelené dohody pro Evropu;
e)
zabezpečuje, činí udržitelnějšími, diverzifikuje a digitalizuje strategické hodnotové řetězce, mimo jiné prosazováním a podporou mezinárodního obchodu založeného na pravidlech;
f)
posiluje podnikatelského ducha, vytváří prostředí příznivé pro podnikání, podporuje malé a střední podniky a vybízí k zakládání a rozšiřování společností, včetně startupů;
g)
zlepšuje strategickou odolnost a autonomii Unie, a to i v oblasti surovin, a posiluje vedoucí postavení v oblasti technologií,
h)
vytváří podmínky pro rovný rozvoj a podporuje jej ve všech regionech Unie, přičemž nikdo nezůstává opomenut;
2. vyzývá k inkluzivní průmyslové strategii, která by do svého rozvoje a provádění zahrnovala všechny průmyslové ekosystémy, malé a střední podniky, regiony, komunity a pracovníky; je toho názoru, že silná průmyslová strategie může pomoci překlenout případné nedostatky a využít příležitosti, které přináší souběžná transformace; je přesvědčen o tom, že průmyslová strategie Unie musí být schopná se opírat o silný sociální pilíř a včas řešit sociální důsledky strukturálních změn;
3. domnívá se, že je nezbytné investovat do aktivních trhů práce a poskytovat vzdělávací programy a programy odborné přípravy zaměřené na uspokojování potřeb hospodářství; vyzývá Komisi, aby zavedla politiku Unie, která sladí počet pracovních míst, jež mohou v tradičních odvětvích zaniknout, s poptávkou po pracovní síle v odvětvích digitální a ekologické transformace; vybízí Komisi a členské státy, aby – vzhledem k tomu, že je nepravděpodobné, že by tato nová pracovní místa byla vytvořena v těch stejných regionech, které mohou přijít o tradiční průmyslová odvětví, nebo aby tato pracovní místa převzali titíž pracovníci – usnadnily hospodářskou a sociální revitalizaci území, jimž hrozí vylidňování a chudoba, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat genderovým rozdílům;
4. považuje tuto souběžnou transformaci za příležitost pro oblasti, v nichž převládají fosilní paliva, k tomu, aby přešly na inovace a systém výroby, který je slučitelný s cíli klimatické neutrality; vyzývá proto Komisi, aby zajistila, že tato transformace podpoří spravedlivé a sociálně spravedlivé podmínky pro vytváření pracovních míst v duchu zásady „nikoho neopomenout“, a to ruku v ruce s plným prováděním evropského pilíře sociálních práv, zlepšením sociální a životní úrovně a dobrými pracovními podmínkami; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba, aby každé opatření, které urychlí souběžnou transformaci, bylo doprovázeno odpovídajícími politikami a konkrétními opatřeními zaměřenými na řešení negativních dopadů jak na regiony, tak na nejzranitelnější osoby;
5. zdůrazňuje, že za tímto účelem je třeba se zaměřit na regionální a sociální soudržnost a na předjímání a řízení restrukturalizace, přizpůsobené specifickým charakteristikám a potřebám místního trhu práce, s cílem dosáhnout hospodářské revitalizace postižených regionů a zaměřit se rovněž na boj proti nezaměstnanosti a podporu využívání veřejných investic, a to i v základních odvětvích, která jsou obzvláště zasažena pandemií, s cílem podpořit vysoce kvalitní pracovní místa v celé Unii; zdůrazňuje, že je důležité, aby se pracovníci podíleli na řízení a správě společností;
6. trvá na určení budoucích dovedností a zvýšení investic do lidských zdrojů, vzdělávání, cílené odborné přípravy, prohlubování dovedností a celoživotního učení s cílem poskytnout lidem a regionům budoucí perspektivy a příjmy, jakož i poskytnout průmyslu kvalifikované pracovníky; konstatuje, že konkurenceschopný průmysl do značné míry závisí na náboru a udržení kvalifikované pracovní síly s klíčovými dovednostmi v oblasti udržitelnosti a digitální transformace podniků, což by mělo být podpořeno odpovídajícími finančními prostředky z programu Digitální Evropa a programu pro jednotný trh;
7. vyzývá Komisi a členské státy, aby usilovaly o posílení koordinace politik v oblasti vzdělávání, a to rozsáhlými veřejnými investicemi v celé Evropě; dále naléhavě vyzývá Komisi, aby zřídila odbornou skupinu zainteresovaných stran, která bude pověřena předpovídáním budoucích mezer a nedostatků v oblasti průmyslových dovedností, a to pomocí umělé inteligence a digitálních zdrojů, zejména kapacit velkého objemu;
8. domnívá se, že nová dlouhodobá strategie pro průmyslovou budoucnost Evropy by měla přispět k boji proti rozdílům v odměňování žen a mužů a proti rozdílům ve výši důchodů žen a mužů, které stále ovlivňují evropský trh práce a evropskou společnost; vyzývá Komisi, aby při provádění evropské průmyslové strategie náležitě zohlednila otázku rovnosti pohlaví, a to jak v období oživení, tak během obnovy a transformace, včetně využívání nástrojů pro sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost žen a mužů při vymezování finančních nástrojů na podporu průmyslového a hospodářského růstu Unie;
9. zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou může evropský průmysl hrát při aktivním prosazování ambiciózních environmentálních, sociálních a ekonomických cílů, včetně cílů v oblasti lidských práv; domnívá se, že má-li se toho dosáhnout, musí se Unie vybavit všeobecným rámcem náležité péče pro průmyslová odvětví, který umožní určit environmentální a sociální rizika, dopady, případy zneužívání a škody v rámci svých domácích a globálních činností a napříč dodavatelskými řetězci, a zároveň je vysledovat, předcházet jim, zmírňovat je a řešit s cílem zajistit minimální normy a vytvořit rovné podmínky;
10. domnívá se, že Unie potřebuje průmyslovou strategii, která přispěje k oživení průmyslu po současné hospodářské krizi, přiláká investice, usnadní přístup ke kapitálu a podpoří účinnou hospodářskou soutěž; domnívá se proto, že aktualizovaná strategie by měla zohlednit dvě hlavní a vzájemně propojené fáze: jedna z nich bude zaměřena na konsolidaci pracovních míst, reaktivaci výroby a jejího přizpůsobení „nové normální“ situaci po pandemii COVID-19 a druhá na obnovu a transformaci;
11. v této souvislosti vyzývá Komisi, aby posílila příslušné stávající a budoucí právní předpisy s cílem upřednostnit ekologickou a digitální transformaci a zároveň posílit dlouhodobou konkurenceschopnost a odolnost společnosti a hospodářství v obou fázích; dále vyzývá Komisi, aby stimulovala vnitřní poptávku Unie a dlouhodobý růst tím, že přiláká více veřejných i soukromých investic do výzkumu a inovací, do rozvoje nových udržitelných a digitálních technologií, včetně průmyslových odvětví s vysokým podílem lidské práce, do nových infrastrukturních sítí a projektů, které jsou slučitelné s cíli Zelené dohody pro Evropu, do energetické účinnosti a účinného využívání zdrojů a do oběhového hospodářství;
12. vyzývá Komisi, aby vypracovala souhrnnou zprávu, v níž posoudí stav hospodářství Unie a proveditelnost souběžné transformace, přičemž zváží příležitosti průmyslu, včetně malých a středních podniků, využívat synergie a minimalizovat rizika, která mohou představovat navzájem, a maximalizovat přínosy; žádá Komisi, aby na základě svých zjištění přizpůsobila strategii zveřejněnou v březnu 2020 současné situaci a řešila obě fáze a aby se nadále zaměřovala na ekologickou, digitální a spravedlivou transformaci, která posiluje svrchovanost Unie a její strategickou autonomii;
13. zdůrazňuje, že průmyslová strategie Unie musí sledovat jasně vymezené cíle, a v zájmu plné transparentnosti vyzývá Komisi, aby vymezila jasné, explicitní a konkrétní definice pojmů „strategická“, „autonomie“, „strategická autonomie“, „odolnost“, „strategická odolnost“ a dalších souvisejících pojmů, aby se zajistilo, že opatření přijatá v souvislosti s těmito pojmy budou specifická a zaměřená na priority a cíle EU;
14. domnívá se, že tradiční pojišťovací nástroje nestačí k pokrytí ztrát v důsledku přerušení podnikatelské činnosti způsobeného pandemií a že je zapotřebí ambiciózní celounijní řešení, které umožní předvídat a zvládat negativní dopady budoucí pandemie nebo systémové krize na lidi, podniky a hospodářství; vyzývá Komisi, aby usilovala o vytvoření rámce zahrnujícího institucionální investory, členské státy a EU s cílem pokrýt ztráty způsobené přerušením podnikání v případě budoucí pandemie;
15. vítá návrh Komise na vytvoření nového nástroje pro obnovu s názvem Nová generace EU ve výši 750 miliard EUR; vyjadřuje politování nad škrty v programech orientovaných na budoucnost, které navrhla Evropská rada v červenci 2020, a to jak ve VFR na období 2021-2027, tak v Nové generaci EU, a žádá, aby byly výdaje z rozpočtu EU na úsilí v oblasti změny klimatu zvýšeny alespoň na 30 % rozpočtu; domnívá se, že tyto škrty oslabí základy udržitelného a odolného oživení průmyslu Unie a budou mít negativní vedlejší účinky na dosažení cílů Unie v oblasti klimatické neutrality do roku 2050, jakož i na sociální spravedlnost a globální konkurenceschopnost; vyzývá proto k ambicióznímu a silnějšímu dlouhodobému rozpočtu EU na období 2021-2027, který nebude nižší než návrh Komise; v tomto ohledu zdůrazňuje postoj Parlamentu k reformě systému vlastních zdrojů EU, včetně zavedení nových zdrojů, které budou lépe sladěny s hlavními politickými prioritami EU a budou stimulovat jejich pokrok;
