Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2020 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o použití celních kvót a jiných dovozních kvót Unie (COM(2020)0375 – C9-0274/2020 – 2020/0176(COD))

P9_TA(2020)0324 A9-0216/2020

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2020)0375),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0274/2020),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 18. listopadu 2020 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A9‑0216/2020),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. listopadu 2020 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/… o použití celních kvót a jiných dovozních kvót Unie

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2020/2170.)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2020 o prováděcím nařízení Komise (EU) 2020/1511 ze dne 16. října 2020, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek amidosulfuron, bifenox, chlortoluron, klofentezin, klomazon, cypermethrin, daminozid, deltamethrin, dikamba, difenokonazol, diflufenikan, fenoxaprop-P, fenpropidin, fludioxonil, flufenacet, fosthiazát, indoxakarb, lenacil, MCPA, MCPB, nikosulfuron, parafinové oleje, pikloram, prosulfokarb, síra, triflusulfuron a tritosulfuron (2020/2853(RSP))

P9_TA(2020)0325 B9-0367/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1511 ze dne 16. října 2020, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek amidosulfuron, bifenox, chlortoluron, klofentezin, klomazon, cypermethrin, daminozid, deltamethrin, dikamba, difenokonazol, diflufenikan, fenoxaprop-P, fenpropidin, fludioxonil, flufenacet, fosthiazát, indoxakarb, lenacil, MCPA, MCPB, nikosulfuron, parafinové oleje, pikloram, prosulfokarb, síra, triflusulfuron a tritosulfuron(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS(2), a zejména na článek 21 a čl. 17 první odstavec uvedeného nařízení,

–  s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/408 ze dne 11. března 2015 o provádění čl. 80 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o sestavení seznamu látek, které se mají nahradit(3),

–  s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2018 o provádění nařízení o přípravcích na ochranu rostlin (ES) č. 1107/2009(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. října 2019, ve kterém vznáší námitky proti předešlému prodloužení doby platnosti schválení účinné látky chlortoluron(6),

–  s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

A.  vzhledem k tomu, že chlortoluron byl dne 1. března 2006 zařazen směrnicí Komise 2005/53/ES(7) do přílohy I nařízení Rady 91/414/EEC(8) a považuje se podle nařízení (ES) č. 1107/2009 za schválený;

B.  vzhledem k tomu, že od roku 2013 probíhá postup obnovení schválení chlortoluronu v rámci prováděcího nařízení Komise (EU) č. 844/2012(9);

C.  vzhledem k tomu, že doba platnosti schválení účinné látky chlortoluron již byla prodloužena o rok prováděcím nařízením Komise (EU) č. 533/2013(10), a dále každoročně od roku 2017 o jeden rok prováděcími nařízeními Komise (EU) 2017/1511(11), (EU) 2018/1262(12), (EU) 2019/1589(13), a nyní znovu o rok prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/1511, jež prodlužuje dobu platnosti schválení do 31. října 2021;

D.  vzhledem k tomu, že Komise toto další prodloužení vysvětlila pouze tím, že uvedla: „Vzhledem k tomu, že se posouzení uvedených látek zdrželo z důvodů, které žadatelé nemohli ovlivnit, skončí platnost schválení uvedených účinných látek pravděpodobně před přijetím rozhodnutí o jejich obnovení“;

E.  vzhledem k tomu, že účelem nařízení (ES) č. 1107/2009 je zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví lidí, zvířat a životního prostředí a současně konkurenceschopnost zemědělství Unie; vzhledem k tomu, že by měl být kladen zvláštní důraz na ochranu zranitelných skupin obyvatelstva včetně těhotných žen, kojenců a dětí;

F.  vzhledem k tomu, že by se měla použít zásada předběžné opatrnosti a že nařízení (ES) č. 1107/2009 stanoví, že v přípravcích na ochranu rostlin by měly být obsaženy pouze látky, u nichž bylo prokázáno, že mají na rostlinnou výrobu jednoznačně příznivé účinky a že se u nich neočekává, že budou mít škodlivé účinky na zdraví lidí nebo zvířat či nepřijatelné účinky na životní prostředí;

G.  vzhledem k tomu, že se v nařízení (ES) č. 1107/2009 stanoví, že v zájmu bezpečnosti by měla být doba platnosti schválení účinné látky časově omezena; vzhledem k tomu, že doba platnosti schválení by měla být úměrná možným rizikům spojeným s používáním dotyčných látek, že však v tomto případě tato úměrnost zjevně chybí;

H.  vzhledem k tomu, že v období 14 let, které uplynuly od schválení účinné látky chlortoluron, bylo zjištěno, že se pravděpodobně jedná o endokrinní disruptor, a přesto za celé toto období nedošlo k přehodnocení jeho schválení či k jeho stažení;

I.  vzhledem k tomu, že v případech, kdy byla zjištěna možnost výskytu škodlivých účinků na zdraví, ale přetrvává vědecká nejistota, mají Komise a členské státy možnost a povinnost jednat v souladu se zásadou předběžné opatrnosti tím, že přijmou předběžná opatření k řízení rizika, která jsou nezbytná pro zajištění vysoké míry ochrany lidského zdraví;

J.  vzhledem k tomu, že konkrétněji článek 21 nařízení (ES) č. 1107/2009 stanoví, že Komise může kdykoli přezkoumat schválení účinné látky, zejména pokud má s ohledem na nové vědeckotechnické poznatky za to, že existují známky toho, že daná látka již nesplňuje kritéria pro schválení uvedená v článku 4 uvedeného nařízení, a že tento přezkum může vést ke zrušení nebo změně schválení dané látky;

Endokrinně disruptivní vlastnosti

K.  vzhledem k tomu, že podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008(14) byl chlortoluron jednotně klasifikován jako vysoce toxický pro vodní organismy, vysoce toxický pro vodní organismy s dlouhodobými účinky a jako látka s podezřením na vyvolání rakoviny (Carc. 2) a s podezřením na poškození plodu v těle matky (Repr. 2);

