Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Turecku, zejména na usnesení ze dne 13. března 2019 o zprávě Komise o Turecku za rok 2018(1) a ze dne 17. září 2020 o přípravě zvláštního zasedání Evropské rady, které se zaměří na nebezpečnou eskalaci a úlohu Turecka ve východním Středomoří(2),

–  s ohledem na své prohlášení ze dne 14. února 2012 o navrácení uzavřené části města Famagusty jeho legitimním obyvatelům(3),

–  s ohledem na zprávy Petičního výboru ze dne 17. července 2008 o vyšetřovací misi do Famagusty (Kypr) uskutečněné ve dnech 25.–28. listopadu 2007 a ze dne 21. listopadu 2018 o vyšetřovací misi do Famagusty (Kypr) uskutečněné ve dnech 7.–8. května 2018, v souvislosti s peticí č. 733/2004, kterou předložil Loizos Afxentiou jménem Hnutí famagustských uprchlíků,

–  s ohledem na svá usnesení o jednání Petičního výboru ze dne 23. září 2008(4), 22. dubna 2009(5) a 13. února 2018(6),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2020 o politice rozšíření EU (COM(2020)0660) a na průvodní dokument k tomuto sdělení nazvaný Zpráva o Turecku za rok 2020,

–  s ohledem na rámec pro jednání s Tureckem ze dne 3. října 2005,

–  s ohledem na závěry Rady ze dnů 15. a 16. října 2020 a na předchozí příslušné závěry Rady a Evropské rady,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 13. října 2020 k vývoji ohledně Varoše,

–  s ohledem na prohlášení, která vydal jménem Evropské unie místopředseda Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku dne 6. října 2020 k vývoji ohledně Varoše a dne 15. listopadu 2020 k Varoši,

–  s ohledem na společné prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a komisařky Ferreirové ze dne 20. října 2020 ve věci volebního procesu ve společenství kyperských Turků,

–  s ohledem na hlavní zásady mezinárodního práva a Charty OSN, na dohodu na vysoké úrovni mezi vedoucími představiteli obou komunit z roku 1979 a na příslušné rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Kypru, včetně rezolucí č. 541 (1983), č. 550 (1984), č. 789 (1992) a č. 2537 (2020),

–  s ohledem na prohlášení předsedy Rady bezpečnosti OSN ze dne 9. října 2019 a ze dne 9. října 2020 o situaci na Kypru,

–  s ohledem na prohlášení generálního tajemníka OSN po setkání s oběma vedoucími představiteli v listopadu 2019 v Berlíně,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Turecko je kandidátskou zemí a důležitým partnerem EU; vzhledem k tomu, že se od Turecka, jakožto kandidátské země, očekává, že bude dodržovat nejvyšší demokratické standardy, respektovat lidská práva a zásady právního státu, a to včetně dodržování mezinárodních úmluv;

B.  vzhledem k tomu, že Turecko je spojencem NATO a je třeba mu připomenout, že je jeho povinností hrát konstruktivní úlohu při zmírňování napětí;

C.  vzhledem k tomu, že na neúspěšný státní převrat podporovaný řeckou juntou v roce 1974 reagovalo Turecko invazí svých vojsk na Kypr, a vzhledem k tomu, že v srpnu 1974 bylo vojensky obsazeno také město Famagusta, které je od té doby nezákonně okupováno;

D.  vzhledem k tomu, že část města Famagusty byla tehdy uzavřena a zůstává dodnes neobydlená a pod přímou kontrolou turecké armády;

E.  vzhledem k tomu, že OSN se domnívá, že za současný stav ve Varoši je odpovědné Turecko, které je tudíž odpovědné i za veškeré snahy o změnu statusu této oblasti v rozporu s dohodou na vysoké úrovni z roku 1979 a rezolucemi Rady bezpečnosti OSN č. 550 (1984) a č. 789 (1992);

F.  vzhledem k tomu, že rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 550 (1984) „považuje pokusy osídlit jakoukoli část Varoše kýmkoli jiným než jejími původními obyvateli za nepřípustné a vyzývá k předání této oblasti pod správu Organizace spojených národů“, a vzhledem k tomu, že rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 789 (1992) naléhavě vyzývá k tomu, aby za účelem provedení rezoluce č. 550 (1984) byla Varoša „pod dohledem mírových sil OSN na Kypru předána svým legitimním obyvatelům“, čímž by se přispělo k budování důvěry;

G.  vzhledem k tomu, že navrácení uzavřené části města Famagusta jejím legitimním obyvatelům by ulehčilo snahy o celkové urovnání kyperského sporu;

H.  vzhledem k tomu, že po oznámení učiněném v Ankaře dne 6. října 2020 a ve spolupráci se současným vůdcem kyperských Turků Ersinem Tatarem byla dne 8. října 2020 část Varoše částečně prohlášena za „otevřenou“, což je v rozporu s předchozími dohodami a příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN;

