Seznam 
Přijaté texty
Pátek, 19. června 2020 - BruselKonečné znění
Zřízení vyšetřovacího výboru pro vyšetřování údajného porušení práva Unie a nesprávného úředního postupu při jeho uplatňování v souvislosti s ochranou zvířat během přepravy v rámci Unie i mimo ni a působnost, početní složení a funkční období tohoto výboru
 Obnovení trestního stíhání předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů
 Bankovní unie – výroční zpráva za rok 2019
 Obecné pokyny pro přípravu rozpočtu na rok 2021 - oddíl III
 Východní partnerství před summitem konaným v červnu 2020
 Západní Balkán v návaznosti na summit konaný v roce 2020
 Cestovní ruch a doprava v roce 2020 a v dalších letech
 Správní spolupráce v oblasti daní: prodloužení některých lhůt v důsledku pandemie COVID-19 *
 Mimořádná dočasná podpora v rámci EZFRV v reakci na šíření nákazy COVID-19 (změna nařízení (EU) č. 1305/2013) ***I
 Evropská občanská iniciativa: dočasná opatření týkající se lhůt pro fáze sběru, ověřování a přezkumu s ohledem na rozšíření onemocnění COVID-19
 Protesty proti rasismu v návaznosti na smrt George Floyda
 Zákon o národní bezpečnosti ČLR pro Hongkong a potřeba toho, aby EU hájila vysoký stupeň autonomie Hongkongu
 Situace v schengenském prostoru po rozšíření onemocnění COVID-19
 Evropská ochrana přeshraničních a sezónních pracovníků v kontextu krize COVID-19

Zřízení vyšetřovacího výboru pro vyšetřování údajného porušení práva Unie a nesprávného úředního postupu při jeho uplatňování v souvislosti s ochranou zvířat během přepravy v rámci Unie i mimo ni a působnost, početní složení a funkční období tohoto výboru
PDF 138kWORD 45k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 o zřízení vyšetřovacího výboru pro vyšetřování údajného porušení práva Unie a nesprávného úředního postupu při jeho uplatňování v souvislosti s ochranou zvířat během přepravy v rámci Unie i mimo ni a o působnosti, početním složení a funkčním období tohoto výboru (2020/2690(RSO))
P9_TA(2020)0163B9-0191/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost, kterou předložilo 183 poslanců, o zřízení vyšetřovacího výboru, který by prošetřil obvinění v souvislosti s údajným porušením práva Unie v oblasti ochrany zvířat během přepravy v rámci Unie i mimo ni,

–  s ohledem na návrh Konference předsedů,

–  s ohledem na článek 226 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady a Komise 95/167/ES, Euratom, ESUO ze dne 19. dubna 1995 o podrobných ustanoveních o výkonu vyšetřovacího práva Evropského parlamentu(1),

–  s ohledem na čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na článek 13 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 258 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97(2),

–  s ohledem na rozsudek Soudního dvora ze dne 23. dubna 2015 ve věci C-424/13(3),

–  s ohledem na článek 208 jednacího řádu,

1.  se rozhodl zřídit vyšetřovací výbor, který prošetří údajná porušení při uplatňování práva Unie v souvislosti s prováděním nařízení (ES) č. 1/2005 ze strany členských států a s vymáháním tohoto nařízení ze strany Evropské komise;

2.  rozhodl, že úkolem vyšetřovacího výboru bude:

   prošetřit údajné selhání Komise v reakci na důkazy o závažném a systematickém porušování nařízení (ES) č. 1/2005, k němuž dochází v případech, kdy jsou živá zvířata přepravována v rámci Unie a do třetích zemí. Komise je pravidelně informována o systematickém a závažném porušování právních předpisů během přepravy živých zvířat. Od roku 2007 obdržela Komise přibližně 200 zpráv o porušení nařízení (ES) č. 1/2005. V roce 2016 právní firma Conte & Giacomini, jednající jménem nadace Animal Welfare Foundation/Tierschutzbund Zürich (AWF/TSB), podala formální stížnost Komisi ohledně porušování nařízení (ES) č. 1/2005 při silniční přepravě zvířat z Evropy do Turecka(4) a vyzvala Komisi, aby zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti členským státům zapojeným do protiprávních praktik,
   prošetřit údajné selhání Komise, pokud jde o účinné vymáhání, a údajné selhání členských států, pokud jde o provádění a účinné vymáhání ustanovení upravujících vymezený prostor a světlou výšku, jak je stanoveno v čl. 3 druhém pododstavci písm. g) a v kapitole II bodu 1.2, kapitole III bodu 2.3 a kapitole VII přílohy I nařízení (ES) č. 1/2005,
   prošetřit údajné selhání Komise, pokud jde o účinné vymáhání, a údajné selhání členských států, pokud jde o provádění a účinné vymáhání ustanovení o schvalování silničních dopravních prostředků a plavidel pro přepravu hospodářských zvířat, jak je stanoveno v článcích 7, 18 a 19 nařízení (ES) č. 1/2005,
   prošetřit údajné selhání Komise, pokud jde o účinné vymáhání, a údajné selhání členských států, pokud jde o provádění a účinné vymáhání ustanovení upravujících krmení a napájení, jak je stanoveno v čl. 3 druhém pododstavci písm. h), v kapitole V bodech 1.4, 1.5 a 2.1 písm. a) a b) a v kapitole VI bodech 1.3 a 2.2 přílohy I nařízení (ES) č. 1/2005,
   prošetřit údajné selhání Komise, pokud jde o účinné vymáhání, a údajné selhání členských států, pokud jde o provádění a účinné vymáhání ustanovení upravujících stelivo, jak je stanoveno v kapitole II bodu 1.1 písm. h) a bodu 1.5 a kapitole VI bodu 1.2 přílohy I nařízení (ES) č. 1/2005,
   prošetřit údajné selhání Komise, pokud jde o účinné vymáhání, a údajné selhání členských států, pokud jde o provádění a účinné vymáhání ustanovení upravujících teplotu a systém odvětrávání, jak je stanoveno v kapitole II bodu 1.1 písm. b), kapitole III bodu 2.6 a kapitole VI bodu 3.1 přílohy I nařízení (ES) č. 1/2005,
   prošetřit údajné selhání Komise, pokud jde o účinné vymáhání, a údajné selhání členských států, pokud jde o provádění a účinné vymáhání zákazu přepravy zvířat nezpůsobilých k přepravě podle čl. 3 druhého pododstavce písm. b) a přílohy I kapitoly I nařízení (ES) č. 1/2005,
   prošetřit údajné selhání Komise, pokud jde o účinné vymáhání, a údajné selhání členských států, pokud jde o provádění a účinné vymáhání ustanovení upravujících oddělení některých zvířat, jak je uvedeno v kapitole III bodu 1.12 přílohy I nařízení (ES) č. 1/2005,
   prošetřit údajné selhání Komise, pokud jde o účinné vymáhání, a údajné selhání členských států, pokud jde o provádění a účinné vymáhání dodatečných ustanovení upravujících dálkové jízdy, jak je uvedeno v článku 14 a v kapitole VI přílohy I nařízení (ES) č. 1/2005,
   prošetřit údajné selhání Komise, pokud jde o účinné vymáhání, a údajné selhání členských států, pokud jde o provádění a účinné vymáhání ustanovení upravujících kontroly, které mají být provedeny, jak je uvedeno v čl. 15 odst. 2 a článku 21 nařízení (ES) č. 1/2005,
   prošetřit údajné selhání Komise, pokud jde o účinné vymáhání, a údajné selhání členských států, pokud jde o provádění a účinné vymáhání povinnosti příslušných orgánů členských států přijmout v případech porušení zvláštní opatření a tato porušení oznámit, jak je stanoveno v článku 26 nařízení (ES) č. 1/2005,
   prošetřit údajné selhání Komise, pokud jde o účinné vymáhání, a údajné selhání členských států, pokud jde o provádění a účinné vymáhání ustanovení týkajících se povinnosti příslušného orgánu předcházet prodlení během přepravy a vhodných opatření, jež je třeba v takovém případě přijmout podle článku 22 nařízení (ES) č. 1/2005,
   prošetřit údajné selhání Komise, pokud jde o účinné vymáhání, a údajné selhání členských států, pokud jde o provádění a účinné vymáhání ustanovení upravujících přepravu neodstavených zvířat, jak je stanoveno v kapitole V bodu 1.4 písm. a) přílohy I nařízení (ES) č. 1/2005,
   prošetřit údajné selhání Komise, pokud jde o účinné vymáhání, a údajné selhání členských států, pokud jde o provádění a účinné vymáhání ustanovení upravujících přepravu živých zvířat po moři, a to i v souvislosti s postupy při jejich vykládce a s parametry plavidel, jak je uvedeno v článcích 19, 20 a 21 a v kapitole II bodech 1 a 3, v kapitole III bodě 1 a v kapitole IV přílohy I nařízení (ES) č. 1/2005,
   prošetřit údajné selhání Komise, pokud jde o účinné vymáhání, a údajné selhání členských států, pokud jde o provádění a účinné vymáhání ustanovení týkajících se dopravních prostředků, jak jsou uvedena v kapitole II bodech 1, 2 a 5 přílohy I nařízení (ES) č. 1/2005,
   prošetřit údajné selhání Komise, pokud jde o účinné vymáhání, a údajné selhání členských států, pokud jde o provádění a účinné vymáhání ustanovení upravujících zacházení se zvířaty, a to i během nakládky a vykládky, jak jsou uvedena čl. 3 druhém odstavci písm. e) a v kapitole III bodech 1.2, 1.3, 1.4, 1.6, 1.7, 1.8, 1.9, a 1.11 přílohy I nařízení (ES) č. 1/2005,
   prošetřit údajné selhání Komise, pokud jde o účinné vymáhání, a údajné selhání členských států, pokud jde o provádění a účinné vymáhání ustanovení týkajících se plánování přepravy a knihy jízd, jak jsou stanovena v čl. 5 odst. 4, článku 8, čl. 14 odst. 1 písm. a), b) a c) a čl. 21 odst. 2 a v příloze II nařízení (ES) č. 1/2005,
   prošetřit údajné selhání Komise, pokud jde o účinné vymáhání, a údajné selhání členských států, pokud jde o provádění a účinné vymáhání ustanovení týkajících povinností příslušných orgánů členských států, jak jsou stanoveny v článcích 10 a 13 nařízení (ES) č. 1/2005,
   prošetřit údajné selhání Komise, pokud jde o účinné vymáhání, a údajné selhání členských států, pokud jde o provádění a účinné vymáhání nařízení (ES) č. 1/2005 mimo Unii v souladu s rozsudkem Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 23. dubna 2015 ve věci C-424/13; v tomto rozsudku Soudní dvůr připomněl, že nařízení (ES) č. 1/2005 ukládá dodržování přísných podmínek nejen při přepravě živých obratlovců, která se uskutečňuje pouze na území Evropské unie, ale také v případě přepravních operací, jež jsou na tomto území zahájeny, avšak jejich cíl se nachází ve třetí zemi; v tomtéž rozsudku se uvádí, že dodržení pravidel by příslušné orgány členských států měly zajišťovat i v případě povolování přepravy do třetích zemí,
   prošetřit případná porušení povinnosti loajální spolupráce zakotvené v čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, jež jsou z hlediska tohoto šetření relevantní; za tímto účelem zejména posoudit, zda k takovému porušení může dojít v důsledku údajného nepřijetí vhodných opatření, kterými by se předešlo používání prostředků přepravy způsobem, jímž se před orgány Unie, příslušnými orgány a dalšími zprostředkovateli skryje totožnost skutečných majitelů a umožní se porušení nařízení (ES) č. 1/2005,
   prošetřit údajné selhání Komise, pokud jde o usnadnění činnosti Mezinárodního úřadu pro nákazy zvířat v souvislosti se zaváděním mezinárodních norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat během přepravy,
   prošetřit údajné selhání Komise, pokud jde o dodržování obchodních hodnot Unie zakotvených v nové obchodní strategii EU „Trade4All“, zejména v souvislosti s hrůznými přepravními postupy zdokumentovanými ve třetích zemích, které mají kritický dopad nejen na životní podmínky zvířat, ale také na bezpečnost potravin a veřejné zdraví,
   vydat doporučení, které považuje v této věci za nezbytné, a to i pokud jde o provádění výše uvedeného rozsudku Soudního dvora ze strany členských států;

3.  rozhodl, že vyšetřovací výbor má předložit svou závěrečnou zprávu do 12 měsíců od přijetí tohoto rozhodnutí;

4.  rozhodl, že vyšetřovací výbor by měl při své práci zohlednit jakékoli nové relevantní skutečnosti spadající do oblasti jeho působnosti, které se objeví během jeho mandátu;

5.  rozhodl, že doporučeními, která vyšetřovací výbor vypracuje, by se měly zabývat příslušné stálé výbory;

6.  rozhodl, že vyšetřovací výbor bude mít 30 členů;

7.  pověřuje svého předsedu, aby zajistil zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie.

(1) Úř. věst. L 113, 19.5.1995, s. 1.
(2) Úř. věst. L 3, 5.1.2005, s. 1.
(3) Rozsudek Soudního dvora ze dne 23. dubna 2015, Zuchtvieh-Export GmbH v Stadt Kempten, C-424/13, ECLI:EU:C:2015:259.
(4) (CHAP(2016) 01703-01707-01708-01709-01710-01711-01712-01713-01714-01715-0171601717—01718). V říjnu 2016 zaslala právní firma Conte & Giacomini Komisi zprávu o shrnutí účelu stížnosti.


Obnovení trestního stíhání předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů
PDF 214kWORD 55k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů (2019/2987(RSP))
P9_TA(2020)0164B9-0192/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na č. 13 odst. 2 a čl. 17 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na svá předchozí rozhodnutí a usnesení o udělení absolutoria Komisi za roky 2014, 2015, 2016, 2017 a 2018,

–  s ohledem na správní šetření týkající se projektu v České republice označovaného jako „Čapí hnízdo“, které provedl Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a při němž byly zjištěny „závažné nesrovnalosti“,

–  s ohledem na pracovní cestu ke zjištění potřebných údajů, kterou do České republiky vyslal Výbor pro rozpočtovou kontrolu ve dnech 26. a 27. března 2014,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2018 o střetech zájmů a ochraně rozpočtu EU v České republice(1),

–  s ohledem na český zákon č. 159/2006 Sb. ze dne 16. března 2006 o střetu zájmů, jehož § 4c nabyl účinnosti v únoru 2017,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie(2) (dále jen „nové finanční nařízení“), jež nabylo účinnosti dne 2. srpna 2018, a zejména na jeho článek 61,

–  s ohledem na články 144 a 145 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu(3),

–  s ohledem na otázky a stížnosti zaslané Komisi ve věci možného střetu zájmů v České republice(4),

–  s ohledem na stanovisko právní služby Komise ze dne 19. listopadu 2018 nazvané „Dopad článku 61 nového finančního nařízení (střet zájmů) na platby z evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů“,

–  s ohledem na tiskovou konferenci nejvyššího státního zástupce ze dne 4. prosince 2019, na níž bylo oznámeno obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky ve věci zneužití prostředků EU;

–  s ohledem na plenární rozpravu o střetech zájmů a korupci dotýkajících se ochrany finančních zájmů Evropské unie v členských státech ze dne 18. prosince 2019,

–  s ohledem na plenární rozpravu o obnovení trestního stíhání předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů ze dne 15. ledna 2020,

–  s ohledem na pracovní cestu ke zjištění potřebných údajů, kterou do České republiky vyslal Výbor pro rozpočtovou kontrolu ve dnech 26. až 28. února 2020,

–  s ohledem na nález českého Ústavního soudu Pl. ÚS 4/17 ze dne 18. února 2020,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že nejvyšší státní zástupce České republiky nedávno obnovil vyšetřování českého premiéra Andreje Babiše, které bylo zahájeno na základě zprávy úřadu OLAF ve věci neoprávněného čerpání unijních dotací pro malé podniky a o dva roky později zastaveno; připomíná, že v rámci projektu „Čapí hnízdo“ Agrofert uměle vytvořil středně velký podnik, který zůstal pod jeho kontrolou, a to s cílem získat prostředky určené pro malé a střední podniky v celkové výši přibližně 2 milionů EUR;

B.  vzhledem k tomu, že nejvyšší státní zástupce označil ukončení trestního stíhání za „nezákonné a předčasné“, protože nebylo vzato v potaz právo EU, a dodal, že při přidělování dotací neproběhly dostatečné kontroly;

C.  vzhledem k tomu, že čl. 61 odst. 1 ve spojení s čl. 61 odst. 3 finančního nařízení stanoví:

   a) negativní povinnost účastníků finančních operací zamezit vzniku střetu zájmů ve vztahu k rozpočtu EU;
   b) pozitivní povinnost účastníků finančních operací přijmout vhodná opatření, která u funkcí v rámci jejich odpovědnosti zamezí vzniku střetu zájmů a která řeší situace, jež lze objektivně vnímat jako střet zájmů;

D.  vzhledem k tomu, že článek 63 finančního nařízení stanoví povinnost členských států zavést systémy řízení a kontroly, které by podle čl. 36 odst. 3 měly zajistit, aby ke střetům zájmů nedocházelo;

E.  vzhledem k tomu, že v únoru 2017 byl novelizován český zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, v němž byl rozšířen seznam zakázaných činností, včetně ustanovení zakazujících určitým společnostem ucházet se o veřejné zakázky, a to i v roli subdodavatele, a získávat dotace; vzhledem k tomu, že účelem tohoto zákona je předcházet střetu zájmů ve všech jeho podobách;

F.  vzhledem k tomu, že předpisy týkající se zadávání veřejných zakázek ukládají členským státům povinnost předcházet střetům zájmů (článek 24 směrnice 2014/24/EU(5)), včetně přímého či nepřímého osobního zájmu, a že existují předpisy upravující situace vnímané jako střety zájmů a specifické povinnosti ve sdíleném řízení (např. nařízení (EU) č. 1303/2013);

G.  vzhledem k tomu, že podle judikatury Soudního dvora Evropské unie(6) „střet zájmů představuje objektivně sám o sobě vážné narušení, aniž by bylo k jeho kvalifikaci třeba zohledňovat úmysly zúčastněných stran a jejich dobrou víru“;

H.  vzhledem k tomu, že Komise je povinna pozastavit platby z fondů EU v případech, kdy existují závažné nedostatky ve fungování systémů řízení a kontroly, a v případech, kdy byly zjištěny neodhalené, neoznámené a neopravené závažné nesrovnalosti týkající se střetu zájmů;

I.  vzhledem k tomu, že Agrofert je koncern založený českým premiérem, jehož součástí je přes 230 podniků a má více než 34 000 zaměstnanců (2017); vzhledem k tomu, že bylo odhaleno, že Andrej Babiš je skutečným majitelem Agrofertu, společnosti ovládající koncern Agrofert, pod nějž spadá i několik významných českých médií, a to prostřednictvím svěřenských fondů AB I a AB II, jichž je zakladatelem a současně jediným obmyšleným; vzhledem k tomu, že pokud se Andrej Babiš rozhodne tyto svěřenské fondy rozpustit, opětovně nabude plné vlastnictví všech jejich aktiv;

J.  vzhledem k tomu, že v lednu a únoru 2019 provedlo několik útvarů Komise (GŘ REGIO/GŘ EMPL, GŘ AGRI (přidružené generální ředitelství)) koordinovaný komplexní audit uplatňování unijních a vnitrostátních právních předpisů; vzhledem k tomu, že AGRI právě provádí audit, v němž posuzuje údajný střet zájmů českého ministra zemědělství;

K.  vzhledem k tomu, že v listopadu 2019 zaslala Komise českým orgánům konečné znění auditní zprávy GŘ REGIO a GŘ EMPL, vypracovaných na základě informací o údajném střetu zájmů v České republice na základě článku 61 finančního nařízení, přičemž tato zpráva unikla do českých médií;

L.  vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu uspořádal dne 16. prosince 2019 neveřejnou schůzi s komisařem pro rozpočet Johannesem Hahnem;

M.  vzhledem k tomu, že komisař Hahn Výboru pro rozpočtovou kontrolu sdělil, že Komise zveřejní závěry svého auditu až poté, co budou veškeré zjištěné skutečnosti řádně posouzeny a podrobeny důkladné analýze; vzhledem k tomu, že české orgány zaslaly své připomínky ke konečnému znění auditní zprávy GŘ REGIO dne 29. května 2020;

N.  vzhledem k tomu, že audit Komise stále probíhá a že dokud se situace nevyjasní, byly jako předběžné opatření zastaveny veškeré platby z rozpočtu EU z ESI fondů ve prospěch společností, které přímo nebo nepřímo vlastní Andrej Babiš a které by mohly být potenciálně spojeny s uvedeným údajným střetem zájmů;

O.  vzhledem k tomu, že Komise neproplácí českým orgánům prostředky vyplacené v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova na projekty koncernu Agrofert, které by mohly být potenciálně spojeny s uvedeným údajným střetem zájmů;

P.  vzhledem k tomu, že Parlament České republiky nevykonává dohled nad veřejnými zakázkami, vnitrostátními dotacemi ani veřejnými investicemi se státní podporou, z nichž by koncern Agrofert mohl mít i nadále prospěch;

Q.  vzhledem k tomu, koncern Agrofert vlastní dva z největších českých deníků, Mladou frontu Dnes a Lidové noviny, a ovládá také televizní stanici Óčko a rozhlasové stanice Impuls a RockZone; vzhledem k tomu, že podle zprávy vydané Evropskou federací novinářů je Andrej Babiš faktickým vlastníkem 30 % soukromých sdělovacích prostředků v České republice(7);

R.  vzhledem k tomu, že v době působení Andreje Babiše ve veřejných funkcích výrazně vzrostly příjmy koncernu Agrofert a že Agrofert v téže době získal jen v České republice zemědělské dotace v celkové výši 970 414 000 CZK v roce 2016, 1 048 685 000 CZK v roce 2017 a 973 284 000 CZK v roce 2018; vzhledem k tomu, že koncern Agrofert údajně získal v období 2014–2020 v České republice dotace z Fondu soudržnosti EU ve výši 427 385 000 CZK; vzhledem k tomu, že je velmi pravděpodobné, že koncern Agrofert získal další dotace v jiných členských státech, například na Slovensku a v Německu;

S.  vzhledem k tomu, že Ústavní soud České republiky svým nálezem Pl. ÚS 4/17 z února 2020 zamítl návrhy prezidenta České republiky a poslanců Parlamentu České republiky na zrušení některých ustanovení zákona, který upravuje střety zájmů veřejných funkcionářů; vzhledem k tomu, že Ústavní soud v tomto rozhodnutí uvedl, že volby nelze používat jako prostředek k ovládnutí státu za účelem využití nebo dokonce zneužití jeho kapacit a zdrojů;

1.  vítá obnovení vyšetřování českého premiéra v souvislosti s jeho účastí na projektu „Čapí hnízdo“; vyjadřuje důvěru v to, že česká justice bude v tomto trestním řízení postupovat nezávisle a nebude podléhat žádnému politickému vlivu;

2.  odsuzuje veškeré potenciální situace střetu zájmů, které by mohly ohrozit plnění rozpočtu EU a podlomit důvěru evropských občanů v řádnou správu peněz daňových poplatníků v Unii;

3.  žádá Komisi, aby jako strážkyně Smluv bojovala proti všem formám střetu zájmů a vyhodnocovala opatření, která členské státy přijímají k jejich zamezení;

4.  vyzývá Komisi, aby vytvořila kontrolní mechanismus k řešení střetů zájmů v členských státech a aby aktivní zamezování střetům zájmů, včetně zjišťování skutečných příjemců unijních dotací, zařadila mezi své priority;

5.  vyzývá Komisi, aby uplatňovala politiku nulové tolerance ke střetům zájmů, dbala na rychlé navracení dotací, které byly potenciálně vyplaceny neoprávněně, a současně dodržovala zásady právního státu a procedurální požadavky a vždy důrazně zasahovala, zejména pokud státní orgány nečiní kroky k zamezení střetu zájmů mezi nejvyššími státními představiteli;

6.  zdůrazňuje, že vnitrostátní právní předpisy o střetu zájmů musí být v souladu s literou i duchem nového finančního nařízení; vyzývá Komisi, aby vypracovala návrh společných pokynů, které členským státům pomohou předcházet střetům zájmů mezi politiky na vysokých postech;

7.  žádá Radu a Evropskou radu, aby přijaly společné normy pro všechny otázky spojené se střetem zájmů a aby usilovaly o jejich jednotný výklad ve všech členských státech;

8.  vyzývá Komisi, aby v případě porušení pravidel přijala vhodná opatření k ochraně rozpočtu EU, včetně nápravných opatření ke zpětnému získání všech prostředků, které byly vyplaceny protiprávně nebo nesprávně, pokud to předpisy umožňují;

9.  vyzývá všechny členské státy, aby zvýšily své úsilí o větší transparentnost rozpočtu tím, že zajistí, aby relevantní údaje o zadávacích řízeních a přidělování veřejných zakázek byly snadno a volně přístupné široké veřejnosti;

10.  je znepokojen tím, že z různých částí EU přicházejí zprávy o tom, že politikové se soukromými zájmy, kteří jsou členy vlády nebo působí na pozicích blízkých vládě, mají stále větší politický vliv na legislativní činnost a využívání veřejných prostředků, a to potenciálně s cílem sloužit partikulárním zájmům určitých jednotlivců namísto zájmu veřejnosti;

11.  vyjadřuje politování nad tím, že Andrej Babiš jako předseda vlády (a dříve jako předseda Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy) byl a stále je aktivně zapojen do plnění rozpočtu EU v České republice, přestože stále ovládá koncern Agrofert jako jeho zakladatel a jediný obmyšlený obou svěřenských fondů, což je v rozporu s čl. 61 odst. 1 finančního nařízení, a je tudíž zpochybněn nestranný a objektivní výkon jeho funkcí; je velmi znepokojen zprávami(8), které se v nedávné době objevily ve sdělovacích prostředcích a podle nichž předseda vlády vykonává i nadále kontrolu nad obchodními rozhodnutími Agrofertu;

12.  poukazuje na to, že ve sdělovacích prostředcích se v nedávné době objevily zprávy, z nichž zřejmě vyplývá, že Andrej Babiš s manželkou jsou stále vedeni mezi šesti aktivními osobami, které vykonávají významný vliv či kontrolu nad členy svěřenského fondu dceřiné společnosti Agrofertu GreenChem Solutions Ltd. ve Spojeném království;

13.  trvá na tom, že pokud by se střet zájmů na nejvyšší úrovni státní správy členského státu potvrdil, nelze jej tolerovat a zúčastněné osoby ho musí vyřešit některým z těchto způsobů:

   a) přijmou se opatření, jimiž se zajistí, aby tyto osoby nadále neměly žádný ekonomický či jiný zájem či zájmy spadající do působnosti článku 61 finančního nařízení ve vztahu k určitému podnikatelskému subjektu;
   b) podnikatelské subjekty, které tyto osoby ovládají, již nebudou získávat žádné finanční prostředky z fondů EU, veřejné dotace ani jiné financování přerozdělované národní vládou;
   c) příslušné osoby se nebudou podílet na přijímání rozhodnutí týkajících se jejich zájmů; zdůrazňuje nicméně, že s ohledem na funkce a pravomoci premiéra a členů jeho vlády je pochybné, zda by takové opatření mohlo v praxi odpovídajícím způsobem vyřešit střet zájmů, budou-li dotčené osoby i nadále vykonávat své veřejné funkce, a že odstoupení z veřejných funkcí proto představuje vhodnější způsob, jak tento střet zájmů vyřešit;

14.  vyzývá Komisi, aby důkladně dohlížela na postup vyplácení plateb v České republice, a to zejména u plateb z fondů EU, které jsou vypláceny podnikům, jež přímo či nepřímo vlastní premiér nebo jiný člen vlády zapojený do plnění rozpočtu;

15.  vyzývá Komisi, aby bez zbytečného odkladu vyhodnotila, zda jsou případy, kdy podniky, které jsou součástí koncernu Agrofert, i nadále získávají dotace z vnitrostátního rozpočtu, v souladu s pravidly pro poskytování státní podpory; konstatuje, že tyto případy mohou přinášet potenciální riziko, že dojde k finančním škodám, a vyzývá vnitrostátní orgány, aby tyto situace vyhodnotily; má za to, že by o takové situaci měli být řádně informováni čeští i unijní daňoví poplatníci;

16.  je hluboce znepokojen informacemi(9) o tom, že podniky z koncernu Agrofert jsou schopny uměle přesouvat aktiva mezi jednotlivými dceřinými společnostmi, což jim umožňuje splňovat kritéria způsobilosti pro dotace určené malým a středním podnikům, nebo naopak spojovat své operace tak, aby se prezentovaly jako jediný velký podnik, což jim umožňuje získávat veřejné zakázky;

17.  s politováním bere na vědomí zprávy, podle nichž auditoři zjistili vážné nedostatky ve fungování řídících a kontrolních systémů u Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti v České republice, a navrhli proto finanční opravu ve výši téměř 20 %; vyzývá Komisi, aby kriticky vyhodnotila, zda tyto případy představují systematické zneužívání fondů EU;

18.  je znepokojen finanční ztrátou, kterou způsobily nedostatky na straně národních platebních agentur a kontrolních orgánů; v této souvislosti vyzývá Radu, aby urychleně přijala návrh nařízení o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech;

19.  je hluboce znepokojen právním rámcem v České republice, který Nejvyššímu kontrolnímu úřadu nedává právo kontrolovat správnost a optimální využívání veřejných prostředků na regionální a místní úrovni, čímž mu znemožňuje, aby si ověřil, kdo jsou skuteční majitelé v případě složitých podnikových struktur; s politováním bere na vědomí informace(10), podle nichž Nejvyšší kontrolní úřad neprovádí systematickou kontrolu konečných příjemců na místě; je znepokojen znevažujícími poznámkami českého premiéra ohledně práce českého Nejvyššího kontrolního úřadu;

20.  zdůrazňuje, že politicky nevyvážené složení dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) s sebou nese riziko politického ovlivňování, čímž podlamuje schopnost Fondu provádět nezávislé audity;

21.  je znepokojen informacemi o tom, že zaměstnanci státní správy(11) dostali pokyny a byl na ně vyvíjen nátlak, aby neprověřovali obvinění týkající se potenciálního střetu zájmů v souvislosti s koncernem Agrofert, a že jim bylo údajně uloženo, aby vyhodnotili komerční nabídky, které obdržel Agrofert; je hluboce znepokojen informacemi o tom, že zaměstnanci státní správy čelili postihům – např. propuštění pod záminkou tzv. systemizace –, pokud se těmito pokyny odmítli řídit; zdůrazňuje, že tato opatření zpochybňují nestrannost státní správy a nezávislost výkonu veřejných povinností;

22.  s politováním bere na vědomí indicie, které svědčí o systematických nedostatcích při odhalování střetu zájmů; s politováním konstatuje, že není prováděna žádná křížová kontrola a že nesourodé pravomoci vedou ke vzniku neprůhledných struktur bránících účinnému předcházení střetu zájmů a jeho odhalování v České republice; připomíná, že pro účinné předcházení situacím střetu zájmů nepostačuje pozitivistický přístup, v jehož rámci mají úředníci povinnost předložit vlastní prohlášení o tom, že se nenacházejí ve střetu zájmů; vyzývá české orgány, aby tyto systematické nedostatky bezodkladně vyřešily, a to zejména tím, že budou požadovat ověřitelné prohlášení o střetu zájmů, v němž úředníci uvedou seznam vlastních finančních zájmů;

23.  vyjadřuje politování nad tím, že prostředky EU, u nichž byly uplatněny finanční opravy související s nesrovnalostmi, lze opětovně použít bez jakýchkoli dalších důsledků nebo omezení; domnívá se, že takový systém ohrožuje finanční zájmy EU; vyzývá Komisi, aby pozorně monitorovala opětovné použití prostředků EU a aby zvážila vytvoření systému, v němž budou opravy rovněž spojeny s omezeními dalšího použití těchto prostředků;

24.  bere na vědomí rozhodnutí Komise ze dne 28. listopadu 2019 o pozastavení proplácení příslušných částek, které české orgány zahrnuly do svých výkazů průběžných výdajů Programu rozvoje venkova České republiky pro čtvrté čtvrtletí 2018 a první čtvrtletí 2019;

25.  konstatuje, že Komise potvrdila, že v rámci společné zemědělské politiky (SZP) vyplatila platby týkající se roku 2018 podnikům, které jsou součástí koncernu Agrofert, a také podnikům se stejným skutečným majitelem v několika jiných členských státech než České republice; zdůrazňuje, že Komise by měla orgánu udělujícímu absolutorium předložit úplný a spolehlivý přehled všech plateb vyplacených koncernu Agrofert a podnikům se stejným skutečným majitelem ve všech členských státech za rozpočtové roky 2018 a 2019;

26.  vyzývá české orgány, aby zajistily spravedlivé a vyvážené přerozdělování prostředků EU, aby peníze unijních daňových poplatníků přinášely prospěch velké většině obyvatelstva, a to jak prospěch hospodářský, tak i sociální;

27.  je znepokojen nesprávným provedením směrnic (EU) 2015/849(12) a (EU) 2018/843(13) o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (čtvrtá a pátá směrnice o praní peněz); zdůrazňuje povinnost plně a správně provést obě tyto směrnice a zajistit, aby všechna jejich ustanovení, včetně ustanovení o transparentnosti skutečného vlastnictví, byla v plné míře provedena;

28.  naléhavě vybízí český Finanční analytický útvar, aby zaujal proaktivnější přístup při boji proti daňové trestné činnosti, podvodům a korupci a aby zajistil účinnou kontrolu skutečných majitelů ze strany útvarů příslušných podle pravidel pro boj proti praní peněz;

29.  s politováním konstatuje, že schvalování, přidělování a audit finančních prostředků EU ve sdíleném řízení představují složité a neprůhledné procesy, v nichž mají plný přístup k údajům jen členské státy, což znamená, že Komise není Parlamentu schopna rychle poskytnout komplexní přehled v reakci na jeho žádosti o informace o určitých příjemcích v několika členských státech; zdůrazňuje, že tato skutečnost vážně omezuje práci Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Evropského účetního dvora a jejich schopnost plnit své funkce kontrolních orgánů;

30.  vyzývá Komisi, aby plně v souladu se zásadou sdíleného řízení zavedla jednotné a standardizované postupy, jejichž prostřednictvím budou členské státy předávat informace o konečných příjemcích finančních prostředků EU; zdůrazňuje, že informace o konečných příjemcích by měly uvádět také skutečné majitele podniků (fyzické i právnické osoby); vyzývá Komisi, aby předložila návrh nařízení, kterým se zavede informatický systém umožňující jednotné a standardizované předávání informací v reálném čase ze strany orgánů členských států a zajistí se interoperabilita se systémy členských států, s cílem posílit transparentnost a spolupráci mezi Komisí a členskými státy, dále zlepšit odpovědnost ohledně plateb, a především napomáhat dřívějšímu odhalování systémových chyb a zneužívání;

31.  s politováním konstatuje, že žádné z nařízení, která upravují využívání prostředků z fondů na podporu zemědělství a soudržnosti, vnitrostátním orgánům neukládá povinnost zveřejňovat skutečné majitele subjektu, právní osoby či svěřenského fondu, které jsou příjemcem příslušných finančních prostředků; vyzývá spolunormotvůrce, aby této otázce věnovali zvláštní pozornost a aby ji komplexně vyřešili, až budou rozhodovat o budoucích pravidlech pro transparentnost unijních dotací;

32.  zdůrazňuje, že rejstřík skutečných majitelů musí obsahovat pouze plně ověřené údaje o ovládající osobě či osobách a musí být v plném rozsahu zpřístupněn veřejnosti;

33.  důrazně odmítá vytváření a zavádění oligarchických struktur čerpajících prostředky z fondů EU na podporu zemědělství a soudržnosti, což vede k tomu, že malá menšina příjemců získává velkou většinu finančních prostředků EU; vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy vypracovala účinné právní nástroje s cílem zaručit dodržování zásad právního státu a předcházet bujení těchto struktur;

34.  opakuje, že je znepokojen tím, že případy střetu zájmů poškozují cíle politiky soudržnosti a společné zemědělské politiky (SZP), které mají důležité hospodářské, sociální a environmentální rozměry, a že na tyto politiky vrhají negativní světlo;

35.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh na změnu pravidel SZP směrem ke spravedlivějšímu přidělování prostředků EU s cílem zajistit, aby byly prostředky SZP spravedlivě poskytovány aktivním zemědělcům, kteří obhospodařují půdu, a aby nevedly k obchodům s pozemky, z nichž těží vybraná skupina osob s politickými konexemi, a nevytvářely pobídky k nekalým praktikám při privatizaci státem vlastněných pozemků; bere na vědomí návrh Komise na nový model realizace, včetně zavedení horního limitu kombinovaného s degresivním mechanismem; domnívá se nicméně, že toto „zastropování“, společně se zavedením započtení nákladů na pracovní sílu před samotným „zastropováním“, není dostatečné pro zajištění spravedlivějšího přidělování přímých plateb; podporuje myšlenku závazného mechanismu přerozdělování;

36.  bere na vědomí, že majetková práva k pozemkům často nebyla dostatečně jednoznačně vymezena a že pozemky zůstaly klasifikovány jako státní pozemky, na něž dohlíží Státní pozemkový úřad, který měl tendenci pronajímat je rozsáhlým zemědělským podnikům; bere na vědomí úsilí českých orgánů o zjištění právoplatných vlastníků do roku 2023; trvá na tom, že dražby pozemků, jejichž právoplatné vlastníky nelze určit, musí být prováděny spravedlivým způsobem a musí být při nich poskytnuty rovné příležitosti k nákupu pozemků malým a středním zemědělským podnikům a mladým zemědělcům;

37.  naléhavě vybízí Komisi, aby předložila návrh stanovující maximální částku přímé platby pro jednu fyzickou osobu jakožto skutečného majitele příslušného podniku či podniků, přičemž se uplatní politika nulové tolerance u osob ve střetu zájmů; zdůrazňuje, že by nemělo být možné obdržet dotace EU ve výši stovek milionů v jediném období víceletého finančního rámce;

38.  trvá na tom, že osoby odpovědné za zneužívání finančních prostředků EU by měly čelit následkům svých činů a že v případě finančních oprav by nemělo být příslušné břemeno přesunuto na vnitrostátní daňové poplatníky; vyzývá české státní orgány, aby po osobách, které měly protiprávně prospěch z neoprávněně vyplacených dotací, požadovaly, aby tyto dotace vrátily; má za to, že pro příští programové období by měla být pro využívání finančních prostředků EU zavedena základní podmínka vyžadující, aby vnitrostátní právní předpisy zahrnovaly ustanovení, kterým se odpovědnému příjemci uloží povinnost získat zpět neoprávněně vyžádané částky;

39.  důrazně odsuzuje veřejně pronesené hanlivé a nenávistné výroky namířené proti účastníkům pracovní cesty EP ke zjištění potřebných údajů (konané ve dnech 26. – 28. února 2020), k němuž se na své tiskové konferenci uchýlil předseda vlády; považuje za nepřijatelné, aby poslanci Evropského parlamentu, kteří se zúčastnili uvedené pracovní cesty Výboru pro rozpočtovou kontrolu do České republiky, čelili při plněních svých povinností poslanců Evropského parlamentu výhrůžkám smrtí a dalším verbálním útokům;

40.  vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu, aby Parlamentu poskytl informace o veškerých relevantních zjištěních, která nashromáždil při své pracovní cestě ke zjištění potřebných údajů, a aby o tom také odpovídajícím způsobem informoval Komisi a příslušné orgány;

41.  vyzývá Komisi, aby učinila vše, co je v jejích silách, pro bezodkladné dokončení probíhajících auditních postupů a aby svá zjištění zveřejnila neprodleně poté, co všechny nashromážděné důkazy řádně vyhodnotí; vybízí Radu a Evropskou radu, aby posoudily zjištění těchto auditů a řádně zohlednily článek 61 finanční nařízení s ohledem na jednání o příštím víceletém finančním rámci;

42.  vyzývá Komisi, aby dále přezkoumala obvinění z nevyřešených střetů zájmů v jiných členských státech;

43.  znovu vyjadřuje politování nad tím, že Komise v druhé zprávě o boji proti korupci v EU (ARES(2017)455202) upustila od uvádění informací za jednotlivé země; opětovně vyzývá Komisi, aby obnovila podávání zpráv o stavu korupce v členských státech, včetně hodnocení účinnosti protikorupčního úsilí podporovaného EU, odděleně od zpráv v rámci evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik; znovu Komisi vyzývá, aby protikorupční úsilí nehodnotila pouze z hlediska hospodářských ztrát;

44.  zdůrazňuje, nakolik je důležité bránit právní stát, dělbu moci, nezávislost soudnictví a nezávislost a pluralismus sdělovacích prostředků jakožto základní podmínky pro úspěšné využívání finančních prostředků z EU;

45.  zdůrazňuje význam nezávislých veřejných sdělovacích prostředků, investigativních novinářů a nevládních organizací pracujících na posilování právního státu; v tomto ohledu zdůrazňuje rozhodující význam podpory EU určené nezávislým novinářům a organizacím občanské společnosti, a to i v souvislosti s příštím víceletým finančním rámcem; je znepokojen skutečností, že v České republice se vlastnictví velké části soukromých sdělovacích prostředků koncentruje v rukách několika málo subjektů;

46.  vyzývá Komisi, aby při monitorování situace v rámci mechanismu pro právní stát zohlednila obavy vyjádřené v tomto usnesení;

47.  vyzývá české orgány, aby orgány EU co nejdříve informovaly o výsledku obnoveného vyšetřování ve věci projektu „Čapí hnízdo“;

48.  vyzývá Radu a Evropskou radu, aby v rámci jednání o budoucím rozpočtu EU a o příštím víceletém finančním rámci učinily veškeré nezbytné a vhodné kroky k zamezení střetům zájmů v souladu s čl. 61 odst. 1 finančního nařízení;

49.  vyjadřuje solidaritu s českými občany vyzývajícími k poctivosti, spravedlnosti a vyřešení problému neslučitelnosti podnikatelských zájmů českého premiéra s jeho politickou rolí a pravomocemi;

50.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a vládě a Parlamentu České republiky.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2018)0530.
(2) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.
(4) https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/P-8-2019-001656_CS.html
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
(6) Ismeri Europa Srl v. Účetní dvůr, rozsudek ze dne 15. června 1999, T-277/97, ECLI:EU:T:1999:124.
(7) https://europeanjournalists.org/wp-content/uploads/2019/10/Czech-Republic-fact-finding-mission.pdf
(8) https://www.seznamzpravy.cz/clanek/babis-mu-zadal-praci-pro-agrofert-ja-jen-splnil-pokyn-rika-exnamestek-90945; https://www.seznamzpravy.cz/clanek/soukromy-obchod-agrofertu-na-stole-premiera-poslete-odpoved-napsal-babis-90494; https://www.seznamzpravy.cz/clanek/dukazy-z-e-mailu-babis-kvuli-agrofertu-ukoluje-vladou-placene-experty-90815
(9) Informace, která byla získána od Asociace soukromého zemědělství České republiky v průběhu pracovní cesty ke zjištění potřebných údajů konané ve dnech od 26. do 28. února 2020.
(10) Informace obdržená od Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky v průběhu pracovní cesty ke zjištění potřebných údajů konané ve dnech od 26. do 28. února 2020.
(11) Informace od zaměstnanců státní správy a zástupců nevládních organizací, na něž byli upozorněni členové pracovní cesty do České republiky ke zjištění potřebných údajů konané ve dnech od 26. do 28. února 2020.
(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).
(13) Směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 43).


