Seznam 
Přijaté texty
Čtvrtek, 8. října 2020 - BruselPředběžné znění
Evropský právní rámec pro klima ***I
 Rovnocennost přehlídek porostu prováděných na Ukrajině u množitelského porostu pro produkci osiva obilovin a rovnocennost osiva obilovin vyprodukovaného na Ukrajině ***I
 Specifikace oxidu titaničitého (E 171)
 Námitka vůči prováděcímu aktu: Maximální limity akrylamidu v některých potravinách pro kojence a malé děti
 Evropská strategie v oblasti lesnictví – další postup
 Eritrea, případ Dawitta Isaaka
 Nikaragujský zákon o zahraničních agentech
 Situace etiopských migrantů v zajišťovacích zařízeních v Saudské Arábii
 Uplatňování pravidel bezpečnosti a interoperability železnic v tunelu pod Lamanšským průlivem
 Rozhodnutí, jímž se Francie zmocňuje k uzavření mezinárodní dohody týkající se tunelu pod Lamanšským průlivem ***I
 Ekologická produkce: datum použitelnosti a některá další data ***I
 Právní stát a základní práva v Bulharsku
 Digitální finance: nově vznikající rizika týkající se kryptoaktiv – výzvy v souvislosti s regulací a dohledem v oblasti finančních služeb, institucí a trhů
 Další rozvoj unie kapitálových trhů (CMU): lepší přístup, zejména malých a středních podniků, k finančním prostředkům na kapitálovém trhu a další posílení účasti retailových investorů
 Posílení záruk pro mladé lidi

Evropský právní rámec pro klima ***I
PDF 359kWORD 126k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 8. října 2020 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) (COM(2020)0080COM(2020)0563 – C9-0077/2020 – 2020/0036(COD))(1)
P9_TA-PROV(2020)0253A9-0162/2020

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Návrh legislativního usnesení   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh legislativního usnesení
Právní východisko 5 a (nové)
–  s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje, včetně cíle č. 3 „Globální zdraví a kvalitní život“,
Pozměňovací návrh 2
Návrh legislativního usnesení
Právní východisko 5 b (nové)
–  s ohledem na dramatické důsledky znečištění ovzduší pro lidské zdraví, které je podle Evropské agentury pro životní prostředí zodpovědné za 400 000 předčasných úmrtí ročně,
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění -1 (nový)
(-1)   Existenční hrozba vyplývající ze změny klimatu vyžaduje posílení ambicí a zintenzivnění opatření v oblasti klimatu ze strany Unie a členských států. Unie je odhodlána zvýšit úsilí v boji proti změně klimatu a provádět Pařížskou dohodu z roku 2015 o změně klimatu přijatou v návaznosti na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (dále jen „Pařížská dohoda“)1a na základě rovnosti a nejlepších dostupných vědeckých poznatků, a to s přijetím spravedlivého podílu na celosvětovém úsilí o omezení nárůstu globální teploty na 1,5°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí.
_________________
1a Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Ve svém sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“19 ze dne 11. prosince 2019 Komise vytyčila novou strategii růstu, jejímž cílem je transformovat Unii ve spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů a ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Dalším jejím cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tato transformace musí současně být spravedlivá a inkluzivní a nesmí nikoho opomíjet.
(1)  Ve svém sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“19 ze dne 11. prosince 2019 Komise vytyčila novou strategii udržitelného růstu, jejímž cílem je transformovat Unii ve zdravější, spravedlivou a prosperující společnost s moderní, udržitelnou a mezinárodně konkurenceschopnou ekonomikou s vysoce kvalitními pracovními místy a efektivním využíváním zdrojů, která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů a ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Dalším jejím cílem je chránit, zachovávat, obnovovat a posilovat přírodní kapitál Unie, mořské a suchozemské ekosystémy a biologickou rozmanitost a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tato transformace musí být založena na nejnovějších nezávislých vědeckých poznatcích. Současně musí být sociálně spravedlivá a inkluzivní a založena na solidaritě a společném úsilí na úrovni Unie a musí zajistit, aby nikdo nezůstal opomenut, a zároveň usilovat o vytvoření hospodářského růstu, kvalitních pracovních míst a předvídatelného prostředí pro investice a řídit se zásadou „nezpůsobit škodu“.
_________________
_________________
19 Sdělení Komise – Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 final ze dne 11. prosince 2019.
19 Sdělení Komise – Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 final ze dne 11. prosince 2019.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
(2)  Zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o dopadech globálního oteplení o 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a o souvisejících plánech pro snižování celosvětových emisí skleníkových plynů20 poskytuje silný vědecký základ pro boj proti změně klimatu a dokládá potřebu posílit opatření v této oblasti. Potvrzuje, že je třeba urychleně redukovat emise skleníkových plynů a že nárůst teploty v rámci změny klimatu musí být omezen na 1,5 °C, zejména proto, aby se snížila pravděpodobnost extrémních klimatických jevů. Globální hodnotící zpráva Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) z roku 201921 poukázala na celosvětový úbytek biologické rozmanitosti a skutečnost, že změna klimatu je jeho třetí nejvýznamnější příčinou.22
(2)  Zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o dopadech globálního oteplení o 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a o souvisejících plánech pro snižování celosvětových emisí skleníkových plynů poskytuje silný vědecký základ pro boj proti změně klimatu a dokládá potřebu posílit rychle opatření v oblasti klimatu a uskutečnit přechod na klimaticky neutrální ekonomiku. Potvrzuje, že je třeba urychleně redukovat emise skleníkových plynů a že nárůst teploty v rámci změny klimatu musí být omezen na 1,5 °C, zejména proto, aby se snížila pravděpodobnost extrémních klimatických jevů a dosažení bodu nenávratných změn. Globální hodnotící zpráva Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) z roku 201921 poukázala na celosvětový úbytek biologické rozmanitosti a skutečnost, že změna klimatu je jeho třetí nejvýznamnější příčinou22 . Dále poukázala na to, že řešení inspirovaná přírodou mají podle odhadů zajistit 37% zmírnění změny klimatu do roku 2030. Změna klimatu má vážný dopad na mořské a suchozemské ekosystémy, které jsou mimořádně důležitým propadem antropogenních emisí uhlíku s hrubou absorpcí přibližně 60 % celosvětových antropogenních emisí ročně.
_________________
_________________
20 IPCC, 2018: Globální oteplení o 1,5 °C. Zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu o dopadech globálního oteplení o 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a o souvisejících plánech pro snižování celosvětových emisí skleníkových plynů v kontextu posilování celosvětové reakce na hrozbu změny klimatu, udržitelného rozvoje a úsilí o vymýcení chudoby [Masson-Delmotte, V., P. Zhai, H.-O. Pörtner, D. Roberts, J. Skea, P.R. Shukla, A. Pirani, W. Moufouma-Okia, C. Péan, R. Pidcock, S. Connors, J.B.R. Matthews, Y. Chen, X. Zhou, M.I. Gomis, E. Lonnoy, T. Maycock, M. Tignor, a T. Waterfield (eds.)].
20 IPCC, 2018: Globální oteplení o 1,5 °C. Zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu o dopadech globálního oteplení o 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a o souvisejících plánech pro snižování celosvětových emisí skleníkových plynů v kontextu posilování celosvětové reakce na hrozbu změny klimatu, udržitelného rozvoje a úsilí o vymýcení chudoby [Masson-Delmotte, V., P. Zhai, H.-O. Pörtner, D. Roberts, J. Skea, P.R. Shukla, A. Pirani, W. Moufouma-Okia, C. Péan, R. Pidcock, S. Connors, J.B.R. Matthews, Y. Chen, X. Zhou, M.I. Gomis, E. Lonnoy, T. Maycock, M. Tignor, a T. Waterfield (eds.)].
21 Zpráva platformy IPBES o globálním posouzení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb z roku 2019.
21 Zpráva platformy IPBES o globálním posouzení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb z roku 2019.
22 Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020“ (Lucemburk: Úřad pro publikace EU, 2019)
22 Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020“ (Lucemburk: Úřad pro publikace EU, 2019)
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)  Pro přispění k hospodářské a společenské transformaci, tvorbě pracovních míst, růstu a dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a ke spravedlivému a ekonomicky efektivnímu posunu k dosažení teplotního cíle stanoveného Pařížskou dohodou o změně klimatu z roku 2015 přijatou v návaznosti na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (dále jen „Pařížská dohoda“) je zásadní pevně stanovený dlouhodobý cíl.
(3)  Pro přispění ke spravedlivé hospodářské a společenské transformaci, tvorbě vysoce kvalitních pracovních míst, sociálnímu blahobytu, udržitelného růstu a dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a k dosažení teplotního cíle stanoveného Pařížskou dohodou o změně klimatu z roku 2015 přijatou v návaznosti na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (dále jen „Pařížská dohoda“) rychlým, spravedlivým, účinným, ekonomicky efektivním a sociálně spravedlivým způsobem, aniž by byl kdokoli opomenut, je zásadní pevně stanovený dlouhodobý cíl.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3 a (nový)
(3a)   Věda prokázala propojení mezi zdravotní, environmentální a klimatickou krizí, zejména v souvislosti s důsledky změny klimatu a ztrátou biologické rozmanitosti a ekosystémů. Zdravotní a sanitární krize, jakou je Covid-19, se mohou v nadcházejících desetiletích znásobit a vyžadují, aby Unie jako globální hráč provedla globální strategii zaměřenou na prevenci rozvoje takových situací tím, že se bude zabývat kořeny těchto problémů a podporovat integrovaný přístup založený na cílech udržitelného rozvoje.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3 b (nový)
(3b)   Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) změna klimatu ovlivňuje sociální a environmentální zdravotní faktory – čistotu ovzduší, nezávadnost pitné vody, dostatek potravin a bezpečné přístřeší – a mezi lety 2030 a 2050 se očekává nárůst úmrtnosti způsobené podvýživou, malárií, průjmovými onemocněními a tepelným stresem o dalších 250 000 osob ročně, přičemž extrémně vysoké teploty vzduchu přispívají přímo k úmrtí zejména u starších osob a zranitelných osob. Změna klimatu přinášející záplavy, vlny veder, sucho a požáry má závažný dopad na lidské zdraví včetně podvýživy a způsobuje kardiovaskulární a respirační onemocnění a infekce přenášené vektory.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3 c (nový)
(3c)   Preambule Pařížské dohody uznává právo na zdraví jako klíčové právo. Podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu by všechny smluvní strany úmluvy měly používat vhodné metody, například posouzení dopadů, formulované a stanovené na vnitrostátní úrovni s cílem minimalizovat nepříznivé dopady projektů nebo opatření, které provádějí za účelem zmírnění změny klimatu nebo přizpůsobení se této změně, na hospodářství, veřejné zdraví a kvalitu životního prostředí.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3 d (nový)
(3d)   Toto nařízení přispívá k ochraně nezadatelného práva občanů Unie na život a bezpečné životní prostředí, jak je uznáno v Evropské úmluvě o lidských právech a v Listině základních práv Evropské unie, a požaduje, aby příslušné orgány Unie a členské státy přijaly opatření nezbytná na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni k řešení skutečných a bezprostředních rizik globální klimatické nouze, a to jak pro životy lidí a jejich dobré životní podmínky, tak pro přírodu, na níž jsou lidé závislí. Toto nařízení by mělo být zaměřené na lidi a mělo by chránit zdraví a dobré životní podmínky občanů před riziky spojenými se znečištěným životním prostředím a jeho důsledky.
Pozměňovací návrh 153
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3 e (nový)
(3e)  Ochrana klimatu by měla být příležitostí pro evropské hospodářství a měla by pomoci zajistit vedoucí postavení jeho průmyslu v globálních inovacích. Udržitelné výrobní inovace mohou podpořit evropskou průmyslovou sílu v klíčových segmentech trhu, a tím chránit a vytvářet pracovní místa. Má-li se dosáhnout právně závazného klimatického cíle pro období do roku 2030 a cíle, který spočívá v dosažení klimatické neutrality do roku 2050, snížením těchto emisí na čistě nulovou úroveň nejpozději do roku 2050, měla by Komise zjednodušit uzavírání odvětvově specifických „klimatických partnerství“ na unijní úrovni tím, že sdruží klíčové zainteresované strany (např. subjekty z průmyslového odvětví, nevládní organizace, výzkumné ústavy, malé a střední podniky, odborové svazy a organizace zaměstnavatelů). Klimatická partnerství by měla umožňovat odvětvově specifický dialog, usnadnit sdílení osvědčených postupů evropských aktérů řídících se zásadou „dekarbonizace na prvním místě“ a působit jako ústřední poradní orgán komise při přijímání jejích budoucích legislativních návrhů v oblasti klimatu.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Pařížská dohoda stanoví dlouhodobý cíl udržet nárůst globální teploty výrazně pod 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí23, a zdůrazňuje potřebu přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu24 a sladit finanční toky s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu25.
(4)  Pařížská dohoda stanoví dlouhodobý cíl usilovat o to, aby nárůst globální teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí23, zvýšit schopnost přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu24 a sladit finanční toky s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu25. Jakožto celkový rámec pro příspěvek Unie k Pařížské dohodě by toto nařízení mělo zajistit, aby Unie i členské státy plně přispívaly k dosažení těchto tří cílů Pařížské dohody.
_________________
_________________
23 Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. a) Pařížské dohody.
23 Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. a) Pařížské dohody.
24 Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. b) Pařížské dohody.
24 Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. b) Pařížské dohody.
25 Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. c) Pařížské dohody.
25 Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. c) Pařížské dohody.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)  Cílem opatření Unie a členských států v oblasti klimatu je v kontextu Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a v zájmu dosažení cílů Pařížské dohody chránit obyvatelstvo a planetu, blahobyt, prosperitu, zdraví, potravinové systémy, integritu ekosystémů a biologickou rozmanitost před hrozbou změny klimatu, a dále maximalizovat prosperitu v rámci naší planety a zvýšit odolnost a snížit zranitelnost společnosti vůči změně klimatu.
(5)  Cílem opatření Unie a členských států v oblasti klimatu je v kontextu Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a v zájmu dosažení cílů Pařížské dohody chránit obyvatelstvo a planetu, blahobyt, prosperitu, hospodářství, zdraví, potravinové systémy, integritu ekosystémů a biologickou rozmanitost před hrozbou změny klimatu, a dále maximalizovat prosperitu v rámci naší planety a zvýšit odolnost a snížit zranitelnost společnosti vůči změně klimatu. V této souvislosti by se činnost Unie a členských států měla řídit zásadou předběžné opatrnosti, zásadou „znečišťovatel platí“, zásadou „energetická účinnost v první řadě“ a zásadou „neškodit“.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5 a (nový)
(5a)  Díky regulačnímu rámci, který Unie zavedla, a úsilí evropského průmyslu se emise skleníkových plynů v Unii mezi lety 1990 a 2018 snížily o 23 %, zatímco hospodářství ve stejném období vzrostlo o 61 %, což svědčí o tom, že je možné oddělit hospodářský růst od emisí skleníkových plynů.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  K dosažení klimatické neutrality by měla přispět všechna hospodářská odvětví. S ohledem na vliv výroby energie a její spotřeby na emise skleníkových plynů je nezbytný přechod na udržitelný, cenově dostupný a bezpečný energetický systém založený na dobře fungujícím vnitřním trhu s energií. Důležitými hnacími silami dosažení cíle klimatické neutrality jsou rovněž digitální transformace, technologické inovace a výzkum a vývoj.
(6)  Dosažení klimatické neutrality vyžaduje, aby všechna hospodářská odvětví, včetně letecké a námořní dopravy, snížila rychle své emise téměř na nulu. Klíčovým faktorem by v tomto ohledu měla být zásada „znečišťovatel platí“. S ohledem na vliv výroby energie a její spotřeby na emise skleníkových plynů je nezbytný přechod na vysoce energeticky účinný, udržitelný, cenově dostupný a bezpečný energetický systém založený na obnovitelných zdrojích, který sníží energetickou chudobu a který bude založený na dobře fungujícím vnitřním trhu s energií. Přínos oběhového hospodářství ke klimatické neutralitě by měl být rozšířen zlepšením účinnosti zdrojů a zvýšením míry využívání nízkouhlíkových materiálů a současně podporou prevence odpadů a recyklace. Důležitými hnacími silami dosažení cíle klimatické neutrality jsou rovněž digitální transformace, technologické inovace a výzkum a vývoj, které budou vyžadovat dodatečné zdroje. Unie a členské státy budou muset přijmout ambiciózní a soudržné regulační rámce, aby se zajistilo, že k cílům Unie v oblasti klimatu přispějí všechna hospodářská odvětví.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)  Pro klimatický systém a zvyšování teploty jsou velmi důležité celkové kumulativní antropogenní emise skleníkových plynů v průběhu času a odpovídající koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Zvláštní zpráva IPCC o globálním oteplování o 1,5 °C a databáze jejích základních scénářů poskytují nejlepší dostupné a nejnovější vědecké důkazy o zbývajícím globálním rozpočtu na emise skleníkových plynů s cílem omezit globální nárůst teploty ve 21. století na 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. V souladu se závazky Unie, pokud jde o úsilí o omezení nárůstu teploty na 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, je nezbytné stanovit spravedlivý podíl zbývajícího globálního rozpočtu Unie na emise skleníkových plynů. Rozpočet na emise skleníkových plynů je důležitým nástrojem ke zvýšení transparentnosti a odpovědnosti klimatických politik Unie. Ve své podrobné analýze, o níž se opírá sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2018, s názvem „Čistá planeta pro všechny – Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ Komise uvádí, že uhlíkový rozpočet EU-28 na období 2018-2050 kompatibilní s cílem omezení na 1,5 °C by měl činit 48 Gt CO2. Komise by měla vytvořit čistý rozpočet na skleníkové emise EU-27 vyjádřený v ekvivalentu CO2 založený na nejnovějších vědeckých výpočtech používaných IPCC, který odpovídá spravedlivému podílu zbývajících globálních emisí Unie, v souladu s cíli Pařížské dohody. Rozpočtem na skleníkové plyny Unie by se mělo řídit vytvoření trajektorie Unie směrem k dosažení čistých nulových emisí skleníkových plynů do roku 2050, zejména její budoucí cíle v oblasti skleníkových plynů pro roky 2030 a 2040.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)  Unie provádí ambiciózní politiku v oblasti klimatu a zavedla regulační rámec pro dosažení svého cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030. Právní předpisy provádějící tento cíl zahrnují mimo jiné směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES26, kterou se zavádí systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84227, které zavedlo vnitrostátní cíle pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84128, které členským státům ukládá, aby dosáhly rovnováhy mezi emisemi skleníkových plynů a jejich pohlcováním v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví.
(7)  Unie zavedla regulační rámec pro dosažení svého stávajícího cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030, který byl přijat před vstupem Pařížské dohody v platnost. Právní předpisy provádějící tento cíl zahrnují mimo jiné směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES26, kterou se zavádí systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84227, které zavedlo vnitrostátní cíle pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84128, které členským státům ukládá, aby dosáhly rovnováhy mezi emisemi skleníkových plynů a jejich pohlcováním v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví.
__________________
__________________
26 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).
26 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).
27 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).
27 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).
28 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1).
28 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1).
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)   Systém obchodování s emisemi je základním kamenem politiky Unie v oblasti klimatu a jejím klíčovým nástrojem pro nákladově efektivní snižování emisí.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
(9)  Unie prostřednictvím balíčku opatření nazvaného Čistá energie pro všechny Evropany29 plní ambiciózní program v oblasti dekarbonizace, a to zejména výstavbou silné energetické unie, která zahrnuje cíle v oblasti energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 uvedené ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU30 a (EU) 2018/200131, a posílením příslušných právních předpisů, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU32.
(9)  Unie prostřednictvím balíčku opatření nazvaného Čistá energie pro všechny Evropany29 plní program v oblasti dekarbonizace, a to zejména výstavbou silné energetické unie, která zahrnuje cíle v oblasti energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 uvedené ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU30 a (EU) 2018/200131, a posílením příslušných právních předpisů, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU32.
__________________
__________________
29 COM(2016) 860 final ze dne 30. listopadu 2016.
29 COM(2016) 860 final ze dne 30. listopadu 2016.
30 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).
30 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).
31 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).
31 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).
32 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).
32 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9 a (nový)
(9a)   Komise vypracovala a přijala řadu legislativních iniciativ v rámci odvětví energetiky, zejména s ohledem na energii z obnovitelných zdrojů, energetickou účinnost, včetně energetické náročnosti budov. Tyto iniciativy tvoří balíček v rámci zastřešujícího tématu energetické účinnosti v první řadě a celosvětového vedoucího postavení Unie v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Tyto iniciativy by měly být zohledněny ve vnitrostátním dlouhodobém pokroku v úsilí o dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050 s cílem zajistit vysoce energeticky účinný energetický systém založený na obnovitelných zdrojích energie a rozvoj obnovitelných zdrojů v rámci Unie.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9 b (nový)
(9b)   Výsledkem přechodu na čistou energii bude energetický systém, ve kterém budou primární dodávky energie většinou pocházet z obnovitelných zdrojů energie, což výrazně zlepší zabezpečení dodávek, sníží energetickou závislost a podpoří pracovní místa v členských státech.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9 c (nový)
(9c)   Transformace energetiky zlepšuje energetickou účinnost a snižuje energetickou závislost Unie a členských států. Tato strukturální změna směrem k účinnějšímu hospodářství založenému na obnovitelných zdrojích energie ve všech odvětvích bude přínosná nejen pro obchodní rovnováhu, ale také posílí energetickou bezpečnost a boj proti energetické chudobě.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9 d (nový)
(9d)   V zájmu zajištění solidarity a umožnění účinné transformace energetiky musí politika Unie v oblasti klimatu navrhnout jasnou cestu k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Unie by si měla zachovat realistický postoj k nákladové efektivnosti a technickým výzvám a zajistit nabídku a cenovou dostupnost zdrojů energie schopné přenosu, kterou zaručují například vodíkové technologie, pro účely vyrovnávání vysokých a nízkých odběrových hladin v energetickém systému.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9 e (nový)
(9e)  Ochrana klimatu je pro unijní ekonomiku příležitostí k tomu, aby zvýšila své úsilí a využila výhody prvního tahu tím, že se stane lídrem v oblasti čistých technologií. To by jí mohlo pomoci zajistit si vedoucí postavení v globálních inovacích. Udržitelné výrobní inovace mohou podpořit průmyslovou sílu Unie v klíčových segmentech trhu, a tím chránit a vytvářet pracovní místa.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9 f (nový)
(9f)  Je třeba stanovit podporu pro potřebné investice do nových udržitelných technologií, které jsou nezbytné pro dosažení cíle klimatické neutrality. V tomto ohledu je důležité respektovat technologickou neutralitu a vyloučit riziko závislosti na jediné technologii. Jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 8. července 2020 s názvem „Vodíková strategie pro klimaticky neutrální Evropu“, právě vodík může rovněž přispět k podpoře závazku Unie dosáhnout nejpozději do roku 2050 uhlíkové neutrality, zejména v energeticky náročných odvětvích.
Pozměňovací návrh 154
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9 g (nový)
(9g)   Komise by měla zintenzivnit své úsilí o vytvoření evropských sdružení, zejména v odvětví baterií a vodíku, neboť jsou nanejvýš důležitá. Jsou-li koordinovaná na evropské úrovni, nabízejí velké příležitosti pro proces oživení regionů po odeznění pandemie COVID-19 a pro úspěšnou strukturální změnu. Normativní požadavky by měly vytvořit rámec pro inovace v oblasti mobility šetrné ke klimatu a výroby energie. Tato sdružení by měla obdržet odpovídající podporu a financování a měla by být rovněž součástí budoucí zahraniční politiky a politiky sousedství a obchodních dohod.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)  Unie je světovým lídrem transformace na klimatickou neutralitu a je odhodlána přispět ke zvýšení celosvětových ambicí a k posílení globální reakce na změnu klimatu, a to s využitím všech nástrojů, které má k dispozici, včetně diplomatické činnosti v oblasti klimatu.
(10)  Unie má odpovědnost a prostředky k tomu, aby byla i nadále světovým lídrem transformace na klimatickou neutralitu, a je odhodlána dosáhnout jí spravedlivým, sociálně vyváženým a inkluzivním způsobem a přispět ke zvýšení celosvětových ambicí a k posílení globální reakce na změnu klimatu, a to s využitím všech nástrojů, které má k dispozici, včetně diplomatické činnosti a obchodních, investičních a průmyslových politik. Unie by měla posílit svou diplomacii v oblasti životního prostředí na všech mezinárodních fórech, která jsou významná při plnění mezinárodních cílů v oblasti klimatu v souladu s Pařížskou dohodou.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  Evropský parlament požadoval, aby se nezbytná transformace v klimaticky neutrální společnost uskutečnila nejpozději do roku 2050 a aby se z ní stal příklad evropského úspěchu33 a vyhlásil stav klimatické a environmentální nouze34. Evropská rada ve svých závěrech ze dne 12. prosince 201935 schválila cíl dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální Unie v souladu s cíli Pařížské dohody a zároveň uznala, že je potřeba zavést podpůrný rámec a že transformace bude vyžadovat značné veřejné a soukromé investice. Vyzvala také Komisi, aby v roce 2020 co nejdříve vypracovala návrh dlouhodobé strategie Unie, která by poté byla přijata Radou a předložena v kontextu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu
(11)  Evropský parlament žádal Komisi a členské státy, aby zintenzivnily opatření v oblasti klimatu s cílem usnadnit nezbytnou transformaci v klimaticky neutrální společnost co nejdříve a nejpozději do roku 2050 a aby se z ní stal příklad evropského úspěchu33, a vyhlásil stav klimatické a environmentální nouze34. Rovněž opakovaně vyzval Unii, aby zvýšila svůj cíl v oblasti klimatu do roku 2030 a aby tento zvýšený cíl byl součástí evropského práva v oblasti klimatu34a. Evropská rada ve svých závěrech ze dne 12. prosince 201935 schválila cíl dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální Unie v souladu s cíli Pařížské dohody, a to na základě spravedlnosti a spravedlivého přechodu a při zohlednění rozdílných výchozích pozic členských států, a zároveň uznala, že je potřeba zavést podpůrný rámec a že transformace bude vyžadovat značné veřejné a soukromé investice. Vyzvala také Komisi, aby v roce 2020 co nejdříve vypracovala návrh dlouhodobé strategie Unie, která by poté byla přijata Radou a předložena v kontextu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu
_________________
_________________
33 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (2019/2956(RSP)).
33 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (2019/2956(RSP)).
34Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze (2019/2930(RSP)).
34Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze (2019/2930(RSP)).
34a Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. listopadu 2019 o konferenci OSN o změně klimatu konané v roce 2019 v Madridu, Španělsko (COP25) (2019/2712(RSP)).
35 Závěry přijaté Evropskou radou na zasedání dne 12. prosince 2019, EUCO 29/19, CO EUR 31, CONCL 9.
35 Závěry přijaté Evropskou radou na zasedání dne 12. prosince 2019, EUCO 29/19, CO EUR 31, CONCL 9.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
(12)  Unie by měla usilovat o dosažení rovnováhy mezi antropogenními emisemi skleníkových plynů a jejich pohlcováním pomocí přírodních a technologických řešení v rámci celého hospodářství Unie do roku 2050. Na dosažení cíle klimatické neutrality na úrovni Unie do roku 2050 by se měly podílet všechny členské státy společně, přičemž členské státy, Evropský parlament, Rada a Komise by měly přijmout nezbytná opatření, která umožní tento cíl splnit. Opatření na úrovni Unie budou představovat důležitou součást opatření, která budou k dosažení tohoto cíle potřeba.
(12)  Unie a členské státy by měly usilovat o dosažení rovnováhy mezi antropogenními emisemi skleníkových plynů a jejich pohlcováním pomocí přírodních a technologických řešení v rámci celého hospodářství Unie a na úrovni členských států nejpozději do roku 2050. Na dosažení cíle klimatické neutrality na úrovni Unie do roku 2050 by se měly podílet všechny členské státy, přičemž členské státy, Evropský parlament, Rada a Komise by měly přijmout nezbytná opatření, která umožní tento cíl splnit. Opatření na úrovni Unie budou představovat důležitou součást opatření, která budou k dosažení tohoto cíle potřeba. Po roce 2050 by Unie a všechny členské státy měly emise nadále snižovat s cílem zajistit, aby pohlcování skleníkových plynů překračovalo antropogenní emise.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12 a (nový)
(12a)  Každý členský stát má odpovědnost za individuální dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050. V zájmu spravedlnosti a solidarity a s cílem pomáhat členským státům s rozdílnými výchozími pozicemi při uskutečňování transformace energetiky je zapotřebí dostatečných podpůrných mechanismů a fondů, jako je Fond pro spravedlivou transformaci stanovený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) .../ ...1a a další příslušné mechanismy financování.
__________________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… ze dne ... o zřízení Fondu pro spravedlivou transformaci (Úř. věst. ...).
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12 b (nový)
(12b)   Preambule Pařížské dohody poukazuje na důležitost zabezpečení integrity všech ekosystémů, včetně oceánů. V Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu je zdůrazněno, že smluvní strany musí podporovat udržitelné hospodaření s místy propadu a rezervoáry všech skleníkových plynů, včetně biomasy, lesů, oceánů, jakož i ostatních pevninských, pobřežních a mořských ekosystémů, a podporovat jejich ochranu a rozvoj. Pokud by cíle Pařížské dohody nebyly splněny, teplota by mohla překročit bod, po kterém oceán nebude schopen absorbovat tolik uhlíku a podílet se na zmírňování změny klimatu.
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12 c (nový)
(12c)  Přirozená úložiště CO2 hrají důležitou úlohu při transformaci na klimaticky neutrální společnost. Komise zkoumá vývoj regulačního rámce pro certifikaci pohlcování uhlíku v souladu se svým akčním plánem pro oběhové hospodářství a strategií „od zemědělce ke spotřebiteli“. Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a iniciativy, které jsou v ní uvedeny, budou hrát důležitou úlohu při obnově poškozených ekosystémů, zejména těch, které mají největší potenciál zachycovat a ukládat uhlík a předcházet dopadu přírodních katastrof a tento dopad snižovat. Obnova ekosystémů by pomohla udržovat, řídit a posilovat přírodní propady a podporovat biologickou rozmanitost a zároveň bojovat proti změně klimatu.
Pozměňovací návrh 144
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12 d (nový)
(12d)  Komise by měla posoudit proveditelnost zavedení systémů uhlíkových kreditů, včetně certifikace odstraňování skleníkových plynů pohlcováním uhlíku prostřednictvím modelů využití půdy, půdy samotné a biomasy v zemědělství, s cílem dosáhnout unijního cíle klimatické neutrality, jakož i proveditelnost vytvoření samostatného trhu s odstraňováním uhlíku zaměřeného na ukládání skleníkových plynů v půdě. Tento rámec by měl být založen na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích a na systému posuzování a schvalování ze strany Komise a současně zajišťovat, aby nedocházelo k žádným negativním dopadům na životní prostředí, zejména na biologickou rozmanitost, a na veřejné zdraví nebo sociální či ekonomické cíle. Komise by měla představit výsledky tohoto posouzení do 30. června 2021.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12 e (nový)
(12e)   V zájmu větší jasnosti by Komise měla předložit definici přírodních a jiných propadů uhlíku.
Pozměňovací návrh 156
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12 f (nový)
(12f)  Při přechodu na klimatickou neutralitu by měla Unie zachovat konkurenceschopnost svého průmyslu, zejména svého energeticky náročného průmyslu, včetně vypracování účinných opatření pro boj proti úniku uhlíku, aby byla kompatibilní s pravidly WTO, a pro zajištění rovných podmínek mezi Unií a třetími zeměmi, aby se zabránilo nekalé hospodářské soutěži v důsledku neprovádění politik v oblasti klimatu v souladu s Pařížskou dohodou.
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
(13)  Unie by měla pokračovat ve své činnosti a mezinárodní vůdčí roli v oblasti klimatu i po roce 2050 s cílem chránit obyvatelstvo a planetu před hrozbou nebezpečné změny klimatu a nadále sledovat teplotní cíle stanovené Pařížskou dohodou, a to na základě vědeckých doporučení IPCC.
(13)  Unie by měla pokračovat ve své činnosti a mezinárodní vůdčí roli v oblasti klimatu i po roce 2050, zejména tím, že pomůže nejzranitelnějšímu obyvatelstvu prostřednictvím své vnější činnosti a rozvojové politiky, s cílem chránit obyvatelstvo a planetu před hrozbou nebezpečné změny klimatu a nadále sledovat teplotní cíle stanovené Pařížskou dohodou, a to na základě vědeckých doporučení IPCC, Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), IPBES a Evropské rady pro změnu klimatu (ECCC).
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13 a (nový)
(13a)  Ekosystémy, lidé a ekonomiky v Unii budou čelit významným dopadům změny klimatu, pokud nebudeme bezodkladně zmírňovat emise skleníkových plynů nebo se nebudeme změně klimatu přizpůsobovat. Přizpůsobení se změně klimatu by dále minimalizovalo nevyhnutelné dopady nákladově efektivním způsobem se značnými společnými přínosy z uplatňování řešení založených na přírodě.
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13 b (nový)
(13b)   Nepříznivé dopady změny klimatu mohou potenciálně překročit adaptační kapacity členských států. Členské státy a Unie by proto měly spolupracovat na odvrácení, minimalizaci a řešení ztrát a škod, jak je stanoveno v článku 8 Pařížské dohody, a to i prostřednictvím Varšavského mezinárodního mechanismu.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)  Klíčovou součástí dlouhodobé globální reakce na změnu klimatu je adaptace. Členské státy a Unie by proto měly zvyšovat svou adaptační kapacitu, posilovat svou odolnost a snižovat svou zranitelnost vůči změně klimatu, jak je stanoveno v článku 7 Pařížské dohody, a maximalizovat vedlejší přínosy jiných politik a právních předpisů v oblasti životního prostředí. Členské státy by měly přijmout komplexní vnitrostátní adaptační strategie a plány.
(14)  Klíčovou součástí dlouhodobé globální reakce na změnu klimatu je adaptace. Členské státy a Unie by proto měly zvyšovat svou adaptační kapacitu, posilovat svou odolnost a snižovat svou zranitelnost vůči změně klimatu, jak je stanoveno v článku 7 Pařížské dohody, a maximalizovat vedlejší přínosy jiných politik a právních předpisů v oblasti životního prostředí. Členské státy by měly přijmout komplexní vnitrostátní adaptační strategie a plány a Komise by měla pomáhat s monitorováním pokroku při přizpůsobování se změně klimatu tím, že vytvoří ukazatele.
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14 a (nový)
(14a)   Při přijímání strategií a plánů pro přizpůsobení se změně klimatu by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost nejpostiženějším oblastem. Kromě toho je třeba podporovat, udržovat a obnovovat biologickou rozmanitost s cílem využít její plný potenciál pro regulaci klimatu a adaptačního potenciálu. Adaptační strategie a plány by proto měly podporovat řešení založená na přírodě a přizpůsobování založené na ekosystémech, které přispěje k obnově a zachování biologické rozmanitosti, a náležitě zohledňovat územní specifika a místní znalosti, jakož i stanovit konkrétní opatření na ochranu mořských a pobřežních ekosystémů. Kromě toho by měly být odstraněny činnosti, které brání schopnosti ekosystému přizpůsobit se změně klimatu, aby se zajistila odolnost biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14 b (nový)
(14b)   Adaptační strategie by měly rovněž podporovat změnu modelu v postižených oblastech, a to na základě řešení šetrných k životnímu prostředí a přírodě. Měly by zajistit udržitelné živobytí s cílem zajistit lepší životní podmínky, včetně udržitelného a místního zemědělství, udržitelného hospodaření s vodou a obnovitelných zdrojů energie, v souladu s cíli udržitelného rozvoje, za účelem posílení jejich odolnosti a ochrany jejich ekosystémů.
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
(15)  Při přijímání příslušných opatření na dosažení cíle klimatické neutrality na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni by členské státy, Evropský parlament, Rada a Komise měly zohlednit přínos transformace na klimatickou neutralitu pro blahobyt občanů, prosperitu společnosti a konkurenceschopnost hospodářství; energetickou bezpečnost, potravinové zabezpečení a cenovou dostupnost energií a potravin; spravedlnost a solidaritu v rámci členských států a mezi nimi s ohledem na jejich ekonomickou způsobilost, vnitrostátní okolnosti a potřebu postupného hospodářského sbližování; potřebu zajistit, aby transformace byla spravedlivá a sociálně vyvážená; nejlepší dostupné vědecké důkazy, zejména zjištění IPCC; potřebu začlenit rizika související se změnou klimatu do rozhodnutí týkajících se investic a plánování; nákladovou efektivnost a technologickou neutralitu při snižování emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování a při posilování odolnosti; postupné zlepšování ekologické vyváženosti a zvyšování úrovně ambicí.
(15)  Při přijímání příslušných opatření na dosažení cíle klimatické neutrality na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni by členské státy, Evropský parlament, Rada a Komise měly zohlednit přínos transformace na klimatickou neutralitu pro zdraví, kvalitu života a blahobyt občanů, sociální spravedlnost a prosperitu společnosti a konkurenceschopnost hospodářství, včetně spravedlivé hospodářské soutěže a rovných podmínek na celosvětové úrovni. Členské státy a Evropský parlament, Rada a Komise by rovněž měly zohlednit případnou byrokracii a další legislativní překážky, které případně brání hospodářským subjektům nebo odvětvím plnit cíle v oblasti klimatu; sociální, hospodářské a environmentální náklady nečinnosti nebo nedostatečné činnosti; skutečnost, že změna klimatu má nepřiměřený dopad na ženy, a potřebu posílit rovnost žen a mužů; potřebu podporovat udržitelné způsoby života; maximalizaci energetické účinnosti a účinnosti zdrojů, energetické bezpečnosti, potravinového zabezpečení a cenové dostupnosti energií a potravin, přičemž je zejména třeba zohlednit potřebu bojovat proti energetické chudobě; spravedlnost a solidaritu a rovné podmínky v rámci členských států a mezi nimi s ohledem na jejich ekonomickou způsobilost a vnitrostátní okolnosti a rozdílné výchozí pozice a potřebu postupného hospodářského sbližování; potřebu zajistit, aby transformace byla spravedlivá a sociálně vyvážená v souladu s pokyny Mezinárodní organizace práce z roku 2015 pro spravedlivý přechod k ekonomikám a společnostem pro všechny, které jsou udržitelné z hlediska životního prostředí; nejlepší dostupné vědecké důkazy, zejména zjištění IPCC a IPBES; potřebu začlenit rizika související se změnou klimatu a posouzení zranitelnosti vůči změně klimatu a přizpůsobení se změně klimatu do rozhodnutí týkajících se investic a plánování a zároveň zajistit, aby politiky Unie byly odolné vůči změně klimatu; nákladovou efektivnost a technologickou neutralitu při snižování emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování a při posilování odolnosti na základě rovnosti; potřebu řídit, zachovávat a obnovovat mořské a suchozemské ekosystémy a biologickou rozmanitost; současný stav infrastruktury a případné potřeby aktualizace infrastruktury Unie a investic do ní; postupné zlepšování ekologické vyváženosti a zvyšování úrovně ambicí; kapacitu jednotlivých subjektů investovat sociálně životaschopným způsobem do transformace a potenciální riziko úniku uhlíku a opatření k jeho prevenci.
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
(16)  Jak dokládá Komise ve svém sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“, transformace na klimatickou neutralitu vyžaduje změny v celém spektru politik a kolektivní úsilí všech odvětví hospodářství a společnosti. Evropská rada ve svých závěrech ze dne 12. prosince 2019 uvedla, že všechny příslušné právní předpisy a politiky EU musejí být v souladu s plněním cíle dosáhnout klimatické neutrality a přispívat k němu při současném respektování rovných podmínek, a vyzvala Komisi, aby prověřila, zda je za tímto účelem nezbytná úprava stávajících pravidel.
(16)  Jak dokládá Komise ve svém sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“, transformace na klimatickou neutralitu vyžaduje transformační změnu v celém spektru politik, ambiciózní a udržitelné financování a kolektivní úsilí všech odvětví hospodářství a společnosti, včetně letecké a námořní dopravy. Evropská rada ve svých závěrech ze dne 12. prosince 2019 uvedla, že všechny příslušné právní předpisy a politiky EU musejí být v souladu s plněním cíle dosáhnout klimatické neutrality a přispívat k němu při současném respektování rovných podmínek, a vyzvala Komisi, aby prověřila, zda je za tímto účelem nezbytná úprava stávajících pravidel.
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 a (nový)
(16a)   Všechna klíčová odvětví hospodářství budou muset spolupracovat, aby dosáhla klimatické neutrality, zejména odvětví výroby elektřiny, průmyslu, dopravy, vytápění a chlazení, stavebnictví, zemědělství, nakládání s odpady a využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví. Všechna odvětví, bez ohledu na to, zda se na ně vztahuje systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), by měla učinit srovnatelné úsilí o splnění cíle Unie v oblasti klimatické neutrality. Komise by měla stanovit pokyny pro ta hospodářská odvětví, která mohou k plnění cíle v oblasti klimatické neutrality přispět nejvíce, a zajistit tak předvídatelnost a jistotu pro všechny hospodářské subjekty, včetně podniků, pracovníků, investorů a spotřebitelů, a docílit jejich zapojení. Tyto pokyny by měly obsahovat orientační trajektorie pro snížení emisí skleníkových plynů v těchto odvětvích na úrovni Unie. To by těmto odvětvím poskytlo jistotu, pokud jde o přijetí vhodných opatření a plánování nezbytných investic, což by jim zároveň pomohlo setrvat na cestě směrem k transformaci. Zároveň by se tak vytvořil mechanismus pro zapojení odvětví do úsilí o hledání klimaticky neutrálních řešení.
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 b (nový)
(16b)   Transformace na klimatickou neutralitu vyžaduje, aby se zapojila všechna odvětví. Unie by měla pokračovat v úsilí o posílení a podporu oběhového hospodářství a dále podporovat obnovitelná řešení a alternativy, které mohou nahradit výrobky a materiál založené na fosilních palivech. Vyšší míra využívání výrobků a materiálů z obnovitelných zdrojů bude mít velký přínos pro zmírňování změny klimatu a prospěje mnoha různým odvětvím.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 c (nový)
(16c)   Vzhledem k riziku úniku uhlíku by přechod na klimatickou neutralitu a pokračující úsilí o její zachování by měly být skutečnou ekologickou transformací, měly by vést ke skutečnému snížení emisí a neměly by vytvářet falešný výsledek založený na situaci v Unii, neboť výroba a emise byly přesunuty do zemí mimo Unii. Za tímto účelem by politiky Unie měly být koncipovány tak, aby minimalizovaly riziko úniku uhlíku a prozkoumaly technologická řešení.
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 d (nový)
(16d)   Z transformace na klimatickou neutralitu nesmí být vyloučeno odvětví zemědělství, jediné výrobní odvětví schopné ukládat oxid uhličitý. Dlouhodobé skladování obecně zaručuje zejména lesnictví, stabilní louky a víceleté plodiny.
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 e (nový)
(16e)   Za účelem dosažení klimatické neutrality je třeba vzít v úvahu zvláštní roli zemědělství a lesnictví, protože pouze funkční a produktivní zemědělství a lesnictví je schopno zásobovat obyvatelstvo vysoce kvalitními a bezpečnými potravinami v dostatečném množství a za dostupné ceny, jakož i obnovitelnými surovinami pro všechny účely biohospodářství.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 f (nový)
(16f)   Lesy hrají zásadní úlohu při přechodu na klimatickou neutralitu. Udržitelné a přírodě blízké obhospodařování lesů má zásadní význam pro trvalou absorpci skleníkových plynů z atmosféry a umožňuje rovněž zajistit obnovitelné a vůči klimatu šetrné suroviny pro výrobky ze dřeva, které skladují uhlík a mohou nahradit fosilní materiály a paliva. „Trojí úloha“ lesů (propad, skladování a nahrazování) přispívá k menšímu uvolňování emisí uhlíku do atmosféry a zároveň zajišťuje, aby lesy i nadále rostly a poskytovaly řadu dalších služeb.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 g (nový)
(16g)   Právo Unie by mělo podporovat zalesňování a udržitelné obhospodařování lesů v členských státech, které nemají významné lesní zdroje, a to prostřednictvím sdílení osvědčených postupů a průmyslového know-how.
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17
(17)   Jak bylo oznámeno ve sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“, provedla Komise ve svém sdělení „Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 – Investice do klimaticky neutrální budoucnosti ve prospěch našich občanů“9 na základě komplexního posouzení dopadů a s přihlédnutím ke své analýze integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, které jí byly předloženy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/199910, posouzení cíle Unie pro rok 2030 v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. S ohledem na cíl klimatické neutrality, jenž by měl být dosažen do roku 2050, by měly být do roku 2030 emise skleníkových plynů sníženy a jejich pohlcování zvýšeno tak, aby byly čisté emise skleníkových plynů, tj. emise po odečtení pohlcení, do roku 2030 sníženy v rámci celého hospodářství i na vnitrostátní úrovni alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Tento nový cíl Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 je následným cílem pro účely čl. 2 bodu 11 nařízení (EU) 2018/1999, a nahrazuje tudíž celounijní cíl pro rok 2030 v oblasti emisí skleníkových plynů stanovený v uvedeném bodě. Kromě toho by Komise měla do 30. června 2021 posoudit, jak by bylo třeba změnit příslušné právní předpisy Unie, kterými se cíl v oblasti klimatu pro rok 2030 provádí, aby bylo tohoto snížení čistých emisí dosaženo.
(17)  Komise ve svém sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“ oznámila svůj záměr provést posouzení a předložit návrhy na zvýšení cíle Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů pro rok 2030, aby byl zajištěn jeho soulad s cílem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. V dotčeném sdělení Komise také zdůraznila, že k plnění cíle klimatické neutrality by měly přispívat veškeré politiky Unie a svou úlohu by v něm měla mít všechna odvětví. S ohledem na cíl Unie spočívající v dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 je nezbytné dále posílit opatření v oblasti klimatu a zejména navýšit cíl Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 tak, aby mohlo být dosaženo 60% snížení emisí ve srovnání s úrovněmi v roce 1990. Komise by proto měla do 30. června 2021 posoudit, jak by bylo třeba odpovídajícím způsobem změnit právní předpisy Unie, kterými se zvýšený cíl provádí, a další příslušné právní předpisy Unie přispívající ke snižování emisí skleníkových plynů a podporující oběhové hospodářství.
__________________
9 COM (2020)0562.
10 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17 a (nový)
(17a)  S cílem zajistit, aby Unie a všechny členské státy zůstaly na dobré cestě k dosažení cíle klimatické neutrality, a zaručit předvídatelnost a jistotu pro všechny hospodářské subjekty, včetně podniků, pracovníků a odborů, investorů a spotřebitelů, by Komise měla zvážit možnosti stanovení cíle Unie v oblasti klimatu pro rok 2040 a předložit Evropskému parlamentu a Radě příslušné legislativní návrhy.
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17 b (nový)
(17b)   Do 30. června 2021 by měla Komise přezkoumat a v případě potřeby navrhnout revizi všech politik a nástrojů týkajících se dosažení cíle Unie v oblasti klimatu do roku 2030 a dosažení cíle v oblasti klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1. V tomto ohledu zvýšené cíle Unie vyžadují, aby byl systém EU ETS vhodný pro daný účel. Komise by proto měla urychleně přezkoumat směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/EC1a a posílit její Fond inovací s cílem dále vytvářet finanční pobídky pro nové technologie, podpořit růst, konkurenceschopnost a podporu čistých technologií a zároveň zajistit, aby posílení Fondu inovací přispívalo k procesu spravedlivé transformace.
_____________________
1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17 c (nový)
(17c)   Aby Komise upozornila na význam a váhu politiky v oblasti klimatu a poskytla politickým aktérům nezbytné informace v rámci legislativního procesu, měla by posoudit všechny budoucí právní předpisy novou optikou, do níž budou zahrnuty klima a důsledky pro klima, a určit dopad navrhovaných právních předpisů na klima a životní prostředí na stejné úrovni, jako posuzuje právní základ, subsidiaritu a proporcionalitu.
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17 d (nový)
(17d)   Komise by měla dále zajistit, aby průmysl byl dostatečně schopen projít významnou transformací na klimatickou neutralitu a dosáhnout vysoce ambiciózních cílů do roku 2030 a 2040, a to prostřednictvím důkladného regulačního rámce a finančních zdrojů odpovídajících daným výzvám. Tento regulační a finanční rámec by měl být pravidelně vyhodnocován a v případě potřeby upraven, aby se zabránilo úniku uhlíku, uzavírání průmyslových podniků, ztrátám pracovních míst a nekalé mezinárodní hospodářské soutěži.
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17 e (nový)
(17e)   Komise by měla posoudit potřeby zaměstnanosti, včetně požadavků na vzdělávání a odbornou přípravu, rozvoje hospodářství a uskutečnění spravedlivého přechodu.
Pozměňovací návrh 157
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17 f (nový)
(17f)  Aby Unie dosáhla klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 a průběžné cíle v oblasti klimatu splnila do roku 2030 a 2040, měly by její orgány a všechny členské státy co nejdříve, nejpozději však do roku 2025 postupně ukončit veškeré přímé a nepřímé dotace na fosilní paliva. Postupné ukončování těchto dotací by nemělo mít dopad na úsilí o potírání energetické chudoby a měla by se při něm zohlednit přemosťující úloha zemního plynu při přechodu na uhlíkově neutrální ekonomiku.
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18
(18)  Aby se zajistilo, že Unie a členské státy zůstanou na dobré cestě k dosažení cíle klimatické neutrality a pokroku v oblasti adaptace, měla by Komise pravidelně hodnotit pokrok. V případě, že společný pokrok členských států směrem k dosažení cíle klimatické neutrality nebo v oblasti adaptace nebo soudržnost opatření Unie s cílem klimatické neutrality nebo jejich přiměřenost k zajištění pokroku v oblasti zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti nebudou dostatečné, měla by Komise přijmout nezbytná opatření v souladu se Smlouvami. Komise by rovněž měla pravidelně posuzovat příslušná vnitrostátní opatření a vydávat doporučení, pokud zjistí, že opatření členského státu nejsou v souladu s cílem klimatické neutrality nebo nejsou přiměřená ke zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti vůči změně klimatu.
(18)  Aby se zajistilo, že Unie a všechny členské státy zůstanou na dobré cestě k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a pokroku v oblasti adaptace, měla by Komise pravidelně hodnotit pokrok. V případě, že pokrok každého členského státu a společný pokrok členských států směrem k dosažení cílů Unie v oblasti či adaptace nebo soudržnost jakýchkoli opatření Unie s cíli Unie v oblasti klimatu nebo jejich přiměřenost k zajištění pokroku v oblasti zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti nebudou dostatečné, měla by Komise přijmout nezbytná opatření v souladu se Smlouvami. Komise by rovněž měla pravidelně posuzovat příslušná vnitrostátní opatření a vydávat doporučení, pokud zjistí, že opatření členského státu nejsou v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu nebo nejsou přiměřená ke zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti vůči změně klimatu. Komise by měla toto posouzení a jeho výsledky při přijetí zveřejnit.
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18 a (nový)
(18a)   Dosažení klimatické neutrality je možné pouze tehdy, pokud všechny členské státy sdílejí zátěž a plně se zaváží k transformaci na klimatickou neutralitu. Každý členský stát má povinnost splnit prozatímní i konečné cíle, a pokud se Komise domnívá, že tyto povinnosti nejsou splněny, měla by být zmocněna přijímat opatření proti členským státům. Opatření by měla být přiměřená, vhodná a v souladu se Smlouvami.
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18 b (nový)
(18b)   Je nezbytné mít k dispozici vědecké znalosti a nejlepší dostupné a aktuální důkazy společně s informacemi o změně klimatu, které budou faktuální i transparentní, s cílem podpořit opatření Unie v oblasti klimatu a její úsilí o dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050. Nezávislé vnitrostátní poradní orgány pro oblast klimatu hrají důležitou úlohu při informování veřejnosti a přispívání k politické diskusi o změně klimatu v těch členských státech, v nichž existují. Členské státy, které tak dosud neučinily, jsou proto nabádány, aby zřídily vnitrostátní poradní orgán pro oblast klimatu složený z vědců vybraných na základě jejich odborných znalostí v oblasti změny klimatu a v jiných oborech s významem pro dosahování cílů tohoto nařízení. Ve spolupráci s těmito vnitrostátními poradními orgány pro oblast klimatu by Komise měla zřídit nezávislý vědecký poradní panel pro změnu klimatu, Evropskou radu pro změnu klimatu (ECCC), která by měla doplňovat činnost Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) a stávajících výzkumných ústavů a agentur Unie. Jeho úkoly by se neměly překrývat s úkoly IPCC na mezinárodní úrovni. ECCC by měl být složen z vědeckého výboru, jehož členy by měli být vybraní vedoucí odborníci a jehož by měla podporovat řídící rada, která by se scházela dvakrát ročně. Účelem ECCC je poskytovat orgánům Unie každoroční posouzení souladu opatření Unie na snižování emisí skleníkových plynů s cíli Unie v oblasti klimatu a jejími mezinárodními závazky v oblasti klimatu. ECCC by měl rovněž posuzovat opatření a způsoby, jak snižovat emise skleníkových plynů a určovat potenciál pohlcování uhlíku.
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19
(19)  Komise by měla zajistit důkladné a objektivní posouzení založené na nejaktuálnějších vědeckých, technických a sociálně-ekonomických poznatcích reprezentativního vzorku široké škály nezávislých odborníků a založit své posouzení na relevantních informacích, včetně informací předložených a oznámených členskými státy, zpráv Evropské agentury pro životní prostředí a nejlepších dostupných vědeckých důkazů, včetně zpráv IPCC. Vzhledem k tomu, že se Komise zavázala prozkoumat, jak může veřejný sektor použít taxonomii EU v kontextu Zelené dohody pro Evropu, mělo by posouzení zahrnovat informace o environmentálně udržitelných investicích ze strany Unie a členských států v souladu s nařízením (EU) 2020/... [nařízení o taxonomii], jakmile budou tyto informace k dispozici. Komise by měla využívat evropské statistiky a údaje, pokud jsou k dispozici, a vyžadovat odborný přezkum. V příslušných případech by Komisi měla v souladu se svým ročním pracovním programem poskytnout pomoc Evropská agentura pro životní prostředí.
(19)  Komise by měla zajistit důkladné a objektivní posouzení založené na nejaktuálnějších vědeckých, technických a sociálně-ekonomických poznatcích reprezentativního vzorku široké škály nezávislých odborníků a založit své posouzení na relevantních informacích, včetně informací předložených a oznámených členskými státy, zpráv Evropské agentury pro životní prostředí a nejlepších dostupných vědeckých důkazů, včetně zpráv IPCC, UNEP, EPBES, ECCC a, kde je to možné, nezávislých vnitrostátních poradních orgánů pro oblast klimatu. Vzhledem k tomu, že se Komise zavázala prozkoumat, jak může veřejný sektor použít taxonomii EU v kontextu Zelené dohody pro Evropu, mělo by posouzení zahrnovat informace o environmentálně udržitelných investicích ze strany Unie a členských států v souladu s nařízením (EU) 2020/... [nařízení o taxonomii], jakmile budou tyto informace k dispozici. Komise by měla využívat evropské statistiky a údaje, pokud jsou k dispozici, a vyžadovat odborný přezkum. V příslušných případech by Komisi měla v souladu se svým ročním pracovním programem poskytnout pomoc Evropská agentura pro životní prostředí.
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20
(20)  Vzhledem k tomu, že významnou hybnou silou transformace na klimatickou neutralitu jsou občané a komunity, mělo by být usnadněno silné zapojení veřejnosti a společnosti do opatření v oblasti klimatu. Komise by proto měla zapojit všechny části společnosti a umožnit jim, aby podnikly kroky směrem ke klimaticky neutrální společnosti odolné vůči změně klimatu, a to i prostřednictvím evropského klimatického paktu.
(20)  Vzhledem k tomu, že významnou hybnou silou transformace na klimatickou neutralitu jsou občané, komunity a regiony, mělo by být podpořeno a usnadněno silné zapojení veřejnosti a společnosti do opatření v oblasti klimatu na místní, regionální i celostátní úrovni. Komise a členské státy by proto měly plně transparentním způsobem zapojit všechny části společnosti a umožnit jim, aby podnikly kroky směrem k sociálně spravedlivé, genderově vyvážené klimaticky neutrální společnosti odolné vůči změně klimatu, a to i prostřednictvím evropského klimatického paktu.
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21
(21)  Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby mohla stanovit trajektorii pro dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů v Unii do roku 2050, a zajistit tak předvídatelnost a jistotu pro všechny hospodářské subjekty, včetně podniků, pracovníků, investorů a spotřebitelů, a dále zajistit, aby transformace na klimatickou neutralitu byla nevratná, aby docházelo k postupnému snižování emisí a aby mohla přispět k posuzování souladu opatření a pokroku v oblasti cíle klimatické neutrality. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů37. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
(21)  Komise by měla posoudit možnosti zavedení trajektorie pro dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů v Unii do roku 2050 a měla by Evropskému parlamentu a Radě předložit případné legislativní návrhy, a zajistit tak předvídatelnost a jistotu pro všechny hospodářské subjekty, včetně podniků, malých a středních podniků, pracovníků a odborů, investorů a spotřebitelů, a dále zajistit, aby transformace na klimatickou neutralitu byla nevratná, aby docházelo k postupnému snižování emisí a aby mohla přispět k posuzování souladu opatření a pokroku v oblasti cíle klimatické neutrality.
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22
(22)  V souladu se závazkem Komise týkajícím se zásad zdokonalení tvorby právních předpisů je třeba usilovat o to, aby nástroje Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů byly soudržné. Systém měření pokroku směrem k dosažení cíle klimatické neutrality a souladu opatření přijatých pro dosažení tohoto cíle by měl vycházet z rámce správy stanoveného v nařízení (EU) 2018/1999 a být s ním v souladu. Zejména je třeba zajistit, aby systém pravidelného podávání zpráv a posloupnost posouzení a kroků Komise provedených na základě tohoto podávání zpráv byly sladěny s požadavky na předkládání informací a podávání zpráv členskými státy stanovenými v nařízení (EU) 2018/1999. Nařízení (EU) 2018/1999 by proto mělo být změněno tak, aby byl do příslušných ustanovení zahrnut cíl klimatické neutrality.
(22)  V souladu se závazkem Komise týkajícím se zásad zdokonalení tvorby právních předpisů je třeba usilovat o to, aby nástroje Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů byly soudržné. Systém měření pokroku směrem k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a souladu opatření přijatých pro dosažení tohoto cíle by měl vycházet z rámce správy stanoveného v nařízení (EU) 2018/1999 a být s ním v souladu. Zejména je třeba zajistit, aby systém pravidelného podávání zpráv a posloupnost posouzení a kroků Komise provedených na základě tohoto podávání zpráv byly sladěny s požadavky na předkládání informací a podávání zpráv členskými státy stanovenými v nařízení (EU) 2018/1999. Nařízení (EU) 2018/1999 by proto mělo být změněno tak, aby byl do příslušných ustanovení zahrnut cíl klimatické neutrality.
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23
(23)  Změna klimatu je ze své podstaty přeshraniční problém, a proto je zapotřebí koordinovaný postup na úrovni Unie, který účinně doplní a posílí vnitrostátní politiky. Jelikož cílů tohoto nařízení, zejména cíle klimatické neutrality v Unii do roku 2050, nemůže být uspokojivě dosaženo samotnými členskými státy, ale spíše jich může z důvodu rozsahu a účinků být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů,
(23)  Změna klimatu je ze své podstaty přeshraniční problém, a proto je zapotřebí koordinovaný postup na úrovni Unie, který účinně doplní a posílí vnitrostátní politiky. Jelikož cílů tohoto nařízení, zejména cíle klimatické neutrality v Unii a ve všech členských státech nejpozději do roku 2050, nemůže být uspokojivě dosaženo samotnými členskými státy, ale spíše jich může z důvodu rozsahu a účinků být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 a (nový)
(23a)   Unie v současné době představuje 10 % celosvětových emisí skleníkových plynů. Cíl pro neutralitu klimatu je omezen na emise z unijní produkce. Soudržná politika v oblasti klimatu rovněž zahrnuje kontrolu emisí ze spotřeby a dovozu energie a zdrojů.
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 b (nový)
(23b)   Klimatická stopa spotřeby Unie je zásadním nástrojem, který je třeba rozvíjet za účelem zlepšení celkové soudržnosti cílů Unie v oblasti klimatu.
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 c (nový)
(23c)   Plně účinná politika Unie v oblasti klimatu by se měla zabývat únikem uhlíku a vypracovat vhodné nástroje, jako je mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, s cílem zvládnout tento problém a chránit normy a přední průmyslová odvětví Unie.
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 d (nový)
(23d)   Dovoz zemědělských výrobků a potravin ze třetích zemí v posledních letech neustále roste. S ohledem na tento trend by mělo být provedeno posouzení, na které výrobky dovážené ze třetích zemí se mají vztahovat požadavky srovnatelné s požadavky vztahujícími se na zemědělce z Unie, pokud tyto požadavky vyplývají z cílů politik Unie snížit dopad změny klimatu. Komise by měla do 30. června 2021 předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu a sdělení o tomto tématu.
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 e (nový)
(23e)  Komise ve svém sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“ zdůraznila, že v zájmu transformace do klimaticky neutrální podoby je třeba prioritně řešit urychlení přechodu na udržitelnou a inteligentní mobilitu. Pro zajištění přechodu na udržitelnou a inteligentní mobilitu Komise uvedla, že hodlá v roce 2020 přijmout souhrnnou strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu s ambiciózními opatřeními zaměřenými na podstatné snížení emisí CO2 a znečisťujících látek ve všech druzích dopravy, včetně podpory používání čistých vozidel a alternativních paliv pro silniční, námořní a leteckou dopravu, zvýšení podílu udržitelnějších způsobů dopravy, jako jsou železnice a vnitrozemské vodní cesty, a zlepšování účinnosti v celém dopravním systému, povzbuzování spotřebitelů k udržitelnějším volbám a nízkoemisním praktikám a investice do nízkoemisních či bezemisních řešení, včetně infrastruktury.
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 f (nový)
(23f)  Při urychlení transformace na udržitelnou a inteligentní mobilitu a vytvoření podmínek k přechodu na udržitelnější způsoby dopravy, zejména nákladní, by mohla hrát klíčovou úlohu dopravní infrastruktura. Současně mohou události spojené se změnou klimatu, jako stoupající vodní hladiny, extrémní povětrnostní podmínky, sucha a rostoucí teplota, působit škody na infrastruktuře, narušovat provoz a zatěžovat kapacitu a efektivitu dodavatelského řetězce, a tím negativně ovlivňovat mobilitu v Evropě. Proto je zásadně důležité dokončit do roku 2030 páteřní síť transevropských dopravních sítí (TEN-T) a do roku 2040 doplňkovou sít TEN-T, přičemž je třeba zohlednit povinnosti stanovené v právních předpisech Unie a týkající se přístupu k emisím skleníkových plynů z projektů během celého jejich životního cyklu. Dále by Komise měla zvážit předložení návrhu legislativního rámce s cílem posílit řízení rizik, odolnost a přizpůsobování se změně klimatu v oblasti dopravní infrastruktury.
Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 g (nový)
(23g)   Legislativní opatření Unie by se měla zaměřit na propojení evropské železniční sítě, zejména pokud jde o mezinárodní spojení, s cílem zvýšit atraktivitu osobní železniční dopravy pro cesty na střední a velké vzdálenosti a zlepšit kapacitu železnic a vnitrozemských vodních cest pro nákladní dopravu.
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 h (nový)
(23h)   Rovněž by se mělo zvážit zajištění dostatečných investic do rozvoje vhodné infrastruktury pro mobilitu s nulovými emisemi, včetně intermodálních platforem a posílení úlohy Nástroje pro propojení Evropy (CEF) při podpoře přechodu k inteligentní, udržitelné a bezpečné mobilitě v Unii.
Pozměňovací návrh 71
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 i (nový)
(23i)   V souladu se snahou Unie přesunout silniční dopravu na železnici, aby se s ohledem na nadcházející Evropský rok železnice v roce 2021 dostal do popředí nejúčinnější způsob dopravy z hlediska emisí CO2, měl by být v oblasti legislativy kladen zvláštní důraz na vytvoření skutečného jednotného evropského železničního prostoru, a to tím, že se do roku 2024 odstraní veškeré administrativní náklady a ochranářské vnitrostátní zákony.
Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 j (nový)
(23j)   Aby se dosáhlo cíle klimatické neutrality do roku 2050, měla by Komise rovněž posílit zvláštní právní předpisy týkající se výkonnostních norem pro emise CO2 u osobních, dodávkových a nákladních vozidel, přijít s konkrétními opatřeními, která vytvoří podmínky pro elektrifikaci silniční dopravy, a přijmout iniciativy na zvýšení výroby a zavádění udržitelných alternativních paliv.
Pozměňovací návrh 73
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 k (nový)
(23k)  Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o konferenci OSN o změně klimatu konané v roce 2019 ve španělském Madridu (COP 25) konstatoval, že současné globální cíle a plánovaná opatření Mezinárodní námořní organizace a Mezinárodní organizace pro civilní letectví, i kdyby byly plně realizovány, nestačí k dosažení nezbytného snížení emisí a že je zapotřebí dalších rozsáhlých opatření na evropské i globální úrovni v souladu s cílem dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů v celé ekonomice.
Pozměňovací návrh 158
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 l (nový)
(23l)   Komise by měla vystupňovat své úsilí na cestě k vytvoření dobře fungujícího vnitřního trhu s energií, neboť se jedná o důležitou součást transformace energetiky, která pomůže zajistit jeho finanční životaschopnost. Rozvoj inteligentních a digitálních sítí elektrické energie a plynu by proto mělo mít ve víceletém finančním rámci nejvyšší prioritu. Programy na podporu oživení po odeznění pandemie COVID-19 by měly rovněž podporovat rozvoj nadnárodních energetických sítí. Pro podporu rozvoje nadnárodní sítě jsou zapotřebí účinné a rychlé rozhodovací postupy, zejména pokud jde o plynárenskou infrastrukturu zaměřenou na budoucnost a slučitelnou s vodíkem.
Pozměňovací návrh 74
Návrh nařízení
Článek 1
Článek 1
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
Předmět a oblast působnosti
Toto nařízení stanoví rámec pro nevratné a postupné snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení pohlcování pomocí přírodních nebo jiných propadů v Unii.
Toto nařízení stanoví rámec pro nevratné, předvídatelné a rychlé snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení pohlcování pomocí přírodních nebo jiných propadů v Unii v souladu s cíli Unie ve vztahu ke klimatu a životnímu prostředí.
Toto nařízení stanoví závazný cíl klimatické neutrality v Unii do roku 2050 v zájmu dodržení dlouhodobého teplotního cíle uvedeného v článku 2 Pařížské dohody a zavádí rámec pro dosažení pokroku při plnění globálního adaptačního cíle stanoveného v článku 7 Pařížské dohody. Stanoví rovněž závazný cíl Unie v oblasti snížení čistých emisí skleníkových plynů pro rok 2030.
Toto nařízení stanoví závazný cíl klimatické neutrality v Unii nejpozději do roku 2050 v zájmu dodržení dlouhodobého teplotního cíle uvedeného v článku 2 Pařížské dohody a zavádí rámec pro dosažení pokroku při plnění globálního adaptačního cíle stanoveného v článku 7 Pařížské dohody.
Toto nařízení se vztahuje na antropogenní emise a pohlcování pomocí přírodních nebo jiných propadů skleníkových plynů uvedených v části 2 přílohy V nařízení (EU) 2018/1999.
Toto nařízení se vztahuje na antropogenní emise a pohlcování pomocí přírodních nebo jiných propadů skleníkových plynů uvedených v části 2 přílohy V nařízení (EU) 2018/1999.
Pozměňovací návrhy 75 a 159
Návrh nařízení
Článek 2
Článek 2
Článek 2
Cíl klimatické neutrality
Cíl klimatické neutrality
1.  Emise a pohlcování skleníkových plynů v rámci Unie, jež jsou upraveny právem Unie, musí být nejpozději do roku 2050 vyrovnané, čímž se do uvedeného data emise sníží na čistou nulu.
1.  Antropogenní emise ze zdrojů a pohlcování skleníkových plynů pomocí propadů v rámci Unie, jež jsou upraveny právem Unie, musí být v Unii nejpozději do roku 2050 vyrovnané, čímž se do uvedeného data dosáhne nulových čistých emisí skleníkových plynů. Každý členský stát dosáhne nulových čistých emisí skleníkových plynů nejpozději do roku 2050.
2.  Příslušné orgány Unie a členské státy přijmou nezbytná opatření na úrovni Unie, resp. na vnitrostátní úrovni, aby umožnily společné dosažení cíle klimatické neutrality stanoveného v odstavci 1, a to s přihlédnutím k významu podpory spravedlnosti a solidarity mezi členskými státy.
2.  Příslušné orgány Unie a členské státy přijmou na základě nejlepších dostupných a aktuálních vědeckých poznatků nezbytná opatření a poskytnou podporu na úrovni Unie, resp. na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, aby umožnily společné dosažení cíle klimatické neutrality v Unii a ve všech členských státech, jak je stanoveno v odstavci 1, a to s přihlédnutím k významu podpory spravedlnosti a solidarity a spravedlivého přechodu mezi členskými státy, sociální a hospodářské soudržnosti a ochrany zranitelných občanů Unie a významu správy, obnovy, ochrany a posílení mořské a suchozemské biologické rozmanitosti, ekosystémů a propadů uhlíku.
2a.  Od 1. ledna 2051 musí pohlcování skleníkových plynů pomocí propadů přesahovat antropogenní emise v Unii a ve všech členských státech.
2b.  Do 31. května 2023 Komise na základě podrobného posouzení dopadů a s přihlédnutím k rozpočtu na emise skleníkových plynů podle čl. 3 odst. 2a prozkoumá možnosti stanovení cíle Unie v oblasti snížení emisí skleníkových plynů pro rok 2040 ve srovnání s rokem 1990 a případně Evropskému parlamentu a Radě předloží legislativní návrh.
Komise při posuzování možností pro cíl v oblasti klimatu pro rok 2040 vede konzultace s ECCC a zohlední kritéria stanovená v čl. 3 odst. 3.
2c.  Nejpozději 12 měsíců po přijetí cíle v oblasti klimatu pro rok 2040 Komise posoudí, jak by bylo třeba pozměnit všechny právní předpisy Unie potřebné pro dosažení uvedeného cíle v oblasti klimatu pro rok 2040, a zváží přijetí nezbytných opatření, včetně přijetí legislativních návrhů, v souladu se Smlouvami.
2d.  Do prosince 2020 vypracuje Komise plán vymezující opatření, která mají být přijata na úrovni Unie s cílem zajistit, aby byly uvolněny zdroje dostatečné k uskutečnění investic nezbytných pro dosažení klimaticky neutrálního hospodářství Unie. Plán přezkoumá stávající kompenzační mechanismy pro členské státy s nižšími příjmy, přičemž zohlední zvýšenou zátěž spojenou s náročnými cíli v oblasti klimatu a poskytnuté prostředky z facility na podporu oživení a odolnosti, programů InvestEU a Fondu pro spravedlivou transformaci.
Pozměňovací návrhy 100, 148 a 150
Návrh nařízení
Článek 2 a
Článek 2a
Článek 2a
Cíl v oblasti klimatu pro rok 2030
Cíl v oblasti klimatu pro rok 2030
1.  Aby bylo možné dosáhnout cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1, představuje závazný cíl Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 snížení čistých emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení pohlcení) do roku 2030 alespoň o 55 % v porovnání s rokem 1990.
1.  Cílem Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 je snížit emise o 60 % v porovnání s rokem 1990.
2.  Do 30. června 2021 Komise přezkoumá příslušné právní předpisy Unie, aby umožnila dosažení cíle stanoveného v odstavci 1 tohoto článku a cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1, a zváží přijetí nezbytných opatření, včetně přijetí legislativních návrhů, v souladu se Smlouvami.
2.  Do 30. června 2021 Komise posoudí, jak by bylo třeba změnit všechny právní předpisy Unie, které jsou relevantní pro splnění klimatického cíle Unie pro rok 2030, a další příslušné právní předpisy Unie podporující oběhové hospodářství a přispívající ke snižování emisí skleníkových plynů, aby bylo možné dosáhnout cíle v oblasti snižování emisí uvedeného v odstavci 3 tohoto článku a dosáhnout cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1, a zváží přijetí nezbytných opatření, včetně přijetí legislativních návrhů, v souladu se Smlouvami. Komise zejména zhodnotí možnosti pro sladění emisí ze všech odvětví, včetně letecké a námořní dopravy, s cílem v oblasti klimatu pro rok 2030 a cílem spočívajícím v dosažení klimatické neutrality do roku 2050, aby se tyto emise snížily nejpozději do roku 2050 na čistou nulu, a případně Evropskému parlamentu a Radě předloží legislativní návrhy. Komise uvolní přiměřené zdroje na všechny investice nezbytné k dosažení cílů uvedených v tomto odstavci.
2a.  Komise založí své návrhy uvedené v odstavci 2 na důkladném posouzení dopadů, které se bude zabývat environmentálními, hospodářskými a sociálními dopady a bude odrážet ekonomickou situaci po pandemii COVID-19 a věnovat zvláštní pozornost potenciálu jednotlivých odvětví, pokud jde o snižování a pohlcování emisí, a dopadu Brexitu na emise v Unii. Komise posoudí kumulativní dopad změny právních předpisů Unie provádějících cíl Unie pro rok 2030 stanovený v odstavci 1 na různá průmyslová odvětví.
2b.  Při předkládání návrhů uvedených v odstavci 2 na revizi příslušných právních předpisů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 Komise zajistí nákladově efektivní a spravedlivou rovnováhu mezi systémem pro obchodování s emisemi a odvětvím sdílení úsilí a mezi vnitrostátními cíli v odvětví sdílení úsilí, přičemž v žádném případě nebude vycházet jen z toho, že každý členský stát vyvine další úsilí, které odpovídá o 15 % vyšší úrovni ambicí. Komise posoudí dopady zavedení většího počtu evropských opatření, která by mohla doplnit stávající opatření, jako jsou tržní opatření, která zahrnují silný mechanismus solidarity.
Pozměňovací návrh 76
Návrh nařízení
Článek 2b (nový)
Článek 2b
Poradní orgány členských států pro oblast klimatu a Evropská rada pro změnu klimatu
1.   Do 30. června 2021 oznámí všechny členské státy Komisi svůj nezávislý vnitrostátní poradní orgán pro oblast klimatu, který je odpovědný mimo jiné za poskytování odborného vědeckého poradenství týkajícího se vnitrostátní politiky v oblasti klimatu. Pokud takový orgán neexistuje, vyzývají se členské státy k tomu, aby takový orgán zřídily.
Na podporu vědecké nezávislosti a autonomie vnitrostátního nezávislého poradního orgánu pro oblast klimatu se členské státy vybízejí k tomu, aby přijaly vhodná opatření, která tomuto orgánu umožní fungovat zcela transparentně, přičemž jeho zjištění budou zveřejňována, a aby tato opatření oznámily Komisi.
2.   Do 30. června 2022 Komise ve spolupráci s těmito vnitrostátními poradními orgány pro oblast klimatu zřídí Evropskou radu pro změnu klimatu (ECCC) jako stálou, nezávislou, interdisciplinární vědeckou poradní skupinu pro změnu klimatu, která se bude řídit nejnovějšími vědeckými poznatky, jež poskytne IPCC. ECCC doplní činnost Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) a stávajících výzkumných institucí a agentur Unie. Aby se zabránilo zdvojování práce, plní Evropská agentura pro životní prostředí úlohu sekretariátu ECCC, přičemž však zůstává zachována rozpočtová a správní nezávislosti ECCC.
3.   Členové Evropské rady pro změnu klimatu (ECCC) vykonávají svou funkci po dobu pěti let a jejich funkční období lze jednou prodloužit. ECCC se skládá z vědeckého výboru tvořeného nejvýše 15 vedoucími odborníky, kteří zajišťují plný rozsah odborných znalostí požadovaných pro činnosti uvedené v odstavci 4. Vědecký výbor je nezávisle odpovědný za vypracování vědeckého poradenství ECCC.
4.   Činnosti vědeckého výboru zahrnují:
a)   posouzení souladu stávajících a navrhovaných trajektorií Unie, rozpočtu na emise skleníkových plynů a cílů v oblasti klimatu se závazky Unie a mezinárodní závazky v oblasti klimatu;
b)  posouzení pravděpodobnosti, že bude dodržen rozpočet Unie na emise skleníkových plynů a dosaženo klimatické neutrality v rámci stávajících a plánovaných opatření;
c)   posouzení souladu opatření Unie ke snížení emisí skleníkových plynů s cíli stanovenými v článku 2;
d)   určení opatření a příležitostí ke snížení emisí skleníkových plynů a ke zvýšení potenciálu pohlcování uhlíku; a
e)   stanovení důsledků nečinnosti nebo nedostatečných opatření.
5.   Při provádění činností uvedených v odstavci 4 zajistí ECCC řádnou konzultaci s vnitrostátními nezávislými poradními orgány pro oblast klimatu.
6.   Správní rada podporuje činnost vědeckého výboru. Správní radu tvoří jeden člen z každého vnitrostátního nezávislého poradního orgánu pro oblast klimatu, který byl oznámen Komisi v souladu s odstavcem 1, dva zástupci vybraní Komisí, dva zástupci vybraní Evropským parlamentem a předseda sekretariátu, kterého jmenuje agentura EEA.
Správní rada se schází dvakrát ročně a odpovídá za organizaci a sledování činností ECCC . Evropský parlament a Rada jmenují správní radu vzájemnou dohodou na návrh Komise. Předseda správní rady je volen z řad jejích členů.
Správní rada má tyto povinnosti:
a)   přijímání ročního pracovního programu na návrh vědeckého výboru a zajištění jeho souladu s mandátem ECCC;
b)   jmenování členů vědeckého výboru, aby jeho složení zajišťovalo škálu odborných znalostí potřebných pro činnosti v rámci pracovního programu;
c)   schvalování rozpočtu ECCC; a
d)   koordinace s vnitrostátními poradními orgány pro oblast klimatu.
7.   Členy vědeckého výboru jmenuje individuálně správní rada. Předseda vědeckého výboru je volen z řad jeho členů. Vědecký výbor přijme dvoutřetinovou většinou svůj jednací řád, který zajistí jeho plnou vědeckou nezávislost a autonomii.
Kandidáti na členství ve vědeckém výboru jsou určeni na základě otevřeného procesu hodnocení. Odborná praxe uchazečů o členství ve vědeckém výboru, kteří splňují požadavky způsobilosti stanovené ve výzvě, je podrobena srovnávacímu hodnocení založenému na těchto kritériích výběru:
a)   vynikající vědecké výsledky;
b)   zkušenosti s prováděním vědeckých hodnocení nebo poskytováním vědeckého poradenství v oblastech odbornosti;
c)   rozsáhlé odborné znalosti v oblasti vědy o klimatu a životním prostředí nebo v jiných vědeckých oblastech relevantních z hlediska dosažení klimatických cílů Unie;
d)   zkušenosti se vzájemným hodnocením vědecké práce;
e)   odborná praxe v interdisciplinárním prostředí v mezinárodním kontextu.
Složení vědeckého výboru zajistí vyvážené zastoupení žen a mužů, disciplinární a odvětvové odborné znalosti, jakož i regionální rozložení.
8.   ECCC předloží každoročně Komisi, Evropskému parlamentu a Radě zprávu o svých zjištěních podle odstavce 4. V případě potřeby předloží ECCC Komisi doporučení, jejichž cílem je zajistit dosažení cílů tohoto nařízení. ECCC zajistí, že bude uplatňovat plně transparentní postupy a že k jeho zprávám bude mít přístup veřejnost. Komise zprávy a veškerá doporučení projedná a nejpozději do tří měsíců po jejich obdržení vydá formální odpověď adresovanou ECCC. Odpověď na tyto zprávy a doporučení se zpřístupní veřejnosti.
Pozměňovací návrhy 77, 123 a 145
Návrh nařízení
Článek 3
Článek 3
Článek 3
Trajektorie k dosažení klimatické neutrality
Trajektorie k dosažení klimatické neutrality
1.  Komisi je v souladu s článkem 9 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, aby doplnila toto nařízení stanovením trajektorie na úrovni Unie k dosažení cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1 do roku 2050. Nejpozději do šesti měsíců po každém globálním hodnocení uvedeném v článku 14 Pařížské dohody Komise trajektorii přezkoumá.
1.  Do 31. května 2023 Komise posoudí možnosti pro stanovení orientační trajektorie na úrovni Unie za účelem dosažení cíle stanoveného v čl. 2 odst. 1 počínaje cílem Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 uvedeným v čl. 2a odst. 1 a s přihlédnutím k průběžnému závaznému cíli v oblasti klimatu pro rok 2040 uvedenému v čl. 2 odst. 2b a případně za tímto účelem předloží legislativní návrh.
1a.  Jakmile bude trajektorie uvedená v odstavci 1 stanovena, Komise trajektorii přezkoumá nejpozději do šesti měsíců po každém globálním hodnocení uvedeném v článku 14 Pařížské dohody, počínaje globálním hodnocením v roce 2028. Komise předloží legislativní návrh na úpravu trajektorie, pokud se na základě výsledku přezkumu domnívá, že je taková úprava vhodná.
2.   Výchozím bodem trajektorie bude cíl Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 uvedený v čl. 2a odst. 1.
2.   Při vypracovávání legislativních návrhů na stanovení trajektorie v souladu s odstavcem 1 zohlední Komise rozpočet Unie na emise skleníkových plynů, který stanoví zbývající celkové množství emisí skleníkových plynů jako ekvivalentu CO2, které by mohly být vyprodukovány nejpozději do roku 2050, aniž by byly ohroženy závazky Unie podle Pařížské dohody.
2a.   Komise stanoví rozpočet Unie na emise skleníkových plynů ve zprávě a tuto zprávu předloží Parlamentu a Radě do 31. prosince 2021. Komise tuto zprávu a její příslušnou metodiku zveřejní.
3.  Při stanovování trajektorie v souladu s odstavcem 1 Komise zohlední:
3.  Při vypracovávání legislativních návrhů na stanovení nebo úpravu trajektorie v souladu s odstavci 1 a 1a Komise zohlední následující kritéria:
-a)  nejlepší dostupné a nejnovější vědecké důkazy, včetně nejnovějších zpráv IPCC, IPBES, ECCC a, kde je to možné, nezávislých poradních orgánů členských států pro oblast klimatu;
-aa)  sociální, hospodářské a environmentální náklady nečinnosti nebo nedostatečné činnosti;
-ab)  nutnost zajistit spravedlivou a sociálně vyváženou transformaci pro všechny;
a)  nákladovou a hospodářskou efektivnost;
b)  konkurenceschopnost hospodářství Unie;
b)  konkurenceschopnost hospodářství Unie, zejména malých a středních podniků a odvětví, která jsou nejvíce vystavena úniku uhlíku;
ba)   uhlíkovou stopu konečných produktů a spotřeby v Unii;
c)  nejlepší dostupné technologie;
c)  nejlepší dostupné, nákladově efektivní, bezpečné a rozšiřitelné technologie, které respektují koncept technologické neutrality a vylučují riziko závislosti na jediné technologii;
d)  energetickou účinnost, dostupnost energie a bezpečnost dodávek energie;
d)  energetickou účinnost a zásadu „energetická účinnost v první řadě“, dostupnost energie, snižování energetické chudoby a bezpečnost dodávek energie;
da)  nezbytnost postupného vyřazování fosilních paliv a zajištění jejich náhrady udržitelně vyráběnou energií, materiály a produkty z obnovitelných zdrojů;
e)  spravedlnost a solidaritu v rámci členských států a mezi nimi;
e)  spravedlnost a solidaritu v rámci členských států a regionů a mezi nimi;
f)  nutnost zajistit environmentální účinnost a pokrok v průběhu času;
f)  nutnost zajistit environmentální účinnost a pokrok v průběhu času;
fa)  nutnost zajistit environmentální udržitelnost, včetně potřeby řešit krizi v oblasti biologické rozmanitosti a současně obnovit poškozené ekosystémy a zabránit nevratnému poškození ekosystémů s cílem dosáhnout cíle Unie v oblasti biologické rozmanitosti;
fb)   zajištění stabilních, dlouhodobých a klimaticky účinných přírodních propadů v průběhu času;
g)  investiční potřeby a příležitosti;
g)  investiční potřeby a příležitosti pro inovace v souladu s nařízením (EU) 2020/... [nařízení o taxonomii] při zohlednění rizika „uvíznutí“ aktiv.
h)  nutnost zajistit spravedlivou a sociálně vyváženou transformaci;
i)  mezinárodní vývoj a úsilí vyvíjené za účelem dosažení dlouhodobých cílů Pařížské dohody a konečného cíle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu;
j)  nejlepší dostupné a nejnovější vědecké důkazy, včetně nejnovějších zpráv Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).
3a.  Po podrobném dialogu se všemi zúčastněnými stranami v příslušném odvětví vydá Komise do ... [jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost] odvětvový plán dekarbonizace za účelem dosažení klimatické neutrality tohoto odvětví nejpozději do roku 2050.
Pozměňovací návrhy 78 a 146
Návrh nařízení
Článek 4
Článek 4
Článek 4
Adaptace na změnu klimatu
Adaptace na změnu klimatu
-1a.   Komise do 31. ledna 2021 a poté každých 5 let přijme aktualizovanou strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu. Cílem aktualizované strategie EU je zajistit, aby politiky přizpůsobení se změně klimatu byly důsledně upřednostňovány, začleňovány a prováděny v rámci všech politik Unie, mezinárodních závazků, obchodních dohod a mezinárodních partnerství.
1.  Příslušné orgány Unie a členské státy zajistí trvalý pokrok při zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti vůči změně klimatu v souladu s článkem 7 Pařížské dohody.
1.  Příslušné orgány Unie a členské státy usilují o to, aby splnily vnitrostátní a unijní cíle v oblasti přizpůsobení se klimatu, které jsou uvedeny ve strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu, a zajistí trvalý pokrok při zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti vůči změně klimatu, a to i pro mořské a suchozemské ekosystémy, v souladu s článkem 7 Pařížské dohody, a začlení přizpůsobení do příslušných socioekonomických a environmentálních politik a opatření. Příslušné orgány Unie a členské státy se zaměří zejména na nejzranitelnější a nejvíce postižené obyvatelstvo a hospodářská odvětví, určí nedostatky v tomto ohledu na základě konzultací s občanskou společností a zavedou nápravná opatření.
2.  Členské státy vypracují a provedou adaptační strategie a plány zahrnující komplexní rámce pro řízení rizik, založené na robustních výchozích hodnotách v oblasti klimatu a zranitelnosti a posuzování pokroku.
2.  Do 31. prosince 2021 a každých 5 let poté členské státy přijmou a provedou na vnitrostátní a regionální úrovni adaptační strategie a plány zahrnující komplexní místní rámce pro řízení rizik zohledňující místní potřeby a specifika, založené na robustních výchozích hodnotách a ukazatelích v oblasti klimatu a zranitelnosti a posuzování pokroku, a to na základě nejlepších dostupných a aktuálních vědeckých poznatků. Tyto strategie a plány zahrnují opatření, která jsou v souladu s vnitrostátními a unijními cíli v oblasti přizpůsobení se změně klimatu. Tyto strategie zohledňují zejména zranitelné a zasažené skupiny, komunity a ekosystémy a zahrnují opatření pro řízení, obnovu a ochranu mořských a suchozemských ekosystémů za účelem posílení jejich odolnosti. Členské státy ve svých strategiích zohlední mimořádnou zranitelnost zemědělských a potravinových systémů a potravinového zabezpečení a podpoří řešení založená na přírodě a přizpůsobování se vycházející z ekosystémů.
2a.  Komise požádá příjemce finančních nástrojů Unie, včetně projektů podporovaných Evropskou investiční bankou, aby provedli zátěžový test přizpůsobení se změně klimatu u projektů, u kterých se má za to, že jsou vůči dopadům změny klimatu zvláště zranitelné. Komise přijme do ... [šest měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení, v nichž budou stanovena podrobná kritéria pro tento zátěžový test, včetně seznamu dotčených odvětví, projektů a regionů, a prahová hodnota obratu příjemců, přičemž zajistí, aby nedocházelo k nadměrné administrativní zátěži. Komise poskytne na základě strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu a údajů Evropské agentury pro životní prostředí příjemcům pokyny, jak uvést investiční projekt do souladu s požadavky na přizpůsobení se změně klimatu.
Pozměňovací návrh 161
Návrh nařízení
Článek 4 a (nový)
Článek 4a
Soulad finančních toků s přechodem na klimaticky neutrální a odolnou společnost
1.   Příslušné orgány Unie a členské státy zajistí trvalý pokrok při zajišťování toho, aby veřejné a soukromé finanční toky byly v souladu s přechodem na klimaticky neutrální a odolnou společnost podle čl. 2 odst. 1 písm. c) Pařížské dohody, s přihlédnutím k cílům Unie v oblasti klimatu stanoveným v článku 2 tohoto nařízení.
2.  Do 1. června 2021 a poté v pravidelných intervalech předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě v rámci posouzení uvedených v článku 5 zprávu, v níž posoudí, jak by bylo třeba změnit všechny příslušné právní předpisy Unie, včetně víceletých finančních rámců Unie a všech zvláštních nařízení týkajících se fondů a nástrojů v rámci rozpočtu Unie, tak, aby zahrnovaly závazná a vymahatelná ustanovení s cílem zajistit soulad veřejných a soukromých finančních toků s cíli Unie v oblasti klimatu stanovenými v článku 2 tohoto nařízení. K tomuto posouzení se případně připojí legislativní návrhy.
3.   Komise každoročně zveřejní, která část výdajů Unie je v souladu s kategoriemi taxonomie stanovenými v nařízení (EU) 2020/... [nařízení o taxonomii].
4.   S ohledem na dosažení cílů Unie v oblasti klimatu stanovených v článku 2 orgány Unie a všechny členské státy postupně ukončí veškeré přímé i nepřímé dotace na fosilní paliva a odpovídajícím způsobem uvolní udržitelné investice. Postupné ukončování těchto dotací nesmí mít dopad na úsilí o potírání energetické chudoby.
Pozměňovací návrh 80
Návrh nařízení
Článek 5
Článek 5
Článek 5
Posouzení pokroku a opatření Unie
Posouzení pokroku a opatření Unie
1.  Do 30. září 2023 a poté každých pět let provede Komise společně s posouzením stanoveným v čl. 29 odst. 5 nařízení (EU) 2018/1999 posouzení:
1.  Do 30. září 2023 a poté každé dva roky provede Komise společně s posouzením stanoveným v čl. 29 odst. 5 nařízení (EU) 2018/1999 posouzení:
a)  společného pokroku, jehož dosáhly všechny členské státy při plnění cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1, vyjádřeného trajektorií uvedenou v čl. 3 odst. 1;
a)  pokroku dosaženého každým členským státem a společného pokroku, jehož dosáhly všechny členské státy při plnění klimatických cílů Unie stanovených v článku 2, vyjádřených trajektorií, která má být stanovena v souladu s čl. 3 odst. 1; pokud trajektorie není dostupná, bude posouzení provedeno na základě kritérií stanovených v čl. 3 odst. 3 a cíle v oblasti klimatu pro rok 2030;
b)  společného pokroku, jehož dosáhly všechny členské státy v oblasti adaptace podle článku 4.
b)  pokroku dosaženého každým členským státem a společného pokroku, jehož dosáhly všechny členské státy v oblasti adaptace podle článku 4.
Komise předloží závěry tohoto posouzení spolu se zprávou o stavu energetické unie vypracovanou v příslušném kalendářním roce v souladu s článkem 35 nařízení (EU) 2018/1999 Evropskému parlamentu a Radě.
Komise předloží tato posouzení a jejich závěry spolu se zprávou o stavu energetické unie vypracovanou v příslušném kalendářním roce v souladu s článkem 35 nařízení (EU) 2018/1999 Evropskému parlamentu a Radě a zveřejní je.
2.  Do 30. září 2023 a poté každých pět let provede Komise přezkum:
2.  Do 30. září 2023 a poté každé dva roky provede Komise přezkum:
a)  soudržnosti opatření Unie s cílem klimatické neutrality stanoveným v čl. 2 odst. 1, vyjádřeným trajektorií uvedenou v čl. 3 odst. 1;
a)  soudržnosti opatření a politik Unie, včetně odvětvových právních předpisů, vnější činnosti Unie a rozpočtu Unie, s cíli Unie v oblasti klimatu stanovenými v článku 2, vyjádřenými trajektorií, která má být stanovena podle čl. 3 odst. 1; pokud trajektorie není dostupná, bude posouzení provedeno na základě kritérií stanovených v čl. 3 odst. 3 a cíle v oblasti klimatu pro rok 2030;
b)  přiměřenosti opatření Unie k zajištění pokroku v oblasti adaptace podle článku 4.
b)  přiměřenosti opatření a politik Unie, včetně odvětvových právních předpisů, vnější činnosti Unie a rozpočtu Unie, k zajištění pokroku v oblasti adaptace podle článku 4.
3.  Pokud Komise na základě posouzení uvedeného v odstavcích 1 a 2 konstatuje, že opatření Unie nejsou v souladu s cílem klimatické neutrality stanoveným v čl. 2 odst. 1 nebo nejsou přiměřená k zajištění pokroku v oblasti adaptace podle článku 4 nebo že pokrok na cestě k dosažení cíle klimatické neutrality nebo pokrok v oblasti adaptace podle článku 4 není dostatečný, přijme současně s provedením přezkumu trajektorie uvedené v čl. 3 odst. 1 nezbytná opatření v souladu se Smlouvami.
3.  Pokud Komise na základě posouzení uvedeného v odstavcích 1 a 2 konstatuje, že opatření a politiky Unie nejsou v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu stanovenými v článku 2 nebo nejsou přiměřené k zajištění pokroku v oblasti adaptace podle článku 4 nebo že pokrok na cestě k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu stanovených v článku 2 nebo pokrok v oblasti adaptace podle článku 4 není dostatečný, přijme co nejdříve nebo nejpozději současně s provedením přezkumu trajektorie uvedené v čl. 3 odst. 1a nezbytná opatření v souladu se Smlouvami za účelem odstranění tohoto nesouladu.
4.  Komise před přijetím posoudí každý návrh opatření nebo legislativní návrh s ohledem na cíl klimatické neutrality stanovený v čl. 2 odst. 1, vyjádřený trajektorií uvedenou v čl. 3 odst. 1, zahrne tuto analýzu do posouzení dopadů připojených k těmto opatřením nebo návrhům a výsledek uvedeného posouzení při přijetí zveřejní.
4.  Komise posoudí soulad každého návrhu opatření, mimo jiné včetně jakéhokoli legislativního a rozpočtového návrhu, s cíli Unie v oblasti klimatu stanovenými v článku 2 a před jeho přijetím uvede návrh opatření do souladu s těmito cíli. Tato analýza se zahrne do posouzení dopadů připojených k těmto opatřením nebo návrhům. Jakmile je stanovena trajektorie podle čl. 3 odst. 1 a rozpočet na emise skleníkových plynů podle čl. 3 odst. 2a, slouží jako podklad pro vypracování posouzení. Komise uvedené posouzení a jeho výsledky přímo zpřístupní veřejnosti bezprostředně po jeho dokončení a v každém případě před přijetím souvisejícího opatření nebo návrhu.
4a.   Komise použije toto posouzení uvedené v odstavci 4 k podpoře výměny osvědčených postupů a k určení opatření, která přispějí k dosažení cílů tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 81
Návrh nařízení
Článek 6
Článek 6
Článek 6
Posouzení vnitrostátních opatření
Posouzení vnitrostátních opatření
1.  Do 30. září 2023 a poté každých pět let provede Komise posouzení:
1.  Do 30. září 2023 a poté každé dva roky provede Komise posouzení:
a)  soudržnosti vnitrostátních opatření, jež jsou na základě vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu nebo dvouletých zpráv o pokroku předložených v souladu s nařízením (EU) 2018/1999 považována za relevantní pro dosažení cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1, s tímto cílem, vyjádřeným trajektorií uvedenou v čl. 3 odst. 1;
a)  soudržnosti vnitrostátních opatření, jež jsou na základě vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, vnitrostátních dlouhodobých strategií nebo zpráv o pokroku předložených v souladu s nařízením (EU) 2018/1999 považována za relevantní pro dosažení cílů Unie v oblasti klimatu stanovených v článku 2, s těmito cíli, vyjádřenými trajektorií, která má být stanovena podle čl. 3 odst. 1; pokud trajektorie není dostupná, bude posouzení provedeno na základě kritérií stanovených v čl. 3 odst. 3 a cíle v oblasti klimatu pro rok 2030;
b)  přiměřenosti příslušných vnitrostátních opatření k zajištění pokroku v oblasti adaptace podle článku 4.
b)  přiměřenosti a účinnosti příslušných vnitrostátních opatření k zajištění pokroku v oblasti adaptace podle článku 4.
Komise předloží závěry tohoto posouzení spolu se zprávou o stavu energetické unie vypracovanou v příslušném kalendářním roce v souladu s článkem 35 nařízení (EU) 2018/1999 Evropskému parlamentu a Radě.
Komise předloží tato posouzení a jejich závěry spolu se zprávou o stavu energetické unie vypracovanou v příslušném kalendářním roce v souladu s článkem 35 nařízení (EU) 2018/1999 Evropskému parlamentu a Radě a zveřejní je.
2.  Pokud Komise při náležitém zohlednění společného pokroku posuzovaného v souladu s čl. 5 odst. 1 konstatuje, že opatření členského státu nejsou v souladu s tímto cílem, vyjádřeným trajektorií uvedenou v čl. 3 odst. 1, nebo nejsou přiměřená k zajištění pokroku v oblasti adaptace podle článku 4, může pro daný členský stát vydat doporučení. Komise svá doporučení zveřejní.
2.  Pokud Komise při náležitém zohlednění pokroku dosaženého každým členským státem a společného pokroku posuzovaného v souladu s čl. 5 odst. 1 konstatuje, že opatření členského státu nejsou v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu, vyjádřenými trajektorií uvedenou v čl. 3 odst. 1, jakmile bude stanovena, nebo nejsou přiměřená k zajištění pokroku v oblasti adaptace podle článku 4, vydá pro daný členský stát doporučení. Komise svá doporučení zveřejní.
2b.   Komise do doporučení uvedeného v odstavci 2 tohoto článku zahrne návrhy na zajištění pokroku v oblasti přizpůsobení, jak je uvedeno v článku 4. Tyto návrhy mohou dle potřeby zahrnovat eventuálně dodatečnou technickou pomoc, pomoc související s inovacemi nebo know-how, finanční pomoc nebo jinou nezbytnou podporu.
3.  Pokud je vydáno doporučení v souladu s odstavcem 2, uplatní se tyto zásady:
3.  Pokud je vydáno doporučení v souladu s odstavcem 2, uplatní se tyto zásady:
a)  dotčený členský stát řádně zohlední příslušné doporučení v duchu solidarity mezi členskými státy a Unií a členskými státy navzájem;
a)  dotčený členský stát do šesti měsíců po obdržení doporučení oznámí Komisi, jaká opatření hodlá přijmout s cílem řádně zohlednit příslušné doporučení v duchu solidarity mezi členskými státy a Unií a členskými státy navzájem a v souladu se zásadou upřímné spolupráce;
b)  dotčený členský stát uvede ve své první zprávě o pokroku předložené v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2018/1999 v roce následujícím po roku vydání doporučení, jakým způsobem řádně zohlednil dané doporučení. Pokud se dotčený členský stát rozhodne nezabývat se doporučením nebo jeho podstatnou částí, předloží k tomu Komisi odůvodnění;
b)  dotčený členský stát do 18 měsíců od obdržení doporučení uvede, jakým způsobem řádně zohlednil dané doporučení a jaká opatření přijal pro jeho splnění; tyto informace se zahrnou do zprávy o pokroku předložené v daném roce v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2018/1999;
c)  doporučení by měla doplňovat nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru.
c)  doporučení by měla doplňovat nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru.
3a.   Do tří měsíců od předložení zprávy o pokroku uvedené v odst. 3 písm. b) Komise posoudí, zda opatření přijatá dotčeným členským státem odpovídajícím způsobem řeší otázky vznesené v doporučení. Toto posouzení a jeho výsledky se zveřejní v okamžiku přijetí.
Pozměňovací návrh 82
Návrh nařízení
Článek 7
Článek 7
Článek 7
Společná ustanovení o posouzení Komise
Společná ustanovení o posouzení Komise
1.  Kromě vnitrostátních opatření uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. a) vychází Komise ve svém posouzení uvedeném v článcích 5 a 6 alespoň z:
1.  Kromě vnitrostátních opatření uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. a) vychází Komise ve svém posouzení uvedeném v článcích 5 a 6 alespoň z:
a)  informací předložených a oznámených podle nařízení (EU) 2018/1999;
a)  informací předložených a oznámených podle nařízení (EU) 2018/1999;
b)  zpráv Evropské agentury pro životní prostředí (EEA);
b)  zpráv Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) a Společného výzkumného střediska (JRC);
c)  evropských statistik a údajů, včetně údajů o ztrátách vyplývajících z nepříznivých dopadů změny klimatu, jsou-li k dispozici, a
c)  evropských a světových statistik a údajů, včetně údajů o zaznamenaných i odhadovaných ztrátách vyplývajících z nepříznivých dopadů změny klimatu a odhad nákladů na nečinnost nebo na provedení opožděných opatření, jsou-li k dispozici, a
d)  nejlepších dostupných vědeckých důkazů, včetně nejnovějších zpráv IPCC, a
d)  nejlepších dostupných a aktuálních vědeckých důkazů, včetně nejnovějších zpráv IPCC, UNEP, IPBES, ECCC a, kde je to možné, nezávislých poradních orgánů členských států pro oblast klimatu; a
e)  jakýchkoli doplňujících informací týkajících se environmentálně udržitelných investic ze strany Unie a členských států, případně včetně investic v souladu s nařízením (EU) 2020/… [nařízení o taxonomii].
e)  jakýchkoli doplňujících informací týkajících se environmentálně udržitelných investic ze strany Unie a členských států, případně včetně investic v souladu s nařízením (EU) 2020/… [nařízení o taxonomii].
2.  Evropská agentura pro životní prostředí je v souladu se svým ročním pracovním programem Komisi nápomocna při vypracovávání posouzení uvedeného v článcích 5 a 6.
2.  Evropská agentura pro životní prostředí je v souladu se svým ročním pracovním programem Komisi nápomocna při vypracovávání posouzení uvedeného v článcích 5 a 6.
Pozměňovací návrh 83
Návrh nařízení
Článek 8
Článek 8
Článek 8
Účast veřejnosti
Účast veřejnosti a transparentnost
Komise spolupracuje se všemi složkami společnosti, aby jim umožnila podnikat příslušné kroky k dosažení klimaticky neutrální společnosti odolné vůči změně klimatu. Komise usnadňuje inkluzivní a přístupný proces na všech úrovních, včetně vnitrostátní, regionální a místní úrovně a se zapojením sociálních partnerů, občanů a občanské společnosti, za účelem výměny osvědčených postupů a stanovení opatření, která přispějí k dosažení cílů tohoto nařízení. Kromě toho může Komise vycházet rovněž z víceúrovňových dialogů o klimatu a energetice zřízených členskými státy v souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2018/1999.
1.  Komise a členské státy spolupracují se všemi složkami společnosti, včetně orgánů místní a regionální správy, aby jim umožnily podnikat příslušné kroky k dosažení sociálně spravedlivé a klimaticky neutrální společnosti odolné vůči změně klimatu, a to i prostřednictvím evropského klimatického paktu uvedeného v odstavci 2. Komise a členské státy usnadňují inkluzivní, přístupný a transparentní proces na všech úrovních, včetně vnitrostátní, regionální a místní úrovně a se zapojením sociálních partnerů, akademické obce, občanů a občanské společnosti, za účelem výměny osvědčených postupů a stanovení opatření, která přispějí k dosažení cílů tohoto nařízení. Kromě toho může Komise vycházet rovněž z víceúrovňových dialogů o klimatu a energetice zřízených členskými státy v souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2018/1999.
2.   Komise stanoví evropský klimatický pakt za účelem zapojení občanů, sociálních partnerů a zúčastněných stran do vypracovávání klimatických politik na úrovni Unie a podpory dialogu a šíření vědecky podložených informací o změně klimatu a jejích sociálních a genderových aspektech, jakož i sdílení osvědčených postupů pro iniciativy v oblasti klimatu.
3.   Členské státy při přijímání opatření k dosažení cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1 zajistí, aby občané, občanská společnost a sociální partneři byli v průběhu celého legislativního procesu informováni a konzultováni. V tomto ohledu jednají členské státy transparentním způsobem.
Pozměňovací návrh 143
Návrh nařízení
Článek 8 a (nový)
Článek 8a
V této souvislosti Unie ukončí ochranu investic do fosilních paliv v souvislosti s modernizací Smlouvy o energetické chartě.
Pozměňovací návrhy 84 a 175/rev
Návrh nařízení
Článek 9
Článek 9
vypouští se
Výkon přenesené pravomoci
1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 1 je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 1 je Komisi svěřena na dobu neurčitou od ...[OP: datum vstupu tohoto nařízení v platnost].
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 3 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Pozměňovací návrh 85
Návrh nařízení
Článek 9 a (nový)
Článek 9a
Přezkum
Šest měsíců po každém globálním hodnocení uvedeném v článku 14 Pařížské dohody Komise provede přezkum všech prvků tohoto nařízení na základě nejlepších dostupných a nejnovějších vědeckých důkazů, včetně nejnovějších závěrů a doporučení IPCC a ECCC, mezinárodního vývoje a úsilí o omezení nárůstu teploty na 1,5°C, a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, která bude případně doplněna o legislativní návrhy.
Pozměňovací návrh 86
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 – bod 1
Nařízení (EU) 2018/1999
Čl. 1 – odst. 1 – písm. a
a)  provádění strategií a opatření navržených k dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality stanoveného v článku 2 nařízení …/… [právní rámec pro klima], cílů a úkolů energetické unie a pro první desetileté období od roku 2021 do roku 2030 zejména cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030;
a)  provádění strategií a opatření navržených k dosažení cílů a úkolů energetické unie a dlouhodobých závazků Unie týkajících se emisí skleníkových plynů v souladu s Pařížskou dohodou, zejména cílů Unie v oblasti klimatu stanovených v článku 2 nařízení …/… [právní rámec pro klima], a pro první desetileté období od roku 2021 do roku 2030, zejména cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030;
Pozměňovací návrh 87
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 – bod 2 a (nový)
Nařízení (EU) 2018/1999
Čl. 2 – bod 11
2a)   v článku 2 se bod 11 nahrazuje tímto:
11)  „cíli Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030“ závazný cíl pro celou Unii týkající se snížení domácích emisí skleníkových plynů napříč ekonomikou do roku 2030 minimálně o 40 % v porovnání s rokem 1990, závazný cíl pro celou Unii týkající se dosažení alespoň 32 % podílu energie z obnovitelných zdrojů ve spotřebě energie v Unii do roku 2030, hlavní cíl na úrovni Unie týkající se zlepšení energetické účinnosti do roku 2030 o minimálně 32,5 % a cíl dosažení 15 % propojení elektroenergetických soustav pro rok 2030, případně jakékoli další cíle v této oblasti dohodnuté Evropskou radou nebo Evropským parlamentem a Radou pro rok 2030;
„11) „cíli Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030“ závazný cíl pro celou Unii týkající se snížení domácích emisí skleníkových plynů napříč ekonomikou do roku 2030 v souladu s čl. 2 odst. 3 nařízení (EU) …/... [evropský právní rámec pro klima], závazný cíl pro celou Unii týkající se podílu energie z obnovitelných zdrojů ve spotřebě energie v Unii do roku 2030 v souladu s čl. 3 odst. 1 směrnice (EU) 2018/2001, hlavní cíl na úrovni Unie týkající se zlepšení energetické účinnosti do roku 2030 v souladu s čl. 1 odst. 1 směrnice 2012/27/EU a cíl dosažení 15 % propojení elektroenergetických soustav pro rok 2030;“
Pozměňovací návrh 88
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 – bod 2 b (nový)
Nařízení (EU) 2018/1999
Čl. 2 – bod 62 a (nový)
2b)   v článku 2 se doplňuje nový bod, který zní:
„62a) „dotčenou veřejností“ veřejnost, která je nebo by mohla být ovlivněna rozhodovacími řízeními týkajícími se životního prostředí podle kapitol 2 a 3, nebo která má na těchto řízeních určitý zájem; pro účely této definice se předpokládá, že nevládní organizace podporující ochranu životního prostředí a splňující požadavky vnitrostátních právních předpisů mají na rozhodování ve věcech životního prostředí zájem.“
Pozměňovací návrh 89
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 – bod 3
Nařízení (EU) 2018/1999
Čl. 3 – odst. 2 – písm. f
f)  posouzení dopadů plánovaných politik a opatření na dosažení cílů uvedených v písmeni b) tohoto odstavce, včetně jejich soudržnosti s cílem Unie v oblasti klimatické neutrality stanoveným v článku 2 nařízení …/… [právní rámec pro klima], dlouhodobými cíli snižování emisí skleníkových plynů podle Pařížské dohody a dlouhodobými strategiemi podle článku 15;
f)  posouzení dopadů plánovaných politik a opatření na dosažení cílů uvedených v písmeni b) tohoto odstavce, včetně jejich soudržnosti s cíli Unie v oblasti klimatu stanovenými v článku 2 nařízení …/… [právní rámec pro klima], dlouhodobými cíli snižování emisí skleníkových plynů podle Pařížské dohody a dlouhodobými strategiemi podle článku 15;
Pozměňovací návrh 90
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 – bod 3 a (nový)
Nařízení (EU) 2018/1999
Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod 1 – návětí
3a)  v čl. 4 odst. 1 se návětí písm. a) bodu 1 nahrazuje tímto:
1)  s ohledem na emise a pohlcení skleníkových plynů a s ohledem na příspěvek k dosažení cíle pro celé hospodářství Unie týkajícího se snížení emisí skleníkových plynů:
„1) s ohledem na emise a pohlcení skleníkových plynů a s ohledem na příspěvek k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu stanovených v článku 2 nařízení .../... [právní rámec pro klima];
Pozměňovací návrh 91
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 – bod 4
Nařízení (EU) 2018/1999
Čl. 8 – odst. 2 – písm. e
(e)  způsobu, jakým stávající politiky a opatření a plánované politiky a opatření přispívají k dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality stanoveného v článku 2 nařízení .../... [právní rámec pro klima];
e)  způsobu, jakým stávající politiky a opatření a plánované politiky a opatření přispívají k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu stanovených v článku 2 nařízení .../... [právní rámec pro klima];
Pozměňovací návrh 92
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 – bod 5 a (nový)
Nařízení (EU) 2018/1999
Článek 11 a (nový)
(5a)  vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 11a
Přístup ke spravedlnosti
1.  Členské státy zajistí, aby v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy příslušníci dotčené veřejnosti, kteří mají dostatečný zájem nebo kteří namítají porušování práva v případech, kdy to správní řád členského státu vyžaduje jako podmínku, měli přístup k přezkumnému řízení u soudu nebo jiného nezávislého a nestranného orgánu zřízeného zákonem s cílem napadnout hmotnou nebo procesní zákonnost rozhodnutí, aktů nebo opomenutí, na něž se vztahuje článek 10 nařízení (EU) 2018/1999.
2.  Členské státy stanoví, v jaké fázi mohou být rozhodnutí, akty nebo opomenutí napadeny.
3.  Členské státy určí, co představuje dostatečný zájem a porušení práva v souladu s cílem poskytnout zúčastněné veřejnosti široký přístup ke spravedlnosti. V tomto smyslu se má pro účely odstavce 1 tohoto článku za to, že nevládní organizace, na niž se vztahuje definice v čl. 2 bodě 62a, má dostatečný zájem nebo práva, jež mohou být porušována.
4.  Tento článek nevylučuje možnost předběžného přezkumu správním orgánem a nedotýká se požadavku, aby tam, kde to vyžaduje vnitrostátní právo, byly před předáním věci k soudnímu přezkumu vyčerpány postupy správního přezkumu. Každé takové řízení musí být spravedlivé, nestranné a včasné a nesmí být nepřiměřeně nákladné.
5.  Členské státy zajistí, aby byly veřejnosti poskytnuty praktické informace o přístupu ke správnímu a soudnímu přezkumu.“
Pozměňovací návrh 93
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 – bod 5 b (nový)
Nařízení (EU) 2018/1999
Čl. 15 – odst. 1
5b)  v článku 15 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
1.   Každý členský stát připraví a předloží Komisi do 1. ledna 2020, poté do 1. ledna 2029 a následně každých 10 let svou dlouhodobou strategii s perspektivou na alespoň 30 let. Členské státy by v případě potřeby měly tyto strategie každých pět let aktualizovat.
„1. Každý členský stát připraví a předloží Komisi do 1. ledna 2020, poté do 1. ledna 2029 a následně každých 10 let svou dlouhodobou strategii s perspektivou do roku 2050 a na 30 let. Členské státy by v případě potřeby měly tyto strategie každých pět let aktualizovat.“;
Pozměňovací návrh 94
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 – bod 6
Nařízení (EU) 2018/1999
Čl. 15 – odst. 3 – písm. c
c)  dosažení dlouhodobého snížení emisí skleníkových plynů a jejich většího pohlcování pomocí propadů ve všech odvětvích v souladu s cílem Unie v oblasti klimatické neutrality stanoveným v článku 2 nařízení .../... [právní rámec pro klima];
c)  dosažení dlouhodobého snížení emisí skleníkových plynů ve všech odvětvích hospodářství a jejich většího pohlcování pomocí propadů, a to s ohledem na potřebu snížit podle Mezivládního panelu o změně klimatu (IPCC) emise skleníkových plynů Unie nákladově efektivním způsobem a zlepšit jejich pohlcování pomocí propadů v rámci plnění teplotních cílů Pařížské dohody, tak aby bylo dosaženo rovnováhy mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a pohlcováním skleníkových plynů pomocí propadů skleníkových plynů v Unii nejpozději do roku 2050 a poté negativních emisí, jak je uvedeno v článku 2 nařízení .../... [právní rámec pro klima];
Pozměňovací návrh 95
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 – bod 7 – písm. a
Nařízení (EU) 2018/1999
Příloha I – část I – oddíl A – bod 3.1.1. – písm. i
i)  Politiky a opatření pro dosažení cíle stanoveného nařízením (EU) 2018/842, jak je uvedeno v bodě 2.1.1, a politiky a opatření pro soulad s nařízením (EU) 2018/841, pokrývající všechna klíčová odvětví produkující emise a odvětví podporující jejich pohlcování, s přihlédnutím k cíli klimatické neutrality stanovenému v článku 2 nařízení .../... [právní rámec pro klima];
i)  Politiky a opatření pro dosažení cíle stanoveného nařízením (EU) 2018/842, jak je uvedeno v bodě 2.1.1, a politiky a opatření pro soulad s nařízením (EU) 2018/841, pokrývající všechna klíčová odvětví produkující emise a odvětví podporující jejich pohlcování, s přihlédnutím k cílům Unie v oblasti klimatu stanoveným v článku 2 nařízení .../... [právní rámec pro klima];
Pozměňovací návrh 96
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 – bod 7 – písm. b
Nařízení (EU) 2018/1999
Příloha I – část I – oddíl B – bod 5.5.
5.5.  Přispění plánovaných politik a opatření k dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality stanoveného v článku 2 nařízení .../... [právní rámec pro klima];
5.5.  Přispění plánovaných politik a opatření k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu stanovených v článku 2 nařízení .../... [právní rámec pro klima];
Pozměňovací návrh 97
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 – bod 7 a (nový)
Nařízení (EU) 2018/1999
Příloha IV – bod 2.1.1.
7a)   v příloze IV se bod 2.1.1. nahrazuje tímto:
2.1.1.   odhad snížení emisí a zvýšení jejich pohlcování do roku 2050
„2.1.1. odhad celkových emisí za období 2021–2050 s cílem přispět k dosažení rozpočtu Unie na emise skleníkových plynů uvedeného v čl. 3 odst. 2a nařízení …/… [právní rámec pro klima];“;
Pozměňovací návrh 98
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 – bod 8
Nařízení (EU) 2018/1999
Příloha VI – písm. c – písm. viii
viii)  hodnocení přispění dané politiky nebo opatření k dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality stanoveného v článku 2 nařízení .../... [právní rámec pro klima] a k dosažení dlouhodobé strategie uvedené v článku 15.
viii)  hodnocení přispění dané politiky nebo opatření k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu stanovených v článku 2 nařízení .../... [právní rámec pro klima] a k dosažení dlouhodobé strategie uvedené v článku 15.
Pozměňovací návrh 99
Návrh nařízení
Článek 10 a (nový)
Článek 10a
Změny nařízení (EU) 2018/842
V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/8421a se do článku 5 vkládají nové odstavce, které znějí:
„5a. Ve všech transakcích provedených podle ustanovení uvedeného v čl. 5 odst. 5 se minimální cena ročního emisního přídělu stanoví na 100 EUR pro každou tunu ekvivalentu CO2.
5b.   Členské státy informují Komisi o veškerých opatřeních přijatých podle tohoto odstavce a do 31. března 2025 sdělí svůj záměr použít ustanovení uvedená v čl. 5 odst. 5.
5c.   Nejpozději do 30. června 2025 Komise posoudí u všech členských států záměr používat ustanovení uvedená v čl. 5 odst. 5 a zveřejní dopad používání těchto ustanovení na rozpočet.“.
____________________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 56, 19.6.2018, s. 26).