L.  vzhledem k tomu, že chlortoluron je ve vědeckých publikacích(15) spojován s endokrinně disruptivními vlastnostmi;

M.  vzhledem k tomu, že chlortoluron byl v roce 2015 zařazen prováděcím nařízením (EU) 2015/408 na „seznam látek, které se mají nahradit“, jelikož se má za to, že má endokrinně disruptivní vlastnosti, které mohou mít nepříznivý účinek na lidi, a jelikož splňuje kritéria, podle nichž lze tuto látku považovat za perzistentní toxickou látku;

N.  vzhledem k tomu, že podle bodu 3.6.5 přílohy II nařízení (ES) č. 1107/2009 nelze účinné látky schvalovat, pokud se má za to, že mají endokrinně disruptivní vlastnosti, které mohou mít nepříznivý účinek na lidi, s výjimkou případů, kdy je vystavení lidí této účinné látce, safeneru či synergentu v přípravku na ochranu rostlin v reálných navrhovaných podmínkách použití zanedbatelné, tj. kdy je produkt používán v uzavřených systémech nebo v jiných podmínkách, které vylučují kontakt s člověkem, a kdy rezidua příslušné účinné látky, safeneru či synergentu v potravinách a krmivech nepřekračují standardní hodnotu stanovenou podle čl. 18 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005(16);

O.  vzhledem k tomu, že je nepřípustné, aby bylo možné látku, která pravděpodobně splňuje daná vylučovací kritéria pro účinné látky, jež mají endokrinně disruptivní vlastnosti, v Unii i nadále používat, a ohrožovat tak veřejné zdraví a životní prostředí;

P.  vzhledem k tomu, že žadatelé mohou zneužít to, že Komise v případě, že opětovné posouzení rizik ještě nebylo ukončeno, začlenila do svých pracovních metod automatické okamžité prodloužení období pro chválení určité účinné látky, a úmyslně prodlužovat příslušné období pro posouzení rizik tím, že poskytnou neúplné údaje nebo budou požadovat další výjimky a zvláštní podmínky, což vede k nepřijatelnému riziku s ohledem na životní prostředí a lidské zdraví, jelikož v daném období i nadále přetrvává vystavení působení rizikové látky;

Q.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 13. září 2018 o uplatňování nařízení (ES) č. 1107/2009(17) o přípravcích na ochranu rostlin vyzval Komisi a členské státy, aby „zajistily, že procesní prodloužení doby schvalování na dobu trvání daného postupu podle článku 17 nařízení se nebude používat v případě účinných látek, které jsou mutagenní, karcinogenní a toxické z hlediska reprodukce, a které proto spadají do kategorie 1A nebo 1B, ani v případě účinných látek, které mají vlastnosti endokrinních disruptorů a jsou škodlivé pro zdraví člověka nebo zvířat, což se v současné době týká látek, jako je např. flumioxazin, thiakloprid, chlortoluron a dimoxystrobin“;

R.  vzhledem k tomu, že Parlament již ve svém usnesení ze dne 10. října 2019(18) vznesl námitky proti předešlému prodloužení doby platnosti schválení chlortoluronu;

S.  vzhledem k tomu, že se Komise ve své reakci(19) na předešlou námitku k prodloužení doby platnosti schválení chlortoluronu odkazuje pouze na „studii podporující hodnocení dopadu provedené před přijetím nařízení Komise (EU) 2018/605“(20), ve kterém „chlortoluron nebyl identifikován jako potenciální endokrinní disruptor“, avšak nezmiňuje, že tato studie nevedla k odstranění chlortoluronu ze seznamu látek, které se mají nahradit;

T.  vzhledem k tomu, že po přijetí nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2100(21) a nařízení (EU) 2018/605 Komise pověřila Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropskou agenturu pro chemické látky (ECHA) vytvořením harmonizovaných pokynů za účelem zajištění, že kritéria pro endokrinní disruptory stanovená Unií budou při posuzování biocidních přípravků a pesticidů uplatňována jednotně; vzhledem k tomu, že tyto pokyny, které zahrnují nové testy OECD, byly publikovány v červnu 2018(22), avšak ještě nebyly použity k posouzení endokrinně disruptivních vlastností chlortoluronu;

U.  vzhledem k tomu, že chlortoluron nebyl řádně posouzen, aby jej již nebylo třeba pokládat za endokrinní disruptor;

V.  vzhledem k tomu, že návrh hodnotící zprávy zabývající se obnovením schválení chlortoluronu ještě nebyl posouzen ze strany úřadu EFSA;

W.  vzhledem k tomu, že na základě předchozího prodloužení týkajícího se několika účinných látek, včetně chlortoluronu, k němuž došlo v roce 2019 prováděcím nařízením (EU) 2019/1589, bylo schválení obnoveno nebo neobnoveno pouze u tří z 29 látek, zatímco podle prováděcího nařízení (EU) 2020/1511 byla doba platnosti schválení opětovně prodloužena u 27 látek, přičemž u mnoha z nich to bylo potřetí nebo počtvrté;

1.  se domnívá, že prováděcí nařízení (EU) 2020/1511 překračuje prováděcí pravomoci stanovené nařízením (ES) č. 1107/2009;

2.  se domnívá, že prováděcí nařízení (EU) 2020/1511 nerespektuje zásadu předběžné opatrnosti;

3.  zastává názor, že rozhodnutí o prodloužení schválení chlortoluronu není v souladu s kritérii bezpečnosti stanovenými v nařízení (ES) č. 1107/2009 a nezakládá se na důkazech, že tuto látku lze bezpečně používat, ani na prokazatelně naléhavě potřebě používat tuto účinnou látku při výrobě potravin v Unii;