Bankovní unie – výroční zpráva za rok 2019
PDF 189kWORD 61k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 o bankovní unii – výroční zpráva za rok 2019 (2019/2130(INI))
P9_TA(2020)0165A9-0026/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2019 o bankovní unii – výroční zpráva za rok 2018(1),

–  s ohledem na zpětnou vazbu Komise a Evropské centrální banky (dále jen „ECB“) k usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2019 o bankovní unii – výroční zpráva za rok 2018,

–  s ohledem na schválení bankovního balíčku Evropským parlamentem a Radou,

–  s ohledem na zprávu pěti předsedů ze dne 22. června 2015 nazvanou „Dokončení evropské hospodářské a měnové unie“,

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014 za účelem zřízení evropského systému pojištění vkladů (COM(2015)0586), předložený Komisí dne 24. listopadu 2015,

–  s ohledem na rámcovou dohodu o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí z roku 2010,

–  s ohledem na politické směry pro příští Evropskou komisi (2019–2024) s názvem „Unie, která si klade vyšší cíle: Moje agenda pro Evropu“, které Ursula von der Leyenová představila dne 16. července 2019,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. listopadu 2016 o dokončovací práci na dohodě Basel III(2) a závěry Rady pro hospodářské a finanční věci ze dne 12. července 2016,

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 24. května 2018 o cenných papírech zajištěných státními dluhopisy, který předložila Komise (COM(2018)0339),

–  s ohledem na výroční zprávu ECB o činnosti dohledu za rok 2018 vydanou v březnu 2019(3),

–  s ohledem na zprávu Evropské rady pro systémová rizika z července 2019 nazvanou „EU Non-bank Financial Intermediation Risk Monitor 2019“ (Monitor rizika nebankovního finančního zprostředkování EU za rok 2019)(4),

–  s ohledem na závěry plánu finančních technologií Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) z konzultací ohledně přístupu orgánu EBA k finančním technologiím (Fintech) z března 2018,

–  s ohledem na zprávu orgánu EBA z listopadu 2019 nazvanou „Risk Assessment of the European Banking System“ (Posouzení rizik evropského bankovního systému)(5),

–  s ohledem na zprávu orgánu EBA ze dne 18. července 2019 o obvodu regulovaných činností, regulačním statusu a přístupech k udělování povolení v souvislosti s činnostmi v oblasti finančních technologií,

–  s ohledem na zprávu evropských orgánů dohledu z ledna 2019 nazvanou „FinTech: Regulatory sandboxes and innovation hubs“ (Finanční technologie: regulační pískoviště a centra pro inovace)(6),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu mezi Evropským parlamentem a Evropskou centrální bankou o praktických podmínkách uplatňování demokratické odpovědnosti a dohledu nad výkonem úkolů, které jsou Evropské centrální bance svěřeny v rámci jednotného mechanismu dohledu, přijatou dne 7. listopadu 2013(7),

–  s ohledem na memorandum o porozumění ze dne 9. října 2019 mezi ECB a Evropským účetním dvorem týkající se auditů úkolů ECB v oblasti dohledu(8),

–  s ohledem na to, že eurosummit dne 14. prosince 2018 potvrdil zprávu Euroskupiny v inkluzivním formátu o zřízení pracovní skupiny na vysoké úrovni,

–  s ohledem na to, že tentýž eurosummit potvrdil referenční rámec společného jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 30. dubna 2019 o uplatňování a přezkumu směrnice 2014/59/EU o ozdravných postupech a řešení krize bank a nařízení (EU) č. 806/2014 o jednotném mechanismu pro řešení krizí (COM(2019)0213),

–  s ohledem na prohlášení, na kterém se dohodl eurosummit na zasedání konaném dne 21. června 2019,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora ze dne 10. července 2019 o celounijních zátěžových testech pro banky(9),

–  s ohledem na přezkum očekávání v oblasti dohledu, pokud jde o obezřetnostní pojistky s ohledem na tvorbu nových úvěrů se selháním, který v návaznosti na nové nařízení EU o očekáváních v oblasti dohledu, pokud jde o obezřetnostní tvorbu, oznámila dne 22. srpna 2019 ECB(10),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. června 2019 nazvané „Čtvrtá zpráva o pokroku při snižování úvěrů se selháním a snižování dalších rizik v bankovní unii“ (COM(2019)0278),

–  s ohledem na technické poradenství ohledně hledisek udržitelnosti na trhu s úvěrovými ratingy, které dne 18. července 2019 vypracoval pro Evropskou komisi Evropský orgán pro cenné papíry a trhy(11),

–  s ohledem na diskusní dokument Evropského mechanismu stability z října 2019 s názvem „Completing banking union to support Economic and Monetary Union“ (Dokončení bankovní unie na podporu hospodářské a měnové unie)(12),

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Akční plán: Financování udržitelného růstu“ (COM(2018)0097),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2011 o ratingových agenturách: budoucí perspektivy(13),

–  s ohledem na studii Komise o rozdílných právních předpisech upravujících úpadek bank a o jejich případné harmonizaci z listopadu 2019,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. září 2019 o stavu provádění právních předpisů Unie proti praní peněz(14),

–  s ohledem na stanovisko orgánu EBA ze dne 8. srpna 2019 k způsobilosti vkladů, úrovni krytí a spolupráci mezi systémy pojištění vkladů, stanovisko ze dne 30. října 2019 k platbám ze systému pojištění vkladů a stanovisko ze dne 23. ledna 2020 k financování systémů pojištění vkladů a využití finančních prostředků systémů pojištění vkladů,

–  s ohledem na společné stanovisko evropských orgánů dohledu ze dne 4. října 2019 k riziku praní peněz a financování terorismu ovlivňujícímu finanční odvětví Evropské unie(15),

–  s ohledem na studii Komise z listopadu 2019 zaměřenou na možnosti a prostor pro rozhodování na vnitrostátní úrovni v rámci směrnice o systémech pojištění vkladů a přístup k nim v rámci evropského systému pojištění vkladů,

–  s ohledem na dohodu o výměně informací mezi ECB a příslušnými orgány odpovědnými za boj proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT),

–  s ohledem na to, že Komise stáhla návrh o strukturálních opatřeních zvyšujících odolnost úvěrových institucí EU (COM(2014)0043),

–  s ohledem na zprávu orgánu EBA z listopadu 2019 nazvanou „Zpráva o úvěrech v selhání: dosažený pokrok a nadcházející úkoly(16),

–  s ohledem na zprávu o finanční stabilitě ECB z listopadu 2019,

–  s ohledem na společné doporučení evropských orgánů dohledu Evropské komisi z 10. dubna 2019 týkající se potřeby zlepšení, pokud jde o požadavky řízení rizik IKT ve finančním sektoru EU(17),

–  s ohledem na výroční hospodářskou zprávu Banky pro mezinárodní platby za rok 2018,

–  s ohledem na zprávu orgánu EBA z 29. října 2019 o možných překážkách bránících přeshraničnímu poskytování bankovních a platebních služeb(18),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0026/2020),

A.  vzhledem k tomu, že stabilnější, konkurenceschopnější a jednotnější hospodářská a měnová unie vyžaduje spolehlivou bankovní unii a rozvinutější a bezpečnější unii kapitálových trhů, jakož i vytvoření rozpočtových nástrojů;

B.  vzhledem k tomu, že dokončení bankovní unie je důležitým faktorem, který spoluutváří pohled mezinárodního společenství na euro a posiluje jeho roli na globálních trzích;

C.  vzhledem k tomu, že riziko ohrožení hospodářského růstu na celosvětové úrovni i v eurozóně vzrostlo, zejména od celosvětového vypuknutí pandemie COVID-19, a nadále přináší výzvy v oblasti finanční stability;

D.  vzhledem k tomu, že bankovní unie zůstává neúplná, postrádá-li mechanismus jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí a evropský systém pojištění vkladů jakožto třetí pilíř bankovní unie;

E.  vzhledem k tomu, že dobře fungující trh retailových finančních služeb je důležitý jak pro hospodářství, tak pro občany EU;

F.  vzhledem k tomu, že bankovní unie stále ještě postrádá účinné nástroje k řešení problémů, kterým čelí spotřebitelé a mezi něž patří: zbytečná komplikovanost, nekalé obchodní praktiky, vyloučení zranitelných skupin z využívání základních služeb a omezené zapojení veřejných orgánů;

G.  vzhledem k tomu, že ačkoli v posledních letech došlo k obecnému snížení úvěrů se selháním, je jejich úroveň v některých finančních institucích stále vysoká;

H.  vzhledem k tomu, že pověření ECB dohledem nad systémově významnými finančními institucemi se osvědčilo; vzhledem k tomu, že ECB může v případě potřeby vykonávat dohled nad všemi úvěrovými institucemi, které jsou v zúčastněných členských státech povoleny, a pobočkami, které jsou v nich usazeny;

I.  vzhledem k tomu, že vytvoření jednotného mechanismu pro řešení krizí, jehož cílem je zaručit jednotná pravidla, postupy a společný rozhodovací proces pro řádné řešení krizí bank na pokraji úpadku tak, aby se minimalizoval dopad na reálnou ekonomiku, bylo efektivní; vzhledem k tomu, že je nicméně ještě třeba zabránit tomu, aby se v bankách na pokraji úplatku muselo zasahovat za peníze daňových poplatníků;

J.  vzhledem k tomu, že nedávné skandály finančních institucí v EU, při nichž se odhalil rozsáhlý systém praní peněz, dokládají, že obezřetostní dohled a dohled v oblasti boje proti praní peněz nelze oddělovat a že zde chybí řádný systém dohledu a vymáhání právních předpisů EU;

K.  vzhledem k tomu, že evropský bankovní sektor z velké části zůstává hlavním poskytovatelem financí pro společnosti, na rozdíl od jiných jurisdikcí, v nichž značný podíl na financování společností zajišťují kapitálové trhy;

L.  vzhledem k tomu, že více než deset let po finanční krizi nejsou otázky bank, jejichž velikost nebo propojenost nedovoluje jejich selhání, dosud uspokojivě řešeny a v současné chvíli jsou předmětem přezkumu, který provádí Rada pro finanční stabilitu;

Obecné úvahy

1.  připomíná pokrok, jehož bylo dosaženo při provádění bankovní unie, zejména pokud jde o snižování rizik; nicméně zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout dalšího pokroku v souvislosti se sdílením rizik a snižováním rizik s cílem řešit problémy typické pro jednotlivé instituce;

2.  připomíná, že bankovní unie je otevřená všem členským státům, které se k ní chtějí připojit;

3.  vítá podporu, kterou předsedkyně Evropské komise a prezidentka ECB věnují dokončení bankovní unie a obecněji hospodářské a měnové unie, například vytvoření rozpočtového nástroje, který přispěje k dosažení stabilnější, konkurenceschopnější a jednotnější bankovní unie;

4.  zdůrazňuje, že Euroskupina není orgánem, institucí ani agenturou Evropské unie, nýbrž neformálním mezivládním diskusním fórem; vyjadřuje politování nad tím, že členské státy i nadále jednají nad rámec Společenství a ohrožují roli Parlamentu jakožto spolutvůrce právních předpisů a jeho právo na demokratický dohled;

5.  poukazuje na nedostatečnou účinnost doposud vedených mezivládních jednání, a to zejména jednání týkajících se rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost a pracovní skupiny na vysoké úrovni pro bankovní unii působící v rámci Euroskupiny; naléhavě žádá, aby jednání pokračovala v otevřeném rámci, který zajistí aktivní zapojení Parlamentu, a při dodržování právního řádu EU; zdůrazňuje, že tyto změny by přinesly zvýšenou soudní ochranu a současně přísnější požadavky na transparentnost a přístup k dokumentům;

6.  vítá celkově vyšší odolnost evropského bankovního systému, již potvrdil Evropský orgán pro bankovnictví ve svém posouzení rizik evropského bankovního systému za rok 2019; vítá zejména skutečnost, že banky udržely stabilní kapitálový poměr a že se zlepšila kvalita aktiv, což se odráží v dalším snížení objemu úvěrů v selhání;

7.  zdůrazňuje však, že úroveň ziskovosti zůstává nízká a makroekonomické prostředí se zhoršuje, zejména s ohledem na pandemii COVID-19, která způsobila v celosvětové ekonomice dosud nevídané problémy, které ovlivnily kvalitu aktiv, a tím i ziskovost bank; dále konstatuje, že vysoká konkurence, zejména v oblasti finančních technologií, vyšší provozní rizika spojená s digitalizací a inovacemi a nedostatečná integrace trhů v důsledku přetrvávající roztříštěnost mezi členskými státy mohou podle očekávání ziskovost bank ještě více ohrozit;

8.  bere na vědomí stávající vyhlídky nízkého rizika a nízké ziskovosti bankovního sektoru; vítá skutečnost, že přetrvávající nízké úrokové sazby jsou důsledkem stávající makroekonomické situace; dále zdůrazňuje, že kromě změny klimatu a rizika praní peněz a financování terorismu čelí bankovní sektor EU především zpomalení ekonomiky a geopolitickému napětí, včetně důsledků brexitu, jakož i kybernetickým rizikům a výzvám souvisejícím s bezpečností údajů;

9.  konstatuje, že ziskovost bank se od roku 2012 neustále zvyšuje a návratnost vlastního kapitálu od roku 2017 přesahuje 6 %; nicméně zdůrazňuje, že tento vývoj nedosahuje odhadovaných kapitálových nákladů pro většinu bank; zdůrazňuje, že nízká rizika a nízké úrokové sazby vedly k nižším nákladům na rezervy a ztráty; nicméně poukazuje na to, že se nejedná o strukturální zlepšení a že nelze očekávat, že se problémy ziskovosti vyřeší v krátkém časovém horizontu; připomíná, že je třeba neustále hodnotit úrovně financování hospodářství, zejména pak malých a středních podniků, z finančního systému jako celku; vyzývá k odpovídajícímu posouzení dopadu minulých a budoucích regulací na plnění cíle financování hospodářství;

10.  zdůrazňuje, že poskytování úvěrů a likvidity bankami hraje rozhodující roli při zmírňování nejzávažnějších ekonomických důsledků pandemie COVID-19 pro občany v EU; v této souvislosti bere na vědomí legislativní a dohledová opatření, která byla navržena či přijata s cílem zajistit, aby banky poskytovaly úvěry po celou dobu krize; vítá flexibilitu, která byla bankám poskytnuta, pokud jde o obezřetnostní přístup k úvěrům, uplatňování účetních pravidel a uvolňování kapitálových rezerv; zdůrazňuje, že veškerá poskytnutá podpora by měla být plně k dispozici na podporu zákazníků bank, rodin a firem; podporuje opatření přijatá orgány bankovního dohledu, které zavedly přísná dočasná omezení pro výplaty dividend a bonusů a nákupy vlastních akcií ze strany bank;

11.  zdůrazňuje klíčovou úlohu bankovního sektoru, pokud jde o směřování prostředků do reálné ekonomiky, a zejména do udržitelných a sociálně odpovědných investic, s cílem podpořit růst a zaměstnanost a umožnit přechod na klimaticky neutrální hospodářství, aniž by byla ohrožována finanční stabilita;

12.  v tomto ohledu vítá politickou dohodu ohledně nařízení o vytvoření rámce pro usnadnění udržitelných investic; vyzývá k přezkumu směrnice o nefinančním výkaznictví, aby lépe odrážela výkaznictví týkající se environmentálních, sociálních a správních kritérií a povinnosti zveřejňování;

13.  je znepokojen tím, že zranitelnost bank vůči klimatickým rizikům nemusí být plně chápána, a vítá závazek orgánu EBA zohlednit klimatická rizika ve svém výročním posuzování rizik a zavést zátěžový test věnovaný změně klimatu; zdůrazňuje v tomto ohledu důležitost příslušného zveřejňování a posuzování rizik;

14.  vyzývá dále všechny evropské banky, aby se připojily k zásadám OSN pro odpovědné bankovnictví a v souvislosti s tím podávaly každoročně zprávy o svém úsilí o uplatňování udržitelného financování a o zmírnění rizik spojených se změnou klimatu ve svých rozvahách; vyzývá EU a příslušné vnitrostátní orgány odpovědné za bankovní sektor, aby sledovaly a pokud možno provedly doporučení zásad odpovědného bankovnictví, sítě pro udržitelné bankovnictví a sítě centrálních bank a orgánů dohledu pro zvýšení ekologičnosti finančního systému;

15.  vyzývá k zavedení celounijní normy pro zelené dluhopisy a ke stanovení rámce napomáhajícího rozvoji těchto dluhopisů s cílem posílit transparentnost, efektivitu a důvěryhodnost udržitelných investic;

16.  bere na vědomí činnost Basilejského výboru pro bankovní dohled (BCBS) týkající se rizika vlády; zdůrazňuje, že regulační rámec EU týkající se obezřetnostního přístupu ke státním dluhopisům by měl být v souladu s mezinárodními normami; vyzývá k dalším diskusím o vytvoření evropského bezpečného aktiva na základě hodnocení návrhu cenných papírů zajištěných státními dluhopisy, které vypracuje Komise, a možného vývoje, s cílem posílit mezinárodní úlohu eura, stabilizovat finanční trhy a umožnit bankám diverzifikovat jejich portfolia;

17.  zdůrazňuje skutečnost, že finanční trhy jsou silně provázané; zdůrazňuje, že je důležité, aby orgány bankovního dohledu byly připraveny na všechny možné výsledky jednání o brexitu, přičemž je třeba mít na paměti, že jejich připravenost doplňuje připravenost samotných soukromých subjektů; vítá všechny důležité kroky a spolupráci v tomto směru; bere na vědomí praxi společností UK zakládat pobočky v EU, aby mohly nadále poskytovat své služby; v této souvislosti zdůrazňuje riziko regulatorní arbitráže v důsledku toho, že jsou příslušná pravidla v každém členském státě uplatňována rozdílně; domnívá se proto, že je třeba další harmonizace, aby se zabránilo regulatorní arbitráži a zajistilo, že se bude k rizikům přistupovat správným způsobem; zdůrazňuje, že je důležité, aby po brexitu měly EU a Spojené království stejné podmínky, pokud jde o finanční regulaci, a aby se zabránilo konkurenci v oblasti regulace směrem dolů;

18.  znovu potvrzuje závazky, které EU přijala společně se Spojeným královstvím podle revidovaného politického prohlášení; zavazuje se pokračovat v úzké a strukturované spolupráci v regulačních věcech a záležitostech dohledu, a to na politické i technické úrovni;

19.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise a velká většina vlád EU dosud nezajistily genderovou vyváženost v orgánech a institucích EU, zejména pokud jde o nominace na nejvyšší úrovni v ekonomických, finančních a měnových záležitostech; vyzývá vlády členských států, Evropskou radu, Euroskupinu a Komisi, aby v příštích návrzích užších seznamů a při jmenování kandidátů aktivně usilovaly o genderovou vyváženost a zařadily alespoň jednu kandidátku a jednoho kandidáta pro každý postup jmenování; připomíná své usnesení o dodržování zásady genderové vyváženosti v nadcházejících seznamech kandidátů;

20.  zdůrazňuje, že je důležité dokončit unii kapitálových trhů, která doplňuje bankovní unii ve financování reálné ekonomiky; dále zdůrazňuje, že plně integrovaná unie kapitálových trhů by spolu s plnohodnotnou bankovní unií umožnila veřejné a soukromé sdílení rizik a navíc posílila mezinárodní úlohu eura i konkurenceschopnost evropských trhů a podpořila udržitelné soukromé investice; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je třeba zajistit rovné podmínky, které zabrání tomu, aby malé a střední podniky byly v přístupu k financím znevýhodněny, a pečlivě monitorovat vydávání sekuritizovaných produktů;

Dohled

21.  vítá pokrok, kterého bylo v bankovním sektoru dosaženo při snižování rizik a zvyšování finanční stability; konstatuje však, že některé instituce jsou i nadále zranitelné a je třeba dosáhnout dalšího pokroku; připomíná cíle bankovní unie, totiž zajišťovat finanční stabilitu a podporovat skutečně jednotný trh, rovné podmínky a předvídatelnost pro účastníky trhu;

22.  nicméně se domnívá, že se stávající rámec dohledu soustředí především na expozice vůči úvěrovému riziku na úkor expozic týkajících se tržních rizik souvisejících s nelikvidními cennými papíry, včetně derivátů; naléhavě vyzývá k přijetí vhodných opatření k posílení přezkumu kvality aktiv a v této souvislosti vítá začlenění nástrojů úrovně 2 a úrovně 3 do zátěžových testů v roce 2018; znovu opakuje svou výzvu, aby hlavními prioritami jednotného mechanismu dohledu bylo omezení těchto složitých a nelikvidních finančních nástrojů, včetně derivátů;

23.  vítá úsilí vynaložené na posílení finančního sektoru a snížení úvěrů v selhání na evropské úrovni a opatření na snížení rizik docílená v nedávno přijatém bankovním balíčku; konstatuje, že podíl úvěrů se selháním držených významnými institucemi se od listopadu 2014, kdy ECB začala provádět bankovní dohled, do června 2019 snížil o více než polovinu; zdůrazňuje, že v září 2019 dosahoval průměrný podíl úvěrů se selháním v eurozóně 2,9 %, na něž poklesl z 6,5 % v prosinci 2014; vítá, že bylo dosaženo významného pokroku; poukazuje na to, že úroveň úvěrů se selháním je v některých institucích stále vysoká a že je třeba vyvinout další úsilí k řešení tohoto problému; bere na vědomí probíhající legislativní práci na směrnici o obsluhovatelích úvěrů a kupcích úvěrů a zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby rozvoj sekundárních trhů s úvěry a vytvoření mechanismu mimosoudního vymáhání doprovázela opatření k zajištění dostatečné ochrany spotřebitelů;

24.  zdůrazňuje, že je třeba chránit práva spotřebitelů, pokud jde o transakce s úvěry v selhání; poukazuje na význam úplného provedení směrnice o hypotečních úvěrech (2014/17/EU); vyzývá členské státy, aby zavedly opatření na zajištění toho, aby se dlužníci, kteří se již mohou nacházet ve špatné finanční situaci, nestávali obětmi agresivního a nečestného zacházení a praktik ze strany špatně regulovaných subjektů nakupujících a shromažďujících dluhy; vyzývá Komisi, aby v nadcházejícím přezkumu směrnice o spotřebitelských úvěrech stanovila ambicióznější pravidla o ochraně dlužníků před nelegálními praktikami a zajistila, aby se tato práva vztahovala stejným způsobem na stávající i budoucí úvěry;

25.  zdůrazňuje, že je důležité chránit práva spotřebitelů, zejména pokud jde o bankovní poplatky a transparentnost výrobních nákladů, ziskovost a rizika; vyzývá v této souvislosti orgán EBA, aby se při plnění svého mandátu více soustředil na řádný sběr údajů o spotřebitelských trendech, jejich analýzu a podávání zpráv o nich, a rovněž na přezkum a koordinaci iniciativ v oblasti finanční gramotnosti a vzdělávání příslušnými orgány;

26.  konstatuje, že bankovní krize posledních let odhalily, že úvěrové instituce nevhodně prodávaly dluhopisy a další finanční produkty retailovým zákazníkům; vyzývá orgány dohledu a orgány příslušné k řešení krizí, aby důrazně prosazovaly nově zavedená ustanovení směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank týkající se ochrany spotřebitelů, zejména pokud jde o minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky (MREL); naléhavě žádá Komisi, aby nevhodný prodej finančních produktů bankovními institucemi prověřila podrobněji;

27.  vyzývá evropské orgány dohledu, aby plně využívaly svých pravomocí k zajištění vysokého stupně ochrany spotřebitele, včetně případných pravomocí k zásahům u finančních a úvěrových produktů v případě, že mají nebo pravděpodobně budou mít za následek poškození spotřebitele;

28.  konstatuje, že již byla zahájena práce na provedení konečného znění norem podle dohody Basel III; zdůrazňuje, že normy BCBS by měly být v evropském právu provedeny včas a s náležitým ohledem na jejich cíle, přičemž je nutné řádně zohlednit případná specifika evropského bankovnictví a zásadu proporcionality; varuje, že vzhledem k rozmanitosti bankovních modelů v EU může být univerzální řešení pro evropský trh nevhodné; zdůrazňuje, že by měla být zajištěna konkurenceschopnost a finanční stabilita bankovního sektoru EU a že by neměla být oslabena jeho schopnost financovat hospodářství, zejména MSP; je přesvědčen, že pro řádné financování hospodářství EU a stabilní bankovní unii jsou nezbytné životaschopné, dostatečně kapitalizované finanční instituce; připomíná své usnesení ze dne 23. listopadu 2016 o dokončovací práci na dohodě Basel III a vyzývá Komisi, aby se při přípravě nových legislativních návrhů řídila doporučeními v něm uvedenými;

29.  uznává, že je nutné posoudit přiměřenost interních modelů a průběžně je vyhodnocovat, aby se zajistila jejich spolehlivost a důvěryhodnost; bere na vědomí zjištění cíleného přezkumu interních modelů (TRIM), který provedla ECB; vyzývá banky, aby odpovídajícím způsobem zlepšily využívání a uplatňování svých interních modelů;

30.  je znepokojen upozorněním orgánu EBA, že nepředloží své návrhy na snížení administrativní zátěže malých institucí ve lhůtě stanovené zákonodárci v bankovním balíčku;

31.  připomíná, že normy vypracované mezinárodními fóry by měly zamezit roztříštěnosti předpisů a přispět k vytvoření stejných podmínek pro všechny mezinárodně působící banky;

32.  bere na vědomí, že EBA ve své zprávě hodnotící rizika a slabiny bankovního sektoru EU poukazuje na rozdíly v používání a nastavování kapitálové rezervy pro jiné systémově významné instituce mezi členskými státy; požaduje proto další harmonizaci uplatňování kapitálových rezerv v celé EU s cílem vytvořit rovné podmínky;

33.  vítá dohodu o memorandu o porozumění, kterou uzavřely Evropská centrální banka a Evropský účetní dvůr, jež zavádí praktická ujednání pro výměnu informací mezi orgány, pokud jde o jejich příslušné mandáty;

34.  požaduje posílení norem transparentnosti bankovního dohledu, například ve výsledcích procesu dohledu a hodnocení, s cílem posílit důvěru kapitálových a finančních trhů, podniků a občanů a zajistit jednotný přístup ve všech členských státech; vítá lepší a kvalitnější sdílení informací mezi orgány dohledu a orgány příslušnými k řešení krizí;

35.  konstatuje, že inovativní finanční technologie zásadním způsobem mění finanční sektor včetně bankovních a platebních služeb, a vítá efektivitu a rozšíření výběru na trhu, jež tyto technologie poskytují spotřebitelům; podporuje technologickou neutralitu jako hlavní zásadu a vybízí k investicím do finančních technologií;

36.  zdůrazňuje, že je třeba řešit výzvy, které tyto nové technologie přináší, např. pokud jde o zajištění udržitelných obchodních modelů, jež jsou interoperabilní v přeshraničním kontextu, rovných podmínek v souvislosti s regulací a dohledem a kybernetické bezpečnosti; zdůrazňuje odpovědnost finančních institucí za zajištění ochrany a bezpečnosti údajů klientů v souladu s právem EU; bere rovněž na vědomí rostoucí závislost bankovního sektoru na cloud computingu a naléhavě žádá Komisi, aby reagovala na společné doporučení evropských orgánů dohledu ohledně potřeby legislativních zlepšení, pokud jde o požadavky na řízení rizik IKT ve finančním odvětví EU; znovu opakuje, že vyvážený legislativní rámec a právní jistota mohou přispět k vytvoření prostředí příznivějšího pro inovace, aniž by došlo k ohrožení finanční stability;

37.  uznává, že odvětví nebankovního finančního zprostředkování, dříve označované jako stínové bankovnictví, může přispívat k další diverzifikaci způsobů financování hospodářství; zdůrazňuje však, že mezi odvětvím nebankovního finančního zprostředkování a „tradičním“ bankovním sektorem existuje silná propojenost, což vyvolává obavy ze systémového rizika vzhledem k tomu, že prvně uvedené odvětví není dostatečně regulováno a není nad ním prováděn odpovídající dohled;

38.  v tomto ohledu požaduje koordinované kroky k odstranění těchto rizik, včetně vytvoření souboru makroobezřetnostních nástrojů a rozšíření funkčnosti stávajících nástrojů, s cílem bojovat proti rizikům, která představuje rostoucí úloha systému nebankovního finančního zprostředkování pro finanční stabilitu; domnívá se, že je nezbytné posoudit, zda obezřetnostní požadavky u velkých expozic, zejména u nebankovního finančního zprostředkování, dostatečně zajišťují finanční stabilitu; zdůrazňuje další rizika, na která upozornila Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) ve svém Monitoru rizik nebankovního finančního zprostředkování v EU v roce 2019, jako jsou rizika vyplývající z transformace likvidity, podstupování rizik a pákového efektu, jež mají dopad na toto odvětví z obecnějšího hlediska;

39.  vítá dohodu o výměně informací mezi ECB a orgány odpovědnými za boj proti praní peněz a financování terorismu; připomíná své usnesení ze dne 19. září 2019 o stavu provádění právních předpisů Unie proti praní peněz; vítá společný postoj ze dne 8. listopadu 2019, v němž ministři financí několika zemí eurozóny vyzvali k harmonizaci evropského regulačního rámce v oblasti praní peněz a financování terorismu;

40.  připomíná, že pro zajištění efektivity úsilí v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu musí příslušné orgány a finanční instituce postupovat koordinovaně; zdůrazňuje, že obezřetnostní dohled a dohled v rámci boje proti praní peněz musí být lépe koordinovány; znovu vyjadřuje hluboké znepokojení nad roztříštěností předpisů a dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, v jejímž důsledku chybí adekvátní dohled a reakce na nedostatky vnitrostátních orgánů dohledu a je oslabena jejich schopnost dohlížet na stále rozsáhlejší přeshraniční aktivitu v EU;

41.  je přesvědčen, že jednotný mechanismus dohledu má svou roli v boji proti praní peněz, a vítá zřízení zvláštní jednotky pro boj proti praní peněz; upozorňuje zejména na složitost provádění důležitého posouzení vhodnosti vrcholného vedení bank kvůli značným rozdílům v provedení směrnice o kapitálových požadavcích; vybízí proto k začlenění požadavků na způsobilost a bezúhonnost do nařízení o kapitálových požadavcích;

42.  vítá závěry Rady ze dne 5. prosince 2019, v nichž pověřuje Komisi, aby navrhla způsoby, jak zajistit lepší spolupráci mezi orgány a přenést úkoly v oblasti boje proti praní peněz na některý orgán EU, a aby přepracovala některé části směrnice o boji proti praní peněz do podoby nařízení s cílem zajistit jednotný soubor pravidel; vítá sdělení Komise o akčním plánu pro komplexní politiku Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu, které obsahuje návrhy na další harmonizaci pravidel EU v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a účinné řešení rizik nezákonné přeshraniční činnosti pro integritu finančního systému EU a bezpečnost jejích občanů, a to konkrétně vytvořením nového orgánu EU;

43.  uvědomuje si, že je třeba přijmout legislativní a dohledová opatření k řešení rizik týkajících se praní peněz a financování terorismu představovaných kryptoaktivy; vyzývá Komisi, aby dále prováděla posuzování dopadů rizik praní peněz a financování terorismu, která mohou vzniknout v důsledku zranitelnosti způsobené rostoucím využíváním nových technologií úvěrovými a finančními institucemi a rychlého šíření kryptoaktiv vzhledem k neexistenci společného regulačního režimu a anonymitě spojené s těmito aktivy;

44.  vyzývá Komisi, aby v roce 2020 vyhodnotila současný stav trhu s ratingovými agenturami a posoudila je z hlediska hospodářské soutěže, informační asymetrie a transparentnosti pro trhy; konstatuje, že hodnocení udržitelnosti založená na environmentálních, sociálních a správních kritériích (ESG) se mohou stát důležitým doplněním hodnocení úvěrových rizik; zdůrazňuje důležitost standardizace kritérií pro hodnocení udržitelnosti a zajištění toho, aby rozvoj trhu se subjekty udělujícími hodnocení udržitelnosti probíhal v konkurenčním prostředí a nezaměřoval se jen na omezený počet poskytovatelů;

45.  konstatuje, že je třeba vyvinout úsilí o lepší sladění činností finančních trhů s cíli v oblasti udržitelnosti a kritérii ESG s tím, že ústřední úlohu při plnění těchto cílů hrají evropské orgány dohledu; v této souvislosti vyzývá orgán EBA, aby v koordinaci s ESRB učinil kroky k vypracování společné metodiky pro měření intenzity klimatických rizik, jimž jsou finanční instituce vystaveny, včetně rizik spojených s případným znehodnocením aktiv z důvodu změn v regulačním přístupu, které jsou zapříčiněny opatřeními ke zmírňování změny klimatu a k adaptaci na ni, makroekonomickým dopadem náhlých změn ve využívání energie a nárůstem výskytu přírodních katastrof;

Řešení krizí

46.  s uspokojením bere na vědomí, že Jednotný výbor pro řešení krizí nemusel v roce 2019 přijímat žádná opatření; vybízí Komisi, aby uvažovala o vhodných opatřeních v návaznosti na svou vlastní zprávu z dubna 2019 o provádění směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank a nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí; naléhavě vyzývá Komisi, aby posoudila, zda stávající právní předpisy dokáží zajistit, aby v případě potřeby mohly být krize všech bank vyřešeny bez použití peněz daňových poplatníků; vyzývá Komisi, aby zohlednila přezkum právních předpisů o bankách, jejichž velikost nedovoluje jejich selhání, které vypracovala Rada pro finanční stabilitu, a řešila případné nedostatky, zejména pokud jde o ochranu retailových vkladů;

47.  vyzývá Jednotný výbor pro řešení krizí, aby dokončil proces vypracovávání plánů pro řešení krizí a analyzoval, zda všechny příslušné banky splňují odpovídající minimální požadavky na kapitál a způsobilé závazky; konstatuje, že Jednotný výbor pro řešení krizí pravidelně nezveřejňuje informaci, v jakém rozsahu plní banky cíle v podobě minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky;

48.  vybízí Komisi, aby se zabývala další potenciální harmonizací zvláštních prvků stávajících vnitrostátních insolvenčních zákonů a aby posoudila, do jaké míry je taková harmonizace nezbytná k zajištění uceleného a účinného uplatňování rámce pro řešení krizí; vyzývá Komisi, aby při revize směrnice o systémech pojištění vkladů vyjasnila zásadu nejmenších nákladů uvedenou v této směrnici;

49.  vyzývá k podrobnějšímu posouzení rámce jednotného mechanismu pro řešení krizí a poukazuje na to, že je rovněž nutné posoudit použitelnost sdělení o bankovnictví z roku 2013(19); konstatuje, že je třeba zajistit rovné podmínky a důsledné posuzování veřejného zájmu;

50.  konstatuje, že opatření včasného zásahu mohou hrát důležitou roli v předcházení selháním a krizím bank; konstatuje však, že požadavky na uplatnění opatření včasného zásahu se překrývají s některými standardními intervenčními opatřeními ECB; zdůrazňuje, že v takových případech mají přednost standardní intervenční opatření; proto se domnívá, že takové překrývání je třeba odstranit dostatečným objasněním právního základu každého nástroje, aby se zajistilo, že jednotlivá opatření budou uplatňována postupně;

51.  bere na vědomí rozhodnutí Euroskupiny o „principiální dohodě“ na reformě Evropského mechanismu stability a jejím mandátu; žádá vytvoření pojistky pro Jednotný fond pro řešení krizí a její urychlené uvedení do praxe; je znepokojen tím, že v bankovní unii neexistuje mechanismus, který by zajistil, že v případě řešení krize může být poskytnuta bankám likvidita s cílem zajistit plynulé pokračování služeb a stabilitu finančních trhů, a žádá Komisi, aby se co nejdříve pokusila tento nedostatek napravit;

52.  zdůrazňuje, že banky musí být schopny působit přeshraničně a zároveň spravovat svůj kapitál a likviditu na konsolidované úrovni, aby mohly diverzifikovat svá rizika a řešit případnou nízkou ziskovost; zastává názor, že pravidla by v tomto ohledu měla umožňovat mateřskému podniku větší flexibilitu a zároveň vytvořit důvěryhodný a vymahatelný mechanismus požadující, aby mateřský podnik (subjekt řešící krizi) v případě krize poskytl dceřiným podnikům usídleným v hostitelské zemi v rámci bankovní unie kapitál a likviditu a pomohl jim splnit minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky;

Pojištění vkladů

53.  konstatuje, že bankovní unie stále postrádá třetí pilíř; naléhavě žádá dokončení bankovní unie vytvořením plně funkčního evropského systému pojištění vkladů s cílem chránit vkladatele před bankovním narušením, zajistit důvěru vkladatelů a investorů v celé bankovní unii a posílit stabilitu eurozóny jako celku; uvědomuje si přínosy sdílení rizik a dalšího snižování rizik v konkrétních institucích;

54.  naléhavě žádá Radu, aby co nejdříve obnovila jednání o systému EDIS a zároveň zajistila rámec, který bude v souladu se směrnicí o systémech pojištění vkladů, s cílem dosáhnout cíle posílení finanční stability;

55.  vyzývá Komisi, aby analyzovala rámec fungujících institucionálních systémů ochrany v kontextu systému EDIS;

56.  bere na vědomí probíhající debaty o dokončení bankovní unie, které probíhají ve skupině na vysoké úrovni pro systém EDIS zřízené v lednu 2019 za účelem podávání zpráv Euroskupině, včetně dodatečného zkvalitňování rámce k řešení krizí určeného pro banky; je znepokojen skutečností, že Parlament není informován o debatách probíhajících v rámci pracovní skupiny na vysoké úrovni pro systém EDIS, která podává zprávy Euroskupině; konstatuje, že Komise se činnosti pracovní skupiny na vysoké úrovni účastní, a připomíná ustanovení článku 9 rámcové dohody z roku 2010, jenž Komisi ukládá povinnost uplatňovat vůči Parlamentu a Radě zásadu rovného zacházení, zejména pokud jde o legislativní otázky;

o
o   o

57.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské centrální bance, Jednotnému systému pro řešení krizí, vládám a parlamentům členských států a příslušným orgánům uvedeným v čl. 4 odst. 1 bodě 40 nařízení (EU) č. 575/2013.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2019)0030.
(2) Úř. věst. C 224, 27.6.2018, s. 45.
(3) https://www.bankingsupervision.europa.eu/press/publications/annual-report/pdf/ssm.ar2018~927cb99de4.en.pdf?eacb68897aba01af07abf90319758ded
(4) https://www.esrb.europa.eu/pub/pdf/reports/nbfi_monitor/esrb.report190717_NBFImonitor2019~ba7c155135.en.pdf?aad1f4a011a6d589537645242475aa89
(5) https://eba.europa.eu/sites/default/documents/files/document_library/Risk%20Analysis%20and%20Data/Risk%20Assessment%20Reports/2019/Risk%20Assessment%20Report_November%202019.PDF
(6) JC 2018 74.
(7) Úř. věst. L 320, 30.11.2013, s. 1.
(8) https://www.bankingsupervision.europa.eu/ecb/legal/pdf/memorandum_of_understanding_between_the_eca_and_the_ecb_regarding_the_ecbs_supervisory_tasks.pdf
(9) „Zvláštní zpráva č. 10/2019: Celounijní zátěžové testy pro banky: bylo poskytnuto zatím největší množství informací o bankách, ale jsou zapotřebí větší koordinace a větší zaměření na rizika“, Evropský účetní dvůr, 10. července 2019, https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=50393
(10) Tisková zpráva, „ECB revises supervisory expectations for prudential provisioning for new non-performing loans to account for new EU regulation“, 22. srpna 2019, https://www.bankingsupervision.europa.eu/press/pr/date/2019/html/ssm.pr190822~f3dd1be8a4.en.html
(11) ESMA 33-9-321.
(12) Discussion Paper Series/7, Evropský mechanismus stability, říjen 2019.
(13) Úř. věst. C 380 E, 11.12.2012, s. 24.
(14) Přijaté texty, P9_TA(2019)0022.
(15) JC 2019 59.
(16) https://eba.europa.eu/file/233465/download?token=xH5hxq39
(17) JC 2019 26, https://eba.europa.eu/file/102634/download?token=ZR98JZp8
(18) https://eba.europa.eu/file/178124/download?token=7fFsD9og
(19) Úř. věst. C 216, 30.7.2013, s. 1.


Obecné pokyny pro přípravu rozpočtu na rok 2021 - oddíl III
PDF 195kWORD 65k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2021 – oddíl III – Komise (2019/2213(BUD))
P9_TA(2020)0166A9-0110/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) ze dne 8. října 2018 o globálním oteplení o 1,5 °C(1),

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014-2020(3),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(4) (dále jen „interinstitucionální dohoda“),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(5),

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2020(6) a na společná prohlášení mezi Parlamentem, Radou a Komisí, jež jsou k němu připojena,

–  s ohledem na svou průběžnou zprávu ze dne 14. listopadu 2018 o „víceletém finančním rámci na období 2021–2027 – postoj Evropského parlamentu ohledně uzavření dohody“(7) a na své usnesení ze dne 10. října 2019 o „víceletém finančním rámci na období 2021–2027 a vlastních zdrojích: čas naplnit očekávání občanů“(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. května 2020 s doporučeními Komisi ohledně záchranné sítě na ochranu příjemců programů Unie: vypracování pohotovostního plánu VFR(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. května 2020 o novém víceletém finančním rámci, vlastních zdrojích a plánu obnovy(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2020 o 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP15)(12),

–  s ohledem na evropský pilíř sociálních práv a na usnesení o něm ze dne 19. ledna 2017(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu(14),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 18. února 2020 o rozpočtových pokynech pro rok 2021 (06092/2020),

–  s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030,

–  s ohledem na článek 93 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro zahraniční věci,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci ve formě pozměňovacích návrhů,

–  s ohledem na dopisy Výboru pro rozvoj, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro ústavní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0110/2020),

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie prochází v důsledku pandemie onemocnění COVID-19 neočekávanou a bezprecedentní zdravotní, hospodářskou, sociální a environmentální krizí;

B.  vzhledem k tomu, že této mimořádné situaci není možné čelit s rozpočtem, který byl sestaven pro scénář normálního vývoje;

C.  vzhledem k tomu, že podle článku 311 Smlouvy o fungování Evropské unie si musí Unie zajistit prostředky nezbytné pro dosažení svých politických cílů a že její rozpočet má být plně financován z vlastních zdrojů;

D.  vzhledem k tomu, že podle článku 312 Smlouvy o fungování Evropské unie přijímá víceletý finanční rámec (VFR) jednomyslně Rada poté, co Evropský parlament udělí souhlas většinou hlasů svých členů;

E.  vzhledem k tomu, že současný VFR končí rokem 2020 a že rok 2021 by měl být prvním rokem plnění příštího finančního rámce v jeho nové, revidované podobě;

F.  vzhledem k tomu, že Parlament je připraven jednat o novém VFR od listopadu 2018, avšak Rada s ním dosud nezahájila smysluplnou diskusi s výjimkou minimálního kontaktu na okraji jednání Rady pro obecné záležitosti; vzhledem k tomu, že lhůta pro dosažení dohody v Evropské radě byla několikrát prodloužena;

G.  vzhledem k tomu, že dne 27. května 2020 Komise předložila aktualizovaný návrh příštího VFR;

H.  vzhledem k tomu, že vědci z IPCC ve své nejnovější zprávě vyzývají k radikálním opatřením, abychom dohnali skluz při ekologické transformaci, neboť v letech 2018–2019 se koncentrace CO2 v atmosféře zvyšovala třikrát rychleji než v 60. letech 20. století, a zdůrazňují, že zbývá už jen několik málo let, chceme-li zabránit tomu, aby se změna klimatu a její environmentální důsledky nenávratně vymkly naší kontrole;

I.  vzhledem k tomu, že jak ukazují data z několika zemí EU, v kontextu pandemie onemocnění COVID-19 hrozí obětem genderově podmíněného násilí, že budou útočníkům vystaveny pod delší období a budou odříznuti od sociální a institucionální podpory, a vzhledem k tomu, že ženy jsou disproporčně zastoupeny v povoláních, v nichž je riziko nakažení vysoké;

Jak čelit koronavirové krizi: rozpočet na ochranu a inovace...

1.  trvá na tom, že rozpočet EU má rozhodující význam, pokud jde o řešení současných výzev Unie, které jsou v důsledku koronavirové krize nyní ještě mnohem patrnější, a že musí odrážet stupeň ambicí členských států a unijních orgánů; zdůrazňuje proto, že rozpočet na rok 2021 by se měl v prvé řadě soustředit na zmírnění dopadů pandemie onemocnění COVID-19 a pomáhat při hospodářském oživení na základě Zelené dohody pro Evropu a digitální transformace;

2.  zdůrazňuje, že Unie a všechny její členské státy musí prokázat plnou solidaritu s těmi, kteří nejvíce potřebují pomoc, semknout se jako jedno společenství a dbát na to, aby žádná země nezůstala bez pomoci a nemusela čelit pandemii a jejím následkům sama, k čemuž je rovněž zapotřebí, aby rozpočet na rok 2021 svou velikostí odpovídal této historické výzvě;

3.  v této souvislosti poukazuje na to, že rozpočet na rok 2021 by měl být prvním rozpočtem spadajícím do aktualizovaného, velmi ambiciózního VFR na období 2021–2027 s novými prioritami;

4.  v souladu se svým usnesením ze dne 13. května 2020 znovu vyzývá Komisi, aby do 15. června 2020 předložila návrh pohotovostního plánu VFR, jehož základem by bylo automatické prodloužení platnosti stropů z roku 2020, a to s cílem chránit příjemce programů EU a zajistit kontinuitu financování; zdůrazňuje, že pohotovostní plán VFR by měl umožnit, aby byly stávající programy EU prodlouženy a nově orientovány na řešení následků krize, a měl by rovněž umožnit vznik nejpotřebnějších nových nástrojů a iniciativ; poukazuje na nutnost vyhnout se riziku, že dojde k přerušení kontinuity nebo k neregulérnímu prodloužení platnosti současného VFR a jeho programů v roce 2021, a zdůrazňuje, že je nutné zaručit, aby Unie byla schopna provádět svou činnost a realizovat ambiciózní strategii reakce na krizi a hospodářského oživení;

5.  zdůrazňuje, že žádný z členských států nemá dost prostředků k tomu, aby dokázal financovat masivní plán hospodářského oživení bez cizí pomoci tak dlouho, jak bude k řešení koronavirové krize zapotřebí, a že pokud budou vnitrostátní plány hospodářského oživení financovány výhradně na základě úvěrů, budou mít velmi omezenou výši a dobu trvání; trvá na tom, že plán hospodářského oživení bude muset už od roku 2021 obsahovat masivní investiční složku, která bude financována z rozpočtu Unie, a požaduje proto, aby důležitou složkou tohoto plánu byl rozpočet na rok 2021;

6.  je přesvědčen, že plán hospodářského oživení bude muset vycházet ze Zelené dohody pro Evropu a digitální transformace našich společností, aby bylo možné znovu vybudovat naši ekonomiku a zajistit odolnost a inkluzi, a přitom respektovat planetární limity, zajistit dobré životní podmínky obyvatel a ochranu jejich zdraví před dalšími riziky a environmentálními dopady, vytvářet kvalitní pracovní místa a zajišťovat sociální, hospodářskou a územní soudržnost a konvergenci, zejména prostřednictvím investic do malých a středních podniků a do odvětví, které jsou krizí zasaženy nejvíce, jako je například cestovní ruch, a do rozvoje udržitelné veřejné infrastruktury či služeb a rozvoje strategických odvětví, jako je zdravotnictví, které stojí v popředí našeho boje s touto krizí; vyzývá Komisi, aby předložila návrh rozpočtu na rok 2021, který by byl v souladu s těmito prioritami;

7.  domnívá se, že příjmovou stránku unijního rozpočtu je nutno chápat jako nástroj pro provádění politik EU; zdůrazňuje, že pokud mají být financovány zvláštní výdaje způsobené krizí a má-li se snížit příliš vysoký podíl, který mají v rozpočtu EU příspěvky na základě HND, budou muset od roku 2021 hrát klíčovou úlohu nové dodatečné vlastní zdroje, které budou plynout přímo do rozpočtu EU jako všeobecné příjmy; domnívá se, že neexistence nových vlastních zdrojů bude mít negativní politické důsledky pro rozpočet EU na rok 2021 a ohrozí plnění nového politického programu Komise; v této souvislosti vyjadřuje názor, že vhodným výchozím bodem jsou návrhy týkající se vlastních zdrojů, které Komise předložila v květnu 2018, s tím, že s ohledem na současné výzvy a nynější krizi je bude nutné celkově rozšířit; připomíná postoj, který vyjádřil ve své průběžné zprávě ze dne 14. listopadu 2018 a ve svém usnesení ze dne 10. října 2019, totiž že Evropský parlament neudělí svůj souhlas s VFR na období 2021–2027, pokud nebude uzavřena dohoda o reformě systému vlastních zdrojů EU, jejíž součástí by bylo zavedení souboru nových vlastních zdrojů;

8.  je přesvědčen, že nynější krize by neměla vést k omezení našich snah o to, abychom do roku 2050 dosáhli klimatické neutrality, k čemuž je nutné, aby se emise skleníkových plynů snížily do roku 2030 o 55 % oproti úrovni z roku 1990; připomíná, že zpráva o programu OSN pro životní prostředí (UNEP) o nedostatečném úsilí při snižování emisí z roku 2019 (Emissions Gap Report) vyzývá ke snižování skleníkových plynů v celosvětovém měřítku o 7,6 % ročně, protože jen tak bude možné udržet zvýšení teploty na 1,5 °C, což na úrovni EU odpovídá jejich snižování přibližně o 6,8 % každý rok; zdůrazňuje, že to představuje obrovskou výzvu, zejména s ohledem na tolik potřebnou udržitelnou a sociálně spravedlivou transformaci, která by měla brát v potaz různou výchozí pozici jednotlivých regionů a členských států EU a měla by být provázena vytvářením pracovních příležitostí v masivním měřítku; trvá na tom, že má-li být tato bezprecedentní výzva úspěšně realizována za pouhých deset let, je nutné bezodkladně přijmout příslušná opatření, která musí být již od roku 2021 zaštítěna silným rozpočtem EU;

9.  je znepokojen tím, že pokud EU nevytvoří nové, účinné nástroje na ochranu sociální soudržnosti, zachování pracovních míst a prevenci masivního propouštění, bude mít tato krize další hospodářské, sociální a politické následky; proto vítá, že byl předložen návrh na vytvoření programu pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) a že se předsedkyně Komise zavázala předložit legislativní návrh na zřízení evropského systému zajištění v nezaměstnanosti a usilovat o jeho co nejrychlejší zprovoznění;

... v zájmu řešení problémů v sociální, environmentální, hospodářské a finanční oblasti, které koronavirová krize prohloubila

10.  bere v úvahu návrhy Komise týkající se Zelené dohody pro Evropu a investičního plánu pro udržitelnou Evropu;

11.  konstatuje však, že pokud máme do roku 2030 dosáhnout cíle snížit emise skleníkových plynů o 40 %, který má být vbrzku ještě zvýšen, bude podle odhadů Komise nutné každý rok překlenout mezeru ve financování ve výši minimálně 260 miliard EUR, přičemž v této částce nejsou zahrnuty náklady na opatření na ochranu životního prostředí, řízení zdrojů a sociální adaptaci; je přesvědčen, že pokud chceme přispět ke snížení emisí skleníkových plynů a celkovému omezení uhlíkové stopy EU, je třeba, aby mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), unijní systém obchodování s emisemi (ETS) a právní předpisy EU v oblasti klimatu plně přispěly k výraznému pokroku v politické a finanční oblasti; domnívá se, že nedílnou součástí úsilí o překonání krize je spravedlivá transformace, která proto vyžaduje spravedlivé, adekvátní financování;

12.  znovu připomíná, že mandát Parlamentu pro jednání o VFR byl stanoven v jeho průběžné zprávě ze dne 14. listopadu 2018, pokud jde o stropy, prostředky na programy, vlastní zdroje a opatření pružnosti, revizi v polovině období a horizontální principy, jako je např. zohlednění udržitelných cílů rozvoje, klimatu a genderové rovnosti; poukazuje na to, že výše financování programů EU na příští období se bude do značné míry odvíjet od výsledku jednání o VFR, a připomíná svůj postoj, že prostředky na závazky na období 2021 až 2027 by měly být stanoveny ve výši 1 324,1 miliardy EUR v cenách roku 2018, což představuje 1,3 % hrubého národního důchodu EU-27; v souladu s tímto postojem je odhodlán bojovat za to, aby rozpočet na rok 2021 obsahoval prostředky na závazky ve výši 192,1 miliardy EUR v běžných cenách; zdůrazňuje, že k reakci na probíhající krizi je zapotřebí velký objem dodatečných prostředků nad rámec uvedeného postoje;

