Seznam 
Přijaté texty
Pátek, 10. července 2020 - Brusel
Změna směrnice (EU) 2017/2455 a (EU) 2019/1995, pokud jde o data provedení a použitelnosti v důsledku vypuknutí krize COVID-19 *
 Finanční činnosti Evropské investiční banky – výroční zpráva za rok 2019
 Kontrola finanční činnosti Evropské investiční banky – výroční zpráva za rok 2018
 Ochrana finančních zájmů Evropské unie – boj proti podvodům – výroční zpráva za rok 2018
 Humanitární situace ve Venezuele a migrační a uprchlická krize
 Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států *
 Návrh opravného rozpočtu č. 5/2020: pokračující podpora uprchlíkům a hostitelským komunitám v reakci na syrskou krizi v Jordánsku, Libanonu a Turecku
 Uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události na rok 2020: pokračování humanitární pomoci pro uprchlíky v Turecku
 Účinné látky, včetně flumioxazinu
 Komplexní evropský přístup ke skladování energie
 Přepracování pokynů týkajících se transevropské energetické infrastruktury
 Uzavření Dohody mezi EU a Novým Zélandem, jež je předmětem jednání, o výměně osobních údajů pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu
 Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek
 Přechodná ustanovení s cílem řešit dopad krize COVID-19 (změna nařízení (EU) 2016/1628)
 Provádění klinických hodnocení s humánními léčivými přípravky, které obsahují geneticky modifikované organismy nebo z nich sestávají a jsou určeny k léčbě nebo prevenci onemocnění koronavirem, a o jejich výdeji ***I
 Komplexní politika Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu – akční plán Komise a další nedávný vývoj
 Strategie EU v oblasti veřejného zdraví po skončení pandemie COVID-19

Změna směrnice (EU) 2017/2455 a (EU) 2019/1995, pokud jde o data provedení a použitelnosti v důsledku vypuknutí krize COVID-19 *
PDF 165kWORD 45k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2020 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění směrnice (EU) 2017/2455 a (EU) 2019/1995, pokud jde o data provedení a použitelnosti v důsledku vypuknutí krize COVID-19 (COM(2020)0198 – C9-0137/2020 – 2020/0082(CNS))
P9_TA(2020)0189A9-0122/2020

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2020)0198),

–  s ohledem na článek 113 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C9-0137/2020),

–  s ohledem na článek 82 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9‑0122/2020),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 3 a (nový)
(3a)  Přestože rozšíření onemocnění COVID-19 způsobuje státní správě jednotlivých zemí skutečné obtíže, nemělo by sloužit k ospravedlnění dalšího prodlení v zavádění společně dohodnutých pravidel. Některé členské státy už před rozšířením onemocnění COVID-19 naznačovaly možné prodlení v zavádění nového systému. Avšak vlády by měly i přes aktuální problémy spojené s onemocněním COVID-19 vyvinout maximální úsilí, aby tento nový systém zavedly. Členské státy, jež se potýkají s problémy, které by mohly způsobit prodlevu v zavádění všech pravidel, by měly k zajištění správného a úplného zavedení balíčku předpisů v oblasti elektronického obchodování využít technickou pomoc poskytovanou Komisí. Cíle balíčku předpisů v oblasti elektronického obchodování, které spočívají v usnadnění globální konkurenceschopnosti evropských malých a středních podniků, zmírnění administrativního tlaku na prodejce z Unie a zajištění toho, aby online platformy přispívaly k spravedlivějšímu systému výběru DPH, a současně v potírání daňových podvodů, jsou klíčovými aspekty rovných podmínek pro všechny podniky, což je zvláště důležité v souvislosti s hospodářským oživením po uvedeném onemocnění.
Pozměňovací návrh 2
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 4
(4)  S ohledem na výzvy, kterým členské státy čelí při řešení krize COVID-19, a na skutečnost, že nová ustanovení jsou založena na zásadě, že všechny členské státy musí aktualizovat své informační systémy, aby byly schopny použít ustanovení směrnic (EU) 2017/2455 a (EU) 2019/1995, a zajistit tak shromažďování a předávání informací a plateb v rámci upravených režimů, je nezbytné odložit data provedení a použitelnosti uvedených směrnic o šest měsíců. Odklad v délce šesti měsíců je přiměřený, neboť zpoždění by mělo být co nejkratší, aby se minimalizovaly dodatečné rozpočtové ztráty pro členské státy.
(4)  S ohledem na nové výzvy, kterým členské státy čelí v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19, a na skutečnost, že nová ustanovení jsou založena na zásadě, že všechny členské státy musí aktualizovat své informační systémy, aby byly schopny použít ustanovení směrnic (EU) 2017/2455 a (EU) 2019/1995, a zajistit tak shromažďování a předávání informací a plateb v rámci upravených režimů, by se mohlo ukázat jako nezbytné odložit data provedení a použitelnosti uvedených směrnic o tři měsíce. Odkládat tato data není žádoucí, neboť to povede ke ztrátě příjmu a zvýšenému výpadku ve výběru DPH a současně k déle trvající nekalé soutěži mezi prodejci z Unie a prodejci ze třetích zemí. Odklad o tři měsíce by však mohl být přiměřený, neboť odpovídá období, kdy byl ve většině členských států omezen volný pohyb osob. Delší odklad by zvýšil riziko podvodů s DPH v době, kdy by měly být doplňovány veřejné finance, aby bylo možné bojovat proti pandemii a jejím hospodářským a sociálním důsledkům. V případě odkladu o šest měsíců by ztráta příjmu v členských státech mohla činit 2,5 až 3,5 miliardy EUR. Vzhledem ke krizi způsobené rozšířením COVID-19 je nanejvýš důležité, aby se zabránilo dalším ztrátám příjmů.
Pozměňovací návrh 3
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a
Směrnice (EU) 2017/2455
Čl. 2 – název
Změny směrnice 2006/112/ES s účinkem ode dne 1. července 2021
Změny směrnice 2006/112/ES s účinkem ode dne 1. dubna 2021
Pozměňovací návrh 4
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b
Směrnice (EU) 2017/2455
Čl. 2 – odst. 1 – návětí
S účinkem ode dne 1. července 2021 se směrnice 2006/112/ES mění takto:
S účinkem ode dne 1. dubna 2021 se směrnice 2006/112/ES mění takto:
Pozměňovací návrh 5
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2
Směrnice (EU) 2017/2455
Čl. 3 – odst. 1
Hlava IV směrnice 2009/132/ES se zrušuje s účinkem od 1. července 2021.
Hlava IV směrnice 2009/132/ES se zrušuje s účinkem od 1. dubna 2021.
Pozměňovací návrh 6
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. a
Směrnice (EU) 2017/2455
Čl. 4 – odst. 1 – pododstavec 2
Členské státy do 30. června 2021 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 2 a 3 této směrnice. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi.
Členské státy do 31. března 2021 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 2 a 3 této směrnice. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi.
Pozměňovací návrh 7
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. b
Směrnice (EU) 2017/2455
Čl. 4 – odst. 1 – pododstavec 4
Předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 2 a 3 této směrnice použijí ode dne 1. července 2021.
Předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 2 a 3 této směrnice použijí ode dne 1. dubna 2021.
Pozměňovací návrh 8
Návrh rozhodnutí
Čl. 2 – odst. 1
Směrnice (EU) 2019/1995
Čl. 2 – odst. 1 – pododstavec 1
Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 30. června 2021. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.
Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. března 2021. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.
Pozměňovací návrh 9
Návrh rozhodnutí
Čl. 2 – odst. 1
Směrnice (EU) 2019/1995
Čl. 2 – odst. 1 – pododstavec 2
Tato opatření se použijí ode dne 1. července 2021.
Tato opatření se použijí ode dne 1. dubna 2021.

Finanční činnosti Evropské investiční banky – výroční zpráva za rok 2019
PDF 219kWORD 71k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2020 o finanční činnosti Evropské investiční banky – výroční zpráva za rok 2019 (2019/2126(INI))
P9_TA(2020)0190A9-0081/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 15, 126, 174, 175, 177, 208, 209, 271, 308 a 309 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a na její protokol č. 5 o statutu Evropské investiční banky (EIB),

–  s ohledem na operační plán skupiny EIB na rok 2019 zveřejněný na internetových stránkách EIB,

–  s ohledem na zprávu o činnosti EIB za rok 2018 nazvanou „Využitý potenciál“,

–  s ohledem na finanční zprávu EIB za rok 2018 a na její statistickou zprávu za tentýž rok,

–  s ohledem na zprávu EIB nazvanou „Operace EIB uvnitř Evropské unie – výroční zpráva za rok 2018“ (EIB operations inside the European Union – Annual report 2018) a zveřejněnou v roce 2019,

–  s ohledem na zprávu EIB nazvanou „Operace EIB mimo Evropskou Unii – financování s globálním dopadem – výroční zpráva za rok 2018“ (The EIB outside the European Union – Financing with global impact – Annual report 2018) a zveřejněnou v roce 2019,

–  s ohledem na zprávu skupiny EIB nazvanou „Výroční zpráva za rok 2018: Evropské centrum pro investiční poradenství“ (Annual Report 2018: European Investment Advisory Hub) a zveřejněnou v roce 2019,

–  s ohledem na novou strategii v oblasti klimatu a novou politiku úvěrů v oblasti energetiky, kterou EIB přijala v listopadu 2019,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2396 ze dne 13. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) 2015/1017, pokud jde o prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice, jakož i zavedení technických zlepšení daného fondu a Evropského centra pro investiční poradenství(1),

–  s ohledem na doporučení evropské veřejné ochránkyně práv ve věci 146/2017/DR ohledně toho, jakým způsobem řešila Evropská investiční banka stížnost týkající se porušování požadavků v oblasti životního prostředí, bezpečnosti a ochrany zdraví v jednom z projektů, které financovala,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o „Zelené dohodě pro Evropu“ (COM(2019)0640),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. ledna 2020 o „investičním plánu pro udržitelnou Evropu, investičním plánu Zelené dohody pro Evropu“ (COM(2020)0021),

–  s ohledem na návrh nařízení Komise ze dne 14. ledna 2020, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci“ (COM(2020)0022),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2018 s názvem „Akční plán: financování udržitelného růstu“ (COM(2018)0097),

–  s ohledem na Iniciativu EIB na posílení odolnosti ekonomiky,

–  s ohledem na souhlas EIB s ratifikací Pařížské dohody ze strany Evropské unie ze dne 7. října 2016,

–  s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje,

–  s ohledem na úvodní projev, který dne 16. července 2019 pronesla Ursula von der Leyenová coby kandidátka na předsedkyni Evropské komise na plenárním zasedání Parlamentu ve Štrasburku,

–  s ohledem na projev, který předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová pronesla dne 11. prosince 2019 na plenárním zasedání Parlamentu v Bruselu,

–  s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanovisko Hospodářského a měnového výboru,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0081/2020),

A.  vzhledem k tomu, že podle článku 309 SFEU a judikatury Soudního dvora Evropské unie musí EIB přispívat k plnění cílů Unie a že podle článku 18 statutu EIB musí banka využívat své prostředky racionálně a v zájmu Unie; vzhledem k tomu, že to zahrnuje soulad s Pařížskou dohodou o klimatu a se závazky Unie v oblasti ochrany životního prostředí uvedenými v článcích 11 a 191 SFEU;

B.  vzhledem k tomu, že hlavní ratingové agentury hodnotí závazky EIB známkou AAA, mimo jiné proto, že EIB patří členským státům a že přistupuje obezřetně k rizikům;

C.  vzhledem k tomu, že EIB dosáhla v roce 2018 čistého zisku ve výši 2,3 miliardy EUR, čímž si zachovala svou ziskovost; vzhledem k tomu, že skupina EIB by si měla zachovat svůj vysoký stupeň solventnosti i solidní a kvalitní portfolio aktiv;

D.  vzhledem k tomu, že jako největší multilaterální dlužník a věřitel na světě je EIB, kterou vlastní společně členské státy EU, přirozeným partnerem Unie, pokud jde o uplatňování finančních nástrojů v úzké spolupráci s vnitrostátními a mnohostrannými finančními institucemi;

E.  vzhledem k tomu, že Smlouvy zavazují EIB k tomu, aby na základě svých nejrůznějších investičních nástrojů, jako jsou úvěry, cenné papíry, záruky, opatření pro sdílení rizik a poradní služby, přispívala k integraci EU, k její hospodářské a sociální soudržnosti a k regionálnímu rozvoji;

F.  vzhledem k tomu, že Komise odhaduje výši investic nezbytných k dosažení cílů Unie do roku 2030 na 1 115 miliard EUR ročně(2); vzhledem k tomu, že cílem investičního plánu Komise pro udržitelnou Evropu je uvolnit na investice v příštích deseti letech 1 bilion EUR;

G.  vzhledem k tomu, že udržitelné investice mívají obvykle větší výnosy než běžné investice, a proto bývají objemy menší, zatímco přidružená rizika vyšší; vzhledem k tomu, že likviditu trhů s udržitelnými finančními produkty je třeba zvýšit, a toho je možné dosáhnout pouze zvýšením počtu produktů na trhu; zdůrazňuje, že nelze očekávat, že samotný soukromý sektor dosáhne kritického množství, a tudíž je nutné, aby byl na trzích s udržitelnými finančními aktivy více přítomen i sektor veřejný a aby navýšil svůj podíl na trhu, čímž by přispíval ke snižování rizik a výnosů a současně k posilování účasti na trhu a likvidity;

H.  vzhledem k tomu, že EIB hraje důležitou úlohu ve strategii EU pro řešení problémů spojených s klimatem a životním prostředím, což jsou podle vyjádření Komise „stěžejní úkoly“ této generace, a vzhledem k tomu, že mají-li být splněny stávající cíle schválené pro rok 2030 v oblasti klimatu a energetiky, je každoročně zapotřebí investovat dalších 260 miliard;

I.  vzhledem k tomu, že je nutné věnovat neustálou pozornost vypracovávání osvědčených postupů týkajících se politiky a řízení výkonnosti, řádné správy a transparentnosti, které uplatňuje skupina EIB;

Obecné poradenství

1.  poukazuje na význam činností, které EIB jakožto banka Unie provádí za účelem zvýšení stávající úrovně investic v EU, které jsou pod historickými průměrnými hodnotami a nedostačují k naplnění ambicí EU, pokud jde o udržitelnost, hospodářskou a sociální oblast a vytváření pracovních míst, a za účelem dosažení regionální soudržnosti, inovací a konkurenceschopnosti na úrovni EU i financování na místní úrovni, včetně samosprávných obcí, které reagují na potřeby občanů;

2.  uznává, že by EU a členské státy měly více investovat do boje proti změně klimatu, do digitální revoluce a do veřejných služeb;

3.  vítá koordinovanou reakci EU na pandemii COVID-19 a znovu zdůrazňuje potřebu naléhavých opatření k transformaci našich ekonomik a ke zmírnění sociálního a hospodářského dopadu krize; vítá zejména úlohu, kterou má EIB sehrávat při podpoře hospodářství EU prostřednictvím Evropského záručního fondu, revidovaného programu InvestEU, mechanismu pro spravedlivou transformaci a nástroje na podporu solventnosti; zdůrazňuje, že tato úloha je obzvláště důležitá pro malé a střední podniky a odvětví, která jsou důsledky krize nejvíce zasažena; současně vyzývá EIB, aby naplnila svůj závazek a uvedla všechna svá opatření do souladu s cílem EU, jímž je dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality; bere na vědomí postoj EIB ze dne 15. června 2020 k jejímu akčnímu plánu v oblasti klimatu a opakuje svou výzvu k přijetí ambiciózních opatření a jasných cílů, zejména pokud jde o podmínění podpory přijetím opatření k postupnému snižování emisí v souladu s cíli EU v oblasti dekarbonizace do roku 2050;

4.  poukazuje na zhoršení celosvětového hospodářského klimatu, kdy došlo ke zpomalení růstu HDP a kdy k nejistotě přispívají globální výzvy; konstatuje, že v posledních deseti letech dosahovaly investice v EU nízké úrovně; vyzývá k větším veřejným a soukromým investicím v EU na úrovni členských států a regionů i na místní úrovni;

5.  bere na vědomí zprávu o investicích EIB na období 2019–2020, v níž banka upozorňuje na problémy, kterým EU čelí s ohledem na konkurenceschopnost, jako je rostoucí nerovnost a nedostatečná míra investic, zejména pokud jde o výzkum a vývoj v oblasti klimatu a digitalizaci, což ohrožuje hospodářskou budoucnost Evropy; naléhavě vyzývá EIB, aby se v rámci své činnosti maximálně vynasnažila tyto problémy řešit;

6.  bere na vědomí, že v roce 2018 investovala EIB 64 miliard EUR do 854 projektů; konstatuje, že EIB dodržuje zásadu obezřetnosti, o čemž svědčí pouze 0,3 % úvěrů v selhání;

7.  znovu zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit lepší vyváženost zeměpisného rozdělení financování z EIB; vyzývá EIB, aby se zabývala systematickými nedostatky, které některým regionům či zemím brání plně využívat finančních aktivit této banky, mimo jiné tím, že zvýší své snahy o rozšíření úvěrové činnosti, bude poskytovat odborné poradenství a podporu, zejména v regionech s nízkou schopností investovat, dále poradenství ohledně vypracovávání projektů v zájmu podpory inkluzivního růstu a hospodářské, sociální a územní konvergence a soudržnosti, a to s ohledem na povahu financování ze strany EIB, která vychází z poptávky;

8.  vyzývá EIB, aby se ujala důležité úlohy při posilování udržitelného financování jak v Evropě, tak i mimo ni, a aby na základě své úvěrové činnosti v rámci dalších investic do sociálních, ekologických a udržitelných projektů upřednostnila plnění 17 cílů udržitelného rozvoje, které jsou součástí Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030;

9.  žádá o příslušnou podporu, která by posílila mechanismy poskytující místním a regionálním orgánům technickou podporu, odborné finanční znalosti a pomoc při budování kapacit před schválením projektů s cílem usnadnit dostupnost a umožnit účast všem členským státům; v této souvislosti vyzývá také k poskytování větší podpory poradenským službám, jako je Poradenské centrum InvestEU, útvar Jaspers, nástroj Elena a platforma fi-compass; vyzývá k větší spolupráci s podpůrnými bankami a institucemi členských států;

10.  vítá včasnou snahu EIB o podporu projektů, které financuje v realizační fázi (tím, že poskytuje odborníky a podpůrné nástroje a vypracovává přípravné studie); požaduje, aby EIB a Komise spolupracovaly na vypracování návrhů týkajících se systematičtějšího zapojování týmů banky do realizace projektů v zemích, které o to požádají, zejména v oblastech vyžadujících hluboce odborné zkušenosti nebo v oblastech, které mají pro Unii strategický význam, jako je boj proti změně klimatu;

11.  s potěšením konstatuje, že jen v letech 2009–2018 dosáhla podpora ze strany EIB při plnění cílů v oblasti soudržnosti 200 miliard EUR;

12.  vyzývá EIB, aby kladla důraz na konzultace se všemi zúčastněnými stranami, kterých se její projekty týkají, zejména s místními komunitami, občanskou společností a širokou veřejností;

13.  domnívá se, že inovace a dovednosti mají zásadní význam pro zaručení udržitelného růstu, vytváření kvalitních pracovních míst a zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti; vítá skutečnost, že v roce 2018 poskytla EIB na podporu inovací a rozvoj dovedností 13,5 miliardy EUR; očekává, že banka bude inovace i dovednosti i nadále podporovat;

14.  domnívá se, že aby Evropa byla i nadále konkurenceschopná, musí urychlit zavádění digitálních technologií a investice do digitální infrastruktury a dovedností; vyzývá EIB, aby se zabývala problematikou technické transformace a zajistila větší podporu digitalizace;

15.  domnívá se, že deset norem stanovených v příručce EIB pro sociální oblast a životní prostředí má mimořádný význam a považuje je za předpoklad pro účast na úvěrových operacích EIB, mimo jiné v oblastech prevence a omezení znečištění, biologické rozmanitosti a ekosystémů, norem spjatých s klimatem, kulturního dědictví, nedobrovolného znovuusídlování, práv a zájmů zranitelných skupin, pracovních norem, ochrany zdraví při práci a veřejného zdraví, bezpečnosti a ochrany a zapojení zúčastněných stran;

16.  žádá Komisi, aby se obzvláště zaměřila na zajištění toho, aby fiskální pravidla EU podporovala budoucí úsilí o zvýšení úrovně veřejných investic v EU, což umožní EIB, aby využila pákového efektu takových investic;

17.  domnívá se, že kritéria hodnocení sociálních projektů by měla přihlížet k zásadám evropského pilíře sociálních práv; v této souvislosti poukazuje na to, že je důležité provádět předběžné a následné hodnocení udržitelnosti, konkurenceschopnosti a hospodářského a sociálního dopadu projektů a jejich dopadu na životní prostředí;

18.  vítá kroky, které EIB dosud přijala; vyzývá ji, aby zlepšila předkládání svých zpráv, hodnocení skutečně dosažených výsledků a svou analýzu skutečného hospodářského a sociálního dopadu investic a jejich dopadu na životní prostředí;

19.  vyzývá EIB, aby se řídila závěry zvláštní zprávy Účetního dvora 03/2019, v níž se posuzovalo, zda Evropský fond pro strategické investice (EFSI) přispěl k navýšení financí na podporu dalších investic v celé EU; konstatuje, že se ve zprávě uvádí, že některé operace EFSI jednoduše nahradily jiné operace EIB a že část financí byla věnována na projekty, které mohly být financovány z jiných veřejných či soukromých finančních zdrojů, což v některých případech vedlo k nadhodnocení rozsahu, v němž podpora z EFSI skutečně vedla k dalším investicím;

20.  zdůrazňuje, že by hlavní kvantitativní cíl EFSI, jenž spočívá v mobilizaci 500 miliard EUR dalších soukromých a veřejných investic, neměl být hlavním ukazatelem úspěchu tohoto fondu a že by v budoucích investičních strategiích měly být přinejmenším stejně důležité měřitelné cíle v oblasti udržitelnosti, adicionality, zeměpisného pokrytí a sociálního dopadu;

21.  žádá EIB, aby zvýšila podíl financování z EFSI a programu InvestEU na projekty, které v souladu s příslušnými právními předpisy EU výrazně přispívají k plnění cílů EU týkajících se udržitelnosti a sociální oblasti; žádá Komisi, aby zajistila, aby byly metodiky ověřování udržitelnosti programu InvestEU plně v souladu s cíli EU v oblasti udržitelnosti a aby hodnotící kritéria sociálních projektů zohledňovala zásady evropského pilíře sociálních práv; v této souvislosti poukazuje na to, že je důležité provádět předběžné a následné hodnocení udržitelnosti, konkurenceschopnosti a hospodářského a sociálního dopadu projektů a jejich dopadu na životní prostředí;

22.  domnívá se, že je třeba vypracovat další externí hodnocení doplňkového charakteru úvěrové politiky EIB a že by k výsledkům tohoto hodnocení měla mít přístup veřejnost;

23.  domnívá se, že po zveřejnění výsledků externího hodnocení by se mělo zvážit, zda je třeba obecně navýšit kapitalizaci EIB s cílem umožnit využití dlouhodobějších úvěrů a inovativních nástrojů při financování projektů, které mají významný potenciál z hlediska přínosů v oblasti udržitelnosti, inovací a sociální oblasti, včetně projektů přispívajících k udržitelnému růstu a snižujících nerovnosti;

24.  vyzývá EIB, aby zajistila pečlivou koordinaci, soudržnost a soulad mezi politikami Unie, finančními nástroji a investicemi s cílem zabránit překrývání a posílit součinnost financování;

Větší zaměření EIB na klima a spravedlivou transformaci

25.  vítá rozhodnutí, jež přijala dne 14. listopadu 2019 správní rada EIB, aby přizpůsobila politiky EIB cíli omezit oteplování na úroveň o maximálně 1,5°C vyšší, než byla před průmyslovou érou;

26.  uznává, že mají-li se uvedené ambice a ambice definované v Zelené dohodě naplnit, bude možná nezbytné, aby EIB přijímala větší rizika zejména v sektorech a regionech, které jsou z hlediska investic méně atraktivní, pod podmínkou, že takové půjčky budou splňovat kritéria způsobilosti EIB a že si EIB zachová rating AAA;

27.  vítá skutečnost, že EIB je největším světovým emitentem zelených dluhopisů a byla průkopníkem při vydávání úspěšných zelených dluhopisů, jejichž prostřednictvím se během 11 let shromáždilo více než 23 miliard EUR, přičemž hodnota celosvětového trhu se zelenými dluhopisy nyní přesahuje 400 miliard EUR; konstatuje, že velkou výzvou bylo stanovit společné normy, aby se zabránilo tzv. lakování na zeleno („green-washing“); vítá nové dluhopisy EIB pro zvýšení povědomí o udržitelnosti, jejichž vydávání bylo zahájeno v roce 2018 a které mají podpořit investice spojené s cíli udržitelného rozvoje OSN; zdůrazňuje, že je důležité stanovit pro tyto nové dluhopisy společné normy, aby se zajistilo, že projekty budou transparentní, ověřitelné a měřitelné; vyzývá EIB, aby pokračovala ve vydávání zelených dluhopisů a aby jejich vydávání ještě rozšířila za účelem nákupu Evropskou centrální bankou v rámci provádění Zelené dohody pro Evropu, a dále EIB vyzývá, aby napomáhala k rozvoji trhu se zelenými dluhopisy na základě činnosti prováděné podle Akčního plánu EU pro financování udržitelného růstu a taxonomie EU udržitelného financování;

28.  požaduje, aby byl Evropský investiční fond (EIF) plně začleněn do všech opatření EIB týkajících se klimatu; vyzývá EIF, aby za větší prioritu považoval inovace potřebné k přechodu ke klimaticky neutrální Evropě; vyzývá fond, aby zajistil, že bude v rámci všech svých investic aktivně spolupracovat s podniky, do nichž se investovalo, na lepším zveřejňování jejich informací týkajících se klimatu, snižování jejich emisí a směrování investic k nákladově účinným alternativním řešením (např. energetické účinnosti či budování odolnosti vůči změně klimatu);

29.  vítá skutečnost, že v roce 2018 poskytla EIB 29 % svých úvěrů na ochranu klimatu;

30.  vyzývá ECB, aby v rámci svého strategického přezkumu, který právě probíhá, zkoumala nástroje podpory a koordinace s EIB, zejména ze své pozice „klimatické banky EU“, při financování ekologické transformace a udržitelnosti hospodářství;

31.  připomíná, že strategie EIB v oblasti klimatu byla přijata v roce 2015 a že spolu s ní byla určena způsobilá odvětví a kritéria způsobilosti pro získání zdrojů na opatření v této oblasti a plán provádění strategie v oblasti klimatu; požaduje, aby byla v roce 2020 přezkoumána strategie provádění s cílem sladit ji s Pařížskou dohodou, včetně konkrétního plánu pro dosažení dílčího cíle 50 %(3) do roku 2025 i záruky toho, že zbývající poskytování úvěrů bude klimaticky neutrální, a to na základě transparentního a otevřeného procesu konzultace s veřejností; vyzývá EIB, aby po přijetí dokumentů podrobně informovala zúčastněné strany a širší publikum; upozorňuje EIB, že zelené investice musí být životaschopné a musí usnadňovat soudržnost mezi členskými státy;

32.  vyzývá k posílení kritérií způsobilosti u opatření v oblasti klimatu, aby se zabránilo riziku, že investice nepovedou k významnému snížení emisí skleníkových plynů, a to zajištěním soudržnosti s příslušnými právními předpisy EU a sladěním činností EIB s novým rámcem taxonomie; domnívá se, že obecné ustanovení o zabránění jakýmkoli škodám by se mělo týkat všech operací EIB a že by mělo být začleněno do jejího prohlášení o normách v oblasti životního prostředí a sociálních normách, jež by mělo být v roce 2020 přezkoumáno a sladěno s cílem omezit změnu klimatu na oteplení o nejvýše 1,5℃;

33.  vítá revidovanou metodiku EIB v oblasti posuzování uhlíkové stopy a žádá, aby byla komplexně uplatňována, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost emisím spojeným s marginální poptávkou a nepřímým emisím (tzv. emisím třetího typu); žádá, aby bylo prováděno komplexní hodnocení projektů, a ne pouze prostá ekonomická analýza životního cyklu emisí těchto projektů; vyzývá k důslednému vedení účetnictví v oblasti klimatu, především pokud jde o ekonomické a finanční hodnocení projektů pro sledování přidělených zdrojů a skutečných výdajů z hlediska klimatu; v této souvislosti vyzývá k aktualizaci výpočtu odhadu míry využívání;

34.  zastává názor, že by EIB měla požadovat od svých klientů působících jako prostředníci, aby zveřejňovali svoji expozici fosilním palivům, a že by měla na silně exponované prostředníky postupně uplatňovat omezení; doufá, že do konce roku 2025 budou mít všichni prostředníci plán dekarbonizace, neboť ten je nezbytný k tomu, aby mohlo pokračovat jejich financování; zdůrazňuje, že tyto nové požadavky by neměly ohrozit přístup MSP k financím;

35.  vítá skutečnost, že EIB již v roce 2013 účinně ukončila svou podporu odvětví těžby uhlí tím, že přijala úvěrovou politiku v oblasti energetiky ve znění z roku 2013; zastává názor, že v souladu s osvědčenými postupy komerčního bankovního sektoru(4) by financování EIB mělo být podřízeno vědecky podloženému plánu přechodu s jasnými cíli a časově omezenými závazky v zájmu dosažení souladu s Pařížskou dohodou, aby mohla postupně přestávat poskytovat podporu klientům, jejichž činnost vede k významným emisím skleníkových plynů; žádá EIB, aby poskytovala poradenství ohledně způsobu, jakým mohou podniky emise uhlíku snížit;

36.  vyzývá EIB, aby do dokumentace týkající se financování zahrnula doložky, na jejichž základě se příjemci úvěrů EIB zavážou v plné míře splnit každý cíl týkající se dekarbonizace obsažený případně v žádosti o úvěr; domnívá se, že tyto doložky by měly obsahovat ustanovení, podle něhož budou platby podmíněny uspokojivým plněním těchto závazků, a že pro případy, kdy má k platbě dojít před splněním cílů v oblasti dekarbonizace, by měl být vytvořen účinný režim kompenzace ex-post;

37.  vítá novou úvěrovou politiku EIB v oblasti energetiky, zejména pak její potenciál prosadit mezi finančními institucemi zásadní změny a inspirovat k nim i další banky; vítá skutečnost, že se politika týká finančních zprostředkovatelů, upřednostňování energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů a že pozitivně odkazuje na energetické komunity a malé elektrické sítě, a vítá potenciál této politiky pro zvýšení finanční podpory místních zdrojů energie, aby Evropa přestala být ve velké míře závislá na externích zdrojích energie a zabezpečila si dodávky; konstatuje, že až do konce roku 2021 budou uplatňovány výjimky pro schvalování některých projektů týkajících se zemního plynu a že možná zůstane zachována podpora projektům plynárenských sítí určených pro dopravu plynu s nízkým obsahem uhlíku; poukazuje na riziko investovat do „uvízlých aktiv“ prostřednictvím úvěrů na infrastrukturu týkající se fosilních paliv; vyzývá EIB, aby jasně uvedla, že nezačne hodnotit žádný projekt spojený s fosilními palivy, který jí nebyl předložen před 14. listopadem 2019; požaduje, aby tato politika byla pravidelně revidována a byla neustále v souladu s evropskou taxonomií udržitelného financování a aby taxonomie byla po svém formálním přijetí používána jako kritérium pro investice v oblasti klimatu a životního prostředí s cílem uplatňovat i nadále postup, který odpovídá plnění cíle udržet globální oteplování pod 1,5°C a v souladu se zaváděním nových, vhodných vnějších opatření v Unii;

38.  trvá na tom, aby EIB uplatňovala při poskytování všech svých úvěrů v oblasti energetiky zásadu energetické účinnosti a za cíl si stanovila řešení problému energetické chudoby a aby přitom zohledňovala přitom dopady energetické účinnosti na budoucí poptávku a její přínos k energetické bezpečnosti;

39.  domnívá se, že přezkum úvěrové politiky EIB v odvětví dopravy je zásadní prioritou; požaduje, aby byla urychleně přijata nová politika financování dopravy směřující k dekarbonizaci dopravního odvětví EU do roku 2050; zdůrazňuje, že EIB by měla nadále financovat inovace a zelenou technologii pro leteckou dopravu, včetně rozvoje udržitelných biopaliv, elektrifikace a hybridní technologie, s cílem dekarbonizovat leteckou dopravu a dosáhnout prvořadého cíle Pařížské dohody;

40.  požaduje, aby do průmyslových odvětví s velkou uhlíkovou náročností, v nichž EIB působí, jako je výroba cementu, petrochemie a ocelářství, byly zavedeny nové politiky, které se zaměří na udržitelnost těchto odvětví a na prosazování oběhového hospodářství založeného na koloběhu netoxických materiálů a jejichž cílem bude uvést všechny úvěry v těchto odvětvích do souladu s dosažením klimatické neutrality nejpozději do roku 2050; připomíná, že rozsáhlých změn lze dosáhnout pouze tehdy, pokud se zapojí i průmyslová odvětví;

41.  připomíná EIB, že klíčovým prvkem přizpůsobení se změně klimatu je ochrana biologické rozmanitosti a že obnova ekosystémů je jediná osvědčená technologie vytvářející záporné emise; vyzývá EIB, aby ve svých finančních nástrojích více rozpracovala prvky prověřování z hlediska biologické rozmanitosti s cílem zabránit nepříznivým dopadům na biologickou rozmanitost; rovněž EIB žádá, aby usilovala o ukončení financování projektů přispívajících ke ztrátě a úbytku biologické rozmanitosti, k narušování ekosystémů a nezákonnému odlesňování, podstatně navýšila své financování v zájmu dosažení cílů Unie v této oblasti, zejména cíle nulového čistého odlesňování a cílů spočívajících v ochraně moří a pobřeží, a aby podporovala opatření ve prospěch biologické rozmanitosti a přizpůsobení se změně klimatu a klíčové ekosystémové služby, například opylování a zelenou infrastrukturu;

42.  vítá hlavní směry pro hydroelektrickou energii přijaté v roce 2018(5) a žádá, aby byly požadavky transparentnosti rozšířeny na všechny projekty v oblasti infrastruktury, včetně těch, které jsou financovány finančními zprostředkovateli;

43.  vyzývá EIB, aby spolupracovala s malými tržními subjekty a komunitními družstvy na konsolidaci malých projektů v oblasti obnovitelné energie, a umožnila jim tak splnit podmínky pro získání finančních prostředků z EIB;

Úloha Evropské investiční banky v rámci Zelené dohody pro Evropu a mechanismu pro spravedlivou transformaci

44.  zdůrazňuje klíčovou úlohu EIB při plnění cílů stanovených v investičním plánu pro udržitelnou Evropu a při plnění cílů Zelené dohody pro Evropu a mechanismu pro spravedlivou transformaci, přičemž uznává význam soukromého i veřejného sektoru z hlediska plnění investičních cílů v průběhu příštích sedmi let, přičemž u Zelené dohody pro Evropu se jedná o investice ve výši 1 bilionu EUR a u mechanismu pro spravedlivou transformaci o 100 miliard EUR;

45.  nabádá EIB, aby podporovala projekty zaměřené na podporu spravedlivé transformace v členských státech; domnívá se, že vzhledem k tomu, že členské státy se nacházejí v různých výchozích situacích, měla by EIB svou podporu zaměřit na ty členské státy, které musí ujít nejdelší cestu; zdůrazňuje, že při přechodu na uhlíkově neutrální hospodářství nesmí být nikdo opomenut; vyzývá proto EIB, aby zajistila odpovídající podporu, včetně technické pomoci, pro nejvíce postižené regiony, a to s ohledem na různé hospodářské situace a kapacity členských států; zdůrazňuje zejména potřebu aktivně podporovat oblasti, kde jsou v současnosti pracovní místa závislá na průmyslových odvětvích produkujících vysoké emise, a to poskytováním investic do odborné přípravy a alternativních hospodářských příležitostí s cílem účinně posílit nezbytné soukromé a veřejné zdroje a podpořit přechod k zelenější ekonomice;

46.  vyzdvihuje, že je nutné zaujmout anticipační a participační přístup, aby z této transformace měly prospěch všechny složky společnosti; vyzývá k podpoře zasažených regionů (např. regionů s těžbou uhlí a vysokými emisemi uhlíku) a komunit a pracovníků v odvětvích, na něž má dekarbonizace největší dopad, mimo jiné prostřednictvím podpory vývoje nových společných projektů a technologií pro tyto komunity a regiony, který bude probíhat i s jejich účastí;

47.  domnívá se, že pokud se má EIB stát tzv. klimatickou bankou EU a sehrát roli v rámci spravedlivé transformace, musí mít mechanismy, které jí umožní lépe zapracovávat podněty od různých zainteresovaných stran, např. místních a regionálních orgánů, odborů, nevládních organizací a relevantních odborníků, do její investiční strategie;

48.  vyzývá EIB, aby se zavázala, že po konzultaci s členskými státy a regiony a v souladu s jejich sociálními a zeměpisnými podmínkami předloží spravedlivý, soudržný a inkluzivní plán s cílem účinně mobilizovat nezbytné soukromé a veřejné zdroje a podpořit přechod na zelenější ekonomiku; v tomto ohledu zdůrazňuje, že zvláštní pozornost musí být věnována ochraně občanů a pracovníků, které tento přechod nejvíce postihne, např. formou rekvalifikačních programů a podporou investic do nových ekonomických odvětví, která vytvoří nová a vysoce kvalitní pracovní místa;

Malé a střední podniky (MSP) a společnosti se střední tržní kapitalizací

49.  oceňuje ochotu skupiny EIB zvýšit konkurenceschopnost EU a zajistit podporu růstu a vytváření pracovních míst, a to mimo jiné podporou inovací, malých a středních podniků, infrastruktury, sociální soudržnosti, klimatu a životního prostředí;

50.  zdůrazňuje, že bez ohledu na svou aktivní angažovanost, pokud jde o snahu dosáhnout cílů klimatické neutrality, by se EIB měla i nadále soustřeďovat na podporu projektů, které vedou k novému hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst;

51.  vítá skutečnost, že EIB významně finančně podporuje MSP prostřednictvím investic, které v roce 2018 dosáhly celkové výše 23,27 miliardy EUR, což mělo pozitivní dopad na 374 000 společností, které zaměstnávají 5 milionů zaměstnanců; bere na vědomí výsledky zprávy EIB o investicích 2019/2020, které se týkají financování MSP a společností se střední tržní kapitalizací; domnívá se, že podpora MSP a společností se střední tržní kapitalizací musí zůstat základním cílem EIB, a naléhavě žádá, aby bylo v tomto směru vynakládáno větší úsilí a kladen větší důraz na financování MPS s cílem snížit schodek v jejich financování; v této souvislosti vítá složku fondu InvestEU zaměřenou na MSP; vyzdvihuje, že je třeba zaměřit se na dlouhodobé financování, zejména na podporu projektů, které by jinak finanční prostředky nezískaly, zejména u inovativních startupů a MSP; zdůrazňuje, že dotační aktivity EIB nenahradí udržitelné fiskální politiky členských států;

52.  konstatuje, že u malých a středních podniků existuje dvakrát větší pravděpodobnost než u velkých firem, že se budou potýkat s finančními omezeními v souvislosti s externím financováním, a že podíl firem s finančními omezeními se napříč EU pohybuje mezi 1 až 13 %;

53.  konstatuje, že externí financování tvoří u všech podniků napříč EU jen o něco více než jednu třetinu jejich finančních prostředků na investice;

54.  domnívá se, že vzhledem ke klíčové úloze MSP by EIB měla pokračovat ve své finanční podpoře a posílit své administrativní a poradenské kapacity, aby MSP poskytla informace a technickou podporu pro usnadnění jejich přístupu k financování, a to se zohledněním méně rozvinutých oblastí;

55.  zdůrazňuje, že aby EIB mohla uskutečnit své ambice, bude možná muset přijmout vyšší rizika a zároveň navýšit vlastní prostředky a získat zkušenosti v oblasti inovativních finančních nástrojů; vyzývá akcionáře EIB, aby pro EIB zajistili vhodné zdroje, jež jí umožní používat inovativní nástroje při financování projektů, které mohou mít trvalý sociální a inovativní přínos; požaduje proto, aby po zveřejnění výsledků externího hodnocení došlo k navýšení kapitalizace EIB s cílem umožnit více dlouhodobých úvěrů a inovativních nástrojů při financování projektů, které mají značný potenciál, pokud jde o udržitelnost, přínosy v oblasti inovací a v sociální oblasti, včetně projektů, jež vytvářejí udržitelná pracovní místa a snižují nerovnosti, a také s cílem poskytnout růstový kapitál, jenž by MSP umožňoval rozšířit jejich operace; zdůrazňuje význam faktoru adicionality, který by měla EIB zajišťovat u investic v celé EU, a spolupráce s více partnery; dále zdůrazňuje, že přidaná hodnota financování EIB zahrnuje také poskytování technického poradenství a budování kapacit s cílem pomoci projektům dosáhnout připravenosti na investice a zajistit co největší zeměpisnou rovnováhu;

56.  navrhuje, aby EIB dále ekologizovala své portfolio pro MSP tím, že např. vyčlení větší část(i) na zelenější projekty a bude poskytovat podporu zprostředkovatelským bankám, aby vytvářely produkty, jež budou podněcovat energetickou účinnost nebo využívání energie z obnovitelných zdrojů; navrhuje rovněž, aby EIB podporovala digitalizaci MSP s cílem překlenout digitální propast;

57.  v této souvislosti zpochybňuje investiční atraktivitu EIB pro malé podniky a klade si otázku, zda EIB není příliš limitována svými omezeními týkajícími se financování projektů spojených s významným rizikem;

Poskytování úvěrů mimo EU

58.  vítá skutečnost, že je EIB aktivní ve více než 130 zemích mimo EU a poskytuje úvěry projektům s cílem podpořit politiky EU v oblasti vnější spolupráce a rozvoje;

59.  konstatuje, že EIB podepsala v roce 2018 smlouvy o financování 101 nových projektů mimo EU, jejichž schválené prostředky na financování činí celkem 9,05 miliardy EUR s cílem uvolnit investice v celkové výši 41 miliard EUR, přičemž rekordní úvěry byly poskytnuty na boj s klimatickou změnou a na sociální a ekonomickou infrastrukturu;

60.  vybízí EIB, jež mezi vícestrannými věřiteli zaujímá první místo na světě, aby si zachovala svoji prvořadou úlohu v budoucím systému financování EU a aby podporovala udržitelné financování mimoevropských projektů za současného zachování své klíčové role při zřizování mechanismů pro poskytování finančních prostředků z EU ve třetích zemích;

61.  konstatuje, že asi 10 % úvěrů EIB směřuje do třetích zemí a že většina podpory je určena na podporu zemí s vyššími středními příjmy, přičemž v nejméně rozvinutých zemích financuje EIB jen několik málo operací;

62.  bere na vědomí hodnocení Komise týkající se záruky EU za případné ztráty EIB v důsledku finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii; domnívá se, že by EIB měla zvýšit soudržnost a soulad svých vnějších úvěrů s cíli zahraniční a rozvojové politiky EU a s intervencemi členských států za účelem co největší podpory unijních politických cílů;

63.  vybízí EIB, aby zlepšila svou odbornost v oblasti rozvojových projektů, zejména těch, jež zahrnují poskytování přímých úvěrů soukromému sektoru;

64.  vybízí EIB, aby posílila spolupráci na místní úrovni, včetně spolupráce před realizací projektů i v jejich průběhu, a aby zlepšila spolupráci s delegacemi EU;

65.  domnívá se, že by EIB měla posílit (své) monitorování projektů a zlepšit (své) vykazování a hodnocení skutečně dosažených výsledků i svou analýzu reálných ekonomických, sociálních a environmentálních dopadů; navrhuje proto, aby byl zvýšen počet místních zaměstnanců v partnerských zemích;

66.  konstatuje, že objem financování souvisejícího se změnou klimatu, jež byl podepsán v období 2014–2018, přesahuje cíl vnějšího úvěrového mandátu, který činí 25 %;

67.  žádá EIB, aby v plné míře využívala smluvní doložky, které jí umožňují pozastavit vyplácení prostředků, pokud není projekt v souladu s environmentálními, sociálními a daňovými normami a s normami v oblasti lidských práv a transparentnosti;

68.  bere na vědomí, že přibližně 40 % operací v rámci vnějšího úvěrového mandátu probíhá přes finanční prostředníky, a žádá EIB, aby poskytovala úplnější a pravidelné informace o přerozdělování úvěrů finančními prostředníky; žádá EIB, aby i nadále prováděla kontroly úvěrů přidělovaných skrze finanční prostředníky odlišné od místních zprostředkovatelů; zdůrazňuje, že pokud jde o národní podpůrné banky, je na jedné straně důležité přehodnotit jejich vztah s EIB, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) a rozvojovými bankami, aby se zajistil soulad mezi jejich příslušnými mandáty, a na straně druhé posílit jejich spolupráci s Komisí, EIB a vnitrostátními, regionálními a místními orgány s cílem dosáhnout větší synergie mezi ESI fondy a finančními nástroji a úvěry EIB, snížit administrativní zátěž, zjednodušit postupy, posílit administrativní kapacity, podnítit územní rozvoj a soudržnost a zvýšit viditelnost ESI fondů a financování ze strany EIB;

69.  bere na vědomí hodnotící zprávu EIB z července 2017 o zprostředkovaných úvěrech v zemích AKT (oblast afrických, karibských a pacifických zemí)(6); je znepokojen tím, že zjevně chybí kontrola prostředků spravovaných finančními prostředníky a že je obtížné sledovat přínosy těchto úvěrů; zdůrazňuje zejména, že mezi roky 2015 a 2018 nebylo 30 % zprostředkovaných úvěrů konkrétně/specificky označeno(7);

70.  konstatuje, že zásady lidských práv tvoří součást klíčových postupů a norem banky týkajících se náležité péče; naléhavě žádá EIB, aby v souvislosti s následující revizí své politiky environmentálních a sociálních norem zpřísnila zásady týkající se lidských práv, mimo jiné i pokud jde rizika postihů vůči obhájcům těchto práv a oznamovatelům případů jejich porušení, a aby v plné míře dodržovala povinnost informovat místní komunity a konzultovat s nimi; domnívá se, že tato strategie by měla být prováděna na základě posouzení rizik v oblasti lidských práv a především by měla obsahovat metodiku pro předcházení negativním dopadům na obhájce lidských práv a vhodné možnosti reakce na takovou situaci, mimo jiné zaručení účinného práva na přístup k informacím a požadování skutečné předběžné konzultace s původními obyvateli dotčenými danou investicí; domnívá se, že tato strategie by měla zahrnovat rovněž systematické hodnocení rizik v oblasti lidských práv, včetně posouzení ex ante, a trvalé sledování na místě; vyzývá EIB, aby do svých smluv zařadila klauzule umožňující pozastavit vyplácení prostředků v případě závažného porušování lidských práv nebo environmentálních a sociálních norem a aby zajistila snadný přístup k mechanismům pro podávání stížností pro marginalizované komunity žijící v odlehlých oblastech, přičemž tyto mechanismy musí být včasné a účinné;

71.  oceňuje, že EIB již zaměstnává specialisty na otázky lidských práv, a doporučuje, aby provedla další nábor těchto specialistů z partnerských zemí, tak aby získala lepší povědomí o situaci v jednotlivých oblastech a mohla všechny případy porušování lidských práv monitorovat;

72.  vítá podpis memoranda o porozumění mezi EIB a japonskou agenturou pro mezinárodní spolupráci (JICA) dne 26. září 2019, které umožní další spolufinancování a společné investice v rozvojových zemích; věří, že tato spolupráce posiluje důležité strategické partnerství mezi EIB a agenturou JICA při podpoře projektů ve třetích zemích, které řeší celosvětové problémy;

73.  bere na vědomí nedávná prohlášení prezidenta EIB Wernera Hoyera o tom, že se EIB zaměří na rozvoj; konstatuje rovněž, že EIB navrhla vytvoření dceřiné společnosti zaměřené na rozvoj – Evropské banky pro udržitelný rozvoj; žádá EIB, aby s Parlamentem vedla dialog ohledně svých plánů na zřízení pobočky, pod níž by se slučovaly rozvojové činnosti banky, zejména v souvislosti s diskuzemi s Radou a v návaznosti na zprávu skupiny odborníků na vysoké úrovni o evropské struktuře pro financování rozvoje;

74.  vyzývá EIB, aby se řídila osvědčenými postupy a vztáhla zásadu svobodného, předběžného a informovaného souhlasu na všechny dotčené komunity v případě investic týkajících se půdy a přírodních zdrojů a neobracela se jen na původní obyvatele;

Správa, transparentnost a odpovědnost

75.  připomíná, že se stejné zásady odpovědnosti a transparentnosti musí vztahovat na všechny orgány Unie(8); trvá na tom, že větší hospodářská úloha skupiny EIB a zvýšení její investiční kapacity a využívání rozpočtu EU k zajištění jejích operací musí jít ruku v ruce s transparentností a odpovědností, pokud jde o její hospodářské operace, využívání rozpočtové záruky EU, adicionalitu operací EIB a možné budoucí plány vytvořit v rámci EIB dceřinou společnost zaměřenou na rozvoj; vyzývá k transparentnímu přijímání rozhodnutí a úzké spolupráci s orgány EU, aby se zajistil soulad mezi vytčenými cíli a jejich důvěryhodnost; konstatuje, že politika transparentnosti skupiny EIB je založena na předpokladu zpřístupňování informací, a připomíná EIB její závazky vyplývající z Aarhuské úmluvy ve vztahu k přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí v EU;

76.  podporuje závazek, který EIB přijala v rámci strategie pro rozmanitost a začlenění na období 2018–2021, a to zvýšit počet žen ve vedoucích pozicích do roku 2021 na 50 %; vyzývá EIB, aby zajistila, že splní svůj cíl získat během příštích dvanácti měsíců certifikaci pro rovnost žen a mužů „Economic Dividends for Gender Equality“;

77.  vítá, že, jak bylo doporučováno v posledních zprávách Parlamentu, jsou ze schůzí řídícího výboru nyní vydávána veřejná shrnutí; zdůrazňuje, že je nezbytné systematicky zveřejňovat obsah schůzí všech řídících orgánů EIB, a požaduje větší transparentnost, pokud jde o schůze řídícího výboru a jejich závěry;

78.  žádá EIB, aby v souladu s právními předpisy EU zveřejňovala všechny informace týkající se přímých úvěrů, jež schvaluje řídící výbor, včetně toho, že pro každý projekt zveřejní stanovisko Komise a členského státu, v němž se projekt má uskutečnit, a aby též na vyžádání zveřejňovala přehledy výsledků měření;

79.  vyzývá EIB, aby v roce 2020 přezkoumala svoji politiku transparentnosti v zájmu včasného zveřejnění rozsáhlejších informací o všech svých finančních aktivitách, tak aby bylo možné ověřit, že dodržuje své sociální, klimatické a environmentální závazky; zdůrazňuje význam souladu mezi činnostmi EIB a politikami EU;

80.  vyzývá EIB, aby ještě zvýšila transparentnost a zlepšila přístup k informacím, zejména pokud jde o systém uzavírání smluv a subdodavatelských zakázek, výsledky vnitřních šetření a o výběr, monitorování a hodnocení činností banky a jejích programů;

81.  žádá EIB, aby zajistila co nejvyšší míru bezúhonnosti svých finančních zprostředkovatelů a aby se na jejich úvěry vztahovaly stejné požadavky na transparentnost jako na ostatní typy úvěrů; vyzývá EIB, aby přestala spolupracovat s finančními zprostředkovateli, s nimiž se pojí negativní zkušenost, pokud jde o transparentnost, podvody, korupci, organizovaný zločin, praní peněz nebo dodržování lidských práv; zdůrazňuje, že tyto nové požadavky by neměly ohrozit přístup MSP k financím;

82.  vyzývá k přezkumu regulačního rámce pro závazky EIB, pokud jde o povinnost řádné péče, který by měl zejména zpřísnit smluvní ujednání s klienty banky, například ve vztahu k podvodnému a korupčnímu jednání;

83.  vyzývá EIB k většímu zapojení zainteresovaných stran a ke zkvalitnění procesů konzultace s veřejností u projektů, které financuje; žádá EIB, aby lépe dohlížela na různé fáze zapojení zainteresovaných stran, účinněji tyto fáze monitorovala a aby pro předkladatele projektů zajistila pevné záruky prostřednictvím závazných požadavků;

84.  vyzývá EIB, aby v souladu s unijními předpisy o praní peněz zpřísnila své závazky náležité péče a vytvořila ucelený regulační rámec, který jí umožní účinně předcházet účasti na protiprávní činnosti a zajistí řádný sankční režim v případě porušení práva EU;

85.  očekává od EIB, že upraví své vnitřní politiky tak, aby zohledňovaly nový právní rámec zavedený pro boj nejen s daňovými podvody, ale rovněž s vyhýbáním se daňovým povinnostem a daňovými úniky, a zdůrazňuje význam, který má nezávislost a efektivní činnost její divize pro vyšetřování podvodů; vybízí EIB, aby více spolupracovala s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a s vnitrostátními orgány s cílem bránit podvodům a praní peněz a aby zajistila, že bude informován Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) a že všechny případy potenciálních podvodů budou oznámeny příslušným orgánům; projevuje o činnost EIB proaktivní zájem; zastává názor, že úřad EPPO by měl v budoucnosti získat mandát, který mu umožní v členských státech, které jsou jeho členy, stíhat trestnou činnost spojenou s finančními prostředky EIB; žádá, aby na tento nový úkol byly vyčleněny dostatečné finanční prostředky;

86.  vyjadřuje vážné znepokojení nad nedávným článkem(9) o interním auditu EIB, který shledal vážné nedostatky v tom, jak banka uplatňuje standardy pro boj proti praní peněz; vítá skutečnost, že EIB tyto nedostatky řeší, a naléhavě ji žádá, aby svou práci dokončila jako prioritu do července 2020 a aby Parlament informovala o konkrétních opatřeních, která přijala, zejména o opatřeních, která mají zvýšit náležitou péči týkající se klientů EIB; žádá EIB, aby tuto zprávu o interním auditu poskytla Parlamentu a aby zveřejnila shrnutí této zprávy a posouzení toho, jak byly jednotlivé nedostatky konkrétně řešeny, a poskytla je široké veřejnosti, aby bylo možno posoudit pokrok, kterého EIB v těchto otázkách dosáhla; navrhuje tudíž, aby skupina EIB aktualizovala svou politiku pro oznamování nekalých praktik (whistleblowing) tak, aby odpovídala směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie(10), kterou v současné době provádějí do svého práva členské státy;

87.  konstatuje, že EIB zavedla politiku boje proti podvodům s nezávislým úřadem pro vyšetřování podezření z podvodů oznámených interně i externě; žádá EIB, aby zvážila aktualizaci své politiky s cílem zlepšit rámec boje proti podvodům a zajistit odpovídající zdroje, zejména s ohledem na významnou úlohu, kterou EIB plní při provádění politik EU, jako je program InvestEU a Zelená dohoda pro Evropu; konstatuje, že politika EIB týkající se boje proti podvodům již zahrnuje sankce a nápravná opatření a umožňuje například, aby bylo zastaveno vyplácení prostředků, požádáno o vrácení prostředků nebo aby byly projekty pozastaveny nebo zrušeny; žádá EIB, aby v případě, že jsou nahlášeny vážné nedostatky v řízení nebo korupce, zastavila vyplácení prostředků;

88.  vítá, že skupina EIB přijala revidovanou politiku vůči nedostatečně regulovaným, netransparentním a nespolupracujícím jurisdikcím (NCJ)(11); žádá ostatní evropské finanční instituce, aby uplatňovaly stejné normy; očekává, že EIB přijme podrobné provozní postupy a opatření náležité péče s cílem realizovat novou politiku vůči NCJ; konstatuje, že EIB zveřejňuje u každé operace o svých klientech na svých internetových stránkách podrobné informace a ověřuje skutečné vlastnictví svých klientů u úvěrů EIB, kde má být ručeno rozpočtem EU v souladu s právními předpisy EU; dále požaduje, aby internetové stránky EIB propojily rejstříky na úrovni členských států, kde lze údaje o skutečném vlastnictví získat; připomíná, že je nanejvýš důležité posílit politiku banky v oblasti netransparentních a nespolupracujících jurisdikcí s ohledem na nové a stávající způsoby vyhýbání se daňovým povinnostem, jako je využívání hybridních nesouladů, preferenční zacházení s právy duševního vlastnictví nebo využívání jurisdikcí s nízkým nebo nulovým zdaněním za účelem přesunu zisků, přičemž posílit politiku v této oblasti je nutno zejména tak, že se poskytování přímých i nepřímých půjček podmíní zveřejňováním daňových a účetních údajů podle jednotlivých zemí; vyzývá EIB k předložení seznamu svých dosud neuzavřených transakcí, zejména ve spojitosti se seznamem mezinárodních daňových rájů; žádá EIB, aby u rizikových projektů plně využívala soubor nástrojů pro boj proti vyhýbání se daňové povinnosti v rámci své řádné daňové správy a aby v případě potřeby uplatňovala požadavky týkající se přemístění; bere na vědomí revidovaný rámec skupiny IEB pro boj proti praní peněz a financování terorismu a žádá EIB, aby aktualizovala svou politiku s ohledem na pátou směrnici o boji proti praní peněz a aby spolupracovala s příslušnými orgány na zajištění přiměřených sankcí za porušení právních předpisů a přísných norem týkajících se finančních zprostředkovatelů;

89.  bere na vědomí revizi politiky a postupů, které se týkají mechanismu EIB pro vyřizování stížností, jejíž cílem je zajistit, aby byl tento mechanismus plně funkční a odhaloval a napravoval případná porušení lidských práv související s projekty EIB; vyzývá EIB, aby dbala na nezávislost a účinnost tohoto mechanismu; vybízí k provedení doporučení evropské veřejné ochránkyně práv;

90.  vyzývá EIB, aby prohloubila svou spolupráci s evropskou veřejnou ochránkyní práv;

91.  vítá strategii skupiny EIB v oblasti rovnosti mezi muži a ženami a akčního plánu pro rovnost žen a mužů a očekává se zájmem druhou fázi realizace tohoto akčního plánu;

92.  požaduje, aby EIB podporovala účast žen a aktivně prosazovala rovnoměrnější zastoupení mužů a žen na svých vedoucích pozicích;

93.  vyzývá Komisi, Evropský účetní dvůr (EÚD) a EIB, aby v rámci nadcházejícím obnovení/prodloužení třístranné dohody o pravidlech pro účast posílily úlohu EÚD; požaduje, aby byl EÚD oprávněn kontrolovat všechny operace EIB, včetně hodnocení nákladové účinnosti jejích investičních činností a adicionality jejích projektů, a aby byly tyto audity zveřejňovány; rovněž vyzývá EÚD, aby vypracoval doporučení k výsledkům externích úvěrových činností EIB a jejich souladu s politikami EU;

94.  žádá, aby byla uzavřena interinstitucionální dohoda mezi EIB a Parlamentem s cílem zlepšit přístup k dokumentům a údajům EIB;

95.  naléhavě vyzývá k posílení pravomocí Evropského parlamentu, pokud jde o strategickou orientaci a politiku EIB, s cílem zajistit demokratickou kontrolu investic, včetně možnosti předkládat EIB otázky k písemnému zodpovězení, jak to již lze v případě ECB; žádá skupinu EIB, aby zlepšila svou odpovědnost v těchto otázkách, a navrhuje, aby se každého čtvrt roku konal dialog s příslušnými výbory Parlamentu s cílem zajistit účast na investiční strategii EIB a náležitý dohled; zdůrazňuje, že je důležité, aby Parlament ve větší míře kontroloval rozhodnutí správní rady EIB, a upozorňuje na to, že se Parlament může schůzí EIB účastnit jako pozorovatel v zájmu lepšího sdílení informací; požaduje, aby Komise zvýšila svou transparentnost ve vztahu k Parlamentu v souvislosti s postoji, které zaujímá ve správní radě EIB; žádá, aby EIB a Parlament uzavřely memorandum o porozumění s cílem zlepšit přístup k dokumentům a údajům EIB souvisejícím se strategickou orientací a finančními politikami v budoucnosti, aby se tak posílila odpovědnost banky;

96.  žádá prezidenta EIB, aby toto usnesení předal ředitelům a guvernérům EIB, a vyzývá k jeho projednání v řídícím výboru banky;

o
o   o

97.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 34.
(2) Evropská komise, SWD(2016)0405, 6. prosince 2016, tabulka 22 (scénář EUCO30, zdroj: model PRIMES).
(3) „Rozčlenění: v těch případech, kdy to bude možné a relevantní, se bude banka snažit zaznamenávat pouze složky opatření týkajících se klimatu, jež jsou součástí celkových větších projektů nebo programů. Tento přístup umožňuje podrobnější rozčlenění a je v souladu s harmonizovanou metodikou MRB“ (EIB: „Poskytování úvěrů na opatření v oblasti klimatu – seznam způsobilých odvětví a kritérií způsobilosti“, 20. prosince 2017).
(4) Banka Crédit Agricole se zavázala nadále nepodporovat podniky vyvíjející nebo hodlající vyvíjet činnost v oblasti uhlí. Politika nulové tolerance této banky se vztahuje na všechny podniky, které vyvíjejí nebo hodlají vyvíjet činnost v oblasti uhlí, od těžby uhlí pro výrobu elektřiny přes obchodování s uhlím až po jeho přepravu.
(5) EIB, „Environmentální, klimatické a sociální hlavní směry při rozvoji hydroelektrické energie“, říjen 2019.
(6) EIB: „Hodnocení činnosti v oblasti úvěrů zprostředkované od EIB v rámci investičního nástroje v zemích AKT“, červenec 2017.
(7) Zpráva s názvem „Ukryjte tyto kostlivce, aby nebyli vidět: 3 veřejné finanční instituce prověřované Pařížskou dohodou “ (Cachez ces fossiles que l’on ne saurait voir: 3 institutions financières publiques à l’épreuve de l’Accord de Paris), Les Amis de la Terre France, Oxfam France et Réseau Action Climat-France, červenec 2019.
(8) Jak připomenul Účetní dvůr v roce 2018.
(9) https://luxtimes.lu/european-union/40483-eib-under-scrutiny-for-failings-after-whistleblowing-complaints
(10) Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17.
(11) EIB, „Politika skupiny EIB vůči nedostatečně regulovaným, netransparentním a nespolupracujícím jurisdikcím a řádná správa daní“, březen 2019.