16. vítá opatření, která Unie přijala s cílem řešit krizi COVID-19, injekci likvidity ze strany ECB, zvýšení kapitálu EIB pro malé a střední podniky a iniciativu SURE s cílem pomoci členským státům financovat režimy zkráceného pracovního úvazku, zachovat zaměstnanost a chránit pracovníky; vítá rovněž poskytnutí mimořádných finančních prostředků v rámci státní podpory na pomoc jinak solventním podnikům a pracovníkům při překonávání ekonomických dopadů pandemie; vyzývá nicméně Komisi, aby zajistila, že podpora poskytnutá v nouzové fázi byla ospravedlněna následky pandemie a nevedla k nedostatku účinné hospodářské soutěže na jednotném trhu a aby nedošlo k zanedbání žádného strategického odvětví; dále se zájmem očekává včasnou revizi pravidel Unie v oblasti státní podpory s cílem poskytnout členským státům nezbytnou flexibilitu pro cílenou podporu při podněcování dekarbonizace průmyslu a digitalizace, a zejména pokynů pro státní podporu v oblasti ochrany životního prostředí a energetiky; v této souvislosti zdůrazňuje, že každá revize pravidel státní podpory by měla vycházet z posouzení dopadu konkurenceschopnosti evropského průmyslu, měla by zohledňovat možná narušení na celosvětové úrovni a měla by být plně v souladu s cíli EU v oblasti klimatické neutrality a životního prostředí do roku 2050, jak bylo dohodnuto v evropském právním rámci pro klima;
17. zdůrazňuje, že státní podpora by měla být poskytována pouze společnostem, které se potýkají s bezprostředními hospodářskými dopady krize COVID-19, a že uvolnění pravidel státní podpory by mělo být časově omezené; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby navrhla zvláštní režim státní podpory zaměřený na podporu odvětví, která byla nejvíce postižena nouzovými opatřeními v souvislosti s onemocněním COVID-19, jako je automobilový průmysl, cestovní ruch, letectví, ocelářství a hutnictví; vyzývá Komisi, aby stanovila společné minimální požadavky na společnosti, které jsou příjemci finanční pomoci, aby se zabránilo rozdílným vnitrostátním kritériím, která by vedla k dalším nesrovnalostem; zdůrazňuje, že přijatá veřejná podpora by měla ochránit pracovní místa a měla by být využívána ke sladění činnosti příslušných podniků s cíli Unie v oblasti klimatické neutrality a životního prostředí;
18. zdůrazňuje, že v souvislosti s mimořádnou pomocí je důležité poskytovat podporu podnikům, které dodržují platné kolektivní smlouvy a nejsou registrovány v daňových rájích;
19. dále zdůrazňuje, že jakákoli státní podpora poskytovaná v rámci průmyslové politiky nebo jakékoli jiné politiky by měla být v souladu se společnou „zásadou vyváženosti“, aby se zajistily rovné podmínky a aby se předešlo veškerým formám daňového dumpingu v rámci EU a narušení hospodářské soutěže;
20. vyzývá Komisi, aby stanovila jasný, jednotný a snadný přístup k definici trhu v případech hospodářské soutěže v různých odvětvích; dále zdůrazňuje, že je třeba zajistit dostatečnou rychlost, transparentnost a přiměřenost správního a procesního rámce řízení EU v oblasti hospodářské soutěže, a zejména při kontrole spojování podniků v EU;
21. vybízí Komisi, aby zavedla systém podávání zpráv o tom, jak zahraniční protekcionismus ovlivňuje průmysl Unie, a pravidelné hodnocení konkurenceschopnosti různých odvětví průmyslu Unie ve srovnání s jejími hlavními konkurenty a aby jednala rychle, pokud jsou zapotřebí úpravy pravidel Unie;
22. vyzývá Komisi, aby s ohledem na výrazně změněnou celosvětovou hospodářskou situaci přezkoumala antimonopolní pravidla Unie a usilovala o rovnováhu mezi potřebou vyrovnat se s celosvětovou hospodářskou soutěží a ochranou dodavatelského řetězce a spotřebitelů před možnými negativními důsledky koncentrovanějšího vnitřního trhu;
23. domnívá se, že ekonomické režimy zavedené jednotlivými členskými státy s cílem pomoci malým a středním podnikům, startupům a společnostem vyrovnat se s krátkodobými problémy s likviditou jsou užitečné, mohou však v určitých případech zvýšit jejich úroveň zadluženosti; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby podporovala programy EU a vnitrostátní programy podněcující zvyšování kapitálu a aby usnadňovala obnovu;
24. vyzývá Komisi, aby prostřednictvím iniciativ zaměřených zejména na podporu mikropodniků a malých podniků oživila a obnovila dokument Small Business Act, neboť univerzální opatření často nejsou vhodná pro mikropodniky a malé a střední podniky; domnívá se, že malým a středním podnikům nejlépe vyhovují podpůrná opatření ad hoc, která odstraňují byrokratické překážky a zajišťují, aby se nezbytná likvidita dostávala ke společnostem prostřednictvím účinných a dostupných nástrojů a prostřednictvím rychlých a pružných postupů vstřícných k malým a středním podnikům; zdůrazňuje, že mnoho malých a středních podniků nebude mít likviditu na investice do udržitelné digitální transformace;
25. zdůrazňuje, že programy financování EU mají vliv na zvyšování úrovně dlouhodobého růstu přijímajících společností, ale rovněž zdůrazňuje, že společnosti, zejména malé a střední podniky, čelí značným obtížím při získávání finančních prostředků EU; žádá proto Komisi, aby se ubírala již vyzkoušenou cestou spolufinancování vnitrostátních režimů dočasných daňových úlev zaměřených na podporu investic do digitálních a environmentálních technologií;
26. znovu zdůrazňuje význam podpůrných opatření ad hoc určených pro malé a střední podniky prostřednictvím řádné finanční podpory v příštím VFR; vybízí Komisi, aby zvážila vytvoření programu poukázek pro malé a střední podniky na podporu úsilí malých a středních podniků, včetně úsilí o modernizaci zastaralého vybavení, zlepšení předávání znalostí a určení nejúčinnějšího využití technologií, jako je průmyslová umělá inteligence, a zvyšování kvalifikace pracovníků s bezprostředně potřebnými dovednostmi, což umožní dálkovou kontrolu aktiv, monitorování výroby a spolupráci zaměstnanců, jakož i ekologicky udržitelné obchodní modely, přístupy oběhového hospodářství, energetickou účinnost a účinné využívání zdrojů, což jsou oblasti, v nichž je digitální know-how často klíčové a umožňuje malým a středním podnikům zachovat si konkurenceschopnost;
27. vyjadřuje politování nad tím, že mezi velkými společnostmi a malými a středními podniky stále existuje značný rozdíl, pokud jde o začlenění digitálních technologií do jejich obchodních činností, jakož i mezera mezi průkopníky a zaostalci v oblasti inovací; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit příležitosti pro malé a střední podniky, pokud jde o jejich schopnost absorbovat inovativní technologie a snížit digitální nerovnováhu, pokud jde o infrastrukturu v menších městech a ve venkovských a odlehlých oblastech; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby dále podporovala evropská centra pro digitální inovace, která díky znalostem místních ekosystémů představují potenciálně účinný způsob, jak zmenšit digitální propast;
28. domnívá se, že podniky sociální ekonomiky by měly být plně zapojeny do výsledku průmyslové strategie, neboť vytvářejí veřejnou hodnotu a rovněž přispívají k rozvoji místních komunit, v nichž jsou zakotveny; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby při navrhování finančních nástrojů a pracovních programů zohlednila specifika této kategorie podniků s cílem podpořit jejich přístup k financování;
29. zdůrazňuje, že existují specifické vlastnosti, díky kterým je ekonomicky udržitelný přechod na klimaticky neutrální a plně digitální hospodářství obzvlášť vhodný pro opatření na obnovu, jejichž cílem je rychle zvýšit poptávku spotřebitelů a zaměstnanost; zdůrazňuje, že důkazy svědčí o tom, že ekologické a digitální projekty vytvářejí více pracovních míst, zajišťují vyšší krátkodobou návratnost na jedno vynaložené euro a vedou k vyšším dlouhodobým úsporám nákladů ve srovnání s tradičními fiskálními stimuli, neboť se rychle rozšiřují díky tomu, že jsou okamžitě dostupné (např. obnovitelné zdroje energie), obvykle zapojují malé a střední podniky a posilují místní ekonomiky prostřednictvím silných dopadů na zaměstnanost, a rychle tak zvyšují disponibilní příjem spotřebitelů (např. energetickou účinnost) a jsou méně vystaveny vnějším otřesům, a přispívají tak k odolnější sociální a hospodářské obnově;
30. bere na vědomí, že taxonomie EU, je-li k dispozici, stanovuje rámec pro účely určení míry, do jaké je investice environmentálně udržitelná, a zajišťuje, aby nedošlo k významnému poškození environmentálních a sociálních cílů, s cílem pomoci určit investice s vysoce pozitivními environmentálními a sociálními dopady;
31. domnívá se, že Unie potřebuje inovativní průmyslovou strategii, která urychlí digitalizaci našich průmyslových odvětví a malých a středních podniků, včetně tradičních odvětví, posílí průmyslovou kapacitu Unie v kritických digitálních infrastrukturách a kapacitách a posílí jednotný digitální a datový trh; je toho názoru, že Unie musí podporovat podniky v automatizaci a digitalizaci jejich know-how a odborné přípravy a v investování do digitálního vybavení (hardwaru a softwaru), přičemž musí věnovat zvláštní pozornost podpoře účasti žen na procesu digitalizace a na modernizaci a zlepšování systémů odborné přípravy a získávání dovedností; zdůrazňuje význam programu Digitální Evropa a urychlení přijímání základních a vznikajících technologií v průmyslových odvětvích; vybízí k vytvoření center pro digitální inovace v celé EU;
32. vyzývá Komisi a členské státy, aby investovaly mimo jiné do ekonomiky založené na datech, umělé inteligence zaměřené na člověka, inteligentní výroby, internetu věcí, mobility, superpočítačů, softwarového inženýrství a technologií, cloudu, kvantové technologie, odolných, cenově dostupných a bezpečných vysokorychlostních sítí 5G a 6G, technologií distribuované účetní knihy, robotiky, baterií a satelitního internetu; vyzývá proto členské státy a Komisi, aby v této souvislosti zajistily včasné provádění příslušných klíčových opatření doporučených v souboru nástrojů pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G, a zejména aby případně uplatňovaly příslušná omezení týkající se vysoce rizikových dodavatelů klíčových aktiv, která jsou v rámci koordinovaného posuzování rizik v EU definována jako kritická a citlivá.