13.  připomíná svůj postoj, že cíle v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti musí být ve VFR 2021–2027 zohledněny nad rámec podílů financování, jak jsou uvedeny v průběžné zprávě; usiluje z tohoto důvodu o to, aby v roce 2021 činila výše prostředků na biologickou rozmanitost 10 % a výše prostředků na zohledňování problematiky klimatu 30 %; znovu vyzývá Komisi, aby stanovila jednoznačná kritéria způsobilosti pro novou metodiku, která by byla dostatečně přísná a komplexní, a to v podobě rámcového nařízení, s cílem definovat relevantní výdaje v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a sledovat jejich plnění podle zásady „neškodit“, spolu s případnými opravnými opatření a s kontrolním mechanismem ke zjišťování případných negativních vlivů činnosti EU na biologickou rozmanitost a klima v souladu se závazky, které EU přijala v rámci Pařížské dohody, a s její výzvou k postupnému ukončení přímých a nepřímých subvencí fosilních paliv;

14.  podporuje mobilizaci prostředků a flexibilitu při mobilizaci prostředků na výzkum a vývoj, pokud jde o opatření související s onemocněním COVID-19, jako je vývoj vakcín, nových léčebných postupů, diagnostických testů a lékařských systémů k zamezení šíření koronaviru a záchraně lidských životů;

15.  důrazně upozorňuje na to, že cíle Unie v oblasti klimatu vyžadují udržitelná a dlouhodobá řešení; zdůrazňuje, že pokud jde o hledání účinných, realistických a proveditelných řešení pro občany, podniky a společnost, hraje klíčovou úlohu činnost v oblasti výzkumu a vývoje; poukazuje na to, že hlavním programem pro vývoj nových řešení v oblasti klimatu bude program Horizont Evropa; žádá o zvýšení financování všech přispívajících programů výzkumu a vývoje, aby se Unie mohla stát globálním lídrem v ekologických technologiích a mohla ve větším měřítku upevnit svou globální konkurenceschopnost, snížit závislost na klíčových technologiích pocházejících ze zahraničí, stát se lídrem v informačních a komunikačních technologiích, umělé inteligenci a kybernetické bezpečnosti, vyvíjet nové postupy léčby závažných onemocnění, např. nádorových onemocnění, a budovat kapacity v oblasti superpočítačů a zpracování dat;

16.  je velmi znepokojen tím, že mnoho vynikajících návrhů výzkumných projektů nemůže být realizováno ne proto, že by neměly potřebnou kvalitu, nýbrž z důvodu značného podfinancování příslušných programů; zdůrazňuje, že výzkum a inovace jsou velmi kompetitivní sektory a že v důsledku nedostatečných možností financování v Evropě odcházejí vědci do jiných světových regionů; zdůrazňuje, že Spojené království již nebude hlavním příjemcem mnoha programů Unie v oblasti výzkumu a vývoje, ale stane se naopak silným konkurentem; vyzývá Radu, aby přihlédla k tomu, že každých 10 miliard EUR, které chybí v programu Horizont Evropa, způsobí v příštích 25 letech ztrátu HPD ve výši 110 miliard EUR; dospívá k závěru, že nízké rozpočtové ambice v oblasti výzkumu a vývoje by byly v rozporu s jakýmikoli případnými přísliby týkajícími se zvyšování konkurenceschopnosti či boje proti změně klimatu, zejména pokud jde o úsilí, které je stále nutné ke zvýšení výdajů na výzkum a vývoj na 3 % HDP, o něž usiloval program Evropa 2020;

17.  zdůrazňuje, že investicemi do dopravní infrastruktury lze nejen podpořit unijní hospodářství v současném kontextu a úsilí v oblasti změny klimatu, ale současně také napomoci přechodu na udržitelnou mobilitu, a to zejména na základě dokončení transevropských dopravních sítí (TEN-T), programu Shift2Rail a Nástroje pro propojení Evropy (CEF); vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly projekty v rámci CEF v souladu s cíli Pařížské dohody;

18.  opakuje, že pro podnikání v Evropě má zásadní význam konkurenceschopný kosmický průmysl, protože zajišťuje kvalitní pracovní místa a rozsáhlou činnost v oblasti výzkumu a vývoje a zaručuje autonomii evropské satelitní infrastruktury; poukazuje na pozitivní přínos dat vytvářených v kosmickém prostoru jako jeden z důležitých nástrojů k monitorování půdy a životního prostředí;

19.  zdůrazňuje, že 99 % všech podniků v členských státech tvoří malé a střední podniky, které významně přispívají k vytváření pracovních míst a ekonomické stabilitě a stále více také k úsilí o udržitelnost, a že těmto podnikům nejvíce hrozí, že budou postiženy hospodářským útlumem v důsledku epidemie onemocnění COVID-19; zdůrazňuje, že malé a střední podniky jen obtížně hledají možnosti financování, a poukazuje proto na úlohu programu EU pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME); připomíná postoj Parlamentu ve věci zdvojnásobení finančního přídělu pro jeho nástupnický program v rámci programu pro jednotný trh, který bude součástí příštího VFR, u nějž se předpokládá, že bude moci zajistit nejméně 80% úspěšnost kvalitních návrhů; zdůrazňuje, že finanční podpora pro malé a střední podniky by měla být rovněž poskytována prostřednictvím specializovaného nástroje pro malé a střední podniky (SME window) v rámci programu InvestEU, aby produkty a služby byly připraveny k uvedení na trh a mohly rychle expandovat na globální trhy; znovu poukazuje na to, že je nutné dále rozšiřovat příležitosti k zakládání a růstu start-upů a věnovat zvláštní pozornost jednak digitální transformaci malých a středních podniků, a to rovněž za podpory systému Single Market Gateway jako nástroje elektronické veřejné správy na podporu podnikání v souladu s ambiciózními programy na ochranu spotřebitele, a jednak jejich ekologické transformaci; v tomto kontextu dále vítá různé iniciativy skupiny Evropské investiční banky (EIB), konkrétně uvolnění 40 miliard EUR pro postižené malé a střední podniky, 5 miliard EUR pro podniky ve zdravotnictví a vytvoření záručního fondu ve výši 25 miliard EUR, který budou financovat podílníci EIB;

20.  zdůrazňuje, že současná krize značně postihne řadu regionů a odvětví; je proto přesvědčen, že klíčovou úlohu bude hrát politika soudržnosti, která bude více než kdykoli předtím důležitá pro stimulaci hospodářského oživení ve všech částech Unie a pro posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Unii a která bude vyžadovat další financování a vyšší flexibilitu, aby dokázala reagovat na komplexní environmentální, sociální, ekonomické a demografické výzvy, s nimiž je třeba počítat v budoucnosti; zdůrazňuje, že pokud bude přijetí VFR 2021–2027 a příslušného právního základu odloženo, bude nezbytné zařadit mezi obě programová období přechodné období;

21.  je přesvědčen, že cestovní ruch, který patří odvětví nejvíce postiženým krizí, potřebuje celkovou strategii, která by byla podporována zvláštními prostředky ze samostatného programu EU v příštím VFR; trvá na tom, že je třeba věnovat zvláštní pozornot a podpor malým a rodinným podnikům, zejména v případě agroturistiky a drobných poskytovatelů pohostinských služeb, pro něž je obtížnější dodržovat nové bezpečnostní normy, a stejně tak v případě ostrovních regionů a nejvzdálenějších regionů;

22.  v souvislosti s bezprostředními i dlouhodobými negativními sociálními důsledky současné situace poukazuje na význam plného začlenění evropského pilíře sociálních práv do rozpočtu na rok 2021 a na klíčovou úlohu, kterou v hospodářském oživení plní prohloubená činnost EU v sociální oblasti, představovaná zejména Evropským sociálním fondem+, zvláště pokud jde o řešení nezaměstnanosti mladých lidí a seniorů, dětskou chudobu, riziko chudoby a sociálního vyloučení, diskriminaci, zajištění posíleného sociálního dialogu, řešení dlouhodobé strukturální demografické změny a zaručení přístupu všech, zejména stárnoucího obyvatelstva, k nepostradatelným službám, jako je zdravotní péče, mobilita, vhodná výživa a důstojné bydlení;

23.  požaduje, aby v rozpočtu na rok 2021 byla věnována zvláštní pozornost potřebám zámořských zemí a území (ZZÚ) a vztahům s nimi, protože tyto oblasti mohou být vůči negativním dopadům změny klimatu mimořádně citlivé; dále zdůrazňuje, že je třeba zlepšit přístup ZZÚ k finančním prostředkům, protože kvůli svému zvláštnímu statusu a malé velikosti disponují omezenými administrativními zdroji a odbornými znalostmi;

24.  zdůrazňuje, že nedílnou součástí očekávání občanů EU, pokud jde o ochranu poskytovanou Unií, je zajištění vnitřní bezpečnosti; zdůrazňuje, že bezpečnostní hrozby, jako jsou teroristické útoky, přeshraniční organizovaná trestná činnost a nové druhy trestné činnosti, jako je kyberkriminalita, soustavně ohrožují soudržnost Evropské unie a vyžadují, aby na ně Evropa rázně a koordinovaně reagovala; je přesvědčen, že to vyžaduje intenzivní přeshraniční spolupráci příslušných orgánů; zdůrazňuje, že má-li být spolupráce mezi policejními, soudními a dalšími příslušnými orgány účinná a rychlá, je třeba posílit a modernizovat IT systémy, zlepšit interoperabilitu systémů a usnadnit přístup k údajům a jejich čitelnost; konstatuje, že se očekává, že Komise v roce 2021 zahájí novou bezpečnostní strategii Unie, tvořenou souborem iniciativ v klíčových oblastech, které mají k těmto hrozbám vztah;

25.  vyzývá Komisi, aby přidělila nezbytné rozpočtové prostředky s cílem zvýšit kapacitu mechanismu civilní ochrany EU, aby byla EU lépe připravena a mohla lépe reagovat na veškeré druhy přírodních katastrof, pandemií a nouzových situací, jako jsou chemické, biologické, radiologické a jaderné krize; znovu poukazuje na význam mechanismu civilní ochrany EU, pokud jde o zlepšení ochrany občanů před katastrofami;

26.  poukazuje na úspěch programu Erasmus+ při zvyšování mobility a odborné přípravy a rozšiřování dovedností; zdůrazňuje, že je nutné zajistit přiměřené financování tohoto programu, mimo jiné proto, aby se stal přístupným pro osoby pocházející z nejrůznějšího prostředí a pro všechny věkové kategorie;

27.  připomíná, že prosazování evropských hodnot a evropské kultury hraje aktivní úlohu při podpoře demokracie a prosazování zákazu diskriminace a rovnosti mezi muži a ženami a také v boji proti dezinformacím a falešným zprávám; zdůrazňuje v tomto ohledu, že je nutné zajistit dostatečné finanční prostředky pro programy v rámci Fondu pro spravedlnost, práva a hodnoty a navýšit prostředky vyčleněné na podporu obětí genderového násilí v rámci tohoto programu; poukazuje na to, že mezi hlavní odvětví, která jsou a budou postižena krizí, jež EU právě zažívá, patří kulturní a tvůrčí odvětví a odvětví cestovního ruchu; vyzývá k přijetí nouzových opatření pro tato odvětví a k rozšíření programu Tvůrčí Evropa;

28.  očekává, že do roku 2021 bude existovat silný mechanismus EU pro demokracii, právní stát a základní práva; zdůrazňuje, že VFR na období 2021–2027 musí obsahovat ustanovení, která podmiňovaly čerpání prostředků ochranou demokracie, právního státu a základních práv a zaručovala, že členské budou moci čerpat prostředky z rozpočtu Unie pouze pod podmínkou, že plně dodržují článek 2 Smlouvy o Evropské unii;

29.  domnívá se, že Evropský sbor solidarity je zásadním nástrojem pro podporu občanské angažovanosti v celé Unii a posilování občanství Unie; trvá na tom, že rozpočet Evropského sboru solidarity na rok 2021 musí odpovídat velkým očekáváním, která vzbudil mezi mladými lidmi v celé Evropě, zejména ve složce „Dobrovolnictví“; žádá, aby byly vyčleněny dostatečné finanční prostředky na pokrytí vysoké poptávky po umístění dobrovolníků;

30.  žádá, aby v době, kdy v několika členských státech dochází ke zmenšování prostoru pro občanskou společnost, bylo prioritně poskytnuto dostatečné financování na podporu činnosti organizací občanské společnosti a dalších zúčastněných aktérů v oblasti prosazování práv a upevňování a podpory hodnot Unie a zásad právního státu, včetně budoucího programu Občané, rovnost, práva a hodnoty;

31.  poukazuje na znepokojující nárůst odmítavých postojů vůči rovnosti žen a mužů a právům žen a na důležitost nástrojů EU, včetně nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, při potírání tohoto jevu; vyjadřuje politování nad tím, že Komise do svého návrhu nezahrnula konkrétní program pro rovnost žen a mužů, a požaduje vyčlenění dostatečné výše zvláštních rozpočtových prostředků na podporu obhájců lidských práv a na ochranu a podporu sexuálního a reprodukčního zdraví a práv; zdůrazňuje proto, že je nutné navýšit rozpočtové prostředky na podporu všeobecného přístupu k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a dodržování sexuálních a reprodukčních práv;

32.  poukazuje na to, že základním kamenem evropské integrace je společná zemědělská politika (SZP) a společná rybářská politika (SRP), jejichž cílem je zajistit Evropanům dodávání bezpečných a kvalitních potravin a potravinovou soběstačnost, řádné fungování trhů s potravinami, udržitelný rozvoj venkovských regionů, generační obměnu, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a zachování biologické rozmanitosti; připomíná, že tato opatření hrají zásadní úlohu při zajišťování stabilního přijatelného příjmu zemědělců a rybářů, zejména s ohledem na současnou složitou situaci; připomíná, že v rámci jednání o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 zastává postoj, že rozpočet společné zemědělské a společné rybářské politiky je nutné zachovat; žádá o posílení politiky v těchto oblastech a o to, aby se zvláštní pozornost věnovala drobnému zemědělství a rybolovu; bere na vědomí, že SZP společně s politikou Unie v jiných oblastech bude hrát významnou úlohu při plnění náročných cílů Zelené dohody;

33.  vyzývá Komisi, aby ve svém návrhu rozpočtu na rok 2021 a v následném pozměňujícím aktu zohlednila výsledek politické dohody, která má být přijata o přechodných opatřeních na rok 2021 (jak je stanoveno v návrhu Komise ze dne 31. října 2019 (COM(2019)0581)); vyzývá dále členské státy, aby zajistily včasné přidělení dostatečných zdrojů na neustálé zlepšování kvality údajů a ukazatelů předávaných Unii, aby bylo možné v plném rozsahu uplatňovat iniciativu „rozpočet EU zaměřený na výsledky“; trvá na tom, že údaje a ukazatele musejí mít vysokou kvalitu, aby bylo možné SZP řádně posuzovat;

34.  bere na vědomí nejnovější vývoj situace, pokud jde o migraci na vnějších hranicích EU s Tureckem, která vedla k nedávnému přijetí opravného rozpočtu 1/2020, aby bylo možné reagovat na rostoucí migrační tlak; zdůrazňuje, že s ohledem na očekávané přetrvávání této situace či dokonce její zhoršení je v rozpočtu na rok 2021 nutné zajistit dostatečné množství prostředků; připomíná, že je nutné v této oblasti zajistit solidaritu a spolupráci mezi všemi členskými státy a provádět společnou azylovou politiku; zdůrazňuje, že vzhledem k propuknutí onemocnění COVID-19 a nutnosti přijmout specifická opatření týkajících se migrantů coby obzvlášť ohrožených osob, včetně jejich preventivní evakuace a přemístění, bude nutné zajistit dodatečné prostředky; připomíná, že v poslední době je nutné pravidelně navyšovat prostředky Azylového a migračního fondu, který má pomoci členským státům zvládnout migrační krizi, a mobilizovat prostředky buď prostřednictvím zvláštního nástroje vytvořeného za tímto účelem, protože strop v rámci okruhu 3 byl příliš nízký, nebo na základě opravných rozpočtů; očekává, že členské státy budou chápat své vlastní zájmy a budou kompenzovat dopad zpoždění při přijímání nařízení Dublin IV tím, že budou souhlasit s poskytnutím nezbytných prostředků a že budou v tomto směru uplatňovat zásadu solidarity; připomíná, že je nutné zajistit přiměřené finanční prostředky ke zlepšení životních podmínek migrantů a uprchlíků v uprchlických táborech v EU, prosazování práva, proškolení pohraničního personálu a pobřežní stráže a účinná opatření k začlenění migrantů a uprchlíků do společnosti;

35.  poukazuje na to, že k zajištění odpovídající reakce na vývoj pracovního trhu je zapotřebí dobře řízená legální migrace;

36.  podotýká, že Turecko nadále hostí největší počet uprchlíků na světě a že v současné době probíhají diskuse o tom, jakým způsobem by EU mohla pokračovat ve své podpoře Turecka po skončení platnosti závazků, které přijala v rámci nástroje EU pro uprchlíky v Turecku;

37.  zdůrazňuje, že dokud neproběhne smysluplná reforma azylových předpisů EU, měla by být přijata okamžitá solidární opatření, především relokační program; žádá dále, aby se v rozpočtu EU i nadále počítalo s finančními prostředky na podporu uprchlíků v Turecku;

38.  žádá, aby byly pro oblast vnější politiky EU naplánovány významné rozpočtové prostředky, které by Unii umožnily vypořádat se s problémy, kterým čelí; připomíná, že mír a solidarita jsou základními hodnotami, které je třeba z rozpočtu EU soustavně podporovat; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit finanční prostředky určené západobalkánským zemím a zemím východního a jižního sousedství, aby mohly provádět politické a hospodářské reformy, a že zvýšit je třeba i prostředky určené dalším regionům, které ke svému rozvoji potřebují finanční podporu;

39.  je přesvědčen, že financování v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP III) by mělo být zaměřeno na fungování demokratických institucí, právní stát, řádnou správu věcí veřejných a veřejnou správu; vítá rozhodnutí zahájit přístupová jednání s Albánií a Severní Makedonií, a požaduje, aby za účelem podpory politických reforem a zajištění souladu s acquis EU byla přijata odpovídající finanční ustanovení;

40.  zdůrazňuje, že finanční prostředky přidělené v rámci NPP III by měly být podmíněny dodržováním evropských hodnot, jako je právní stát, nezávislost soudnictví, demokratický proces, dodržování základních hodnot a dobré sousedské vztahy; žádá Komisi, aby sledovala uplatňování těchto podmínek; žádá Komisi, aby využívala finanční prostředky, které jsou v současnosti vyčleněny v rámci nástroje NPP III na podporu turecké občanské společnosti a obránců lidských práv a novinářů formou přímého řízení ze strany EU, a aby rozšířila příležitosti k mezilidským kontaktům a akademickému dialogu a možnosti přístupu tureckých studentů na evropské univerzity a novinářů k mediálním platformám za účelem ochrany a prosazování demokratických hodnot a zásad, lidských práv a právního státu;

41.  zdůrazňuje, že postoj Parlamentu v prvním čtení k nástroji NDICI byl přijat dne 4. března 2019 a jeho mandát týkající se tohoto nástroje byl opět potvrzen dne 8. října 2019; připomíná své stanovisko, že 45 % z celkového finančního krytí nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci by mělo být použito na klimatické cíle, environmentální řízení a ochranu životního prostředí, biologickou rozmanitost a boj proti dezertifikaci a na řešení prvotních příčin migrace a nuceného vysídlovaní, a klade velký důraz na prosazování demokracie, zásad právního státu a lidských práv, včetně práv žen, dětí, uprchlíků, vysídlených osob, osob LGTBI, osob se zdravotním postižením, původního obyvatelstva a etnických a náboženských menšin;

42.  připomíná, že dlouhodobé řešení současného fenoménu migrace spočívá v politickém, hospodářském a sociálním rozvoji zemí, z nichž migranti přicházejí; vyzývá k tomu, aby byly na příslušné programy, které jsou součástí vnější politiky, poskytnuty dostatečné finanční prostředky, které by byly použity na podporu spravedlivého a vzájemně prospěšného partnerství mezi EU a zeměmi původu uprchlíků nebo tranzitními zeměmi, včetně zemí na africkém kontinentu; v této souvislosti a s ohledem na obtížnou finanční situaci Agentury OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA) vyzývá EU, aby v roce 2021 navýšila finanční podporu této agentury, aby mohla nadále bez přerušení poskytovat nejdůležitější služby milionům palestinských uprchlíků;

43.  je znepokojen rychlým šířením pandemie onemocnění COVID-19 po celém světě a jejím dopadem na postižené země; je přesvědčen, že k překonání této globální krize je nezbytná mezinárodní spolupráce; domnívá se, že EU by se měla postavit do čela celosvětového úsilí o zastavení pandemie a zmírnění jejího dopadu; domnívá se, že EU musí projevit solidaritu s postiženými třetími zeměmi, mimo jiné uvolněním dodatečných zdrojů na pomoc při obnově jejich ekonomiky, zmírňování socio-ekonomických dopadů krize a zvyšování kapacity systémů veřejného zdravotnictví na celém světě;

44.  připomíná, že nedílnou součástí opatření v rámci vnější politiky EU jsou lidská práva; připomíná, že je nutné zajistit větší objem financování zaměřeného na podporu lidských práv na celém světě se zvláštním důrazem na ochranu obránců lidských práv, zejména těch nejohroženějších; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba i nadále uplatňovat mechanismus pro obránce lidských práv (ProtectDefenders.eu) a navýšit příslušné finanční prostředky; domnívá se, že EU by v žádném případě neměla poskytovat pomoc prostřednictvím rozpočtové podpory zemím, které hrubě porušují mezinárodní normy na poli lidských práv a demokracie nebo které nejsou schopny prokázat své odhodlání bojovat proti korupci; podtrhuje význam volebních pozorovatelských misí, zejména misí vysílaných místními skupinami občanské společnosti, a požaduje odpovídající úroveň jejich financování;

45.  vyzývá k dalšímu financování opatření v oblasti strategické komunikace s cílem bojovat proti dezinformačním kampaním, které jsou stále více využívány k oslabení demokratického řádu v Unii a v zemích v blízkém sousedství Unie; vyzdvihuje význam stěžejního projektu pracovní skupiny ESVČ East StratCom – EUvsDisinfo v boji proti dezinformacím, propagandě a zahraničnímu vlivu;

46.  poukazuje na to, že má-li skutečně vzniknout Evropská obranná unie, má-li být podporována strategická autonomie EU a rozšířena její úloha ve světě, je zapotřebí zajistit přiměřené finanční prostředky; zdůrazňuje zejména, že je důležité, aby trval na svém postoji, pokud jde o částku určenou na Evropský obranný fond a na vojenskou mobilitu; poukazuje na to, že by měla být zajištěna další podpora a lepší koordinace politiky a opatření spojených s obranou, které jsou prováděny v rámci Evropské obranné agentury (EDA), stálé strukturované spolupráce (PESCO), Evropského obranného fondu a dalších iniciativ; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila financování administrativních a provozních výdajů Evropské obranné agentury a stálé strukturované spolupráce z rozpočtu Unie, a obnovila tak rozpočtovou funkci Parlamentu, jak je stanoveno v článku 41 Smlouvy o fungování Evropské unie;

47.  opakuje, že nová struktura těchto vnějších finančních nástrojů by měla vést k větší jednotnosti, odpovědnosti a účinnosti a měla by zajistit přísnější demokratický dohled; zdůrazňuje, že je třeba, aby se Parlament více podílel na strategickém řízení nových nástrojů; očekává, že do (předběžného) plánování nových nástrojů bude zapojen již v rané fázi;

48.  důrazně vyzývá Komisi, aby vyhodnotila všechny možné scénáře a připravila se na ně, aby bylo zajištěno řádné finanční řízení rozpočtu Unie, a stanovila jasné závazky a mechanismy k jeho ochraně; vyzývá Komisi, aby v souvislosti s další účastí Velké Británie na programech EU zajistila spravedlivou rovnováhu, pokud jde o placení příspěvků a čerpání výhod;

49.  vyjadřuje svůj názor, že by Velká Británie měla zůstat co nejbližším partnerem v co největším počtu programů EU, zejména v programech Erasmus+ a Horizont Evropa;

50.  připomíná stěžejní úlohu agentur EU při uplatňování politických cílů EU a znovu zdůrazňuje, že je třeba vybavit tyto subjekty dostatečnými a předvídatelnými finančními prostředky a lidskými zdroji, aby mohly efektivně plnit své povinnosti, a odmítá veškeré bezdůvodné, svévolné škrty v jejich rozpočtu v reálném vyjádření; připomíná klíčovou úlohu, kterou má Evropská agentura pro životní prostředí při vytváření povědomí o změně klimatu, Evropský orgán pro pracovní záležitosti při prosazování pracovní mobility a Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu a Agentura pro základní práva při poskytování podpory žadatelům o azyl, kteří hledají ochranu v Evropě;

51.  zdůrazňuje zároveň, že je nezbytně nutné bojovat proti obchodování s lidmi a jejich pašování a podporovat agentury EU činné v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, které členským státům poskytují podporu na vnějších hranicích, jako je Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex); bere na vědomí úlohu, kterou má tato agentura hrát v souvislosti se stávající migrační krizí, jež se odehrává na vnějších hranicích EU s Tureckem; vyzývá, aby byla v rozpočtu na rok 2021 zajištěna na kontrolu hranic odpovídající míra finančních prostředků;

52.  konstatuje, že agentury působící v oblasti bezpečnosti, vymáhání práva a justiční spolupráce v trestních věcech jsou pověřovány stále větším množstvím úkolů; požaduje, aby bylo těmto agenturám, zejména Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust), Evropskému policejnímu úřadu (Europol), Evropské policejní akademii (CEPOL), Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) a Evropskému monitorovacímu centru pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), poskytnuto více finančních prostředků a zajištěn větší počet pracovních míst a aby byly dostatečným financováním a personálem vybaveny i agentury, které budou činné v oblasti praní špinavých peněz a financování terorismu;

53.  je znepokojen nedostatečnou mírou financování a nedostatečným personálním zajištěním Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) v průběhu rozpočtového postupu na rok 2020, a pokud jde o rok 2021, vyzývá Komisi, aby navýšila počet personálu a finanční zdroje pro tento institucionální orgán a chránila jeho rozpočtovou autonomii; zdůrazňuje, že vytvoření Úřadu evropského veřejného žalobce nesmí vést k omezení schopnosti Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) řádně fungovat;

54.  s ohledem na šíření nákazy COVID-19 v Evropě a potřebu rychlé, koordinované a jednotné reakce na úrovni EU naléhavě žádá Komisi, aby příslušným agenturám EU, které mají spolupracovat s Evropskou komisí a členskými státy a pomáhat jim v boji proti této pandemii, zejména Evropskému středisku pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA), poskytla adekvátní prostředky, které nezbytně potřebují; trvá na tom, že Komise a Rada by neměly škrtat zdroje Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA);

55.  poukazuje na to, že vzhledem k novým úkolům, které byly v rámci nedávno přijatých právních předpisů, mj. balíčku předpisů na podporu čisté energie, uloženy Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), je nutné této agentuře poskytnout podstatně více prostředků; připomíná dále, že je třeba poskytnout další zdroje Agentuře na podporu úřadu BEREC, aby mohl plnit úkoly, které mu byly svěřeny v nařízení o sdružení BEREC a v evropském kodexu pro elektronické komunikace;

56.  připomíná, že žádnou unijní politiku, ať už se jedná o řešení koronavirové krize nebo o plnění Zelené dohody pro Evropu, nelze řádně provádět bez podpory obětavých pracovníků veřejné služby Unie a bez dostatečného financování;

57.  je přesvědčen, že v současném politickém a hospodářském kontextu by měla být dostatečně podporována konference o budoucnosti Evropy, a to i z hlediska rozpočtu, a že by Komise jako jeden z orgánů zapojených do tohoto projektu měla být vybavena prostředky, které jsou nezbytné k jeho úspěšné realizaci;

58.  žádá Komisi, aby šla příkladem a zajistila kvalitní a sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek, které by byly přidělovány společnostem, jež dodržují normy v oblasti životního prostředí a základní pracovní normy, a aby s ohledem na zabránění konfliktům zájmů prosazovala kvalitnější a přísnější kritéria;

59.  vyzývá ke genderově odpovědnému hodnocení předchozího rozpočtového období a k plánování genderově vyváženého unijního rozpočtu na rok 2021; očekává proto, že Komise zahrne do návrhu rozpočtu přílohu, která by obsahovala informace o cílech, vstupech, výstupech a výsledcích členěné podle pohlaví a v níž by byly představeny finanční závazky pro zajištění rovnosti žen a mužů a opatření pro sledování příslušných výdajů;

Dostatečná a realistická výše prostředků na platby

60.  je odhodlán zabránit nové platební krizi, zejména s ohledem na pandemii onemocnění COVID-19; znovu upozorňuje na to, že celkový strop plateb musí zohlednit také nebývale velký objem zbývajících závazků na konci roku 2020, který bude muset být vyrovnán v příštím víceletém finančním rámci; dále konstatuje, že prostředky na platby se v roce 2021 soustředí především na dokončení programů z období 2014–2020; zdůrazňuje však, že tato skutečnost by neměla bránit zahájení nových programů;

61.  v souladu s opatřeními na rok 2020 proto trvá na tom, že je nutné zajistit, aby měly členské státy v rámci své reakce na pandemii onemocnění COVID-19 k dispozici významnou likviditu;

62.  zdůrazňuje, že pro vnitrostátní rozpočty by byla větším přínosem spolupráce mezi členskými státy v oblasti daňových příjmů než jakékoli snížení ročních rozpočtových výdajů EU;

63.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že EU nebude poskytovat financování žádným subjektům, které podléhají restriktivním opatřením EU (včetně dodavatelů nebo subdodavatelů, účastníků seminářů či školení a příjemců finanční podpory poskytované třetím stranám);

64.  je přesvědčen, že kterákoli právnická osoba, která je skutečným majitelem právních subjektů, jež získávají financování z rozpočtu EU, musí mít zakázáno získávat finanční prostředky ze stávajícího i budoucího evropského rozpočtu v rámci pravidel tohoto nařízení o víceletém finančním rámci na období 2021–2017, včetně přímých zemědělských plateb a veškerých výplat, vydání, záruk nebo dalších výhod, jak jsou stanoveny v uvedeném nařízení, pokud jsou v rozporu s článkem 61 finančního nařízení (EU, Euratom) 2018/1046;

65.  připomíná svůj názor, který zastává již dlouhou dobu, že by nové politické priority a nadcházející výzvy pro EU měly být financovány z nových prostředků, a nikoli snížením prostředků pro stávající programy; domnívá se, že by se tato zásada měla vztahovat také na opravné rozpočty;

66.  konstatuje, že rozpočet na rok 2021 bude jakožto první rok příštího VFR, bude-li o něm dosaženo dohody, prvním rozpočtem odrážejícím novou rozpočtovou nomenklaturu; vyzývá Komisi, aby do jeho příprav vhodným způsobem zapojila rozpočtový orgán; je přesvědčen, že kromě toho, že nová nomenklatura musí být lépe sladěna s politickými prioritami, musí být zároveň dostatečně podrobná, aby rozpočtový orgán mohl efektivně plnit svou rozhodovací úlohu a Parlament zejména svou úlohu demokratického dohledu a kontroly;

67.  konstatuje, že Parlament bude coby složka rozpočtového orgánu přímo volená občany plnit svou politickou úlohu a předkládat návrhy pilotních projektů a přípravných akcí, které by odrážely jeho politickou vizi budoucnosti; v této souvislosti se zavazuje předložit soubor návrhů pilotních projektů a přípravných akcí vypracovaných v úzké spolupráci s každým ze svých výborů, aby byla v souladu s posouzením Komise nalezena náležitá rovnováha mezi politickou vůlí a technickou proveditelností;

o
o   o

68.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

(1) https://www.ipcc.ch/sr15/
(2) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(4) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(5) Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105.
(6) Úř. věst. L 057, 27.2.2020, s. 1.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2018)0449.
(8) Přijaté texty, P9_TA(2019)0032.
(9) Přijaté texty, P9_TA(2020)0054.
(10) Přijaté texty, P9_TA(2020)0065.
(11) Přijaté texty, P9_TA(2020)0124.
(12) Přijaté texty, P9_TA(2020)0015.
(13) Úř. věst. C 242, 10.7.2018, s. 24.
(14) Přijaté texty, P9_TA(2020)0005.


Východní partnerství před summitem konaným v červnu 2020
PDF 213kWORD 70k
Doporučení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise / vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k Východnímu partnerství před summitem konaným v červnu 2020 (2019/2209(INI))
P9_TA(2020)0167A9-0112/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2, 3 a 8 a na hlavu V, zejména články 21, 22, 36 a 37 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na část pátou Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na zahájení Východního partnerství v Praze dne 7. května 2009 coby společného úsilí EU a jejích východních partnerů Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavské republiky a Ukrajiny,

–  s ohledem na společná prohlášení vydaná na summitech Východního partnerství v roce 2009 v Praze, v roce 2011 ve Varšavě, v roce 2013 ve Vilniusu, v roce 2015 v Rize a v roce 2017 v Bruselu,

–  s ohledem na Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé(1), na Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé(2) a Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé(3), včetně prohloubených a komplexních zón volného obchodu, a na Dohodu o komplexním a posíleném partnerství mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé(4),

–  s ohledem na Priority partnerství mezi EU a Ázerbájdžánem, které byly schváleny Radou pro spolupráci dne 28. září 2018(5),

–  s ohledem na závěrečné prohlášení a doporučení přijatá na schůzích Parlamentních výborů pro přidružení EU-Ukrajina a EU-Moldavsko, které se konaly dne 19. prosince 2019,

–  s ohledem na výroční zprávu Parlamentu o společné zahraniční a bezpečnostní politice ze dne 18. prosince 2019(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806(7), kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni,

–  s ohledem na dohody o zjednodušení vízového režimu mezi Evropskou unií a Arménskou republikou(8) a Ázerbájdžánskou republikou(9) a na podpis dohody o zjednodušení vízového režimu mezi Evropskou unií a Běloruskou republikou, k němuž došlo dne 8. ledna 2020(10),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedy Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 18. března 2020: Politika Východního partnerství po roce 2020, „Posílení odolnosti – Východní partnerství přínosné pro všechny“;

–  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci o evropské politice sousedství a Východním partnerství,

–  s ohledem na doporučení Parlamentního shromáždění Euronest, Evropského hospodářského a sociálního výboru, Fóra občanské společnosti v rámci Východního partnerství, Výboru regionů a Konference regionálních a místních orgánů zemí Východního partnerství (CORLEAP) a jejich činnost,

–  s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění Euronest ze dne 9. prosince 2019 o budoucnosti strategie Trojice plus 2030: vytváření budoucnosti Východního partnerství,

–  s ohledem na globální strategii EU a přijetí revidované evropské politiky sousedství,

–  s ohledem na Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin a na Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o potřebě vypracovat strategii EU pro oblast jižního Kavkazu(11), ze dne 23. října 2013 o evropské politice sousedství(12), ze dne 18. září 2014 o situaci na Ukrajině a aktuálním stavu vztahů mezi EU a Ruskem(13), ze dne 15. ledna 2015 o situaci na Ukrajině(14), ze dne 15. dubna 2015 o stém výročí genocidy Arménů(15), ze dne 9. července 2015 o přezkumu evropské politiky sousedství(16), ze dne 21. ledna 2016 o dohodách o přidružení a prohloubených a komplexních zónách volného obchodu s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou(17), ze dne 23. listopadu 2016 o strategické komunikaci EU s cílem bojovat proti propagandě, kterou proti ní vedou třetí strany(18), ze dne 13. prosince 2016 o právech žen ve státech Východního partnerství(19), ze dne 16. března 2017 o ukrajinských politických vězních v Rusku a situaci na Krymu(20), ze dne 19. dubna 2018 o Bělorusku(21), ze dne 14. června 2018 o okupovaných gruzínských územích 10 let po ruské invazi(22), ze dne 4. července 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o komplexním a posíleném partnerství mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé jménem Unie(23), ze dne 4. října 2018 o omezování svobody sdělovacích prostředků v Bělorusku, zejména o případu Charty 97(24), ze dne 14. listopadu 2018 o provádění dohody o přidružení mezi EU a Moldavskem(25), ze dne 14. listopadu 2018 o provádění dohody o přidružení mezi EU a Gruzií(26) a ze dne 12. prosince 2018 o provádění dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou(27),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku, zejména na usnesení týkající se ruského působení na území zemí Východního partnerství, porušování práv krymských Tatarů, okupování části území Gruzie a souvisejícího posouvání hranic a nepřátelské propagandy a dezinformací namířených proti EU a partnerským zemím,

–  s ohledem na svá doporučení ze dne 15. listopadu 2017 ohledně Východního partnerství vydaná před summitem konaným v listopadu 2017, která byla adresována Radě, Komisi a ESVČ(28), a svá doporučení ze dne 4. července 2018 Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k jednání o komplexní dohodě mezi EU a Ázerbájdžánem(29),

–  s ohledem na článek 118 jednacího řádu,

–  s ohledem na dopis Výboru pro mezinárodní obchod,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0112/2020),

A.  vzhledem k tomu, že EU zůstane v dohledné budoucnosti dominantní politickou a ekonomickou mocností Evropy, z čehož plyne její zodpovědnost vůči zemím sousedství;

B.  vzhledem k tomu, že se v globální strategii EU z června 2016 uvádí, že prioritou EU je podporovat u států sousedství odolnost, řádnou správu, prosperitu a spojenectví;

C.  vzhledem k tomu, že Východní partnerství je ze své povahy inkluzivní, je založeno na společných zájmech, vzájemném porozumění, sdílené odpovědnosti, diferenciaci a podmíněnosti a směřuje ke společnému závazku Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavské republiky, Ukrajiny a Evropské unie, pokud jde o prohlubování vzájemných vztahů a dodržování mezinárodního práva a základních hodnot, jako je demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod, principy právního státu, nezávislost a nestrannost soudnictví, sociálně tržní hospodářství, udržitelný rozvoj a řádná správa věcí veřejných, s cílem prohloubit stabilitu a prosperitu;

D.  vzhledem k tomu, že intenzivnější spolupráce mezi EU a zeměmi Východního partnerství není lineární proces a plnohodnotnou spolupráci lze navázat a udržovat, pouze pokud budou během ústavního a legislativního procesu dodržovány základní evropské hodnoty a zásady a pokud bude zaručen boj proti korupci, organizovanému zločinu, praní špinavých peněz, oligarchickým strukturám a nepotismu; zdůrazňuje, že v závažných případech nedodržení závazků může být spolupráce ukončena;

E.  vzhledem k tomu, že některé země Východního partnerství se rozhodly rozvíjet těsnější politické, lidské i hospodářské vazby s EU na základě zásady diferenciace a také s ohledem na výsledky a očekávané cíle integrace a uzavřely ambiciózní dohody o přidružení s prohloubenými a komplexními zónami volného obchodu a také dohody o bezvízovém styku a dohody o společném leteckém prostoru; kromě toho prohlásily, že jejich strategickým cílem je členství v EU, a již prokázaly svou schopnost zajistit větší stabilitu, bezpečnost, prosperitu a odolnost ve východním sousedství; vzhledem k tomu, že podpora veřejnosti, pokud jde o evropskou integraci, zůstává ve společnosti těchto zemí na velmi vysoké úrovni;

F.  vzhledem k tomu, že jiné země Východního partnerství zase projevují ve vztahu k EU rozličnější ambice; vzhledem k tomu, že Arménie je součástí hospodářských (Euroasijská hospodářská unie) a vojenských (Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti) regionálních integračních struktur pod vedením Ruska a uzavřela dohodu o komplexním a posíleném partnerství s Evropskou unií; vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán jedná již od roku 2017 o nové komplexní dohodě s EU, která nahradí dohodu o partnerství a spolupráci z roku 1999; vzhledem k tomu, že Bělorusko nemá žádný smluvní vztah s EU, který by byl založen na dohodě, avšak nedávno došlo k podpisu dohody o zjednodušení vízového režimu a dohody o zpětném přebírání osob;

G.  vzhledem k tomu, že od vzniku Východního partnerství postupují partnerské země při provádění politických a hospodářských reforem různým tempem, což je dáno vnitřními i vnějšími faktory, a nedospěly dosud do bodu, kdy by tyto reformy byly nevratné;

H.  vzhledem k tomu, že zachování dlouhodobých vyhlídek na členství v EU pro ty země, které o ně mají zájem, působí v zemích Východního partnerství jako katalyzátor demokratizace a dalších reforem;

I.  vzhledem k tomu, že je třeba vybízet k vytvoření individuálně přizpůsobených strategií pro všechny země Východního partnerství a pokročit k ambicióznějším formám spolupráce a integrace s těmi partnerskými zeměmi, které si to budou přát, a podporovat a udržovat ambiciózní tempo provádění reforem za účelem evropské integrace;

J.  vzhledem k tomu, že tohoto cíle lze dosáhnout, bude-li učiněn pokrok ve vztahu k zásadám právního státu a posílení demokracie a budou-li včas, autentickým, udržitelným a účinným způsobem provedeny komplexní reformy za podpory flexibilních nástrojů EU, v souladu s mezinárodními závazky a povinnostmi a při dodržování lidských práv a práv menšin;

K.  vzhledem k tomu, že dosažené úspěchy a posílená diferenciace v bilaterálních vztazích mezi EU a zeměmi Východního partnerství, s nimiž EU uzavřela dohodu o přidružení, jsou vítány a nastal čas poskytnout těmto zemím jasnější pokyny, pokud jde o konkrétní reformní priority, kritéria harmonizace a další kroky procesu evropské integrace;

L.  vzhledem k tomu, že hlavním cílem dohod o přidružení a prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu je vytvoření podmínek nezbytných pro urychlení politického sblížení a další hospodářské integrace mezi EU a zúčastněnými partnerskými zeměmi;

M.  vzhledem k tomu, že nezávislost, svrchovanost a územní celistvost zemí Východního partnerství stále narušují nevyřešené regionální konflikty, vnější útoky a probíhající okupace území některých z těchto zemí, což zhoršuje situaci v oblasti lidských práv, znemožňuje budování větší prosperity, stability a růstu v regionu Východního partnerství, narušuje činnost EU, a tím i ohrožuje celý projekt Východního partnerství; vzhledem k tomu, že ve většině těchto konfliktů hraje Rusko prostřednictvím své hybridní války, nezákonné okupace a anexe, kybernetických útoků, propagandy a dezinformací aktivní úlohu agresora, což ohrožuje evropskou bezpečnost jako celek;

N.  vzhledem k tomu, že evropská prosperita a bezpečnost je úzce spojena se situací v našich sousedních zemích, zejména v zemích Východního partnerství; vzhledem k tomu, že Východní partnerství sleduje společné cíle dobrých sousedských vztahů a regionální spolupráce a že revidovaná evropská politika sousedství by měla podporovat a posilovat kapacity pro řešení dvoustranných sporů a usilovat o usmíření mezi společnostmi ve východním sousedství;

O.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament odsuzuje porušování svrchovanosti a územní celistvosti zemí Východního partnerství, neuznává násilné změny na jejich hranicích a pokusy o anexi jejich území a odmítá použití síly či hrozby použití síly, přičemž sdílí odhodlání EU podporovat mírové řešení konfliktu prostřednictvím diplomatických prostředků a v souladu s normami a zásadami mezinárodního práva, Charty OSN a Helsinského závěrečného aktu, konkrétně v konfliktech, jichž se Rusko účastní;

P.  vzhledem k tomu, že od vzniku Východního partnerství posílila a upevnila EU svou přítomnost v zemích Východního partnerství, a to v oblasti politické, hospodářské i bezpečnostní, čímž získala větší vliv a příležitosti k prosazování svých hodnot a zásad a prohloubila vzájemnou provázanost mezi EU a zeměmi Východního partnerství;

Q.  vzhledem k tomu, že země Východního partnerství mohou hrát významnou úlohu v zajištění přímého přístupu do Střední Asie a přispívat k úspěšné realizaci strategie EU pro Střední Asii jako spolehliví východoevropští partneři;

R.  vzhledem k tomu, že EU prostřednictvím Východního partnerství pomohla nastartovat strukturální reformy, včetně institucí a struktur řízení, a položila základy pro hlubokou socioekonomickou a politickou transformaci ve východním sousedství; vzhledem k tomu, že bylo dosaženo pokroku při sbližování zemí Východního partnerství s regulačním rámcem EU a jeho normami, standardy a postupy;

S.  vzhledem k tomu, že přímým důsledkem Východního partnerství je silnější postavení občanské společnosti v těchto zemích, její zvýšené očekávání a také požadavek odpovědnosti a transparentnosti adresovaný tamějším vládám, což se ukázalo být hlavní hybnou silou provádění reforem; vzhledem k tomu, že úspěšná transformace v zemích Východního partnerství, a to zejména ve třech přidružených partnerských zemích, může být pozitivním příkladem pro další země;

T.  vzhledem k tomu, že nezávislí státní zástupci a soudci, svobodné soudy a instituce, silná občanská společnost a nezávislé sdělovací prostředky, společně dohlížející na dodržování zákonů a pravidel, jsou klíčovými prvky, jež by měla EU ve svém východním sousedství aktivně podporovat;

U.  vzhledem k tomu, že silné a odolné instituce, uplatňování zásad právního státu, provádění soudních reforem a boj proti korupci a praní peněz jsou stěžejní pro budování spravedlivého, stabilního a důvěryhodného prostředí, které může následně přilákat do zemí Východního partnerství dlouhodobé investice a podpořit v nich stálý růst;

V.  vzhledem k tomu, že při příležitosti 10. výročí Východního partnerství zdůraznila Evropská rada význam strategického partnerství se zeměmi Východního partnerství a vyzvala Komisi a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby předložily návrhy dlouhodobé politiky v rámci přípravy na summit, který se má konat v červnu 2020;

W.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament je odhodlán přijmout každoročně usnesení o provádění dohod o přidružení a prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu ze strany přidružených zemí a alespoň dvakrát ročně doporučení týkající se vztahů se zbývajícími zeměmi Východního partnerství a politiky Východního partnerství obecně;

1.  doporučuje Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby:

