Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2, 14, 15, 16 a 17 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouvy o EU“) a články 295, 310, 311, 312 a 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy o fungování EU“),

–  s ohledem na politickou dohodu o nařízení Evropského parlamentu a Rady o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (dále jen „nařízení o právním státě“), jíž bylo dosaženo dne 5. listopadu 2020,

–  s ohledem na politické dohody, včetně společných a jednostranných prohlášení, o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 (dále jen „VFR“), o interinstitucionální dohodě mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu na zavedení nových vlastních zdrojů, (dále jen „interinstitucionální dohoda“) a o nástroji Evropské unie na podporu oživení (dále jen „EURI“), jichž bylo dosaženo dne 10. listopadu 2020,

–  s ohledem na závěry zasedání Evropské rady přijaté dne 21. července 2020,

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. července 2020,

–  s ohledem na dopis Evropského parlamentu o právním státě ze dne 26. srpna 2020, který zaslali vedoucí představitelé politických skupin Angele Merkelové, kancléřce Spolkové republiky Německo a předsedkyni Rady EU, a Ursule von der Leyenové, předsedkyni Evropské komise,

–  s ohledem na prohlášení Evropského parlamentu o dlouhodobém rozpočtu EU a právním státě, který učinila Konference předsedů dne 18. listopadu 2020,

–  s ohledem na závěry zasedání Evropské rady přijaté dne 11. prosince 2020,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie je unií hodnot, jak je zakotveno v článku 2 Smlouvy o EU;

B.  vzhledem k tomu, že si rozšíření onemocnění COVID-19 v Evropě a na celém světě vyžádalo tisíce životů a vedlo k bezprecedentní krizi, která má pro občany, pracovníky a podniky katastrofální důsledky, a že si proto žádá nebývalou reakci, obzvláště po druhé vlně tohoto onemocnění a dokud pandemie úplně neskončí;

C.  vzhledem k tomu, že politická diskuse v Evropské radě vedla ke zpoždění celého procesu, a tím i jednání o VFR, interinstitucionální dohodě, EURI a nařízení o právním státě a jejich přijetí a provádění;

D.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament svůj souhlas s balíčkem o VFR podmínil účinným nařízením o právním státě a zavedením nových vlastních zdrojů;

E.  vzhledem k tomu, že se spolunormotvůrcům Unie podařilo dosáhnout v roce 2020 bezprecedentních dohod;

1.  vítá politické dohody, včetně společných a jednostranných prohlášení, jichž spolunormotvůrci dosáhli dne 5. listopadu 2020 ohledně nařízení o právním státě a dne 10. listopadu 2020 ohledně VFR, interinstitucionální dohody a EURI; zdůrazňuje, že tyto historické politické dohody zahrnují mj. tato ustanovení:

2.  připomíná historický význam tohoto balíčku a jeho potenciál, pokud jde o zajištění rychlého oživení po pandemii COVID-19, zmírnění jejích sociálně-ekonomických dopadů a řešení výzev Unie v následujících sedmi letech, včetně Zelené dohody, digitální transformace a ochrany jejích hodnot a peněz unijních daňových poplatníků;

3.  vítá výsledek jednání Evropské rady, která výše uvedené politické dohody schválila na svém zasedání ve dnech 10. a 11. prosince 2020; vítá skutečnost, že hlavy států a vlád dosáhly dohody umožňující, aby VFR, interinstitucionální dohoda, EURI a nařízení o právním státě mohly vstoupit v platnost dne 1. ledna 2021; vítá skutečnost, že právní texty zůstávají nezměněny;

4.  velmi však lituje toho, že kvůli pravidlu jednomyslnosti v Radě vedlo přijímání celého balíčku, včetně nových programů EU na období 2021–2027, k nepřiměřenému zpoždění celého procesu; připomíná, že obsah závěrů Evropské rady ohledně nařízení o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie je nadbytečný; připomíná, že použitelnost, účel a oblast působnosti nařízení o právním státě jsou jasně vymezeny v právním textu tohoto nařízení;

5.  připomíná, že v souladu s čl. 15 odst. 1 Smlouvy o EU nevykonává Evropská rada legislativní funkci; domnívá se tedy, že žádné politické prohlášení Evropské rady nemůže být považováno za výklad právních předpisů, jelikož výkladem je pověřen Evropský soudní dvůr;

6.  připomíná, že Komise a její předseda jsou voleni Evropským parlamentem; připomíná, že v souladu s čl. 17 odst. 1 Smlouvy o EU zajišťuje Komise uplatňování Smluv a opatření přijatých orgány na jejich základě; prohlašuje tudíž, že Komise musí vždy a za všech okolností dodržovat právní předpisy, dura lex sed lex;

7.  připomíná, že v souladu s čl. 17 odst. 3 Smlouvy o EU je Komise zcela nezávislá;

8.  připomíná, že v souladu s čl. 17 odst. 8 Smlouvy o EU je Komise odpovědná Evropskému parlamentu; připomíná, že Evropský parlament má k dispozici řadu zákonných prostředků k zajištění toho, aby Komise dodržovala své povinnosti vyplývající ze Smluv, včetně postupu udělování absolutoria umožňujícího posoudit řádné hospodaření s unijními prostředky; dále zdůrazňuje, že má Parlament k dispozici řadu zákonných a politických prostředků k zajištění toho, aby právní předpisy dodržoval každý, a orgány EU především; zdůrazňuje, že závěry Evropské rady nemohou být závazné pro Komisi při uplatňování právních aktů;

9.  zdůrazňuje, že se spolunormotvůrci dohodli, že nařízení o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie bude platit od 1. ledna 2021 a bude se muset uplatňovat na všechny prostředky na závazky a na platby; připomíná, že použitelnost tohoto nařízení nemůže být podmíněna přijetím jakýchkoli pokynů, jelikož dohodnuté znění je dostatečně jasné a nepředpokládají se žádné prováděcí nástroje; očekává, že Komise, jakožto strážkyně Smluv, zajistí, aby nařízení bylo plně použitelné od data, na němž se spolunormotvůrci dohodli, a připomíná, že nařízení nebo jeho část může zrušit pouze Soudní dvůr EU; prohlašuje, že pokud se členský stát domáhá zrušení nařízení nebo jeho části, bude Parlament jeho platnost obhajovat před Soudním dvorem, a očekává, že Komise zasáhne na podporu postoje Parlamentu; zdůrazňuje, že v takovém případě Parlament požádá Soudní dvůr o zrychlené řízení; připomíná článek 265 Smlouvy o fungování EU a konstatuje, že je připraven jej použít;

10.  domnívá se, že je třeba, aby se plné zapojení Parlamentu do uplatňování nástroje Evropské unie na podporu oživení stalo skutečností; zdůrazňuje, že probíhající třístranné jednání musí v této souvislosti přinést uspokojivý výsledek;

11.  domnívá se, že se nadcházející Konference o budoucnosti Evropy musí zabývat překonáním překážek způsobených požadavkem jednomyslnosti v Radě mimo jiné pro přijetí VFR a rozhodnutí o vlastních zdrojích;

12.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Evropské radě a Komisi.