(1) Věc byla vrácena k interinstitucionálnímu jednání příslušnému výboru podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A9-0162/2020).


Rovnocennost přehlídek porostu prováděných na Ukrajině u množitelského porostu pro produkci osiva obilovin a rovnocennost osiva obilovin vyprodukovaného na Ukrajině ***I
PDF 150kWORD 47k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. října 2020 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí Rady 2003/17/ES, pokud jde o rovnocennost inspekcí v terénu prováděných na Ukrajině u množitelského porostu pro produkci osiva obilovin a o rovnocennost osiva obilovin vyprodukovaného na Ukrajině (COM(2020)0137 – C9-0100/2020 – 2020/0053(COD))
P9_TA-PROV(2020)0254A9-0164/2020

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2020)0137),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0100/2020),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. září 2020(1),

–  s ohledem na články 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A9‑0164/2020),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 8. října 2020 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/..., kterým se mění rozhodnutí Rady 2003/17/ES, pokud jde o rovnocennost přehlídek porostu prováděných na Ukrajině u množitelského porostu pro produkci osiva obilovin a o rovnocennost osiva obilovin vyprodukovaného na Ukrajině

P9_TC1-COD(2020)0053


EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Rozhodnutí Rady 2003/17/ES(4) stanoví, že za určitých podmínek se mají přehlídky porostu prováděné ve třetích zemích uvedených na seznamu v příloze I uvedeného rozhodnutí u určitého množitelského porostu pro produkci osiva považovat za rovnocenné přehlídkám porostu prováděným podle práva Unie a že za určitých podmínek se má osivo určitých druhů obilovin vyprodukované v uvedených zemích považovat za rovnocenné osivu vyprodukovanému podle práva Unie.

(2)  Ukrajina předložila Komisi žádost o uznání rovnocennosti svého systému přehlídek porostu týkajících se osiva obilovin a o uznání rovnocennosti osiva obilovin vyprodukovaného a certifikovaného na Ukrajině.

(3)  Komise přezkoumala příslušné právní předpisy Ukrajiny a na základě auditu provedeného v roce 2015, který se týkal systému úředních kontrol a certifikace osiva obilovin na Ukrajině a jeho rovnocennosti s požadavky Unie, zveřejnila svá zjištění ve zprávě nazvané „Závěrečná zpráva o auditu provedeném na Ukrajině v období od 26. května 2015 do 4. června 2015 za účelem zhodnocení systému úředních kontrol a certifikace osiva obilovin a jeho rovnocennosti s požadavky Evropské unie“.

(4)  Na základě tohoto auditu byl vyvozen závěr, že přehlídky porostu týkající se množitelského porostu pro produkci osiva, odběr vzorků, zkoušky a úřední následné kontroly osiva obilovin jsou prováděny náležitě a splňují podmínky stanovené v příloze II rozhodnutí 2003/17/ES a příslušné požadavky stanovené ve směrnici Rady 66/402/EHS(5). Dále byl vyvozen závěr, že vnitrostátní orgány odpovědné za provádění certifikace osiva na Ukrajině jsou kompetentní a náležitě fungují.

(5)  Je proto vhodné uznat rovnocennost, pokud jde o přehlídky porostu prováděné na Ukrajině v souvislosti s osivem obilovin a pokud jde o osivo obilovin vyprodukované na Ukrajině a úředně certifikované orgány této země.

(6)  Rozhodnutí 2003/17/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Změny rozhodnutí 2003/17/ES

Příloha I rozhodnutí 2003/17/ES se mění takto:

a)  v tabulce se mezi řádky „TR“ a „US“ vkládá nový řádek, který zní:"

„UA

Ministry of Agrarian Policy and Food of Ukraine

Khreshchatyk str., 24, 01001, KYIV

66/402/EHS“

"

b)  v poznámce pod čarou k této tabulce se mezi slova „TR – Turecko“ a „US – Spojené státy americké“ vkládají nová slova, která znějí:"

„UA – Ukrajina,“.