Strukturovaný dialog, budování státu a demokratická odpovědnost

Odvětvová spolupráce při vytváření společného hospodářského prostoru

Rozvoj lidského kapitálu

Bezpečnost, stabilita, územní celistvost a řešení konfliktů

Místní a regionální orgány a občanská společnost

Lepší sdělovací prostředky, komunikace a řízení politiky

   a) uznali, že země Východního partnerství stále více přebírají vlastní odpovědnost, co se týče iniciativy Východního partnerství; poukazovali na to, že je třeba usilovat o trvalé vysílání impulsů k účinné spolupráci, intenzivnímu dialogu a úzkému partnerství v rámci Východního partnerství, prostřednictvím transformačního dopadu politiky Východního partnerství, která podporuje reformy, jež přinášejí pozitivní politické, společenské, hospodářské a právní změny v zemích Východního partnerství, s přihlédnutím k míře jejich ambic vůči EU; upozorňovali na snahy přidružených zemí o stále užší vztah s EU; potvrdili svrchované právo zemí Východního partnerství svobodně si zvolit svou individuální úroveň spolupráce či integrace s EU a odmítnout veškeré vnější ovlivňování svého rozhodnutí;
   b) zdůrazňovali, že podle článku 49 SEU může kterýkoli evropský stát požádat o členství v EU, pokud respektuje hodnoty lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, jak je uvedeno v článku 2 SEU; připustili, že ačkoli přistoupení není předmětem projektu Východního partnerství, může politika vedená v tomto rámci usnadnit proces postupné integrace do EU; měli na paměti, že na případný proces přistoupení musí být EU i dotčená země Východního partnerství dobře připraveny, a to s ohledem na budoucí reformní proces EU, na sblížení partnerské země s acquis EU i na splnění kritérii pro členství v EU; zajistili, že důsledné provádění stávajících dohod mezi EU a zeměmi Východního partnerství bude prvním krokem tohoto procesu postupné integrace;
   c) urychleně přijali strategickou, do budoucna orientovanou vizi pro příští desetiletí Východního partnerství po roce 2020 s cílem nabídnout v prvé řadě benefity občanům, posílit odolnost, podpořit udržitelný rozvoj, zajistit trvalé výsledky a prohloubit proces spolupráce a integrace mezi EU a zeměmi Východního partnerství, což je ve vlastním bezpečnostním a hospodářském zájmu EU;
   d) zajistili, aby závěry summitu, který proběhne v červnu 2020, zahrnovaly jasnou strategii a dlouhodobou strategickou vizi pro další spolupráci a rozvoj Východního partnerství po roce 2020, posílené závazky EU a politické pobídky a zároveň oficiální příslib zemí Východního partnerství, že splní své závazky; v souladu s usneseními a doporučeními Evropského parlamentu podporovali budoucí předsednictví Rady EU při přípravě podrobných a ambiciózních programů spolupráce se zeměmi Východního partnerství, které by pomohly utvářet v nadcházejících desetiletích vztahy s těmito zeměmi oboustranně žádoucím směrem;
   e) uznali, že Východní partnerství by mělo být i nadále atraktivním rámcem pro spolupráci, a tento proces podporovali v souladu se zásadou „více za více“, s cílem udržet zapojení zemí Východního partnerství do reformního procesu a jejich směřování k EU;
   f) uznali, že Východní partnerství funguje na obě strany, neboť zkušenosti zemí Východního partnerství mohou být sdíleny ke vzájemnému prospěchu EU a jejích členských států i zemí Východního partnerství;
   g) zachovávali přístup, který vyvažuje individuální diferenciaci v rámci Východního partnerství a inkluzivnost, soudržnost a konzistentnost vícestranného rámce, který zůstává důležitým referenčním bodem pro všechny země Východního partnerství; zabránili rozdělení Východního partnerství podle ambicí jednotlivých zemí vůči EU; brali v úvahu, že rozsah a hloubka spolupráce mezi EU a zeměmi Východního partnerství mají být určovány na základě ambicí stran a provádění reforem; uznali, že dohody o přidružení a prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu, které byly podepsány s Gruzií, Moldavskou republikou a Ukrajinou, jsou důkazem diferencovaného přístupu a měly by vést k dalšímu zlepšení formátu dvoustranných vztahů a k plánům založeným na zásadě „více za více“;
   h) ve světle individuálního přístupu zvážili vypracování strategie posílené spolupráce pro tyto tři přidružené země, která by mohla vytvořit program na podporu reforem a investic v oblastech, jako je budování kapacit, doprava, infrastruktura, propojenost, energetika, spravedlnost a digitální ekonomika, a později by mohla být rozšířena na zbývající země Východního partnerství, a to na základě individuálního posouzení reformních závazků EU a dosaženého pokroku s přihlédnutím k tomu, že je třeba zachovat soudržnost Východního partnerství, a v souladu se zásadou inkluzivnosti; tento dialog by mohl zahrnovat setkávání s vedoucími představiteli přidružených zemí na strukturovaném základě v rámci zasedání Evropské rady a pravidelnou účast jejich zástupců na zasedáních pracovních skupin a výborů Evropské rady;
   i) zahájili proces, jehož cílem bude vytvořit společný hospodářský prostor, který povede k integraci se čtyřmi svobodami a umožní hlubší politickou a hospodářskou integraci zemí Východního partnerství do politik EU a jejich sbližování a hlubší hospodářskou spolupráci mezi zeměmi Východního partnerství navzájem, přičemž využije zkušenosti získané v případě zemí západního Balkánu;
   j) zahájili dodatečná opatření pro hlubší integraci a další odvětvovou spolupráci zemí Východního partnerství s EU a jejich účast ve vybraných agenturách Unie, platformách pro investiční rámec a programech a iniciativách uvnitř EU, a to v plném souladu se stávajícími podmínkami a s přístupem EU založeným na pobídkách, s cílem dosáhnout dalšího sbližování v souladu se zásadou „více za více“ a s přihlédnutím k osvědčeným postupům týkajícím se podpory reforem;
   k) poskytovali zemím Východního partnerství větší finanční pomoc, která by byla náležitě podmíněna, a to i v souvislosti s probíhajícími legislativními jednáními týkajícími se vnějších finančních nástrojů na období 2021–2027; zajistili, aby taková pomoc byla uzpůsobena konkrétním potřebám jednotlivých zemí Východního partnerství – pod vedením Evropského parlamentu prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci – a využívána k provádění činností v rámci programu Východního partnerství; uznali, že finanční pomoc EU je rovněž investicí do budoucnosti, neboť podporuje reformy, které zvyšují hospodářskou a sociální stabilitu zemí Východního partnerství, a pokládá základ pro úspěšnou budoucí spolupráci;
   l) uznali, že je zapotřebí mít v rámci celého Východního partnerství dodatečný rámec pro politickou, správní a finanční podporu tří přidružených zemí, který by na základě individuálního přístupu řešil jejich specifické potřeby v oblasti strukturálních reforem, modernizace a budování institucí; konstatovali, že tento přístup k finančním prostředkům EU by měl být spojen s reformními závazky a měl by zahrnovat soubor ambiciózních referenčních hodnot;
   m) s ohledem na nedávný vývoj v EU i zemích Východního partnerství upřednostňovali v rámci zásad demokracie a právního státu imperativ „více za více“ a zajistili, aby klíčovými kritérii a podmínkami pro užší politické partnerství a finanční pomoc zůstaly fungující a odolné demokratické instituce, právní stát, řádná veřejná správa, boj proti korupci a nepotismu, svoboda sdělovacích prostředků a dodržování lidských práv;
   n) prováděli pravidelná posouzení dopadu podpůrných programů EU s cílem zvýšit jejich účinnost a včas je upravit; reagovali rychleji na zhoršování situace v oblasti právního státu a demokratické odpovědnosti v zemích Východního partnerství a uplatňovali inteligentní podmíněnost, včetně provázání makrofinanční pomoci s demokratizací a reformami, s cílem zabránit další regresi partnerských vlád; vytvořili podmínky, které v případě, že ústřední orgány dané země Východního partnerství neplní závazky, umožní přesměrovat pomoc v této zemi z ústředních orgánů na místní orgány či aktéry občanské společnosti;
   o) prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci posílili úlohu Evropského parlamentu při kontrole programů a dohledu nad nimi, pokud jde o uplatňování vnějších finančních nástrojů EU;
   p) posílili parlamentní diplomacii a přezkoumali fungování shromáždění Euronest, aby mohlo dosáhnout svého plného potenciálu;
   q) zachovali inkluzivnost Východního partnerství a i nadále angažovali všechny jeho země, a současně uznali přidružený status pokročilých zemí Východního partnerství, především signatářů dohod o přidružení a prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu, a zajistili další místa konání pro politický dialog s těmito zeměmi s cílem dále pokročit s hospodářskou integrací a legislativní harmonizací; např. zahrnuli přidružené země jako pozorovatele na jednáních výborů zřízených podle článku 291 SFEU a nařízení (EU) č. 182/2011, neboť se jedná o způsob, jak ukázat, že je EU odhodlána k další integraci a k posílení orientace reforem a administrativního know-how těchto zemí;
   r) zasazovali se u všech zemí Východního partnerství o další pomoc při budování státu a posilování institucí a jejich odpovědnosti tak, že všem zemím Východního partnerství dají k dispozici nástroje podobné Skupině na podporu Ukrajiny, přičemž přidružení partneři by dostali přednost; rozvíjeli stávající a vytvářeli nové nástroje EU v oblasti právního státu a řádné veřejné správy za účelem sledování a posuzování pokroku, kterého přidružení partneři dosáhli, zejména srovnávací přehled EU o soudnictví a mechanismus pro právní stát; poskytli účinné pokyny a referenční hodnoty pro reformy, mj. přijetím plánů pro upřesnění závazků přidružení; vypracovali podrobné pracovní dokumenty s jasnou metodikou a komparativní perspektivou, podložené zkušenostmi z akčního plánu na uvolnění vízového režimu a procesu přistoupení, s cílem doplnit stávající zprávy o pokroku a programy přidružení;
   s) zahrnuli do procesu posuzování reforem v zemích Východního partnerství monitorování mnoha zúčastněných stran, jež by bylo, v návaznosti na praxi, která již byla zavedena na Ukrajině, pro vlády zemí Východního partnerství povinné; zajistili, aby Komise a ESVČ i nadále vypracovávaly výroční zprávy o provádění dohod o přidružení, které se týkají pokroku dosaženého třemi přidruženými partnery, a uplatňovaly jednotnou metodiku hodnocení, zejména při analýze reforem ve stejných oblastech a odvětvích; pravidelně, alespoň dvakrát ročně, vydávali zprávy o vztazích s nepřidruženými zeměmi Východního partnerství; předložili zprávu o provádění obchodních dohod a dohod o přidružení mezi Unií a zeměmi Východního partnerství se zaměřením na sociální, environmentální a hospodářský rozvoj ve společnostech zemí Východního partnerství, a to i v rámci Pařížské dohody;
   t) uznali, že klíčový význam pro demokratickou odpovědnost, deoligarchizaci a boj proti korupci a zmocňování se státu mají silné, nezávislé a efektivní instituce na centrální i místní úrovni; aby proto usilovali o to, aby země Východního partnerství obnovily svůj závazek, že provedou komplexní reformy soudnictví a veřejné správy zaměřené na zajištění nezávislosti a kompetentnosti soudců a státních zaměstnanců a jejich přijímání na základě zásluh a na upřednostnění boje proti korupci, mj. omezením prostoru pro korupci prostřednictvím větší transparentnosti, odpovědnosti a podpory bezúhonného chování všech obyvatel, na posílení právního státu a podporu řádné veřejné správy; uznali, že bez splnění výše uvedených cílů bude prakticky nemožné dosáhnout udržitelného růstu, posílit ekonomickou činnost a rozvoj, snížit chudobu a zvýšit přímé zahraniční investice, společenskou důvěru a politickou stabilitu;
   u) pokročili v provádění širokospektrálních právních a hospodářských reforem zahrnujících předávání zkušeností z členských států EU prostřednictvím projektů partnerské spolupráce, zejména rozšířením programu partnerské spolupráce na orgány místní a regionální správy;
   v) vybudovali v přidružených zemích Východního partnerství veřejnou správu evropské kvality tím, že zřídí systémy praktických stáží, které v konkrétních oblastech umožní státním zaměstnancům ze zemí Východního partnerství dočasně pracovat v příslušných útvarech orgánů EU a členských států;
   w) podněcovali činnost politických nadací, pokud jde o podporu příští generace politických vůdců v zemích Východního partnerství;
   x) uznali iniciativy vlád přidružených zemí, které mají za cíl posílit vzájemnou spolupráci a společné postoje v rámci Východního partnerství, a vybízeli k jejich rozšíření na víceodvětvovou úroveň, zejména v oblasti energetiky, dopravy, digitálních záležitostí, kybernetické bezpečnosti, ochrany životního prostředí, námořní ekonomiky, kontroly hranic, celní spolupráce, usnadnění obchodu a spravedlnosti a vnitřních věcí; obdobný přístup by měl být uplatňován na spolupráci mezi všemi zeměmi Východního partnerství v některých dalších otázkách;
   y) podporovali intraregionální obchod mezi zeměmi Východního partnerství, protože intenzivnější obchod s více partnery přispívá k odolnosti zemí a jejich hospodářství; podporovali větší zapojení zemí Východního partnerství do provádění makroregionálních strategií EU a účinný meziregionální a přeshraniční dialog o spolupráci s cílem posílit celostátní a regionální kapacity partnerů a usnadnit jejich sociální a hospodářský rozvoj;
   z) podpořili reformy volebního systému, které zajistí svobodné, spravedlivé a transparentní volby, a vybízeli k tomu, aby byly volební procesy – zvláště při přijímání legislativních změn volebních zákonů a zákonů upravujících financováni politických stran – zcela v souladu s mezinárodními normami, doporučeními Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a stanovisky Benátské komise; naléhali na země Východního partnerství, aby zajistily, aby nedocházelo k obtěžování, ať už soudnímu, fyzickému, či institucionálnímu, politických aktérů, kteří nesouhlasí s úřadující vládou, a aby ochraňovaly svobodu projevu, sdružování a shromažďování, včetně práva na pokojné demonstrace; ocenily státy Východního partnerství, které odsouhlasily provedení demokratizačních politických reforem a podporu posílení volebního legislativního rámce prostřednictvím inkluzivních politických dialogů;
   aa) zajistili, aby země Východního partnerství během procesu změn svých volebních právních předpisů vytvořily rovné příležitosti pro zastoupení všech etnických a národnostních menšin;
   ab) zajistili, aby byly do zemí Východního partnerství pravidelně vysílány evropské volební pozorovatelské mise s cílem podpořit proces posilování institucí, volebních procesů a demokratické odpovědnosti;
   ac) přispívali k tomu, aby se ve státech Východního partnerství zabránilo zasahování třetích stran do politických, volebních a jiných demokratických procesů bez ohledu na to, zda mají tyto zásahy ovlivnit volby ve prospěch upřednostňovaného kandidáta nebo strany, nebo zda mají oslabit důvěru v demokratický systém, zejména prostřednictvím dezinformací, nezákonného politického financování, kybernetických útoků na politické a mediální činitele nebo prostřednictvím jakýchkoli jiných nezákonných prostředků;
   ad) přijali unijní mechanismus sankcí za porušování lidských práv nebo unijní verzi „Magnitského zákona“, který by se vztahoval na jednotlivce nebo subjekty, u nichž bylo zjištěno porušení lidských práv nebo základních svobod, zejména prostřednictvím zatýkání, únosů a bití aktivistů občanské společnosti či opozičních aktivistů a novinářů a při násilných represích proti pokojným protestům, a na osoby a subjekty zapojené v zemích Východního partnerství do případů korupce na vysoké úrovni;
   ae) podpořili nepřetržité a účinné provádění prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu s cílem postupně vytvořit podmínky pro otevření jednotného trhu EU; zvážili vytvoření zvláštního nástroje pro sbližování právních předpisů, který by přidruženým partnerům pomáhal při harmonizaci jejich právních předpisů s acquis EU a napomáhal jim v úsilí o jejich provádění; uznali, že provádění prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu přineslo řadu pozitivních výsledků, že však stále existují otázky, které je třeba odpovídajícím způsobem řešit;
   af) vzali na vědomí význam prohloubení hospodářské spolupráce a integrace trhu se zeměmi Východního partnerství prostřednictvím postupného otevírání jednotného trhu EU, včetně úplného provedení prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu, dodržování právních, hospodářských a technických regulací a norem a vytvoření společného hospodářského prostoru;
   ag) usilovali o prozkoumání a zajištění spolupráce zemí Východního partnerství, které splní příslušné podmínky a projeví zájem, mj. v rámci energetické unie, Dopravního společenství a digitálního jednotného trhu a jejich postupně diferencované odvětvové integrace do těchto struktur; zaměřili se na telekomunikace a upřednostňovali co nejrychlejší vytvoření režimu bez roamingových poplatků jak mezi EU a zeměmi Východního partnerství, tak v rámci Východního partnerství; budovali důvěryhodné služby, včetně kybernetických kapacit na ochranu kritické infrastruktury a osobních údajů, a dosáhli větší spolupráce v oblasti celních, bankovních a finančních služeb, což by zemím Východního partnerství pomohlo v boji proti praní peněz a v posílení finančního dohledu a zároveň by vedlo k případnému rozšíření jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA) na země Východního partnerství;
   ah) zavedli nástroje, jako jsou právní prověrky a odvětvové plány, s cílem určit, nakolik jsou země Východního partnerství připraveny dodržovat acquis EU, a potvrdit jejich připravenost na diferencovanou odvětvovou integraci;
   ai) podporovali rozvoj komerčních i veřejných elektronických služeb a digitální ekonomiky i širokou škálu možností práce z domova s cílem zvýšit odolnost v případě krize, např. v důsledku pandemie;
   aj) zajistili pevné zapojení zemí Východního partnerství do boje proti změně klimatu a jejich příspěvek k němu, mj. prostřednictvím účasti na nové Zelené dohodě pro Evropu a tím, že se zajistí, aby prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu nebyly v rozporu s cíli a iniciativami v oblasti klimatu stanovenými v Zelené dohodě; toto zapojení by mělo probíhat prostřednictvím investiční podpory EU, mj. z EBRD a EIB, a mělo by být podmíněno řádným posouzením dopadu na životní prostředí a důsledků pro místní komunity, se zvláštním zřetelem k odvětvím, která by mohla být zasažena a která by potřebovala dodatečnou podporu;
   ak) zajistili, aby byla uskutečněna náležitá opatření a vynakládány finanční prostředky ke zlepšení nakládání s odpadními vodami v souladu s absorpční kapacitou partnerských zemí a ke zlepšení energetické bezpečnosti a propojení, zejména pokud jde o zpětný tok plynu, energetickou účinnost a využívání obnovitelných zdrojů v zemích Východního partnerství; uznali významnou úlohu, kterou sehrává Ázerbájdžán při diverzifikaci dodávek energie do EU, a úspěch Ukrajiny, pokud jde o oddělení soustav pro přepravu plynu, a podporovali úsilí o energetickou nezávislost a diverzifikaci dodávek v dalších zemích Východního partnerství; podněcovali země Východního partnerství, aby dokončily reformy v odvětví energetiky v souladu s právem EU, včetně reforem týkajících se politik v oblasti životního prostředí a bezpečnosti;
   al) poskytovali v zemích Východního partnerství soustavnou podporu modernizaci systémů nakládání s pevnými odpady, aby odpovídaly normám EU, a to přijetím recyklačních cílů a zavedením recyklačních systémů pro splnění těchto cílů; zabývali se negativním dopadem zastaralých a nepovolených zařízení pro nakládání s pevnými odpady na životní prostředí a veřejné zdraví; určili finanční nástroje na podporu financování projektů v oblasti nakládání s odpady z unijních a vnitrostátních či místních fondů;
   am) zajistili, aby stávající a nová jaderná zařízení v zemích Východního partnerství splňovala nejpřísnější normy v oblasti životního prostředí a jaderné bezpečnosti v souladu s mezinárodními úmluvami; zajistili, aby nebezpečné projekty v oblasti energetiky, jako je jaderná elektrárna Ostrovec, nebyly součástí evropské elektrické sítě;
   an) přijali komplexní plán budování infrastruktury, zahrnující hraniční přechody, a podporovali provádění prioritních projektů určených v orientačním akčním plánu pro investice do transevropské dopravní sítě (TEN-T) a dalších investičních akčních plánech s cílem zlepšit dopravní, energetickou a digitální propojenost mezi EU a zeměmi Východního partnerství a mezi zeměmi Východního partnerství samotnými a zajistit v průběhu procesu provádění environmentální udržitelnost; podpořili sbližování předpisů v odvětví dopravy;
   ao) naléhavě vyzývali země Východního partnerství, aby ve spolupráci s Komisí plně využívaly příležitostí, které akční plán pro investice do sítě TEN-T nabízí; zdůrazňovali, že je třeba lépe využívat potenciál propojenosti v oblasti Černého moře a podporovat infrastrukturní projekty, které jsou zásadně důležité pro zvýšení propojenosti s tímto regionem a se Střední Asií; uznali v tomto ohledu strategičnost zeměpisné polohy zemí Východního partnerství, neboť tyto země představují spojovací článek mezi Evropskou unií, Asií a širším sousedstvím, což by mohlo poskytovat přidanou hodnotu zahraničněpolitické činnosti EU;
   ap) prováděli ambiciózní strategii EU pro Střední Asii a aktivně do ní zapojili země Východního partnerství jako spolehlivé partnery, kteří mají přímý přístup do tohoto regionu;
   aq) zajistili, aby VFR potvrzoval finanční podporu EU, která je určená na infrastrukturní a investiční projekty zemí Východního partnerství, zvýšení jejich odolnosti vůči kybernetickým hrozbám a zlepšování a modernizaci jejich systémů vzdělávání; přijali aktivní opatření ke zlepšení absorpční kapacity zemí Východního partnerství; využili zkušeností získaných v souvislosti s investičním rámcem pro západní Balkán k přilákání a koordinaci finanční a technické pomoci a ke zvýšení účinnosti infrastrukturních projektů;
   ar) upřednostnili potřebu udržitelných a důvěryhodných investic v zemích Východního partnerství vypracováním strategie pro dlouhodobé zapojení se zaměřením nejen na stabilizaci, ale také na demokratizaci;
   as) rozšířili přístup, který EU uplatňuje ve snaze oživit ukrajinské hospodářství, i na další přidružené partnery a to i prostřednictvím individualizované a flexibilní makrofinanční pomoci a nástrojů a zapojení a koordinace mezinárodních finančních institucí a dárců a zlepšení prostředí pro přímé zahraniční investice se zohledněním sociálních, pracovních a environmentálních práv; učinili z podpory přímých zahraničních investic EU klíčový prvek politiky Východního partnerství a vypracovali za tímto účelem akční plán s cílem dále zlepšit podnikatelské prostředí a zaručit právní jistotu;
   at) podpořili větší diverzifikaci a konkurenceschopnost hospodářství zemí Východního partnerství prostřednictvím posílené podpory malých a středních podniků, demonopolizace, deoligarchizace a privatizace, tím, že posílí a rozšíří rozsah, geografické pokrytí a význam programů, jako je EU4Business, z hlediska potřeb příjemců; zejména půjčovali malým a středním podnikům v místních měnách, vytvářeli nové iniciativy, které mají do zemí Východního partnerství přilákat rizikový kapitál, a dlouhodobě podporovali rozvoj odvětví zaměřených na vývoz;
   au) řešili překlenutí propasti mezi venkovem a městy v zemích Východního partnerství prostřednictvím účinných finančních a technických pobídek pro mikropodniky a malé a střední podniky, drobné zemědělce a rodinné podniky ve venkovských a příměstských oblastech a zlepšením mezilidských vazeb a infrastruktury mezi městy a venkovem za účelem posílení sociální soudržnosti;
   av) podporovali zvýšenou mobilitu pracovních sil mezi EU a zeměmi Východního partnerství i mezi samotnými partnerskými zeměmi, s důrazem na legalitu a udržitelnost tohoto procesu, aby bylo možné vyměňovat si dovednosti a zkušenosti a zabránit „odlivu mozků“ a nedostatku pracovních sil na místní úrovni; zhodnotili v této souvislosti úspěšné uplatňování bezvízových režimů se třemi přidruženými zeměmi;
   aw) zohledňovali výzvy, které pro země Východního partnerství představuje „odliv mozků“, a řešili je tím, že budou podporovat kvalitní a inkluzivní programy vzdělávání a odborné přípravy a vytváření pracovních příležitostí s cílem poskytnout mladým lidem a rodinám socioekonomické perspektivy v jejich místních společenstvích;
   ax) řešili dopady vylidňování a migrace v zemích Východního partnerství zapojením těchto zemí do evropského programu pro migraci;
   ay) podporovali a zaváděli akční plány pro jednotlivé země zaměřené na boj proti nezaměstnanosti a sociální a regionální nerovnosti; investovali do mladých lidí, podporovali podnikání a vytvářeli nové programy a pobídky pro mladé odborníky, aby se vrátili na trh práce zemí Východního partnerství;
   az) vybízeli země Východního partnerství k uskutečnění rozsáhlých reforem politiky zaměstnanosti s cílem zlepšit pracovní podmínky a práva pracovníků; vypracovali akční plán pro boj proti nehlášené práci, podporovali vytváření plnohodnotných odborových svazů a požadovali, aby byly základní úmluvy MOP provedeny ve vnitrostátním právu a aby byly uplatňovány;
   ba) řešili nedostatky v plnění závazků týkajících se sociálních politik a pracovních práv a chránili pracovní trh EU před sociálním dumpingem; kontrolovali nejen provedení příslušných směrnic a norem EU ve vnitrostátním právu, ale i jejich skutečné uplatňování; společně se zeměmi Východního partnerství vytvořili systém pro monitorování základních pracovních práv zahrnující odbory a organizace občanské společnosti; využívali uvolnění makrofinanční pomoci jako páky nebo podmíněnosti s cílem donutit země Východního partnerství ke zlepšení pracovních podmínek;
   bb) podporovali reformy v oblasti vzdělávání v těch zemích Východního partnerství, které o to projeví zájem, jelikož tyto reformy mají zásadní význam pro jejich budoucnost, s cílem překlenout propast mezi reformou vzdělávacích systémů a poptávkou na trhu práce, a aby vedle dalších opatření podporovali také odbornou přípravu; uznali význam přeshraniční mobility pro posilování mezilidských kontaktů, rozšířili financování pro země Východního partnerství a jejich účast v rámci vzdělávacích programů a programů zaměřených na zvyšování odborné kvalifikace a výměnných programů, jako je program Erasmus+ a program Kreativní Evropa, a posilovali kapacitu zemí Východního partnerství pro účast na programu Horizont Evropa;
   bc) posílili akademickou spolupráci a spolupráci v oblasti vzdělávání mezi EU a zeměmi Východního partnerství, včetně vzájemné spolupráce mezi zeměmi Východního partnerství tím, že: i) zavedou regionální program na podporu středisek excelence v oblasti vědy a výzkumu v regionu; ii) zřídí na Ukrajině univerzitu Východního partnerství; iii) zřídí programy zaměřené na Východní partnerství na specializovaných univerzitách a elektronickou vzdělávací platformu pro internetové vzdělávací kurzy zaměřené na evropské hodnoty a právní stát, řádnou správu věcí veřejných, veřejnou správu a odstranění korupce v zemích Východního partnerství; iv) zajistí místo společného vzdělávání úředníků veřejné správy zemí Východního partnerství, a to i na úrovni místních a regionálních orgánů;
   bd) spustili pilotní projekt, jehož cílem je zřídit středisko Východního partnerství pro otevřenou vědu a inovace, síť tematických středisek kompetencí v každé zemi Východního partnerství, která by poskytovala podporu a služby v oblasti výzkumu a inovace;
   be) zajistili, aby všechny programy EU v oblasti podpory důsledně zohledňovaly rovnost žen a mužů a lidská práva a zaměřovaly se na nejvíce znevýhodněné a zranitelné skupiny ve společnosti, včetně etnických a dalších menšin, jako jsou Romové, uprchlíci a vnitřně vysídlené osoby z oblastí zasažených násilným konfliktem; posílili iniciativy na zlepšení politického i socioekonomického postavení těchto skupin a jejich přístupu ke vzdělání, zdravotní péči a důstojnému bydlení;
   bf) zajistili, aby pomoc a programy EU dosáhly až na místní úroveň, a to i do odlehlých částí zemí Východního partnerství a zejména do venkovských oblastí, aby tak místním obyvatelům umožnily prosazovat pozitivní změny v jejich komunitách, zejména v těch, které jsou náchylnější k postsovětským náladám a ruským manipulacím;
   bg) důrazně trvali na zákazu diskriminace, pokud jde o všechny osoby LGBTI+, na jejich ochraně před diskriminací stanovenou v právních předpisech a na stíhání veškerého porušování práv, nenávistných projevů a fyzického násilí páchaného na těchto osobách; vyjádřili uznání přidruženým zemím Východního partnerství, které odpovídajícím způsobem harmonizovaly svůj právní rámec;
   bh) podporovali svobodu vyznání, přesvědčení a projevu a právo na informace v mateřském jazyce všech občanů; odsoudili a bojovali proti nenávistným projevům a diskriminaci na základě etnického původu nebo jazyka i proti falešným zprávám a nepravdivým informacím zaměřeným na etnické a národnostní menšiny;
   bi) zajistili základní právo na svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení tím, že budou chránit a podporovat práva všech náboženských složek přítomných v regionu, a to na základě konceptu plnoprávného a rovnocenného občanství;
   bj) posílili dialog a spolupráci s církvemi a náboženskými komunitami a organizacemi v oblastech, jako je budování míru a usmíření, posilování důvěry ve spravedlivou a svobodnou společnost, ale i vzdělávání, zdravotní péče a základní sociální služby;
   bk) uznali, že prostřednictvím politických, kulturních a hospodářských investic v zemích Východního partnerství investuje EU do bezpečnosti a stability regionu;
   bl) uznali zvýšenou vzájemnou provázanost EU a zemí Východního partnerství v oblasti bezpečnosti i význam bezpečnosti, stability a míru pro budoucí rozvoj zemí Východního partnerství s ohledem na to, že v posledních letech byly tyto země předmětem zájmu a ambic třetích zemí, jako je Čína, Turecko nebo státy Perského zálivu, které ne vždy sdílí hodnoty a zájmy EU; posílili tedy spolupráci mezi EU a zeměmi Východního partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany tím, že budou věnovat zvláštní pozornost mírovému řešení regionálních konfliktů a prevenci a řešení nových typů výzev, jako jsou hybridní hrozby, kybernetické útoky, včetně kybernetického zasahování do voleb, dezinformační a propagandistické kampaně a vměšování třetích stran do politických, volebních a dalších demokratických procesů; posílili spolupráci a podporu, pokud jde o odolnost zemí Východního partnerství vůči korupci, praní peněz, terorismu a organizované trestné činnosti obecně, a zdůraznili, že je třeba posílit odolnost jednotlivců, komunit a státních institucí;
   bm) připomněli odhodlání EU zasadit se o svrchovanost, územní celistvost a politickou nezávislost zemí Východního partnerství v rámci jejich mezinárodně uznávaných hranic a podporovat jejich snahu plně prosadit dodržování těchto zásad; zdůraznili, že je důležité, aby členské státy byly v tomto ohledu jednotné a solidární;
   bn) důrazně odsoudili dlouhodobé porušování základních zásad a norem mezinárodního práva v oblasti Východního partnerství, zejména destabilizaci, invazi, okupaci a anexi území několika zemí Východního partnerství ze strany Ruské federace, a skutečnost, že se tato země odmítá řídit rozhodnutími mezinárodní soudních orgánů; zavedli koordinovanější politiku členských států EU vůči Ruské federaci, zejména pokud jde o zapojení do otázek týkajících se zemí Východního partnerství;
   bo) vyzvali k okamžitému stažení zahraničních vojenských jednotek ze všech okupovaných území a k ukončení vojenských střetů, které vedou ke zbytečným ztrátám na životech civilistů a vojáků a zároveň brání socioekonomickému rozvoji, aby se tak stovky tisíc vnitřně vysídlených osob mohly vrátit se do své domoviny;
   bp) usilovali o aktivnější úlohu EU zastoupenou místopředsedou Evropské komise, vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku při mírovém řešení stávajících konfliktů a předcházení veškerým budoucím konfliktům v oblasti Východního partnerství, a zároveň zohledňovali dohodnuté formáty a procesy pro vyjednávání, jako jsou ženevská mezinárodní jednání, Minská skupina OBSE, normandský formát a rozhovory 5 + 2; jmenovali zvláštního vyslance EU pro Krym a oblast Donbasu;
   bq) nadále prosazovali prostředí přispívající k řešení konfliktů a podporovali činnosti, které povzbuzují důvěru a mezilidské kontakty napříč komunitami rozdělenými konflikty; upřednostňovali úsilí o preventivní budování míru a rozšířili související financování, včetně preventivní diplomacie a mechanismů včasného varování a operačních mechanismů;
   br) znovu zdůraznili, že podporují úsilí spolupředsedů Minské skupiny OBSE o vyřešení konfliktu v Náhorním Karabachu a jejich základní zásady z roku 2009, s cílem dosáhnout řešení založeného na normách a zásadách mezinárodního práva, Charty OSN a Helsinského závěrečného aktu OBSE z roku 1975; vybízí všechny strany, aby zintenzivnily vzájemný dialog a zdržely se vyhrocené rétoriky, která by dále ohrozila vyhlídky na řešení konfliktu;
   bs) přijali opatření k zajištění efektivních činností a výkonu plného mandátu pro tyto stávající mise EU v regionu Východního partnerství, včetně koordinace jejich činností: pozorovatelská mise EU v Gruzii, poradní mise EU na Ukrajině, mise EU pro pomoc na hranicích Moldavska a Ukrajiny a mise zvláštního zástupce EU pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii;
   bt) zohlednili žádosti ukrajinské vlády o to, aby byly podél ukrajinsko-ruské hranice a v Luhanské a Doněcké oblasti umístěny posílené mezinárodní mírové jednotky; jakmile to situace dovolí, mělo by být stranám konfliktu v rámci plného provádění dohody z Minsku nabídnuto umístění mise SBOP vedené EU, která by pomáhala například při odminování, při přípravách na místní volby a zabezpečovala volný přístup humanitárních organizací;
   bu) podporovali svobodu plavby a důrazně se postavili proti blokádě Azovského moře a pokračujícímu postupnému zabírání Černého moře ze strany Ruské federace;
   bv) uznali jedinečné zkušenosti a odborné znalosti zemí Východního partnerství; uznali příspěvek zemí Východního partnerství k misím, bojovým uskupením a operacím EU v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky; nadále podporovali reformu bezpečnostního sektoru; prohloubili spolupráci v obranných politikách souvisejících s EU, včetně zapojení do stálé strukturované spolupráce, jakmile bude vyřešena otázka účasti třetích zemí;
   bw) uznali, že kybernetická bezpečnost je jednou z oblastí, v nichž EU a země Východního partnerství mohou spolupracovat účinněji, a že EU může využít zkušeností zemí Východního partnerství v boji proti hybridním a kybernetickým hrozbám; zavedli formální kybernetický dialog se zúčastněnými stranami a podporovali platformy pro spolupráci mezi zeměmi Východního partnerství k účinnějšímu řešení hybridních hrozeb s cílem posílit odolnost těchto zemí, zejména po rozsáhlém kybernetickém útoku Ruské federace na Gruzii v říjnu 2019;
   bx) odsoudili vliv třetích zemí zaměřený na oslabování demokratického řádu zemí Východního partnerství a ovlivňování voleb, šíření dezinformací a vedení cílených dezinformačních kampaní;
   by) posílili spolupráci při budování společenské a institucionální odolnosti zemí Východního partnerství a více se zaměřovali na boj proti dezinformacím, propagandě, manipulaci a nepřátelskému ovlivňování prováděnému vnějšími silami s cílem rozdělit a destabilizovat země Východního partnerství a narušit celistvost jejich politických procesů a vztahů s EU; pomáhat zemím Východního partnerství, které o to mají zájem, v činnostech prováděných na úrovni EU při řešení výše uvedených nepřátelských akcí, včetně uplatňování osvědčených postupů a řešení, jako je akční plán proti dezinformacím a unijní kodex zásad boje proti dezinformacím, a s použitím odborných znalostí Evropského střediska pro boj proti hybridním hrozbám v Helsinkách, centra excelence NATO pro strategickou komunikaci v Rize a pracovní skupiny EU East StratCom;
   bz) prosazovali integrovanou správu hranic a spolupráci mezi EU a přidruženými zeměmi a podporovali spolupráci v oblasti vymáhání práva;
   ca) uvítali další spolupráci mezi EU a zeměmi Východního partnerství s cílem podporovat mezinárodní stabilitu a bezpečnost v souladu s globální strategií EU a navrhli nové formy dobrovolné spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany, kterou by měli pokládat za oblast budoucího vývoje, neboť EU bude postupně usilovat o vytvoření evropské obranné unie;
   cb) podporovali spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje a průmyslovou spolupráci mezi členskými státy EU a zeměmi Východního partnerství při rozvoji zbrojení a vojenských technologií a kapacit;
   cc) uznali, že nepřítomnost a nečinnost ze strany EU vůči partnerům ve Východním partnerství vytvoří prostor pro zásah jiných globálních aktérů; posílili spolupráci nebo vytvořili fórum podobně smýšlejících demokratických spojenců a mezinárodních aktérů s cílem oslabit negativní vliv třetích mocností v oblasti Východního partnerství a bojovat proti němu;
   cd) uznali příspěvek aktérů a organizací občanské společnosti ze zemí Východního partnerství k demokratizačním a reformním procesům v jejich zemích i v celém regionu Východního partnerství a vyzvali vlády zemí Východního partnerství, aby vůči nim byly otevřenější a více se v nich angažovaly, a zejména pak, aby je smysluplněji a účinněji zapojovaly do procesu tvorby politik;
   ce) pokračovali v širokém dialogu s občanskou společností ze zemí Východního partnerství a zvýšili podporu EU ve prospěch demokraticky zaměřených organizací občanské společnosti tím, že budou podporovat jejich činnost, jejich bezpečnost a budou chránit jejich pracovní prostředí;
   cf) usilovali o to, aby se EU více zapojovala do místních iniciativ v regionech a venkovských oblastech a podporovala je, s cílem rozvíjet organizační a monitorovací kapacity občanské společnosti i místní demokratické postupy;
   cg) posílili schopnost občanské společnosti v zemích Východního partnerství jednat jako strážce reforem a pohánět k odpovědnosti příslušné státní orgány, omezením byrokracie a zajištěním přítomnosti občanské společnosti na třístranných setkáních, včetně všech dialogů o lidských právech, a na zasedáních Rady pro přidružení a spolupráci;
   ch) podporovali spolupráci mezi občanskou společností v jednotlivých zemích Východního partnerství zřízením regionálního střediska pro zlepšování kompetencí a výměnu osvědčených postupů a pracovních přístupů v rámci nového projektu Univerzity Východního partnerství na Ukrajině;
   ci) nadále poskytovali strukturální finanční podporu a podporu v oblasti rozvoje kapacit organizacím, které pomáhají nezávislým prodemokratickým subjektům občanské společnosti; trvá na tom, aby programy EU, členských států a nezávislé programy na podporu demokracie, lidských práv a právního státu, včetně Evropské nadace pro demokracii, nadále fungovaly svobodně a bez pronásledování nebo soudních omezení; přijali veškerá možná opatření, aby zabránili tomu, že by nezávislé nevládní organizace byly vytlačeny prostřednictvím ukládání soudních omezení a finančních překážek, selektivním uplatňováním právních ustanovení nebo posílenou přítomností nevládních organizací kontrolovaných vládou;
   cj) zvýšili informovanost o útocích na občanské aktivisty v zemích Východního partnerství ze strany extrémistických sil, ale i státních orgánů, které oslabují hodnoty EU, mezinárodní normy v oblasti lidských práv a společné závazky k Evropské úmluvě o lidských právech;
   ck) zintenzivnili podporu a iniciativy EU k posílení místních orgánů, aby se jim i jejich sdružením umožnilo provádět celostátní reformy na místní úrovni; podporovali úlohu místních orgánů coby tvůrců politik a rozhodnutí a podporovali pravidelné výměny o programech reforem mezi centrálními a místními vládami za aktivní a inkluzivní účasti občanské společnosti a dalších příslušných zúčastněných stran;
   cl) vypracovali plány a ukazatele pro spolupráci s místními a regionálními orgány jednotlivých zemí, přičemž budou následovat příklady podobné spolupráce s občanskou společností;
   cm) rozšířili zastoupení Konference regionálních a místních orgánů zemí Východního partnerství (CORLEAP) při formulování a provádění politiky Východního partnerství a zvýšili její kapacity s cílem podpořit místní a regionální orgány při důležitých opatřeních; vytvořili, ve spolupráci s CORLEAP a s Evropským výborem regionů, program budování kapacit pro místní a regionální správu v zemích Východního partnerství, který by zahrnul přijetí systematických opatření k posílení úlohy místních a regionálních orgánů;
   cn) podporovali významnou účast občanů zemí Východního partnerství v projektech financovaných EU a jejich vlastní odpovědnost za ně v souladu s přístupem zdola nahoru založeným na hodnotách a normách EU;
   co) uznali, že nebude-li v průběhu dezinformační vlny, jíž jsou země Východního partnerství vystaveny, vedena řádná komunikační a informační kampaň, může to vést ke zmaru dlouholetého úsilí, investic a úspěchů v rámci tohoto partnerství; proto je třeba zintenzivnit úsilí v oblasti strategické komunikace a v otevřeném dialogu s občany zvýšit viditelnost podpory, již EU poskytuje v zemích Východního partnerství na celostátní i místní úrovni; navázali za tímto účelem kontakt i s lidmi v malých komunitách a venkovských oblastech, s vedoucími představiteli podniků a komunit, diasporami a národnostními menšinami a zaměřili se i na jiné skupiny, než jen ty proevropsky smýšlející;
   cp) působili proti dezinformacím a antiunijní propagandě tím, že bude posílena odolnost občanů EU a Východního partnerství vůči informacím a povědomí o Východním partnerství a o příležitostech a výhodách, které přináší, zvláště o těch, které plynou z úzké politické a ekonomické spolupráce mezi EU a zeměmi Východního partnerství a z provádění dohod o přidružení a prohloubených a komplexních dohod, které je spojují s hospodářským růstem a intenzivnějším obchodem;
   cq) účinněji využívali stávající struktury EU, jako je pracovní skupina ESVČ East StratCom, s cílem určit dezinformační a propagandistické kampaně, které podrývají vztah mezi EU a zeměmi Východního partnerství a jeho cíle, a reagovat na ně;
   cr) posilovali delegace EU v zemích Východního partnerství, umožňovali jim poskytovat zemím Východního partnerství podporu při dokončování reforem a účinněji poukazovali na to, jak zde EU pomáhá občanům; rozvíjeli více horizontálních vazeb, podporovali spolupráci mezi delegacemi EU a vybízeli k pravidelné výměně informací, odborných znalostí a dalších úspěšných pracovních přístupů;
   cs) zajistili aktivnější úlohu kontaktních kanceláří EU v členských státech v souvislosti s propagací významu zemí Východního partnerství pro evropský projekt;
   ct) zlepšili sdílení informací mezi orgány EU, konkrétně Evropskou komisí a Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ), a zachovali institucionální paměť, zejména pokud jde o poskytovanou podporu a provádění projektů technické pomoci, aby bylo možné stavět na jejich výsledcích při zahajování nových projektů a programů;
   cu) více využívali program pro mladé ambasadory a stipendia pro občanskou společnost v zemích Východního partnerství díky vytvoření aktivní sítě absolventů na základě stávajících úspěšných modelů;
   cv) prosazovali svobodné sdělovací prostředky a svobodu projevu jako základní zásadu a za tímto účelem podporovali demokratické, nezávislé, pluralistické a vyvážené mediální prostředí v zemích Východního partnerství, které zajistí ochranu místních novinářů, subjektů ovlivňujících veřejné mínění a hlasů disidentů před obtěžováním a zastrašováním, které umožní nediskriminační přístup k informacím on-line i off-line a smysluplnou občanskou účast a které zachová a zaručí lidská a občanská práva;
   cw) zvýšili podporu v místním boji proti falešným zprávám, hybridnímu válčení v komunikaci nebo zhoršování kvality mediálních programů, které mohou narušit boj proti korupci a proti šíření nepravdivých informací s cílem získat hospodářské nebo politické výhody; podporovali vývoj opatření k zajištění naprosté transparentnosti, pokud jde o vlastnictví sdělovacích prostředků; neustále podporovali a monitorovali místní oficiální regulační agentury v jednotlivých zemích Východního partnerství;
   cx) podporovali realizaci programů a reforem týkajících se mediální a informační gramotnosti tak, aby odpovídaly současnému digitálnímu věku;
   cy) podporovali vysílání evropské mediální produkce v zemích Východního partnerství a také produkce zemí Východního partnerství v EU, aby se tak překlenuly rozdíly, které jsou zapříčiněny historií a falešnými informacemi šířenými v posledních desetiletích; podporovali přístup místních sdělovacích prostředků k evropským mediálním programům a iniciativám za účelem úzké spolupráce mezi sdělovacími prostředky z EU a ze zemí Východního partnerství;
   cz) odsoudili zneužívání opatření souvisejících s pandemií ze strany státních orgánů jako prostředku k umlčování politické opozice, občanské společnosti a sdělovacích prostředků tím, že omezují jejich legitimní práva;
   da) posílili a tam, kde je to možné, zvýšili společné úsilí EU a zemí Východního partnerství v oblasti mezilidských kontaktů a výměn, s cílem vytvořit mezi obyvatelstvem vzájemně pozitivní obraz a pozitivně využít proevropské zaměření občanů v zemích Východního partnerství;
   db) podporovali inkluzivní a participativní platformy pro dialog a spolupráci, které by sdružovaly zúčastněné strany z různých odvětví a úrovní, včetně tvůrců politik, hospodářských subjektů, akademické obce, občanské společnosti, ale i církví, náboženských komunit a občanů s omezenými příležitostmi, s cílem bojovat proti polarizaci a extremistickým tendencím v politice a společnosti, jakož i proti dopadu dezinformačních a propagandistických kampaní;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

(1) Úř. věst. L 261, 30.8.2014, s. 4.
(2) Úř. věst. L 260, 30.8.2014, s. 4.
(3) Úř. věst. L 161, 29.5.2014, s. 3.
(4) Úř. věst. L 23, 26.1.2018, s. 4.
(5) Doporučení Rady pro spolupráci EU-Ázerbájdžán č. 1/2018 ze dne 28. září 2018 k prioritám partnerství EU-Ázerbájdžán, Úř. věst. L 265, 24.10.2018, s. 18.
(6) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2020 o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva (Přijaté texty, P9_TA(2020)0008).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 39).
(8) Úř. věst. L 289, 31.10.2013, s. 2.
(9) Úř. věst. L 128, 30.4.2014, s. 49.
(10) Dokument 12363/19 VISA 191 COEST 210.
(11) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 136.
(12) Úř. věst. C 208, 10.6.2016, s. 119.
(13) Úř. věst. C 234, 28.6.2016, s. 14.
(14) Úř. věst. C 300, 18.8.2016, s. 27.
(15) Úř. věst. C 328, 6.9.2016, s. 2.
(16) Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 110.
(17) Úř. věst. C 11, 12.1.2018, s. 82.
(18) Úř. věst. C 224, 27.6.2018, s. 58.
(19) Úř. věst. C 238, 6.7.2018, s. 42.
(20) Úř. věst. C 263, 25.7.2018, s. 109.
(21) Úř. věst. C 390, 18.11.2019, s. 100.
(22) Úř. věst. C 28, 27.1.2020, s. 97.
(23) Úř. věst. C 118, 8.4.2020, s. 43.
(24) Úř. věst. C 11, 13.1.2020, s. 18.
(25) Přijaté texty, P8_TA(2018)0458.
(26) Přijaté texty, P8_TA(2018)0457.
(27) Přijaté texty, P8_TA(2018)0518.
(28) Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 130.
(29) Úř. věst. C 118, 8.4.2020, s. 158.