33. zdůrazňuje klíčovou úlohu digitálního odvětví při přispívání k transformaci průmyslu, a to jak coby zdroje řešení v oblasti čistých technologií, tak při optimalizaci průmyslových procesů a minimalizaci dopadu průmyslu na životní prostředí; vzhledem k vysoké spotřebě energie a zdrojů spojených s IKT žádá Komisi, aby posoudila možný dopad masivního rozvoje digitálních řešení na životní prostředí a současně zajistila vedoucí postavení Evropy v oblasti vysoce energeticky účinných a oběhových digitálních technologií a datových center; vyzývá Komisi, aby navrhla konkrétní způsoby, jak má digitální řešení sloužit k ekologické transformaci, a aby stanovila metodiku pro monitorování a kvantifikaci rostoucího dopadu digitálních technologií na životní prostředí;
34. zdůrazňuje, že údaje hrají klíčovou úlohu při transformaci evropských průmyslových odvětví, a zdůrazňuje význam inteligentního růstu výroby a digitalizace; vyzývá Komisi, aby zavedla jednotné evropské digitální a datové prostředí a zajistila a podporovala interoperabilitu, jakož i přístup k bezpečným údajům a softwaru a jejich tok v rámci Unie a napříč odvětvími, ve společnostech všech velikostí a mezi veřejnými institucemi; dále vyzývá Komisi, aby zajistila vedoucí postavení Evropy při stanovování norem orientovaných na budoucnost a při vytváření nástrojů a infrastruktur orientovaných na budoucnost s clem ukládat a zpracovávat údaje a sdílet evropská data v klíčových odvětvích s celounijními společnými a interoperabilními datovými prostory; v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby se soustředila zejména na projekty zaměřené na správu a označování údajů, standardizaci formátu údajů a bezpečnost údajů, aby rozvíjela a zpracovávala údaje na evropské půdě, zejména údaje od veřejných subjektů, aby vybudovala lepší digitální daňový systém, v němž jsou zisky zdaňovány a v němž mají společnosti významnou interakci s uživateli, a aby dále rozvíjela evropské normy a certifikaci v oblasti kybernetické bezpečnosti, čímž zajistí větší konkurenceschopnost, podpoří přelomové technologie, zejména pro kritické infrastruktury, a to i prostřednictvím revize směrnice o bezpečnosti sítí a informací (NIS) a zřízením sítě kompetenčních středisek pro kybernetickou bezpečnost; dále vyzývá Komisi, aby zajistila spravedlivou platformu pro obchodní vztahy, která umožní podnikům v EU, zejména malým a středním podnikům, účinně využívat údaje vytvořené na platformách;
35. uznává význam evropského přístupu k ekonomice založené na datech, která je transparentní, důvěryhodná, interoperabilní a zaměřuje se na člověka; vyzývá Komisi a členské státy, aby postupně snižovaly roztříštěnost různých vnitrostátních strategií a řešily nerovnováhu tržní síly s cílem podpořit tok údajů, interoperabilitu, správu údajů, ochranu a (opětovné) využívání údajů v celé Unii;
36. domnívá se, že je třeba vytvořit evropský právní rámec pro umělou inteligenci, robotiku a související technologie, který se bude zabývat etickými zásadami a základními právy při jejich vývoji, zavádění a používání, jakož i otázkami bezpečnosti a odpovědnosti; zdůrazňuje, že inovace a konkurenceschopnost evropského průmyslu budou vyžadovat horizontální rámec, který bude odrážet hodnoty a zásady Unie, s cílem poskytnout konkrétní pokyny a právní jistotu občanům i podnikům – včetně těch, které se nacházejí mimo Evropu;
37. zastává názor, že jakákoli legislativní opatření v souvislosti s revizí stávajícího rámce práv duševního vlastnictví musí být pečlivě zvážena, neboť by to mohlo mít významný dopad na stále křehkou a rozvíjející se ekonomiku EU v oblasti dat; domnívá se, že v případě jiných než osobních údajů používaných a produkovaných technologiemi, jako je umělá inteligence, by nemělo existovat žádné vlastnické právo založené na duševním vlastnictví;
38. vyzývá Komisi, aby do plánu obnovy zahrnula konkrétní opatření s cílem přilákat do Evropy průmyslová odvětví, zvýšit, posílit a podpořit přemístění a diverzifikaci evropských průmyslových odvětví z hlediska jejich strategického významu, a aby z hlediska klimatické neutrality zkracovala a diverzifikovala dodavatelské řetězce; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby Unie vyráběla dostatek strategického zboží, jako je lékařské a zdravotnické vybavení nebo energie z obnovitelných zdrojů, aby byla v době krize soběstačná, a vybízí k využívání pobídek k dosažení tohoto cíle, jako je požadavek nakupovat ve větší míře lokální produkty (EU/EHP) z odvětví, která dostávají dočasnou podporu;
39. uznává riziko, že krize COVID-19 povede ke zvýšení hospodářského nacionalismu a protekcionismu, což bude představovat velkou výzvu pro volný obchod založený na pravidlech a pro globální hodnotové řetězce v důsledku opětovné nacionalizace výroby a rozpadu těchto řetězců; za tímto účelem vyzývá zúčastněné strany, aby diverzifikovaly a zkrátily své dodavatelské řetězce a zvýšily jejich udržitelnost s cílem snížit jejich zranitelnost;
40. vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby se zasazovala o otevřený mnohostranný obchodní systém založený na pravidlech, který bude v souladu s celosvětovým úsilím o zastavení změny klimatu a úbytku biologické rozmanitosti a s přísnými environmentálními a sociálními normami EU, zlepší přístup společností EU na mezinárodní trhy a zabrání silným mezinárodním aktérům v tom, aby zneužívali svoji tržní sílu; je toho názoru, že Unie by v této souvislosti měla podle potřeby uplatňovat politiku hospodářské soutěže vůči společnostem ze třetích zemí, asertivněji uplatňovat opatření v rámci nástroje na ochranu obchodu (TDI) s cílem systematicky bojovat proti nekalému dumpingu a subvenčním praktikám a posílit stávající režim nástrojů na ochranu obchodu;
41. vyzývá Komisi, aby neprodleně navrhla dočasný zákaz zahraničního převzetí evropských společností ve strategických odvětvích státními podniky nebo společnostmi propojenými s vládami třetích zemí; dále vyzývá Komisi, aby zvážila reciprocitu v přístupu na trh, aby posilovala a systematicky skenovala rámec Unie pro prověřování přímých zahraničních investic v zájmu ochrany přístupu ke strategickým průmyslovým odvětvím, infrastruktuře, klíčovým základním technologiím a dalším bezpečnostním aktivům a aktivům v oblasti kybernetické bezpečnosti, jakož i v zájmu jejich obrany před nepřátelským převzetím, a to s cílem zabezpečit konkurenceschopnost a omezit narušování trhu na jednotném trhu; v této souvislosti vítá bílou knihu o vytvoření rovných podmínek, pokud jde o zahraniční dotace; vyzývá k podstatnému posílení a rychlému přijetí nařízení (EU) č. 654/2014 (nařízení o prosazování pravidel); zdůrazňuje, že se jedná o důležitý nástroj na ochranu zájmů Unie v případech, kdy třetí země přijímají nezákonná opatření, která negativně postihují podniky EU;
42. vyzývá Radu, aby pokračovala v jednáních o nástrojích pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek, které zajišťují reciprocitu a vzájemné normy; vyzývá Komisi, aby navrhla vhodné právní nástroje, které by řešily narušení způsobená na jednotném trhu, včetně postupů zadávání veřejných zakázek; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zvážila upřednostnění společností, které mají a udržují své sídlo, výrobu a zaměstnanost v Unii; žádá Komisi, aby vzhledem k tomu, že neexistují silné nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek a účinná celosvětová pravidla přístupu k veřejným zakázkám, prozkoumala zavedení opatření na podporu evropských výrobců, zejména malých a středních podniků, které čelí rostoucí konkurenci ze strany rozvíjejících se zemí, které nedodržují společná pravidla mezinárodního obchodu a sociální a environmentální normy;
43. zastává názor, že komplexní přístup k průmyslové strategii, která zahrnuje všechny politiky EU, může hrát důležitou úlohu v hospodářské a „průmyslové“ diplomacii; vybízí Komisi, aby aktivně využívala síť obchodních komor EU ve třetích zemích k vytváření nových obchodních partnerství;
44. vítá ambici vytvořit hlavní trhy s environmentálně udržitelnými a digitálními technologiemi a inovativními řešeními; domnívá se, že financování výzkumu a inovací má zásadní význam pro inovační průmyslové projekty a digitální kapacity, a domnívá se, že by to mělo jít ruku v ruce se současnou analýzou Komise týkající se pokynů pro „významné projekty společného evropského zájmu“; je toho názoru, že odolnost a strategická autonomie by měly být považovány za určující kritéria a že významné projekty společného evropského zájmu by měly být v souladu s cíli Unie v oblasti klimatické neutrality a digitálními cíli; vyzývá Komisi, aby zvýšila transparentnost při provádění významných projektů společného evropského zájmu a zajistila účast malých a středních podniků; dále vyzývá Komisi, aby urychlila vznik evropských gigantů a/nebo ekosystémů ve strategických průmyslových odvětvích, která jsou schopna konkurovat v celosvětovém měřítku a přispějí k dosažení klimaticky neutrální ekonomiky a vedoucího postavení v digitální oblasti, aniž by došlo k narušení hospodářské soutěže v Unii nebo narušení důvěry v otevřenost trhu a přístup k němu;