4.  vyzývá Komisi, aby zrušila prováděcí nařízení (EU) 2020/1511 a předložila výboru nový návrh, který by zohledňoval vědecké důkazy ohledně škodlivých vlastností dotyčných látek, zejména chlortoluronu;

5.  vyzývá Komisi, aby předkládala pouze návrhy prováděcích nařízení k prodloužení doby schválení těch látek, u nichž stávající vědecké poznatky podle všeho nepovedou k tomu, že Komise navrhne neprodloužit registraci příslušné účinné látky;

6.  vyzývá Komisi, aby zrušila schválení v případě látek, u nichž existuje důvodné podezření, že nesplní kritéria bezpečnosti stanovená v nařízení (ES) č. 1107/2009;

7.  vyzývá členské státy, aby zajistily řádné a včasné opětovné posouzení registrace účinných látek, v jejichž případě jsou zpravodajskými členským státem, a aby co nejrychleji účinně vyřešily problém s průtahy při jejich schvalování;

8.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 344, 19.10.2020, s. 18. (2) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 18. (3) Úř. věst. L 67, 12.3.2015, s. 18. (4) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13. (5) Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 183. (6) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího nařízení Komise, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek amidosulfuron, beta-cyfluthrin, bifenox, chlortoluron, klofentezin, klomazon, cypermethrin, daminozid, deltamethrin, dikamba, difenokonazol, diflubenzuron, diflufenikan, fenoxaprop-P, fenpropidin, fludioxonil, flufenacet, fosthiazát, indoxakarb, lenacil, MCPA, MCPB, nikosulfuron, pikloram, prosulfokarb, pyriproxyfén, thiofanát-methyl, triflusulfuron a tritosulfuron (Přijaté texty, P9_TA(2019)0027). (7) Směrnice Komise 2005/53/ES ze dne 16. září 2005, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinných látek chlorthalonilu, chlortoluronu, cypermethrinu, daminozidu a thiofanát-methylu (Úř. věst. L 241, 17.9.2005, s. 51). (8) Směrnice Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1). (9) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 844/2012 ze dne 18. září 2012, kterým se stanoví ustanovení nezbytná k provedení postupu obnovení schválení účinných látek podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. L 252, 19.9.2012, s. 26). (10) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 533/2013 ze dne 10. června 2013, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek 1-methylcyklopropen, chlorthalonil, chlortoluron, cypermethrin, daminozid, forchlorfenuron, indoxakarb, thiofanát-methyl a tribenuron (Úř. věst. L 159, 11.6.2013, s. 9). (11) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1511 ze dne 30. srpna 2017, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek 1-methylcyklopropen, beta-cyfluthrin, chlorthalonil, chlortoluron, cypermethrin, daminozid, deltamethrin, dimethenamid-P, flufenacet, flurtamon, forchlorfenuron, fosthiazát, indoxakarb, iprodion, MCPA, MCPB, silthiofam, thiofanát-methyl a tribenuron (Úř. věst. L 224, 31.8.2017, s. 115). (12) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1262 ze dne 20. září 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek 1-methylcyklopropen, beta-cyfluthrin, chlorthalonil, chlortoluron, klomazon, cypermethrin, daminozid, deltamethrin, dimethenamid-P, diuron, fludioxonil, flufenacet, flurtamon, fosthiazát, indoxakarb, MCPA, MCPB, prosulfokarb, thiofanát-methyl a tribenuron (Úř. věst. 238, 21.9.2018, s. 62). (13) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1589 ze dne 26. září 2019, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek amidosulfuron, beta-cyfluthrin, bifenox, chlortoluron, klofentezin, klomazon, cypermethrin, daminozid, deltamethrin, dikamba, difenokonazol, diflubenzuron, diflufenikan, fenoxaprop-P, fenpropidin, fludioxonil, flufenacet, fosthiazát, indoxakarb, lenacil, MCPA, MCPB, nikosulfuron, pikloram, prosulfokarb, pyriproxyfen, thiofanát-methyl, triflusulfuron a tritosulfuron (Úř. věst. L 248, 27.9.2019, s. 24). (14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1). (15) Viz mj.: Hong, M., Ping, Z., Jian, X., „Testicular toxicity and mechanisms of chlorotoluron compounds in the mouse“ (Testikulární toxicita a mechanismy sloučenin chlortoluronu u myší), Toxicology Mechanisms and Methods 2007;17(8):483–8.) (16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1). (17) Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 183. (18) Přijaté texty, P9_TA(2019)0027. (19) Reakce Komise na nelegislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu prováděcího nařízení Komise, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek amidosulfuron, bifenox, chlortoluron, klofentezin, klomazon, cypermethrin, daminozid, deltamethrin, dikamba, difenokonazol, diflufenikan, fenoxaprop-P, fenpropidin, fludioxonil, flufenacet, fosthiazát, indoxakarb, lenacil, MCPA, MCPB, nikosulfuron, parafinové oleje, pikloram, prosulfokarb, síra, triflusulfuron a tritosulfuron, SP(2019)669, https://oeil.secure.europarl.europa.eu/oeil/popups/ficheprocedure.do?reference=2019/2826(RSP)&l=en (20) Nařízení Komise (EU) 2018/605 ze dne 19. dubna 2018, kterým se mění příloha II nařízení (ES) č. 1107/2009 a stanoví se vědecká kritéria pro určení vlastností vyvolávajících narušení činnosti endokrinního systému (Úř. věst. L 101, 20.4.2018, s. 33). (21) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2100 ze dne 4. září 2017, kterým se stanoví vědecká kritéria pro určení vlastností vyvolávajících narušení činnosti endokrinního systému podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 (Úř. věst. L 301, 17.11.2017, s. 1). (22) Pokyny EFSA a ECHA pro identifikaci endokrinních disruptorů v souvislosti s nařízeními (EU) č. 528/2012 a (ES) č. 1107/2009, EFSA Journal 2018, 16(6):5311, http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5311