Západní Balkán v návaznosti na summit konaný v roce 2020
PDF 178kWORD 59k
Doporučení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k západnímu Balkánu v návaznosti na summit konaný v roce 2020 (2019/2210(INI))
P9_TA(2020)0168A9-0091/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 28. června 2018, na závěry Rady ze dne 18. června 2019 a na závěry Evropské rady ze dne 17. a 18. října 2019, jimiž se odkládá rozhodnutí o zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií,

–  s ohledem na Záhřebské prohlášení ze dne 6. května 2020,

–  s ohledem na konečnou dohodu o urovnání neshod popsaných v rezolucích Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 817 (1993) a 845 (1993), ukončení prozatímní dohody z roku 1995 a vytvoření strategického partnerství mezi Řeckem a Severní Makedonií ze dne 17. června 2018, známou také jako Prespanská dohoda,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 26. března 2020 o zahájení jednání o přistoupení se Severní Makedonií a Albánii, které potvrdily závěry Rady ze dne 25. března 2020 o rozšíření a o procesu stabilizace a přidružení,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. února 2020 s názvem „Posílení přístupového procesu – Přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán“ (COM(2020)0057),

–  s ohledem na sdělení Komise o politice rozšíření EU ze dne 29. května 2019 (COM(2019)0260),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. února 2018 s názvem „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu“, COM(2018)0065,

–  s ohledem na globální strategii EU z roku 2016, která upřesňuje, že důvěryhodná politika rozšíření představuje strategickou investici do bezpečnosti a prosperity Evropy a že již významně přispěla k míru ve válečných oblastech,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. října 2013 nazvané „Strategie rozšíření a hlavní výzvy na období 2013–2014“ (COM(2013)0700),

–  s ohledem na obnovený konsenzus o rozšíření, který Evropská rada schválila v prosinci 2006 a následně jej potvrdila ve svých závěrech z června 2019,

–  s ohledem na závěrečné prohlášení ze summitu v Záhřebu ze dne 24. listopadu 2000,

–  s ohledem na prohlášení vydané na summitu zemí EU a západního Balkánu v Soluni dne 21. června 2003 a týkající se vyhlídek zemí západního Balkánu na přistoupení k Evropské unii,

–  s ohledem na Sofijské prohlášení vydané na summitu EU a zemí západního Balkánu dne 17. května 2018 a na připojený „sofijský program priorit“,

–  s ohledem na berlínský proces zahájený dne 28. srpna 2014, zejména na prohlášení ministrů zahraničních věcí zemí západního Balkánu o regionální spolupráci a dvoustranných sporech ze dne 27. srpna 2015 a na zřízení Regionální kanceláře pro spolupráci mládeže (RYCO) s tím, že následující summity proběhly ve Vídni (2015), v Paříži (2016), v Terstu (2017), v Londýně (2018) a v Poznani (2019),

–  s ohledem na závěry zasedání Rady pro obecné záležitosti o uplatňování podmíněnosti s cílem vytvořit soudržnou strategii EU pro vztahy se zeměmi v regionu, které se konalo ve dnech 29. a 30. dubna 1997,

–  s ohledem na společné prohlášení ministrů zahraničních věcí 13 členských států EU ze dne 11. června 2019 o závazku EU k evropské integraci západního Balkánu,

–  s ohledem na společné prohlášení ze summitu předsedy Evropského parlamentu a předsedů parlamentů zemí západního Balkánu, který svolal předseda Evropského parlamentu s vedením parlamentů zemí západního Balkánu na 28. leden 2020,

–  s ohledem na neformální setkání konané dne 16. února 2020, na kterém se sešli vedoucí představitelé zemí západního Balkánu, předseda Evropské rady, předseda Evropské komise, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předseda vlády Chorvatské republiky předsedající Radě Evropské unie,

–  s ohledem na usnesení Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 31. října 2019 nazvané „Zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií: EU by měla chránit svou důvěryhodnost a své geostrategické zájmy“(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů k balíčku týkajícího se rozšíření 2019 přijaté dne 13. února 2020(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o připomínce událostí ve Srebrenici(3),

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 27. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP III)(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2019 o zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o postoji Evropského parlamentu ke konferenci o budoucnosti Evropy(6),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 5. června 2020 o posílení spolupráce s partnery ze západního Balkánu v oblasti migrace a bezpečnosti,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. dubna 2020 s názvem „Podpora západního Balkánu v boji s pandemií COVID-19 a při obnově po ní“ (COM(2020)0315),

–  s ohledem na článek 118 jednacího řádu,

–  s ohledem na dopis Výboru pro mezinárodní obchod,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0091/2020),

A.  vzhledem k tomu, že rozšíření je jednou z nejúspěšnějších a nejstrategičtějších politik EU a nejúčinnějším nástrojem zahraniční politiky, který přispívá k většímu šíření klíčových hodnot EU, tedy respektování lidské důstojnosti, svobody, demokracie, posilování míru a prosperity, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv osob náležejících v Evropě k menšinám;

B.  vzhledem k tomu, že proces rozšíření je nedílnou součástí evropské integrace a má pro Evropskou unii i nadále strategický význam;

C.  vzhledem k tomu, že vyhlídky zemí západního Balkánu na plnohodnotné členství v EU podložené výsledky jsou v politickém, bezpečnostním a hospodářském zájmu Unie;

D.  vzhledem k tomu, že vyhlídky na členství v EU jsou uznáním podstatné geopolitické výzvy spočívající ve sjednocení evropského kontinentu a zásadní pobídkou pro úsilí zemí západního Balkánu o reformy;

E.  vzhledem k tomu, že země západního Balkánu jsou zeměpisně, historicky a kulturně součástí Evropy a že jejich integrace do Evropské unie má klíčový význam pro stabilitu a bezpečnost celého kontinentu, jeho svobodu a mír;

F.  vzhledem k tomu, že rozšiřování EU je obousměrný proces, v němž obě strany musí dostát svým závazkům a který je založen na předpokladu, že jak Evropská unie, tak kandidátské země plní své závazky;

G.  vzhledem k tomu, že zdokonalená metodika navržená Komisí má za cíl vnést do procesu rozšíření novou dynamiku a poskytnout nový impuls pro transformaci přistupujících zemí;

H.  vzhledem k tomu, že EU je v tomto regionu předním investorem, obchodním partnerem a dárcem;

I.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svých usneseních uvítal pokrok, kterého dosáhla Severní Makedonie a Albánie; vzhledem k tomu, že s ohledem na tento pokrok Parlament souhlasil s přidělením odměny za dosažené výsledky v rámci nástroje předvstupní pomoci Severní Makedonii a Albánii;

J.  vzhledem k tomu, že na summitu, který proběhl v Záhřebu v roce 2020, byla uznána prvořadost demokracie a právního státu a EU byla vyzvána, aby zintenzivnila svou spolupráci s tímto regionem;

K.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament vyjádřil politování nad tím, že se Evropská rada v roce 2019 nedohodla na zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií a Albánií; vzhledem k tomu, že toto nezahájení rozhovorů na základě doporučení Komise z let 2018 a 2019, která schválil Parlament, narušilo důvěryhodnost Evropské unie, přispělo k nárůstu populismu, nacionalismu a skepticismu vůči EU, oslabilo úsilí kandidátských zemí, vedlo k riziku vytvoření politického vakua a povzbudilo aktéry třetích stran, kteří usilují o nastolení politického vlivu v regionu na úkor integračního procesu EU;

L.  vzhledem k tomu, že proces rozšíření podporuje a posiluje schopnost řešit dvoustranné spory a usiluje o smíření mezi společenskými silami v regionu;

M.  vzhledem k tomu, že země západního Balkánu by měly zvýšit úsilí o překonání politické polarizace a vleklých parlamentních bojkotů, aby posílily parlamentní dohled;

N.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament zůstává spolehlivým partnerem zemí v procesu přistoupení k EU a zastáncem procesu rozšíření jako pozitivního mechanismu Evropské unie, který má podněcovat reformy zaměřené na institucionální a sociálně-ekonomické posílení těchto zemí ve prospěch jejich občanů;

O.  vzhledem k tomu, že Soluňská agenda a prohlášení ze Sofie zdůraznily, že bude kladen zvláštní důraz na vytváření dalších příležitostí pro mládež, přičemž bude zajištěn přínos k sociálně-ekonomickému rozvoji západního Balkánu;

P.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament je odhodlán zintenzivnit svou politickou a institucionální podporu poskytovanou demokratickým a ekonomickým reformám v tomto regionu a pomáhat zemím západního Balkánu v procesu přistoupení k EU;

Q.  vzhledem k tomu, že politické směry Komise pro období 2019–2024 potvrzují evropskou perspektivu západního Balkánu;

R.  vzhledem k tomu, že během slyšení v Evropském parlamentu se místopředseda, vysoký představitel Borrell a komisař Várhelyi zavázali k zařazení procesu rozšíření mezi priority a k urychlení strukturálních a institucionálních reforem a integračních procesů na západním Balkáně;

S.  vzhledem k tomu, že ambiciózní politika rozšíření vyžaduje odpovídající rozpočet; vzhledem k tomu, že Rada by měla poskytnout dostatečné rozpočtové prostředky na podporu politiky rozšíření;

T.  vzhledem k tomu, že EU musí také posílit mechanismy právního státu uvnitř Unie a stanovit ambiciózní program konference o budoucnosti Evropy;

U.  vzhledem k tomu, že evropská prosperita a bezpečnost úzce souvisí s procesem integrace a pokrokem v oblasti míru, demokracie, dodržování lidských práv a právního státu v regionu západního Balkánu a budoucnosti jeho zemí v silné a reformované EU;

V.  vzhledem k tomu, že Komise se ve svém sdělení ze dne 5. února 2020 zavázala, že předloží sdělení, v němž vymezí opatření pro uspíšení zásadních reforem, mj. v oblasti právního státu;

W.  vzhledem k tomu, že EU uvolnila 3,3 miliardy EUR na řešení koronavirové pandemie na západním Balkáně, z čehož 38 milionů EUR na okamžitou podporu odvětví zdravotnictví, 389 milionů EUR na sociální a hospodářské oživení, 750 milionů EUR na makrofinanční pomoc, 455 milionů EUR na hospodářské oživení a 1,7 miliardy EUR na zvýhodněné úvěry od Evropské investiční banky;

X.  vzhledem k tomu, že země západního Balkánu využily mechanismus civilní ochrany Unie, společné zadávání veřejných zakázek na zdravotnické vybavení, výjimky z pravidel udělování vývozních povolení EU v případě osobních ochranných pomůcek a tzv. zelené pruhy pro přepravu základního zboží;

1.  doporučuje Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku následující:

   a) podporovat evropské vyhlídky zemí západního Balkánu a zlepšit přístupový proces tak, aby bylo zajištěno, že proces posílí základní hodnoty a právní stát, povede k udržitelné demokratické, hospodářské a ekologické transformaci a sociální konvergenci, a zabezpečí dobré sousedské vztahy a regionální spolupráci jakožto základní prvky procesu stabilizace a přidružení, a aby bylo rovněž zajištěno, že rozšiřování Unie bude pokračovat souběžně s diskusemi o budoucnosti Evropy a o vnitřní reformě EU;
   b) zvýšit úsilí o zformování politické vůle mezi členskými státy při postupném rozšiřování na západní Balkán místo toho, aby mu vnitřní procesy EU stály v cestě, a zlepšit politické a strategické vedení EU v celkové politice v regionu;
   c) pokračovat v rozšíření jakožto v nezbytném předpokladu pro důvěryhodnost EU, její úspěch a vliv v regionu i mimo něj;
   d) urychlit přístupový proces zemí, které se politicky i administrativně zavázaly provádět reformy související s EU;
   e) zajistit, aby lepší metodika podporovala plnohodnotné členství v EU jako konečný cíl a aby EU stanovila předvídatelnější kritéria na základě podmíněnosti a reverzibility a aby je důsledně uplatňovala, díky čemuž bude přístupový proces dynamičtější a EU použitím revidované metodiky obnoví svou důvěryhodnost;
   f) zajistit, aby větší důraz na politickou povahu procesu, jak je představen v revidovaném návrhu metodiky Komise věnované rozšíření, nenahradil hodnocení dosažení referenčních hodnot na odborné úrovni a nebránil závazku EU vůči procesu rozšíření založenému na zásluhách;
   g) zajistit, aby seskupení oblastí politik posílilo hloubku, kvalitu a udržitelnost reforem, přineslo konkrétní výsledky v přistupujících zemích a zároveň umožnilo souběžná jednání o různých kapitolách;
   h) poskytnout jasná, transparentní a jednotná referenční kritéria pro přistoupení a také trvalou politickou a technickou podporu v průběhu celého procesu, a to i parlamentům s cílem zajistit, aby plnily svou úlohu nezávislého dohledu, a zlepšit měření pokroku na místě, přičemž je třeba zajistit, aby byla každá přistupující země posuzována na základě podmíněnosti a svých vlastních zásluh;
   i) zajistit kontinuitu, odpovědnost, soudržnost a předvídatelnost procesu rozšiřování tím, že nová metodika Komise bude pevně stanovena jakožto dlouhodobá úprava této politiky, a předejde se ad hoc revizím procesu a jeho parametrů v důsledku vnitřních politických úvah kteréhokoli členského státu; zajistit, aby přístupové referenční hodnoty a podpora vycházely ze získaných zkušeností s cílem zabránit dřívějším nedostatkům a zlepšit přístupový proces;
   j) usnadnit uplatňování lepší metodiky v případě přistupujících zemí, s nimiž se již vedou jednání, pokud se rozhodnou ji přijmout, s cílem umožnit smysluplné a dlouhodobé sladění se standardy a normami EU;
   k) zvýšit politické a ekonomické pobídky pro země západního Balkánu a zlepšit soudržnost mezi procesem rozšíření a politickými iniciativami v EU prostřednictvím každoročních regionálních setkání s představiteli zemí západního Balkánu v rámci zasedání Evropské rady a prostřednictvím pravidelné účasti zástupců zemí západního Balkánu na zasedáních Evropské rady, v Politickém a bezpečnostním výboru a v pracovních skupinách Komise;
   l) vybízet k postupnému zapojování přistupujících zemí do procesů, odvětvových politik a programů EU před přistoupením, a to prostřednictvím cílené finanční podpory EU s cílem přinést občanům, zejména dětem a mladým lidem, hmatatelné výhody a zlepšit pomoc poskytovanou ze strany EU před přistoupením a její přítomnost v těchto zemích před jejich plnohodnotným členstvím;
   m) podporovat posílenou úlohu parlamentů v procesu přistoupení prostřednictvím zavedených fór a důsledně podněcovat nové iniciativy, jako je summit předsedů parlamentů, který byl poprvé svolán předsedou Evropského parlamentu a předsedy parlamentů západního Balkánu dne 28. ledna 2020;
   n) usnadnit a podporovat větší zapojení poslanců ze zemí, s nimiž se vedou jednání, do práce Evropského parlamentu;
   o) zapojit zástupce zemí západního Balkánu do konference o budoucnosti Evropy se zvláštním důrazem na účast mladých lidí;
   p) posílit mechanismus podmíněnosti a trvat na reverzibilitě přístupového procesu uplatněním objektivních kritérií při rozhodování o tom, zda by jednání měla být pozastavena nebo přerušena; zajistit, aby Komise tyto postupy zahájila po důkladném hodnocení a v reakci na návrh členských států nebo Evropského parlamentu a současně brala v úvahu, že pro stávající jednání se Srbskem a Černou Horou již platí zásada doložky o nerovnováze a reverzibilitě; zajistit, aby byl mechanismus podmíněnosti a pozastavení doplněn jasnými informacemi orgánů EU o detailech možného pozastavení;
   q) posílit odpovědnost členských států za proces rozšiřování větším zapojením odborníků členských států na právní stát a jiné otázky, jakož i občanské společnosti a obránců lidských práv přímo na místě, a zlepšit posuzování celkového vývoje tím, že budou i nadále dodržovány dlouhodobé objektivní normy a předejde se politizaci technických aspektů procesu rozšíření, a to zejména čerpáním z monitorovacích zpráv a doporučení Rady Evropy a jiných normotvorných orgánů;
   r) uznat, že berlínský proces podporuje a doplňuje politiku rozšíření EU a nelze jej chápat ani jako alternativu přistoupení ani jako zdvojování úsilí v rámci rozšíření;
   s) uznat, že zahájení přístupových jednání s Albánií a Severní Makedonií je ve vlastním politickém, bezpečnostním a hospodářském zájmu Unie;
   t) uznat, že skutečnost, že Evropská rada v červnu 2018, v červnu 2019 a v říjnu 2019 nezahájila přístupová jednání s Albánií a Severní Makedonií, měla negativní dopad na úlohu EU v tomto regionu a na názor veřejnosti na přistoupení k EU, což vyslalo negativní signál západobalkánským zemím, a uznat, že zahájení přístupových jednání obnoví důvěryhodnost procesu, jak doporučily Evropský parlament a Komise;
   u) zavést co nejdříve liberalizaci vízového režimu pro Kosovo, neboť referenční kritéria byla splněna již v červenci 2018;
   v) zvýšit dynamiku jednání s cílem urychlit přistoupení Černé Hory a Srbska;
   w) zajistit, aby prvořadost demokracie, právní stát, lidská práva a základní svobody měly znovu ústřední místo v procesu rozšíření tím, že se kapitoly týkající se soudnictví, korupce a organizované trestné činnosti a rovněž kapitoly, které se týkají dodržování lidských práv, včetně práv menšin, svobody sdělovacích prostředků a svobody projevu, otevřou jako první a uzavřou jako poslední;
   x) zaměřit se na budování institucionálních a administrativních kapacit s cílem posílit transparentnost a účinnost řádné správy věcí veřejných na všech úrovních;
   y) využít zkušeností z nedávných rozšíření, včetně zkušeností získaných ve středoevropských zemích;
   z) pokračovat ve spolupráci se zeměmi západního Balkánu v boji proti terorismu a organizované trestné činnosti;
   aa) zajistit cílený důraz na budování kapacit státu, uplatňování soudních rozhodnutí, soudní reformy a úsilí o potírání korupce a organizované trestné činnosti;
   ab) trvat na dodržování domácích i mezinárodních soudních rozhodnutí a jejich provádění v plném rozsahu, včetně rozhodnutí ústavních soudů a všech rozsudků Evropského soudu pro lidská práva, Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a jeho nástupce Mezinárodního zbytkového mechanismu pro trestní tribunály, Specializovaných senátů a specializované prokuratury pro Kosovo a doporučení monitorovacích orgánů Rady Evropy, včetně Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti;
   ac) naléhavě žádat země západního Balkánu, aby plnily své mezinárodní závazky, pokud jde o stíhání válečných zločinů a zjišťování osudu pohřešovaných osob; prosazovat naprostou spolupráci s Mezinárodním zbytkovým mechanismem pro trestní tribunály a Specializovanými senáty a specializovanou prokuraturou pro Kosovo a výslovně hájit práci a zjištění Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a prosazovat a šířit jeho práci a odkaz mezi občany; odsoudit všechny pokusy oslavovat válečné zločince a popírat historická fakta a podporovat v tomto ohledu regionální komisi pro zjišťování skutečností o všech obětech válečných zločinů a dalších závažných případů porušování lidských práv spáchaných na území bývalé Jugoslávie (inciativa RECOM);
   ad) zvýšit angažovanost EU při řešení otevřených dvoustranných otázek, podporovat dobré sousedské vztahy a regionální spolupráci budováním důvěry a úsilím o zprostředkování a naléhat na země západního Balkánu, aby se zavázaly k usmíření a mírovému řešení dlouhotrvajících sporů;
   ae) posílit přístupový proces za účelem prohloubení solidarity mezi obyvateli zemí západního Balkánu a členských států a současně respektovat jejich dějiny, kulturu a tradice;
   af) podpořit nově jmenovaného zvláštního zástupce EU pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou a pro další regionální otázky týkající se západního Balkánu, pokud jde o dosažení celkové normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem a o pokrok v dobrých sousedských vztazích v regionu během jeho mandátu;
   ag) prosazovat širší veřejnou podporu regionálního usmíření, mj. podporou plného zapojení parlamentů do dialogu mezi Bělehradem a Prištinou a do úsilí o udržitelné regionální usmíření;
   ah) posílit a tam, kde je to možné, zvýšit společné úsilí EU a zemí západního Balkánu o mezilidské kontakty a výměny tak, aby si obyvatelé jedné strany vytvářeli pozitivní obraz o obyvatelstvu druhé strany a naopak;
   ai) podporovat vytváření rovných podmínek pro inkluzivní politické prostředí a napomáhat úsilí všech zemí západního Balkánu o překonání politické polarizace a vleklých parlamentních bojkotů; rozvíjet inkluzivní a konstruktivní parlamentní kulturu a posílit parlamentní kontrolu a dohled; podporovat odpovědný přístup k zastupování zájmů občanů v parlamentech s cílem podporovat demokratickou kontrolu a zlepšovat kvalitu právních předpisů;
   aj) vzít na vědomí práci Evropského parlamentu spojenou s přistoupením a jeho činnost na podporu demokracie a usnadňovat tuto práci a činnost, včetně činností stálých výborů a delegací, a zapojit do procesu kontroly na místě stálé zpravodaje Parlamentu pro země západního Balkánu;
   ak) podpořit reformy volebního systému, které zajistí svobodné, spravedlivé a transparentní volby, jež budou na celostátní úrovni i na místních úrovních probíhat na základě soutěže kandidátů, nebudou poznamenány zastrašováním ani dezinformačními kampaněmi a budou v souladu s mezinárodními normami, včetně norem pro transparentní financování stran, a doporučeními mezinárodních pozorovatelských misí; sledovat uplatňování stanovisek Benátské komise; přispívat k programům Evropského parlamentu na podporu demokracie v tomto regionu;
   al) vybízet vnitrostátní parlamenty, aby využívaly nástroje Evropského parlamentu na podporu demokracie, jako je dialog Jeana Monneta a dialog mezi stranami, s cílem usnadnit politickou práci na parlamentním dialogu a posílit odpovědnost, dohled, demokratickou kontrolu a kvalitu legislativní práce;
   am) posilovat a úzce zapojit občanskou společnost v její roli nepostradatelného aktéra procesů demokratické konsolidace, regionální spolupráce a reforem souvisejících s přistoupením, a to s důrazem na proevropské a prodemokratické síly v regionu;
   an) zajistit, aby občané a společnosti kandidátských zemí byli více zapojeni do procesu přistoupení a měli z něj prospěch; obzvláště v tomto rámci podporovat a stimulovat proevropské a prodemokratické segmenty společnosti a proevropské a prodemokratické názory a stanoviska;
   ao) zajistit, aby každý provedený krok zahrnoval podstatný a komplexní dialog s organizacemi občanské společnosti, akademickou obcí a mládeží od rané fáze rozhodování až po fázi provádění a hodnocení, se zvláštním zřetelem na to, aby nepodporoval ani nefinancoval stávající místní protievropské mocenské struktury nebo místní struktury pochybné demokratické pověsti, a podpořit tak rozvoj hodnot EU, právní stát, boj proti korupci a budování silných a účinných demokratických institucí jako základu pro úspěšné přistoupení k EU;
   ap) rozhodně odsoudit očerňující kampaně, výhrůžky a zastrašování novinářů a sdělovacích prostředků a trvat na vyšetření a stíhání těchto trestných činů, a umožnit tak vytvoření bezpečného prostředí pro novináře a zároveň řešit otázky související s koncentrací vlastnictví, s politickým a ekonomickým tlakem na financování sdělovacích prostředků a nedostatečnou transparentností jejich vlastnictví;
   aq) aktivně podporovat a posilovat demokratické, nezávislé a rozmanité mediální prostředí, jakož i odpovědnost a řízení sdělovacích prostředků;
   ar) zvýšit podpůrná opatření na posílení odolnosti vůči dezinformačním a rušivým mediálním kampaním, včetně kampaní vedených na základě zahraničních vlivů, jejichž cílem je podrývat demokratické procesy a svrchovanost zemí západního Balkánu a úlohu EU v regionu prostředky hybridní války;
   as) prosazovat a aktivně podporovat antidiskriminační politiky a trvat na stíhání trestných činů z nenávisti; vybízet k rychlejšímu pokroku směrem k rovnosti žen a mužů a bojovat proti diskriminaci a zajistit sociální začleňování etnických, národnostních a náboženských menšin, osob se zdravotním postižením, Romů a osob LGBTQI+, a to se zvláštním důrazem na děti, zaváděním politických opatření podporujících začlenění za účelem ochrany základních práv občanů;
   at) požadovat vytvoření silnějšího právního rámce s cílem předcházet vraždám žen a násilí na ženách a dětech a jiným formám domácího násilí a aktivně proti takovým činům bojovat, a to i připomínáním závazků vyplývajících z Úmluvy Rady Evropy a týkajících se prevence a potírání násilí páchaného na ženách a domácího násilí a podniknutím nezbytných kroků k ratifikaci této úmluvy; předcházet obchodování s lidmi a bojovat proti němu;
   au) uznat potíže, s nimiž se země západního Balkánu potýkají při řízení migračních a uprchlických toků, a značné úsilí, které region vynaložil na poskytnutí přístřeší a dodávek humanitární pomoci, především za podpory EU; zajistit účinné provádění dohod o postavení jednotek mezi zeměmi západního Balkánu a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex);
   av) zdůraznit význam přínosu zemí západního Balkánu k ochraně vnějších hranic Evropské unie a posílit evropskou podporu správy hranic v regionu; posílit kapacitu azylového systému v regionu ve spolupráci s Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu a Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR);
   aw) zdůraznit zásadní význam sociálního rozměru a sociálně ekonomické soudržnosti a její klíčovou úlohu v přístupovém procesu;
   ax) více se zaměřit na vymýcení chudoby, podporu občanské společnosti a plnění závazků v oblasti pracovního práva;
   ay) pobízet země západního Balkánu ke zvýšení úrovně jejich pracovních a sociálních práv, k podpoře růstu, k provádění sociálního acquis EU a k zapojení široké škály zúčastněných stran, jako jsou odbory, obchodní komory a profesní komory, do vyjednávacího procesu s partnery EU;
   az) řešit problém odlivu mozků prostřednictvím konkrétních opatření, jako je podpora kvalitních a inkluzivních reforem vzdělávání, zejména v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, a zajistit tak, aby vzdělávací sektor lépe odpovídal požadavkům trhu práce a přispíval k vytváření dlouhodobých a udržitelných pracovních příležitostí pro mladé lidi;
   ba) podporovat platformu pro regionální dialog „Překlenutí mezery“, která byla zřízena programem Evropského parlamentu „Mladí političtí vůdci“, v úsilí o odstranění propastných rozdílů mezi mládežnickou politikou, zapojením mládeže a poslanci v zemích západního Balkánu a podněcovat konkrétní opatření k zajištění větší účasti mládeže v politice a provádění politiky zaměřené na mládež v zemích západního Balkánu;
   bb) podporovat příležitosti v oblasti dobrovolnictví a občanské angažovanosti mladých lidí a více investovat do mladých lidí v daném regionu zvýšením účasti přistupujících zemí na stávajících programech mobility, jako je Erasmus+, Tvůrčí Evropa a Horizont 2020, a zaváděním nových programů v rámci meziregionální mobility;
   bc) prohloubit spolupráci v oblasti vědy, výzkumu a inovací prostřednictvím specializovaného plánování programů ze strany Evropské komise;
   bd) zintenzivnit pomoc zemím západního Balkánu s cílem zlepšit jejich právní předpisy v oblasti životního prostředí, energetické účinnosti a klimatu a zajistit, aby byly tyto země schopny je provádět v souladu s normami EU a Pařížskou dohodou, mj. tím, že budou urychleně plnit veškeré své povinnosti podle Smlouvy o energetickém společenství, pokud jde o úplné sladění a uplatňování právních předpisů Unie v oblasti energetiky;
   be) vyzvat orgány, aby přijaly naléhavá opatření v oblasti monitorování, zmírňování a prevence znečišťování ovzduší a vody, zajistit předběžné strategické environmentální hodnocení a posuzování dopadů na životní prostředí s cílem zajistit udržitelný rozvoj vodní energie a cestovního ruchu, který by byl v rovnováze s ochranou životního prostředí;
   bf) usnadnit regionální integraci v oblasti energetiky a větší diverzifikaci a zajistit bezpečnost energetických zdrojů a větší propojení energetické infrastruktury a digitálních sítí;
   bg) podpořit nezbytnou energetickou transformaci s přechodem na čistší obnovitelné zdroje energie a odklonem od černého a hnědého uhlí, které představují závažné sociální a zdravotní riziko pro místní obyvatelstvo a sousední země, začlenit přistupující země západního Balkánu do postupů v rámci Zelené dohody pro Evropu a Fondu pro spravedlivou transformaci;
   bh) připomenout, že Evropská unie, která v letech 2014 až 2018 investovala 12,7 miliardy EUR ve formě přímých zahraničních investic, je největším zahraničním investorem v regionu; vypracovat v souladu se závazky uvedenými v Pařížské dohodě a Zelené dohodě pro Evropu strategický hospodářský a investiční plán na zvýšení konkurenceschopnosti, zlepšení právního a podnikatelského prostředí, situace malých a středních podniků a udržitelného rozvoje v celém regionu, protože po krátkodobém oživení investic v předchozích letech se hospodářský růst na západním Balkánu zpomaluje a investic a vývoz přispívají k hospodářskému růstu v tomto regionu méně;
   bi) podporovat a prohlubovat regionální hospodářskou integraci na západním Balkáně, jak byla provedena již v rámci Středoevropské dohody o volném obchodu (CEFTA) a vytvořena podle právních předpisů EU, a aktivně podporovat ekonomickou integraci mezi EU a daným regionem pomocí rozšíření politiky EU a vnitřního trhu na země západního Balkánu poté, co budou splněny určité předpoklady;
   bj) podporovat iniciativy založené na víceletém akčním plánu pro regionální hospodářský prostor (MAP REA) přijatém předsedy vlád zemí západního Balkánu na summitu v Terstu v roce 2017, které obsahují čtyři hlavní pilíře – obchod, investice, mobilitu a digitální integraci – a jež jsou klíčové pro hospodářský rozvoj regionu a rychlejší sbližování s EU;
   bk) podporovat spolupráci zemí západního Balkánu s regionálními a mezinárodními organizacemi, jako je Rada pro regionální spolupráci (RCC), Regionální kancelář pro spolupráci mládeže (RYCO), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), a s mezinárodními finančními institucemi, jako je Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj (EBRD) a Evropská investiční banka (EIB);
   bl) nadále poskytovat nezbytnou podporu nutnou k urychlenému dokončení procesu přistoupení Srbska a Bosny a Hercegoviny k Mezinárodní obchodní organizaci (WTO), uvítat jejich žádost o členství, kterou podaly v roce 1999, resp. 2005, a připomenout význam členství ve WTO z hlediska získání nových obchodních příležitostí a přípravy kandidátských zemí na brzké členství v EU;
   bm) hájit zájmy Unie zmírněním negativního účinku dohod o volném obchodu s Eurasijskou hospodářskou unií podepsaných zeměmi, které požádaly o členství v Evropské unii a kterým byla poskytnuta příležitost uzavřít dohodu o stabilizaci a přidružení s Evropskou unií, mimo jiné přezkoumáním rozsahu pomoci poskytované těmto zemím;
   bn) podporovat regionální spolupráci v oblasti rozvoje infrastruktury mezi zeměmi západního Balkánu;
   bo) zajistit danému regionu jedno z prioritních míst v rámci unijní strategie zaměřené na konektivitu a zároveň poukázat na význam zlepšení dopravní infrastruktury v daném regionu, zejména vzhledem k tomu, jakou úlohu hraje při usnadňování obchodu, podporovat vybudování evropských železničních a silničních koridorů ve všech západobalkánských zemích, vyzvat Komisi k urychlenému zajištění prostředků na investice do infrastruktury;
   bp) sblížit občany a ekonomiky daného regionu a EU tím, že by se země západního Balkánu zapojily do sítí TEN-T a TEN-E, a v souladu s návrhem Komise na strategický ekonomický a investiční plán pro země západního Balkánu pomoci s poskytováním kvalitních a bezpečných dopravních a energetických služeb a zlepšováním infrastruktury a celkového propojení v rámci regionu, a také mezi tímto regionem a EU;
   bq) urychlit provádění digitální agendy pro západní Balkán s cílem zajistit občanům výhody digitální transformace, pomáhat zemím daného regionu při zlepšování možností financování a rozvoje pro začínající podniky a malé a střední podniky;
   br) stanovit předvídatelný časový rámec, urychlit vytvoření regionální zóny bezplatného roamingu a iniciovat další snížení tarifů v oblasti komunikací s EU na základě větší fyzické a digitální regionální spolupráce a konektivity;
   bs) zlepšit důslednost, účinnost, viditelnost a transparentnost financování, které poskytuje Unie v oblasti vnější činnosti, a podporovat tak rozvoj hodnot Unie, právní stát, boj proti korupci a budování silných a účinných demokratických institucí, v případě potřeby sjednotit financování poskytované v rámci nástroje NPP III s cíli Zelené dohody pro Evropu;
   bt) zajistit dostatečnou, spravedlivou a přiměřenou předvstupní pomoc orientovanou na výkonnost a výsledky, která by odpovídala transformačním potřebám příjemců a pomáhala jim plnit povinnosti spojené s přistoupením k EU; upřednostňovat konkrétní projekty, z nichž by měli prospěch občané uvedených zemí, a zvýšit schopnost příjemců dané prostředky čerpat;
   bu) zajistit užší koordinaci otázek v oblasti správy ekonomických záležitostí s mezinárodními finančními institucemi a zlepšit vzájemnou spolupráci, aby bylo dosaženo efektivnější podpory a nedocházelo k dvojímu financování;
   bv) zpřísnit podmíněnost mezi makrofinanční pomocí a pokrokem v boji proti korupci a dodržováním právního státu a lidských práv;
   bw) zabránit škrtům v celkovém financování z NPP, které by mohly zpomalit reformy související s EU a omezit schopnost Unie plnit svůj strategický cíl, kterým je stabilizace a transformace přistupujících zemí a jejich příprava na závazky vyplývající z členství, a které by mohly také vážně omezit jejich schopnost řešit mnohočetné výzvy, včetně usmíření, regionální integrace, změny klimatu a migrace, čímž by se tento region stal ještě náchylnějším k ovlivňování ze strany třetích zemí; zajistit přiměřenou trvalou podporu občanské společnosti;
   bx) zajistit, aby se nástroj NPP III řídil politickými prioritami, které mají prostřednictvím konkrétních projektů přímý dopad na život občanů, a aby byly finanční prostředky v rámci předvstupní pomoci přidělovány transparentním, přiměřeným a nediskriminačním způsobem na základě spolehlivých ukazatelů výkonnosti s přihlédnutím k odhodlání přijímajících zemí provádět reformy a k dosaženému pokroku;
   by) upevnit na základě mechanismu pozastavení pomoci přístup založený na výkonnosti a zajistit její soulad s nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI); doplnit nařízení o nástroji NPP III reformovaným a zdokonaleným „strategickým dialogem“, díky němuž by byl Evropský parlament včas informován a konzultován;
   bz) podporovat demokratickou odpovědnost zajištěním plného zapojení Evropského parlamentu do kontroly, dohledu a strategického řízení navrhování a plánování programů v rámci NPP III prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci a sledování a hodnocení tohoto nástroje;
   ca) zlepšit celkové zviditelnění podpory EU v regionu a poskytovat o ní lepší informace rozšířením strategické komunikace a veřejné diplomacie s cílem informovat o hodnotách Unie a poukazovat na přínos projektů a programů, které EU financuje; ve spolupráci se zeměmi západního Balkánu vypracovat společnou komunikační strategii; zasadit se o lepší pochopení výhod spojených s přistoupením k EU a procesem sjednocení na celém evropském kontinentu;
   cb) trvat na tom, že přistupující země musí postupně zajistit soulad své politiky se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou a společnou obchodní politikou EU;
   cc) výrazně zintenzivnit komunikaci o pomoci EU, zejména pokud jde o významnou podporu, kterou EU poskytla západnímu Balkánu na boj proti pandemii COVID-19, a zajistit, aby příjemci této pomoci nešířili dezinformace a negativní rétoriku týkající se reakce EU na COVID-19;
   cd) vyzdvihnout spolupráci zemí západního Balkánu v misích realizovaných s EU v rámci společné bezpečností a obranné politiky (SBOP);
   ce) odsoudit kroky třetích zemí, jejichž cílem je destabilizace a oslabení demokratické veřejné správy v oblasti západního Balkánu;
   cf) pokračovat ve spolupráci, pokud jde o boj proti hybridním hrozbám, včetně boje proti ruské propagandě;
   cg) přijmout opatření v návaznosti na summit EU a zemí západního Balkánu v roce 2020, aby byl proces rozšíření vyhodnocen a přehodnocen a aby získal novou dynamiku a aby transformace přistupujících zemí dostala nový impuls;
   ch) urychleně zavést revidovanou metodiku rozšiřování pro opětovné zahájení procesu přistoupení a na základě summitu západního Balkánu v Záhřebu přijmout rámce pro jednání a svolat mezivládní konference s cílem začít jednání o přistoupení s Albánií a Severní Makedonií;
   ci) zdůrazňuje 15 podmínek stanovených Radou Evropské unie, které musí Albánie splnit před svou první mezivládní konferencí s členskými státy EU;
   cj) udržovat spolupráci s Velkou Británií v zemích západního Balkánu s přihlédnutím k britským vazbám na region a ke společným cílům, od prosazování právního státu a boje proti organizované trestné činnosti, přes boj proti terorismu až po další záměry a cíle misí SBOP;
   ck) zintenzivnit politický dialog na vysoké úrovni prostřednictvím pravidelných summitů EU a zemí západního Balkánu;
   cl) provést doporučení tematického hodnocení z roku 2019, které se týkalo podpory právního státu v zemích evropského sousedství a zemích procesu rozšíření ze strany EU (2010–2017), a současně urychleně přijmout sdělení Komise, které bude řešit vážné problémy v oblasti právního státu prostřednictvím mechanismu podmíněnosti a reverzibility;
   cm) navázat na významnou podporu, která byla poskytnuta všem zemím západního Balkánu za účelem řešení naléhavých zdravotních a humanitárních potřeb vyplývajících z pandemie COVID-19;
   cn) podporovat i nadále kandidátské země a potenciální kandidátské země EU na západním Balkáně, pokud jde o koordinaci odezvy a zmírňování socioekonomických důsledků epidemie COVID-19, a sladit opatření se společným nouzovým hospodářským balíčkem EU, který byl vypracován společně s mezinárodními finančními institucemi;
   co) zajistit, aby stávající i příští VFR spolu s hospodářským a investičním plánem pro země západního Balkánu významně přispěly k oživení po pandemii COVID-19 a usnadnily hospodářský růst a integraci prostřednictvím posílených a udržitelných digitálních, energetických a dopravních spojení;
   cp) zajistit, aby hospodářský a investiční plán pro země západního Balkánu nebyl financován převážně ze stávajících prostředků nástroje předvstupní pomoci, čímž by potenciálně mohl odčerpat finanční prostředky pro další důležité politiky a programy; sladit tento plán plně se Zelenou dohodou pro Evropu, zejména s cílem EU v oblasti dekarbonizace;
   cq) upřednostnit západní Balkán v nové záruce pro vnější činnost a Evropském fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD+) v rámci nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI); zajistit zdvojnásobení počtu grantů poskytovaných investičním rámcem pro západní Balkán na podporu rozvoje soukromého sektoru, propojení, digitalizace, zelené agendy a sociálních investic a podstatně zvýšit finanční záruky na podporu veřejných a soukromých investic v regionu prostřednictvím záručního nástroje;
   cr) rozšířit zeměpisnou působnost Fondu solidarity Evropské unie, který se již vztahuje na krize v oblasti veřejného zdraví, na všechny země západního Balkánu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a vládám a parlamentům přistupujících zemí.

(1) Úř. věst. C 47, 11.2.2020, s. 15.
(2) CDR 2727/2019.
(3) Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 142.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2019)0299.
(5) Přijaté texty, P9_TA(2019)0050.
(6) Přijaté texty, P9_TA(2020)0010.


Cestovní ruch a doprava v roce 2020 a v dalších letech
PDF 186kWORD 57k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 o dopravě a cestovním ruchu v roce 2020 a v dalších letech (2020/2649(RSP))
P9_TA(2020)0169RC-B9-0166/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že cestovní ruch je průřezovou hospodářskou činností s širokým dopadem na hospodářský růst, zaměstnanost a sociální a udržitelný rozvoj;

B.  vzhledem k tomu, že odvětví cestovního ruchu zaměstnává 22,6 milionu lidí, což odpovídá 11,2 % celkové zaměstnanosti v EU, a v roce 2019 přispělo k HDP EU podílem 9,5 %, pomáhá podporovat vyváženou regionální strukturu a má pozitivní dopad na regionální rozvoj; s vědomím toho, že v EU je ohroženo nejméně 6,4 milionu pracovních míst;

C.  vzhledem k tomu, že cestovní ruch, a zejména nadměrná turistika, stejně jako všechny lidské činnosti, má dopad na změnu klimatu i environmentální a ekonomické dopady, jako je zvýšené znečištění, ztráta biologické rozmanitosti, kongesce, náklady na údržbu infrastruktury a zvyšování cen; vzhledem k tomu, že se však toto odvětví zavázalo, že urychlí rozvoj udržitelného cestovního ruchu a zajistí, že bude přispívat k plnění evropských a mezinárodních cílů v oblasti klimatu prostřednictvím iniciativ zaměřených na snižování emisí;

D.  vzhledem k tomu, že cestovní ruch sestává ze složitého hodnotového řetězce zahrnujícího mnoho zúčastněných stran s přímou vazbou na činnosti v oblasti přepravy cestujících;

E.  vzhledem k tomu, že odvětví dopravy, kultury a cestovního ruchu byla ze všech hlavních hospodářských odvětví nejzávažněji zasažena pandemií COVID-19, přičemž velká nezaměstnanost postihuje zejména sezónní pracovníky a osoby ve zranitelné situaci;

F.  vzhledem k tomu, že zdravotní krizí byla zvlášť těžce zasažena kulturní místa a podniky, festivaly a muzea, přičemž čtyři z deseti turistů volí svou destinaci na základě toho, co jim může nabídnout z kultury;

G.  vzhledem k tomu, že přijetím sdělení „Cestovní ruch a doprava v roce 2020 a v dalších letech“ (COM(2020)0550) a balíčku opatření týkajících se cestovního ruchu a dopravy ze dne 13. května 2020 učinila Komise první nezbytný krok na podporu zotavení našich cenných odvětví dopravy a cestovního ruchu z následků pandemie COVID-19;

H.  vzhledem k tomu, že uplynulo deset let od chvíle, kdy v červnu 2010 Komise přijala sdělení s názvem „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“ (COM(2010)0352), ve kterém stanoví strategii a akční plán pro cestovní ruch EU;

I.  vzhledem k tomu, že od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost v roce 2009 EU disponuje podpůrnými pravomocemi, jejichž účelem je koordinovat a doplňovat opatření členských států v této oblasti(1);

Plány oživení evropského cestovního ruchu a dopravy v návaznosti na pandemii COVID-19

1.  domnívá se, že k tomu, aby odvětví dopravy a cestovního ruchu přežilo a bylo konkurenceschopné, je nutné zajistit jak jeho rychlou krátkodobou, tak dlouhodobou podporu, a máme-li minimalizovat další ztráty v tomto odvětví a zajistit jeho dlouhodobou udržitelnost, je naprosto nezbytné přijmout opatření, která obnoví důvěru turistů v cestování do Evropy a po Evropě; zdůrazňuje, že současná krize představuje také historickou příležitost modernizovat cestovní ruch v EU, učinit jej udržitelnějším a přístupnějším pro osoby se zdravotním postižením a začít jej považovat za průmyslový ekosystém s investičními cíli, lidským kapitálem, potřebami technologické inovace a ukazateli výkonnosti, jakož i za významné odvětví, které by mohlo přispět k dosažení cílů v oblasti klimatické neutrality pro rok 2050;

2.  zdůrazňuje, že v současné krizi, kdy mnoho dopravních společností bojuje o přežití, je nanejvýš důležité dále investovat do strategické dopravní infrastruktury na úrovni EU; dále zdůrazňuje, že plány oživení dopravy, jakož i podpora zaměřená na záchranu stávajících dopravních odvětví, by měly být zaměřeny na inovativní příležitosti k růstu;

3.  vítá sdělení nazvané „Směrem k rozfázovanému a koordinovanému přístupu pro obnovu volného pohybu a zrušení kontrol na vnitřních hranicích – COVID-19“, které přijala Komise v rámci uvedeného balíčku, a návrh postupného a koordinovaného přístupu, jehož cílem je návrat k neomezenému volnému pohybu osob; žádá, aby byl na úrovni EU zaveden mechanismus, který by definoval dostatečně nízkou míru šíření nákazy, a aby bylo zajištěno jednotné uplatňování této míry v celé EU; vyzývá Komisi, aby podpořila „opětovné oživení cestovního ruchu“, s doporučením zdůraznit „udržitelný cestovní ruch“, a aby věrohodně certifikované podniky a destinace učinila průkopníky ekologického, sociálně odpovědného a ekonomicky zdravého odvětví cestování a cestovního ruchu; vítá iniciativu Komise, jejímž cílem je zajistit nepřetržitý tok zboží (zejména potravin a zdravotnických prostředků) po celé EU, a všechny iniciativy zaměřené na zajištění plného fungování vnitřního trhu EU bez neodůvodněných kontrol a prodlev;

4.  znovu zdůrazňuje význam zásady nediskriminace při postupném rušení vnitrostátních a přeshraničních omezení, jakož i vzájemného uznání dohodnutých opatření na úrovni EU, a zdůrazňuje, že je důležité vyhnout se dohodám mezi jednotlivými členskými státy (tzv. koridory cestovního ruchu), což by mělo další dopad na hospodářství těch členských států, které byly obzvláště postiženy zdravotní krizí, a zejména na jejich odvětví cestovního ruchu; je znepokojen skutečností, že několik členských států nedávno zavedlo jednostranná opatření, která by nejenom mohla ohrozit fungování jednotného trhu a mít negativní dopad na životy milionů občanů EU, ale také by mohla znamenat další ránu pro cestovní ruch a důvěru; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby zabránila provádění všech druhů diskriminačních a neepidemiologických opatření ze strany členských států, která zpochybňují integritu schengenského prostoru a brání rychlému oživení evropského cestovního ruchu a cestování;

5.  zdůrazňuje, že turistické oblasti v EU je třeba podporovat a propagovat mimo jiné prostřednictvím atraktivních nabídek pro návštěvníky, pokud to dovolují epidemiologické a sociálně zdravotní podmínky v příslušných oblastech; domnívá se, že je nezbytné, aby jak podniky, tak jejich klienti plně dodržovali a uplatňovali všechny zdravotní, hygienické a sanitární požadavky, jako jsou opatření pro zamezení fyzickému kontaktu, aby se zajistily bezpečné podmínky pro návštěvníky; žádá, aby byla v celé EU stanovena jednotná hodnotící kritéria s cílem zdůraznit oblasti, které představují bezpečné prostředí pro příchozí a odchozí cestovní ruch; podporuje potřebu prosazovat a udržovat nejvyšší úroveň bezpečnosti a ochrany, k čemuž by mohly být využívány interoperabilní digitální technologie (například specializované informační internetové stránky Komise nebo využití center pro digitální inovace), s cílem poskytnout pomoc odvětví cestování a cestovního ruchu a samotným turistům, přičemž je třeba respektovat práva jednotlivců na soukromí a ochranu údajů; zdůrazňuje, že by měl být vytvořen systém včasného varování, který by turisty účinně varoval před možnou zdravotní hrozbou v jejich destinaci, a to s cílem zajistit, aby byly protokoly karantény a evakuace okamžité a účinné;

6.  uznává význam mezinárodních cestujících pro naše odvětví cestovního ruchu; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby posoudily, zda by mohla být na vnějších hranicích EU zrušena omezení týkající se cest, jež nejsou nezbytně nutné, aniž by to bylo na úkor veřejného zdraví a bezpečnosti, a to vždy s ohledem na epidemiologickou situaci v jednotlivých třetích zemích a ve snaze o vzájemné uznávání ochranných opatření proti onemocnění COVID-19, zejména v letecké dopravě, v souladu se standardy Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) a společným dokumentem Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nazvaným „Protokolpro bezpečnost a ochranu zdraví v letectví v souvislosti s onemocněním COVID-19: Provozní pokyny pro řízení cestujících v letecké dopravě a pracovníků v oblasti letectví v souvislosti s pandemií COVID-19“, jež mají napomoci bezpečnému obnovení letecké dopravy v Evropě, a naléhavě vyzývá k jejich urychlenému provedení;

7.  zdůrazňuje význam přeshraničních a sezónních pracovníků pro poskytování služeb v odvětví cestovního ruchu jakožto klíčový prvek úsilí o hospodářské oživení a vyzývá k přijetí opatření zaměřených na podporu jejich mobility a ochranu jejich práv, včetně lepšího provádění stávajících právních předpisů;

8.  vítá sdělení Komise nazvané „Pokyny k postupné obnově dopravních služeb a konektivity – COVID-19“, jakož i pokyny vycházející z rámce zásad a společného souboru nástrojů, které pomohou obnovit dopravní služby všeho druhu v celé EU přijetím koordinovaných, nediskriminačních a přiměřených opatření;

9.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se dohodly na dočasných, přiměřených a nediskriminačních opatřeních, která budou v souladu s vědeckými důkazy, s cílem usnadnit bezpečný tranzit a pohyb mezi zeměmi, a to na základě důkladného posouzení rizik a na základě mezinárodních norem stanovených orgány, jako je Světová zdravotnická organizace (WHO) nebo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC); zdůrazňuje, že je důležité zajistit vzájemné uznávání opatření sjednaných na úrovni EU pro obnovu cestování v jejím rámci a na mezinárodní úrovni; kromě toho zdůrazňuje, že provádění opatření k omezování nákazy a jejich uvolňování nesmí nikdy vést ke snížení vysoké úrovně norem EU v oblasti bezpečnosti a ochrany v dopravě;

10.  zdůrazňuje, že metoda screeningu může být účinným prostředkem ke snižování tempa šíření viru a budování důvěry v případech, kde omezení fyzického kontaktu není možné, a to za předpokladu, že budou k dispozici spolehlivé a finančně dostupné screeningové metody; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci se střediskem ECDC a členskými státy pravidelně vyhodnocovala, zda jsou k dispozici testy vyhovující těmto požadavkům, a bude-li tomu tak, aby prováděla koordinovaná výběrová řízení s cílem zajistit tyto testy za nejlepších možných podmínek a za nejvhodnější cenu; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly všechny dostupné nástroje financování s cílem zajistit možnost bezplatného testování občanů;