"

Článek 2

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 3

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V … dne …

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
(2)Stanovisko ze dne 18. září 2020 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(3)Postoj Evropského parlamentu ze dne 8. října 2020 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).
(4)Rozhodnutí Rady 2003/17/ES ze dne 16. prosince 2002 o rovnocennosti inspekcí v terénu prováděných ve třetích zemích u množitelského porostu pro produkci osiva a o rovnocennosti osiva vyprodukovaného ve třetích zemích (Úř. věst. L 8, 14.1.2003, s. 10).
(5)Směrnice Rady 66/402/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh (Úř. věst. 125, 11.7.1966, s. 2309).


Specifikace oxidu titaničitého (E 171)
PDF 170kWORD 50k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. října 2020 o návrhu nařízení Komise, kterým se mění příloha nařízení (EU) č. 231/2012, kterým se stanoví specifikace pro potravinářské přídatné látky uvedené v přílohách II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 (E 171) (D066794/04 – 2020/2795(RPS))
P9_TA-PROV(2020)0255B9-0308/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh nařízení Komise, kterým se mění příloha nařízení (EU) č. 231/2012, kterým se stanoví specifikace pro potravinářské přídatné látky uvedené v přílohách II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008, pokud jde o specifikace oxidu titaničitého (E 171),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách(1), a zejména na článek 14 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a potravinářská aromata(2), a zejména na čl. 7 odst. 5 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na souhrnnou zprávu Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva ze dne 13. května 2019(3),

–  s ohledem na prohlášení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 10. května 2019, které bylo zveřejněno dne 12. června 2019(4),

–  s ohledem na čl. 5a odst. 3 písm. b) a čl. 5a odst. 5 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(5),

–  s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 a odst. 4 písm. c) jednacího řádu,

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

A.  vzhledem tomu, že nařízení (ES) č. 1333/2008 stanoví pravidla pro potravinářské přídatné látky s cílem zajistit účinné fungování vnitřního trhu a současně zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a vysokou úroveň ochrany spotřebitele, včetně ochrany zájmů spotřebitele a poctivého jednání v obchodu s potravinami, případně s ohledem na ochranu životního prostředí;

B.  vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1331/2008 stanoví jednotný postup pro posuzování a povolování potravinářských přídatných látek, jenž mimo jiné přispívá k volnému pohybu potravin v Unii a k vysoké úrovni ochrany lidského zdraví a k vysoké úrovni ochrany spotřebitele včetně ochrany zájmů spotřebitelů;

Využívání oxidu titaničitého (E 171) v potravinách

C.  vzhledem k tomu, že oxid titaničitý (E 171) je potravinářská přídatná látka, která je částečně vyráběná z nanočástic a nachází se především v potravinách, jako jsou cukrovinky, cukrářské výrobky, dorty a koláče, dezerty, zmrzlina, sušenky, čokoládové tyčinky a pekařské zboží; vzhledem k tomu, že jeho hlavním úkolem je dodávat výrobkům bílou barvu nebo způsobovat jejich neprůhlednost;

D.  vzhledem k tomu, že oxid titaničitý (E 171) se používá především v potravinářských výrobcích, které jsou obzvláště oblíbené u dětí, jako jsou žvýkačky, cukrovinky, čokolády a zmrzlina, což vyvolává obavy, pokud jde o potenciální vysokou expozici této zranitelné části obyvatelstva;

Posouzení rizik v oblasti bezpečnosti

E.  vzhledem k tomu, že již vědecké stanovisko úřadu EFSA(6) k oxidu titaničitému (E 171) ze dne 28. června 2016 poukázalo na nedostatek údajů, který brání plnému posouzení rizik této přídatné látky; vzhledem k tomu, že nejistota ohledně bezpečnosti oxidu titaničitého (E 171) částečně vyplývá z toho, že výrobci neposkytli údaje nezbytné k provedení posouzení rizik;

F.  vzhledem k tomu, že značný počet nejnovějších vědeckých publikací(7) zpochybnil bezpečnost oxidu titaničitého (E 171) a upozornil na možná rizika spojená s jeho konzumací;

G.  vzhledem k tomu, že stanovisko francouzské agentury pro zdravotní bezpečnost potravin, životního prostředí a práce (ANSES) ze dne 12. dubna 2019(8) poukázalo mimo jiné na možné karcinogenní dopady oxidu titaničitého (E 171) a dospělo k závěru, že přetrvává vědecká nejistota ohledně bezpečnosti oxidu titaničitého (E 171) a nedostatek údajů, což znamená, že nelze rozptýlit obavy ohledně možné toxicity oxidu titaničitého (E 171) pro spotřebitele; vzhledem k tomu, že nizozemský úřad pro posuzování a výzkum rizik (BuRO)(9) také poukázal na nedostatky údajů a nejistotu;

H.  vzhledem k tomu, že poslední prohlášení úřadu EFSA o oxidu titaničitém (E 171) v potravinách(10) odkazuje na stanovisko agentury ANSES a rovněž uznává řadu nejasností, pokud jde o bezpečnost používání této látky;

I.  vzhledem k tomu, že se v únoru 2016 v Mezinárodní agentuře pro výzkum rakoviny (IARC) ve francouzském Lyonu sešlo 19 vědců z osmi zemí, aby přehodnotili karcinogenitu oxidu titaničitého (E 171), a dospěli k závěru, že by měl být klasifikován jako možná karcinogenní pro člověka (tj. skupina 2B)(11);

J.  vzhledem k tomu, že Národní ústav pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci USA (NIOSH) určil, že expozice ultrajemnému oxidu titaničitému (E 171) by měla být považována za potenciální karcinogen na pracovišti(12);

Rozhodnutí v oblasti řízení rizik

K.  vzhledem k tomu, že v návaznosti na stanovisko agentury ANSES a následné prohlášení úřadu EFSA, které nemohly rozptýlit příslušné obavy, přijala francouzská vláda od 1. ledna 2020 jako preventivní opatření na ochranu zdraví spotřebitelů nařízení o zákazu prodeje potravinářských výrobků obsahujících oxid titaničitý (E 171);

L.  vzhledem k tomu, že navzdory těmto souvislostem předložila Komise návrh nařízení, kterým se mění definice a specifikace této potravinářské přídatné látky a nadále umožňuje legálně uvádět oxid titaničitý (E 171) na trh a ponechávat jej na trhu, namísto toho, aby navrhla postupné ukončení používání oxidu titaničitého (E 171) v potravinářských výrobcích;

M.  vzhledem k tomu, že jakékoli rozhodnutí nezakazovat oxid titaničitý (E 171) na trhu znevýhodňuje společnosti, které se rozhodly uplatnit zásadu předběžné opatrnosti a ve svých výrobcích oxid titaničitý (E 171) nahradily nebo odstranily;

Zásada předběžné opatrnosti a „další faktory“

N.  vzhledem k tomu, že čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) uvádí zásadu předběžné opatrnosti jako jednu z hlavních zásad Unie;

O.  vzhledem k tomu, že čl. 168 odst. 1 SFEU stanoví, že „při vymezení a provádění všech politik a činností Unie je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví“;

P.  vzhledem k tomu, že více než 85 000 občanů z celé Evropy již podepsalo petici(13) na podporu francouzského zákazu oxidu titaničitého (E 171) a požádalo o uplatnění zásady předběžné opatrnosti vzhledem k nejistotě ohledně potravinářských přídatných látek, které neslouží žádnému výživovému účelu a mohou představovat riziko pro spotřebitele;

Q.  vzhledem k tomu, že při schvalování potravinářských přídatných látek se mohou zohlednit rovněž další významné faktory včetně společenských, hospodářských, tradičních, etických a environmentálních faktorů, zásady předběžné opatrnosti a proveditelnosti kontrol, jak jsou uvedeny v nařízení (ES) č. 1331/2008;

Podmínky pro povolení a alternativy

R.  vzhledem k tomu, že článek 6 nařízení (ES) č. 1333/2008 stanoví, že potravinářská přídatná látka může být povolena pouze tehdy, je-li její použití bezpečné a technologicky odůvodněné a pokud její použití neuvádí spotřebitele v omyl, ale naopak mu poskytuje přínos;

S.  vzhledem k tomu, že oxid titaničitý (E 171) se využívá pouze pro estetické účely a nemá žádnou výživovou hodnotu ani neplní v potravinách žádnou přínosnou technologickou funkci;

T.  vzhledem k tomu, že neexistuje přesvědčivá technologická potřeba používání oxidu titaničitého (E 171) a mnoha výrobcům a maloobchodníkům, kteří na francouzském trhu působí, se úspěšně podařilo oxid titaničitý (E 171) z jejich výrobků odstranit s cílem vyhovět francouzské vyhlášce o pozastavení uvádění potravin obsahujících tuto přídatnou látku na trh(14); vzhledem k tomu, že některé nadnárodní společnosti se zavázaly odstranit oxid titaničitý (E 171) ze svého portfolia potravin(15);

U.  vzhledem k tomu, že většina členských států dosud měla s prosazováním požadavku na označování nanočástic v potravinách problémy; vzhledem k tomu, že testy provedené skupinami spotřebitelů ve Španělsku, Belgii, Itálii a Německu zjistily nanočástice oxidu titaničitého (E 171) v poměru větším než 50 %, aniž by byla přídatná látka označena slovem „nano“(16), a to i v potravinách, jako jsou bonbóny, žvýkačky a koláče, které často konzumují děti a jiné zranitelné skupiny obyvatelstva;

1.  zamítá přijetí návrhu nařízení Komise;

2.  domnívá se, že návrh nařízení Komise není v souladu s cílem a obsahem nařízení (ES) č. 1333/2008 a (ES) č. 1331/2008;

3.  je přesvědčen, že pokračující povolování uvádění na trh a prodeje oxidu titaničitého (E 171) jako potravinářské přídatné látky je v rozporu s ustanoveními článku 6 nařízení (ES) č. 1333/2008 a může mít nepříznivé účinky na zdraví evropských spotřebitelů;

4.  vyzývá Komisi, aby vzala návrh nařízení zpět;

5.  vyzývá Komisi, aby uplatnila zásadu předběžné opatrnosti a odstranila oxid titaničitý (E 171) ze seznamu povolených potravinářských přídatných látek Unie;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 16.
(2) Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 1.
(3) https://ec.europa.eu/food/sites/food/files/safety/docs/reg-com_toxic_20190513_sum.pdf
(4) Prohlášení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) o přezkumu rizik souvisejících s expozicí potravinářské přídatné látce oxid titaničitý (E 171), který provedla francouzská agentura pro zdravotní bezpečnost potravin, životního prostředí a práce (ANSES), 2019;17(6):5714, https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5714
(5) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(6) Re-evaluation of titanium dioxide (E 171) as a food additive (Přehodnocení oxidu titaničitého (E 171) jako potravinářské přídatné látky), EFSA Journal 2016;14(9):4545, https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/4545
(7) Viz seznam sdružení Avicenn – „Recent academic publications on adverse effects of E171 and/or TiO2 nanoparticles via oral exposure“ na http://veillenanos.fr/wakka.php?wiki=RisQIngestionNpTiO2/download&file=20190911AvicennE171recentpublications.pdf; Skocaj, M., Filipic, M., Petkovic, J., and Novak, S., ‘Titanium dioxide in our everyday life; is it safe?’, (Oxid titaničitý v našem každodenním životě: je bezpečný?), Radiology and Oncology, 2011 Dec; 45(4): 227–247, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3423755/; a Pinget, G., et al, ‘Impact of the Food Additive Titanium Dioxide (E171) on Gut Microbiota-Host Interaction’ (Dopad potravinářské přídatné látky oxidu titaničitého na interakci střevního mikrobiomu a hostitele), Frontiers in Nutrition, 14 May 2019, https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fnut.2019.00057/full
(8) Opinion of the French Agency for Food, Environmental and Occupational Health and Safety (ANSES) on the risks associated with ingestion of the food additive E171, (stanovisko francouzské agentury pro zdravotní bezpečnost potravin, životního prostředí a práce (ANSES) o rizicích spojených s požitím potravinářské přídatné látky E171), https://www.anses.fr/en/system/files/ERCA2019SA0036EN.pdf
(9) https://www.nvwa.nl/documenten/consument/eten-drinken-roken/overige-voedselveiligheid/risicobeoordelingen/advies-van-buro-over-de-mogelijke-gezondheidseffecten-van-het-voedseladditief-titaniumdioxide-e171
(10) Prohlášení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) o přezkumu rizik souvisejících s expozicí potravinářské přídatné látce oxid titaničitý (E 171), který provedla francouzská agentura pro zdravotní bezpečnost potravin, životního prostředí a práce (ANSES), 2019;17(6):5714, https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.2903/j.efsa.2019.5714
(11) ‘IARC Monographs on the Evaluation of Carcinogenic Risks to Humans’, Volume 93, ‘Carbon Black, Titanium Dioxide, and Talc’, https://publications.iarc.fr/Book-And-Report-Series/Iarc-Monographs-On-The-Identification-Of-Carcinogenic-Hazards-To-Humans/Carbon-Black-Titanium-Dioxide-And-Talc-2010
(12) ‘Occupational Exposure to Titanium Dioxide’, Current Intelligence Bulletin 63, https://www.cdc.gov/niosh/docs/2011-160/pdfs/2011-160.pdf
(13) https://you.wemove.eu/campaigns/support-the-french-ban-on-potentially-harmful-food-additive-e171
(14) U nejméně 340 potravin, které dříve obsahovaly oxid titaničitý (E 171), bylo změněno složení tak, aby ve velmi krátké době E 171 neobsahovaly, podle (neúplného) on-line přehledu organizace „Agir pour l’Environnement“, https://infonano.agirpourlenvironnement.org/liste-verte/. Menším výrobcům, kteří pravděpodobně čelí větším technologickým překážkám než větší podniky, byla podle tiskové zprávy francouzského ministerstva hospodářství a financí z roku 2018 nabídnuta podpora od jejich profesních organizací tak, aby ze svých výrobků odstranili oxid titaničitý (E 171), https://www.economie.gouv.fr/files/files/directions_services/dgccrf/presse/communique/2018/CP_Nanoparticules201804.pdf
(15) https://www.centerforfoodsafety.org/press-releases/4550/top-candy-company-mars-commits-to-phasing-out-harmful-nanoparticles-from-food-products
(16) Včetně organizací Altroconsumo v Itálii, OCU ve Španělsku, Test-Achats v Belgii a UFC – Que Choisir ve Francii.


Námitka vůči prováděcímu aktu: Maximální limity akrylamidu v některých potravinách pro kojence a malé děti
PDF 173kWORD 53k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. října 2020 o návrhu nařízení Komise, kterým se mění nařízení (ES) č. 1881/2006, pokud jde o maximální limity akrylamidu v některých potravinách pro kojence a malé děti (D067815/03 – 2020/2735(RPS))
P9_TA-PROV(2020)0256B9-0311/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh nařízení Komise, kterým se mění nařízení (ES) č. 1881/2006, pokud jde o maximální limity akrylamidu v některých potravinách pro kojence a malé děti (D067815/03),

–  s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 315/93 ze dne 8. února 1993, kterým se stanoví postupy Společenství pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách(1), a zejména na čl. 2 odst. 3 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (EU) 2017/2158 ze dne 20. listopadu 2017, kterým se stanoví zmírňující opatření a porovnávací hodnoty pro snížení přítomnosti akrylamidu v potravinách(2),

–  s ohledem na vědecké stanovisko k akrylamidu v potravinách přijaté vědeckou komisí pro kontaminující látky v potravinovém řetězci (dále jen komise CONTAM) Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) dne 30. dubna 2015 a zveřejněné dne 4. června 2015(3),

–  s ohledem na čl. 5a odst. 3 písm. b) rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(4),

–  s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 a odst. 4 písm. c) jednacího řádu,

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

Obecná ustanovení

A.  vzhledem k tomu, že akrylamid je chemická sloučenina přítomná v potravinách, která vzniká z asparaginu a cukrů, přirozeně se vyskytujících složek, při zpracování při vysokých teplotách, například při smažení, pražení a pečení;

B.  vzhledem k tomu, že spotřebitelé jsou akrylamidu vystaveni při konzumaci průmyslově zpracovaných potravin, jako jsou bramborové lupínky, chléb, sušenky a káva, ale rovněž při domácí přípravě jídel, například při pečení chleba nebo smažení hranolek;

C.  vzhledem k tomu, že nejohroženější věkovou skupinou jsou kojenci, batolata a jiné děti, které jsou vzhledem ke své nižší tělesné hmotnosti obzvláště zranitelné; vzhledem k tomu, že je známo, že děti mají kvůli vyššímu poměru hmotnosti jater k hmotnosti celého těla rychlejší metabolismus, a je proto pravděpodobnější, že glycidamid (metabolit akrylamidu, který vzniká biotransformací) u nich může vznikat rychleji, což zvyšuje možnost, že pro ně akrylamid bude toxický(5);

Obavy o bezpečnost

D.  vzhledem k tomu, že podle harmonizované klasifikace a označování (CLP00), kterou schválila Unie, je akrylamid toxický při požití, může způsobit dědičné vady a rakovinu, při dlouhodobé nebo opakované expozici poškozuje orgány, je škodlivý při kontaktu s kůží, způsobuje závažné podráždění očí, je škodlivý při vdechnutí, existuje podezření, že snižuje plodnost, dráždí kůži a může způsobit alergickou reakci kůže; vzhledem k tomu, že podle klasifikace, kterou podniky poskytly Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA) v registracích podle nařízení REACH, existuje navíc podezření, že tato látka snižuje plodnost nebo poškozuje nenarozené dítě(6);

E.  vzhledem k tomu, že kromě toho byla pozorována degenerace periferního nervu a nervových zakončení v některých oblastech mozku souvisejících s pamětí, učením a kognitivními funkcemi(7);

F.  vzhledem k tomu, že komise CONTAM ve svém vědeckém stanovisku ze dne 30. dubna 2015 k akrylamidu v potravinách(8) na základě veškerých dostupných údajů identifikovala čtyři možné kritické sledované vlastnosti pro toxicitu akrylamidu: neurotoxicitu, účinky na mužskou reprodukci, vývojovou toxicitu a karcinogennost; vzhledem k tomu, že komise CONTAM rovněž konstatovala, že akrylamid je mutagenní v zárodečných buňkách a že v současné době neexistují zavedené postupy pro posuzování rizik z tohoto hlediska; vzhledem k tomu, že komise CONTAM konkrétněji potvrdila předchozí hodnocení, podle nichž akrylamid v potravinách potenciálně zvyšuje riziko vzniku rakoviny u spotřebitelů všech věkových skupin;

G.  vzhledem k tomu, že toxicita akrylamidu již byla uznána v roce 2002 ve společné zprávě FAO/WHO(9); vzhledem k tomu, že Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) označila akrylamid jako „pravděpodobný lidský karcinogen“(10), podle Národního toxikologického programu USA (NTP) „lze rozumně předvídat, že se jedná o lidský karcinogen“(11), a podle Úřadu pro ochranu životního prostředí Spojených států amerických (EPA) „je akrylamid pravděpodobně karcinogenní pro člověka“(12);

H.  vzhledem k tomu, že několik vědeckých studií pojednává o vlastnostech akrylamidu narušujících činnost endokrinního systému (13) a že je třeba se touto problematikou naléhavě zabývat;

Zásada předběžné opatrnosti

I.  vzhledem k tomu, že čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) uvádí zásadu předběžné opatrnosti jako jednu z hlavních zásad Unie;

J.  vzhledem k tomu, že čl. 168 odst. 1 SFEU stanoví, že „při vymezení a provádění všech politik a činností Unie je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví“;

Zvláštní právní požadavky

K.  vzhledem k tomu, že čl. 2 odst. 1 a 2 nařízení (EHS) č. 315/93 stanoví, že potraviny, které obsahují kontaminující látky v množství, které je z hlediska lidského zdraví a zejména z toxikologického hlediska nepřijatelné, nesmějí být uváděny na trh a že množství kontaminace je dále třeba udržovat tak nízko, jak toho lze rozumně dosáhnout dobrou praxí na všech stupních výroby potravin;

L.  vzhledem k tomu, že podle nařízení (EU) 2017/2158 musí provozovatelé potravinářských podniků uplatňovat zmírňující opatření a uskutečňovat určité činnosti na snižování úrovní akrylamidu v některých potravinách s cílem zajistit, aby úrovně akrylamidu v jejich produktech byly nižší než „porovnávací hodnoty“, které se používají k ověření účinnosti zmírňujících opatření prostřednictvím odebírání vzorků a analýz;

M.  vzhledem k tomu, že porovnávací hodnoty stanovené v nařízení (EU) 2017/2158 jsou platné od dubna 2018 a Komise je má přezkoumávat každé tři roky a poprvé do tří let po vstupu dotyčného nařízení v platnost, s cílem stanovit nižší úrovně(14);

N.  vzhledem k tomu, že u několika kategorií výrobků, jako jsou zeleninové lupínky, krokety nebo rýžové krekry, u nichž bylo v některých případech prokázáno, že obsahují velké množství akrylamidu, dosud chybí porovnávací hodnoty; vzhledem k tomu, že doporučení Komise (EU) 2019/1888(15) stanoví demonstrativní seznam kategorií potravin pro pravidelné monitorování přítomnosti akrylamidu;

O.  vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 2 odst. 3 nařízení (EHS) č. 315/93 může Komise v zájmu ochrany veřejného zdraví stanovit v případě potřeby nejvyšší přípustná množství určitých kontaminujících látek; vzhledem k tomu, že pro akrylamid v potravinách nebyly dosud stanoveny žádné maximální limity; vzhledem k tomu, že podle bodu odůvodnění 15 nařízení (EU) č. 2017/2158 by pro doplnění zmírňujících opatření mělo být zváženo stanovení nejvyšších množství akrylamidu v určitých potravinách;

Návrh nařízení Komise

P.  vzhledem k tomu, že návrh nařízení Komise uznává, že je důležité, aby bylo maximální množství akrylamidu v potravinách stanoveno na co nejnižší rozumně dosažitelné úrovni;

Q.  vzhledem k tomu, že v návrhu nařízení Komise se navrhuje stanovit maximální limity pouze pro dvě velmi specifické kategorie potravin, a to pro „sušenky a suchary pro kojence a malé děti“ (150 µg/kg, což odpovídá stávající porovnávací hodnotě) a „potraviny pro malé děti, obilné příkrmy pro kojence a malé děti, kromě sušenek a sucharů“ (50 µg/kg, což je dokonce o 10 µg/kg více než u stávající porovnávací hodnoty – 40 µg/kg);

R.  vzhledem k tomu, že údaje o výskytu, z nichž Komise vycházela ve svém návrhu nařízení, pocházejí z období 2015 až 2018; vzhledem k tomu, že pokud se má nařízení (EU) 2017/2158 na úrovních akrylamidu v potravinách nějakým způsobem projevit, lze důvodně očekávat, že výrobci potravin již měli dosáhnout alespoň referenční hodnoty stanovené před třemi roky;

Situace na trhu a posouzení návrhu nařízení Komise

S.  vzhledem k tomu, že průzkum, který na podzim roku 2018 provedlo deset spotřebitelských organizací v celé Evropě(16), ukázal, že řadu výrobků, jež nespadají do dvou kategorií uvedených v návrhu nařízení Komise, například sušenky a oplatky, často konzumují děti do tří let věku, přičemž některé z těchto výrobků jsou zjevně uváděny na trh jako potraviny pro děti (na obalech jsou např. postavičky z kreslených seriálů, které se dětem líbí); vzhledem k tomu, že lze předpokládat, že podobně tomu bude i v případě krekrů či snídaňových cereálií;

T.  vzhledem k tomu, že porovnávací hodnota pro „sušenky a oplatky“ (350 μg/kg) a porovnávací hodnota pro „sušenky a suchary pro kojence a malé děti“ (150 µg/kg) se výrazně liší, aniž by rodiče byli o rozdílu v požadovaném maximálním obsahu akrylamidu informováni;

U.  vzhledem k tomu, že bylo dále zjištěno, že třetina testovaných sušenek a oplatek dosahovala porovnávací hodnoty nebo ji překračovala a že téměř dvě třetiny sušenek a oplatek spadajících do skupiny „často konzumované dětmi do tří let“ by nepřekročily porovnávací hodnotu stanovenou pro kategorii „sušenky a suchary pro kojence a malé děti“;

V.  vzhledem k tomu, že výskyt akrylamidu v potravinách lze bezesporu minimalizovat uplatněním příslušných zmírňujících opatření(17); vzhledem k tomu, že se v rámci všech kategorií potravin prokázalo, že vyrábět potraviny s nízkým obsahem akrylamidu je možné(18);

W.  vzhledem k tomu, že pokud jde o návrh nařízení Komise, jak údaje ze spotřebitelského průzkumu(19) z roku 2018, tak údaje o výskytu z databáze úřadu EFSA z let 2015 až 2018 ukazují, že velká většina výrobců byla u obou kategorií potravin bez potíží schopna dosahovat nižších úrovní, než je navrhovaných 150 μg/kg a 50 μg/kg; vzhledem k tomu, že lze předpokládat, že těchto úrovní je dnes možno dosáhnout u téměř všech výrobků; vzhledem k tomu, že je proto třeba stanovit přísnější limity, a motivovat tak k dalšímu snižování;

X.  vzhledem k tomu, že stanovením maximálních limitů se členským státům jednoznačně usnadní vymáhání předpisů týkajících se akrylamidu; vzhledem k tomu, že maximální limity je však přesto nutné stanovit v souladu se zásadou „ALARA“ („na co nejnižší rozumně dosažitelné úrovni“), jak stanoví článek 2 nařízení (EHS) č. 315/93;

Y.  vzhledem k tomu, že již nyní je většina výrobků na trhu schopna bez problémů splnit limity uvedené v návrhu nařízení Komise a že bylo prokázáno, že nižších limitů lze dosáhnout, aniž by bylo třeba vynakládat velké úsilí;

Další odůvodnění

Z.  vzhledem k tomu, že další výzkum by mohl přispět k pochopení důvodů pro vysokou variabilitu, pokud jde o limity akrylamidu v jednotlivých kategoriích potravin, a k určení strategií vedoucích k omezení vzniku akrylamidu;

AA.  vzhledem k tomu, že zásadní význam má sledování účinnosti předpisů týkajících se akrylamidu; vzhledem k tomu, že členské státy by proto měly provádět účinné a přiměřeně časté kontroly a shromažďovat údaje o výskytu akrylamidu;

AB.  vzhledem k tomu, že veřejné informační kampaně mohou pomoci zvýšit informovanost spotřebitelů o výrobcích s potenciálně vyšším množstvím akrylamidu a poradit jim, jak lze omezit expozici akrylamidem při vaření;

1.  zamítá přijetí návrhu nařízení Komise;

2.  domnívá se, že návrh nařízení Komise není v souladu s cílem a obsahem nařízení (EHS) č. 315/93;

3.  domnívá se, že pokud budou i nadále povoleny vysoké limity pro přítomnost akrylamidu v potravinách, bude to mít nepříznivý dopad na zdraví evropských spotřebitelů; považuje proto za nanejvýš důležité, aby byly limity pro přítomnost akrylamidu v potravinách sníženy;

4.  domnívá se, že navrhovaný maximální limit pro akrylamid v potravinách kategorie „potraviny pro malé děti, obilné příkrmy pro kojence a malé děti, kromě sušenek a sucharů“ by měl být nižší, a rozhodně ne vyšší než stávající porovnávací hodnota 40 µg/kg;

5.  domnívá se, že navrhovaný maximální limit pro akrylamid v potravinách kategorie „sušenky a suchary pro kojence a malé děti“ by měl být jednoznačně nižší, než je stávající porovnávací hodnota 150 µg/kg;

6.  žádá Komisi, aby stanovila přísné maximální limity nejen pro ty dvě kategorie výrobků uvedené v návrhu nařízení, který předložila, ale také pro další kategorie potravin, a to především pro sušenky a suchary, které nespadají do specifické kategorie „sušenky a suchary pro kojence a malé děti“;

7.  se zájmem očekává revizi porovnávacích hodnot, která by měla být provedena do dubna 2021 a při níž by mělo dojít k jejich snížení; trvá na tom, že porovnávací hodnoty musí odrážet neustálé snižování přítomnosti akrylamidu v potravinách a musí se zaměřovat na ty, kteří dosahují nejlepších výsledků, a motivovat tak výrobce k dalšímu úsilí;

8.  vítá doporučení Komise (EU) 2019/1888 o monitorování přítomnosti akrylamidu v některých potravinách; trvá na tom, že porovnávací hodnoty (a po nich případně i maximální limity) je nutné urychleně stanovit pro kategorie výrobků, u nichž bylo zjištěno velké množství akrylamidu;

9.  žádá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily výzkum zaměřený na vznik akrylamidu v potravinách s cílem určit strategie, které by vedly k omezení tohoto vzniku; žádá Komisi a členské státy, aby podpořily výzkum, který by se zaměřil na akrylamid a glycidamid z hlediska jejich možných vlastností narušujících činnost endokrinního systému;

10.  vyzývá členské státy, aby posílily své kapacity v oblasti potravinářských kontrol s cílem monitorovat účinnost předpisů týkajících se akrylamidu a shromažďovat, zveřejňovat a předávat údaje o výskytu akrylamidu úřadu EFSA;

11.  vyzývá Komisi a členské státy, aby informovaly veřejnost o kategoriích výrobků s potenciálně vyšším obsahem akrylamidu a o strategiích pro omezení expozice akrylamidu při vaření;

12.  vyzývá Komisi, aby návrh nařízení stáhla a předložila výboru návrh nový;

13.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 37, 13.2.1993, s. 1.
(2) Úř. věst. L 304, 21.11.2017, s. 24.
(3) EFSA Journal 2015;13(6):4104, http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/4104
(4) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(5) Viz Erkekoğlu, P., Baydar, T. „Toxicity of acrylamide and evaluation of its exposure in baby foods“, Nutrition Research Reviews, svazek 23, 2. vydání 2, prosinec 2010, s. 323-33, https://doi.org/10.1017/S0954422410000211
(6) ECHA, karta s informacemi o akrylamidu, https://echa.europa.eu/de/substance-information/-/substanceinfo/100.001.067?_disssubsinfo_WAR_disssubsinfoportlet_backURL=https%3A%2F%2Fecha.europa.eu%2Fhome%3Fp_p_id%3Ddisssimplesearchhomepage_WAR_disssearchportlet%26p_p_lifecycle%3D0%26p_p_state%3Dnormal%26p_p_mode%3Dview%26p_p_col_id%3Dcolumn-1%26p_p_col_count%3D2%26_disssimplesearchhomepage_WAR_disssearchportlet_sessionCriteriaId%3D. Viz rovněž shrnutí klasifikace a označování ECHA , https://echa.europa.eu/de/information-on-chemicals/cl-inventory-database/-/discli/details/104230: karcinogenní 1B (předpoklad), mutagenní 1B (předpoklad), toxický pro reprodukci 2 (podezření), kontaktní alergen 1 a STOT 1 (toxicita pro specifické cílové orgány – postihující nervový systém při opakované expozici).
(7) Shrnutí a závěry šedesáté čtvrté schůze Společného výboru odborníků FAO/WHO pro potravinářské přídatné látky (JECFA), 8.–17. února 2005, http://www.fao.org/3/a-at877e.pdf. Viz rovněž Matoso, V., Bargi-Souza, P., Ivanski, F., Romano, M.A., Romano, R.M., „Acrylamide: A review about its toxic effects in the light of Developmental Origin of Health and Disease (DOHaD) concept“, Food Chemistry, 15. června 2019; 283:422-430, https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30722893/
(8) EFSA Journal 2015;13(6):4104, http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/4104
(9) Zpráva o společných konzultacích FAO/WHO, „Health Implications of Acrylamide in Food“, 25.–27. června 2020, https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/42563/9241562188.pdf?sequence=1
(10) „IARC Monographs on the Evaluation of Carcinogenic Risks to Humans“, Some Industrial Chemicals, IARC, Lyon, Francie, 1994, https://publications.iarc.fr/Book-And-Report-Series/Iarc-Monographs-On-The-Identification-Of-Carcinogenic-Hazards-To-Humans/Some-Industrial-Chemicals-1994. Viz rovněž Zhivagui, M., Ng, A.W.T., Ardin, M. a další. „Experimental and pan-cancer genome analyses reveal widespread contribution of acrylamide exposure to carcinogenesis in humans“, Genome Research, 2019; 29(4):521-531, https://www.iarc.fr/wp-content/uploads/2019/03/pr267_E.pdf
(11) Zpráva o karcinogenech, akrylamid, Národní toxikologický program, Ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb, čtrnácté vydání, 2016, https://ntp.niehs.nih.gov/ntp/roc/content/profiles/acrylamide.pdf
(12) Toxikologický přezkum akrylamidu (CAS č. 79-06-1), březen 2010, Úřad pro ochranu životního prostředí Spojených států amerických, Washington, DC, https://nepis.epa.gov/Exe/ZyPDF.cgi/P1006QL0.PDF?Dockey=P1006QL0.PDF
(13) Matoso, V., Bargi-Souza, P., Ivanski, F., Roman, M.A., Romana, R.M. „Acrylamide: A review about its toxic effects in the light of Developmental Origin of Health and Disease (DOHaD) concept“, Food Chemistry 283 (2019) 422-430, https://www2.unicentro.br/ppgvet/files/2019/11/3-Acrylamide-A-review-about-its-toxic-effects-in-the-light-of-Developmental-Origin-of-Health-and-Disease-DOHaD-concept.pdf?x26325, Kassotis, C.D.a další „Endocrine-Disrupting Activity of Hydraulic Fracturing Chemicals and Adverse Health Outcomes After Prenatal Exposure in Male Mice“, Endocrinology, prosinec 2015, 156(12):4458–4473, https://academic.oup.com/endo/article/156/12/4458/2422671, Hamdy, S.M., Bakeer, H.M., Eskander, E.F., Sayed, O.N., „Effect of acrylamide on some hormones and endocrine tissues in male rats“, Human & Experimental Toxicology 2012, 31(5):, 483-91, https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/0960327111417267
(14) Článek 5 a bod odůvodnění 11 nařízení (EU) 2017/2158.
(15) Doporučení Komise (EU) 2019/1888 ze dne 7. listopadu 2019 o monitorování přítomnosti akrylamidu v některých potravinách (Úř. věst. L 290, 11.11.2019, s. 31).
(16) https://www.beuc.eu/publications/beuc-x-2019-010_more_efforts_needed_to_protect_consumers_from_acrylamide_in_food.pdf
(17) Viz nařízení (EU) 2017/2158.
(18) https://www.beuc.eu/publications/beuc-x-2019-010_more_efforts_needed_to_protect_consumers_from_acrylamide_in_food.pdf
(19) https://www.beuc.eu/publications/beuc-x-2019-010_more_efforts_needed_to_protect_consumers_from_acrylamide_in_food.pdf


Evropská strategie v oblasti lesnictví – další postup
PDF 222kWORD 65k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. října 2020 o Evropské strategii v oblasti lesnictví – dalším postupu (2019/2157(INI))
P9_TA-PROV(2020)0257A9-0154/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640), sdělení Komise ze dne 20. května „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030“ (COM(20200380) a svá usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu(1) a ze dne 16. ledna 2020 o 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti(2),

–  s ohledem na newyorskou deklaraci o lesích, kterou Evropská unie ratifikovala dne 23. června 2014,

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 7. prosince 2018 nazvanou „Pokrok při provádění strategie EU v oblasti lesnictví – Nová strategie v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví“ (COM(2018)0811),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2015 o nové strategii EU v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví (3),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 23. července 2019 nazvané „Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“ (COM(2019)0352),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 15. dubna 2019 o pokroku při provádění strategie EU v oblasti lesnictví a o novém strategickém rámci pro lesy (08609/2019),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů(4) a následná prováděcí nařízení s aktualizovanými seznamy invazních druhů, včetně druhů stromů,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 30. října 2019 ke zprávě Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 7. prosince 2018 nazvané „Pokrok při provádění strategie EU v oblasti lesnictví – Nová strategie v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví“,

–  s ohledem na globální posouzení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb zveřejněné Mezivládní vědecko-politickou platformou pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) dne 31. května 2019,

–  s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí nazvanou „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020: znalosti pro transformaci na udržitelnou Evropu“, která byla zveřejněna dne 4. prosince 2019,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 10 a 11. dubna 2019 o provádění strategie EU v oblasti lesnictví,

–  s ohledem na přezkum strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 v polovině období,

–  s ohledem na aktualizovanou biohospodářskou strategii EU,

–  s ohledem na strategii v oblasti klimatu do roku 2050,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 29. listopadu 2019 o aktualizované biohospodářské strategii EU(5),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2018 nazvané „Čistá planeta pro všechny: evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ (COM(2018)0773),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 16. května 2018 k přezkumu strategie EU v oblasti lesnictví v polovině období(6),

–  s ohledem na strategii Evropa 2020 včetně iniciativ „Unie inovací“ a „Evropa účinněji využívající zdroje“,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A9-0154/2020),

–  s ohledem na odpovědnost členských států EU podle Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD), Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a Úmluvy Organizace spojených národů o boji proti desertifikaci (UNCCD),

A.  vzhledem k tomu, že závazky EU přijaté na unijní i mezinárodní úrovni, např. Zelená dohoda pro Evropu, cíle udržitelného rozvoje OSN, Kjótský protokol, Pařížská dohoda a vytvoření společnosti s nulovými emisemi, nebude možné splnit bez klimatických přínosů a dalších ekosystémových služeb, které lesy a odvětví založená na lesnictví poskytují;

B.  vzhledem k tomu, že Smlouva o fungování Evropské unie neodkazuje na společnou politiku EU v oblasti lesnictví a že odpovědnost za lesy nesou členské státy; nicméně vzhledem k tomu, že EU již dlouhou dobu přispívá svými politikami a pokyny, včetně článku 4 SFEU, pokud jde o energetiku, životní prostředí a zemědělství, k udržitelnému obhospodařování lesů a pomáhá členských státům přijímat v této oblasti rozhodnutí;

C.  vzhledem k tomu, že lesy a celý hodnotový řetězec založený na lesnictví jsou zásadní pro další rozvoj oběhového biohospodářství, neboť zajišťují pracovní místa a hospodářskou prosperitu ve venkovských i městských oblastech, poskytují služby v souvislosti se zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně, nabízejí zdravotní přínosy a chrání biologickou rozmanitost a vyhlídky horských, ostrovních a venkovských oblastí a brání desertifikaci;

D.  vzhledem k tomu, že řádně financovaný vysoce kvalitní výzkum, inovace, sběr informací, údržba a rozvoj databází a sdílení osvědčených postupů a znalostí mají mimořádný význam pro budoucnost multifunkčních lesů v EU a pro celý hodnotový řetězec založený na lesnictví, s ohledem na to, že jsou na ně kladeny stále vyšší nároky a je třeba postavit se nejrůznějším příležitostem a výzvám, kterým společnost čelí;

E.  vzhledem k tomu, že lesy jsou součástí našeho přírodního dědictví, které musíme zachovat a chránit, a vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytné o toto dědictví řádně pečovat, aby prospívalo a bylo zdrojem biologické rozmanitosti, ale i ekonomickým a sociálním zdrojem a zdrojem cestovního ruchu;

F.  vzhledem k tomu, že Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova poskytl v rámci SZP nástroje a zdroje na podporu odvětví lesnictví a měl by tak činit i v období SZP po roce 2020, a to s výrazným zaměřením na udržitelné obhospodařování lesů;

G.  vzhledem k tomu, že v EU je 16 milionů soukromých vlastníků lesů, kteří vlastní asi 60 % lesů EU; vzhledem k tomu, že průměrná rozloha lesů v soukromém vlastnictví činí 13 ha, přičemž asi dvě třetiny soukromých vlastníků lesů vlastní méně než 3 ha lesa;

H.  vzhledem k tomu, že udržitelně obhospodařované lesy jsou nesmírně důležité, protože zajišťují pracovní místa ve venkovských oblastech a jsou přínosem pro lidské zdraví a zároveň rozhodnou měrou přispívají k biologické rozmanitosti a zdravému životnímu prostředí;

I.  vzhledem k tomu, že opatření ke zmírňování změny klimatu a k přizpůsobování se této změně v lesích jsou navzájem provázána, přičemž je třeba vyvážit aspekty a podporovat synergie mezi nimi, zejména v rámci adaptačních strategií a plánů členských států;

J.  vzhledem k tomu, že evropské lesy a situace v nich se liší, a proto je třeba k nim přistupovat odlišně, ale vždy s cílem zlepšit jejich hospodářskou, sociální a environmentální funkci;

K.  vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony obsahují velmi bohaté zdroje biologické rozmanitosti a že je zásadní, aby byly zachovány;

L.  vzhledem k tomu, že ztráta biologické rozmanitosti v lesích má závažné environmentální, hospodářské a sociální důsledky;

M.  vzhledem k tomu, že kvalita půdy sehrává zásadní úlohu při poskytování ekosystémových služeb, jako je filtrace vody a její zadržování, a tedy ochrana před povodněmi a suchem, pohlcování CO2, biologická rozmanitost a růst biomasy; vzhledem k tomu, že zlepšování kvality půdy, například v některých regionech přeměnou jehličnatých lesů v trvalé opadavé listnaté lesy, je hospodářsky náročný proces, který trvá několik desetiletí;

N.  vzhledem k tomu, že v evropské společnosti, která je stále méně propojená s lesy a lesnictvím, je třeba podporovat klíčovou úlohu udržitelného obhospodařování lesů, přičemž je třeba zdůrazňovat, že lesy přinášejí z ekonomického, sociálního, environmentálního i kulturního a historického hlediska celou řadu výhod;

O.  vzhledem k tomu, že lesy mají kromě pohlcování uhlíku příznivý dopad na klima, atmosféru, zachování biologické rozmanitosti a na správu vodních toků a vodních cest, chrání půdu před erozí způsobenou vodou a větrem a mají další užitečné přirozené vlastnosti;

P.  vzhledem k tomu, že téměř 23 % evropských lesů se nachází v lokalitách sítě Natura 2000, přičemž v některých členských státech tento podíl přesahuje 50 %, a že téměř polovina přírodních stanovišť v oblastech Natura 2000 jsou lesy;

Q.  vzhledem k tomu, že lesy mohou být zdrojem primárních lesních produktů, jako je dřevo, ale poskytují i cenné druhotné produkty, jako jsou houby, lanýže, byliny, med a drobné plody, které jsou velmi důležité pro hospodářskou činnost v některých oblastech Unie;

R.  vzhledem k tomu, že evropské lesy sehrávají důležitou úlohu při zlepšování životního prostředí, rozvoji hospodářství, uspokojování potřeb členských států v oblasti výrobků ze dřeva a zlepšování životních podmínek obyvatel;

S.  vzhledem k tomu, že agrolesnictví, jež je definováno jako systémy využívání půdy, v jejichž rámci je stejný pozemek zároveň využíván k pěstování stromů a k zemědělské činnosti, je souborem systémů obhospodařování půdy, které zvyšují celkovou produktivitu, generují více biomasy, udržují a obnovují půdu a poskytují řadu cenných ekosystémových služeb;

T.  vzhledem k tomu, že lesy sehrávají multifunkční úlohu, že jejich vytváření trvá značnou dobu a že je důležité zajistit řádnou rozmanitost druhů, představuje udržitelné využívání a ochrana a znásobení lesních zdrojů pro Evropu důležitý úkol;

U.  vzhledem k tomu, že sociálně a environmentálně odpovědný lov sehrává důležitou úlohu rovněž v lesích a pololesnatých oblastech, a to prostřednictvím kontroly počtu zvěře nebo šíření souvisejících nemocí, jako je africký mor prasat;

V.  vzhledem k tomu, že lesy sehrávají v boji proti erozi půdy a dezertifikaci pevninských masivů významnou úlohu; vzhledem k tomu, že ze studií vyplývá, že stromy v parcích a v městském prostředí mají pozitivní vliv na udržení nižších teplot ve srovnání s oblastmi bez stromů;

W.  vzhledem k tomu, že v současném programovém období (2014–2020) existují v rámci SZP opatření zaměřená na pomoc hospodářským subjektům při budování kapacit v oblasti lesního hospodářství;

X.  vzhledem k tomu, že některé zalesněné oblasti byly masivně napadeny škůdci a hmyzem, jako jsou červi a různé houby; vzhledem k tomu, že přirozené populace kaštanových lesů napadla houba Cryphonectria parasitica, která vážně ohrožuje přežití těchto populací, ale z dlouhodobého hlediska ohrožuje také lidské aktivity s nimi spojené, jako je produkce a sběr kaštanů;

Y.  vzhledem k tomu, že dostupné údaje o lesích na úrovni EU jsou neúplné a mají různou kvalitu, což omezuje možnost koordinovat obhospodařování lesů na úrovni EU;

Z.  vzhledem k tomu, že nezákonná těžba dřeva pokračuje také v EU;

Minulost – nedávné úspěchy a problémy při provádění

1.  vítá zveřejnění zprávy Komise nazvané „Pokrok při provádění strategie EU v oblasti lesnictví – Nová strategie v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví“ (COM(2018)0811);

2.  vítá opatření, která přijaly členské státy a Komise za účelem splnění cílů strategie EU v oblasti lesnictví, a zapojení Stálého lesnického výboru, skupiny pro občanský dialog v lesním hospodářství a zpracování korku, Odborné skupiny pro lesní požáry, skupiny odborníků EU pro odvětví založená na lesnictví a související odvětvové otázky a příslušných zúčastněných stran do víceletého prováděcího plánu pro oblast lesnictví („Forest MAP“);

3.  uznává, že ve zprávě Komise z roku 2018 o pokroku při provádění stávající strategie EU v oblasti lesnictví se uvádí, že strategie byla užitečná jako koordinační nástroj a že, obecně řečeno „osm (plus jedna) prioritních oblastí strategie bylo provedeno bez velkých obtíží, s výjimkou závažných problémů, které je třeba vyřešit prostřednictvím politiky v oblasti biologické rozmanitosti, a přetrvávajících problémů v oblasti „Jaké lesy máme a jak se mění?“, která konkrétně pojednává o tom, jak odvětví lesnictví vnímá veřejnost a jakým způsobem je o něm informována, a oblasti „Podpora koordinace a komunikace“, která se konkrétně týká politik souvisejících s lesnictvím;

4.  zdůrazňuje skutečnost, že v rámci celoevropského procesu FOREST EUROPE byla na mezinárodní úrovni dojednána definice udržitelného obhospodařování lesů; konstatuje, že tato definice byla převzata do vnitrostátních právních předpisů a dobrovolných systémů, jako jsou certifikace lesů, zavedených v členských státech;

5.  zdůrazňuje, že podpora udržitelného obhospodařování lesů EU v rámci strategie EU v oblasti lesnictví a opatření pro rozvoj venkova prováděných v rámci společné zemědělské politiky (SZP) měla široce pozitivní vliv na lesy a lesní podmínky, živobytí ve venkovských oblastech a biologickou rozmanitost lesů v EU a zvýšila klimatické přínosy odvětví založených na lesnictví; konstatuje však, že je stále třeba vyváženým způsobem posilovat udržitelné obhospodařování lesů s cílem zajistit, že se zlepší ekologický stav lesů, posílit zdraví a odolnost ekosystémů a zajistit, že budou lépe schopny přizpůsobit se měnícím se klimatickým podmínkám, snížit rizika a dopady přírodních škodlivých činitelů a zajistit, aby současné a budoucí generace měly možnost lesy obhospodařovat, například tak, aby byly uskutečněny cíle vlastníků lesů a malých a středních podniků, a zlepšit kvalitu stávajících lesů a zalesněných ploch; domnívá se, že strategie EU v oblasti lesnictví by měla v tomto ohledu zahrnovat vhodné nástroje; zdůrazňuje, že členské státy jsou při udržitelném obhospodařování lesů povinny jít příkladem; domnívá se, že by modely obhospodařování lesů měly zahrnovat environmentální, společenskou a hospodářskou udržitelnost, což znamená, že lesy a lesní pozemky je nutné spravovat a využívat tak, aby si zachovaly svou biologickou rozmanitost, produktivitu, regenerační kapacitu, vitalitu a potenciál, a mohly tak plnit nejen nyní, ale i v budoucnosti relevantní ekologické, ekonomické a sociální funkce na místní, celostátní a globální úrovni, a nezpůsobovaly škody jiným ekosystémům; zdůrazňuje, že má-li být splněn dlouhodobý závazek k udržitelnému obhospodařování lesů, je naprosto klíčové uznat a zajistit majetková práva; konstatuje, že ochrana a udržitelné obhospodařování našich lesů je nedílnou součástí naší obecné pohody, neboť v nich provozujeme činnosti veřejného zájmu v oblasti volného času a zdraví i v oblasti vzdělávání, a připomíná, že udržitelné obhospodařování lesů přispívá k ochraně biologické rozmanitosti evropských lesů; vyzývá k ochraně primárních lesů se zachovanou strukturou, bohatstvím druhů a přiměřeně rozsáhlou plochou, v níž tyto lesy stále existují; konstatuje, že na úrovni EU neexistuje definice pralesů, a vyzývá Komisi, aby do budoucí strategie EU v oblasti lesnictví zařadila takovou definici, kterou připraví Stálý lesnický výbor; poukazuje na to, že na absorpční kapacity CO2 různých druhů lesů by mohly být různé názory, a je proto přesvědčen, že nová strategie EU v oblasti lesnictví by mohla podpořit udržitelné obhospodařování lesů; vyjadřuje politování nad neudržitelnými praktikami a nezákonnou těžbou dřeva, k níž dochází v některých členských státech navzdory nařízení EU o dřevu, a dále vyzývá členské státy, aby vyvinuly větší úsilí o jejich ukončení a aby případně zlepšily nebo posílily své vnitrostátní předpisy; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby v této otázce urychleně přijaly opatření prostřednictvím pečlivého sledování a vymáhání stávajících právních předpisů EU, a vyzývá Komisi, aby urychleně zahájila řízení o nesplnění povinnosti v případech, kdy k porušení dojde, a aby důsledně řešila případy nezákonné těžby dřeva prostřednictvím všech příslušných orgánů; vyzývá Komisi, aby neprodleně dokončila kontrolu účelnosti předpisů EU proti nezákonné těžbě dřeva;

6.  usuzuje, že rozdíly mezi členskými státy, stejně jako rozdíly mezi regiony v rámci členských států, jsou důležitým faktorem při posuzování opatření na úrovni EU;

7.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že v některých částech Unie vedlo nedostatečné uplatňování stávajících právních předpisů EU a podle podezření i údajná korupce k nezákonné těžbě dřeva a neudržitelným aktivitám v oblasti lesnictví; vyzývá Komisi a členské státy, aby bojovaly proti korupci a plně prováděly stávající právní předpisy;

Současnost – stav lesů v EU

8.  zdůrazňuje, že lesy EU i jejích zámořských území a nejvzdálenějších regionů plní více funkcí a vyznačují se velkou rozmanitostí, pokud jde o vlastnické poměry, velikost, strukturu, biologickou rozmanitost, odolnost a problémy; poukazuje na to, že lesy, zejména ty smíšené, nabízejí společnosti širokou škálu ekosystémových služeb, včetně stanovišť pro druhy, pohlcování uhlíku, surovin, obnovitelné energie, lepší kvality ovzduší, čisté vody, doplňování podzemní vody, regulace eroze a ochrany před suchy, povodněmi a lavinami, poskytují složky pro léčivé přípravky a jsou důležitým místem z hlediska kultury, kde lidé tráví svůj volný čas; vzhledem k tomu, že nic z toho není již zřejmě neomezeně zaručeno, neboť vlastníci lesů již v důsledku obtížné hospodářské situace způsobené změnou klimatu a dalšími faktory nemohou do lesů investovat; vzhledem k tomu, že podle posledních odhadů se pouze 26 % lesních druhů a 15 % lesních přírodních stanovišť nacházelo v příznivém stavu z hlediska ochrany; vyzývá členské státy, aby zajistily ochranu ekosystémů a tam, kde je to nutné, vypracovaly a zdokonalily pokyny týkající se jiných než dřevařských lesních produktů;

9.  bere na vědomí pokrok dosažený při posuzování ekosystémových služeb v rámci inciativy mapování ekosystémů a jejich služeb (MAES); zdůrazňuje však, že v současné době neexistuje odpovídající odměna za poskytování ekosystémových služeb, jako je ukládání CO2 , podpora biologické rozmanitosti nebo zlepšování půdy, a že lesníci, kteří se zaměřují na přeměnu svých lesů, pravděpodobně v současné době obhospodařovávají své lesy s finanční ztrátou, a to navzdory tomu, že poskytují podstatné ekosystémové služby; vyzývá Komisi a členské státy, aby přezkoumaly možnosti, jak vhodným způsobem motivovat a odměňovat služby v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti a další ekosystémové služby s cílem umožnit ekonomicky životaschopnou přeměnu lesů;

10.  poznamenává, že v posledních desetiletích se díky zalesňování a přirozené obnově zvyšuje množství lesních zdrojů EU, pokud jde o lesní porost a objem lesů, a že lesy a jiné zalesněné plochy pokrývají v současné době přibližně 43 % rozlohy EU, přičemž dosahují nejméně 182 milionů hektarů a představují 5 % celosvětové rozlohy lesů; poznamenává, že lesy pokrývají polovinu rozlohy sítě Natura 2000 (tj. 37,5 milionu hektarů) a že v těchto lokalitách se nachází 23 % všech evropských lesů, přičemž v některých členských státech je lesy pokryta více než polovina území a tyto státy jsou závislé na lesním hospodářství; zdůrazňuje, že je důležité zlepšit povědomí o síti Natura 2000 a jejím vlivu na biologickou rozmanitost, obhospodařování lesů a další využití půdy v celé EU; bere na vědomí, že 60 % lesů v EU je v soukromém vlastnictví s vysokým podílem malých lesnických podniků (méně než 3 ha) a 40 % jich je ve vlastnictví veřejném; zdůrazňuje, že více než 60 % produktivních lesů v EU a více než 20 % celosvětově má certifikaci podle dobrovolných standardů pro udržitelné obhospodařování lesů; dále konstatuje, že podíl kulatiny pocházející z certifikovaných lesů, kterou celosvětově využívá dřevozpracující průmysl, je vyšší než 20 % a že tento podíl dosahuje v EU až 50 %; poukazuje na to, že odvětví lesnictví zaměstnává v EU nejméně 500 000 osob přímo(7) a 2,6 milionu nepřímo(8) a že zachování této míry zaměstnanosti a dlouhodobé konkurenceschopnosti odvětví vyžaduje soustavné úsilí o přilákání kvalifikované a vzdělané pracovní síly do tohoto odvětví a o zajištění řádného přístupu pracovníků k sociální a lékařské pomoci; konstatuje, že tato pracovní místa jsou v dlouhodobém horizontu závislá na odolných a dobře obhospodařovaných lesních ekosystémech; zdůrazňuje, že vlastníci lesů hrají zásadní úlohu při zavádění jejich udržitelného obhospodařování a že lesy jsou důležité pro vytváření zelených pracovních míst a růstu ve venkovských oblastech; zdůrazňuje navíc, že vlastníci a správci lesů v EU mají tradiční, dlouholeté zkušenosti s obhospodařováním multifunkčních lesů; vyzývá Komisi, aby v nové strategii EU v oblasti lesů zohlednila potřebu podpory vlastníků lesů, včetně podpory finanční; domnívá se, že by tato podpora měla být podmíněna uplatňováním udržitelného obhospodařování lesů, aby se zajistilo, že bude pokračovat investování do moderních technologií a do opatření v oblasti životního prostředí a klimatu, která posilují multifunkční úlohu lesů, přičemž zvláštní finanční nástroj by měl být vyhrazen pro obhospodařování oblastí v rámci sítě Natura 2000, a v zájmu vytvoření důstojných pracovních podmínek; domnívá se, že tato finanční podpora by měla být výsledkem silné kombinace finančních nástrojů, vnitrostátních finančních prostředků a financování ze soukromého sektoru; zdůrazňuje, že je důležité zabránit vylidňování venkova, a je přesvědčen, že je nezbytné investovat do ekosystémů; vítá zalesňování a opětovné zalesňování jako vhodné nástroje k rozšíření lesního porostu, zejména na opuštěné půdě, která není vhodná k produkci potravin, v blízkosti městských a příměstských oblastí, ale v případě potřeby i v horských oblastech; vybízí k finančně podporovaným opatřením pro využívání vytěženého dřeva úměrně k udržitelným lesním zásobám dřeva a rozšiřování lesního porostu a případně dalších zalesněných ploch, zejména v těch členských státech, které jsou málo zalesněny, přičemž v jiných členských státech podporuje zachování lesního porostu v oblastech s výraznými ekologickými funkcemi; konstatuje, že lesy se významnou měrou podílejí na suchozemské biologické rozmanitosti Evropy;

11.  konstatuje, že lesní plocha v Unii se rozrůstá, mimo jiné v důsledku zalesňování, a že obhospodařované komerční lesy nejen vážou uhlík lépe než neobhospodařované lesy, ale také snižují emise a omezují problémy způsobené zhoršováním stavu lesů; konstatuje, že udržitelné hospodaření s komerčními lesy má velmi pozitivní dopad na klima a že země, které řádně spravují své lesy, by měly být za tuto skutečnost odměněny;

12.  uznává, že dlouhodobé veřejné i soukromé investice do posíleného modelu udržitelného obhospodařování lesů, který by kladl stejný důraz na sociální, environmentální a hospodářské přínosy lesů a na odpovídající mechanismy financování a náhrad, mohou pomoci zajistit odolnost lesů a jejich schopnost přizpůsobit se a současně pomoci odvětví lesnictví zůstat ekonomicky životaschopné a šetrné k životnímu prostředí, ale také přispět k dosažení mnoha cílů EU, včetně úspěšného provádění Zelené dohody pro Evropu, přechodu na oběhové biohospodářství a prosazování biologické rozmanitosti; zdůrazňuje rovněž, že jsou zapotřebí další snadno dostupné, dobře koordinované a relevantní mechanismy financování EU, jako jsou finanční nástroje nebo podpora Evropské investiční banky, které by podpořily investice do projektů v oblasti lesnictví, se zaměřením na udržitelné obhospodařování lesů a předcházení lesním požárům a jejich zmírňování, jakož i strukturální fondy a fondy z programů Horizont, Erasmus+ a LIFE+, které by mohly poskytnout zásadní podporu pro investice a služby zaměřené na ukládání a pohlcování uhlíku v rámci udržitelného obhospodařování lesů, přičemž je třeba zajistit soulad se Zelenou dohodou;

13.  uznává, že lesy a odvětví založená na lesnictví mají zásadní přínos pro klima; připomíná, že je třeba vyváženým způsobem podporovat environmentální, ekonomické a sociální aspekty lesů a jejich obhospodařování a že je zároveň nutné posilovat celkový klimatický přínos lesů a hodnotového řetězce založeného na lesnictví, zejména podporované zachycování CO2, ukládání uhlíku v produktech ze dřeva a v nahrazování materiálů; zdůrazňuje, že je třeba zachovat, dále podporovat a pokud možno zvyšovat pohlcování CO2 v lesích na úroveň, která umožní udržitelné řízení všech funkcí lesa, ukládání uhlíku na místě, včetně agrolesů, mrtvé dřevní hmoty a lesní půdy a produktů na bázi dřeva prostřednictvím aktivního udržitelného obhospodařování lesů; konstatuje, že více než 10 % emisí skleníkových plynů v EU pohlcují lesy; zdůrazňuje, že je třeba podporovat používání dřeva jako udržitelného stavebního materiálu, protože nám umožní postoupit směrem k udržitelnějšímu hospodářství; vybízí Komisi, aby prozkoumala různé tržní mechanismy, které by motivovaly k nahrazování fosilních paliv obnovitelnými surovinami, které jsou přínosem pro klima; zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou sehrávají materiály na bázi dřeva při nahrazování alternativ založených na využívání fosilních zdrojů a s větším ekologickým dopadem v průmyslových odvětvích, jako je stavebnictví, textilní průmysl, chemický průmysl a obalový průmysl, a nezbytnost plně zohledňovat přínosy, k nimž tato náhrada materiálu vede v oblasti klimatu a životního prostředí; dále vyzdvihuje dosud málo využívané výhody plynoucí z nahrazení výrobků na jedno použití, zejména výrobků z plastu, udržitelnými produkty na bázi dřeva; zdůrazňuje, že se rovněž mělo zvýšit oběhové využívání produktů na bázi dřeva s cílem zlepšit využívání našich udržitelných zdrojů, podporovat jejich účinné využívání, snížit množství odpadu a prodloužit životní cyklus uhlíku pro zavedení udržitelného a místního oběhového biohospodářství;