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2020 o návrhu prováděcího nařízení Komise, kterým se schvaluje karbendazim jako stávající účinná látka pro použití v biocidních přípravcích typů přípravků 7 a 10 (D069099/01 – 2020/2852(RSP))

P9_TA(2020)0326 B9-0366/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh prováděcího nařízení Komise, kterým se schvaluje karbendazim jako stávající účinná látka pro použití v biocidních přípravcích typů přípravků 7 a 10 (D069099/01),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES ze dne 16. února 1998 o uvádění biocidních přípravků na trh(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání(2), a zejména na čl. 89 odst. 1 třetí pododstavec uvedeného nařízení,

–  s ohledem na článek 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(3),

–  s ohledem na čl. 116 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

A.  vzhledem k tomu, že záměrem návrhu prováděcího nařízení Komise je schválit karbendazim jako stávající účinnou látku pro použití v biocidních přípravcích typu přípravku 7 (konzervační přípravky pro povlaky) a typu přípravku 10 (konzervační přípravky pro stavební materiál) na dobu tří let;

B.  vzhledem k tomu, že se Komise zavázala k plnění cíle nulového znečištění tak, aby bylo dosaženo prostředí bez toxických látek s cílem pomoci chránit občany a životní prostředí před nebezpečnými chemickými látkami a podpořit inovace v oblasti vývoje bezpečných a udržitelných alternativ;

C.  vzhledem k tomu, že hodnotící zprávy a závěry zpravodajského členského státu týkající se karbendazimu byly Komisi předloženy dne 2. srpna 2013; vzhledem k tomu, že z čl. 90 odst. 2 nařízení (EU) č. 528/2012 lze vyvodit, že látky, u nichž bylo hodnocení členských států dokončeno do 1. září 2013, by měly být hodnoceny v souladu s ustanoveními směrnice 98/8/ES;

D.  vzhledem k tomu, že nebezpečné vlastnosti karbendazimu byly známy už v roce 2013, kdy zpravodajský členský stát předložil hodnotící zprávy; vzhledem k tomu, že mezi předložením hodnotících zpráv a návrhem prováděcího nařízení Komise uplynulo sedm let;

Právní argumenty

Nepřijatelné riziko pro životní prostředí

E.  vzhledem k tomu, že schválení karbendazimu pro použití v typech přípravků 7 a 10 by mohlo vést k nepřijatelným rizikům pro životní prostředí a lidské zdraví v rozporu se směrnicí 98/8/ES;

F.  vzhledem k tomu, že karbendazim splňuje kritéria pro klasifikaci jako mutagenu kategorie 1B a látky toxické pro reprodukci kategorie 1B v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008(4) a dvě z kritérií pro perzistentní, bioakumulativní a toxické látky (perzistence a toxicita);

G.  vzhledem k tomu, že v několika studiích byly rovněž vyjádřeny obavy týkající se možných vlastností karbendazimu narušujících endokrinní činnost(5); vzhledem k tomu, že podle stanovisek Výboru pro biocidní přípravky ke karbendazimu pro všechny typy přípravků 7, 9 a 10(6) nelze dospět k závěru ohledně vlastností narušujících endokrinní činnost; vzhledem k tomu, že je velmi znepokojivé, že Komise nadále ignoruje zásadu předběžné opatrnosti tím, že navrhuje povolit účinné látky na základě neprůkazného posouzení jejich vlastností narušujících endokrinní činnost na základě dostupných údajů; vzhledem k tomu, že z nemožnosti dospět k závěru ohledně vlastností látky narušujících endokrinní činnost na základě omezené dostupnosti údajů neplyne závěr, že tato látka vlastnosti narušující endokrinní činnost nemá;

H.  vzhledem k tomu, že ačkoli hodnotící zprávy týkající se karbendazimu byly předloženy před 1. září 2013, z čehož plyne, že „ačkoli karbendazim splňuje podmínky čl. 5 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) č. 528/2012, není čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 528/2012 významný pro rozhodnutí o schválení“(7), skutečnost, že karbendazim má známé nebezpečné vlastnosti vzbuzující mimořádné obavy, je stále velmi významná a nebyla dostatečně zohledněna při provádění směrnice 98/8/ES s ohledem na čl. 10 odst. 1 ve spojení s čl. 5 odst. 1 písm. b) této směrnice;

I.  vzhledem k tomu, že používání karbendazimu v typech přípravků 7 a 10 při úpravě exteriérových nátěrů pro omítky, kde mají zabránit růstu plísní a řas, představuje vysoké riziko znečištění vod v důsledku odplavování těchto biocidů z omítek budov při dešti;

J.  vzhledem k tomu, že z jedné studie(8) vyplývá, že v Německu byl karbendazim zjištěn ve více než 90 % vzorků odebraných z čistíren dešťové vody a ve více než 50 % vzorků z přepadových nádrží na dešťovou vodu, odkud se neupravená dešťová voda vypouští do vodních nádrží nebo prosakuje do podzemních vod;

K.  vzhledem k tomu, že stanovisko Výboru pro biocidní přípravky pro typ přípravku 9 (konzervační přípravky pro vlákna, kůži, pryž a polymerní materiály) dospělo k závěru, že karbendazim nebyl schválen právě z důvodu, že vyplavování karbendazimu dešťovou vodou z ošetřených povrchů vede k nepřijatelným rizikům v povrchových vodách a sedimentech a že není zavedeno žádné odpovídající opatření k řízení rizik;

L.  vzhledem k tomu, že stanoviska Výboru pro biocidní přípravky pro typy přípravků 7 a 10 dospěla k závěru, že venkovní použití karbendazimu, včetně nátěrů (typ přípravku 7) a omítek (typ přípravku 10), představuje nepřijatelné riziko pro povrchové vody a sedimenty, neboť není k dispozici žádné odpovídající opatření ke zmírnění rizik, jež by zabraňovalo uvolňování karbendazimu během životnosti ošetřených předmětů do kanalizace (pět let u typu přípravku 7 a 25 let u typu přípravku 10);