11.  zdůrazňuje, že omezení cestování a kontroly na hranicích by měly být zrušeny v případě regionů, oblastí a členských států, kde se epidemiologická situace zlepšuje a je v dostatečné míře srovnatelná, jakmile budou určena kritéria pro její posouzení; zdůrazňuje, že zlepšení epidemiologické situace je klíčem pro obnovení bezpečného cestování a dopravy a služeb cestovního ruchu; dále vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy prozkoumala proveditelnost a přidanou hodnotu opatření týkajících se zdravotních kontrol, jako jsou diagnostické testy (např. sérologické testy nebo testy stěrů) a kontroly teploty cestujících, kteří opouštějí dopravní uzly; vyzývá k přijetí norem a podrobných postupů pro stanovení hygienických pravidel v jednotlivých druzích dopravy; domnívá se, že každý podnikatel v dopravě by měl uplatňovat jednotná opatření harmonizovaným způsobem, aby byla zajištěna předvídatelnost a srozumitelnost; domnívá se, že technické provozní protokoly by se měly stát předpokladem bezpečného cestování;

12.  vítá sdělení Komise s názvem „COVID-19: Pokyny EU k postupnému obnovování služeb cestovního ruchu a ke zdravotním protokolům v ubytovacích a stravovacích zařízeních“ a naléhavě vyzývá členské státy, aby tyto pokyny sdílely se svými příslušnými orgány na regionální a místní úrovni; vyzývá v této souvislosti Komisi a členské státy, aby při provádění těchto opatření finančně podporovaly odvětví cestování a cestovního ruchu, a to v plné spolupráci s tímto odvětvím a v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu a procesem digitalizace;

13.  vyzývá Komisi, aby vytvořila unijní známku bezpečnostního osvědčení a vypracovala jednoznačné a účinné zdravotní protokoly, které zaručí, aby zařízení v odvětví cestování a cestovního ruchu a jejich provozovatelé v EU dodržovali nejvyšší hygienické a bezpečnostní normy, a to ve spolupráci s veřejnými orgány členských států, zúčastněnými stranami v tomto odvětví a mezinárodními organizacemi s cílem motivovat k zavádění zvláštních opatření na základě unijních pokynů, získat důvěru osob navštěvujících členské státy a zajistit jejich bezpečnost a ochranu, stejně jako podpořit oživení tohoto odvětví;

14.  vyzývá Komisi, aby navrhla společná unijní pravidla pro podmínky, za nichž se budou vydávat poukazy v souvislosti s pandemií COVID-19 a zároveň bude zachována vysoká míra ochrany spotřebitele, přičemž přijetí těchto poukazů spotřebitelem by mělo být podmíněno vždy jeho souhlasem a nemělo by mít vliv na povinnost společností nahradit jejich klientům zaplacené výdaje v časovém rámci stanoveném právními předpisy EU, aby se z těchto poukazů stal flexibilnější, a tím atraktivnější a lépe použitelný prostředek a předešlo se dalšímu nesourodému provádění opatření, které by vedlo k odlišnému zacházení se spotřebiteli a k narušení hospodářské soutěže na trhu dopravy a cestovního ruchu; dále naléhavě vyzývá Komisi, aby využila veškeré dostupné prostředky k zajištění řádného prosazování a jednotného uplatňování práva EU a podporovala uplatňování harmonizovaných pravidel týkajících se dobrovolných poukazů;

15.  vyzývá Komisi, aby s ohledem na krizovou zkušenost s pandemií COVID-19 a na obdobné režimy v členských státech prozkoumala možnosti vytvoření evropské cestovní záruky s cílem zabezpečit finanční likviditu pro společnosti, aby se zajistila náhrada nákladů cestujícím, stejně jako výdaje na jejich repatriaci a spravedlivá náhrada jakékoli škody utrpěné v případě úpadku společnosti; kromě toho zastává názor, že turisté by měli být vybízeni k tomu, aby uzavírali cestovní pojištění;

16.  vyzývá Komisi, aby zahájila zvláštní komunikační kampaň EU v oblasti cestování a cestovního ruchu, mimo jiné i s využitím celounijní informační aplikace, s cílem podpořit cestování v rámci EU, obnovit důvěru občanů v cestování a cestovní ruch během pandemie COVID-19, informovat turisty o zavedených zdravotních a bezpečnostních opatřeních a budovat hodnoty udržitelnosti a soudržnosti prostřednictvím „značky cestovního ruchu EU“; vyzývá k tomu, aby koncepce „bezpečné a inteligentní destinace“ byla zásadní pro zajištění rozvoje udržitelného, odpovědného a přístupného cestovního ruchu;

17.  požaduje, aby byl na úrovni EU a na základě vědeckých důkazů a spolehlivých jednotných dat zaveden mechanismus pro stanovení prahové hodnoty pro míru bezpečnosti a ochrany, pokud jde o zavádění či rušení cestovních omezení, a aby byla zajištěna patřičná úroveň monitorování a byl vypracován akční plán pro případ negativního vývoje epidemiologické situace; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba vypracovat konkrétnější a podrobnější akční plán pro monitorování a hodnocení navrhované strategie postupného opouštění krizových opatření spojených s pandemií COVID-19;

18.  vyzývá Komisi, veřejné orgány členských států a zúčastněné strany, aby spolupracovaly na co nejvčasnějším vypracování jednoznačných pokynů a akčních plánů pro připravenost na potenciální druhou vlnu pandemie, které se budou zabývat prevencí nákazy a kontrolními opatřeními pro odvětví cestování a cestovního ruchu, neboť prodloužení opatření omezujících volný pohyb osob by podle odhadů mohlo vést k šestnáctiprocentnímu poklesu HDP za tento rok;

19.  vítá program SURE, který členským státům pomáhá pokrýt výdaje spojené s vnitrostátními režimy zkrácené pracovní doby a obdobnými opatřeními, které společnostem umožňují ochránit pracovní místa v odvětví cestovního ruchu; dále upozorňuje na důležitost toho, aby se investovalo do změn kvalifikace pracovníků, osvojování digitálních dovedností a iniciativ na podporu pracovních míst, což přispěje k předcházení zániku pracovních míst a prohlubování společenských nerovností v důsledku pandemie;

Posílená solidarita a koordinace v odvětví cestovního ruchu EU

20.  zdůrazňuje, že je důležité přejít ke skutečné evropské politice v oblasti cestovního ruchu, která významně přispěje k posílení konkurenceschopnosti Unie v tomto odvětví, podpoří spolupráci mezi členskými státy a regiony a vytvoří příležitosti pro další investice a inovace v tomto odvětví; připomíná, že je důležité omezit přemíru regulace v rámci jednotného trhu služeb cestovního ruchu s cílem odstranit rozpory a zdvojování v oblasti regulace a předcházet jim, a to zajištěním lepší koordinace politik a právních předpisů, které mají vliv na odvětví cestovního ruchu;

21.  vítá návrh Komise uspořádat evropský summit o cestovním ruchu, do něhož budou zapojeny orgány EU, průmysl, regiony, města a zúčastněné strany a jehož cílem bude zabývat se evropským cestovním ruchem zítřka, a podporuje vypracování plánu pro období do roku 2050 směřujícího k udržitelnému, inovativnímu a odolnému evropskému ekosystému cestovního ruchu („Evropská agenda pro cestovní ruch do roku 2050“); vyzývá proto Komisi, aby na základě výsledků tohoto dialogu v roce 2021 přijala novou strategii a akční plán pro cestovní ruch v EU s cílem zachovat postavení Evropy coby přední destinace pomocí „značky cestovního ruchu EU“; zdůrazňuje, že tato dlouhodobá strategie musí zahrnovat plán digitalizace odvětví a programy pro oživení turistických oblastí; zdůrazňuje, že uvedená strategie musí podporovat ekologickou transformaci odvětví úpravou příslušných postupů a obnovou infrastruktury a zařízení; zdůrazňuje, že Komise by měla pečlivě monitorovat řádné provádění této strategie;

22.  vítá iniciativu Komise, která umožňuje flexibilitu v rámci pravidel státní podpory; trvá však na tom, že jsou zapotřebí životaschopné projekty a konkurenceschopnost, sociální a ekologické normy a také jasné a specifické pokyny pro odvětví dopravy a cestovního ruchu s cílem umožnit účinnou koordinaci mezi všemi členskými státy a zajistit, aby vnitrostátní systémy náhrad byly využívány spravedlivě, včas a přiměřeně a byly zavedeny po omezenou dobu, s cílem řešit ztráty způsobené vypuknutím pandemie COVID-19, aniž by byla nepřiměřeně narušena hospodářská soutěž;

23.  zdůrazňuje význam posílené spolupráce mezi unijními, vnitrostátními, regionálními a místními orgány a všemi příslušnými zúčastněnými stranami s cílem řešit průřezové otázky spojené s cestovním ruchem; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby vypracovala strategii EU pro cestovní ruch, která bude zahrnovat konkrétnější a podrobnější akční plán s krátkodobými, střednědobými a dlouhodobými cíli, včetně cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, a obsahovat návrh, aby členské státy stanovily jasné a strategické cíle zaměřené na výsledky; trvá na tom, aby byla v koordinaci s Parlamentem a členskými státy přijata náležitá strategie pro udržitelný cestovní ruch, která bude zahrnovat opatření, jež mají být uplatňována a dodržována všemi členskými státy, odvětvími a turisty;

24.  zdůrazňuje, že návrh plánu na podporu oživení EU, který Komise předložila dne 27. května 2020 a který zahrnuje posílení dlouhodobého rozpočtu EU (VFR 2021–2027) a nový nástroj na podporu oživení ve výši 750 miliard EUR, který by měl být podmíněn prováděním strukturálních reforem a dodržováním ekologických a sociálních norem, slouží jako dobrý základ pro další jednání; vítá skutečnost, že cestovní ruch byl uznán za jednu z hospodářských činností nejhůře postižených krizí spojenou s onemocněním COVID-19; poznamenává, že nový nástroj na podporu oživení s názvem „EU nové generace“ poukazuje na to, že cestovní ruch by mohl ve druhém čtvrtletí roku 2020 zažít pokles obratu o více než 70 %, zatímco základní investiční potřeby v oblasti cestovního ruchu, které představují 161 miliard EUR, se mezi různými ekosystémy řadí na první místo; vyzývá Komisi, aby v rámci balíčku opatření na podporu oživení věnovala náležitou pozornost odvětví cestovního ruchu a vydala pokyny k zajištění rychlého přístupu k financování v rámci probíhajících i nadcházejících programů bez nepřiměřené administrativní zátěže; v této souvislosti zdůrazňuje význam investic do tohoto odvětví prostřednictvím facility na podporu oživení a odolnosti, která umožní rozvoj strategie pro udržitelné, pružné a konkurenceschopné odvětví cestovního ruchu v celé EU; domnívá se, že plán na podporu oživení EU musí zahrnovat možnost poskytnout další finanční podporu odvětví cestovního ruchu na základě podílu, kterým odvětví cestování a cestovního ruchu přispívá k HDP členského státu;

25.  vyjadřuje politování nad tím, že v příštím víceletém finančním rámci (VFR 2021–2027) nebyla vytvořena zvláštní rozpočtová položka pro udržitelný cestovní ruch, a rovněž vyjadřuje politování nad tím, že v současnosti neexistuje konkrétní a cílený finanční nástroj, který by v krátkodobém horizontu napomohl oživení tohoto odvětví; zdůrazňuje, že pro nejvzdálenější regiony a ostrovní regiony je třeba zvážit zvláštní režim a konkrétní opatření;

26.  vyzývá Komisi a členské státy, aby naléhavě podpořily podniky a pracovníky, včetně osob samostatně výdělečně činných, v odvětví dopravy, kultury a cestovního ruchu, zejména malé a střední podniky, a to včetně makropodniků a rodinných podniků, s cílem řídit jejich likviditu, pomoci jim zachovat pracovní místa a snížit zbytečnou administrativní zátěž; dále žádá, aby byl na základě intenzivního dialogu se sociálními partnery vypracován evropský rámec pro pracovníky v celém hodnotovém řetězci odvětví cestovního ruchu, který by se vztahoval na všechny typy pracovníků;

27.  vyzývá k přijetí revidované evropské strategie pro malé a střední podniky, která by zohlednila dopad pandemie COVID-19 na malé a střední podniky a předložila konkrétní iniciativy, které jim pomohou při jejich oživení omezením byrokracie, snížením nákladů na přístup k financování a podporou investic do strategických hodnotových řetězců v souladu s evropskou průmyslovou politikou založenou na ekosystémech, Zelené dohodě a digitální transformaci; připomíná, že je třeba provést nezbytné úpravy s cílem vyhovět novým požadavkům v oblasti zdraví a bezpečnosti, a poskytnout významné investice k zajištění bezpečnosti spotřebitelů a dodržování opatření pro zamezení fyzickému kontaktu a dalších relevantních preventivních opatření; zdůrazňuje, že je důležité vytvářet v celé EU sítě a klastry, které mohou vést k harmonizaci osvědčených postupů, strategií a součinností v rámci odvětví malých a středních podniků;

28.  zdůrazňuje, že tisíce společností, zejména malých a středních podniků, bojují o přežití, přičemž mnohé z nich čelí hrozbě platební neschopnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby sledovaly vývoj a posoudily možnost posílení mimořádné podpory v souvislosti s již oznámenými nástroji, a to přijetím vhodných opatření, která by zabránila úpadku podniků;

Směrem k odvětví cestovního ruchu EU, které obstojí i v budoucnu

29.  zdůrazňuje, že odvětví cestovního ruchu je do velké míry závislé na odvětví dopravy, a že by proto zlepšení dostupnosti, udržitelnosti a propojení všech druhů dopravy a zároveň zachování nejvyšší úrovně bezpečnosti ve všech odvětvích dopravy (silniční, železniční, letecké, námořní a vnitrozemské vodní) mělo významný dopad na posílení odvětví cestovního ruchu EU; v této souvislosti zdůrazňuje, že v souvislosti s rokem 2021, který je Evropským rokem železnic, a potřebou snížit emise z dopravy, by Komise měla podporovat všechny udržitelné alternativní způsoby cestování;

30.  zdůrazňuje, že je třeba podporovat udržitelné způsoby cestování, např. navýšením podpory pro infrastrukturu pro cykloturistiku a noční vlaky; zdůrazňuje hospodářské a environmentální přínosy, které mohou mít udržitelné druhy dopravy, jako je cyklistika, pro cestovní ruch, a vyzývá Komisi, aby podporovala cyklistickou infrastrukturu a investovala do ní s cílem usnadnit tento cestovní ruch;

31.  zdůrazňuje, že je nezbytné, aby všechny členské státy měly síť rozvinuté, moderní, bezpečné a udržitelné infrastruktury s cílem usnadnit cestování po celé EU a více zpřístupnit okrajové členské státy pro evropský a mezinárodní cestovní ruch; vyzývá proto Komisi, aby podpořila obnovení chybějících přeshraničních spojení, prováděla kontroly účelnosti stávající sítě infrastruktury a aby navrhla okamžitá dodatečná opatření pro nejméně vyspělé oblasti a vzdálené oblasti, které mají často nejméně rozvinuté sítě a vyžadují zvláštní pozornost; konstatuje, že příhraniční regiony v celé EU tvoří 40 % území EU a třetinu jejích obyvatel; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby členské státy měly odpovídající plány na dokončení celé hlavní sítě TEN-T do roku 2030 a globálních sítí do roku 2050, s uvedením časového rozvrhu a dostupnosti rozpočtových prostředků, a aby byla věnována pozornost zejména přeshraničním úsekům, a to především v členských státech, které v těchto oblastech nedosahují pokroku; poukazuje na to, že to se týká i velmi potřebného projektu jednotného evropského nebe, který by – ačkoli je na úrovni EU již roky pozastavený – evropskému letectví zajistil současně bezpečnost, účinnost i udržitelnost;

32.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala proveditelnost a potenciální přínosy mechanismu krizového řízení pro odvětví cestovního ruchu EU s cílem přiměřeně a rychle reagovat nejen na současnou pandemii onemocnění COVID-19, ale také s cílem připravit se na budoucí výzvy podobné povahy a rozsahu; zdůrazňuje, že je důležité zahrnout řešení financování krátkodobých finančních nedostatků a rovněž zajistit střednědobé a dlouhodobé rámce a strategie; vyzývá Komisi, aby vydala pokyny založené na osvědčených postupech v odvětví cestovního ruchu pro případ velké krize, jako je současná pandemie, a usnadnila rozvoj a koordinaci vhodných on-line platforem, v nichž si mohou zúčastněné strany vyměňovat osvědčené postupy a sdílet informace;

33.  naléhavě žádá Komisi, aby navrhla nový evropský systém pro inkluzivní cestovní ruch, který by vycházel z iniciativy Calypso a který by zranitelným sociálním skupinám umožnil využívat vnitrostátní cestovní poukazy v partnerských zařízeních na území jiných členských států, které svým občanům rovněž nabízejí program sociálního cestovního ruchu; konstatuje, že mnohé členské státy takové programy provádějí s velmi dobrými výsledky, a domnívá se, že by bylo velmi pozitivní, kdyby tyto systémy byly interoperabilní na úrovni EU;

34.  poukazuje na význam společného přístupu EU k ochraně konkurenceschopnosti tohoto odvětví zlepšením jeho komunikační strategie vůči občanům; zdůrazňuje dále koordinační úlohu EU v odvětví cestovního ruchu, kterou je třeba zlepšit přijetím opatření s přidanou hodnotou EU a dalším usnadněním výměny osvědčených postupů mezi členskými státy; vyzývá ke snížení neodůvodněné administrativní a fiskální zátěže, k podpoře zakládání podniků a k podpoře přeshraničního prodeje a služeb;

35.  zdůrazňuje význam mezinárodní spolupráce v odvětví cestování a cestovního ruchu a vybízí orgány a instituce EU, aby nadále posilovaly dialog a spolupráci se Světovou organizací cestovního ruchu (UNWTO);

36.  domnívá se, že přitažlivost odvětví cestování a cestovního ruchu by se významně zvýšila díky vývoji nových technologií a další digitalizaci a že růst, konkurenceschopnost a prosperitu tohoto odvětví by zvýšily uživatelsky vstřícné platformy a nové obchodní modely; domnívá se proto, že je nanejvýš důležité pravidelné vzdělávání a rekvalifikace stávajících pracovních sil v tomto odvětví, se zvláštním zaměřením na digitální dovednosti a inovativní technologie;

37.  vyzývá Komisi, aby zhodnotila možnost zavedení postupu podávání žádostí o víza on-line a aby zároveň zachovala silnou ochranu evropských hranic s cílem přilákat do Evropy zvýšený příliv mezinárodních turistů; konstatuje, že vypuknutí pandemie onemocnění COVID-19 odhalilo, že je nezbytné přijmout inovace a změnit pojetí poskytování služeb, včetně těch, které umožňují lepší mezilidské kontakty; vyzývá proto Komisi, aby přezkoumala možnosti dálkového, nízkonákladového a časově efektivního přístupu k elektronickým vízům do evropských turistických destinací pro státní příslušníky třetích zemí jednající v dobré víře, kteří žádají o víza a jejichž biometrické údaje by se každopádně shromažďovaly, jakmile bude systém vstupu/výstupu plně funkční;

38.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat udržitelný cestovní ruch a přispívat k vytváření pracovních míst, k ochraně a obnově přírodních ekosystémů a biologické rozmanitosti a k růstu i konkurenceschopnosti, a to na základě nových podnikatelských modelů; vyzývá Komisi, aby usnadnila přístup k unijnímu financování pro zúčastněné strany z odvětví cestovního ruchu, zejména drobné poskytovatele pohostinských služeb ve všech segmentech trhu, jimž je třeba věnovat zvláštní pozornost a podporu; prohlašuje, že takové financování by mělo podporovat posun směrem k udržitelnějším, inovativnějším, odolnějším a vysoce kvalitním produktům a službám cestovního ruchu a dále přispívat k udržitelnosti, mimosezónnímu cestování a geografické rozptýlenosti toků cestovního ruchu; je přesvědčen, že musí být poskytována podpora a koordinace na úrovni Unie s cílem zlepšit správu cestovního ruchu na celostátní, regionální a místní úrovni, mimo jiné zavedením certifikace udržitelnosti cestovního ruchu; zdůrazňuje, že je důležité podporovat přechod od nadměrného cestovního ruchu k dalším formám kulturního a udržitelného cestovního ruchu, které respektují naše životní prostředí a naše kulturní dědictví;

39.  zdůrazňuje význam cestovního ruchu pro některé země a zeměpisné oblasti EU, kde jsou služby související s cestovním ruchem často významným faktorem z hlediska zajištění zaměstnanosti a představují jeden z hlavních zdrojů příjmu pro místní obyvatelstvo; vyzývá Komisi, aby při obnovení volného pohybu a dopravních spojení mezi nejvzdálenějšími územími a ostrovy a pevninou EU navrhla individuálně uzpůsobená opatření; poukazuje na to, že pro tyto regiony jsou nanejvýš důležitá zvláštní propojení a další finanční a administrativní podpora; zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet pobřežní a námořní zaměření ve strategii a iniciativách EU v oblasti cestovního ruchu, včetně financování příležitostí a propagačních a komunikačních nástrojů, jakož i posílení fungování příslušných trhů zavedením politik uzpůsobených na míru ve spolupráci se zúčastněnými stranami a orgány cílových zemí; připomíná, že je důležité podporovat rodinné podniky, které rozvíjejí místní nebo regionální trhy a podporují místní cestovní ruch, neboť představují významnou část pracovních míst v evropském soukromém sektoru a jsou přirozenými inkubátory podnikatelské kultury;

40.  připomíná, že kulturní cestovní ruch představuje 40 % veškerého evropského cestovního ruchu a že 68 % Evropanů uvádí, že přítomnost kulturního dědictví, k němuž patří i kulturní stezky jako např. Svatojakubská cesta („Camino de Santiago“), která v roce 2021 oslaví jubilejní neboli jakubovský rok, má vliv na výběr jejich prázdninové destinace(2); vyzývá proto Komisi, aby navrhla, aby členské státy v příštím pracovním plánu pro kulturu stanovily jasné strategické a operační cíle zaměřené na výsledky, a aby zlepšila současný strategický rámec pro kulturu; zdůrazňuje, že investice do kulturních lokalit by měly být vnímány jako zdroj zlepšení konkurenceschopnosti a růstu na místní úrovni a mělo by se k nim tak přistupovat, aniž by se zapomínalo na jejich vlastní hodnotu jako součásti našeho kulturního dědictví, které je třeba chránit, zejména před změnou klimatu a nadměrným cestovním ruchem; vyzývá Komisi, aby posílila finanční udržitelnost kulturních lokalit financovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a aby vybízela k rozvoji režimů financování, které staví na soukromém financování; vyzývá dále k navýšení rozpočtu na program Discover EU, což je program, který by mohl výrazně podpořit cestovní ruch mladých lidí; zdůrazňuje specifické potřeby kulturních institucí, které jsou příjemci veřejné podpory během tohoto období oživení, neboť musí zajistit bezpečnost návštěvníků a zachovat svůj hospodářský model; žádá Komisi, aby nalezla alternativní mechanismy podpory pro kulturní pracovníky, kteří jsou silně závislí na funkčním cestovním ruchu;

41.  zdůrazňuje přínosy venkovského cestovního ruchu, agroturistiky a ekoturistiky a vyzývá Komisi, aby dále prosazovala a podporovala iniciativy, které by vygenerovaly další zdroje příjmů pro venkovské oblasti, vytvářely pracovní příležitosti, předcházely vylidňování a zvýšily sociální přínosy; zdůrazňuje úlohu, kterou může sehrát Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), zejména program LEADER, při podpoře místních a venkovských iniciativ v oblasti cestovního ruchu, a žádá, aby byl tento program náležitě financován na programové období 2021–2027; považuje za nezbytné posilovat agroturistiku v zemědělských oblastech s cílem diverzifikovat zdroje příjmů zemědělců, zejména drobných zemědělců, a tak předcházet opouštění půdy a vylidňování a podpořit venkovské hospodářství; zdůrazňuje v této souvislosti, že je třeba vyčlenit zvláštní příděl na agroturistiku, která hraje zásadní úlohu v diverzifikaci příjmů zemědělců a v rozvoji venkovských oblastí;

42.  poukazuje na význam cestovního ruchu zaměřeného na zdraví, který zahrnuje lékařský cestovní ruch, wellness a lázeňský cestovní ruch; vyzývá Komisi, aby ve vhodných případech podporovala evropskou prevenci v oblasti zdraví, balneologii, udržitelný a horský lékařský cestovní ruch; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí další investice do zlepšení infrastruktury v oblasti udržitelného cestovního ruchu a že je důležité více zviditelnit evropská lázeňská střediska a zdravotní cestovní ruch; vyzývá Komisi, aby učinila opatření pro další vědecky podložené možnosti financování, neboť lékařský cestovní ruch může pomoci snížit náklady na zdravotní péči prostřednictvím preventivních opatření a snížit spotřebu léčiv a dále by zlepšil udržitelnost a kvalitu práce;

43.  zdůrazňuje význam dostupnosti služeb v oblasti cestování a cestovního ruchu pro stárnoucí populaci a také pro osoby se zdravotním postižením a osoby s funkčním omezením; vyzývá Komisi a členské státy, aby se aktivně podílely na probíhajícím vývoji normy Mezinárodní organizace pro normalizaci, která se týká dostupných služeb cestovního ruchu, a aby zajistily, že tato norma bude ihned po svém přijetí urychleně a řádně uplatňována a že poskytovatelé služeb budou dodržovat příslušné normy dostupnosti, které již existují nebo jsou právě v procesu zavádění; vyzývá dále Komisi, aby usilovala o usnadnění možného širšího zavedení a uznávání evropského průkazu osob se zdravotním postižením;

44.  zdůrazňuje, že v cestovním ruchu hraje významnou úlohu sport, přičemž připomíná důležité místo sportovních akcí a aktivit při zvyšování atraktivity evropských regionů pro turisty; zdůrazňuje příležitosti vyplývající z cestování sportovců a diváků na sportovní akce, které mohou přilákat turisty i do nejodlehlejších oblastí; zdůrazňuje význam evropské gastronomie, gastronomických tras a odvětví hotelnictví a různých gastronomických provozů pro odvětví cestovního ruchu a pro hospodářství jako celek; zdůrazňuje, že výše uvedené je proto třeba začlenit do celkové strategie v oblasti cestovního ruchu;

o
o   o

45.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedkyni Komise, předsedovi Evropské rady a úřadujícímu předsednictví Rady.

(1) Čl. 195 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).
(2) Zvláštní průzkum Eurobarometr 466 – Kulturní dědictví, 12/2017.


Správní spolupráce v oblasti daní: prodloužení některých lhůt v důsledku pandemie COVID-19 *
PDF 161kWORD 49k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2011/16/EU s cílem řešit naléhavou potřebu prodloužit některé lhůty pro podávání a výměnu informací v oblasti daní v důsledku pandemie COVID-19 (COM(2020)0197 – C9-0134/2020 – 2020/0081(CNS))
P9_TA(2020)0170

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2020)0197,

–  s ohledem na článek 113 a čl. 115 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C9-0134/2020),

–  s ohledem na článek 82 a 163 jednacího řádu,

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 2
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5
(5)  Aby bylo možné stanovit délku odkladu, je nutné zohlednit, že cílem je řešit výjimečnou situaci a neměla by být narušena zavedená struktura a fungování směrnice 2011/16/EU. V důsledku toho by bylo vhodné omezit odklad pro podávání a výměnu informací na dobu, která je úměrná obtížím způsobeným pandemií COVID-19.
(5)  Aby bylo možné stanovit délku odkladu, je nutné zohlednit, že cílem je řešit výjimečnou situaci. Neměla by tím být oslabována politika Unie na boj proti daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivnímu daňovému plánování díky výměně informací mezi daňovými orgány, a neměla by tedy být ani narušena zavedená struktura a fungování směrnice 2011/16/EU. V důsledku toho by bylo vhodné omezit odklad pro podávání a výměnu informací na dobu, která je úměrná obtížím způsobeným pandemií COVID-19.
Pozměňovací návrh 3
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6
(6)   Vzhledem k současné nejistotě ohledně vývoje pandemie COVID-19 by bylo rovněž užitečné umožnit jedno další prodloužení doby odkladu pro podávání a výměnu informací. To by bylo nezbytné, pokud by během části nebo celé doby odkladu přetrvávaly mimořádné okolnosti závažných rizik pro veřejné zdraví způsobené pandemií COVID-19 a členské státy by musely zavést nová opatření omezení volného pohybu osob nebo pokračovat ve stávajících. Takové prodloužení by nemělo narušit zavedenou strukturu a fungování směrnice Rady 2011/16/EU. Spíše by mělo mít omezenou a předem stanovenou délku úměrnou praktickým obtížím způsobeným dočasným omezením volného pohybu osob. Tímto prodloužením by neměly být dotčeny podstatné prvky povinnosti podávat zprávy a vyměňovat si informace podle této směrnice. Může pouze prodloužit odklad časové lhůty pro splnění těchto povinností a zároveň zajistit, aby nedošlo k tomu, že by některé informace nakonec nebyly vyměněny.
vypouští se
Pozměňovací návrh 4
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 2
Směrnice 2011/16/EU
Článek 27b
Článek 27b
Prodloužení doby odkladu
vypouští se
Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27c s cílem prodloužit dobu odkladu pro podávání a výměnu informací, jak je stanoveno v čl. 8ab odst. 12 a 18 a v článku 27a o nejvýše 3 další měsíce.
Komise může přijmout akt v přenesené pravomoci uvedený v prvním pododstavci, pouze pokud během části nebo celé doby odkladu přetrvávají výjimečné okolnosti závažných rizik pro veřejné zdraví způsobené pandemií COVID-19 a členské státy musí provést opatření k omezení volného pohybu osob.
Pozměňovací návrh 5
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 2
Směrnice 2011/16/EU
Článek 27c
Článek 27c
Výkon přenesené pravomoci
vypouští se
1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 27b je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.  Pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci uvedená v článku 27b je svěřena Komisi pouze po dobu odkladu lhůt pro podávání a výměnu informací, jak je stanoveno v čl. 8ab odst. 12 a 18 a v článku 27a.
3.  Rada může přenesení pravomoci uvedené v článku 27b kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platného aktu v přenesené pravomoci.
4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.
5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí Radě. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy
6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 27b vstoupí neprodleně v platnost a použije se, pokud proti němu Rada nevysloví námitky. Rada může proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky do pěti pracovních dnů od jeho oznámení. V takovém případě Komise tento akt zruší okamžitě poté, co jí Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.
7.  Evropský parlament je informován o přijetí aktu v přenesené pravomoci Komisí, o námitkách k němu vyslovených a o zrušení přenesení pravomoci Radou.

Mimořádná dočasná podpora v rámci EZFRV v reakci na šíření nákazy COVID-19 (změna nařízení (EU) č. 1305/2013) ***I
PDF 132kWORD 43k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013, pokud jde o zvláštní opatření na poskytnutí mimořádné dočasné podpory v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 (COM(2020)0186 – C9-0128/2020 – 2020/0075(COD))
P9_TA(2020)0171

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2020)0186,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, článek 42 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0128/2020),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 4. června 2020 zavázal schválit postoj Parlamentu podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 163 jednacího řádu,

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 19. června 2020 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/..., kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013, pokud jde o zvláštní opatření na poskytnutí mimořádné dočasné podpory v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19

P9_TC1-COD(2020)0075


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2020/872.)

(1) Stanovisko ze dne 11. června 2020.


Evropská občanská iniciativa: dočasná opatření týkající se lhůt pro fáze sběru, ověřování a přezkumu s ohledem na rozšíření onemocnění COVID-19
PDF 164kWORD 48k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 19. června 2020 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví dočasná opatření týkající se lhůt pro fáze sběru, ověřování a přezkumu podle nařízení (EU) 2019/788 o evropské občanské iniciativě s ohledem na rozšíření onemocnění COVID-19 (COM(2020)0221 – C9-0142/2020 – 2020/0099(COD))(1)
P9_TA(2020)0172

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Dne 11. března 2020 Světová zdravotnická organizace oznámila, že rozšíření onemocnění COVID-19 se stalo celosvětovou pandemií. Členské státy byly následky této pandemie ovlivněny dramatickým a výjimečným způsobem. Přijaly řadu omezujících opatření s cílem zastavit nebo zpomalit přenos COVID-19, včetně opatření omezujících volný pohyb občanů, zákazu veřejných akcí a uzavření obchodů, restaurací a škol. Tato opatření vedla skoro ve všech členských státech k téměř úplnému zastavení veřejného života.
(1)  Dne 11. března 2020 Světová zdravotnická organizace oznámila, že rozšíření onemocnění COVID-19 se stalo celosvětovou pandemií. Členské státy byly následky této pandemie ovlivněny dramatickým a výjimečným způsobem. Přijaly řadu omezujících opatření s cílem zastavit nebo zpomalit přenos tohoto onemocnění, včetně opatření omezujících volný pohyb občanů, zákazu veřejných akcí a uzavření obchodů, restaurací a škol. Tato opatření vedla skoro ve všech členských státech k úplnému zastavení veřejného života.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  Členské státy uvedly, že budou úroveň omezení zavedených opatřeními v reakci na pandemii COVID-19 snižovat pouze postupně, aby bylo možné situaci v oblasti veřejného zdraví sledovat a kontrolovat. Je proto vhodné prodloužení lhůty pro sběr prohlášení o podpoře o šest měsíců, jež pokrývá období od 11. března 2020, kdy Světová zdravotnická organizace oznámila, že se z rozšíření onemocnění stala pandemie. Toto prodloužení je založeno na předpokladu, že většina členských států nebo řada členských států představujících více než 35 % obyvatelstva Unie bude mít alespoň během prvních šesti měsíců od 11. března 2020 zavedena opatření, která podstatně omezí možnosti organizátorů provádět místní kampaně a shromažďovat prohlášení o podpoře v listinné podobě. Období sběru iniciativ, u nichž sběr probíhal ke dni 11. března 2020, by proto mělo být prodlouženo o šest měsíců. Pokud období sběru iniciativy začalo po 11. březnu, měla by být tato lhůta přiměřeně prodloužena.
(6)  Členské státy uvedly, že budou úroveň omezení zavedených opatřeními v reakci na pandemii COVID-19 snižovat pouze postupně, aby bylo možné situaci v oblasti veřejného zdraví sledovat a kontrolovat. Je proto vhodné prodloužit lhůtu pro sběr prohlášení o podpoře o šest měsíců, jež by pokrývala období od 11. března 2020, kdy Světová zdravotnická organizace oznámila, že se z rozšíření onemocnění stala pandemie. Toto prodloužení je založeno na předpokladu, že alespoň čtvrtina členských států nebo členské státy představující více než 35 % obyvatelstva Unie bude mít alespoň během prvních šesti měsíců od 11. března 2020 zavedena opatření, která podstatně omezí možnosti organizátorů provádět místní kampaně a shromažďovat prohlášení o podpoře v listinné podobě. V případě iniciativ, u nichž sběr probíhal ke dni 11. března 2020, by proto mělo být období sběru podpisů prodlouženo o šest měsíců. Pokud období sběru podpisů v případě určité iniciativy začalo po 11. březnu 2020, měla by být tato lhůta přiměřeně prodloužena.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)  Vzhledem k tomu, že je obtížné předvídat konec pandemie v Unii, je vhodné zmocnit Komisi k přijímání prováděcích aktů za účelem dalšího prodloužení období sběru iniciativ, u nichž období sběru ke dni 11. září 2020 stále probíhá, v případech, kdy mimořádné okolnosti vyplývající z pandemie COVID-19 přetrvávají. Šestiměsíční prodloužení období sběru stanovené tímto nařízením by Komisi mělo poskytnout dostatek času na rozhodnutí o tom, zda je další prodloužení období sběru odůvodněné. Zmocnění by mělo Komisi rovněž umožnit přijmout prováděcí akty za účelem prodloužení období sběru v případě nové krize v oblasti veřejného zdraví spojené s novým rozšířením onemocnění COVID-19, pokud většina členských států nebo řada členských států představujících více než 35 % obyvatelstva Unie přijala opatření, která mohou mít stejný účinek.
(7)  Vzhledem k tomu, že je obtížné předvídat konec pandemie v Unii, je vhodné zmocnit Komisi k přijímání prováděcích aktů za účelem dalšího prodloužení období sběru podpisů v případě iniciativ, u nichž období sběru ke dni 11. září 2020 stále probíhá, v případech, kdy mimořádné okolnosti vyplývající z pandemie COVID-19 přetrvávají. Šestiměsíční prodloužení období sběru podpisů stanovené tímto nařízením by Komisi mělo poskytnout dostatek času na rozhodnutí o tom, zda je další prodloužení tohoto období odůvodněné. Zmocnění by mělo Komisi rovněž umožnit přijmout prováděcí akty za účelem prodloužení období sběru v případě nové krize v oblasti veřejného zdraví spojené s novým rozšířením onemocnění COVID-19, pokud alespoň čtvrtina členských států nebo členské státy představující více než 35 % obyvatelstva Unie přijala opatření, která mohou mít stejný účinek.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 - pododstavec 2 a (nový)
Komise uvědomí organizátory a členské státy o prodloužení lhůty, které bylo v souvislosti s každou příslušnou iniciativou uděleno, a zveřejní své rozhodnutí v internetovém rejstříku uvedeném v čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2019/788. V Úředním věstníku Evropské unie zveřejní kromě toho také seznam všech těchto iniciativ a novou lhůtu pro sběr podpisů na jejich podporu.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 2 - pododstavec 1
(2)   Komise může přijmout prováděcí akty k prodloužení maximálního období sběru iniciativ uvedených v odstavci 1, pokud většina členských států nebo řada členských států představujících více než 35 % obyvatelstva Unie bude i nadále po 11. září 2020 uplatňovat opatření v reakci na pandemii COVID-19, jež podstatně omezují možnost organizátorů sbírat prohlášení o podpoře v listinné podobě a informovat veřejnost o jejich probíhajících iniciativách.
2.   Komise může přijmout prováděcí akty k prodloužení maximálního období sběru podpisů u iniciativ uvedených v odstavci 1, pokud alespoň čtvrtina členských států nebo členské státy představující více než 35 % obyvatelstva Unie bude i nadále po 11. září 2020 uplatňovat opatření v reakci na pandemii COVID-19, jež podstatně omezují možnost organizátorů sbírat prohlášení o podpoře v listinné podobě a informovat veřejnost o jejich probíhajících iniciativách.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 2 – pododstavec 2
Komise může přijmout prováděcí akty k prodloužení maximálního období sběru iniciativ, u nichž sběr probíhá v okamžiku nového rozšíření onemocnění COVID-19, které vyžaduje, aby většina členských států nebo řada členských států představujících více než 35 % obyvatelstva Unie uplatňovala opatření, která mají na organizátory těchto iniciativ vliv ve stejném rozsahu.
Komise může přijmout prováděcí akty k prodloužení maximálního období sběru iniciativ, u nichž sběr probíhá v okamžiku nového rozšíření onemocnění COVID-19, pokud alespoň čtvrtina členských států nebo členské státy představující více než 35 % obyvatelstva Unie uplatňují opatření, která mají na organizátory těchto iniciativ vliv ve stejném rozsahu.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 2 – pododstavec 3
Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s poradním postupem podle čl. 6 odst. 2 a určí, které iniciativy jsou dotčeny, a stanoví nové konečné datum jejich období sběru.
Prováděcí akty uvedené v prvním a druhém pododstavci stanoví iniciativy, u nichž je období sběru prodlouženo, spolu s novým konečným datem jejich období sběru a výsledky posouzení podle pátého pododstavce.
Prováděcí akty podle tohoto odstavce se přijímají poradním postupem v souladu s čl. 6 odst. 2.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 2 – pododstavec 5
Za účelem posouzení, zda je požadavek uvedený v prvním a druhém pododstavci splněn, poskytnou členské státy Komisi na vyžádání informace o opatřeních, která v reakci na pandemii COVID-19 přijaly nebo zamýšlejí přijmout.
Členské státy předloží Komisi na vyžádání informace o opatřeních, jež přijaly nebo mají v úmyslu přijmout v reakci na pandemii COVID-19 nebo v reakci na nové rozšíření onemocnění COVID-19.
Za účelem posouzení, zda jsou požadavky uvedené v prvním a druhém pododstavci splněny, přijme Komise prováděcí akty, v nichž stanoví podrobná kritéria tohoto posouzení.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1
1)  Bez ohledu na čl. 14 odst. 2 a čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2019/788, pokud Evropský parlament nebo Komise od 11. března 2020 narážejí při organizování veřejného slyšení nebo schůzky s organizátory na obtíže z důvodu opatření přijatých v reakci na pandemii COVID-19 členským státem, ve kterém mají tyto orgány v úmyslu uspořádat slyšení nebo schůzku, zorganizují slyšení nebo schůzku, jakmile to situace v oblasti veřejného zdraví v dotčeném členském státě umožní.
1.   Bez ohledu na čl. 14 odst. 2 a čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2019/788, pokud Evropský parlament nebo Komise od 11. března 2020 narážejí při organizování veřejného slyšení nebo schůzky s organizátory na obtíže z důvodu opatření přijatých v reakci na pandemii COVID-19 členským státem, ve kterém mají tyto orgány v úmyslu uspořádat slyšení nebo schůzku, zorganizují slyšení nebo schůzku, jakmile to situace v oblasti veřejného zdraví v dotčeném členském státě umožní nebo, pokud organizátoři souhlasí s účastí na slyšení nebo schůzce na dálku, jakmile se s orgány dohodnou na termínu konání.

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce jednacího řádu.