Kontrola finanční činnosti Evropské investiční banky – výroční zpráva za rok 2018
PDF 205kWORD 64k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2020 o kontrole finanční činnosti Evropské investiční banky – výroční zpráva za rok 2018 (2019/2127(INI))
P9_TA(2020)0191A9-0118/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu o činnosti Evropské investiční banky (EIB) za rok 2018,

–  s ohledem na finanční zprávu EIB za rok 2018 a na její statistickou zprávu za rok 2018,

–  s ohledem na zprávu o udržitelnosti za rok 2018, výroční zprávu o výsledcích dosažených Evropskou investiční bankou mimo EU za rok 2018 a zprávu o hodnocení operací EIB v rámci EU za rok 2018,

–  s ohledem na výroční zprávy výboru pro audit za rok 2018,

–  s ohledem na zprávu o uplatňování politiky EIB v oblasti transparentnosti v roce 2018 a zprávu o její správě a řízení za rok 2018,

–  s ohledem na vyšetřování podvodů v roce 2018,

–  s ohledem na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv ve věci 1316/2016/TN týkající se údajných nedostatků v politice transparentnosti Evropské investiční banky(1);

–  s ohledem na přehodnocení mechanismu pro řešení stížností, které vzešlo z rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv ve věci 1316/2016TN týkající se údajných nedostatků v politice transparentnosti Evropské investiční banky;

–  s ohledem na zprávu o činnosti orgánu EIB odpovědného za dodržování souladu s předpisy za rok 2018 a zprávu o činnosti skupiny EIB v oblasti boje proti podvodům za rok 2018,

–  s ohledem na operační plán skupiny EIB pro období 2017–2019,

–  s ohledem na články 3 a 9 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na články 15, 126, 174, 175, 208, 209, 271, 308 a 309 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), na její protokol č. 5 o statutu EIB a na její protokol č. 28 o hospodářské, sociální a územní soudržnosti,

–  s ohledem na jednací řád Evropské investiční banky,

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 3. května 2018 o výroční zprávě o kontrole finančních činností EIB za rok 2016(2) a ze dne 17. ledna 2019 o výroční zprávě o kontrole finančních činností EIB za rok 2017(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice(4),

–  s ohledem na dokument útvarů Komise ze dne 14. září 2016 o prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a na zavedení technických zlepšení daného fondu a Evropského centra pro investiční poradenství (COM(2016)0597), (SWD(2016)0297) a (SWD(2016)0298),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 03/2019 o Evropském fondu pro strategické investice (EFSI) z ledna 2019(5),

–  s ohledem na zprávu o řízení záručního fondu Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) v roce 2018, kterou dne 28. května 2019 předložila Komise (COM(2019)0244),

–  s ohledem na hodnotící zprávu týkající se operací EIB o hodnocení EFSI předloženou v červnu 2018,

–  s ohledem na hodnocení vnějšího úvěrového mandátu provedené útvary Komise v roce 2019(6),

–  s ohledem na zprávu Skupiny odborníků na vysoké úrovni pro evropskou strukturu pro financování rozvoje „Evropa ve světě – budoucnost evropské struktury pro financování rozvoje“(7),

–  s ohledem na zprávu organizace Counter Balance z října 2019 „Dokáže EIB účinně bojovat s podvody a korupcí?“(8),

–  s ohledem na trojstrannou dohodu mezi Evropskou komisí, Evropským účetním dvorem a Evropskou investiční bankou ze září 2016,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0118/2020),

A.  vzhledem k tomu, že EIB je vázaná Smlouvou, aby svými konkrétními investičními nástroji, jako jsou úvěry, cenné papíry, záruky, opatření pro sdílení rizik a poradní služby, přispívala k integraci EU, k její hospodářské a sociální soudržnosti a k regionálnímu rozvoji;

B.  vzhledem k tomu, že podle článku 309 SFEU je primárním cílem EIB přispívat k vyváženému a nerušenému rozvoji vnitřního trhu v zájmu Unie;

C.  vzhledem k tomu, že EIB, coby největší veřejný poskytovatel úvěrů na světě, působí na mezinárodních kapitálových trzích a nabízí konkurenceschopné služby klientům a příznivé podmínky k podpoře politik a projektů EU;

D.  vzhledem k tomu, že EIB v roce 2018 oslavila 60. výročí svého založení a stojí před ní řada nových výzev jak v Unii, tak mimo ni;

E.  vzhledem k tomu, že EU se v posledních deseti letech potýká s krizí spojenou s vážným nedostatkem investic, přičemž současně čelí naléhavé investiční poptávce v souvislosti s požadovanou zelenou a digitální transformací ekonomiky; vzhledem k tomu, že míra investic (tzn. podíl investic na HDP) zaostává za úrovněmi dosahovanými před krizí;

F.  vzhledem k tomu, že EIB v listopadu 2019 přijala nové klimatické závazky a novou úvěrovou politiku v oblasti energetiky;

G.  vzhledem k tomu, že EIB hraje klíčovou úlohu na mezinárodních finančních trzích, a to zejména prostřednictvím svého vedoucího postavení v oblasti vydávání zelených dluhopisů;

H.  vzhledem k tomu, že se očekává, že EIB bude hrát klíčovou úlohu při financování Zelené dohody pro Evropu prostřednictvím udržitelného evropského investičního plánu;

I.  vzhledem k tomu, že EIB by měla soustředit pozornost a úsilí na cíle veřejné politiky, jako je sociální soudržnost, udržitelný rozvoj a cíl v oblasti životního prostředí;

J.  vzhledem k tomu, že EIB by měla do svých investičních strategií začleňovat evropské hodnoty, z nichž nejdůležitější je dodržování lidských práv;

K.  vzhledem k tomu, že EIB projednává plány přeměny na „Rozvojovou banku EU“ a Rada již požádala EIB a EBRD, aby tyto plány předložily k budoucí diskusi;

L.  vzhledem k tomu, že při financování operací v zemích mimo EU podporuje EIB především cíle EU v oblasti vnější politiky a zároveň zlepšuje viditelnost Unie a šíří její hodnoty a přispívá k udržení stability třetích zemí;

M.  vzhledem k tomu, že součástí náležité péče a smluvních podmínek EIB musí být záruky proti podvodům, včetně daňových podvodů a praní peněz, a proti financování teroristických rizik a korupce;

N.  vzhledem k tomu, že je třeba věnovat soustavnou pozornost rozvoji osvědčených postupů týkajících se výkonnosti a vedení EIB, jakož i řádné správy a transparentnosti;

Hlavní body činnosti EIB v oblasti financování v roce 2018

1.  bere na vědomí, že skupina EIB poskytla v roce 2018 finanční prostředky ve výši více než 64,19 miliardy EUR a že bylo podepsáno 854 projektů;

2.  poznamenává, že hlavní objemy investic EIB jsou následující:

   13,5 miliardy EUR – úvěry na projekty v oblasti inovací v roce 2018;
   32 % financování EIB bylo vyčleněno pro regiony politiky soudržnosti a přeměny, což je více než plánovaný cíl 30 %;
   režimy financování MSP a podniků se střední tržní kapitalizací představují hlavní prioritní oblast s částkou přesahující 23,3 miliardy EUR;
   částka 15,2 miliardy EUR byla investována do životního prostředí;
   částka 12,3 miliardy EUR do infrastruktury;
   úvěry v souvislosti se změnou klimatu dosáhly v roce 2018 téměř 30 % portfolia EIB – 28 % všech podepsaných úvěrů překročilo cíl 25 % na podporu Pařížské dohody o klimatu;
   více než 8 miliard EUR bylo investováno mimo Evropu, což představuje 12,5 % celkového financování EIB;

3.  bere na vědomí dva zastřešující cíle politiky EIB týkající se sociální a hospodářské soudržnosti a opatření v oblasti klimatu a čtyři hlavní cíle veřejné politiky, jimiž jsou inovace, financování MSP a podniků se střední tržní kapitalizací, infrastruktura a životní prostředí; zdůrazňuje, že tyto hlavní cíle veřejné politiky by měly být v plném souladu s nedávnou aktualizací priorit politiky EU, aby odrážely nové hospodářské trendy a přechod na nový udržitelný hospodářský model, jenž respektuje hranice planety a usiluje o sociální spravedlnost a myšlenku sdílené prosperity;

4.  bere na vědomí zeměpisné rozložení smluv o financování podepsaných v roce 2018; vyzývá EIB, aby rovněž podávala zprávy o podepsaných smlouvách o financování za jednotlivé země na obyvatele a podle podílu jednotlivých zemí v EIB; žádá vyvážené zeměpisné rozložení investic, při zohlednění úrovně rozvoje a aspektů soudržnosti zemí a regionů; bere na vědomí zeměpisné rozložení smluv o financování podepsaných v roce 2018 podle podílu na HDP, přičemž pěti největšími příjemci mezi členskými státy jsou Řecko 1,01 % (1,87 miliardy EUR), Kypr 1,01 % (0,21 miliardy EUR), Portugalsko 0,98 % (1,98 miliardy EUR), Chorvatsko 0,98 % (0,51 miliardy EUR) a Polsko 0,97 % (4,79 miliardy EUR); konstatuje, že pět největších přijímajících členských států obdrželo v absolutních číslech 52,9 % podepsaných finančních investic;

5.  bere na vědomí, že Rada se dohodla na zachování kapitálu banky nahrazením příspěvku Spojeného království do splaceného kapitálu EIB rezervami banky a kapitálem splatným na požádání prostřednictvím poměrného navýšení podmíněných závazků; bere na vědomí, že Rada se dohodla na asymetrickém zvýšení kapitálu, což povede k navýšení kapitálových podílů Polska a Rumunska; žádá akcionáře EIB, aby dále navýšili kapitalizaci EIB, jež bance umožní více investovat a více riskovat při financování projektů nezbytných pro udržitelnou a digitální transformaci hospodářství, a aby přispívali k sociální a územní soudržnosti, vytváření pracovních míst, inovacím a konkurenceschopnosti v EU, a to při současném zachování ratingu AAA;

6.  bere na vědomí, že míra úvěrů se sníženou hodnotou dosáhla na konci roku 2018 hodnoty 0,3 % z celkového úvěrového portfolia (stejně jako na konci roku 2017) navzdory tomu, že banka v poslední době provádí rizikovější úvěrové operace;

Hlavní priority investiční politiky EIB a udržitelnost jejího obchodního modelu

7.  bere na vědomí, že podle článku 309 SFEU je úkolem EIB investovat do životaschopných projektů, které přispívají k naplňování cílů politik EU, včetně projektů na rozvoj méně rozvinutých regionů; zdůrazňuje, že v rámci úvěrových činností by EIB měla upřednostňovat udržitelné projekty s jasnými výsledky, přidanou hodnotou a širšími pozitivními dopady;

8.  vyzývá EIB, aby v případě rozsáhlých infrastrukturních projektů zohledňovala všechna relativní rizika, která mají dopad na životní prostředí, a aby financovala pouze ty projekty, které prokázaly, že budou pro místní obyvatelstvo z hlediska životního prostředí a ze sociálního a hospodářského hlediska skutečně přínosem; poukazuje na význam důsledného sledování možného rizika korupce a podvodů v této souvislosti a provádění zevrubného předběžného i následného hodnocení projektů, které mají být financovány;

9.  zdůrazňuje, že existuje politická vůle k nasměrování rostoucího podílu financování EIB do udržitelnosti v oblasti klimatu a životního prostředí či k vytvoření tzv. „Evropské klimatické banky“; vyzývá občanskou společnost, Komisi, Parlament a akcionáře banky, aby se této příležitosti chopili a aby v roce 2020 přizpůsobili operace EIB požadavkům Pařížské dohody; zdůrazňuje, že s ohledem na nový vývoj musí EIB pokračovat v podpoře regionálního rozvoje a cílů EU v oblasti sociální a ekonomické soudržnosti, jak stanoví protokol č. 28 SFEU;

10.  vyzývá EIB, aby se soustředila na menší, decentralizované projekty, které jsou často realizovány na komunitní úrovni, a aby více podporovala iniciativy vedené občany posílením technické pomoci a finančního poradenství před schválením projektu, aby se zlepšila dostupnost financování EIB a kvalita a udržitelnost jejích operací; žádá v této souvislosti odpovídající financování poradenských služeb v příštím víceletém finančním rámci;

11.  vyzývá EIB, aby brala na vědomí místní zainteresované strany včetně občanské společnosti, pokud jde o dopad investic na místní prostředí;

12.  vítá, že EIB provede ještě letos revizi svého environmentálního a sociálního rámce; vyzývá EIB, aby ve všech svých operacích uplatňovala zásadu „neškodit“; vyzývá EIB, aby se zavázala, že ukončí financování veškerých projektů, které nejsou v souladu s Pařížskou dohodou a klimatickými cíli EU;

13.  proto podporuje poskytování jasných informací o způsobu provádění strategie EIB a o udržitelnosti či klimatickém dopadu jejích produktů a portfolií;

14.  vítá zprávy EIB o střednědobých a dlouhodobých hospodářských, sociálních a environmentálních dopadech, které poskytuje při definování důvodů pro své investice; vítá skutečnost, že podávání těchto zpráv zahrnuje jak etapu plánování (ex ante), tak etapu provádění projektů; zastává názor, že by v nich měly být obsaženy rovněž zprávy o dosažených výsledcích na základě jejích investic, obzvláště v rámci EU;

15.  domnívá se, že je třeba vyvinout úsilí v oblasti rozvoje klimaticky neutrálního hospodářství na vnitrostátní úrovni a že by EIB měla mít v této věci vedoucí úlohu; vyzývá EIB, aby podpořila vnitrostátní investiční a exportní/importní banky v tom, aby přijaly environmentální zásady a opatření podobná těm, která přijala EIB, a aby se zavázaly, že budou financovat pouze projekty, které jsou v souladu s Pařížskou dohodou a klimatickými cíli EU; Úloha EIB při financování Zelené dohody pro Evropu;

Úloha EIB při financování Zelené dohody pro Evropu

16.  domnívá se, že EIB hraje důležitou úlohu v situaci, kdy čelíme klimatickým výzvám, jako je globální oteplování a dekarbonizace hospodářství EU; konstatuje, že EIB by se měla řídit cíli stanovenými v Zelené dohodě;

17.  bere na vědomí, že celková výše investic v oblasti klimatu v roce 2018 činila 16,2 miliardy EUR, přičemž hlavní objemy investic představovaly nízkouhlíková energie (6 miliard EUR), obnovitelná energie (4,1 miliardy EUR) a energetická účinnost (2,7 miliardy EUR); bere na vědomí, že v roce 2018 poskytla EIB 29 % svých půjček na ochranu klimatu;

18.  vítá, že v roce 2018 byly vydány dluhopisy na ochranu klimatu v hodnotě 4 miliard EUR a dluhopisy pro zvýšení povědomí o udržitelnosti ve výši 500 milionů EUR; zdůrazňuje, že je nutné vypracovat normu EU pro zelené dluhopisy, která zajistí transparentnost a sledování výnosů;

19.  připomíná závazky, které přijal prezident EIB na klimatickém summitu OSN v září 2019, zejména:

   do konce roku 2020 uvést veškeré činnosti EIB v oblasti financování v soulad s cíli Pařížské dohody;
   nejpozději v roce 2025 poskytovat alespoň 50 % finančních prostředků EIB na udržitelnost klimatu a životního prostředí;
   do roku 2030 uvolnit na oblast klimatu a životního prostředí investice ve výši 1 bilionu EUR;

20.  zdůrazňuje, že má-li EIB naplnit svou ambici stát se klíčovým finančním pilířem Zelené dohody, je nutné, aby zvýšila své úsilí stát se „klimatickou bankou“; vyzývá EIB, aby vypracovala plán obsahující konkrétní, měřitelné, dosažitelné, realistické a časově vymezené cíle, pokud jde o provádění Pařížské dohody; žádá, aby tyto cíle zohlednily potenciální riziko prohloubení rozdílů mezi regiony a členskými státy EU; vyzdvihuje činnost EIB na podporu ekonomické a sociální soudržnosti; zdůrazňuje, že je nutné, aby EIB ve své činnosti sladila podporu hospodářské a sociální soudržnosti s klimatickými cíli;

21.  požaduje, aby byly ambiciózní závazky zakotveny v konkrétních politikách; EIB musí začlenit své závazky do svého operačního plánu a do své strategie v oblasti klimatu, stejně jako do svých odvětvových úvěrových strategií a politiky záruk;

22.  zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité, aby všechny investice a odvětvová portfolia EIB byly v souladu s Pařížskou dohodou;

23.  konstatuje, že EIB v roce 2018 schválila financování rozsáhlých projektů plynárenské infrastruktury, včetně plynovodů do EU z Turkmenistánu a Ázerbájdžánu (transanatolský plynovod) a z Řecka do Itálie přes Albánii a Jaderské moře (transjadranský plynovod); konstatuje, že tyto investice byly uvedeny na 4. seznamu projektů společného zájmu spolufinancovaných z rozpočtu EU; vyzývá EIB, aby vysvětlila, jak do konce roku 2020 přizpůsobí tyto projekty cílům Pařížské dohody; zdůrazňuje, že je třeba uznat, že plyn je důležitou překlenovací technologií a že přispívá k přechodu ke klimatické neutralitě;

24.  domnívá se, že nová úvěrová politika EIB v oblasti energetiky je výrazným zlepšením, zejména pokud jde o rozhodnutí ukončit ke konci roku 2021 poskytování úvěrů na projekty v oblasti energie z fosilních paliv, z nějž si mohou vzít ostatní banky příklad; zdůrazňuje potřebu zajistit, aby využívání zdrojů energie, jako je zemní plyn, a jejich následné financování bylo v souladu s cílem dosáhnout klimatické neutrality nejpozději do roku 2050; konstatuje, že na začátku roku 2022 bude proveden přezkum úvěrové politiky v oblasti energetiky, a žádá, aby tento přezkum uvedl tuto politiku do souladu s evropskou taxonomií udržitelného financování;

25.  vítá budoucí zaměření EIB na spravedlivou transformaci a očekává, že EIB přispěje k mechanismu pro spravedlivou transformaci, zejména v rámci svého budoucího úvěrového nástroje pro veřejný sektor a v rámci svých operací InvestEU;

26.  bere na vědomí, že podíl financování v oblasti silnic, dálnic a letecké dopravy byl v roce 2018 vyšší než průměr za období 2014–2018, zatímco financování v oblasti železnic bylo v roce 2018 nižší než průměr za období 2014–2018; bere na vědomí, že celkové financování v oblasti letecké dopravy v roce 2018 činilo 725 milionů EUR; se zájmem očekává přezkum úvěrové politiky EIB v odvětví dopravy; vyzývá k uplatňování nové politiky financování dopravy směřující k dekarbonizaci dopravního odvětví EU do roku 2050;

27.  vyzývá Komisi, aby doplnila rámec pro udržitelné investice kritérii pro hospodářské činnosti s významným negativním dopadem na životní prostředí, jež by mohla EIB uplatňovat; bere na vědomí úsilí, které EIB vynaložila na podporu plnění cílů udržitelného rozvoje;

28.  požaduje, aby byly zavedeny nové politiky v průmyslových odvětvích s velkou uhlíkovou náročností, v nichž EIB působí, jako je výroba cementu, petrochemie nebo ocelářství, s cílem zaměřit se na udržitelnost těchto odvětví a pečlivě zvážit důsledky jakéhokoli ukončení platných smluv, přičemž je nutné klást důraz na prosazování oběhového hospodářství;

29.  konstatuje, že problém změny klimatu nelze vyřešit bez podpory průmyslu a že rozsáhlých změn lze dosáhnout pouze tehdy, pokud se zapojí i průmyslová odvětví a budou poskytovány nezbytné pobídky pro inovační řešení problému souvisejícího s klimatem;

30.  vítá novou metodiku EIB v oblasti posuzování uhlíkové stopy a žádá, aby byla systematicky prováděna, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost nepřímým emisím (tzv. emisím třetího typu); žádá, aby bylo prováděno komplexní hodnocení projektů, a ne pouze prostá ekonomická analýza životního cyklu emisí těchto projektů;

31.  vyzývá EIB, aby zvážila možnosti zavedení přísnějších požadavků pro zprostředkovatele, aby zveřejňovali svou expozici fosilním palivům, a zdůrazňuje, že tyto nové požadavky by neměly být na úkor přístupu malých a středních podniků k financování;

32.  s potěšením konstatuje, že EIB schválila opatření na vyloučení některých subjektů z úvěrování, a vyzývá k nekompromisnímu používání tohoto nástroje, tak aby bylo možné z financování ze strany banky vyloučit klienty zapletené do korupce nebo podvodů;

33.  zastává názor, že by mělo být financování EIB podřízeno ambiciózním vědeckým cílům a závazkům, aby mohla postupně ukončovat podporu projektům, jejichž činnost vede k významným emisím skleníkových plynů, v souladu s osvědčenými postupy komerčního bankovního sektoru(9);

34.  vítá hlavní směry pro hydroelektrickou energii přijaté v roce 2018(10) a žádá, aby byly požadavky transparentnosti rozšířeny na všechny projekty v oblasti infrastruktury;

35.  připomíná EIB, že klíčovým prvkem přizpůsobení se změně klimatu je ochrana biologické rozmanitosti a že obnova ekosystémů je jediná osvědčená technologie vytvářející záporné emise; konstatuje, že všechny projekty EIB jsou hodnoceny z hlediska ohrožení biologické rozmanitosti a musí splňovat normy banky pro biologickou rozmanitost, a vyzývá k tomu, aby banka podstatně navýšila své financování pro dosažení cílů Unie v této oblasti, zejména cíle nulového čistého odlesňování a cíle ochrany moří a pobřeží;

36.  konstatuje, že Evropský investiční fond (EIF) je plně začleněn do všech opatření EIB týkajících se klimatu;

Operace EIB mimo EU

37.  opakuje, že vymýcení chudoby, mobilizace domácích zdrojů a lidská práva jsou v rámci struktury financování rozvoje EU klíčovými tématy se zvýšenou viditelností financovaných opatření; domnívá se, že by se EU měla v příštích letech na plnění cílů udržitelného rozvoje zaměřit;

38.  oceňuje schopnost EIB rychle se přizpůsobit mezinárodním výzvám; vyzývá EIB, aby nadále podporovala vnější politiky EU a krizovou reakci, jako je iniciativa na posílení ekonomické odolnosti jako součást společné evropské reakce na globální migrační a uprchlickou krizi;

39.  vybízí EIB, EBRD, vícestranné rozvojové banky a mezinárodní finanční instituce, aby nadále pracovaly na co nejlepší operační spolupráci při provádění projektů, protože tato užší bankovní spolupráce je nezbytná pro optimalizaci nákladů a posílení synergií s účinnějším využíváním zdrojů;

40.  konstatuje, že přezkum vnějšího zápůjčního mandátu v roce 2018 vedl ke zvýšení jeho záruky na 5,3 miliardy EUR;

41.  připomíná, že operace EIB je třeba sladit s cíli vnější politiky EU;

42.  konstatuje, že zásady lidských práv tvoří nedílnou součást klíčových postupů a norem banky týkajících se náležité péče, včetně hodnocení ex ante; připomíná, že EIB je přímo vázána Listinou základních práv Evropské unie a že smluvní ujednání s klienty umožňují v případě porušení lidských práv pozastavení platnosti smluv; vítá revizi prohlášení EIB o environmentálních a sociálních zásadách a normách vydaného roku 2009;

43.  vyzývá EIB, aby při investicích do třetích zemí zohledňovala místní souvislosti; připomíná, že investice do třetích zemí by měly rovněž usilovat o vytváření dlouhodobého udržitelného hospodářského růstu vedeného soukromým sektorem, podporovat boj se změnou klimatu a snižovat chudobu prostřednictvím vytváření pracovních míst a lepšího přístupu k výrobním zdrojům;

44.  konstatuje, že EIB zaměstnává odborníky na lidská práva, ale že lepšímu porozumění místnímu kontextu by pomohlo rozšíření počtu místních zaměstnanců EIB v partnerských zemích; vyzývá EIB, aby zajistila, aby byla v rámci jejího rozhodovacího procesu zohledňována hlediska lidských práv;

45.  konstatuje, že na úrovni projektů mají Komise a ESVČ svou úlohu, neboť jsou konzultovány v souvislosti s projekty EIB, které jsou předmětem hodnocení, předtím, než jsou tyto projekty předloženy k přijetí správní radě EIB;

46.  žádá EIB, aby se zabývala zjištěními Komise v hodnocení vnějšího úvěrového mandátu EIB, v nichž poukázala na to, že „pro služby Komise je obtížné získat přehled o výkonnosti EIB jinak než prostřednictvím externích zúčastněných stran vzhledem k tomu, že vykazování skutečných výsledků probíhá až po dokončení projektu a EIB nemá povinnost upozorňovat na problémy s prováděním.“; shledává závěr Komise, že „skutečné výsledky a dopady zásahu EU zůstávají z velké části neznámé“ za vysoce problematický;

47.  znovu opakuje, že má zájem být zapojen do jednání mezi Radou a EIB o případném zřízení nové dceřiné společnosti - rozvojové banky EU a přispívat k němu; vyzývá EU, aby na podporu svých rozvojových operací upřednostnila odstranění chudoby, uvolnění domácích zdrojů a lidská práva;

Fungování a účinnost Evropského fondu pro strategické investice

48.  bere na vědomí klíčový kvantitativní cíl Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), kterým je uvolnit 500 miliard EUR dodatečných soukromých a veřejných investic; konstatuje, že v budoucích investičních strategiích by měly být začleněny měřitelné cíle v oblasti udržitelnosti a sociálního dopadu;

49.  bere na vědomí, že pro provádění EFSI přijala EIB 358 zaměstnanců a že rovněž přijala 75 zaměstnanců do Evropského centra pro investiční poradenství;

50.  připomíná, že EFSI má odlišnou strukturu řízení než EIB a jeho investiční operace se uskutečňují ve dvou tematických oblastech, tedy v okně pro infrastrukturu a inovace spravovaném EIB a v okně pro malé a střední podniky spravovaném EIF;

51.  znovu opakuje, že základní účel fondu ESFI, který je podporován z rozpočtu EU, je na rozdíl od ostatních běžných nástrojů EIB poskytovat dodatečné financování tím, že stanoví doplňková a inovativní odvětví orientovaná na budoucnost a vysoce rizikové projekty;

52.  zdůrazňuje význam kritérií adicionality, podle nichž je nutné podporovat operace, které jsou způsobilé pouze pro podporu z EFSI, pokud jejich účelem je řešit jednoznačně zjištěná selhání trhu či neoptimální investiční situace, a které by bez EFSI nemohly být provedeny v témže rozsahu nebo v témže časovém rámci;

53.  se znepokojením bere na vědomí připomínky Účetního dvora, že vykázaný objem mobilizovaných investic nezohledňuje skutečnost, že některé operace EFSI nahradily jiné operace EIB a finanční nástroje EU, ani to, že část podpory EFSI byla poskytnuta projektům, které mohly být financovány z jiných veřejných nebo soukromých zdrojů za odlišných podmínek;

54.  znovu vyzývá k objektivnímu přehledu o adicionalitě, hospodářských, sociálních a environmentálních dopadech a skutečné přidané hodnotě projektů EFSI, jakož i o jejich souladu s politikami Unie a jinými operacemi EIB, aby se více orientovaly na politiky než na poptávku, na což poukazuje zvláštní zpráva Evropského účetního dvora(11) z ledna 2019;

55.  konstatuje, že operace EFSI byly způsobilé čerpat finanční prostředky z jiných veřejných zdrojů EU a členských států nad rámec soukromých investic; upozorňuje na to, že je důležité zabránit snížení hospodárnosti vynaložených finančních prostředků a možné zbytečnosti takovýchto nákladů; zdůrazňuje, že je třeba zajistit adicionalitu;

56.  domnívá se, že je třeba se vyhnout jakémukoli překrývání se výdajů více investorů a zbytečným nákladům, s cílem vyhnout se nespolehlivým nebo rozdílným výsledkům při financování investic několika různými kanály;

57.  vyzývá k lepší součinnosti mezi EFSI, vnitrostátními podpůrnými bankami a investičními platformami s cílem zlepšit celkovou účinnost EFSI;

58.  domnívá se, že je zásadně důležité, aby byla řádně zohledněna poučení z EFSI 1.0 a EFSI 2.0, zejména pokud jde o adicionalitu, udržitelnost a transparentnost při původním plánování a provádění programu Invest EU a podávání zpráv o něm;

Správa, transparentnost a odpovědnost EIB

59.  znovu opakuje, že ve všech jejich operacích je důležitá etika, integrita, transparentnost a odpovědnost EIB a EIF;

60.  bere na vědomí, že Komise vydává stanovisko ke všem finančním operacím v rámci tohoto postupu v souladu s článkem 19 statutu EIB; vyzývá Komisi, aby tato stanoviska dávala k dispozici ihned po jejich vydání;

Optimalizace korporátní správy EIB a kontrolní rámce

61.  doporučuje přizpůsobit přístup banky a související kontroly kvality v subjektech banky s cílem řešit odpovídajícím způsobem rizika spojená s dodržováním předpisů a podpořit v EIB a skupině EIB plné využívání zásady rozpočtu založeného na výsledcích;

62.  požaduje, aby bylo provedeno posouzení rizik a systémů kontroly spojených s nástrojem kombinovaného financování Evropské komise, a to s ohledem na dopad kombinovaného financování nejen pokud jde o dohled, ale i pokud jde o možnosti řízení, a aby byla o této věci předložena zpráva;

63.  konstatuje, že v roce 2018 se nadále vyvíjel bankovní obchodní model a že se stával více diverzifikovaným vzhledem k nárůstu aktivit v rámci EFSI, jež jsou ze samé své podstaty složitější a kvůli transakcím, jež jsou menšího rozsahu a mají vyšší rizikový profil;

64.  konstatuje, že správní rada přistoupila v červenci 2018 k některým organizačním změnám a změnám v řízení a schválila v prosinci 2018 prováděcí plán, jenž mimo jiné zahrnuje:

   i) návrh na změnu statutu EIB pro zvýšení počtu zastupujících členů správní rady a pro zavedení hlasování kvalifikovanou většinou, pokud jde o některé záležitosti správy;
   ii) posílení bankovní interní kontroly a prostředí rizikového řízení, zejména vytvořením funkce pro skupinová rizika, kterou zastává hlavní úředník pro skupinová rizika;

65.  s ohledem na přezkum odpovědností správních orgánů EIB se domnívá, že by členové řídícího výboru měli za všech okolností předcházet možnému střetu zájmů; domnívá se v této souvislosti, že je důležité do kodexu chování řídícího výboru a správní rady začlenit ustanovení, které by vylučovalo možnost, aby jejich členové dohlíželi na půjčování finančních prostředků nebo provádění projektů ve své domovské zemi;

66.  vyjadřuje politování nad nedostatkem rozmanitosti a genderové vyváženosti na úrovni vrcholného vedení a v řídících orgánech skupiny EIB; vyzývá EIB, aby se tím prioritně zabývala;

67.  vyzývá EIB, aby plně provedla doporučení přeložená ve výroční zprávě auditorského výboru EIB pro výroční zprávu za rok 2018(12), zejména:

   aby byl přezkoumán kodex chování řídícího výboru a správní rady;
   že banka by měla zajistit odpovídající a dostatečný stav zaměstnanců pro kontrolu a že je třeba naléhavě řešit jakékoli nedostatky v počtu zaměstnanců v kontrolní funkci;
   aby řídící výbor vypracoval pracovní plán včetně kontrolních bodů, zdrojů a časového harmonogramu pro provedení doporučení, přičemž poukazuje na to, že v minulosti bylo provádění doporučení výboru pro audit příliš pomalé;

Za transparentnější a odpovědnější instituci s posílenými mechanismy boje proti podvodům a korupci

68.  konstatuje, že EIB během let zavedla interní mechanismy a řídící struktury na snížení rizik podvodu a korupce; banka se rovněž veřejně zavázala k zásadě „nulové tolerance vůči podvodům a korupci“;

69.  vyzývá EIB, aby na svých internetových stránkách zveřejnila informace o skutečných vlastnících týkající se jejích klientů, a více tak zviditelnila svou činnost a přispěla k předcházení případům korupce a střetu zájmů;

70.  žádá EIB, aby poskytování přímých a nepřímých úvěrů podmínila zveřejněním daňových a účetních údajů jednotlivých zemí a zveřejněním údajů o skutečném vlastnictví, pokud jde o přijímající subjekty a finanční prostředníky zapojené do transakcí spojených s financováním;

71.  bere na vědomí zprávu organizace Counter balance, která dospívá k závěrům, že „EIB dosud není na výši úkolu boje proti podvodům a korupci, částečně kvůli slabosti jejích interních mechanismů a částečně kvůli neuspokojivému rámci řízení, v němž probíhají její činnosti, spolu s nedostatečnou vnější kontrolou jejích činností, včetně kontroly prováděné úřadem OLAF“ i odpovědi na tuto zprávu ze strany EIB a úřadu OLAF; vyzývá EIB, aby zavedla nezbytná zlepšení pro boj se zbývajícími nedostatky; vyzývá Komisi, aby přeložila návrh, který by zajistil, aby EIB splňovala povinnosti náležité péče, jež by byly přinejmenším ekvivalentní směrnici EU proti praní peněz;

72.   vyjadřuje vážné znepokojení nad nedávným zveřejněním článku(13) o interním auditu EIB, který shledal vážné nedostatky v tom, jak banka uplatňuje standardy pro boj proti praní peněz; vítá snahu EIB tyto nedostatky řešit a naléhavě ji žádá, aby svou práci dokončila jako prioritu ve stanovené lhůtě a aby Parlament informovala o konkrétních opatřeních, která přijala, zejména s ohledem na zvýšení náležité péče týkající se klientů; žádá EIB, aby Parlamentu poskytla zprávu o výše uvedeném interním auditu a aby zveřejnila shrnutí této zprávy spolu s podrobným posouzením toho, jak byly jednotlivé nedostatky účinně řešeny, a poskytla je široké veřejnosti;

73.  vyzývá EIB, aby co nejlépe spolupracovala s úřadem OLAF a s úřadem evropského veřejného žalobce, a úřad evropského veřejného žalobce vyzývá, aby se proaktivně zabýval případy EIB tím, že bude vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující finanční zájmy EU;

74.  znovu vyzývá EIB, aby se více zodpovídala dalším orgánům EU tím, že bude posílen dohled Parlamentu nad EIB a Evropskému účetnímu dvoru budou poskytnuta plná práva provádět audit operací EIB;

75.  připomíná, že jedním způsobem, jak zlepšit odpovědnost, je účast veřejnosti na tvorbě politik, a zejména zapojení místních komunit a občanů, jichž se operace EIB týkají;

76.  připomíná, že transparentnost při provádění politik EIB vede nejen k posílení celkové podnikové odpovědnosti EIB a k jasnému přehledu o typech finančních prostředníků a konečných příjemců, ale přispívá i ke zvýšení účinnosti a udržitelnosti financovaných projektů pomoci; vyzývá proto EIB, aby tyto aspekty zohlednila v plánovaném přezkumu politiky transparentnosti EIB v roce 2020;

77.  proto podporuje poskytování jasných informací o způsobu provádění strategie EIB a o udržitelnosti či klimatickém dopadu jejích produktů a portfolií;

78.  očekává, že politika EIB na ochranu informátorů bude ambiciózní a bude vycházet z přísných standardů; naléhavě vyzývá EIB, aby do tohoto přezkumu zahrnula jak interní, tak i externí informátory a aby stanovila jasné a jasně definované postupy, časové harmonogramy a pokyny, tak aby měli informátoři k dispozici co nejlepší informace a aby byli chráněni před případnou odvetou;

79.  vyjadřuje politování nad tím, že mechanismy vyřizování stížností nebyly na konci roku 2018 dostatečně posíleny, a domnívá se, že by měl být dále rozvíjen přístup k účinnému a nezávislému mechanismu vyřizování stížností včetně práv na nápravu; konstatuje, že EIB vytvořila nový specializovaný systém pro podávání stížností ohledně zadávání zakázek v rámci projektu, aby tak zajistila účinnější a nezávislejší řešení souvisejících stížností v roce 2019;

80.  vítá úsilí EIB o zveřejňování nové dokumentace o opatřeních v oblasti klimatu, srovnávacích přehledů projektů EFSI a zpráv o dokončení projektech pro dokončené operace mimo EU; domnívá se, že by EIB měla rovněž v co největší míře zveřejňovat zápisy ze schůzí rady guvernérů, zápisy z jednání ze schůzí řídícího výboru a jejich pořady jednání, dokumenty tří pilířů (3PA) a měření výsledků (REM) projektů, stanoviska Komise k projektům a monitorovací zprávy projektů; chápe však, že existují určitá omezení, pokud jde o transparentnost dokumentů, aby bylo možné zajistit ochranu důvěrných informací poskytnutých klienty EIB a projektovými partnery;

81.  bere na vědomí, že v roce 2018 vstoupila v platnost nová politika EIB pro vyloučení zahrnující řízení pro vyloučení subjektů a jednotlivců s negativním záznamem týkajícím se jejich chování a aktivit, čímž se uvádí v činnost stávající ustanovení a zákazy politiky EIB v boji proti podvodům;

82.  očekává výsledky přezkumu politik EIB/EIF pro boj proti podvodům, který byl zahájen v roce 2018, a podporuje přísnější přístup směrem k politice nulové tolerance vůči podvodům, korupci a dalším formám zakázaného jednání; žádá EIB, aby v budoucnu posílila svou spolupráci s úřadem OLAF a Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO) a aby příslušným orgánům podávala zprávy o všech případech možných podvodů; zastává názor, že úřad EPPO by měl v budoucnosti získat mandát, který mu umožní v členských státech, které jsou jeho členy, stíhat trestnou činnost spojenou s finančními prostředky EIB;

83.  bere na vědomí, že EIB na svých internetových stránkách zveřejňuje podrobnosti o svých klientech u každé operace; vyzývá EIB, aby také zveřejňovala nezbytné informace o skutečných vlastnících konečných příjemců financování; vítá stávající politiku EIB v oblasti ochrany oznamovatelů;

84.  konstatuje, že se v roce 2018 zvýšil počet nahlášených údajných případů na 184 (149 v roce 2017), z čehož 68 % pocházelo z vnitřních a 31 % z vnějších zdrojů; konstatuje, že vyšetřování se především týkalo těchto oblastí: podvod, korupce, zneužívání jména EIB/EIF a nekalá soutěž; konstatuje, že s celkového počtu případů skupiny EIB bylo 69 % předáno úřadu OLAF;

85.  bere na vědomí dohodu mezi EIB a společností Volkswagen s důsledkem vyloučení účasti společnosti Volkswagen na jakémkoli projektu EIB po dobu 18 měsíců a závazek společnosti Volkswagen přispívat k iniciativě na podporu udržitelnosti včetně ochrany životního prostředí;

86.  podporuje odpovědnou daňovou politiku v EIB, která má podpořit začlenění doložek o integritě do smluv skupiny EIB a provádění hloubkových prověrek v souvislosti s jurisdikcemi, které neplní mezinárodní normy, s jednoznačnou identifikací smluvních stran a zeměpisné oblasti; vítá přijetí politiky vůči nesouladným jurisdikcím v březnu 2019 a vyzývá k jejímu rychlému uplatňování a k tomu, aby Parlament pravidelně podával zprávy o jejím uplatňování;

87.  domnívá se, že striktním požadavkem je dodržování nejvyšších norem čestnosti, konkrétně norem AMF-CFT, jež prosazuje EU, Finanční akční výbor i zásad řádné daňové správy, jež prosazuje OECD, skupina G20 a EU, s cílem zlepšit boj proti praní peněz a proti financování terorismu;

88.  uznává průkopnickou roli EIB na úrovni EU při vydávání zprávy o udržitelnosti; vyzývá EIB, aby dále rozvíjela svoji zprávu o udržitelnosti tím, že bude podávat zprávy o výsledcích, bude používat dobře definované ukazatele, jež budou specifické, snadno měřitelné a srovnatelné;

89.  vítá první vydání zprávy o omezené jistotě, kterou vydal externí auditor EIB o vybraných prohlášeních, číslech a ukazatelích z její zprávy o udržitelnosti za rok 2018;

90.  vyzývá k posílení vnější kontroly EIB Účetním dvorem, přičemž stávající ustanovení třístranné dohody podepsané v roce 2016, kterou se řídí spolupráce mezi Evropskou investiční bankou, Evropskou komisí a Evropským účetním dvorem, by měla být při jednáních o nadcházející trojstranné dohodě, která má být dokončena v září 2020, pečlivě znovu zvážena;

91.  připomíná svůj požadavek týkající se výroční zprávy EIB a žádá, aby EIB předložila komplexnější, podrobnější a více harmonizovanou výroční zprávu o činnosti a významně zlepšila prezentaci informací tím, že předloží i podrobné a důvěryhodné přehledy investic, které byly schváleny, podepsány a vyplaceny za daný rok, a použitých finančních zdrojů (vlastních zdrojů, EFSI, centrálně řízených programů EU atd.), jakož i informace o příjemcích (členské státy, veřejný či soukromý sektor, zprostředkovatelé nebo přímí příjemci), o podporovaných odvětvích a o výsledcích hodnocení ex post;

92.  vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu, aby zorganizoval každoroční seminář/slyšení o činnosti EIB a kontrole jejích operací, aby se Parlamentu dostalo dalších relevantních informací, které by mu pomohly provádět kontrolu činnosti a operací EIB;

Kroky v návaznosti na doporučení Parlamentu

93.  vyzývá EIB, aby nadále podávala zprávy o aktuálním vývoji a stavu plnění předchozích doporučení, která Parlament uvedl ve svých každoročních usneseních, zejména pokud jde o:

   a) hospodářské, environmentální a sociální dopady její investiční strategie;
   b) úpravy týkající se předcházení střetu zájmů zejména, když se členové účastní na poskytování úvěrů;
   c) transparentnost v návaznosti na prověrky integrity klientů, aby se předešlo vyhýbání se daňové povinnosti, podvodům a korupci;

o
o   o

94.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, a žádá Radu a správní radu EIB, aby s Parlamentem projednaly zde uvedené postoje.

(1) https://www.ombudsman.europa.eu/en/decision/en/95520
(2) Úř. věst. C 41, 6.2.2020, s. 18.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2019)0036.
(4) Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.
(5) https://www.eca.europa.eu/en/Pages/DocItem.aspx?did=49051
(6) Hodnocení rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii; https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/economy-finance/elm_evaluation_swd_2019_333_f1_staff_working_paper_en_v3_p1_1048237.pdf
(7) https://www.consilium.europa.eu/media/40967/efad-report_final.pdf
(8) https://www.counter-balance.org/wp-content/uploads/2019/10/Report_OnlineVersion_EIB_Corruption_Oct2019.pdf
(9) Banka Crédit Agricole se zavázala nadále nepodporovat podniky vyvíjející nebo hodlající vyvíjet činnost v oblasti uhlí. Politika nulové tolerance banky Crédit Agricole se vztahuje na všechny podniky, které vyvíjejí nebo hodlají vyvíjet činnost v oblasti uhlí, od těžby uhlí pro výrobu elektřiny přes obchodování s uhlím až po jeho přepravu.
(10) EIB, „Environmentální, klimatické a sociální hlavní směry při rozvoji hydroelektrické energie“, říjen 2019.
(11) https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=49051
(12) https://www.eib.org/attachments/general/ac_annual_reports_2018_en.pdf
(13) Luxembourg Times, ‘EIB under scrutiny for failings after whistleblowing complaints’ („Kontrola nedostatků v EIB po stížnostech oznamovatelů“), 21. dubna 2020.


Ochrana finančních zájmů Evropské unie – boj proti podvodům – výroční zpráva za rok 2018
PDF 206kWORD 69k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2020 o ochraně finančních zájmů Evropské unie – boji proti podvodům – výroční zprávě za rok 2018 (2019/2128(INI))
P9_TA(2020)0192A9-0103/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 310 odst. 6 a čl. 325 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na svá usnesení k předchozím výročním zprávám Komise a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 11. října 2019 nazvanou „30. výroční zpráva o ochraně finančních zájmů Evropské unie – boj proti podvodům – 2018“ (COM(2019)0444) a průvodní pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2019)0361, SWD(2019)0362, SWD(2019)0363, SWD(2019)0364 a SWD(2019)0365),

–  s ohledem na zprávu úřadu OLAF za rok 2018(1) a zprávu o činnosti dozorčího výboru úřadu OLAF za rok 2018,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Účetnímu dvoru nazvané „Strategie Komise proti podvodům: další opatření na ochranu rozpočtu EU“ (COM(2019)0196),

–  s ohledem na „akční plán“ (SWD(2019)0170) a „posouzení rizika podvodu“ SWD(2019)0171), které doprovázejí sdělení nazvané „Strategie Komise proti podvodům: další opatření na ochranu rozpočtu EU“ (COM(2019)0196),

–  s ohledem na výroční zprávu Evropského účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2018 spolu s odpověďmi orgánů(2),

–  s ohledem na návrh nařízení o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech (COM(2018)0324), který Komise předložila dne 2. května 2018,

–  s ohledem na zavedení standardních ustanovení o ochraně finančních zájmů EU do všech návrhů VFR, které předkládá Komise,

–  s ohledem na stanovisko Evropského účetního dvora č. 8/2018 k návrhu Komise ze dne 23. května 2018, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům, pokud jde o spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce a účinnost vyšetřování úřadu OLAF (COM(2018)0338),

–  s ohledem na stanovisko Evropského účetního dvora č. 9/2018 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí Program EU pro boj proti podvodům (COM(2018)0386),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 26/2018 s názvem „Řada zpoždění s realizací celních informačních systémů: kde se stala chyba?“;

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 01/2019 s názvem „Boj proti podvodům ve výdajích prostředků EU: je nutné přijmout opatření“,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 06/2019 s názvem „Boj proti podvodům ve výdajích EU na soudržnost: řídicí orgány musí posílit odhalování podvodů, reakci na ně a koordinaci“,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 12/2019 s názvem „Elektronický obchod: zbývá vyřešit řadu nedostatků při výběru DPH a cel“,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)(3) a jeho přezkum v polovině období zveřejněný Komisí dne 2. října 2017 (COM(2017)0589),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie(4) (směrnice o ochraně finančních zájmů),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO)(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(7),

–  s ohledem na zprávu ze dne 4. září 2019 nazvanou „Studie a zprávy týkající se výpadku příjmů z DPH v členských státech EU-28: závěrečná zpráva“, kterou nechala vypracovat Komise,

–  s ohledem na zprávu z května 2015 s názvem „Studie ke kvantifikaci a analýze výpadku příjmů z DPH ve členských státech EU: zpráva za rok 2015“, kterou nechala vypracovat Komise, a na sdělení Komise ze dne 7. dubna 2016 o akčním plánu pro DPH s názvem „Směrem k jednotné oblasti DPH v EU – Čas přijmout rozhodnutí“ (COM(2016)0148),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 3. února 2014 o boji proti korupci v EU (COM(2014)0038),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES(8),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. června 2011 nazvané „Boj proti korupci v EU“ (COM(2011)0308),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2017 o úloze oznamovatelů („whistleblowerů“) při ochraně finančních zájmů EU(9),

–  s ohledem na zprávu ze dne 12. května 2017 o pokroku v provádění sdělení Komise „Zintenzivnění boje proti pašování cigaret a jiným formám nedovoleného obchodu s tabákovými výrobky – ucelená strategie EU (COM(2013)0324 ze dne 6. června 2013)“, COM(2017)0235,

–  s ohledem na zprávu, kterou koordinoval Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), s názvem „Podvody v oblasti zadávání veřejných zakázek – soubor varovných signálů a osvědčených postupů“ zveřejněnou dne 20. prosince 2017 a na příručku úřadu OLAF z roku 2017 o „Hlášení nesrovnalostí v rámci sdíleného řízení“,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 19/2017 nazvanou „Dovozní postupy: nedostatky v právním rámci a neúčinné provádění mají dopad na finanční zájmy EU“,

–  s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-105/14: trestní řízení proti Tariccovi a dalším(10),

–  s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-42/17: trestní řízení proti M.A.S. a M.B.(11),

–  s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci T-48/16: Sigma Orionis SA v. Evropská komise(12),

–  s ohledem na přijetí nařízení Rady (EU) 2018/1541 ze dne 2. října 2018, kterým se mění nařízení (EU) č. 904/2010 a (EU) 2017/2454, pokud jde o opatření k posílení správní spolupráce v oblasti daně z přidané hodnoty,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2018 o ochraně finančních zájmů EU – navrácení peněz a aktiv od třetích zemí v případě podvodu(13),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání - Víceletý finanční rámec na období 2021–2027“ (COM(2018)0321),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. října 2018 o boji proti celním podvodům a ochraně vlastních zdrojů EU(14),

–  s ohledem na pokračující provádění programu Hercule III(15),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0103/2020),

A.  vzhledem k tomu, že Komise plní rozpočet Unie ve spolupráci s členskými státy, přičemž v roce 2018 proběhlo plnění tohoto rozpočtu ze 74 % v rámci sdíleného řízení;

B.  vzhledem k tomu, že by Komise měla plnit své příslušné povinnosti v rámci sdíleného řízení v oblasti dohledu, kontroly a auditu;

C.  vzhledem k tomu, že podle článku 63 finančního nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 by členské státy měly při provádění úkolů souvisejících s plněním rozpočtu přijmout veškerá opatření, která jsou nezbytná k předcházení nesrovnalostem a podvodům, jejich odhalování a nápravě;

D.  vzhledem k tomu, že za účelem ochrany finančních zájmů Unie by členské státy měly provádět předběžné i následné kontroly, získávat zpět neoprávněně vyplacené prostředky a v případě potřeby zahájit v tomto ohledu soudní řízení;

E.  vzhledem k tomu, že řádné finanční řízení a ochrana finančních zájmů EU jsou klíčovými zásadami politiky plnění rozpočtu EU, jejichž cílem je zvýšit důvěru občanů prostřednictvím zajištění řádného využívání peněz daňových poplatníků a efektivního plnění rozpočtu EU;

F.  vzhledem k tomu, že řádná správa veřejných výdajů a ochrana finančních zájmů EU přispívají k účinnému řízení rozpočtu EU;

G.  vzhledem k tomu, že v čl. 310 odst. 6 SFEU se uvádí, že „v souladu s článkem 325 bojují Unie a členské státy proti podvodům a jiným protiprávním jednáním poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie“; vzhledem k tomu, že v čl. 325 odst. 2 SFEU se uvádí, že „členské státy přijmou k zamezení podvodů ohrožujících finanční zájmy Unie stejná opatření, jaká přijímají k zamezení podvodů ohrožujících jejich vlastní finanční zájmy“; vzhledem k tomu, že v čl. 325 odst. 3 SFEU se uvádí, že „členské státy koordinují svou činnost zaměřenou na ochranu finančních zájmů Unie proti podvodům“ a že „organizují společně s Komisí úzkou a pravidelnou spolupráci mezi příslušnými orgány“; vzhledem k tomu, že podle čl. 325 odst. 4 SFEU je nutné všechna opatření nezbytná k předcházení a potírání podvodů ohrožujících finanční zájmy Unie před jejich přijetím Evropským parlamentem a Radou konzultovat s Evropským účetním dvorem;

H.  vzhledem k tomu, že rozpočet EU podporuje společné cíle a pomáhá řešit společné výzvy, a vzhledem k tomu, že dobrá výkonnost je předpokladem dosažení výsledků a priorit, zjednodušení a pravidelná hodnocení příjmů, výdajů, výsledků a dopadů prostřednictvím auditů výkonnosti jsou základními prvky sestavování rozpočtu podle výkonnosti;

I.  vzhledem k tomu, že EU má povinnost přijímat opatření v oblasti boje proti korupci v mezích stanovených Smlouvou o fungování Evropské unie (SFEU); vzhledem k tomu, že článek 67 SFEU stanoví, že Unie je povinna zajišťovat vysokou úroveň bezpečnosti, mj. předcházením trestné činnosti a sbližováním předpisů trestního práva; vzhledem k tomu, že podle článku 83 SFEU je korupce jednou z mimořádně závažných trestných činností s přeshraničním rozměrem, což má negativní dopad na finanční zájmy EU;

J.  vzhledem k tomu, že podvody týkající se evropských fondů jsou jedním z prostředků, kterými zločinecké organizace pronikají do hospodářství a poškozují také hospodářskou svobodu a svobodnou hospodářskou soutěž;

K.  vzhledem k tomu, že různorodost právních a správních systémů v členských státech je třeba odpovídajícím způsobem řešit a umožnit tak přijetí koordinovanějších opatření EU v oblasti předcházení nesrovnalostem a boje proti podvodům; vzhledem k tomu, že Komise by měla dále zvyšovat své úsilí v boji proti podvodům a pokračovat v jeho účinném provádění s cílem přinést ještě konkrétnější a uspokojivější výsledky;

L.  vzhledem k tomu, že korupce představuje vážné ohrožení finančních zájmů Unie, ale také demokracie a důvěry ve veřejnou správu;

M.  vzhledem k tomu, že DPH vybraná členskými státy je důležitým zdrojem příjmů pro vnitrostátní rozpočty a že vlastní zdroje založené na DPH tvořily v roce 2018 11,9 % celkových příjmů rozpočtu EU;

N.  vzhledem k tomu, že případy systematické a institucionalizované korupce v některých členských státech výrazně poškozují finanční zájmy EU a představují zároveň i riziko pro demokracii, základní práva a právní stát; vzhledem k tomu, že ve zvláštní zprávě Eurobarometru č. 470 o korupci z prosince 2017 se uvádí, že vnímání korupce a postoje k ní se na celkové úrovni ve srovnání s rokem 2013 nezměnily, což naznačuje, že pokud jde o získání důvěry občanů EU v instituce, nebylo dosaženo žádných konkrétních výsledků;

Odhalování a oznamování nesrovnalostí

1.  vítá 30. výroční zprávu o ochraně finančních zájmů EU a o boji proti podvodům i pokrok, kterého bylo dosaženo během posledních tří desetiletí při přípravě a rozvoji legislativních základů a institucionálního rámce (úřadů OLAF a EPPO) v oblasti boje proti podvodům a nesrovnalostem na úrovni EU, při navazování spolupráce mezi členskými státy a mezi nimi a Komisí a při dosahování výsledků v oblasti ochrany rozpočtu EU, které by nebyly možné bez společného úsilí orgánů EU a vnitrostátních orgánů;