M.  vzhledem k tomu, že schválení karbendazimu pro použití v typech přípravků 7 a 10, a to i na krátké období tří let, by proto vedlo k přímému uvolňování karbendazimu do životního prostředí prostřednictvím dešťové vody po dobu až 25 let;

N.  vzhledem k tomu, že Švédsko ve svém menšinovém stanovisku Výboru pro biocidní přípravky uvedlo, že vymývání karbendazimu z použitých přípravků a ošetřených předmětů (např. nátěrů a omítek) během životnosti představuje nepřijatelné riziko pro životní prostředí a že toto riziko nelze podle hodnotící zprávy nijak zmírnit;

O.  vzhledem k tomu, že skutečnost, že stanoviska Výboru pro biocidní přípravky dospěla k závěru, že použití karbendazimu v typech přípravků 7, 9 a 10 představuje stejná nepřijatelná rizika, měla vést k rozhodnutí o neschválení karbendazimu pro všechna tato venkovní použití, a nikoli pouze pro typ přípravku 9;

P.  vzhledem k tomu, že interiérové použití karbendazimu může rovněž představovat nepřijatelná rizika, protože studie(9) upozornily na obavy, že výskyt karbendazimu v povrchových vodách pochází především z vypouštěných vyčištěných odpadních vod z domácností a průmyslových odpadních vod, a to navzdory závěrům stanovisek Výboru pro biocidní přípravky, že rizika pro životní prostředí plynoucí z použití karbendazimu v interiérech jsou přijatelná;

Podmínky pro schválení, které nezmírňují rizika

Q.  vzhledem k tomu, že s ohledem na rizika pro životní prostředí, která jsou zjištěna pro posuzovaná použití, může být podle návrhu prováděcího nařízení Komise karbendazim schválen za předpokladu, že budou splněny určité specifikace a podmínky pro jeho použití, zejména pokud je při posuzování výrobků „věnována zvláštní pozornost“ povrchové vodě, sedimentu, půdě a podzemní vodě u přípravků používaných v nátěrech nebo omítkách, které jsou určeny k použití ve venkovním prostředí;

R.  vzhledem k tomu, že stanoviska Výboru pro biocidní přípravky pro typy přípravků 7 i 10 poukazují na nepřijatelná rizika pro povrchovou vodu a sedimenty a uvádí, že pro posuzovaná použití není k dispozici odpovídající opatření k řízení rizik, které by zabránilo uvolňování do kanalizace;

S.  vzhledem k tomu, že požadavek Komise, že k povolení mají být připojeny „specifikace a podmínky“, je mimořádně nejasný a nepostačuje ke zmírnění obav z nepřijatelných rizik; vzhledem k tomu, že návrh prováděcího nařízení Komise neukládá členským státům, aby stanovily odpovídající opatření ke zmírnění rizik, ale pouze aby rizikům věnovaly pozornost; vzhledem k tomu, že návrh prováděcího nařízení Komise nezohledňuje skutečnost, že podklady dospěly k závěru, že nejsou k dispozici žádná odpovídající opatření k řízení rizik;

Soudržnost mezi rozhodnutím o řízení rizik a použitými vědeckými důkazy

T.  vzhledem k tomu, že – a jak potvrdil Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) – při přijímání opatření k řízení rizik musí být rozhodnutí Komise v souladu s použitými vědeckými důkazy; vzhledem k tomu, že Komise se nemusí řídit vědeckým stanoviskem vydaným v průběhu rozhodovacího procesu, musí však uvést konkrétní důvody svých zjištění, které musí být přinejmenším na stejné vědecké úrovni, jako je odůvodnění daného stanoviska; vzhledem k tomu, že její prohlášení musí uvádět důvody, proč se stanoviskem neřídí(10);

U.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí o schválení karbendazimu jako stávající účinné látky pro použití v biocidních přípravcích typů přípravků 7 a 10 je v rozporu se závěrem stanoviska Výboru pro biocidní přípravky, že venkovní použití karbendazimu v nátěrech (typ přípravku 7) a omítkách (typ přípravku 10) představuje nepřijatelná rizika pro povrchové vody a sedimenty s ohledem na článek 10 směrnice 98/8/ES ve spojení s čl. 5 odst. 1 písm. b) uvedené směrnice;

V.  vzhledem k tomu, že důvody pro odchýlení se od závěrů stanovisek Výboru pro biocidní přípravky, které Komise ve svém návrhu prováděcího nařízení uvádí, se omezují na argumenty, že úplné povolení biocidních přípravků vyžaduje další krok na úrovni členských států a že bude brzy proveden přezkum ve smyslu nařízení (EU) č. 528/2012;

W.  vzhledem k tomu, že tyto důvody nevysvětlují, proč Komise dospěla k závěru, že karbendazim nepředstavuje nepřijatelné riziko pro použití v typech přípravků 7 a 10 podle směrnice 98/8/ES, zejména s ohledem na skutečnost, že použití stejné účinné látky v typu přípravku 9 bylo považováno za nepřijatelné riziko, což vedlo k rozhodnutí neudělit povolení pro tento typ přípravku;

X.  vzhledem k tomu, že uvedení důvodů pro odchýlení se od závěrů stanovisek Výboru pro biocidní přípravky je nezbytné nejen pro kontrolu ze strany Soudního dvora, ale také z důvodu řádného výkonu parlamentního přezkumu;

Zvážení dostupných alternativ

Y.  vzhledem k tomu, že podle stanoviska Výboru pro biocidní přípravky pro typ přípravku 7 je karbendazim určen k použití jako fungicid v konzervantech pro povlaky, které jsou nanášeny na koncové přípravky, jako jsou nátěry, nebo jsou do nich začleněny; vzhledem k tomu, že podle stanoviska Výboru pro biocidní přípravky pro typ přípravku 10 má být karbendazim používán jako fungicid v konzervačních přípravcích pro stavební materiály, které se používají na konečných produktech v podobě omítek nebo jsou do nich začleněny;