I.  vzhledem k tomu, že na začátku září 2019 navštívil Varošu turecký ministr zahraničních věcí Mevlüt Çavuşoğlu a oznámil otevření „generálního konzulátu“ Turecka v širší oblasti Varoša“; vzhledem k tomu, že na začátku února 2020 navštívil Varošu viceprezident Turecka Fuat Oktay, aby ve Varoši pořádal schůzku na vysoké úrovni na téma „právních, politických a hospodářských aspektů opětovného otevření opuštěného města Varoša“;

J.  vzhledem k tomu, že Turecko prohlásilo, že bude jednostranně pokračovat v různých projektech ve Varoši, přičemž hrozí tím, že tuto oblast připraví na nezákonné osídlení;

K.  vzhledem k tomu, že komunita kyperských Turků má od 18. října 2020 nového vůdce Ersina Tatara; vzhledem k tomu, že bývalý vedoucí představitel kyperských Turků Mustafa Akıncı hrál důležitou, pozitivní a historickou roli při prosazování míru a dialogu mezi oběma komunitami na ostrově;

L.  vzhledem k tomu, že dne 10. listopadu 2020 protestovaly rekordní tisíce kyperských Turků v severní části Kypru, včetně Varoše, proti zasahování Turecka do kyperských záležitostí a požadovaly svobodu, demokracii a dodržování práv kyperských Řeků z Varoše; vzhledem k tomu, že se do těchto protestů zapojili hlavní vůdcové opozice, včetně bývalého vedoucího představitele kyperských Turků Mustafy Akıncıho;

M.  vzhledem k tomu, že návštěva okupovaného území Kypru za účelem „pořádání pikniku“ ve Varoši, kterou dne 15. listopadu 2020 uskutečnil turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan, byla provokativním činem, který rovněž vyvolal obrovské reakce mezi kyperskými Turky;

N.  vzhledem k tomu, že v rámci všech předchozích jednání, včetně poslední konference o Kypru ve městě Crans-Montana v roce 2017, byla Varoša zařazena mezi oblasti, které by po úplném vyřešení kyperské otázky na základě dohody o bikomunálním a bizonálním federativním uspořádání měly být vráceny řecké kyperské správě;

O.  vzhledem k tomu, že současný vůdce kyperských Turků Ersin Tatar se staví proti komplexnímu urovnání kyperské otázky na základě vytvoření federace skládající se ze dvou komunit a dvou zón, jak je stanoveno v parametrech OSN, a vzhledem k tomu, že prezident Erdoğan dne 15. listopadu 2020 vyzval k zahájení rozhovorů, jejichž cílem by byly „dva samostatné státy“ na Kypru;

P.  vzhledem k tomu, že Turecko pokračuje ve svých stávajících nezákonných, jednostranných a vojenských akcích ve východním Středomoří, které zasahují do svrchovanosti členských států EU Řecka a Kypru; vzhledem k tomu, že přímá angažovanost Turecka na straně Ázerbájdžánu v souvislosti s konfliktem v Náhorním Karabachu jde nad rámec jeho geoekonomických zájmů a je odrazem ambicióznější geopolitické agendy, jako je tomu v případě akcí Turecka v Libyi a Sýrii, a se znepokojením konstatuje, že pokračující a sílící odklon Turecka od evropských hodnot a norem přivedlo vztahy mezi EU a Tureckem na historický bod mrazu;

1.  odsuzuje protiprávní činnosti Turecka ve Varoši, zejména její částečné „otevření“; zdůrazňuje, že takové počínání, kdy je druhá strana znovu postavena před hotovou věc, podrývá vzájemnou důvěru a vyhlídky na komplexní řešení kyperské otázky, neboť mění situaci na místě k horšímu, prohlubuje rozpory a upevňuje trvalé rozdělení Kypru; varuje před jakoukoli změnou současného stavu ve Varoši, která by byla v rozporu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN;

2.  vybízí tureckou vládu, aby toto rozhodnutí zrušila a aby upustila od veškerých jednostranných kroků, které by mohly vyvolat další napětí na ostrově, v souladu s nedávnou výzvou Rady bezpečnosti OSN; vyzývá Turecko, aby z Kypru stáhlo své ozbrojené síly, předalo oblast Varoše jejím legitimním obyvatelům s tím, že v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 550 (1984) bude oblast dočasně spravována Organizací spojených národů, a aby se zdrželo veškerých zásahů, které by změnily demografickou rovnováhu na ostrově prostřednictvím politiky nezákonného osídlování; zdůrazňuje, že je třeba, aby po vyřešení kyperské otázky bylo acquis EU uplatňováno na celém ostrově;

3.  je pevně přesvědčen, že udržitelného řešení konfliktů lze dosáhnout pouze prostřednictvím dialogu, diplomacie a jednání v duchu dobré vůle a v souladu s mezinárodním právem, a znovu potvrzuje své přesvědčení, že udržitelné řešení kyperského problému by prospělo všem zemím v regionu, zejména Kypru, Řecku a Turecku; vyzývá Evropskou radu, aby zachovala svůj jednotný postoj vůči jednostranným a nezákonným akcím Turecka, aby přijala opatření a uvalila přísné sankce v reakci na protiprávní jednání Turecka; připomíná, že dalším sankcím lze zamezit pouze prostřednictvím dialogu, upřímné spolupráce a konkrétního pokroku v regionu;