14.  vítá, že pokud jde o nahrazování surovin a energie z fosilních zdrojů, pokračuje práce na podpoře nejúčinnějšího využívání dřeva podle „zásady kaskádového využívání“; vyzývá Komisi a členské státy, aby pokračovaly v uplatňování kritérií udržitelnosti pro biomasu v rámci přepracovaného znění směrnice o obnovitelných zdrojích energie a aby optimálně využívaly substituční účinek nahrazováním materiálů a energie náročných na CO2 z fosilních zdrojů; konstatuje však, že pokud jde o systémy podpory bioenergie, je důležité vyhnout se zbytečnému narušení trhu se surovinami na bázi dřeva; upozorňuje na skutečnost, že očekávané zvýšení poptávky po dřevě a biomase musí být doprovázeno udržitelným obhospodařováním lesů; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba navýšit finanční prostředky na výzkum nahrazování fosilních paliv a materiálů na bázi fosilních paliv; konstatuje, že zbytky na konci hodnotového řetězce dřeva lze použít jako biomasu za účelem nahrazení tepla z fosilních zdrojů, ale že dřevo by mělo být pokud možno přednostně využíváno pro použití s delším životním cyklem, aby se zvýšilo celosvětové ukládání oxidu uhličitého;

15.  zdůrazňuje příznivý vliv ochranných lesních pásů jak na ochranu zemědělské půdy, tak na zvýšení zemědělské produkce; důrazně se zasazuje o to, aby byli zemědělci povzbuzováni k zavádění ochranných lesních pásů;

16.  zdůrazňuje, že kvetoucí stromy a keře v přírodních ekosystémech mají klíčový význam pro odvětví včelařství, přičemž napomáhají přirozenému procesu opylování a konsolidaci a ochraně poškozené a/nebo neudržované půdy; naléhavě vyzývá k začlenění těchto stromů a křovin do programů podpory EU s přihlédnutím k regionálním charakteristikám;

17.  vyjadřuje politování nad skutečností, že ačkoli jsou lesy v EU obhospodařovány v souladu se společně dohodnutou zásadou udržitelného obhospodařování lesů a v EU v posledních desetiletích lesního porostu přibývá, byl k udržitelnému obhospodařování lesů v rámci nedávno dojednaného nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování a o změně nařízení (EU) 2019/2088(9);

18.  zdůrazňuje, že odolné a zdravé lesní ekosystémy, zahrnující živočichy i rostliny, jsou důležité pro zachování a posílení nejrůznějších ekosystémových služeb, které lesy poskytují, jako je biologická rozmanitost, čisté ovzduší, voda, zdravá půda a dřevní a nedřevní suroviny; zdůrazňuje, že dobrovolné nástroje a platné právní předpisy, jako jsou směrnice EU o ochraně ptáků a směrnice o ochraně přírodních stanovišť, mají vliv na rozhodnutí týkající se hospodaření s půdou a musí být náležitě dodržovány a uplatňovány;

19.  konstatuje, že klíčovými aktéry ve venkovských oblastech jsou zemědělci a vlastníci lesů; vítá uznání úlohy lesnictví, agrolesnictví a dřevozpracujícího průmyslu v programu rozvoje venkova SZP na období 2014–2020 a zlepšení zavedená prostřednictvím souhrnného nařízení; vybízí k tomu, aby bylo toto uznání zachováno i ve SZP na období 2021–2027 a při uplatňování Zelené dohody pro Evropu;

20.  poukazuje na vhodnost a životaschopnost dvoustupňového přístupu k ověřování udržitelnosti lesní biomasy, jak bylo dohodnuto v přepracovaném znění směrnice o obnovitelných zdrojích energie; konstatuje, že by toho mělo být dosaženo tím, že Stálý lesnický výbor a Komise budou pokračovat v pozastaveném zavádění kritérií udržitelnosti, která nebudou specificky založena na konečném využití;

21.  uznává úlohu lesů, pokud jde o jejich rekreační hodnotu a aktivity, které se k nim vztahují, například sbírání nedřevních produktů, jako jsou houby a lesní ovoce; bere na vědomí příležitosti pro rozsáhlejší odstraňování biomasy, pokud jde o předcházení lesním požárům zřizováním pastvin, ale zároveň konstatuje, že pastviny pro volně žijící živočichy mají negativní dopady na semenáčky, a poukazuje tudíž na potřebu udržitelného hospodaření s pasoucí se faunou;

Budoucnost – zásadní úloha strategie EU v oblasti lesnictví pro období po roce 2020 a Zelené dohody pro Evropu při plnění cílů Pařížské dohody a Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030

22.  vítá, že Komise před nedávnem zveřejnila Zelenou dohodu pro Evropu, a očekává nadcházející strategii EU v oblasti lesnictví pro období po roce 2020, jež by měla být v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti; dále se domnívá, že posílení oběhového biohospodářství je zásadním přístupem k dosažení nízkouhlíkové společnosti v rámci provádění Zelené dohody; poukazuje na význam dalšího posilování potenciálu lesů pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu a rozvoje oběhového biohospodářství při současném zaručení dalších ekosystémových služeb včetně biologické rozmanitosti;

23.  vítá pracovní program Komise na rok 2020, a zejména uznání přínosu nové strategie EU v oblasti lesnictví k 26. zasedání konference smluvních stran (COP26) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu; v této souvislosti zdůrazňuje, že lesy by v budoucnosti neměly být považovány za jediný druh úložiště CO2, neboť jiná odvětví by byla méně motivována ke snížení svých emisí; dále zdůrazňuje potřebu konkrétních a účinných opatření ve strategiích a plánech pro přizpůsobení se změně klimatu, která budou zahrnovat součinnost mezi zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně, což bude mít zásadní význam pro zmírnění neblahého vlivu změny klimatu na škodlivé činitele, jako jsou lesní požáry, a jejich negativních dopadů na hospodářství venkova, biologickou rozmanitost a poskytování ekosystémových služeb; zdůrazňuje, že je nezbytné mít více zdrojů a rozvíjet vědecky podložené zvládání požárů, aby bylo možné řešit dopady změny klimatu na lesy; konstatuje, že v zájmu zachování biologické rozmanitosti a funkčnosti lesů spolu s potřebou zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, a jak je rovněž uznáno v nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF), poskytuje mrtvá dřevní hmota v lesích mikrostanoviště, na nichž je závislých mnoho druhů;

24.  opakuje, že lesy a odvětví založená na lesnictví výrazným způsobem přispívají k rozvoji místních oběhových ekonomik v EU založených na biotechnologiích; zdůrazňuje, že lesy, odvětví založená na lesnictví a biohospodářství sehrávají při plnění cílů Zelené dohody pro Evropu a klimatické neutrality do roku 2050 klíčovou roli; zdůrazňuje, že v roce 2015 představovalo biohospodářství trh, jehož hodnota se odhadovala na více než 2,3 bilionu EUR a jenž poskytoval 20 milionů pracovních míst, což představovalo 8,2 % celkové zaměstnanosti v EU; konstatuje, že každé euro investované do biohospodářského výzkumu a inovací v rámci programu Horizont 2020 vygeneruje přibližně 10 EUR přidané hodnoty; poukazuje na to, že cíle EU v oblasti životního prostředí, klimatu a biologické rozmanitosti nebude nikdy možné splnit bez multifunkčních, zdravých lesů a jejich udržitelného obhospodařování v dlouhodobé perspektivě a bez životaschopných odvětví založených na lesnictví; zdůrazňuje, že za určitých okolností dochází ke kompromisům mezi ochranou klimatu a ochranou biologické rozmanitosti v odvětví biohospodářství a zejména v lesnictví, jež hraje ústřední úlohu v přechodu na klimaticky neutrální hospodářství; vyjadřuje znepokojení nad tím, že se o těchto kompromisech dostatečně nehovořilo v nedávných politických diskusích; poukazuje na to, že je třeba rozvíjet soudržný přístup, který by ochranu biologické rozmanitosti a ochranu klimatu spojil v rámci prosperujícího odvětví lesnictví a biohospodářství; zdůrazňuje význam rozvoje a zajištění tržního biohospodářství v EU, např. stimulováním inovací a vývojem nových výrobků založených na biotechnologiích a prostřednictvím dodavatelského řetězce, který bude účinně využívat materiály z biomasy; domnívá se, že EU by měla podporovat využívání dřeva, výrobků z vytěženého dřeva nebo lesní biomasy, aby se stimulovala udržitelná produkce a pracovní místa; vyzývá Komisi a členské státy, aby vybízely k tomu, aby se všechny materiály biologického původu, včetně veškerého dřevěného odpadu, vracely zpět do hodnotového řetězce, a to podporou ekodesignu, dalším podpořením recyklace a prosazováním využití druhotných surovin obsahujících dřevo na výrobky, před jejich případným spálením na konci jejich životnosti;

25.  zdůrazňuje, že odvětví lesnictví je třeba poskytnout plnou a skutečnou politickou podporu, a v této souvislosti zdůrazňuje, že pro období po roce 2020 je zapotřebí ambiciózní, nezávislé a samostatné strategie EU v oblasti lesnictví, souběžně s dalšími příslušnými odvětvovými strategiemi; konstatuje, že vzhledem k tomu, že agrolesnictví může mít povahu zemědělství i lesnictví, je třeba koordinovat strategii EU v oblasti lesnictví se strategií „od zemědělce ke spotřebiteli“; žádá novou strategii EU v oblasti lesnictví, která bude založena na komplexním přístupu k udržitelnému obhospodařování lesů a zohlední přitom všechny hospodářské, sociální a environmentální aspekty hodnotového řetězce založeného na lesnictví a zajistí, aby lesy nadále hrály svoji multifunkční a multidimenzionální úlohu; zdůrazňuje, že vzhledem k rostoucímu počtu vnitrostátních a unijních politik, které přímo nebo nepřímo ovlivňují lesy a jejich obhospodařování v EU, je třeba vypracovat strategii EU v oblasti lesnictví, která bude koordinovaná, vyvážená a lépe provázaná s příslušnými právními předpisy EU týkajícími se lesů, odvětvím založeným na lesnictví, včetně lidí, jejichž práce a živobytí přímo nebo nepřímo souvisí s lesem a lesnictvím, a početnými službami, které poskytují;

26.  žádá Komisi, aby vynaložila veškeré úsilí na zajištění toho, aby se při provádění Evropského fondu pro regionální rozvoj upřednostňovaly zejména iniciativy zaměřené na zastavení úbytku biologické rozmanitosti v lesích, na podporu vysazování smíšených a domácích druhů a lepší obhospodařování lesů a aby se projekty skutečně realizovaly a finanční prostředky byly vynakládány cíleně;

27.  zastává názor, že strategie EU v oblasti lesnictví by měla plnit funkci mostu mezi vnitrostátními politikami v oblasti lesnictví a agrolesnictví a cíli EU týkajícími se lesů a agrolesnictví, přičemž uznává, že je třeba respektovat pravomoci členských států i přispívat k širším cílům EU a zároveň se uceleným způsobem zabývat specifiky lesů v soukromém i veřejném vlastnictví; vyzývá k přijetí opatření, která zajistí dlouhodobou stabilitu a předvídatelnost pro odvětví lesnictví a celé biohospodářství;

28.  zdůrazňuje význam rozhodování založeného na důkazech, pokud jde o politiky EU týkající se lesů, odvětví založených na lesnictví a jejich hodnotových řetězců; vyzývá k tomu, aby z hlediska cílů byly veškeré aspekty opatření Zelené dohody pro Evropu a strategií v oblasti biologické rozmanitosti, které se týkají lesů, v souladu se strategií EU v oblasti lesnictví pro období po roce 2020, zejména aby se zajistil pozitivní dopad udržitelného obhospodařování lesů na společnost, včetně propojenosti a reprezentativnosti lesních ekosystémů, a dlouhodobé a stálé přínosy pro klima a životní prostředí a zároveň se přispělo ke splnění cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že veškeré případné pokyny EU týkající se udržitelného obhospodařování lesů by měly být vypracovány v rámci strategie EU v oblasti lesnictví pro období po roce 2020;

29.  zdůrazňuje, že je třeba zohlednit vazby mezi odvětvími založenými na lesnictví a dalšími odvětvími, jako je zemědělství, a jejich koordinaci v rámci oběhového biohospodářství, ale i význam digitalizace a investic do vzdělávání, výzkumu a inovací a zachování biologické rozmanitosti, což může pozitivně přispět k dalším řešením vedoucím ke zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se jí a k tvorbě pracovních míst; konstatuje, že lesy jsou nedílnou součástí udržitelného rozvoje;

30.  poukazuje na význam zemědělsko-lesnických systémů pro život na venkově, tedy systémů, které mají nízkou hustotu a jsou ekonomicky sotva životaschopné, vezmeme-li v úvahu, že roční příjem doplňují další činnosti, jako je chov dobytka, cestovní ruch a lov, a do nichž musí směřovat dostatečný objem finančních prostředků, aby nedocházelo k dezertifikaci a nadměrnému využívání přírodních zdrojů;

31.  zdůrazňuje, že v důsledku změny klimatu a účinků lidské činnosti již dnes dochází k přírodním narušením, jako jsou požáry, sucho, povodně, bouře, škůdci, nemoci a eroze, které se budou v budoucnu vyskytovat častěji a intenzivněji a budou způsobovat škody na lesích v EU, což bude vyžadovat řízení krizí a rizik upravené podle příslušných scénářů; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba vypracovat důkladnou strategii EU v oblasti lesnictví na období po roce 2020, a také opatření k řízení rizik, jako je posílení odolnosti vůči katastrofám a nástrojů včasného varování v Evropě, s cílem lépe se připravit na tyto jevy a lépe jim předcházet, zvyšovat odolnost lesů a zvyšovat jejich odolnost vůči změně klimatu, například posilováním provádění udržitelného a aktivního obhospodařování lesů a prostřednictvím výzkumu a inovací, které umožní optimalizovat přizpůsobivost našich lesů; připomíná, že podle Evropské agentury pro životní prostředí patří k hlavním zdrojům zátěže pro lesy v EU rozšiřování městských oblastí a změna klimatu; zdůrazňuje rovněž, že je třeba nabídnout lepší podpůrné mechanismy a finanční zdroje a nástroje pro vlastníky lesů, aby mohli uplatňovat preventivní opatření a obnovovat postižené oblasti, jako je opětovné zalesňování znehodnocené půdy, která není vhodná pro zemědělství, a rovněž využití zvláštních fondů pro katastrofy, a to i prostřednictvím mimořádné pomoci, například z Fondu solidarity Evropské unie; požaduje zajištění soudržnosti mezi strategií EU v oblasti lesnictví a evropským mechanismem civilní ochrany; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily nouzový mechanismus, a je přesvědčen, že do zemědělsko-lesnických opatření je nezbytné zahrnout podporu lesopastvin a vybídnout členské státy k jejímu provedení v příštím programu rozvoje venkova; zdůrazňuje, že je nezbytné mít více zdrojů a rozvíjet vědecky podložené zvládání požárů a přijímání rozhodnutí se znalostí rizik, a to s přihlédnutím k sociálně-ekonomickým, klimatickým a environmentálním kořenům lesních požárů; požaduje zavedení složky reakce na společné výzvy spojené se změnou klimatu;

32.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly iniciativy zaměřené na zachování a, v případě potřeby, na výsadbu lesů, které jsou vysoce hodnotné z hlediska ochrany přírody, spolu s nezbytnými mechanismy a nástroji pro pobídky a případně odškodnění pro vlastníky lesů, aby bylo možné zvyšovat znalosti a vědecké údaje týkající se těchto lesů při současném zachování přírodních stanovišť;

33.  uznává úlohu biologické rozmanitosti při zajišťování zdravých a odolných lesních ekosystémů; zdůrazňuje význam lokalit sítě Natura 2000, které nabízejí možnost poskytovat společnosti celou řadu ekosystémových služeb, včetně surovin; konstatuje však, že pro správu těchto oblastí je zapotřebí technické poradenství a nové dostatečné finanční prostředky; zdůrazňuje, že ekonomické ztráty vyvolané ochrannými opatřeními by měly být spravedlivě kompenzovány; zdůrazňuje, že je důležité pragmaticky začlenit ochranu přírody do udržitelného obhospodařování lesů, aniž by se nutně rozšířily chráněné oblasti, a zabránit dodatečné administrativní a finanční zátěži; podporuje zřizování sítí vytvořených za tímto účelem na základě iniciativ členských států; vyzývá státní nebo regionální aktéry, aby tam, kde je to vhodné, vyjednávaly obnovu populací lesů u řek, a to se specializovanými zúčastněnými stranami, s cílem vytvářet biologicky rozmanitá stanoviště, po jejichž vytvoření budou zajištěny ekologické služby, jako je vstřebávání škodlivých látek, které se vyskytují v oběhu v podzemních vodách; zdůrazňuje výsledky studie hodnotící dopad SZP, která ukazuje, kde mohou nástroje a opatření SZP významněji přispívat k dosažení cílů v oblasti biologické rozmanitosti, a vybízí k prozkoumání způsobů, jak stávající nástroje zlepšit; podporuje rovněž další výzkum týkající se souvislosti mezi biologickou rozmanitostí a odolností;

34.  konstatuje, že přibližně 25 % celkové plochy lesa v EU spadá do sítě Natura 2000;

35.  bere na vědomí, že jednání vedená Evropskou hospodářskou komisí OSN za podpory Organizace OSN pro výživu a zemědělství ztroskotala na otázce právně závazné celoevropské dohody o lesích, jelikož Ruská federace odstoupila od procesu vyjednávání; nadále však podporuje spolehlivé nástroje na podporu udržitelného obhospodařování lesů na celoevropské a celosvětové úrovni;

36.  zdůrazňuje, že rostoucí počet politik EU se věnuje problematice lesů z různých úhlů; vybízí k dokončení probíhajícího procesu stanoveného současnou strategií EU v oblasti lesnictví, jehož cílem je vypracování koncepce udržitelnosti, která nebude založena na konečném využití, a to s úzkým zapojením Stálého lesnického výboru a členských států, přičemž by se mělo vycházet z dvoustupňového přístupu přepracované směrnice o obnovitelných zdrojích energie; je přesvědčen, že dvoustupňový přístup by mohl být použit i v jiných politikách, jejichž cílem je zajistit kritéria udržitelnosti lesní biomasy a meziodvětvovou soudržnost politik EU a ocenit dosažené výsledky v oblasti ekosystémů, zejména společensky významný příspěvek lesů k ochraně klimatu; zároveň uznává, že lesnictví v EU již funguje v souladu s nejvyššími normami udržitelnosti; konstatuje, že udržitelný přístup k lesní biomase musí zohledňovat potřebu konkurenceschopnosti dřeva ve srovnání s jinými surovinami; zdůrazňuje význam a vybízí k používání nástrojů vyvinutých trhem, jako jsou zavedené systémy certifikace lesů, coby vhodného důkazního prostředku k ověření udržitelnosti lesních zdrojů;

37.  zdůrazňuje zásadní význam opatření v oblasti lesnictví a agrolesnictví v rámci SZP a dalších opatření v oblasti lesnictví, jakož i zajištění spravedlivých a konkurenceschopných tržních podmínek v rámci EU pro úspěšný rozvoj udržitelného oběhového biohospodářství při provádění strategie EU v oblasti lesnictví; připomíná potřebu kontinuity a jasných a zdokonalených lesnických a agrolesnických opatření přijatých v rámci SZP na období let 2021–2027; poukazuje na to, že další škrty v rozpočtu SZP by měly negativní dopad na investice do udržitelného obhospodařování lesů a na dosažení cílů EU v odvětví lesnictví; domnívá se, že udržitelné obhospodařování lesů by mělo mít viditelné místo v nových strategických plánech SZP; zdůrazňuje, že je třeba snížit administrativní zátěž v opatřeních EU v oblasti lesnictví a ve státní podpoře obecně, například zintenzivnit úsilí o podporu a zachování lesní vegetace spojené s krajinnými prvky a politikami souvisejícími s platbami v rámci prvního a druhého pilíře a povolit skupinové výjimky, které umožní rychle reagovat na výzvy, jimž čelí lesy; zároveň je znepokojen tím, že horizontální opatření v rámci programu rozvoje venkova, jako např. „Mladí zemědělci“, nezahrnují činnosti v oblasti lesnictví, přinejmenším v některých členských státech;

38.  zdůrazňuje přínos propojení mezi pastvinami a obhospodařováním lesů, zejména pokud jde o snižování rizika požárů a snižování nákladů na údržbu lesů; domnívá se, že v této souvislosti mají zásadní význam výzkum a předávání znalostí odborníkům z praxe; zdůrazňuje hodnotu tradičních rozsáhlých zemědělsko-lesnických systémů a ekosystémových služeb, které poskytují; vyzývá Komisi, aby v zájmu dosažení těchto cílů koordinovala strategii EU v oblasti lesnictví se strategií „od zemědělce ke spotřebiteli“ a aby podporovala specializované programy odborné přípravy v celé EU s cílem informovat zemědělce o přínosech a postupech začleňování dřevinné vegetace do zemědělství; bere na vědomí nízkou míru využívání řady opatření v rámci nařízení o rozvoji venkova na období 2014–2020, která mají podpořit záměrné začleňování dřevinné vegetace do zemědělství; uznává schopnost agrolesnictví zvýšit celkovou produktivitu biomasy v konkrétních oblastech a zdůrazňuje, že smíšené ekosystémy produkují více biomasy a absorbují více atmosférického uhlíku;

39.  zdůrazňuje, že by Unie měla vyčlenit dostatečné finanční prostředky na opatření v odvětví lesnictví, v souladu s novými očekáváními v tomto odvětví, včetně investic do rozvoje lesních oblastí a zlepšení životaschopnosti lesů, zachování sítí lesních cest, technologií lesního hospodářství, inovací a zpracování a využívání produktů lesního hospodářství;

40.  vyzývá členské státy, aby sjednotily různé strategie a plány pro obhospodařování lesů tak, aby mohly být příslušné cíle sledovány a odpovídajícím způsobem upravovány, místo aby vytvářely administrativní mozaiky, které pak ohrožují dosažení cílů stanovených v těchto strategických dokumentech;

41.  vyjadřuje politování nad tím, že v návrhu SZP na programové období 2021–2027 agrolesnictví chybí; považuje za zásadní, aby byly v příštím nařízení o SZP uznány přínosy agrolesnictví a aby se pokračovalo v propagování a podpoře vytváření, regenerace, obnovy a údržby agrolesnických systémů; vyzývá Komisi, aby podporovala zavádění opatření na podporu agrolesnictví ze strany členských států v jejich strategických plánech;

42.  vítá iniciativu Komise v oblasti „uhlíkového lesního hospodářství“, jejímž cílem je odměňovat zemědělce, kteří se v rámci nové Zelené dohody zaváží k projektům zaměřeným na snižování emisí CO2 nebo na navýšení jeho ukládání s cílem přispět k cíli „nulových emisí uhlíku“ v roce 2050;

43.  poukazuje na zásadní význam výzkumu a inovací na vysoké úrovni, pokud jde o zvýšení příspěvku lesů, agrolesnictví a odvětví založených na lesnictví ke zvládnutí výzev naší doby; zdůrazňuje význam programů EU pro výzkum a inovace pro období po roce 2020, uznává úlohu Stálého výboru pro zemědělský výzkum a konstatuje, že od zavedení strategie EU v oblasti lesnictví v roce 2013 došlo k velkému pokroku v oblasti výzkumu a technologií; zdůrazňuje význam podpory dalšího výzkumu, mimo jiné v oblasti lesních ekosystémů, biologické rozmanitosti, udržitelného nahrazování surovin a energie z fosilních zdrojů, ukládání uhlíku, produktů ze dřeva a postupů udržitelného obhospodařování lesů; žádá, aby se pokračovalo ve financování výzkumu půd a jejich úlohy, pokud jde o odolnost lesů vůči změně klimatu a přizpůsobení se této změně, ochranu a posilování biologické rozmanitosti, jakož i poskytování jiných ekosystémových služeb a substitučních účinků, a aby se shromažďovaly údaje o inovativních metodách ochrany a budování odolnosti lesů; se znepokojením konstatuje, že údaje o původních lesích jsou stále neúplné; zdůrazňuje, že intenzivnější výzkum a větší množství finančních prostředků by pozitivně přispěly ke zmírňování změny klimatu, k zachování lesních ekosystémů a podpoře biologické rozmanitosti, k udržitelnému hospodářskému růstu a zaměstnanosti, a to zejména ve venkovských oblastech; bere na vědomí doporučení Komise, že silná kapitalizace inovací v rámci hodnotového řetězce by pomohla podpořit konkurenceschopnost odvětví založeného na lesnictví; vítá v tomto ohledu novou ambici EIB v oblasti klimatu financovat projekty, jež mohou posílit příležitosti pro odvětví založené na lesnictví, které hraje důležitou úlohu při nahrazování materiálů a energie z fosilních zdrojů; vítá výzkum a inovace, které již byly v oblasti lesů uskutečněny, zejména v rámci programů Horizont 2020 a LIFE+; oceňuje případy, kdy výsledky přispívají k rozvoji udržitelného biohospodářství a kdy je usilováno o dosažení rovnováhy mezi různými aspekty udržitelného obhospodařování lesů a zdůrazňováním multifunkční úlohy lesů; vyzývá Komisi, aby investovala do výzkumu zaměřeného na hledání řešení problému šíření škůdců a chorob v lesích a aby jej v případě potřeby zintenzívnila;

44.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s výrobci lesnických strojů přijala opatření, na jejichž základě se zlepší ekologické vlastnosti této techniky a spojí vysoký stupeň ochrany pracovníků s minimálním dopadem na půdu a vodu v lesích;

45.  je znepokojen tím, že se celková rozloha lesů od devadesátých let minulého století celosvětově značně zmenšila; zdůrazňuje skutečnost, že celosvětové odlesňování a znehodnocování lesů představují vážný problém; zdůrazňuje, že strategie EU v oblasti lesnictví by měla mít vliv v celosvětovém politickém kontextu a měla by zahrnovat vnější cíle a opatření EU na podporu udržitelného obhospodařování lesů na celém světě, a to jak na dvoustranné úrovni, tak prostřednictvím mnohostranných procesů souvisejících s lesy, přičemž důraz by měl být kladen na opatření k zastavení celosvětového odlesňování, včetně podpory legálních a udržitelných výrobních a dodavatelských řetězců, které nepřispívají k odlesňování a které nevedou k porušování lidských práv, a k zajištění udržitelného hospodaření s lesními zdroji; poukazuje na to, že je třeba vypracovat politické iniciativy za účelem řešení problémů mimo EU se zaměřením na tropické oblasti, přičemž je třeba brát v úvahu odlišnou míru ambicí, pokud jde o politiku v oblasti životního prostředí v různých tropických zemích, a na hnací síly neudržitelných postupů v lesích mimo tohoto odvětví; zdůrazňuje, že je třeba zavést opatření pro sledovatelnost dovozu, a vybízí Komisi a členské státy, aby podporovaly spolupráci se třetími zeměmi s cílem upevnit přísnější normy udržitelnosti; zdůrazňuje, že je nutné podpořit provádění nařízení EU o dřevu a akčního plánu FLEGT (Prosazování práva, správa a obchod v oblasti lesnictví), aby bylo možné lépe zabránit vstupu nezákonně pokáceného nebo získaného dřeva na trh EU, jelikož to představuje nekalou soutěž pro evropské odvětví lesnictví; opakuje potřebu certifikačních systémů a zahrnutí zvláštních ustanovení o udržitelném obhospodařování lesů do obchodních dohod; požaduje soudržný a systematický výklad systému náležité péče v souvislosti s nařízením EU o dřevu;

46.  zdůrazňuje, že pro úspěšné uvedení udržitelného obhospodařování lesů do praxe má velký význam vzdělávání a kvalifikovaná, odborně dobře připravená pracovní síla; vyzývá Komisi a členské státy, aby i nadále prováděly opatření a využívaly stávající evropské nástroje, jako jsou Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF) a evropské vzdělávací programy (ET 2020), k podpoře generační obměny a ke kompenzaci nedostatku kvalifikovaných pracovníků v tomto odvětví;

47.  žádá, aby byl dovoz nelegálně získaného dřeva zohledněn v obchodních dohodách a aby byly v případě jejich porušení uloženy sankce;

48.  vyzývá členské státy a dřevozpracující průmysl, aby významným způsobem přispěly k zajištění toho, aby bylo zalesněno tolik ploch, kolik je odlesněno;

49.  zdůrazňuje, že je třeba dále rozvíjet celounijní systém informací o lesích v Evropě (FISE) při zohlednění stávajících systémů, a to v rámci společné odpovědnosti všech příslušných generálních ředitelství Komise zabývajících se různými tématy, která pokrývá FISE; je přesvědčen, že koordinace tohoto nástroje by měla probíhat v rámci strategie EU v oblasti lesnictví; zdůrazňuje, že je důležité poskytovat srovnatelné, vědecky podložené a vyvážené informace o evropských lesních zdrojích v reálném čase a zároveň v případě potřeby sledovat, zda jsou lesy a přírodní rezervace dobře obhospodařovány a chráněny, a zaměřit se na předvídání dopadu přírodních narušení a jejich důsledků se sociálně-ekonomickými ukazateli pro rozvoj jakékoli politiky EU týkající se lesnictví; konstatuje, že národní soupisy lesů představují komplexní monitorovací nástroj pro posuzování stavu lesů a že tyto soupisy uplatňují regionální hlediska; vyzývá EU, aby vytvořila monitorovací síť pro evropské lesy, která by shromažďovala informace na místní úrovni a byla by propojená s programy Copernicus pro pozorování Země;

50.  vítá trend digitalizace v tomto odvětví a vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení celoevropského mechanismu pro digitální sledovatelnost dřeva za účelem shromažďování údajů, zajištění důsledné transparentnosti a rovných podmínek, omezení nekonkurenceschopného chování a úmyslného protiprávního jednání v obchodování se dřevem, a to jak v EU, tak mimo ni; mimoto se domnívá, že takový ověřovací systém by zlepšil dodržování předpisů, omezoval by a potíral finanční podvody a zároveň by bránil v kartelových praktikách a odbourával logistické operace a přesuny související s nezákonnou těžbou dřeva; dále podporuje výměnu osvědčených postupů s členskými státy, které již takové reformy zavedly na vnitrostátní úrovni;

51.  zdůrazňuje, že členské státy mají pravomoc a ústřední úlohu při vypracovávání a provádění strategie EU v oblasti lesnictví pro období po roce 2020; vyzývá Stálý lesnický výbor Komise, aby členské státy v tomto úkolu podporoval; zdůrazňuje význam výměny informací a souběžného zapojení příslušných zúčastněných stran, jako jsou vlastníci a správci lesů, do skupiny pro občanský dialog o lesním hospodářství a korku, a význam zachování jejích pravidelných setkání a posilování koordinace a součinnosti se Stálým lesnickým výborem; naléhavě vyzývá Komisi, aby alespoň jednou ročně zapojila Parlament do provádění strategie EU v oblasti lesnictví; požaduje posílení úlohy Stálého lesnického výboru s cílem zajistit koordinaci příslušných zúčastněných stran a politik na úrovni EU; dále zdůrazňuje, že místní a regionální orgány hrají klíčovou úlohu při posilování udržitelného využívání lesů a zejména hospodářství venkova; zdůrazňuje význam posílené spolupráce mezi členskými státy v zájmu zvýšení přínosů nové strategie EU v oblasti lesnictví; vyzývá dále Komisi a její generální ředitelství s pravomocemi souvisejícími s lesnictvím, aby strategickým způsobem pracovaly na zajištění soudržnosti veškeré činnosti týkající se lesnictví a posilovaly udržitelné obhospodařování lesů;

52.  naléhavě vyzývá členské státy, aby prioritně udržovaly vysokou kvalitu odborné přípravy v oblasti ekologického stavebnictví a dřevařství a aby vynaložily potřebné veřejné prostředky a uskutečnily investice v této oblasti s cílem předvídat budoucí potřeby dřevozpracujícího průmyslu EU;

53.  připomíná závazek Komise týkající se nulové tolerance vůči porušování předpisů; připomíná, že v řadě řízení o nesplnění povinnosti, která jsou současné době vedena proti členským státům, se jedná o nenahraditelnou hodnotu evropských lesních ekosystémů, a naléhavě vyzývá Komisi, aby v těchto případech jednala rychle;

54.  naléhavě vyzývá Komisi, aby v koordinaci s inspektoráty práce členských států prověřila, zda strojní zařízení prodávaná na trhu a používaná v dřevozpracujícím průmyslu splňují požadavky směrnice 2006/42/ES o strojních zařízeních a zda jsou vybavena systémem pro zachycování a odsávání pilin;

55.  je přesvědčen, že by strategie EU v oblasti lesnictví měla prosazovat a podporovat sdílení osvědčených postupů, pokud jde o provádění udržitelného obhospodařování lesů, odborné vzdělávání pracovníků a správců lesů, výsledky v odvětví lesnictví a lepší spolupráci mezi členskými státy v souvislosti s přeshraničními opatřeními a sdílením informací, a to s cílem zajistit růst zdravých evropských lesů; zdůrazňuje dále potřebu lepší komunikace o významu udržitelného obhospodařování lesních oblastí spolu s možností rozšiřování, provádění a koordinování informačních kampaní o multifunkčním charakteru lesů a mnohých hospodářských, sociálních a environmentálních přínosech, které poskytuje obhospodařování lesů na všech příslušných úrovních EU, s cílem informovat všechny občany o bohatství tohoto dědictví a potřebě spravovat, uchovávat a udržitelně využívat naše zdroje, aby se předešlo jakýmkoli konfliktům ve společnosti;

56.  vybízí členské státy, aby naléhaly na své příslušné zúčastněné strany v oblasti lesnictví, aby oslovily širší segment obyvatelstva prostřednictvím vzdělávacích nástrojů a programů pro studenty i pro lidi jiných věkových skupin, se zdůrazněním významu lesů pro lidské aktivity i pro zachování biologické rozmanitosti a různých ekosystémů;

57.  konstatuje, že digitalizace a udržitelné technologie hrají klíčovou úlohu při vytváření přidané hodnoty v dalším rozvoji odvětví založeného na lesnictví; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly předávání znalostí a technologií a sdílení osvědčených postupů, například v oblasti udržitelného a aktivního obhospodařování lesů;

o
o   o

58.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty P9_TA(2020)0005.
(2) Přijaté texty, P9_TA(2020)0015.
(3) Úř. věst. C 346, 21.9.2016, s. 17.
(4) Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35.
(5) https://ec.europa.eu/knowledge4policy/publication/council-conclusions-updated-eu-bioeconomy-strategy-29-november-2019_en
(6) Úř. věst. C 361, 5.10.2018, s. 5.
(7) Databáze Eurostatu o lesnictví je k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/eurostat/web/forestry/data/database
(8) Fakta a čísla o Evropské unii týkající se Evropské unie a lesů, Evropský parlament, květen 2019.
(9) Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13.


Eritrea, případ Dawitta Isaaka
PDF 168kWORD 49k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. října 2020 o Eritreji, zejména o případu Dawita Isaaka (2020/2813(RSP))
P9_TA-PROV(2020)0258RC-B9-0312/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Eritreji, zejména na usnesení ze dne 6. července 2017(1),

–  s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN o situaci v oblasti lidských práv v Eritreji ze dne 11. května 2020,

–  s ohledem na prohlášení zvláštního zpravodaje OSN o situaci v oblasti lidských práv v Eritreji ze dne 30. června 2020, které přednesl na 44. zasedání Rady pro lidská práva,

–  s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva o zhoršující se situaci v oblasti lidských práv v Eritreji,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2444 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se s okamžitou platností ukončují veškeré sankce OSN vůči Eritreji (zbrojní embargo, zmrazení majetku a zákaz cestování),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/1944 ze dne 10. prosince 2018, kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/127/SZBP o omezujících opatřeních vůči Eritreji(2),

–  s ohledem na věc 428/12 (2012), která byla jménem Dawita Isaaka a dalších politických vězňů předložena Africké komisi pro lidská práva a práva národů,

–  s ohledem na závěrečné prohlášení 66. zasedání Africké komise pro lidská práva a práva národů ze dne 22. května 2017,

–  s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání,

–  s ohledem na ústavu Eritreje přijatou v roce 1997, která zaručuje občanské svobody, včetně svobody náboženství,

–  s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (ICCPR) z roku 1966,

–  s ohledem na dohodu o partnerství AKT-EU ve znění z roku 2005 a 2010 (dohoda z Cotonou)(3), jejímž signatářem je i Eritrea,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Dawit Isaak, dvojí státní příslušník Eritreje a Švédska, a tudíž občan Evropské unie, a současně novinář a spoluvlastník prvních nezávislých novin Eritreje, široce distribuovaného Setitu, byl dne 23. září 2001 spolu s 21 dalšími osobami zatčen eritrejskými orgány; vzhledem k tomu, že eritrejská vláda obviňuje Dawita Isaaka z toho, že je „zrádcem“, ačkoli nikdy nebyl obviněn ani předveden k soudu; vzhledem k tomu, že Dawit Isaak se vrátil ze Švédska do Eritreje po získání nezávislosti v roce 1992, aby přispěl k upevnění rodící se demokracie v zemi;

B.  vzhledem k tomu, že k jeho uvěznění došlo po zveřejnění otevřeného dopisu, v němž odsoudil režim a vyzval prezidenta Isaiase Afwerkiho, aby provedl demokratické reformy; vzhledem k tomu, že v den zatčení vláda oznámila zákaz všech nezávislých sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že zadržení nebyli obviněni z žádného trestného činu;

C.  vzhledem k tomu, že Dawit Isaak byl dne 19. listopadu 2005 propuštěn z vazby poté, co se za něj významně zasadila mj. švédská vláda; vzhledem k tomu, že o dva dny později byl na cestě do nemocnice zatčen znovu, přičemž eritrejské orgány tvrdily, že byl propuštěn pouze dočasně, aby mu mohla být poskytnuta lékařská péče; vzhledem k tomu, že od té doby drží eritrejské orgány Dawita Isaaka v izolaci a odmítají sdělit, kde přesně se nachází, či podrobnosti o jeho zdravotním stavu a životních podmínkách;

D.  vzhledem k tomu, že v prosinci 2008 byl Dawit Isaak podle nepotvrzených zpráv přemístěn do věznice s nejvyšší ostrahou v Embatkale a že krátce poté, dne 11. ledna 2009, byl přijat, podle všeho vážně nemocný, do nemocnice vzdušných sil v Asmaře; vzhledem k tomu, že povaha a rozsah jeho onemocnění zůstávají neznámé a že eritrejská vláda odmítá jeho hospitalizaci potvrdit;

E.  vzhledem k tomu, že rodina Dawita Isaaka, včetně jeho tří dětí, se od jeho zmizení potýká s obrovským utrpením a nejistotou, jelikož mají jen málo informací o jeho stavu, místě pobytu a vyhlídkách do budoucna; vzhledem k tomu, že dcera Dawita Isaaka, Betlehem Isaaková, se nepřestává zasazovat za propuštění svého otce; vzhledem k tomu, že Betlehem Isaaková v roce 2020 potvrdila, že její otec žije;

F.  vzhledem k tomu, že Africká komise pro lidská práva a práva národů rozhodla, že novináři zatčení v září 2001 v Eritreji, včetně Dawita Isaaka, jsou drženi svévolně a nezákonně, a naléhavě vyzvala eritrejské orgány, aby je propustily, nebo aby alespoň uspořádaly spravedlivý proces;

G.  vzhledem k tomu, že situace v eritrejských přeplněných vězeňských zařízeních, kde panují špatné hygienické podmínky, představuje kruté a nelidské zacházení; vzhledem k tomu, že tyto podmínky vystavují zadržované osoby zvýšenému riziku přenosu onemocnění COVID-19; vzhledem k tomu, že přístup ke zdravotní péči, potravinám a hygienickým zařízením je mimořádně omezený nebo zcela chybí, takže zadržované osoby jsou, pokud jde o základní potřeby, odkázány na návštěvníky; vzhledem k tomu, že omezující opatření uplatňovaná ve věznicích v rámci boje proti pandemii ještě přispěla k podvýživě a souvisejícím duševním a fyzickým problémům; vzhledem k tomu, že mnohem více vězňů je drženo v přepravních kontejnerech, kde jsou vystaveni mimořádně krutým teplotním podmínkám;

H.  vzhledem k tomu, že Eritrea pod Isaiasem Afwerkim od nabytí nezávislosti systematicky věznila již tisíce lidí za jejich politické názory, novinářskou práci nebo praktikování náboženství; vzhledem k tomu, že k násilným zmizením dochází na systematickém základě; vzhledem k tomu, že zadržené osoby jsou obvykle podrobeny svévolnému a protiprávnímu zatčení a zadržování bez obvinění a je jim odepřen přístup k právníkům a odepírány návštěvy rodinných příslušníků;

I.  vzhledem k tomu, že podle zprávy Rozvojového programu OSN o lidském rozvoji za rok 2019 zaujímá Eritrea na indexu lidského rozvoje ze 189 zemí 182. místo; vzhledem k tomu, že index světové svobody tisku v roce 2020 sestavovaný organizací Reportéři bez hranic řadí Eritreu ze 180 zemí na 178. příčku; vzhledem k tomu, že Výbor na ochranu novinářů prohlásil Eritreu za nejcenzurovanější zemi na světě v roce 2019;

J.  vzhledem k tomu, že zpráva vyšetřovací komise OSN pro lidská práva v Eritreji zveřejněná dne 9. května 2016 uvádí, že ve vězeňských zařízeních, vojenských výcvikových táborech a dalších místech v celé zemi byly v posledních 25 letech široce a systematicky páchány zločiny proti lidskosti;

K.  vzhledem k tomu, že podle zprávy zvláštního zpravodaje OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Eritreji ze dne 16. května 2019 „pozitivní impuls pro mír a bezpečnost v regionu vyvolal v Eritreji a v mezinárodním společenství očekávání, že eritrejská vláda provede politické a institucionální reformy“, avšak „eritrejské orgány dosud proces vnitrostátních reforem nezahájily a situace v oblasti lidských práv se nezměnila“; vzhledem k tomu, že zvláštnímu zpravodaji OSN je odpírán vstup do Eritreje, takže od roku 2009 nemohl zemi navštívit;

L.  vzhledem k tomu, že v květnu 2019 eritrejské orgány tvrdě zakročily proti neuznaným křesťanským kongregacím a zmocnily se katolických škol a zdravotnických zařízení, což má negativní dopad na práva obyvatel v oblasti zdraví a vzdělávání;

M.  vzhledem k tomu, že prezident Eritreje i nadále odmítá uspořádat volby a provádět ústavu země, přestože byla ratifikována v roce 1997 a volební zákon Eritreje byl ratifikován v roce 2002; vzhledem k tomu, že prozatímní zákonodárný sbor od roku 2002 nezasedal a soudnictví je kontrolováno vládou;

N.  vzhledem k tomu, že se očekávalo, že nedávný vývoj v regionu, pokud jde o mír a bezpečnost, povede k provedení reforem vojenské služby a k demobilizaci branců v Eritreji; vzhledem k tomu, že dosud nebyla vydána žádná oficiální oznámení o zkrácení doby trvání vojenské služby ani o jakýchkoli plánech na demobilizaci; vzhledem k tomu, že vojenská služba je i nadále nedobrovolná a časově neomezená; vzhledem k tomu, že vojenská služba staví mnoho občanů, včetně žen a dívek, do situace otroctví, neboť celý jejich život je pod kontrolou druhých a jsou mj. vystaveni fyzickému, sexuálnímu a slovnímu zneužívání a mohou být nuceni pracovat jako domácí služebnictvo;

O.  vzhledem k tomu, že v červenci 2018 podepsaly Eritrea a Etiopie historickou mírovou dohodu, která ukončila dvacetiletý konflikt; vzhledem k tomu, že tato mírová dohoda otevřela nové perspektivy socioekonomického rozvoje země, ve spojitosti s pokrokem regionální hospodářské integrace v oblasti Afrického rohu;

P.  vzhledem k tomu, že v návaznosti na mírovou dohodu mezi Eritreou a Etiopií změnila EU svůj přístup vůči Eritreji založený na „zásadách angažovanosti“, který dříve neumožňoval ani politický dialog, ani rozvojovou spolupráci EU s Eritreou, na tzv. „přístup ve dvou rovinách“;

Q.  vzhledem k tomu, že partnerství EU s Eritreou se řídí dohodou z Cotonou a že strany této dohody jsou povinny dodržovat a uplatňovat její ustanovení, zejména pokud jde o dodržování lidských práv a zásad demokracie a právního státu;

R.  vzhledem k tomu, že navzdory hrubému a systematickému porušování základních a zásadních prvků dohody z Cotonou v oblasti lidských práv ze strany Eritreje EU nikdy nezahájila konzultace podle článku 96 této dohody, přestože ji k tomu Parlament opakovaně vyzval;

S.  vzhledem k tomu, že EU je pro Eritreu významným dárcem rozvojové pomoci; vzhledem k tomu, že v návaznosti na uzavření mírové dohody mezi Eritreou a Etiopií v roce 2018 se EU a Eritrea dohodly na nové strategii rozvojové spolupráce na období 2019–2020, na jejímž základě EU přidělila 180 milionů EUR;

T.  vzhledem k tomu, že se autokratická vláda pokouší kontrolovat eritrejskou diasporu prostřednictvím 2% daně z příjmu osob žijících v zahraničí, špionáží příslušníků diaspory a zaostřením na jejich rodinné příslušníky, kteří zůstávají v Eritreji;

1.  žádá okamžité a bezpodmínečné propuštění všech vězňů svědomí v Eritreji, zejména občana EU Dawita Isaaka a dalších novinářů zadržovaných od září 2001; požaduje okamžité informace o místě pobytu a zdravotním stavu Dawita Isaaka; naléhavě vyzývá eritrejské orgány, aby Dawitu Isaakovi poskytly přístup k zástupcům EU, členských států a Švédska s cílem zjistit jeho potřeby v oblasti zdravotní péče a jakékoli další nezbytné pomoci;

2.  co nejdůrazněji odsuzuje systematické, rozšířené a hrubé porušování lidských práv ze strany Eritreje; vyzývá eritrejskou vládu, aby ukončila věznění stoupenců opozice, novinářů, předních náboženských představitelů a nevinných civilistů;

3.  apeluje na Africkou unii jakožto partnera EU, který se výslovně hlásí k univerzálním hodnotám demokracie a lidských práv, aby v souvislosti s politováníhodnou situací v Eritreji zintenzivnila svou činnost a aby spolu s EU usilovala o to, aby byl Dawit Isaak a další političtí vězni propuštěni;

4.  žádá, aby vzhledem ke stávající zdravotní krizi způsobené onemocněním COVID-19, špatným hygienickým podmínkám v eritrejských věznicích a vysokému riziku nákazy zadržovaných osob byly neprodleně zajištěny dostatečné dodávky potravin, vody a lékařské péče; vyjadřuje znepokojení nad tím, že pandemie COVID-19 ještě zhoršuje situaci hladomoru a podvýživy v některých částech země a přispívá k nedostatku potravin;

5.  požaduje, aby eritrejská vláda poskytla podrobné informace o tom, co se stalo se všemi lidmi zbavenými osobní svobody a kde se nacházejí, a předložila důkazy, že jsou naživu; žádá, aby se obviněným dostalo spravedlivého procesu, aby byli okamžitě a bezpodmínečně propuštěni všichni vězni, kteří nebyli obviněni z žádného trestného činu, a aby bylo zakázáno mučení a jiné ponižující zacházení, jako je omezování poskytování stravy, vody a lékařské péče; připomíná eritrejské vládě její povinnost řešit veškeré případy porušování lidských práv, což zahrnuje vyšetřování mimosoudních poprav a násilných zmizení i trest smrti, který by měl být v souladu s doporučeními výroční zprávy Rady OSN pro lidská práva 2020 zrušen;

6.  vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že Eritrea neposkytuje žádný prostor pro nezávislé ochránce lidských práv, stoupence politické opozice ani nezávislé novináře; vyzývá proto eritrejskou vládu, aby vytvořila občanský prostor pro nezávislé organizace občanské společnosti a umožnila vznik dalších politických stran v zemi; připomíná Eritreji její závazky v rámci úmluv MOP se zvláštním zřetelem na právo organizací občanské společnosti a odborů organizovat se, pokojně demonstrovat, podílet se na správě věcí veřejných a zasazovat se o lepší práva pracovníků;

7.  vyzývá eritrejskou vládu, aby přestala využívat své občany jako nucenou pracovní sílu prostřednictvím časově neomezené vojenské služby a aby ukončila praxi, podle níž musí všechny děti strávit poslední rok školní docházky ve vojenském výcvikovém táboře;

8.  vyzývá Komisi, aby zjistila, zda je dodržována podmíněnost pomoci EU, a zajistila, aby eritrejská vláda netěžila z finančních prostředků určených na projekty v Eritreji, především pokud jde o projekty realizované pomocí nucené práce v rámci základní vojenské služby; v této souvislosti odsuzuje skutečnost, že Komise nadále financuje projekt modernizace silnic v Eritreji, a vyzývá Komisi, aby důsledně reagovala na potřeby obyvatel Eritreje v oblasti rozvoje, demokracie, lidských práv, řádné správy věcí veřejných, bezpečnosti a svobody projevu, tisku a shromažďování a aby vyhodnotila konkrétní výsledky v oblasti lidských práv, jež vyplynuly ze strategie EU–Eritrea a tzv. „přístupu ve dvou rovinách“;

9.  žádá okamžité provedení eritrejské ústavy z roku 1997, která byla vypracována po důkladné konzultaci se všemi zúčastněnými stranami a občanskou společností a řádně přijata;

10.  odsuzuje skutečnost, že eritrejská vláda ukládá exteritoriální „daň z diaspory“; naléhavě vyzývá vládu, aby respektovala svobodu pohybu a přestala uplatňovat politiku viny na základě příbuzenství, která se zaměřuje na rodinné příslušníky osob, jež se vyhýbají vojenské službě, chtějí z Eritreje uprchnout nebo neplatí 2% daň z příjmu uvalenou vládou na Eritrejce žijící v zahraničí včetně občanů EU;

11.  vyzývá Eritreu, aby zrušila zákaz nezávislých sdělovacích prostředků a umožnila vznik politických stran jako hlavního nástroje podpory demokracie v zemi; žádá, aby organizace na ochranu lidských práv mohly v této zemi svobodně působit;

12.  vyzývá eritrejské orgány, aby ukončily věznění stoupenců opozice, novinářů, předních náboženských představitelů, zástupců občanské společnosti a nevinných civilistů; naléhavě vyzývá Eritreu, aby v plné míře dodržovala a chránila svobodu náboženského vyznání a ukončila pokračující pronásledování lidí na základě víry;

13.  opakuje svou naléhavou výzvu, aby byl zřízen mechanismus EU na ochranu lidských práv, evropská obdoba Magnitského zákona; vyzývá Komisi, aby tento mechanismus přijala prostřednictvím rozhodnutí o strategických zájmech a cílech Unie podle čl. 22 odst. 1 Smlouvy o EU;

14.  žádá Eritreu, aby v plné míře dodržovala a bezodkladně do svého právního řádu převzala Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání a aby v plném rozsahu dodržovala své závazky vyplývající z Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Africké charty lidských práv a práv národů, přičemž oba tyto dokumenty zakazují mučení;

15.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Africké unii, prezidentovi Eritreje, Radě OSN pro lidská práva a Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT–EU.

(1) Úř. věst. C 334, 19.9.2018, s. 140.
(2) Úř. věst. L 314, 11.12.2018, s. 60.
(3) Úř. věst. L 317, 15.12.2010, s. 3.


Nikaragujský zákon o zahraničních agentech
PDF 152kWORD 47k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. října 2020 o zákoně o „zahraničních agentech“ v Nikaragui (2020/2814(RSP))
P9_TA-PROV(2020)0259RC-B9-0317/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Nikaragui, zejména na usnesení ze dne 31. května 2018(1), ze dne 14. března 2019(2) a ze dne 19. prosince 2019(3),

–  s ohledem na dohodu ze dne 29. června 2012 zakládající přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Střední Amerikou na straně druhé(4),

–  s ohledem na strategický dokument EU a na víceletý orientační program pro Nikaraguu na období 2014–2020,

–  s ohledem na závěry Rady týkající se Nikaraguy,

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) 2019/1716 ze dne 14. října 2019 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Nikaragui(5) a na prováděcí nařízení Rady (EU) 2020/606 ze dne 4. května 2020, v němž se na seznam cílených sankcí, mezi něž patří zmrazení majetku a zákaz cestování, přidává šest nikaragujských vedoucích představitelů(6),

–  s ohledem na prohlášení, která vydal jménem Evropské unie ohledně Nikaraguy vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zejména na jeho prohlášení ze dne 20. listopadu 2019 a 4. května 2020,

–  s ohledem na prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové ze dne 14. září 2020 učiněné na 45. zasedání Rady OSN pro lidská práva a na zprávu Rady OSN pro lidská práva o Nikaragui ze dne 19. června 2020,

–  s ohledem na informační bulletiny vydávané zvláštním monitorovacím mechanismem pro Nikaraguu (MESENI), který vytvořila Meziamerická komise pro lidská práva,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (ICCPR) z roku 1966,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na obecné zásady EU týkající se obránců lidských práv a na její obecné zásady ohledně svobody projevu online a offline,

–  s ohledem na nikaragujskou ústavu,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 22. září 2020 členové nikaragujského Národního shromáždění z řad Sandinovské fronty národního osvobození (Alianza Frente Sandinista de Liberación Nacional), která je vládnoucí stranou, předložili návrh zákona o regulaci zahraničních agentů vypracovaný podle vzoru ruského zákona o zahraničních agentech z roku 2012, podle něhož – pokud by byl přijat – se budou muset všechny osoby, organizace nebo instituce, včetně sdělovacích prostředků a nevládních organizací, které dostávají finanční prostředky ze zahraničí, zaregistrovat u ministerstva vnitra a podrobit se finančnímu sledování ze strany oddělení pro finanční analýzy;

B.  vzhledem k tomu, že každá osoba a každý subjekt, který je na ministerstvu vnitra zaregistrován jako „zahraniční agent“ bude podroben důkladnému sledování a bude se muset „zdržet zasahování do domácích politických věcí a záležitostí“, jak se uvádí v článku 12, což povede k omezení jejich občanských a politických práv a umožní jejich perzekuci, pronásledování a trestní stíhání; vzhledem k tomu, že pokud bude tento zákon přijat, bude mít negativní vliv na právo na rovnou politickou a veřejnou účast, a to i v případě opozice, což jen dále naruší politický systém v Nikaragui; vzhledem k tomu, že to může vést ke znepokojivé situaci v souvislosti s nezákonnou kriminalizací organizací občanské společnosti, aktivistů a obránců lidských práv;

C.  vzhledem k tomu, že pokud by byl zákon o regulaci zahraničních agentů schválen, byl by použit jako represivní nástroj proti osobám a organizacím bojujícím za lidská práva, které získávají zdroje v rámci mezinárodní spolupráce v Nikaragui; vzhledem k tomu, že schválení tohoto zákona by mohlo mít přímý vliv na spolupráci EU s touto zemí a osobami, které jsou ve spojení s evropskými zájmy;

D.  vzhledem k tomu, že vládnoucí stana v Národním shromáždění navrhla také zvláštní zákon týkající se kybernetické trestné činnosti, jehož cílem je cenzurovat digitální média, a nový zákon o trestných činech z nenávisti, který by vedl k reformě trestního zákoníku, takže by umožňoval ukládat za politický disent doživotní trest odnětí svobody, aniž by bylo jasně definováno, co by mohlo vést k takto přísnému trestu, a který by mohl být využíván k potrestání těch, kteří vystupují proti represivní politice vlády;

E.  vzhledem k tomu, že zjevným cílem navrhovaných zákonů je omezit základní svobody, jako je svoboda projevu (na internetu i mimo něj), svoboda sdružování a náboženská svoboda, ještě více omezit občanský prostor nikaragujských občanů a uplatňovat totalitní kontrolu nad nikaragujskými občany, sdělovacími prostředky, organizacemi občanské společnosti a lidskoprávními organizacemi, aniž by existoval systém brzd a protivah, s tím, že by orgány měly při uplatňování těchto zákonů a sledování veškeré činnosti těchto osob a subjektů značně volnou ruku, s důrazem na politickou, pracovní a hospodářskou sféru; vzhledem k tomu, že pokud by byly tyto zákony přijaty, byly by v rozporu s celou řadou práv a základních svobod zakotvených v nikaragujské ústavě, které jsou všechny uznány mezinárodními dohodami, úmluvami a smlouvami, jichž je Nikaragua smluvní stranou;

F.  vzhledem k tomu, že tyto iniciativy jsou nejnovějším příkladem porušování těchto práv a potvrzují širší systém represí a porušování lidských práv a základních svobod; vzhledem k tomu, že bezpečnostní složky a provládní ozbrojené skupiny se i nadále zaměřují na zástupce občanské společnosti, ekologické aktivisty, novináře, zástupce politické opozice, členy náboženských komunit, jmenovitě katolickou církev, studenty, bývalé politické vězně a jejich rodiny prostřednictvím zatýkání, kriminalizace, nadměrného používání síly, razií v jejich domovech, policejního pronásledování, sexuálních útoků a rostoucího násilí a zastrašování aktivistek, vyhrožování smrtí, vandalismu, veřejných pomluv a internetových pomlouvačných kampaní;

G.  vzhledem k tomu, že jak uvedla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová, „zatím nebylo dosaženo pokroku, pokud jde o situaci v oblasti lidských práv, a nevidíme známky toho, že by vláda konstruktivně řešila napětí a strukturální problémy, které vyústily v dubnu 2018 v sociálně-politickou krizi“; vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti uvádějí, že je stále svévolně zadržováno 94 osob, které jsou považovány za odpůrce vlády, většinou na základě vykonstruovaných obvinění z nesouvisejících trestných činů;

1.  odsuzuje pokusy o přijetí protiústavního zákona o regulaci zahraničních agentů, zvláštního zákona o kybernetické trestné činnosti a zákona o trestných činech z nenávisti a vyzývá Národní shromáždění, aby tyto zákony zamítlo, stejně jako další zákony, které by omezovaly základní svobody nikaragujského lidu; zdůrazňuje, že pokud budou tyto zákony přijaty, poskytnou vládě Daniela Ortegy nový represivní nástroj k umlčení nejen svých kritiků, ale také každé osoby nebo organizace, která získává finanční prostředky ze zahraničí, což povede k vyššímu počtu obětí těchto represí a k dalšímu zhoršení celkové atmosféry zastrašování a vyhrožování a tím k nepřijatelnému porušování lidských práv v Nikaragui;

2.  vyjadřuje svou solidaritu s nikaragujským lidem a odsuzuje veškeré represivní kroky nikaragujské vlády, zejména to, že tyto kroky vedly k úmrtí lidí; odsuzuje represe aktivistů z řad občanské společnosti, zástupců politické opozice, studentů, novinářů, původního obyvatelstva, členů náboženských komunit, zejména katolické církve, a obránců lidských práv; vyzývá k okamžitému propuštění všech svévolně zadržovaných politických vězňů, ke stažení všech obvinění, která byla proti nim vznesena, a k dodržování základních právních záruk;

3.  naléhavě vyzývá nikaragujskou vládu, aby přestala kriminalizovat nezávislé hlasy a snažit se o kontrolu a omezování činnosti občanské společnosti a lidskoprávních organizací, zástupců politické opozice, sdělovacích prostředků a novinářů; dále ji naléhavě vyzývá, aby zpravodajským médiím vrátila zabavený majetek, obnovila platnost licencí, které jim umožňují fungovat, a vrátila právní subjektivitu nevládním organizacím; vyzývá k neomezené spolupráci s mezinárodními organizacemi a k tomu, aby jim byl umožněn návrat do této země, mj. Meziamerické komisi pro lidská práva, Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, zvláštnímu monitorovacímu mechanismu a mezinárodní skupině nezávislých odborníků Organizace amerických států; vítá rezoluci Rady OSN pro lidská práva z června 2020, v níž je Úřad vysokého komisaře pro lidská práva pověřen sledováním situace v Nikaragui, a to, že EU podpořila její přijetí;

4.  zdůrazňuje, že jakékoli omezování práva na svobodu přesvědčení a projevu, jak na internetu, tak i mimo něj, práva na pokojné shromažďování a sdružování a práva na obranu lidských práv je v rozporu s nikaragujskou ústavou a mezinárodními závazky, které tato země přijala v rámci dohod o lidských právech;

5.  odmítá nevhodné využívání institucí a zákonů nikaragujskou autoritářskou vládou s cílem kriminalizovat organizace občanské společnosti a politické oponenty pro politické a nezákonné účely; vyzývá v této souvislosti nikaragujskou vládu k tomu, aby dodržovala všechny závazky, které učinila v dohodách s opozičními skupinami a Občanskou aliancí, která je nyní součástí Národní koalice, z března 2019, s cílem dosáhnout demokratického mírového dohodnutého řešení politické krize v Nikaragui;

6.  připomíná nikaragujské vládě, že svobodné, důvěryhodné, inkluzivní a transparentní mohou být volby jen v případě, že nedochází k represím, je obnoveno fungování právního státu a jsou dodržována ústavní práva všeho nikaragujského lidu, včetně svobody projevu, shromažďování a přesvědčení a práva na pokojné protesty; vyzývá nikaragujskou vládu, aby demokratickými pokojnými prostředky jednání dosáhla dohody s opozičními skupinami, včetně Národní koalice, týkající se volební a institucionální reformy nutné k tomu, aby byly zaručeny důvěryhodné, inkluzivní a transparentní volby, které jsou nyní naplánovány na listopad 2021, a to plně v souladu s mezinárodními normami a na základě doporučení volební pozorovatelské mise EU z roku 2011 a Organizace amerických států; domnívá se v tomto ohledu, že pozorování voleb musejí zajišťovat řádně akreditovaní národní a mezinárodní pozorovatelé;

7.  vyjadřuje své mimořádné znepokojení nad nedávnými zprávami nikaragujských organizací, podle nichž orgány nařídily státní policii, aby se dopouštěla porušování lidských práv, a nad tím, že jim v těchto represích pomáhají provládní skupiny civilistů a územní organizace vládnoucí strany, z nichž jsou některé ozbrojeny a fungují jako polovojenské skupiny; vyzývá k tomu, aby vláda tyto polovojenské skupiny odzbrojila a aby se osoby odpovědné za porušování lidských práv a podrývání demokracie a právního státu zodpovídaly za své činy, a vyzývá dále k přepracování kontroverzního zákona o amnestii, který by mohl bránit stíhání osob odpovědných za hrubé porušování lidských práv;

8.  s ohledem na pokračující závažné porušování lidských práv požaduje, aby Rada v případě, že bude přijat navrhovaný zákon o regulaci zahraničních agentů, zvláštní zákon o kybernetické trestné činnosti a zákon o trestných činech z nenávisti, že nikaragujská vláda nebude i nadále ochotna zahájit celostátní dialog o vhodné volební reformě a že v Nikaragui budou pokračovat represe občanské společnosti a demokratické opozice, urychleně přidala na sankční seznam určité osoby a subjekty, včetně prezidenta a viceprezidenta, a aby zajistila, aby to nemělo negativní dopad na nikaragujský lid; opakuje svou naléhavou výzvu, aby byl zřízen mechanismus EU na obranu lidských práv; vyzývá Komisi, aby tento mechanismus přijala prostřednictvím rozhodnutí o strategických zájmech a cílech Unie podle čl. 22 odst. 1 Smlouvy o EU;

9.  žádá, aby byla s cílem obnovit monitorování situace v zemi do Nikaraguy co nejdříve vyslána delegace Evropského parlamentu, a naléhavě vyzývá nikaragujské orgány, aby umožnily této delegaci bezproblémový vstup do země a přístup ke všem dotyčným osobám a do všech zařízení;

10.  opakuje svou výzvu uvedenou ve svém usnesení ze dne 14. března 2019 k okamžitému vydání Alessia Casimirriho, který stále žije pod ochranou nikaragujské vlády v Managui, do Itálie, kde si má za prokázané zapojení do únosu a zabití bývalého předsedy vlády a předsedy italské Křesťansko-demokratické strany Alda Mora a za vraždu příslušníků jeho ochranky, k níž došlo dne 16. března 1978 v Římě, pravomocně odpykat šest trestů doživotního odnětí svobody;

11.  vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost, aby spolu se zvláštním zástupcem EU pro lidská práva pokračovala v poskytování materiální a technické pomoci obráncům lidských práv a nezávislým sdělovacím prostředkům v Nikaragui a aby tuto pomoc rozšířila; vyzývá delegaci Evropské unie v Nikaragui a členské státy s diplomatickým zastoupením na místě, aby zajistily řádné uplatňování pokynů EU týkajících se obránců lidských práv;

12.  připomíná, že s ohledem na dohodu o přidružení mezi EU a Střední Amerikou musí Nikaragua dodržovat a upevňovat zásady právního státu, demokracii a lidská práva, a opakuje svůj požadavek, aby byla vzhledem k současným okolnostem aktivována doložka o demokracii, jež je součástí dohody o přidružení;

13.  zdůrazňuje, že je nutné zachovat pomoc, kterou poskytuje EU organizacím občanské společnosti, a rozšířit ji, aby bylo možné zmírnit dopad onemocnění COVID-19;

14.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi Organizace amerických států, Evropsko-latinskoamerickému parlamentnímu shromáždění, Středoamerickému parlamentu, Limské skupině a vládě a parlamentu Nikaragujské republiky.