Z.  vzhledem k tomu, že Komise dospěla k závěru, že nejsou k dispozici žádné vhodné alternativy ke karbendazimu pouze na základě jedenácti nedůvěrných příspěvků od třetích stran, přičemž ve všech případech se jedná o společnosti nebo průmyslová sdružení a zprávy pocházejí z roku 2014; vzhledem k tomu, že pokud jsou k dispozici jiné informace na podporu rozhodnutí Komise, měly by být poskytnuty Parlamentu za účelem plného výkonu jeho pravomocí v oblasti parlamentního přezkumu;

AA.  vzhledem k tomu, že podle stanovisek Výboru pro biocidní přípravky většina příspěvků nerozlišovala mezi použitím karbendazimu v typech přípravků 7, 9 a 10, což Komisi neumožnilo řádně posoudit dostupnost alternativ pro každý jednotlivý typ přípravku a použití;

AB.  vzhledem k tomu, že informace poskytnuté v příspěvcích nejsou ani zdaleka dostatečně podrobné a aktuální, aby mohly vést k závěru, že neexistují vhodné alternativy ke karbendazimu pro použití v biocidních přípravcích typu 7 a 10;

AC.  vzhledem k tomu, že zejména v případě typu přípravku 7 autoři studií uvedli, že nahrazení karbendazimu v nátěrech je technicky možné, i když to považovali za příliš časově náročné a příliš nákladné;

AD.  vzhledem k tomu, že zejména v případě typu přípravku 10 autoři studií vstupních údajů uvedli, že nahrazení karbendazimu v nátěrech je technicky možné, i když to považovali za příliš časově náročné a příliš nákladné; vzhledem k tomu, že podle stanoviska Výboru pro biocidní přípravky nejsou vzhledem k velmi nízkému počtu schválených účinných látek pro tento typ přípravku informace, které má Výbor pro biocidní přípravky v současné době k dispozici, dostatečné, aby mohly vést k rozhodnutí, zda existuje jiná účinná látka, která by mohla představovat alternativu k použití karbendazimu jako konzervační látky v omítkách vyznačujících se vysokou hodnotou pH;

AE.  vzhledem k tomu, že většina příspěvků předložených Komisi v roce 2014 dospěla k závěru, že je možné nalézt alternativy ke karbendazimu pro typy přípravků 7 a 10, i když nikoli bez obtíží;

AF.  vzhledem k tomu, že žadatelé měli sedm let na zkoumání možných alternativ ke karbendazimu, jehož škodlivé vlastnosti jsou dobře známy;

AG.  vzhledem k tomu, že Komise proto nedodržela svou povinnost zvážit dostupnost vhodných alternativních látek v souladu s čl. 10 odst. 5 směrnice 98/8/ES; vzhledem k tomu, že nebylo poskytnuto žádné vysvětlení, které by podrobně uvádělo, na jakém základě Komise dospěla k závěru, že vhodné a dostatečné alternativní látky nejsou k dispozici; vzhledem k tomu, že tyto údaje jsou velmi důležité pro výsledek tohoto povolení s ohledem na toxikologický profil látky;

AH.  vzhledem k tomu, že pro použití karbendazimu v typu přípravku 9 nebylo uděleno schválení; vzhledem k tomu, že žádné z obdržených informací uvedených ve stanovisku Výboru pro biocidní přípravky nebyly specifické pro typ přípravku 9; vzhledem k tomu, že autoři studií třetích stran vznesli stejné obavy pro typ přípravku 9, pokud jde o omezený počet dostupných alternativ, jakož i čas a náklady potřebné k vývoji alternativy s rovnocennou mírou účinnosti, jakou má karbendazim, jako u typů přípravků 7 a 10;

AI.  vzhledem k tomu, že podle stanovisek Výboru pro biocidní přípravky pro oba typy přípravků 7 a 10 poukázali autoři studií na to, že je obtížné posoudit dostupnost alternativ vzhledem k tomu, že mnohé z nich je ještě třeba přezkoumat podle nařízení (EU) č. 528/2012; vzhledem k tomu, že je nepřijatelné, aby zpoždění při provádění programu přezkumu sloužilo jako důvod k omezení ochrany lidského zdraví a životního prostředí;

Politické argumenty

AJ.  vzhledem k tomu, že je nepřijatelné, aby Komise rozhodovala o odložení neschválení látek, které představují nepřijatelné riziko pro lidské zdraví a životní prostředí pouze s odůvodněním, že nařízení (EU) č. 528/2012 pomůže díky budoucím přezkumům učinit toto neschválení systematičtějším;

AK.  vzhledem k tomu, že návrh prováděcího nařízení Komise stanoví, že podle bodu 10 přílohy VI nařízení (EU) č. 528/2012 by příslušné orgány členských států měly zhodnotit, zda mohou být na jejich území splněny podmínky čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení pro účely rozhodnutí, jestli lze biocidní přípravek obsahující karbendazim povolit;

AL.  vzhledem k tomu, že Komise by neměla odpovědnost za odmítnutí uvádění biocidních přípravků obsahujících karbendazim na trh přenášet na členské státy na základě tvrzení, že informace obdržené během veřejné konzultace o látkách, které jej mohou potenciálně nahradit, nejsou dostatečně kvalitní;

AM.  vzhledem k tomu, že podle návrhu Komise bude na štítku ošetřených předmětů vyžadováno pouze označení s omezenými informacemi a že tento štítek nebude podléhat regulační kontrole před tím, než bude předmět uveden na trh a obchodován mezi členskými státy; vzhledem k tomu, že jelikož se povolení přípravku nevyžaduje, nebude provedeno ani žádné hodnocení toho, zda účinnost přípravku odpovídá údajům na štítku;