2.  s velkým znepokojením konstatuje, že metody podvodů se neustále vyvíjejí a objevují se nové vzorce podvodů, které mají výrazný nadnárodní rozměr a využívají mechanismů přeshraničních podvodů (podvody při propagaci zemědělských produktů; krycí společnosti; vyhýbání se placení cla podhodnocováním textilu a obuvi dovážených do Unie a procházením celním řízením v několika členských státech; elektronický obchod; nárůst přeshraničního rozměru podvodů na straně výdajů a padělání), což nepříznivě ovlivňuje příjmovou stránku rozpočtu EU a vyžaduje novou koordinovanou reakci na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni;

3.  konstatuje, že celkový počet podvodů a jiných nesrovnalostí oznámených v roce 2018 (11 638 případů) byl o 25 % nižší než v roce 2017 (15 213 případů) a že jejich hodnota ve srovnání s předchozím rokem zůstává na stejné úrovni (2,5 mld. EUR v roce 2018 a 2,58 mld. EUR v roce 2017);

4.  připomíná, že ne všechny nesrovnalosti jsou podvodného charakteru a že je třeba jasně rozlišit chyby, k nimž došlo;

5.  připomíná, že počet hlášených nesrovnalostí podvodného charakteru a související částky nejsou přímým ukazatelem míry podvodů, které mají dopad na rozpočet EU nebo rozpočet daného členského státu; konstatuje, že není známo, kolik nesrovnalostí podvodného charakteru Komise a zejména členské státy každoročně neohlásí; konstatuje, že tato skutečnost Parlamentu ztěžuje vyvození užitečných závěrů ohledně účinnosti činností Komise v oblasti boje proti podvodům; vyzývá proto Komisi, aby vypracovala metodiku pro zvýšení spolehlivosti a zavedla opatření pro přesnější odhady rozsahu podvodů v EU; konstatuje, že nesrovnalosti podvodného charakteru se týkaly 0,71 % plateb provedených v roce 2018 a 0,65 % hrubé částky tradičních vlastních zdrojů vybraných za rok 2018; dále konstatuje, že nesrovnalosti nepodvodného charakteru se týkaly 0,58 % plateb provedených v roce 2018 a 1,78 % hrubé částky tradičních vlastních zdrojů vybraných za rok 2018;

6.  se znepokojením bere na vědomí závěr Účetního dvora, že Komise nemá dostatek poznatků o rozsahu, povaze a příčinách podvodů; znovu vyzývá Komisi, aby zavedla jednotný systém pro shromažďování porovnatelných údajů o nesrovnalostech a případech podvodů od členských států s cílem standardizovat proces podávání zpráv a zajistit kvalitu a porovnatelnost poskytovaných údajů;

7.  dále vyzývá Komisi, aby provedla komplexní kontroly s cílem zajistit úplnou transparentnost a kvalitu údajů vykazovaných členskými státy v rámci systému pro řízení nesrovnalostí (IMS);

8.  konstatuje, že počet nesrovnalostí podvodného charakteru oznámených v roce 2018 (1 152 případů) zůstal ve srovnání s rokem 2017 na stejné úrovni; vyjadřuje však politování nad tím, že se příslušné částky značně zvýšily, a to o 183 %, což je důvod k vážnému znepokojení; tento nárůst je do značné míry způsoben dvěma nesrovnalostmi podvodného charakteru, které se týkají výdajů na politiku soudržnosti; zdůrazňuje, že je třeba co nejdříve tyto vysoké částky získat zpět;

9.  konstatuje, že pokud jde o počet nesrovnalostí nepodvodného charakteru zaregistrovaných v roce 2018, došlo ke 27% snížení (10 487 případů), a pokud jde o příslušné finanční částky, došlo ke snížení o 37 % na 1,3 mld. EUR;

10.  s hlubokým politováním poukazuje na skutečnost, že mnohé členské státy postrádají zvláštní právní předpisy proti organizované trestné činnosti, která se stále více zapojuje do přeshraničních činností a do oblastí, s nimiž jsou spojeny finanční zájmy EU, zejména do pašování a padělání měny;

11.  vybízí k tomu, aby členské státy navázaly užší spolupráci v souvislosti s výměnou informací, a zlepšily tak sběr údajů, zvýšily účinnost kontrol a zaručily práva a svobody občanů; připomíná úlohu Komise při koordinaci spolupráce mezi členskými státy; vyzývá Komisi, aby pomohla při koordinaci zavádění jednotného systému pro shromažďování údajů o nesrovnalostech a případech podvodů od členských států;

12.  vyzývá Evropský účetní dvůr, aby do svých auditních vzorků průběžně zahrnoval i instituce a řídící orgány zodpovědné v případech úmyslného zneužívání finančních prostředků;

13.  pokládá za znepokojivé, že ve snaze snížit administrativní zátěž orgánům členských států ukládá nařízení o společných ustanoveních (EU) č. 1303/2013 pouze povinnost hlásit nesrovnalosti podvodného i nepodvodného charakteru týkajících se příspěvků z ESI fondů, jejichž peněžní hodnota přesahuje 10 000 EUR; připomíná, že v případě zemědělství a Evropského sociálního fondu je realizován značný počet plateb do 10 000 EUR, které jsou (po splnění určitých podmínek) vypláceny jako platební nároky, takže i potenciálně podvodné platby jsou tak pod hranicí, od které je nutné je hlásit, bere však na vědomí vyjádření Účetního dvora, uvedená v jeho výročních zprávách za roky 2017 a 2018, že platební nároky jsou méně náchylné k chybám než náhrada nákladů, což je způsob vyplácení projektů nad 10 000 EUR;

14.  důrazně odsuzuje rozsáhlé zneužívání evropských strukturálních a investičních fondů ze strany vysoce postavených vládních úředníků v České republice a dalších veřejných činitelů v Maďarsku, Řecku, Polsku, Rumunsku a Itálii; konstatuje, že tento podvod je na úkor malých rodinných podniků, které dotace potřebují nejvíce;

15.  důrazně odsuzuje zneužívání prostředků z Fondu soudržnosti; vyjadřuje politování nad tím, že prostředky EU, u nichž byly uplatněny finanční opravy související s nesrovnalostmi podvodného charakteru, lze opětovně použít bez jakýchkoli dalších důsledků nebo omezení; je toho názoru, že takový systém ohrožuje finanční zájmy EU; vyzývá proto Komisi, aby pečlivě sledovala opětovné použití prostředků EU a aby zvážila vytvoření systému, v němž budou opravy rovněž spojeny s omezeními dalšího použití;

16.  připomíná požadavky na transparentnost v rámci SZP a politiky soudržnosti, které ukládají odpovědným orgánům členských států povinnost vést veřejně přístupný seznam konečných příjemců; vyzývá členské státy, aby tyto údaje zveřejňovaly v jednotném strojově čitelném formátu a aby zajistily interoperabilitu informací; vyzývá Komisi, aby tyto údaje shromažďovala a agregovala a aby zveřejňovala seznamy největších příjemců z každého fondu v každém členském státě;

17.  požaduje, aby Komise navrhla konkrétní mechanismus vyřizování stížností na úrovni Unie, který by podpořil zemědělce nebo příjemce dotací, kteří se potýkají například se záborem půdy, pochybením orgánů členských států, tlakem ze strany zločineckých struktur nebo organizovaného zločinu, a osoby, které jsou předmětem nucené nebo otrocké práce, a poskytl jim možnost urychleně předložit stížnost ke Komisi, kterou by měla Komise bez odkladu prověřit;

18.  zdůrazňuje, že Evropská komise v současné době nepřijímá dostatečná opatření k řešení tohoto typu podvodů; naléhavě vyzývá Komisi, aby prováděla účinné kontroly v kombinaci se závaznými opatřeními; poukazuje na to, že Úřad evropského veřejného žalobce by měl hrát hlavní úlohu při provádění přeshraničního zkoumání, odhalování a ohlašování případů podvodů a podávání žalob na podvodníky;

Příjmy – vlastní zdroje

19.  bere na vědomí zvýšení počtu registrovaných případů podvodu o 1 % u vybraných tradičních vlastních zdrojů (na 473 v roce 2018) a vyjadřuje politování nad nárůstem o 116 % u dotčených finančních částek;

20.  konstatuje, že počet nesrovnalostí hlášených jako nesrovnalosti nepodvodného charakteru za rok 2018 byl o 10 % nižší oproti průměru za léta 2014–2018, vyjadřuje však politování nad tím, že dotčená částka je o 17 % vyšší;

21.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že podle statistiky Komise obsahující první odhady dosáhl výpadek příjmů z DPH v roce 2018 částky přibližně 130 miliard EUR, což představuje přibližně 10 % z celkových očekávaných příjmů z DPH, a že Komise odhaduje, že podvody v oblasti DPH v rámci Společenství stojí přibližně 50 miliard EUR ročně; vyjadřuje politování nad ztrátou 5 miliard EUR ročně v důsledku dodávek zboží nízké hodnoty ze třetích zemí;

22.  vítá přijetí směrnice o ochraně finančních zájmů (PIF), která vyjasňuje otázky přeshraniční spolupráce a vzájemné právní pomoci mezi členskými státy, agenturou Eurojust, Úřadem evropského veřejného žalobce a Komisí při řešení podvodů s DPH;

23.  znovu opakuje svůj postoj, že pravomoci úřadu OLAF, pokud jde o vyšetřování v oblasti daně z přidané hodnoty, by v žádném případě neměly být omezeny ani by se na ně neměly vztahovat žádné další administrativní podmínky; vyzývá Radu, aby zohlednila postoj Parlamentu k této záležitosti během jednání o nařízení o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům, pokud jde o spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce a účinnost vyšetřování úřadu OLAF;

24.  upozorňuje na důležitou úlohu úřadu OLAF při vyšetřování v oblasti DPH; vítá změnu nařízení Rady (EU) č. 904/2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty(16), která byla přijata v roce 2018 a kterou se zavádí opatření na posílení kapacity vnitrostátních daňových orgánů kontrolovat přeshraniční dodávky, rozšíření pravomocí úřadu OLAF za účelem usnadnění a koordinace vyšetřování podvodů v oblasti DPH a řešení nejškodlivějších systémů podvodů v oblasti DPH a snížení výpadku příjmů z DPH;

25.  vítá změnu nařízení Rady (EU) č. 904/2010 za účelem co největšího využití nového softwaru pro analýzu transakčních sítí (TNA) při identifikaci podvodných sítí v celé EU; s cílem posílit spolupráci a výměnu informací mezi vnitrostátními daňovými orgány za účelem lepšího odhalování a rychlejšího zachycování kolotočových podvodů v oblasti DPH; požaduje přijetí opatření, která by plně zajistila ochranu údajů hospodářských subjektů, které jsou předmětem vyšetřování, jejichž seznam je uveden v novém softwaru TNA;

26.  vítá zavedení opatření za účelem sdílení podstatných údajů týkajících se celního režimu č. 42 a režimu č. 63 mezi vnitrostátními daňovými orgány od roku 2020, která umožňují křížovou kontrolu identifikačních čísel pro účely DPH, hodnoty dováženého zboží, druhu zboží atd. členským státem dovozu a členským státem zákazníka;

27.  zdůrazňuje, že je důležité, aby pro všechny členské státy představoval rozvoj vnitrostátních strategií boje proti podvodům prioritu;

28.  zdůrazňuje závažnost podvodů v oblasti DPH, a zejména tzv. kolotočových podvodů, kdy chybějící obchodník neodvede DPH příslušným daňovým orgánům, přestože byla zákazníkem zaplacena;

29.  konstatuje, že nejvíce zatíženy podvody a nesrovnalostmi byly v roce 2018 v peněžním vyjádření solární panely, jak tomu bylo i v letech 2017 a 2016; vítá audity na místě prováděné Komisí a zdůrazňuje význam vyšetřování úřadu OLAF a koordinační úlohy úřadu OLAF v této oblasti;

30.  vítá skutečnost, že řada členských států čelí výzvám spojeným s výběrem tradičních vlastních zdrojů zaváděním nových nástrojů IT a přístupů a iniciativ založených na rizicích; vybízí členské státy, aby dále spolupracovaly při společném využívání těchto nástrojů, přístupů a iniciativ, pokračovaly ve výměně osvědčených postupů a posilovaly spolupráci v rámci Eurofiscu;

31.  je znepokojen tím, že podvody v oblasti příjmů prostřednictvím podhodnocení zboží dováženého do EU ze třetích zemí i nadále ohrožují finanční zájmy EU; konstatuje, že přeshraniční elektronický obchod se zbožím je významným zdrojem daňových podvodů v EU, zejména v případě drobného zboží; vyzývá členské státy, aby řešily otázky spojené s přeshraničním elektronickým obchodováním, zejména pokud jde o možné zneužití osvobození zásilek nízké hodnoty od cla, a to úplným provedením doporučení Komise v tomto smyslu;

32.  konstatuje, že v prosinci 2018 představila Komise nový akční plán pro boj proti nezákonnému obchodu s tabákovými výrobky, který vychází především z operativních opatření v oblasti vymáhání práva;

33.  konstatuje, že k odhalení nesrovnalostí nepodvodného charakteru vedly převážně kontroly po propuštění zboží, zdůrazňuje však, že významným zdrojem odhalování nesrovnalostí jsou také celní kontroly před propuštěním zboží nebo v okamžiku jeho propuštění a dobrovolná přiznání;

34.  opětovně připomíná, že pro odhalování podvodů je nejúčinnější kombinace různých metod detekce (kontroly při propuštění zboží, kontroly po jeho propuštění, inspekce prováděné útvary pro boj proti podvodům a další) a že účinnost každé metody závisí na daném členském státě, na účinné koordinaci jeho správy a schopnosti příslušných orgánů jednotlivých členských států navzájem komunikovat;

35.  považuje za znepokojivé, že některé členské státy běžně nenahlašují ani jeden případ podvodu; vyzývá Komisi, aby tuto situaci prošetřila, neboť se domnívá, že pravděpodobnost, že by v těchto členských státech k žádnému podvodnému jednání nedocházelo, je dosti nízká; vyzývá Komisi, aby v těchto zemích provedla namátkové kontroly na místě;

36.  konstatuje, že průměrná míra zpětného získání prostředků v případech oznámených jako podvodné v letech 1989–2018 činila přibližně 41 %; konstatuje rovněž, že míra zpětného získání prostředků v případech oznámených a odhalených jako podvodné v roce 2018 činila 70 %, což vysoce překračuje průměrnou míru; znovu vyzývá Komisi, aby vypracovala strategii pro zlepšení míry zpětného získání v těchto případech;

37.  konstatuje, že celková míra zpětného získání prostředků v případech hlášených jako nesrovnalosti nepodvodného charakteru v letech 1989–2018 činila 72 %;

38.  opakovaně žádá Komisi, aby každoročně podávala zprávu o výši vlastních zdrojů EU zpětně získaných na základě doporučení úřadu OLAF a o částkách, které je ještě třeba získat zpět;

Výdaje

39.  bere na vědomí 3% snížení počtu případů (679), které byly nahlášeny jako nesrovnalosti podvodného charakteru v roce 2018 a které se týkaly výdajů; upozorňuje však na znepokojivě vysoký opačný trend, pokud jde o dotčené finanční částky (1,032 mld. EUR), což představuje zvýšení o 198 %;

40.  vítá snížení počtu registrovaných nesrovnalostí nepodvodného charakteru o 4 % a snížení dotčené finanční částky o 48 % (844,9 milionu EUR);

41.  vítá, že na straně výdajů přijaly některé členské státy řadu operativních opatření, jako je zavedení nástrojů IT pro hodnocení rizik, hodnocení rizika podvodů a vzdělávací kurzy zaměřené na zvýšení obecného povědomí o podvodech; vyzývá všechny zbývající členské státy, aby co nejdříve zintenzivnily své úsilí o přijetí podobných opatření;

42.  bere na vědomí, že v některých členských státech nebyly zjištěny nesrovnalosti oznámené jako podvodné; vyzývá Komisi, aby s cílem zajistit zvyšování kvality i počtu kontrol členské státy i nadále podporovala a aby v boji proti podvodům šířila osvědčené postupy;

43.  zdůrazňuje význam řádného řízení a pečlivého dohledu nad granty rozdělenými v rámci programů ESIF (evropských strukturálních a investičních fondů, tj. Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, Evropského námořního a rybářského fondu, fondu AMIF (Azylový, migrační a integrační fond), FEAD (Fond evropské pomoci nejchudším osobám) a EFG (Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci), a to v zájmu účinného neinflačního sestavování rozpočtu těchto fondů a předcházení podvodům;

44.  vyzývá Komisi, úřady OLAF, EPPO a členské státy, aby v souvislosti se společnou zemědělskou politikou, kde bylo v roce 2018 zaznamenáno 249 nesrovnalostí podvodného charakteru (– 6 %), což představuje celkem 63,3 milionu EUR (+ 10 %), a s politikou soudržnosti, kde bylo opět v roce 2018 zaznamenáno 363 takových nesrovnalostí (+ 5 %), přičemž celková částka činila 959,6 milionu EUR (+ 199 %), uplatňovaly co nejpřísnější opatření v boji proti podvodům týkajícím se veřejných peněz placených z rozpočtu EU;

45.  konstatuje, že u SZP za vykazované období 2014–2018 činí „míra četnosti podvodů“, tj. procento případů kvalifikovaných jako podezření z podvodu a zjištěných podvodů v poměru k celkovému počtu ohlášených nesrovnalostí, 10 % a „míra rozsahu podvodů“ přibližně 23 % z celkové finanční částky dotčené nesrovnalostmi; dále konstatuje, že „míra odhalení podvodů“, tj. procento z celkové finanční částky dotčené podezřením z podvodu či prokázaným podvodem v poměru k celkovým výdajům, činí pouze 0,11 % a „míra odhalení nesrovnalostí“, tj. procento z celkové finanční částky dotčené nesrovnalostmi v poměru k celkovým výdajům, 0,37 %;

46.  podobně konstatuje, že „míra odhalení podvodů“ u politiky soudržnosti činí 0,86 % a „míra odhalení nesrovnalostí“ přibližně 0,34 %;

47.  znovu připomíná význam transparentnosti v oblasti výdajů, přičemž požaduje úplný přístup k informacím v případech, které zahrnují evropské financování;

Strategie Komise proti podvodům

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF)

48.  konstatuje, že v roce 2018 zahájil OLAF 219 vyšetřování a uzavřel 167, přičemž vydal doporučení ke zpětnému získání finančních prostředků v hodnotě 371 milionů EUR; dále konstatuje, že ke konci roku probíhalo 414 vyšetřování;

49.  bere na vědomí rozšíření úlohy koordinačních služeb pro boj proti podvodům při podpoře účinnosti různých způsobů přeshraniční spolupráce mezi vnitrostátními orgány, zejména v rámci boje proti celním podvodům, ale i spolupráce s úřadem OLAF;

50.  vítá, že byla v dubnu 2019 přijata strategie Komise proti podvodům, která byla přizpůsobena dvěma významným doplněním právních předpisů EU v oblasti boje proti podvodům přijatých v roce 2017, konkrétně směrnice o ochraně finančních zájmů, která stanoví přísnější společné normy pro trestněprávní předpisy členských států na ochranu finančních zájmů EU, a nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO);

51.  lituje, že Komise dosud nezahrnula do svého ročního pracovního programu návrh nástroje týkajícího se vzájemné správní pomoci na straně výdajů; je přesvědčen, že tato iniciativa odpovídá ustanovením článku 225 Smlouvy;

52.  připomíná zásadní úlohu, kterou hraje úřad OLAF, a potřebu jej dále posílit a zajistit jeho účinnou koordinaci s Úřadem evropského veřejného žalobce;

53.  vyjadřuje politování nad tím, že doposud provedlo novou směrnici o ochraně finančních zájmů pouze dvanáct členských států, dalších osm členských států ji provedlo částečně a ostatní ji zatím neprovedly vůbec; konstatuje, že lhůta pro provedení nové směrnice o ochraně finančních zájmů již uplynula dne 6. července 2019; vyzývá Komisi, aby co nejdříve zveřejnila seznam všech členských států, které tuto směrnici neprovedly ve stanovené lhůtě; vyzývá všechny zbývající členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření a zajistily úplné a správné provedení směrnice ve vnitrostátním právu v co nejkratší době; vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala proces provádění ve vnitrostátním právu ve všech členských státech a aby v případech, kdy členské státy nezajistí postup provedení ve vnitrostátním právu, využila svých výsad a zahájila řízení o nesplnění povinnosti;

54.  připomíná, že nová strategie boje proti podvodům, kterou předložila Komise, zahrnuje: i) podvody (včetně podvodů v oblasti DPH), korupci a zpronevěru, které poškozují nebo ohrožují finanční zájmy EU podle definice v článcích 3 a 4 směrnice o ochraně finančních zájmů; ii) další trestné činy, které poškozují nebo ohrožují finanční zájmy Unie, např. činy související se zneužíváním postupů při zadávání veřejných zakázek, pokud poškozují nebo ohrožují rozpočet EU; iii) nesrovnalosti podle definice v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 (jsou-li úmyslné, ale nespadají mezi trestné činy, které byly uvedeny výše) a iv) závažná porušení povinností související s výkonem odborné činnosti zaměstnanci nebo členy orgánů a institucí Unie podle čl. 1 odst. 4 nařízení o úřadu OLAF a čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce rozhodnutí Komise 1999/352/ES, ESUO, Euratom o zřízení Evropského úřadu pro boj proti podvodům(17);

55.  vítá nové priority nové strategie Komise pro boj proti podvodům, jako je lepší pochopení vzorců podvodů, profilů podvodníků a systémových slabých míst v souvislosti s podvody s dopadem na rozpočet EU, a také optimalizaci koordinace, spolupráce a pracovních postupů pro boj proti podvodům, zejména mezi útvary Komise a výkonnými agenturami;

56.  vyjadřuje politování nad tím, že pouze jedenáct členských států přijalo vnitrostátní strategii boje proti podvodům; vyzývá všechny zbývající členské státy, aby pokročily v procesu přijetí svých vnitrostátních strategií boje proti podvodům; vyzývá Komisi, aby přiměla zbývající členské státy, aby pokročily v procesu přijetí vnitrostátních strategií boje proti podvodům; vyzývá Komisi, aby zvážila přijetí vnitrostátních strategií pro boj proti podvodům jako podmínku přístupu k evropským fondům;

57.  vítá nový návrh programu EU pro boj proti podvodům na období 2021–2027, který bude úřad OLAF provádět pod svým přímým vedením; konstatuje, že program EU pro boj proti podvodům zahrnuje i) výdajový program Hercule III, který podporuje činnosti v boji proti podvodům, korupci a jiným protiprávním jednáním poškozujícím finanční zájmy Unie; ii) informační systém pro boj proti podvodům (AFIS), což je operační činnost spočívající v zásadě v souboru celních IT aplikací provozovaných v rámci společného informačního systému spravovaného Komisí, a iii) systém pro řízení nesrovnalostí (IMS), což je nástroj pro bezpečnou elektronickou komunikaci, který členským státům usnadňuje plnění povinnosti podávat zprávy o odhalených nesrovnalostech – včetně podvodů – a podporuje řízení a analýzu těchto nesrovnalostí;

58.  konstatuje, že program EU pro boj proti podvodům a jeho nové priority vyžadují dostatečné financování, aby mohlo být dosaženo výsledků; je proto znepokojen návrhem předsedy Evropské rady snížit rozpočet programu EU pro boj proti podvodům ze 156 milionů EUR na období 2014–2020 na 111 milionů EUR na období 2021–2027;

59.  připomíná potřebu zahrnout proaktivní metody do vnitrostátních strategií boje proti podvodům, které zajistí nejen odhalování podvodů, ale také jejich účinnou prevenci;

Pokrok ve zřizování Úřadu evropského veřejného žalobce

60.  bere na vědomí jmenování prozatímního správního ředitele v roce 2018;

61.  zdůrazňuje, že vytvoření úřadu EPPO představuje zásadní pokrok v ochraně finančních zájmů Unie; zdůrazňuje význam evropského úřadu EPPO v boji proti podvodům, korupci a závažným přeshraničním podvodům v oblasti DPH;

62.  vítá skutečnost, že v roce 2018 se Nizozemsko a Malta rozhodly připojit k úřadu EPPO; konstatuje, že do konce října 2019 se k úřadu EPPO nepřipojilo pět členských států; připomíná však, že podle bodu odůvodnění 9 nařízení (EU) 2017/1939 se mohou k této přeshraniční spolupráci kdykoli připojit; vyzývá zbývající členské státy, aby se k úřadu EPPO připojily co nejdříve; vyzývá Komisi, aby aktivně propagovala a vytvářela pobídky pro členství v úřadu EPPO mezi dosud váhajícími členskými státy s cílem zajistit jeho účinné a účelné přeshraniční fungování v celé EU;

63.  zdůrazňuje, že postup výběru evropského vrchního veřejného žalobce byl ukončen v roce 2019; vítá jmenování paní Laury Codruty Kovesiové první evropskou vrchní veřejnou žalobkyní na základě výběrového řízení za účasti Evropského parlamentu, Rady a nezávislé skupiny odborníků vybraných Komisí;

64.  zdůrazňuje, že nedostatečné financování a personální obsazení úřadu EPPO během fáze budování jsou nepřijatelné; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Komise do značné míry podcenila potřebné zdroje; zdůrazňuje, že úřad EPPO musí zpracovat až 3 000 případů ročně, a to hned od počátku svého fungování; zdůrazňuje, že úřad EPPO potřebuje alespoň 76 dalších pracovních míst a 8 milionů EUR, aby mohl být v souladu s předpoklady plně funkční do konce roku 2020; je proti zásadě zaměstnávání veřejných žalobců na částečný úvazek; žádá členské státy, aby co nejdříve jmenovaly veřejné žalobce na plný úvazek; důrazně vybízí Komisi, aby předložila návrh opravného rozpočtu;

65.  poukazuje na to, že po vytvoření Úřadu evropského veřejného žalobce zůstane úřad OLAF v členských státech EU, které se rozhodly, že se k tomuto úřadu nepřipojí, jediným orgánem odpovědným za ochranu finančních zájmů EU; zdůrazňuje, že podle stanoviska Evropského účetního dvora č. 8/2018 návrh Komise, kterým se pozměňuje nařízení týkající se úřadu OLAF, neřeší otázku nízké efektivity správního vyšetřování vedeného úřadem OLAF; poukazuje na to, že je důležité zajistit, aby úřad OLAF zůstal silným a plně funkčním partnerem Úřadu evropského veřejného žalobce;

66.  zdůrazňuje, že budoucí spolupráce mezi úřadem OLAF a úřadem EPPO by měla být založena na úzké spolupráci, účinné výměně informací a doplňkovosti a zároveň by se mělo zabránit zdvojování činnosti a kompetenčním sporům; připomíná, že Parlament je proti tomu, aby se počet zaměstnanců úřadu OLAF snížil o 45 pracovních míst;

67.  vyzývá spolunormotvůrce, aby včas dosáhli dohody ohledně revize nařízení o úřadu OLAF, a zajistili tak jednoznačné rozdělení pravomocí mezi úřady OLAF a EPPO bez překrývání dříve, než úřad EPPO zahájí svou činnost;

Oblasti vyžadující zlepšení

68.  poukazuje na dvě oblasti, které je třeba zlepšit: za prvé, aby Komise a členské státy mohly lépe posuzovat rizika podvodů, a tedy je i lépe řešit, měly by posílit svou analytickou kapacitu, aby lépe rozpoznaly údaje o vzorcích podvodů, profilech podvodníků a nedostatcích systémů EU pro vnitřní kontrolu; za druhé, pro zajištění jednotnosti a pro optimalizaci účelnosti a účinnosti je třeba posuzování a řízení rizika podvodů důsledně koordinovat a monitorovat;

69.  upozorňuje, že souvislost mezi korupcí a podvody v EU může mít nepříznivý dopad na rozpočet EU; s politováním konstatuje, že Komise již nepovažuje za nutné vydávat protikorupční zprávy; vyzývá Komisi, aby navíc zvážila zřízení sítě orgánů pro předcházení korupci v Evropské unii; vyjadřuje politování nad rozhodnutím Komise učinit sledování boje proti korupci součástí procesu evropského semestru pro správu ekonomických záležitostí; domnívá se, že vzhledem k tomu, že k dispozici jsou údaje pouze u několika málo zemí, dochází k dalšímu omezení tohoto sledování ze strany Komise; vyjadřuje dále politování nad tím, že tato změna přístupu se soustřeďuje převážně na hospodářský dopad korupce a téměř zcela přehlíží jiné aspekty, které může korupce ovlivnit, např. důvěru občanů ve veřejnou správu a dokonce v demokratickou strukturu členských států; naléhavě proto žádá Komisi, aby své protikorupční zprávy zveřejňovala i nadále; znovu Komisi vyzývá, aby se zasadila o komplexnější a důslednější protikorupční politiku EU a mimo jiné důkladně posoudila protikorupční politiku v každém členském státě;

70.  opakuje, že přechod z veřejného sektoru do sektoru soukromého („efekt otáčivých dveří“) může poškozovat vztahy mezi orgány a zástupci zájmových skupin; vyzývá orgány EU, aby rozvíjely systematický přístup k této problematice;

71.  znovu vyzývá Komisi, aby vytvořila interní mechanismus pro hodnocení korupce v orgánech EU;

72.  vyzývá Komisi, aby jako jednu ze svých obecných priorit vypracovala celoevropskou strategii aktivního předcházení střetům zájmů pro všechny účastníky finančních operací plnící rozpočet EU;

73.  domnívá se, že je zapotřebí dalších iniciativ pro měření objemu neuhrazeného cla a vytvoření účinné metodiky pro toto měření, a to alespoň pro hlavní prvky;

74.  rovněž se domnívá, že by celní kontroly měly být přizpůsobeny novým rizikům podvodů a rychlému rozšíření přeshraničního obchodu, který je usnadněn elektronickým obchodováním i bezpapírovými transakcemi;

75.  podotýká, že rozmach elektronického obchodu vytváří vážné problémy pro daňové orgány, spojené např. s neexistencí daňové identifikace prodejce v EU a podáváním přiznání k DPH, které je značně nižší než skutečná hodnota přiznávaných obchodů;

76.  zdůrazňuje, že systém výměny informací mezi příslušnými orgány by usnadnil křížovou kontrolu účetních záznamů týkajících se transakcí mezi dvěma či více členskými státy, která by bránila přeshraničním podvodům v oblasti strukturálních a investičních fondů, čímž by byl zajištěn průřezový a komplexní přístup k ochraně finančních zájmů členských států; znovu opakuje svou žádost, aby Komise předložila legislativní návrh týkající se vzájemné správní pomoci v těch oblastech výdajů z fondů EU, které nejsou upraveny zvláštním ustanovením;

77.  vyjadřuje znepokojení v souvislosti s rizikem podhodnocování dodávek zboží ze třetích zemí při elektronickém obchodování; vítá opatření, která přijal úřad OLAF s cílem vyřešit problém podvodů s DPH při elektronickém obchodování;

78.  připomíná, že Komise nemá přístup k informacím, které si členské státy vyměňují s cílem předcházet podvodům s chybějícím obchodníkem (missing trader) při obchodování uvnitř Společenství (tzv. „kolotočovým podvodům“) a bojovat proti nim; zastává názor, že Komise by měla mít přístup k síti Eurofisc za účelem lepší kontroly, hodnocení a dokonalejší výměny údajů mezi členskými státy; vyzývá všechny členské státy, aby se podílely na všech oblastech činnosti platformy Eurofisc, a usnadnily a urychlily tak výměnu informací se soudními a donucovacími orgány, jako je Europol a OLAF, jak doporučuje Evropský účetní dvůr; vyzývá členské státy a Radu, aby za účelem prohloubení spolupráce, zvýšení spolehlivosti údajů a boje proti přeshraniční trestné činnosti zajistily Komisi přístup k těmto údajům;

79.  vyzývá úřad OLAF, aby informoval Parlament o výsledku svého vyšetřování v oblasti elektronického obchodování týkajícího se případů dovozů oděvů nízké hodnoty; vyzývá Komisi a členské státy, aby monitorovaly elektronické obchodní transakce, jichž se účastní prodejci usazení mimo EU, kteří nedeklarují žádnou DPH (např. proto, že neoprávněně zasílají zboží jako „vzorky“) nebo záměrně uvádějí nižší hodnotu zboží, aby výši DPH snížili nebo se jejímu placení zcela vyhnuli;

80.  upozorňuje, že je třeba řešit některé nedostatky stávajícího systému EU pro boj proti podvodům, zejména pokud jde o shromažďování přesných údajů o nesrovnalostech podvodného i nepodvodného charakteru;

81.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly a případně zlepšily společné metody pro vykazování s cílem zlepšit souhrnné a srovnatelné informace o míře odhalených podvodů v oblasti výdajů EU;

82.  vyzývá Komisi, aby zajistila účinnost systému IT známého jako „systém pro řízení nesrovnalostí“ (IMS) spravovaného úřadem OLAF tak, aby všechny příslušné orgány včas oznamovaly informace o trestních vyšetřováních týkajících se podvodů poškozujících finanční zájmy EU;

83.  zdůrazňuje, že při vykazování výdajů je důležité uplatňovat naprostou transparentnost, zejména pokud jde o práce v oblasti infrastruktury, jež jsou přímo financovány z prostředků EU nebo prostřednictvím finančních nástrojů; vyzývá Komisi, aby u spolufinancovaných projektů zajistila plný přístup evropských občanů k informacím;

84.  připomíná členským státům, že součinnost ve spolupráci s Komisí je nezbytná s cílem zajistit efektivní vynakládání prostředků a hodnocení výsledků;

85.  konstatuje, že v oblasti sdíleného řízení nemá Komise pravomoc iniciovat vyloučení nespolehlivých hospodářských subjektů z přijímání financování z EU, pokud tak nečiní orgány členských států; vyzývá členské státy, aby neprodleně oznamovaly podvodné nesrovnalosti v systému IMS a aby co nejlépe využívaly systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů;

86.  trvá na tom, aby členské státy účinně využívaly nástroj pro předcházení podvodům, který nabízí databáze ARACHNE, a to tak, že včas předloží údaje a využijí příležitostí, které nabízejí data velkého objemu, aby se zabránilo podvodnému a neoprávněnému využívání finančních prostředků EU; vyzývá Komisi, aby zvážila stanovení povinnosti využívat databázi ARACHNE;

87.  zdůrazňuje úlohu a odpovědnost členských států při provádění dohod o správní spolupráci, zajišťování účinnosti kontrol, vymáhání sběru údajů a při sledování toho, zda obchodníci dodržují regulační rámec;

88.  vyzývá Komisi, aby investigativním novinářům zajistila řádnou právní ochranu podobně jako oznamovatelům;

Zadávání veřejných zakázek

89.  konstatuje, že významná část veřejných investic (2 biliony EUR ročně) je vynakládána prostřednictvím veřejných zakázek; poukazuje na přínos elektronického zadávání veřejných zakázek v boji proti podvodům, jako jsou úspory pro všechny strany, větší transparentnost a jednodušší a zkrácené postupy;

90.  vyjadřuje politování nad tím, že při všech hlavních krocích procesu zadávání veřejných zakázek (elektronickém oznamování, elektronickém přístupu k zadávací dokumentaci, elektronickém podávání nabídek, elektronickém hodnocení, elektronickém přidělování zakázek, elektronickém objednávání, elektronické fakturaci, elektronických platbách) využívá nové technologie pouze několik členských států; vyzývá členské státy, aby zpřístupnily na internetu ve strojově čitelném formátu všechny formy postupu zadávání veřejných zakázek a veřejně přístupné rejstříky smluv;

91.  vítá časový plán Komise k zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek v EU a vyzývá Komisi, aby jeho zavedení kontrolovala;

Digitalizace

92.  vyzývá Komisi, aby vypracovala rámec pro digitalizaci veškerých postupů provádění opatření EU (výzev k předkládání návrhů, zavádění, hodnocení a provádění programů a plateb), který by uplatňovaly všechny členské státy;

93.  vyzývá Komisi, aby pro ty členské státy, v nichž nejsou k dispozici elektronické profily veřejných zadavatelů, vytvořila pobídky k jejich vytvoření;

94.  vítá, že se EU konečně rozhodla připojit ke Skupině států proti korupci (GRECO) jako pozorovatel; vyzývá Komisi, aby co nejdříve znovu zahájila jednání s touto skupinou, aby bylo možné včas posoudit, zda je dodržována Úmluva OSN proti korupci (UNCAC), a aby bylo možné vytvořit interní hodnotící mechanismus pro orgány EU;

Mezinárodní spolupráce

95.  bere v úvahu skutečnost, že dne 1. září 2018 vstoupila v platnost dohoda mezi EU a Norskem o správní spolupráci a pomoci při vymáhání DPH;

96.  vítá uspořádání každoročního semináře (konaného v červnu 2018 v Bosně a Hercegovině) pro partnerské orgány v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích o osvědčených postupech při úspěšných vyšetřováních podvodů, a také workshopu konaného v červenci 2018 na Ukrajině za účasti všech příslušných orgánů pro boj proti podvodům v rámci dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou;

97.  důrazně vybízí Komisi, úřad OLAF a všechny další orgány a instituce Unie, které jsou pověřeny ochranou finančních zájmů Unie, aby aktivně a ve spolupráci s partnerskými orgány v kandidátských zemích, potenciálních kandidátských zemích a zemích Východního partnerství prosazovaly opatření k účinnému řešení možných případů podvodu; vyzývá Komisi, aby vypracovala konkrétní a pravidelné mechanismy, které budou účinně předcházet podvodům týkajícím se finančních prostředků EU v těchto státech a budou proti nim bojovat;

98.  vítá skutečnost, že úřad OLAF podepsal dvě ujednání o správní spolupráci s Africkou rozvojovou bankou a Úřadem generálního inspektora Agentury Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID);

99.  poukazuje na problémy spojené s prosazováním provádění Rámcové úmluvy o kontrole tabáku (dále jen „protokol k úmluvě FCTC“) třetími zeměmi;

100.  naléhavě žádá agentury Evropské unie, zejména Europol, Eurojust a OLAF, aby rozvíjely užší spolupráci s vnitrostátními orgány, a zajistily tak účinnější odhalování podvodů;

101.  poukazuje na důležitou úlohu oznamovatelů při prevenci, odhalování a hlášení podvodů; zdůrazňuje, že je třeba chránit oznamovatele a podporovat investigativní žurnalistiku právními prostředky v členských státech i v rámci Unie; vítá novou směrnici EU o whistleblowingu, která bude od prosince 2021 poskytovat ochranu jednotlivcům ze soukromého nebo veřejného sektoru, kteří oznámí porušení práva; vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala členské státy a pomáhala jim při zajišťování úplného, správného a včasného provedení směrnice ve vnitrostátním právu;

102.  domnívá se, že investigativní žurnalistika hraje při zvyšování nezbytné transparentnosti v EU a členských státech zásadní úlohu a že je třeba ji podporovat a pomáhat jí zákonnými prostředky jak v členských státech, tak i v rámci Unie; vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní opatření na ochranu investigativní žurnalistiky, včetně mechanismu rychlé reakce pro novináře v ohrožení a účinné právní úpravy proti strategickým žalobám proti účasti veřejnosti;

103.  upozorňuje na zásadní úlohu, kterou hraje transparentnost při předcházení podvodům a případům střetu zájmů a jejich včasném odhalení; vyzývá všechny členské státy, aby zvýšily své úsilí s cílem zlepšit transparentnost rozpočtu tím, že zajistí, aby příslušné údaje o postupech zadávání veřejných zakázek a přidělování veřejných zakázek byly dostupné a snadno přístupné široké veřejnosti;

Pravidla transparentnosti a průřezová ustanovení

104.  vítá přijetí souhrnného nařízení a očekává, že výrazně sníží míru podvodů v oblasti zemědělství a politiky soudržnosti, přičemž současně zjednoduší finanční pravidla EU;

105.  vyzývá členské státy, aby prostřednictvím sítě Eurofisc posílily výměnu svých informací o možných podvodných společnostech a transakcích; připomíná, že výměna informací a přístup k nim ze strany soudních a vyšetřovacích orgánů při respektování ochrany osobních údajů je zásadní v boji proti podvodům a organizované trestné činnosti;

106.  uznává význam článku 61 finančního nařízení a jeho nového, širšího vymezení střetu zájmů pro všechny účastníky finančních operací plnící rozpočet EU v různých režimech řízení, a to i na vnitrostátní úrovni;

107.  vyzývá Komisi, aby jako strážkyně Smluv bojovala proti všem formám střetu zájmů a pravidelně vyhodnocovala preventivní opatření přijatá členskými státy k jejich zabránění; vyzývá Komisi, aby navrhla společné obecné zásady k zabránění střetu zájmů u vysoce postavených politiků;

108.  poukazuje na to, že mnohé členské státy postrádají zvláštní právní předpisy proti organizované trestné činnosti, která se stále více zapojuje do přeshraničních činností a do oblastí, s nimiž jsou spojeny finanční zájmy Unie;

109.  naléhavě vyzývá Radu, aby přijala společné etické normy ke všem otázkám souvisejícím se střetem zájmů a usilovala o obecnou shodu o těchto otázkách ve všech členských státech; poukazuje na to, že vzhledem k rozšíření problémů střetu zájmů při rozdělování zemědělských fondů Unie a Fondu soudržnosti, je nepřijatelné, aby měli členové Evropské rady a Rady EU nebo jejich rodinní příslušníci, kteří se účastní rozhodování o příspěvcích v rámci budoucího VFR nebo vnitrostátních rozpočtů, z těchto rozhodnutí jakýkoli osobní prospěch;

110.  připomíná význam přechodných období po skončení funkce pro úředníky, kteří byli dříve zaměstnanci orgánů nebo agentur Unie, protože neřešené střety zájmů mohou ohrozit prosazování vysokých etických norem v rámci evropské správy; zdůrazňuje, že článek 16 služebního řádu umožňuje orgánům a subjektům Unie zamítnout žádost bývalého úředníka o souhlas s přijetím určitého zaměstnání, pokud daná omezení nepostačují k ochraně legitimních zájmů orgánů a institucí; dále vyzývá správu EU, aby důsledně zveřejňovala své hodnocení každého případu, jak to vyžaduje služební řád;

111.  znovu připomíná svůj postoj, že je třeba přijmout jasný právní základ formulovaný s ohledem na revizi nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, který umožní úřadu OLAF přístup k informacím o bankovních účtech prostřednictvím pomoci příslušných vnitrostátních orgánů a řešení podvodů v oblasti DPH;

o
o   o

112.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Evropskému účetnímu dvoru, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), dozorčímu výboru úřadu OLAF a Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO).

(1) OLAF, „Devatenáctá zpráva Evropského úřadu pro boj proti podvodům za období 1. ledna až 31. prosince 2018“, 2019.
(2) Úř. věst. C 340, 8.10.2019, s. 1.
(3) Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1.
(4) Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29.
(5) Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(7) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.
(8) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.
(9) Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 56.
(10) Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 8. září 2015 ve věci C-105/14, trestní řízení proti Ivu Tariccovi a dalším, 105/14, ECLI:EU:C:2015:555.
(11) Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 5. prosince 2017 ve věci C-42/17, trestní řízení proti M.A.S. a M.B., ECLI:EU:C:2017:936.
(12) Rozsudek Tribunálu ze dne 3. května 2018 ve věci T-48/16, Sigma Orionis SA v. Evropská komise, ECLI:EU:T:2018:245.
(13) Přijaté texty, P8_TA(2018)0419.
(14) Úř. věst. C 11, 13.1.2020, s. 50.
(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 250/2014 ze dne 26. února 2014, kterým se zavádí program na podporu činností v oblasti ochrany finančních zájmů Evropské unie (program Hercule III) a zrušuje rozhodnutí č. 804/2004/ES (Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 6).
(16) Úř. věst. L 268, 12.10.2010, s. 1.
(17) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 20.


Humanitární situace ve Venezuele a migrační a uprchlická krize
PDF 164kWORD 50k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2020 o humanitární situaci ve Venezuele a migrační a uprchlické krizi (2019/2952(RSP))
P9_TA(2020)0193RC-B9-0211/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Venezuele, zejména na usnesení ze dne 16. ledna 2020 o situaci ve Venezuele po nelegálním zvolení nového předsedy a předsednictva Národního shromáždění (parlamentním převratu)(1),

–  s ohledem na prohlášení mluvčího místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 1. dubna 2020 k návrhu USA a situaci ve Venezuele v souvislosti s koronavirovou pandemií,

–  s ohledem na prohlášení odborníků OSN na lidská práva ze dne 30. dubna 2020 o naléhavé zdravotní situaci ve Venezuele,

–  s ohledem na varování odborníků OSN na lidská práva ze dne 6. května 2020, které se týkalo ničivého dopadu humanitární a hospodářské krize v této zemi na lidská práva,

–  s ohledem na zprávu vysoké komisařky OSN Michelle Bacheletové o Venezuele ze dne 2. července 2020;

–  s ohledem na společnou tiskovou zprávu Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) ze dne 1. dubna 2020 o situaci uprchlíků a migrantů z Venezuely během krize COVID-19,

–  s ohledem na prohlášení generálního tajemníka Organizace amerických států o situaci ve Venezuele ze dne 5. ledna 2020 a 26. června 2020,

–  s ohledem na prohlášení Limské skupiny ze dne 20. února, 2. března, 2. dubna a 16. června 2020,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie ze dne 4. a 16. června 2020 o posledním vývoji ve Venezuele,

–  s ohledem na prohlášení Výboru Evropského parlamentu pro zahraniční věci ze dne 11. června 2020 o nedávných útocích proti Národnímu shromáždění Venezuely,

–  s ohledem na prohlášení Mezinárodní kontaktní skupiny ze dne 16. června 2020 o narušené důvěryhodnosti venezuelského volebního orgánu a ze dne 24. června 2020 o zhoršující se politické krizi ve Venezuele,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/898 ze dne 29. června 2020, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2017/2074 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci ve Venezuele(2) a doplňuje 11 vedoucích venezuelských činitelů na seznam osob, na něž se vztahují omezující opatření,

–  s ohledem na mezinárodní dárcovskou konferenci jako výraz solidarity s venezuelskými uprchlíky a migranty, která se konala dne 26. května 2020,

–  s ohledem na venezuelskou ústavu,

–  s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie a její členské státy již řadu let podporují venezuelské obyvatelstvo a komunity, které uprchlíkům poskytují útočiště; vzhledem k tomu, že Evropská unie a španělská vlády s podporou UNHCR a IOM svolaly dne 26. května 2020 mezinárodní dárcovskou konferenci jako výraz solidarity s venezuelskými uprchlíky a migranty; vzhledem k tomu, že mezinárodní dárci přislíbili celkem 2 544 miliard EUR, z nichž pouze 595 milionů jsou přímé granty, zbytek představují jen podmíněné půjčky; vzhledem k tomu, že během konference někteří vypůjčovatelé vyjádřili znepokojení nad byrokratickými obtížemi a složitými předpisy, s nimiž se při získávání půjček setkali; vzhledem k tomu, že 595 milionů EUR v přímých grantech stěží pokryje roční důsledky takové bezprecedentní krize v sousedních zemích Venezuely; vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství potřebuje nalézt inovativní řešení, jak uvolnit další možné finanční zdroje na dlouhodobější spolupráci a podporu venezuelského obyvatelstva při řešení jeho nouzových potřeb nad rámec humanitární pomoci;

B.  vzhledem k tomu, že pomoc EU dosahuje více než 319 milionů EUR, a to jak ve Venezuele, tak mimo ni; vzhledem k tomu, že 156 milionů EUR bylo věnováno na humanitární pomoc, 136 milionů EUR na rozvoj a 27 milionů EUR na stabilitu a mír;

C.  vzhledem k tomu, že katastrofická politická, hospodářská, institucionální, sociální a vícerozměrná humanitární krize ve Venezuele se během pandemie ještě výrazně zhoršila a prohloubila; vzhledem k tomu, že rostoucí nedostatek léků a potravin, masivní porušování lidských práv, hyperinflace, politický útlak, korupce a násilí ohrožují životy lidí a nutí je opustit zemi;

D.  vzhledem k tomu, že stále více obyvatel Venezuely, především zranitelné skupiny obyvatelstva, jako jsou ženy, děti a nemocní lidé, trpí podvýživou v důsledku omezeného přístupu ke kvalitním zdravotnickým službám, lékům, potravinám a vodě;

E.  vzhledem k tomu, že venezuelský národní zdravotní systém byl výrazně oslaben v důsledku špatného řízení ze strany režimu, což má za následek kritický nedostatek léčiv a nedostupnou lékařskou péči; vzhledem k tomu, že údaje poskytnuté režimem v souvislosti s pandemií COVID-19 postrádají důvěryhodnost a nedůvěra k nim panuje jak ve Venezuele, tak v rámci mezinárodního společenství;

F.  vzhledem k tomu, že současná vícerozměrná krize ve Venezuele je příčinou největšího přesídlování obyvatelstva v historii tohoto regionu; vzhledem k tomu, že ze země uprchlo asi pět milionů venezuelských obyvatel, přičemž 80 procent z nich se nachází v zemích tohoto regionu; vzhledem k tomu, že podle UNHCR je venezuelská uprchlická krize druhou největší na světě po krizi v Sýrii; vzhledem k tomu, že se očekává, že do konce roku 2020 by celkový počet osob prchajících před zhoršujícími se podmínkami ve Venezuele mohl přesáhnout 6,5 milionu;

G.  vzhledem k tomu, že podle UNHCR vzrostl počet venezuelských občanů žádajících o azyl po celém světě o 2 000 %; vzhledem k tomu, že žádost o azyl na celém světě podalo 650 000 osob a přibližně dva miliony osob získaly povolení k pobytu od jiných zemí amerického kontinentu; vzhledem k tomu, že ze země uprchlo již 12 % obyvatel a lidé odcházejí i nadále, přičemž v průměru se jedná o 5 000 osob denně;

H.  vzhledem k tomu, že současný stav ohrožení veřejného zdraví, který postihuje celý svět, komplikuje již tak zoufalou situaci mnoha uprchlíků a migrantů z Venezuely i jejich hostitelských zemí; vzhledem k tomu, že mnoho uprchlíků a migrantů závisí na nedostatečné denní mzdě, aby pokryli základní potřeby, jako je přístřeší, potraviny a zdravotní péče;

I.  vzhledem k tomu, že z prvních zpráv vyplývá, že pandemie ochromila oslabený systém zdravotní péče, nemocnice jsou plné pacientů s koronavirem a nakaženy byly desítky zdravotnických pracovníků;

J.  vzhledem k tomu, že nelegitimní venezuelský Nejvyšší soud, řízený režimem Nicoláse Madura, dne 26. května 2020 neoprávněně potvrdil jmenování Luise Parry předsedou Národního shromáždění; vzhledem k tomu, že nelegální zasedání, které se konalo v lednu 2020, nesplňovalo ani zákonný postup, ani demokratické ústavní zásady, protože velké většině demokraticky zvolených zástupců bylo zabráněno, v některých případech i silou, aby se zúčastnili tohoto zasedání, a tedy mohli hlasovat; vzhledem k tomu, že protiprávní rozhodnutí vycházející z tohoto nelegálního parlamentního zasedání vedlo Radu EU k uložení sankcí vůči dalším 11 činitelům, včetně Luise Parry a Juana Josého Mendozy, předsedy Ústavního senátu Nejvyššího soudu, za jejich úlohu při narušování demokracie a právního státu; vzhledem k tomu, že Juan Guaidó vyloučil svou účast na jakékoli přechodné vládě a Maduro nemůže být součástí takové vlády;

K.  vzhledem k tomu, že dne 13. června 2020 nelegitimní Nejvyšší soud znovu jmenoval nové členy Národní volební rady, přestože k tomu neměl zákonnou pravomoc; vzhledem k tomu, že podle článků 187 a 296 venezuelské ústavy má výlučnou pravomoc jmenovat členy Národní volební rady pouze Národní shromáždění, orgán demokraticky zvolený venezuelskými občany; vzhledem k tomu, že Evropský parlament neuzná žádné rozhodnutí nebo usnesení, které jednostranně přijmou tyto nelegitimní orgány; vzhledem k tomu, že činitelé odpovědní za tato rozhodnutí byli rovněž zařazeni na sankční seznam Rady;

L.  vzhledem k tomu, že Nicolás Maduro nařídil velvyslanci Evropské unie, aby do 72 hodin od uvalení cílených sankcí EU na několik činitelů odpovědných za závažné porušování lidských práv opustil zemi, a vzhledem k tomu, že pohrozil také španělskému velvyslanci dalšími odvetnými opatřeními; vzhledem k tomu, že v květnu 2020 se objevily zprávy o nátlaku na francouzské velvyslanectví v Caracasu, např. přerušení dodávek vody a elektřiny do rezidence velvyslance; vzhledem k tomu, že režim rozhodl změnit toto rozhodnutí a velvyslance EU nevypověděl;

M.  vzhledem k tomu, že Madurův režim zaútočil na politické strany Acción Democrática, Primero Justicia a Un Nuevo Tiempo a vystavil je systematickému pronásledování na základě rozhodnutí nelegitimního Nejvyššího soudu, kterým proti vůli členů těchto stran odvolal jejich ústřední vedení; vzhledem k tomu, že Madurův režim označil demokratickou politickou stranu Voluntad Popular za teroristickou organizaci;

N.  vzhledem k tomu, že demokratické mezinárodní společenství, včetně EU, rozhodně odmítlo tuto volební frašku a veškerá taková nezákonná opatření; vzhledem k tomu, že tímto opatřením se demokratický prostor v zemi zúžil na minimum a vytvořily se zásadní překážky pro vyřešení politické krize ve Venezuele; vzhledem k tomu, že pro překonání stupňující se krize je nezbytné vytvořit vyváženou a inkluzivní národní krizovou vládu zahrnující všechna demokratická politická a společenská uskupení v zemi a schopnou řešit současné humanitární potřeby;

O.  vzhledem k tomu, že dodržování mezinárodních standardů, nezávislá a vyvážená Národní volební rada a rovné podmínky zajišťující neomezenou účast politických stran a kandidátů jsou základními kameny důvěryhodného volebního procesu, který umožní svobodné a spravedlivé legislativní a prezidentské volby;

P.  vzhledem k tomu, že nelegální financování a zahraniční zasahování režimu do voleb představuje pro evropské demokracie významnou hrozbu;

Q.   vzhledem k tomu, že provádění rozhodnutí o zahraničních záležitostech EU je v rukou vnitrostátních orgánů, ale Komise má povinnost sledovat provádění právních předpisů EU;

R.  vzhledem k tomu, že dne 12. června 2020 kapverdské orgány zatkly Alexe Saaba, podnikatele, který se zapletl s několika korupčními režimy, včetně Madurova režimu, a nyní čeká na soudní rozhodnutí a případné vydání; vzhledem k tomu, že Saabův případ je názornou ilustrací toho, jak se korupce stala ve Venezuele, která se nachází uprostřed bezprecedentní humanitární krize, všudypřítomnou; vzhledem k tomu, že se Venezuela v roce 2019 umístila na 173. místě ze 180 zemí v indexu vnímání korupce, který vypracovává organizace Transparency International;

S.  vzhledem k tomu, že počet politických vězňů roste od počátku masových nepokojů v roce 2014 a v současné době činí více než 430; vzhledem k tomu, že ve Venezuele je údajně zadržováno i 11 Evropanů; vzhledem k tomu, že Mezinárodní trestní soud v současnosti předběžně prověřuje řadu případů mučení ze strany režimu jako zločiny proti lidskosti; vzhledem k tomu, že během krize COVID-19 vzrostl počet případů represe, svévolného zadržování a mučení; vzhledem k tomu, že zpráva vysoké komisařky Bacheletové o Venezuele ze dne 2. července 2020 zdokumentovala více než 1 300 mimosoudních poprav, které mezi 1. lednem a 31. květnem 2020 provedly bezpečnostní síly;

T.  vzhledem k tomu, že Madurův režim neposkytl transparentní informace, nepřijal mezinárodní humanitární pomoc a neupřednostnil potřeby a práva nejzranitelnějších skupin obyvatelstva; vzhledem k tomu, že dne 1. června 2020 byla uzavřena dohoda mezi ministerstvem zdravotnictví a poradní skupinou Národního shromáždění pro COVID-19 s cílem umožnit apolitické dodání humanitární pomoci do Venezuely prostřednictvím Panamerické zdravotnické organizace (PAHO), přičemž řadu let režim odmítal jakoukoli formu humanitární pomoci;

U.  vzhledem k tomu, že Madurův režim od roku 2016 podporuje nelegální řemeslnou těžbu zlata ve venezuelském amazonském pralese za účelem financování nelegálních ozbrojených skupin; vzhledem k tomu, že toto zlato je protiprávně vyváženo z této země prostřednictvím nelegálních kanálů za účelem nezákonného prodeje a výměny v zahraničí; vzhledem k tomu, že takzvané krvavé zlato se těží a využívá na úkor lidských práv a životního prostředí za nezákonných a trestných podmínek, které závažně ohrožují jak lidská práva, tak životní prostředí;

V.  vzhledem k tomu, že je třeba přijmout účinná opatření k zastavení bezpečnostní hrozby, kterou pro širší region představuje propojení mezi diktátorským Madurovým režimem, teroristickými skupinami a organizovanými ozbrojenými skupinami, které páchají trestnou činnost ve Venezuele;

1.  znovu vyjadřuje hluboké znepokojení nad závažností humanitární krize, která zásadně ohrožuje životy Venezuelanů; vyjadřuje solidaritu všem venezuelským občanům, kteří byli nuceni uprchnout ze své země ve snaze o zajištění základních životních podmínek, jako je přístup k potravinám, pitné vodě, zdravotnickým službám a lékům;

2.  upozorňuje na zhoršující se migrační krizi, která se rozšířila na celý region, konkrétně do Kolumbie, Peru, Ekvádoru, Bolívie, Chile, Brazílie, Panamy a Argentiny, a zasáhla také některé členské státy EU a Karibik, a poukazuje na mimořádně obtížné okolnosti, které ještě dále vyostřuje boj proti pandemii COVID-19; oceňuje úsilí a solidaritu sousedních zemí; žádá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby s těmito zeměmi a územími nadále spolupracovaly, a to nejen prostřednictvím poskytování humanitární pomoci, ale také poskytnutím více zdrojů a prostřednictvím rozvojové politiky;

3.  naléhavě vyzývá venezuelské orgány, aby uznaly probíhající humanitární krizi, zabránily jejímu dalšímu zhoršování a podporovaly politická a hospodářská řešení zajišťující bezpečnost všech civilních obyvatel a stabilitu země a regionu; bere na vědomí dohodu mezi Venezuelou a PAHO o boji proti COVID-19;

4.  vyzývá k bezodkladnému přijetí kroků, které zabrání zhoršení humanitární krize a krize v oblasti veřejného zdraví, zejména opětovnému výskytu nemocí, jako jsou spalničky, malárie, záškrt a slintavka a kulhavka; vyzývá k rychlé realizaci bezprostředních opatření, která mají za cíl bojovat proti podvýživě nejzranitelnějších skupin, jako jsou ženy, děti a nemocní lidé;

5.  vítá přislíbené prostředky a úsilí mezinárodní dárcovské konference jako výraz solidarity s venezuelskými uprchlíky a migranty; vyzývá v této souvislosti ke snížení byrokracie a k zavedení zjednodušeného rámce, který zajistí, aby se tyto prostředky dostaly co nejrychleji k těm, kdo je nezbytně potřebují;

6.  důrazně odmítá porušování demokratického, ústavního a transparentního fungování Národního shromáždění a zastrašování, násilí a svévolná rozhodnutí namířená proti jeho členům; odsuzuje nedemokratické jmenování nových členů Národní volební rady a odvolání stávajících řídících a dozorčích orgánů politických stran proti vůli jejich členů;

7.  opakuje, že uznává výsledek transparentního a demokratického hlasování Národního shromáždění, kterým se Juan Guaidó stal legitimním předsedou Národního shromáždění a legitimním prozatímním prezidentem Bolívarovské republiky Venezuela v souladu s článkem 233 venezuelské ústavy;

8.  opětovně vyjadřuje plnou podporu Národnímu shromáždění, které je jediným legitimně zvoleným demokratickým orgánem Venezuely a jehož pravomoci je třeba respektovat, včetně výsad a bezpečnosti jeho členů; trvá na tom, že mírového politického řešení lze dosáhnout, pouze pokud budou plně respektovány ústavní výsady Národního shromáždění;

9.  připomíná, že respektování demokratických institucí a zásad a dodržování právního státu jsou základními předpoklady pro nalezení řešení krize ve Venezuele ve prospěch jejích obyvatel; naléhavě proto vyzývá k vytvoření podmínek, které povedou ke svobodným, transparentním a důvěryhodným prezidentským a legislativním volbám na základě pevně stanoveného časového harmonogramu, spravedlivých podmínek pro všechny aktéry, transparentnosti a přítomnosti důvěryhodných mezinárodních pozorovatelů, což je jediné východisko z krize, které vyloučí jakékoli násilí nebo vojenskou akci;

10.  vyzývá EU a další mezinárodní subjekty, aby připravily reakci mezinárodního společenství, která přispěje k naléhavému obnovení demokracie a právního státu ve Venezuele;

11.  připomíná, že členské státy jsou právně vázány rozhodnutím Rady (SZBP) 2017/2074 provést v něm obsažená omezující opatření, zejména zabránit osobám, na něž se vztahují omezující opatření, ve vstupu na své území nebo v průjezdu přes něj, a mají povinnost neprodleně písemně oznámit Radě veškeré výjimky, které udělily;

12.  bere na vědomí rozhodnutí Rady ze dne 29. června 2020 o zařazení 11 venezuelských činitelů na seznam osob, na které se vztahují individuální sankce, jež nezpůsobují újmu venezuelskému obyvatelstvu, a žádá, aby byl tento seznam posílen a rozšířen, pokud se situace v oblasti lidských práv a demokracie v této zemi bude nadále zhoršovat; domnívá se, že orgány EU musí na základě těchto sankcí omezit pohyb osob uvedených na seznamu a jejich nejbližších rodinných příslušníků a zmrazit jejich majetek a víza; dále vyzývá k okamžitému zákazu obchodování s nelegálním krvavým zlatem z Venezuely a jeho oběhu v EU;

13.  vyjadřuje hluboké politování nad hrozbami pana Madura, že vyhostí velvyslance EU z Caracasu odvetou za sankce uvalené na 11 činitelů odpovědných za závažné porušování lidských práv; bere na vědomí původní prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele, v němž oznamuje reciproční opatření a vyzývá členské státy, aby rovněž zvážily postup na základě reciprocity, pokud by tato situace znovu nastala, zejména zrušení akreditace Madurových velvyslanců v EU; opětovně vyzývá členské státy, aby uznaly politické zástupce, které jmenoval Juan Guaidó;

14.  odsuzuje bující korupci, která se stala nedílnou součástí Madurova režimu; odsuzuje používání politického financování Madurovým režimem jako nástroje zahraničního vměšování; důrazně odsuzuje případy korupce, včetně případů, u nichž probíhá soudní vyšetřování v členských státech, a vyjadřuje nad nimi hluboké politování;

15.  žádá okamžité propuštění všech politických vězňů a ukončení mučení, špatného zacházení a pronásledování, jimž jsou vystavováni političtí oponenti, lidskoprávní aktivisté a pokojní demonstranti, a aby byl umožněn návrat osob, které byly nespravedlivě přinuceny k exilu;

16.  vyjadřuje plnou podporu vyšetřování vedenému Mezinárodním trestním soudem ve věci zločinů a represivních postupů, jichž se ve velkém měřítku dopustil venezuelský režim; naléhavě vyzývá Evropskou unii, aby podpořila iniciativu smluvních stran Mezinárodního trestního soudu, jejímž cílem je zahájit vyšetřování zločinů proti lidskosti, jichž se dopustila faktická Madurova vláda, a pohnat tak k odpovědnosti osoby odpovědné za spáchání těchto trestných činů;

17.  bere na vědomí rozhodnutí britského soudu ze dne 2. července 2020, které jednoznačně uznává demokratickou legitimitu Bolívarovské republiky Venezuela v osobě jejího prezidenta Juana Guaidóa tím, že mu dává legální přístup ke státním rezervám zlata;

18.  požaduje, aby do této země byla vyslána vyšetřovací mise, aby bylo možné situaci posoudit;

19.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, legitimnímu prozatímnímu prezidentovi republiky a Národnímu shromáždění Bolívarovské republiky Venezuela, vládám a parlamentům zemí Limské skupiny, Parlamentnímu shromáždění EU – Latinská Amerika a generálnímu tajemníkovi Organizace amerických států.