(1) Úř. věst. C 76, 9.3.2020, s. 164.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2019)0219.
(3) Přijaté texty, P9_TA(2019)0111.
(4) Úř. věst. L 346, 15.12.2012, s. 3.
(5) Úř. věst. L 262, 15.10.2019, s. 1.
(6) Úř. věst. L 139 I, 4.5.2020, s. 1.


Situace etiopských migrantů v zajišťovacích zařízeních v Saudské Arábii
PDF 159kWORD 54k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. října 2020 o situaci etiopských migrantů v zajišťovacích zařízeních v Saúdské Arábii (2020/2815(RSP))
P9_TA-PROV(2020)0260RC-B9-0325/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Saúdské Arábii, zejména na usnesení ze dne 11. března 2014 o Saúdské Arábii, jejích vztazích s EU a její úloze na Blízkém východě a v severní Africe(1), na usnesení ze dne 12. února 2015 o případu Ráifa Badawího(2), na usnesení ze dne 8. října 2015 o případu Alího Mohameda an-Nimra(3), na usnesení ze dne 31. května 2018 o situaci obránců ženských práv v Saúdské Arábii(4), na usnesení ze dne 25. října 2018 o zabití novináře Džamála Chášukdžího na konzulátu Saúdské Arábie v Istanbulu(5), na usnesení ze dne 25. února 2016 o humanitární situaci v Jemenu(6) a na usnesení ze dne 30. listopadu 2017 o situaci v Jemenu(7) a ze dne 4. října 2018 o situaci v Jemenu(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. května 2018 o ochraně migrujících dětí (2018/2666(RSP))(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. dubna 2017 o pohybech uprchlíků a migrantů: úkoly vnější činnosti EU (2015/2342(INI))(10),

–  s ohledem na prohlášení Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) ze dne 15. září 2020 nazvané "Naléhavá opatření nutná k řešení vazebních podmínek v Království Saúdská Arábie: generální ředitel IOM“;

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 19. prosince 2018 nazvanou „Globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci“,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že podle zpráv organizace Human Rights Watch je od dubna 2020 přibližně 30 000 etiopských migrantů, včetně těhotných žen a dětí, svévolně zadržováno v Saúdské Arábii, a to v hrozných podmínkách poté, co je hútíjské orgány násilně vyhostily ze severního Jemenu; vzhledem k tomu, že mnozí z těchto migrantů údajně překročili hranici pod křížovou palbou saúdských a hútíjských ozbrojených sil; vzhledem k tomu, že 2 000 migrantů, kteří uvízli na jemenské straně hranice, zůstávají podle dostupných zpráv v otřesných podmínkách, které se v důsledku pandemie COVID-19 ještě zhoršily, a nemají přístup k základním potřebám;

B.  vzhledem k tomu, že saúdské jednotky násilně zadržely migrující pracovníky a držely je v zajišťovacím zařízení al-Dayer a poté je přesunuly do deseti dalších zajišťovacích zařízení, zejména do věznice Shmeisi mezi městy Džidda a Mekka a do centrální věznice v Džizánu, v níž se údajně nacházejí tisíce zadržovaných Etiopanů; vzhledem k tomu, že podle etiopských konzulárních úřadů jim chybí dostatek potravin a vody, odpovídající hygienické podmínky a zdravotní péče a nebyly jim ošetřeny střelné rány; vzhledem k tomu, že bylo hlášeno několik úmrtí, včetně úmrtí dětí, a několik zadržovaných osob se pokusilo o sebevraždu; vzhledem k tomu, že saúdské bezpečnostní síly údajně krutě mučily osoby, které se pokusily konfrontovat ostrahu kvůli podmínkám, v nichž žijí;

C.  vzhledem k tomu, že migrující pracovníci, včetně pracovníků z afrických a asijských zemí, tvoří podle odhadů 20 % obyvatelstva Saúdské Arábie, hrají zásadní úlohu v hospodářství Saúdské Arábie a dalších zemí tohoto regionu, přičemž většina z nich zaujímá málo placená a často fyzicky náročná pracovní místa; vzhledem k tomu, že jejich vykořisťování a zneužívání jako levné pracovní síly, která má jen malý nebo žádný přístup k právům, je dobře zdokumentováno v četných zprávách OSN a dalších mezinárodních organizací;

D.  vzhledem k tomu, že podle tzv. systému kafala, což je nekalý systém sponzorství víz, který organizace pro lidská práva označují jako novodobé otroctví, nemohou migrující pracovníci vstoupit na území země nebo je opustit ani nemohou změnit zaměstnání bez souhlasu jejich sponzora, nevztahuje se na ně právní ochrana a často nejsou vůbec placeni nebo jsou placeni nedostatečně; vzhledem k tomu, že Saúdská Arábie údajně zvažuje zrušení systému kafala;

E.  vzhledem k tomu, že v důsledku pokračující pandemie COVID-19 se zvyšuje tlak na zranitelné skupiny, zejména migrující pracovníky v Saúdské Arábii, ale také v dalších zemích v této oblasti, což způsobilo vyšší míru diskriminace a nepřátelství vůči těmto lidem; vzhledem k tomu, že migranti jsou často stigmatizováni za to, že údajně přinesli onemocnění COVID-19, a v důsledku toho často přicházejí o práci a dostávají se do velmi nebezpečných situací, kdy jsou často bez bydlení nebo platu, a tudíž mají jen velmi málo prostředků k legalizaci svého postavení nebo k vlastnímu financování potenciálního návratu do rodné země;

F.  vzhledem k tomu, že Saúdská Arábie zahájila v listopadu 2017 kampaň zaměřenou proti migrantům obviněným z porušování nařízení a právních předpisů v oblasti pobytu, bezpečnosti hranic a práce; vzhledem k tomu, že saúdské orgány v září 2019 oznámily, že díky kampani bylo více než 3,8 milionů osob zatčeno a více než 962 000 osob bylo odsouzeno k vyhoštění; vzhledem k tomu, že podle Mezinárodní organizace pro migraci bylo v období od května 2017 do dubna 2020 ze Saúdské Arábie zpět do Etiopie vyhoštěno přibližně 380 000 Etiopanů;

G.  vzhledem k tomu, že etiopská vláda si je vědoma otřesných podmínek, za nichž jsou jejich občané zadržováni v Saúdské Arábii; vzhledem k tomu, že platby od Etiopanů žijících v zahraničí tvoří významnou součást etiopského hospodářství a mají zásadní význam pro mnoho rodin;

H.  vzhledem k tomu, že saúdské orgány neprovedly žádné účinné vyšetřování, a to i přesto, že na začátku září 2020 oznámily, že tuto záležitost prošetří; vzhledem k tomu, že podmínky zadržování se ještě zhoršily, neboť zadržované osoby jsou bity a jsou jim zabavovány mobilní telefony;

I.  vzhledem k tomu, že špatné zacházení s migranty zapadá do širšího kontextu rozsáhlého porušování lidských práv v Saúdské Arábii; vzhledem k tomu, že saúdské orgány využily omezení zavedená z důvodu boje proti pandemii COVID-19 jako záminku k dalšímu porušování lidských práv politických vězňů, jako je bojovnice za práva žen Ludžajn al-Hadlúlová a členové vládnoucí rodiny, kteří vyjádřili nesouhlas, jako je princezna Basmah bimt Saúd a princ Salmán bin Abdulazíz bin Salmán, a to tím, že jsou svévolně drženi ve vazbě bez možnosti styku s okolím; vzhledem k tomu, že zatčení těchto a dalších politických aktivistů je součástí tvrdého potlačování opozice ze strany saúdských orgánů, které zahrnuje i vraždu novináře Džamála Chášukdžího na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu v roce 2018, v jehož případě dosud nebylo dosaženo řádné odpovědnosti;

J.  vzhledem k tomu, že podle zvláštní zpravodajky OSN pro mimosoudní, zrychlené nebo svévolné popravy se saúdské orgány dopouštějí zneužívání prostřednictvím technologie elektronického sledování; vzhledem k tomu, že Saúdská Arábie je jednou z pěti zemí s nejvyšším počtem vykonaných trestů smrti na světě,

K.  vzhledem k tomu, že Království Saúdská Arábie má jednu z nejnižších úrovní ratifikace základních mezinárodních smluv v oblasti lidských práv a neratifikovalo hlavní nástroje týkající se ochrany proti svévolnému zadržování a zadržování přistěhovalců, včetně Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení (který stanoví vnitrostátní mechanismy prevence a kontroly zadržení), Úmluvy o migrujících pracovnících, Úmluvy o uprchlících a Úmluvy o bezdomovectví;

L.  vzhledem k tomu, že vysoký představitel Josep Borrell na své schůzce s ministrem zahraničních věcí Saúdské Arábie Faisalem Bin Farhánem ál-Saúdem, která se konala dne 29. září 2020 v Bruselu, zopakoval, že EU má v úmyslu zintenzívnit dialog o lidských právech;

1.  důrazně odsuzuje špatné zacházení s etiopskými migranty a porušování jejich lidských práv, zejména v zajišťovacích zařízeních v Saúdské Arábii; vyzývá saúdské orgány, aby okamžitě propustily všechny zadržované osoby s upřednostněním těch, kteří se nacházejí v nejzranitelnějších situacích, včetně žen a dětí;

2.  vyzývá saúdské orgány, aby zajistily, že každá osoba vstupující do Saúdské Arábie z Jemenu tak bude moci činit bezpečně a bude přepravena do vhodného přijímacího střediska, které splňuje mezinárodní normy týkající se potravin, lékařských a zdravotnických služeb, sanitárních zařízení, osobní hygieny, oken a světla, oblečení, podlahové plochy, teploty, ventilace a pohybu na čerstvém vzduchu, a v němž jsou zavedena veškerá nezbytná opatření k omezení šíření onemocnění COVID-19, tuberkulózy a dalších onemocnění; vyzývá k pokusům nalézt nevazební alternativy k zadržování migrantů a uprchlíků a odmítá v tomto smyslu jakékoli nelidské či ponižující zacházení s migranty;

3.  naléhavě vyzývá Saúdskou Arábii, aby okamžitě ukončila mučení a jiné špatné zacházení se zadržovanými osobami a aby poskytla odpovídající psychickou a fyzickou péči všem, zejména obětem znásilnění; připomíná, že jak objasnil Výbor OSN pro práva dítěte, děti by nikdy neměly být zajišťovány pro účely přistěhovalectví a jejich zajištění nelze nikdy odůvodnit nejlepším zájmem dítěte; vyzývá saúdské orgány, aby neprodleně propustily děti spolu s jejich rodinnými příslušníky a aby zajistily bezpečné nevazební alternativy k zadržení, které umožní pravidelný přístup humanitárním organizacím;

4.  naléhavě žádá saúdské orgány, aby provedly nezávislé a nestranné vyšetřování všech údajných porušení lidských práv, včetně střelby na migranty na hranicích a nezákonného zabíjení, mučení a jiného špatného zacházení během zadržování, aby pohnaly veškeré pachatele k odpovědnosti při spravedlivých procesech, které splňují mezinárodní standardy a neuplatňují trest smrti ani tělesné tresty, a aby poskytly odpovídající psychickou a fyzickou péči těm, kteří trpí v otřesných podmínkách;

5.  naléhavě žádá saúdské orgány, aby okamžitě umožnily nezávislým mezinárodním pozorovatelům, včetně zvláštního zástupce EU pro lidská práva, vstoupit do země, pravidelně monitorovat vězeňská a zadržovací zařízení, provádět nestranné vyšetřování údajného mučení a podezřelých úmrtí během zadržení a vykonávat soukromé a pravidelné návštěvy vězňů;

6.  znovu opakuje výzvu vysoké komisařky OSN pro lidská práva k propuštění všech osob zadržovaných bez dostatečného právního základu, zajištění odpovídajícího přístupu ke zdravotní péči a vytvoření podmínek pro řádné uplatňování opatření ke zmírnění pandemie, např. omezení fyzického kontaktu;

7.  připomíná saúdským orgánům znovu jejich mezinárodní povinnosti vyplývající z Všeobecné deklarace lidských práv, Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a z Úmluvy OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému a ponižujícímu zacházení nebo trestání;

8.  je si vědom toho, že ekonomika Saúdské Arábie vděčí za své bohatství a prosperitu částečně zhruba 13 milionům zahraničních pracovníků a migrantů, kteří tam žijí, a proto konstatuje, že probíhající domácí proces modernizace musí zahrnovat reformu pracovní a imigrační politiky, aby byly zajištěny odpovídající pracovní podmínky pro zahraniční pracovníky a předešlo se jejich stigmatizaci a vykořisťování;

9.  vyzývá vládu Saúdské Arábie, aby společně s Mezinárodní organizací práce pracovala na úplném zrušení systému kafala a poskytla všem migrantům pracujícím v této zemi odpovídající právní záruky, např. prostřednictvím strukturálních inspekcí jejich pracovních podmínek; je znepokojen obzvláště negativním dopadem systematické diskriminace migrantek, a zejména migrantek pracujících v cizích domácnostech, které jsou více vystaveny riziku fyzického zneužívání, extrémně dlouhé pracovní doby a nedostatečné svobody pohybu a které často trpí v důsledku toho, že jejich zaměstnavatelé mají kontrolu nad tím, zda změní pracovní místo či opustí zemi; vyzývá vládu Saúdské Arábie, aby ratifikovala základní úmluvy Mezinárodní organizace práce o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat (č. 87) a o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat (č. 98);

10.  žádá záruky, že nedojde k žádnému masovému navracení a žádosti o azyl budou přezkoumány individuálně;

11.  žádá etiopskou vládu, aby usnadnila dobrovolnou, bezpečnou a důstojnou repatriaci veškerých etiopských migrantů co nejrychleji, a to i se zapojením Mezinárodní organizace pro migraci, a přitom dala přednost ženám, dětem a zranitelným osobám; požaduje, aby veškerým státním příslušníkům zadržovaným v Saúdské Arábii byla poskytnuta konzulární pomoc a návštěvy, a vybízí etiopskou vládu, aby včas a efektivně reagovala na žádosti o podporu;

12.  znovu opakuje, že podporuje globální pakt OSN o bezpečné, řízené a legální migraci, jelikož prosazuje standardy, které umožňují hostitelským zemím lépe chránit základní lidská práva zranitelných skupin, jako jsou etiopští ekonomičtí migranti, kteří uvízli v Saúdské Arábii a Jemenu;

13.  bere na vědomí skutečnost, že Saúdská Arábie i Etiopie mají vzájemně zájem na zřízení mechanismu pro spolupráci v oblasti mobility, který má usnadnit doplňkovost jejich pracovních trhů, a připomíná, že globální pakt OSN o bezpečné, řízené a legální migraci poskytuje poradenství a budování kapacit v této oblasti;

14.  vyjadřuje znepokojení nad zhoršujícím se pronásledováním obránců lidských práv v Saúdské Arábii a nad hrubě nespravedlivými soudními procesy s migranty a příslušníky místní šíitské menšiny; bere na vědomí nedávné oznámení, že ve většině případů bude bičování jako druh trestu nahrazeno trestem odnětí svobody; naléhavě žádá vládu Saúdské Arábie, aby okamžitě uvalila moratorium na trest smrti a veškeré druhy tělesných trestů, včetně amputace a bičování, s cílem úplně je zrušit;

15.  vyzývá ESVČ a členské státy, aby požadovaly, aby Saúdská Arábie okamžitě propustila všechny osoby neoprávněně zadržené za to, že vykonávaly svá základní práva, např. obránce ženských práv, politické aktivisty atd.; vyjadřuje znepokojení ohledně situace neoprávněně zadrženého držitele Sacharovovy ceny z roku 2015 Ráifa Badawího, který byl údajně ve vězení předmětem pokusu o vraždu, a požaduje jeho okamžité a bezpodmínečné propuštění;

16.  vyzývá Království Saúdské Arábie, aby upustilo od systematické diskriminace žen, migrantů a migrantek a menšin, včetně náboženských menšin; odsuzuje skutečnost, že navzdory vítaným reformám situace žen, které probíhají od roku 2019, stále existují zákony, které je diskriminují, např. co se týče jejich osobního postavení, a stále nebyl plně zrušen systém mužského poručnictví;

17.  vyzývá saúdské orgány, aby bezpodmínečně propustily všechny obránce a obránkyně ženských práv, zejména bojovnice hnutí za právo žen řídit, jako je Ludžajn al-Hadlúlová, Fahad Albutairiová, Samar Badawíová, Nasíma as-Sádaová, Nóf Abdalazízová a Miá az-Zahráníová, a aby zrušily veškerá obvinění proti nim a proti Ímán an-Nafdžánové, Azíze al-Júsufové, Amal al-Harbíové, Ruqayyah al-Mharibové, Šáden al-Anezíové, Abír Na´amanqáníové a Hatún al-Fásíové; důrazně odsuzuje veškeré mučení, sexuální zneužívání a jiné formy špatného zacházení, kterým tyto ženy čelí; požaduje nestranné vyšetření porušování jejich lidských práv a žádá, aby byli všichni pachatelé pohnáni ke spravedlnosti;

18.  vyzývá vládu Saúdské Arábie, aby změnila článek 39 základního zákona z roku 1992 a zákona pro boj proti počítačové trestné činnosti a zaručila svobodu tisku a vyjadřování jak na internetu, tak mimo něj; vyzývá vládu Saúdské Arábie, aby změnila svůj zákon o sdruženích v souladu s mezinárodním právem tak, aby umožňoval zřizování a fungování nezávislých organizací pro lidská práva;

19.  naléhavě žádá saúdské orgány, aby zvláštnímu zpravodaji OSN pro lidská práva migrantů a zvláštní zpravodajce OSN pro situaci ochránců lidských práv umožnily neomezený přístup do své země v souladu s jejich příslušnými mandáty;

20.  vyzývá delegaci EU a diplomatické mise členských států EU v Saúdské Arábii, aby naléhavě požádaly o povolení navštívit zajišťovací zařízení pro migranty; trvá na tom, že prosazování lidských práv musí být základem vnější politiky EU;

21.  naléhavě žádá místopředsedu Komise, vysokého představitele, ESVČ a členské státy spolu se zvláštním zástupcem EU pro lidská práva, aby iniciovali vytvoření společného přístupu k účinnému uplatňování obecných zásad EU týkajících se ochránců lidských práv v Saúdské Arábii; v tomto smyslu žádá místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby před zahájením dialogu o lidských právech se Saúdskou Arábií určil konkrétní měřítka a praktické cíle;

22.  vyzývá saúdské orgány, aby ratifikovaly Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, odvolaly výhrady k Mezinárodní úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen, ratifikovaly opční protokol k této úmluvě a Úmluvu OSN o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin, opční protokol k úmluvě proti mučení, Ženevskou úmluvu z roku 1951 a Úmluvu o osobách bez státní příslušnosti; vyzývá saúdské orgány, aby vydaly stálé pozvání k návštěvě země v rámci všech zvláštních postupů Rady OSN pro lidská práva; vyzývá k vytvoření zvláštního zpravodaje OSN pro Saúdskou Arábii v souladu s ostatními zvláštními postupy Rady OSN pro lidská práva vytvořenými pro nejzávažnější situace lidských práv na světě;

23.  znovu opakuje svou výzvu k ukončení vývozu technologií sledování a dalšího vybavení, které může usnadnit vnitřní represe, do Saúdské Arábie;

24.  naléhavě opět žádá Radu, aby přijala mechanismus sankcí EU v oblasti lidských práv jakožto rozhodnutí týkající se strategických zájmů a cílů Unie podle čl. 22 odst. 1 Smlouvy o fungování EU a aby zajistila, že okamžitě po jeho přijetí budou uvaleny celounijní cílené sankce na osoby zodpovědné za vraždu novináře Džamála Chášukdžího;

25.  naléhavě žádá předsedu evropské Rady ministrů, předsedkyni Evropské komise a členské státy, aby snížili status institucionálního a diplomatického zastoupení EU na nadcházejícím summitu vedoucích představitelů skupiny G20, a tak se vyhnuli legitimizování beztrestného porušování lidských práv a probíhajícího nezákonného a svévolného zadržování osob v Saúdské Arábii;

26.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Evropské komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Evropské službě pro vnější činnost, generálnímu tajemníkovi OSN, vysoké komisařce OSN pro lidská práva, vládě Etiopie, Jeho Veličenstvu králi Salmánovi bin Abd al-Azízovi a korunnímu princi Muhammadovi bin Salmán ál-Saúdovi, vládě Království Saúdské Arábie a generálnímu tajemníkovi Střediska pro národní dialog Království Saúdské Arábie; žádá, aby bylo toto usnesení přeloženo do arabštiny.

(1) Úř. věst. C 378, 9.11.2017, s. 64.
(2) Úř. věst. C 310, 25.8.2016, s. 29.
(3) Úř. věst. C 349, 17.10.2017, s. 34.
(4) Úř. věst. C 76, 9.3.2020, s. 142.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2018)0434.
(6) Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 142.
(7) Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 104.
(8) Úř. věst. C 11, 13.1.2020, s. 44.
(9) Úř. věst. C 41, 6.2.2020, s. 41.
(10) Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 39.


Uplatňování pravidel bezpečnosti a interoperability železnic v tunelu pod Lamanšským průlivem
PDF 167kWORD 49k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. října 2020 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění směrnice (EU) 2016/798, pokud jde o uplatňování pravidel bezpečnosti a interoperability železnic na pevné spojení v Lamanšském průlivu (COM(2020)0623 – C9-0212/2020 – 2020/0161(COD))
P9_TA-PROV(2020)0261

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2020)0623),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 91 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0212/2020),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 16. září 2020(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 9. září 2020 zavázal schválit postoj Parlamentu podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 163 jednacího řádu,

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 8. října 2020 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/..., kterým se mění směrnice (EU) 2016/798, pokud jde o uplatňování pravidel bezpečnosti a interoperability železnic na pevné spojení v Lamanšském průlivu

P9_TC1-COD(2020)0161


EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 91 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798(4) vyžaduje, aby každý členský stát zřídil vnitrostátní bezpečnostní orgán, který má být pověřen konkrétními úkoly v oblasti bezpečnosti železnic. V souladu s uvedenou směrnicí může být vnitrostátní bezpečnostní orgán orgánem jednostranně zřízeným dotčeným členským státem nebo případně orgánem pověřeným těmito úkoly několika členskými státy s cílem zajistit jednotný bezpečnostní režim.

(2)  Smlouva mezi Francií a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o výstavbě a provozu pevného spojení v Lamanšském průlivu soukromými koncesionáři, podepsaná v Canterbury dne 12. února 1986 (dále jen „smlouva z Canterbury“), zřídila mezivládní komisi pro dohled nad veškerými záležitostmi týkajícími se výstavby a provozu pevného spojení v Lamanšském průlivu (dále jen „mezivládní komise“).

(3)  Do konce přechodného období stanoveného Dohodou o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii(5) (dále jen „přechodné období“) je mezivládní komise vnitrostátním bezpečnostním orgánem ve smyslu směrnice (EU) 2016/798, který je příslušný pro pevné spojení v Lamanšském průlivu.

(4)  Okamžikem uplynutí přechodného období se mezivládní komise stává orgánem zřízeným na základě mezinárodní dohody mezi členským státem, totiž Francií, a třetí zemí, totiž Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Spojené království“). Nebude-li v mezinárodní dohodě závazné pro Spojené království stanoveno jinak, nepůjde již o vnitrostátní bezpečnostní orgán podle práva Unie a na část pevného spojení v Lamanšském průlivu spadající do pravomoci Spojeného království se již právo Unie nebude vztahovat.

(5)  S cílem zajištění bezpečného a efektivního provozu pevného spojení v Lamanšském průlivu je vhodné zachovat mezivládní komisi jakožto jediný bezpečnostní orgán odpovědný za celou tuto infrastrukturu.

(6)  Za tímto účelem rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020 /…(6)(7) zmocňuje Francii, aby za určitých podmínek vyjednala, podepsala a uzavřela mezinárodní dohodu, kterou se doplní smlouva z Canterbury, podle níž mezivládní komise zůstane jediným bezpečnostním orgánem příslušným pro uplatňování práva Unie na pevné spojení v Lamanšském průlivu.

(7)  V tomto smyslu by měla být zavedena konkrétní pravidla týkající se zvláštních bezpečnostních orgánů, stejně jako povinností dotčeného členského státu přijmout veškerá nezbytná opatření s cílem zajistit, aby bylo právo Unie neustále uplatňováno zvláštním bezpečnostním orgánem, nebo nestane-li se tak, jeho vnitrostátním bezpečnostním orgánem.

(8)  Urovnávání sporů mezi dotčeným členským státem a třetí zemí v oblasti bezpečnosti železnic může vyvolat otázky výkladu práva Unie. Proto by měl mít Soudní dvůr Evropské unie pravomoc rozhodovat o předběžných otázkách v těchto věcech.

(9)  Směrnice (EU) 2016/798 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(10)  Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zajistit po skončení přechodného období bezpečný a efektivní provoz pevného spojení v Lamanšském průlivu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(11)  Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny směrnice (EU) 2016/798

Směrnice (EU) 2016/798 se mění takto:

1)  V článku 3 se bod 7 nahrazuje tímto:"

„7) „vnitrostátním bezpečnostním orgánem:“

   a) vnitrostátní subjekt pověřený úkoly, které se týkají bezpečnosti železnic podle této směrnice,
   b) jakýkoli subjekt pověřený úkoly uvedenými v písmeni a) více členskými státy s cílem zajistit jednotný bezpečnostní režim,
   c) jakýkoli subjekt pověřený úkoly uvedenými v písmeni a) členským státem a třetí zemí s cílem zajistit jednotný bezpečnostní režim za podmínky, že Unie v tomto smyslu s dotčenou třetí zemí uzavřela smlouvu nebo že takovou smlouvu uzavřel členský stát v souladu se zmocněním, které mu k tomu udělila Unie.“

"

2)  V článku 16 se doplňují nové odstavce, které znějí:"

„4. Nachází-li se jediná technická kontrukce zčásti ve třetí zemi a zčásti v členském státě, může tento členský stát kromě vnitrostátního bezpečnostního orgánu, který je jinak příslušný pro jeho území, a v souladu s čl. 3 bodem 7 písm. c) a s mezinárodní dohodou, která je uzavřena Unií nebo jejíž uzavření Unie povolila, určit také bezpečnostní orgán příslušný konkrétně pro tuto technickou kontrukci a všechny ostatní prvky železniční infrastruktury, které jsou s ní spojeny (dále jen „zvláštní bezpečnostní orgán“). V souladu s uvedenou mezinárodní dohodou může vnitrostátní bezpečnostní orgán dočasně převzít pravomoc nad částí technické kontrukce, která se nachází na území tohoto členského státu.

V souvislosti s mezinárodní dohodou uvedenou v prvním pododstavci přijme dotčený členský stát veškerá opatření, která má podle uvedené mezinárodní dohody k dispozici, aby zajistil, že zvláštní bezpečnostní orgán bude dodržovat použitelná ustanovení práva Unie. Za tímto účelem a pokud to je nezbytné z důvodu bezpečnosti železnic, dotčený členský stát neprodleně využije práva uděleného na základě takové mezinárodní dohody, podle něhož je vnitrostátní bezpečnostní orgán oprávněn převzít výlučnou pravomoc nad tou částí technické kontrukce, která se nachází v uvedeném členském státě.

5.  Pokud spor předložený k rozhodčímu řízení v souladu s mezinárodní dohodou vyvolá otázku výkladu práva Unie, je Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) příslušný rozhodnout o této otázce jako o předběžné otázce na žádost rozhodčího soudu zřízeného k urovnání sporů podle této mezinárodní dohody.

Ustanovení práva Unie, která upravují řízení před Soudním dvorem v souladu s článkem 267 Smlouvy o fungování Evropské Unie, se použijí obdobně na žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce předložené Soudnímu dvoru podle prvního pododstavce tohoto odstavce.

Pokud rozhodčí soud nevyhoví rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie vydanému v souladu s prvním pododstavcem, dotčený členský stát neprodleně využije práva, které mu bylo uděleno mezinárodní dohodou a podle něhož je vnitrostátní bezpečnostní orgán oprávněn převzít výlučnou pravomoc nad částí technické kontrukce, která se nachází v uvedeném členském státě.“

"

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
(2)Stanovisko ze dne 16. září 2020 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(3)Postoj Evropského parlamentu ze dne 8. října 2020.
(4)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 ze dne 11. května 2016 o bezpečnosti železnic (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 102).
(5)Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 7.
(6)Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020 /… ze dne ....
(7)+Úř. věst .: Vložte prosím do textu číslo rozhodnutí obsaženého v dokumentu PE-CONS 31/20 (2020/0160 (COD)) a do poznámky pod čarou vložte číslo, datum, název a odkaz na vyhlášení uvedeného rozhodnutí v Úředním věstníku.


Rozhodnutí, jímž se Francie zmocňuje k uzavření mezinárodní dohody týkající se tunelu pod Lamanšským průlivem ***I
PDF 175kWORD 50k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. října 2020 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, jímž se Francie zmocňuje k jednání o dohodě, kterou se doplňuje její stávající dvoustranná smlouva se Spojeným královstvím o výstavbě a provozu pevného spojení v Lamanšském průlivu soukromými koncesionáři (COM(2020)0622(COR1) – C9-0211/2020 – 2020/0160(COD))
P9_TA-PROV(2020)0262

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2020)0622(COR1)),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 2 odst. 1 a článek 91 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0211/2020),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 16. září 2020(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 9. září 2020 zavázal schválit tento postoj podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59, 40 a 163 jednacího řádu,

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 8. října 2020 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/..., jímž se Francie zmocňuje sjednat, podepsat a uzavřít mezinárodní dohodu, kterou se doplňuje smlouva mezi Francií a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o výstavbě a provozu pevného spojení v Lamanšském průlivu soukromými koncesionáři

P9_TC1-COD(2020)0160


EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek ▌91 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Smlouva mezi Francií a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o výstavbě a provozu pevného spojení v Lamanšském průlivu soukromými koncesionáři, podepsaná v Canterbury dne 12. února 1986 (dále jen „smlouva z Canterbury“), zřídila mezivládní komisi pro dohled nad veškerými záležitostmi týkajícími se výstavby a provozu pevného spojení v Lamanšském průlivu (dále jen „mezivládní komise”).

(2)  Do konce přechodného období stanoveného Dohodou o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii(4) (dále jen „přechodné období”) je mezivládní komise orgánem, který několik členských států pověřilo úkoly týkajícími se bezpečnosti železnic, pokud jde o pevné spojení v Lamanšském průlivu. V tomto ohledu je tedy mezivládní komise vnitrostátním bezpečnostním orgánem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798(5). V tomto postavení uplatňuje ustanovení práva Unie, jež se týkají bezpečnosti a podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797(6) interoperability železnic.

(3)  Okamžikem uplynutí přechodného období se mezivládní komise stává orgánem zřízeným na základě mezinárodní dohody mezi členským státem, totiž Francií, a třetí zemí, konkrétně Spojeným královstvímVelké Británie a Severního Irska (dále jen „Spojené království“). Kromě toho, a nebude-li v mezinárodní dohodě zavazující Spojené království stanoveno jinak, právo Unie se již nebude vztahovat na část pevného spojení v Lamanšském průlivu spadající do pravomoci Spojeného království .

(4)  Mezinárodní dohoda se třetí zemí týkající se uplatňování pravidel bezpečnosti a interoperability železnic v přeshraničních situacích může ovlivnit oblast, na kterou se do značné míry vztahuje právo Unie, a zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/796(7) a směrnice (EU) 2016/797 a (EU) 2016/798. Proto každá taková dohoda spadá do výlučné vnější pravomoci Unie. Členské státy mohou takovou dohodu sjednat nebo uzavřít pouze tehdy, jsou-li k tomu Unií zmocněny v souladu s čl. 2 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Kvůli provázanosti se stávajícími právními akty Unie je rovněž nezbytné, aby toto zmocnění udělil normotvůrce Unie v souladu s legislativním postupem podle článku 91 Smlouvy o fungování EU.

(5)  Dopisem ze dne 16. července 2020 požádala Francie Unii o zmocnění k vyjednání a uzavření mezinárodní dohody se Spojeným královstvím, kterou se doplňuje smlouva z Canterbury.

(6)  S cílem zajistit bezpečný a efektivní provoz pevného spojení v Lamanšském průlivu, je vhodné zachovat mezivládní komisi jako jediný bezpečnostní orgán odpovědný za celou tuto infrastrukturu. S ohledem na zvláštní status pevného spojení v Lamanšském průlivu, jakožto železničního spojení tvořeného jedinou komplexní stavbou, která se částečně nachází na území Francie a částečně na území třetí země, je vhodné zmocnit Francii, aby při dodržení určitých požadavků sjednala, podepsala a uzavřela se Spojeným královstvím mezinárodní dohodu o uplatňování pravidel Unie o bezpečnosti železnic na pevné spojení v Lamanšském průlivu s cílem zachovat jednotný bezpečnostní režim.

(7)  Mezivládní komise je schopna plnit úlohu vnitrostátního bezpečnostního orgánu odpovědného za část pevného spojení v Lamanšském průlivu v pravomoci Francie, pokud bude změněna směrnice (EU) 2016/798 a budou splněny určité podmínky.

(8)  Mezivládní komise by měla uplatňovat stejná pravidla na celé pevné spojení v Lamanšském průlivu. Těmito pravidly by měla být příslušná ustanovení práva Unie, a zejména nařízení (EU) 2016/796 a směrnice (EU) 2016/797 a (EU) 2016/798 v pozměněném či nahrazeném znění, jakož i akty přijaté na základě uvedených právních aktů.

(9)  V souladu se smlovou z Canterbury se spory mezi Francií a Spojeným královstvím o výklad nebo uplatňování uvedené smlouvy urovnávají před rozhodčím soudem. Pokud tyto spory vyvolají otázky výkladu práva Unie, měl by se rozhodčí soud za účelem zajištění řádného uplatňování práva Unie obrátit na Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr”) se žádostí o předběžné rozhodnutí o těchto otázkách a měl by být vázán jeho rozhodnutím.

(10)  Je nezbytné stanovit zvláštní pravidla pro provádění práva Unie v části pevného spojení v Lamanšském průlivu v pravomoci Francie, aby se zajistilo, že právo Unie bude vždy správně prováděno, a aby Komise pod kontrolou Soudního dvora mohla dohlížet na jeho uplatňování, a to i za naléhavých okolností nebo v případě, že mezivládní komise nevyhoví rozhodnutí rozhodčího soudu. Za tímto účelem by si Francie měla ponechat právo postupovat v nezbytných případech jednostranně, aby v části pevného spojení v Lamanšském průlivu, jež spadá do její pravomoci, zajistila úplné, správné a včasné uplatňování práva Unie.

(11)  Aby byla zajištěna účinná právní ochrana v oblastech, na něž se vztahuje právo Unie, měly by mít soudy nebo tribunály, na které se vztahuje čl. 19 odst. 1 Smlouvy o Evropské Unii, výlučnou pravomoc rozhodovat o žalobách podaných koncesionáři a uživateli pevného spojení v Lamanšském průlivu proti rozhodnutím mezivládní komise.

(12)  Prvky popsané v 8. až 11. bodě odůvodnění by měly být zohledněny v mezinárodních dohodách mezi Francií a Spojeným královstvím o pevném spojení v Lamanšském průlivu. Tyto mezinárodní dohody by měly být ve všech ohledech slučitelné s právem Unie,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Toto rozhodnutí stanoví podmínky, za nichž je Francie zmocněna sjednat, podepsat a uzavřít se Spojeným královstvím mezinárodní dohodu (dále jen „doplňková dohoda”) doplňující Smlouvu mezi Francií a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o výstavbě a provozu pevného spojení v Lamanšském průlivu soukromými koncesionáři (dále jen „smlouva z Canterbury“), pokud jde o uplatňování pravidel bezpečnosti železnic na pevné spojení v Lamanšském průlivu.

Tato mezinárodní dohoda vstoupí v platnost po skončení přechodného období stanoveného v Dohodě o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii a musí splňovat tyto podmínky:

a)  v zájmu zachování jednotného bezpečnostního režimu po celé délce pevného spojení v Lamanšském průlivu zajistí mezivládní komise, aby se na pevné spojení v Lamanšském průlivu uplatňovala ustanovení práva Unie, jak jsou vykládána Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) a která se týkají úkolů vnitrostátních bezpečnostních orgánů ve smyslu čl. 3 bodu 7 směrnice (EU) 2016/798, a zejména nařízení (EU) 2016/796 a směrnic (EU) 2016/797 a (EU) 2016/798 v pozměněném nebo nahrazeném znění, jakož i aktů přijatých na základě uvedených právních aktů;

b)  v případě, že spor předložený k rozhodčímu řízení podle článku 19 smlouvy z Canterbury vyvolá otázku výkladu práva Unie, rozhodčí soud nemá pravomoc o takové otázce rozhodnout. V takovém případě rozhodčí soud požádá Soudní dvůr o rozhodutí o předběžné otázce. Předběžné rozhodnutí Soudního dvora je pro rozhodčí soud závazné;

c)  je-li to nezbytné, zejména v naléhavých případech nebo v případě, že mezivládní komise nevyhoví rozhodnutí rozhodčího soudu, ponechává si Francie právo postupovat jednostranně, aby zajistila úplné, správné a včasné uplatňování práva Unie v části pevného spojení v Lamanšském průlivu, jež spadá do jejípravomoci;

d)  soudy nebo tribunály, na které se vztahuje čl. 19 odst. 1 Smlouvy o EU, mají výlučnou pravomoc rozhodovat o nápravných prostředcích, které koncesionáři a uživatelé pevného spojení v Lamanšském průlivu uplatňují proti rozhodnutím, která přijala mezivládní komise ve svém postavení vnitrostátního bezpečnostního orgánu ve smyslu čl. 3 bodu 7 směrnice (EU) 2016/798;

e)  musí být ve všech ohledech slučitelná s právem Unie.

Článek 2

Francie pravidelně informuje Komisi o jednáních se Spojeným královstvím o doplňkové dohodě a, bude-li to vhodné, vyzve Komisi k účasti při jednáních jako pozorovatele.

Po ukončení jednání předloží Francie Komisi návrh doplňkové dohody. Komise o tom informuje Evropský parlament a Radu.

Do jednoho měsíce od obdržení návrhu doplňkové dohody rozhodne Komise o tom, zda jsou splněny podmínky stanovené v článku 1 tohoto rozhodnutí. Pokud Komise rozhodne, že splněny jsou, Francie může doplňkovou dohodu podepsat a uzavřít.

Francie poskytne Komisi kopii doplňkové dohody do jednoho měsíce od jejího vstupu v platnost, nebo, bude-li se doplňková dohoda provádět prozatímně, do jednoho měsíce od začátku jejího prozatímního provádění.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Francouzské republice.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
(2)Stanovisko ze dne 16. září 2020 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 8. října 2020.
(4)Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 7.
(5)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 ze dne 11. května 2016 o bezpečnosti železnic (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 102).
(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 ze dne 11. května 2016 o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 44).
(7)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/796 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro železnice a o zrušení nařízení (ES) č. 881/2004 (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 1).


Ekologická produkce: datum použitelnosti a některá další data ***I
PDF 154kWORD 49k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. října 2020 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2018/848 o ekologické produkci, pokud jde o jeho datum použitelnosti a některá další data uvedená v daném nařízení (COM(2020)0483 – C9-0286/2020 – 2020/0231(COD))
P9_TA-PROV(2020)0263

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2020)0483),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0286/2020),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  po konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 28. září 2020 zavázal schválit tento postoj podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 163 jednacího řádu,

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 8. října 2020 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/..., kterým se mění nařízení (EU) 2018/848 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o jeho datum použitelnosti a některá další data v uvedeném nařízení

P9_TC1-COD(2020)0231


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

po konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem,

v souladu s řádným legislativním postupem(1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848(2) , které vstoupilo v platnost dne 17. června 2018, stanoví nový regulační rámec pro ekologickou produkci. Pro zajištění hladkého přechodu ze starého regulačního rámce na nový stanoví uvedené nařízení datum použitelnosti 1. ledna 2021.

(2)  Světová zdravotnická organizace prohlásila dne 30. ledna 2020 rozšíření onemocnění COVID-19 za "ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu" a dne 11. března 2020 je označila za pandemii. Pandemie COVID-19 vedla k mimořádným okolnostem, které vyžadují, aby odvětví ekologické produkce vynaložilo značné úsilí, které nebylo možno v době přijetí nařízení (EU) 2018/848 rozumně předpokládat.

(3)  Pandemie COVID-19 a související krize v oblasti veřejného zdraví představují pro členské státy bezprecedentní výzvu a pro ekologické hospodářské subjekty (dále jen „hospodářské subjekty“) velkou zátěž. Hospodářské subjekty v jejich důsledku soustředí své úsilí na zachování ekologické produkce a obchodních toků a nemohou se zároveň připravit na používání nového regulačního rámce podle nařízení (EU) 2018/848. Je proto velmi pravděpodobné, že členské státy a hospodářské subjekty nebudou schopny zajistit řádné provádění a uplatňování uvedeného nařízení ode dne 1. ledna 2021, jak se původně plánovalo.

(4)  K zajištění hladkého fungování odvětví ekologické produkce, poskytnutí právní jistoty a zabránění možnému narušení trhu je nezbytné odložit datum použitelnosti nařízení (EU) 2018/848 a některých dalších dat v uvedeném nařízení, která jsou od tohoto data odvozena.

(5)  S ohledem na rozsah pandemie COVID-19 a související krizi v oblasti veřejného zdraví, její epidemiologický vývoj a dodatečné zdroje vyžadované v členských státech a hospodářskými subjekty je vhodné odložit datum použitelnosti nařízení (EU) 2018/848 o jeden rok.

(6)  Od data použitelnosti nařízení (EU) 2018/848 je odvozeno zejména několik dat týkajících se výjimek, zpráv nebo pravomocí svěřených Komisi za účelem ukončení nebo prodloužení platnosti výjimek. Je proto vhodné odložit i tato data o jeden rok. Příslušná data byla stanovena s ohledem na dobu nezbytnou pro to, aby se hospodářské subjekty přizpůsobily ukončení výjimek, nebo aby členské státy a Komise získaly dostatečné informace o dostupnosti určitých vstupů, pro něž byly výjimky uděleny, nebo aby Komise předložila Evropskému parlamentu a Radě zprávu a připravila legislativní návrh nebo akty v přenesené pravomoci.

(7)  Pandemie COVID-19 a související krize v oblasti veřejného zdraví představují také bezprecedentní výzvu pro třetí země a pro hospodářské subjekty usazené ve třetích zemích. V případě třetích zemí, které byly uznány za rovnocenné podle čl. 33 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 834/2007(3), je proto vhodné prodloužit dobu platnosti jejich uznání o jeden rok do 31. prosince 2026, aby měly tyto třetí země dostatek času na změnu svého postavení, a to buď uzavřením obchodní dohody s Unií, nebo úplným souladem jejich hospodářských subjektů s nařízením (EU) 2018/848, aniž by došlo ke zbytečnému narušení obchodu s ekologickými produkty.

(8)  Podobně by mělo být datum, kdy skončí platnost uznání kontrolních orgánů a kontrolních subjektů ve třetích zemích uděleného podle čl. 33 odst. 3 nařízení (ES) č. 834/2007, prodlouženo o jeden rok do 31. prosince 2024, aby tyto kontrolní orgány a kontrolní subjekty a jejich schválené hospodářské subjekty ve třetích zemích měly dostatek času překonat dopad pandemie COVID-19 a připravit se na nový regulační rámec zavedený nařízením (EU) 2018/848.

(9)  Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zajistit hladké fungování odvětví ekologické produkce, poskytnout právní jistotu a zabránit možnému narušení trhu v důsledku mimořádných okolností způsobených pandemií COVID-19, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu účinků daného jednání, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(10)  Vzhledem k pandemii COVID-19, která vedla k mimořádným okolnostem pro ekologickou produkci, jež vyžadují okamžité jednání, je vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o EU, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(11)  Vzhledem k tomu, že je za stávajících okolností naléhavě nutné okamžitě zajistit právní jistotu pro odvětví ekologické produkce, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) 2018/848 se mění takto:

1)  v čl. 29 odst. 4 se datum „31. prosince 2024“ nahrazuje datem „31. prosince 2025“;

2)  v čl. 48 odst. 1 druhém pododstavci se datum „31. prosince 2025“ nahrazuje datem „31. prosince 2026“;

3)  v článku 49 se datum „31. prosince 2021“ nahrazuje datem „31. prosince 2022“;

4)  článek 53 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se datum „31. prosince 2035“ nahrazuje datem „31. prosince 2036“;

b)  odstavec 2 se mění takto:

i)  v návětí se datum „1. ledna 2028“ nahrazuje datem „1. ledna 2029“;

ii)  v písmenu a) se datum „31. prosinci 2035“ nahrazuje datem „31. prosinci 2036“;

c)  v odstavci 3 se datum „1. ledna 2026“ nahrazuje datem „1. ledna 2027“;

d)  v odstavci 4 se datum „1. ledna 2025“ nahrazuje datem „1. ledna 2026“ a datum „31. prosinci 2025“ se nahrazuje datem „31. prosinci 2026“;

e)  v návětí odstavce 7 se datum „31. prosince 2025“ nahrazuje datem „31. prosince 2026“;

5)  v čl. 57 odst. 1 se datum „31. prosince 2023“ nahrazuje datem „31. prosince 2024“;

6)  v článku 60 se datum „1. lednem 2021“ nahrazuje datem „1. lednem 2022“;

7)  v čl. 61 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:"

„Použije se ode dne 1. ledna 2022“;

"

8)  příloha II se mění takto:

a)  v části I se bod 1.5. mění takto:

i)  ve druhém pododstavci se datum „31. prosince 2030“ nahrazuje datem „31. prosince 2031“,

ii)  ve třetím pododstavci se datum „31. prosince 2025“ nahrazuje datem „31. prosince 2026“;

b)  část II se mění takto:

i)  v bodě 1.9.1.1. písm. a) se datum „1. ledna 2023“ nahrazuje datem „1. ledna 2024“,

ii)  v bodě 1.9.2.1. písm. a) se datum „1. ledna 2023“ nahrazuje datem „1. ledna 2024“,

iii)  v návětí bodu 1.9.3.1. písm. c) se datum „31. prosince 2025“ nahrazuje datem „31. prosince 2026“,

iv)  v návětí bodu 1.9.4.2. písm. c) se datum „31. prosince 2025“ nahrazuje datem „31. prosince 2026“;

c)  v části III se v bodě 3.1.2.1. druhém pododstavci datum „1. ledna 2021“ nahrazuje datem „1. ledna 2022“;

d)  v části VII se v bodě 1.1 datum „31. prosince 2023“ nahrazuje datem „31. prosince 2024“.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 8. října 2020.
(2)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 1).
(3)Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).


Právní stát a základní práva v Bulharsku
PDF 190kWORD 60k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. října 2020 o právním státu a základních právech v Bulharsku (2020/2793(RSP))
P9_TA-PROV(2020)0264B9-0309/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2, 3, 4, 6, 7, 9 a 10 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a článek 20 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech (EÚLP) a judikaturu Evropského soudu pro lidská práva,

–  s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 13. prosince 2006, kterým se zřizuje mechanismus pro spolupráci a ověřování pokroku Bulharska při dosahování specifických referenčních cílů v oblasti reformy soudnictví a boje proti korupci a organizovanému zločinu(1), a na příslušné výroční zprávy za období 2007–2019 a na zprávu Komise ze dne 22. října 2019 o pokroku Bulharska podle mechanismu pro spolupráci a ověřování (COM(2019)0498),

–  s ohledem na doporučení pro jednotlivé země v rámci evropského semestru týkající se Bulharska, která byla zveřejněna dne 20. května 2020 (COM(2020)0502),

–  s ohledem na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 5. listopadu 2009 ve věci Kolevi proti Bulharsku(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise o řízení a výkonnosti rozpočtu EU za rok 2019,

–  s ohledem na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 1. července 2014 ve věci Dimitrov a další proti Bulharsku(3),

–  s ohledem na zprávu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) za rok 2019,

–  s ohledem na stanovisko Benátské komise ze dne 9. prosince 2019 k návrhu změn trestního řádu Bulharska a zákona o soudním systému v souvislosti s trestním vyšetřováním nejvyšších soudců,

–  s ohledem na Zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 6/2019 s názvem „Boj proti podvodům ve výdajích EU na soudržnost: řídicí orgány musí posílit odhalování podvodů, reakci na ně a koordinaci“,

–  s ohledem na stanovisko Benátské komise ze dne 9. října 2017 k bulharskému zákonu o soudním systému,

–  s ohledem na společné stanovisko Benátské komise a Úřadu OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) ze dne 19. června 2017 o změnách bulharského volebního řádu,

–  s ohledem na stanovisko Benátské komise ze dne 23. října 2015 k návrhu zákona o změně a doplnění Ústavy Bulharské republiky (v oblasti soudnictví),

–  s ohledem na rozhodnutí Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 3. září 2020 o výkonu rozsudků Evropského soudu pro lidská práva ve věcech S.Z. proti Bulharsku a Kolevi proti Bulharsku,

–  s ohledem na výroční zprávu partnerských organizací Platformy Rady Evropy pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů z roku 2020,

–  s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy 2296(2019) ze dne 27. června 2019 o dialogu s Bulharskem v návaznosti na monitorování,

–  s ohledem na akci Rady Evropy proti hospodářské trestné činnosti a korupci,

–  s ohledem na druhou zprávu o souladu Bulharska ze dne 6. prosince 2019 vypracovanou Skupinou států proti korupci při Radě Evropy (GRECO),

–  s ohledem na prohlášení komisařky Rady Evropy pro lidská práva ze dne 3. září 2020 o policejním násilí páchaném na novinářích v Bulharsku a na její zprávu po návštěvě Bulharska ve dnech 25. až 29. listopadu 2019,

–  s ohledem na prohlášení zástupce OBSE pro svobodu sdělovacích prostředků ze dne 18. března 2020 o brutálním útoku na bulharského novináře Slaviho Angelova,

–  s ohledem na prohlášení předsedy Konference mezinárodních nevládních organizací Rady Evropy ze dne 9. července 2020 o navrhovaných změnách zákona o neziskových právních subjektech v Bulharsku,

–  s ohledem na společné prohlášení zvláštních zpravodajů OSN ze dne 13. května 2020 o rasismu a otázkách menšin ze dne 13. května 2020,

–  s ohledem na prohlášení zvláštního zpravodaje OSN ze dne 21. října 2019 o násilí páchaném na ženách, jeho příčinách a důsledcích,

–  s ohledem na nedávné závěrečné připomínky smluvních orgánů OSN týkající se Bulharska,

–  s ohledem na návrh nové ústavy Bulharské republiky předložený dne 17. srpna 2020,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. května 2018 o pluralitě a svobodě sdělovacích prostředků v Evropské unii(4),

–  s ohledem na svou diskusi o právním státu a základních právech v Bulharsku ze dne 5. října 2020,

–  s ohledem na diskusi, která se konala ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci dne 10. září 2020 o aktuálním stavu mechanismu pro spolupráci a ověřování,

–  s ohledem na výměny názorů, které zrealizovala monitorovací skupina pro demokracii, právní stát a základní práva od svého zřízení Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci dne 5. září 2019, zejména na výměnu názorů o situaci v Bulharsku, která se konala dne 28. srpna 2020,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 s názvem „Zpráva o právním státu 2020 – Stav právního státu v Evropské unii“ (COM(2020)0580) a na připojený dokument s názvem „Kapitola o stavu právního státu v Bulharsku“ (SWD(2020)0301),

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, a vzhledem k tomu, že tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů (článek 2 SEU);

B.  vzhledem k tomu, že Unie a její členské státy mají povinnost dodržovat zásady právního státu a demokracie, lidská práva a základní svobody a řídit se hodnotami a zásadami zakotvenými ve Smlouvách EU a v mezinárodních nástrojích v oblasti lidských práv a že musí této povinnosti dostát;

C.  vzhledem k tomu, že podle čl. 6 odst. 3 SEU základní práva, která jsou zaručena Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a která vyplývají z ústavních tradic společných členským státům, tvoří obecné zásady práva Unie;

D.  vzhledem k tomu, že Listina základních práv Evropské unie a zásady v ní zakotvené jsou součástí primárního práva Unie;

E.  vzhledem k tomu, že svoboda projevu a svoboda a pluralita sdělovacích prostředků jsou zakotveny v článku 11 Listiny základních práv a v článku 10 EÚLP;

F.  vzhledem k tomu, že nezávislost soudnictví je základním požadavkem demokratické zásady oddělení pravomocí a je zakotvena v čl. 19 odst. 1 SEU, článku 47 Listiny základních práv a článku 6 EÚLP;

G.  vzhledem k tomu, že Unie funguje na základě presumpce vzájemné důvěry v to, že členské státy jednají ve shodě s demokracií, právním státem a základními právy zakotvenými v EÚLP a v Listině základních práv;

H.  vzhledem k tomu, že právní stát je jednou ze společných hodnot, na nichž je Unie založena, a je předpokladem účinného fungování celé Unie, a vzhledem k tomu, že Komise spolu s Parlamentem a Radou je podle Smluv odpovědná za zaručení dodržování zásad právního státu jako základní hodnoty Unie a zajištění dodržování práva, hodnot a zásad Unie;

I.  vzhledem k tomu, že odmítá-li jeden členský stát soustavně dodržovat základní hodnoty Evropské unie a Smluv, jejichž smluvní stranou se dobrovolně stal, ovlivňuje a ohrožuje Unii jako celek; vzhledem k tomu, že nedostatečná reakce na takovouto situaci by ohrozila důvěryhodnost Unie;

J.  vzhledem k tomu, že Benátská komise a ODIHR zjistily, že bulharský volební řád brání jazykové rozmanitosti a hlasovacím právům občanů žijících v zahraničí(5);

K.  vzhledem k tomu, že v posledních letech byla hlášena řada incidentů týkajících se používání nenávistných projevů namířených proti menšinám, a to i ze strany vládních ministrů; vzhledem k tomu, že parlamentní imunita je systematicky využívána k ochraně členů bulharského Národního shromáždění před odpovědností za nenávistné projevy(6);

L.  vzhledem k tomu že v posledních letech se množí zprávy o zneužívání finančních prostředků Unie v Bulharsku, které by měly být důkladně prošetřeny; vzhledem k tomu, že v posledních měsících jsou bulharští občané svědky velkého množství tvrzení o korupci na vysoké úrovni, z nichž některá se týkají přímo i předsedy vlády; vzhledem k tomu, že mezinárodní média v posledních měsících opakovaně informovala o možných propojeních mezi zločineckými skupinami a veřejnými orgány v Bulharsku;

M.  vzhledem k tomu, že státní zastupitelství obžalovalo bývalého ministra životního prostředí a vodního hospodářství a bývalého náměstka ministra životního prostředí a vodního hospodářství a bývalého náměstka ministra hospodářství, přičemž všichni byli vládou okamžitě odvoláni;

N.  vzhledem k tomu, že tato odhalení vedla v Bulharsku k rozsáhlým demonstracím a protestům občanské společnosti, které trvaly nepřetržitě více než tři měsíce a při nichž Bulhaři požadovali spravedlnost, dodržování právního státu a nezávislé soudnictví a protestovali proti oslabování demokracie a zakořeněné korupci; vzhledem k tomu, že požadavky protestujících zahrnovaly odstoupení vlády a nejvyššího státního zástupce, jakož i okamžité parlamentní volby; vzhledem k tomu, že tyto protesty se údajně setkaly s nepřiměřeným násilím ze strany donucovacích orgánů;

O.  vzhledem k tomu, že právo na protest je základním právem, na nějž se nemohou vztahovat obecné ani absolutní zákazy nebo kontrolní opatření a je možné jej omezit pouze zákonnými, přiměřenými a nutnými policejními opatřeními, a to pouze za výjimečných okolností; vzhledem k tomu, že k žádné demonstraci by se nemělo přistupovat tak, že se na ni toto právo nevztahuje; vzhledem k tomu, že donucovací orgány musí upřednostňovat dobrovolné rozpuštění akce bez použití síly; vzhledem k tomu, že svoboda shromažďování jde ruku v ruce se svobodou projevu, tj. každý má právo na svobodu projevu, což zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky, aniž by docházelo k zásahům veřejných orgánů a bez ohledu na hranice;

P.  vzhledem k tomu, že ministr vnitra, ministr financí, ministr hospodářství a ministr cestovního ruchu odstoupili dne 15. července 2020 a ministr spravedlnosti odstoupil dne 26. srpna 2020;

Q.   vzhledem k tomu, že předseda vlády oznámil, že odstoupí, jakmile národní shromáždění přijme rozhodnutí uspořádat volby do velkého národního shromáždění(7);

R.  vzhledem k tomu, že přetrvávají vážné obavy ohledně boje proti korupci v Bulharsku; vzhledem k tomu, že to může ohrozit důvěru občanů ve veřejné instituce;

S.  vzhledem k tomu, že podle zvláštního průzkumu Eurobarometru o postoji evropských občanů ke korupci zveřejněného v červnu 2020 považovalo 80 % dotázaných Bulharů korupci ve své zemi za rozšířenou a 51 % se domnívalo, že korupce v posledních třech letech vzrostla;