AN.  vzhledem k tomu, že tato situace nezajišťuje dostatečně vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí a rovněž neposkytuje rovné podmínky pro podniky z Unie i mimo Unii;

1.  domnívá se, že návrh prováděcího nařízení Komise není slučitelný s právem Unie, neboť není v souladu s cílem a obsahem směrnice 98/8/ES nebo nařízení (EU) č. 528/2012;

2.  domnívá se, že s ohledem na

návrh prováděcího nařízení Komise, kterým se schvaluje karbendazim jako stávající účinná látka pro použití v biocidních přípravcích typů přípravků 7 a 10, a to i na krátké období tří let, není přiměřený vzhledem k nepřijatelným rizikům, která představuje pro lidské zdraví a životní prostředí, a Komise měla dospět k závěru, že rizika jsou nepřijatelná, neboť používání karbendazimu v přípravku stále vyvolává obavy;

3.  domnívá se, že informace, které Komise poskytuje ve svém návrhu prováděcího nařízení, nepostačují k tomu, aby Parlament mohl řádně vykonávat parlamentní přezkum;

4.  vyzývá Komisi, aby stáhla svůj návrh prováděcího nařízení a předložila výboru nový návrh, který navrhne neschválit karbendazim jako účinnou látku pro použití v biocidních přípravcích typů přípravků 7 a 10;

5.  znovu připomíná, že i když byly hodnotící zprávy předloženy před 1. září 2013, povolení látky klasifikované jako mutagenní kategorie 1B, toxické pro reprodukci kategorie 1B a látky s potenciálními vlastnostmi narušujícími endokrinní činnost představuje nepřijatelná rizika pro lidské zdraví v souvislosti s použitími, jaká jsou zamýšlena v jejím případě;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 123, 24.4.1998, s. 1. (2) Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1. (3) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13. (4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1). (5) Morinaga, H. et al., A Benzimidazole Fungicide, Benomyl, and Its Metabolite, Carbendazim, Induce Aromatase Activity in a Human Ovarian Granulose-Like Tumor Cell Line (KGN) [Benzimidazolový fungicid, benomyl a jeho metabolit, karbendazim, indukují aktivitu aromatázy v buněčné linii granulózového nádoru ovaria u člověka], Endocrinology 2004, 145(4): s. 1860–1869; Kim, D-J. et al., Benomyl induction of brain aromatase and toxic effects in the zebrafish embryo [Benomyl: indukce mozkové aromatázy a toxické účinky na embryo Dánia pruhovaného], Journal of Applied Toxicology 2009, 29: s. 289–294; Goldman, J. M. et al., Effects of the benomyl metabolite, carbendazim, on the hypothalamic-pituitary reproductive axis in the male rat [Účinky benomylového metabolitu, karbendazimu, na reprodukční osu hypotalamus-hypofýza u samců potkana], Toxicology 1989, 57(2): s. 173–182; Jiang, J. et al, Carbendazim has the potential to induce oxidative stress, apoptosis, immunotoxicity and endocrine disruption during zebrafish larvae development [Karbendazim má schopnost vyvolat oxidační stres, apoptózu, imunotoxicitu a narušení endokrinního systému během larválního stádia vývoje Dánia pruhovaného], Toxicology in Vitro 2015, 29(7): s. 1473–1481; Singh, S., Singh, N., Kumar, V. et al., Toxicity, monitoring and biodegradation of the fungicide carbendazim [Toxicita, monitorování a biodegradace fungicidu karbendazimu], Environmental Chemistry Letters 2016, 14: s. 317–329; Jin, C., Zeng, Z., Wang, C., Luo, T., Wang, S., Zhou, J., Ni, Y., Fu, Z., Jin, Y., Insights into a Possible Mechanism Underlying the Connection of Carbendazim-Induced Lipid Metabolism Disorder and Gut Microbiota Dysbiosis in Mice [Poznatky ohledně možného mechanismu souvisejícího s poruchou metabolismu lipidů vyvolanou karbendazimem a dysbióza střevní mikrobioty u myší], Toxicological Sciences 2018, 166(2): s. 382–393; Durand, P., Martin, G., Blondet, A., Gilleron, J., Carette, D., Janczarski, S., Christin, E., Pointis, G., Perrard, M. H., Effects of low doses of carbendazim or iprodione either separately or in mixture on the pubertal rat seminiferous epithelium: An ex vivo study [Účinky nízkých dávek karbendazimu nebo iprodionu buď samostatně, nebo ve směsi na semenný epitel pubertálního potkana: Studie ex vivo], Toxicology In Vitro 2017, 45(3): s. 366–373; Jin, Y., Zeng, Z., Wu, Y., Zhang, S., Fu, Z., Oral Exposure of Mice to Carbendazim Induces Hepatic Lipid Metabolism Disorder and Gut Microbiota Dysbiosis [Perorální expozice myší karbendazimu vyvolává poruchu metabolismu lipidů v játrech a dysbiózu střevní mikrobioty], Toxicological Sciences 2015, 147(1): s. 116–126; Rama, E.M., Bortolan, S., Vieira, M.L., Gerardin, D.C., Moreira, E.G., Reproductive and possible hormonal effects of carbendazim [Reprodukční a možné hormonální účinky karbendazimu], Regulatory Toxicology and Pharmacology 2014, 69(3): s 476–486. (6) Stanovisko Výboru pro biocidní přípravky ze dne 10. prosince 2019 k žádosti o schválení účinné látky: Karbendazim, typ přípravku: 7; Stanovisko Výboru pro biocidní přípravky ze dne 27. února 2019 k žádosti o schválení účinné látky: Karbendazim, typ přípravku: 9; Stanovisko Výboru pro biocidní přípravky ze dne 10. prosince 2019 k žádosti o schválení účinné látky: Karbendazim, typ přípravku: 10; https://echa.europa.eu/regulations/biocidal-products-regulation/approval-of-active-substances/bpc-opinions-on-active-substance-approval?diss=true&search_criteria_ecnumber=234-232-0&search_criteria_casnumber=10605-21-7&search_criteria_name=Carbendazim (7) Stanovisko Výboru pro biocidní přípravky pro typy přípravků 7 a 10, s. 14. (8) https://www.umweltbundesamt.de/sites/default/files/medien/479/ publikationen/texte_169-2020_belastung_der_umwelt_mit_bioziden_realistischer_erfassen_-_schwerpunkt_eintraege_ueber_klaeranlagen.pdf (9) Merel, S., Benzing, S., Gleiser, C., Di Napoli-Davis, G., Zwiener, C., Occurrence and overlooked sources of the biocide carbendazim in wastewater and surface water [Výskyt a přehlížené zdroje biocidu karbendazimu v odpadních a povrchových vodách], Environmental Pollution 2018, 239: s. 512–521. (10) Viz věc T‑837/16, Švédsko v. Komise, ECLI:EU:T:2019:144, bod 69.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2020 o bilanci evropských voleb (2020/2088(INI))