(1) Přijaté texty, P9_TA(2020)0013.
(2) Úř. věst. L 205 I, 29.6.2020, s. 6.


Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států *
PDF 256kWORD 78k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2020 k návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (COM(2020)0070 – C9-0079/2020 – 2020/0030(NLE))
P9_TA(2020)0194A9-0124/2020

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2020)0070),

–  s ohledem na čl. 148 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C9-0079/2020),

–  s ohledem na článek 82 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A9‑0124/2020),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 1
(1)  Členské státy a Unie mají pracovat na rozvoji koordinované strategie zaměstnanosti a zejména na podpoře kvalifikace, vzdělání a přizpůsobivosti pracovníků a schopnosti trhů práce reagovat na hospodářské změny, aby dosáhly cílů plné zaměstnanosti a společenského pokroku, vyváženého růstu a vysokého stupně ochrany a zlepšování kvality životního prostředí stanovených v článku 3 Smlouvy o Evropské unii. Členské státy mají považovat podporu zaměstnanosti za záležitost společného zájmu a koordinovat své odpovídající činnosti v rámci Rady s přihlédnutím k vnitrostátním zvyklostem, které se týkají odpovědnosti sociálních partnerů.
(1)  Členské státy a Unie mají vypracovat a zavést účinnou koordinovanou strategii zaměstnanosti a zejména strategii na podporu kvalifikace a vzdělávání pracovníků a dynamických trhů práce, které by se orientovaly na budoucnost a reagovaly by na hospodářské změny, aby dosáhly cílů plné zaměstnanosti a společenského pokroku, inkluzivnosti, hospodářské, sociální a územní soudržnosti a vysokého stupně ochrany a zlepšování kvality životního prostředí. Členské státy mají považovat kvalitní zaměstnanost založenou na rovných příležitostech a sociální spravedlnosti za záležitost společného zájmu a koordinovat svou odpovídající činnost v rámci Rady s přihlédnutím k vnitrostátním zvyklostem a autonomii sociálních partnerů. Stávající situace způsobená pandemií onemocnění COVID-19, která bude mít na trh práce v Unii, sociální spravedlnost a pracovní podmínky závažné dlouhodobé důsledky, vyžaduje bezprecedentní opatření na podporu zaměstnanosti, ke stimulaci hospodářství a k posílení průmyslové struktury. Na podporu podniků a pracovníků proti okamžité ztrátě zaměstnání a příjmu, k omezení hospodářských a sociálních otřesů způsobených krizí a k zabránění ztráty velkého počtu pracovních míst a hluboké recesi je třeba přijmout rozhodná opatření.
Pozměňovací návrh 2
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 2
(2)  Unie má bojovat proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporovat sociální spravedlnost a ochranu, rovnost žen a mužů, solidaritu mezi generacemi a ochranu práv dětí. Při vymezování a provádění svých politikčinností má Unie přihlížet k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti chudobě a sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní vzdělávání a odborné přípravy, jak je stanoveno v článku 9 Smlouvy o fungování Evropské unie.
(2)  V zájmu plného dosažení cílů, které stály u jejího založení, totiž sociální soudržnosti a smíru, o to více v okamžiku hluboké krize, kdy jsou tyto zásady zpochybňovány, by Unie měla do čela svých politických priorit postavit boj proti chudobě, sociálnímu vyloučení a diskriminaci a měla by podporovat sociální spravedlnost a ochranu, rovnost žen a mužů, solidaritu mezi generacemi, začleňování zdravotně postižených osob a ochranu práv dětí a jiných silně znevýhodněných skupin obyvatel. Při vymezování a provádění své politikyčinnosti má Unie přihlížet k požadavkům spojeným s podporou ochrany lidského zdraví, inkluzivních kvalitních trhů práce a plné zaměstnanosti, existence přístupných a dostupných kvalitních veřejných služeb, důstojných mezd, důstojných životních podmínek a sociální ochrany pro všechny a také s vysokou úrovní vzdělávání a odborné přípravy po celou dobu života občanů, jak je stanoveno v článku 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).
Pozměňovací návrh 3
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 3
(3)  Unie v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) vytvořila a provádí nástroje pro koordinaci politik zaměřené na hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti. V rámci těchto nástrojů tvoří tyto hlavní směry politik zaměstnanosti členských států spolu s hlavními směry hospodářských politik členských států a Unie stanovenými v doporučení Rady (EU) 2015/1184 (5) integrované hlavní směry. Jejich cílem je poskytnout vodítka pro provádění politik v členských státech a v Unii a zároveň odrážet vzájemnou provázanost mezi členskými státy. Výsledný soubor koordinovaných evropských a vnitrostátních politik a reforem má poskytnout vhodnou celkovou kombinaci udržitelné hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti, která by měla přinést pozitivní vedlejší dopady.
(3)  Unie v souladu se Smlouvou o fungování EU vytvořila a provádí nástroje pro koordinaci politik zaměřené na hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti. V rámci těchto nástrojů tvoří tyto hlavní směry politiky zaměstnanosti členských států spolu s hlavními směry hospodářské politiky členských států a Unie stanovenými v doporučení Rady (EU) 2015/1184 (5) integrované hlavní směry. Musejí podporovat Zelenou dohodu pro Evropu, evropský pilíř sociálních práv, přepracovanou Evropskou chartu sociálních práv, Pařížskou dohodu a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje a poskytnout vodítka pro provádění politiky v členských státech a v Unii a zároveň odrážet vzájemnou provázanost mezi členskými státy. Výsledný soubor koordinovaných evropských a vnitrostátních politických opatření a reforem má poskytnout vhodnou celkovou kombinaci udržitelné hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti, která by měla přinést pozitivní vedlejší dopady a zabránit tendenci, kdy je omezována působnost kolektivního vyjednávání.
__________________
__________________
5 Doporučení Rady (EU) 2015/1184 ze dne 14. července 2015 o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Evropské unie (Úř. věst. L 192, 18.7.2015, s. 27).
5 Doporučení Rady (EU) 2015/1184 ze dne 14. července 2015 o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Evropské unie (Úř. věst. L 192, 18.7.2015, s. 27).
Pozměňovací návrh 4
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 4
(4)  Hlavní směry politik zaměstnanosti jsou v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, stávajícími právními předpisy Unie a různými iniciativami Unie, včetně doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi (6), doporučení Rady ze dne 15. února 2016 o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce (7), doporučení Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností (8), doporučení Rady ze dne 15. března 2018 o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu (9), doporučení Rady ze dne 22. května 2018 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (10), doporučení Rady ze dne 22. května 2019 o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče (11) a doporučení Rady ze dne 8. listopadu 2019 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně (12).
(4)  Hlavní směry politik zaměstnanosti jsou v souladu se stávajícími právními předpisy Unie a různými iniciativami Unie, včetně doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi (6), doporučení Rady ze dne 15. února 2016 o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce (7), doporučení Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností: Nové příležitosti pro dospělé (8), doporučení Rady ze dne 15. března 2018 o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu (9), doporučení Rady ze dne 22. května 2018 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (10), doporučení Rady ze dne 22. května 2019 o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče (11) a doporučení Rady ze dne 8. listopadu 2019 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně (12). Na základě rozhodnutí Rady ze dne 23. března 2020 o uplatnění tzv. obecné únikové doložky mohou členské státy využít plnou flexibilitu, kterou potřebují k podpoře a ochraně kvalitních pracovních míst a pracovních podmínek a k financování zdravotnictví a sociálních služeb. Doba platnosti této doložky musí odrážet rozsah a trvání krize v souvislosti s onemocněním COVID-19. Na základě veřejné konzultace zorganizované Komisí by se mělo zjistit, jakým směrem by se mělo při vypracovávání fiskálních předpisů Unie postupovat.
__________________
__________________
6 Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1.
6 Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1.
7 Úř. věst. C 67, 20.2.2016, s. 1.
7 Úř. věst. C 67, 20.2.2016, s. 1.
8 Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 1.
8 Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 1.
9 Úř. věst. C 153, 2.5.2018, s. 1.
9 Úř. věst. C 153, 2.5.2018, s. 1.
10 Úř. věst. C 189, 4.6.2018, s. 1–13
10 Úř. věst. C 189, 4.6.2018, s. 1–13.
11 Úř. věst. C 189, 5.6.2019, s. 4–14
11 Úř. věst. C 189, 5.6.2019, s. 4–14.
12 Úř. věst. C 387, 15.11.2019, s. 1–8
12 Úř. věst. C 387, 15.11.2019, s. 1–8.
Pozměňovací návrh 5
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 5
(5)  Evropský semestr kombinuje jednotlivé nástroje v souhrnném rámci pro integrovanou mnohostrannou koordinaci a dohled nad hospodářskými politikami a politikami zaměstnanosti. Při sledování cíle environmentální udržitelnosti, produktivity, spravedlnosti a stability začleňuje Evropský semestr zásady evropského pilíře sociálních práv, včetně intenzivního zapojení sociálních partnerů, občanské společnosti a dalších zúčastněných stran. Podporuje plnění cílů udržitelného rozvoje (13). Politiky zaměstnanosti a hospodářské politiky Unie a členských států by měly jít ruku v ruce s přechodem Evropy na klimaticky neutrální, environmentálně udržitelnou a digitální ekonomiku a současně zlepšovat konkurenceschopnost, podporovat inovace, prosazovat sociální spravedlnost a rovné příležitosti, jakož i řešit nerovnosti a regionální rozdíly.
(5)  Evropský semestr kombinuje jednotlivé nástroje v souhrnném rámci pro integrovanou mnohostrannou koordinaci a dohled nad hospodářskou politikou, politikou zaměstnanosti, sociální politikou a politikou v oblasti životního prostředí. Je nutné, aby se v rámci evropského semestru stala středobodem hospodářské politiky Unie udržitelnost, sociální začleňování a blahobyt obyvatel a aby bylo zajištěno, že sociální, environmentální a hospodářské cíle přitom budou stejně důležité. Při sledování cíle environmentální udržitelnosti, produktivity, spravedlnosti a stability by měl Evropský semestr dále začleňovat zásady evropského pilíře sociálních práv, včetně intenzivnějšího zapojení sociálních partnerů, občanské společnosti a dalších zúčastněných stran a podpory při plnění cílů udržitelného rozvoje13, včetně rovnosti mezi ženami a muži. Index rovnosti mezi muži a ženami by měl sloužit jako jeden z nástrojů evropského semestru při sledování, jakého pokroku bylo dosaženo při plnění cílů v oblasti zaměstnanosti a sociálních cílů a při měření vlivu politiky zaměstnanosti a sociální politiky na obě pohlaví. Politika zaměstnanosti a hospodářská politika Unie a členských států by měla jít ruku v ruce s reakcí Evropy na krizi a měla by s ohledem na obzvlášť závažné dopady této krize na některá evropská průmyslová a podnikatelská odvětví podporovat rovněž přechod Evropy na klimaticky neutrální, environmentálně udržitelnou, sociálně inkluzivní, digitální ekonomiku a současně zajišťovat vzestupnou sociální konvergenci a zlepšovat konkurenceschopnost, podporovat malé a střední podniky a inovace, prosazovat sociální spravedlnost, rovné příležitosti a investice do mládeže a řešit také nerovnosti a regionální rozdíly.
__________________
__________________
13 Rezoluce OSN A/RES/70/1.
13 Rezoluce OSN A/RES/70/1.
Pozměňovací návrh 6
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 6
(6)  Změna klimatu a výzvy v oblasti životního prostředí, globalizace, digitalizace a demografické změny přemění evropské ekonomiky a společnosti. Unie a její členské státy by měly spolupracovat na účinném řešení těchto strukturálních faktorů a podle potřeby přizpůsobit stávající systémy, a to s ohledem na těsnou provázanost ekonomik a trhů práce členských států a souvisejících politik. To vyžaduje koordinovaná, ambiciózní a účinná politická opatření jak na úrovni Unie, tak na vnitrostátní úrovni, jež budou v souladu se Smlouvou o fungování EU a s ustanoveními Unie, která se týkají správy ekonomických záležitostí. Tato politická opatření by měla zahrnovat podporu udržitelných investic, obnovený závazek provádět v náležité posloupnosti strukturální reformy, které zlepšují produktivitu, hospodářský růst, sociální a územní soudržnost, vzestupnou konvergenci, odolnost a naplňování fiskální odpovědnosti. Měla by kombinovat opatření na straně nabídky a poptávky, a to s přihlédnutím k jejich dopadu na životní prostředí, zaměstnanost a sociální oblast.
(6)  Změna klimatu a výzvy v oblasti životního prostředí, globalizace, digitalizace a demografické změny vedou k hluboké přeměně evropské ekonomiky a společnosti. Unie a její členské státy by měly spolupracovat, aby na tuto bezprecedentní situaci dokázaly reagovat integrací sociálních práv a úsilím o snížení chudoby a nerovnosti a přizpůsobit stávající systémy za účelem posílení odolnosti a udržitelnosti, a to s ohledem na těsnou provázanost ekonomiky a trhu práce členských států a politiky v sociální oblasti a oblasti životního prostředí. To vyžaduje koordinovaná, ambiciózní a účinná politická opatření jak na úrovni Unie, tak na vnitrostátní úrovni. Tato politická opatření by měla zahrnovat podporu sociálních a environmentálních investic, účinná dlouhodobá opatření, která jsou nutná ke zmínění dopadů krize, a finanční pomoc podnikům, neziskovým a dobročinným organizacím i domácnostem, včetně domácností, které jsou ohroženy chudobou a sociálním vyloučením. Měla by kombinovat opatření na straně nabídky a poptávky a věnovat přitom náležitou pozornost také potřebám týkajícím se poptávky a nabídky na trhu práce a zahrnovat používání nových technologií, a to s přihlédnutím k jejich dopadu na životní prostředí, zaměstnanost a sociální oblast. Členské státy a Unie by měly v této souvislosti přijmout dlouhodobé nástroje, přičemž je nutné uvítat práci Komise na vytvoření evropského trvalého systému zajištění v nezaměstnanosti.
Pozměňovací návrh 37
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 7
(7)  Evropský parlament, Rada a Komise podepsaly interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv (14). Pilíř tvoří dvacet zásad a práv na podporu dobře fungujících a spravedlivých trhů práce a systémů sociálního zabezpečení, které jsou rozděleny do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky a sociální ochrana a začleňování. Tyto zásady a práva udávají směr naší strategii a zajišťují, aby přechod ke klimatické neutralitě a udržitelnosti životního prostředí, digitální transformace a demografické změny byly sociálně vyvážené a spravedlivé. Pilíř představuje referenční rámec pro monitorování zaměstnanosti a sociální výkonnosti členských států, pro podporu reforem na státní, regionální a místní úrovni a pro sladění „sociální otázky“ a „otázky trhu“ v současné moderní ekonomice, mimo jiné prosazováním sociální ekonomiky.
(7)  Evropský parlament, Rada a Komise podepsaly interinstitucionální vyhlášení týkající se evropského pilíře sociálních práv (14). Pilíř tvoří dvacet zásad a práv na podporu dobře fungujících a spravedlivých trhů práce a systémů sociálního zabezpečení, které jsou rozděleny do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky a sociální ochrana a začleňování. Tyto zásady a práva udávají směr naší strategii a musejí se využívat, aby bylo zajištěno, aby byly přechod ke klimatické neutralitě, udržitelnosti životního prostředí a digitální transformace sociálně vyvážené a spravedlivé a braly v potaz demografické změny a výzvy. Vzhledem k tomu, že pilíř a jeho zásady představuji referenční rámec pro monitorování zaměstnanosti a sociální výkonnosti členských států, mohou být hlavní směry zaměstnanosti pro členské státy důležitým nástrojem k vypracování a provádění politiky a opatření, které by zajistily odolnější a inkluzivnější společnost a hospodářství, podporovaly pracovní práva a sledovaly cíl dosáhnout konvergence směrem k vyššímu standardu, aby došlo k dalšímu rozvoji evropského sociálního modelu.
__________________
__________________
14 Úř. věst. C 428, 13.12.2017, s. 10.
14 Úř. věst. C 428, 13.12.2017, s. 10.
Pozměňovací návrh 8
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 8
(8)  Reformy trhu práce, včetně vnitrostátních mechanismů stanovování mezd, by se měly řídit vnitrostátní praxí v oblasti sociálního dialogu a poskytnout potřebný prostor pro široké posouzení socioekonomických otázek, včetně zlepšení udržitelnosti, konkurenceschopnosti, inovací, vytváření pracovních míst, politiky celoživotního učení a odborné přípravy, pracovních podmínek, vzdělávání a dovedností, veřejného zdraví a začleňování a reálných příjmů.
(8)  S řádným ohledem na zásadu subsidiarity, jak je definována ve Smlouvě o fungování EU, by měly reformy trhu práce, včetně vnitrostátních mechanismů stanovování mezd, prosazovat rychlé oživení a poskytnout potřebný prostor pro široké posouzení socioekonomických otázek, včetně zlepšení v oblasti udržitelnosti, konkurenceschopnosti, růstu, inovací, vytváření kvalitních pracovních míst, zapojení osob se zdravotním postižením a dalších znevýhodněných skupin, politiky celoživotního učení a odborné přípravy, pracovních podmínek, vzdělávání a dovedností, veřejného zdraví a začleňování a reálných příjmů. Členské státy by proto měly respektovat a posilovat sociální partnery, rozšířit působnost kolektivního vyjednávání a přijmout opatření na podporu rozšíření odborů a organizací zaměstnavatelů, aby bylo zajištěno demokratické, inkluzivní a sociálně spravedlivé oživení.
Pozměňovací návrh 9
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 9
(9)  Členské státy a Unie by měly zajistit, aby tyto transformace byly vyvážené a sociálně spravedlivé a aby podpořily úsilí o vytvoření inkluzivní a odolné společnosti, jejíž členové jsou chráněni, jsou schopni předjímat a zvládat změny a mohou se aktivně podílet na životě společnosti a na fungování ekonomiky. Je třeba řešit diskriminaci ve všech jejích formách. Dále je třeba zajistit přístup a příležitosti pro všechny a snížit chudobu a sociální vyloučení (především u dětí), a to zejména zajištěním účinného fungování trhů práce a systémů sociální ochrany a odstraněním překážek omezujících účast na vzdělávání a odborné přípravě a na trhu práce, rovněž prostřednictvím investic do předškolního vzdělávání a péče. Včasný a rovný přístup k finančně dostupné zdravotní péči, včetně prevence a podpory zdraví, jsou obzvláště důležité v kontextu stárnoucí společnosti. Ve větším rozsahu by měl být využíván potenciál zdravotně postižených osob přispívat k hospodářskému růstu a sociálnímu rozvoji. Na pracovních místech v Unii se objevují nové hospodářské a obchodní modely a také se mění pracovněprávní vztahy. Členské státy by měly zajistit, aby pracovněprávní vztahy vyplývající z nových forem práce zachovávaly a posilovaly sociální model Evropy.
(9)  Zejména ve chvíli, kdy jak na hospodářské, tak i na sociální úrovni stojí před Unií obrovské změny, měly by členské státy zajistit, aby byly tyto změny vyvážené a sociálně spravedlivé a aby podpořily úsilí o vytvoření inkluzivnějšíodolnější společnosti, jejíž členové by byli chráněni, byli by schopni předjímat a zvládat změny a mohli se plně podílet na životě společnosti a na fungování ekonomiky. Je třeba odstranit diskriminaci ve všech jejích formách. Každý by měl dostat možnost, aby neomezeně přispěl k životu společnosti. Je třeba zajistit rovné příležitosti pro všechny a odstranit chudobu, diskriminaci a sociální vyloučení (především u dětí, osob se zdravotním postižením a u ostatních znevýhodněných skupin obyvatel). Za tímto účelem by měla Unie přijmout opatření, jako je evropská záruka pro děti. Měl by být plně zhodnocen potenciál zdravotně postižených osob přispívat k hospodářskému růstu a sociálnímu rozvoji. S tím, jak se na pracovních místech v Unii objevují nové hospodářské a obchodní modely, dochází také ke změně pracovněprávních vztahů. Jak ukázala krize v souvislosti s onemocněním COVID-19, základní fungování hospodářství vyžaduje množství pracovníků s nízkou kvalifikací, kteří jsou příliš často málo placeni a pracují za nejistých podmínek. Členské státy by měly dále posílit evropský sociální model tím, že zajistí, aby všichni pracovníci měli stejná práva, důstojné pracovní podmínky, i pokud jde o bezpečnost a ochranu zdraví při práci, a důstojné mzdy. Členské státy by se měly navíc zabývat problematikou všech forem nejisté práce a falešné samostatné výdělečné činnosti a zajistit, aby pracovněprávní vztahy vyplývající z nových forem práce byly v souladu s evropským sociálním modelem.
Pozměňovací návrh 10
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 10
(10)  Integrované hlavní směry by měly být základem pro doporučení pro jednotlivé země, která může Rada členským státům podat. Členské státy by měly plně využívat Evropského sociálního fondu plus a dalších fondů Unie, včetně Fondu pro spravedlivou transformaci a Programu InvestEU, s cílem podpořit zaměstnanost, sociální investice, sociální začlenění, přístupnost, příležitosti pro prohlubování dovedností a změnu kvalifikace pracovních sil, celoživotní učení a vysoce kvalitní vzdělávání a odbornou přípravu pro všechny, včetně digitální gramotnosti a dovedností. I když jsou integrované hlavní směry určeny členským státům a Unii, měly by se provádět ve spolupráci se všemi státními, regionálními a místními orgány, do níž by se měly intenzivně zapojovat parlamenty, jakož i sociální partneři a zástupci občanské společnosti.
(10)  Integrované hlavní směry by měly být základem pro doporučení pro jednotlivé země, která může Rada členským státům podat. Členské státy by měly plně využívat Evropského sociálního fondu plus, evropských strukturálních a investičních fondů a dalších fondů Unie, včetně Fondu pro spravedlivou transformaci a Programu InvestEU, s cílem podpořit kvalitní zaměstnanost sociální investice a bojovat proti chudobě a sociálnímu vyloučení, zvyšovat přístupnost, doprovázet přechod na ekologickou digitální ekonomiku a podporovat zvyšování a změnu kvalifikace pracovních sil, celoživotní učení a kvalitní vzdělávání a odbornou přípravu pro všechny, včetně digitální gramotnosti a dovedností. Využívání těchto fondů by mělo hrát výraznou úlohu také při zvyšování investic do veřejných služeb, zejména v oblastech vzdělávání, zdraví a bydlení. I když jsou integrované hlavní směry určeny členským státům a Unii, měly by se uplatňovat ve spolupráci se všemi státními, regionálními a místními orgány do jejich uplatňování, monitorování a hodnocení by se měly intenzivně a aktivně zapojovat parlamenty, sociální partneři a zástupci občanské společnosti.
Pozměňovací návrh 11
Návrh rozhodnutí
Čl. 2 – odst. 1 a (nový)
Pokyny stanovené v příloze se přepracují nejpozději jeden rok po přijetí, aby se přihlédlo ke krizi v souvislosti s onemocněním COVID-19 a jejím sociálním důsledkům a dopadu na zaměstnanost a aby bylo možné lépe reagovat na podobné krize v budoucnu. V zájmu posílení demokratického rozhodování by měl být Evropský parlament zapojen do stanovování integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost na stejné úrovni jako Rada.
Pozměňovací návrh 12
Návrh rozhodnutí
Příloha I – Hlavní směr 5 – odst. 1
Členské státy by měly aktivně podporovat udržitelné sociálně tržní hospodářství a usnadňovat a podporovat investice do vytváření kvalitních pracovních míst. Za tímto účelem by měly snížit překážky, s nimiž se setkávají podniky při najímání pracovníků, podporovat odpovědné podnikání a skutečné samostatně výdělečné činnosti a zejména podporovat vytváření a růst mikropodniků a malých a středních podniků, mimo jiné prostřednictvím přístupu k financování. Členské státy by měly aktivně podporovat rozvoj sociální ekonomiky, podněcovat sociální inovace a sociální podniky a povzbuzovat takové inovativní formy práce, které vytvářejí kvalitní pracovní příležitosti a sociální výhody na místní úrovni.
Členské státy by měly aktivně podporovat plnou kvalitní zaměstnanost založenou na silné ekonomice. Členské státy by si měly uvědomit, že klíčovou úlohu při vytváření pracovních míst hrají státní investice, a proto by měly stát v čele rozsáhlých veřejných investic a inteligentní ambiciózní politiky zaměstnanosti zaměřené na vytváření pracovních míst. Členské státy by měly upravit svou politiku zaměstnanosti a na úrovni Unie koordinovat uplatňování osvědčených postupů s ohledem na dočasná opatření, která by chránila všechny pracovníky a trhy práce. Mezi tato opatření by mělo patřit subvencování mzdových nákladů, podpora příjmu a rozšíření systémů podpory v nezaměstnanosti, rozšíření placené nemocenské a pečovatelské dovolené a možnosti práce na dálku. Členské státy by měly podporovat transformaci evropských podniků, aby byla zajištěna soběstačnost, zejména pokud jde o ochranné pomůcky a zdravotnické prostředky. Členské státy by měly zvýšit podporu poskytovanou podnikům, které se v důsledku krize potýkají s obtížemi, za předpokladu, že si tyto podniky ponechají všechny své pracovníky. Členské státy by rovněž měly uvažovat o zákazu propouštění v době krize. Členské státy by měly zajistit zapojení sociálních partnerů do plánování a provádění těchto opatření. Tato opatření by měla být ponechána v platnosti, dokud nebude dosaženo plného hospodářského oživení, a poté by měla být postupně ukončena. Zvláštní pozornost je třeba věnovat zaručení práv a pracovních míst mobilních a přeshraničních pracovníků, které významně postihlo uzavření hranic. Členské státy by měly podporovat odpovědné podnikání, včetně podnikání žen a mládeže, a skutečnou samostatně výdělečnou činnost, a zejména vytváření a růst mikropodniků a malých a středních podniků, mimo jiné zajištěním přístupu k financování. Členské státy by měly aktivně podporovat rozvoj oběhové a sociální ekonomiky, podněcovat sociální inovace a sociální podniky a posilovat jejich udržitelnost a povzbuzovat takové formy práce, které by vytvářely kvalitní pracovní příležitosti a přinášely sociální výhody na místní úrovni, zejména ve strategických odvětvích se značným potenciálem růstu, jako je digitální a ekologické odvětví ekonomiky. V tomto ohledu je nutné přijmout také opatření na podporu vytváření pracovních míst, zejména v oblasti veřejných a soukromých služeb obecného zájmu, především v oblasti péče o děti, zdravotní péče a bydlení.
Pozměňovací návrh 13
Návrh rozhodnutí
Příloha I – Hlavní směr 5 – odst. 2
Daňové zatížení by se mělo přesunout z práce na jiné zdroje daní, které více podporují zaměstnanost a inkluzivní růst a zároveň jsou v souladu s cíli v oblasti klimatu a životního prostředí, při zohlednění přerozdělovacího účinku daňového systému, a přitom ochraňovat příjmy pro přiměřenou sociální ochranu a výdaje na podporu růstu.
Daňové zatížení by se mělo přesunout z práce na jiné zdroje daní, kde by mělo menší negativní dopad na inkluzivní růst a zároveň zajistilo plný soulad s cíli Organizace spojených národů v oblasti udržitelného rozvoje a cíli v oblasti klimatu a životního prostředí stanovenými v Zelené dohodě pro Evropu a zvýšilo přerozdělovací účinek daňového systému a přitom zajistilo příjmy pro přiměřenou sociální ochranu a veřejné investice.
Pozměňovací návrh 14
Návrh rozhodnutí
Příloha I – Hlavní směr 5 – odst. 3
Členské státy, které zavedly vnitrostátní mechanismy pro stanovení zákonných minimálních mezd, by měly zajistit účinné zapojení sociálních partnerů, a to transparentním a předvídatelným způsobem, který umožní přiměřenou schopnost mezd reagovat na vývoj produktivity a zajistí spravedlivé mzdy pro důstojnou životní úroveň, přičemž s ohledem na vzestupnou konvergenci by měla být věnována zvláštní pozornost skupinám s nižšími a středními příjmy. Tyto mechanismy by měly zohledňovat hospodářskou výkonnost napříč regiony a odvětvími. Členské státy by měly podporovat sociální dialog a kolektivní vyjednávání za účelem stanovení mezd. Při respektování vnitrostátních postupů by členské státy a sociální partneři měli zajistit, aby všichni pracovníci měli nárok na přiměřené a spravedlivé mzdy na základě kolektivních smluv nebo přiměřených zákonných minimálních mezd, a to s ohledem na jejich dopad na konkurenceschopnost, vytváření pracovních míst a chudobu pracujících.
Pro vytváření pracovních míst a snižování chudoby v Unii jsou nadále důležitá opatření zajišťující, aby mzdy postačovaly k zajištění přiměřené životní úrovni, a opatření k zajištění slučitelnosti placené práce a nároků na státní příspěvky, které mají kompenzovat překážky, jimž čelí marginalizované skupiny. Členské státy, které zavedly vnitrostátní mechanismy pro stanovení zákonných minimálních mezd, by měly zajistit účinné zapojení sociálních partnerů do příslušných postupů stanovování mezd, a to transparentním a předvídatelným způsobem. Při stanovování minimálních mezd by se mělo přihlížet k vývoji produktivity, aby bylo možné bojovat proti nejisté práci a chudobě pracujících, přičemž zvláštní pozornost by se měla věnovat skupinám s nižšími a středními příjmy. Tyto mechanismy by měly přihlížet k ukazatelům chudoby, které používají jednotlivé členské státy, a měly by zohledňovat hospodářskou výkonnost napříč regiony a odvětvími. Členské státy by měly zajistit intenzivnější sociální dialog a přijmout opatření k rozšíření rozsahu kolektivního vyjednávání. Při respektování vnitrostátních postupů a autonomie sociálních partnerů by členské státy a sociální partneři měli odstranit mzdovou diskriminaci na základě věku nebo pohlaví a zajistit, aby všichni pracovníci měli nárok na přiměřenou a spravedlivou mzdu na základě kolektivních smluv nebo přiměřených zákonných minimálních mezd, a to s ohledem na jejich pozitivní dopad na konkurenceschopnost, vytváření pracovních míst a chudobu pracujících.
Pozměňovací návrh 15
Návrh rozhodnutí
Příloha I – Hlavní směr 5 – odst. 3 a (nový)
Členské státy budou moci využít pomoci, kterou nabízí evropský nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE). Členské státy by měly zajistit, aby se finanční pomoc v tomto ohledu poskytovala pouze podnikům, které dodržují platnou kolektivní smlouvu. Členské státy by měly zajistit, aby se přijímající podniky zdržely výkupu vlastních akcií nebo vyplácení dividend akcionářům a podílů na zisku vedoucím pracovníkům, a aby tyto podniky nebyly registrovány v daňových rájích.
Pozměňovací návrh 16
Návrh rozhodnutí
Příloha I – Hlavní směr 6 – odst. 1
Členské státy by měly v souvislosti s technologickou a environmentální transformací a demografickými změnami prosazovat udržitelnost, produktivitu, zaměstnatelnost a lidský kapitál a zároveň podporovat obyvatele v tom, aby po celou dobu života získávali příslušné znalosti, dovednosti a kompetence, což umožní reagovat na současné a budoucí potřeby trhu práce. Členské státy by rovněž měly přizpůsobit své systémy vzdělávání a odborné přípravy a investovat do nich tak, aby tyto systémy poskytovaly vysoce kvalitní a inkluzivní vzdělávání, včetně odborného vzdělávání a přípravy. Členské státy by měly společně se sociálními partnery, poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy, podniky a dalšími zúčastněnými stranami pracovat na řešení strukturálních nedostatků v systémech vzdělávání a odborné přípravy a zlepšovat kvalitu těchto systémů a jejich relevantnost pro trh práce, rovněž s ohledem na umožnění environmentální transformace. Zvláštní pozornost by měla být věnována výzvám pro učitelské povolání. Systémy vzdělávání a odborné přípravy by měly vybavit všechny účastníky vzdělávání klíčovými kompetencemi, včetně základních a digitálních dovedností, jakož i průřezových kompetencí s cílem vytvořit předpoklady pro adaptabilitu v pozdějším věku. Členské státy by se měly snažit zajistit převod nároků na odbornou přípravu během změn v profesní dráze, v příslušných případech i prostřednictvím individuálních vzdělávacích účtů. Měly by každému umožnit předvídat potřeby trhu práce a lépe se jim přizpůsobit, zejména prostřednictvím průběžné rekvalifikace a prohlubování dovedností, s cílem podpořit vyváženou a spravedlivou transformaci pro všechny, posílit sociální výsledky, řešit nedostatek pracovních sil a zlepšit celkovou odolnost hospodářství vůči otřesům.
Členské státy by měly v souvislosti s neustále probíhající technickou a environmentální transformací, s demografickou změnou a současnými výzvami prosazovat sociální práva, udržitelnost, produktivitu, zaměstnatelnost a lidské schopnosti a zároveň podporovat obyvatele v tom, aby po celou dobu života získávali příslušné znalosti, dovednosti a kompetence, což umožní reagovat na současnou krizi zaměstnanosti a na současné a budoucí potřeby trhu práce. Naplnění potřeb členských států v oblasti změny a zvyšování kvalifikace pracovníků v zájmu reakce na krizi by mělo být podpořeno investicemi do jejich veřejných systémů vzdělávání a odborné přípravy s cílem poskytovat kvalitní a inkluzivní vzdělávání, včetně odborného vzdělávání a přípravy a formálního a neformálního celoživotního vzdělávání. Členské státy by měly společně se sociálními partnery, poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy, podniky, sociálními nevládními organizacemi a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami pracovat na řešení strukturálních a nových nedostatků v systémech vzdělávání a odborné přípravy a zlepšovat kvalitu těchto systémů a jejich relevantnost pro trh práce. Členské státy by se měly věnovat potřebám odvětví s chronickým nedostatkem pracovních sil, mj. s cílem umožnit současnou environmentální transformaci a technické a digitální změny směřující k řešením založeným na umělé inteligenci. Zvláštní pozornost by měla být věnována výzvám pro učitelské povolání. Systémy vzdělávání a odborné přípravy by měly vybavit všechny účastníky vzdělávání klíčovými kompetencemi, zejména základními a digitálními dovednostmi, jakož i průřezovými schopnostmi s cílem vytvořit předpoklady pro adaptabilitu v pozdějším věku, a měly by učitele připravit na to, aby byli schopni tyto schopnosti zprostředkovat svým žákům a studentům. Členské státy by se měly snažit zajistit převod nároků na odbornou přípravu během změn v profesní dráze, i prostřednictvím individuálních vzdělávacích účtů. Současně by měly zaručit, aby tento přístup neohrozil humanistickou povahu vzdělávání ani aspirace jednotlivců. Je naprosto nezbytné, aby členské státy přijaly včasná opatření, která by zejména prostřednictvím průběžné rekvalifikace a prohlubování dovedností zabránila negativní účinkům toho, že profil některých občanů neodpovídá potřebám trhu práce, s cílem podpořit vyváženou a spravedlivou transformaci pro všechny, zajistit, aby podpora v nezaměstnanosti měla dostatečnou působnost a rozsah, a posílit sociální výsledky, řešit nedostatek pracovních sil a zlepšit celkovou odolnost hospodářství vůči otřesům.
Pozměňovací návrh 17
Návrh rozhodnutí
Příloha I – Hlavní směr 6 – odst. 2
Členské státy by měly podporovat rovné příležitosti pro všechny tím, že budou řešit nerovnosti v systémech vzdělávání a odborné přípravy, mimo jiné zajištěním přístupu ke kvalitnímu předškolnímu vzdělávání. Měly by celkově zvyšovat úrovně vzdělání, snížit počet mladých lidí předčasně odcházejících ze vzdělávání, zlepšit přístup k terciárnímu vzdělávání, jakož i míru jeho dokončení a zvýšit účast dospělých v dalším vzdělávání, zejména účastníků vzdělávání ze znevýhodněných prostředí, kteří mají nejnižší kvalifikaci. S přihlédnutím k novým požadavkům digitálních, zelených a stárnoucích společností by členské státy měly ve svých systémech odborného vzdělávání a přípravy posílit učení se prací (mimo jiné prostřednictvím kvalitní a účinné učňovské přípravy) a zvýšit počet absolventů v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky („STEM“) jak na úrovni středního odborného vzdělávání a přípravy, tak na úrovni terciárního vzdělávání. Kromě toho by členské státy měly zvýšit relevanci terciárního vzdělávání a výzkumu pro potřeby trhu práce, zlepšit monitorování a předvídání dovedností, zajistit větší zviditelnění a srovnatelnost dovedností, včetně dovedností získaných v zahraničí, a rozšířit příležitosti pro uznávání a validaci dovedností a kompetencí získaných mimo rámec formálního vzdělávání a odborné přípravy. Měly by zlepšit a zvýšit nabídku a využívání pružného dalšího odborného vzdělávání a přípravy. Členské státy by rovněž měly podporovat dospělé osoby s nízkou úrovní dovedností, aby zachovaly nebo rozvíjely jejich dlouhodobou zaměstnatelnost tím, že zlepší přístup ke kvalitním vzdělávacím příležitostem a jejich využívání, a to zavedením cest prohlubování dovedností, včetně posuzování dovedností, nabídky vzdělávání a odborné přípravy, jež bude odpovídat příležitostem na trhu práce, a validace a uznávání získaných dovedností.
Členské státy by měly podporovat rovné příležitosti pro všechny tím, že odstraní nerovnosti v systémech vzdělávání a odborné přípravy, mimo jiné zajištěním přístupu ke kvalitnímu předškolnímu vzdělávání, které bude všeobecné a inkluzivní. Měly by celkově zvyšovat úroveň vzdělání, snížit počet mladých lidí předčasně odcházejících ze vzdělávání, zlepšit přístup k terciárnímu vzdělávání, jakož i míru jeho dokončení a zvýšit účast dospělých v dalším vzdělávání, zejména účastníků vzdělávání ze znevýhodněných prostředí, kteří mají často nejnižší kvalifikaci. S přihlédnutím k novým požadavkům digitálních, zelených a stárnoucích společností, stejně jako k přetrvávajícím genderovým stereotypům, by členské státy měly ve svých systémech odborného vzdělávání a přípravy posílit učení se prací (mimo jiné prostřednictvím kvalitní a účinné učňovské přípravy), nepodceňovat význam neustálého investování do humanitních věd a zvýšit počet absolventů v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky („STEM“) jak na úrovni středního odborného vzdělávání a přípravy, tak na úrovni terciárního vzdělávání, a to se zajištěním genderové vyváženosti. Tam, kde je to vhodné, by měly členské státy kromě toho zvýšit relevanci terciárního vzdělávání a výzkumu pro potřeby trhu práce, posílit duální a kooperativní odbornou přípravu, zlepšit monitorování a předvídání dovedností, zajistit větší zviditelnění a srovnatelnost dovedností, včetně dovedností získaných v zahraničí, a rozšířit příležitosti pro uznávání a formální validaci dovedností a kompetencí získaných v rámci i mimo rámec formálního vzdělávání a odborné přípravy. Měly by zlepšit a zvýšit nabídku a využívání pružnějšího a inkluzivnějšího dalšího odborného vzdělávání a přípravy. Členské státy by rovněž měly investovat do pracovních míst a systémů sociální ochrany pro osoby, které nejsou schopny změnit kvalifikaci, a podporovat dospělé osoby s nízkou úrovní dovedností tím, že jim pomohou získat přístup ke stabilnímu a kvalitnímu zaměstnání, aby tak zachovaly nebo rozvíjely jejich dlouhodobou zaměstnatelnost tím, že zlepší přístup ke kvalitním vzdělávacím příležitostem a jejich využívání, a to zavedením cest prohlubování dovedností, včetně posuzování dovedností, nabídky vzdělávání a odborné přípravy, jež bude odpovídat příležitostem na trhu práce. Právo na placené studijní volno pro profesní účely by mělo být podporováno v souladu s příslušnými úmluvami Mezinárodní organizace práce (MOP), které umožňují pracovníkům účastnit se programů odborné přípravy během pracovní doby. Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření k prosazování všeobecného přístupu k distančnímu vzdělávání a odborné přípravě a plně přitom zohlednit potřeby osob se zdravotním postižením.
Pozměňovací návrh 18
Návrh rozhodnutí
Příloha I – Hlavní směr 6 – odst. 3
Členské státy by měly poskytovat nezaměstnaným a neaktivním osobám účinnou, včasnou, koordinovanou a individuálně uzpůsobenou pomoc na základě podpory při hledání zaměstnání, odborné přípravy, rekvalifikace a přístupu k jiným podpůrným službám. Měly by být co nejdříve uplatňovány komplexní strategie, které zahrnují hloubkové individuální posouzení nezaměstnanosti, s cílem výrazně snížit dlouhodobou a strukturální nezaměstnanost a předcházet . Je třeba i nadále řešit nezaměstnanost mladých lidí a otázku mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, a to prostřednictvím prevence předčasných odchodů ze vzdělávání a strukturálním zlepšením přechodu ze vzdělávání do zaměstnání, mimo jiné prostřednictvím plného provedení záruk pro mladé lidi (15).
Členské státy by měly poskytovat nezaměstnaným osobám účinnou, včasnou, koordinovanou a individuálně uzpůsobenou pomoc na základě podpory při hledání zaměstnání, odborné přípravy, rekvalifikace a přístupu k jiným podpůrným službám, zejména v oblasti zdravotnictví a bydlení. Měly by být co nejdříve uplatňovány komplexní strategie, které zahrnují hloubkové individuální posouzení situace nezaměstnaných osob, s cílem výrazně snížit riziko dlouhodobé a strukturální nezaměstnanosti a předcházet mu, včetně strategií pro snížení nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením a jinak znevýhodněných osob. Členské státy by měly ve spolupráci se sociálními partnery zavést na základě podpory z Evropského sociálního fondu mechanismy a systémy na podporu přechodu na jiné zaměstnání nebo je rozšířit. Zejména je třeba se i nadále snažit přednostně řešit otázku mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní, jsou vystaveni nejistým pracovním podmínkám ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), a to prostřednictvím prevence předčasných odchodů ze vzdělávání, přístupu k odborné přípravě orientované na odvětví budoucnosti, jako je zelená a digitální ekonomika, v rámci strukturálního zlepšení přechodu ze vzdělávání do zaměstnání a přístupu ke kvalitním pracovním místům, a to s cílem řešit nejisté postavení mladých lidí. Tato otázka by se rovněž měla řešit pomocí obnovených a účinných záruk pro mladé lidi, které budou s to poskytnout vysoce hodnotné nabídky pracovních míst, vzdělávání nebo odborné přípravy, do nichž budou rozumným způsobem zapojeny všechny relevantní zúčastněné strany.
__________________
(15) Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1.
Pozměňovací návrh 19
Návrh rozhodnutí
Příloha I – Hlavní směr 6 – odst. 4
Členské státy by měly usilovat o odstranění překážek a demotivujících prvků ve vztahu k účasti na trhu práce a zajistit pobídky v tomto směru, zejména pro druhé výdělečně činné osoby s nízkým příjmem a pro ty, kdo jsou trhu práce nejvíce vzdáleni. Členské státy by měly podporovat uzpůsobené pracovní prostředí pro osoby se zdravotním postižením, mimo jiné prostřednictvím cílené finanční podpory a služeb, které jim umožní účast na trhu práce a ve společnosti.
Členské státy by měly usilovat o odstranění překážek a demotivujících prvků ve vztahu k přístupu na trh práce a zajistit pobídky v tomto směru, zejména pro znevýhodněné skupiny a pro ty, kdo jsou trhu práce nejvíce vzdáleni. Členské státy by měly podporovat uzpůsobené pracovní prostředí pro osoby se zdravotním postižením, mimo jiné prostřednictvím cílené finanční podpory a služeb, které jim umožní účast na trhu práce a ve společnosti.
Pozměňovací návrh 20
Návrh rozhodnutí
Příloha I – Hlavní směr 6 – odst. 5
Členské státy by měly zajistit rovnost žen a mužů a zvýšenou účast žen na trhu práce, mimo jiné zajištěním rovných příležitostí a kariérního postupu a odstraněním překážek bránících tomu, aby ženy zaujímaly vedoucí pozice na všech úrovních rozhodování. Je třeba řešit rozdíly v odměňování žen a mužů. Měla by být zajištěna stejná odměna mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci, jakož i transparentnost odměňování. Mělo by se podporovat sladění pracovního, rodinného a soukromého života žen i mužů, zejména prostřednictvím přístupu k dlouhodobé péči a službám předškolního vzdělávání a péče, jež jsou finančně dostupné a kvalitní. Členské státy by měly zajistit, aby rodiče a další osoby s pečovatelskými povinnostmi mohli čerpat vhodnou rodinnou dovolenou a měli pružné pracovní podmínky, aby se dosáhlo vyvážení pracovního, rodinného a soukromého života a podpořilo vyvážené využívání těchto nároků mezi ženami a muži.
Členské státy by měly zajistit rovnost žen a mužů a zvýšenou účast žen na trhu práce, mimo jiné zajištěním rovných příležitostí a kariérního postupu a odstraněním překážek bránících tomu, aby ženy zaujímaly vedoucí pozice na všech úrovních rozhodování. Členské státy by měly vynaložit co největší úsilí o přijetí a zavedení minimálního procentního podílu v podobě, v jaké jej stanoví návrh směrnice o zlepšení genderové vyváženosti v dozorčích radách q správních radách společností1a. Je třeba zacelit rozdíly v odměňování, důchodech a zaměstnanosti žen a mužů. Odpovídajícím způsobem by měly být oceněny doby strávené na mateřské a rodičovské dovolené, a to formou příspěvků a důchodových nároků, aby se tak zhodnotil význam vzdělávání budoucích generací, zejména s ohledem na stárnoucí společnost. Měla by být zajištěna stejná odměna mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci, jakož i transparentnost odměňování, mimo jiné i stanovením indexu stejné odměny pro muže a ženy. Mělo by se podporovat sladění pracovního, rodinného a soukromého života žen i mužů, zejména prostřednictvím přístupu k dlouhodobé péči a službám předškolního i celoživotního vzdělávání a péče, jež jsou finančně dostupné a kvalitní. Členské státy by měly zajistit, aby rodiče a další osoby s pečovatelskými povinnostmi mohli čerpat vhodnou rodinnou dovolenou a měli pružné pracovní podmínky, aby se dosáhlo vyvážení pracovního, rodinného a soukromého života a podpořilo vyvážené využívání těchto nároků mezi ženami a muži. Měly by také učinit posun směrem k plně hrazené mateřské a rodičovské dovolené.
________
1a COM(2012)0614.
Pozměňovací návrh 21
Návrh rozhodnutí
Příloha I – Hlavní směr 7 – odst. 1
Členské státy by měly společně se sociálními partnery vytvářet spravedlivé, transparentní a předvídatelné pracovní podmínky, aby využily dynamické a produktivní pracovní síly a nových pracovních a podnikatelských modelů, přičemž by měly zajistit rovnováhu práv a povinností. Měly by omezit segmentaci uvnitř trhů práce a předcházet jí, bojovat proti nehlášené práci a podporovat přechod na formy pracovního poměru na dobu neurčitou. Pravidla pracovněprávní ochrany, pracovní právo a instituty by měly jak vytvořit vhodné prostředí pro nábor pracovníků, tak i zajistit nezbytnou flexibilitu pro zaměstnavatele, aby se mohli rychle přizpůsobovat změnám hospodářské situace, a zároveň zachovávat odpovídající jistoty a zdravé, bezpečné a dobře uzpůsobené pracovní prostředí pro pracovníky, při zajištění ochrany pracovních práv a sociální ochrany. Mělo by se zamezit pracovněprávním vztahům vedoucím k nejistým pracovním podmínkám, včetně v případě pracovníků platforem, mimo jiné potíráním zneužívání atypických pracovních smluv. Měl by být zajištěn přístup k účinnému a nestrannému řešení sporů a v případě neoprávněného propuštění právo na nápravu, včetně přiměřené kompenzace.
Členské státy by měly společně se sociálními partnery vytvářet spravedlivé, transparentní a předvídatelné pracovní podmínky, aby využily dynamické a produktivní pracovní síly a nových pracovních a podnikatelských modelů, přičemž by měly zajistit rovnováhu práv a povinností. Komise by spolu s členskými státy měla přijmout konkrétní opatření k podpoře a upevnění sociálního dialogu na všech úrovních, jakož i kolektivního vyjednávání, a to i prostřednictvím směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/38/ES1a. Měly by omezit segmentaci uvnitř trhů práce a předcházet jí, bojovat proti nehlášené práci a falešné samostatné výdělečné činnosti a podporovat přechod na formy pracovního poměru na dobu neurčitou. Pravidla pracovněprávní ochrany, pracovní právo a instituce by měly vytvořit vhodné prostředí pro vytváření stabilních kvalitních pracovních míst a zároveň zachovávat odpovídající míru jistoty a zdravé, bezpečné a dobře uzpůsobené pracovní prostředí pro pracovníky a také zajistit ochranu pracovních práv a důstojnou úroveň sociální ochrany. Měly by rovněž spolupracovat se zástupci odborů s cílem zajistit zdravé a bezpečné pracovní prostředí a věnovat zvláštní pozornost prevenci pracovních úrazů a nemocí. Mělo by se zamezit pracovněprávním vztahům vedoucím k nejistým pracovním podmínkám a mzdové soutěži, mimo jiné i v případě pracovníků platforem. Nemělo by docházet ke zneužívání atypických pracovních smluv. Členské státy by měly zajistit, aby všichni tito pracovníci skutečně měli spravedlivé pracovní podmínky, sociální práva a přístup k odpovídající sociální ochraně a lepšímu zastupování. Za tímto účelem by měly členské státy uplatňovat veškerá ustanovení Úmluvy MOP z roku 1947 o inspekci práce, investovat do účinné inspekce práce, kterou by prováděly příslušné orgány s dostatečnými pravomocemi, a v rámci Evropského orgánu pro pracovní záležitosti spolupracovat a koordinovat svá opatření zaměřená na boj proti porušování právních předpisů s přeshraničním rozměrem. Měl by být zajištěn přístup k účinnému a nestrannému řešení sporů a v případě neoprávněného propuštění právo na nápravu, včetně přiměřené kompenzace. Členské státy se musí spoléhat na evropskou síť veřejných služeb zaměstnanosti a evropské agentury, aby určily osvědčené postupy založené na důkazech a podporovaly vzájemné učení a širší koordinaci politik zaměstnanosti.
____________
1a. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/38/ES ze dne 6. května 2009 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na úrovni Společenství a skupinách podniků působících na úrovni Společenství (Úř. věst. L 122, 16.5.2009, s. 28).
Pozměňovací návrh 22
Návrh rozhodnutí
Příloha I – Hlavní směr 7 – odst. 2
Politiky by měly zlepšit a podpořit účast na trhu práce, soulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce a přechody mezi zaměstnáními. Členské státy by měly účinně aktivovat osoby, které se mohou účastnit trhu práce. Členské státy by měly posílit účinnost aktivních politik na trhu práce zlepšením jejich zaměření, dosahu, pokrytí a jejich propojení s podporou příjmu pro nezaměstnané osoby při hledání práce, a to na základě práv a povinností těchto osob. Členské státy by měly usilovat o účinnější a účelnější veřejné služby zaměstnanosti tím, že zajistí včasné a individuálně uzpůsobené služby na podporu uchazečů o zaměstnání, podpoří poptávku na trhu práce a zavedou systémy řízení výkonnosti.
Politiky by měly zlepšit a podpořit účast na trhu práce, soulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce a přechody mezi zaměstnáními, zejména pokud jde o digitální a ekologickou transformaci, a zvýšit zaměstnanost i na znevýhodněných územích. Členské státy by měly účinně motivovat osoby, které se mohou účastnit trhu práce, k tomu, aby si našly kvalitní zaměstnání. Členské státy by měly posílit účinnost aktivních politik na trhu práce zlepšením jejich zaměření, dosahu a pokrytí a zajištěním důstojné podpory příjmu pro nezaměstnané osoby při hledání práce. Členské státy by měly usilovat o účinnější a účelnější veřejné služby zaměstnanosti poskytované též přeshraničním pracovníkům, a to zajištěním včasné a individuálně uzpůsobené služby na podporu uchazečů o zaměstnání a podporou poptávky na trhu práce. Cílem těchto služeb by měla být kvalitní pracovní místa.
Pozměňovací návrh 23
Návrh rozhodnutí
Příloha I – Hlavní směr 7 – odst. 3
Členské státy by měly poskytnout nezaměstnaným přiměřenou podporu v nezaměstnanosti po přiměřenou dobu v souladu s jejich příspěvky a vnitrostátními pravidly způsobilosti. Tato podpora by neměla demotivovat od rychlého návratu do zaměstnání a měla by být doplněna aktivními politikami na trhu práce.
Členské státy by měly poskytnout nezaměstnaným přiměřenou podporu v nezaměstnanosti po dostatečnou dobu v souladu s jejich příspěvky a vnitrostátními pravidly způsobilosti. To by mělo být doplněno aktivní politikou na trhu práce a podporou mechanismů, kdy se členské státy učí jeden od druhého.
Pozměňovací návrh 24
Návrh rozhodnutí
Příloha I – Hlavní směr 7 – odst. 4
Měla by být podporována mobilita studujících a pracovníků s cílem zvýšit zaměstnatelnost, zlepšit dovednosti a využít plného potenciálu evropského trhu práce a zároveň zajistit spravedlivé podmínky pro všechny, kdo vykonávají přeshraniční činnost, a posílit správní spolupráci mezi vnitrostátními správními orgány, pokud jde o mobilní pracovníky. Měly by být odstraněny překážky mobility ve vzdělávání a odborné přípravě, v zaměstnaneckých a osobních penzijních pojištěních a při uznávání kvalifikací, přičemž uznávání kvalifikací by mělo být zjednodušeno. Členské státy by měly přijmout opatření k zajištění toho, aby správní postupy nepředstavovaly zbytečnou překážku bránící pracovníkům z jiných členských států v přístupu k zaměstnání, včetně přeshraničních pracovníků. Členské státy by rovněž měly zabránit zneužívání stávajících pravidel a řešit základní příčiny „odlivu mozků“ z určitých regionů, a to i prostřednictvím vhodných rozvojových opatření na regionální úrovni.
Členské státy musí podporovat mobilitu pracovních sil v celé Evropě coby způsob, jak vytvořit nové pracovní příležitosti pro pracovníky. Měla by být podporována mobilita studujících během jejich odborné přípravy, zejména posílením programu mobility ERASMUS+, který umožňuje studujícím zlepšit jejich know-how a dovednosti. V tomto směru by rovněž měli být motivováni pracovníci s cílem zvýšit zaměstnatelnost a zlepšit dovednosti, aby bylo možné využít plného potenciálu evropského trhu práce. Při současném zajištění práv a spravedlivých pracovních podmínek by pro všechny, kdo vykonávají přeshraniční činnost, měla být posílena přenositelnost práv a nároků prostřednictvím správní spolupráce mezi vnitrostátními správními orgány, pokud jde o mobilní pracovníky. Měly by být odstraněny překážky mobility ve vzdělávání a odborné přípravě, v zaměstnaneckých a osobních penzijních pojištěních a při uznávání kvalifikací, přičemž uznávání kvalifikací by mělo být zjednodušeno. Členské státy by měly přijmout opatření k zajištění toho, aby správní postupy nepředstavovaly zbytečnou překážku bránící pracovníkům z jiných členských států v přístupu k zaměstnání, včetně přeshraničních a příhraničních pracovníků. Členské státy by se měly zasadit o digitalizaci veřejných služeb s cílem usnadnit spravedlivou mobilitu pracovníků, zejména pokud jde o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Bude důležité, aby členské státy přihlížely při zavádění opatření, jako je uzavírání hranic, které má zabránit šíření onemocnění COVID-19, k problematice mobilních pracovníků, včetně přeshraničních pracovníků, například pokud jde o otázky bezpečnosti a ochrany zdraví, daní, sociálního zabezpečení a koordinace. Členské státy by měly umožnit mobilním a příhraničním pracovníkům, aby dále překračovali hranici, pokud to bude považováno za bezpečné v souladu s pokyny agentury EU-OSHA pro ochranu zdraví a bezpečnost. Členské státy by rovněž měly zabránit zneužívání stávajících pravidel a řešit základní příčiny „odlivu mozků“ z určitých regionů, což je jev se škodlivým dopadem na rozvoj a přitažlivost těchto oblastí, a to i prostřednictvím vhodných rozvojových opatření na regionální úrovni. Členské státy by měly propagovat a používat příslušné evropské nástroje, jako je síť pracovních příležitostí EURES, a rozšířit přeshraniční partnerství na pomoc mobilním pracovníkům v přeshraničních regionech.
Pozměňovací návrh 25
Návrh rozhodnutí
Příloha I – Hlavní směr 7 – odst. 5
Na základě stávajících vnitrostátních postupů a s cílem dosáhnout účinnějšího sociálního dialogu a lepších sociálně-ekonomických výsledků by členské státy měly zajistit včasné a smysluplné zapojení sociálních partnerů do koncipování a provádění reforem a politik v oblasti zaměstnanosti, sociálních a případně hospodářských reforem a politik, mimo jiné prostřednictvím podpory pro zvýšení kapacity sociálních partnerů. Členské státy by měly podporovat sociální dialog a kolektivní vyjednávání. Sociální partneři by měli být podporováni ve sjednávání a uzavírání kolektivních smluv v záležitostech, které se jich týkají, přičemž je třeba respektovat jejich samostatnost a právo na kolektivní akce.
Na základě stávajících vnitrostátních postupů a s cílem podporovat a dosáhnout účinnějšího a intenzivnějšího sociálního dialogu a lepších sociálně-ekonomických výsledků by členské státy měly zajistit včasné a smysluplné zapojení sociálních partnerů do koncipování a provádění reforem a politik v oblasti zaměstnanosti, sociálních a případně hospodářských reforem a politik, mimo jiné prostřednictvím podpory pro zvýšení kapacity sociálních partnerů. Členské státy by měly upevnit a podporovat sociální dialog a kolektivní vyjednávání. Sociální partneři by měli být podporováni ve sjednávání a uzavírání kolektivních smluv v záležitostech, které se jich týkají, přičemž je třeba respektovat jejich samostatnost a právo na kolektivní akce.
Pozměňovací návrh 26
Návrh rozhodnutí
Příloha I – Hlavní směr 7 – odst. 6
Ve vhodných případech by členské státy na základě stávajících vnitrostátních postupů měly přihlížet ke zkušenostem příslušných organizací občanské společnosti v oblasti zaměstnanosti a sociálních otázek.
Ve vhodných případech by členské státy na základě stávajících vnitrostátních postupů měly přihlížet ke zkušenostem příslušných organizací občanské společnosti v oblasti zaměstnanosti a sociálních otázek, včetně organizací zastupujících skupiny, jež se v přístupu ke kvalitním pracovním místům potýkají s překážkami.
Pozměňovací návrh 27
Návrh rozhodnutí
Příloha I – Hlavní směr 7 – odst. 6 a (nový)
K omezení rizika infekce a šíření virů a dalších nemocí je nutné zajistit zdravé a bezpečné pracovní prostředí. Členské státy by měly zajistit, aby zaměstnavatelé dostáli své odpovědnosti za bezpečnost a ochranu zdraví svých pracovníků a aby jejich zástupcům poskytovali přiměřené informace, vyhodnocovali riziko a přijímali preventivní opatření. To zahrnuje snížení počtu smrtelných pracovních úrazů a případů rakoviny z povolání na nulu tím, že se stanoví závazné limitní hodnoty expozice při práci a zohlední se psychosociální zdravotní rizika a nemoci z povolání. K zajištění lepšího fungování trhu práce by měly členské státy investovat do bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zajistit zástupcům inspektorátů práce a odborů, kteří mají na starost bezpečnost a ochranu zdraví, příslušné prostředky a nástroje.
Pozměňovací návrh 38
Návrh rozhodnutí
Příloha I – Hlavní směr 7 – odst. 6 b (nový)
Členské státy by měly spolupracovat při zajišťování sociální ochrany pro příhraniční pracovníky včetně osob samostatně výdělečně činných pracujících v jiném členském státě. Modernizace systémů sociální ochrany by měla podporovat zásady evropského trhu práce a zajišťovat udržitelnou sociální ochranu, která má univerzální a přeshraniční rozměr, není spojena s žádnými mezerami v ochraně a v konečném důsledku zajišťuje produktivní pracovní sílu.
Pozměňovací návrh 29
Návrh rozhodnutí
Příloha I – Hlavní směr 7 – odst. 6 c (nový)
Členské státy by měly řešit dopad krize v souvislosti s onemocněním COVID-19 na trh práce podporou pracovníků, kteří jsou dočasně „fakticky nezaměstnaní“, protože zaměstnavatelé byli nuceni uzavřít své provozy, a také podporou osob samostatně výdělečně činných a malých podniků, aby si udržely zaměstnance a mohly pokračovat ve své činnosti.
Pozměňovací návrh 30
Návrh rozhodnutí
Příloha I – Hlavní směr 8 – odst. 1
Členské státy by měly podporovat inkluzivní trhy práce, které jsou otevřené všem, zavedením účinných opatření pro boj proti všem formám diskriminace a na podporu rovných příležitostí pro nedostatečně zastoupené skupiny na trhu práce, s řádným zřetelem k regionálnímu a územnímu rozměru. Členské státy by měly zajistit rovné zacházení, pokud jde o zaměstnání, sociální ochranu, zdravotní a dlouhodobou péči, vzdělávání a přístup ke zboží a službám bez ohledu na pohlaví, rasový nebo etnický původ, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci.
Členské státy by měly jakožto součást integrované strategie aktivního začleňování podporovat sociální práva a inkluzivní trhy práce, které jsou otevřené všem, zavedením účinných opatření pro boj proti všem formám diskriminace a na podporu rovných příležitostí pro nedostatečně zastoupené skupiny na trhu práce, s řádným zřetelem k regionálnímu a územnímu rozměru. Členské státy by měly zajistit rovné odměňování a stejná práva za stejnou práci na stejném místě, jakož i rovné zacházení, pokud jde o zaměstnání, sociální ochranu, zdravotní a dlouhodobou péči, bydlení, vzdělávání a přístup ke zboží a službám bez ohledu na pohlaví, rasový nebo etnický původ, státní příslušnost, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci.
Pozměňovací návrh 31
Návrh rozhodnutí
Příloha I – Hlavní směr 8 – odst. 2
Členské státy by měly modernizovat systémy sociální ochrany, aby poskytovaly odpovídající, účinnou, účelnou a udržitelnou sociální ochranu ve všech fázích života jednotlivce a přitom podporovaly sociální začlenění a vzestupnou sociální mobilitu, vybízely k účasti na trhu práce a řešily nerovnosti, mimo jiné vytvořením systémů daní a dávek. Účinnost systémů sociální ochrany se zlepší, pokud budou univerzální přístupy doplněnypřístupy selektivní. Modernizace systémů sociální ochrany by měla vést k lepšímu přístupu, kvalitě, přiměřenosti a udržitelnosti.
Členské státy by měly modernizovat systémy sociální ochrany a zajistit dostatečné investice do těchto systémů, aby všem poskytovaly odpovídající, účinnou, účelnou a udržitelnou sociální ochranu ve všech fázích života jednotlivce a přitom bojovaly proti chudobě a podporovaly sociální začlenění a vzestupnou sociální konvergenci, podpořily účast na trhu práce a přístup ke kvalitním pracovním místům, a stejně tak řešily nerovnosti, mimo jiné progresivním nastavením svých systémů daní a dávek. Účinnost systémů sociální ochrany se zvýší, pokud bude univerzální přístup doplněndodatečný přístup selektivního charakteru, což povede k lepšímu přístupu k těmto systémům a jejich vyšší kvalitě, přiměřenosti a udržitelnosti.
Pozměňovací návrh 32
Návrh rozhodnutí
Příloha I – Hlavní směr 8 – odst. 3
Členské státy by měly rozvíjet a integrovat tři prvky aktivního začleňování: přiměřenou podporu příjmu, inkluzivní trhy práce a přístup ke kvalitním podpůrným službám, které vyhovují individuálním potřebám. Systémy sociální ochrany by měly zajistit přiměřené dávky poskytující minimální příjem každému, kdo nemá dostatečné prostředky, a podporovat sociální začlenění tím, že budou obyvatele podněcovat k aktivní účasti na trhu práce a ve společnosti, rovněž prostřednictvím cílených sociálních služeb.
Členské státy by měly rozvíjet a integrovat tři prvky aktivního začleňování: přiměřenou podporu příjmu, inkluzivní trhy práce a přístup ke kvalitním podpůrným službám, které vyhovují individuálním potřebám. Systémy sociální ochrany by měly zajistit přiměřené dávky poskytující minimální příjem každému, kdo nemá dostatečné prostředky, a podporovat sociální začlenění tím, že obyvatele podpoří při aktivní účasti na trhu práce a ve společnosti, rovněž prostřednictvím cílených sociálních služeb.
Pozměňovací návrh 33
Návrh rozhodnutí
Příloha I – Hlavní směr 8 – odst. 4
Pro zajištění rovných příležitostí má zásadní význam nabídka cenově dostupných, přístupnýchkvalitních služeb, jako jsou předškolní vzdělávánípéče, mimoškolní péče, vzdělávání, odborná příprava, bydlení, zdravotní službydlouhodobá péče. Zvláštní pozornost by měla být věnována boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení, zejména chudobě pracujících a dětské chudobě. Členské státy by měly zajistit, aby měl každý, děti nevyjímaje, přístup k základním službám. Osobám, které to potřebují nebo které se nacházejí ve zranitelné situaci, by měly členské státy zajistit přístup k přiměřenému sociálnímu bydlení nebo pomoc v této oblasti. Ve vztahu k těmto službám by měly být zohledněny zvláštní potřeby osob se zdravotním postižením, mimo jiné pokud jde o přístupnost. Specificky by měla být řešena problematika bezdomovectví.
S ohledem na stále znepokojivou míru chudoby, která je podstatně vyšší než cíl, který byl za účelem snížení chudoby v roce 2010 stanoven ve strategii Evropa 2020,s ohledem na dopad krize v souvislosti s onemocněním COVID-19 je třeba věnovat více úsilí boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení a zaměřit se přitom zejména na chudobu pracujících, děti, starší osoby, rodiče samoživitele, především na matky samoživitelky, a na etnické menšiny, migranty, osoby se zdravotním postižením a osoby bez domovavypracovat příslušné horizontální strategie. Zároveň je nutné věnovat zvýšenou pozornost možnému dopadu krize v souvislosti s onemocněním COVID-19 na jiné skupiny, jako jsou osoby pracující v nejistém zaměstnání nebo osoby, které nedávno přišly o práci. Pokud jde o investice do dětí, měly by členské státy přijmout záruku pro děti s cílem bojovat proti dětské chudobě a podporovat dobré životní podmínky dětí, a tím přispět k jejich rovnému přístupu k bezplatné zdravotné péči, bezplatnému vzdělávání, bezplatné péči o děti, důstojnému bydlení a odpovídající výživě. Členské státy by měly zajistit, aby měl každý přístup ke kvalitním službám. Osobám, které to potřebují nebo které se nacházejí ve zranitelné situaci, by měly členské státy zajistit přístup k přiměřenému sociálnímu bydlení nebo pomoc v této oblasti, investovat do přístupného bytového fondu pro osoby s omezenou schopností pohybu, přijmout opatření k zajištění spravedlivé transformace ve vztahu k energeticky účinnému bydlení a řešit problém energetické chudoby v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu, stejně jako zajistit odpovídající služby pro lidi bez domova. Členské státy by se měly zabývat problémem narůstajícího počtu případů vystěhování. Ve vztahu k těmto službám by měly být zohledněny zvláštní potřeby osob se zdravotním postižením, mimo jiné pokud jde o přístupnost. Problematika bezdomovectví by měla být rozhodným způsobem řešena na základě přístupu „bydlení především“.
Pozměňovací návrh 34
Návrh rozhodnutí
Příloha I – Hlavní směr 8 – odst. 5
Členské státy by měly zajistit včasný přístup k cenově dostupné preventivní a léčebné zdravotní a dlouhodobé péči dobré kvality a zároveň zabezpečit dlouhodobou udržitelnost.
Krize v souvislosti s onemocněním COVID-19 ukazuje, že k zajištění dostatečného množství kvalifikovaných zaměstnanců a univerzálního přístupu ke zdravotní péči, mimo jiné v případě zranitelných skupin, jsou nutné další veřejné investice. Členské státy by proto měly zaručit všeobecný přístup k bezplatné veřejné preventivní a léčebné zdravotní a dlouhodobé péči vysoké a udržitelné kvality.
Pozměňovací návrh 35
Návrh rozhodnutí
Příloha I – Hlavní směr 8 – odst. 5 a (nový)
Členské státy musí dbát na zdraví svých starších občanů, zaručit jejich hospitalizaci a léčbu a zabránit jakékoli diskriminaci na základě věku.
Pozměňovací návrh 36
Návrh rozhodnutí
Příloha I – Hlavní směr 8 – odst. 6
V kontextu prodlužující se délky života a demografických změn by členské státy měly zabezpečit přiměřenost a udržitelnost důchodových systémů pro pracovníky i osoby samostatně výdělečně činné a zajistit pro ženy i muže rovné příležitosti nabývat důchodová práva, mimo jiné prostřednictvím doplňkových programů, které jim zajistí přiměřený příjem. Důchodové reformy by měly být podporovány opatřeními, která prodlouží pracovní život, jako je například zvyšování skutečného věku odchodu do důchodu, a měly by být zasazeny do rámce vytvořeného strategiemi aktivního stárnutí. Členské státy by měly zahájit konstruktivní dialog se sociálními partnery a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami a umožnit postupné zavádění reforem.
V kontextu prodlužující se délky života a demografických změn by členské státy měly zabezpečit přiměřenost a udržitelnost důchodových systémů pro pracovníky i osoby samostatně výdělečně činné a zajistit pro ženy i muže rovné příležitosti nabývat důchodová práva ve veřejných nebo zaměstnaneckých programech s cílem zajistit po odchodu do důchodu důstojný příjem nad hranicí chudoby. Důchodové reformy by měly být podporovány opatřeními, která na základě koncepce aktivního stárnutí a skrze optimalizaci příležitostí umožní pracovníkům všech věkových kategorií, aby se jejich pracovní činnost odvíjela v kvalitních, produktivních a zdraví prospěšných podmínkách až do dosažení zákonného věku pro odchod do důchodu, přičemž je zapotřebí respektovat rozhodnutí starších občanů, zda zůstanou ekonomicky aktivní po delší dobu, nebo již trh práce opustí. V oblasti demografie pracovních sil, bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti, řízení odborných dovedností a způsobilostí, organizace práce k zajištění zdravého produktivní pracovního života je nutné stanovit konkrétní opatření na základě mezigeneračního přístupu. Mladí lidé by díky tomu mohli snadněji nalézt pracovní místo, pracovníkům by se poskytla podpora v přechodné fázi před jejich odchodem důchodu a usnadnilo by se předání znalostí a zkušeností mezi generacemi. Členské státy by měly zahájit konstruktivní dialog se sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, mimo jiné na základě přímého dialogu s osobami, které se potýkají s chudobou a vyloučením ve stáří, a umožnit postupné zavádění jakýchkoli reforem.