T.  vzhledem k tomu, že podle indexu právního státu World Justice Project pro rok 2020 se Bulharsko umístilo na 53. místě ze 128 zemí a v kontextu Unie pak obsadilo poslední místo; vzhledem k tomu, že podle indexu vnímání korupce Transparency International z roku 2019, který byl zveřejněn na začátku tohoto roku, je Bulharsko ve spodní části seznamu pod zeměmi regionu Unie, a to na 74. místě na světě;

U.  vzhledem k tomu, že aktivní občanská společnost a pluralita sdělovacích prostředků hrají zásadní úlohu při prosazování otevřené a pluralistické společnosti, účasti veřejnosti na demokratických procesech a zvyšování odpovědnosti vlád; vzhledem k tomu, že svoboda sdělovacích prostředků v Bulharsku se zhoršuje, jak dokládá také pořadí země ve zprávách zveřejněných organizací Reportéři bez hranic; vzhledem k tomu, že podle mezinárodního indexu svobody tisku, který byl zveřejněn koncem dubna 2020, je Bulharsko 111. na světě a tři roky po sobě poslední mezi členskými státy EU; vzhledem k tomu, že platforma Rady Evropy pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů obsahuje tři výstrahy úrovně 1 týkající se závažného a škodlivého porušování svobody sdělovacích prostředků, na něž bulharské orgány stále ještě nereagovaly; vyjadřuje své znepokojení nad vlivem třetích zemí na sdělovací prostředky, který je součástí širší strategie zaměřené na šíření propagandy a dezinformací namířených proti EU;

V.  vzhledem k tomu, že Bulharsko má stále mnoho institucionálních nedostatků, zejména v souvislosti s nezávislostí soudnictví, což jsou nedostatky, které Evropská komise v průběhu let uznávala ve svých zprávách v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování; vzhledem k tomu, že Komise však v poslední zprávě mechanismu pro spolupráci a ověřování, která byla zveřejněna dne 22. října 2019, zjistila, že pokrok, který Bulharsko projevilo v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování, je dostatečný pro splnění závazků této země přijatých v době jejího přistoupení k Unii, a doporučila tedy odvolání mechanismu dohledu; vzhledem k tomu, že po zohlednění postřehů Parlamentu a Rady musí ještě Komise přijmout konečné rozhodnutí o odvolání mechanismu pro spolupráci a ověřování; vzhledem k tomu, že dopis předsedy Sassoliho vyjádřil podporu zrušení mechanismu pro spolupráci a ověřování, ale zdůraznil, že je třeba provádět a prosazovat závazky a reformy a zdůraznil situaci nezávislosti soudnictví, korupce a svobody sdělovacích prostředků;

W.  vzhledem k tomu, že nový komplexní mechanismus pro demokracii, právní stát a základní práva, jak jej prosazuje Parlament, a jeho výroční monitorovací cyklus, který by se vztahoval stejně na všechny členské státy, by měl zahrnovat všechny hodnoty zakotvené v článku 2 SEU a měl by v konečném důsledku nahradit mechanismy pro spolupráci a ověřování pro Rumunsko a Bulharsko,

X.  vzhledem k tomu, že nedávno zveřejněná zpráva o právním státu z roku 2020 uznává, že v Bulharsku přetrvávají problémy, pokud jde o nezávislost státního zastupitelství na výkonné moci, a poukazuje na to, že nebyl dokončen účinný režim odpovědnosti nejvyššího státního zástupce; vzhledem k tomu, že zpráva rovněž zmiňuje obavy, které panují ohledně efektivity vyšetřování, stíhání a soudního rozhodování v případech korupce v Bulharsku; vzhledem k tomu, že v oblasti svobody sdělovacích prostředků zpráva zdůrazňuje určité obavy, od efektivity vnitrostátních orgánů pro sdělovací prostředky v Bulharsku až po nedostatečnou transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků, jakož i výhrůžky a útoky zaměřené na novináře,

1.  hluboce lituje skutečnosti, že vývoj v Bulharsku vedl k výraznému zhoršení dodržování zásad právního státu, demokracie a základních práv, včetně nezávislosti soudnictví, oddělení pravomocí, boje proti korupci a svobody sdělovacích prostředků; vyjadřuje svoji solidaritu s obyvateli Bulharska v jejich legitimních požadavcích a snahách o spravedlnost, transparentnost, odpovědnost a demokracii;

2.  zdůrazňuje, že je zcela zásadní zaručit úplné dodržování hodnot uvedených v článku 2 SEU a zaručit základní práva zakotvená v Listině základních práv; vyzývá bulharské orgány, aby zajistily plné a bezpodmínečné dodržování těchto hodnot a práv;

3.  bere na vědomí návrh na svolání Velkého národního shromáždění s cílem přijmout novou ústavu; zdůrazňuje, že jakákoli ústavní reforma by měla být předmětem důkladné a inkluzivní diskuse a měla by být založena na řádných konzultacích se všemi zúčastněnými stranami, zejména s občanskou společností, a měla by být přijata s co nejširším konsensem; bere na vědomí dopis, který dne 18. září 2020 zaslal předseda Národního shromáždění předsedovi Benátské komise a v němž předložil oficiální žádost o poskytnutí odborné podpory a vydání stanoviska Benátské komise k návrhu nové ústavy Bulharské republiky; vyzývá bulharské orgány, aby aktivně usilovaly o hodnocení příslušných opatření Benátskou komisí a dalšími příslušnými orgány mezinárodních organizací před jejich konečným schválením;

4.  bere na vědomí přijetí změn bulharského volebního řádu ve druhém čtení; se znepokojením konstatuje, že bulharský parlament v současné době přijímá nový volební zákon, zatímco běžné parlamentní volby se mají konat nejdéle do sedmi měsíců; vyzývá bulharské orgány, aby zajistily plné dodržování volebních právních předpisů se všemi doporučeními Benátské komise a OBSE/ODIHR, zejména pokud jde o stabilitu základních prvků volebního práva, které by nemělo být možné měnit méně než jeden rok před volbami;

5.  je hluboce přesvědčen, že bulharský parlament by měl hrát klíčovou úlohu při zajišťování odpovědnosti výkonné moci a měl by být jednou ze součástí systému brzd a protivah potřebných pro právní stát; vyjadřuje znepokojení nad tím, že vládnoucí většina urychleně schvaluje právní předpisy, a to často bez řádných diskusí nebo konzultací se zúčastněnými stranami; bere na vědomí velmi nízkou důvěru veřejnosti v bulharský parlament(8); vyjadřuje politování nad nedávnými omezeními uvalenými na novináře v rámci budování Národního shromáždění, která omezují jejich přístup k poslancům, a tím i možnosti kontroly sdělovacích prostředků nad prací zákonodárného orgánu;

6.  je hluboce znepokojen skutečností, že některé systémové otázky soudního systému, které zjistily Evropský soud pro lidská práva a Benátská komise, zůstávají nevyřešeny, zejména pokud jde o ustanovení týkající se Nejvyšší soudní rady a nejvyššího státního zástupce, zejména neexistencí účinných mechanismů pro odpovědnost nebo funkčního systému brzd a protivah pro jejich práci; trvá na tom, aby bulharské orgány plně dodržovaly judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a doporučení Benátské komise a GRECO týkající se soudnictví, zejména pokud jde o Nejvyšší soudní radu a postavení nejvyššího státního zástupce s cílem zajistit nezávislost soudnictví; konstatuje, že zpráva Komise ze dne 22. října 2019 o pokroku v Bulharsku v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování uvádí, že v médiích proběhla široká diskuse, přičemž některé zúčastněné strany vyjádřily obavy ohledně postupu jmenování a hlavního kandidáta na nejvyššího státního zástupce a že organizace občanské společnosti pořádaly pouliční protesty;

7.  je znepokojen neustálým nedostatkem vyšetřování korupce na vysoké úrovni, které by přineslo jakékoliv hmatatelné výsledky; konstatuje, že korupce, neefektivnost a nedostatečná odpovědnost jsou i nadále všudypřítomné problémy v soudnictví a důvěra veřejnosti v soudní systém zůstává nízká kvůli vnímání, že soudci jsou vystaveni politickému tlaku a uplatňují nerovnou spravedlnost; bere na vědomí zvýšený počet vyšetřování korupce na vysoké úrovni, včetně případů s přeshraničními aspekty, zahájených proti vysoce postaveným úředníkům a osobám vysokého veřejného zájmu; se znepokojením bere na vědomí nesrovnalosti mezi rozhodnutími soudů nižšího a vyššího stupně, které rovněž přispívají k nedostatku konečných a účinných odsouzení; poukazuje na to, že je nutné provádět vážná, nezávislá a aktivní vyšetřování a dosáhnout výsledků v oblasti boje proti korupci, organizované trestné činnosti a praní peněz a důkladně se zabývat tvrzeními o korupci na vysoké úrovni v návaznosti na zvukové záznamy z léta roku 2020 a v souvislosti se skandály tzv. „Apartment Gate“ a „Guesthouse Gate“, aférou spojenou s tankerem, případem přímořské nemovitosti Rosenets nebo skandálem okolo údajného protizákonného převodu peněz z bulharské rozvojové banky, které všechny dohromady naznačují hluboké a systémové nedostatky v oblasti právního státu a boje proti korupci v Bulharsku; dále vyjadřuje znepokojení nad méně významnými příklady nedostatků v oblasti právního státu v Bulharsku, jako je zacházení s majiteli bytů v letovisku Slunečné pobřeží v Pomorii; vítá zřízení nové jednotné protikorupční agentury v Bulharsku; vyzývá bulharské orgány, aby zajistily, že agentura bude schopna účinně řídit širokou škálu svých povinností, včetně prevence, vyšetřování a propadnutí majetku nezákonného původu;

8.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad vážným zhoršením svobody sdělovacích prostředků v Bulharsku v uplynulém desetiletí; vyzývá bulharské orgány, aby podporovaly příznivé prostředí pro svobodu projevu, zejména zvýšením transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků, předcházením nadměrné koncentrace vlastnických a distribučních sítí sdělovacích prostředků, mimo jiné řádným uplatňováním stávajícího právního rámce, jakož i zrušením trestněprávních ustanovení proti trestným činům pomluvy; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit nezávislost a účinnost složení a mandátu Rady pro elektronická média; je znepokojen zprávami o pokračující praxi ovlivňování médií prostřednictvím preferenčního přidělování prostředků Unie sdělovacím prostředkům nakloněným vládě;

9.  konstatuje, že ochrana novinářů je v zásadním zájmu společnosti; vyzývá bulharské orgány, aby vždy zajistily ochranu novinářů, a tudíž jejich nezávislost; důrazně odsuzuje případy, kdy se novináři kritičtí k vládě stali cílem pomlouvačných kampaní, a vyzývá bulharské orgány, aby tyto nedemokratické praktiky omezily; vyjadřuje politování nad případy násilí páchaného na reportérech a ničení jejich technického vybavení; naléhavě vyzývá bulharské orgány, aby zahájily komplexní vyšetřování všech případů násilí páchaného na novinářích, kteří podávají zprávy o protestech; vyzývá bulharské orgány, aby zajistily, že policejní úředníci a další úředníci budou respektovat svobodu tisku a umožní novinářům a pracovníkům médií bezpečně podávat zprávy o demonstracích; zdůrazňuje, že násilí ze strany státních subjektů je v rozporu s povinností členských států dodržovat svobodu tisku a chránit bezpečí novinářů(9);

10.  vyzývá bulharské orgány, aby se plně a komplexně zabývaly všemi výstrahami předloženými na platformě Rady Evropy pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů a aby plně dodržovaly doporučení komisaře Rady Evropy pro lidská práva s cílem zajistit bezpečné prostředí pro novináře v Bulharsku;

11.  vyjadřuje jednoznačnou podporu občanům Bulharska v jejich legitimních požadavcích a snahách o spravedlnost, transparentnost, odpovědnost a demokracii; je pevně přesvědčen, že pokojné demonstrace jsou základním právem v každé demokratické zemi, a podporuje právo lidí na pokojný protest; odsuzuje veškeré formy násilí proti pokojným demonstracím; zdůrazňuje, že vždy musí být respektována svoboda projevu a svoboda informací; zdůrazňuje, že použití násilí a nepřiměřené síly je nepřijatelné; vyjadřuje zejména znepokojení nad tvrzeními o použití síly proti ženám a dětem, včetně dětí se zdravotním postižením; je znepokojen nezákonnými a nadměrnými audity prováděnými v soukromých podnicích, které veřejně vyjádřily podporu protestům; odsuzuje násilné a nepřiměřené zásahy policie během protestů v červenci, srpnu a září 2020; vyzývá bulharské orgány, aby zajistily úplné, transparentní, nestranné a účinné vyšetřování činností policie;

12.  odsuzuje nelidské podmínky v bulharských věznicích, které zjistil Evropský soud pro lidská práva, včetně přeplnění, špatných hygienických a materiálních podmínek, omezených možností pro aktivitu mimo celu, nedostatečné lékařské péče a dlouhodobého uplatňování restriktivního vězeňského režimu(10);

13.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že podle více než 45 rozsudků Evropského soudu pro lidská práva nesplnily bulharské orgány svou povinnost provést účinné vyšetřování; domnívá se, že tyto opakující se nedostatky odhalily systémový problém(11); zdůrazňuje, že podle výroční zprávy Rady Evropy z roku 2019 o dohledu nad výkonem soudních rozhodnutí a rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva existuje 79 hlavních rozsudků proti Bulharsku, které čekají na provedení;

14.  je znepokojen tím, že navzdory několika směrnicím EU o procesních právech podezřelých a obviněných osob, jak jsou stanoveny v plánu z roku 2009, nejsou v Bulharsku procesní práva dostatečně dodržována; domnívá se, že to má hluboký dopad na základní práva(12);

15.  odsuzuje veškeré projevy nenávisti, diskriminace a nepřátelství vůči osobám romského původu, ženám, LGBTI osobám a osobám náležejícím k jiným menšinovým skupinám, což je i nadále akutním problémem; vyzývá orgány, aby důrazně reagovaly na případy nenávistných projevů, a to i ze strany vysoce postavených politiků, posílily právní ochranu proti diskriminaci a trestným činům z nenávisti a tyto trestné činy účinně vyšetřovaly a stíhaly; vítá soudní zákaz každoročního neonacistického pochodu „Marš Lukov“ (Lukovův pochod) a vyšetřování zahájené proti organizaci „BNU“, která za ním stojí; vyzývá bulharskou vládu, aby posílila spolupráci s mezinárodními a místními pozorovateli lidských práv a aby přijala veškerá nezbytná opatření s cílem účinně zaručit práva menšin, zejména právo na svobodu projevu a svobodu sdružování, a to i prováděním příslušných rozsudků Evropského soudu pro lidská práva(13); vyzývá bulharské orgány a úředníky, aby důrazně odsoudili veškeré činy násilí a nenávistných projevů namířených proti menšinám;

16.  vyjadřuje politování nad nepřátelskou atmosférou vůči lidem romského původu v některých obydlených komunitách, zejména vůči osobám, které musely opustit své domovy poté, co se v několika lokalitách demonstrace zaměřily na jejich komunity; vyjadřuje politování nad psychickým obtěžováním a násilným vystěhováním Romů v oblasti Vojvodinovo; vyzývá orgány, aby bezodkladně řešily situaci dotčených osob; domnívá se, že by měla pokračovat rozhodná opatření ke zlepšení celkové situace obyvatel romského původu v oblasti bydlení; domnívá se, že je nezbytné plně vymýtit segregaci dětí romského původu ve vzdělávání; vyzývá orgány, aby zastavily nenávistné projevy a rasovou diskriminaci vůči obyvatelům romské menšiny v reakci na onemocnění COVID-19 a aby zastavily policejní operace zaměřené na romské čtvrti během pandemie;

17.  bere na vědomí rozsudek Ústavního soudu ze dne 27. července 2018 týkající se souladu Istanbulské úmluvy s Ústavou Bulharska; vyjadřuje politování nad skutečností, že toto rozhodnutí brání Bulharsku v ratifikaci úmluvy; je hluboce znepokojen přetrvávajícím negativním a zkreslujícím veřejným diskurzem o úmluvě, který je formován rozsáhlými dezinformačními a pomlouvačnými kampaněmi po negativním zpravodajství o tomto tématu v některých sdělovacích prostředcích s údajnými vazbami na vládu a opoziční strany, a co je ještě více znepokojující, s účastí politiků a politických stran zastoupených v bulharském parlamentu; je znepokojen tím, že přetrvávající negativní postoj k úmluvě dále přispívá ke stigmatizaci zranitelných skupin ohrožených násilím na základě pohlaví, jejichž situace byla obzvláště zhoršena onemocněním COVID-19 a opatřeními k omezení volného pohybu osob v celé Evropě, včetně Bulharska, a dále povzbuzuje a vštěpuje pocit beztrestnosti mezi pachateli trestných činů na základě pohlaví; vyjadřuje politování nad tím, že nedávné změny trestního zákoníku, které zavedly přísnější sankce za násilí na základě pohlaví, se ukázaly jako nedostatečné k řešení složitosti této otázky a především k její prevenci; vyzývá proto bulharské orgány, aby posílily prevenci domácího násilí a boj proti němu, aby učinily nezbytné kroky s cílem umožnit ratifikaci Istanbulské úmluvy a aby zavedly co nejvíce prvků úmluvy, které jsou v souladu s jejím ústavním řádem, a zároveň hledaly širší řešení zbývajících prvků a aby zvýšily počet přístřeší a dalších sociálních služeb nezbytných k poskytování podpory obětem domácího násilí;

18.  považuje za nezbytné odstranit diskriminaci osob na základě jejich sexuální orientace nebo genderové identity z právních předpisů i z praxe ve všech oblastech; vyzývá bulharské orgány, aby změnily zákon o ochraně proti diskriminaci tak, aby výslovně zahrnoval genderovou identitu jako důvod diskriminace; vyzývá bulharské orgány, aby změnily stávající trestní zákoník tak, aby zahrnoval trestné činy z nenávisti a nenávistné projevy na základě sexuální orientace, genderové identity a vyjádření a pohlavních znaků; vyzývá bulharské orgány, aby uplatňovaly příslušnou judikaturu Soudního dvora a Evropského soudu pro lidská práva a v této souvislosti řešily situaci manželů a rodičů stejného pohlaví s cílem zajistit, aby požívali práva na nediskriminaci v právních předpisech i ve skutečnosti, a vyzývá je, aby zavedly odpovídající právní rámec zaručující všem párům stejná práva;

19.  je znepokojen tím, že osobám, které mohou potřebovat mezinárodní ochranu, bylo zabráněno vstoupit na bulharské území nebo byly vyhoštěny, aniž by mohly požádat o azyl nebo o individuální posouzení(14); je obzvláště znepokojen problematickou deportací členů turecké opozice v rozporu s mezinárodními smlouvami a navzdory platným soudním příkazům vydaným příslušnými bulharskými soudy(15); vyzývá bulharské orgány, aby zajistily plný soulad právních předpisů a postupů v oblasti azylu s acquis v oblasti azylu a s Listinou základních práv; vyzývá Komisi, aby se přednostně zabývala řízením o nesplnění povinnosti proti Bulharsku;

20.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad navrhovanými změnami zákona o neziskových právních subjektech, které by vytvořily velmi nepřátelské prostředí pro ty organizace občanské společnosti se statusem veřejně prospěšného subjektu, které jsou příjemci zahraničních finančních prostředků, a hrozí, že budou v rozporu se zásadou svobody sdružování a právem na soukromí(16); naléhavě vyzývá bulharské orgány, aby v tomto ohledu důkladně zvážily ustálenou judikaturu Evropského soudního dvora;

21.  konstatuje, že Bulharsko v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování učinilo určitý pokrok; vyzývá bulharskou vládu, aby v souladu se zásadou loajální spolupráce stanovenou ve Smlouvě spolupracovala s Komisí při dalším provádění závazků; vyzývá bulharské orgány, aby neprováděly žádné jednostranné reformy, které by ohrozily dodržování zásad právního státu, a zejména nezávislost soudnictví a oddělení pravomocí; bere na vědomí, že Komise uvedla, že zatím v souvislosti s Bulharskem neodvolá mechanismus pro spolupráci a ověřování; vyzývá Komisi, aby i nadále sledovala reformu soudnictví a boj proti korupci v Bulharsku v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování, dokud nebude nastolen plně funkční mechanismus pro sledování dodržování demokracie, právního státu a základních práv, který se bude vztahovat stejně na všechny členské státy; dále vyzývá Komisi, aby v případě potřeby rovněž využívala i další dostupné nástroje, včetně řízení o nesplnění povinnosti, postupu pro posílení právního státu a rozpočtových nástrojů, jakmile budou k dispozici;

22.  vítá zveřejnění první výroční zprávy EU o právním státu, která zahrnuje všechny členské státy; bere na vědomí obavy, které Komise zjistila v několika oblastech v souvislosti s Bulharskem; vyzývá bulharské orgány, aby na tyto obavy urychleně zareagovaly;

23.  zdůrazňuje, že je třeba, aby bulharská vláda ve spolupráci s Komisí zajistila přísnější kontrolu způsobu vynakládání finančních prostředků Unie a okamžitě řešila obavy, že finanční prostředky daňových poplatníků jsou využívány na obohacování kruhů spojených s vládnoucí stranou;

24.  vítá přistoupení Bulharska k Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) a je přesvědčen, že účast této země na jeho činnosti povede sama o sobě k přísnější kontrole správného využívání fondů EU v tomto ohledu;

25.  opětovně potvrzuje své stanovisko k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech(17), včetně potřeby chránit práva příjemců, a vyzývá Radu, aby co nejdříve zahájila interinstitucionální jednání;

26.  vyzývá bulharské orgány, aby vyšetřily odhalení obsažená ve spisech FinCEN, z nichž vyplynulo, že tři bulharské banky byly zapojeny do zpracování plateb, které byly identifikovány jako vysoce rizikové z hlediska praní peněz a propojené s financováním organizovaného zločinu a terorismu; zastává názor, že Bulharsko musí přijmout rozhodná opatření ke zlepšení dohledu nad bankovním sektorem a zintenzivnit opatření proti praní peněz, mj. posílením institucí, které tyto otázky vyšetřují; zdůrazňuje, že spisy FinCEN odhalily nedostatky globálního systému a jeho zranitelnost vůči zneužívání ze strany pachatelů trestné činnosti a zkorumpovaných osob a zdůraznily, že je naléhavě nutné zlepšit bankovní dohled na celém světě a přijmout lepší mechanismy pro řešení přeshraničních transakcí; vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily práci v této oblasti, mj. zřízením evropského orgánu dohledu, jak Parlament požadoval již dříve;

27.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Organizaci spojených národů.

(1) Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 58.
(2) Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 5. listopadu 2009, Kolevi proti Bulharsku (stížnost č. 1108/02).
(3) Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 1. července 2014, Dimitrov a další proti Bulharsku (stížnost č. 77938/11).
(4) Úř. věst. C 41, 6.2.2020, s. 64.
(5) Benátská komise a OBSE/ODIHR ke změnám volebního řádu v Bulharsku, 19. června 2017, CDL-AD(2017)016.
(6) Komisař Rady Evropy pro lidská práva, zpráva po návštěvě Bulharska ve dnech 25. až 29. listopadu 2019, 31. března 2020, s. 33 a s. 38.
(7) https://government.bg/bg/prestsentar/novini/obrashtenie-na-ministar-predsedatelya-boyko-borisov
(8) https://www.gallup-international.bg/43810/public-opinion-political-situation/
(9) Komisař pro lidská práva Rady Evropy, prohlášení s názvem „Bulgaria must investigate police violence against journalists“ (Bulharsko musí vyšetřovat policejní násilí páchané na novinářích), Štrasburk, 3. září 2020.
(10) Viz rozsudky ze dne 27. ledna 2015, ve věci Neshkov a další proti Bulharsku (stížnosti č. 36925/10, 21487/12, 72893/12, 73196/12, 77718/12 a 9717/13); 12. května 2017 ve věci Simeonovi proti Bulharsku (stížnost č. 21980/04); 21. ledna 2016 ve věci Boris Kostadinov proti Bulharsku (stížnost č. 61701/11); 29. června 2017 ve věci Dimcho Dimov proti Bulharsku (č. 2) (stížnost č. 77248/12); 17. listopadu 2015, Dimitrov a Ridov proti Bulharsku (stížnost č. 34846/08) a 5. října 2017, Kormev proti Bulharsku (stížnost č. 39014/12).
(11) Viz rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 3. března 2015 ve věci S.Z. proti Bulharsku (stížnost č. 29263/12).
(12) Viz nejnovější zprávy z pravidelných návštěv Evropského výboru pro prevenci mučení a nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání.
(13)  Rozsudky ze dne 19. ledna 2006, The United Macedonian Organisation Ilinden and others proti Bulharsku (stížnost č. 59491/00); 18. října 2011, The United Macedonian Organisation Ilinden and others proti Bulharsku (č. 2) (stížnost č. 34960/04); 11. ledna 2018, The United Macedonian Organisation Ilinden and others proti Bulharsku (č. 3) (stížnost č. 29496/16) a 11. ledna 2018, Yordan Ivanov a další proti Bulharsku (stížnost č. 70502/13).
(14) Výbor OSN pro lidská práva, závěrečné připomínky ke čtvrté pravidelné zprávě Bulharska ze dne 15. listopadu 2018, body 29–30.
(15) Evropský soud pro lidská práva, probíhající stížnost, Abdullah Büyük proti Bulharsku (stížnost č. 23843/17); Ministerstvo zahraničí Spojených států, Odbor pro demokracii, lidská práva a práci, Bulgaria 2016 Human Rights Report (Zpráva o stavu lidských práv v Bulharsku za rok 2016), s. 16.
(16) Rada Evropy, prohlášení předsedy Konference mezinárodních nevládních organizací „The proposed amendments to the Non-Profit Legal Entities Act in Bulgaria give rise for concern“ (Návrhy změn zákona o neziskových právních subjektech v Bulharsku vzbuzují obavy), 9. července 2020.
(17) Přijaté texty, P8_TA(2019)0349.


Digitální finance: nově vznikající rizika týkající se kryptoaktiv – výzvy v souvislosti s regulací a dohledem v oblasti finančních služeb, institucí a trhů
PDF 247kWORD 74k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. října 2020 obsahující doporučení Komisi o digitálním financování: nově vznikající rizika týkající se kryptoaktiv – výzvy v souvislosti s regulací a dohledem v oblasti finančních služeb, institucí a trhů (2020/2034(INL))
P9_TA-PROV(2020)0265A9-0161/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 225 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů),(1)

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvané „Evropská strategie pro data“(4),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2018 nazvané „Akční plán pro finanční technologie: Za konkurenceschopnější a inovativnější evropský finanční sektor“(5),

–  s ohledem na společné prohlášení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 6. dubna 2016 s názvem „Společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám: Reakce Evropské unie“(6),

–  s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 19. února 2020 s názvem „Umělá inteligence – evropský přístup k excelenci a důvěře“(7),

–  s ohledem na odpověď TO E-001130/2017 ze dne 10. dubna 2017, kterou poskytl jménem Komise její místopředseda Dombrovskis,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu Generálního ředitelství Komise pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů z října 2019 nazvanou „Řádná správa pro evropský elektronický přístup k informacím založený na technologii distribuované účetní knihy / blockchainu“(8),

–  s ohledem na studii Komise, která se zabývá uplatňováním nařízení o mezibankovních poplatcích(9),

–  s ohledem na veřejnou konzultaci Komise ze dne 17. února 2020 týkající se „přezkumu regulačního rámce pro investiční podniky a organizátory trhu“,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu fóra Komise na vysoké úrovni o unii kapitálových trhů ze dne 10. června 2020 nazvanou „Nová vize pro evropské kapitálové trhy“(10),

–  s ohledem na závěrečnou zprávu odborné skupiny Komise pro regulační překážky pro finanční inovace: 30 doporučení ohledně regulace, inovací a financování ze dne 13. prosince 2019,

–  s ohledem na společné doporučení evropských orgánů dohledu Evropské komisi ze dne 10. dubna 2019 o potřebě zlepšit právní předpisy v souvislosti s požadavky na řízení rizik IKT ve finančním sektoru EU,

–  s ohledem na společné doporučení evropských orgánů dohledu Evropské komisi ze dne 10. dubna 2019 o nákladech a přínosech vypracování soudržného rámce pro testování kybernetické odolnosti pro významné účastníky trhu a infrastruktury v rámci celého finančního sektoru EU,

–  s ohledem na společnou zprávu evropských orgánů dohledu s názvem „Finanční technologie: regulační pískoviště a centra pro inovace“ ze dne 7. ledna 2019(11),

–  s ohledem na pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví ze dne 29. listopadu 2019 týkající se řízení rizik IKT a bezpečnostních rizik,

–  s ohledem na zprávu Evropského orgánu pro bankovnictví ze dne 9. ledna 2019 obsahující doporučení pro Evropskou komisi o kryptoaktivech,

–  s ohledem na doporučení Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy Komisi ze dne 9. ledna 2019 týkající se počátečních nabídek mincí a kryptoaktiv,

–  s ohledem na konzultační dokument Evropské komise o rámci EU pro trhy s kryptoaktivy z prosince 2019,

—  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 27. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky(12),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 3. října 2018 o technologiích distribuovaných účetních knih a blockchainech: budování důvěry s vynecháním zprostředkovatelů(13),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 17. května 2017 k finančním technologiím („fintech“): vliv technologií na budoucnost finančnictví(14),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 obsahující doporučení Komisi o občanskoprávních pravidlech pro robotiku(15),

—  s ohledem na studii z dubna 2020 nazvanou „Kryptoaktiva: nejdůležitější vývoj, regulační otázky a odpovědi“, kterou si vyžádal parlamentní Hospodářský a měnový výbor,

—  s ohledem na studii z února 2014 s názvem „Aspekty ochrany spotřebitele v oblasti finančních služeb“, kterou si vyžádal parlamentní Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů,

–  s ohledem na zprávu Evropské centrální banky z července 2019 o dopadech digitalizace maloobchodních plateb na úlohu Eurosystému jako katalyzátoru,

–  s ohledem na klíčový projev Benoîta Coeurea „Finanční technologie pro lidi“ ze dne 31. ledna 2019,

–  s ohledem na klíčový projev „Neklidné časy úvěrových a platebních systémů: výzva týkající se finančních technologií“, který dne 26. února 2019 pronesl Yves Mersch na 3. výroční konferenci o finančních technologiích a digitálních inovacích,

–  s ohledem na zprávu Rady pro finanční stabilitu ze dne 6. června 2019 s názvem „Decentralizované finanční technologie: zpráva o dopadech na finanční stabilitu, regulaci a správu věcí veřejných“,

–  s ohledem na zprávu Rady pro finanční stabilitu ze dne 14. února 2019 na téma „finanční technologie a struktura trhu finančních služeb: vývoj trhu a možné důsledky pro finanční stabilitu“,

–  s ohledem na zprávu Rady pro finanční stabilitu ze dne 16. července 2018 nazvanou „Kryptoaktiva: zpráva skupině G20 o práci Rady pro finanční stabilitu a normalizačních orgánů“,

–  s ohledem na zprávu Rady pro finanční stabilitu ze dne 27. června 2017 o důsledcích otázek týkajících se finančních technologií, dohledu a regulace, jež zasluhují pozornost orgánů, pro finanční stabilitu,

–  s ohledem na konzultační dokument Rady pro finanční stabilitu ze dne 14. dubna 2020 s názvem „Řešení regulačních otázek a problémů s dozorem a dohledem, které vyvstaly s ohledem na „globální stabilní kryptoměny““,

–  s ohledem na šetření pracovní skupiny G7 ve věci stabilních kryptoměn z října 2019 týkající se dopadu globálních stabilních kryptoměn,

–  s ohledem na „Pokyny k přístupu k virtuálním aktivům a k poskytovatelům služeb v oblasti virtuálních aktiv založenému na hodnocení rizik“, které vydal v červnu 2019 Finanční akční výbor,

–  s ohledem na doporučení Finančního akčního výboru aktualizovaná v červnu 2019, zejména na doporučení č. 16 týkající se bezhotovostních převodů finančních prostředků,

–  s ohledem na analýzu Banky pro mezinárodní platby z ledna 2020 nazvanou „Politické reakce na finanční technologie: přehled o jednotlivých zemích“,

–  s ohledem na projev Fernanda Restoye „Regulace finančních technologií: k čemu dochází a kde jsou výzvy?“, s nímž dne 16. října 2019 vystoupil na XVI. regionálním politickém dialogu se soukromým a veřejným sektorem ASBA-BID-FELABAN,

–  s ohledem na články 47 a 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0161/2020),

A.  vzhledem k tomu, že digitální finančnictví je neustále se vyvíjející oblastí finančního sektoru, která si zasluhuje průběžné monitorování a zohledňování jak na úrovni odvětví, tak na regulační úrovni;

B.   vzhledem k tomu, že se vnitřní trh Unie vyznačuje otevřenou hospodářskou soutěží a jeho cílem je vytvořit prostřednictvím regulačního rámce, používání mezinárodních norem, sblížení a spolupráce v oblasti dohledu rovné podmínky; vzhledem k tomu, že strategie Unie v oblasti digitálního finančnictví by se proto měla zakládat na stejných zásadách;

C.  vzhledem k tomu, že při regulaci finančních technologií je nutný přístup založený na rovnováze mezi podporou inovací a zajištěním vysoké míry ochrany investorů a finanční stability;

D.  vzhledem k tomu, že pojem „kryptoaktiva“ se používá k označování široké škály digitálních aktiv, mimo jiné virtuálních měn a mincí, že však někdy pod něj nespadají některé druhy stabilních kryptoměn či tokenů, jako jsou sekuritizované tokeny;

E.  vzhledem k tomu, že dvě nejběžnější charakteristiky schválených kryptoaktiv jsou i) soukromá povaha nároku na základní aktiva, příslušné pohledávky nebo příslušná práva a ii) používání kryptografie a technologie distribuované účetní knihy (DLT) nebo podobné technologie, která je základem pro oběh aktiv a jejich vlastní nebo vnímanou hodnotu;

F.  vzhledem k tomu, že v současné době žádná centrální banka ani veřejný orgán v Unii nevydává ani nezaručuje kryptoaktiva, že kryptoaktiva mohou mít celou řadu použití, mj. jako prostředek směny, pro investiční účely nebo k zajištění přístupu ke zboží a službám;

G.  vzhledem k tomu, že stabilní kryptoměny mají podobné vlastnosti jako kryptoaktiva a nemají podobu žádné konkrétní měny, ale spoléhají na soubor nástrojů, jejichž cílem je minimalizovat kolísání jejich ceny vyjádřené v určité měně; vzhledem k tomu, že kryptoaktiva, včetně stabilních kryptoměn a s nimi spojených technologií, mají potenciál zvýšit účinnost a transparentnost, rozšířit hospodářskou soutěž a nabídnout společnosti významné příležitosti a výhody, protože některá z nich mohou vést k levnějším a rychlejším platbám a nabídnout malým a středním podnikům (MSP) nové zdroje financování; vzhledem k tomu, že soubor nástrojů k omezení fluktuace cen na minimum nebyl testován v situaci, kdy by se pomocí stabilních kryptoměn provádělo značné množství transakcí;

H.  vzhledem k tomu, že veřejná diskuze týkající se soukromě vydávaných stabilních kryptoměn může být spjata s určitými nedostatky platebního systému Unie;

I.  vzhledem k tomu, že stabilní kryptoměny by se mohly stát široce využívaným platebním prostředkem, což by mělo vést k náležitým krokům v oblasti regulace a dohledu;

J.  vzhledem k tomu, že digitální měna vydávaná centrální bankou (Central Bank Digital Currency, CBDC) je založena na koncepci stabilního aktiva, je ze své podstaty státním dluhopisem, a proto se liší od kryptoaktiv; vzhledem k tomu, že Čínská lidová banka zkouší použití digitální měny vydávané centrální bankou Digital Currency Electronic Payment (DCEP); poukazuje na to, že potenciální celosvětové používání DCEP by mohlo mít vliv na mezinárodní obchod a ochranu spotřebitelů;

K.  vzhledem k tomu, že se zvažují možné iniciativy týkající se zavedení digitálních měn vydávaných centrální bankou, a to jak v rámci Unie, tak na celosvětové úrovni;

L.  vzhledem k tomu, že digitální finančnictví má výrazný přeshraniční prvek, který přesahuje úroveň Unie, a proto je nezbytné zajistit v této oblasti mezinárodní spolupráci a vypracování norem a účinný a účelný dohled ze strany Unie;

M.  vzhledem k tomu, že tok kapitálu může být výrazným prvkem rozvoje digitálního finančnictví, který přitahuje přeshraniční investice; zdůrazňuje tedy, že digitální finančnictví může přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti Unie na světových trzích;

N.  vzhledem k tomu, že podle tržních údajů(16) existovalo v červnu 2020 na celém světě více než 5 600 kryptoaktiv, jejichž celková tržní kapitalizace přesahovala 260 miliard USD(17), z čehož 65 % tvoří pouze bitcoiny;

O.  vzhledem k tomu, že podle údajů týkajících se trhu dosáhly stabilní kryptoměny v červnu 2020 celkové tržní kapitalizace ve výši 10 miliard, a to ve srovnání s 1,5 miliardy v lednu 2018, a že nehledě na své stále omezené využívání, porovnáme-li je s jinými kryptoměnami, mají potenciál rychle dosáhnout celosvětového rozšíření a široké uživatelské základny, zejména pokud by je převzaly velké technologické společnosti, které využívají jejich sítě;

P.  vzhledem k tomu, že odborníci Evropské centrální banky (ECB) ve své publikaci z roku 2019(18) uvedli, že ačkoli jsou kryptoaktiva vysoce spekulativní, nepředstavují bezprostřední hrozbu pro finanční stabilitu; vzhledem k tomu, že tento názor sdílí jak Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA)(19), tak i Evropský orgán pro bankovnictví (EBA)(20); vzhledem k tomu, že ke stejným závěrům dospěl Mezinárodní měnový fond (MMF) ve své zprávě o světové finanční stabilitě z roku 2018 i Rada pro finanční stabilitu ve své zprávě z července 2018, ale tato rada se domnívá, že je třeba dále pokračovat v monitorování s ohledem na rychlý vývoj těchto trhů;

Q.  vzhledem k tomu, že jak je uvedeno ve zprávě orgánu EBA, finanční ústavy se v současné době zapojují do poměrně omezených činnosti spojených s kryptoměnami, jejich zájem o tuto oblast však pravděpodobně poroste, zejména v souvislosti s větším využíváním technologií distribuované účetní knihy; vzhledem k tomu, že k těmto činnostem patří držení kryptoaktiv nebo získávání expozice vůči nim, upisování prvotních nabídek měny (ICO) nebo nabízení služeb v oblasti kryptoměn, jako je poskytování virtuálních peněženek nebo zajišťování směny virtuálních měn; vzhledem k tomu, že stávající obezřetnostní pravidla neodpovídají značné volatilitě a vysokému riziku spojenému s kryptoaktivy;

R.  vzhledem k tomu, že podle výsledků nedávného výzkumu se kryptoaktiva používají především jako spekulativní investice, nikoli jako prostředek k úhradě zboží nebo služeb, které nabízí legálně podnikající obchodník; vzhledem k tomu, že evropské orgány dohledu upozornily, že kryptoaktiva, která nesplňují klasifikaci finančního nástroje v rámci působnosti finančního nařízení Unie, představují specifická rizika, zejména pokud jde o ochranu investorů a spotřebitelů a o integritu trhu; vzhledem k tomu, že kryptoaktiva mohou zvýšit rizika v oblasti praní peněz, podvodných praktik, daňových úniků a vnějších útoků;

S.  vzhledem k tomu, že zavádění nových technologií může významným způsobem přispět k tomu, aby mohly společnosti nabízející finanční služby dostát svým trvalým povinnostem v oblasti dohledu a dodržování předpisů;

T.  vzhledem k tomu, že pokud jde o nejrůznější kryptoaktiva, která jsou v souladu s předpisy Unie považována za finanční nástroje, jejich klasifikace závisí na příslušných vnitrostátních orgánech uplatňujících vlastní předpisy vycházející z práva Unie, což vede k rozporům v oblasti dohledu a regulačního přístupu a k narušení jednotnosti a rovných podmínek v Unii; vzhledem k tomu, že se jejich klasifikace a začlenění do legislativního rámce Unie neobejde bez problémů, jelikož různá kryptoaktiva mají různé rysy, které se mohou postupem času měnit;

U.  vzhledem k tomu, že prvotní nabídky měny by pro inovativní společnosti a začínající podniky mohly představovat v rané fázi jejich rozvoje alternativní zdroj financování, že však vzhledem ke své vysoce spekulativní povaze a náchylnosti k podvodům vystavují investory také vysokému riziku ztrát; vzhledem k tomu, že podle výroční hospodářské zprávy Banky pro mezinárodní platby z roku 2018 se nejméně u 22,5 % prvotních nabídek měny jedná o podvodné Ponziho systémy;

V.  vzhledem k tomu, že pokud se na ně bude vztahovat přísný a účelový regulační systém založený na rizicích, mají kryptoaktiva ve stále více digitálně sledovaném světě potenciál zajistit bezpečné snížení nákladů na transakce;

W.  vzhledem k tomu, že digitální finančnictví může řadou způsobů přispět k řešení hospodářských dopadů pandemie COVID-19, pokud jde o důsledky pro občany, MSP a jiné podniky a finanční služby; vzhledem k tomu, že tato pandemie poukázala v členských státech v různé míře na to, jaký potenciál má digitální finančnictví jak pro spotřebitele, tak i pro hospodářství;

X.  vzhledem k tomu, že velké technologické společnosti a globální digitální platformy stále častěji nabízejí finanční služby; vzhledem k tomu, že tyto velké subjekty digitálního odvětví úspěšně využívají konkurenčních výhod, jako jsou úspory z rozsahu, rozsáhlé přeshraniční sítě uživatelů, snadný přístup k finančním prostředkům a schopnost získávat značné množství údajů poskytovaných uživateli prostřednictvím technologií na zpracování dat, jako jsou analýzy dat velkého objemu, které představují v mnoha ohledech obrovskou výhodu; vzhledem k tomu, že přítomnost technologických gigantů na trhu s finančními technologiemi může ohrozit spravedlivou hospodářskou soutěž a inovace;

Y.  vzhledem k tomu, že nedávno odhalené podvody spojené s firmami v odvětví finančních technologií poukazují na to, že rizika, která ohrožují ochranu spotřebitelů a investorů a jsou spojena s nedostatky ve finančním výkaznictví, s podvody a postupy na zajištění solventnosti, je nutné posuzovat v celkovém kontextu;

Z.  vzhledem k tomu, že v posledních letech došlo k podstatnému navýšení podílu bezhotovostních plateb; vzhledem k tomu, že dokonalejší rámec pro bezhotovostní transakce by neměl oslabit možnost využívat hotovost jakožto platební prostředek;

AA.  vzhledem k tomu, že finanční odvětví je největším uživatelem informačních a komunikačních technologií (IKT) na světě a představuje přibližně jednu pětinu všech výdajů na IKT;

AB.  vzhledem k tomu, že používání nových technologií ve finančním odvětví může přinášet nová rizika, jež je třeba upravit předpisy a monitorovat, aby byla zajištěna finanční stabilita, integrita vnitřního trhu a ochrana spotřebitelů;

AC.  vzhledem k tomu, že zvýšené využívání umělé inteligence ve finančních službách povede k nutnosti zajistit větší provozní odolnost, náležitý a odpovídající dohled a ochranu údajů, jak to stanovují právní předpisy Unie;

AD.  vzhledem k tomu, že nové provozní problémy, zejména rizika v oblasti IKT a bezpečnostní rizika, mohou být příčinou systémových rizik ve finančním odvětví; tato nová rizika je třeba řešit vhodnými opatřeními, jak uvedla Evropská rada pro systémová rizika(21);

AE.  vzhledem k tomu, že ve stávajícím souboru pravidel EU pro finanční služby se k otázce ustanovení o provozních rizicích přistupuje nejednotně;

AF.  vzhledem k tomu, že rizika v oblasti IKT a bezpečnostní rizika, jimž čelí finanční odvětví, a úroveň integrace odvětví na úrovni Unie vyžadují konkrétní a modernější opatření, která budou vycházet ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii ale jdou i nad rámec této směrnice(22);

AG.  vzhledem k tomu, že kybernetická odolnost je nedílnou součástí práce na provozní odolnosti finančních institucí, jíž se věnují orgány na celosvětové úrovni;

AH.  vzhledem k tomu, že fungující udržitelný a odolný finanční trh Unie by měl být schopen účinně přidělovat kapitál a rozdělovat rizika a zajistit co největší zapojení občanů do využívání finančních služeb;

AI.  vzhledem k tomu, že používání služeb cloudového computingu může poskytovatelům finančních služeb poskytnout ve srovnání s tradičními lokálními řešeními významné výhody, pokud jde o provozní odolnost a účinnost, že však přináší další problémy týkající se bezpečnosti údajů a procesů, zachování provozu v případě výpadku elektřiny a celkového ohrožení kybernetickou trestnou činností;

AJ.  vzhledem k tomu, že je nutné zajistit stejné podmínky pro firmy poskytující finanční služby jako pro technologické firmy, aby si tak všechny firmy mohly konkurovat za rovných podmínek podle zásady „stejná rizika, stejná činnost, stejná právní úprava“;

AK.  vzhledem k tomu, že zavedení digitálních finančních služeb by nemělo vést k možnosti libovolného výběru regulatorního prostředí, ani ke snížení ochrany spotřebitelů, omezení bezpečnosti nebo rizikům ohrožujícím finanční stabilitu;

AL.  vzhledem k tomu, že mnoho velkých unijních finančních ústavů spoléhá v oblasti služeb cloudového computingu na poskytovatele ze třetích zemí;

AM.  vzhledem k tomu, že Evropský sbor pro ochranu osobních údajů hraje důležitou úlohu, pokud jde o to, aby společnosti pochopily své povinnosti týkající se dodržování obecného nařízení o ochraně údajů;

AN.  vzhledem k tomu, že původce kryptoaktiv není obvykle znám a že tato aktiva na rozdíl od stabilních kryptoměn, sekuritizovaných tokenů a žetonů komoditního typu, jejichž původce znám je, nevytvářejí finanční nárok na podkladové aktivum;

AO.  vzhledem k tomu, že ačkoliv tokeny vydávané podnikateli formou nároku na peněžní tok, kapitálových pohledávek a nároků na budoucí produkt/službu lze klasifikovat alternativními způsoby, jejich klasifikace v právu Unie by měla zajišťovat předvídatelnost regulace a jednotnost na evropských trzích; vzhledem k tomu, že při technologicky relevantní a funkční regulaci tokenů by se mělo přihlížet k potenciálním hybridním koncepcím a že by tato regulace měla vytvořit definice, které by zajistily co nejvyšší ochranu zákazníků a investorů, vedly k vyšší právní jistotě a využily značný potenciál těchto nástrojů při financování rizikových podnikatelských projektů; vzhledem k tomu, že pro klasifikaci tokenů je důležitým ukazatelem jejich základní ekonomická funkce;

AP.  vzhledem k tomu, že Finanční akční výbor schválil širokou definici virtuální měny a doporučil, aby se povinnosti související s bojem proti praní peněz a financování terorismu vztahovaly také na veškeré fyzické nebo právnické osoby, které provozují příslušnou činnost, včetně směňování kryptoaktiv, jejich převodů a využívání a poskytování finančních služeb týkajících se prvotní nabídky měny;

AQ.  vzhledem k tomu, že praní peněz představuje zásadní hrozbu, které je v oblasti digitálního finančnictví nutné předcházet; vzhledem k tomu, že ačkoliv digitální finančnictví může zlepšit finanční inkluzi, měl by stále existovat komplexní systém pro dodržování zásady „poznej svého klienta“ a pro boj proti praní peněz, jak stanoví právní předpisy Unie; vzhledem k tomu, že i když lze kryptoaktiv využívat k nezákonné činnosti, jejich regulatorní status platebního prostředku místo prostředku směny může zlepšit sledování a prevenci finančních trestných činů;

AR.  vzhledem k tomu, že lepší konektivita, internet věcí a interakce mezi lidmi a stroji mohou vést k lepším zkušenostem s finančními službami, ale že se k nim pojí také nová rizika, pokud jde o ochranu soukromí a osobních údajů, kvalitu této interakce, řízení provozních rizik a problémy týkající se kybernetické bezpečnosti;

Doporučení:

Obecné úvahy

1.  vítá skutečnost, že Komise přijala balíček právních předpisů v oblasti digitálních financí, který zahrnuje dva legislativní návrhy týkající se kryptoaktiv a provozní odolnosti; domnívá se, že návrh Komise týkající se kryptoaktiv, jakož i provozní a kybernetické odolnosti, je vzhledem k nedávnému vývoji v Unii a na globálních trzích vhodně načasovaný, užitečný a nezbytný a představuje zásadní krok směrem k právní jasnosti a vytvoření nového regulačního režimu; vyjadřuje však politování nad tím, že Komise náležitě nereagovala na problémy týkající se praní peněz, financování terorismu a trestné činnosti související s kryptoaktivy, které zůstávají z velké části nevyřešeny; žádá Komisi, aby v souladu s doporučeními uvedenými v příloze této zprávy přijala v těchto oblastech bezodkladná opatření;

2.  domnívá se, že digitální finančnictví, které hraje klíčovou roli v rozvoji finančních aktivit, bude nedílnou součástí úspěchu unie kapitálových trhů, neboť bude moci podnikům i občanům nabídnout více možností k financování i investicím, a vybízí Komisi, aby zvážila, jak posílit inovátory, tedy využít výhod finančních technologií k podpoře budoucí integrace kapitálových trhů, zapojení drobných investorů v Unii a ke zvýšení jejího celosvětového významu;

3.  poukazuje na větší význam sledování a přehodnocení opatření týkajících se regulace digitálního finančnictví, zejména s ohledem na rostoucí význam, který toto odvětví získalo v průběhu pandemie COVID-19; dále zdůrazňuje, že prostřednictvím vhodného regulačního rámce a ustanovení v oblasti ochrany spotřebitelů je třeba řešit specifická rizika, která s sebou digitální finančnictví nese na úrovni regulace a dohledu;

4.  zdůrazňuje, že je důležité, aby s ohledem na to, že digitální finančnictví často působí ve více jurisdikcích, Komise při vypracovávání mezinárodních norem svou činnost sladila s mezinárodními fóry a regulačními orgány, aniž by bylo dotčeno právo Unie přijímat regulační ustanovení a ustanovení týkající se dohledu, která jsou relevantní pro unijní prostředí; připomíná zejména, že je nutné zajistit interoperabilitu regulačního rámce Unie s mezinárodně dohodnutými zásadami;

5.  konstatuje, že vývoj celé řady technologií spojených s digitálním finančnictvím je stále v plenkách; zdůrazňuje, že všechna nová legislativní opatření proto musí být podrobena důkladnému a prozíravému posouzení rizik a přínosů pro spotřebitele a finanční stabilitu; vyzývá Komisi, aby do své činnosti v oblasti digitálního finančnictví zavedla přiměřený, meziodvětvový a holistický přístup založený na rizicích a orientovaný na výsledky;

6.  vyzývá Komisi, aby využila znalostí a zkušeností z Evropského fóra pro usnadnění inovací a jednala jako první iniciátor s cílem vytvořit příznivé a udržitelné prostředí pro evropská centra a firmy působící v oblasti finančních technologií i pro zavedené subjekty v oblasti finančnictví, které využívají finanční technologie, aby se taková centra, firmy a subjekty mohly rozšiřovat, byly atraktivní pro zahraniční investice a posilovaly přítomnost Unie na globálních trzích;

7.  domnívá se v tomto ohledu, že digitální finančnictví by se mělo považovat za základní účinný nástroj pro evropské MSP, který je schopen zajistit rychlá řešení v reálném čase odrážející jejich finanční potřeby; domnívá se, že digitální finančnictví má potenciál zaplnit mezery ve financování MSP;

8.  zdůrazňuje, že všechna opatření přijatá na úrovni Unie by měla zajistit, aby měli účastníci trhu, od malých až po ty velké, regulační prostor k inovacím, a aby veškeré nové nebo aktualizované právní předpisy a dohled v oblasti digitálního finančnictví odrážely tyto zásady:

   a) pro stejnou činnost a stejné služby a s nimi spojená podobná rizika by měly platit stejná pravidly;
   b) proporcionalita a technologická neutralita;
   c) přístup založený na posouzení rizik, transparentnosti a zodpovědnosti;
   d) dodržování základních práv, konkrétně ochrany soukromí a osobních údajů, která jsou zaručena v článcích 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie;
   e) vysoká úroveň ochrany spotřebitelů a investorů;
   f) rovné podmínky;
   g) přístup, který bude příznivý pro inovace;

9.  poukazuje na to, že všechna nová nebo aktualizovaná opatření přijatá na úrovni Unie by měla zohledňovat rychlý vývoj na expandujících trzích s kryptoaktivy a počátečními nabídkami mincí; zdůrazňuje, že na celém vnitřním trhu je třeba zajistit rovné podmínky a zabránit spekulativnímu výběru nejpříznivější jurisdikce a regulatorní arbitráži; varuje, že taková opatření by neměla připravovat podniky, zejména MSP, o příležitosti k růstu a měla by nabídnout udržitelný ekosystém pro rozvoj digitálního finančnictví v rámci vnitřního trhu a současně zajistit finanční stabilitu, integritu trhu a ochranu investorů a spotřebitelů;

10.  poukazuje na to, že regulační pískoviště a inovační centra mají potenciál k tomu, aby byla užitečným nástrojem, díky němuž by firmy v oblasti digitálního finančnictví mohly testovat inovativní finanční produkty, finanční služby nebo podnikatelské modely v chráněném prostředí a příslušné orgány by mohly tyto činnosti lépe pochopit a získat odborné znalosti pro regulaci vznikajících technologií, čímž by se usnadňoval dialog mezi podniky a regulátory; podtrhuje však, že mohou také představovat značná rizika pro ochranu spotřebitelů a investorů a umožňovat finanční podvody a zároveň vést k nebezpečí, že dojde k roztříštěnosti dohledu a regulatorní arbitráži;

11.  zdůrazňuje, že každé takové pískoviště, včetně celoevropského pískoviště, by mělo usilovat o nalezení rovnováhy mezi cíli spočívajícími v podpoře inovací a finanční stability a ochranou investorů a spotřebitelů, a brát při tom ohled na velikost, systémový význam a přeshraniční činnosti dotčených podniků; vyzývá Komisi, aby vypracovala společný unijní rámec pro celoevropské pískoviště pro digitální finanční služby, neboť takový rámec by zajistil dodatečné výhody z hlediska finančních inovací a stability a menší roztříštěnosti dohledu;

12.  zdůrazňuje význam trojúhelníku důvěry, ověřování totožnosti a údajů, aby se zajistilo, že hospodářské subjekty, investoři, spotřebitelé a orgány dohledu budou mít důvěru v digitální finančnictví;

13.  domnívá se, že je vhodné podrobněji analyzovat iniciativy zavádění digitálních měn vydávaných centrálními bankami, a to jak v rámci Unie, tak na celosvětové úrovni; vyzývá ECB, aby zvážila provedení komplexního posouzení dopadů s cílem představit budoucí možnosti pro zavádění takových měn, včetně analýzy příležitostí a rizik spojených se zavedením digitálního eura; domnívá se, že při tomto posouzení by měla být rovněž zohledněna úloha souvisejících technologií; dále vyzývá unijní orgány dohledu, aby v této oblasti podporovaly další výzkum, a vyzývá Komisi a ECB, aby navázaly dialog na mezinárodní úrovni s cílem globálně posoudit případné přínosy a dopady širšího využití zavádění digitálních měn vydávaných centrálními bankami;

14.  domnívá se, že parametry a zásady posouzení dopadu a následné analýzy by měly vycházet z úlohy digitálních měn vydávaných centrálními bankami při snižování oběhu hotovosti, zajišťování důvěry lidí ve finanční systém, zajišťování větší finanční inkluze a přístupu k veřejným platebním prostředkům a současně zaručení finanční a měnové stability;

15.  zdůrazňuje, že za účelem vytvoření společného unijního rámce je nutné výraznější sblížení v otázkách regulace a dohledu; zdůrazňuje, že pokud jde o usnadnění tohoto procesu, hrají klíčovou úlohu evropské orgány dohledu; vyzývá ke strukturovanému dialogu mezi evropskými orgány dohledu a příslušnými vnitrostátními orgány, který by měl být zaměřen na stávající náročné úkoly v oblasti dohledu a na sbližování postupů tak, aby byl dohled na všech úrovních ucelený, zejména pokud jde o digitální finančnictví, praní peněz, ochranu soukromí a údajů a problémy a možnosti spjaté s kybernetickou bezpečností; domnívá se, že tento strukturovaný dialog by se měl v oblasti digitálního finančnictví zaměřit na omezení arbitráže a dohledu nad hospodářskou soutěží a další stávající překážky pro přeshraniční operace;

16.  navrhuje, aby byl zřízen jediný evropský orgán dohledu, který by na základě společného souboru pravidel a pravomocí pro zásahy do produktů úzce spolupracoval s ostatními evropskými orgány dohledu a vnitrostátními orgány, a to v těchto oblastech činností spojených s kryptoaktivy: činnost poskytovatelů služeb výměny mezi virtuálními měnami a měnami s nuceným oběhem, poskytovatelů virtuálních peněženek a všech ostatních poskytovatelů služeb v oblasti virtuálních aktiv, na něž se vztahují normy Finančního akčního výboru; současně konstatuje, že je nutné zajistit, aby se tento evropský orgán dohledu někomu zodpovídal, a zavést pro kroky tohoto orgánu postup soudního přezkumu; v tomto ohledu bere na vědomí návrh nařízení o trzích s kryptoaktivy, který dne 24. září 2020 předložila Komise; zdůrazňuje, že jediný orgán dohledu by měl ve spolupráci s ostatními příslušnými orgány pro dohled na úrovni Unie vykonávat dohled nad činnostmi spojenými s kryptoaktivy s významným přeshraničním prvkem v Unii a měl by vytvořit vhodné interní struktury, aby mohl na úrovni Unie zajišťovat účinný a účelný dohled nad kryptoaktivy;

17.  souhlasí s postojem ECB, pokud jde o význam hotovostních peněz coby zákonného platidla; zdůrazňuje, že pokrok na poli virtuálních měn a digitálních plateb nesmí vést k omezení plateb v hotovosti nebo ke zrušení hotovosti;

18.  zdůrazňuje, že je znepokojen environmentálním dopadem těžby kryptoměn; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí řešení zaměřená na snížení ekologické stopy hlavních kryptoměn; vyzývá Komisi, aby to zohlednila ve všech budoucích regulačních iniciativách a aby měla na zřeteli závazek EU k plnění cílů udržitelného rozvoje a k nezbytné transformaci na klimaticky neutrální společnost nejpozději do roku 2050;

Vymezení rámce pro kryptoaktiva

19.  domnívá se, že vytvoření komplexní celoevropské taxonomie pro nové produkty, jako jsou kryptoaktiva, je nezbytným krokem k posílení společného porozumění, usnadnění spolupráce napříč jurisdikcemi a zajištění větší právní jistoty pro účastníky trhu zapojené do přeshraniční činnosti; doporučuje zohlednit stávající vnitrostátní rámce pro regulaci a dohled; poukazuje na význam mezinárodní spolupráce a celosvětových iniciativ, pokud jde o rámec Unie pro kryptoaktiva, zejména s ohledem na jejich bezhraniční povahu;

20.  domnívá se, že vhodnější by mohlo být vypracování vzoru s otevřenou taxonomií na úrovni Unie, který by zohledňoval tento vyvíjející se segment trhu a sloužil by jako základ pro náležité legislativní nebo regulační kroky; domnívá se však, že pro právní kvalifikaci kryptoaktiv neexistuje žádné univerzální řešení, a proto je důležitý rámec, který dá orgánům dohledu možnost monitorovat a přizpůsobovat;

21.  zdůrazňuje, že začínající podniky zaměřené na spotřebitele často vytvářejí inovativní finanční služby, z nichž mají prospěch občané a společnosti Unie, a že každý legislativní rámec by měl být koncipován tak, aby posiloval další inovace a možnosti spotřebitelů vybrat si z nabídky finančních služeb;

22.  konstatuje, že kvůli neexistující společné regulaci kryptoaktiv na úrovni EU již členské státy začaly jednostranně přijímat legislativní opatření a opatření v oblasti dohledu a čelí rostoucímu tlaku, aby jednaly v zájmu ochrany spotřebitele; poukazuje na to, že různé výklady a nekoordinované strategie členských států mohou vést k roztříštění trhu, zvýšit právní nejistotu, narušit rovné podmínky a vytvořit příležitosti pro regulatorní arbitráž;