45. vyzývá Komisi, aby pokračovala v práci na hodnotových řetězcích tím, že zajistí náležitá opatření navazující na opatření navržená pro šest strategických hodnotových řetězců určených strategickým fórem pro významné projekty společného evropského zájmu, a aby vytvořila transparentní podmínky pro uplatňování společných projektů v rámci významných projektů společného evropského zájmu, které by byly jednotné ve všech členských státech, s cílem zajistit, aby z nich měla prospěch Unie jako celek; vyzývá Komisi, aby v současné krizi investovala do projektů s jasnou přidanou hodnotou pro Evropu, aby zjednodušila správní postupy, rozšířila kritéria pro způsobilost nákladů a navýšila financování;
46. považuje iniciativu NGEU za pilíř první fáze průmyslového oživení EU po krizi COVID-19; vyzývá Komisi, aby zajistila, že tento fond bude urychleně prováděn, a žádá, aby byl Parlament plně zapojen do procesu rozhodování a provádění, aby se tak zajistila demokratická odpovědnost a maximalizovala transparentnost a parlamentní kontrola; žádá, aby v zájmu účinného předsunutí finančních prostředků ve výši 750 miliard EUR, nástroj NGEU;
a)
zahrnoval cíle pro sociální, udržitelné a digitální investice s cílem minimalizovat škodlivé dopady a maximalizovat přínosy pro klimatický, environmentální a sociální rozměr;
b)
kladl zvláštní důraz na malé a střední podniky, které byly krizí COVID-19 zasaženy nejvíce, a podporuje jejich přístup k financování;
c)
byl pokud možno řízen přímo Komisí v úzké spolupráci s členskými státy a prostřednictvím evropských programů, aby se dosáhlo koordinovanějšího pokroku, který umožní zvýšit vliv na světovém trhu, maximalizovat transparentnost a parlamentní kontrolu a zabrání riziku vnitřního a vnějšího narušení jednotného trhu;
d)
bral v úvahu specifika členských států, které byly krizí zasaženy odlišnými způsoby;
e)
rozděloval finanční podporu mezi různé průmyslové ekosystémy, včetně mikropodniků a malých a středních podniků, v závislosti na utrpěných škodách, sociálním dopadu, problémech, jimž daná odvětví čelí, a výši vnitrostátní finanční podpory, která již byla poskytnuta prostřednictvím vnitrostátních režimů podpory, a zohledňoval vzájemné strukturální závislosti mezi jednotlivými hodnotovými řetězci; zohledňoval poznatky z předchozích opatření veřejné podpory v reakci na hospodářskou a finanční krizi v letech 2008–2009 a jejich dopad na odolnost a dlouhodobé hospodářské a sociální oživení; bral v úvahu, že fond musí být podmíněn kritérii, která zajistí, aby financování nebylo používáno ke splácení starých dluhů nebo k udržování zastaralých technologií a aby byly podporovány společnosti, které přispívají k dlouhodobému růstu a mají silný potenciál oživit hospodářství; bral v úvahu, že výdaje na oživení by měly být také směřovány do vysoce multiplikačních odvětví šetrných ke klimatu a vstřícným k inovacím, která přispějí k budoucí hospodářské odolnosti EU;
f)
podporoval vnitrostátní fiskální systémy, které stimulují kapitálové investice soukromého sektoru a umožňují společnostem převést část úvěrů poskytnutých fondem na vlastní kapitál;
g)
přiděloval specializované financování podnikům, a to zejména malým a středním podnikům, mikropodnikům a startupům, jejichž podnikatelské plány a operace zahrnují klíčové inovace, technologie a služby, včetně pokroku v oblasti digitální a ekologické transformace, nebo jejichž operace jsou nezbytné pro strategickou autonomii Unie v kritických odvětvích, se zvláštním zaměřením na posílenou oběhovost, účinnost a úspornost v oblasti využívání zdrojů a energie a přechod k obnovitelným zdrojům energie; pomáhal zvyšovat odolnost našich dodavatelských řetězců a snižovat jejich závislost prostřednictvím jejich relokalizace, diverzifikace a silnějšího postavení a zároveň předcházel diskriminaci společností, které jsou v tíživé situaci a potřebují podporu v průběhu transformace;
h)
vyčlenil prostředky na velké společnosti, které mají důvěryhodné plány zaměřené na přechod ke klimaticky neutrálnímu obchodnímu modelu;
i)
posiloval záruční program EIB a učinil z něj cenný doplněk k vnitrostátním programům, který by posílil jejich dopad na místě;
j)
upřednostňoval společnosti, které se zaváží k transparentnosti, zajistí viditelnost financování EU, zavedou systémy podporující zapojení pracovníků do podnikových záležitostí a plní své povinnosti v oblasti poskytování nefinančních informací;
47. zdůrazňuje, že je třeba podporovat udržitelné a spravedlivé oživení a zajistit dobré životní podmínky občanů po krizi COVID-19; domnívá se, že fond by měl podporovat udržitelnost a konkurenceschopnost evropského průmyslu a zajistit spravedlivou digitální a ekologickou průmyslovou transformaci;
48. domnívá se, že by Unie měla v průběhu stávající krize připravit a předvídat druhou fázi své průmyslové strategie, která zajistí konkurenceschopnost, environmentální udržitelnost a digitalizaci jejích průmyslových odvětví a povede k dlouhodobé odolnosti na společensky odpovědném základě; připomíná, že úloha členských států bude zásadní pro úspěšné oživení, které znásobí omezené zdroje EU, a že by se průmyslová politika měla stát horizontálním úkolem pro Komisi;
49. domnívá se, že Unie potřebuje průmyslovou strategii, která bude zahrnovat ochranu environmentálního zdraví a biologické rozmanitosti, a trvá na tom, že je třeba urychlit transformaci směrem ke klimaticky neutrálnímu průmyslu; zdůrazňuje, že investice musí být v souladu s cíli klimatické neutrality do roku 2050, protože jinak hrozí, že se z nich stanou uvíznutá aktiva a zablokují nás v technologiích založených na fosilních palivech a poškozujících životní prostředí;
50. zdůrazňuje, že skutečně účinná evropská průmyslová strategie a související politika musí být založeny na ambiciózních klimatických opatřeních a cílech vycházejících z právního rámce pro klima a poskytovat plán, jak utvářet průmysl budoucnosti, kdy budou všechna odvětví přispívat k co nejrychlejšímu dosažení cíle klimatické neutrality, nejpozději však do roku 2050;
51. zdůrazňuje, že je nezbytné uvést novou průmyslovou strategii do souladu s cílem dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální ekonomiky, a zároveň zdůrazňuje, že evropská politika v oblasti klimatu musí být založena na důkazech;
52. domnívá se, že na domácích a světových trzích s bezemisními a nízkoemisními technologiemi, obnovitelnými zdroji energie a udržitelnými produkty, procesy a službami existuje značný potenciál, a to v celém hodnotovém řetězci od surovin po energeticky náročná průmyslová odvětví, výrobu a odvětví průmyslových služeb; dále se domnívá, že právní rámec pro klima zásadně přispěje k racionalizaci úsilí o dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 tím, že v právních předpisech Unie stanoví klimatické cíle pro roky 2030 a 2050; je přesvědčen, že je rovněž zapotřebí ucelenější a systematičtější politický rámec s cílem zajistit soudržnost všech politik Unie i dlouhodobou jistotu pro investory, předvídatelnost regulace a koherentní, transparentní a inkluzivní přístup ke správě věcí veřejných ve všech oblastech politik, čímž se usnadní cesta k jasné a předvídatelné strategii pro evropský průmysl;
53. vítá navrhované průmyslové fórum; vyzývá Komisi, aby pokračovala v jeho zavádění a aby v tomto rámci zahájila dialog, v němž budou vyváženým způsobem zastoupeni všichni příslušní vědečtí odborníci, organizace a zúčastněné strany, včetně občanské společnosti, organizací spotřebitelů a odborů, jež by průběžně monitorovali pokrok jednotlivých průmyslových odvětví na úrovni EU směrem k cílům v oblasti klimatické neutrality, které má být dosaženo nejpozději do roku 2050, a podávali o tomto pokroku zprávu a poskytovali Komisi poradenství ohledně toho, jak investice přispívají k environmentálním a klimatickým cílům EU, v souladu s nařízením o správě energetické unie;