Protesty proti rasismu v návaznosti na smrt George Floyda
PDF 172kWORD 59k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 o protestech proti rasismu v návaznosti na smrt George Floyda (2020/2685(RSP))
P9_TA(2020)0173B9-0196/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na druhou odrážku a čtvrtou až sedmou odrážku preambule a na čl. 2, čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec a článek 6 této smlouvy,

–  s ohledem na články 10 a 19 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zvláště na její články 2, 3, 4, 5 a 21,

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ(1),

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV(3),

–  s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) o základních právech za rok 2020, na druhé šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii (EU-MIDIS II), které agentura FRA zveřejnila v prosinci 2017, na průzkumy „Being black in the EU“ (Být černochem v EU) zveřejněné dne 23. listopadu 2018 a dne 15. listopadu 2019 a na zprávu agentury FRA o zkušenostech s rasovou diskriminací a rasistickým násilím mezi lidmi afrického původu v EU,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2019 o stavu základních práv v Evropské unii v roce 2017(4),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o rasismu a projevech nenávisti proti menšinám ve světě,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. března 2019 o základních právech lidí afrického původu v Evropě(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2019 o právu na pokojný protest a přiměřeném použití síly(6),

–  s ohledem na zřízení skupiny EU na vysoké úrovni pro boj proti rasismu, xenofobii a jiným formám nesnášenlivosti, k němuž došlo v červnu 2016,

–  s ohledem na obecná politická doporučení Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti (ECRI),

–  s ohledem na tiskovou videokonferenci s místopředsedou Komise, vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, která se konala dne 2. června 2020 v návaznosti na smrt George Floyda,

–  s ohledem na výměnu názorů o případu George Floyda, která proběhla dne 5. června 2020 v podvýboru pro lidská práva,

–  s ohledem na publikaci agentury FRA ze dne 5. prosince 2018 s názvem „Preventing unlawful profiling today and in the future: a guide“ (Předcházení nezákonnému profilování dnes a v budoucnu: průvodce),

–  s ohledem na protokol č. 12 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod zakazující diskriminaci,

–  s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 19. září 2001 k evropskému kodexu policejní etiky,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (ICCPR) z roku 1966,

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace a obecná doporučení Výboru OSN pro odstranění rasové diskriminace (CERD),

–  s ohledem na prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové ze dne 28. května 2020 odsuzující zabití George Floyda,

–  s ohledem na prohlášení nezávislých odborníků pro zvláštní postupy Rady bezpečnosti OSN pro lidská práva o protestech proti systémovému rasismu ve Spojených státech ze dne 5. června 2020,

–  s ohledem na deklaraci a akční program z Durbanu z roku 2002 a následné kroky a na zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro soudobé formy rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a související nesnášenlivosti o boji proti rasismu, rasové diskriminaci, xenofobii a související nesnášenlivosti,

–  s ohledem na mezinárodní desetiletí pro osoby afrického původu,

–  s ohledem na ústavu Spojených států,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že George Floyd, 46letý neozbrojený Afroameričan, byl dne 25. května 2020 v Minneapolisu ve státě Minnesota zatčen, protože údajně použil padělanou bankovku, a byl zabit poté, co mu bílý policista 8 minut a 46 sekund klečel na krku; vzhledem k tomu, že George Floyd opakoval, že nemůže dýchat;

B.  vzhledem k tomu, že smrt George Floyda, další z příkladů použití nepřiměřené síly a zabíjení ze strany příslušníků policie, vyvolala masivní demonstrace a protesty proti rasismu a policejní brutalitě v celých Spojených státech a na celém světě;

C.  vzhledem k tomu, že po masových protestech bylo původní obvinění policisty Dereka Chauvina z vraždy třetího stupně bez úmyslu zabít změněno na obvinění z trestných činů vraždy druhého stupně a zabití, za něž hrozí souhrnný trest odnětí svobody v maximální délce 35 let; vzhledem k tomu, že další tři policisté, kteří se účastnili zatýkání George Floyda, byli propuštěni z práce a jsou obviněni z napomáhání;

D.  vzhledem k tomu, že násilím a ničením majetku se problém hluboce zakořeněné diskriminace nevyřeší a že takové počínání je třeba důrazně odsoudit; vzhledem k tomu, že účastníci protestů se musí spravedlnosti dožadovat nenásilně a že policie a ostatní bezpečnostní složky musí upustit od nepřiměřeného používání síly, aby se zabránilo další eskalaci současné napjaté situace;

E.  vzhledem k tomu, že protestům v návaznosti na smrt George Floyda předchází dlouhá historie protestů proti policejní brutalitě a rasismu ve Spojených státech; vzhledem k tomu, že ve Spojených státech představuje černošské obyvatelstvo a osoby s jinou barvou pleti 13 % celkového obyvatelstva, ale mezi uvězněnými osobami činí jejich podíl až 40 %; vzhledem k tomu, že počet černošských obyvatel, kteří zemřou ve Spojených státech ve vyšetřovací vazbě, je šestkrát vyšší než u občanů bílé barvy pleti, zatímco u obyvatel hispánského původu je třikrát vyšší(7), stejně jako používání nepřiměřené nebo smrtící síly, které neúměrně postihuje osoby s jinou barvou pleti;

F.  vzhledem k tomu, že během těchto protestů došlo k několika násilným střetům, a to i v Minneapolisu;

G.  vzhledem k tomu, že prezident Trump vyslal Národní gardu;

H.  vzhledem k tomu, že reakce a vyhrocená rétorika používaná americkým prezidentem, včetně jeho hrozeb, že pokud protesty neustanou, nasadí proti nim armádu, pouze vedla k posílení protestů;

I.  vzhledem k tomu, že reportér CNN Omar Jimenez a jeho kolegové byli během informování o protestu v Minneapolisu zatčeni a později propuštěni poté, co bylo potvrzeno, že se jedná o pracovníky sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že velkému počtu novinářů bylo bráněno ve svobodném informování o demonstracích, přestože byli viditelně označeni jako novináři, desítky z nich byly napadeny příslušníky policejních sil a někteří byli vážně zraněni;

J.  vzhledem k tomu, že se EU zavázala dodržovat svobodu projevu a informací, jakož i svobodu shromažďování a sdružování; vzhledem k tomu, že podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora Evropské unie musí být všechna omezení základních práv v souladu se zásadami zákonnosti, nezbytnosti a proporcionality;

K.  vzhledem k tomu, že výkon těchto svobod, protože zahrnuje i povinnosti a odpovědnost, může podléhat takovým formalitám, podmínkám, omezením nebo sankcím, které stanoví zákon a které jsou nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, územní celistvosti nebo veřejné bezpečnosti, ochrany pořádku a předcházení zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky, ochrany pověsti nebo práv jiných, zabránění úniku důvěrných informací nebo zachování autority a nestrannosti soudní moci, jak je stanoveno v článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech;

L.  vzhledem k tomu, že EU v souladu s čl. 4 odst. 2 Smlouvy o EU u všech členských států respektuje „základní funkce státu, zejména ty, které souvisejí se zajištěním územní celistvosti, udržením veřejného pořádku a ochranou národní bezpečnosti“; vzhledem k tomu, že v čl. 4 odst. 2 Smlouvy o EU se dále stanoví, že „zejména národní bezpečnost zůstává výhradní odpovědností každého členského státu“;

M.  vzhledem k tomu, že po smrti George Floyda a protestech ve Spojených státech vyšly v evropských městech i dalších městech po celém světě do ulic tisíce lidí na podporu amerických protestů a na protest proti rasismu spolu s hnutím „Black Lives Matter“; vzhledem k tomu, že hnutí „Black Lives Matter“ není nové;

N.  vzhledem k tomu, že v některých členských státech EU tyto protesty posílily hnutí proti rasismu namířenému proti černošskému obyvatelstvu a osobám s jinou barvou pleti a vedly také k připomínání koloniální minulosti Evropy a její úlohy při transatlantickém obchodování s otroky; vzhledem k tomu, že tyto nespravedlnosti a zločiny proti lidskosti je třeba uznat na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni a je třeba je řešit na úrovni institucí i v rámci vzdělávání;

O.  vzhledem k tomu, že někteří členové mezinárodního společenství rozhodně zavrhli nadměrné používání síly, odsoudili veškeré násilí a rasismus a vyzvali k tomu, aby tyto incidenty byly řešeny rychle, účinně a v plném souladu s právním státem a lidskými právy; vzhledem k tomu, že představitelé orgánů EU by měli bez váhání veřejně odsoudit násilí a policejní brutalitu, které vedly ke smrti George Floyda a dalších osob;

P.  vzhledem k tomu, že demokracie, právní stát a základní práva jsou klíčovými zásadami zakotvenými v právních předpisech EU; vzhledem k tomu, že tyto sdílené zásady a hodnoty by nás měly sjednocovat v boji proti všem formám nespravedlnosti, rasismu a diskriminace;

Q.  vzhledem k tomu, že právo na rovné zacházení a nediskriminaci je součástí základních práv, která jsou zakotvena ve Smlouvách a v Listině základních práv, a mělo by být plně dodržováno;

R.  vzhledem k tomu, že podle čl. 21 odst. 1. Listiny základních práv je zakázána jakákoli diskriminace na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických znaků, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politického nebo jiného názoru, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace;

S.  vzhledem k tomu, že motto EU „Jednotná v rozmanitosti“ zahrnuje nejen státní příslušnost, ale také všechny výše uvedené důvody;

T.  vzhledem k tomu, že rasismus je znepokojivým celosvětovým problémem, a vzhledem k tomu, že rasistické a xenofobní postoje přetrvávají na celém světě;

U.  vzhledem k tomu, že strukturální rasismus se odráží taktéž v socio-ekonomicky nerovném postavení a chudobě a že tyto faktory se vzájemně doplňují a posilují; vzhledem k tomu, že tato skutečnost se projevuje obzvlášť na trhu práce, kde většinu nejistých pracovních míst zastávají osoby jiné než bílé barvy pleti, ale i v bydlení a vzdělávání; vzhledem k tomu, že opatření usilující o rovnost a opatření namířená proti strukturálnímu rasismu musí být provázána a přijímána systematicky;

V.  vzhledem k tomu, že podle agentury FRA jsou rasová diskriminace i obtěžování běžnými jevy v celé Evropské unii(8); vzhledem k tomu, že rasové a etnické menšiny jsou vystaveny obtěžování, násilí a nenávistným projevům, a to jak na internetu, tak mimo něj; vzhledem k tomu, že rasové a etnické menšiny čelí v EU diskriminaci ve všech oblastech, včetně bydlení, zdravotní péče, zaměstnání a vzdělávání;

W.  vzhledem k tomu, že výzkum agentury FRA uvádí, že v Evropě je rasismus a diskriminace na základě etnického nebo přistěhovaleckého původu nejčastěji namířen proti Romům a osobám se severoafrickým nebo subsaharským původem(9); vzhledem k tomu, že výzkumy agentury FRA rovněž informují o rozsáhlé diskriminaci a rasismu namířenému proti muslimům(10) a židům(11);

X.  vzhledem k tomu, že rasistické a xenofobní postoje zastávají i některé osoby formující veřejné mínění a politici v celé EU, což vytváří společenské klima poskytující živnou půdu pro rasismus, diskriminaci a trestné činy z nenávisti; vzhledem k tomu, že tyto nálady jsou dále rozněcovány populistickými a extremistickými hnutími, která se snaží rozdělit naši společnost; vzhledem k tomu, že tyto činy jsou v rozporu se společnými evropskými hodnotami, k jejichž dodržování se všechny členské státy zavázaly;

Y.  vzhledem k tomu, že činnost policie a donucovacích orgánů má za cíl chránit bezpečnost osob v EU a bránit je proti trestným činům, terorismu a nelegálním činnostem nebo akcím a prosazovat právo – někdy i ve složitých podmínkách; vzhledem k tomu, že policisté často riskují své životy, aby chránili jiné;

Z.  vzhledem k tomu, že i v EU existuje rasismus, diskriminace a používání nepřiměřené a smrtící síly ze strany policie; vzhledem k tomu, že v několika členských státech jsou donucovací orgány kritizovány za používání nepřiměřené síly; vzhledem k tomu, že pokud je určitá osoba konfrontována policií nebo jinými státními činiteli, pak použití fyzické síly, které nebylo zcela nezbytné kvůli chování této osoby, snižuje lidskou důstojnost a představuje v zásadě porušení práva stanoveného v článku 3 Evropské úmluvy o lidských právech(12); vzhledem k tomu, že neúměrné používání síly je třeba rozhodně odsoudit;

AA.  vzhledem k tomu, že agentura FRA uvedla, že černošské obyvatelstvo a osoby s jinou barvou pleti zažívají v EU profilování na základě rasového původu a diskriminační profilování; vzhledem k tomu, že čtvrtina všech osob afrického původu dotazovaných agenturou FRA byla v pěti letech předcházejících průzkumu zastavena policií a 41 % z nich uvedlo, že se jednalo o profilování na základě rasového původu(13);

AB.  vzhledem k tomu, že většina (63 %) obětí rasistických fyzických útoků ze strany policie případ neohlásila buď proto, že se domnívala, že by se jeho nahlášením nic nezměnilo (34 %), nebo proto, že policii nedůvěřují nebo se jí bojí (28 %)(14); vzhledem k tomu, že obětem policejního násilí je třeba zajistit ochranu a přístup ke spravedlnosti;

AC.  vzhledem k tomu, že podle zjištění výroční zprávy o trestných činech z nenávisti, kterou vypracoval Úřad pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), je černošské obyvatelstvo a osoby s jinou barvou pleti často terčem rasistických útoků, přesto však v mnoha zemích chybí právní pomoc a finanční podpora, která by byla poskytována obětem zotavujícím se z násilných útoků;

AD.  vzhledem k tomu, že orgány EU musí podniknout konkrétní kroky k řešení strukturálního rasismu, diskriminace a nedostatečného zastoupení rasových a etnických menšin ve svých strukturách;

AE.  vzhledem k tomu, že boj proti rasismu a diskriminaci v naší společnosti je třeba zintenzivnit a že se jedná o sdílenou odpovědnost; vzhledem k tomu, že Evropská unie by se měla nad strukturálním rasismem a diskriminací, jimž čelí mnohé menšinové skupiny, naléhavě zamyslet a zavázat se k jejich řešení;

1.  prohlašuje, že „Black Lives Matter“ („na černošských životech záleží“);

2.  důrazně odsuzuje hrůznou smrt George Floyda v USA a podobné případy zabíjení kdekoli na světě; vyjadřuje soustrast jeho příbuzným a přátelům i příbuzným a přátelům dalších obětí; naléhá na příslušné orgány, aby tento a podobné případy důkladně vyšetřily a zodpovědné osoby postavily před soud;

3.  důrazně odsuzuje veškeré formy rasismu, nenávistných projevů a násilí a stejně tak veškeré fyzické i verbální útoky namířené na osoby určitého rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry a státní příslušnosti, a to ve veřejné i soukromé sféře; opakuje, že v naší společnosti není místo pro rasismus ani diskriminaci; žádá Komisi, Evropskou radu a Radu, aby zaujaly pevné a rozhodné stanovisko vůči rasismu, násilí a nespravedlnosti v Evropě;

4.  vyzývá vládu a orgány Spojených států, aby ve své zemi přijaly rozhodná opatření k řešení strukturálního rasismu a nerovností, které se odrážejí v policejní brutalitě; odsuzuje policejní zásahy proti pokojným americkým demonstrantům a novinářům a vyjadřuje hluboké politování nad hrozbou amerického prezidenta, že nasadí americkou armádu;

5.  podporuje nedávné masivní protesty proti rasismu a diskriminaci, které se konaly po úmrtí George Floyda v evropských metropolích i jiných městech po celém světě; poukazuje na výzvy demonstrantů k přijímání opatření proti útlaku a strukturálnímu rasismu v Evropě; vyjadřuje solidaritu s pokojnými protesty, respektuje a podporuje je a je přesvědčen, že naše společnost musí učinit strukturálnímu rasismu a nerovnostem přítrž; připomíná, že právo každé osoby na pokojný protest je zakotveno v mezinárodních smlouvách; odsuzuje násilné střety, k nimž došlo;

6.  odsuzuje bílý supremacismus ve všech jeho formách, včetně používání sloganů, jejichž cílem je oslabit nebo znevážit hnutí Black Lives Matter a rozmělnit jeho význam;

7.  odsuzuje případy rabování, žhářství, vandalismu a ničení veřejného a soukromého majetku, kterých se dopouštějí někteří agresivní demonstranti; odsuzuje extremistické a protidemokratické skupiny, které pokojné protesty záměrně zneužívají k vyostření střetů s úmyslem šířit nepokoje a anarchii;

8.  vyzývá všechny vůdčí osobnosti a občany, aby neupouštěli od hodnot a usilovněji prosazovali lidská práva, demokracii, rovnost před zákonem a svobodu a nezávislost sdělovacích prostředků; odsuzuje prohlášení a činy vůdčích osobností, které by mohly tyto hodnoty oslabit a rozdíly v naší společnosti ještě prohloubit; poznamenává, že o tyto hodnoty se opírá EU i USA a že jsou základem naší transatlantické spolupráce; zdůrazňuje, že je důležité navázat v rámci transatlantického legislativního dialogu užší meziparlamentní spolupráci, která by během nadcházejícího setkání umožnila, aby si obě strany vyměnily názory a osvědčené postupy a určily právní prostředky pro boj proti strukturálnímu rasismu a na ochranu lidských práv;

9.  vyzývá k užší vícestranné spolupráci v boji proti rasismu a diskriminaci; vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s mezinárodními aktéry, jako je Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), OSN, Africká unie a Rada Evropy, i s dalšími mezinárodními partnery s cílem vymýtit rasismus na mezinárodní úrovni; vítá žádost 54 afrických zemí, aby se dne 17. června 2020 konala v Radě OSN pro lidská práva naléhavá debata o „současném porušování lidských práv na základě rasy, systémovém rasismu, policejní brutalitě a násilí při potlačování pokojných protestů“;

10.  vyzývá orgány, instituce a agentury EU a členské státy, aby veškeré případy nepřiměřeného použití síly a rasistických tendencí při vymáhání práva, ať už k nim dojde v EU, v USA nebo jinde světě, důrazně a veřejně odsoudily;

11.  domnívá se, že boj proti rasismu je horizontální otázkou a že by měl být zohledněn ve všech oblastech politiky Unie; připomíná, že všichni občané by měli mít nárok na ochranu před těmito nerovnostmi, a to jednotlivě i jako skupina, včetně pozitivních opatření na podporu svých práv a jejich plného a rovnocenného uplatňování;

12.  připomíná své usnesení ze dne 26. března 2019 o základních právech lidí afrického původu v Evropě a naléhavě vyzývá EU a členské státy, aby toto usnesení uplatňovaly v praxi;

13.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad hlášenými případy pravicového extremismu v bezpečnostních silách, které byly odhaleny v posledních letech v EU(15);

14.  vyzývá orgány EU a členské státy, aby oficiálně uznaly minulé křivdy a zločiny proti lidskosti spáchané na černošském obyvatelstvu a osobách s jinou barvou pleti a Romech; prohlašuje, že otrokářství je zločinem proti lidskosti, a požaduje, aby byl 2. prosinec vyhlášen Evropským dnem připomínajícím zrušení obchodu s otroky; vybízí členské státy, aby dějiny černošského obyvatelstva a obyvatelstva s jinou barvou pleti a Romů začlenily do školních osnov;

15.  znovu opakuje zásadní úlohu vzdělávání při odstraňování předsudků a stereotypů, při podpoře tolerance, porozumění a rozmanitosti a zdůrazňuje, že vzdělávání je klíčovým nástrojem k ukončení strukturální diskriminace a rasismu v naší společnosti;

16.  vyzývá členské státy, aby odsoudily a neuplatňovaly tradiční rasistické a afrofobní praktiky, například líčení obličeje na černo (praktiky „blackface“);

17.  vyzývá vedoucí představitele EU, aby za účelem potírání strukturální diskriminace v Evropě uspořádali v blízké budoucnosti evropský summit, jehož tématem by byl boj proti rasismu; naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla komplexní strategii boje proti rasismu a diskriminaci a rámec EU pro národní akční plány boje proti rasismu, jejichž jedna část by se konkrétně věnovala boji proti těmto jevům v donucovacích orgánech, a aby při jejich přípravě uplatňovala meziodvětvový přístup; naléhavě vyzývá Radu, aby sestavila zvláštní Radu pro rovnost; vyzývá orgány a instituce EU, aby zřídily interinstitucionální pracovní skupinu pro boj proti rasismu a diskriminaci na úrovni EU;

18.  vyzývá členské státy, aby prosazovaly antidiskriminační politiku ve všech oblastech a aby v úzké spolupráci s občanskou společností a příslušnými komunitami vypracovaly národní akční plány boje proti rasismu, které by se zabývaly takovými oblastmi, jako je vzdělávání, bydlení, zdravotnictví, zaměstnanost, policejní dohled, sociální služby, soudní systém a politická účast a zastoupení;

19.  žádá, aby všechny antidiskriminační politiky měly meziodvětvový a genderový přístup a mohly tak řešit vícenásobnou diskriminaci;

20.  naléhavě členské státy žádá, aby posílily opatření ke zvýšení rozmanitosti v rámci policejních orgánů a aby vytvořily rámce pro dialog a spolupráci mezi policií a společenstvími;

21.  naléhavě vyzývá k boji proti všem druhům diskriminace v EU a žádá proto Radu, aby okamžitě odblokovala a dokončila jednání o horizontální směrnici o nediskriminaci, která jsou zablokována již od roku 2008, kdy Komise tuto směrnici navrhla;

22.  odsuzuje všechny druhy trestných činů z nenávisti a nenávistných verbálních projevů, k nimž denně dochází v EU, ať už reálně nebo na internetu, a připomíná, že svoboda projevu se na rasistické a xenofobní verbální projevy nevztahuje;

23.  vyžaduje, aby členské státy uplatňovaly a řádně vymáhaly provádění rámcového rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva, zejména tím, že budou vyšetřovat motiv předpojatosti u trestných činů spáchaných z důvodu odlišné rasy a národnostního či etnického původu, a že zajistí zaznamenávání, vyšetřování, stíhání a trestání trestných činů z nenávisti k jiné rase; dále vyzývá Komisi, aby toto rámcové rozhodnutí a jeho uplatňování přezkoumala a případně zrevidovala a aby přijala opatření proti členským státům, které jej plně neuplatňují;

24.  připomíná členským státům, že by měly být zavedeny nezávislé mechanismy pro podávání stížností na policii, aby docházelo k vyšetřování případů nesprávných policejních postupů a policejní zvůle; zdůrazňuje, že demokratická policejní práce vyžaduje, aby policisté nesli odpovědnost za své činy před zákonem, veřejnými orgány i celou veřejností, jíž slouží; domnívá se, že pokud jde o odpovědnost, je klíčové mít k dispozici účinné a účelné nástroje dohledu;

25.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly kroky směrem k zahájení shromažďování dalších údajů rozčleněných podle rasy a etnického původu (jak je uvedeno ve směrnici EU o rasové rovnosti), jež by bylo dobrovolné a anonymní; domnívá se, že pokud by se měly shromažďovat údaje o etnické diskriminaci a trestných činech z nenávisti, tak pouze za účelem identifikace příčin rasismu a diskriminačních projevů a činů a za účelem boje proti nim, a to v souladu s příslušnými vnitrostátními právními rámci a právními předpisy EU v oblasti ochrany údajů;

26.  bere na vědomí, že Komise předloží svou první roční zprávu o právním státu, která bude mít omezený rozsah; připomíná, že Evropský parlament požaduje vytvoření uceleného mechanismu pro demokracii, právní stát a základní práva, jehož součástí by mělo být monitorování situace týkající se rasismu a diskriminace ve všech členských státech EU;

27.  odsuzuje rasové a etnické profilování, které používají policejní složky a donucovací orgány, a domnívá se, že pokud jde o potírání rasismu a diskriminace, musí jít policie a donucovací orgány příkladem; vyzývá EU a členské státy, aby vypracovaly politiky a opatření za účelem řešení problému diskriminace a skoncovaly s veškerými formami rasového nebo etnického profilování při vymáhání trestního práva, boji proti terorismu a imigračních kontrolách; zejména zdůrazňuje, že nové technologie, které mají používat donucovací orgány, musí být navrženy a používány tak, aby nevedly k riziku diskriminace vůči rasovým a etnickým menšinám; navrhuje posílit školení členů policejních a donucovacích orgánů ve strategiích boje proti rasismu a diskriminaci a předcházet rasovému profilování, zjišťovat případy tohoto profilování a reagovat na ně; vyzývá členské státy, aby neponechávaly policejní brutalitu a porušování práv ze strany policie bez potrestání a aby takové případy řádně prošetřovaly, stíhaly a trestaly;

28.  odsuzuje násilné a nepřiměřené zásahy státních orgánů; nabádá příslušné orgány, aby zajistily transparentní, nestranné, nezávislé a efektivní prošetření případů podezření či obvinění z použití nepřiměřené síly; připomíná, že donucovací orgány se musí vždy zodpovídat z plnění svých povinností a dodržování příslušných právních a operačních rámců, především Základních zásad OSN pro použití síly a střelných zbraní příslušníky donucovacích orgánů;

29.  vyzývá členské státy, aby zajistily, aby donucovací orgány používaly sílu vždy zákonným, přiměřeným a nezbytným způsobem a jako krajní možnost a aby neohrožovaly lidské životy a fyzickou integritu; konstatuje, že nadměrné použití síly vůči davu odporuje zásadě jejího přiměřeného nasazení;

30.  připomíná právo občanů na pořízení záznamu policejního násilí, který lze použít jako důkaz, a připomíná, že policie ani jiný odpovědný orgán by lidem pořizujícím záznam nikdy neměl vyhrožovat, nutit je takový důkaz zničit ani jim jejich vlastnictví zabavit, a zabránit jim tak v poskytnutí svědectví;

31.  žádá Komisi, aby vytvořila nezávislou skupinu odborníků, jejímž úkolem by bylo vypracovat kodex EU pro policejní etiku, který by obsahoval soubor zásad a pokynů ohledně cílů, plnění úkolů, dohledu a kontroly policie v demokratických společnostech, které se řídí zásadami právního státu, což rovněž může pomoci příslušníkům policejních složek při každodenní práci na řádném prosazování zákazu rasismu, diskriminace a etnického profilování;

32.  zdůrazňuje, že svobodný tisk je zásadní složkou každé demokracie; konstatuje, že novináři a fotoreportéři mají důležitou úlohu při informování o použití nepřiměřeného násilí, a odsuzuje případy, kdy se záměrně stali terčem represivních opatření;

33.  vyzývá příslušné agentury EU, včetně agentury FRA, Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) a Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (EUROPOL), aby v rámci svých mandátů zintenzivnily úsilí o boj proti rasismu a diskriminaci;

34.  žádá, aby byly v příštím VFR přijaty seriózní finanční závazky pro boj proti rasismu a diskriminaci v celé EU; lituje skutečnosti, že částka, jež byla navržena pro okruh „spravedlnost, práva a hodnoty“, byla v návrzích týkajících se revidovaného víceletého finančního rámce Komisí výrazně opět snížena; vyzývá Komisi, aby účinně reagovala na znepokojivě se zmenšující prostor pro nezávislou občanskou společnost v některých členských státech; připomíná, že je důležité zajistit odpovídající financování na podporu činnosti subjektů občanské společnosti, které se angažují v boji proti rasismu a diskriminaci;

35.  zdůrazňuje, že subjekty, které se účastní diskriminačních aktivit s rasovým podtextem nebo které přijímají rozhodnutí či uplatňují opatření s tímto záměrem, by neměly být způsobilé pro financování z rozpočtu Unie;

36.  odsuzuje skutečnost, že se extremistické a xenofobní politické síly na celém světě stále více uchylují k překrucování historických, statistických a vědeckých fakt a používají symboly a rétoriku, které mají některé aspekty shodné s totalitní propagandou, mj. rasismus, antisemitismus a nenávist vůči menšinám;

37.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Organizaci spojených národů, prezidentovi Spojených států amerických Donaldu Trumpovi a jeho vládě a Kongresu Spojených států amerických.

(1) Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.
(2) Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 55.
(3) Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2019)0032.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2019)0239.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2019)0127.
(7) https://www.ncbi.nih.gov/pmc/articles/PMC5559881/
(8) https://fra.europa.eu/en/news/2019/rising-inequalities-and-harassment-fundamental-rights-protection-falters
(9) https://fra.europa.eu/en/publication/2017/second-european-union-minorities-and-discrimination-survey-main-results/
(10)https://fra.europa.eu/en/publication/2017/second-european-union-minorities-and-discrimination-survey-muslims-selected
(11)https://fra.europa.eu/en/publication/2018/experiences-and-perceptions-antisemitism-second-survey-discrimination-and-hate
(12) Rozsudek ESPL ze dne 17. dubna 2012, věc Rizvanov vs. Ázerbajdžán, bod 49.
(13) Agentura FRA, Druhé šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii: Being black in the EU, https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/c046fe4f-388-11e8-9982-01aa75ed71a1/language-en
(14) Agentura FRA, Druhé šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii: Being black in the EU, https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/c046fe4f-f388-11e8-9982-01aa75ed71a1/language-en
(15) https://www.dw.com/en/germany-over-500-right-wing-extremists-suspected-in-bundeswehr/a-52152558


Zákon o národní bezpečnosti ČLR pro Hongkong a potřeba toho, aby EU hájila vysoký stupeň autonomie Hongkongu
PDF 157kWORD 52k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 o zákonu ČLR o národní bezpečnosti pro Hongkong a potřebě, aby EU bránila vysokou úroveň autonomie Hongkongu (2020/2665(RSP))
P9_TA(2020)0174RC-B9-0169/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. července 2019 o situaci v Hongkongu(1), ze dne 24. listopadu 2016 o případu Guie Minhaie, vydavatele uvězněného v Číně(2), a ze dne 4. února 2016 o nezvěstných vydavatelích knih v Hongkongu(3) a na svá předchozí doporučení týkající se Hongkongu, zejména na doporučení ze dne 13. prosince 2017 o Hongkongu 20 let po jeho předání(4),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Číně, zejména na usnesení ze dne 12. září 2018(5) a ze dne 16. prosince 2015(6) o vztazích mezi EU a Čínou,

–  s ohledem na skutečnost, že Všečínské shromáždění lidových zástupců přijalo dne 28. května 2020 usnesení o zákonu o národní bezpečnosti pro Hongkong,

–  s ohledem na prohlášení o Hongkongu, které dne 22. a 29. května 2020 vydal místopředseda Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku jménem Evropské unie,

–  s ohledem na společné prohlášení z 21. summitu EU-Čína konaného dne 9. dubna 2019,

–  s ohledem na základní zákon Zvláštní administrativní oblasti Hongkong přijatý dne 4. dubna 1990, který vstoupil v platnost dne 1. července 1997,

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky, místopředsedkyně ze dne 22. června 2016 o prvcích nové strategie EU vůči Číně JOIN(2016)0030), společné sdělení Komise a vysoké představitelky, místopředsedkyně ze dne 12. března 2019 s názvem „EU-Čína – Strategický výhled“ (JOIN(2019)0005) a na závěry rady ze dne 18. července 2016 o strategii EU pro Čínu,

–  s ohledem na společné zprávy Komise a vysoké představitelky, místopředsedkyně ze dne 8. května 2019 (JOIN(2019)008), 26. dubna 2017 (JOIN(2016)0016) a 25. dubna 2016 (JOIN(2016)0010) s názvem „Zvláštní administrativní oblasti Hongkong: Výroční zpráva“ a ostatních 20 podobných zpráv, které jí předcházely,

–  s ohledem na 13. každoroční strukturovaný dialog, který se konal v Hongkongu dne 28. listopadu 2019, a 37. kolo rozhovorů mezi EU a Čínou o lidských právech, které se konalo ve dnech 1. a 2. dubna 2019 v Bruselu,

–  s ohledem na společné prohlášení vlády Spojeného království a vlády Čínské lidové republiky k otázce Hongkongu ze dne 19. prosince 1984, známé jako společné čínsko-britské prohlášení,

–  s ohledem na politiku „jedné Číny“ zastávanou EU,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech ze dne 16. prosince 1966,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že společné čínsko-britské prohlášení z roku 1984 zaručilo a základní zákon Zvláštní administrativní oblasti Hongkong (dále jen „ZAO Hongkong“) z roku 1990 stanoví, že si Hongkong zachová autonomii a nezávislost výkonné, zákonodárné a soudní moci a základních práv a svobod, včetně svobody projevu, shromažďování, sdružování a tisku po dobu 50 let po předání svrchovanosti; vzhledem k tomu, že základní zákon ZAO Hongkong obsahuje ustanovení, která zaručují jeho autonomii, pokud jde o zachování bezpečnosti a pořádku a přijímání předpisů v souvislosti s vlastizradou, pokusem o odtržení země, podněcováním ke vzpouře nebo převratem vůči ústřední lidové vládě; vzhledem k tomu, že jak společné prohlášení, tak základní zákon zakotvují zásadu „jedna země, dva systémy“, jak bylo dohodnuto mezi Čínou a Spojeným královstvím; vzhledem k tomu, že také ČLR podepsala a ratifikovala mezinárodní dohody zaručující tato práva, a potvrdila tak význam a všeobecnou platnost lidských práv; vzhledem k tomu, že Hongkong je smluvní stranou Mezinárodního paktu o občanských a politických právech;

B.  vzhledem k tomu, že EU podporuje prosazování a dodržování lidských práv, demokracie a zásady právního státu jako základní hodnoty, jimiž se řídí naše dlouhodobé vztahy s Čínskou lidovou republikou, a to v souladu se závazkem EU tyto hodnoty prosazovat ve své vnější činnosti; vzhledem k tomu, že EU je nadále výrazným zastáncem pokračující stability a prosperity Hongkongu podle zásady „jedna země, dva systémy“ a přikládá velký význam zachování vysoké úrovně autonomie Hongkongu v souladu se základním zákonem a mezinárodními závazky, jakož i dodržování této zásady; vzhledem k tomu, že zejména od doby protestů vedených hnutím Occupy je zásada „jedna země, dva systémy“ oslabována v důsledku zásahů čínských orgánů, že byli uvězněni vedoucí političtí představitelé, že dochází k oslabení svobody projevu, že roste počet vynucených zmizení a že dochází ke skupování knihkupectví a mediálních vydavatelství majiteli, kteří mají s Pekingem přátelské vztahy;

C.  vzhledem k tomu, že Všečínské shromáždění lidových zástupců přijalo dne 28. května 2020 usnesení, které Stálý výbor Všečínského shromáždění lidových zástupců zmocňuje k přijetí právních předpisů zaměřených na separatismus, vzpouru proti státní moci, terorismus a zahraniční zásahy v Hongkongu a zmiňuje další opatření, která mají být přijata, včetně vzdělávání v oblasti státní bezpečnosti, zřízení vnitrostátních bezpečnostních orgánů ústřední lidové vlády v Hongkongu a pravidelného podávání zpráv předsedkyní výkonné rady ústřední lidové vládě o výkonnosti Hongkongu, pokud jde o povinnost chránit národní bezpečnost;

D.  vzhledem k tomu, že se mezinárodní komunita domnívá, že toto rozhodnutí ohrožuje zásadu „jedna země, dva systémy“, nerespektuje ustanovení základního zákona a společného čínsko-britského prohlášení, je v rozporu se závazky Hongkongu v oblasti lidských práv, zcela obchází vlastní legislativní proces Hongkongu a je posledním a nejzřejmějším pokusem Pekingu v rámci jeho dlouholeté snahy omezit svobodu a autonomii Hongkongu a občanské svobody jeho obyvatel;

E.  vzhledem k tomu, že v posledních letech vyšli obyvatelé Hongkongu v bezprecedentním počtu do ulic, čímž uplatnili své základní právo na shromažďování a protest; vzhledem k tomu, že tento zákon namísto zmírňování přetrvávajícího napětí v hongkongské politice a společnosti dále zintenzivňuje stávající neklid; vzhledem k tomu, že v únoru 2019 předložila správa ZAO Hongkong návrh novely zákona o uprchlých pachatelích a vzájemné právní pomoci v trestních věcech z roku 2019 za účelem změny předpisu o uprchlých pachatelích, proti čemuž se zvedla masivní vlna odporu ze strany občanů Hongkongu, což vyvolalo v Hongkongu v letech 2019 a 2020 rozsáhlé protesty, přičemž zákon byl po 20 týdnech protestů stažen;

F.  vzhledem k tomu, že během dubna a května 2020 zdvojnásobil Peking své úsilí o nastolení své vlády v Hongkongu a umlčel, pozatýkal a pronásledoval stovky prodemokratických aktivistů a opozičních skupin; vzhledem k tomu, že hongkongská policie těží z beztrestnosti veškerých svých brutálních zásahů proti demonstrantům v letech 2019 a 2020; vzhledem k tomu, že dne 27. května 2020 bylo během demonstrací proti čínskému zákonu namířenému proti podněcování ke vzpouře zatčeno více než 360 hongkongských prodemokratických aktivistů; vzhledem k tomu, že hongkongská policie využila opatření pro omezování fyzického kontaktu související s onemocněním COVID-19 jako záminku pro nasazení zbytečné a nadměrné síly proti většinou pokojným protestům, přičemž použila slzný plyn, gumové projektily, tzv. bean bags (méně zraňující olověné střelivo do brokovnice) a pepřový sprej;

G.  vzhledem k tomu, že dne 20. dubna 2020 poslanci Evropského parlamentu naléhali na předsedkyni Výkonné rady, aby zajistila, že obvinění 15 prodemokratických aktivistů, kteří se v Hongkongu zúčastnili pokojných protestů v roce 2019, byla zrušena; vzhledem k tomu, že dne 13. května 2020 odborníci OSN na lidská práva naléhavě vyzvali orgány Zvláštní administrativní oblasti Hongkong, aby okamžitě upustily od trestního stíhání 15 prodemokratických aktivistů;

H.  vzhledem k tomu, že podle navrhovaného národního bezpečnostního plánu by aktivistické skupiny mohly být zakázány a stíhány, soudy by mohly ukládat dlouholeté tresty odnětí svobody za porušení národní bezpečnosti, čínské bezpečnostní agentury by mohly otevřeně působit ve městě a nový zákaz terorismu poskytne čínským orgánům, bezpečnostním a vojenským silám rozsáhlou a nekontrolovanou pravomoc pro působení v Hongkongu; vzhledem k tomu, že v Hongkongu údajně již nelegálně působí donucovací orgány pevninské Číny; vzhledem k tomu, že jakékoli působení donucovacích orgánů Čínské lidové republiky v Hongkongu představuje závažné porušení zásady „jedna země, dva systémy“;

I.  vzhledem k tomu, že předsedkyně Výkonné rady Hongkongu Carrie Lam obhajovala právní předpisy navržené Pekingem, přičemž připustila, že v Hongkongu neproběhne o bezpečnostním plánu žádná veřejná konzultace, a prohlásila, že práva a svobody nejsou absolutní; vzhledem k tomu, že předsedkyně Výkonné rady v dopise zveřejněném v novinách dne 29. května 2020 apelovala na občany Hongkongu, aby pochopili a důrazně podpořili rozhodnutí přijaté Všečínským shromážděním lidových zástupců;

J.  vzhledem k tomu, že Státní rada Čínské lidové republiky vydala dne 10. června 2014 bílou knihu o uplatňování politiky „jedna země, dva systémy“ v Hongkongu, přičemž zdůraznila, že autonomie ZAO Hongkong v konečném důsledku podléhá povolení ústřední vlády Čínské lidové republiky; vzhledem k tomu, že čínská vláda z důvodů národní bezpečnosti a v rozporu se základním zákonem vyzvala vládu ZAO Hongkong k přijetí nové politiky nulové tolerance vůči jakékoli zmínce o „sebeurčení“ nebo „nezávislosti“;

K.  vzhledem k tomu, že soudnictví pevninské Číny postrádá nezávislost na vládě a Čínské komunistické straně a vyznačuje se svévolným zadržováním, mučením a jiným špatným zacházením, závažným porušováním práva na spravedlivý soudní proces, případy násilného mizení a nejrůznějšími formami držení osob v izolaci bez soudu;

L.  vzhledem k tomu, že mezinárodní koalice různých stran vedená bývalým guvernérem Hongkongu lordem Pattenem, k níž se dosud připojilo zhruba 900 poslanců a tvůrců politik z více než 40 zemí, vydala prohlášení, v němž kritizuje Peking za „jednostranné zavedení právních předpisů v oblasti národní bezpečnosti v Hongkongu“ a vyzývá sympatizující vlády k tomu, aby se sjednotily proti tomuto „zjevnému porušení společného čínsko-britského prohlášení“;

M.  vzhledem k tomu, že všedemokratický tábor při volbách v Hongkongu, které se konaly dne 24. listopadu 2019, dosáhl ohromujícího vítězství; vzhledem k tomu, že na září 2020 jsou naplánovány volby do hongkongské Legislativní rady;

N.  vzhledem k tomu, že ministr zahraničních věcí Spojeného království Dominic Raab dne 2. června 2020 v Dolní sněmovně prohlásil, že pokud Čína své navrhované právní předpisy přijme, vláda Spojeného království zavede nová opatření, která držitelům cestovních pasů britských občanů (zámoří) z Hongkongu umožní přijet do Spojeného království bez současného šestiměsíčního limitu, což jim umožní žít a žádat o pobyt za účelem studia a práce na prodloužitelná období 12 měsíců, čímž jim rovněž poskytne cestu k občanství;

O.  vzhledem k tomu, že článek 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU) uvádí: „činnost Unie na mezinárodní scéně spočívá na zásadách, které se uplatnily při jejím založení, jejím rozvoji a jejím rozšiřování a které hodlá podporovat v ostatním světě“;

1.  odsuzuje jednostranné zavedení právních předpisů v oblasti národní bezpečnosti ze strany Pekingu v Hongkongu, neboť se jedná o rozsáhlý útok na autonomii, právní stát a základní svobody města; zdůrazňuje, že je závažně ohrožena integrita zásady „jedna země, dva systémy“; zdůrazňuje, že zavedení plánovaných právních předpisů o národní bezpečnosti by bylo považováno za porušení závazků a povinností Čínské lidové republiky vyplývajících z mezinárodního práva, zejména společného čínsko-britského prohlášení, hrozí, že vážně poškodí vztah mezi Čínou a EU založený na důvěře a ovlivní budoucí spolupráci i důvěru podnikatelského sektoru v Hongkongu jakožto důležitém celosvětovém finančním centru;

2.  důrazně odsuzuje neustálé a stupňující se zasahování Číny do vnitřních záležitostí Hongkongu a také nedávné prohlášení Číny, že společné čínsko-britské prohlášení z roku 1984 je historický dokument, a tudíž již neplatí; zdůrazňuje, že čínská vláda je společným prohlášením, které bylo u OSN zaregistrováno jako právně závazná smlouva, vázána, aby zachovala vysokou míru autonomie Hongkongu a jeho práva a svobody; vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že trvalé narušení rámce autonomní správy Hongkongu vážně poškodí jeho ekonomiku; vyzývá ústřední vládu ČLR, aby přestala vyvíjet nátlak na podnikatelskou komunitu ve snaze donutit ji, aby podpořila právní předpisy o národní bezpečnosti, a aby mezinárodní podporu pro autonomii a svobody Hongkongu přestala označovat za „zasahování do vnitřních věcí“ a podvratné a separatistické akty, neboť vyjadřované obavy se týkají závazných mezinárodních povinností ČLR;

3.  vyzývá čínské orgány, aby dodržovaly mezinárodní závazky Číny podle společného čínsko-britského prohlášení; zdůrazňuje, že Čína by měla plně dodržovat základní zákon a zásadu „jedna země, dva systémy“ a např. konečně zavést všeobecné volební právo; zdůrazňuje, že by Čína neměla oslabovat vysokou úroveň autonomie Zvláštní administrativní oblasti Hongkong;

4.  podporuje názor místopředsedy Komise, vysokého představitele, podle nějž je potřeba nová důslednější strategie pro vztahy s asertivnější Čínou a také otevřený a upřímný dialog; naléhavě žádá Radu a ESVČ, aby přijaly pevnější postoj na podporu pokračující právní autonomie Hongkongu; zdůrazňuje, že to má zásadní význam pro to, aby podporovatelé demokracie v Hongkongu a širší mezinárodní společenství věděli, že EU si stále trvá na svých základních hodnotách svobody, demokracie, dodržování lidských práv a právního státu;

5.  naléhavě žádá Radu a místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby zajistili, že veškeré aspekty vztahů EU s Čínskou lidovou republikou se budou řídit zásadami a hodnotami uvedenými v článku 21 Smlouvy o EU, a aby otázku zákona o národní bezpečnosti pro Hongkong zařadili jako jednu z hlavních priorit na pořad jednání nadcházejícího summitu EU-Čína a plánovaného setkání vedoucích představitelů EU a Číny spolu s dalšími otázkami z oblasti lidských práv, např. situací Ujgurů;

6.  zdůrazňuje, že EU je největší vývozní destinací Číny; domnívá se, že EU by měla využít svého ekonomického vlivu k tomu, aby se ekonomickými prostředky postavila proti potlačování lidských práv v Číně; zdůrazňuje, že současná situace posiluje přesvědčení Parlamentu, že dodržování lidských práv a základních svobod musí být důležitým prvkem jednání o investiční dohodě mezi EU a Čínou; vyzývá Komisi, aby spolu s probíhajícími jednáními o dvoustranné investiční dohodě využila veškeré dostupné prostředky k vyvíjení tlaku na čínské orgány, aby zachovaly vysoký stupeň autonomie Hongkongu i základní práva a svobody jeho občanů a nezávislé organizace občanské společnosti a aby zlepšily situaci v oblasti lidských práv v pevninské Číně a v Hongkongu; znovu opakuje svou žádost, aby součástí této dohody byla závazná a vymahatelná kapitola o udržitelném rozvoji; naléhavě žádá EU, aby v souladu s článkem 21 Smlouvy o EU do každé budoucí obchodní dohody s Čínskou lidovou republikou zahrnula doložku o lidských právech; pověřuje Komisi, aby čínskou stranu informovala o tom, že Parlament vezme v úvahu situaci v oblasti lidských práv v Číně, včetně Hongkongu, až bude požádán o schválení komplexní dohody o investicích nebo budoucích obchodních dohod s ČLR;

7.  zdůrazňuje, že mezinárodní společenství musí úzce spolupracovat a vyvinout tlak na Peking s cílem zajistit, aby jeho činnost byla v souladu s mezinárodními závazky země podle společného čínsko-britského prohlášení z roku 1984;

8.  podotýká, že Čínská lidová republika si upuštěním od politiky „jedna země, dva systémy“ značně znepřátelila obyvatele Tchaj-wanu, a zdůrazňuje, že je ochotný spolupracovat s mezinárodními partnery, aby přispěl k posílení demokracie na Tchaj-wanu;

9.  vyzývá EU a její členské státy, aby v případě uplatnění nového bezpečnostního zákona zvážily podání žaloby u Mezinárodního soudního dvora s tím, že rozhodnutí Číny zavést v Hongkongu právní předpisy v oblasti národní bezpečnosti je v rozporu se společným čínsko-britským prohlášením a Mezinárodním paktem o občanských a politických právech;

10.  naléhavě vyzývá členské státy EU, které jsou členy Rady bezpečnosti OSN, aby svolaly „schůzku podle vzorce Arria“ za účelem projednání situace v Hongkongu s aktivisty, zástupci nevládních organizací a zvláštními zpravodaji OSN; vyzývá v této souvislosti EU, aby přiměla generálního tajemníka OSN nebo vysokého komisaře OSN pro lidská práva, aby jmenovali zvláštního vyslance OSN nebo zvláštního zpravodaje OSN pro situaci v Hongkongu, čímž by se připojili k iniciativě předsedů výborů pro zahraniční věci Spojeného království, Kanady, Austrálie a Nového Zélandu;

11.  vyzývá Radu a místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby spolupracovali s mezinárodním společenstvím na vytvoření mezinárodní kontaktní skupiny pro Hongkong a koordinovali činnost s mezinárodními partnery, zejména se Spojeným královstvím;

12.  vyzývá Radu a zejména nadcházející předsednictví Rady, aby v roce 2020 dokončily práci na celosvětovém mechanismu EU pro sankce v oblasti lidských práv, který Evropský parlament podpořil ve svém usnesení ze dne 14. března 2019(7), a vyzývá Radu, aby přijala cílené sankce a zmrazení majetku čínských úředníků odpovědných za vypracování a provádění politik, které porušují lidská práva; domnívá se, že tento rámec pro lidská práva by mohl být využit k uvalení sankcí ve stylu tzv. Magnitského zákona vůči vůdcům, kteří provádějí zásahy proti Hongkongu a jeho obyvatelům a kteří nesou odpovědnost za závažné porušování lidských práv; zdůrazňuje, že tyto sankce by měly být projednány a pokud možno koordinovány s demokratickými partnery, jako jsou Austrálie, Kanada, USA, Japonsko a Jižní Korea;

13.  vyzývá EU, její členské státy a mezinárodní společenství, aby spolupracovaly na zavedení vhodných mechanismů na kontrolu exportu, včetně zboží určeného ke kybernetickému dohledu, které by zabránily Číně a zejména Hongkongu v přístupu k technologiím používaným k porušování základních práv; vyzývá v tomto ohledu spolunormotvůrce, aby přijali společný postoj k reformě nařízení o zboží dvojího užití; zdůrazňuje, že Parlament dále rozvinul a posílil návrh Komise na zavedení přísných kontrol vývozu technologií kybernetického dohledu, ať už jsou uvedeny na seznamu, či nikoli;

14.  vyzývá členské státy EU, aby pečlivě zvážily, jak zabránit ekonomické a zejména technologické závislosti na Čínské lidové republice, a to i v rozhodnutích členských států EU o rozvoji sítí 5G;

15.  vyzývá Radu a Komisi, aby zvážily vytvoření systému „záchranného člunu“ pro občany Hongkongu pro případ dalšího zhoršení situace v oblasti lidských práv a základních svobod;

16.  důrazně odsuzuje všechny případy porušování lidských práv v Hongkongu, zejména svévolná zatýkání, vydávání vězňů, vynucená přiznání, držení osob v izolaci a porušování svobody publikační činnosti a svobody projevu; vyzývá k tomu, aby bylo okamžitě ukončeno porušování lidských práv a politické zastrašování; vyjadřuje hluboké znepokojení nad nahlášenými praktikami tajného zadržování, mučení a špatného zacházení a vynucených přiznání; vyzývá členské státy EU, aby plně uplatňovaly příslušné pokyny EU v oblasti lidských práv a mobilizovaly všechny diplomatické pracovníky k tomu, aby rázně reagovali na zatýkání a odsuzování aktivistů, mimo jiné zajištěním sledování soudních řízení, požadováním návštěv vězňů a oslovením příslušných orgánů, aby naléhaly na propuštění osob zadržených a odsouzených za pokojné uplatňování jejich práva na svobodu projevu;

17.  požaduje nezávislé, nestranné, účinné a okamžité prošetření použití síly proti protestujícím ze strany hongkongské policie; vyzývá orgány Zvláštní administrativní oblasti Hongkong, aby zajistily, že se zruší obvinění 15 prodemokratických aktivistů a politiků i poklidných demonstrantů, mezi nimiž jsou mimo jiné Martin Lee, Margaret Ng, Lee Cheuk-yan, Benny Tai, Jimmy Lai, Albert Ho a Leung Kwok-hung, a že jejich trestní stíhání bude zastaveno;

18.  vyjadřuje velké znepokojení nad trvale se zhoršující situací v oblasti občanských práv, politických práv a svobody tisku; je velmi znepokojen zrušením práv novinářů a bezprecedentním tlakem na ně a jejich rostoucí autocenzurou, zejména pokud jde o zpravodajství o citlivých otázkách týkajících se pevninské Číny nebo vlády ZAO Hongkong;

19.  vyjadřuje rostoucí znepokojení nad tím, že vstup zákona o národní bezpečnosti v platnost představuje zvýšené riziko pro stovky tisíc občanů EU v Hongkongu;

20.  naléhavě vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a delegace členských států, aby pečlivě sledovali přípravy před volbami do Legislativní rady, které jsou v současnosti naplánovány na září, a pravidelně o nich podávali zprávy, a aby zejména věnovali pozornost tomu, zda kandidátům není nespravedlivě znemožňováno kandidovat, ať už na základě procedurálních překážek, nebo prostřednictvím bezdůvodných soudních řízení, a aby rovněž vzali v potaz, zda mají všichni přístup ke shromažďování pro účely kampaně a zda mohou voliči svobodně hlasovat; vyzývá vládu ZAO Hongkong, aby zajistila svobodné a spravedlivé volby do Legislativní rady v září 2020; naléhavě vyzývá Čínu, aby se zdržela zasahování do volebních procesů v ZAO Hongkong; opakuje svou výzvu k provedení systematické reformy za účelem zavedení přímé volby předsedy / předsedkyně Výkonné rady a Legislativní rady, jak je zakotveno v základním zákoně, a k uzavření dohody o volebním systému, který by byl obecně demokratický, spravedlivý, otevřený a transparentní a který by obyvatelům ZAO Hongkong poskytoval právo volit kandidáty a být voleni ve volbách do všech vedoucích pozic;

21.  vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění švédského nakladatele Kueje Min-chaje uvězněného v Čínské lidové republice;

22.  vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, ESVČ a členské státy, aby neústupně upozorňovali na všechny tyto obavy a zajistili dialog s vládou ZAO Hongkong a Číny; připomíná, že je důležité, aby EU vždy, kdy probíhá politický dialog a dialog o lidských právech s čínskými orgány, poukazovala na porušování lidských práv v Číně, zejména v případě menšin v Tibetu a v provincii Sin-ťiang, a to v souladu se snahou Evropské unie hovořit ve vztahu k této zemi silným, jasným a jednotným hlasem; dále opakuje, že v rámci probíhajícího reformního procesu a širších globálních aktivit se Čína zapojuje do mezinárodního systému na ochranu lidských práv a připojila se k mnoha mezinárodním úmluvám v oblasti lidských práv; požaduje, aby byl s Čínou veden dialog s cílem zajistit, že se těmito závazky bude řídit;

23.  skládá poklonu statečným občanům Číny, kteří se v červnu 1989 shromáždili na pekingském Náměstí nebeského klidu, aby vyzvali k odstranění korupce, k politickým reformám a k dodržování občanských svobod; naléhavě vyzývá čínské orgány, aby umožnily uctít památku masakru na Náměstí nebeského klidu nejen v Hongkongu, ale také na celém území Čínské lidové republiky;

24.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládě a parlamentu Čínské lidové republiky a předsedkyni Výkonné rady a Shromáždění Zvláštní administrativní oblasti Hongkong.

(1) Přijaté texty, P9_TA(2019)0004.
(2) Úř. věst. C 244, 27.6.2018, s. 78.
(3) Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 46.
(4) Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 156.
(5) Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 103.
(6) Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 92.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2019)0215.