23.  domnívá se proto, že jakákoli další kategorizace by měla být vyvážená a pružná, aby se mohla přizpůsobovat vyvíjejícím se podnikatelským modelům a rizikům a aby bylo možné dát prostor inovacím a konkurenceschopnosti v tomto odvětví a zároveň zajistit, aby v jakékoli rané fázi mohla být odhalena a zmírněna rizika;

24.  dále zdůrazňuje, že je nutné vyjasnit pokyny týkající se platných regulačních a obezřetnostních procesů, aby byla zajištěna regulatorní jistota a stanoven vhodný dohled a obezřetnostní zacházení s kryptoaktivy; sdílí názor Basilejského výboru a orgánu EBA, že banky, které pořizují kryptoaktiva, by měly při zacházení s nimi uplatňovat konzervativní obezřetnostní metody zacházení, zejména v případě vysoce rizikových kryptoaktiv;

25.  domnívá se, že regulované finanční instituce, zejména úvěrové instituce a penzijní fondy, mají podléhat zvláštním limitům pro maximální expozici, a to s ohledem na případná rizika, která mohou ohrozit ochranu spotřebitelů a investorů a finanční stabilitu a která jsou spojena s vysokou mírou činnosti související s kryptoaktivy; dále souhlasí s názorem, že naprosto klíčový význam má výrazná náležité péče, spolehlivá správa a řízení rizik, plné zveřejňování všech expozic i aktivní dialog s orgány dohledu; domnívá se, že chystaná revize rámce pro kapitálové požadavky by měla zahrnovat návrhy na změny vypracované v tomto duchu;

26.  domnívá se, že na všechny subjekty a účastníky, kteří se zabývají činností spojenou s kryptoaktivy, by se měly vztahovat normy platného stávajícího regulačního rámce; dále podtrhuje, že je nutné vypracovat legislativní ustanovení a mechanismy pro zajištění toho, aby regulační normy stanovené pro činnosti spojené s kryptoaktivy, zejména ty, které souvisejí s ochranou spotřebitele a bojem proti praní peněz a financování terorismu, byly vymáhány i tehdy, pokud jsou tyto činnosti nebo služby poskytovány nebo provozovány ze zemí mimo Unii; mimoto zdůrazňuje nutnost zavést zvláštní pravidla pro transparentnost a integritu trhu, jež budou přinejmenším ekvivalentní pravidlům směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU(23) (MiFID II), která budou platit pro všechny vydavatele či sponzory kryptoaktiv a stanoví přísná pravidla pro poskytování informací potenciálním klientům, které by měly být jasné a nezavádějící, jakož i požadavky na posuzování vhodnosti;

27.  domnívá se, že kryptoaktiva, která se hojně používají nezákonnými způsoby, by neměla být legalizována tím, že by se na ně vztahoval stávající regulační režim; zdůrazňuje, že jakákoli nežádoucí legalizace by ohrožovala ochranu spotřebitelů a narušila integritu trhu; vyzývá proto Komisi, aby stanovila přísná pravidla pro varování případných klientů a zajistila, aby příslušné orgány disponovaly nezbytnými pravomocemi k intervencím, kterými by omezily nebo zakázaly operace nebo aktivity v kryptoaktivech, které se používají převážně k nezákonným účelům;

28.  zdůrazňuje, že jakmile bude k dispozici taxonomie, měla by být do procesu dohledu a hodnocení plně zakomponována rizika spojená s držením kryptoaktiv nebo s expozicemi kryptoaktivům; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné stanovit adekvátní a standardizované požadavky na zveřejňování informací o všech velkých expozicích nebo službách souvisejících s kryptoaktivy;

29.  poukazuje na to, že bude nutné řešit mezery ve stávajících právních přepisech Unie pomocí cílených změn a vytvořit regulační režimy šité na míru novým a vyvíjejícím se činnostem souvisejícím s kryptoaktivy, jako jsou počáteční nabídky mincí nebo počáteční nabídky výměn; konstatuje, že některé typy kryptoaktiv by mohly být začleněny do stávajícího regulačního rámce, např. jako „převoditelné cenné papíry“, jak jsou definovány ve směrnici MiFID II; domnívá se, že s kryptoaktivy, která by mohla patřit do působnosti směrnice MiFID II, by se mělo zacházet stejně jako s jinými převoditelnými cennými papíry, na něž se vztahuje tentýž režim, a že jako taková by tato kryptoaktiva spíše než legislativní rámec šitý na míru potřebovala cílené změny v příslušných ustanoveních směrnice MiFID II;

30.  zdůrazňuje, že je nutné harmonizovaným způsobem a na úrovni Unie regulovat určitá kryptoaktiva, která nepatří do působnosti směrnice MiFID II;

31.  konstatuje, že stabilní kryptoměny představují jedinečnou kategorii kryptoaktiv; poukazuje na to, že používání stabilních kryptoměn není v Unii prozatím příliš rozšířené; zdůrazňuje však, že jejich široké přijetí by mohlo představovat významné ohrožení finanční stability a transmise měnové politiky a demokratické kontroly; vítá proto skutečnost, že Komise přijala legislativní rámec, který mimo jiné hodlá zajistit, aby mezi stabilními kryptoměnami a měnami s nuceným oběhem existoval stabilní směnný kurz a aby bylo možné příslušné stabilní kryptoměny kdykoli zpětně v nominální hodnotě směnit za měny s nuceným oběhem; zdůrazňuje však, že je třeba, aby všichni emitenti stabilních kryptoměn měli zákonnou povinnost poskytnout držiteli přímou pohledávku a kdykoli stabilní kryptoměny zpětně směnit v nominální hodnotě na měny s nuceným oběhem a za tímto účelem zavést odpovídající mechanismy pro zabezpečení a oddělení stabilizačních rezerv;

32.  zdůrazňuje, že počáteční nabídky mincí a počáteční nabídky výměn by mohly zvýšit přístup MSP, inovativních startupů a rozvíjejících se podniků k financování a urychlit přenos technologií a mohou být klíčovou součástí unie kapitálových trhů; nicméně připomíná, že různé orgány dohledu varovaly před počátečními nabídkami mincí vzhledem k nedostatku jejich transparentnosti a požadavků na zveřejňování, což může potenciálně přivodit rizika jak pro investory, tak i pro spotřebitele;

33.  vyzývá Komisi, aby proto posoudila výhody předložení návrhu legislativního rámce pro počáteční nabídky mincí a počáteční nabídky výměn v zájmu zvýšení transparentnosti, právní jistoty, ochrany investorů a spotřebitelů a zmírnění rizik vyplývajících z informační asymetrie, podvodného chování a nezákonných aktivit; trvá na tom, aby dohled nad tímto rámcem a jeho monitorování byly koordinovány na úrovni Unie;

34.  zdůrazňuje, že společný rámec Unie pro kryptoaktiva by měl přispět k zachování vysoké úrovně ochrany spotřebitelů a investorů, integrity trhu a finanční stability, posílit uplatňování ustanovení pro boj proti praní peněz, jako jsou povinnosti vyplývající ze zásady „poznej svého klienta“, pokud jde o subjekty zapojené do transakcí spjatých s kryptoaktivy pouze s výjimkou příležitostných transakcí pod minimální limit, a zlepšit dohled nad výchozími technologiemi tak, aby orgány vyšetřující trestný čin mohly spolehlivě a bez nadměrného úsilí identifikovat poslední příjemce platebních transakcí;

35.  je znepokojen výsledky nedávného výzkumu(24), který ukázal, že polovina transakcí spojených s kryptoaktivy souvisí s nezákonnou činností, např. nákupem nebo prodejem nezákonného zboží nebo služeb, praním peněz a platbami při útocích vyděračských virů (ransomware); upozorňuje na nedávná zjištění, podle nichž ročně dojde k nezákonné činnosti v bitcoinové měně v hodnotě 76 miliard USD;

36.  znovu opakuje, že je zapotřebí účinně řešit rizika praní peněz a financování terorismu vyplývající z přeshraničních činností a nových technologií, zejména rizika, která jsou spojena s kryptoaktivy;

37.  zdůrazňuje, že stávající mezery v úpravě kryptoaktiv v rámci pro boj proti praní peněz, jako je např. uplatňování zásady „poznej svého klienta“, vedou k vytváření nerovných podmínek pro různé typy finančních činností; domnívá se, že ustanovení o boji proti praní peněz a financování terorismu určená pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy by měla být zpřísněna i pro zahraniční poskytovatele, kteří své služby nabízejí v Unii; zdůrazňuje, že je zapotřebí vypracovat komplexní definici „virtuálních aktiv“, která by lépe odrážela povahu a funkci kryptoaktiv pro účely boje proti praní peněz a financování terorismu; upozorňuje na to, že je nutné aktualizovat také definici financování terorismu tak, aby adekvátně pokrývala kryptoaktiva;

38.  bere na vědomí aktualizované znění doporučení č. 16 Finančního akčního výboru ohledně plnění oznamovací povinnosti (tzv. travelling rule) poskytovateli služeb virtuálních aktiv a vyzývá Komisi, aby prozkoumala jeho dopady na kryptosměnárny a poskytovatele elektronických peněženek v rámci působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES(25),

39.  dále vyzývá Komisi, aby v souladu s doporučeními Finančního akčního výboru a orgánu ESMA rozšířila kategorii povinných osob v rámci boje proti praní peněz a financování terorismu s cílem zajistit, aby se na všechny činnosti zahrnující kryptoaktiva, tj. na poskytovatele výměn virtuálních měn, jiné kategorie správců virtuálních peněženek a počáteční nabídky mincí, vztahovaly stejné povinnosti v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu;

40.   domnívá se, že při expanzi digitálního finančnictví by neměl být nikdo opomenut a že dostupnost těchto řešení pro spotřebitele a retailové investory musí jít ruku v ruce s větším úsilím o zajištění transparentnosti, veřejného povědomí a přístupu k informacím; vyzývá Komisi a členské státy, aby investovaly do programů na zvýšení digitální a finanční gramotnosti;

41.  konstatuje, že zavedení digitální měny vytvořené jakoukoli centrální bankou je spojeno se značnými problémy a riziky (např. riziky pro finanční stabilitu a ochranu vkladů, důsledky pro transmisní mechanismus měnové politiky, dopady na zprostředkování úvěrů, nahrazení jiných platebních prostředků, vytlačení soukromých účastníků trhu apod.) a ta by mohla snadno převážit nad předpokládanými výhodami vnitrostátních digitálních měn vydávaných centrální bankou;

42.  konstatuje, že některé pociťované nedostatky evropského platebního systému by mohly být vyřešeny postupným zlepšováním existujícího režimu, např. větším zaváděním nákladově efektivních okamžitých plateb;

Společný přístup ke kybernetické odolnosti finančního odvětví

43.  poukazuje na to, že rostoucí digitalizace finančních služeb i zadávání IT řešení nebo údržby externím dodavatelům, jako jsou poskytovatelé cloud computingu, mohou pomoci zejména začínajícím podnikům s inovacemi a s přístupem k technologiím, na které by jinak nedosáhly; varuje však před tím, že se stále výrazněji projevuje expozice finančních institucí a trhů vůči narušení způsobenému vnitřními selháními, vnějšími útoky nebo důsledky finančních problémů a proto je v tomto vyvíjejícím se prostředí nutné důkladně posuzovat provozní rizika; domnívá se proto, že hlavním cílem jakýchkoli navržených právních předpisů by v tomto ohledu měla být bezpečnost, odolnost a účinnost;

44.  bere na vědomí skutečnost, že ačkoli je dobře známo, že je obtížné vyčíslit celkové náklady na kybernetické útoky, toto odvětví odhaduje, že v roce 2018 se pro celosvětovou ekonomiku pohybovaly mezi 45 a 654 miliardami USD;

45.  poukazuje na to, že finanční odvětví bylo tradičně hlavním terčem pachatelů kybernetických trestných činů hledajících finanční zisk;

46.  je znepokojen analýzou Evropské rady pro systémová rizika, jež ukazuje, že je zcela představitelné, že by se kybernetický útok mohl vyvinout v systémovou kybernetickou krizi ohrožující finanční stabilitu(26);

47.  poukazuje na to, že některé odvětvové právní předpisy Unie v oblasti finančních služeb již obsahují konkrétní požadavky v oblasti řízení bezpečnosti informací, ovšem není tomu tak v jiných právních předpisech Unie o finančních službách; připomíná, že orgány dohledu vydaly varování spotřebitelům, pokud jde o počáteční nabídky mincí, protože nedostatek patřičné transparentnosti a požadavků na zveřejňování může být zdrojem potenciálních a závažných rizik pro investory;

48.  vyzývá Komisi, aby s cílem řešit veškeré nesrovnalosti, mezery a nedostatky, které byly odhaleny v příslušných právních předpisech, navrhla pro finanční odvětví Unie legislativní změny v oblasti požadavků na IKT a kybernetickou bezpečnost a zohlednila v nich mezinárodní normy; v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby uvažovala o tom, že je nutné mít obezřetnostní dohled nad poskytovateli IKT, pokud vezmeme v potaz rizika týkající se koncentrace a nákaz, jež může přinést značná závislost odvětví finančních služeb na malém počtu poskytovatelů IKT a služeb cloudového computingu;

49.  domnívá se, že by se tyto změny měly zaměřit na čtyři klíčové oblasti:

   a) modernizaci správy IKT a řízení rizik a soulad s mezinárodními normami;
   b) sladění pravidel pro podávání zpráv, pokud jde o incidenty v oblasti IKT;
   c) společný rámec pro testování penetrace a provozní odolnosti ve všech finančních odvětvích;
   d) dohled nad poskytovateli kritických IKT, které jsou třetími stranami, a minimální normy pro ně;

50.  zdůrazňuje, že je třeba více sdílet informace, zejména o incidentech, a posílit koordinaci mezi příslušnými regulačními orgány a orgány dohledu a že je třeba zohlednit, že budování odolnosti a připravenosti na řešení velkého počtu kybernetických a provozních incidentů vyžaduje účinnou spolupráci nejen na přeshraniční úrovni, ale i napříč různými odvětvími; je toho názoru, že je to zapotřebí provést prostřednictvím určitých pravomocí, které budou uděleny orgánům dohledu, aby mohly účinněji dohlížet na činnosti třetích stran, zejména prostřednictvím práv na kontrolu, práv auditu a sankčních práv;

51.  vyzývá Komisi, aby posílila spolupráci na mezinárodním poli s cílem usnadnit vývoj mezinárodních norem, pokud jde o cloudový computing a outsouring; dále vyzývá k tomu, aby bylo na základě analýzy posouzeno, zda jsou zapotřebí opatření, která by byla specifická pro Unii a jež by uvedla dohled nad cloudovým computingem a outsourcingem do souladu s úrovní dohledu nad staršími systémy; poukazuje na to, že v těchto oblastech je rovněž nutné vypracovat mezinárodní normy; zastává názor, že ačkoli odpovědnost za soulad mají provozovatelé finančních služeb, dohled nad poskytovateli kritických produktů, kteří představují třetí stanu, by se měl zaměřovat na monitorování rizik spojených s koncentrací, rizik ohrožujících finanční stabilitu a na zajištění spolupráce s příslušnými orgány; je toho názoru, že je to třeba provést prostřednictvím určitých pravomocí, které budou uděleny orgánům dohledu, aby mohly účinněji dohlížet na činnosti třetích stran, zejména prostřednictvím práv na kontrolu, práv auditu a sankčních práv;

52.  zdůrazňuje, že odolnost finančního systému vyžaduje silný technologický rámec pro dohled a vyspělé technické aplikace ve finančních službách; zdůrazňuje potřebu konkrétní strategie pro větší využívání regulační technologie (RegTech) a technologie dohledu (SupTech);

53.  vyzývá Komisi a orgány dohledu, aby zavedly nelegislativní kroky na posílení operační připravenosti finančního odvětví na rozsáhlé kybernetické a provozní incidenty, a to prostřednictvím společných cvičení, operačních protokolů („playbooks“), nástrojů bezpečné spolupráce a investic do posílení kritických infrastruktur a evropských rezervních kapacit; poukazuje na to, že je třeba, aby orgány dohledu měly domácí zkušenosti a odpovídající zdroje na provádění takových cvičení a opatření dohledu;

54.  vyzývá Komisi, aby posoudila a monitorovala rizika možných transakcí na černém trhu, praní peněz, financování terorismu, podvodů a daňových úniků a dalších trestných činností;

Údaje

55.  připomíná, že shromažďování a analýza údajů mají pro digitální finančnictví mimořádný význam, a zdůrazňuje proto, že je třeba důsledně a technologicky neutrálním způsobem uplatňovat stávající právní předpisy týkající se údajů; poukazuje na to, že jednou z klíčových technologií pro posílení konkurenceschopnosti Unie na globální úrovni je umělá inteligence;

56.  poukazuje na to, že pokud jde o ochranu osobních údajů, je Unie subjektem, který stanovuje normy v celosvětovém měřítku; zdůrazňuje, že předávání a využívání osobních i neosobních údajů v odvětví finančních služeb by mělo probíhat v souladu se všemi relevantními právními předpisy |Unie a mezinárodními dohodami a současně umožňovat legální a bezpečný tok údajů potřebných k expanzi inovativních finančních iniciativ;

57.  zdůrazňuje, že pro rozšíření inovativního financování je v Unii zapotřebí volný tok údajů; poukazuje na to, že přeshraniční datové toky, včetně toků z a do třetích zemí, musí být monitorovány a regulovány na základě právních předpisů Unie v oblasti ochrany soukromí a údajů;

58.  žádá v této souvislosti Komisi, aby zajistila, aby subjekty zabývající se digitálním finančnictvím měly v souladu s obecným nařízením o ochraně údajů rovný přístup k relevantním a užitečným údajům, a to tak že vytvoří přidanou hodnotu pro spotřebitele, posílí potenciál digitálních financí a poskytne příležitosti k tomu, aby inovativní podniky působící v oblasti finančních technologií mohly v rámci Unie i mimo ni růst; zdůrazňuje, že je důležité, aby na vnitřním trhu byla dodržována pravidla hospodářské soutěže a nebyly poškozovány zájmy spotřebitelů a brzděny inovace; vyzývá Komisi, aby sledovala nabízení finančních služeb ze strany technologických gigantů a také to, jak mohou jejich konkurenční výhody narušit hospodářskou soutěž na trhu a poškodit zájmy spotřebitelů a inovace;

59.  poukazuje na to, že je třeba, aby Komise dosáhla rovnováhy mezi zajištěním bezpečnosti údajů a ochrany spotřebitelů a současně zachovala dosavadní vnímání spotřebitelů a účinnost služeb;

60.  žádá Komisi, aby na základě stávající normy Unie, která vychází z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES(27), zvážila vytvoření infrastruktury pro digitální onboarding a využívání digitálních finančních identit, jejíž cílem by byla harmonizace stávajících regulačních požadavků v celé Unii do té míry, do níž by to bylo nutné, a usnadnění jejich používání v zájmu snížení roztříštěnosti operací na vnitřním trhu a souladu s příslušnými ustanoveními potírajícími praní peněz; poukazuje na důležitost a potenciální přínosy využívání digitálních finančních identit ve všech odvětvích a členských státech a současně na nutnost zajistit, aby splňovaly normy pro ochranu údajů a soukromí, a to zaručením přijetí vhodných a přiměřených opatření na zamezení incidentům spojeným s údaji nebo identitou;

61.  poukazuje na to, že právní požadavky pro procesy na základě zásady „poznej svého klienta“ (KYC) v případě onboardingu ze strany finančních institucí jsou v každém členském státě jiné a že často proto není možný přeshraniční onboarding se stávajícími soubory údajů, což rovněž platí pro onboarding korporátních klientů a s tím spojený proces „poznej svůj podnik“ (KYC/KYB); vyzývá Komisi, aby se touto otázkou zabývala a aby podpořila harmonizaci údajů KYC požadovaných členskými státy;

62.  uznává, že pro dosažení žádoucího přijetí trhem je klíčová interoperabilita mezi digitálními subjekty na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie;

63.  poukazuje na to, že finanční instituce stále více využívají data zákazníků nebo data velkého objemu, která jsou klíčová pro vytváření přidané hodnoty pro spotřebitele a zachování konkurenceschopnosti; znovu opakuje závěry a doporučení, která jsou uvedena v jeho usnesení ze dne 14. března 2017 a týkají se dopadů dat velkého objemu na základní práva: připomíná legislativní rámec pro zpracování osobních údajů, který přineslo obecné nařízení o ochraně údajů, a vyzývá všechny zúčastněné strany, aby se více zasadily o prosazování práv v tomto nařízení obsažených; poukazuje zejména na zásadu týkající se práv jednotlivců vlastnit a kontrolovat své údaje a právo na přenositelnost údajů;

64.  domnívá se, že svrchovaná identita založená na technologii distribuované účetní knihy by mohla být klíčovým prvkem při rozvoji celé řady nových služeb a platforem pro jednotný digitální trh, jenž by nezávisel na agregátorech údajů a umožnil by vyhnout se zprostředkovatelům a současně poskytoval jednotlivým občanům EU vysokou bezpečnost a standardy ochrany údajů;

65.  domnívá se, že nedostatek dostupných a spolehlivých údajů a informací o činnostech v oblasti digitálního finančnictví může být na úkor růstu, ochrany spotřebitele, integrity trhu a finanční stability i na úkor boje proti praní peněz a financování terorismu, proti daňovým únikům a vyhýbání se daňové povinnosti; zasazuje se o větší transparentnost a lepší podávání zpráv o činnostech v oblasti digitálního finančnictví s cílem snížit asymetrie a rizika, zejména pokud jde o zavedené operátory s velkými objemy dat, kteří mohou nepřiměřeně těžit z lepšího přístupu k údajům; zdůrazňuje význam rovných podmínek, pokud jde o přeshraniční přístup k údajům, jak jej zaručuje obecné nařízení o ochraně údajů týkající se osobních údajů;

66.  poukazuje na to, že v této souvislosti hrají normy klíčovou úlohu v dalším prosazování správy, sdílení a výměny údajů, včetně interoperability a přenositelnosti údajů; rovněž to vyžaduje důvěryhodnou a právně zabezpečenou infrastrukturu i řádný právní rámec pro sdílení údajů, který poskytne podnikům důvěru ve spolupráci v oblasti údajů mezi jednotlivými podniky či dokonce napříč odvětvími;

67.  vyzývá k účinnému dohledu nad analyzováním dat velkého objemu, který by se zabýval neprůhledností modelů a současně zajistil dostatečný přístup k relevantním a kvalitním údajům; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit odpovědnost, vysvětlitelnost a transparentnost algoritmů, zpracování údajů a analýzy, neboť se jedná o zásadní nástroje zaručující, že jednotlivci budou řádně informováni o zpracování svých osobních údajů;

68.  zdůrazňuje význam otevřeného bankovnictví pro zlepšení kvality platebních služeb, neboť tak dojde k začlenění nových účastníků trhu, kteří jsou z hlediska spotřebitele provozně a cenově efektivnější; zdůrazňuje, že přechod od otevřeného bankovnictví k otevřeným financím, tj. začlenění i jiných finančních služeb než platby, je strategickou prioritou, která má potenciál zlepšit účinnost, snížit rizika koncentrace, posílit finančního začleňování;

69.  domnívá se, že požadovaný návrh nemá žádné finanční dopady;

o
o   o

70.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a doporučení, která jsou přílohou tohoto usnesení, Komisi, Radě, jakož i parlamentům a vládám členských států.

PŘÍLOHA K  USNESENÍ:DOPORUČENÍ K OBSAHU POŽADOVANÉHO NÁVRHU

A.  ZÁSADY A CÍLE NÁVRHU

1.  stanovit základ přístupu k pravidlům týkajícím se digitálního finančnictví v Unii, který bude orientován na budoucnost;

2.  zajistit, aby digitální finančnictví mohlo být i nadále inovativní hnací silou růstu a tvorby pracovních míst na celém jednotném trhu;

3.  podporovat společné chápání klíčových otázek týkajících se digitálního finančnictví a prosazovat harmonizaci příslušných ustanovení, což povede k větší přeshraniční aktivitě;

4.  zvýšit sdílení údajů v souladu se zásadami Unie s cílem stimulovat inovace; cílem by mělo být usnadnění přístupu k veřejným údajům v celé Unii; to by bylo přínosné nejen pro společnosti působící v oblasti digitálního finančnictví, ale také pro řadu dalších oblastí politiky Unie a pro větší transparentnost na trhu;

5.  zvážit tři oblasti pro počáteční činnost Unie, konkrétně vytvoření rámce pro kryptoaktiva, vytvoření rámce pro kybernetickou a provozní odolnost a rovněž usilovat o harmonizaci koncepce digitálního onboardingu v rámci jednotného trhu.

B.  NÁVRHOVANÉ OPATŘENÍ

1.  Předložit legislativní návrh týkající se kryptoaktiv, který poskytne právní jistotu pro manipulaci s kryptoaktivy a zároveň zajistí vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a investorů, integritu trhu a finanční stabilitu. V takovém rámci je třeba zohlednit otevřenou a komplexní celounijní taxonomii a jeho cílem by měla být právní úprava podle zásady uplatňování stejných pravidel na stejné činnosti a rizika a zásady proporcionality, čímž by se minimalizovala možnost regulatorní arbitráže a zajistily rovné podmínky.

Tento legislativní návrh by měl:

a)  poskytnout pokyny pro použitelné regulační a obezřetnostní procesy a procesy dohledu a pro zacházení s kryptoaktivy; přijmout zvláštní pravidla pro transparentnost a integritu trhu, jež bude přinejmenším ekvivalentní pravidlům stanoveným ve směrnici MiFID II pro vydavatele nebo sponzory kryptoaktiv;

b)  řešit mezery ve stávajících právních předpisech Unie týkajících se kryptoaktiv, například klasifikovat některá kryptoaktiva jako „převoditelné cenné papíry“ podle směrnice MiFID II, aby bylo zajištěno, že se s nimi bude zacházet stejně jako s jinými převoditelnými cennými papíry;

c)  vytvořit regulační režimy šité na míru novým a vyvíjejícím se činnostem souvisejícím s kryptoaktivy, jako jsou počáteční nabídky mincí nebo počáteční nabídky výměn, a všem kryptoaktivům, na něž se nevztahuje stávající regulační rámec, a zajistit tak, aby byly na úrovni Unie regulovány harmonizovaným způsobem;

d)  řešit environmentální dopad těžby kryptoměn a hledat nezbytná řešení zaměřená na zmírnění ekologické stopy hlavních kryptoaktiv;

2.  pokročit směrem k výraznějšímu sblížení v otázkách regulace a dohledu za účelem vytvoření společného unijního rámce; vyzývá ke strukturovanému dialogu mezi evropskými orgány dohledu a příslušnými vnitrostátními orgány, který by byl zaměřen na stávající náročné úkoly v oblasti dohledu a na sbližování postupů tak, aby byl dohled v oblasti digitálního finančnictví na všech úrovních ucelený;

3.  vypracovat legislativní rámec pro stabilní kryptoměny, který by zajistil, aby splňovaly přinejmenším normy stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES(28), včetně stabilního směnného kurzu pro zpětnou výměnu za měny s nuceným oběhem v nominální hodnotě;

4.  předložit na základě posouzení návrh na společný unijní rámec pro celoevropské pískoviště pro digitální finanční služby;

5.  posílit používání rámce pro boj s praním peněz a financování terorismu, pokud jde o kryptoaktiva, a odstranit stávající nedostatky zejména prostřednictvím opatření popsaných v odstavcích 33 až 38;

6.  zajistit, aby při rozšiřování digitálního finančnictví nezůstal nikdo opomenut; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření na zvýšení digitální a finanční gramotnosti;

7.  předložit legislativní návrh týkající se kybernetické odolnosti, který zajistí jednotné normy bezpečnosti IKT a kybernetické bezpečnosti ve finančním sektoru Unie a zohlední přitom mezinárodní standardy; takový rámec by měl být orientován na budoucnost a měl by se zaměřit na modernizaci stávajících pravidel platných v oblasti kybernetické odolnosti a zároveň by měl odstranit veškeré mezery a nedostatky v oblasti právní úpravy, které mohou ohrozit podniky, investory a spotřebitele;

8.  zřídit jediný evropský orgán, který by ve spolupráci s ostatními orgány dohledu na úrovni Unie a na základě společného souboru pravidel prováděl dohled nad všemi relevantními činnostmi týkajícími se kryptoaktiv, které mají přeshraniční prvek v Unii, a registraci těchto činností;

9.  vyzývá Komisi, aby zvážila zajištění obezřetnostního dohledu nad poskytovateli IKT v oblasti finančních služeb, kteří poskytují své služby v Unii, jak stanoví odstavec 47;

10.  vyzývá Komisi, aby navrhla legislativní změny v oblasti požadavků na IKT a kybernetickou bezpečnost, pokud jde o finanční sektor Unie; tyto změny by se měly zaměřovat na čtyři klíčové oblasti uvedené v odstavci 48;

11.  pracovat na návrhu unijních norem pro cloud computing a outsourcing a současně spolupracovat s mezinárodními partnery na vypracování mezinárodních norem, jak je uvedeno v odstavci 50;

Údaje

12.  navrhnout rámec pro digitální onboarding; tento rámec by měl být v souladu s příslušnými právními předpisy Unie, jako jsou ustanovení proti praní peněz a o ochraně údajů a soukromí, a měl by usilovat o zajištění společného pojetí digitálních finančních identit na celém jednotném trhu a současně posilovat harmonizaci přeshraničního onboardingu;

13.  pracovat na zvyšování odpovědnosti, vysvětlitelnosti a transparentnosti algoritmů, zpracování údajů a analýz, jak je uvedeno v odstavci 66.

(1) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.
(2) Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35.
(3) Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73.
(4) COM(2020)0066.
(5) COM(2018)0109.
(6) JOIN(2016)0018.
(7) COM(2020)0065.
(8) https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/98da7b74-38db-11ea-ba6e-01aa75ed71a1
(9) https://ec.europa.eu/competition/publications/reports/kd0120161enn.pdf
(10) https://ec.europa.eu/info/files/200610-cmu-high-level-forum-final-report_en
(11)11 JC 2018 74
(12) Přijaté texty, P8_TA(2019)0301.
(13) Přijaté texty, P8_TA(2018)0373.
(14) Přijaté texty, P8_TA(2017)0211.
(15) Přijaté texty, P8_TA(2017)0051.
(16) https://coinmarketcap.com
(17) https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2020/648779/IPOL_STU(2020)648779_EN.pdf
(18) https://www.ecb.europa.eu/pub/economic-bulletin/articles/2019/html/ecb.ebart201905_03~c83aeaa44c.en.html#toc4
(19) Doporučení orgánu ESMA – Prvotní nabídka měny a kryptoaktiva (https://www.esma.europa.eu/sites/default/files/library/esma50-157-1391_crypto_advice.pdf)
(20) Zpráva orgánu EBA obsahující doporučení pro Evropskou komisi ohledně kryptoaktiv (https://eba.europa.eu/sites/default/documents/files/documents/10180/2545547/67493daa-85a8-4429-aa91-e9a5ed880684/EBA%20Report%20on%20crypto%20assets.pdf).
(21) https://www.esrb.europa.eu/news/pr/date/2020/html/esrb.pr200107~29129d5701.en.html
(22) Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1.
(23) Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349.
(24) V elektronické formě k dispozici na https://ssrn.com/abstract=3102645.
(25) Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73.
(26) ESRB zveřejnila v únoru 2020 zprávu o systematických kybernetických útocích, (https://www.esrb.europa.eu/news/pr/date/2020/html/esrb.pr200219~61abad5f20.en.html)
(27) Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73.
(28) Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7.


Další rozvoj unie kapitálových trhů (CMU): lepší přístup, zejména malých a středních podniků, k finančním prostředkům na kapitálovém trhu a další posílení účasti retailových investorů
PDF 221kWORD 65k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. října 2020 o dalším rozvoji unie kapitálových trhů (CMU): lepší přístup, zejména malých a středních podniků, k finančním prostředkům na kapitálovém trhu a další posílení účasti retailových investorů (2020/2036(INI))
P9_TA-PROV(2020)0266A9-0155/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu skupiny na vysoké úrovni pro budoucí unii kapitálových trhů (Next CMU) z října 2019,

–  s ohledem na zprávu fóra na vysoké úrovni o unii kapitálových trhů ze dne 10. června 2020,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky“ (COM(2020)0103),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. července 2020 nazvané „Příprava na změny. Sdělení o připravenosti na konci přechodného období mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím“ (COM(2020)0324),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2018 nazvané „Akční plán pro finanční technologie: Za konkurenceschopnější a inovativnější evropský finanční sektor“ (COM(2018)0109),

–  s ohledem na balíček týkající se oživení kapitálových trhů, který navrhla Komise dne 24. července 2020,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 nazvané „Vytváření unie kapitálových trhů“(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 nazvané „Hodnocení a výzvy regulace finančních služeb v EU: dopady a cesta směrem k efektivnějšímu a účinnějšímu rámci EU pro finanční regulaci a unii kapitálových trhů“(2),

–  s ohledem na výsledky pravidelného průzkumu ECB o přístupu podniků k financování,

–  s ohledem na letní hospodářskou prognózu Komise pro rok 2020,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0155/2020),

A.  vzhledem k tomu, že hlavním cílem všech kroků směřujících k vytvoření unie kapitálových trhů by mělo být rozšíření nabídky atraktivnějších, stabilnějších a udržitelnějších možností financování pro společnosti a občany a zároveň zachování hospodářské stability, minimalizace finančního rizika a přiměřená ochrana zájmů retailových investorů, důchodců a spotřebitelů, aby se tak podpořila finanční účast a ze střadatelů se stali investoři; vzhledem k tomu, že přístup malých a středních podniků, podnikatelů a sociální ekonomiky ke kapitálovému financování je s ohledem na oživení po pandemii COVID-19 ještě důležitější;

B.  vzhledem k tomu, že vnitřní trh EU se vyznačuje otevřenou hospodářskou soutěží, regulačním rámcem, důvěrou v mezinárodní normy a spoluprací v oblasti dohledu; vzhledem k tomu, že strategie unie kapitálových trhů by proto měla být založena na stejných zásadách;

C.  vzhledem k tomu, že výše finančních prostředků potřebných pro oživení hospodářství EU naléhavě vyžaduje, aby investice byly uvážlivé a udržitelné pro budoucí generace; vzhledem k tomu, že unie kapitálových trhů by měla zásadním způsobem přispívat k přechodu na udržitelné, konkurenceschopné a odolné hospodářství a doplňovat veřejné investice v souladu se Zelenou dohodou EU; vzhledem k tomu, že je v současné době připravován rámec pro usnadnění udržitelných investic; vzhledem k tomu, že tento rámec je nedílnou součástí snahy EU v rámci unie kapitálových trhů o propojení financování s potřebami hospodářství a s Agendou Unie pro udržitelný rozvoj;

D.  vzhledem k tomu, že kapitálové trhy EU mohou ekonomice a tolik potřebnému hospodářskému oživení nejlépe sloužit tehdy, pokud jsou transparentní, konkurenceschopné, odolné, podporované spravedlivou regulací a je prováděn centrální clearing;

E.  vzhledem k tomu, že někteří investoři mají vyšší toleranci rizika než jiní a že ne všechny podniky jsou schopny získat přístup k finančním prostředkům na kapitálových trzích a využívat jich;

F.  vzhledem k tomu, že vytvoření bezpečného aktiva eurozóny má zásadní význam pro finanční integraci a rozvoj unie kapitálových trhů; vzhledem k tomu, že bezpečné aktivum v EU je nezbytné pro vytvoření integrovaného, hlubokého a likvidního evropského trhu s dluhopisy jakožto ústřední součásti unie kapitálových trhů, který by mohl sloužit jako referenční hodnota pro určování cen v eurozóně pro oceňování dluhopisů, akcií a jiných aktiv, a také jako zajištění v celé eurozóně;

G.  vzhledem k tomu, že většina opatření, která byla dosud přijata k vytvoření unie kapitálových trhů, představovala krok správným směrem, přestože mnoha cílů dosud nebylo dosaženo, a že se význam bankovních úvěrů ve srovnání s kapitálovým financováním skutečně v posledních letech zvýšil; vzhledem k tomu, že je třeba ještě mnoho vykonat, pokud jde o konvergenci, přesnost, efektivitu a zjednodušení přijímaných opatření; vzhledem k tomu, že ambiciózní vize projektu unie kapitálových trhů má zásadní význam pro vyřešení citlivých vnitrostátních otázek a pro zajištění dynamiky k dokončení této unie, aby se tak EU stala atraktivním trhem pro zahraniční kapitálové investice a zvýšila se její konkurenceschopnost na globálních trzích;

H.  vzhledem k tomu, že rozvoj unie kapitálových trhů jde ruku v ruce s prohlubováním hospodářské a měnové unie, a zejména s dokončením bankovní unie; vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 26. února 2020 nazvaném „Bankovní unie – výroční zpráva za rok 2019“(3) Parlament naléhavě vyzývá k dokončení bankovní unie vytvořením plně funkčního evropského systému pojištění vkladů; vzhledem k tomu, že bankovní unie nebude úplná, dokud jí bude chybět důvěryhodná pojistka pro Jednotný fond pro řešení krizí; dále vyzývá k tomu, aby byla zvážena potřeba zavést a vytvořit mechanismus fiskální stabilizace pro eurozónu jako celek; vzhledem k tomu, že unie kapitálových trhů musí být doplněna o proticyklická politická opatření, aby byl v celé EU zajištěn rovný přístup k financování a k investičním příležitostem;

I.  vzhledem k tomu, že finanční nařízení, zejména v oblasti bankovnictví a auditu, byla nedávno upravena v reakci na pandemii COVID-19; vzhledem k tomu, že financování prostřednictvím kapitálového trhu je nezbytné ke zvýšení celkové finanční kapacity a snížení závislosti na bankovních úvěrech v EU; vzhledem k tomu, že dobře kapitalizovaný bankovní sektor bude i nadále hrát důležitou úlohu při financování podniků, zejména malých a středních podniků;

J.  vzhledem k tomu, že jedním z důvodů, proč mají společnosti problém najít investory, je neexistence centralizovaného mechanismu se snadno dostupnými, spolehlivými, srozumitelnými a srovnatelnými veřejnými informacemi; vzhledem k tomu, že je pro investory obtížné vyhodnotit mladé a malé podniky s krátkou podnikatelskou historií, což brání zakládání inovačních podniků, zejména mladými podnikateli;

K.  vzhledem k tomu, že na základě zkušeností s velkou recesí panuje shoda na tom, že institucionální struktura eurozóny musí být reformována, aby se posílila její schopnost zvládat rozsáhlé hospodářské otřesy; vzhledem k tomu, že v této souvislosti se ekonomická literatura obvykle domnívá, že vyšší absorpce otřesů ve Spojených státech vyplývá především z účinnějšího soukromého sdílení rizik prostřednictvím úvěrových a kapitálových trhů;

L.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky tvořily 99,8 % všech podniků v nefinančním podnikatelském sektoru EU-28, vytvářely 56,4 % přidané hodnoty a 66,6 % pracovních míst v tomto sektoru; vzhledem k tomu, že mikropodniky tvořily 93 % tohoto odvětví, malé podniky 5,9 % a střední podniky pouze 0,9 %(4);

M.  vzhledem k tomu, že sociální a hospodářská krize, jež je důsledkem pandemie COVID-19 a opatření omezujících volný pohyb osob, bude mít obzvláště negativní dopad na malé a střední podniky a obdobným způsobem by mohla postihnout i drobné střadatele; vzhledem k tomu, že reakce EU na COVID-19 prostřednictvím evropského plánu na podporu oživení by měla poskytnout značnou kapitálovou injekci a měly by ji doplňovat pobídky na podporu tržního financování a snížení závislosti na bankovních úvěrech, aby se tak zlepšil přístup evropských podniků k financování, vybudovalo odolné hospodářství EU, zachovala pracovní místa a výrobní kapacita členských států;

N.  vzhledem k tomu, že komplexnost skandálu týkajícího se německého poskytovatele platebních služeb Wirecard, společnosti DAX30, která dne 24. června 2020 podala žádost o platební neschopnost, odhaluje nedostatky v evropském regulačním rámci a vyžaduje pečlivé posouzení toho, kde se stala chyba, jež umožnila, aby podvodné jednání v obrovském rozsahu zůstalo tak dlouho neodhaleno; vzhledem k tomu, že tento poslední skandál opět poukázal na naléhavou nezbytnost úprav evropské struktury dohledu v oblasti účetního výkaznictví, finančních inovací, plateb a souvisejících oblastí, včetně auditu a boje proti praní peněz a financování terorismu;

O.  vzhledem k tomu, že unie kapitálových trhů musí mobilizovat maloobchodní poptávku; vzhledem k tomu, že k dosažení tohoto cíle musí retailoví investoři změnit investiční kulturu; vzhledem k tomu, že k takové změně dojde pouze tehdy, budou-li retailoví investoři přesvědčeni, že investice na kapitálových trzích jsou žádoucí, a budou-li vystaveni přijatelným a jasně definovaným rizikům; vzhledem k tomu, že by Komise měla uvažovat o dalších příležitostech k informování o přínosech projektu unie kapitálových trhů, jako je například změna názvu, která by odrážela přímou vazbu mezi úsporami občanů EU a investicemi do hospodářského růstu a oživení po krizi způsobené onemocněním COVID, jak navrhuje skupina na vysoké úrovni pro budoucí unii kapitálových trh (Next CMU);

P.  vzhledem k tomu, že podle nedávných zpráv a průzkumů zaměřených na spotřebitele(5) má většina evropských retailových investorů preference týkající se udržitelnosti a chce ve svých investičních rozhodnutích zohledňovat environmentální, sociální a správní faktory, ale jen zřídka jsou jim nabízeny vhodné produkty;

Q.  vzhledem k tomu, že pohyby trhu způsobené krizí COVID-19 představovaly skutečný „zátěžový test“ spolehlivosti celého finančního ekosystému a mělo by po nich následovat podrobné posouzení přínosů a nedostatků stávajícího souboru pravidel EU v oblasti finanční stability a finančního dohledu;

R.  vzhledem k tomu, že odchod Spojeného království z Evropské unie přináší strukturální změny finančního systému EU; vzhledem k tomu, že kapitálové trhy EU budou mít po brexitu polycentrický charakter a budou čelit většímu riziku roztříštěnosti v EU; zdůrazňuje význam podpory politik a opatření včetně rozhodného přístupu ke vstupu třetích zemí na trh EU a dynamického systému monitorování režimů rovnocennosti, které zajistí odolnost, konektivitu a konkurenceschopnost finančních trhů EU i jejich stabilitu a rovné podmínky; vzhledem k tomu, že rovnocennost může být udělena pouze tehdy, pokud jsou režimy a standardy regulace a dohledu příslušné třetí země považovány za plně rovnocenné požadavkům stanoveným v právních předpisech EU, aby byly zajištěny rovné podmínky;

S.  vzhledem k tomu, že finanční technologie mají potenciál vyhovovat určitým potřebám malých a středních podniků a retailových investorů tím, že umožňují decentralizované způsoby fungování a zlepšení účinnosti;

Financování podniků

1.  bere na vědomí sdělení Komise ze dne 24. září 2020 nazvané „Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán“ (COM(2020)0590); trvá na tom, že je nezbytné dokončit unii kapitálových trhů, a přispět tak k hospodářskému a sociálnímu oživení po koronavirové pandemii; žádá Komisi, aby se pevněji zavázala k dosažení skutečného pokroku ve otázkách, jako jsou právní předpisy v oblasti dohledu, zdanění a insolvence, které stále představují hlavní překážku skutečné integrace kapitálových trhů v EU;

2.  vyzývá k odstranění překážek a byrokracie tam, kde je to vhodné, včetně případného zjednodušení a úměrnějšího uplatňování právních předpisů, pokud to vede k finanční stabilitě, aby se tak diverzifikovaly zdroje financování evropských podniků, se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky, včetně startupů a podniků se střední tržní kapitalizací, s cílem podpořit jejich schopnost získat přístup na kapitálové trhy i přístup retailových a velkých investorů k diverzifikovanějším, dlouhodobějším a konkurenceschopnějším investičním příležitostem; zdůrazňuje, že je třeba snížit stávající zvýhodnění dluhového financování; poukazuje na to, že stávající situace zvyšuje křehkost a zranitelnost evropských společností a zejména malých a středních podniků; vyzývá k zavedení testu dopadů na malé a střední podniky pro posuzování dopadů jednotlivých iniciativ unie kapitálových trhů;

3.  konstatuje, že nezbytná opatření k zajištění toho, aby malé a střední podniky, včetně startupů a podniků se střední tržní kapitalizací, nalezly cestu na finanční trhy, zahrnují usnadnění investičního výzkumu, zjednodušení definice malých a středních podniků v příslušných právních předpisech EU a zjednodušení požadavků na emise; vyzývá členské státy, aby znovu vyvážily zvýhodnění dluhu oproti vlastnímu kapitálu při danění; podporuje přezkum režimu směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID II), pokud jde o pobídky týkající se investičního výzkumu malých a středních podniků;

4.  vyzývá Komisi, aby vypracovala legislativní návrh na téma „evropské zajištěné cenné papíry“, které by představovaly nový nástroj bank pro financování s dvojitou ochranou (tzv. „dual-recourse“), jenž by mohl přispět ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování v rámci celé EU; připomíná, že evropské zajištěné cenné papíry by mohly být zaměřeny na specifické cíle, jako je podpora malých a středních podniků při přechodu na konkurenceschopnější a udržitelnější hospodářství a směrování finančních prostředků do reálné ekonomiky;

5.  vyzývá Komisi, aby posílila povinnou zpětnou vazbu poskytovanou bankami při zamítání žádostí malých a středních podniků o úvěry, neboť komplexnější zpětná vazba by mohla malým a středním podnikům, jejichž žádosti byly zamítnuty, poskytnout příležitost k tomu, aby upravily svůj obchodní přístup a poučily se;

6.  vyzývá k další integraci a zlepšování evropských kapitálových trhů, aby byly co nejvíce atraktivní, konkurenceschopné a odolné, zejména v souvislosti s vystoupením Spojeného království z EU;

7.  zdůrazňuje, že je zásadně důležité posílit schopnost eurozóny absorbovat rizika;

8.  zdůrazňuje, že země eurozóny mohou posílit svou vnitřní schopnost zvládat makroekonomické otřesy zejména účinným omezováním slabých míst svých ekonomik, bankovního sektoru a veřejných financí; dále se domnívá, že je třeba zlepšit ekonomickou odolnost prostřednictvím strukturálních reforem, které podpoří potenciální růst a zvýší flexibilitu;

9.  zdůrazňuje, že účinné a integrované finanční trhy jsou základním předpokladem pro účinné soukromé sdílení rizik v eurozóně; domnívá se, že skutečná unie kapitálových trhů by mohla významně přispět k diverzifikaci a snížení rizik;

10.  bere na vědomí útlum trhů s primárními veřejnými nabídkami (IPO) v EU, což odráží jejich omezenou přitažlivost zejména pro menší společnosti; v této souvislosti zdůrazňuje, že malé a střední podniky čelí nepřiměřené administrativní zátěži a nákladům na dodržování požadavků na kótování; zastává názor, že je třeba zlepšit účinnost a stabilitu finančních trhů a usnadnit kótování společností; vybízí k vytvoření a upřednostňování velkého, soukromého a celoevropského fondu pro primární veřejné nabídky (IPO) na podporu financování malých a středních podniků; konstatuje, že pro malé a střední podniky je třeba zajistit atraktivní prostředí před vznikem fondu pro primární veřejné nabídky i po něm;

11.  vítá myšlenku fóra na vysoké úrovni pro zřízení evropského jednotného přístupového místa, kde by byly shromažďovány informace o společnostech v EU prostřednictvím propojení stávajících vnitrostátních a unijních rejstříků a databází údajů o společnostech, jakožto způsob, jak podpořit společnosti, zejména v menších členských státech, aby přilákaly investory; zdůrazňuje, že společnosti by měly mít možnost kontrolovat v evropském jednotném přístupovém místě dostupnost svých údajů; vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh evropského jednotného přístupového místa pro finanční a nefinanční informace týkající se kótovaných a nekótovaných společností EU a aby v případě, že je to relevantní, zároveň dodržovala zásadu proporcionality; vyzývá Komisi, aby sladila požadavky na transparentnost vyplývající ze směrnice o vykazování nefinančních informací s požadavky podle nařízení o taxonomii a nařízení o zveřejňování informací o udržitelnosti ve finančním odvětví;

12.  vyzývá ke zvážení toho, zda způsob, jakým nařízení o kapitálových požadavcích řeší zacházení s menšinovými podíly dceřiných společností, může odrazovat od kótování na akciových trzích, s ohledem na problémy v oblasti finanční stability a případnou přidanou hodnotu pro financování reálné ekonomiky;

13.  vyzývá k urychlenému rozvoji unijních trhů s rizikovým kapitálem a soukromých kapitálových trhů v rámci společného a transparentního rámce pro evropské fondy rizikového kapitálu (EuVECA)(6) zlepšením dostupnosti financování investic rizikového kapitálu a rozvojem rozsáhlejších fondů rizikového kapitálu pro rané a pozdní stadium, systému daňových pobídek pro rizikový kapitál a investice „andělských investorů“ a aktivních trhů s primárními veřejnými nabídkami pro společnosti podporované rizikovým kapitálem; zdůrazňuje, že tyto systémy daňových pobídek by měly být navrženy tak, aby byly ekonomicky a sociálně životaschopné a odpovědné, a měly by podléhat systematickému monitorování a hodnocení;

14.  poukazuje na to, že je nezbytné zvýšit transparentnost a omezit roztříštěnost evropských trhů s rizikovým kapitálem; zdůrazňuje, že je třeba posílit evropské fondy dlouhodobých investic (ELTIF), fondy EuVECA a evropské fondy sociálního podnikání (EuSEF) s cílem vytvořit celoevropské nástroje pro soukromý vlastní kapitál; podporuje přezkum nařízení (EU) 2015/760 o evropských fondech dlouhodobých investic(7), včetně analýzy případných cílených úprav souvisejících obezřetnostních kalibrací v regulačních rámcích bankovního a pojišťovacího odvětví, při současném zachování finanční stability, jakožto způsob umožňující retailovým investorům zapojit se do dlouhodobého financování nekótovaných společností, infrastrukturních projektů a udržitelných investic, aby tak byl využit celý potenciál fondů ELTIF;

15.  vyzývá k přijetí opatření na oživení sekuritizačních trhů v Evropě tím, že se stanou přitažlivými pro emitenty a investory; žádá evropské orgány dohledu a Komisi, aby dokončily všechny regulační technické normy; požaduje zjednodušení a racionalizaci regulačních požadavků na zveřejňování informací, jednoduchá, transparentní a standardizovaná kritéria a ověřování a poskytnutí jednoduchých parametrů citlivých vůči riziku pro posuzování převodu významného rizika;

16.  bere na vědomí návrhy v oblasti sekuritizace předložené dne 24. července 2020 v rámci balíčku týkajícího se oživení kapitálových trhů; žádá Komisi, aby posoudila způsob, jakým by cílené úpravy nařízení o sekuritizaci mohly uvolnit kapacitu financování, aby se zabránilo omezování evropských bankovních úvěrů a zároveň se řešily obavy v oblasti finanční stability, s ohledem na to, že charakter některých syntetických sekuritizací může vytvořit specifická obezřetnostní a systémová rizika; domnívá se, že takovéto cílené posouzení může zahrnovat sladění způsobu nakládání s hotovostními a rozvahovými syntetickými sekuritizacemi a regulatorním kapitálem a likviditou se způsobem nakládání s krytými dluhopisy a úvěry i přezkum požadavků na zveřejňování a náležitou péči pro sekuritizaci třetí stranou, kryté dluhopisy a jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci;

17.  vyzývá Komisi, aby posoudila dopad potenciálních cílených opatření na finanční stabilitu a sjednotila a zjednodušila právní předpisy pro trhy s cennými papíry, aby se tak usnadnilo rychlé oživení po krizi COVID-19, usnadnily investice do reálné ekonomiky, zejména do malých a středních podniků, a aby se otevřel přístup na trhy pro nové subjekty a produkty a byla zajištěna ochrana spotřebitelů a integrita trhu a zároveň se podpořily přeshraniční kapitálové investice a obchod; dále vyzývá Komisi, aby posoudila, zda je nezbytné přezkoumat nařízení o trzích finančních nástrojů (MiFIR), včetně povinnosti obchodování s akciemi a povinnosti obchodování s deriváty, s cílem odstranit potenciální problémy, které mohou mít dopad na schopnost unijních společností získávat v této době kapitál, zejména po skončení přechodného období mezi EU a Spojeným královstvím;

18.  vyjadřuje politování nad nedostatečným rozvojem trhu EU pro skupinové financování ve srovnání s ostatními velkými ekonomikami; vítá nový jednotný soubor kritérií pro celounijní pravidla dohodnutý v prosinci 2019 (2018/0048(COD), který pomůže tuto situaci vyřešit a podpoří přeshraniční financování podniků; žádá Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) a Komisi, aby podrobně sledovaly provádění nových pravidel s cílem reagovat a navrhovat změny v případě, že nebudou zaznamenána žádná významná zlepšení, pokud jde o skupinové financování jakožto alternativu k financování malých a středních podniků; vyzývá Komisi a členské státy, aby malé a střední podniky aktivně informovaly o alternativních finančních nástrojích, které mají k dispozici;

19.  vyzývá Komisi, aby se zaměřila na iniciativy, které by motivovaly k vlastnictví zaměstnaneckých akcií, s cílem podpořit přímé zapojení drobných střadatelů do financování hospodářství, jež by zároveň sloužily jako nástroj ke zlepšování správy a řízení společností a k rozvíjení kultury akciového kapitálu;

20.  vyzývá Komisi, aby podporovala přímé zapojení drobných střadatelů do financování ekonomiky s ohledem na možnost návratnosti investic pro retailové investory;

21.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala režim disciplíny při vypořádání vyplývající z nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů s ohledem na krizi COVID-19 a brexit;

Podpora dlouhodobých a přeshraničních investic a finančních produktů

22.  žádá členské státy, aby upravily své vnitrostátní daňové rámce s cílem snížit daňové překážky bránící přeshraničním investicím včetně postupů pro přeshraniční vracení srážkové daně z dividend investorům, včetně retailových investorů, pokud by docházelo ke dvojímu zdanění; domnívá se, že tyto postupy by měly být prováděny transparentně na celoevropské digitální platformě a měly by investorům umožňovat určovat návratnost jejich investic v reálném čase; vyzývá členské státy, aby úzce spolupracovaly s organizací OECD a jejím projektem TRACE (Tax Relief and Compliance Enhancement), s cílem opět vyvážit zvýhodnění dluhu ve zdanění právnických osob, které znevýhodňuje financování inovací prostřednictvím soukromých investic, a stimulovat dlouhodobé investiční příležitosti pro investory s cílem pomoci občanům EU dosáhnout lepší návratnosti svých dlouhodobých úspor;

23.  zastává názor, že jednostranná úprava vnitrostátních daňových rámců uvnitř EU s cílem snížit daňové překážky bránící přeshraničním investicím jen dále prohloubí nejednotnost daňových předpisů, které musí společnosti s vynaložením významných nákladů dodržovat při přeshraničním působení, a poskytne další příležitosti k vyhýbání se daňovým povinnostem; opakuje svou výzvu členským státům, aby se na přijetí návrhů týkajících se společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob dohodly současně a aby při tom zohlednily stanovisko Parlamentu, které již zahrnuje koncepci virtuálního sídla a vzorce pro rozdělení; vyzývá členské státy, aby překonaly své odlišné postoje ke společnému konsolidovanému základu daně z příjmů právnických osob vzhledem k významu tohoto nástroje pro vytvoření rámce, který podpoří jistotu, zabrání dvojímu zdanění a sníží administrativní náklady, čímž posílí přeshraniční investice;

24.  poukazuje na to, že je důležité zvýšit právní jistotu pro přeshraniční investice tím, že se zvýší účinnost a účelnost vnitrostátních insolvenčních řízení a že dojde k další harmonizaci pravidel pro správu a řízení společností, včetně společné definice „akcionáře“, aby se tak v celé EU usnadnil výkon práv akcionářů a zapojení do společností, do nichž se investovalo; zdůrazňuje, že je důležité zajistit řádný rámec pro právní ochranu přeshraničních investic v EU poté, co skončí platnost dvoustranných dohod o investicích uzavíraných uvnitř EU; vyzývá Komisi, aby navrhla legislativní iniciativy nebo případně vydala doporučení pro členské státy;

25.  zdůrazňuje význam dlouhodobých kapitálových investic účastníků finančního trhu pro podporu nezávislých evropských podniků v Unii, silných a odolných strategických odvětví, udržitelného hospodářského růstu a prosperity ve prospěch občanů EU;

26.  zdůrazňuje, že je nezbytné dále pokročit při zavádění a prosazování skutečně jednotného souboru pravidel pro finanční služby na vnitřním trhu, a to i pokud jde o společné definice a standardy v oblasti udržitelných financí; vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby se zaměřily na používání nástrojů pro sbližování dohledu a aby zvýšily jejich účinnost;

27.  zdůrazňuje, že vzhledem k obrovským demografickým změnám, kterým Unie čelí, je třeba podpořit důchodové zabezpečení, zejména pokud jde o důchody v rámci druhého a třetího pilíře; vítá panevropský osobní penzijní produkt (PEPP); konstatuje, že PEPP je doplňkový a dobrovolný penzijní produkt doplňující vnitrostátní veřejné důchodové systémy; připomíná, že daňové zacházení bude klíčovým faktorem pro využívání budoucích produktů PEPP; připomíná doporučení Komise ze dne 26. června 2017, v němž členské státy vyzývá, aby zajistily, že se na produkty PEPP bude vztahovat stejné daňové zacházení jako na vnitrostátní penzijní produkty, aby pro střadatele představovaly alternativu; vyzývá k tomu, aby před dalším legislativním přezkumem nařízení o panevropském osobním penzijním produktu došlo k důkladnému posouzení trhu s produkty PEPP založenému na důkazech, které bude zaměřeno i na existenci rovných podmínek;

28.  vybízí členské státy, aby podporovaly penzijní systémy financované prostřednictvím fondů s cílem seskupovat evropský kapitál dostupný pro dlouhodobé investice a zlepšit tržní dynamiku a pobídky k investování; vyjadřuje přesvědčení, že je třeba revitalizovat důchody financované prostřednictvím fondů a zatraktivnit je; vyzývá k přijetí opatření k překonání překážek, které brání koexistenci veřejných a soukromých penzijních systémů; vybízí k účasti investorů na dlouhodobých produktech, na něž by se vztahovaly politiky daňových pobídek určené k vytváření přínosného hospodářského a sociálního dopadu a k podpoře rovných podmínek pro všechny poskytovatele a typy produktů;

29.  vybízí Komisi, aby v rámci směrnice o subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) zvážila zavedení unijního režimu „de minimis“ nebo režimu osvobození od daně pro profesionální nebo poloprofesionální investory;

30.  připomíná, že směrnice Solventnost II vyžaduje provedení přezkumu do konce roku 2020 a že Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) poskytne Komisi po konzultacích s různými zúčastněnými stranami technické poradenství, včetně poznatků získaných po vypuknutí pandemie COVID-19, zejména pokud jde o řešení rizik souvisejících s pandemií; žádá Komisi a orgán EIOPA, aby na základě cíleného posouzení dopadu vyhodnotily potenciální přínosy a obezřetnostní zdůvodnění úpravy kapitálových požadavků na investice do vlastního kapitálu a soukromého dluhu, zejména v případě malých a středních podniků, případně také prostřednictvím přístupu založeného na interním modelu, aby se zajistilo, že kapitálové požadavky na pojistitele a penzijní fondy nebudou odrazovat od dlouhodobých investic; vybízí k rychlému rušení vnitrostátních výjimek a k omezení tzv. gold-platingu při vnitrostátním provádění směrnice Solventnost II;

31.  zdůrazňuje, že je třeba vytvořit a stimulovat dostupnost vhodných udržitelných aktiv; vybízí Komisi, aby předložila legislativní iniciativu pro standard EU pro zelené dluhopisy; vyzývá k dalším diskusím o vytvoření evropského bezpečného aktiva na základě hodnocení návrhu týkajícího se cenných papírů zajištěných státními dluhopisy a možného souvisejícího vývoje, které provede Komise, s cílem posílit mezinárodní úlohu eura, stabilizovat finanční trhy a umožnit bankám diverzifikovat svá portfolia;

32.  zdůrazňuje, že přiměřená obezřetnostní pravidla poskytující schopnost absorbovat ztráty jsou pro zachování finanční stability zásadní a že je zároveň třeba usilovat o rovnováhu k zajištění toho, že se zlepší jak schopnost finančních institucí investovat a poskytovat úvěry reálné ekonomice, tak globální konkurenceschopnost EU; vyzývá Komisi, aby při provádění konečného znění norem podle dohody Basel III věnovala náležitou pozornost rizikovým vahám vztahujícím se na kapitálové investice bank, zejména pokud jde o dlouhodobý kapitál malých a středních podniků;