54. domnívá se, že k dosahování cílů Unie v oblasti klimatu by měla přispívat všechna odvětví, a zdůrazňuje v tomto ohledu, že je důležité, aby Komise rozvíjela strategie pro jednotlivá odvětví, v nichž stanoví opatření nezbytná k dosažení těchto cílů a zajištění soudržnosti politik; naléhavě vyzývá k tomu, aby bylo urychleně ukončeno používání fosilních paliv, a připomíná, že je zapotřebí vytvořit vysoce účinný a klimaticky neutrální energetický systém, který bude průmyslovým odvětvím nabízet energii za globálně konkurenceschopné ceny; zdůrazňuje úlohu čisté, udržitelné a cenově dostupné energie a surovin při přechodu k vysoce energeticky účinným a klimaticky neutrálním hospodářstvím; zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit, aby využívání zdrojů energie, jako je zemní plyn, mělo pouze přechodnou povahu, vzhledem k tomu, že cíle klimatické neutrality má být dosaženo nejpozději do roku 2050; zdůrazňuje, že další integrace unijního trhu s energií bude hrát významnou úlohu při zvyšování cenové dostupnosti a bezpečnosti dodávek energie; zdůrazňuje v tomto ohledu, že je třeba urychlit rozvoj kapacit obnovitelných zdrojů energie a jejich integraci do skladby zdrojů energie a usnadnit vývoj a zavádění výroby vodíku na základě obnovitelných zdrojů, což může být potenciálně průlomová technologie pro odvětví, jejichž emise lze těžko utlumit; vítá zřízení aliance pro čistý vodík a aliance pro nízkouhlíková průmyslová odvětví; zdůrazňuje, že je zapotřebí urychlit výzkum zaměřený na výrobu vodíku a ekologických paliv ve velkém měřítku, dekarbonizační technologie, jako je zachycování a skladování uhlíku v průmyslových procesech, bioelektrárny a výrobní zařízení, který by usiloval o energetickou transformaci a zkoumal také potenciální využití geotermálních zdrojů energie; opakuje, že k tomu je zapotřebí široká dostupnost cenově dostupné a čisté energie a podpůrné infrastruktury, a to v souladu s potřebami energeticky náročných průmyslových odvětví;
55. vyzývá orgány EU, členské státy, regiony, průmysl a všechny ostatní příslušné aktéry, aby spolupracovali na zlepšování energetické účinnosti Evropy, vytvářeli přední trhy v oblasti klimaticky relevantních technologií a inovací v Unii a upřednostňovali investice do energetických infrastruktur; vyzývá Komisi, aby zajistila, že EIB bude lépe využívána jako „klimatická banka“ Unie, s cílem posílit udržitelné financování veřejného a soukromého sektoru a pomoci společnostem při procesu dekarbonizace;
56. zdůrazňuje, že ve všech odvětvích hospodářství je třeba ve velkém měřítku využívat nákladově konkurenceschopné kapacity energie z obnovitelných zdrojů; uznává, že Unie je v celosvětovém měřítku vlastníkem 40 % patentů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, a zdůrazňuje, že by si měla zachovat vedoucí postavení, pokud jde o průlomové technologie využívající obnovitelné zdroje energie; zdůrazňuje v této souvislosti, že pro zajištění dlouhodobé bezpečnosti dodávek energie v Evropě, vedoucího postavení v oblasti technologií a strategické samostatnosti je tak nezbytné vytvořit solidní průmyslovou politiku pro obnovitelné zdroje energie, která bude zahrnovat politiky na straně nabídky i poptávky a umožní integraci odvětví obnovitelných zdrojů; naléhavě vyzývá Komisi, aby technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů uznala jako klíčový strategický hodnotový řetězec a průmyslový ekosystém způsobilý k financování z facility pro strategické investice, a zajistila jejich odpovídající zastoupení v nadcházejícím průmyslovém fóru; zdůrazňuje, že je třeba připravit opatření podporující rozvoj technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v Evropě a zajistit rovné podmínky pro výrobce z Unie a ze třetích zemí;
57. zdůrazňuje, že pokud má být evropský průmysl konkurenceschopný, musí se opírat o účinnou, udržitelnou a plně propojenou dopravní, digitální a energetickou infrastrukturní síť; vyzývá k dlouhodobé investiční politice zaměřené na vybavení a renovaci infrastruktury a k omezení administrativních překážek, které brání rychlému rozvoji transevropských sítí; vyzývá k navýšení finančních prostředků na nástroj pro propojení Evropy v jeho třech odvětvích, s cílem podpořit investice do infrastruktur, propojení, digitalizace a inteligentních sítí, v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu; dále zdůrazňuje, že je třeba urychlit projekty společného zájmu a co nejdříve revidovat nařízení o transevropských energetických sítích (TEN-E);
58. zdůrazňuje potenciál oběhového a bezemisního hospodářství při modernizaci hospodářství Unie, které sníží spotřebu energie a zdrojů, bude se přednostně zaměřovat na předcházení vzniku odpadů, pobízet k inovaci a transformovat celá průmyslová odvětví a jejich hodnotové řetězce, výrobky, výrobní procesy a obchodní modely, čímž podpoří dematerializaci a detoxifikaci unijního hospodářství a sníží závislost Evropy na primárních surovinách a zároveň podpoří inovaci, včetně tvorby trhů pro bezuhlíková, nízkouhlíková a obnovitelná řešení, která nahradí produkty a materiály založené na ropě, i rozvoj nových ekodesignových technologií a řešení, která umožní předcházet environmentálním dopadům; zdůrazňuje významnou součinnost mezi klimatickými opatřeními a oběhovým hospodářstvím, zejména v odvětvích náročných na energii a zdroje a v odvětví rekonstrukcí, a zdůrazňuje, že jednotlivá odvětví uplatňují různé způsoby dekarbonizace a mají odlišné výchozí pozice; zdůrazňuje potenciál oběhového biohospodářství a odvětví založených na lesnictví při podpoře konkurenceschopného a udržitelného průmyslu;
59. připomíná, že evropská politika v oblasti klimatu a energetiky bude pro své strategické technologie vyžadovat vysoký objem kovů a nerostných surovin; vyjadřuje znepokojení nad tím, že Evropa je velmi závislá na dalších oblastech světa, pokud jde o dodávky řady těchto kovů a nerostných surovin, a že postupně ztrácí svůj celosvětový podíl i u materiálů, u nichž průmyslovou kapacitu má; zdůrazňuje, že autonomie Evropy ve strategických odvětvích nelze dosáhnout bez konkurenceschopného a udržitelného ekosystému EU pro základní, drahé a kritické suroviny z primárních a sekundárních zdrojů; v tomto ohledu zdůrazňuje význam akčního plánu pro oběhové hospodářství, zdůrazňuje však, že Evropa musí posílit svou kapacitu pro všechny fáze hodnotového řetězce surovin, tj. těžbu, recyklaci a tavení, rafinaci a přeměnu; domnívá se, že oblast působnosti akčního plánu pro kritické suroviny a aliance by neměla být omezena na kritické suroviny a měla by být zaměřena na rozvoj integrovaného ekosystému pro celou řadu materiálů, kovů a nerostných surovin nezbytných pro transformaci průmyslu;
60. vyzývá Komisi, aby vypracovala evropskou strategii pro vývoz a dovoz technologií účinně využívajících obnovitelné zdroje a obnovitelnou energii;
61. zdůrazňuje potenciál provázanosti odvětví a propojování energeticky náročných odvětví, jako je stavebnictví a doprava, a vítá v tomto ohledu sdělení Komise o integraci energetického systému;
62. vyzývá k poskytnutí významného zdroje financování na energetické renovace budov s cílem podpořit plánovanou „renovační vlnu“ prostřednictvím nezbytných finančních prostředků v rámci plánu na podporu oživení; zdůrazňuje, že v rámci nadcházejícího návrhu o „renovační vlně“ a povinnosti členských států stanovit dlouhodobé strategie pro dosažení vysoce energeticky účinného a dekarbonizovaného fondu budov by měla být plně upřednostňována zásada „energetická účinnost v první řadě“, čímž by se měly urychlit hloubkové renovace a nahrazování neefektivních systémů vytápění a chlazení založených na fosilních palivech; zdůrazňuje, že integrované programy hloubkové renovace zahrnující celé obce nebo okresy mohou být zavedeny levněji a rychleji, což bude mít přínos pro spotřebitele a povede ke snížení nákladů na energii;
63. poukazuje na skutečnost, že jedním z nejvýznamnějších způsobů využívání energie v průmyslovém odvětví zůstává vytápění a chlazení procesů; zdůrazňuje, že má-li se urychlit úsilí o snížení emisí skleníkových plynů v průmyslu, je třeba plně využít potenciál energetické účinnosti v oblasti průmyslového vytápění a chlazení, přičemž je třeba zvýšit používání obnovitelných zdrojů energie na základě elektrifikace, tepelných čerpadel, lepšího využívání průmyslových klastrů a symbióz nabízejících významný potenciál pro snížení emisí v mnoha odvětvích;
64. zdůrazňuje potenciál zelené mobility při tvorbě nových pracovních míst, posilování evropského průmyslu a podpoře investic zaměřených na rozšiřování udržitelné dopravní infrastruktury, která by umožnila dosáhnout multiplikačního účinku tím, že objednávky budou zadávány široké škále subjektů - zhotovitelům, subdodavatelům, dodavatelům a jejich subdodavatelům, a snížit emise v odvětví dopravy; zdůrazňuje, že je třeba urychlit provádění Evropské bateriové aliance s cílem uvolnit potenciál jejího strategického hodnotového řetězce, zvýšit možnosti pro inovativní, lokálně vyráběné baterie a recyklaci kovu v Evropě, vytvořit přidanou hodnotu Unie, přispět ke konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu a usnadnit přechod k dekarbonizované elektrické soustavě; vyzývá k větším investicím do vysokorychlostních vlaků a renovaci meziměstských železničních sítí i k bezemisní a nízkoemisní veřejné dopravě; zdůrazňuje, že je třeba podporovat zelenou mobilitu investováním do lepší infrastruktury, jako je například rozšiřování dobíjecích stanic; domnívá se, že vyšší hustota dobíjecích stanic umožní, aby se trh s elektrickými vozidly výrazně a rychleji rozšířil, což by mělo pozitivní dopad na naši environmentální a uhlíkovou stopu; vyzývá proto Komisi, aby předložila širokou strategii pro zavádění infrastruktury pro rychlé nabíjení elektrických vozidel, která zajistí, že spotřebitelé budou tato vozidla používat, a poskytne jim jistotu, pokud jde o potenciál této technologie a přístup k provázané síti kompatibilní dobíjecí infrastruktury, a aby podporovala evropskou výrobu automobilů;