Návrh opravného rozpočtu č. 5/2020: pokračující podpora uprchlíkům a hostitelským komunitám v reakci na syrskou krizi v Jordánsku, Libanonu a Turecku
PDF 129kWORD 43k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2020 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 5/2020 na rozpočtový rok 2020 – pokračující podpora uprchlíkům a hostitelským komunitám v reakci na syrskou krizi v Jordánsku, Libanonu a Turecku (09060/2020 – C9-0189/2020 – 2020/2092(BUD))
P9_TA(2020)0195A9-0127/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(1), a zejména na článek 44 tohoto nařízení,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2020 přijatý s konečnou platností dne 27. listopadu 2019(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(3),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(4),

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 5/2020, který Komise přijala dne 3. června 2020 (COM(2020)0421),

–  s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 5/2020, který Rada přijala dne 24. června 2020 a postoupila následujícího dne Parlamentu (2020 09060/2020 – C9-0189/2020),

–  s ohledem na články 94 a 96 jednacího řádu,

–  s ohledem na dopis Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9‑0127/2020),

A.  vzhledem k tomu, že účelem návrhu opravného rozpočtu č. 5/2020 je pokračování poskytování podpory uprchlíkům a hostitelským komunitám v reakci na syrskou krizi,

B.  vzhledem k tomu, že Komise navrhla poskytnutí částky 100 milionů EUR v nových prostředcích na závazky a na platby na financování projektů v oblasti přístupu ke vzdělávání, podpory obživy a zajištění zdraví, hygieny, zásobování vodou a odpadových služeb a sociální ochrany ve prospěch hostitelských komunit a uprchlíků (syrští uprchlíci a palestinští uprchlíci ze Sýrie) v Jordánsku a Libanonu,

C.  vzhledem k tomu, že Komise navrhla poskytnutí částky 485 milionů EUR v prostředcích na závazky na financování pokračování dvou hlavních akcí humanitární pomoci Unie v Turecku – nouzové záchranné sociální sítě (ESSN) a programu podmíněných převodů peněžní hotovosti pro vzdělávání (CCTE) – a částky 68 milionů EUR v prostředích na platby na pokrytí předběžného financování opatření v rámci CCTE v roce 2020,

D.  vzhledem k tomu, že v rámci ESSN jsou poskytovány měsíční převody hotovosti přibližně 1,7 milionu uprchlíků a očekává se, že nejpozději v březnu 2021 budou finanční prostředky vyčerpány, vzhledem k tomu, že Komise navrhla poskytnutí částky 400 milionů EUR na prodloužení této pomoci do konce roku 2021, a vzhledem k tomu, že řada složitých otázek, jako je revize kritérií zacílení a uskutečnění strategického přechodu k plánování rozvoje, vyžaduje včasné konzultace a koordinaci s tureckými orgány a s aktéry zapojenými do provádění,

E.  vzhledem k tomu, že v rámci CCTE je poskytována hotovost rodinám uprchlíků, jejichž děti navštěvují školu namísto toho, aby pracovaly, vzhledem k tomu, že současná smlouva končí v říjnu 2020, a vzhledem k tomu, že Komise navrhla poskytnutí částky 85 milionů EUR, aby mohl program fungovat další rok do konce prosince 2021,

1.  bere na vědomí návrh opravného rozpočtu č. 5/2020 předložený Komisí, na jehož základě má být poskytnuta částka 100 milionů EUR v prostředcích na závazky a platby na podporu uprchlíků a hostitelských komunit v Jordánsku a v Libanonu a částky 485 milionů EUR v prostředcích na závazky a 68 milionů EUR v prostředcích na platby za účelem zajištění pokračování naléhavé humanitární pomoci uprchlíkům v Turecku;

2.  schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 5/2020;

3.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 5/2020 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.
(2) Úř. věst. L 57, 27.2.2020.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(4) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.


Uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události na rok 2020: pokračování humanitární pomoci pro uprchlíky v Turecku
PDF 131kWORD 45k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2020 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události na rok 2020 za účelem pokračování humanitární pomoci pro uprchlíky v Turecku (COM(2020)0422 – C9-0162/2020 – 2020/2094(BUD))
P9_TA(2020)0196A9-0125/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2020)0422 – C9-0162/2020),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(1), a zejména na článek 13 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(2), a zejména na článek 14 této dohody,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2020 přijatý s konečnou platností dne 27. listopadu 2019(3),

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 5/2020, který Komise přijala dne 3. června 2020 (COM(2020)0421),

–  s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 5/2020, který Rada přijala dne 24. června 2020 a následujícího dne postoupila Evropskému parlamentu (09060/2020 – C9-0189/2020),

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9‑0125/2020),

A.  vzhledem k tomu, že článek 13 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 stanoví vytvoření rozpětí pro nepředvídané události ve výši až 0,03 % hrubého národního důchodu Unie,

B.  vzhledem k tomu, že Komise v souvislosti s financováním uvedeným v návrhu opravného rozpočtu č. 5 k souhrnnému rozpočtu Evropské unie na rok 2020 navrhla uvolnit prostředky z rozpětí pro nepředvídané události s cílem čelit naléhavé potřebě poskytnout humanitární pomoc uprchlíkům v Turecku zvýšením prostředků na závazky v souhrnném rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2020 nad rámec stropu okruhu 4 víceletého finančního rámce,

1.  souhlasí s tím, aby byly z rozpětí pro nepředvídané události uvolněny nad rámec stropu prostředků v okruhu 4 (Globální Evropa) víceletého finančního rámce prostředky na závazky ve výši 481 572 239 milionů EUR;

2.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události na rok 2020 za účelem pokračování humanitární pomoci pro uprchlíky v Turecku

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2020/1268.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(2) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(3) Úř. věst. L 57, 27.2.2020.


Účinné látky, včetně flumioxazinu
PDF 173kWORD 51k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2020 o návrhu prováděcího nařízení Komise, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek beflubutamid, benalaxyl, benthiavalikarb, bifenazát, boskalid, bromoxynil, kaptan, kyazofamid, dimethomorf, ethefon, etoxazol, famoxadon, fenamifos, flumioxazin, fluoxastrobin, folpet, formetanát, metribuzin, milbemektin, Paecilomyces lilacinus kmen 251, fenmedifam, fosmet, pirimifos-methyl, propamokarb, prothiokonazol a s-metolachlor (D067115/02 – 2020/2671(RSP))
P9_TA(2020)0197B9-0203/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh prováděcího nařízení Komise, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek beflubutamid, benalaxyl, benthiavalikarb, bifenazát, boskalid, bromoxynil, kaptan, kyazofamid, dimethomorf, ethefon, etoxazol, famoxadon, fenamifos, flumioxazin, fluoxastrobin, folpet, formetanát, metribuzin, milbemektin, Paecilomyces lilacinus kmen 251, fenmedifam, fosmet, pirimifos-methyl, propamokarb, prothiokonazol a s-metolachlor (D067115/02),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS(1), a zejména na článek 21 a čl. 17 první odstavec uvedeného nařízení,

–  s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/408 ze dne 11. března 2015 o provádění čl. 80 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o sestavení seznamu látek, které se mají nahradit(2),

–  s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2018 o provádění nařízení (ES) č. 1107/2009 o přípravcích na ochranu rostlin(4),

–  s ohledem na čl. 116 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

A.  vzhledem k tomu, že flumioxazin byl dne 1. ledna 2003 zařazen do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS(5) směrnicí Komise 2002/81/ES(6) a považuje se za schválený v souladu s nařízením (ES) č. 1107/2009;

B.  vzhledem k tomu, že postup obnovení schválení flumioxazinu podle prováděcího nařízení Komise (EU) č. 844/2012(7) probíhá od roku 2010(8), přičemž příslušná žádost byla dne 29. února 2012 předložena v souladu s článkem 4 nařízení Komise (EU) č. 1141/2010(9);

C.  vzhledem k tomu, že doba platnosti schválení účinné látky flumioxazin již byla prodloužena o pět let směrnicí Komise 2010/77/EU(10) a dále každoročně od roku 2015 o jeden rok prováděcími nařízeními Komise (EU) 2015/1885(11), (EU) 2016/549(12), (EU) 2017/841(13), (EU) 2018/917(14), (EU) 2019/707(15) a nyní znovu o jeden rok tímto prováděcím nařízením Komise, jež prodlužuje dobu platnosti schválení do 30. června 2021;

D.  vzhledem k tomu, že Komise nevysvětlila důvody pro toto prodloužení kromě prohlášení: „Vzhledem k tomu, že se posouzení uvedených látek zdrželo z důvodů, které žadatelé nemohli ovlivnit, skončí platnost schválení uvedených účinných látek pravděpodobně před přijetím rozhodnutí o jejich obnovení“;

E.  vzhledem k tomu, že účelem nařízení (ES) č. 1107/2009 je zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví lidí, zvířat a životního prostředí a současně konkurenceschopnost zemědělství Unie; vzhledem k tomu, že by měl být kladen zvláštní důraz na ochranu zranitelných skupin obyvatelstva včetně těhotných žen, kojenců a dětí;

F.  vzhledem k tomu, že by se měla použít zásada předběžné opatrnosti a že nařízení (ES) č. 1107/2009 stanoví, že v přípravcích na ochranu rostlin by měly být obsaženy pouze látky, u nichž bylo prokázáno, že mají na rostlinnou výrobu jednoznačně příznivé účinky a že se u nich neočekává, že budou mít škodlivé účinky na zdraví lidí nebo zvířat či nepřijatelné účinky na životní prostředí;

G.  vzhledem k tomu, že se v nařízení (ES) č. 1107/2009 uvádí, že v zájmu bezpečnosti by měla být doba platnosti schválení účinné látky časově omezena; vzhledem k tomu, že doba platnosti schválení by měla být úměrná možným rizikům spojeným s používáním dotčených látek, ale tato úměra v tomto případě zjevně chybí;

H.  vzhledem k tomu, že během 17 let od svého schválení jako účinné látky byl flumioxazin zjištěn a klasifikován jako toxický pro reprodukci kategorie 1B a jako pravděpodobný endokrinní disruptor;

I.  vzhledem k tomu, že Komise a členské státy mají možnost a odpovědnost jednat v souladu se zásadou předběžné opatrnosti, pokud byla zjištěna možnost škodlivých účinků na zdraví, ale přetrvává vědecká nejistota, a to tak, že přijmou předběžná opatření k řízení rizika, jež jsou nezbytná pro zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví;

J.  vzhledem k tomu, že konkrétněji článek 21 nařízení (ES) č. 1107/2009 stanoví, že Komise může kdykoli přezkoumat schválení účinné látky, zejména pokud má s ohledem na nové vědeckotechnické poznatky za to, že existují známky toho, že daná látka již nesplňuje kritéria pro schválení uvedená v článku 4 uvedeného nařízení, a že tento přezkum může vést ke zrušení nebo změně schválení dané látky;

Látka toxická pro reprodukci kategorie 1B a endokrinní disruptor

K.  vzhledem k tomu, že podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008(16) je flumioxazin podle harmonizované klasifikace toxický pro reprodukci kategorie 1B, vysoce toxický pro vodní organismy a vysoce toxický pro vodní organismy s dlouhodobými účinky;

L.  vzhledem k tomu, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) dospěl již v roce 2014 a následně v letech 2017 a 2018 k závěrům, že zde existují kritické oblasti obav, neboť flumioxazin je klasifikován jako toxický pro reprodukci kategorie 1B, a rovněž že otázka, zda flumioxazin je potenciální endokrinní disruptor, nemohla být uzavřena a představuje kritickou oblast obav;

M.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 byl flumioxazin prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/408 zařazen mezi kandidáty na zařazení na seznam látek, jež by měly být nahrazeny, protože je nebo by měl být klasifikován v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008 jako toxický pro reprodukci kategorie 1A nebo 1B;

N.  vzhledem k tomu, že podle bodu 3.6.4 přílohy II nařízení (ES) č. 1107/2009 nemohou být účinné látky povoleny, spadají-li mezi látky toxické pro reprodukci kategorie 1B, kromě případů, kdy je na základě doložených důkazů uvedených v žádosti zapotřebí použít účinné látky za účelem regulace vážného ohrožení zdraví rostlin, jíž nelze dosáhnout jinými dostupnými prostředky včetně nechemických metod, přičemž je nutné přijmout opatření pro zmírňování rizik, jež zajišťují, aby bylo vystavení lidí a životního prostředí této látce minimalizováno;

O.  vzhledem k tomu, že dne 1. února 2018 zpravodajský členský stát s ohledem na nové vědecké údaje předložil Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA) návrh harmonizované klasifikace a označování flumioxazinu v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008; vzhledem k tomu, že dne 15. března 2019 přijal Výbor pro posuzování rizik (RAC) agentury ECHA stanovisko, kterým se mění klasifikace flumioxazinu z toxického pro reprodukci kategorie 1B na toxický pro reprodukci kategorie 2; vzhledem k tomu, že to pravděpodobně povede k překlasifikování flumioxazinu v příloze IV nařízení CLP na konci roku 2020 nebo na začátku roku 2021; vzhledem k tomu, že do té doby bude flumioxazin i nadále klasifikován jako toxický pro reprodukci kategorie 1B;

P.  vzhledem k tomu, že podle bodu 3.6.5 přílohy II nařízení (ES) č. 1107/2009 nemohou být účinné látky povoleny, pokud se má za to, že mají vlastnosti, které narušují činnost endokrinního systému a mohou mít nepříznivé účinky na člověka, s výjimkou případů, kdy je vystavení lidí této účinné látce, safeneru či synergentu v přípravku na ochranu rostlin v reálných navrhovaných podmínkách použití zanedbatelné, tj. kdy se přípravek používá v uzavřených systémech nebo v jiných podmínkách, které vylučují kontakt s člověkem, a kdy rezidua příslušné účinné látky, safeneru či synergentu v potravinách a krmivech nepřekračují standardní hodnotu stanovenou podle čl. 18 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005(17);

Q.  vzhledem k tomu, že už od roku 2014(18) existuje podezření, že flumioxazin má vlastnosti narušující činnost endokrinního systému; vzhledem k tomu, že kritéria pro určení, zda je látka endokrinním disruptorem podle nařízení (ES) č. 1107/2009, jsou použitelná od 20. října 2018(19); vzhledem k tomu, že odpovídající pokyny byly přijaty dne 5. června 2018(20); vzhledem k tomu, že Komise však udělila agentuře EFSA mandát k tomu, aby posoudila flumioxazin a jeho možné vlastnosti narušující činnost endokrinního systému podle nových kritérií, až 4. prosince 2019; vzhledem k tomu, že časová lhůta pro provedení tohoto posouzení není dosud jasná;

R.  vzhledem k tomu, že u flumioxazinu existuje vysoké riziko biokoncentrace a je vysoce toxický pro řasy a vodní rostliny a mírně toxický pro žížaly, včely, ryby a vodní bezobratlé živočichy;

S.  vzhledem k tomu, že je nepřijatelné, aby u látky, která v současnosti splňuje kritéria pro vyloučení pro účinné látky, jež jsou mutagenní, karcinogenní nebo toxické pro reprodukci, a která pravděpodobně splní kritéria pro vyloučení v důsledku svých vlastností narušujících činnost endokrinního systému, bylo nadále povoleno její používání v Unii, a tak ohrožováno veřejné zdraví a životní prostředí;

T.  vzhledem k tomu, že žadatelé mohou využívat automatismů pracovních metod Komise pro zajištění okamžitého prodloužení doby platnosti schválení, zatímco ještě nebylo dokončeno opětovné posouzení tím, že záměrně prodlouží proces opětovného posuzování dodáním neúplných údajů a požadováním nových výjimek a zvláštních podmínek, což vede k nepřijatelným rizikům pro životní prostředí a lidské zdraví, protože během této doby nadále pokračuje expozice této nebezpečné látce;

U.  vzhledem k tomu, že v návaznosti na původní návrh na neobnovení schválení Komisí v roce 2014 na základě skutečnosti, že flumioxazin splňoval mezní kritéria pro látky toxické pro reprodukci kategorie 1B, žadatel požádal o výjimku z uplatňování těchto mezních kritérií; taková výjimka však vyžadovala vypracování příslušných metodik posuzování, které dosud neexistovaly, a to navzdory skutečnosti, že nařízení (ES) č. 1107/2009 se používalo již tři roky, což vedlo k tomu, že proces neobnovování byl pozastaven na několik let;

V.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 13. září 2018 o uplatňování nařízení (ES) č. 1107/2009 o přípravcích na ochranu rostlin vyzval Komisi a členské státy, aby „zajistily, že procesní prodloužení doby schvalování na dobu trvání daného postupu podle článku 17 nařízení se nebude používat v případě účinných látek, které jsou mutagenní, karcinogenní a toxické z hlediska reprodukce, a které proto spadají do kategorie 1A nebo 1B, ani v případě účinných látek, které mají vlastnosti endokrinních disruptorů a jsou škodlivé pro zdraví člověka nebo zvířat, což se v současné době týká látek, jako je např. flumioxazin, thiakloprid, chlorotoluron a dimoxystrobin“;

W.  vzhledem k tomu, že Parlament již ve svém usnesení ze dne 10. října 2019(21) vznesl námitky proti předchozímu prodloužení schvalovacího období flumioxazinu a Komise na toto usnesení nepředložila přesvědčivou odpověď a dostatečně neprokázala, že by další prodloužení nepředstavovalo překročení jejích prováděcích pravomocí;

X.  vzhledem k tomu, že na základě předchozího prodloužení týkajícího se několika účinných látek, včetně flumioxazinu, k němuž došlo v roce 2019 prováděcím nařízením (EU) 2019/707, bylo povolení obnoveno nebo neobnoveno pouze u 8 z 34 látek, zatímco podle tohoto návrhu prováděcího nařízení Komise bude doba platnosti schválení opětovně prodloužena u 26 látek, přičemž u mnoha z nich to bude potřetí nebo počtvrté;

1.  domnívá se, že návrh prováděcího nařízení Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené nařízením (ES) č. 1107/2009;

2.  domnívá se, že návrh prováděcího nařízení Komise není v souladu s právem Unie, neboť odporuje zásadě předběžné opatrnosti;

3.  důrazně odsuzuje závažná zpoždění v procesu opětovného schvalování a v identifikaci endokrinních disruptorů;

4.  domnívá se, že rozhodnutí o opětovném prodloužení doby používání flumioxazinu není v souladu s bezpečnostními kritérii stanovenými v nařízení (ES) č. 1107/2009 a není založeno na důkazu, že tato látka může být bezpečně používána, ani na prokázané naléhavé potřebě účinné látky flumioxazin pro produkci potravin v Unii;

5.  vyzývá Komisi, aby stáhla návrh prováděcího nařízení a aby předložila výboru nový návrh, který by zohledňoval vědecké důkazy o škodlivých vlastnostech všech příslušných látek, zejména o vlastnostech flumioxazinu;

6.  vyzývá Komisi, aby předkládala návrhy prováděcích rozhodnutí o prodloužení platnosti schválení pouze u látek, u nichž se za současného stavu vědeckých poznatků neočekává, že by vedly k návrhu Komise na neprodloužení povolení dotyčné účinné látky;

7.  vyzývá Komisi, aby zrušila schválení v případě látek, u nichž existuje důvodné podezření, že nesplní kritéria bezpečnosti stanovená v nařízení (ES) č. 1107/2009;

8.  vyzývá členské státy, aby řádně a včas zajistily opětovné posouzení schválení účinných látek, o nichž jsou povinny podávat zprávy, a aby zajistily, že stávající zpoždění budou co nejdříve účinně vyřešena;

9.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.
(2) Úř. věst. L 67, 12.3.2015, s. 18.
(3) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
(4) Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 183.
(5) Směrnice Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1).
(6) Směrnice Komise 2002/81/ES ze dne 10. října 2002, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinné látky flumioxazin (Úř. věst. L 276, 12.10.2002, s. 28).
(7) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 844/2012 ze dne 18. září 2012, kterým se stanoví ustanovení nezbytná k provedení postupu obnovení schválení účinných látek podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. L 252, 19.9.2012, s. 26).
(8) Úř. věst. L 293, 11.11.2010, s. 48.
(9) Nařízení Komise (EU) č. 1141/2010 ze dne 7. prosince 2010, kterým se stanoví postup pro obnovení zařazení druhé skupiny účinných látek do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS a kterým se vytváří seznam těchto látek (Úř. věst. L 322, 8.12.2010, s. 10).
(10) Směrnice Komise 2010/77/EU ze dne 10. listopadu 2010, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS, pokud jde o data konce platnosti zařazení určitých účinných látek do přílohy I (Úř. věst. L 293, 11.11.2010, s. 48).
(11) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1885 ze dne 20. října 2015, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek 2,4-D, acibenzolar-s-methyl, amitrol, bentazon, cyhalofopbutyl, dikvat, esfenvalerát, famoxadon, flumioxazin, DPX KE 459 (flupyrsulfuron-methyl), glyfosát, iprovalikarb, isoproturon, lambda-cyhalothrin, metalaxyl-M, metsulfuron-methyl, pikolinafen, prosulfuron, pymetrozin, pyraflufen-ethyl, thiabendazol, thifensulfuron-methyl a triasulfuron (Úř. věst. L 276, 21.10.2015, s. 48).
(12) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/549 ze dne 8. dubna 2016, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek bentazon, cyhalofopbutyl, dikvat, famoxadon, flumioxazin, DPX KE 459 (flupyrsulfuron-methyl), metalaxyl-M, pikolinafen, prosulfuron, pymetrozin, thiabendazol a thifensulfuron-methyl (Úř. věst. L 95, 9.4.2016, s. 4).
(13) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/841 ze dne 17. května 2017, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek alfa-cypermethrin, Ampelomyces quisqualis kmen: aq 10, benalaxyl, bentazon, bifenazát, bromoxynil, karfentrazon-ethyl, chlorprofam, kyazofamid, desmedifam, dikvat, DPX KE 459 (flupyrsulfuron-methyl), etoxazol, famoxadon, fenamidon, flumioxazin, foramsulfuron, Gliocladium catenulatum kmen: j1446, imazamox, imazosulfuron, isoxaflutol, aminarin, metalaxyl-m, methoxyfenozid, milbemektin, oxasulfuron, pendimethalin, fenmedifam, pymetrozin, s-metolachlor a trifloxystrobin (Úř. věst. L 125, 18.5.2017, s. 12).
(14) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/917 ze dne 27. června 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek alfa-cypermethrin, beflubutamid, benalaxyl, benthiavalikarb, bifenazát, boscalid, bromoxynil, kaptan, karvon, chlorprofam, kyazofamid, desmedifam, dimethoát, dimethomorf, dikvat, ethefon, ethoprofos, etoxazol, famoxadon, fenamidon, fenamifos, flumioxazin, fluoxastrobin, folpet, foramsulfuron, formetanát, Gliocladium catenulatum kmen: J1446, isoxaflutol, metalaxyl-m, methiokarb, methoxyfenozid, metribuzin, milbemektin, oxasulfuron, Paecilomyces lilacinus kmen 251, fenmedifam, fosmet, pirimifos-methyl, propamokarb, prothiokonazol, pymetrozin a s-metolachlor (Úř. věst. L 163, 28.6.2018, s. 13).
(15) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/707 ze dne 7. května 2019, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek alfa-cypermethrin, beflubutamid, benalaxyl, benthiavalikarb, bifenazát, boskalid, bromoxynil, kaptan, kyazofamid, desmedifam, dimethoát, dimethomorf, diuron, ethefon, etoxazol, famoxadon, fenamifos, flumioxazin, fluoxastrobin, folpet, foramsulfuron, formetanát, metalaxyl-m, methiokarb, metribuzin, milbemektin, Paecilomyces lilacinus kmen 251, fenmedifam, fosmet, pirimifos‐methyl, propamokarb, prothiokonazol, s-metolachlor a tebukonazol (Úř. věst. L 120, 8.5.2019, s. 16).
(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).
(17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1).
(18) EFSA Journal, ročník 12, číslo 6, červen 2014, „Závěr o vzájemném přezkumu hodnocení rizik účinné látky flumioxazin z hlediska jejího použití jako pesticidu“.
(19) Úř. věst. L 101, 20.4.2018, s. 33.
(20) EFSA Journal, ročník 16, číslo 6, červen 2018, „Pokyny k identifikaci endokrinních disruptorů v kontextu nařízení (EU) č. 528/2012 a (ES) č. 1107/2009“.
(21) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o prováděcím nařízení Komise (EU) 2019/707 ze dne 7. května 2019, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek alfa-cypermethrin, beflubutamid, benalaxyl, benthiavalikarb, bifenazát, boskalid, bromoxynil, kaptan, kyazofamid, desmedifam, dimethoát, dimethomorf, diuron, ethefon, etoxazol, famoxadon, fenamifos, flumioxazin, fluoxastrobin, folpet, foramsulfuron, formetanát, metalaxyl-m, methiokarb, metribuzin, milbemektin, Paecilomyces lilacinus kmen 251, fenmedifam, fosmet, pirimifos-methyl, propamokarb, prothiokonazol, s-metolachlor a tebukonazol (Přijaté texty P9_TA(2019)0026).


Komplexní evropský přístup ke skladování energie
PDF 186kWORD 58k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2020 o komplexním evropském přístupu ke skladování energie (2019/2189(INI))
P9_TA(2020)0198A9-0130/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na její článek 194,

–  s ohledem na Pařížskou dohodu,

–  s ohledem na cíl udržitelného rozvoje OSN č. 7 „Zajistit přístup k cenově dostupným, spolehlivým, udržitelným a moderním zdrojům energie pro všechny“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2018 „Čistá planeta pro všechny – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ (COM(2018)0773),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 s názvem „Evropská strategie pro data“ (COM(2020)0066),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 9. dubna 2019 o provádění strategického akčního plánu v oblasti baterií: budování strategického hodnotového řetězce v oblasti baterií v Evropě (COM(2019)0176),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 9. dubna 2019 o provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS a jejím dopadu na životní prostředí a fungování vnitřního trhu (COM(2019)0166),

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 12. prosince 2019,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 25. června 2019 o budoucnosti energetických systémů v energetické unii, které zajistí transformaci energetiky a dosažení cílů v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 i v dalším období,

–  s ohledem na iniciativu pro udržitelnou a inteligentní plynárenskou infrastrukturu pro Evropu, kterou zahájilo rumunské předsednictví Rady v Bukurešti ve dnech 1. a 2. dubna 2019,

–  s ohledem na vodíkovou iniciativu zahájenou rakouským předsednictvím Rady v Linci ve dnech 17. a 18. září 2018,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010(5), které je v současnosti revidováno,

–  s ohledem na směrnici Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny(6),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS(7),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky(8),

–  s ohledem na směrnici Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin(9),

–  s ohledem na informační dokument Evropského účetního dvora ze dne 1. dubna 2019 nazvaný „Přezkum č. 04/2019: Podpora EU pro skladování energie“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o konferenci OSN o změně klimatu konané v roce 2019 v Madridu, Španělsko (COP25)(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o změně klimatu – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky v souladu s Pařížskou dohodou(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2018 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva v Evropské unii: Čas jednat!(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. února 2018 o urychlení inovací v oblasti čisté energie(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 k tématu „Na cestě k novému uspořádání energetického trhu“(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o strategii EU pro vytápění a chlazení(17),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A9-0130/2020),

A.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament, Evropská rada a Komise schválily cíl nulových čistých emisí skleníkových plynů v EU do roku 2050 v souladu s cíli Pařížské dohody;

B.  vzhledem k tomu, že přechod k ekonomice s čistými nulovými emisemi skleníkových plynů vyžaduje cenově dostupnou a nákladově efektivní energetickou transformaci od systému založeného ve velké míře na fosilních palivech k vysoce energeticky účinnému, klimaticky neutrálnímu systému založenému na obnovitelných zdrojích energie;

C.  vzhledem k tomu, že obnovitelné zdroje energie, jako je geotermální energie, vodní energie a biomasa, mohou poskytnout určitou kapacitu pro základní zatížení, zatímco jiné, jako je větrná a solární energie, jsou přerušované a proměnlivé; vzhledem k tomu, že integrace proměnlivých obnovitelných zdrojů energie do elektroenergetické soustavy vyžaduje větší flexibilitu, pokud jde o nabídku a poptávku, s cílem stabilizovat elektrizační soustavu, zabránit extrémním výkyvům cen a zachovat bezpečnost dodávek a cenovou dostupnost energie; vzhledem k tomu, že tato zvýšená flexibilita vyžaduje více zařízení na skladování energie v EU;

D.  vzhledem k tomu, že zásada oddělení musí být zachována za všech okolností;

E.  vzhledem k tomu, že v roce 2017 bylo pouze 22,7 % konečné spotřeby energie v EU-28 založeno na elektřině; vzhledem k tomu, že v roce 2018 mělo být na obnovitelné zdroje energie stále převedeno více než 60 % skladby zdrojů elektřiny EU-28; vzhledem k tomu, že se očekává další elektrifikace; vzhledem k tomu, že Komise odhaduje, že EU bude muset být schopna ukládat šestkrát více energie než dnes, aby do roku 2050 dosáhla čistých nulových emisí skleníkových plynů;

F.  vzhledem k tomu, že sektorová integrace bude hrát zásadní úlohu při zvyšování flexibility a účinnosti odvětví energetiky a při snižování jeho uhlíkové stopy;

G.  vzhledem k tomu, že zelené plyny, jako jsou plyny vyrobené prostřednictvím elektrolýzy využívající elektřinu z obnovitelných zdrojů energie, zajišťují v sezónním měřítku velké skladovací kapacity;

H.  vzhledem k tomu, že by se Komise měla zabývat otázkou, jakou úlohu může stávající plynárenská infrastruktura hrát při dekarbonizaci energetického systému, zejména s ohledem na kapacitu pro skladování energie pro zelené plyny, například přepravní a distribuční plynovody nebo podzemní skladovací zařízení jako sezónní skladování, aby mohla rozhodnout o tom, je-li nutná specializovaná infrastruktura nebo optimalizované a modernizované využívání stávajících kapacit;

I.  vzhledem k tomu, že v roce 2018 se v EU nacházela pouze 3 % celosvětové výrobní kapacity pro lithium-iontové bateriové články, přičemž 85 % této kapacity se nachází v asijsko-tichomořské oblasti;

J.  vzhledem k tomu, že baterie a jiná decentralizovaná skladovací zařízení, jako jsou setrvačníky, nejen podporují bezpečnost dodávek, ale slouží také jako ekonomicky proveditelné infrastruktury pro rychlé dobíjení elektrických vozidel;

K.  vzhledem k tomu, že přečerpávací vodní elektrárny tvoří více než 90 % kapacity EU pro skladování energie; vzhledem k tomu, že v současné době hrají důležitou úlohu při vyvažování poptávky po elektřině a nabídky, velkoobjemového skladování s vysokou účinností cyklu a krátkodobé a střednědobé flexibility s rozsáhlou kapacitou;

L.  vzhledem k tomu, že technologie akumulace tepla mohou nabídnout významné příležitosti k dekarbonizaci odvětví energetiky, neboť umožňují skladovat teplo nebo chlad po dobu několika měsíců, a to jak absorbováním energií z obnovitelných zdrojů prostřednictvím tepelných čerpadel v průmyslovém měřítku, tak využíváním biomasy, bioplynu nebo geotermální energie, jakož i poskytováním služeb flexibility např. pro elektroenergetickou soustavu s převažujícími obnovitelnými zdroji; vzhledem k tomu, že ke skladování mohou být po různá období použity řádně tepelně izolované budovy, sítě dálkového vytápění a vyhrazená skladovací zařízení;

M.  vzhledem k tomu, že energetické modelování používané Komisí při posuzování způsobů dekarbonizace a souvisejících možností politiky je klíčové, neboť určuje budoucí právní předpisy a uspořádání trhu; vzhledem k tomu, že současné modelování výrazně podceňuje pozitivní dopad skladování energie, a proto je třeba jej zlepšit;

1.  vyzývá členské státy, aby plně prozkoumaly svůj potenciál v oblasti skladování energie;

2.  vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní strategii pro skladování energie s cílem umožnit transformaci na vysoce energeticky účinné hospodářství založené na obnovitelných zdrojích energie, přičemž zohlední všechny dostupné i tržně orientované technologie a zachová si technologicky neutrální přístup v zájmu zajištění rovných podmínek;

3.  vyzývá Komisi, aby za účelem vypracování této strategie zřídila pracovní skupinu složenou ze všech příslušných generálních ředitelství, přičemž tato strategie bude vycházet z komplexní analýzy:

   a) uhlíkové stopy a životního cyklu, přičemž zohlední alespoň těžbu a/nebo produkci surovin, včetně aspektů lidských práv a pracovních norem, získávání komponentů, výrobní proces, dopravu a případně proces recyklace;
   b) energetické kapacity dané technologie, kapacity pro výrobu elektrické energie, doby skladování, kapitálových výdajů, provozních nákladů, účinnosti cyklu a účinnosti přeměny;
   c) modelování energetického systému, do něhož budou začleněny příslušné údaje uvedené v písmenu b) s cílem posoudit možnosti politiky, jakož i účinky za hodinu, aby bylo možné správně odhadnout současné a budoucí potřeby flexibility soustavy a přínos skladování k takovému modelování;
   d) energetické poptávky v průmyslu, dopravě a domácnostech a
   e) potenciálu nízkokapacitního skladování a flexibility na úrovni okresu, jakož i přeshraničních propojení a sektorové integrace;
   f) přínosu technologií skladování energie v boji proti energetické chudobě;

4.  domnívá se zejména, že tato strategie by měla určit nezbytná opatření ke zlepšení přeshraničních propojení a koordinace, snížení regulační zátěže pro vstup na trh a zlepšení přístupu ke kapitálu, dovednostem a surovinám pro technologie skladování energie za účelem posílení konkurenceschopnosti evropského trhu a průmyslu;

5.  konstatuje, že nákladově efektivní transformace energetiky směrem k vysoce účinnému energetickému systému založenému na obnovitelných zdrojích energie za účelem dosažení klimaticky neutrálního hospodářství vyžaduje dobře rozvinutou a inteligentní energetickou síť, pokročilé technologie skladování a flexibility, záložní výrobu a odezvu na straně poptávky s cílem zabezpečit stálé, cenově dostupné a udržitelné dodávky energie, jakož i uplatňování zásady „energetická účinnost v první řadě“, rozsáhlé rozšíření obnovitelných zdrojů energie, posílení postavení spotřebitelů a nezkreslené cenové signály; vyzývá proto Komisi, aby v rámci programu Horizont Evropa i nadále poskytovala podporu výzkumu skladování, a to i v oblasti nových a vznikajících alternativních technologií;

6.  uznává zásadní úlohu digitalizace při rozvoji decentralizovanějšího a integrovanějšího energetického systému a v konečném důsledku i při realizaci transformace energetiky;

7.  zdůrazňuje, že transformace na klimaticky neutrální hospodářství nesmí ohrozit bezpečnost dodávek nebo přístup k energii; poukazuje na úlohu skladování zejména pro energeticky izolované nebo ostrovní členské státy; zdůrazňuje, že spolehlivé dodávky energie, nákladová efektivnost a transformace energetiky musí jít ruku v ruce; dále zdůrazňuje, že energetická účinnost, inteligentní sítě, účast a možnosti decentralizované flexibility, včetně skladování, posilují energetickou bezpečnost;

8.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit v souladu se zásadou technologické neutrality rovné podmínky pro všechna řešení skladování energie s cílem umožnit tržním silám podněcovat nejlepší volby technologie a podporovat inovace a že hlavními faktory majícími dopad na vývoj různých technologických řešení by měly být ukazatele spotřeby energie, uhlíková stopa a náklady na výrobu, provoz, recyklaci a vyřazení z provozu;

9.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že infrastrukturní projekty či projekty pro velkokapacitní skladování, které jsou zásadní pro transformaci energetiky, často čelí silnému odporu a prodlevám na místní úrovni; vyzývá členské státy, aby se aktivně zasazovaly o veřejnou podporu na místní úrovni, například prostřednictvím včasné účasti veřejnosti, kdy je místním komunitám umožněno, aby se zapojily, finančně se podílely nebo získaly odškodnění, a úzké spolupráce mezi odvětvími;

10.  zdůrazňuje potenciál skladování jako alternativy k rozšiřování tradičních soustav; vyzdvihuje význam koordinovaného plánování infrastruktury v rámci nadcházející strategie pro integraci energetického systému s cílem dosáhnout klimaticky neutrálního a konkurenceschopného evropského hospodářství;

11.  vyzývá k včasnému provedení směrnice (EU) 2019/944 o trhu s elektřinou a nařízení (EU) 2019/943 o trhu s elektřinou; zdůrazňuje, že skladování energie by mělo být jednotně definováno napříč vnitrostátními právními rámci; poukazuje na nejistoty týkající se oblasti působnosti, zejména pokud jde o začlenění různých technologií přeměny elektřiny na syntetické plyny a kapaliny, a vyzývá proto Komisi, aby v této věci naléhavě poskytla pokyny;

12.  žádá Komisi, aby v kontextu strategie pro integraci energetického systému poskytla provozovatelům plynárenských přepravních a distribučních soustav spolehlivý právní základ s cílem zajistit řešení pro skladování energie, jež budou v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu a s Pařížskou dohodou;

Regulační překážky

13.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily soudržnost a zabránily překrývání právních předpisů na evropské, vnitrostátní nebo regionální úrovni;

14.  poukazuje na to, že většina členských států vyžaduje, aby provozovatelé skladovacích zařízení, včetně aktivních spotřebitelů, platili síťové poplatky nebo daně z energie či jiné odvody dvakrát; je přesvědčen, že zrušení této zátěže by vedlo k realizaci většího počtu projektů zaměřených na skladování energie; vyzývá Komisi, aby v připravovaném návrhu revidované směrnice o zdanění energie rozlišovala mezi konečným využitím a skladováním nebo přeměnou a vyvinula účinný systém zdanění, který by zabránil dvojímu zdanění v souvislosti s projekty skladování energie; vyzývá členské státy, aby odstranily dvojí zdanění jakéhokoli druhu tím, že vyvinou účinné systémy zdanění a nové koncepce poplatků souvisejících s projekty skladování energie tak, aby byl zohledněn společenský přínos skladování a byly odstraněny překážky, které brání projektům skladování energie v přístupu na trh;

15.  zdůrazňuje, že je nutné zacházet se skladováním ve všech nosičích energie různého druhu a se skladováním umístěným před měřičem a po něm srovnatelným způsobem, aby se zabránilo problému křížového subvencování v důsledku obcházení síťových sazeb nebo poplatků za soustavy, daní a jiných odvodů; bere na vědomí, že v současné době nesou většinu finančního břemene spojeného s dekarbonizací spotřebitelé elektřiny a že skladování elektřiny je tedy nepřímo penalizováno;

16.  konstatuje, že s výjimkou přečerpávacích vodních elektráren se kodexy sítě EU obvykle nezabývají zařízeními na skladování energie, což vede k nerovnému zacházení s nimi v různých členských státech, zejména pokud jde o požadavky na připojení k síti; domnívá se, že tak vznikají nerovné podmínky hospodářské soutěže, které brání rozvoji využitelných podnikatelských příležitostí pro zařízení na skladování energie; vyzývá Komisi, aby usnadnila práci na stanovení společných požadavků pro připojení k síti a zabývala se dalšími překážkami, které brání tomu, aby se skladování stalo součástí trhů s elektřinou;

17.  vyzývá k bezodkladnému provedení revize nařízení o TEN-E(18), pokud jde o kritéria způsobilosti a kategorie elektroenergetických kategorií, s cílem důkladněji se zabývat rozvojem zařízení na skladování energie před schválením nového seznamu projektů společného zájmu; vyzývá k zásadní reformě sestavování desetiletého plánu rozvoje sítě (TYNDP) tak, aby do plánování infrastruktury byla začleněna zásada „energetická účinnost v první řadě“, ale také flexibilita, sektorová integrace a přeshraniční propojení; žádá, aby kritéria pro udělování statusu projektů společného zájmu byla sladěna s dlouhodobým teplotním cílem stanoveným v Pařížské dohodě a cílem EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, a to prostřednictvím systematického klimatického posuzování všech projektů kandidujících na uvedení na seznam projektů společného zájmu;