4.  zdůrazňuje výzvu generálního tajemníka OSN k obnovení jednání od bodu, v němž byla přerušena ve městě Crans-Montana v roce 2017, a také, že by se tak mělo stát na základě společného prohlášení obou vedoucích představitelů ze dne 11. února 2014, šestibodového rámce generálního tajemníka OSN ze dne 30. června 2017 a sblížení, jichž bylo dosaženo do konce konference; vyjadřuje politování nad tím, že nejvyšší turecké orgány podpořily řešení v podobě dvou států, a naléhavě vyzývá Turecko, aby se konkrétně zavázalo k výzvě generálního tajemníka OSN;

5.  připomíná, že podporuje spravedlivé, komplexní a perspektivní urovnání založené na federativním uspořádání dvou politicky rovných komunit a dvou zón s jedinou mezinárodní právní subjektivitou, jedinou suverenitou a jediným občanstvím, a to v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, mezinárodním právem a acquis EU a na základě dodržování zásad, na nichž je Unie založena;

6.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že cílem nezákonného „otevření“ Varoše je změna vlastnictví nemovitostí v této oblasti, a tedy snížení vyhlídek na vrácení Varoše, jak je stanoveno v příslušných rezolucích Rady bezpečnosti OSN, nebo prostřednictvím komplexního vyřešení kyperské otázky; naléhavě vyzývá Turecko, aby se zdrželo nezákonného osidlování Varoše jinými než jejími zákonnými obyvateli, nebo aby požadovalo návrat zákonných obyvatel do jejich domovů za podmínek vojenské okupace;

7.  zdůrazňuje, že přímé rozhovory pod záštitou OSN na dohodnutém základě zůstávají jedinou možností, jak dosáhnout řešení, které sjednotí ostrov a jeho obyvatele, což povede mimo jiné k normalizaci vztahů mezi Kyprem a Tureckem, ke zlepšení vyhlídek na vymezení výlučné ekonomické zóny mezi Kyprem a Tureckem a k posílení vztahů mezi EU a Tureckem; naléhavě žádá, aby co nejdříve a na dohodnutém základě byla obnovena jednání o znovusjednocení Kypru pod záštitou generálního tajemníka OSN;

8.  stojí při komunitě kyperských Turků i kyperských Řeků v jejich úsilí o dosažení míru a stability a vyzývá Komisi, aby urychleně realizovala druhý roční akční program pomoci komunitě kyperských Turků, jehož cílem je podpořit projekty, které napomáhají usmíření, zlepšují infrastrukturu a zajišťují ochranu životního prostředí a hospodářský rozvoj; požaduje zejména trvalou a rozsáhlejší podporu občanské společnosti v rámci komunity kyperských Turků i kyperských Řeků, a to jak prostřednictvím programu pomoci EU, tak i strukturálněji v rámci nového víceletého finančního rámce, zejména na základě programu Občané, rovnost, práva a hodnoty;

9.  vyzývá EU a její členské státy, aby se aktivněji zasazovaly o úspěšné dokončení jednání pod záštitou OSN, mimo jiné jmenováním zástupce při zprostředkovatelské misi OSN, a aby koordinovaly své úsilí s Evropským parlamentem s cílem přesvědčit Turecko, aby upustilo od svých nezákonných aktivit ve Varoši;

10.  podtrhuje svou podporu územní celistvosti Kypru a vyzývá členské státy EU, aby se postavily proti jakýmkoli pokusům třetích zemí uznat na ostrově Kypr jiný stát než Kyperskou republiku;

11.  vyjadřuje politování nad prohlášeními tureckého prezidenta během jeho návštěvy Varoše dne 15. listopadu 2020, která jsou jasným důkazem toho, že Ankara plánuje nezákonné osídlení uzavřeného města a podporuje trvalé rozdělení Kypru;

12.  vyzývá Turecko, aby se zdrželo jakýchkoli jednostranných činností, jako jsou nezákonné průzkumné vrty, které dále porušují svrchovanost a svrchovaná práva Kyperské republiky, jsou hrozbou, že vytvoří nové faits accomplis v rozporu s mořským právem, ohrožují obnovení věcných jednání a vyhlídek na komplexní řešení na dohodnutém základě a nepřispívají k dobrým sousedským vztahům v regionu;

13.  vyzývá misi OSN na Kypru, aby zvýšila úsilí při sledování vývoje ve Varoši;

14.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a prezidentovi, vládě a parlamentu Turecka.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2019)0200. (2) Přijaté texty, P9_TA(2020)0230. (3) Úř. věst. C 249 E, 30.8.2013, s. 1. (4) Úř. věst. C 8E, 14.1.2010, s. 41. (5) Úř. věst. C 184 E, 8.7.2010, s. 12. (6) Přijaté texty, P8_TA(2019)0114.