65. domnívá se, že v zájmu úspěšné transformace energetiky bude Evropa potřebovat značné množství cenově dostupné bezuhlíkové/nízkouhlíkové a obnovitelné energie, která bude pocházet i ze třetích zemí a využívat podpůrné infrastruktury; žádá, aby se strategické iniciativy v rámci EU a energetická politika staly středobodem zahraniční politiky a politiky sousedství Unie, a to včetně finanční podpory vodíku založeného na energii z obnovitelných zdrojů a aliancí pro zelenou energii; domnívá se, že tyto aliance by měly být rovněž součástí obchodních dohod; zdůrazňuje význam silných aliancí pro řešení nedostatku zdrojů a surovin a jejich udržitelné získávání;
66. připomíná hlavní plán EU na rok 2019 pro konkurenceschopnou transformaci energeticky náročných průmyslových odvětví, který řídí transformaci a zároveň zachovává konkurenceschopnost evropských průmyslových odvětví, a vyzývá Komisi, aby provedla své doporučení s cílem pomoci nahradit dovoz ze třetích zemí, které dostatečně nesplňují environmentální normy, a stimulovat vyšší úroveň ambicí v oblasti klimatu u globálních obchodních partnerů EU;
67. vyzývá k revizi systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) v souladu s cíli v oblasti klimatu a mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) v zájmu inteligentního návratu výroby a kratších hodnotových řetězců; zdůrazňuje potenciálně významnou úlohu CBAM při prevenci úniku uhlíku;
68. poukazuje na to, že více než polovina celosvětového HDP závisí na přírodě a na službách, které poskytuje, přičemž některá odvětví jsou na přírodě vysoce závislá; konstatuje, že více než 90 % ztráty biologické rozmanitosti a nedostatku vody zapříčiňuje těžba a zpracování surovin; zdůrazňuje, že evropská průmyslová politika by měla být v souladu s cíli strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030;
69. zdůrazňuje, že na základě přístupu „jedno zdraví“ je zásadní zachovat přírodní ekosystémy pro zajištění základních potřeb lidstva, jako je pitná voda, čistý vzduch a úrodná půda; vyzývá k urychlenému vytvoření spolehlivých ukazatelů s cílem posoudit dopady na biologickou rozmanitost a zajistit postupné snižování znečištění, jak je uvedeno ve strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti;
70. poukazuje na to, že průmysl stále nejvíce přispívá ke znečištění životního prostředí, neboť vypouští znečišťující látky do ovzduší, vody a půdy; zdůrazňuje úlohu směrnice o průmyslových emisích při stanovování povinností pro rozsáhlá zařízení s cílem minimalizovat vypouštění znečišťujících látek; s potěšením očekává nadcházející akční plán nulového znečištění pro vzduch, vodu a půdu a revizi směrnice o průmyslových emisích, které by měly vést k podstatnému snížení průmyslového znečištění;
71. zdůrazňuje význam regionálního rozměru průmyslové politiky, neboť hospodářské rozdíly mezi regiony přetrvávají a dokonce hrozí jejich prohloubení v důsledku koronavirové krize; zdůrazňuje, že aby bylo možné předcházet úpadku regionů a omezit jej, musí regionální plány opětovného rozvoje dosáhnout pokroku ve strategiích udržitelné transformace a kombinovat programy hospodářského oživení s aktivními programy na trhu práce; vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s členskými státy s cílem vypracovat střednědobé a dlouhodobé prognózy týkající se dovedností požadovaných na trhu práce;
72. v této souvislosti zdůrazňuje význam evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) při podpoře tvorby kvalitních pracovních míst s důstojným ohodnocením, konkurenceschopnosti podniků, udržitelného hospodářského rozvoje a modernizace a zlepšování systémů vzdělávání a odborné přípravy a zdravotnických systémů;
73. zdůrazňuje, že je třeba podporovat spravedlivou a inkluzivní transformaci a řešit sociální a hospodářské nerovnosti, a to nejenom prostřednictvím rekvalifikací a tvorby nových pracovních míst v nových hospodářských odvětvích, aby se zajistilo, že nikdo nebude opomenut a žádný pracovník nebude vyloučen z trhu práce; je přesvědčen o tom, že dobře navržený mechanismus pro spravedlivou transformaci zahrnující Fond pro spravedlivou transformaci bude představovat významný nástroj k usnadnění této souběžné transformace a dosažení cílů v oblasti klimatické neutrality; trvá na tom, že má-li být zaručena inkluzivnější transformace a řešen její sociální dopad, je třeba do přípravné a prováděcí fáze územních plánů spravedlivé transformace zapojit všechny místní zúčastněné strany, včetně zástupců občanské společnosti a komunit; zdůrazňuje, že investice do udržitelných technologií hrají v tomto ohledu klíčovou úlohu tím, že podporují dlouhodobý hospodářský rozvoj regionálních ekonomik; zdůrazňuje, že masivní financování mechanismu pro spravedlivou transformaci, včetně značných dodatečných rozpočtových zdrojů, by mělo klíčový význam pro úspěšné provádění Zelené dohody pro Evropu;
74. domnívá se, že je třeba posílit meziregionální spolupráci zaměřenou na udržitelnou a digitální transformaci, jako je tomu ve strategiích pro inteligentní specializaci, s cílem stimulovat regionální ekosystémy; žádá proto Komisi, aby podporovala rozvoj nástrojů, které mohou regionům poskytnout jasný plán s individuálně uzpůsobeným přístupem k zajištění vedoucího postavení v průmyslu;
75. domnívá se, že transformace průmyslu vyžaduje značné navýšení úsilí v oblasti výzkumu a vývoje a začlenění nových znalostí a inovací do stávajících trhů a jejich využívání při vytváření nových trhů; zdůrazňuje, že inovace je jedním z hnacích motorů hlavních průmyslových ekosystémů, což by mělo vést k výraznější podpoře inovační a podnikatelské kapacity v každé fázi inovačního cyklu; zdůrazňuje, že je třeba navýšit výdaje na výzkum, zejména na vysoce kvalitní veřejný výzkum a vývoj a inovace, což jsou klíčové prvky k dosažení souběžné transformace, zlepšení strategické autonomie Unie a zvýšení dlouhodobé konkurenceschopnosti; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby splnily svůj závazek, že investují alespoň 3 % svého HDP do výzkumu a vývoje s cílem zachovat vůdčí úlohu Unie mezi globálními konkurenty; vyjadřuje politování nad stávajícím nedostatkem inovační kapacity v malých a středních podnicích, a to kvůli chybějícímu nezbytnému rizikovému kapitálu, nákladům na administrativní postupy a jejich složitosti, nedostatku odpovídajících dovedností a nedostatečnému přístupu k informacím;
76. zdůrazňuje, že je třeba navýšit rozpočet na programy podporující průmyslovou transformaci Unie, a připomíná proto postoj Parlamentu zasazující se o navýšení rozpočtu na program Horizont Evropa na 120 miliard EUR, zajištění souladu tohoto programu s unijními cíli v oblasti klimatické neutrality a podporu programů Invest EU a Digitální Evropa prostřednictvím vhodných nástrojů financování pro tržní vývoj průlomových technologií a inovací a také o posílení součinnosti mezi regionálními, vnitrostátními, evropskými a soukromými finančními zdroji; vyzývá k účinné podpoře Evropské rady pro inovace (ERI) a Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) a k posílení jejich úkolů; trvá na tom, že významný podíl finančních prostředků vyčleněných v programu Horizont Evropa na malé a střední podniky by měl být prováděn prostřednictvím ERI a kooperativních částí programu s cílem vytvářet nová řešení a podporovat inovaci, a to jak postupnou, tak průlomovou; podporuje vytváření evropských partnerství v rámci programu Horizont Evropa s cílem znásobit investice soukromého sektoru na podporu přenosu znalostí, technologií a inovace z výzkumných středisek a univerzit do průmyslového procesu s využitím systému průmyslových ekosystémů a s cílem podpořit oživení a ekologickou a digitální transformaci; dále Komisi vyzývá, aby zajistila, že tato partnerství budou po celou dobu transparentní a inkluzivní, zejména pokud jde o jejich strategický plán výzkumu a roční pracovní programy; zdůrazňuje, že tato partnerství by měla vyloučit jakékoli střety zájmů a zaručit skutečnou přidanou hodnotu pro společnost;
77. v tomto ohledu se rovněž domnívá, že lépe připravená a odolnější společnost má klíčový význam pro řešení rušivých událostí evropského nebo globálního rozsahu a pro poskytování komplexních politických odpovědí, a že v této souvislosti jsou koordinované investice do výzkumu a vývoje klíčové; za tímto účelem vyzývá Komisi, aby podpořila zřízení specializovaného nástroje pro připravenost na pandemie a společenskou odolnost, který by vytvořil podmínky pro lepší koordinaci na úrovni EU, stanovil prioritní oblasti a zahájil kroky, které vyžadují vysoce kvalitní zdravotnický výzkum a koordinované investice do výzkumu a vývoje;