33.  zdůrazňuje, že unie kapitálových trhů by měla být v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a zejména s investičním plánem pro udržitelnou Evropu a taxonomií EU pro udržitelné činnosti; domnívá se, že unie kapitálových trhů by měla usilovat o směřování přímých investic do konkurenceschopných projektů šetrných k životnímu prostředí, a přispívat tak k Agendě EU pro udržitelný rozvoj;

Tržní struktura

34.  zdůrazňuje, že je třeba, aby evropské a vnitrostátní orgány dohledu účinně a účelně spolupracovaly s cílem překonat vzájemné rozdíly a pracovat na skutečném sblížení v oblasti dohledu, aby se tak podpořil společný evropský model v oblasti dohledu a vymáhání předpisů pod vedením Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA), jenž by umožnil omezit stávající překážky pro přeshraniční finanční operace; připomíná význam orgánů ESMA, EIOPA a Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) v tomto procesu a zároveň respektuje úlohu příslušných vnitrostátních orgánů, jak je stanovena v nedávno dohodnutém přezkumu Evropského systému dohledu nad finančním trhem; dále připomíná, že je třeba reformovat strukturu řízení evropských orgánů dohledu, aby byly méně závislé na vnitrostátních orgánech dohledu;

35.  vyzývá Komisi, aby s ohledem na potenciální úspory z důvodu vyšší efektivity zvážila, že by orgánu ESMA byly postupně svěřovány přímé pravomoci v oblasti dohledu, včetně přímého dohledu nad některými tržními segmenty, jako jsou ústřední protistrany EU a centrální depozitáře cenných papírů (CSD) a jednotné evropské přístupové místo, i větší pravomoci, pokud jde o zásahy do produktů; dále zdůrazňuje, že je ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány a na základě společného souboru pravidel a pravomocí pro zásahy do produktů třeba jmenovat jediný evropský orgán dohledu pro dohled nad činnostmi spojenými s kryptoaktivy s významným přeshraničním prvkem v  EU;

36.  je znepokojen nedávným skandálem týkajícím se německé fintech společnosti Wirecard; v této souvislosti žádá Komisi a příslušné orgány EU, aby posoudily, do jaké míry je tento skandál možné přisoudit nedostatkům v regulatorním rámci EU v oblasti auditu a dohledu, a zda jsou vnitrostátní a unijní orgány dohledu dostatečně vybaveny na to, aby mohly účinně dohlížet na velké přeshraniční finanční instituce s komplexními obchodními modely, které zahrnují různé jurisdikce třetích zemí i více korporátních úrovní; vyzývá k tomu, aby byly z tohoto případu vyvozeny důsledky, pokud jde o další rozvoj unijního rámce regulace a dohledu, zejména v souvislosti s akčním plánem pro unii kapitálových trhů; domnívá se, že by se tyto závěry měly zaměřit na to, zda by přímý dohled na evropské úrovni v konkrétních oblastech mohl tomuto selhání zabránit a zda je nutné provést ambiciózní reformu řízení evropských orgánů dohledu, které by získaly významnější úlohu při odstraňování stávajících překážek bránících přeshraničním finančním operacím; zejména znovu vyzývá Komisi, aby hledala způsoby, jak zlepšit fungování účetního odvětví, a to i prostřednictvím společných auditů;

37.  zdůrazňuje, že celounijní hospodářská soutěž, výběr a otevřený přístup k tržním infrastrukturám představují základní principy pro různorodost obchodních mechanismů v rámci unie kapitálových trhů, s výjimkou případů, kdy by tento přístup mohl ohrozit finanční stabilitu; se znepokojením konstatuje, že v posledních letech směřuje stále větší podíl obchodních toků do obchodních systémů s omezenými požadavky na transparentnost, a poukazuje na to, že takovéto obchodování nemá smysluplný přínos pro určování cen; konstatuje, že míra dvoustranného obchodování mimo obchodní systém zůstává i nadále vysoká; podporuje skutečný posun směrem ke konkurenceschopnému obchodování na burzách na evropských kapitálových trzích a trzích s deriváty a současné zajištění rovných podmínek pro jednotlivé obchodní systémy;

38.   domnívá se, že řádně financované subjekty občanské společnosti a zástupci spotřebitelů v oblasti finančních služeb mohou tvůrcům politik a regulačním orgánům nabídnout neocenitelný přehled a nezávislé hodnocení;

39.  zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout pokroku v oblasti společných evropských standardů, aby se snížilo riziko roztříštěnosti vyplývající z uplatňování možností a případů vlastního uvážení na úrovni jednotlivých států;

40.  připomíná, že regulace finančních služeb je velmi složitý úkol, který probíhá na mezinárodní, evropské a vnitrostátní úrovni; vybízí všechny zúčastněné strany, aby se touto komplexností zabývaly a usilovaly o zajištění proporcionality finanční regulace a o odstranění zbytečné administrativní zátěže; konstatuje rovněž, že proporcionalita finanční regulace může někdy vést k větší komplexitě, a vyzývá Komisi a členské státy, aby se zavázaly k významnému úsilí o zefektivnění a harmonizaci stávajících a budoucích pravidel, a to postupným rušením vnitrostátních výjimek podle potřeby a předcházením tzv. gold-platingu právních předpisů EU na vnitrostátní úrovni; zdůrazňuje, že nařízení s jasnými harmonogramy pro přechod a postupné ukončování stávajících režimů mohou připravit hladkou a stabilní cestu ke sbližování právních předpisů;

41.  opakuje výzvu, kterou uvedl ve svém usnesení ze dne 19. ledna 2016 nazvaném „Hodnocení a výzvy regulace finančních služeb v EU“, aby Komise ve spolupráci s evropskými orgány dohledu, jednotným mechanismem dohledu a Evropskou radou pro systémová rizika (ESRB) každých pět let prováděla komplexní kvantitativní a kvalitativní posouzení kumulativního dopadu regulace finančních služeb EU na finanční trhy a její účastníky na úrovni EU a členských států s cílem odhalit nedostatky a mezery, posoudit výkonnost, účinnost a účelnost regulace finančních služeb a zajistit, aby nebránila spravedlivé hospodářské soutěži a rozvoji hospodářství, a podávat o tom zprávy Parlamentu; vyjadřuje politování nad tím, že žádné takové posouzení nebylo dosud provedeno;

42.  vyzývá Komisi, aby předložila podrobný plán pro posílení stability finančního ekosystému a poučila se z přínosů a nedostatků stávajícího souboru pravidel EU pro finanční stabilitu a finanční dohled zjištěných během krize COVID-19; bere na vědomí nedávná doporučení rady ESRB, zejména pokud jde o rizika likvidity vyplývající z maržových výzev a rizika likvidity u investičních fondů;

Retailoví investoři

43.  zdůrazňuje, že bez široké základny investorů neexistuje žádný zdravý trh; je znepokojen tím, že zapojení retailových investorů do finančních trhů zůstává slabé; uvádí, že je třeba rozšířit portfolio vhodných investičních možností pro retailové investory; vyzývá k přijetí opatření na podporu retailového investování s ohledem na demografické výzvy, kterým EU čelí, a to zvýšením účasti retailových investorů na kapitálových trzích prostřednictvím atraktivnějších, transparentnějších a vhodnějších osobních penzijních produktů; vyzývá k iniciativám konkrétně zaměřeným na retailové investory, včetně usnadnění rozvoje nezávislých internetových srovnávacích nástrojů EU, které by retailovým investorům pomohly určit nejvhodnější produkty z hlediska rizika, návratnosti investic a hodnoty pro jejich konkrétní potřeby a preference, a podpory pobídek pro konkurenceschopné produkty, které splňují kritéria v environmentální, sociální a správní oblasti, a produkty, které jsou obvykle spojeny s vyšší efektivitou vynaložených nákladů;

44.  vyjadřuje politování nad tím, že ustanovení o ochraně spotřebitelů a investorů v několika odvětvových právních předpisech EU v oblasti finančních služeb jsou špatně zharmonizována, což vede ke zbytečné složitosti pro finanční zprostředkovatele i pro neprofesionální zákazníky; vyzývá Komisi, aby přijala horizontálnější a harmonizovanější přístup k ochraně spotřebitelů a investorů v právních předpisech EU v oblasti finančních služeb, které budou přizpůsobeny ekologické a digitální transformaci, aby se tak zajistila účinná a soudržná úroveň ochrany u všech finančních produktů a poskytovatelů;

45.  zdůrazňuje, že je důležité posílit důvěru investorů v kapitálové trhy prostřednictvím řádné ochrany investorů a podpory finanční gramotnosti účastníků trhu;

46.  zdůrazňuje, že dokud není uplatňován univerzální přístup, je třeba zajistit rovné podmínky pro podniky poskytující finanční služby a pro podniky působící v oblasti digitálních technologií; zdůrazňuje, že přístup na finanční trhy by měl být umožněn všem podnikům podle zásady „stejné podnikání, stejná pravidla“; konstatuje, že tato zásada je obzvláště důležitá v prostoru finančních technologií a finančních inovací a že reciproční přístup k finančním datům by měl být vyvážen potřebou rovných podmínek pro všechny poskytovatele a typy produktů;

47.  zdůrazňuje, že jednotný trh s retailovými finančními službami je velmi nedostatečně rozvinut; konstatuje, že nákup produktů retailových finančních služeb, jako jsou hypoteční úvěry nebo pojistné produkty, na přeshraničním základě je velmi neobvyklý a je spojen s překážkami; domnívá se, že účastníci retailového trhu by měli mít možnost snadno využívat všech výhod jednotného trhu, a získat tak přeshraniční přístup k produktům retailových finančních služeb, aby měli k dispozici větší výběr a lepší produkty; vyzývá Komisi, aby zavedla nový akční plán pro retailové finanční služby, který stanoví ambiciózní strategii pro odstranění překážek pro přeshraniční retailové finanční služby a zrušení zbytečných a nepřiměřených poplatků za tyto služby;

48.  vyzývá k lepšímu zveřejňování a srovnatelnosti klíčových informací a k odstranění zavádějících informací v právních předpisech týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou, což jsou otázky, jimiž by se měl zabývat příští přezkum; očekává, že úroveň 2 právních předpisů o strukturovaných retailových investičních produktech a pojistných produktech s investiční složkou týkajících se sdělení klíčových informací bude dodržovat úroveň 1 právních předpisů, zejména pokud jde o poskytování přesných, spravedlivých, jasných a nezavádějících předsmluvních informací a o metodiky týkající se scénářů výkonnosti, jakož i o zajištění srovnatelnosti různých investičních produktů; konstatuje, že je důležité zajistit, aby investoři měli k dispozici údaje o dosavadní výkonnosti, a zároveň, aby dosavadní výkonnost nesměla být používána jako ukazatel pro předpovídání budoucích výnosů; vyjadřuje politování nad zpožděním při přijímání úrovně 2 právních předpisů o strukturovaných retailových investičních produktech a pojistných produktech s investiční složkou, jež se bude překrývat s prvním přezkumem těchto produktů a zvýší právní nejistotu a náklady pro zúčastněné strany; trvá na tom, že nadcházející přezkum by měl stanovit standardizované a strojově čitelné informační dokumenty, což by umožnilo srovnatelnost digitálně vstřícným způsobem; vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby své návrhy na změny předpisů úrovně 1 a úrovně 2 koordinovaly tak, aby byla zajištěna vysoká míra předvídatelnosti pro zprostředkovatele i pro neprofesionální zákazníky;

49.  naléhavě vyzývá Komisi, aby objasnila rozdíl mezi profesionálními a retailovými investory na všech úrovních směrnice MiFID, aby bylo možné přizpůsobit přístup k zákazníkům na základě jejich znalostí a zkušeností na trzích; domnívá se, že je důležité retailovým investorům umožnit, aby mohli být na vlastní žádost považováni za profesionální investory, pokud splní jasná kritéria; požaduje, aby Komise zvážila, zda by zavedení kategorie poloprofesionálních investorů bylo lepší reakcí na realitu v oblasti účasti na finančních trzích, a aby na základě svých zjištění posoudila, zda by zavedení této kategorie bylo zapotřebí, či nikoli; případně požaduje, aby Komise zvážila větší flexibilitu při kategorizaci zákazníků, zejména pokud jde o možnost výjimky z určitých povinností a možnost účasti pro některé klienty, nebo zefektivnila stávající kritéria pro profesionální investory;

50.  byl upozorněn na to, že stávající rámec pro podávání zpráv v rámci směrnice MiFID II a nařízení o infrastruktuře evropských trhů (EMIR) je velmi nákladný a složitý a brzdí účinnost systému; domnívá se, že je tedy třeba zvážit jeho zjednodušení a zároveň plně zohlednit stávající zkušenosti, pokusit se o zefektivnění všech právních předpisů a zajistit, aby to v žádném případě neohrozilo cíle stanovené pro směrnici MiFID II a nařízení EMIR a nenarušilo pravidla týkající se integrity trhu, transparentnosti, ochrany spotřebitele a finanční stability;

51.  vyzývá ke změně právních předpisů, aby byl zajištěn přístup k nezávislému poradenství ze strany finančních zprostředkovatelů, aniž by byly nepatřičně prosazovány finanční produkty vyrobené „interně“, a důkladné posouzení produktů od jiných výrobců a aby byl zajištěn spravedlivý a transparentní marketing finančních produktů; konstatuje, že orgán ESMA zaujal diferencovanější postoj k potenciálnímu zákazu pobídek, a vyzývá Komisi, aby zkoumala alternativní přístupy, které by měly na harmonizaci zájmů v rámci celého distribučního řetězce podobné účinky; souhlasí s tím, že by měla být dále zkoumána úloha pobídek v oblasti zprostředkování a distribuce, aby se zajistilo, že nebude docházet ke střetu zájmů a že finanční poradenství bude investorům poskytováno spravedlivým, transparentním a odpovídajícím způsobem;

52.  zdůrazňuje, že fiktivní nákupy jsou důležitým nástrojem dohledu, který může výrazně zlepšit soudržnost a účinnost ochrany spotřebitelů v celé EU; vyzývá orgán ESMA, aby plně využíval své nové koordinační pravomoci tím, že bude v celé EU podporovat fiktivní nákupy s cílem zjistit praktiky nevhodného prodeje a zajistit, aby v reakci na veškerá zjištěná porušení pravidel v oblasti ochrany spotřebitele a obchodního chování byla přijata přiměřená donucovací opatření;

53.  navrhuje Komisi, aby přezkoumala možnost zavedení individuálních spořicích účtů EU, které by doplňovaly vnitrostátní režimy a pomohly překlenout roztříštěnost vnitrostátních trhů tím, že by fungovaly jednotně a napříč různorodými trhy, čímž by zajistily přenositelnost a zabezpečení úspor;

54.  trvá na tom, aby retailoví investoři byli nedílnou součástí agendy pro udržitelné financování a Agendy EU pro udržitelný rozvoj; vyzývá Komisi, aby zajistila, že metodika označování taxonomie bude pro retailové investory jasná a srozumitelná;

Finanční vzdělávání

55.  konstatuje, že nedostatečná finanční gramotnost a chybějící přístup k rozšířeným veřejným informacím o finančních trzích jsou jedním z faktorů, který vysvětluje chybějící kulturu akciového kapitálu v EU; zdůrazňuje, finanční vzdělávání je zapotřebí k tomu, aby umožnilo spotřebitelům znát jejich práva a pochopit rizika související s účastí na finančním trhu, aby bylo možné urychlit zapojení retailových investorů do finančních trhů na základě větší míry znalostí, důvěry a povědomí o riziku; naléhavě vyzývá Komisi, aby v členských státech zahájila a podporovala programy s cílem posílit finanční a digitální gramotnost s využitím řady nástrojů, včetně digitálních a sociálních médií, s cílem zapojit občany a podniky, zejména prostřednictvím veřejných agentur vytvořených za tímto účelem; vyzývá poskytovatele finančních služeb, aby více usnadňovali účast retailových investorů na kapitálových trzích a podporovali překonávání jejich zkreslených představ o úsporách tím, že budou vytvářet kulturu akciového kapitálu v souladu s jejich rizikovým profilem;

56.  zdůrazňuje, že finanční vzdělávání je střednědobý nástroj, jehož účinky jsou omezené v důsledku nevyhnutelných kognitivních předsudků, rychlosti změn na finančních trzích a jejich značné složitosti; zdůrazňuje, že finanční vzdělávání nemůže nahradit přístup ke spolehlivému a nestrannému odbornému finančnímu poradenství; konstatuje, že programy vlastnictví zaměstnaneckých akcí patří k nejúčinnějším prostředkům pro zvyšování finančního povědomí a gramotnosti dospělých občanů EU;

57.  je přesvědčen, že občané, kteří jsou informovanější a vzdělanější ve finanční oblasti, představují přínos pro demokratické systémy, přispívají ke stabilitě finančních systémů a podporují transparentnost a informační povinnosti finančních institucí; vyzývá Komisi, aby navrhla přezkum doporučení Rady o klíčových schopnostech v oblasti celoživotního učení a aby zavedla finanční gramotnost jako samostatnou klíčovou kompetenci; vybízí finanční instituce, aby vypracovaly a prováděly programy s cílem rozšiřovat finanční gramotnost a schopnosti a vytvářet příležitosti pro finanční zapojení všech občanů;

58.  naléhavě vyzývá členské státy a případně i příslušné regionální, místní a další veřejné orgány, aby zvážily začlenění nebo rozšíření finanční gramotnosti ve všech osnovách od základní školy až po univerzitu, přičemž je třeba zvolit rozvíjející se programy přizpůsobené potřebám žáků a studentů a zaměřené na získání autonomie ve finančních záležitostech; navrhuje, aby tyto programy zahrnovaly alespoň základní finanční pojmy, jako je složený úrok, výnosy a anuita a rozlišování mezi dluhopisy a akciemi; navrhuje zařazení finanční gramotnosti do studie Programu pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA);

Digitalizace a data

59.  zastává názor, že digitalizace finančních služeb může být katalyzátorem pro mobilizaci kapitálu a mohla by pomoci překonat roztříštěnost finančních trhů v EU a současně omezit překážky a zvýšit účinnost dohledu; zdůrazňuje, že digitalizace by neměla vést ani k regulatorní arbitráži ani k menší ochraně zákazníků, ale k nižším bezpečnostním rizikům a rizikům pro finanční stabilitu; zdůrazňuje, že k unii kapitálových trhů by mohl přispět rámec EU s vysokými standardy v oblasti kybernetické bezpečnosti, včetně ochrany soukromí a ochrany údajů; konstatuje, že digitální finance mají silný prvek kapitálových toků, který přitahuje přeshraniční investice; konstatuje, že takovýto unijní rámec by měl být v první řadě vhodný pro digitální věk a měl by být technologicky neutrální;

60.  vyzývá Komisi, aby pracovala na provádění akčního plánu pro digitální finance s cílem zlepšit přístup k finančním službám, nabídnout širší výběr a zvýšit účinnost operací;

61.  vyzývá Komisi, aby nadcházející přezkumy nařízení o finančních službách využila k podpoře zapojení investorů a akcionářů prostřednictvím digitálních nástrojů;

62.  zdůrazňuje, že je třeba, aby evropské trhy byly globálně konkurenceschopné; vyzývá Komisi, aby vytvořila příznivé prostředí pro inovativní a konkurenceschopné finanční produkty EU s globálním dosahem, s cílem přilákat zahraniční kapitál a investice a podpořit konkurenceschopnost EU na globálních trzích a zároveň zachovat vysokou úroveň obezřetnostní regulace a finanční stability; opakuje, že je zapotřebí více racionalizované a kodifikované zastoupení EU v mnohostranných organizacích a subjektech v souladu s usnesením Parlamentu ze dne 12. dubna 2016 o úloze EU v rámci systému mezinárodních finančních, měnových a regulačních orgánů a institucí(8);

63.  zdůrazňuje, že se z kryptoaktiv stává netradiční nástroj financování malých a středních podniků, zejména pokud jde o počáteční nabídky mincí, které mají potenciál k financování inovativních startupů a rozvíjejících se podniků; v této souvislosti trvá na tom, že jsou zapotřebí jasné a soudržné pokyny týkající se použitelnosti stávajících regulačních a obezřetnostních postupů na kryptoaktiva, která jsou z hlediska právních předpisů EU považována za finanční nástroje, s cílem poskytnout regulační jistotu a zabránit na vnitřním trhu nerovným podmínkám, volbě příslušnosti a regulatorní arbitráži;

64.  konstatuje, že v oblasti finančních služeb vznikly určité oligopolní struktury a že některé velké technologické společnosti se staly významnými hráči na trhu s finančními službami; vyzývá Komisi, aby sledovala a vyšetřovala způsob, jakým mohou konkurenční výhody, které mají tito operátoři k dispozici, narušit hospodářskou soutěž na trhu a poškodit zájmy spotřebitelů a inovace; zdůrazňuje, že by neměly být vytvářeny žádné demotivační faktory odrazující od poskytování tržních údajů a že by měl být proveden komplexní přezkum týkající se nákladů na údaje o trhu a jejich dostupnosti pro všechny účastníky trhu;

65.  poukazuje na to, že vhodným nástrojem k posílení inovací a konkurenceschopnosti odvětví finančních služeb by mohla být tzv. „pískoviště“ („sandboxy”); zdůrazňuje, že každé „pískoviště“, včetně celoevropského „pískoviště“ by mělo usilovat o nalezení rovnováhy mezi cílem spočívajícím v podpoře inovace a finanční stability a ochranou investorů a spotřebitelů, a to při zohlednění velikosti, systémového významu a přeshraniční činnosti dotčených podniků; žádá Komisi, aby využila zkušeností získaných z Evropského fóra pro usnadnění inovací (EFIF) a posoudila, zda by společný unijní rámec pro celoevropské „pískoviště“ pro finanční služby poskytl dodatečný přínos z hlediska finančních inovací;

66.  vyzývá k úsilí zaměřenému na zachování rovných podmínek založených na přeshraničním přístupu k údajům a na vysokou úroveň ochrany údajů a soukromí spotřebitelů, aby se z EU stal rámec s přísnými normami kybernetické bezpečnosti, které by vedly k vytvoření unie kapitálových trhů;

Úloha EU na globálních trzích

67.  poukazuje na to, že Evropa soutěží o kapitál na globálním trhu a že v důsledku toho jsou pro ochranu evropské hospodářské svrchovanosti, podporu používání eura ve třetích zemích a přilákání zahraničních investorů kriticky důležité hlubší, integrovanější, dobře regulované, účinnější a odolnější evropské kapitálové trhy; domnívá se, že v důsledku vystoupení Spojeného království z EU je tento cíl ještě důležitější a že by měl být sledován v souladu s transparentními kritérii založenými na pravidlech, a nikoli případ od případu;

68.  opakuje, že právní předpisy EU poskytují možnost považovat pravidla třetích zemí za rovnocenná na základě přiměřené technické analýzy založené na rizicích a že by takováto rozhodnutí měla být přijímána prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci; připomíná, že EU může jednostranně kdykoli stáhnout jakékoli rozhodnutí o rovnocennosti a že jakákoli odchylka od regulačních norem EU by měla být pozorně sledována; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s evropskými orgány dohledu a případně s příslušnými vnitrostátními orgány zavedla dynamický systém sledování režimů rovnocennosti pro případ, že ve třetích zemích existují rozdíly v oblasti regulace a dohledu, které by pro EU mohly znamenat možné riziko z hlediska finanční stability, transparentnosti trhu, integrity trhu, ochrany investorů a spotřebitelů a rovných podmínek; zdůrazňuje, že by Komise měla zavést nouzové postupy pro zrušení rozhodnutí o rovnocennosti pro případ, že je třeba jednat rychle, s přihlédnutím k možným důsledkům nouzového zrušení rozhodnutí o rovnocennosti; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby orgány dohledu EU měly pravomoci v oblasti přímého dohledu v případě, že činnosti některých podniků ze třetích zemí uznaných v rámci rovnocennosti EU mohou mít dopad na finanční stabilitu, řádné fungování trhů nebo ochranu investorů;

69.  připomíná, že je třeba zajistit interoperabilitu regulačního rámce EU s mezinárodně dohodnutými zásadami Basilejského výboru pro bankovní dohled a Rady pro finanční stabilitu;

70.  vyzývá k přijetí kroků na posílení mezinárodní úlohy a používání eura dokončením hospodářské a měnové unie, unie kapitálových trhů a bankovní unie, podporou rozvoje referenčních hodnot založených na euru pro komoditní trhy a posílením úlohy eura jakožto referenční měny;

71.  domnívá se, že v budoucích vztazích se Spojeným královstvím po skončení přechodného období by měly být zaručeny rovné podmínky na podporu stability finančních trhů EU;

72.  vybízí finanční sektor EU, aby se připravil na četné technické problémy, kterým bude čelit při přesunu obchodních činností z Londýna do EU; připomíná, že ECB, ESRB, evropské orgány dohledu a Komise došly k závěru, že účastníci trhu budou potřebovat minimálně 18 měsíců na podstatné snížení své expozice vůči ústředním protistranám ve Spojeném království; v této souvislosti bere na vědomí rozhodnutí Komise udělit Spojenému království v případě, že nebude dosaženo dohody o brexitu, rovnocenný status na dobu 18 měsíců; připomíná, že rozhodnutí o rovnocenném statusu může Komise kdykoli jednostranně zrušit, zejména pokud se rámec třetí země odchýlí a nebude již splňovat podmínky pro rovnocenný status;

o
o   o

73.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, evropským orgánům dohledu a Evropské centrální bance.

(1) Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 76.
(2) Úř. věst. C 11, 12.1.2018, s. 24.
(3) Přijaté texty P9_TA(2020)0165.
(4) Výroční zpráva Evropské komise o malých a středních podnicích 2018/2019
(5) Viz například: https://2degrees-investing.org/wp-content/uploads/2020/03/A-Large-Majority-of-Retail-Clients-Want-to-Invest-Sustainably.pdf
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech rizikového kapitálu, Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 1.
(7) Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 98.
(8) Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 76.


Posílení záruk pro mladé lidi
PDF 184kWORD 56k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. října 2020 o zárukách pro mladé lidi (2020/2764(RSP))
P9_TA-PROV(2020)0267B9-0310/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na články 145, 147 a 149 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, který v listopadu 2017 vyhlásily Evropský parlament, Evropská rada a Evropská komise, a zejména na jeho čtvrtou zásadu „aktivní podpora zaměstnanosti“,

–  s ohledem na závěry Evropské rady, která se konala ve dnech 17.–21. července 2020,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/779 ze dne 20. května 2015, kterým se mění nařízení (EU) č. 1304/2013, pokud jde o dodatečnou počáteční předběžnou platbu vyplácenou na operační programy podporované z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí(2),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2019/1181 ze dne 8. července 2019 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států(3),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi(4),

–  s ohledem na zvláštní zprávy Evropského účetního dvora (EÚD) č. 3/2015 nazvané „Systém záruk EU pro mladé lidi: první kroky jsou za námi, ale rizika související s jeho uplatňováním na nás teprve čekají“, č. 17/2015 s názvem „Podpora Komise pro akční týmy pro mladé lidi: finanční prostředky ESF byly přesměrovány, ale důraz na výsledky je nedostatečný“ a č. 5/2017 s názvem „Nezaměstnanost mladých lidí – vedla opatření EU ke změnám? Posouzení záruky pro mladé lidi a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí“,

–  s ohledem na pracovní dokument Mezinárodního úřadu práce (MOP) č. 4/2015 s názvem „The Youth Guarantee programme in Europe: Features, implementation and challenges“ (Program záruk pro mladé lidi v Evropě: rysy, provádění a výzvy) a na zprávu nadace Eurofound za rok 2015 s názvem „Social inclusion of young people“ (Sociální začleňování mladých lidí),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. července 2020 nazvané „Podpora zaměstnanosti mladých lidí: most k pracovním místům pro příští generaci“ (COM(2020)0276),

–  s ohledem na návrh Komise na doporučení Rady o mostu k pracovním místům – posílení záruk pro mladé lidi a o nahrazení doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi (COM(2020)0277) a na přiložený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2020) 0124),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. května 2018 s názvem „Zapojovat, propojovat a posilovat mladé lidi: nová strategie EU pro mládež“ (COM(2018)0269) a usnesení Rady ze dne 15. listopadu 2018 o strategii Evropské unie pro mládež na období 2019–2027(5),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. října 2016 s názvem „Záruky pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí po třech letech“ (COM(2016)0646) a na přiložený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0323),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. července 2020 o závěrech mimořádného zasedání Evropské rady konaného ve dnech 17.– 21. července 2020(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. ledna 2018 o provádění iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí v členských státech(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2017 o kontrole výdajů a monitorování nákladové efektivnosti systémů záruk EU pro mladé lidi(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2013 o zřízení záruky pro mladé lidi(9),

–  s ohledem na otázky položené Radě a Komisi ohledně posílení záruk pro mladé lidi (O-000058/2020 – B9-0018/2020 a O-000059/2020 – B9‑2020),

–  s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

A.  vzhledem k tomu, že záruky pro mladé lidi poskytly od svého zřízení v roce 2013 24 milionům mladých lidí příležitosti a pomoc, pokud jde o nalezení pracovního místa nebo zapojení do dalšího vzdělávání a programů učňovské i odborné přípravy; vzhledem k tomu, že před krizí COVID-19 činila míra nezaměstnanosti mladých lidí (ve věku 15–24 let) v průměru 14,9 % ve srovnání s maximem v roce 2013, kdy dosáhla 24,4 %; vzhledem k tomu, že tato míra je stále více než dvakrát vyšší než celková míra nezaměstnanosti (6,5 %); vzhledem k tomu, že výskyt nestandardní práce je u mladých lidí velmi vysoký se 43,8 % mladých lidí pracujících v dočasném zaměstnání v celé EU; vzhledem k tomu, že průměrná míra nezaměstnanosti mladých lidí skrývá obrovské rozdíly mezi členskými státy, např. 40,8 % osob mladších 25 let ve Španělsku (červen 2020) a 33,6 % v Řecku (duben 2020); vzhledem k tomu, že příliš mnoho mladých lidí má nejisté zaměstnání a příliš mnoho jich musí opustit svůj region nebo svoji zemi, aby nalezli důstojnou práci;

B.  vzhledem k uznání toho, že záruky pro mladé lidi daly podnět k provedení strukturálních reforem veřejných služeb zaměstnanosti a vzdělávacích systémů v členských státech; vzhledem k tomu, že se však ve své rané fázi potýkají s poměrně pomalým a nejednotným prováděním ze strany členských států a že zúčastněné strany a mladí lidé zdůraznili několik nedostatků, pokud jde o jejich koncepci a fungování v praxi; vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 5/2017 kritizoval omezený pokrok záruk pro mladé lidi a dospěl k závěru, že příspěvek Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí k dosažení cílů záruk pro mladé lidi v pěti navštívených členských státech byl v době auditu velmi omezený a že více než tři roky po přijetí doporučení Rady nedosáhla počátečního očekávání po spuštění záruk pro mladé lidi, jejichž cílem bylo do čtyř měsíců poskytnout všem osobám z kategorie NEET (osoby, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy) kvalitní nabídku; vzhledem k tomu, že Komise a členské státy postupně zavedly úpravy a zdokonalily pokyny k programu, čímž se záruky pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí staly zásadními nástroji v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí v EU;

C.  vzhledem k tomu, že boj proti nezaměstnanosti mladých lidí je politickou prioritou, kterou sdílí Parlament, Komise a členské státy a která přispívá k naplňování cíle Unie, kterým je udržitelný růst a vysoce kvalitní pracovní místa, a zároveň je v souladu s evropským pilířem sociálních práv;

D.  vzhledem k tomu, že předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová ve svých politických prioritách uvedla, že ze záruk pro mladé lidi učiní stálý nástroj pro boj proti nezaměstnanosti mladých lidí, že by měl být navýšen jejich rozpočet a že by měly být podávány pravidelné zprávy s cílem zajistit, aby v každém členském státě tento nástroj naplnil přislíbené závazky;

E.  vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 spustila bezprecedentní hospodářskou a sociální krizi, v jejímž důsledku míra nezaměstnanosti v EU stoupá a milionům lidí hrozí, že přijdou o práci; vzhledem k tomu, že v červnu 2020 činila nezaměstnanost mladých lidí v celé EU 16,8 %, přičemž se stále očekává, že toto číslo bude i nadále prudce stoupat, vzhledem k tomu, že mladým lidem hrozí, že budou nejvíce zasaženi, jako tomu bylo během krize v roce 2008; vzhledem k tomu, že vysoká míra nezaměstnanosti mladých lidí škodí dotčeným jednotlivcům, což často vede k trvalým následkům; vzhledem k tomu, že tyto škodlivé dopady se pocítí zejména v rostoucím počtu dlouhodobě nezaměstnaných mladých lidí a obecně v celé společnosti, a že proto vyžadují rozhodné a cílené politické úsilí; vzhledem k tomu, že investice do lidského kapitálu mladých Evropanů přispějí k posílení evropských ekonomik a společností a k jejich větší inkluzivitě a odolnosti; vzhledem k tomu, že kvalifikovaná, tvůrčí a inovativní pracovní síla je nezbytným předpokladem pro konkurenceschopnou Evropu;

F.  vzhledem k tomu, že mladí lidé bývají nadměrně zasaženi hospodářskou krizí(10); vzhledem k tomu, že boj proti hospodářské krizi vyvolané pandemií COVID-19 bude zásadní pro předcházení vysoké míře nezaměstnanosti mladých lidí; vzhledem k tomu, že každý šestý mladý člověk, který byl před vypuknutím pandemie COVID-19 zaměstnaný, o své zaměstnání přišel nebo byl propuštěn; vzhledem k tomu, že pracovní doba u zaměstnaných mladých lidí klesla téměř o čtvrtinu a dva z pěti mladých lidí nahlásili pokles svých příjmů, přičemž nejvíce byli zkrácením pracovní doby i snížením příjmů zasaženi mladí lidé ze zemí s nižšími příjmy;

G.  vzhledem k tomu, že opatření k omezení volného pohybu osob způsobila náhlé narušení formálního a informálního vzdělávání, různých stáží a učňovské přípravy mladých lidí, jakož i pracovních míst, což ovlivnilo jejich příjem, potenciál pro vydělávání peněz a blahobyt, včetně jejich zdraví, a zejména jejich duševního zdraví; vzhledem k tomu, že opatření v oblasti nezaměstnanosti mladých lidí by měla řešit vícerozměrnou povahu problému;

H.  vzhledem k tomu, že mladí lidé se zdravotním postižením byli účinky pandemie zasaženi obzvláště silně a nyní jim hrozí ještě vyšší riziko sociálně-ekonomického vyloučení; vzhledem k tomu, že je nezbytné zavést cílená opatření na podporu jejich integrace na trhu práce a zajistit jim přístup ke kvalitním službám, aniž by čelili diskriminací nebo překážkám jakéhokoli druhu, včetně těch finančních;

I.  vzhledem k tomu, že mladí lidé mají větší pravděpodobnost propuštění, protože častěji pracují v neformální ekonomice, v nestandardních formách zaměstnání, s žádnou nebo malou sociální ochranou a nemají odbornou praxi;

J.  vzhledem k tomu, že míra nestandardní práce, jako jsou práce pro platformy nebo na zakázku, je u mladých lidí velmi vysoká a nestandardní práce poskytuje nižší jistotu zaměstnání a omezený nebo žádný přístup k sociální ochraně, takže mladým lidem v krizi, jako je pandemie onemocnění COVID-19, spíše hrozí nezaměstnanost a zároveň je jim omezen přístup k sociální ochraně;

K.  vzhledem k tomu, že je nezbytné zdůraznit rozdíl mezi nezaměstnaností a nečinností, aby se lépe pochopil dopad krize na mladé lidi, neboť nárůst neaktivní populace může rovněž vést ke statistickému snížení počtu nezaměstnaných; vzhledem k tomu, že několik členských států zaznamenalo vyšší nárůst neaktivního obyvatelstva oproti nárůstu počtu nezaměstnaných, a to jak kvůli skutečnosti, že během krize lidé přestali hledat zaměstnání, tak i v důsledku zavedení opatření veřejného trhu práce, jako jsou systémy krátkodobé práce a blokování propouštění;

L.  vzhledem k tomu, že miliony mladých lidí zažívají pracovní podmínky s nízkými příjmy a nejistými smlouvami, falešnou samostatnou výdělečnou činností, nedostatečnou základní sociální ochranou a praktikami diskriminace na základě věku; vzhledem k tomu, že míra neaktivních mladých lidí se ve většině členských států zvýšila a vzhledem k tomu, že v kategorii NEET v tomto období rovněž vzrostly rozdíly mezi ženami a muži; vzhledem k tomu, že mnoho mladých lidí střídá zaměstnání a nezaměstnanost nebo nečinnost nebo jsou chyceni v pasti nejistých nestandardních forem zaměstnání; vzhledem k tomu, že mladí lidé jsou vystaveni vyššímu riziku ztráty zaměstnání kvůli automatizaci než jiní;

M.  vzhledem k tomu, že ženy, a zejména mladé ženy, jsou kvůli znepokojující nerovnováze na trhu práce vystaveny dvojí diskriminaci, neboť patří mezi mladé lidi a jsou ženami;

N.  vzhledem k tomu, že pandemie by mohla prohloubit nerovnosti ve společnosti, včetně digitální propasti, která zůstává vážným problémem v EU jako celku i v členských státech; vzhledem k tomu, že nedostatečný přístup mladých lidí k širokopásmovému připojení a přiměřenému vybavení informačními technologiemi obecně by v souvislosti s distančním vzděláváním a prací na dálku mohl vést k dalším nerovnostem, vyloučení a diskriminaci;

O.  vzhledem k tomu, že předchozí krize ukázala, že pokud nebudou mladým lidem poskytnuty kvalitní stáže a pracovní místa na základě písemných dohod a důstojných pracovních podmínek, včetně životního minima, kariérního poradenství a vedení a dalšího vzdělávání, vyvstane opět vysoké riziko, že budou nuceni přijímat nejistá pracovní místa, opustit zemi, aby nalezli práci nebo se zapojili do vzdělávání nebo odborné přípravy, i když hledají skutečné zaměstnání;

P.  vzhledem k tomu, že nízká kvalita nabídek systému záruk pro mladé lidi je jednou z jejich nejvýznamnějších nedostatků; vzhledem k tomu, že stáže poskytované v rámci systému záruk pro mladé lidi musí být nejen placené, ale také omezené délkou a počtem, aby mladí lidé nebyli chyceni v pasti nekonečně se opakujících stáží a nebyli využíváni jako levná, nebo dokonce bezplatná pracovní síla bez sociální ochrany a důchodových práv; vzhledem k tomu, že ze studií vyplývá, že současná generace mladých lidí nalézá první skutečné zaměstnání začátkem věku třiceti let;

Q.  vzhledem k tomu, že současná generace mladých lidí je vysoce kvalifikovaná; vzhledem k tomu, že vytváření dovedností, rekvalifikace a rozšiřování dovedností nejsou jedinou odpovědí na nedostatek pracovních míst pro mladé lidi; vzhledem k tomu, že vytváření kvalitních a udržitelných pracovních míst na straně druhé má klíčový význam pro jejich stabilitu;

R.  vzhledem k tomu, že programy zaměstnanosti mohou mít dopad na nezaměstnanost, ale nemohou nahrazovat širší úsilí o podporu flexibilnějších trhů práce; vzhledem k tomu, že překážky na trhu práce mají obzvláště škodlivé účinky na mladé lidi, zvyšují míru nezaměstnanosti a nové generace jsou kvůli nim zranitelné; vzhledem k tomu, že výzkum(11) prokázal potřebu aktivní politiky trhu práce i systémů sociální ochrany založených na prahové hodnotě ohrožení chudobou, aby se zabránilo situaci, kdy opatření jednoduše změní pracovní příležitosti a dojde ke hře s nulovým součtem mezi podskupinami zranitelných osob;

S.  vzhledem k tomu, že pokyny pro politiky zaměstnanosti členských států z roku 2019 tyto státy vyzývají, aby i nadále řešily nezaměstnanost mladých lidí a otázku osob z kategorie NEET, a to za pomoci prevence předčasných odchodů mladých lidí ze vzdělávání a strukturálního zlepšení přechodu ze vzdělávání do zaměstnání, mimo jiné i prostřednictvím plného zavedení záruk pro mladé lidi;

T.  vzhledem k tomu, že návrh doporučení Rady o posílení záruk pro mladé lidi čerpá z poučení a zkušeností získaných při provádění těchto záruk od roku 2013 a že jeho cílem je poskytnout podporu vyššímu počtu mladých lidí s tím, že věková kategorie se rozšíří na všechny osoby ve věku do 30 let, které budou podporovány při rozvíjení dovedností a získávání pracovních zkušeností v rámci modernizovaného systému odborného vzdělávání a přípravy;

U.  vzhledem k tomu, že v příštím programovém období 2021–2027 budou záruky pro mladé lidi financovány z Evropského sociálního fondu plus (ESF+), který nyní zahrnuje Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí, jež je hlavním programem financujícím tyto záruky; vzhledem k tomu, že nástroj EU na podporu oživení Next Generation EU poskytne prostřednictvím facility na podporu oživení a odolnosti a iniciativy REACT-EU dodatečnou podporu opatřením ve prospěch zaměstnanosti mladých lidí; vzhledem k tomu, že investice do vzdělávání a odborné přípravy uvedené do souladu se souběžnou ekologickou a digitální transformací budou financovány prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj; vzhledem k tomu, že členské státy mohou na žádost a po splnění předem stanovených kritérií obdržet prostředky z nástroje pro technickou podporu k financování přípravných a realizačních fází strukturálních reforem, mimo jiné v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a politik na trhu práce,

1.  vítá návrh doporučení Rady o posílení záruk pro mladé lidi a úmysl Komise dosáhnout strukturálního zlepšení na základě poučení z finanční krize z roku 2008 a z provádění tohoto nástroje; připomíná, že doporučení Rady nemá pro členské státy žádný závazný účinek; upozorňuje, že ne všechny členské státy se doporučením Rady řídí, což má za následek opomíjení mladých lidí; domnívá se, že je načase učinit systém záruk pro mladé lidi závazným namísto dobrovolného; znovu vyzývá Komisi, aby navrhla nástroj záruk pro mladé lidi, který by byl závazný pro všechny členské státy;

2.  zdůrazňuje, že k zajištění kvality a udržitelnosti těchto opatření je zapotřebí vícerozměrný přístup k boji proti nezaměstnanosti mladých lidí, který zahrnuje aktivní a pasivní politiky trhu práce, účinný přístup k opatřením sociálního začleňování a sociálním, zdravotnickým a ubytovacím službám pro mladé lidi;

3.  zdůrazňuje, že posílený systém záruk pro mladé lidi by měl překonat nedostatky předchozího přístupu založeného na zaměstnatelnosti a musí být koncipován jako cesta, jejímž cílem je v přiměřené době zajistit kvalitní a trvalá pracovní místa pro všechny zapojené mladé lidi; opakuje, že záruky pro mladé lidi by neměly institucionalizovat nejistou práci mladých lidí, zejména prostřednictvím atypického statusu, který vede k mimořádně nízkým mzdám, nedostatečné sociální ochraně, nedostatečnému zabezpečení zaměstnání, k falešné samostatné výdělečné činnosti a k nejistým pracovním místům nahrazujícím skutečné zaměstnání;

4.  vítá skutečnost, že posílené záruky pro mladé lidi pokryjí širší věkovou kategorii zahrnující mladé lidi ve věku 15–29 let a že bude ve vztahu ke skupinám osob dočasně a dlouhodobě zařazeným do skupiny NEET uplatňován individualizovanější a cílenější přístup; vítá rovněž úsilí o větší začlenění systému záruk pro mladé lidi a zabránění jakékoli formě diskriminace, včetně znevýhodněných a zranitelných skupin, rasových a etnických menšin, migrantů a uprchlíků, mladých lidí se zdravotním postižením a osob žijících v odlehlých, venkovských nebo znevýhodněných městských oblastech nebo zámořských územích a ostrovních regionech; vyjadřuje znepokojení nad nerovnováhou na trhu práce, na němž se ženy obecně, a zejména mladé ženy, potýkají s dvojí diskriminací – kvůli tomu, že jsou mladé a že jsou ženy; zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise při řešení rozdílů mezi ženami a muži zohlednila potřeby mladých žen;

5.  vítá začlenění genderového rozměru do systému záruk pro mladé lidi; konstatuje však, že rozdíly mezi ženami a muži v kategorii NEET se v průběhu uplynulých let zvýšily a že rodina zůstává překážkou zaměstnávání mladých žen; vyzývá členské státy, aby zavedly závazná opatření s cílem zabránit diskriminaci při náboru na základě pohlaví nebo rodinné situace uchazeče;

6.  zdůrazňuje skutečnost, že osoby z kategorie NEET zahrnují různé podskupiny, jako jsou mladí lidé se zdravotním postižením, mladí lidé bez domova, mladí Romové, mladí migranti a uprchlíci, kteří mají různé potřeby, jež by měly být naplňovány konkrétně přizpůsobenými službami, například v případě osob se zdravotním postižením je to zajištění přiměřených opatření a slučitelnosti pracovního příjmu s dávkami pro zdravotně postižené; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité mít přesné údaje a vhodné způsoby, jak tyto podskupiny identifikovat, a také zaujmout odlišný přístup k osobám, které dlouhodoběji patří do kategorie NEET a které často pocházejí ze znevýhodněného sociálně-ekonomického prostředí a čelí meziodvětvové diskriminaci, mimo jiné v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti, a vůči nimž je třeba zahájit účinné informační programy; zdůrazňuje, že aby záruky pro mladé lidi dosáhly k těmto cílovým skupinám, měly by být začleněny do soudržného souboru sociálních politik a politik v oblasti sociálního zabezpečení, jako je přístup k sociálnímu zabezpečení, včetně dávek v nezaměstnanosti a minimálního příjmu, k péči o děti, zdravotnickým službám, přiměřenému, cenově dostupnému a přístupnému bydlení a psychologické podpoře, aby se zajistilo, že všichni mladí lidé budou mít k systému přístup; trvá na tom, že proti jakékoli diskriminaci mladých lidí z jakéhokoli důvodu je třeba aktivně bojovat v systémech záruk pro mladé lidi;

7.  vítá doporučení členským státům posílit systémy včasného varování s cílem identifikovat osoby, které jsou ohroženy zařazením do kategorie NEET; je přesvědčen, že preventivní opatření, jako jsou hodnocení dovedností, kariérní a profesní poradenství, které se zaměřují na pomoc osobám předčasně ukončujícím školní docházku nebo vzdělávání před tím, než se stanou nezaměstnanými, jsou-li náležitě prováděna, a poskytování inkluzivního a nediskriminačního všeobecného vzdělávání by v dlouhodobém horizontu mohly vést ke snížení počtu osob v kategorii NEET;

8.  podporuje myšlenku posuzovat dovednosti všech osob z kategorie NEET, které se zaregistrují do systému záruk pro mladé lidi, zejména jejich digitální dovednosti, a návrh na posílení digitálních, jazykových a měkkých sociálních dovedností prostřednictvím přípravného školení a usnadnění rozšiřování dovedností a rekvalifikace směrem k zeleným dovednostem, podnikatelským dovednostem a dovednostem v oblasti finančního a profesního řízení prostřednictvím individualizovaného profesního poradenství a orientace; v této souvislosti zdůrazňuje význam informálních a neformálních dovedností; vyzývá rovněž k posouzení vlastnictví digitálního vybavení a stavu konektivity všech osob z kategorie NEET současně s jejich digitálními dovednostmi; dále se domnívá, že mladí lidé, kteří se zaregistrují do systémů záruk pro mladé lidi, by měli být podporováni při rozvoji sociálních a průřezových dovedností, které jim umožní lépe řídit přechody a čelit rychle se měnícímu trhu práce; domnívá se, že takováto odborná příprava přizpůsobená na míru by měla usilovat o řešení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi na trhu práce; domnívá se, že učňovská příprava může v tomto ohledu hrát důležitou úlohu, neboť připravuje mladé lidi na pracovní místa s vysokou poptávkou, a může tak přispět k jejich udržitelné integraci na trhu práce;

9.  naléhavě vybízí členské státy, aby zajistily, že mladým lidem, kteří se zaregistrují do systémů záruk pro mladé lidi, budou předkládány nabídky na kvalitní, rozmanitou a na míru přizpůsobenou práci, odbornou přípravu nebo stáže, včetně spravedlivé odměny, a že nabídky zaměstnání budou v souladu s příslušnými zásadami evropského pilíře sociálních práv, které zajistí právo na spravedlivé a rovné zacházení, pokud jde o pracovní podmínky, včetně zajištění pracovního prostředí přizpůsobeného potřebám osob se zdravotním postižením, přístupu k sociální ochraně a odborné přípravě, přiměřené délky zkušební doby a zákazu zneužívání atypických smluv; trvá na tom, že nabídky v rámci posílených záruk pro mladé lidi by v žádném případě neměly přispívat k sociálnímu dumpingu, mzdovému dumpingu, chudobě pracujících a nejistotě mladých lidí; opakuje, že stáže by mohly být součástí odborného vzdělávání; připomíná, že smlouvy o stážích by měly mít podobu písemných a právně závazných dohod, v nichž budou upřesněny úkoly stážisty a důstojná odměna; domnívá se, že cíl záruk pro mladé lidi musí vést k zaměstnání a že stáže by nikdy neměly vést k nahrazení pracovních míst;

10.  požaduje záruku kvality, která zajistí, aby osoby, které dokončily odbornou přípravu a/nebo vzdělávání v průběhu krize COVID-19, mohly (znovu) absolvovat kurzy zahrnuté ve stáži a/nebo učňovské přípravě, a to i po dokončení vzdělání a/nebo ukončení stáže a/nebo učňovské přípravy, které mohly být zrušeny, zkráceny nebo jinak omezeny kvůli opatřením proti COVID-19, a to s cílem odstranit případné nedostatky v jejich odborné přípravě;

11.  trvá na tom, že v doporučení Rady je třeba nastínit jasná a závazná kritéria kvality a normy kvality nabídek, a vyzývá Komisi, aby vypracovala rámec kvality, jímž by se řídily záruky pro mladé lidi; je přesvědčen, že takový rámec by program posílil a učinil by jej účinnějším nástrojem pro úspěšný přechod na trh práce; vyzývá Komisi, aby přezkoumala stávající evropské nástroje, jako je rámec kvality stáží a Evropský rámec pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu, a aby začlenila kvalitativní kritéria pro nabídky mladým lidem, včetně zásady spravedlivého odměňování stážistů, přístupu k sociální ochraně, udržitelného zaměstnávání a sociálních práv; zdůrazňuje, že tato kritéria by zajistila, aby program účinně pomáhal mladým lidem přejít do stabilního a kvalitního zaměstnání a pomáhal by zajistit genderově vyvážené příležitosti pro mladé lidi napříč odvětvími, příležitosti, které nabízejí dlouhodobou bezpečnost, sociální ochranu, rovné a důstojné pracovní podmínky a nepřispívají k vytváření nejistých pracovních míst; vyzývá členské státy a Komisi, aby vypracovaly programy na podporu podnikání, zejména na územích, kde je slabá průmyslová základna;

12.  vybízí Komisi a členské státy, aby šířily osvědčené postupy v oblasti sociálních investic s cílem podpořit inkluzivnější společnost a znovu nastolit rovnováhu hospodářského a sociálního pokroku; zdůrazňuje význam aktivních politik na trhu práce i systémů sociální ochrany, aby se zabránilo hře s nulovým součtem při přesouvání pracovních míst mezi různými podskupinami zranitelných osob, a zejména mezi osobami z kategorie NEET; naléhavě vyzývá Komisi, aby provedla studii s cílem prozkoumat souvislost mezi mladými lidmi bez sociální ochrany a nejistou prací;

13.  je pevně přesvědčen o tom, že cílem je zlepšit socioekonomické podmínky mladých lidí prostřednictvím řádného provádění posílených záruk pro mladé lidi; znovu potvrzuje svůj postoj, že odměna by měla být úměrná poskytované práci, dovednostem a zkušenostem dané osoby a potřebě stážistů a učňů na trhu práce mimo vzdělávací programy vyjít s penězi; vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci s Parlamentem a při dodržení zásady subsidiarity navrhly možné způsoby zavedení společného právního nástroje, který zajistí a bude prosazovat spravedlivou odměnu za stáže a učňovskou přípravu na trhu práce EU; odsuzuje neplacené stáže a učňovskou přípravu, které představují formu vykořisťování práce mladých lidí a porušování jejich práv;

14.  požaduje, aby bylo financování záruk pro mladé lidi na příští programové období 2021–2027 posíleno prostřednictvím navýšení ESF+ a odpovídajících tematických zaměření; zdůrazňuje, že pozměněný návrh Komise o ESF+ ze dne 28. května 2020 zahrnuje požadavek, aby členské státy s počtem osob v kategorii NEET překračujícím průměr EU za rok 2019 musely přidělit nejméně 15 % svých prostředků z ESF+ v rámci sdíleného řízení na cílená opatření a strukturální reformy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a odborného vzdělávání a přípravy, zejména v souvislosti s prováděním systémů záruk pro mladé lidi; vyjadřuje politování nad tím, že Evropská rada ve svých závěrech ze dne 21. července 2020 tuto částku výrazně snížila na 10 %, což je zcela v rozporu s ambicí Unie investovat do mládeže;

15.  připomíná svůj postoj v prvním čtení přijatý dne 4. dubna 2019, který zahrnuje dodatečný požadavek, aby všechny členské státy, a to nejen ty, jejichž míra osob v kategorii NEET přesahuje průměr Unie, v příštím programovém období 2021–2027 investovaly alespoň 3 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení do řešení nezaměstnanosti mladých lidí, zejména v souvislosti s prováděním systémů záruk pro mladé lidi;

16.  vyzývá členské státy a Komisi, aby zvážily skutečnost, že míra osob v kategorii NEET je jediným faktorem při rozhodování o přidělení finančních prostředků; domnívá se, že ačkoli tato míra ukazuje počet lidí, kteří nejsou ve vzdělávání, zaměstnání ani odborné přípravě, zcela vylučuje velký počet mladých lidí, kteří jsou nedobrovolně zaměstnaní na částečný úvazek, opustili zemi, aby nalezli důstojnou práci, vykonávají nehlášenou práci nebo pracují, ale stále žijí v chudobě;

17.  naléhavě žádá členské státy, aby se důsledně zasadily o plné provedení záruk pro mladé lidi; zdůrazňuje, že unijní finanční prostředky slouží jako doplněk vnitrostátních rozpočtů, a nikoli jako jejich náhrada;

18.  připomíná, že posílená záruka pro mladé lidi může hrát důležitou úlohu při podpoře členských států, aby v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu investovaly do vytváření pracovních příležitostí v klimaticky neutrálním, energeticky účinném a oběhovém hospodářství a získání kvalifikované pracovní síly pro tato pracovní místa, což zajistí, aby při přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku nebyli opomenuti žádní mladí lidé, zejména osoby patřící do znevýhodněných skupin;

19.  opakuje, že je zapotřebí zefektivnit využívání finančních prostředků; očekává, že zefektivnění programových a prováděcích pravidel v rámci ESF+ povede ke snížení administrativních nákladů na straně příjemců, včetně usnadnění mechanismu podávání zpráv; očekává, že členské státy budou pečlivě vynakládat finanční prostředky na programy mládeže, což usnadní zaměstnanost mladých lidí;

20.  zdůrazňuje, že je důležité maximalizovat potenciální součinnost mezi zárukami pro mladé lidi a dalšími příslušnými fondy a nástroji EU, včetně nástroje na podporu oživení a odolnosti, evropské záruky pro děti, programu Erasmus+, InvestEU, Horizontu Evropa a Fondu pro spravedlivou transformaci, a to i v souvislosti s REACT-EU a vnitrostátními plány oživení; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby upřednostňovaly podporu zaměstnanosti mladých lidí v těchto plánech a ve svých plánech na podporu oživení a odolnosti, jakož i v rámci iniciativy REACT-EU; vyzývá členské státy, aby využívaly zdroje SURE na podporu opatření pro mladé stážisty, jako je podpora příjmu a krátkodobé pracovní programy;

21.  trvá na tom, aby Komise posílila monitorování provádění a podávání zpráv o výsledcích záruk pro mladé lidi, včetně monitorování příjemců v rámci systémů záruk pro mladé lidi a povahy nabídek s cílem zajistit jejich soulad s novým rámcem norem kvality v rámci posílených záruk pro mladé lidi a dlouhodobé zařazování příjemců systémů záruk pro mladé lidi do zaměstnání;

22.  zdůrazňuje, že lepší shromažďování údajů má zásadní význam pro udržitelnou integraci příjemců na trhu práce a pro účinné využívání záruk pro mladé lidi; vybízí Evropský účetní dvůr, aby vypracoval navazující zprávy o provádění systémů záruk pro mladé lidi; v této souvislosti považuje za důležité, aby Komise provedla studii, která bude zkoumat souvislost mezi mladými lidmi v zaměstnání bez sociální ochrany a nejistou prací;

23.  zdůrazňuje, že účinné provádění systémů záruk pro mladé lidi a lepší přístup ke stabilním a udržitelným pracovním místům vyžaduje silnější partnerství a účinnou koordinaci mezi poskytovateli záruk pro mladé lidi a příslušnými zúčastněnými stranami, jako jsou regionální a místní orgány, sociální partneři (zaměstnavatelé a odbory), vzdělávací a školicí instituce, pracovníci s mládeží, poskytovatelé solidárních a občanských aktivit, obchodní a řemeslné komory, organizace mládeže a další organizace občanské společnosti, včetně nevládních organizací pracujících se znevýhodněnými osobami, zejména při výměně osvědčených postupů mezi členskými státy; vyzývá k zapojení těchto zúčastněných stran do navrhování, provádění a hodnocení systémů záruk pro mladé lidi s cílem zajistit jejich účinnost; naléhavě vyzývá členské státy, aby zlepšily účast těchto partnerů, zejména mládežnických organizací, ve všech fázích řízení systémů záruk pro mladé lidi a souvisejících finančních nástrojů EU na evropské, vnitrostátní a místní úrovni; je toho názoru, že partnerství by měla jasně stanovit struktury a mechanismy pro smysluplnou účast na rozhodování, včetně transparentního sdílení informací;

24.  je přesvědčen, že dobře cílené kampaně na zvyšování povědomí v přístupných formátech, a to i pro osoby se zdravotním postižením, a komunikační kanály vstřícné k mladým lidem by mohly hrát rozhodující úlohu při oslovování mladých lidí a mládežnických organizací a při zvyšování viditelnosti iniciativy a že by mohlo být obzvláště prospěšné zaměřit se na osoby předčasně opouštějící školní docházku; zdůrazňuje, že co nejvíce finančních prostředků by mělo být poskytnuto přímo mladým lidem; zdůrazňuje, že účinné informační politiky vyžadují odpovídající financování a personální kapacitu, zejména ve veřejných službách zaměstnanosti, které hrají klíčovou úlohu při účinném oslovování osob z kategorie NEET, avšak stále trpí důsledky úsporných opatření zavedených po poslední finanční krizi; v této souvislosti naléhavě vyzývá členské státy, aby investovaly do svých veřejných služeb zaměstnanosti s cílem poskytnout za tímto účelem dostatečné lidské zdroje a finanční podporu na odbornou přípravu a vybavení zaměstnanců;

25.  vyzývá Komisi, aby se zabývala myšlenkou internetového portálu EU zaměřeného konkrétně na stáže a učňovskou přípravu v EU a aby shromažďovala všechny stávající iniciativy EU viditelným, přístupným a uživatelsky vstřícným způsobem; domnívá se, že tento portál by měl být odpovídajícím způsobem propagován vhodnými kanály, aby se zaměřil na své publikum s cílem stát se dobře známým kontaktním místem pro mladé Evropany, vzdělávací instituce a společnosti v celé EU; je toho názoru, že portál by měl navádět mladé talenty tam, kde je to nejvíce zapotřebí, upozorňovat mladé lidi na specifické potřeby na trhu práce, podporovat přístup k souvisejícím vzdělávacím příležitostem, zlepšovat celkovou budoucí zaměstnatelnost v rámci EU, přispívat k boji proti nezaměstnanosti mladých lidí a překlenout nedostatky v dovednostech;

26.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470.
(2) Úř. věst. L 126, 21.5.2015, s. 1.
(3) Úř. věst. L 185, 11.7.2019, s. 44.
(4) Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1.
(5) Úř. věst. C 456, 18.12.2018, s. 1.
(6) Přijaté texty, P9_TA(2020)0206.
(7) Úř. věst. C 458, 19.12.2018, s. 57.
(8) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 105.
(9) Úř. věst. C 440, 30.12.2015, s. 67.
(10) „The impact of the economic crisis on euro area labour markets“ (Dopad hospodářské krize na trhy práce v eurozóně), měsíčník Evropské centrální banky, říjen 2014, s. 49–68.
(11) Re-inVEST Europe (2019). Politický přehled „Towards more inclusive social protection and active labour market policies in the EU:a social investment perspective“ (Směrem k inkluzivnější sociální ochraně a aktivním politikám trhu práce v EU: z perspektivy sociálních investic).

Právní upozornění - Ochrana soukromí