18.  vyzývá Komisi, aby uznala klíčovou úlohu všech technologií flexibility a skladování pro zajištění účinné transformace energetiky a vysoké úrovně bezpečnosti dodávek a stability soustavy; poukazuje na veřejný zájem o rozvoj nových a modernizaci stávajících projektů skladování, což by se mělo odrazit v rychlém, prioritním a zjednodušeném povolovacím řízení v členských státech;

19.  se znepokojením konstatuje, že schvalovací postupy na vnitrostátní úrovni trvají výrazně déle než maximální doba stanovená pro projekty společného zájmu v nařízení TEN-E; vyzývá Komisi, aby tuto otázku řešila v rámci svého nadcházejícího přezkumu, a to prostřednictvím účinného a synchronizovaného donucovacího mechanismu, jenž uzná, že veřejný zájem na projektech společného zájmu v oblasti skladování je prvořadý;

20.  vyjadřuje politování nad nedostatečným uváděním výzkumných projektů financovaných z programu Horizont 2020 na trh a nad chybějícím systémem návaznosti na ukončené projekty a šíření výsledků výzkumu a vítá plánovaný větší důraz na činnosti určené ke komerčnímu využití s tím, že budou současně zachovány základní ambice ve výzkumu, tedy úsilí o rozvoj technologií a projektů realizovaných v rámci programu Horizont Evropa a určených k budoucímu komerčnímu využití, zejména prostřednictvím vytvoření Evropské rady pro inovace; vyzývá k rozsáhlejšímu zadávání zakázek v předobchodní fázi; zdůrazňuje, že je třeba posílit výzkum v oblasti čistých a nízkouhlíkových technologií, včetně skladování energie;

21.  zdůrazňuje, že je nutné více se ve výzkumu zabývat chemickými látkami používanými při skladování energie a provádět základní výzkum supravodivosti, což je třeba zohlednit v nadcházejícím programu Horizont;

22.  se znepokojením konstatuje, že pokyny Komise pro státní podporu v oblasti ochrany životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 obsahují pouze nepřímý odkaz na projekty skladování energie; dále konstatuje, že pro projekty skladování bylo v minulosti vyhlášeno překvapivě málo opatření státní podpory;

23.  vyzývá Komisi, aby vzala v potaz důležitou roli skladování při transformaci energetiky a aby při přezkumu pokynů pro státní podporu přijala v tomto ohledu odpovídající opatření; rovněž Komisi vyzývá, aby zajistila, že nové pokyny zohlední udržitelnost, účinnost, přínos ke stabilitě síti a přínos různých technologií skladování ke klimatické neutralitě; mimoto zdůrazňuje, že s cílem zabránit neefektivnímu financování a narušování hospodářské soutěže by nekomerčním projektům (např. výzkumným) mohla být udělena výjimka z pravidel pro poskytování státní podpory; zdůrazňuje, že provoz skladovacích zařízení netržními subjekty je omezen na případy, kdy neexistuje zájem na trhu a kdy národní regulační orgán udělil výjimku;

24.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že nové pokyny zohlední účinnost a přínos různých technologií skladování ke stabilitě sítí, aby se zabránilo neefektivnímu financování a aby se účast netržních subjektů omezila na případy a okolnosti uvedené v článcích 36 a 54 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944;

Skladování chemický látek (přeměna elektřiny na syntetické plyny a kapaliny)

25.  zdůrazňuje důležitou úlohu technologie „power to X“ (přeměny elektřiny na syntetické plyny a kapaliny) jako klíčového nástroje umožňujícího sektorovou integraci a propojení odvětví elektrické energie s plynárenstvím; v tomto ohledu podtrhuje vysoký potenciál vodíku, zejména zeleného vodíku, a syntetického metanu a biometanu z hlediska sezónního vysokokapacitního skladování energie a jakožto nosičů energie, paliva a vstupní suroviny pro energeticky náročná průmyslová odvětví a jakožto udržitelného paliva pro některé druhy dopravy; vyzývá Komisi, aby nadále podporovala výzkum a vývoj v oblasti rozvoje vodíkového hospodářství, a naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly další zdokonalování technologie „power to X“, zejména prosazováním vodíkové iniciativy jako významného projektu společného evropského zájmu;

26.  konstatuje, že využívání vodíku ke skladování energie není zatím v důsledku vysokých výrobních nákladů konkurenceschopné; dále bere na vědomí velké rozdíly v nákladech mezi zeleným a modrým vodíkem; zdůrazňuje, že je důležité podporovat opatření vedoucí ke snížení nákladů na zelený vodík, aby se stal využitelnou podnikatelskou příležitostí;

27.  konstatuje, že v členských státech existují různé normy, pokud jde o mísení vodíku se zemním plynem; vyzývá proto Komisi, aby posoudila a vypracovala jasnou taxonomii a normy pro vodík, a to jak pro potřeby distribuční soustavy, tak pro potřeby konečných uživatelů; poukazuje na to, že tyto normy bude třeba přizpůsobit kvalitativním potřebám a technologickým kapacitám konečných uživatelů s ohledem na specifické podmínky v jednotlivých zemích;

28.  konstatuje, že vodík získávaný přeměnou elektřiny na plyn lze dále přeměňovat na jiné druhy plynu, jako je metanol a amoniak, které lze používat jako palivo pro námořní a leteckou dopravu, jakož i pro dopravu nákladní;

29.  zdůrazňuje, že stávající plynárenská infrastruktura poskytuje velké kapacity pro skladování energie a že tato zařízení a zařízení, která pracují s novými zdroji plynu, zejména zeleného vodíku, by usnadnila integraci elektřiny z obnovitelných zdrojů; v tomto ohledu bere na vědomí, že je nutné řešit otázku nové úlohy provozovatelů plynárenských přepravních soustav v kontextu pravidel pro oddělení;

30.  vyzývá Komisi, aby provedla komplexní posouzení dopadu, analýzu nákladů a přínosů a analýzu dostupnosti týkající se modernizace plynárenské infrastruktury nebo výstavby nové specializované infrastruktury, což je důležité pro využívání zeleného vodíku, pro jeho přepravu ve velkých objemech a pro zavádění vodíkové mobility; uznává potenciál podzemních prostor pro skladování zemního plynu, jako jsou prázdné jeskyně nebo průduchové sklady;

31.  domnívá se, že politiky EU by měly konkrétně podporovat inovace a zavádění udržitelných technologií skladování energie a zeleného vodíku; zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit, aby využívání zdrojů energie, jako je zemní plyn, mělo pouze přechodnou povahu, jelikož cíle klimatické neutrality má být dosaženo nejpozději do roku 2050; uznává, že EU bude vyžadovat stále větší množství vodíku; zdůrazňuje, že v zájmu zajištění dostatečného množství energie a konkurenceschopnosti evropského průmyslu je nutné podporovat různé formy výroby vodíku;

32.  vyzývá Komisi, aby na základě transparentní metodiky vypracovala harmonizovanou definici zeleného vodíku; dále požaduje systém vzájemného uznávání záruk původu těchto plynů a navrhuje vytvoření společného systému certifikace a dokumentace v celém hodnotovém řetězci, například prostřednictvím zeleného označování; vybízí členské státy, aby minimalizovaly administrativní překážky pro certifikaci zeleného vodíku nebo vodíku z nízkouhlíkových zdrojů; vyzývá Komisi, aby zajistila spravedlivou a účinnou hospodářskou soutěž mezi technologiemi a nosiči energie a mezi dováženým vodíkem a vodíkem vyráběným v EU;

33.  konstatuje, že podle stávajících pravidel vnitřního trhu s plynem jsou provozovatelé plynárenských přepravních a distribučních soustav v EU oprávněni provádět přepravu zemního plynu pouze jako regulovanou činnost; vyzývá Komisi, aby v rámci strategie pro integraci energetického systému umožnila provozovatelům přepravu nízkouhlíkových plynů, jako je vodík, biometan a syntetický metan;

34.  zdůrazňuje, že všichni účastníci trhu by měli mít přístup k výhodám a pobídkám, které nabízejí pilotní projekty nebo laboratoře simulující reálné podmínky, aby mohli demonstrovat výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů energie;

35.  připomíná, že výroba syntetických chemických nosičů je přiměřená pouze tehdy, je-li využívána energie z obnovitelných zdrojů; vyzývá k tomu, aby na základě posouzení dopadu byly navýšeny cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 a na další období;

Elektrochemické skladování

36.  je přesvědčen, že řada bateriových technologií, včetně těch s již zavedenými hodnotovými řetězci v EU, bude hrát významnou úlohu při zajišťování stabilních a flexibilních dodávek elektřiny; zdůrazňuje, že bateriové technologie mají zásadní význam pro zajištění strategické autonomie EU a její odolnosti v oblasti dodávek elektřiny;

37.  vítá úsilí Komise o vytvoření norem pro evropské baterie;

38.  uznává, že pro řadu bateriových technologií, zejména v hodnotových řetězcích automobilových a průmyslových baterií se sídlem v EU, například pro olověné startovací baterie, jsou v souladu se zásadami oběhového hospodářství již zavedeny dobře fungující systémy sběru a recyklace a procesy v uzavřeném okruhu, a je přesvědčen, že tyto systémy lze považovat za vzor pro recyklaci baterií;

39.  konstatuje, že rozhodující význam pro využití potenciálu skladování energie v bateriích bude mít přístup na trhy s elektřinou a flexibilitou;

40.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že EU má velmi nízkou kapacitu pro výrobu lithium-iontových baterií a je závislá na výrobě v zemích mimo Evropu s omezenou transparentností; vítá proto Evropskou bateriovou alianci a strategický akční plán pro baterie; vyzývá k tomu, aby byly rozšířeny tak, aby zahrnovaly všechny dostupné bateriové technologie; vyzývá k jejich pokračující podpoře a k posílení provádění strategického akčního plánu pro baterie v souladu s obecnějšími cíli oběhového hospodářství, průmyslové strategie a nakládání s chemickými látkami; vítá v tomto ohledu oznámení Komise, že navrhne právní předpisy týkající se baterií na podporu strategického akčního plánu a oběhového hospodářství; v tomto ohledu požaduje analýzu životního cyklu baterií, zavedení oběhového designu, bezpečné řízení a bezpečnou manipulaci během zpracovávání nebezpečných látek při výrobě bateriových článků a zavedení štítků s uhlíkovou stopou, na nichž se bude uvádět, jaký dopad mají všechny hodnotové řetězce uváděné na evropský trh na životní prostředí; zdůrazňuje, že je důležité vytvořit kolem hodnotového řetězce baterií ekosystémy, a podpořit tak konkurenceschopnost a udržitelnost odvětví;

41.  vyzývá Komisi, aby pro baterie navrhla požadavky na ekodesign s cílem zlepšit jejich recyklovatelnost již od návrhu;

42.  je znepokojen silnou závislostí EU na dovozu surovin na výrobu baterií, a to i z míst, kde je s těžbou těchto surovin spojeno znehodnocování životního prostředí, porušování pracovních norem a místní konflikty týkající se přírodních zdrojů; naléhavě vyzývá Komisi, aby se touto závislostí zabývala v příslušných strategiích EU; zdůrazňuje úlohu udržitelného získávání surovin a potenciál domácích zdrojů surovin v EU; je přesvědčen, že posílené systémy recyklace baterií by mohly poskytnout významný podíl surovin potřebných pro výrobu baterií v EU;

43.  uznává, že by použité baterie elektrických vozidel mohly být opětovně využity pro skladování energie v soukromých obydlích nebo ve větších bateriových jednotkách; je znepokojen tím, že klasifikace použitých baterií jako odpadu ve směrnici o bateriích, nezávisle na opětovném použití, může sloužit jako překážka pro opětovné použití; je si vědom toho, že opětovně použité baterie nejsou recyklovány a že v případě baterií, které jsou repasovány na jiné použití, než pro jaké byly původně navrženy, nejsou kontrolovány bezpečnostní normy; vyzývá Komisi, aby stanovila, že odpovědnost výrobce spolu se zárukami účinnosti a bezpečnosti ponese subjekt provádějící repasování, který baterii opětovně uvádí na trh; vyzývá Komisi, aby upřesnila systémy rozšířené odpovědnosti výrobce týkající se opětovně použitých baterií;

44.  uznává potenciál elektrických vozidel a jejich baterií zajistit prostřednictvím inteligentní infrastruktury pro dobíjení elektrických vozidel flexibilitu sítě na základě regulovatelné odezvy na straně poptávky, a tím i snížení potřeby záložních zařízení v elektrizační soustavě;

45.  vyzývá Komisi, aby při revizi směrnice o bateriích a po provedení posouzení dopadu navrhla ambiciózní cíle pro sběr a recyklaci baterií na základě podílu kritických kovů; zdůrazňuje, že v rámci programu Horizont Evropa je třeba dále podporovat výzkum a inovace v oblasti procesů a technologií recyklace;

46.  vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny anebo normy pro změnu účelu baterií z elektrických vozidel, včetně zkušebních a klasifikačních procesů, a bezpečnostní pokyny;

47.  zdůrazňuje, že je třeba podporovat výzkum, know-how a dovednosti s cílem podpořit výrobu baterií v EU;

48.  uznává potenciál globálního pasu baterií pro rozvoj udržitelného hodnotového řetězce baterií, s ohledem na lidská práva a dopad na životní prostředí; považuje certifikaci nerostných surovin za důležitý nástroj k zajištění udržitelných hodnotových řetězců baterií;

Mechanické skladování

49.  konstatuje, že přečerpávací vodní elektrárny hrají klíčovou úlohu při skladování energie; je znepokojen tím, že EU nevyužívá plný potenciál tohoto uhlíkově neutrálního a vysoce účinného způsobu skladování energie;

50.  domnívá se, že členské státy by měly hledat další způsoby, jak zvýšit přečerpávací kapacitu při současném zohlednění víceúčelového využití stávajících a nových nádrží; vyzývá členské státy, aby odstranily veškeré administrativní překážky, které tyto projekty zpožďují, a aby poskytly regulační podporu inovativním přístupům v této oblasti; vyzývá Komisi, aby upřednostňovala nezbytnou transformaci energetiky, provedla komplexní přezkum příslušných právních předpisů a v případě potřeby navrhla změny a minimalizovala dopad na životní prostředí;

51.  poukazuje na to, že v zájmu ochrany životního prostředí by modernizace stávajících zařízení a projekty s vyšší kapacitou mohly být lepší než nové projekty;

52.  uznává přínos takových technologií skladování, jako je stlačení vzduchu, superkondenzátor a setrvačník, k zajištění flexibility; uznává význam evropské technologie setrvačníku pro skladování energie a regulaci frekvence; zdůrazňuje skutečnost, že tato technologie je vhodným zařízením pro skladování a regulaci u inteligentních sítí nebo pro rozvoj strategické sítě;

Akumulace tepla

53.  domnívá se, že akumulace tepla (jako u velkokapacitních ohřívačů) a dálkové vytápění v hustě osídlených oblastech je velmi účinným nástrojem pro skladování energie, který poskytuje potřebnou flexibilitu pro integraci většího podílu nestabilní energie z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla z průmyslových procesů a terciárního sektoru; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly a rozvíjely vysoce energeticky účinné sítě dálkového vytápění; dále vyzývá Komisi, aby při vypracovávání desetiletých plánů rozvoje sítě pro Evropskou síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav pro elektřinu (ENTSO-E) i Evropskou síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav (ENTSO-G) vzala v úvahu infrastrukturu pro vytápění a akumulaci tepla;

54.  je přesvědčen, že akumulace tepla ve zvodních, zejména v souvislosti s využíváním geotermálních zdrojů, by mohla představovat inovativní nástroj v mimoměstských a průmyslových oblastech; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly výzkum a vývoj těchto řešení a realizovaly rozsáhlá pilotní zařízení;

55.  uznává, že flexibilní kombinovaná výroba tepla a elektřiny poskytuje progresivní integrované řešení skladování energie v zájmu flexibility elektrorozvodných sítí a účinnosti dodávek tepla díky tomu, že akumulace tepla odděluje výrobu elektřiny od spotřeby tepla; vyzývá členské státy, aby dále zkoumaly sektorovou integraci, inteligentní energetické systémy a využívání přebytečného tepla, například z datových center, průmyslových zón nebo systémů metra; vyzývá Komisi, aby podporovala inovativní koncepce akumulace tepla, jako je využívání tepla pro skladování elektřiny a skladování ledu;

56.  vítá skutečnost, že sítě dálkového vytápění a chlazení budou způsobilé pro financování v rámci revidovaného nařízení o nástroji pro propojení Evropy, a vyzývá k jejich zařazení mezi potenciální projekty společného zájmu podle nařízení TEN-E;

57.  domnívá se, že v souladu se zásadou technologické neutrality je třeba podporovat technologie akumulace tepla, aby se zlepšila její výkonnost, spolehlivost a integrace do stávajících systémů pro energii, kterou lze nasadit; domnívá se, že vývoj technologií akumulace tepla a jejich zavádění na trh mohou poskytnout příležitosti ke společným projektům s cílem podpořit partnerství mezi zeměmi v oblasti energetiky;

58.  je si vědom potenciálu energeticky účinných budov v oblasti skladování energie, který je dán materiály účinnými z hlediska skladování energie, tepelnými nebo masivními stavebními prvky nebo uchováváním studené či teplé vody; vyzývá Komisi, aby v rámci své připravované strategie pro vlnu renovací podněcovala energeticky účinné renovace, a naléhavě vyzývá členské státy, aby realizovaly své dlouhodobé strategie renovací a braly při tom v potaz potenciál budov v oblasti skladování energie;

59.  vyzývá Komisi, aby v rámci připravované strategie pro integraci energetického systému zvážila význam, který má pro zajištění flexibility v energetickém systému infrastruktura pro akumulaci tepla a vytápění;

60.  vyzývá členské státy, aby až budou v rámci svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu měnit své energetické systémy na hospodářství, jež jsou energeticky vysoce účinná a založená na obnovitelných zdrojích energie, zvážily všechny udržitelné a nákladově efektivní technologie skladování energie a možnosti flexibility, včetně technologií využívajících teplo, a to v rámci integrovaného přístupu k energetickému systému;

Decentralizované skladování – úloha aktivních spotřebitelů

61.  domnívá se, že domácí baterie, domácí zásobníky tepla, technologie vozidlo-síť, inteligentní domácí energetické systémy, reakce na straně poptávky a sektorová integrace přispívají ke snížení spotřeby energie ve špičce, zajišťují flexibilitu a hrají stále důležitější úlohu při zajišťování efektivnosti a integrovanosti energetické sítě; je přesvědčen, že klíčem k dosažení tohoto cíle bude včasná standardizace nových zařízení, informování spotřebitelů a transparentnost údajů o spotřebitelích a řádně fungující trhy s elektřinou, které spotřebitelům umožní snadný přístup; zdůrazňuje navíc úlohu aktivních spotřebitelů a občanských energetických společenství v procesu transformace energetiky a domnívá se, že by měli být náležitě podporováni;

62.  bere na vědomí neochotu soukromých uživatelů poskytovat baterie svých vozidel pro služby skladování, i když je to technicky proveditelné; vítá v této souvislosti pobídky k flexibilitě, které spotřebitelům poskytuje směrnice (EU) 2019/944 (směrnice o trhu s elektřinou), a vyzývá členské státy, aby zajistily rychlé a důsledné provedení příslušných ustanovení; zdůrazňuje, že široké zavedení technologie vozidlo-síť na trh bude vyžadovat větší interoperabilitu, a tudíž i jednotné celounijní právní předpisy či normy, které odstraní řadu překážek, včetně administrativních, právních a daňových překážek;

63.  uznává přínos aktivních spotřebitelů k zajištění flexibility systému, například prostřednictvím řešení pro decentralizované skladování energie a skladování energie v malém rozsahu, a v konečném důsledku k dosažení cílů v oblasti klimatu a energetiky; vyzývá členské státy, aby podporovaly zapojení občanů do energetického systému (například daňovými pobídkami zaměřenými na technologie akumulačních baterií) a odstranily překážky, které spotřebitelům brání ve vlastní výrobě elektřiny a spotřebě této energie, jejím skladování nebo prodeji na trhu; vyzývá Komisi, aby pečlivě dohlížela nad správným prováděním směrnice o trhu s elektřinou a směrnice (EU) 2018/2001 (směrnice o obnovitelných zdrojích energie), pokud jde o články, které stanoví regulační rámec pro samospotřebitele a energetická společenství;

64.  zdůrazňuje, že decentralizované skladování je rozhodující součástí řízení odezvy na straně poptávky; zdůrazňuje význam baterií pro elektrická vozidla pro zajištění flexibility sítě prostřednictvím služeb inteligentního dobíjení a přenosu energie V2X (konektivita vozidlo-x); vyzývá Komisi, aby vytvořila rámec umožňující zajistit, aby výrobci elektrických vozidel, nabíjecí software a nabíjecí stanice umožňovali funkčnost poskytování těchto služeb, a aby dosáhla plné interoperability v rámci revidované směrnice o alternativních palivech;

o
o   o

65.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125.
(2) Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 54.
(3) Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82.
(4) Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39.
(5) Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129.
(6) Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51.
(7) Úř. věst. L 266, 26.9.2006, s. 1
(8) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.
(9) Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.
(10) Přijaté texty, P9_TA(2020)0005.
(11) Přijaté texty, P9_TA(2019)0078.
(12) Přijaté texty, P9_TA(2019)0079.
(13) Přijaté texty, P8_TA(2019)0217.
(14) Přijaté texty, P8_TA(2018)0438.
(15) Úř. věst. C 463, 21.12.2018, s. 10.
(16) Úř. věst. C 204, 13.6.2018, s. 23.
(17) Úř. věst. C 204, 13.6.2018, s. 35.
(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39).


Přepracování pokynů týkajících se transevropské energetické infrastruktury
PDF 135kWORD 45k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2020 o revizi hlavních směrů pro transevropské energetické infrastruktury (2020/2549(RSP))
P9_TA(2020)0199B9-0122/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010(2),

–  s ohledem na postoj Parlamentu v prvním čtení přijatý dne 17. dubna 2019, který se týkal revize nařízení (EU) č. 1316/2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy(3), a výzvu Parlamentu, aby byla zahájena revize nařízení (EU) č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, a to s ohledem na stávající cíle Evropské unie týkající se klimatu a energetiky,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie(4),

–  s ohledem na usnesení ze dne 4. října 2017 o Konferenci OSN o změně klimatu konané v roce 2017 v německém Bonnu (COP23)(5),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Čistá planeta pro všechny – Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ (COM(2018)0773),

–  s ohledem na usnesení ze dne 25. října 2018 o konferenci OSN o změně klimatu konané v roce 2018 v polských Katovicích (COP24)(6),

–  s ohledem na legislativní balíček „Čistá energie pro všechny Evropany“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o konferenci OSN o změně klimatu konané v roce 2019 v Madridu (COP25)(7),

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 12. prosince 2019, které podporují cíl dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální EU,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze(8),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

–  s ohledem na úvěrová kritéria Evropské investiční banky v oblasti energetiky,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu(9),

–  s ohledem na článek 172 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na otázku položenou Komisi ohledně přepracování pokynů týkajících se transevropské energetické infrastruktury (O-000012/2020 – B9-0008/2020),

–  s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku,

A.  vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. 347/2013 o hlavních směrech pro transevropské energetické sítě („nařízení TEN-E“) stanoví pravidla pro včasný rozvoj a interoperabilitu sítí TEN-E, aby se dosáhlo cílů politiky Unie v oblasti energetiky;

B.  vzhledem k tomu, že nařízení TEN-E určuje prioritní koridory a prioritní tematické oblasti transevropské energetické infrastruktury a poskytuje pokyny pro výběr projektů společného zájmu; vzhledem k tomu, že nařízení TEN-E stanoví, že projekty společného zájmu mohou získat finanční podporu z Nástroje pro propojení Evropy a využívat zjednodušených povolovacích postupů a zvláštní regulace, která jim umožní přístup k mechanismům a pobídkám přeshraničního přidělování nákladů, a že mohou mít přínos ze zvýšené transparentnosti;

C.  vzhledem k tomu, že první seznam projektů společného zájmu, který byl vytvořen v roce 2013 nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1391/2013, obsahoval 248 projektů společného zájmu, druhý seznam, který byl vytvořen nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/89, obsahoval 195 projektů společného zájmu, a třetí seznam, který byl vytvořen nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/540, obsahoval 173 projektů společného zájmu; vzhledem k tomu, že dne 31. října 2019 Komise schválila čtvrtý seznam projektů společného zájmu, který obsahoval 151 projektů společného zájmu;

D.  vzhledem k tomu, že jak bylo zohledněno v postoji Parlamentu v prvním čtení ze dne 17. dubna 2019 k návrhu nařízení, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy na období let 2021–2027, dosáhli spolunormotvůrci prozatímní dohody o tom, že by Komise měla posoudit účinnost a politickou soudržnost nařízení TEN-E, a to mimo jiné s ohledem na cíle Unie v oblasti energetiky a klimatu stanovené do roku 2030, na dlouhodobý závazek EU k dekarbonizaci a na zásadu „energetická účinnost v první řadě“; vzhledem k tomu, že by toto hodnocení mělo být předáno Parlamentu a Radě do 31. prosince 2020;

E.  vzhledem k tomu, že nařízení TEN-E bylo schváleno před přijetím Pařížské dohody, která obsahuje závazek ke splnění cíle, kterým je udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C nad těmito hodnotami;

F.  vzhledem k tomu, že v oblasti energetické politiky došlo od přijetí nařízení TEN-E v roce 2013 k několika výrazným změnám;

G.  vzhledem k tomu, že energetika plní ústřední úlohu při přechodu na hospodářství s nulovými emisemi skleníkových plynů, a vzhledem k tomu, že je tudíž nezbytné nadále usilovat dekarbonizaci energetického systému, aby mohla Unie nejpozději do roku 2050 dosáhnout nulových čistých emisí, a současně podporovat přechod i v jiných odvětvích a vyrovnat se s rostoucí poptávkou po elektřině;

H.  vzhledem k tomu, že pro dosažení svých cílů v oblasti klimatu a energetiky a podpory inteligentního, udržitelného a inkluzivního růstu potřebuje Unie moderní a vysoce výkonnou energetickou infrastrukturu, která obstojí i v budoucnu, bude nákladově účelná a dokáže zabezpečit energetické dodávky, včetně diverzifikace tras, zdrojů a dodavatelů;

I.  vzhledem k tomu, že nařízení TEN-E určuje priority transevropské energetické infrastruktury, které by měly být provedeny za účelem dosažení politických cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu, a stanoví projekty společného zájmu potřebné k dosažení těchto priorit;

J.  vzhledem k tomu, že prioritní koridory, prioritní oblasti a kritéria způsobilosti by měly odrážet vývoj energetického systému a být vždy v souladu s politickými prioritami Unie, zejména pokud jde o dlouhodobou dekarbonizaci;

K.  vzhledem k tomu, že je třeba, aby byly odpovídající politiky týkající se zavádění infrastruktury a politiky v oblasti energetické účinnosti prováděny doplňujícím způsobem, aby k plnění cílů Unie přispívaly nákladově co nejefektivnějším způsobem;

L.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu vyzval „k přezkumu hlavních směrů v rámci transevropské energetické sítě TEN-E před přijetím nového seznamu projektů společného zájmu“;

1.  vítá, že ve sdělení o Zelené dohodě pro Evropu bylo oznámeno, že v roce 2020 proběhne revize hlavních směrů TEN-E;

2.  žádá Komisi, aby nejpozději do konce roku 2020 předložila návrh na revizi hlavních směrů TEN-E, která zohlední především cíle Unie v oblasti energetiky a klimatu stanovené pro rok 2030, dlouhodobý závazek Unie k dekarbonizaci a zásadu „energetická účinnost v první řadě“

3.  žádá Komisi, aby do konce roku 2020 předložila návrh přechodných pokynů ohledně výdajů v rámci Nástroje pro propojení Evropy a výběru projektů na pátý seznam projektů společného zájmu s cílem zajistit, aby byly tyto výdaje i výběr projektů v souladu se závazky přijatými v rámci Pařížské dohody;

4.  domnívá se, že kritéria pro přiznání statusu projektu společného zájmu stanovená v hlavních směrech TEN-E musí být v souladu s cíli Unie v oblasti energetiky a klimatu, včetně cíle klimatické neutrality stanoveného pro rok 2050, jak uvádí závěry Evropské rady z prosince 2019, a se všemi pěti rozměry energetické unie, včetně cíle cenové dostupnosti;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39.
(2) Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2019)0420.
(4) Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 1.
(5) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 70.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2018)0430.
(7) Přijaté texty, P9_TA(2019)0079.
(8) Přijaté texty, P9_TA(2019)0078.
(9) Přijaté texty, P9_TA(2020)0005.


Uzavření Dohody mezi EU a Novým Zélandem, jež je předmětem jednání, o výměně osobních údajů pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu
PDF 147kWORD 51k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2020 o doporučení Evropského parlamentu Radě a Komisi ohledně uzavření dohody, jež je předmětem jednání, mezi Evropskou unií a Novým Zélandem o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a novozélandskými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu (COM(2019)05512020/2048(INI))
P9_TA(2020)0200A9-0131/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na doporučení Komise pro rozhodnutí Rady o zmocnění k zahájení jednání o dohodě mezi Evropskou unií a Novým Zélandem o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a novozélandskými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu (COM(2019)0551),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 13. května 2020 o zmocnění k zahájení jednání s Novým Zélandem o dohodě mezi Evropskou unií a Novým Zélandem o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a novozélandskými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (Listina), a zejména na její články 2, 6, 7, 8 a 47,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 6 této smlouvy, a na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na články 16 a 218 této smlouvy,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), kterým se nahrazují a ruší rozhodnutí Rady 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV(5),

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (ETS č. 108) ze dne 28. ledna 1981 a na dodatkový protokol ze dne 8. listopadu 2001 k Úmluvě Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat týkající se orgánů dozoru a toku dat přes hranice (ETS č. 181),

–  s ohledem na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů č. 1/2020 o mandátu k vyjednávání s cílem uzavřít mezinárodní dohodu o výměně osobních údajů mezi Europolem a donucovacími orgány Nového Zélandu;

–  s ohledem na zprávu Europolu o situaci a vývoji terorismu v roce 2019,

–  s ohledem na výzvu z Christchurch, kterou přijaly Nový Zéland, Francie, Komise, technologické společnosti a další strany, k přijetí opatření na odstranění teroristického a násilného extremistického obsahu online,

–  s ohledem na čl. 114 odst. 4 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0131/2020),

A.  vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2016/794 umožňuje předávání osobních údajů příslušnému orgánu třetí země nebo mezinárodní organizaci, je-li toto předávání nezbytné pro výkon úkolů Europolu, a to na základě rozhodnutí Komise o odpovídající ochraně podle směrnice (EU) 2016/680, mezinárodní dohody podle článku 218 SFEU obsahující odpovídající záruky při respektování ochrany soukromí a základních práv a svobod jednotlivce, dohod o spolupráci umožňujících výměnu osobních údajů uzavřených před 1. květnem 2017 a ve výjimečných případech na základě individuálního posouzení za přísných podmínek stanovených v čl. 25 odst. 5 nařízení (EU) 2016/794 a za předpokladu, že jsou zajištěny odpovídající záruky; zdůrazňuje, že dohoda musí plně respektovat základní práva a zásady uznané v Listině;

B.  vzhledem k tomu, že mezinárodní dohody umožňující Europolu a třetím zemím spolupracovat na výměně osobních údajů by měly být v souladu se základními právy uznanými Listinou, zejména jejími články 2, 6, 7, 8 a 47 a článkem 16 SFEU, a respektovat tudíž zásadu účelového omezení a práva na přístup a nápravu; vzhledem k tomu, že by tyto dohody měly podléhat dohledu nezávislého orgánu, jak je výslovně stanoveno v Listině, a měly by být nezbytné a přiměřené pro plnění úkolů Europolu;

C.  vzhledem k tomu, že programový dokument Europolu na období 2020–2022(6) zdůrazňuje, že úplné a úspěšné provádění činností evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (EMPACT), zejména na operativní úrovni, není možné bez úzkého partnerství se třetími státy a organizacemi; vzhledem k tomu, že EU a Nový Zéland mají na otázky globální bezpečnosti podobný názor a uplatňují v tomto ohledu podobné přístupy;

D.  vzhledem k tomu, že Europol a novozélandská policie již vytvořily rámec pro posílenou spolupráci prostřednictvím pracovního ujednání a memoranda o porozumění, jež byla podepsána v roce 2019 a dovolují policii Nového Zélandu používat aplikaci sítě pro bezpečnou výměnu informací (SIENA) a trvale vyslat styčného úředníka do ústředí Europolu v Haagu;

E.  vzhledem k tomu, že Europol uzavřel v minulosti několik operativních dohod o výměně osobních údajů se třetími zeměmi; vzhledem k tomu, že v roce 2018 zahájila Unie v této věci jednání s osmi zeměmi Blízkého východu a severní Afriky (Turecko, Izrael, Tunisko, Maroko, Libanon, Egypt, Alžírsko a Jordánsko) a že Parlament přijal usnesení o mandátech k vyjednávání těchto dohod(7);

F.  vzhledem k tomu, že Europol stanovil úroveň hrozby džihádistických teroristů jako vysokou a že v roce 2018 představoval terorismus nadále velkou hrozbu pro bezpečnost v členských státech; vzhledem k tomu, že ačkoli zůstal počet zatčených pravicových teroristů na relativně nízké úrovni, již třetí rok se neustále zvyšuje; vzhledem k tomu, že členské státy nahlásily Europolu, že donucovací orgány využily nástroje pro výměnu údajů ke sledování, překažení nebo vyšetření 129 teroristických útoků v roce 2018;

G.  vzhledem k tomu, že evropský inspektor ochrany údajů dohlíží na Europol od 1. května 2017 a rovněž poskytuje poradenství orgánům EU ohledně politik a právních předpisů týkajících se ochrany údajů, a to i při vyjednávání dohod v oblasti prosazování práva;

H.  vzhledem k tomu, že s ohledem na pravicový teroristický útok na dvě mešity ve městě Christchurch v roce 2019 by operační spolupráce, která má být formalizována/ v rámci dohody mezi EU a Novým Zélandem umožněním výměny osobních údajů, mohla mít zásadní význam pro prevenci a stíhání případných dalších závažných trestných činů, které by mohly být plánovány nebo spáchány v Unii či jinde ve světě;

I.   vzhledem k tomu, že předávání osobních údajů shromážděných v rámci trestních šetření a dále zpracovávaných Europolem v rámci dohody by mohlo mít významný dopad na život dotčených jednotlivců;

1.  domnívá se, že spolupráce s Novým Zélandem v oblasti prosazování práva pomůže Evropské unii dále chránit její bezpečnostní zájmy, zejména v oblasti předcházení terorismu a boje proti němu, narušování organizované trestné činnosti a boje proti kyberkriminalitě; vybízí Komisi, aby urychleně zahájila jednání s Novým Zélandem o výměně osobních údajů mezi Europolem a novozélandskými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu, a to při plném respektování pokynů pro vyjednávání přijatých Radou; vyzývá Komisi, aby se řídila dodatečnými doporučeními uvedenými v tomto usnesení;

2.  trvá na tom, že by úroveň ochrany údajů podle této dohody měla v zásadě odpovídat úrovni ochrany v právu EU, a to jak v právních předpisech, tak v praxi; dále trvá na tom, že pokud taková úroveň ochrany není zaručena, nelze dohodu uzavřít; zdůrazňuje v této souvislosti skutečnost, že Komise v roce 2012 formálně uznala Nový Zéland jako zemi, která zajišťuje odpovídající úroveň ochrany údajů; vzhledem k tomu, že se však toto rozhodnutí vztahuje pouze na záležitosti spadající do oblasti působnosti nařízení (EU) 2016/679, a nevztahuje se tudíž na záležitosti v oblasti prosazování práva;

3.  domnívá se, že by v zájmu účinnějšího boje proti závažné trestné činnosti a terorismu měla být upřednostňována přeshraniční výměna informací mezi všemi příslušnými donucovacími orgány v EU a s globálními partnery;

4.  požaduje, aby dohoda obsahovala veškeré nezbytné záruky a kontroly ohledně ochrany osobních údajů stanovené ve směrnicích pro jednání; konstatuje, že předávání citlivých osobních údajů by mělo být povoleno pouze ve výjimečných případech, kdy je takové předávání naprosto nezbytné a přiměřené pro předcházení trestným činům, na něž se dohoda vztahuje, a pro boj proti nim; zdůrazňuje, že by měly být stanoveny jasné záruky pro subjekt údajů, osoby spojené se subjektem údajů a osoby spojené s trestným činem, jako jsou svědci a oběti, aby bylo zaručeno dodržování základních práv;

5.  zastává názor, že by v souladu se zásadou účelového omezení měl být v budoucí dohodě výslovně uveden seznam trestných činů, u nichž bude možná výměna osobních údajů, a to v souladu s unijními definicemi trestných činů, pokud jsou k dispozici; domnívá se, že by tento seznam měl zahrnovat činnosti naplňující podstatu těchto trestných činů a pravděpodobný dopad příslušného předávání osobních údajů;

6.  zdůrazňuje, že by se předávané osobní údaje měly týkat jednotlivých trestných činů; poukazuje na to, že do dohody by mělo být začleněno jasné vymezení koncepce konkrétních trestných činů, neboť tato koncepce je nezbytná k posouzení nezbytnosti a přiměřenosti předávání údajů;

7.  trvá na tom, aby dohoda obsahovala jasné a přesné ustanovení, kterým se stanoví doba uchovávání osobních údajů, jež byly předány Novému Zélandu, a požadavek, aby byly tyto údaje po skončení uvedené doby vymazány; požaduje, aby byla v dohodě stanovena procesní opatření, která zajistí dodržování těchto ustanovení; v této souvislosti požaduje, aby dohoda konkrétně stanovila pravidelný přezkum lhůt pro uchovávání a jakoukoli další potřebu uchovávání osobních údajů a aby stanovila další vhodná opatření pro zajištění dodržování lhůt; zdůrazňuje, že ve výjimečných případech, existují-li opodstatněné důvody pro uchovávání údajů po prodlouženou dobu (po skončení lhůty pro uchovávání údajů), se tyto důvody a doprovodná dokumentace předají Europolu a evropskému inspektorovi ochrany údajů;

8.  naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby ve spolupráci s vládou Nového Zélandu a na základě judikatury Soudního dvora a ve smyslu ustanovení čl. 8 odst. 3 Listiny vymezily, který nezávislý orgán dohledu vybavený účinnými pravomocemi k provádění šetření a zásahů bude pověřen dohledem nad prováděním této mezinárodní dohody; požaduje, aby byl tento orgán dohodnut a zřízen předtím, než bude moci mezinárodní dohoda vstoupit v platnost; trvá na tom, aby byl v dohodě výslovně uveden název tohoto orgánu;

9.  domnívá se, že by mezinárodní dohoda měla obsahovat ustanovení umožňující EU pozastavit nebo zrušit dohodu v případě jejího porušení; je přesvědčen, že by tento nezávislý orgán dohledu měl rovněž mít pravomoc rozhodnout o pozastavení předávání osobních údajů či jeho ukončení v případě, že dojde k porušení dohody; domnívá se, že by podle této dohody měly mít příslušné orgány možnost nadále zpracovávat veškeré osobní údaje spadající do oblasti působnosti dohody předané před jejím pozastavením nebo ukončením; domnívá se, že by měl být zaveden postup pro monitorování a periodické vyhodnocování dohody, s cílem posoudit, jak partneři dohodu dodržují a zda dohoda odpovídá operačním potřebám Europolu a je v souladu s právními předpisy EU o ochraně údajů;

10.  domnívá se, že by další předávání informací Europolu příslušnými novozélandskými orgány dalším orgánům na Novém Zélandě, mimo jiné pro použití v soudních řízeních, mělo být povoleno pouze pro původní účely, pro něž Europol tyto informace předal, a s výhradou, že bude zajištěno předchozí schválení ze strany Europolu; poukazuje na to, že by další předávání informací Europolu příslušnými novozélandskými orgány orgánům ve třetích zemích nemělo být povoleno;

11.  vyzývá Radu a Komisi, aby ustanovení návrhu dohody konzultovaly s evropským inspektorem ochrany údajů před její finalizací a po celou dobu jednání;

12.  domnívá se, že by mezinárodní dohoda s Novým Zélandem měla zahrnovat právo subjektů údajů na informace, opravu a výmaz, jak je stanoveno v dalších právních předpisech EU o ochraně údajů; v této souvislosti požaduje, aby dohoda obsahovala jasná a podrobná pravidla týkající se informací, které by měly být poskytnuty subjektům údajů;

13.  zdůrazňuje, že jeho souhlas s uzavřením dohody bude podmíněn jeho uspokojivým zapojením do všech fází postupu; očekává, že bude nadále plně a proaktivně informován o pokroku jednání v souladu s článkem 218 SFEU, a očekává, že obdrží příslušné dokumenty současně s Radou, aby mohl vykonávat svoji kontrolní roli;

14.  zdůrazňuje, že udělí svůj souhlas s uzavřením dohody pouze v případě, že tato dohoda nebude ohrožovat právo na soukromí a ochranu údajů ani jiná základní práva a svobody chráněné Listinou; v této souvislosti uvádí, že podle čl. 218 odst. 11 SFEU si může vyžádat posudek Soudního dvora o slučitelnosti zamýšlené dohody se Smlouvami;

15.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a také vládě Nového Zélandu.

(1) Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53.
(2) Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39.
(3) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.
(4) Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.
(5) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89.
(6) Programový dokument Europolu na období 2020-2022 přijatý správní radou Europolu dne 25. března 2020, EDOC# 1003783v20E.
(7) Úř. věst. C 118, 8.4.2020, s. 69-108.


Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek
PDF 207kWORD 69k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2020 o strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek (2020/2531(RSP))
P9_TA(2020)0201B9-0222/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na její článek 168 a 191,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“(1) (dále jen „sedmý akční program pro životní prostředí“) a na jeho vizi do roku 2050,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) a o zřízení Evropské agentury pro chemické látky (dále jen „nařízení REACH“)(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (dále jen „nařízení CLP“)(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 649/2012 ze dne 4. července 2012 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek(7),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/10/ES ze dne 11. února 2004 o harmonizaci právních a správních předpisů týkajících se používání zásad správné laboratorní praxe a ověřování jejich používání při zkouškách chemických látek(8),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanovuje rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů, ve znění pozdějších předpisů(9),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS(10),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích(11) („nařízení o kosmetických přípravcích“),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008(12),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU(13),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky(14), jakožto cenný nástroj pro sledování a řešení přeshraničního chemického znečištění povrchových vod,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1381 ze dne 20. června 2019 o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci(15),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2398 ze dne 12. prosince 2017(16), směrnici (EU) 2019/130 ze dne 16. ledna 2019(17) a směrnici (EU) 2019/983 ze dne 5. června 2019, kterými se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci(18),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely(19),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 26. června 2019 nazvané „Směrem ke strategii pro udržitelnou politiku Unie v oblasti chemických látek“,

–  s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 4. října 2019 nazvané „Větší oběhovost – přechod k udržitelné společnosti“,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 10. prosince 2019 nazvané „Nový strategický rámec EU pro ochranu zdraví a bezpečnosti při práci: posílení provádění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v EU“,

–  s ohledem na politické směry Komise na období 2019–2024, zejména na cíl nulového znečištění pro Evropu,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2018 s názvem „Čistá planeta pro všechny – Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ (COM(2018)0773) a na podrobnou analýzu, o niž se toto sdělení opírá(20),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2018 nazvané „Souhrnná zpráva Komise o uplatňování nařízení REACH a přezkumu některých prvků – Závěry a opatření“ (COM(2018)0116) a k němu připojený pracovní dokument útvarů Komise,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. listopadu 2018 nazvané „Vytváření uceleného rámce Evropské unie pro endokrinní disruptory“ (COM(2018)0734),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. listopadu 2018 nazvané „Přezkum nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích, pokud jde o látky s vlastnostmi, které narušují činnost žláz s vnitřní sekrecí“ (COM(2018)0739),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. června 2019 nazvané „Výsledky kontroly účelnosti nejvýznamnějších právních předpisů týkajících se chemických látek (s výjimkou nařízení REACH) a zjištěné problémy, nedostatky a slabiny“ (COM(2019)0264),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. dubna 2009 o regulačních aspektech nanomateriálů(21),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o účinném využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství(22),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2018 o provádění sedmého akčního programu pro životní prostředí(23),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2018 o uplatňování balíčku opatření v oblasti oběhového hospodářství: možnosti, jak řešit otázky na pomezí právních předpisů týkajících se chemických látek, výrobků a odpadů(24),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (COM(2020)0381),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2020 nazvané „Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa“ (COM(2020)0098),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ (COM(2020)0102),

–  s ohledem na evropský plán boje proti nádorovým onemocněním, který Komise představila v únoru 2020,

–  s ohledem na veřejnou konzultaci Komise o evropském plánu boje proti nádorovým onemocněním(25),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. ledna 2018 o provádění balíčku opatření týkajících se oběhového hospodářství: možnosti, jak řešit otázky na pomezí právních předpisů týkajících se chemických látek, výrobků a odpadů (COM(2018)0032) a na přiložený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2018)0020),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2018 o evropské strategii pro plasty v oběhovém hospodářství(26),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2018 o provádění nařízení o přípravcích na ochranu rostlin (ES) č. 1107/2009(27),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2019 o postupu Unie pro povolování pesticidů(28),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2019 o provádění směrnice 2009/128/ES o udržitelném používání pesticidů(29),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. dubna 2019 o uceleném rámci Evropské unie pro endokrinní disruptory(30),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu(31),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. května 2018 o zavedení celosvětového zákazu testování kosmetických přípravků na zvířatech(32),

–  s ohledem na zprávu Programu OSN pro životní prostředí ze dne 29. dubna 2019 nazvanou „Globální výhled v oblasti chemických látek II – Od přežitků k inovativním řešením: provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030“,

–  s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí ze dne 4. prosince 2019 nazvanou „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020“ (SOER 2020),

–  s ohledem na studii ze srpna 2017, kterou zadala Komise, nazvanou „Studie pro strategii pro netoxické životní prostředí v rámci sedmého akčního programu pro životní prostředí“(33),

–  s ohledem na studii zveřejněnou v lednu 2019 a aktualizovanou v květnu 2019, kterou zadal Petiční výbor Evropského parlamentu, nazvanou „Endokrinní disruptory: od vědeckých důkazů k ochraně lidského zdraví“(34),

–  s ohledem na zprávu z června 2019, kterou koordinovala Komise a její pořádající partner – dánské ministerstvo pro životní prostředí a výživu, nazvanou „Politika EU v oblasti chemických látek do roku 2030: využívání zkušeností z minulosti, směřování k budoucnosti“,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora 05/2020 nazvanou „Udržitelné využívání přípravků na ochranu rostlin: pokrok v měření a snižování rizik je omezený“,

–  s ohledem na otázku týkající se strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek položenou Komisi (O-000044/2020 – B9-0013/2020),

–  s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

A.  vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení ze dne 11. prosince 2019 nazvaném „Zelená dohoda pro Evropu“ oznámila, že do léta 2020 předloží „strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek“;

B.  vzhledem k tomu, že strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek by měla přispívat k řádnému uplatňování zásad unijní politiky v oblasti životního prostředí v souladu s čl. 191 odst. 2 SFEU;

C.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy nesplnily cíl udržitelného rozvoje č. 12, podle něhož je nutné zajistit v souladu s dohodnutými mezinárodními rámci řádné nakládání s chemickými látkami a veškerým odpadem během jejich životního cyklu a výrazné omezení jejich uvolňování do ovzduší, vody a půdy, aby se do roku 2020 minimalizoval jejich nepříznivý dopad na lidské zdraví a životní prostředí; vzhledem k tomu, že aby do roku 2030 došlo k podstatnému snížení počtu úmrtí a nemocí způsobených nebezpečnými chemickými látkami, znečištěním ovzduší a kontaminací vody a půdy, je k dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 3 nutné vyvinout další výrazné úsilí; vzhledem k tomu, že strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek může pomoci při dosahování cílů udržitelného rozvoje;

D.  vzhledem k tomu, že se chemické, fyzikální a toxikologické vlastnosti chemických látek značně liší; vzhledem k tomu, že zatímco mnoho těchto látek, které jsou nedílnou součástí našeho každodenního života, není nebezpečných a v životním prostředí nepřetrvávají, u jiných může docházet v nízkých koncentracích k jejich přetrvávání v životním prostředí a k akumulaci v potravinovém řetězci, přičemž mohou vést k poškození lidského zdraví;

E.  vzhledem k tomu, že znečištění způsobené syntetickými chemickými látkami představuje pro veřejné zdraví a životní prostředí závažné rostoucí riziko; vzhledem k tomu, že například nádorová onemocnění spojená s působením nebezpečných chemických látek jsou hlavní příčinou úmrtí v souvislosti s prací; vzhledem k tomu, že v EU dochází v důsledku působení karcinogenů na pracovišti každoročně k výskytu 120 000 případů nádorových onemocnění spojených s pracovním prostředím, které vedou každý rok přibližně k 80 000 případům úmrtí(35);

F.  vzhledem k tomu, že pokud se má zabránit škodám spojeným s působením škodlivých chemických látek, hraje regulace klíčovou úlohu; vzhledem k tomu, že částečně v důsledku zavedení právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se v posledních 20 letech předešlo podle odhadů jednomu milionu nových případů nádorových onemocnění; vzhledem k tomu, že podle jedné studie z roku 2017 je střízlivý odhad kumulativního přínosu právních předpisů EU v oblasti chemických látek „v řádu desítek miliard eur ročně“(36);

G.  vzhledem k tomu, že strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek musí vést ke skutečnému omezení působení škodlivých chemických látek na člověka a životní prostředí a zároveň ke zvýšení konkurenceschopnosti a inovační schopnosti evropského průmyslu;

H.  vzhledem k tomu, že chemické znečištění vede k ubývání suchozemských a vodních ekosystémů a omezení jejich „odolnosti“, tj. schopnosti bránit se poškození a schopnosti obnovy, což má za následek rychlý pokles populací živočichů;

I.  vzhledem k tomu, že dne 26. června 2019 vyzvala Rada Komisi, aby vypracovala akční plán k eliminaci veškerého jiného než nutného používání perfluorovaných sloučenin, protože jsou velmi perzistentní a představují zvýšené riziko pro zdraví a životní prostředí(37);

J.  vzhledem k tomu, že Evropská agentura pro životní prostředí vyjádřila ve své zprávě z roku 2020 „Evropské životní prostředí – stav a výhled“ rostoucí znepokojení nad úlohou chemických látek při zhoršování stavu našeho životního prostředí a varovala, že předpokládaný nárůst výroby chemických látek a stávající emise perzistentních a škodlivých chemických látek naznačují, že pravděpodobně nedojde ke snížení chemické zátěže působící na zdraví a životní prostředí a že stávající opatření nejsou dostatečná k řešení velkého množství chemických látek;

K.  vzhledem k tomu, že je nutné přejít k výrobě chemických látek, které by byly bezpečné už ve stadiu návrhu, mj. používat méně rizikové chemické látky v průběhu celého životního cyklu výrobků, omezit chemické znečištění a zlepšit oběhový charakter evropského hospodářství; vzhledem k tomu, že akční plán EU pro oběhové hospodářství se musí zabývat toxickými chemickými látkami, aby bylo možné těchto cílů dosáhnout;

L.  vzhledem k tomu, že umožnění zakázaným látkám nebo látkám vzbuzujícím mimořádné obavy přístup na trh EU prostřednictvím výrobků dovážených ze třetích zemí není v souladu s cílem rozvoje koloběhů netoxických materiálů;

M.  vzhledem k tomu, že je vítáno, že Komise financuje projekty na podporu inovativních digitálních technologií ke sledování chemických látek v dodavatelském řetězci (např. blockchain);

N.  vzhledem k tomu, že plody, nemluvňata, děti, těhotné ženy, starší lidé a chudé osoby podléhají působení chemických látek obzvlášť snadno; vzhledem k tomu, že nízkopříjmové domácnosti mu mohou být vystaveny nepoměrně více, jelikož často žijí v blízkosti významných zdrojů emisí, jako jsou skládky nebezpečného odpadu a výrobní zařízení(38);

O.  vzhledem k tomu, že Komise zatím nepředložila svou strategii pro netoxické chemické látky, kterou slíbila v rámci 7. akčního plánu pro životní prostředí; vzhledem k tomu, že nyní je důležité, aby Komise navrhla ambiciózní strategii, která by skutečně co nejvíce omezila působení nebezpečných chemických látek na člověka a životní prostředí a zároveň zvýšila konkurenceschopnost a inovační schopnost evropského průmyslu;

P.  vzhledem k tomu, že v rámci studií, které Komise zadala (např. ve vztahu ke strategii pro netoxické životní prostředí a v souvislosti s kontrolou účelnosti nařízení REACH a jiných právních předpisů v oblasti chemických látek), byly zjištěny významné nedostatky právních předpisů EU, které mají zajistit bezpečné nakládání s chemickými látkami v Unii, včetně nesrovnalostí na úrovni odvětvových předpisů a jejich nedostatečného uplatňování, přičemž byla nastíněna celá řada opatření, která je nutné zvážit;

Q.  vzhledem k tomu, že tyto nedostatky a nesrovnalosti vyžadují přijetí legislativních kroků, které by zajistily účinnou ochranu lidského zdraví a životního prostředí před riziky spojenými s chemickými látkami;

R.  vzhledem k tomu, že strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek by měla vycházet z nejnovějších nezávislých vědeckých poznatků a metod a zabývat se reálným působením chemických látek v průběhu celého životního cyklu;

S.  vzhledem k tomu, že podle nařízení (ES) č. 1107/2009 je nutné, aby Komise a členské státy prováděly „nezávislé objektivní a transparentní posouzení“ účinných látek v pesticidech a souvisejících výrobků a aby Evropský úřad pro bezpečnost potravin provedl v souladu s nařízením (ES) č. 178/2002 o obecném potravinovém právu jejich nezávislé vědecké posouzení;

1.  vítá ambiciózní cíl nulového znečištění pro životní prostředí bez toxických látek; uznává zásadní úlohu, kterou hraje chemický průmysl při dosahování četných cílů Zelené dohody, zejména pokud jde o ambici nulového znečištění, klimatickou neutralitu, transformaci energetiky, podporu energetické účinnosti a oběhové hospodářství, a to zajištěním inovativních výrobních procesů a materiálů;

2.  domnívá se, že je třeba zabránit jakékoli formě znečištění nebo ji snížit na úroveň, která již není škodlivá pro lidské zdraví a životní prostředí, aby bylo možné dobře žít v rámci ekologických limitů planety;

3.  domnívá se, že zajištění toho, aby každé použití chemických látek, materiálů a výrobků bylo bezpečné, udržitelné a oběhové už ve stadiu návrhu, je základním a úplně počátečním opatřením zaměřeným nejen na ochranu lidského zdraví, dosažení životního prostředí bez toxických látek (ovzduší, voda, půda) a ochranu biologické rozmanitosti, ale také na dosažení klimaticky neutrálního, oběhového a konkurenceschopného hospodářství účinně využívajícího zdroje;

4.  vyzývá Komisi, aby předložila komplexní strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek, aby bylo možné dosáhnout nezbytného posunu paradigmatu pro realizaci ambiciózního cíle nulového znečištění pro životní prostředí bez toxických látek, a zajistit tak vysokou úroveň ochrany lidského zdraví, zdraví zvířat a životního prostředí, minimalizovat expozici nebezpečným chemickým látkám, se zvláštním ohledem na zásadu předběžné opatrnosti a účinnou ochranu pracovníků, co nejvíce omezit testování na zvířatech, zachovat a obnovit ekosystémy a biologickou rozmanitost, podpořit inovace v oblasti udržitelných chemických látek jako základ evropské strategie pro oběhové, bezpečné a udržitelné hospodářství účinně využívající zdroje a zároveň posílit konkurenceschopnost a inovační sílu hospodářství Unie, zajistit bezpečnost dodávek a podpořit zaměstnanost v EU;

5.  zdůrazňuje, že nadcházející strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek se musí rovněž zabývat udržitelným získáváním materiálů a energetickou náročností při výrobě chemických látek v dodavatelském řetězci, stejně jako zdravotními, sociálními a environmentálními normami a lidskými právy;

6.  zdůrazňuje, že nová strategie by měla být v souladu s ostatními politickými cíli Zelené dohody, včetně cílů právního rámce pro klima, akčního plánu pro oběhové hospodářství, nové průmyslové strategie pro Evropu, evropského plánu boje proti rakovině i nového kontextu evropského hospodářství po pandemii COVID-19, a měla by je doplňovat;

7.  zdůrazňuje, že nová strategie by měla nastínit, v jakých odvětvích a jakými způsoby může chemický průmysl k těmto cílům přispět, například oblast čisté energie, surovin, udržitelné dopravy, digitalizace a snížení spotřeby;

8.  je toho názoru, že by Komise měla vypracovat komplexní strategii, v níž bude klíčovým pilířem udržitelnost a která by měla přispět ke konsolidaci všech příslušných politik, včetně politik týkajících se chemických látek, obchodu, daní, inovací, hospodářské soutěže, a zajistit jejich prosazování s cílem přilákat investice do Evropy a vytvořit trhy pro oběhové a nízkouhlíkové produkty;

9.  podtrhuje, že chemický průmysl má pro evropské hospodářství velký význam a že modernizace a dekarbonizace tohoto odvětví je zásadní pro splnění cílů Zelené dohody; uznává, že chemický průmysl dokáže poskytnout různá nízkouhlíková řešení; podtrhuje význam rozvoje chemického průmyslu v zájmu uskutečnění ambic EU v oblasti klimatu v období do roku 2030 a do roku 2050; zdůrazňuje, že podpora bezpečných a udržitelných inovací je klíčovým prvkem přechodu od lineárního k oběhovému a udržitelnému průmyslu, což by tomuto odvětví poskytlo velkou konkurenční výhodu;