78. zdůrazňuje význam farmaceutického průmyslu založeného na výzkumu, který zásadně přispěje k zajištění kvalitní výroby a cenově dostupných dodávek léčivých přípravků pro všechny potřebné pacienty, k posílení inovace, odolnosti, přístupnosti a reakceschopnosti Unie a k řešení budoucích výzev; opakuje, že je zapotřebí zavést plán pro zmírnění rizika nedostatku léčivých prostředků za účelem řešení případných slabých míst a omezení rizik, kterým dodavatelský řetězec kritických léčivých prostředků čelí, zajistit budoucí inovace k řešení dosud nenaplněných potřeb a podpořit odolnost, reakceschopnost a připravenost zdravotnických systémů, pokud jde o řešení budoucích výzev včetně pandemií;
79. zdůrazňuje úlohu klíčových základních technologií při budování technologických a inovačních kapacit v celé Unii; vyzývá Komisi, aby program Horizont Evropa a jeho průmyslovou strategii uzpůsobila vývoji, zlepšování a komercializaci průlomových technologií a inovací v Unii, aby se tak překlenula mezera mezi inovací a uváděním na trh, a to tím, že bude poskytovat rizikové financování pro technologie v rané fázi a demonstrační projekty a rozvíjet rané hodnotové řetězce na podporu prvních komerčních, tržních, bezemisních a nízkoemisních, obnovitelných, energeticky a zdrojově účinných a oběhových technologií a produktů, procesů, služeb a podnikatelských modelů a podporovat rozvoj výzkumné infrastruktury, a to i s cílem snížit stávající rozdíly mezi členskými státy; vybízí Komisi a členské státy, aby vytvořily jednotná kontaktní místa, která budou efektivněji informovat o možnostech financování průmyslových demonstračních projektů pro průlomové technologie;
80. vyzývá Komisi, aby zkoumala opatření, která by zabránila případné ztrátě znalostí a inovace během stávající krize, a to i prostřednictvím nástrojů na podporu společností, které by dočasně sdílely znalostní pracovníky s veřejnými výzkumnými institucemi a univerzitami, s cílem umožnit společný výzkum veřejného a soukromého sektoru zaměřený na veřejné priority a zachovat zaměstnanost a inovační kapacitu v období krize;
81. vyzývá Komisi, aby spolu s členskými státy připravila případné daňové pobídky na podporu investic do výzkumu a vývoje, které se v důsledku krize COVID-19 výrazně snížily;
82. vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala schopnost evropských společností inovovat na základě komplexního režimu duševního vlastnictví, zvyšovala flexibilitu při poskytování licencí, s cílem zachovat účinnou ochranu jejich investic do výzkumu a vývoje, zajistit spravedlivou návratnost a současně pokračovat ve vývoji norem pro otevřené technologie, které podporují hospodářskou soutěž a výběr i účast unijního průmyslu na vývoji klíčových technologií;
83. uznává, že silný a vyvážený rámec práv duševního vlastnictví je klíčovým faktorem, na němž je založena evropská konkurenceschopnost, s cílem bojovat proti průmyslové špionáži a padělkům, a vyzývá proto Komisi, aby tento rámec zachovala a posílila; zdůrazňuje, že je třeba zajistit rovné podmínky s USA a Čínou, pokud jde o pobídky v oblasti duševního vlastnictví týkající se přírodních věd, aby Evropa i nadále zůstala atraktivním místem pro investice do výzkumu a vývoje a rozvoj průmyslu; vyzývá Komisi, aby zachovala a rozvíjela evropský systém duševního vlastnictví světové úrovně prosazováním silné ochrany duševního vlastnictví, pobídek a mechanismů odměňování pro výzkum a vývoj s cílem přilákat investice do rozvoje budoucích inovací ve prospěch společnosti; vítá oznámení akčního plánu v oblasti duševního vlastnictví, který by mohl usnadnit evropský přínos k tvorbě norem; podporuje udržitelnou výrobu a pracovní místa i zlepšování přitažlivosti a pověsti vysoce kvalitních produktů EU po celém světě; vyzývá Komisi, aby podporovala přenos zásadních environmentálních a klimatických technologií do rozvojových zemí udělováním otevřených licencí na tyto technologie;
84. vyzývá Komisi, aby co nejdříve zavedla jednotný evropský patent, jak stanoví dohoda o jednotné patentové jurisdikci ze dne 19. února 2013;
85. zdůrazňuje význam komplexní a účinné celkové správy průmyslové transformace, která zajistí soulad s příslušnými unijními právními předpisy a strategiemi, a zejména s cíli Zelené dohody pro Evropu, která má zásadní význam pro její úspěch; vítá skutečnost, že Komise určila 14 ekosystémů a inkluzivní přístup, který sdružuje všechny subjekty působící v hodnotovém řetězci s cílem podpořit vedoucí postavení Evropy ve strategických odvětvích a konkurenceschopnost v celosvětovém měřítku; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby malé a střední podniky prosperovaly v rámci každého ekosystému; poukazuje na to, že je třeba zajistit transparentnost identifikovaných průmyslových ekosystémů, zejména pokud jde o kritéria, která je třeba splnit, aby subjekt mohl být považován za součást ekosystému, přesné rozdělení podle typu aktérů v jednotlivých identifikovaných ekosystémech a informace o výsledcích a projednávaných tématech, a připomíná také úlohu průmyslového fóra a aliancí ve vztahu k těmto ekosystémům; zdůrazňuje, že občanská společnost, organizace spotřebitelů a odbory by měly být přiměřeným způsobem zapojeny do určování jak zastřešujících, tak odvětvových průmyslových strategií a priorit; zdůrazňuje, že ekosystémy by měly zahrnovat veškeré vazby na hodnotové řetězce, včetně malých a středních podniků, a důrazně připomíná, že malé a střední podniky hrají nedílnou úlohu při vytváření průmyslových aliancí a jejich výrobních řetězců; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí odpovídající finanční nástroje pro aliance;
86. domnívá se, že ekosystémy budou klíčovými prvky příští průmyslové revoluce, budou posilovat pokročilou a inteligentní výrobu a poskytovat cenově dostupnou, čistou a bezpečnou energii spolu s nezbytnou energetickou infrastrukturou, transformativními metodami výroby a poskytování služeb; vyzývá k provedení analýzy ekosystémů s cílem posoudit potřeby jednotlivých odvětví, pokud jde o jejich transformaci, a přispět k vypracování plánu transformace; dále je přesvědčen, že podpora spolupráce mezi průmyslem, akademickou obcí, malými a středními podniky, startupy a rozvíjejícími se podniky, odbory, občanskou společností, organizacemi koncových uživatelů a všemi ostatními zúčastněnými stranami bude klíčová pro řešení selhání trhu a překlenutí propasti mezi nápadem a jeho realizací a zároveň zajistí ochranu pracovníků, a to i v oblastech, na něž se dosud nevztahují průmyslové zájmy, ale mají vysokou společenskou přidanou hodnotu; vyzývá k řízení těchto ekosystémů, do něhož budou zapojeny všechny příslušné zúčastněné strany z průmyslových odvětví, která jsou klíčem k dosažení ekologické a digitální transformace; domnívá se, že ekosystémy by měly být zapojeny do určování řešení a opatření, která mají být přijata s cílem provádět evropskou průmyslovou strategii a podporovat solidní evropské hodnotové řetězce, které jsou pro souběžnou ekologickou a digitální transformaci zásadní;
87. zdůrazňuje, že investice do klíčových hodnotových řetězců budou hrát zásadní úlohu, pokud jde o zachování naší budoucí strategické autonomie; domnívá se, že je nezbytné upřednostňovat investice do těch průmyslových odvětví, která mají klíčový význam pro naši strategickou autonomii, k nimž patří bezpečnost, obrana, technologie související s klimatem, potravinová soběstačnost a zdraví; zejména připomíná význam farmaceutického průmyslu při zajišťování budoucí inovace zaměřené na nevyřešené a nenaplněné potřeby a při podpoře odolnosti, reakceschopnosti a připravenosti zdravotnických systémů, pokud jde o řešení budoucích výzev, včetně pandemií;
88. zdůrazňuje význam odvětví výroby energie z obnovitelných zdrojů jakožto strategického odvětví umožňujícího posílit konkurenční výhodu EU, dosáhnout dlouhodobé odolnosti a zajistit bezpečnost dodávek energie a zároveň umocnit průmyslovou sílu; dále zdůrazňuje přínos odvětví energie z obnovitelných zdrojů k tvorbě nových lokálních pracovních míst a obchodních příležitostí, zejména pro malé a střední podniky, a k podpoře výroby zařízení i ke snižování nákladů na energii a zlepšování nákladové konkurenceschopnosti;
89. zdůrazňuje, že automobilový průmysl byl značně postižen koronavirovou krizí, která společnosti a pracovníky přinutila, aby se rychle přizpůsobili změnám v oblasti dodávek a novým požadavkům v oblasti zdraví a bezpečnosti, a to vedle procesu transformace, kterým toto odvětví procházelo již před pandemií; domnívá se, že přechod k inteligentní a čistší mobilitě je zásadní, neboť se vyvíjíme směrem ke klimaticky neutrální, digitální a odolnější ekonomice, a že by měl být považován za příležitost pro tvorbu zeleného růstu a čistých pracovních míst na základě globální konkurenční výhody evropského průmyslu v oblasti technologie vozidel; vyzývá Komisi, aby stanovila priority v oblasti výzkumu a inovace, digitalizace a podpory startupů, mikropodniků a malých a středních podniků, a to i v automobilovém průmyslu;