Situace v schengenském prostoru po rozšíření onemocnění COVID-19
PDF 143kWORD 49k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 o situaci v schengenském prostoru po rozšíření onemocnění COVID-19 (2020/2640(RSP))
P9_TA(2020)0175B9-0165/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na 35. výročí Schengenské dohody podepsané dne 14. června 1985(1), na 30. výročí Úmluvy k provedení Schengenské dohody podepsané dne 19. června 1990(2) a na 25. výročí vstupu Schengenské dohody v platnost dne 26. března 1995,

–  s ohledem na čl. 67 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který stanoví, že Unie musí tvořit prostor svobody, bezpečnosti a práva, přičemž „zajišťuje, že na vnitřních hranicích neprobíhá kontrola osob“,

–  s ohledem na čl. 21 odst.1 SFEU, který definuje právo všech občanů Unie svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států,

–  s ohledem na Listinu základních práv včetně jejího článku 45, který stanoví právo všech občanů Unie svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex),(3) což je kodifikované znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006(4) ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), který byl prvním aktem přijatým postupem spolurozhodování v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (směrnice o volném pohybu)(5) a na zásadu nediskriminace zde zakotvenou,

–  s ohledem na pokyny Komise („COVID-19: pokyny pro opatření v oblasti správy hranic na ochranu zdraví a zajištění dostupnosti zboží a základních služeb) ze dne 16. března 2020 (C(2020)1753), schválené hlavami států nebo předsedy vlád dne 17. března 2020,

–  s ohledem na závěry předsedy Evropské rady po videokonferenci na téma COVID-19 ze dne 17. března 2020 s členy Evropské rady, v nichž byla schválena výzva k posílení vnějších hranic prostřednictvím koordinovaného dočasného omezení cest do EU, které nejsou nezbytně nutné, na dobu 30 dnů na základě sdělení Komise „COVID-19: dočasné omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné“ (COM(2020)0115), a na jeho následné prodloužení,

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem: „COVID-19: pokyny pro zavedení dočasného omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, usnadnění tranzitu pro repatriaci občanů EU a dopady na vízovou politiku“ ze dne 30. března 2020 (C(2020)2050),

–  s ohledem na společný evropský plán rušení opatření proti šíření koronaviru, který předložila předsedkyně Komise společně s předsedou Evropské rady,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. dubna 2020 o hodnocení uplatňování dočasného omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné (COM(2020)0148),

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem: „COVID-19: směrem k postupnému a koordinovanému přístupu k obnově svobody pohybu a odstranění kontrol na vnitřních hranicích“ ze dne 13. května 2020 (C (2020)3250),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 30. května 2018 k výroční zprávě o fungování schengenského prostoru(6),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2018 o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharsku a Rumunsku: zrušení kontrol na vnitřních pozemních, námořních a vzdušných hranicích(7),

–  s ohledem na práci při přípravě tohoto usnesení, kterou provedla pracovní skupina Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci pro kontrolu Schengenu,

–  s ohledem na otázky k ústnímu zodpovězení Radě a Komisi o situaci v schengenském prostoru po rozšíření onemocnění COVID-19 (O-000037/2020 – B9-001020/20 a O-000038/2020 – B9-0011/2020),

–  s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v reakci na pandemii COVID-19, rovněž v souvislosti s předmětem tohoto usnesení, včetně přidružených zemí schengenského prostoru, zavedla většina členských států znovu kontroly na vnitřních hranicích nebo částečně či úplně hranice uzavřela, nebo je uzavřela pro určitou část cestujících, včetně občanů EU a jejich rodinných příslušníků a státních příslušníků třetích zemí pobývajících na jejich území nebo na území jiného členského státu; vzhledem k tomu, že při zavádění těchto opatření byla zjevně nedostatečná koordinace mezi členskými státy a s orgány Unie;

B.  vzhledem k tomu, že kontroly na vnitřních hranicích ovlivňují práva a svobody lidí zakotvené v právních předpisech Unie; vzhledem k tomu, že cestovní omezení na vnějších hranicích nesmí mít vliv na právo žádat o azyl;

C.  vzhledem k tomu, že volný pohyb osob podle Schengenské dohody a Úmluvy k provedení Schengenské dohody je doprovázen kompenzačními opatřeními, jejichž cílem je zaručit bezpečnost na území schengenských států(8); vzhledem k tomu, že tato kompenzační opatření zahrnují nástroje, jako je Schengenský informační systém (SIS) a další rozsáhlé informační systémy, jejichž cílem je zajistit výměnu informací mezi orgány států Schengenu a společná pravidla pro ochranu vnějších hranic;

D.  vzhledem k tomu, že klíčovým předpokladem řádného fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích je vzájemná důvěra mezi členskými státy;

E.  vzhledem k tomu, že po původním zrušení kontrol na vnitřních hranicích byly tyto kontroly jen zřídka znovu zavedeny; vzhledem k tomu, že od roku 2015 však několik členských států zachovává kontroly na vnitřních hranicích a odůvodňuje je zvýšenou úrovní hrozeb v oblasti migrace či bezpečnosti; vzhledem k tomu, že Parlament vznesl otázky ohledně zákonnosti a přiměřenosti těchto kontrol na vnitřních hranicích;

F.  vzhledem k tomu, že návrat k plně funkčnímu schengenskému prostoru je nanejvýš důležitý pro zajištění zásady svobody pohybu jako jednoho z hlavních úspěchů evropské integrace a klíčového předpokladu pro hospodářské oživení EU po pandemii COVID-19;

1.  připomíná, že schengenský prostor je hmatatelným a hodnotným úspěchem v nejvlastnějším jádru projektu EU, který umožňuje neomezené cestování více než 400 milionům lidí a má neocenitelnou hodnotu pro občany i podniky a jedinečný historický a světový význam;

2.  vyjadřuje znepokojení nad současnou situací, pokud jde o kontroly na vnitřních hranicích zavedené mnoha členskými státy, a nad různými dalšími opatřeními, která byla přijata a zahrnují úplné či částečné uzavření hranic nebo jejich uzavření určité části cestujících, včetně občanů EU nebo státních příslušníků třetích zemí pobývajících na území členských států, a nad velmi závažným dopadem těchto opatření na občany a podniky, včetně odvětví cestovního ruchu a sezónních zaměstnání;

3.  poukazuje na to, že ačkoli plně podporuje opatření v oblasti veřejného zdraví zavedená s cílem omezit šíření onemocnění COVID-19 prostřednictvím bezpečných rozestupů, včetně karanténních opatření, o nichž rozhodly členské státy na svém území, členské státy ve svých formálních oznámeních podle Schengenského hraničního kodexu opodstatnily velmi omezeně, proč jsou kontroly na hranicích vhodným prostředkem k omezení šíření infekce COVID-19; v tomto ohledu připomíná, že hraniční kontrola je v Schengenském hraničním kodexu definována jako „činnost vykonávaná na hranici ... výhradně jako reakce na záměr překročit tuto hranici nebo na úkon překročení této hranice, a to bez ohledu na jakékoli jiné důvody“; domnívá se, že cílenější omezení použitelná na regionální úrovni, včetně přeshraničních regionů, by byla vhodnější a méně rušivá;

4.  poukazuje na to, že pravidla pro vnitřní hranice Unie jsou stanovena v Schengenském hraničním kodexu a že při přijímání jakýchkoli opatření, která mají dopad na překračování vnitřních hranic, musí členské státy dodržovat duch a literu tohoto kodexu;

5.  připomíná, že terminologie Schengenského hraničního kodexu je jednoznačná: kontroly na vnitřních hranicích musí být prováděny výjimečně a v krajních případech na základě objektivních kritérií, pokud pravděpodobně přispějí k odpovídajícímu řešení hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost a pokud jsou nezbytné a přiměřené a v nezbytně nutném rozsahu a délce trvání; domnívá se, že mnohá oznámení, která poskytují členské státy, nejsou dostatečně podrobná, aby bylo možné ověřit, zda jsou tyto zásady dodržovány;

6.  poukazuje na to, že pojem „krajní možnost“ vyžaduje ověření toho, zda by jiná opatření mohla být stejně nebo více vhodná k dosažení daného cíle; vyzývá členské státy, aby možnost zavedení minimálních zdravotních prohlídek uznaly jako lepší alternativu k zavedení kontrol na vnitřních hranicích; v tomto ohledu připomíná opatření související se zdravím uvedená v pokynech Komise(9); dále připomíná doporučení Komise o přiměřených policejních kontrolách a policejní spolupráci(10), v němž se uvádí, že „pokud členské státy v situaci závažné hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost zvažují uplatnění hlavy III kapitoly II nařízení (EU) 2016/399 (zavedení kontrol na vnitřních hranicích), měly by nejprve posoudit, zda nelze situaci adekvátně řešit posílením policejních kontrol na daném území, včetně pohraničních oblastí“;

7.   je si vědom toho, že na území schengenského prostoru nikdy předtím tak závažná pandemie nepropukla; připomíná, že ustanovení Schengenského hraničního kodexu jasně uvádí, že ohrožení veřejného zdraví může představovat důvod pro odmítnutí vstupu na vnějších hranicích, a dále připomíná, že kodex neuvádí – ani Úmluva k provedení Schengenské dohody neuváděla – veřejné zdraví jako důvod pro znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích a jejich znovuzavedení stanoví pouze jako prostředek k řešení závažného ohrožení veřejné politiky nebo vnitřní bezpečnosti;

8.  vyjadřuje politování nad skutečností, že některé členské státy zavedly hraniční kontroly a jiná omezení na hranicích v krátké lhůtě a aniž by svým občanům a jiným členským státům poskytly dostatečné informace; dále hluboce lituje vedlejších důsledků hraničních kontrol na některých vnitřních hranicích, například nepřiměřeně dlouhých čekacích dob bez adekvátních hygienických zařízení a bezpečných rozestupů, čímž vznikají zdravotní rizika pro osoby, které jsou těmto kontrolám podrobovány, i pro příslušníky pohraniční stráže, a znamená to další zátěž pro již tak přetížené příslušníky pohraniční stráže i policie, kteří nejsou vyškoleným zdravotním personálem; dále je znepokojen velkým počtem překážek, jimž v schengenském prostoru od propuknutí pandemie čelí mnozí přeshraniční pracovníci, včetně nedostatku jasných a dostupných informací ohledně omezení, která se na ně při překračování hranic vztahují;

9.  konstatuje, že podle směrnice o volném pohybu mohou členské státy omezit svobodu pohybu a pobytu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků bez ohledu na jejich státní příslušnost z důvodu veřejného zdraví; trvá nicméně na tom, že všechny členské státy musí zajistit záruky stanovené v této směrnici a že je třeba zejména zaručit nediskriminaci při rozlišování mezi vlastními občany členských států a v nich sídlícími občany jiných zemí Unie;

10.  domnívá se, že rychlý návrat k plně funkčnímu schengenskému prostoru má mimořádný význam a závisí jak na politické vůli členských států, tak na jejich odhodlání koordinovat opatření podle schengenského acquis; vyzývá Komisi, aby se ujala vedení při koordinaci opatření na evropské úrovni, s cílem řešit výzvy, které onemocnění COVID-19 představuje pro zdraví evropských občanů, a zároveň zachovat schengenský prostor jako prostor bez kontrol na vnitřních hranicích, v plném souladu se zásadami solidarity a vzájemné důvěry; je přesvědčen, že hledání odpovědí na evropské úrovni přinese vzájemné výhody; vyjadřuje mimořádné politování nad nekoordinovanými, dvoustrannými nebo jednostrannými kroky ze strany členských států projednávanými mimo unijní rámec, a takové kroky odmítá; požaduje, aby veškerá ujednání byla v souladu se zásadou nediskriminace;

11.  vyzývá členské státy, aby uvolnily omezení volného pohybu ve stejné míře, jako jsou uvolňována karanténní opatření přijatá kvůli šíření koronaviru; domnívá se, že bude-li zajištěna odpovídající koordinace na úrovni Unie, může být regionálnější přístup přiměřenější než kontroly na vnitrostátních hranicích a omezení volného pohybu by mohla být zrušena, pokud se situace v oblasti veřejného zdraví v sousedních regionech zlepšila srovnatelným způsobem;

12.  naléhavě vyzývá členské státy, aby s Parlamentem, Radou a Komisí diskutovaly o plánu obnovy pro Schengen, včetně způsobů a prostředků k zajištění co nejrychlejšího návratu k plně funkčnímu schengenskému prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích a s pohotovostním plánem v případě, že nastane druhá vlna, s cílem zabránit tomu, aby se z dočasných kontrol na vnitřních hranicích staly ve střednědobém horizontu kontroly polotrvalé;

13.  připomíná, že podle Schengenského hraničního kodexu by posouzení nutnosti kontrol na vnitřních hranicích a jejich prodloužení, pokud byly zavedeny jako bezprostřední opatření, mělo být monitorováno na úrovni Unie; v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby odpovídajícím způsobem dohlížela na uplatňování schengenského acquis a aby zejména posoudila opatření, která členské státy již přijaly, jakož i harmonogram a kvalitu oznamování ze strany členských států, s cílem úzce monitorovat vývoj a v případě potřeby připomenout členským státům jejich právní povinnosti a přijmout stanoviska; nabádá Komisi, aby využila svých výsad požádat členské státy o doplňující informace; vyzývá Komisi, aby posílila podávání zpráv Parlamentu o tom, jak využívá svých výsad podle Smluv;

14.   vyjadřuje hluboké politování nad tím, že ustanovení Schengenského hraničního kodexu, podle něhož musí členské státy podat Parlamentu, Radě a Komisi zprávu do čtyř týdnů od zrušení hraničních kontrol, ztratila svůj zamýšlený účel, v důsledku čehož není Parlament náležitě informován; vyzývá proto členské státy, které zavedly kontroly na vnitřních hranicích, aby Parlamentu včas, alespoň každých šest měsíců, poskytly přesné a podrobné informace o důvodech znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Komise od roku 2015 nezveřejnila výroční zprávu o fungování tohoto prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích, ačkoli je to podle Schengenského hraničního kodexu její povinnost;

15.  připomíná, že byla zavedena dočasná cestovní omezení vztahující se na všechny cesty z třetích zemí do schengenského prostoru, které nejsou nezbytně nutné; zdůrazňuje, že veškerá rozhodnutí o zamítnutí vstupu na vnějších hranicích musí být v souladu s ustanoveními Schengenského hraničního kodexu, mj. včetně dodržování základních práv, jak je stanoveno v jeho článku 4;

16.  vyzývá Radu a členské státy, aby vynaložily větší úsilí s cílem dovršit začlenění všech členských států EU do schengenského prostoru; připomíná svou výzvu Radě, aby co nejdříve předložila nový návrh rozhodnutí o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharsku a Rumunsku; je připraven vyjádřit ve chvíli, kdy jej Rada podle článku 4 aktu o přistoupení požádá o konzultaci, svůj názor na plné uplatňování ustanovení schengenského acquis v souvislosti s Chorvatskem; domnívá se, že solidarita a odpovědnost jsou zásady, které musí dodržovat všichni, a že budoucnost schengenského prostoru může být jen jedna, aniž by docházelo k roztříštěnosti;

17.  domnívá se, že ve střednědobém výhledu je třeba posoudit, jak posílit vzájemnou důvěru mezi členskými státy a zajistit, aby legislativní nástroje Unie zajišťovaly skutečně evropskou správu schengenského prostoru, která by umožnila účinnou evropskou koordinovanou reakci na výzvy, jako je pandemie COVID-19, a zároveň umožnila zachování práva na volný pohyb a zásady neexistence kontrol na vnitřních hranicích, což je ústředním prvkem schengenského projektu, jehož si občané EU velmi váží; vyzývá Komisi, aby za tímto účelem předložila návrh na reformu správy Schengenu ve světle nových výzev;

18.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Schengenské acquis - Úmluva mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 13).
(2) Schengenské acquis – Úmluva k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 19).
(3) Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1.
(4) Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1.
(5) Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77.
(6) Úř. věst. C 76, 9.3.2020, s. 106.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2018)0497.
(8) Prohlášení výkonného výboru ze dne 26. června 1996 o vydávání osob (SCH/Com-ex (96) Decl. 6 Rev. 2) (Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 435).
(9) Doporučení Komise C(2020)1753 ze dne 16. března 2020 ohledně pokynů pro opatření v oblasti správy hranic na ochranu zdraví a zajištění dostupnosti zboží a základních služeb.
(10) Doporučení Komise C(2017)3349 final ze dne 12. května 2017 o přiměřených policejních kontrolách a policejní spolupráci v schengenském prostoru.


Evropská ochrana přeshraničních a sezónních pracovníků v kontextu krize COVID-19
PDF 188kWORD 59k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 o evropské ochraně přeshraničních a sezónních pracovníků v souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19 (2020/2664(RSP))
P9_TA(2020)0176B9-0172/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 3 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na články 4 a 9, čl. 26 odst. 2, články 45, 46, 48, 151, 153 a 168 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, a zejména na jeho články 5, 6, 10, 12 a 16,

–  s ohledem na Listinu základních sociálních práv pracovníků Společenství,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/54/EU ze dne 16. dubna 2014 o opatřeních usnadňujících výkon práv udělených pracovníkům v souvislosti s jejich volným pohybem(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/36/EU ze dne 26. února 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem zaměstnání jako sezónní pracovníci(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES ze dne 19. listopadu 2008 o agenturním zaměstnávání(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1149 ze dne 20. června 2019, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanovují prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení(7),

–  s ohledem na směrnici Rady 89/654/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti (první samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)(8),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb(9),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2018, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb(10),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“)(11),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci(12),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie(13),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí(14),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. května 2020 o onemocnění COVID-19 – směrem k rozfázovanému a koordinovanému přístupu k obnově volného pohybu a zrušení kontrol na vnitřních hranicích (C(2020)3250),

–  s ohledem na společné prohlášení evropských sociálních partnerů v oblasti zemědělství – zaměstnavatelské skupiny odborných zemědělských sdružení v EU (GEOPA-COPA) a Evropské federace odborových svazů v potravinářství, zemědělství a cestovním ruchu (EFFAT) – ze dne 15. května 2020 o využívání sezónních pracovníků z evropských zemí v EU,

–  s ohledem na společná prohlášení sociálních partnerů evropského odvětví hotelových, restauračních a stravovacích služeb – Evropské federace odborových svazů v potravinářství, zemědělství a cestovním ruchu (EFFAT) a Evropské konfederace asociací hotelů, restaurací a kaváren (HOTREC) – ze dne 11. března 2020 a 27. dubna 2020,

–  s ohledem na pokyny sociálních partnerů v odvětví zpracování potravin – EFFAT a FoodDrinkEurope – ze dne 9. dubna 2020 ohledně bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků potravinářských podniků v průběhu pandemie onemocnění COVID-19 ze dne 9. dubna 2020,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii(15),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU ze dne 13. prosince 2011 o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě(16),

–  s ohledem na globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci, zejména na jeho cíle č. 5 a 22,

–  s ohledem na společný evropský plán rušení opatření proti šíření onemocnění COVID-19,

–  s ohledem na společné prohlášení členů Evropské rady ze dne 26. března 2020,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. března 2020 nazvané „Koordinovaná ekonomická reakce na koronavirovou nákazu COVID-19“ (COM(2020)0112),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. března 2020 o pokynech k výkonu volného pohybu pracovníků během šíření onemocnění COVID-19,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. března 2020 nazvané „COVID-19: Pokyny týkající se provádění dočasného omezení cest do EU, které nejsou nezbytně nutné, usnadnění tranzitních režimů pro repatriaci občanů EU a dopadů na vízovou politiku“ (C(2020)2050),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních Unie v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům(17),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2017 o pracovních podmínkách a nejistém zaměstnání(18),

–  s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, zejména na cíl č. 3 a 8,

–  s ohledem na základní pracovněprávní normy, které stanovila Mezinárodní organizace práce (MOP), a na její úmluvy a doporučení týkající se pracovních podmínek,

–  s ohledem na úmluvu MOP č. 184 (bezpečnost a ochrana zdraví v zemědělství),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. května 2020 týkající se cestovního ruchu a dopravy v roce 2020 a v dalších letech (COM(2020)0550),

–  s ohledem na pokyny Evropské agentury pro bezpečnosti a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) ze dne 24. dubna 2020 s názvem „COVID-19: návrat na pracoviště – úprava pracovišť a ochrana pracovníků“,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že volný pohyb pracovníků je jejich právem a základní zásadou Evropské unie a že má zásadní význam pro řádné fungování vnitřního trhu; vzhledem k tomu, že by pracovní mobilita neměla být jen volná, ale také spravedlivá; vzhledem k tomu, že v čl. 45 odst. 2 SFEU je zakotvena zásada rovného zacházení, která zakazuje jakoukoli diskriminaci mezi pracovníky členských států na základě státní příslušnosti, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a jiné pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání; vzhledem k tomu, že tato zásada se uplatňuje jak na přeshraniční, tak i na sezónní pracovníky, kterým musí být v souladu s právními předpisy EU zaručeno stejné zacházení jako s pracovníky, kteří jsou státními příslušníky hostitelského členského státu, ať už se jedná o stejná práva, stejné pracovní podmínky nebo stejnou ochranu;

B.  vzhledem k tomu, že mezi přeshraniční pracovníky patří osoby, které využívají svého práva na volný pohyb za prací v jednom členském státě, zatímco mají bydliště v jiném členském státě, příhraniční pracovníci a vyslaní pracovníci; vzhledem k tomu, že příhraniční pracovník je pracovník, který je zaměstnán v příhraniční zóně členského státu EU, který se však každý den nebo alespoň jednou týdně vrací do příhraniční zóny sousední země, kde má bydliště a jíž je státním příslušníkem; vzhledem k tomu, že vyslaný pracovník je zaměstnancem, kterého za účelem poskytování určité služby zaměstnavatel dočasně vyslal do jiného členského státu, a to na základě smlouvy o poskytování služeb, vyslání v rámci skupiny nebo dočasného poskytnutí pracovníka pracovní agentuře; vzhledem k tomu, že mezi sezónní pracovníky patří státní příslušníci EU a třetích zemí, kteří cestují do členského státu, aby tam dočasně žili a provozovali činnost závislou na střídání ročních období;

C.  vzhledem k tomu, že v cizině v jiné zemi EU, než je země, jíž jsou státními příslušníky, žije a pracuje více než 17 milionů občanů EU (tj. 3,9 % celkové pracovní síly v roce 2018); vzhledem k tomu, že v EU je 1,5 milionů přeshraničních pracovníků; vzhledem k tomu, že počet vyslání pracovníků za účelem poskytování služeb v jiném členském státě dosahuje přes 2,3 milionu;

D.  vzhledem k tomu, že pandemie onemocnění COVID-19 vážně ohrožuje veřejné zdraví a má vliv na zdraví a život všech osob pobývajících v EU a na zdravotnické systémy a systémy péče v členských státech; vzhledem k tomu, že tato krize má vliv i na evropskou společnost a její ekonomiky, zejména na pracovníky v oborech, kteří jsou v první linii; vzhledem k tomu, že krize postihla všechny pracovníky nehledě na jejich postavení; vzhledem k tomu, že vypuknutí pandemie ukázalo, že mezi spravedlivou a bezpečnou mobilitou existuje zřejmá vazba;

E.  vzhledem k tomu, že mnoho přeshraničních a sezónních pracovníků má zásadní význam z hlediska poskytování kriticky důležitého zboží a služeb v klíčových hospodářských odvětvích, jako je zemědělství a výroba potravin, doprava, logistika, stavebnictví, sociální služby včetně pečovatelských, sociální práce a cestovní ruch, ale také zpracování potravin a jejich balení, rybolov, lesnictví, zdravotní péče a výzkum, odvětví IT a farmaceutický průmysl, odvětví kritické infrastruktury a další odvětví, a rovněž z hlediska úsilí o hospodářskou obnovu; vzhledem k tomu, že obchodní modely některých pracovních agentur a zaměstnavatelů v těchto odvětvích se mohou zakládat na snižování pracovních nákladů a nejistých pracovních podmínkách; vzhledem k tomu, že inspektoráty práce opakovaně upozorňují na porušování pracovních práv přeshraničních a sezónních pracovníků v těchto odvětvích;

F.  vzhledem k tomu, že na přeshraniční a sezónní pracovníky má vážný dopad jak krize, tak opatření členských států, jejichž cílem bylo zamezit šíření viru a předcházet mu, zejména uzavírání hranic, dočasná omezení a kontroly na vnitřních hranicích; vzhledem k tomu, že pandemie onemocnění COVID-19 vedla k uzavření hranic a ukončení nebo pozastavení četných hospodářských činností, což následně vedlo k nárůstu nezaměstnanosti a k vážným problémům s návratem přeshraničních a sezónních pracovníků, kteří uvízli v členských státech bývalého zaměstnání bez jakýchkoli příjmů, ochrany nebo možnosti přepravy, a někdy i bez přístřeší, přístupu ke zdravotní péči nebo potravinám; vzhledem k tomu, že mezi přeshraničními a sezónními pracovníky mohou být obzvláště zranitelní mladí lidé a ženy;

G.  vzhledem k tomu, že mnoho přeshraničních a sezónních pracovníků je zaměstnáno na základě krátkodobých pracovních smluv, které jim poskytují jen malou nebo žádnou jistotu zaměstnání a nedostatečné či žádné sociální zabezpečení, že a tak často zůstávají pod vnitrostátní úrovní vyžadovanou pro získání sociálních dávek; vzhledem k tomu, že mnoho přeshraničních a sezónních pracovníků často pochází z chudých a ohrožených regionů, menšin a sociálních skupin, jsou často ohroženi chudobou pracujících a sociálním vyloučením a mohou trpět případným porušováním práv ze strany náborových pracovníků, agentur nebo zaměstnavatelů, přičemž všechny tyto aspekty pandemie ještě více zhoršila; vzhledem k tomu, že krátkodobí pracovníci jsou často ubytováni ve skupinách, což ztěžuje omezení sociálních kontaktů a zvyšuje riziko infekce; vzhledem k tomu, že k velkému šíření infekce COVID-19 došlo v průmyslových odvětvích, jako je výroba potravin, a že je pravděpodobné, že pokud nebudou přijata vhodná opatření, bude k němu v odvětvích a na pracovištích, kde může být obtížné omezit fyzický kontakt, nadále docházet;

H.  vzhledem k tomu, že mnoho přeshraničních a sezónních pracovníků je v souvislosti s krizí onemocnění COVID-19 ve zvláště nejistém postavení, pokud jde o pracovní podmínky a bezpečnost a ochranu zdraví při práci; vzhledem k tomu, že se v průběhu krize objevily znepokojivé zprávy o porušování práv přeshraničních a sezónních pracovníků, pokud jde o pracovní a životní podmínky, konkrétně pracovní dobu, minimální mzdu, nespravedlivé propouštění, hygienické a bezpečnostní normy na pracovišti, nedostatek písemných pokynů a oznámení na pracovišti, nedostatečná bezpečnost dopravy a absence důstojného ubytování, které by splňovalo hygienické požadavky a umožňovalo dodržovat opatření k omezení fyzického kontaktu, značný tlak a nepřizpůsobený pracovní režim, systémy pro vysílání pracovníků a subdodavatelské postupy, nedodržování karanténních omezení a podpory repatriace a nedostatečné zajišťování osobních ochranných prostředků; vzhledem k tomu, že tyto zprávy a obecně krize odhalily a prohloubily sociální dumping a stávající nejistotu, pokud jde o postavení mnohých přeshraničních a sezónních pracovníků, jakož i nedostatky v provádění a prosazování stávajících právních předpisů na jejich ochranu; vzhledem k tomu, že mnoho přeshraničních a sezónních pracovníků je ve skutečnosti závislých na svém zaměstnavateli nebo na pracovní agentuře nejen, co se týče příjmu, ale i bydlení; vzhledem k tomu, že poté, co byli propuštěni, skončila řada přeshraničních a sezónních pracovníků na ulici; vzhledem k tomu, že s ohledem na jejich nejisté postavení může být pro tyto pracovníky rovněž obtížné nahlásit případy zneužívání nebo nechodit do práce v případě onemocnění, a to z důvodu nedostatku informací nebo strachu ze ztráty příjmu, ubytování či povolení k pobytu;

I.  vzhledem k tomu, že krize také vážně postihuje přeshraniční samostatně výdělečně činné osoby a podnikatele; vzhledem k tomu, že opatření přijatá členskými státy během pandemie onemocnění COVID-19 s cílem finančně kompenzovat pracovníky, osoby samostatně výdělečně činné a podnikatele jsou především založena na vnitrostátním trhu práce a často v nich chybí odpovídající ustanovení pro přeshraniční pracovníky a přeshraniční samostatně výdělečně činné osoby;

J.  vzhledem k tomu, že onemocněním COVID-19 se nakazila řada pracovníků a v několika členských státech došlo k případům úmrtí; vzhledem k tomu, že přístup některých těchto pracovníků k řádné péči, léčbě a zdravotnickým zařízením a také k zdravotnímu a sociálnímu pojištění byl i před krizí problematický, případně vůbec neexistoval; vzhledem k tomu, že problém u těchto pracovníků představuje rovněž podpora pracovní neschopnosti a její využívání;

K.  vzhledem k tomu, že v červenci 2019 byl s cílem podporovat členské státy a Komisi v účinném uplatňování a prosazování práva Unie v oblasti mobility pracovní síly a koordinace sociálního zabezpečení zřízen Evropský orgán pro pracovní záležitosti (ELA); vzhledem k tomu, že se očekává, že tento orgán dosáhne své plné provozní kapacity do roku 2024;

L.  vzhledem k tomu, že zásadní význam při poskytování pomoci pracovníkům během krize, a to jak v jejich domovských zemích, tak v členských státech, v nichž pracují, mají organizace občanské společnosti a sociální partneři;

M.  vzhledem k tomu, že převážná většina přeshraničních a sezónních pracovníků, jež postihly hospodářské dopady pandemie onemocnění COVID-19, dosud nebyla s to získat odpovídající sociální ochranu a zabezpečení, a to vzhledem k narušené koordinaci mezi institucemi sociálního zabezpečení v členských státech, kterou onemocnění COVID-19 ještě zhoršilo; vzhledem k tomu, že se přeshraniční a sezónní pracovníci nacházejí v situaci, kdy nemají nutně nárok na dočasná podpůrná opatření, jako jsou programy kurzarbeitu, upravené dávky v nezaměstnanosti a opatření k usnadnění práce z domova;

N.  vzhledem k tomu, že některé členské státy přijaly během krize opatření k řešení slabých míst, jež se týkají přeshraničních a sezónních migrujících pracovníků v souvislosti s krizí onemocnění COVID-19, a vzaly na vědomí jejich úlohu v našich společnostech;

O.  vzhledem k tomu, že příhraniční pracovníci a příhraniční regiony EU byli vážně postiženi touto krizí, i pokud jde o zaměstnanost, přístup na pracoviště a práci na dálku, i právní nejistotou ohledně platných režimů sociálního zabezpečení a daňových režimů;

P.  vzhledem k tomu, že evropské zemědělství se někdy potýká s podprůměrnými příjmy spojenými s dlouhou pracovní dobou, případy úrazů a nemocí a nízkým zapojením do programů vzdělávání a odborné přípravy, a to zejména v případě přeshraničních a sezónních pracovníků; vzhledem k tomu, že špatné pracovní podmínky v zemědělství jsou jednou z hlavních příčin nedostatku pracovních sil v některých členských státech;

Q.  vzhledem k tomu, že neexistuje žádný systematický celounijní systém sběru údajů nebo digitální systém sledování, který by poskytoval dostatečné údaje o celkovém počtu dotyčných přeshraničních a sezónních pracovníků nebo který by pracovníkům umožňoval snadno a rychle zjistit stav jejich sociálního zabezpečení a uplatnit nároky na různé dávky vzniklé před začátkem krize; vzhledem k tomu, že obce často nemají dostatek informací o přeshraničních a sezónních pracovnících, kteří v nich žijí a pracují;

R.  vzhledem k tomu, že existuje riziko, že krize může nadále zhoršovat stávající problémy, pokud jde o zacházení s přeshraničními a sezónními pracovníky ze strany některých náborových agentur a místních zaměstnavatelů;

Ochrana práv, zajišťování bezpečnosti a prosazování stávajících právních předpisů

1.  vítá pokyny, které průběžně vydává Komise jako součást probíhající koordinace společné reakce EU na šíření nemoci COVID-19, zejména pokud jde o uplatňování zásady rovného zacházení, zákazu diskriminace a volného a spravedlivého pohybu pracovníků; zdůrazňuje, že kontroly na hranicích, zdravotní kontroly a omezení pohybu musí být i nadále přiměřené a výjimečné a že by měla být obnovena veškerá svoboda pohybu, jakmile to bude s ohledem na situaci ohledně nemoci COVID-19 v jednotlivých členských státech považováno za bezpečné; připomíná, že zásada rovného zacházení se neomezuje pouze na přeshraniční a sezónní pracovníky v klíčových odvětvích a povoláních, ale vztahuje se na všechny pracovníky, kteří potřebují překračovat vnitřní hranice, protože dotyčná odvětví jsou v hostitelském členském státě zaměstnání otevřena také místním pracovníkům; vyzývá členské státy, které tak dosud neučinily, aby co nejdříve zrušily všechna omezení bránící cestování a diskriminační izolační a karanténní opatření pro přeshraniční a sezónní pracovníky, a to s cílem zabránit nedostatku pracovních sil v klíčových odvětvích, a také proto, že je to ku prospěchu pracovníků, a aby zároveň zajistily jejich zdraví a bezpečnost;

2.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly opatření, jež by zajistila, aby se přeshraničním a sezónním pracovníkům a přeshraničním podnikatelům a osobám samostatně výdělečně činným dostalo odpovídající ochrany před nemocí COVID-19 a jejími účinky, včetně snadného přístupu k testování, a aby byli informováni o rizicích a bezpečnostních opatřeních, která mají být přijata, v jazyce, kterému rozumí; zdůrazňuje, že mezi přeshraničními a sezónními pracovníky jsou obzvláště zranitelní mladí lidé a ženy; dále vyzývá k přijetí opatření, jež by zajistila ochranu jejich zdraví a bezpečnosti při cestování do místa pracoviště mimo jejich místo pobytu a důstojné podmínky bydlení, které by umožnily omezení fyzického kontaktu, na tomto místě, a že v případě potřeby budou mít k dispozici možnost repatriace, která nebude na náklady pracovníka; zdůrazňuje, že musí být dodržovány stávající právní předpisy týkající se přístupu k sociálním právům včetně jejich přenosu; zdůrazňuje, že přeshraniční a sezónní pracovníci nesmí být opomenuti kvůli tomu, že využili své svobody pohybu jako občané EU;

3.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly práci sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, již aktivně působí v této oblasti, s cílem zajistit, aby všichni pracovníci, kteří v důsledku krize nebo jiným způsobem uvízli na jejich území, měli dostatečný a bezodkladný přístup k veřejným službám, podpoře odborů, důstojnému bydlení, ochranným prostředkům, stravování a zdravotní péči; vítá zapojení sociálních partnerů při řešení specifických otázek, pokud jde o mobilitu a práva přeshraničních a sezónních pracovníků;

4.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v souvislosti s nemocí COVID-19 zajistily rovné zacházení se sezónními pracovníky, již jsou státními příslušníky třetích zemí, a s občany EU, jak je stanoveno ve směrnici 2014/36/EU, a připomíná, že tito pracovníci mají stejná pracovní a sociální práva jako občané EU;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby naléhavě zajistily řádné provádění a prosazování platných právních předpisů EU, pokud jde o práva přeshraničních a sezónních pracovníků, zejména pokud jde o právo na stejnou odměnu za stejnou práci na stejném místě, a to i prostřednictvím vnitrostátních i přeshraničních koordinovaných a společných pracovních inspekcí; trvá na tom, že musí být přijata jasná opatření, která by zajistila, aby pracovníci před odjezdem jasně porozuměli svým smlouvám, právům a povinnostem, měli o nich úplné informace, aby k nim měli neomezený přístup a aby tyto smlouvy byly zpřístupněny subjektům ochrany pracovní síly v jejich oblasti zaměstnání; vyzývá členské státy, aby zvýšily kapacitu inspektorátů práce a upřednostňovaly odvětví, v nichž jsou zaměstnanci ohroženi;

6.  vyzývá Komisi, aby sledovala provádění svých pokynů týkajících se volného pohybu pracovníků během šíření onemocnění COVID-19 a aby zejména vydala nové pokyny týkající se konkrétně přeshraničních a sezónních pracovníků a přeshraničních podnikatelů a osob samostatně výdělečně činných, zaměstnavatelů a členských států v souvislosti s epidemií onemocnění COVID-19, zejména pokud jde o právo na volný a spravedlivý pohyb, důstojné bydlení, platné pracovní podmínky a podmínky zaměstnání a požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost, včetně potřeby zajistit omezení fyzického kontaktu během přepravy, v místě bydlení a na pracovišti, sociální zabezpečení a jeho koordinaci, přístup ke zdravotní péči a její zabezpečení, poskytování informací, například v podobě písemných pokynů, a vyvěšování oznámení na pracovišti pro pracovníky v jazyce, kterému rozumí, a výměna osvědčených postupů v těchto záležitostech; zdůrazňuje, že do koncipování těchto pokynů musí být plně zapojeni sociální partneři;

7.  vyzývá členské státy, aby zajistily kvalitní bydlení pro přeshraniční a sezónní pracovníky, které by nemělo být vázáno na jejich odměnu, a aby zajistily důstojné podmínky, ochranu soukromí a písemné nájemní smlouvy podléhající kontrole inspektoráty práce, a stanovily v tomto ohledu normy;

8.  vyzývá Komisi, aby přednostně zajistila plné fungování orgánu ELA, aby mohl poskytovat příslušné informace o právech a povinnostech jednotlivců v situacích přeshraniční mobility pracovní síly, a to i prostřednictvím jednotné internetové stránky EU, která by měla sloužit jako portál pro přístup k informačním zdrojům a službám na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni; konstatuje, že neexistuje harmonizovaný postup, pokud jde o upozorňování na zneužívání a problémy; vyzývá proto orgán ELA, aby v součinnosti s příslušnými orgány členských států vytvořil evropský nástroj, pomocí kterého by přeshraniční pracovníci mohli anonymně oznamovat případy zneužívání, a aby uplatňoval čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) 2019/1149 s cílem vykonávat společné nebo vzájemně sladěné inspekce v případech možného zneužívání, o němž se dozví;

9.  vyzývá Komisi, aby navrhla dlouhodobá řešení nekalých subdodavatelských praktik a chránila sezónní a přeshraniční pracovníky, kteří jsou zaměstnáni v rámci subdodavatelského a dodavatelského řetězce;

Prosazování spravedlivé mobility a posilování vnitřního trhu

10.  vyzývá členské státy a Komisi, aby se připravily na možné budoucí vlny onemocnění COVID-19, a znovu vyzývá ke koordinaci vnitrostátních opatření na hranicích a k vypracování bezpečnostních opatření pro mobilní pracovníky, včetně bezpečného útočiště; konstatuje, že je třeba zavést stálé podmínky pro mobilitu, v jejichž rámci budou určeny a udržovány „zelené koridory“, doplněné bezpečnostními opatřeními a zavedenými a oznámenými podmínkami cestování; zdůrazňuje v tomto ohledu klíčovou úlohu regionálních a místních orgánů a stávajících přeshraničních institucí, včetně při zachovávání a pravidelné aktualizaci záznamů všech přeshraničních a sezónních pracovníků registrovaných v obcích, v nichž bydlí; zdůrazňuje, že hlavními zásadami všech opatření přijatých s ohledem na krizi a za účelem obnovy by měly být zdraví a bezpečnost všech pracovníků a dodržování a účinné prosazování všech platných pracovních podmínek s ohledem na obzvláště zranitelnou situaci přeshraničních a mobilních pracovníků během epidemie onemocnění COVID-19 a po ní;

11.  připomíná význam a potřebu dobré spolupráce se třetími zeměmi, v nichž pracuje vysoký počet přeshraničních pracovníků, jako jsou země Evropského hospodářského prostoru (EHP), Švýcarsko a Spojené království;

12.  zdůrazňuje potřebu dobré spolupráce mezi členskými státy, pokud jde o shromažďování údajů o přeshraničních a sezónních pracovnících s cílem překlenout mezery ve vnitrostátních postupech, získat lepší přístup k dostupným informacím a vytvořit předvídatelný a přístupný vnitřní trh práce; vyzývá orgán ELA, aby hrál aktivní úlohu při shromažďování a koordinaci údajů pro účely analýzy mobility pracovní síly a posouzení rizik v souladu s úkoly, které má stanovené v nařízení o svém zřízení;

13.  je přesvědčen, že v zájmu ochrany přeshraničních a sezónních pracovníků potřebují také zaměstnavatelé jasná pravidla a právní srozumitelnost; vyzývá členské státy, aby shromažďovaly a uchovávaly aktualizované informace o všech těchto pravidlech na internetových stránkách svých příslušných vnitrostátních institucí, včetně pravidel týkajících se onemocnění COVID-19 a cestovních omezení; vyzývá Komisi, aby posoudila možnost vytvoření portálu nebo mobilní aplikace schopných porovnávat údaje od členských států s cílem nabídnout občanům EU přesné informace o omezení cestování v reálném čase, doplněné možnostmi cestování a dostupnými trasami pro případ, že by byla částečně nebo úplně znovu zavedena nouzová opatření;

14.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby přeshraniční pracovníci, zejména příhraniční pracovníci a osoby samostatně výdělečně činné postižené krizí, včetně osob pracujících na dálku ze země svého bydliště, měli přístup k příslušnému sociálnímu zabezpečení, pracovním právům a daňovým režimům, a jistotu, pokud jde o příslušný orgán jejich zabezpečení, mohli využívat režimů zkrácené pracovní doby za stejných podmínek jako ostatní zaměstnanci a aby délka jejich pobytu v důsledku pandemie v členském státě, v němž mají bydliště, neměla negativní dopad na jejich daňová práva nebo práva na sociální zabezpečení; požaduje, aby doba odpracovaná jako práce na dálku v zahraničí byla považována za práci na dálku provedenou v zemi výkonu práce;

Odolnost, přechod na digitální prostředí a zajištění transparentnosti

15.   vyzývá Komisi, aby bezodkladně provedla studii celkové situace v oblasti zaměstnanosti a zdravotních a bezpečnostních podmínek přeshraničních a sezónních pracovníků, včetně úlohy agentur práce, náborových agentur, dalších zprostředkovatelů a subdodavatelů, s cílem zjistit nedostatky v ochraně a případnou potřebu revidovat stávající legislativní rámec, jako je legislativní rámec pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, směrnice 2014/36/EU o sezónních pracovnících a směrnice 2008/104/ES o agenturním zaměstnávání, a také posouzení jejich náležitosti vzhledem k pandemii; zdůrazňuje, že získané poznatky jsou platné nejen s ohledem na krizi způsobenou onemocněním COVID-19, ale měly by rovněž posílit tvorbu politik podložených fakty s cílem řešit nedostatky právních předpisů EU a členských států jak v čase krize, tak v době normálního stavu;

16.  zdůrazňuje, že za zajištění toho, aby jejich systémy sociálního zabezpečení byly stabilní, spolehlivé a odolné vůči krizím, jsou odpovědné členské státy, a že EU stanovuje společná pravidla na ochranu práv sociálního zabezpečení při pohybu v rámci Evropy; vyzývá současné a budoucí předsednictví Rady a členské státy, aby se zapojily do jednání s Parlamentem v zájmu dosažení rychlé a vyvážené dohody o navrhované revizi nařízení (ES) č. 883/2004 a (ES) č. 987/2009 o koordinaci sociálního zabezpečení s cílem zajistit modernizovaná a tomuto účelu odpovídající pravidla, která podpoří spravedlivou mobilitu a sociální ochranu pro všechny občany EU, a aby účinně bojovaly proti sociálním podvodům a zneužívání sociálních práv mobilních pracovníků; vyzývá v této souvislosti členské státy, aby bezodkladně uplatňovaly všechny složky systému elektronické výměny informací o sociálním zabezpečení (EESSI) s cílem zajistit účinnější spolupráci mezi institucemi sociálního zabezpečení a rychlejší a digitalizované zpracovávání jednotlivých případů ve prospěch osob v přeshraničních situacích;

17.  vyzývá Komisi, aby aktualizovala své internetové stránky s ohledem na COVID-19 a aby je odpovídajícím způsobem propagovala, poskytovala informace o právech pracovníků a o příslušných vnitrostátních právních předpisech pro přeshraniční a sezónní pracovníky a také podrobnosti o vnitrostátních a regionálních orgánech ochrany práce a aby ve spolupráci s členskými státy zahájila přístupné informační kampaně na zvyšování povědomí zaměřené na přeshraniční a sezónní pracovníky, a to za účasti sociálních partnerů a organizací občanské společnosti s cílem lépe šířit informace;

18.  znovu zdůrazňuje význam řádné ochrany oznamovatelů v členských státech, a to i v případě přeshraničních a sezónních pracovníků; vybízí členské státy, aby šly nad rámec minimálních požadavků stanovených ve směrnici 2019/1937 pro všechny pracovníky bez ohledu na jejich status a aby přezkoumaly způsoby, jak uplatňovat vnitrostátní právní předpisy v oblasti ochrany oznamovatelů na přeshraniční nebo sezónní pracovníky, kteří upozorňují na zneužívání; zdůrazňuje, že je třeba transparentním způsobem do pracovních smluv začlenit dostupné možnosti, jak upozornit na zneužívání a získat podporu bez obavy z odvetných opatření; zdůrazňuje, že těmto pracovníkům musí být zajištěn přístup k odborům a organizacím občanské společnosti, a to i v hostitelské zemi;

19.  domnívá se, že zavedení digitálního a dynamického systému pro výměnu údajů mezi členskými státy by mohlo přispět k usnadnění boje proti zneužívání a problémům v souvislosti s právy a nehlášenou prací přeshraničních a sezónních pracovníků a pomoci určit rozsah příslušného systému sociálního zabezpečení; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby s cílem předložit příslušný návrh vypracovala vyčerpávající posouzení dopadu zavedení digitálního evropského čísla sociálního zabezpečení; zdůrazňuje, že veškeré osobní údaje musí být použity pouze pro konkrétní zamýšlený účel a pouze příslušnými orgány sociálního zabezpečení v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů(19);

20.  vyzývá členské státy, aby revidovanou směrnici o vysílání pracovníků provedly správným, včasným a ambiciózním způsobem a zajistily plné rovné zacházení a ochranu vyslaných pracovníků, zejména s cílem dodržet povinnost podle čl. 3 odst. 7 směrnice, tj. že zaměstnavatel v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi platnými pro pracovní poměr uhradí vyslaným pracovníkům příspěvky vyplácené jako náhrada výdajů skutečně vynaložených v souvislosti s vysláním, jako jsou cestovní výdaje, výdaje na stravu a ubytování;

21.  poukazuje na to, že je třeba, aby Komise spolu s členskými státy řešila nedostatek jasných ustanovení pro zřizování agentur práce a náboru pracovníků zaměřených na přeshraniční a sezónní pracovníky v EU; připomíná stávající osvědčené postupy, kdy musí tyto společnosti získat licence potvrzující jejich transparentnost od zvláštních správních orgánů;

22.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, aby strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a nadcházející revize společné zemědělské politiky sloužily zemědělským pracovníkům v Evropě, včetně sezónních, migrujících a dalších mobilních pracovníků;

23.  vyzývá Komisi a členské státy, aby bojovaly proti negativnímu vnímání sezónních a přeshraničních pracovníků v případech, kdy k tomu dochází; konstatuje, že členské státy trvalého pobytu mají povinnost poskytnout přeshraničním a sezónním pracovníkům přístup k odpovídajícím informacím o pracovním a sociálním zabezpečení; poukazuje na to, že je důležité zajistit pro přeshraniční a sezónní pracovníky podporu v případě pracovních úrazů a pomoc při repatriaci a opětovném začlenění a zároveň zajistit, aby jejich práva byla respektována náborovými agenturami, subdodavateli a jinými zprostředkovateli, kteří působí na jejich území;

o
o   o

24.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Evropské radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 128, 30.4.2014, s. 8.
(2) Úř. věst. L 141, 27.5.2011, s. 1.
(3) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 375.
(4) Úř. věst. L 327, 5.12.2008, s. 9.
(5) Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 21.
(6) Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1.
(7) Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1.
(8) Úř. věst. L 393, 30.12.1989, s. 1.
(9) Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1.
(10) Úř. věst. L 173, 9.7.2018, s. 16.
(11) Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 11.
(12) Úř. věst. L 262, 17.10.2000, s. 21.
(13) Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17.
(14) Úř. věst. L 168, 30.6.2009, s. 24.
(15) Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 105.
(16) Úř. věst. L 343, 23.12.2011, s. 1.
(17) Přijaté texty, P9_TA(2020)0054.
(18) Úř. věst. C 334, 19.9.2018, s. 88.
(19)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

Právní upozornění - Ochrana soukromí