10.  domnívá se, že strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek by měla zajistit soudržnost a součinnost mezi právními předpisy týkajícími se chemických látek (např. REACH, CLP, předpisy týkající se perzistentních organických znečišťujících látek, rtuti, přípravků na ochranu rostlin, biocidů, maximálních limitů reziduí, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) a souvisejícími právními předpisy Unie, včetně specifických právních předpisů o výrobcích (týkajících se např. hraček, kosmetických přípravků, materiálů určených pro styk s potravinami, stavebních výrobků, léčiv a obalů a směrnice (EU) 2019/904 o plastových výrobcích na jedno použití), obecných právních předpisů o výrobcích (např. o ekodesignu, ekoznačce, připravované politice pro udržitelné výrobky), právních předpisů týkajících se složek životního prostředí (např. vody, půdy a ovzduší), právních předpisů týkajících se zdrojů znečištění, včetně průmyslových zařízení (např. směrnice o průmyslových emisích, směrnice Seveso III), ale i právních předpisů o odpadu (např. směrnice o nebezpečných látkách, směrnice o vozidlech s ukončenou životností);

11.  zdůrazňuje, že je třeba obzvláště dbát na omezení překrývání právních rámců a překrývání úkolů svěřených Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA), Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA);

12.  zdůrazňuje, že strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek je třeba sladit s hierarchií opatření týkajících se řízení rizik, která před kontrolními opatřeními dává přednost prevenci, postupnému odstraňování nebezpečných látek a jejich nahrazování bezpečnějšími alternativami, pokud je to možné;

13.  zdůrazňuje, že je třeba snížit a zabránit expozici chemickým látkám, jako jsou endokrinní disruptory, u nichž bylo prokázáno, že přispívají k výraznému nárůstu chronických onemocnění a že některé mohou narušit imunitní systém a jeho zánětlivé reakce, a to v souvislosti s opatřeními ke zlepšení veřejného zdraví a posílení odolnosti vůči virům, jako je např. SARS-CoV-2(39);

14.  zdůrazňuje, že strategie by měla plně zohledňovat zásadu předběžné opatrnosti a zásadu preventivních opatření, zásadu nápravy škod na životním prostředí přednostně u zdroje, zásadu „znečišťovatel platí“ a základní zásady evropských právních předpisů v oblasti chemických látek, jako je zásada, že důkazní břemeno nesou výrobci, dovozci a následní uživatelé, a že by tyto zásady měla účinně uplatňovat;

15.  domnívá se, že mechanismy rozšířené odpovědnosti výrobců by byly dobrým nástrojem k uplatňování zásady „znečišťovatel platí“ a zároveň by stimulovaly inovace;

16.  zdůrazňuje, že je třeba stanovit ambiciózní cíle v zájmu zvýšení počtu každoročně prověřovaných chemických látek, zejména pokud jde o jejich vlastnosti narušující činnost žláz s vnitřní sekrecí;

17.  zdůrazňuje, že tato strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek by měla jít ruku v ruce se strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030;

18.  zdůrazňuje, že nová strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek by měla být založena na spolehlivých a aktuálních vědeckých důkazech a měla by zohledňovat rizika, které představují endokrinní disruptory, nebezpečné chemické látky v dovážených výrobcích, kombinované účinky různých chemických látek a vysoce perzistentní chemické látky, a že následná regulační opatření týkající se jiných než odborných otázek (např. určení nebezpečnosti a klasifikace nebezpečnosti)(40) by měla být doprovázena posouzením dopadu a měla by zohledňovat podněty příslušných zúčastněných stran, aby byly lépe objasněny priority;

19.  zdůrazňuje, že udržitelná politika v oblasti chemických látek vyžaduje souběžná opatření týkající se několika aspektů: stanovení kritérií pro udržitelné chemické látky na podporu investic s cílem přispět k prevenci a omezování znečištění, zlepšení sledování nebezpečných chemických látek ve výrobcích a podpora jejich nahrazování bezpečnějšími alternativami a vytváření propojení s klíčovými odvětvími s cílem pracovat na iniciativách oběhového hospodářství (např. stavebnictví, textilní, elektronický a automobilový průmysl);

20.  znovu potvrzuje, že je třeba odstranit veškeré nedostatky a slabiny právních předpisů EU o chemických látkách, že právní předpisy je třeba plně uplatňovat a že nová strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek by měla účinně přispět k možnému rychlému nahrazení látek vzbuzujících mimořádné obavy a dalších nebezpečných chemických látek, včetně endokrinních disruptorů, vysoce perzistentních chemických látek, neurotoxických a imunotoxických látek a perzistentních organických znečišťujících látek, a k řešení kombinovaných účinků chemických látek, nanoforem látek a expozice nebezpečným chemickým látkám uvolňovaným z výrobků; domnívá se, že strategie by měla rovněž přispět k účinnosti kontrolních opatření; znovu zdůrazňuje, že jakýkoli zákaz uvedených chemických látek by měl zohlednit veškeré aspekty udržitelnosti;

21.  se znepokojením opakuje, že právní předpisy zabraňující přítomnosti chemických látek ve výrobcích, včetně dovážených výrobků, jsou roztříštěné, nesystematické a rozporuplné a že se vztahují jen na velmi málo látek, výrobků a použití, často s mnoha výjimkami; vyzývá Komisi, aby jako součást strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek předložila akční plán pro odstranění mezer ve stávajícím právním rámci, přičemž by měla upřednostnit výrobky, se kterými spotřebitelé často přicházejí do těsného kontaktu, jako je textil, nábytek, výrobky pro děti a savé hygienické výrobky;

22.  připomíná, že do roku 2020 musí být všechny příslušné látky vzbuzující mimořádné obavy, včetně látek s vlastnostmi narušujícími činnost endokrinního systému, které vyvolávají stejně vážné obavy, zařazeny na seznam látek pro případné zahrnutí do nařízení REACH; zdůrazňuje, že po roce 2020 bude nezbytné vyvíjet úsilí s cílem identifikovat další možné látky vzbuzující mimořádné obavy a nadále zajišťovat plný soulad registrační dokumentace; vyzývá Komisi, aby rychle začala upouštět od používání látek vzbuzujících mimořádné obavy;

23.  domnívá se, že nová strategie v oblasti chemických látek by měla zajistit, aby se na trh neuváděly žádné chemické látky s potenciálně negativními účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí dříve, než proběhne důkladné posouzení nebezpečnosti a rizik spojených s příslušnou látkou;

24.  zdůrazňuje, že je třeba jasně se zavázat k zabezpečení střednědobého a dlouhodobého financování pro kvalitnější a nezávislý výzkum zelené chemie založené na bezpečnosti už od návrhu, aby bylo možné vyvinout bezpečné a udržitelné alternativy, včetně nechemických alternativ, a rovněž se zavázat k podpoře nahrazování škodlivých chemických látek tam, kde je to možné, a bezpečné a udržitelné výroby, k zajištění vhodných předpokladů pro bezpečné a udržitelné inovace a k vývoji nových a bezpečnějších chemických látek;

25.  zdůrazňuje, že chemický průmysl by se měl na tomto financování do značné míry podílet;

26.  podtrhuje, že je nutné jasně se zavázat k zabezpečení finančních prostředků na biologické monitorování člověka a environmentální monitorování dopadů chemických látek a expozice chemickým látkám s cílem zlepšit posuzování a řízení chemických rizik a rovněž prostředků na lepší sdílení a využívání místních, regionálních, vnitrostátních a unijních údajů z monitorování v různých zemích, odvětvích a institucích v příslušných oblastech politiky (jako je voda, chemické látky, ovzduší, biologické monitorování, zdraví atd.); zdůrazňuje, že při realizaci studií biologického monitorování člověka by měly být plně dodržovány příslušné právní předpisy na ochranu údajů;

27.  domnívá se, že vědecký výzkum by měl při zkouškách u podezření na toxicitu zohledňovat rovněž epigenetiku; vyzývá Komisi, aby tento cíl podpořila a posílila i evropskou koordinaci a činnost v oblasti biologického monitorování; zdůrazňuje, že je nutné provádět výzkum i v méně zviditelňovaných oblastech, jako jsou rakovinná onemocnění související s endokrinním systémem a sociálně-ekonomické dopady endokrinních onemocnění;

28.  zdůrazňuje význam udržitelného financování výzkumu a inovací pro zlepšení vědeckých poznatků o dopadech nebezpečných chemických látek na životní prostředí, zdraví, biologickou rozmanitost a odolnost ekosystémů a pro podporu výzkumu zaměřeného na zlepšování metod určování rizik souvisejících s chemickými látkami;

29.  opakuje, že pomocí širšího využívání nových metodických postupů a inteligentních zkušebních strategií, včetně metod in vitro a in silico, je třeba minimalizovat a postupně odstraňovat zkoušky na zvířatech; vyzývá proto k většímu úsilí a navýšení finančních prostředků s cílem zavést do všech příslušných právních předpisů týkajících se nejen kosmetiky rychlé, spolehlivé a důkladné posuzování bezpečnosti, při němž nejsou používána zvířata; vyjadřuje politování nad tím, že stále ještě existují překážky, které brání užitečnosti a akceptování alternativních metod zkoušení (bez použití zvířat) pro regulační účely a které jsou částečně spojeny s takovými faktory, jako jsou nedostatky ve stávajících pokynech pro zkoušky(41) a nedostatek financí na výzkum a vývoj metod zkoušení nevyužívajících zvířata; žádá, aby byla přijata opatření k nápravě této situace;

30.  domnívá se, že jako kritérium pro validaci nových metod by se měly používat nejlepší dostupné vědecké poznatky a nikoliv zastaralé modely zkoušení na zvířatech;

31.  vyzývá Komisi, aby zajistila podstatné urychlení validace a zavádění metod zkoušení, které nevyužívají zvířata;

32.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala potenciál digitálních technologií a umělé inteligence s cílem urychlit vývoj nástrojů prediktivní toxikologie, a podpořit tak inovace;

33.  zdůrazňuje, že zákaz zkoušek na zvířatech stanovený nařízením o kosmetických přípravcích nesmí být ohrožen zkouškami prováděnými na základě jiných právních předpisů, například nařízení REACH;

34.  domnívá se, že strategie by měla rozšířit používání všeobecného posouzení rizik do všech právních předpisů;

35.  vyzývá Komisi, aby přijala veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby se všechny příslušné právní předpisy v plném rozsahu a konzistentně zabývaly kombinovanými účinky chemických látek, mj. omezením expozice a v případě potřeby zrevidováním požadavků na údaje a vypracováním nových zkušebních metod, pokud možno v souladu s metodami, na nichž se shodly agentury EU;

36.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s agenturami ECHA a EFSA, s členskými státy a příslušnými stranami vypracovala metodiku pro zohlednění kombinovaných účinků chemických látek, včetně kombinované expozice několika chemickým látkám a expozice z různých zdrojů, tj. aby zavedla např. faktor kombinovaného posuzování, a aby přizpůsobila právní požadavky na řešení těchto dopadů při posuzování a řízení rizik ve všech příslušných právních předpisech týkajících se chemických látek a emisí;

37.  vítá uplatňování zásady „jedna látka – jedno posouzení nebezpečnosti“, která umožňuje lepší využívání zdrojů agentur a vědeckých institucí Unie, brání zdvojování úsilí, a to i zdvojování zkoušek, snižuje riziko odlišných výsledků hodnocení, urychluje přijímání právních předpisů týkajících se chemických látek a zabezpečuje jejich vzájemný soulad a transparentnost, zajišťuje lepší ochranu zdraví a životního prostředí a rovné podmínky pro průmysl a současně bere v potaz specifickou situaci MSP;

38.  vyzývá Komisi, aby vytvořila plně propojenou a interoperabilní databázi EU s údaji o chemické bezpečnosti s cílem umožnit bezproblémové předávání údajů mezi orgány a poskytnout otevřený přístup výzkumným pracovníkům, regulačním orgánům, průmyslovým podnikům a občanům obecně;

39.  zdůrazňuje, že je třeba posílit spolupráci a koordinaci mezi evropskými agenturami pro hodnocení, tj. úřadem EFSA a agenturou ECHA, a vnitrostátními agenturami, a to vypracováním společných pokynů pro posuzování rizik, které by zohledňovaly nejnovější výsledky vědeckého výzkumu a předcházely by nesrovnalostem, zejména pokud jde o rizika spojená s biocidními a fytofarmaceutickými přípravky;

40.  zdůrazňuje, že k posuzování chemických látek, které představují podobná nebezpečí, rizika nebo mají podobné funkce a lze je považovat za skupinu, je třeba přistupovat integrovanějším způsobem; vyzývá proto Komisi, aby jak při hodnocení, tak při následných regulačních opatřeních využívala ve větší míře vědecky podložený přístup založený na seskupování s cílem zabránit politováníhodnému nahrazování a omezit testování na zvířatech; zdůrazňuje, že přístup „jedna látka – jedno posouzení nebezpečnosti“ by neměl být v rozporu se zavedením přístupu založeného na seskupování, jehož cílem je posuzovat skupiny látek jako celek, ani by tomuto přístupu neměl bránit;

41.  vyzývá Komisi, aby za podpory agentury ECHA zřídila fórum pro posuzování výhod, nevýhod a proveditelnosti zavedení nového systému testování chemických látek, podle něhož by studie bezpečnosti prováděly certifikované laboratoře/instituce určené v rámci regulačního procesu a náklady by byly hrazeny žadateli, aby byla zachována situace, kdy důkazní břemeno nesou podniky;

42.  domnívá se, že je třeba přijmout regulační opatření k zajištění náležité ochrany zranitelných skupin, jako jsou děti, těhotné a kojící ženy nebo senioři; vyzývá Komisi, aby přijala průřezovou definici zranitelných skupin, v případě potřeby navrhla vhodné přizpůsobení stávajících vědeckých přístupů k posuzování rizik a sladila ochranu zranitelných skupin ve všech právních předpisech o chemických látkách s nejpřísnějšími normami;

43.  vyzývá Komisi, aby zvláštní pozornost věnovala chemickým látkám, které se akumulují a zůstávají v tělech, látkám, které jsou přenášeny do těla dětí v průběhu těhotenství nebo prostřednictvím mateřského mléka, a látkám, jejichž účinky mohou působit napříč generacemi;

44.  zdůrazňuje nutnost vytvořit účinný mechanismus pro koordinaci ochrany zranitelných skupin, například zavedením požadavků na důsledné řízení rizik do příslušných právních předpisů EU týkajících se látek vzbuzujících obavy, včetně neurotoxinů a endokrinních disruptorů;

45.  domnívá se, že strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek by měla přispět k větší ochraně pracovníků před škodlivými chemickými látkami;

46.  vyzývá Komisi, aby vypracovala legislativní návrh na zahrnutí látek toxických pro reprodukci do působnosti směrnice 2004/37/ES o karcinogenech a mutagenech při práci s cílem harmonizovat ji se způsobem, jakým se přistupuje k látkám karcinogenním, mutagenním a toxickým pro reprodukci v ostatních právních předpisech EU o chemických látkách (např. v nařízení REACH a právních předpisech o biocidech, pesticidech a kosmetických přípravcích);

47.  zdůrazňuje, že je důležité požadovat, aby žádosti o povolení na základě nařízení REACH byly dostatečně přesné, i pokud jde o expozici dotyčné látce, aby bylo možné řádně posoudit riziko a přijmout odpovídající opatření k řízení rizik, zejména pro pracovníky;

48.  konstatuje, že nádorová onemocnění z povolání se zařazují do stejné skupiny jako všechna ostatní nádorová onemocnění a nejsou obecně označována jako nádorová onemocnění z povolání; odsuzuje skutečnost, že podle několika analýz nesou téměř všechny náklady související s nádorovými onemocněními z povolání pracovníci a jejich rodiny; konstatuje, že nádorová onemocnění z povolání jsou spojena s mimořádně vysokými náklady pro pracovníky, zaměstnavatele a vnitrostátní systémy sociálního zabezpečení; vyzývá Komisi, aby zajistila řádnou registraci nádorových onemocnění z povolání a jejich příčin;

49.  podtrhuje, že je důležité, aby zaměstnavatelé měli k dispozici úplné informace o chemickém nebezpečí a o bezpečnosti, neboť své pracovníky musí chránit a informovat pomocí správných bezpečnostních pokynů, školení a ochranného vybavení a musí využívat kvalitní systém dohledu; vyžaduje efektivní vnitrostátní pracovní inspekce a postihy za porušení bezpečnostních požadavků; vybízí ke zřizování výborů pro prevenci;

50.  zdůrazňuje, že je třeba poskytovat občanům, pracovníkům a podnikům jasné a srozumitelné informace o chemických látkách ve všech jazycích EU a zvýšit transparentnost a sledovatelnost v celém dodavatelském řetězci;

51.  žádá, aby strategie výrazně zlepšila provádění nařízení REACH, pokud jde o registraci, hodnocení, povolování a omezování, a objasnila styčné plochy mezi tímto nařízením a rámcem pro BOZP a nařízením CLP; opakuje zásadu „zákaz uvádění na trh bez údajů“; trvá na tom, že veškeré registrace látek musí co nejdříve splnit požadavky; vyzývá k povinné aktualizaci registrační dokumentace na základě nejnovějších vědeckých poznatků, aby registrace i nadále splňovaly požadavky; vyzývá k transparentnosti, pokud jde o dodržování registračních povinností, a k tomu, aby agentuře ECHA byla udělena výslovná pravomoc odejmout registrační čísla v případě přetrvávajícího neplnění kteréhokoli požadavku; zdůrazňuje význam provádění dobrovolných programů mezi agenturou ECHA a průmyslovým odvětvím s cílem zlepšit registrační dokumentaci nad rámec dodržování předpisů; vyzývá Komisi, aby prosadila rámec na podporu takových programů;

52.  vyzývá Komisi, členské státy a agenturu ECHA, aby do konce tohoto roku spolupracovaly na zahrnutí všech v současnosti známých relevantních látek vzbuzujících mimořádné obavy na seznam kandidátů v souladu se závazkem, který v roce 2010 přijali bývalý místopředseda Komise Tajani a bývalý komisař Potočnik a který byl opětovně potvrzen v plánu Komise z roku 2013(42);

53.  vyzývá Komisi k řádnému uplatňování nařízení REACH v souladu s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie ze dne 7. března 2019 ve věci T-837/16 (Švédsko v. Komise, týkající se chromanů olovnatých);

54.  vyzývá Komisi, aby dodržovala lhůty stanovené v nařízení REACH, zejména pokud jde o rozhodnutí týkající se povolení nebo omezení;

55.  zdůrazňuje, že je důležité požadovat, aby žádosti o povolení byly dostatečně přesné, pokud jde o použití dotyčné látky, aby bylo možné zjistit, zda existuje vhodná alternativa, či nikoliv;

56.  požaduje zlepšení postupu omezování seskupením látek, jednoznačným určením a stanovením vědeckých nejistot při posuzování rizik a času na získání chybějících informací a zvážením nákladů spojených s nečinností; vyzývá k vyžadování vyšší úrovně důkazů, které jsou nutné k udělení výjimek z navrhovaného omezení;

57.  vyzývá agenturu ECHA, aby zveřejnila toxikologické a ekotoxikologické studie předkládané žadateli o registraci a žadateli o povolení;

58.  vyzývá Komisi, aby navrhla rozšíření oblasti působnosti zrychleného postupu podle čl. 68 odst. 2 nařízení REACH týkajícího se používání spotřebiteli na všechny látky vzbuzující mimořádné obavy;

59.  domnívá se, že posuzování rizik spojených s látkami, včetně hodnocení, a řízení těchto rizik se musí obecně zlepšit i zrychlit, a to obzvláště pokud jde o identifikaci karcinogenních a mutagenních látek s ohledem na závazek Komise bojovat proti rakovině;

60.  vyzývá Komisi, aby zlepšila testy týkající se modalit a sledovaných vlastností endokrinních disruptorů; poukazuje na to, že ačkoliv se provádějí důležité testy (např. v oblasti reprodukce, účinků na hormonální systém štítné žlázy), mnohé z nich mají nízkou citlivost a někdy vysokou variabilitu, což poněkud omezuje jejich výpovědní hodnotu;

61.  žádá Komisi a členské státy, aby nepovolovaly látky a neschvalovaly produkty s neúplnými údaji o nebezpečnosti pro zdraví a životní prostředí ani látky a produkty, u nichž žadatel není schopen prokázat, že neexistují vhodné alternativy, pokud je takový důkaz podmínkou získání povolení(43);

62.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že v procesu posuzování rizik všech chemických látek bude plně zohledněna nezávislá vědecká literatura podrobená recenzovanému hodnocení a bude jí přisuzována stejná váha jako předepsaným studiím provedeným v souladu se správnou laboratorní praxí; zdůrazňuje, že je to účinný způsob, jak podpořit omezení zbytečného testování na zvířatech;

63.  žádá o vyjasnění ustanovení týkajících se registrace chemických látek pro použití jako meziprodukty podle nařízení REACH, která by se měla uplatňovat pouze v případě, že se meziprodukt přemění na jinou registrovanou látku, a o zajištění systematické kontroly plného souladu s nařízením REACH;

64.  vyzývá Komisi, aby umožnila rychlou, účinnou a transparentní regulační kontrolu škodlivých chemických látek a aby vypracovala a zavedla systém včasného varování, který by odhaloval nová a nově vznikající rizika s cílem přijmout neprodleně příslušná regulační opatření uplatňovaná v brzké fázi a rychle snížit celkovou expozici;

65.  domnívá se, že zvýšená transparentnost postupů a chemických vlastností je způsob, jak dosáhnout vyšší úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí; zdůrazňuje, že se musí zlepšit transparentnost, pokud jde o plnění požadavků ze strany žadatelů o registraci, objem výroby chemických látek, celkové zprávy ze studií, které dokládají spolehlivost podrobného souhrnu studií (RSS), mapování výroby a použití látek vzbuzujících mimořádné obavy;

66.  zdůrazňuje, že je třeba revidovat právní předpisy týkající se materiálů určených pro styk s potravinami s cílem zajistit koherentní ochranný přístup k bezpečnosti materiálů a výrobků, které přicházejí do styku s potravinami, v souladu s nařízením CLP a REACH;

67.  trvá zejména na potřebě komplexní a harmonizované regulace všech materiálů přicházejících do styku s potravinami založené na zásadě předběžné opatrnosti a současně na zásadě „zákaz uvádění na trh bez údajů“, účinného vymáhání a zlepšeného informování spotřebitelů;

68.  požaduje postupný zákaz používání látek vzbuzujících mimořádné obavy v materiálech přicházejících do styku s potravinami;

69.  navrhuje, aby byly rychle shromážděny osvědčené postupy v oblasti regulace materiálů určených pro styk s potravinami na úrovni členských států, včetně vnitrostátních opatření k řešení expozice endokrinním disruptorům a fluorovaným uhlovodíkům;

70.  vyzývá Komisi, aby zajistila dostatečné propojení mezi revizí nařízení o materiálech určených pro styk s potravinami, nadcházející strategií „od zemědělce ke spotřebiteli“ a plánem boje proti rakovině;

71.  obává se, že v Unii existuje příliš nesrovnalostí, co se týče látek s persistentními, biokumulativními a toxickými (PBT) nebo vysoce persistentními a vysoce biokumulativními vlastnostmi (vPvB), zjištěných v rámci kontroly účelnosti;. vyzývá Komisi, aby předložila jasný akční plán a legislativní návrhy týkající se toho, jak řešit problematiku všech perzistentních, bioakumulativních a toxických látek, vysoce perzistentních a vysoce bioakumulativních látek a perzistentních a mobilních chemických látek ve všech příslušných právních předpisech a složkách životního prostředí;

72.  naléhavě Komisi vyzývá, aby v akčním plánu o perfluoralkylovaných látkách stanovila pevné lhůty, aby se zajistilo rychlé ukončení všech případů používání perfluoralkylovaných látek, které není nezbytné, a zároveň aby se urychlil vývoj bezpečných a neperzistentních alternativ ke všem případům používání perfluoralkylovaných látek v rámci strategie pro udržitelnost chemických látek;

73.  žádá, aby Komise definovala základní použití uvedená v Montrealském protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatá rozhodnutím IV/25 o základních použitích, by mohla sloužit jako základ pro klasifikaci používání a výroby chemických látek;

74.  dále se domnívá, že látky, které jsou neurotoxické a imunotoxické by měly být považovány za stejně nebezpečné jako látky vzbuzující mimořádné obavy podle REACH;

75.  znovu opakuje své výzvy ze dne 18. dubna 2019, aby byl přijat ucelený rámec Unie pro endokrinní disruptory, a zejména aby byla na základě definice Světové zdravotnické organizace (WHO) a v souladu s klasifikací karcinogenních a mutagenních látek a látek toxických pro reprodukci uvedenou v nařízení o klasifikaci, označování a balení látek a směsí přijata horizontální definice látek, u nichž existuje podezření, že se jedná o endokrinní disruptory, a látek, o nichž se ví nebo u nichž se předpokládá, že jsou endokrinními disruptory, dále aby byly odpovídajícím způsobem revidovány požadavky na údaje, aby byla účinně omezena celková expozice lidí a životního prostředí endokrinním disruptorům na minimum, aby byly předloženy legislativní návrhy na doplnění konkrétních ustanovení o endokrinních disruptorech do právních předpisů týkajících se hraček a kosmetiky s cílem přistupovat k endokrinním disruptorům stejně jako ke karcinogenům a mutagenům nebo k látkám toxickým pro reprodukci a aby byly revidovány právní předpisy v oblasti materiálů určených pro styk s potravinami s cílem nahradit endokrinní disruptory;

76.  opakuje svou výzvu ze dne 14. března 2013(44), aby byly vypracovány testovací metody a pokyny s cílem lépe zohledňovat endokrinní disruptory, možné účinky při nízkých dávkách, kombinované účinky a nelineární vztahy mezi přijatou dávkou a reakcí, zejména pokud jde o kritická období vývoje z hlediska působení těchto látek; zdůrazňuje, že endokrinní disruptory by měly být pokládány za látky, u nichž nelze stanovit prahové hodnoty, pokud žadatel nemůže vědecky prokázat bezpečnou prahovou hodnotu;

77.  vyzývá Komisi, aby urychleně provedla doporučení kontroly účelnosti nejdůležitějších právních předpisů týkajících se chemických látek (kromě nařízení REACH) a zavedla nové třídy nebezpečnosti podle nařízení CLP a souběžně v Globálně harmonizovaném systému (např. pro endokrinní disruptory, pozemní toxicitu, neurotoxicitu, imunotoxicitu, PBT a vPvB);

78.  domnívá se, že látky, které jsou perzistentní, mobilní a toxické nebo vysoce perzistentní a vysoce mobilní, by měly být zařazeny na seznam REACH látek vzbuzujících mimořádné obavy;

79.  vyzývá Komisi, aby se přednostně zabývala identifikací a regulací chemických látek vzbuzujících obavy, jako jsou karcinogenní a mutagenní látky a endokrinní disruptory, a to i v evropském plánu boje proti rakovině, zejména pokud jde o ochranu pracovníků, jelikož podle agentury EU-OSHA způsobuje rakovina 52 % všech úmrtí v EU souvisejících s prací1a?(45);

80.  zdůrazňuje, že strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek by měla zavést registraci polymerů, rozšířit standardní požadavky na informace o látkách mezi 1 a 10 tunami na všechny takové látky, zpřísnit požadavky na informace o toxikologických vlastnostech a o použitích a expozici, mimo jiné stanovením požadavku na zprávu o chemické bezpečnosti u látek mezi 1 a 10 tunami, a zlepšit posuzování složitých látek (např. látek s neznámým nebo proměnlivým složením (UVCB)), zejména podporou agentury ECHA, aby dále rozvíjela řešení, která jsou již zavedena, jako např. profily totožnosti ve věci samé); dále se domnívá, že nařízení REACH je třeba posílit zahrnutím registrace; vyzývá k vypracování konkrétních metod pro posuzování tohoto druhu látek, které umožní solidní přístup založený na vědeckých poznatcích a budou použitelné v praxi;

81.  připomíná závazek Unie zajistit bezpečnost vyráběných nanomateriálů a materiálů s podobnými vlastnostmi v souladu se Sedmým akčním programem pro životní prostředí a připomíná své výzvy ze dne 24. dubna 2009, aby došlo k přezkumu všech příslušných právních předpisů s cílem zajistit bezpečnost všech způsobů používání nanomateriálů v produktech s potenciálním vlivem na zdraví, životní prostředí nebo bezpečnost během jejich životního cyklu a vyvinout přiměřené testy k posouzení rizik a expozice nanomateriálům během celého jejich životního cyklu;

82.  vyzývá Komisi, aby objasnila podmínky a kritéria, na jejichž základě není používání biologicky rozložitelných nebo kompostovatelných plastů škodlivé pro životní prostředí a lidské zdraví, a aby současně zohlednila všechny součásti životního prostředí, do nichž by se tyto plasty mohly vypouštět, a uplatňovala zásadu předběžné opatrnosti;

83.  vyzývá Komisi, aby dokončila přezkum doporučení o definici nanomateriálů, podle potřeby ji revidovala a zajistila, že nanomateriály budou důsledně identifikovány a bude se na ně odkazovat prostřednictvím právně závazné definice.

84.  žádá, aby od agentury ECHA pravidelně požadovala hodnocení výkonnosti a vlivu střediska EU pro sledování nanomateriálů (EUON);

85.  žádá, aby byly v plném rozsahu prováděny právní předpisy v oblasti přípravků na ochranu rostlin; žádá Komisi, aby zohlednila různé výzvy Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2019 na zdokonalení postupu Unie pro povolování pesticidů; žádá Komisi, aby urychlila přechod Evropy na pesticidy s nízkým rizikem, jak je definuje článek 47 nařízení (ES) č. 1107/2009, a aby snížila závislost na pesticidech tím, že bude mimo jiné prosazovat a podporovat postupy integrované ochrany před škůdci, dosahovat cílů směrnice o udržitelném používání pesticidů a provést cíle tohoto postupu do příslušných právních předpisů, zlepšit statistiky týkající se přípravků na ochranu rostlin, vytvořit lepší ukazatele rizik, omezit používání hnojiv, aby se zabránilo ničení půdy, a podpořit zemědělce při plnění těchto cílů;

86.  domnívá se, že pro zajištění ochrany veřejného zdraví a rovných podmínek pro evropské zemědělce by se neměly na trh EU dostávat prostřednictvím dovážených výrobků zakázané aktivní látky;

87.  vyzývá Komisi, aby přijala opatření na urychlení vývoje přípravků na ochranu rostlin s nízkým rizikem a aby stanovila cíl na vyřazení pesticidů s vysokým rizikem do roku 2030;

88.  vyzývá Komisi, aby stanovila konkrétní cíle na podstatné snížení používání chemických pesticidů i rizik s nimi spojených;

89.  poukazuje na znepokojivé zpoždění při provádění programu přezkumu a na potřebu zajistit rychlejší a komplexnější (opětovné) posouzení bezpečnosti biocidních účinných látek, formulačních přísad a celých přípravků, a to i s ohledem na jejich případné vlastnosti narušující činnost endokrinního systému, aby se zajistila ochrana zdraví občanů a životního prostředí;

90.  zdůrazňuje, že je důležité přejít na skutečně oběhové a klimaticky neutrální hospodářství a vypracovat koloběhy netoxických materiálů; domnívá se, že výrobky z původních surovin i výrobky z recyklovaných materiálů by měly splňovat stejné chemické normy; opakuje, že v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, jak ji definuje rámcová směrnice o odpadech(46), má omezování tvorby odpadů přednost před recyklací, a že by tudíž recyklace neměla ospravedlňovat další používání materiálů obsahujících původní nebezpečné látky;

91.  znovu opakuje, že problém s výrobky s obsahem původních nebezpečných látek je nutné řešit na základě účinného systému jejich sledování a likvidace;

92.  znovu potvrzuje svůj postoj ze dne 13. září 2018 o možnosti, jak řešit otázky na pomezí právních předpisů týkajících se chemických látek, výrobků a odpadů, že zejména látky vzbuzující obavy jsou látky, které splňují kritéria článku 57 nařízení REACH pro látky vzbuzující mimořádné obavy, látky zakázané Stockholmskou úmluvou, konkrétní látky zakázané v článcích uvedených v příloze XVII nařízení REACH a konkrétní látky regulované v rámci specifických odvětvových předpisů nebo předpisů týkajících se určitých výrobků;

93.  domnívá se, že pro dosažení netoxických koloběhů materiálů je nezbytné, aby spotřebitelé i subjekty nakládající s odpady obdrželi veškeré nikoli důvěrné informace o příslušných nebezpečných chemických látkách v předmětech v celém dodavatelském řetězci;

94.  vyzývá Komisi, aby vyvinula souhrnné ukazatele dopadů chemických látek na zdraví a životní prostředí, jež by mimo jiné pomohly posoudit účinnost právních předpisů o chemických látkách;

95.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby byl co nejdříve zaveden uživatelsky vstřícný, transparentní, povinný a harmonizovaný veřejný systém poskytující informace o nebezpečných látkách přítomných v materiálech, předmětech a odpadech a aby byl zpřístupněn ve všech jazycích Unie;

96.  poukazuje na to, že strategie by měla pomoci průmyslu dosáhnout klimatické neutrality a cíle nulového znečištění pro životní prostředí bez toxických látek a podpořit řádné fungování vnitřního trhu a zároveň posílit konkurenceschopnost a bezpečné a udržitelné inovace a produkce průmyslu EU v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a sděleními o nové promyslové strategii; zdůrazňuje, že strategie by měla zabránit administrativní zátěži;

97.  poukazuje na to, že tato strategie by měla pomoci chemickému průmyslu dosáhnout cílů klimatické neutrality a nulového znečištění prostřednictvím rozvoje nových integrovaných hodnotových řetězců kombinujících zemědělství a odvětví chemie i podpořit řádné fungování vnitřního trhu za současného posílení konkurenceschopnosti a inovací průmyslu EU;

98.  žádá, aby byla malým a středním podnikům poskytována podpora, která by jim pomohla dodržovat požadavky právních předpisů EU v oblasti chemických látek prostřednictvím podpory výzkumu a vývoje, investic do udržitelných chemických látek a technologických inovací v rámci programů EU, jako je Horizont Evropa;

99.  zdůrazňuje, že právní předpisy v oblasti chemických látek by měly být koncipovány tak, aby je malé a střední podniky mohly uplatňovat, aniž by byla dotčena úroveň ochrany;

100.  zdůrazňuje, že právní předpisy poskytující regulační stabilitu a předvídatelnost jsou zásadní pro nasměrování nezbytných inovací za účelem přechodu na oběhový, bezpečný a udržitelný chemický průmysl, včetně využívání obnovitelných surovin na podporu biohospodářství, a dlouhodobé investice k zajištění životního prostředí bez toxických látek; podporuje zapojení zúčastněných stran v tomto ohledu;

101.  zdůrazňuje, že je třeba, aby právní předpisy Unie v oblasti chemických látek poskytovaly pobídky pro bezpečnou a udržitelnou chemii, materiály (včetně plastů) a technologie včetně nechemických alternativ, které jsou bezpečné a netoxické již od návrhu;

102.  v této souvislosti zdůrazňuje, že by strategie měla vytvořit příležitosti pro rozšiřování čistých technologií s cílem splnit cíle Zelené dohody,

103.  zdůrazňuje, že pro vývoj těchto technologií a výrobu této chemie je třeba v EU vytvořit pobídky;

104.  vyzývá Komisi, aby vypracovala kritéria EU pro udržitelné chemické látky na základě vědeckého návrhu agentury ECHA; domnívá se, že tato kritéria by měla být doplněna o výrobkové normy (jako je rámec udržitelné výrobkové politiky);

105.  vyzývá Komisi, aby podněcovala bezpečné a udržitelné výrobky a čistou výrobu a zavedla nebo přizpůsobila ekonomické nástroje (např. poplatky, ekologické daně, odpovědnost rozšířené výrobce) za účelem dosažení internalizace externích nákladů během celého životního cyklu chemických látek, včetně nákladů na zdraví a životní prostředí, bez ohledu na to, zda k jejich použití dochází v rámci Unie nebo mimo ni;

106.  připomíná, že příjmy z poplatků, které agentura ECHA obdrží, se podstatně sníží; vyzývá k přezkumu jejího modelu financování a k zavedení předvídatelného a udržitelného mechanismu financování s cílem zajistit řádné dlouhodobé fungování agentury, odstranit nedostatky, které jsou důsledkem propojení rostoucí poptávky po její činnosti a dostatečné doplňkové zdroje na případnou další činnost vyžadovanou v rámci nového víceletého finančního rámce;

107.  vyzývá Komisi a Radu, aby upustily od snižování prostředků ECHA v ročních rozpočtových procesech a poskytly agentuře ECHA dodatečné zdroje na jakékoli další úkoly, které mohou být požadovány, jako je provádění hodnocení látek;

108.  žádá odpovídající personální obsazení a rozpočet pro útvary Komise, které musí zajistit úspěšné provádění strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek; zdůrazňuje, že přidělování zdrojů musí být v souladu se současnými i dlouhodobými politickými prioritami, a proto v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu očekává výrazné posílení lidských zdrojů, zejména na Generálním ředitelství pro životní prostředí Komise a v příslušných agenturách EU;

109.  vyzývá k plnému provádění právních předpisů Unie v oblasti chemických látek; vyzývá členské státy, aby vyčlenily dostatečné kapacity na zlepšení vymáhání právních předpisů EU v oblasti chemických látek, a dále vyzývá Komisi a agenturu ECHA, aby jim při tom poskytly odpovídající podporu;

110.  vyzývá Komisi, aby provedla audit systémů vymáhání práva v členských státech, pokud jde o právní předpisy týkající se chemických látek, a aby předložila doporučení za účelem zlepšení, prohloubení spolupráce a koordinace mezi donucovacími orgány a aby v případě potřeby navrhla nástroje EU pro vymáhání práva; žádá Komisi, aby využila pravomoci udělené podle čl. 11 odst. 4 nařízení (EU) 2019/10203(47) k zajištění odpovídajícího testování výrobků v celé Unii;

111.  domnívá se, že členské státy by měly obdržet jasné pokyny ohledně toho, jak posílit své systémy prosazování práva v oblasti právních předpisů upravujících chemické látky, a že je třeba posílit koordinaci a spolupráci donucovacích orgánů členských států v této oblasti; vyzývá Komisi, aby při vytváření těchto pokynů vyšla z auditu systémů vymáhání práva a přihlédla ke zkušenostem získaným v rámci fóra REACH;

112.  vyzývá Komisi, aby podpořila vytvoření evropské sítě měst a místních komunit bez endokrinních disruptorů s cílem zlepšit spolupráci a zajistit výměnu osvědčených postupů, obdobně jako je tomu v případě Paktu starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky;

113.  vyzývá Komisi, aby urychleně přijala právní opatření, pokud zjistí, že právní předpisy EU týkající se chemických látek nejsou dodržovány; připomíná svou poznámku ze dne 16. ledna 20204(48), že postupy v oblasti porušování právních předpisů na ochranu životního prostředí musí být účinnější; žádá Komisi, aby využila této příležitosti a přezkoumala své interní pokyny k řízení o nesplnění povinnosti a aby využila chystané sdělení o zlepšování právní úpravy k zajištění rychlého a účinného prosazování evropských právních předpisů;

114.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby dovážené a vyvážené chemické látky a produkty splňovaly stejné normy, jaké platí pro chemické látky a produkty vyráběné a používané v Unii, s cílem zajistit rovné podmínky pro výrobce z EU a ze třetích zemí; domnívá se, že je třeba posílit kontroly nedodržování předpisů v Unii a na jejích hranicích, mimo jiné prostřednictvím posílené spolupráce mezi celními orgány a vytvoření zvláštního digitálního nástroje pro tento účel, a to s ohledem na zkušenosti získané v rámci fóra REACH; vítá Dlouhodobý akční plán pro lepší provádění a prosazování pravidel jednotného trhu(49) a vyzývá Komisi, aby plně využila připravovaných návrhů (jednotný celní portál, program pro spotřebitele, zákon o digitálních službách atd.) k zajištění prosazování právních předpisů týkajících se chemických látek;

115.  vyzývá Komisi, aby důkladně posoudila závislost členských států na dovozech chemických látek v kritických hodnotových řetězcích, jako jsou účinné složky léčivých přípravků, dezinfekční prostředky atd., ze třetích zemí a veškerá související zdravotní rizika;

116.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly politiky pro usnadnění a podporu bezpečné a udržitelné chemické výroby v Evropě ve strategických hodnotových řetězcích, například v oblasti účinných složek léčivých přípravků a dezinfekčních prostředků, s cílem znovu získat kontrolu nad touto strategickou oblastí a snížit závislost Evropy na třetích zemích, zajistit bezpečný přístup a zabránit nedostatku léků, aniž by byly narušeny výhody, jichž otevřené ekonomiky využívají díky mezinárodnímu obchodu;

117.  vyzývá Komisi, aby zakázala dovoz produktů obsahujících rezidua nebezpečných látek, u nichž nelze stanovit prahové hodnoty a které jsou v EU zakázané, neboť u nich neexistuje bezpečná míra expozice, a aby uplatňovala stejné maximální limity reziduí na další látky v dovážených produktech jako na látky vyráběné v EU s cílem zajistit rovné podmínky pro výrobce a zemědělce z EU i ze třetích zemí;

118.  vyzývá Komisi a členské státy, aby politicky i finančně podpořily všechny mezinárodní struktury a procesy, jejichž cílem je dosáhnout řádného nakládání s chemickými látkami po celém světě;

119.  vyzývá Komisi, aby uznala chemické znečištění (a to i pesticidy) jako jednu z hlavních příčin krize v oblasti biologické rozmanitosti a aby předložila právní návrhy, které by řešily problematiku perzistentních, akumulativních a mobilních chemických látek v životním prostředí a jejich nepříznivé dopady na ekosystémy a biologickou rozmanitost;

120.  zdůrazňuje, že udržitelnost v oblasti chemických látek musí rovněž zahrnovat sociální a environmentální odpovědnost chemického průmyslu a chemických podniků v rámci celého dodavatelského řetězce;

121.  domnívá se, že bezpečnostní normy Unie pro chemické látky by měly být prosazovány v mezinárodním měřítku;

122.  vyzývá Komisi, aby i nadále pracovala na nástupci strategického přístupu k mezinárodnímu nakládání s chemickými látkami (SAICM), včetně reformy zvláštního programu; vyzývá Komisi, aby se v této souvislosti podílela na jednáních o vytvoření vhodného, předvídatelného a udržitelného mechanismu financování;

123.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171.
(2) Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 3.
(3) Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1.
(4) Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1.
(5) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.
(6) Úř. věst. L 169, 2.6.2019, s. 45.
(7) Úř. věst. L 201, 21.7.2012, s. 60.
(8) Úř. věst. L 50, 20.2.2004, s. 44.
(9) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71.
(10) Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1.
(11) Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 59.
(12) Úř. věst. L 137, 24.5.2017, s. 1.
(13) Úř. věst. L 27, 30.1.2010, s. 1.
(14) Úř. věst. L 226, 24.8.2013, s. 1.
(15) Úř. věst. L 231, 6.9.2019, s. 1.
(16) Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 87.
(17) Úř. věst. L 30, 31.1.2019, s. 112.
(18) Úř. věst. L 164, 20.6.2019, s. 23.
(19) Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 33.
(20) https://ec.europa.eu/clima/sites/clima/files/docs/pages/com_2018_733_analysis_in_support_en_0.pdf
(21) Úř. věst. C 184, 8.7.2010, s. 82.
(22) Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 65.
(23) Úř. věst. C 390, 18.11.2019, s. 10.
(24) Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 146.
(25) https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12154-Europe-s-Beating-Cancer-Plan/public-consultation
(26) Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 136.
(27) Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 183.
(28) Přijaté texty, P8_TA(2019)0023.
(29) Přijaté texty, P8_TA(2019)0082.
(30) Přijaté texty, P8_TA(2019)0441.
(31) Přijaté texty, P8_TA(2020)0005.
(32) Úř. věst. C 41, 6.2.2020, s. 45.
(33) https://op.europa.eu/s/nJFb
(34) http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2019/608866/IPOL_STU(2019)608866_EN.pdf
(35) https://osha.europa.eu/cs/themes/work-related-diseases/work-related-cancer
(36) OSN, Globální výhled v oblasti chemických látek II: shrnutí pro tvůrce politik.
(37) Závěry Rady ze dne 26. června 2019 nazvané „Směrem ke strategii pro udržitelnou politiku Unie v oblasti chemických látek“, bod 14.
(38) OSN, Globální výhled v oblasti chemických látek II: shrnutí pro tvůrce politik.
(39) https://www.ehn.org/toxic-chemicals-coronavirus-2645713170.html
(40) Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. prosince 2015 ve věci T-521/14.
(41) Výsledky kontroly účelnosti nejvýznamnějších právních předpisů týkajících se chemických látek (s výjimkou nařízení REACH) a zjištěné problémy, nedostatky a slabiny (COM(2019)0264).
(42) https://register.consilium.europa.eu/doc/srv?l=CS&f=ST%205867%202013%20INIT
(43) Jak je uvedeno v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 7. března 2019 ve věci T-837/16 (Švédsko v. Komise, týkající se chromanů olovnatých);
(44) Usnesení Evropského parlamentu o ochraně veřejného zdraví před endokrinními disruptory, (Úř. věst. C 36, 29.1.2016, s. 85).
(45) https://visualisation.osha.europa.eu/osh-costs#!/
(46) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech, (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).
(47) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 1).
(48) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2020 o 15. zasedání konference smluvních stran (COP15) Úmluvy o biologické rozmanitosti, (Přijaté texty P9_TA(2020)0015).
(49) Sdělení ze dne 10. března 2020, COM(2020)0094.


Přechodná ustanovení s cílem řešit dopad krize COVID-19 (změna nařízení (EU) 2016/1628)
PDF 130kWORD 43k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2020 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1628, pokud jde o přechodná ustanovení s cílem řešit dopad krize COVID-19 (COM(2020)0233 – C9-0161/2020 – 2020/0113(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2020)0233,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0161/2020),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. června 2020(1),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 30. června 2020 zavázal schválit postoj Parlamentu podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 163 jednacího řádu,

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. července 2020 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/..., kterým se mění nařízení (EU) 2016/1628, pokud jde o přechodná ustanovení s cílem řešit dopad krize COVID-19

P9_TC1-COD(2020)0113


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2020/1040.)

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.


Provádění klinických hodnocení s humánními léčivými přípravky, které obsahují geneticky modifikované organismy nebo z nich sestávají a jsou určeny k léčbě nebo prevenci onemocnění koronavirem, a o jejich výdeji ***I
PDF 133kWORD 43k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2020 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o provádění klinických hodnocení s humánními léčivými přípravky, které obsahují geneticky modifikované organismy nebo z nich sestávají a jsou určeny k léčbě nebo prevenci onemocnění koronavirem, a o jejich výdeji (COM(2020)0261 – C9-0185/2020 – 2020/0128(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2020)0261),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, článek 114 a čl. 168 odst. 4 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0185/2020),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  po konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem,

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 3. července 2020 zavázal schválit postoj Parlamentu podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 163 jednacího řádu,

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. července 2020 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/..., o provádění klinických hodnocení s humánními léčivými přípravky, které obsahují geneticky modifikované organismy nebo z nich sestávají a jsou určeny k léčbě nebo prevenci onemocnění koronavirem (COVID -19), a o jejich výdeji

P9_TC1-COD(2020)0128


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2020/1043.)


Komplexní politika Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu – akční plán Komise a další nedávný vývoj
PDF 203kWORD 61k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2020 o komplexní politice Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu – akční plán Komise a další aktuální vývoj (2020/2686(RSP))
P9_TA(2020)0204B9-0207/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. května 2020 o akčním plánu pro komplexní politiku Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu (C(2020)2800),

–  s ohledem na balíček opatření Komise proti praní peněz přijatý dne 24. července 2019, který se skládá z politického sdělení s názvem „Směrem k lepšímu provádění rámce EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu“ (COM(2019)0360), zprávu o posouzení nedávných případů údajného praní peněz v evropských úvěrových institucích („post mortem“) (COM(2019)0373), zprávu o posouzení rizik praní peněz a financování terorismu, která mají dopad na vnitřní trh a souvisejí s přeshraničními činnostmi (zpráva o nadnárodním posouzení rizik) (COM(2019)0370) a na doprovodný pracovní dokument útvarů (SWD(2019)0650) a s ohledem na zprávu o propojení vnitrostátních centralizovaných automatizovaných mechanismů (centrálních registrů nebo centrálních elektronických systémů vyhledávání dat) členských států týkajících se bankovních účtů (COM(2019)0372),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (čtvrtá směrnice o boji proti praní peněz)(1) a ve znění směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (pátá směrnice o boji proti praní peněz)(2),

–  s ohledem na nařízení (EU) 2019/2175 Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), nařízení (EU) č. 1094/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), nařízení (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, nařízení (EU) 2016/1011 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a nařízení (EU) 2015/847 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1153 ze dne 20. června 2019 o stanovení pravidel usnadňujících používání finančních a dalších informací k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání určitých trestných činů a o zrušení rozhodnutí Rady 2000/642/SVV(4), na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1673 ze dne 23. října 2018 o boji vedeném trestněprávní cestou proti praní peněz(5) a na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1672 ze dne 23. října 2018 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící a o zrušení nařízení (ES) č. 1889/2005(6),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii(7) a na zprávu Komise o jejím provádění ze dne 2. června 2020 nazvanou „Vyhledávání a konfiskace majetku: zajištění toho, aby se trestná činnost nevyplácela“ (COM(2020)0217),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)(8),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie(9),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 5. prosince 2019 o strategických prioritách v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 17. června 2020 o posílení finančního vyšetřování za účelem boje proti závažné a organizované trestné činnosti,

–  s ohledem na stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví ze dne 24. července 2019 ke sdělením dohlíženým subjektům ohledně rizik praní peněz a financování terorismu v obezřetnostním dohledu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. dubna 2018 s názvem „Ochrana investigativních novinářů v Evropě: případ slovenského novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové“(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2017 o právním státě na Maltě(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. března 2019 o situaci v oblasti právního státu a boje proti korupci v Evropské unii, konkrétně na Maltě a na Slovensku(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2019 o právním státě na Maltě ve světle nejnovějších informací v souvislosti s vraždou Daphne Caruanové Galiziové(13),

–  s ohledem na plán Komise s názvem „K nové metodice EU pro posuzování vysoce rizikových třetích zemí na základě směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu“,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 22. června 2018 nazvaný „Metodika identifikace vysoce rizikových třetích zemí podle směrnice (EU) 2015/849“ (SWD(2018)0362),

–  s ohledem na čtyři nařízení v přenesené pravomoci přijatá Komisí – (EU) 2016/1675(14), (EU) 2018/105(15), (EU) 2018/212(16) and (EU) 2018/1467(17), kterými se směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky,

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2019 o naléhavé nutnosti zavést unijní černou listinu třetích zemí v souladu se směrnicí o boji proti praní peněz(18),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. března 2019 o finanční trestné činnosti, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových únicích(19),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. září 2019 o stavu provádění právních předpisů Unie proti praní peněz(20),

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že podle Komise je přibližně 1 % ročního HDP Unie, tedy 160 miliard EUR, zapojeno do podezřelé finanční činnosti(21), jako je praní peněz v souvislosti s korupcí, obchodováním se zbraněmi, obchodováním s lidmi a drogami a daňovými úniky a podvody, financování terorismu a jiné protiprávní jednání, které se dotýká občanů Unie v jejich každodenním životě;

B.  vzhledem k tomu, že podle Europolu bylo na úrovni EU v období 2010–2014 zadrženo nebo zmrazeno 2,2 % odhadovaných výnosů z trestné činnosti a bylo zabaveno pouze 1,1 % výnosů z trestné činnosti, což znamená, že 98,9 % odhadovaných výnosů z trestné činnosti zabaveno nebylo a zůstává pachatelům trestné činnosti k dispozici(22);

C.  vzhledem k tomu, že byl rámec Unie pro boj proti praní peněz a financování terorismu posílen přijetím čtvrté směrnice o boji proti praní peněz v květnu 2015 a páté směrnice o boji proti praní peněz v dubnu 2018 a jejich provedením do vnitrostátních právních předpisů členských států v červnu 2017 a v lednu 2020, jakož i dalšími doprovodnými právními předpisy a opatřeními; vzhledem k tomu, že byť třetí směrnice o boji proti praní peněz nebyla v členských státech vždy řádně provedena, Komise však nezahájila žádné řízení o nesplnění povinnosti; vzhledem k tomu, že Komise zahájila proti většině členských států řízení o nesplnění povinnosti kvůli tomu, že řádně neprovedly čtvrtou směrnici o boji proti praní peněz ve vnitrostátním právu, a zahájila řízení proti velké většině členských států kvůli neoznámení prováděcích opatření k páté směrnici pro boj proti praní peněz nebo oznámení částečných prováděcích opatření této směrnice(23);

D.  vzhledem k tomu, že v březnu 2019 přijal Parlament ambiciózní usnesení o finančních trestných činech, daňových únicích a vyhýbání se daňovým povinnostem, které dospělo k závěru, že je třeba provést zásadní revizi stávajících pravidel EU pro boj proti praní peněz;

E.  vzhledem k tomu, že dne 7. května 2020 Komise přijala akční plán(24) pro komplexní politiku Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu, který je založen na šesti pilířích;

F.  vzhledem k tomu, že téhož dne byla zveřejněna nová metodika pro identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky, pokud jde o boj proti praní peněz a financování terorismu, která se opírá nejen o externí informační zdroje; vzhledem k tomu, že na země, které budou podle této metodiky označeny jako vysoce rizikové třetí země, se v souladu s povinnostmi stanovenými podle čtvrté a páté směrnice o boji proti praní peněz budou uplatňovat zesílená opatření hloubkové kontroly klienta;

G.  vzhledem k tomu, že roztříštěné legislativní, institucionální a regulační prostředí celé EU v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu vytváří další náklady a zátěž pro ty, kdo poskytují přeshraniční služby, motivuje podniky k tomu, aby se registrovaly tam, kde jsou pravidla volnější, a umožňuje jednotlivcům, organizacím a jejich finančním zprostředkovatelům provádět nezákonné činnosti tam, kde je dohled a prosazování pravidel považován za slabší nebo méně přísný; vzhledem k tomu, že stávající legislativní rámec boje proti praní peněz a financování terorismu vede k různým výkladům směrnic o boji proti praní peněz a postupům v jednotlivých členských státech;

H.  vzhledem k tomu, že v posledních několika letech došlo v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu k řadě odhalení, mimo jiné i v případech uvedených ve zprávě Komise o posouzení nedávných případů praní peněz, do nichž byly zapojeny úvěrové instituce z EU, skandálu dividendové arbitráže „Cum-Ex“ a odhalení „Luanda Leaks“; vzhledem k tomu, že jsou pravidelně zveřejňována další odhalení, jež se často týkají zneužívání finančních prostředků EU a případů korupce v členských státech; vzhledem k tomu, že to ukazuje na nutnost, aby EU nadále měla boj proti praní peněz a financování terorismu jako prioritu a aby aktualizovala svůj legislativní rámec pro boj proti praní peněz a financování terorismu;

I.  vzhledem k tomu, že v roce 2019 provedl útvar interního auditu Evropské investiční banky (EIB) audit provádění jejího rámce pro boj proti praní peněz a financování terorismu, a to zejména od roku 2017, jenž poukázal na významné nedostatky v části týkající se neúplného přizpůsobení tohoto rámce; vzhledem k tomu, že EIB vypracovala plán na odstranění všech zjištěných nedostatků do července 2020;

J.  vzhledem k tomu, že Finanční akční výbor (FATF) v květnu 2020(25) varoval, že zvýšení počtu trestných činů souvisejících s pandemií COVID-19, jako jsou podvody, kyberkriminalita a přesměrování převodů a zneužívání státních prostředků a mezinárodní finanční pomoci, vytváří pro nezákonné aktéry nové zdroje výnosů; vzhledem k tomu, že Europol varoval před způsoby, jakými se pachatelé trestných činů rychle chopili příležitostí k využití krize tím, že přizpůsobili svůj provozní režim a vyvíjejí nové způsoby trestné činnosti, zejména prostřednictvím kyberkriminality, podvodů, padělání a organizované majetkové trestné činnosti(26); vzhledem k tomu, že Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) vydal konkrétní doporučení k tomu, aby příslušné vnitrostátní orgány spolupracovaly s povinnými osobami s cílem určit a zmírnit konkrétní rizika v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu vyplývající z pandemie COVID-19 a přizpůsobily své nástroje dohledu(27);

K.  vzhledem k tomu, že mezi 10 prvními jurisdikcemi na světě na indexu finančního tajemství vypracovaném sítí „Tax Justice Network“, jsou dva členské státy EU, další jurisdikce v Evropě a dvě zámořská území bývalého členského státu EU; vzhledem k tomu, že boj proti praní peněz a korupci proto musí začít uvnitř EU;

L.  vzhledem k tomu, že podle indexu finančního tajemství za rok 2020 jsou země, které patří do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), odpovědné za 49 % veškerého finančního tajemství na světě;

M.  vzhledem k tomu, že falšování faktur při přeshraničních obchodních transakcích se používá k daňovým únikům a/nebo neplacení cel, praní výnosů z trestné činnosti, obcházení měnových kontrol a přesouvání zisků do zámoří; vzhledem k tomu, že chybějící hodnoty v důsledku falšování faktur při přeshraničních obchodních transakcích zjištěné během 10letého období 2008–2017 při obchodování mezi 135 rozvojovými zeměmi a 36 vyspělými ekonomikami činily 8,7 bilionu USD(28);

Unijní akční plán a rámec pro boj proti praní peněz a financování terorismu

1.  vítá sdělení Komise ze dne 7. května 2020 o akčním plánu pro komplexní politiku Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu, které vytváří základ pro další zlepšení, zejména v prosazování a provádění stávajících právních předpisů; vyzývá Unii, aby co nejdříve dosáhla pokroku, pokud jde o všech šest pilířů tohoto akčního plánu;

2.  vítá záměr Komise vytvořit jednotný soubor pravidel pro oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu zahrnující to, že se příslušné části směrnic o boji proti praní peněz změní na nařízení, které zajistí harmonizovanější soubor pravidel pro boj proti praní peněz a financování terorismu; navrhuje, aby Komise zvážila, že do uvedeného nařízení zahrne tyto oblasti: identifikace skutečných majitelů; seznam povinných osob a jejich oznamovacích povinností; požadavky na hloubkovou kontrolu klientů včetně těch, které se týkají politicky exponovaných osob; ustanovení o registrech skutečných majitelů a centralizovaných mechanismech platebních a bankovních účtů; rámec pro spolupráci mezi příslušnými orgány a finančními zpravodajskými jednotkami; normy pro dohled nad finančními i nefinančními povinnými osobami a ochrana osob, které oznámí podezření na praní peněz nebo financování terorismu; je přesvědčen, že může být potřebné přijmout další technické normy, ale že zásadní harmonizační opatření by měla být řešena v uvedeném nařízení, aby byla zajištěna řádná úloha Parlamentu a Rady jakožto společných tvůrců právních předpisů v této vysoce citlivé oblasti;