90. zdůrazňuje, že také odvětví cestovního ruchu bylo výrazně postiženo krizí COVID-19, a vyzývá Komisi, aby stanovila priority, pokud jde o pomoc a podporu za účelem oživení tohoto odvětví, a to s ohledem na jeho příspěvek k HDP EU a na konkurenceschopnost Unie; vyzývá Komisi, aby podporovala spolupráci mezi členskými státy a regiony s cílem vytvářet možnosti pro nové investice a další inovace, aby se tak vytvořil evropský ekosystém cestovního ruchu, který bude udržitelný, inovativní a odolný a bude chránit práva pracovníků a spotřebitelů;
91. zdůrazňuje potenciál kulturních a tvůrčích odvětví při podpoře inovací, která působí jako katalyzátory změn v ostatních odvětvích a stimuluje vynalézavost a pokrok; konstatuje, že inovativní hospodářská odvětví stále více závisí na kreativitě, aby si zachovala svou konkurenční výhodu; dále konstatuje, že se vznikem stále složitějších, kreativnějších a vzájemně provázanějších obchodních modelů se kulturní a tvůrčí odvětví stále více stávají rozhodující složkou téměř každého produktu a služby; domnívá se proto, že Evropa by měla vycházet ze svých tvůrčích a kulturních statků, a vyzývá Komisi a členské státy, aby při vytváření komplexního, soudržného a dlouhodobého rámce průmyslové politiky věnovaly dostatečnou pozornost kulturním a tvůrčím odvětvím, včetně přístupu k financování a programům financování;
92. zdůrazňuje význam politiky Unie v oblasti vesmíru, zejména pokud jde o zlepšování evropských průmyslových kosmických kapacit a uvolnění potenciálu synergií s ostatními klíčovými odvětvími a politikami, zejména pro rozvoj špičkových technologií a pro podporu průmyslové transformace;
93. bere na vědomí přínos chemického průmyslu pro mnoho strategických hodnotových řetězců a pro výrobu uhlíkově neutrálních a oběhových technologií a řešení účinně využívajících zdroje; požaduje udržitelnou politiku v oblasti chemických látek, která bude v souladu s průmyslovou strategií;
94. vyzývá Evropskou agenturu pro životní prostředí, aby společně s Evropskou agenturou pro chemické látky vypracovala zprávu o chemických látkách v životním prostředí v Evropě; domnívá se, že by tato zpráva měla posoudit systémovou povahu nebezpečných chemických látek v evropských systémech výroby a spotřeby, jejich používání ve výrobcích, výskyt v evropském životním prostředí a škody, které způsobují lidskému zdraví a ekosystémům;
95. zdůrazňuje ústřední charakter dobře fungujícího a konkurenceschopného farmaceutického průmyslu a odvětví zdravotnických prostředků pro zajištění udržitelného přístupu pacientů k lékům a vysoké úrovně zdravotnictví pro pacienty z EU; je přesvědčen, že Komise by měla zprostředkovat dialog s členskými státy a se všemi příslušnými zainteresovanými stranami vytvořením farmaceutického fóra pod dohledem Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), aby umožnila komplexní diskusi o otázkách týkajících se mimo jiné farmaceutické udržitelnosti a zavádění nových technologií do systémů zdravotní péče; zdůrazňuje, že by toto fórum mělo zohlednit různé vnitrostátní přístupy ke stanovování cen a úhradě a také investice do zdravotní péče a její organizaci;
96. považuje veřejné zakázky za zásadní hnací sílu transformace průmyslu; vyzývá Komisi, aby zkoumala, jak plně využít pákového efektu veřejných výdajů a investic k dosažení politických cílů, a to i posílením udržitelnosti a přisouzením ústřední úlohy veřejným zakázkám v unijním plánu hospodářského oživení tím, že bude upřednostňována a podporována poptávka po ekologicky inovativním, nákladově účinném a udržitelném zboží a službách a usnadněna relokalizace v klíčových strategických odvětvích, jako jsou produkty související se zdravím, zemědělství a obnovitelné technologie, čímž se podpoří kratší a udržitelnější dodavatelské řetězce; vyzývá Komisi a veřejné orgány, aby analyzovaly podmínky pro povinné zohledňování udržitelnosti ve veřejných zakázkách, jež by byla založena na environmentálních, sociálních a etických kritériích, včetně uhlíkové stopy, recyklovaného obsahu a pracovních podmínek v průběhu celého životního cyklu, a aby zvyšovaly povědomí o stávajících systémech na podporu ekologických služeb a lépe je využívaly; trvá na tom, že by malé a střední podniky měly mít spravedlivou příležitost zapojit se do veřejných zakázek; vyzývá zadavatele, aby systematicky používali přístup založený na nejlepším poměru mezi cenou a kvalitou po celou dobu životnosti výrobků a služeb; vyzývá je, aby využívali ustanovení (článek 85 směrnice o veřejných službách), které jim umožňuje odmítnout nabídku, v níž podíl produktů pocházejících ze třetích zemí přesahuje 50 % celkové hodnoty produktů, z nichž se nabídka skládá;
97. uznává přínos normalizace k jednotnému evropskému trhu a k posílení dobrých hospodářských, sociálních a environmentálních podmínek, včetně zdraví a bezpečnosti spotřebitelů a pracovníků; zdůrazňuje, že je třeba vypracovat, posoudit a používat harmonizované normy na podporu průmyslových odvětví, která vyrábějí produkty způsobem, jenž je účinný, bezpečný, oběhový, udržitelný a opakovatelný, a normy, které zajišťují vysokou kvalitu;
98. vyzývá Komisi, aby přijala spolehlivý systém klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI) pro analýzu ex ante dopadů regulace a nástrojů Unie a případných potřebných investic a aby sledovala pokrok a výsledky s přihlédnutím k situaci malých a středních podniků; zdůrazňuje, že systém klíčových ukazatelů výkonnosti by měl být založen na konkrétních, měřitelných, dosažitelných, relevantních a časově zaměřených cílech;
99. vyzývá Komisi, aby posílila své postupy v oblasti posuzování dopadů a zajistila, že před předložením nových návrhů právních předpisů nebo před přijetím nových opatření provede podrobné posouzení dopadů zaměřené na potenciální náklady na dodržování předpisů, dopad na zaměstnanost a zátěž i případné přínosy pro evropské občany, odvětví a společnosti, včetně malých a středních podniků; domnívá se, že hodnocení právních předpisů a opatření Unie by se mělo více zaměřovat na provádění v členských státech a analyzovat, co se stane, pokud jsou právní předpisy Unie prováděny nebo vykládány způsobem, který vytváří zbytečné a neočekávané regulační překážky pro malé a střední podniky i pro větší společnosti; vyzývá Komisi, aby podporovala soudržnost právních předpisů a uznala úsilí o inteligentní regulaci, jejímž cílem je snížit byrokratickou zátěž, aniž by došlo k oslabení účinnosti právních předpisů nebo snížení sociálních a environmentálních norem, zejména pokud se tradiční průmysl musí přizpůsobit v důsledku regulačních rozhodnutí; domnívá se, že opatření v oblasti digitalizace a dekarbonizace by měla být koncipována tak, aby představovala příležitosti pro společnosti, včetně malých a středních podniků, a minimalizovala zátěž pro dotčené odvětví;
100. očekává, že průmyslová strategie nebude vytvářet zbytečné regulační překážky pro společnosti, a zejména pro malé a střední podniky, a že bude uplatňovat pravidlo „jeden přijmout, jeden zrušit“, tj. že v případě, kdy z nových ustanovení vyplynou náklady na dodržování předpisů, určí, která stávající ustanovení je třeba zrušit nebo revidovat, čímž zajistí, aby se náklady na dodržování předpisů v daném odvětví nezvýšily, aniž by byly dotčeny výsady spolunormotvůrce; domnívá se, že takovýto návrh musí být založen na důkazech, musí o něm být vedeny rozsáhlé konzultace, musí zajišťovat účinnost právních předpisů a sociálních a environmentálních norem a prokázat jasný přínos evropských opatření; domnívá se, že EU musí posílit svou zásadu „zasahovat nekompromisně u zásadních otázek a ustoupit do pozadí u otázek druhořadých“, aby byla lépe zajištěna proporcionalita;
101. zdůrazňuje, že veřejná správa by měla hrát zásadní úlohu při zajišťování hospodářského prostředí příznivého pro podnikání a snižování administrativní zátěže pro podniky a zároveň zajišťovat úplné uplatňování unijních etických, sociálních a environmentálních norem, norem transparentnosti a předpisů v oblasti bezpečnosti pracovníků; domnívá se, že v rámci veřejného sektoru a mezi jeho zaměstnanci by měly být podporovány nástroje elektronické veřejné správy, politiky v oblasti digitálních inovací a digitální dovednosti; vyzývá Komisi, aby zajistila výměnu vnitrostátních a regionálních osvědčených postupů v této oblasti se zvláštním zřetelem k veřejnému řízení hospodářské konkurenceschopnosti;
102. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.