3.  vítá záměr Komise předložit během příštích 12 měsíců návrh nové institucionální struktury EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu na základě orgánu dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu na úrovni EU a evropského koordinačního a podpůrného mechanismu pro finanční zpravodajské jednotky; vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření koordinačního a podpůrného mechanismu EU v podobě finanční zpravodajské jednotky EU; vyzývá Komisi, aby zajistila, že působnost orgánu dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu bude zahrnovat finanční i nefinanční povinné osoby s přímým dohledem nad určitými povinnými osobami v závislosti na jejich velikosti nebo riziku, které představují, a dohled nad uplatňováním pravidel EU vnitrostátními orgány dohledu; požaduje jasné rozdělení příslušných pravomocí orgánů dohledu EU a vnitrostátních orgánů, jakož i vyjasnění podmínek pro přímý dohled ze strany orgánu dohledu pro boj proti praní peněz a financování terorismu na úrovni EU v případě, kdy jsou jednání nebo opatření vnitrostátních orgánů dohledu považována za nepřiměřená nebo nedostatečná; vyzývá k tomu, aby byla orgánu dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a finanční zpravodajské jednotce EU zajištěna rozpočtová a funkční nezávislost;

4.  vyzývá Komisi, aby rozšířila jednotný soubor pravidel v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu s cílem rozšířit rozsah povinných osob, zejména s cílem integrovat nové a rušivé tržní sektory, jakož i technologické inovace a vývoj v oblasti mezinárodních norem, a zajistit, aby poskytování služeb bylo zahrnuto stejným způsobem jako dodávky zboží; vyzývá Komisi, aby řešila rizika kryptoaktiv tím, že bude uplatňovat zásadu „poznej svého klienta“ v širokém smyslu a přitom dodržovat zásady nezbytnosti a proporcionality; vyzývá Komisi, aby zajistila, že nefinanční povinné osoby budou podléhat obdobnému dohledu jako finanční osoby, a to ze strany nezávislého veřejného orgánu na vnitrostátní úrovni, a aby zajistila, aby úrovně informovanosti, odborné přípravy, dodržování předpisů a sankcí v případech porušení povinností ze strany těchto nezávislých vnitrostátních orgánů byly přiměřené; vyzývá Komisi, aby zajistila, že provádění právních předpisů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu nepovede k tomu, že vnitrostátní právní předpisy budou zavádět nadměrné překážky pro činnost organizací občanské společnosti;

5.  připomíná svůj postoj k potřebě vytvořit v Unii propojené a vysoce kvalitní registry skutečných majitelů a zároveň zajistit vysokou úroveň ochrany údajů; vyzývá Komisi, aby se zabývala snížením prahové hodnoty pro identifikaci skutečného vlastníka, přičemž zohlední postupy ve Spojených státech, a navrhla vytvoření veřejně přístupných registrů pro skutečné vlastníky svěřenských fondů a podobných opatření; vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na odstranění stávajících mezer, které společnostem umožňují, aby skrývaly své skutečné vlastníky za zástupce, a aby společnostem umožnily požádat o ukončení obchodního vztahu v případě, že nelze určit skutečného majitele; připomíná, že by se Komise měla zabývat nezbytností a přiměřeností harmonizace informací v katastrálních rejstřících a usilovat o vzájemné propojení těchto registrů; žádá Komisi, aby ke své zprávě případně připojila legislativní návrh;

6.  vyzývá Komisi, aby se zabývala nedostatkem dostatečných a přesných údajů ve vnitrostátních rejstřících, které lze použít k identifikaci konečných skutečných majitelů, zejména v situacích, kdy je využívána síť krycích společností; požaduje, aby normy transparentnosti týkající se skutečného vlastnictví byly posíleny jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států s cílem zajistit, aby poskytovaly ověřovací mechanismy týkající se přesnosti údajů; vyzývá Komisi, aby posílila svůj dohled nad prováděním ustanovení týkajících se zřizování registrů skutečných vlastníků v členských státech s cílem zajistit, aby tyto registry řádně fungovaly a poskytovaly veřejnosti vysoce kvalitní údaje;

7.  vítá plán k zajištění propojení centralizovaných platebních mechanismů a mechanismů bankovního účtu v celé EU s cílem usnadnit rychlejší přístup k finančním informacím pro donucovací orgány a finanční zpravodajské jednotky během různých fází šetření a usnadnit přeshraniční spolupráci v plném souladu s platnými pravidly pro ochranu údajů;

8.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala pravidla týkající se množství informací, které mají být shromážděny při zakládání společností a vytváření dalších právních subjektů, svěřenských fondů a podobných právních uspořádání, a aby při otevírání finančních účtů, včetně bankovních účtů, navrhla podrobnější ustanovení týkající se identifikace a hloubkové kontroly klienta;

9.  vyzývá Komisi, aby navrhla harmonizovanější soubor účinných, přiměřených a odrazujících sankcí na úrovni EU za nedodržení předpisů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu;

Provádění směrnic o boji proti praní špinavých peněz

10.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že nebylo zahájeno žádné řízení o nesplnění povinnosti za nesprávné provedení třetí směrnice o boji proti praní peněz, a vyzývá Komisi, aby proti členským státům takové řízení, pokud je oprávněné, zahájila; vyjadřuje nejhlubší znepokojení nad nedostatečným prováděním čtvrté směrnice o boji proti praní peněz ve velkém počtu členských států; vítá proto přístup Komise týkající se nulové tolerance a zahájení řízení o nesplnění povinnosti proti členským státům na základě zjištění z jejích kontrol úplnosti; vyjadřuje své hluboké znepokojení nad tím, že mnohé členské státy nedodržely lhůtu pro provedení páté směrnice o boji proti praní peněz do 10. ledna 2020 a příslušné lhůty pro registry skutečných majitelů v případě společností a jiných právnických osob do 10. ledna 2020 a pro svěřenské fondy a podobná právní uspořádání do 10. března 2020; vítá proto skutečnost, že Komise již zahájila řadu řízení o nesplnění povinnosti, a dále vyzývá Komisi, aby co nejdříve zahájila další řízení pro nesplnění povinnosti proti členským státům, a to na základě zjištění z jejích kontrol úplnosti;

11.  vyjadřuje politování nad tím, že kontroly správnosti pro směrnici o boji proti praní peněz (čtvrtá směrnice o boji proti praní peněz) nemohla provést sama Komise z důvodu nedostatečné kapacity a s několikaletým odstupem od vstupu směrnice v platnost, což mělo za následek další odklad řádného provádění povinností v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu v členských státech; vyzývá Komisi, aby co možná nejdříve provedla podrobné kontroly správnosti a aby v případě potřeby zahájila řízení o nesplnění povinnosti; naléhavě vyzývá ty členské státy, které tak dosud neučinily, aby okamžitě a řádně provedly a uplatňovaly čtvrtou a pátou směrnici o boji proti praní peněz (4AMLD a 5AMLD); je znepokojen obecným nedostatkem donucovacích postupů orgánů v případech korupce na vysoké úrovni a případů praní peněz v členských státech a vyzývá Komisi, aby vývoj velmi pozorně sledovala a v tomto ohledu přijala důraznější a rozhodnější opatření;

12.  vítá začlenění doporučení v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu do konkrétních doporučení pro jednotlivé členské státy přijatých Radou v souvislosti s cyklem evropského semestru; naléhavě vyzývá Komisi, aby zejména posoudila, zda mají vnitrostátní finanční zpravodajské jednotky k dispozici dostatečné zdroje k účinnému řešení rizik v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu;

Unijní seznam vysoce rizikových třetích zemí

13.  vyzývá Komisi, aby nadále posuzovala možnost zavést „šedou listinu“ potenciálně vysoce rizikových třetích zemí podobným způsobem, jaký představuje stávající přístup EU při vytváření seznamů nespolupracujících jurisdikcí v daňové oblasti; vyjadřuje své znepokojení nad tím, že postup vedoucí ke konečnému posouzení při identifikaci třetích zemí se strategickými nedostatky, který trvá 12 měsíců, představuje riziko zbytečného zpoždění, pokud jde o účinná opatření pro boj proti praní peněz a financování terorismu; vítá skutečnost, že se Komise nespoléhá pouze na postup tvorby seznamu Finančním akčním výborem (FATF) a je ochotna využít posílených kritérií stanovených v 5AMLD, zejména pokud jde o transparentnost skutečného vlastnictví, aby provedla nezávislé hodnocení třetích zemí, které by nemělo mít geopolitický vliv;

14.  zpochybňuje přístup Komise v pracovním dokumentu útvarů Komise nazvaném „Metodika určování vysoce rizikových třetích zemí podle směrnice (EU) 2015/849“, který definuje země, které představují „vyšší stupeň ohrožení“ dvěma kritérii, která musí být splněna; doporučuje, aby země, které představují „významnou hrozbu v oblasti praní peněz nebo financování terorismu“, byly automaticky zařazeny na seznam nespolupracujících jurisdikcí bez dalších dodatečných podmínek, a měly by ze seznamu být vyňaty pouze poté, co úplně provedou své potřebné závazky;

15.  vyzývá Komisi, aby zajistila veřejně transparentní postup s jasnými a konkrétními kritérii pro země, které se zavážou provést reformy, aby předešly zařazení na seznam; vyzývá dále Komisi, aby zveřejnila svá posouzení hodnocených zemí uvedených na seznamu s cílem zajistit veřejnou kontrolu tak, aby nemohla být zneužívána;

16.  vyzývá Komisi, aby přijala protiopatření vůči třetím zemím, které nespolupracují s evropskými vyšetřováními v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, včetně těch, které souvisejí s vraždou investigativní novinářky Daphne Caruanové Galiziové;

Současný dohled EU

17.  zdůrazňuje, že současný rámec EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu trpí nedostatky, pokud jde o prosazování pravidel EU, a také nedostatečně účinným dohledem; podporuje již přijaté rozšíření pravomocí orgánu EBA, opakuje však, že je hluboce znepokojen tím, zda je orgán EBA schopen provést nezávislé posouzení vzhledem ke své struktuře řízení;

18.  vyzývá k vyloučení přístupu k finančním prostředkům Evropské unie – včetně podpory zřízené v reakci na hospodářské a sociální důsledky epidemie COVID-19 – pro subjekty se sídlem v daňových rájích;

19.  vyzývá příslušné vnitrostátní orgány i ECB, aby při provádění procesu dohledu a hodnocení (SREP) zohlednily rizika související s finanční trestnou činností, neboť jsou k tomu již v souladu se stávajícím legislativním rámcem zmocněny; vyzývá, aby ECB byla zmocněna ke zrušení licencí všech bank působících v eurozóně, které porušují povinnosti v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, a to nezávisle na posouzení vnitrostátních orgánů pro boj proti praní peněz;

20.  vyzývá orgán EBA, aby provedl šetření v souvislosti s odhalením v případě Luanda Leaks, zejména aby posoudil, zda došlo k porušení vnitrostátního nebo unijního práva, a aby posoudil opatření přijatá orgány finančního dohledu; vyzývá orgán EBA, aby vydal vhodná doporučení, co se týče reformy a činnosti příslušných odpovědných orgánů; vyzývá další příslušné orgány na vnitrostátní úrovni, aby zahájily šetření nebo pokračovaly ve vyšetřování Luanda Leaks a aby stíhaly zúčastněné strany, u nichž bylo zjištěno, že porušují pravidla v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu;

21.  zdůrazňuje úlohu mezinárodní investigativní žurnalistiky a oznamovatelů při odhalování možných trestných činů korupce, praní špinavých peněz a obecných pochybení politicky exponovaných osob, jakož i úlohu finančních a nefinančních zprostředkovatelů při pronikání do finančního systému EU bez řádných kontrol;

22.  se znepokojením konstatuje, že případ Luanda Leaks stejně jako další minulé skandály, jako byly Cum Ex, Panama Papers, Lux Leaks a Paradise Papers, opakovaně otřásly důvěrou občanů v naše finanční a daňové systémy; zdůrazňuje, jak je důležité důvěru veřejnosti obnovit a zajistit spravedlivé a transparentní daňové systémy a daňovou spravedlnost; v tomto ohledu zdůrazňuje, že se EU musí vážně zabývat svými vlastními interními problémy, zejména pokud jde o nízké zdanění a daňové ráje;

23.  konstatuje, že Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) provádějí samostatná šetření týkající se režimů dividendových arbitráží; bere na vědomí výsledky šetření provedeného orgánem EBA a jeho deseti bodový akční plán na období 2020–2021 za účelem posílení budoucího rámce obezřetnostních požadavků a požadavků na boj proti praní peněz, které se vztahují na tyto režimy; vyjadřuje však politování nad tím, že šetření orgánu EBA trvalo více než 18 měsíců, aby se dospělo k závěru, že je třeba zahájit formální vyšetřovací řízení; vyzývá orgán ESMA, aby provedl důkladné šetření a co nejdříve předložil ambiciózní doporučení; vyjadřuje politování nad tím, že příslušné orgány v členských státech neprovedly žádnou viditelnou činnost s cílem vyšetřit a stíhat subjekty a osoby odpovědné za tyto praktiky nelegálního obchodování s dividendami, jakož i nedostatečnou spolupráci mezi orgány;

Spolupráce mezi členskými státy

24.  zdůrazňuje, že je zapotřebí lepší spolupráce mezi správními, soudními a donucovacími orgány v rámci EU; vítá skutečnost, že Komise vzala na vědomí opakovanou výzvu Parlamentu, aby bylo provedeno posouzení dopadu týkající se zřízení koordinačních a podpůrných mechanismů pro finanční zpravodajské jednotky členských států; vyzývá Komisi, aby zřízení finanční zpravodajské jednotky EU považovala za příležitost podpořit zjišťování podezřelých transakcí s přeshraniční povahou a uskutečňovat společné analýzy pro přeshraniční spolupráci; navrhuje, aby měl tento mechanismus pravomoc navrhovat společná prováděcí opatření nebo normy pro spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami a podporovat odborné vzdělávání, budování kapacit a sídlení poznatků ve prospěch finančních zpravodajských jednotek; zdůrazňuje, že je důležité poskytnout tomuto mechanismu přístup k příslušným informacím v jednotlivých členských státech a umožnit mu pracovat na přeshraničních případech;

25.  vyzývá k tomu, aby byly přijaty další iniciativy, které by mohly prosazovat opatření v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu na unijní i vnitrostátní úrovni, například rozšířením pravomocí Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a posílením stávajících agentur, jako je Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a Eurojust; bere na vědomí úmysl Komise předložit návrh na posílení mandátu Europolu, jak je uvedeno v jejím upraveném pracovním programu, a připomíná, že silnější mandát by měl jít ruku v ruce s přiměřenou parlamentní kontrolou; domnívá se, že posílení kapacity Europolu tak, aby mohl žádat o zahájení přeshraničních vyšetřování, zejména v případech závažných útoků proti oznamovatelům a investigativním novinářům, kteří hrají zásadní úlohu při odhalování korupce, podvodů, špatného řízení nebo jiného protiprávního jednání ve veřejném i soukromém sektoru, by mělo představovat prioritu;

26.  vítá zřízení Evropského centra Europolu pro finanční a hospodářskou trestnou činnost, které posílí operační podporu poskytovanou členským státům a unijním orgánům v oblasti finanční a hospodářské trestné činnosti a podpoří systematické využívání finančních šetření;

27.  vyzývá Komisi, aby zvážila návrh na zřízení evropského rámce pro přeshraniční daňová vyšetřování a jiné přeshraniční finanční trestné činy;

28.  vyzývá členské státy a orgány EU, aby za tímto účelem usnadnily urychlené zřízení úřadu EPPO, a domnívá se, že všechny členské státy, které dosud neoznámily svůj úmysl podílet se na činnosti úřadu EPPO, by tak měly učinit; vyzývá k přidělení realistických finančních a lidských zdrojů i k tomu, aby členské státy jmenovaly pověřené žalobce na plný úvazek, aby tak bylo možné zvládat očekávanou vysokou pracovní zátěž úřadu EPPO;

29.  konstatuje, že navrhované rozpočtové a lidské zdroje nestačí na to, aby mohly plně podporovat šetření v oblasti boje proti praní peněz a stávající koordinační mechanismy, jako je operativní síť pro boj proti praní peněz (AMON) a platforma pro výměnu informací FIU.net;

Další související aspekty

30.  zdůrazňuje potenciál řádné spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem, včetně případných partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP), pokud jde o shromažďování finančního zpravodajství k boji proti praní peněz a financování terorismu, který je třeba v budoucnu lépe využívat, například v podobě platforem pro sdílení informací mezi donucovacími orgány, finančními zpravodajskými jednotkami a soukromým sektorem; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby k této spolupráci přispívaly, zejména sdílením stávajících fungujících postupů v rámci veřejných konzultací; domnívá se, že takováto spolupráce by měla striktně dodržovat hranice stanovené platnými předpisy v oblasti ochrany údajů a základních práv; vyzývá Komisi, aby navrhla jasný právní rámec pro zřízení třístranných platforem, které by regulovaly povinnosti a profily účastníků a zajišťovaly dodržování téhož souboru pravidel pro výměnu informací, ochranu soukromí a osobních údajů, bezpečnost údajů, práva podezřelých i dalších základních práv; domnívá se, že včasná a úplná zpětná vazba k účinnosti zpráv o podezřelých případech praní peněz nebo financování terorismu a příslušné navazující kroky jsou klíčové k tomu, aby byl boj proti praní peněz a financování terorismu efektivnější;

31.  znovu vyzývá členské státy, aby co nejrychleji zrušily všechny stávající programy umožňující získat občanství nebo povolení k pobytu výměnou za investice, zejména pokud nedochází k dostatečnému ověřování a chybí transparentnost, aby se tak minimalizovala často související hrozba praní peněz, oslabování vzájemné důvěry a celistvosti schengenského prostoru, a to vedle další politických, hospodářských a bezpečnostních rizik pro EU a její členské státy; vyzývá Komisi, aby co nejdříve poskytla informace o opatřeních, která hodlá přijmout v souvislosti s programy umožňujícími získat občanství nebo povolení k pobytu výměnou za investice, jakož i o závěrech své expertní skupiny zřízené za tímto účelem; vyzývá Komisi, aby dále posoudila, zda jsou splněny předpoklady pro zahájení řízení o nesplnění povinnosti proti členským státům kvůli porušení čl. 4 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU);

32.  vyzývá Komisi, aby sledovala prosazování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 ze dne 14. listopadu 2018 o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci(29) ze strany členských států, s cílem usnadnit přeshraniční vymáhání majetku z trestné činnosti, a řádné provedení a uplatňování směrnice 2014/42/EU o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii; vyzývá Komisi, aby aktualizovala stávající údaje o zadrženém a konfiskovaném majetku; vyzývá Komisi, aby do nadcházejících legislativních návrhů začlenila ustanovení, která by finančním zpravodajským jednotkám usnadňovala zmrazení prostředků prostřednictvím správních opatření, a právní rámec, který by od finančních institucí vyžadoval, aby bez problémů uposlechly a uskutečňovaly žádosti o vrácení platby, i ustanovení umožňující rychlou přeshraniční spolupráci mezi orgány v této oblasti; je znepokojen tím, že celkové výsledky, pokud jde o zkonfiskovaný majetek, nejsou uspokojivé a že míra konfiskace v EU zůstává na velmi nízké úrovni; vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost pravidlům pro využívání zkonfiskovaného majetku ve veřejném zájmu nebo k sociálním účelům a aby usilovala o to, aby byl zkonfiskovaný majetek vracen obětem v zemích mimo EU;

33.  vítá možnost, kterou nastínila Komise, že by byl orgán dohledu EU v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu pověřen některými pravomocemi v oblasti monitorování a podpory, pokud jde o zmrazování majetku v rámci restriktivních opatření EU (sankcí) ve všech členských státech;

34.  vítá skutečnost, že Rada přijala směrnici (EU) 2018/1673, která zavádí nová ustanovení trestního práva a umožňuje účinnější a rychlejší přeshraniční spolupráci mezi příslušnými orgány s cílem efektivněji zamezit praní peněz a souvisejícímu financování terorismu a organizovanému zločinu; vyzývá k další analýze, zda je třeba harmonizovat stávající pravidla, včetně určení některých predikativních trestných činů v oblasti praní peněz, jako jsou daňové trestné činy;

35.  vítá přijetí směrnice (EU) 2019/1153 a očekává, že Komise posoudí, zda je potřebné a přiměřené rozšířit definici finanční informace na jakýkoli typ informace nebo údaje, který je v držení veřejných orgánů nebo povinných osob a jenž je k dispozici finanční zpravodajské jednotce, jakož i příležitosti a výzvy vyplývající z rozšíření výměny finančních informací nebo finančních analýz mezi finančními zpravodajskými jednotkami v rámci Unie s cílem pokrýt výměny týkající se jiných závažných trestných činů, než je terorismus a organizovaný zločin související s terorismem;

36.  je znepokojen tím, že pandemie onemocnění COVID-19 může mít dopad na schopnost vlád a aktérů soukromého sektoru uplatňovat normy v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu; vyzývá Komisi, aby v koordinaci s orgánem EBA vedla konzultace s vnitrostátními orgány odpovědnými za boj proti praní peněz a financování terorismu s cílem posoudit specifická rizika, která pro tuto oblast vyplývají z vypuknutí nákazy COVID-19, a připravit na tomto základě konkrétní pokyny zajišťující lepší odolnost a prosazování pravidel;

37.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že EU bude na globální úrovni o rámci boje proti praní peněz a financování terorismu hovořit jedním hlasem, a to zejména tím, že Komisi umožní, aby v souladu s ustanoveními Smlouvy zastupovala EU ve Finančním akčním výboru (FATF), jako je tomu v případě jiných oblastí politik;

38.  vyzývá k tomu, aby unijní orgány, jako je Evropský sbor pro ochranu osobních údajů, vydaly jasnější pokyny týkající se ochrany osobních údajů a soukromí a souladu s rámcem boje proti praní peněz a financování terorismu, konkrétně pokud jde o povinnost náležité péče a uchovávání údajů, vzhledem k tomu, že vnitrostátní orgány pro ochranu údajů v jednotlivých členských státech v minulosti prosazovaly odlišné přístupy;

39.  vyzývá k tomu, aby bylo přiděleno více lidských a finančních zdrojů pro příslušný útvar Generálního ředitelství Komise pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, a vítá skutečnost, že byly vyčleněny dodatečné zdroje pro orgán EBA;

40.  vyzývá členské státy, aby plně a transparentně vyšetřovaly všechny oznámené případy praní peněz a související trestné činy, jako jsou vraždy a násilí namířené proti oznamovatelům a novinářům; znovu opakuje svůj postoj k vytvoření ceny Daphne Caruanové Galiziové, kterou by uděloval Parlament; vyzývá maltské orgány, aby uvolnily všechny dostupné zdroje s cílem zjistit návodce k vraždě Daphne Caruanové Galiziové a aby dále vyšetřovaly ty, proti nimž stále trvají závažná obvinění z praní peněz, jelikož její zprávy byly potvrzeny odhaleními v aféře Panama Papers; dále maltské orgány vyzývá, aby přistoupily k vyšetřování finančních zprostředkovatelů spojených s Mossackem Fonsecou, kteří na Maltě dosud působí, a je znepokojen neúčinnou samoregulací účetní profese; vyzývá k vydání bývalého vlastníka a předsedy banky Pilatus na Maltu poté, co jej ministerstvo spravedlnosti USA v důsledku překážek v průběhu řízení zprostilo obvinění, a naléhavě žádá maltské orgány, aby tohoto bankéře trestně stíhaly v souvislosti s údajným praním peněz a dalšími finančními trestnými činy;

41.  je hluboce znepokojen chybějícím účinným dohledem, který byl zjištěn během hodnocení výkonnosti dánského a estonského orgánu dohledu v souvislosti se skandálem Danske Bank; dále je znepokojen nedávným skandálem Wirecard i úlohou, kterou v něm hrál německý orgán finančního dohledu BaFin, a potenciálními nedostatky tohoto orgánu; konstatuje, že v tomto případě znovu selhala samoregulace účetní profese; konstatuje, že klasifikace této fintech společnosti jako „technologické“ společnosti namísto poskytovatele platebních služeb hrálo při regulačních selháních ústřední úlohu; vyzývá Komisi, aby se tímto problémem urychleně zabývala tím, že zajistí, aby platební společnosti byly správně klasifikovány; vyzývá EU a příslušné vnitrostátní orgány, aby zahájily vyšetřování v souvislosti s chybějící částkou ve výši 1,9 miliardy EUR, a vyzývá Komisi, aby hledala způsoby, jak zlepšit fungování účetního odvětví, a to i prostřednictvím společných auditů;

o
o   o

42.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73.
(2) Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 43.
(3) Úř. věst. L 334, 27.12.2019, s. 1.
(4) Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 122.
(5) Úř. věst. L 284, 12.11.2018, s. 22.
(6) Úř. věst. L 284, 12.11.2018, s. 6.
(7) Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 39.
(8) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.
(9) Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17.
(10) Úř. věst. C 390, 18.11.2019, s. 111.
(11) Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 29.
(12) Přijaté texty, P8_TA(2019)0328.
(13) Přijaté texty, P9_TA(2019)0103.
(14) Úř. věst. L 254, 20.9.2016, s. 1.
(15) Úř. věst. L 19, 24.1.2018, s. 1.
(16) Úř. věst. L 41, 14.2.2018, s. 4.
(17) Úř. věst. L 246, 2.10.2018, s. 1.
(18) Přijaté texty, P8_TA(2019)0216.
(19) Přijaté texty, P8_TA(2019)0240.
(20) Přijaté texty, P9_TA(2019)0022.
(21) Politico, „Dirty money failures signal policy headaches for new Commission“ (Špinavé peníze znamenají pro novou Komisi velké bolení hlavy), 24. července 2019.
(22) Europol, „Vyplácí se ještě trestná činnost? – Vymáhání majetku z trestné činnosti v EU“, analýza statistických údajů za období 2010–2014, 1. února 2016.
(23) Evropská komise, Generální ředitelství pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, „Anti-money laundering directive V (AMLD V) – transposition status“ (Pátá směrnice o boji proti praní peněz – stav provádění), 2. června 2020.
(24) Sdělení Komise ze dne 7. května 2020 o akčním plánu pro komplexní politiku Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu (C(2020)2800).
(25) Finanční akční výbor (FATF), „COVID-19-related Money Laundering and Terrorist Financing – Risks and Policy Responses“ (Praní peněz a financování terorismu související s COVID-19 – rizika a politická řešení), květen 2020.
(26) Europol, „Pandemic profiteering: how criminals exploit the COVID-19 crisis“ (Šmelina s pandemií: jak pachatelé trestných činů zneužívají krize COVID-19), 27. března 2020.
(27) Evropský orgán pro bankovnictví, „EBA statement on actions to mitigate financial crime risks in the COVID-19 pandemic“, (Prohlášení EBA o opatřeních ke zmírnění rizik spojených s finanční trestnou činností v pandemii COVID-19), 31. března 2020.
(28) Global Financial Integrity, „Nezákonné finanční toky spojené s obchodem ve 135 rozvojových zemích: 2008–2017“, 3. března 2020.
(29) Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 1.


Strategie EU v oblasti veřejného zdraví po skončení pandemie COVID-19
PDF 172kWORD 57k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2020 o strategii EU v oblasti veřejného zdraví po skončení pandemie COVID-19 (2020/2691(RSP))
P9_TA(2020)0205RC-B9-0216/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na články 4, 6, 9, 114, 153, 169 a 191 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na článek 168 této smlouvy,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na článek 35 této listiny,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům(1),

–  s ohledem na manifest Světové zdravotnické organizace (WHO) pro zdravé a ekologické oživení po pandemii COVID-19(2),

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že onemocnění COVID-19 prokázalo provázanost mezi lidským zdravím, zdravím naší planety a našimi zranitelnými místy; výskyt zoonóz, které jsou přenášeny ze zvířat na lidi, se stupňuje v důsledku změny klimatu a degradace životního prostředí způsobených člověkem;

B.  vzhledem k tomu, že manifest WHO pro zdravé a ekologické oživení po pandemii COVID-19 předkládá šest návodů pro zdravé a ekologické oživení:

   a) ochrana a zachování zdroje lidského zdraví: přírody;
   b) investice do základních služeb, od vody a hygieny po čistou energii ve zdravotnických zařízeních;
   c) zajištění rychlé a zdravé transformace energetiky;
   d) propagace zdravých a udržitelných potravinových systémů;
   e) budování zdravých a obyvatelných měst;
   f) ukončení používání peněz daňových poplatníků k financování znečištění;

C.  vzhledem k tomu, že se toto usnesení zaměří na užší vymezení politik v oblasti veřejného zdraví podle článků 168 a 114 SFEU;

D.  vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 upozornila na skutečnost, že Evropská unie nemá dostatečně silné nástroje ke zvládání mimořádných zdravotních situací, jako je např. šíření nové infekční choroby, která ze své podstaty nezná hranic;

E.  vzhledem k tomu, že WHO definuje zdraví jako „stav celkové fyzické, duševní a sociální pohody, nikoli pouze jako nepřítomnost nemoci nebo zdravotních potíží“;

F.  vzhledem k tomu, že právo na tělesné a duševní zdraví je základním lidským právem; vzhledem k tomu, že každá osoba má bez jakékoli diskriminace právo na přístup k moderní a komplexní zdravotní péči; vzhledem k tomu, že všeobecná zdravotní péče je jedním z cílů udržitelného rozvoje a že všichni signatáři se zavázali splnit tento cíl do roku 2030;

G.  vzhledem k tomu, že článek 168 SFEU stanoví, že „při vymezení a provádění všech politik a činností Unie je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví“, a že Soudní dvůr Evropské unie při několika příležitostech rozhodl, že EU může sledovat cíle v oblasti veřejného zdraví skrze opatření vnitřního trhu;

H.  vzhledem k tomu, že s ohledem na článek 168 SFEU jsou členské státy odpovědny za stanovení jejich zdravotní politiky a za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče, včetně řízení zdravotnictví a zdravotní péče, jakož i rozdělování na ně vyčleněných zdrojů;

I.  vzhledem k tomu, že stále existuje prostor, aby mohla Evropská unie v rámci stávajících ustanovení Smluv ve zdravotní politice učinit více; že ustanovení Smluv týkající se veřejného zdraví jsou stále nedostatečně využita z hlediska cílů, kterých by díky nim mohlo být dosaženo(3);

J.  vzhledem k tomu, že systémy veřejné zdravotní péče jsou pod velkým tlakem, aby zajistily přiměřenou péči pro všechny pacienty; vzhledem k tomu, že žádné opatření na snížení veřejného schodku by nemělo vést k nedostatečnému financování systému zdravotní péče ani k utrpení pacientů;

K.  vzhledem k tomu, že se obecně uznává, že přístup k přeshraniční zdravotní péči a lepší koordinace a prosazování osvědčených postupů mezi členskými státy mohou přinést významné výhody v oblasti veřejného zdraví(4);

L.  vzhledem k tomu, že s ohledem na současné demografické trendy, přístup všech občanů k léčbě, vysoký výskyt chronických onemocnění, elektronické zdravotnictví/digitalizaci a udržitelnost systémů zdravotní péče se začal klást větší důraz na politiku Evropské unie v oblasti veřejného zdraví;

M.  vzhledem k tomu, že Komise ve sdělení ze dne 20. října 2009 nazvaném „Solidarita v oblasti zdraví: snížení nerovnosti v oblasti zdraví v EU“ (COM(2009)0567) zdůrazňuje, že v celé EU existuje sociální gradient ve zdraví; že WHO tento sociální gradient definuje jako souvislost mezi socio-ekonomickými rozdíly a nerovnostmi v oblasti zdraví a přístupu ke zdravotní péči; že nerovnosti v oblasti zdraví mají kořeny v sociální nerovnosti, konkrétněji v životních podmínkách a v modelech sociálního chování souvisejících s pohlavím, rasou, standardy vzdělání, zaměstnaností, příjmem a nerovným přístupem ke zdravotní pomoci, prevenci nemocí a službám upevňujícím zdraví;

N.  vzhledem k tomu, že EU v současnosti reguluje produkty, které mají dopad na zdraví a zdravotní výsledky, včetně tabáku, alkoholu, potravin a chemických látek, jakož i léčivých přípravků a zdravotnických prostředků;

O.  vzhledem k tomu, že rezistence vůči antimikrobiálním látkám představuje závažné celosvětové riziko pro zdraví osob a zvířat;

P.  vzhledem k tomu, že byly přijaty právní předpisy a politiky EU pro klinická hodnocení a koordinaci systémů zdravotní péče v souladu se směrnicí o přeshraniční zdravotní péči(5) a že probíhají diskuse o návrhu systému pro hodnocení zdravotnických technologií;

Q.  vzhledem k tomu, že zdravotní výzkum je financován z programu Horizont 2020 a navazujícího rámcového programu Horizont Evropa, z programu Zdraví a připravovaného programu „EU pro zdraví“, jakož i z dalších fondů EU; vzhledem k tomu, že program „EU pro zdraví“ s navrhovaným rozpočtem ve výši 9,4 miliardy EUR je jasným dokladem rostoucí úlohy EU v politice veřejného zdraví;

R.  vzhledem k tomu, že Evropská agentura pro léčivé přípravky, Evropská agentura pro chemické látky, Evropský úřad pro bezpečnost potravin, Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí a Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci jsou evropské agentury s důležitými funkcemi v oblasti veřejného zdraví;

S.  vzhledem k tomu, že během současné zdravotní krize jsou prověřovány hranice stávající infrastruktury pro reakce na mimořádné situace, která zahrnuje Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí, rozhodnutí o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a mechanismus civilní ochrany Unie;

T.  vzhledem k tomu, že pracovníci v odvětí zdravotnictví a zdravotní péče byli vystaveni nepřijatelně vysokému riziku a v některých případech byli nuceni rozhodovat o tom, komu může a nemůže být poskytnuta intenzivní zdravotní péče; vzhledem k tomu, že mnoho klíčových pracovníků, přeshraničních a sezónních pracovníků a pracovníků v odvětvích, jako jsou jatka a výroba potravin, se nacházelo ve zvláště zranitelné situaci;

U.  vzhledem k tomu, že v důsledku krize COVID-19 se v Evropě změnily pracovní podmínky mnoha pracovníků, což upozornilo na některé již existující problémy a vyvolalo nové otázky ohledně zdraví a bezpečnosti na pracovišti;

V.  vzhledem k tomu, že onemocnění COVID-19 neúměrně zasáhlo zranitelné skupiny obyvatelstva, etnické menšiny, obyvatele pečovatelských domů, rezidenční služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením;

W.  vzhledem k tomu, že během zdravotní krize byl negativně ovlivněn přístup ke službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a souvisejících práv a ženy, děti a osoby LGBT+ byly vystaveny vyššímu riziku násilí a diskriminace;

X.  vzhledem k tomu, že řada dlouhodobých účinků onemocnění COVID-19, včetně jeho účinků na duševní zdraví, dosud není známa;

Y.  vzhledem k tomu, že zdravotní krize COVID-19 a šíření tohoto onemocnění v celé Evropě odhalily rozdílné kapacity systémů zdravotní péče v jednotlivých členských státech a ukázaly, že v nečekaných mimořádných situacích, které ohrožují zdraví, se mohou některé členské státy stát závislými na sousedních zemích s dostatečně odolnými systémy;

Z.  vzhledem k tomu, že je kvůli rozdílným přístupům ke shromažďování údajů o onemocnění COVID-19 v Unii obtížné údaje srovnávat;

AA.  vzhledem k tomu, že krize COVID-19 poukázala na význam zdravotních politik založených na důkazech, včetně iniciativ v oblasti prevence a léčby; že preventivní opatření by měla být přiměřená;

AB.  vzhledem k tomu, že bylo úspěšně použito společné zadávání zakázek na úrovni EU pro osobní ochranné prostředky, testovací sady, ventilátory a některé léky, ačkoli se ukázalo, že mechanismus je pomalejší a méně efektivní, než vyžadovala situace; vzhledem k tomu, že byla posílena kapacita EU, aby zahrnovala zásoby klíčových zdrojů, jako jsou roušky, ventilátory a laboratorní zařízení, určené pro dodání do nejpotřebnějších oblastí;

AC.  vzhledem k tomu, že během zdravotní krize COVID-19 bylo zavedeno několik opatření ad hoc, mimo jiné byl ustaven odborný panel Komise a vypracovány pokyny pro péči o pacienty a vysílání zdravotníků do jiných členských států;

AD.  vzhledem k tomu, že dodavatelské řetězce léčivých přípravků závisí na přísunu aktivních léčivých složek nebo generik vyráběných ve třetích zemích, přičemž někdy je vyrábí jediná továrna na světě; že zákazy vývozu vydané během zdravotní krize COVID-19 upozornily na to, že je nebezpečné spoléhat se pouze na tyto dodavatelské řetězce;

AE.  vzhledem k tomu, že v mnohých zprávách a studiích se poukazuje na psychologické dopady krize COVID-19 a že potřeba sociální izolace během dlouhého období, která měla zamezit šíření viru, ovlivnila osoby všech věkových skupin;

AF.  vzhledem k tomu, že je nutné podniknout kroky k řešení potřeb starších osob v oblasti zdraví a péče;

AG.  vzhledem k tomu, že některé členské státy výrazně trpí odlivem mozků, neboť jejich vysoce kvalifikovaní zdravotničtí pracovníci volí práci v jiných členských státech s lepšími platovými a pracovními podmínkami;

AH.  vzhledem k tomu, že zdrženlivý přístup k očkování a jeho dopad na veřejné zdraví vyvolávají stále větší obavy; že při organizování a realizaci programů očkování v členských státech je třeba lépe objasnit přínosy a rizika imunizace;

AI.  vzhledem k tomu, že díky dárcovské konferenci uspořádané Komisí dne 4. května 2020 s cílem získat 7,5 miliardy EUR na vývoj očkovacích látek, léčebných postupů a nástrojů jako celosvětového společného bohatství v souvislosti s COVID-19 se dne 27. června 2020 podařilo vybrat 15,9 miliardy EUR; že Komise ve svém sdělení ze dne 27. května 2020 nazvaném „Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci“ (COM(2020)0456) uvedla, že „veškeré budoucí očkovací látky se musí vyrábět po celém světě, pro celý svět a být cenově dostupné a přístupné všem“;

AJ.  vzhledem k tomu, že strategie EU pro očkovací látky se opírá o předběžné smlouvy o nákupu, avšak nezmiňuje ani dostupnost, ani cenu;

AK.  vzhledem k tomu, že k vydávání nucených licencí v případě krizí v oblasti veřejného zdraví lze použít flexibilní možnosti, které nabízí Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), kterou dále potvrdilo prohlášení z Dohá;

AL.  vzhledem k tomu, že přeshraničním hrozbám lze čelit jen společně a že boj s nimi tudíž vyžaduje spolupráci a solidaritu celého mezinárodního společenství;

1.  vyzývá evropské orgány a členské státy, aby si z krize způsobené COVID-19 vzaly náležité poučení a zahájily mnohem větší spolupráci v oblasti zdraví; vyžaduje proto více opatření na vytvoření Evropské zdravotní unie;

2.  zdůrazňuje, že Smlouva umožňuje mnohem více opatření na evropské úrovni, než bylo v posledních letech přijato; vyzývá Komisi, aby zvážila všechny možnosti, a členské státy, aby tyto možnosti posuzovaly pozitivněji než v minulosti;

3.  důrazně podporuje přístup zohledňování otázky zdraví ve všech oblastech politiky a vyzývá k úplnému uplatňování tohoto přístupu, přičemž otázky zdraví by měly být začleněny do všech příslušných politik, např. zemědělství, dopravy, mezinárodního obchodu, výzkumu, ochrany životního prostředí a klimatu, a měl by být posuzován dopad těchto politik z hlediska zdraví;

4.  upozorňuje na to, že krize způsobená COVID-19 dosud neskončila a že dojde k dalším nákazám a úmrtím, pokud nezaujmeme obezřetný přístup; důrazně obhajuje účinná opatření za účelem prevence a kontroly infekcí;

5.  vyzývá Komisi, členské státy a globální partnery, aby zajistily rychlý, rovnocenný a dostupný přístup k budoucím očkovacím látkám proti onemocnění COVID-19 a jeho léčbě pro všechny lidi na celém světě, jakmile budou k dispozici;

6.  vyzývá Komisi a členské státy, aby formálně podporovaly sdílení přístupu k technologiím týkajícím se onemocnění COVID-19 (COVID-19 Technology Access Pool, C-TAP), který umožní co nejvíce sdílet znalosti v oblasti zdravotnických technologií týkající se onemocnění COVID-19, duševního vlastnictví a údajů ve prospěch všech zemí a občanů;

7.  vyzývá Komisi a členské státy, aby do všech současných i budoucích výzev k financování a investicím začlenily kolektivní záruky ve prospěch veřejnosti, pokud jde o veřejné financování, jako jsou ustanovení týkající se transparentnosti, přístupnosti a cenové dostupnosti a nevýhradních licencí pro využívání konečných produktů;

8.  vyzývá k dialogu a spolupráci se třetími zeměmi; naléhavě vyzývá členské státy, aby v případě, že třetí země nebudou sdílet očkovací látku a /nebo léčbu či příslušné znalosti, vydaly nucené licence;

9.  vyzývá členské státy, aby bezodkladně provedly zátěžové testy svých systémů zdravotní péče s cílem odhalit slabá místa a aby ověřily, zda jsou připraveny na případnou druhou vlnu pandemie COVID-19 a jakékoli budoucí zdravotní krize; vyzývá Komisi, aby tuto práci koordinovala a stanovila společná kritéria;

10.  vyzývá Komisi, aby na základě výsledků zátěžových testů navrhla směrnici o minimálních standardech kvalitní zdravotní péče, která ponechá řízení, organizaci a financování systémů zdravotní péče v působnosti členských států, ale zároveň zaručí bezpečnost pacientů, důstojné pracovní a zaměstnanecké podmínky pro zdravotnické pracovníky a odolnost Evropy vůči pandemiím a jiným krizím ohrožujícím veřejné zdraví;

11.  vyzývá Komisi, aby do evropského semestru začlenila odpovídající financování systému zdravotní péče a ukazatele a cíle týkající se dobrých životních podmínek v rámci doporučení pro jednotlivé země;

12.  vyzývá Komisi, aby přijala společný soubor faktorů ovlivňujících zdraví pro sledování nerovností v oblasti zdraví podle věku, pohlaví, společensko-ekonomického postavení a lokality a aby stanovila metodiku pro kontrolu zdravotní situace v členských státech s cílem identifikovat a upřednostňovat oblasti, které nutně vyžadují zlepšení a zvýšení financování; domnívá se, že Komise by měla hodnotit účinnost opatření, aby se zmírnily nerovnosti v oblasti zdraví, které vyplývají z politik týkajících se sociálních, hospodářských a environmentálních rizikových faktorů;

13.  vyzývá Komisi, aby navrhla vytvoření evropského mechanismu pro přijímání opatření ve zdravotnictví (EHRM), který by reagoval na všechny typy zdravotních krizí, posílil operační koordinaci na úrovni EU a sledoval vytváření strategických zásob léků a zdravotnického vybavení a jejich distribuci a zajistil jejich řádné fungování; domnívá se, že tento mechanismus by měl formalizovat pracovní metody zavedené během zdravotní krize COVID-19 a navazovat na opatření stanovená ve směrnici o přeshraniční zdravotní péči, v rozhodnutí o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách(6) a v mechanismu civilní ochrany Unie;

14.  žádá, aby pro řízení mechanismu EHRM bylo vytvořeno oddělení pro zvládání zdravotních krizí, které by řídili komisař pro zdraví a komisař pro řešení krizí a které by podporovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí, agentura EMA a panel odborníků; žádá, aby toto oddělení mělo k dispozici krizový pandemický plán, který by zajistil koordinovanou reakci;

15.  žádá, aby byla vytvořena digitální platforma pro výměnu informací, jako je datový portál COVID-19, která by usnadňovala předávání epidemiologických údajů, doporučení pro zdravotníky a nemocnice a přesných informací o stavu kapacit a zásob léčivých produktů, které lze uvolnit do oběhu;

16.  domnívá se, že oporou Unie by měla být mobilizace zdravotníků prostřednictvím evropských zdravotnických sborů, jež mají za úkol poskytnout všem členským státům rychlou zdravotní pomoc a odborné vědomosti v oblasti veřejného zdraví;

17.  vyzývá k tomu, aby při pořizování očkovacích látek a léčebných postupů na onemocnění COVID-19 bylo systematičtěji využíváno společné zadávání veřejných zakázek EU, aby se zabránilo tomu, že si členské státy budou navzájem konkurovat, a aby se zajistil rovnocenný a cenově dostupný přístup k důležitým léčivům a zdravotnickým přístrojům, zejména pokud jde o nová inovativní antibiotika, nové očkovací látky a léčebné prostředky a léčiva pro vzácná onemocnění;

18.  vyzývá Komisi, aby navrhla nové nařízení o přeshraničních zdravotních hrozbách, které by nahradilo rozhodnutí o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách, mimo jiné s cílem zajistit, aby bylo společné zadávání veřejných zakázek EU v případě zdravotních krizí rychlejší a účinnější, zaručit účinnost a transparentnost tohoto procesu a zajistit rovnocenný a cenově dostupný přístup k novým způsobům léčby;

19.  naléhavě žádá Radu, aby co nejdříve přijala svůj mandát k návrhu hodnocení zdravotnických technologií, mají-li být do konce roku uzavřena jednání;

20.  vyzývá Komisi a členské státy, aby předložily nový návrh na přezkum směrnice 89/105/EHS o transparentnosti cen, aby zajistily transparentnost nákladů na výzkum a vývoj a aby členské státy měly rovnocenné postavení při jednáních s výrobci léčebných přípravků, které nejsou předmětem společného zadávání veřejných zakázek;

21.  trvá na urychleném uplatňování velmi opožděného nařízení o klinických hodnoceních s cílem zajistit transparentnost výsledků klinických hodnocení, a to bez ohledu na jejich výsledek, a usnadnit rozsáhlejší přeshraniční klinická hodnocení; zdůrazňuje, že negativní nebo neprůkazné výsledky klinických hodnocení představují důležité znalosti, které mohou zlepšit budoucí výzkum;

22.  vyzývá k vytvoření farmaceutické strategie EU, která by řešila problémy v unijních a celosvětových farmaceutických dodavatelských řetězcích a jež by měla obsahovat legislativní a politická opatření a pobídky, které by zvýšily výrobu základních účinných farmaceutických látek a léčivých přípravků v Evropě a diverzifikovaly dodavatelský řetězec s cílem zajistit jejich nepřetržité dodávky a cenovou dostupnost; domnívá se, že farmaceutickou strategií EU by neměly být dotčeny kroky, které je třeba učinit v rámci strategického přístupu k léčivým přípravkům v životním prostředí;

23.  vybízí všechny země, aby se připojily k dohodě WTO o odstranění cel na léčiva a naléhavě žádá, aby byla působnost této dohody rozšířena na všechny farmaceutické a léčivé přípravky; podporuje EU, aby si zachovala spolehlivý evropský systém duševního vlastnictví, což podpoří výzkum a vývoj a výrobu v Evropě a zajistí, aby Evropa zůstala inovátorem a světovým lídrem;

24.  vyzývá Komisi, aby vydala cílené pokyny ke směrnici o zadávání veřejných zakázek týkající se přidělování zakázek farmaceutickému odvětví; vybízí k tomu, aby tyto pokyny byly založeny na „ekonomicky nejvýhodnější nabídce“, což veřejnému zadavateli umožní zohlednit kritéria, která odrážejí kvalitativní, technické a udržitelné aspekty nabídky i ceny;

25.  vyzývá členské státy, aby podpořily a zajistily přístup ke službám souvisejícím s reprodukčními a sexuálními právy, včetně přístupu k antikoncepci a práva na bezpečné ukončení těhotenství; vyzývá členské státy, aby přístup k antikoncepci, včetně nouzové antikoncepce, a k bezpečnému ukončení těhotenství považovaly, je-li to z právního hlediska možné, za základní zdravotnické služby, které musí být v krizových dobách zachovány;

26.   vyjadřuje politování nad tím, že některé členské státy nedokázaly účinně zaručit bezpečný a včasný přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a souvisejícím právům během pandemie COVID-19; znovu zdůrazňuje, že odpírání služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a souvisejících práv, včetně bezpečného a legálního ukončení těhotenství, představuje jednu z forem násilí páchaného na ženách a dívkách; opakuje, že práva LGBTI osob jsou nedílnou součástí úsilí o úplné respektování sexuálního a reprodukčního zdraví a souvisejících práv; naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby analyzovaly, jak si služby v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a souvisejících práv v průběhu pandemie vedly, a aby spolupracovaly na nalezení osvědčených postupů do budoucna, a to vzhledem k příkladu několika zemí, které našly dobré a inovativní způsoby poskytování služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, včetně telemedicíny, on-line konzultací a dostupnosti přípravků pro včasné přerušení těhotenství v domácím prostředí; vyzývá všechny členské státy, aby zaručily komplexní sexuální vzdělávání, snadný přístup žen k službám plánovaného rodičovství a plné škále služeb reprodukčního a sexuálního zdraví, včetně moderních antikoncepčních metod a bezpečného a legálního přerušení těhotenství i v době krize;

27.  vyzývá Komisi, aby navrhla revidovaný mandát pro Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí s cílem navýšit jeho rozpočet, počet zaměstnanců a kompetence, což by mu mimo jiné umožnilo rozšířit svou působnost na nepřenosné nemoci, vypracovat povinné pokyny pro členské státy a koordinovat laboratorní výzkum v dobách zdravotní krize;

28.  vyzývá k výraznější úloze Evropské agentury pro léčivé přípravky, pokud jde o monitorování a předcházení nedostatku léčiv a o koordinaci koncepce a schvalování klinických hodnocení EU během krizí;

29.  domnívá se, že je třeba zvážit vytvoření evropské obdoby Úřadu USA pro pokročilý výzkum a vývoj v oblasti biomedicíny, který by byl odpovědný za zadávání veřejných zakázek a přípravu opatření k boji proti biologickému terorismu, chemickým, jaderným a radiologickým hrozbám, jakož i pandemické chřipce a novým onemocněním;

30.  vyzývá k posílení úlohy Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci s cílem zajistit, aby nedocházelo k ohrožení zdravotníků;

31.   připomíná zvláště tragický dopad, který má onemocnění COVID-19 na dlouhodobá ubytovací zařízení v Evropě, který postihl nejzranitelnější osoby ve společnosti, přičemž počet úmrtí související s onemocněním COVID-19 v domech s pečovatelskou službou činil v některých členských státech více než 50 %; vyzývá Komisi a členské státy, aby prošetřily příčiny těchto tragických událostí a navrhly vhodná legislativní řešení;

32.  vyzývá Komisi, aby naléhavě předložila nový akční plán pro zaměstnanost v oblasti zdravotnictví v EU, který zohlední zkušenosti získané během pandemie a poskytne pracovníkům ve zdravotnictví nový, odpovídající strategický a operační rámec;

33.  vyzývá k posílení akčních plánů EU v oblasti antimikrobiální rezistence právně závaznými opatřeními s cílem omezit používání antimikrobiálních látek pouze na případy, kdy je to nezbytně nutné, a podpořit inovace pro nová antibiotika;

34.  vyzývá k přijetí očkovacího průkazu EU;

35.   vyzývá k vytvoření komunikačního portálu pro veřejnost, který by Unii umožnil sdílet potvrzené informace, zasílat občanům varování a bojovat proti dezinformacím; konstatuje, že tento portál by mohl zahrnovat širokou škálu informací, preventivních kampaní a vzdělávacích programů pro mladé lidi a že by mohl být využíván také k podpoře výrazné proočkovanosti na evropské úrovni ve spolupráci s ECDC;

36.  vyzývá Komisi, aby po konzultaci s občanskou společností navrhla vytvoření evropského prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví, který bude plně v souladu s evropským rámcem pro ochranu údajů, s cílem zlepšit standardizaci, interoperabilitu, sdílení dat a přijímání a prosazování mezinárodních standardů týkajících se dat z oblasti veřejného zdraví;

37.  vyzývá k přijetí akčního plánu EU pro transparentnost zdravotních informací a k boji proti dezinformacím;

38.  rozhodně věří zásadě „jednoho zdraví“, která propojuje lidské zdraví, zdraví zvířat a ochranu životního prostředí; domnívá se, že opatření proti změně klimatu, poškozování životního prostředí, úbytku biologické rozmanitosti a neudržitelným metodám produkce potravin jsou kriticky důležitá pro ochranu lidí před vznikajícími patogeny; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily uplatňování zásady „jedno zdraví“ v EU;

39.  zdůrazňuje, že je třeba upřednostňovat prevenci, která je prospěšná jak pro zdraví občanů, tak pro vnitrostátní rozpočty na zdravotní péči; vyzývá Komisi, aby přijala veškerá nezbytná opatření pro řešení takových faktorů ovlivňujících zdraví, k nimž patří kouření, požívání alkoholu, špatná výživa, znečištění ovzduší, expozice nebezpečným chemickým látkám a nerovnosti v oblasti zdraví, s cílem dosáhnout lepších výsledků v oblasti zdraví;

40.  vyzývá k rozšíření evropských referenčních sítí (ERN) tak, aby zahrnovaly přenosné nemoci (např. vytvořením ERN v oblasti krizového řízení ve zdravotnictví) a nepřenosné nemoci;

41.  vyzývá Komisi, aby vybízela k využívání možnosti uplatňování nižších, ne-li nízkých, sazeb DPH na zdravé produkty, jako je sezónní ovoce a zelenina, a členské státy k tomu, aby tuto možnost využívaly;

42.  vyzývá Komisi, aby vytvořila strategii pro „odolnou Evropu“, která se bude skládat ze souboru posouzení rizik a možností v oblasti řádné správy a investic do systémů zdravotní péče a reakce na pandemii na evropské úrovni, včetně odolných dodavatelských řetězců v EU; trvá v souvislosti s „odolnou Evropou“ na tom, že je strategicky nezbytné posílit evropskou produkci, aby bylo možné přemístit a vybudovat silné zdravotnictví;

43.  vyzývá ke koordinovanému, společnému a otevřenému přístupu v oblasti výzkumu a inovace, v němž budou mít Komise a členské státy silnější úlohu při koordinaci zdravotního a epidemiologického výzkumu, s cílem zabránit zdvojování výzkumu a směřovat jej k požadovaným výsledkům, jako jsou potřebné léčivé přípravky, očkovací látky, zdravotnické přístroje a zařízení;

44.  vyzývá Komisi, aby obecně posoudila vliv pobídek souvisejících s duševním vlastnictvím na inovace v oblasti biomedicíny a aby v oblasti financování lékařského výzkumu a vývoje přezkoumala důvěryhodné a účinné alternativy k výlučné ochraně, jako je řada nástrojů založených na mechanismech oddělení nákladů na výzkum a vývoj od ceny konečných výrobků;

45.  rozhodně vítá významný nárůst navrhovaného rozpočtu na nový program EU pro zdraví; zdůrazňuje však, že navýšení rozpočtu EU pro oblast zdraví by nemělo být omezeno na nadcházející víceletý finanční rámec, ale že jsou zapotřebí dlouhodobé investice a závazky; požaduje zřízení zvláštního fondu EU na posilování nemocniční infrastruktury a zdravotnických služeb, který bude podléhat jasným kritériím;

46.  poukazuje na zásadní roli zdravotnického výzkumu a požaduje větší synergie s výzkumem prováděným v členských státech a také vybudování akademické zdravotní sítě EU v rámci celosvětového plánu v oblasti zdraví;

47.  podtrhuje důležitou roli evropského farmaceutického průmyslu a jiných oblastí průmyslu souvisejících se zdravím; požaduje jasný regulační rámec pro evropské podniky a zdroje určené specificky pro vědu a zdravotní výzkum, jelikož dobře fungující a technicky vyspělé evropské zdravotnictví a kompetitivní výzkumná komunita jsou zásadně důležité;

48.  vítá závazek Komise předložit akční plán EU proti rakovině;

49.  požaduje, aby byl vypracován akční plán EU na období 2021–2027 pro duševní zdraví, který bude věnovat stejnou pozornost biomedicínským a psychosociálním faktorům špatného duševního zdraví;

50.  požaduje, aby byl vypracován akční plán EU pro zdravé stárnutí s cílem zvýšit kvalitu života starších osob;

51.  požaduje, aby byl vypracován akční plán EU pro vzácná a zanedbávaná onemocnění;

52.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh, jak zlepšit nezávislé financování evropských sdružení pacientů;

53.  vyzývá Komisi, aby bez dalšího odkladu navrhla nový strategický rámec pro zdraví a bezpečnost;

54.  domnívá se, že poučení vyvozená z krize COVID-19 by měla být posouzena jako součást konference o budoucnosti Evropy, která by mohla předložit jasné návrhy na to, jak posílit politiku EU v oblasti zdraví;

55.  důrazně upozorňuje na mezinárodní rozměr zdraví; domnívá se, že spolupráce s třetími zeměmi by měla být posílena v oblasti výměny znalostí a osvědčených postupů týkajících se připravenosti a reakce zdravotnických systémů; vyzývá EU, aby plně spolupracovala s WHO a dalšími mezinárodními orgány v boji proti infekčním nemocem, zajistila všeobecné zdravotní pojištění pro všechny a celosvětově posílila zdravotní systémy;

56.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty P9_TA(2020)0054.
(2) https://www.who.int/docs/default-source/climate-change/who-manifesto-for-a-healthy-and-green-post-covid-recovery.pdf?sfvrsn=f32ecfa7_6
(3) Studie nazvaná „Unlocking the potential of the EU Treaties: An article-by-article analysis of the scope for action“ (Uvolňování potenciálu Smluv EU – analýza rozsahu činnosti článek po článku), výzkumná služba Evropského parlamentu, zveřejněno dne 28. května 2020, https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2020/651934/EPRS_STU(2020)651934_EN.pdf
(4) Studie nazvaná „Europe’s two trillion euro dividend: Mapping the Cost of Non-Europe, 2019-24“ (Evropská dividenda ve výši dva biliony eur: přehled nákladů vyplývajı́cı́ch z neexistence společného evropského postupu, 2019–24), výzkumná služba Evropského parlamentu, zveřejněno dne 18. dubna 2019, https://www.europarl.europa.eu/thinktank/en/document.html?reference=EPRS_STU(2019)631745
(5) Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45.
(6) Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1.

Právní upozornění - Ochrana soukromí