P9_TA(2020)0327 A9-0211/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), zejména na články 10 a 14 a čl. 17 odst. 7,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na články 20 a 22 této smlouvy,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na články 21 a 39 a na čl. 52 odst. 1 této listiny,

–  s ohledem na prohlášení k čl. 17 odst. 6 a 7 Smlouvy o Evropské unii připojené k závěrečnému aktu mezivládní konference, která přijala Lisabonskou smlouvu,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, zejména na článek 21 této deklarace,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, zejména na článek 25 tohoto paktu,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, zejména na článek 29 této úmluvy,

–  s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, zejména na zásadu 1 tohoto pilíře,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2018/994 ze dne 13. července 2018, kterým se mění Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, jenž je připojen k rozhodnutí Rady 76/787/ESUO, EHS, Euratom ze dne 20. září 1976(1),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropské rady (EU) 2018/937 ze dne 28. června 2018, kterým se stanoví složení Evropského parlamentu(2),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2018/767 ze dne 22. května 2018, kterým se stanoví doba konání deváté volby členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/673 ze dne 3. května 2018, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 o statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2019/493 ze dne 25. března 2019, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, pokud jde o postup ověřování v případě porušení pravidel pro ochranu osobních údajů v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu(5),

–  s ohledem na pozměněné znění rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. listopadu 2015 o reformě volebního práva Evropské unie(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o zlepšení fungování Evropské unie využitím potenciálu Lisabonské smlouvy(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o možném vývoji a změnách současného institucionálního uspořádání Evropské unie(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. dubna 2018 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se stanoví doba konání deváté volby členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2018 o složení Evropského parlamentu(11),

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 16. července 2019 o volbě předsedkyně Komise(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. října 2019 o vnějším ovlivňování voleb a dezinformacích ve vnitrostátních a evropských demokratických procesech(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. února 2019 o stavu diskuse o budoucnosti Evropy(14),

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 18. června 2020 o zřízení zvláštního výboru pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací, a o jeho působnosti, početním složení a funkčním období(15),

–  s ohledem na informační zprávu Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) z 20. března 2019 o skutečných právech osob se zdravotním postižením volit ve volbách do Evropského parlamentu,

–  s ohledem na činnost Meziparlamentní unie pro rovnost žen a mužů, zejména na akční plán pro parlamenty s rovným přístupem k ženám a mužům,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A9-0211/2020),

A.  vzhledem k tomu, že u voleb do Evropského parlamentu konaných v roce 2019 byla zaznamenána 50,66 % účast (o osm procent více než v roce 2014), a že se tedy jedná o nejvyšší volební účast za posledních 20 let, což vyslalo pozitivní signál, že zájem evropských občanů o vývoj na unijní úrovni roste a že vnímají důležitost unijní legislativy pro svůj každodenní život; vzhledem k tomu, že se za těmito čísly ovšem skrývají velké rozdíly mezi členskými státy, že neúčast u voleb zůstala vysoká, a že proto musí být učiněno více s cílem zvýšit míru účasti u těchto voleb;

B.  vzhledem k tomu, že podle výsledků průzkumu Eurobarometr, který zadal Evropský parlament po uvedených volbách, představoval stav hospodářství spolu s životním prostředím pro voliče dvě hlavní priority, což jasně ukazuje, že občané účastnící se evropských voleb si přejí, aby v těchto dvou oblastech politiky, jež jsou ve sdílené pravomoci mezi EU a členskými státy, byla na unijní úrovni vyvíjena větší aktivita(16);

C.  vzhledem k tomu, že správný výběr volebního systému vytváří prostředí vhodné pro to, aby občané mohli věřit ve své základní demokratické právo hlasovat pro své demokratické zástupce a aby zároveň političtí zástupci naslouchali svým voličům a zastupovali jejich zájmy, a že jako takový buduje u občanů sebedůvěru;

D.  vzhledem k tomu, že podle průzkumu Eurobarometr byla vyšší volební účast částečně způsobena vyšší účastí mladých lidí, ačkoli u osob starších 40 let je i nadále pravděpodobnější, že se účastní hlasování; vzhledem k tomu, že více než 50 % mladých lidí volilo z pocitu občanské povinnosti a v reakci na naléhavost řešení klimatických změn;

E.  vzhledem k tomu, že neochabující zapojení občanské společnosti mělo před volbami do Evropského parlamentu zásadní význam pro proevropský diskurz;

F.  vzhledem k tomu, že vyšší volební účast rovněž vedla k zisku proevropských stran, které obdržely hlasy generací mladších lidí, čímž se posílila proevropská většina v Evropském parlamentu, ovšem volební výsledky euroskeptiků, populistů a nacionalistických hnutí ohrožujících unijní integrační projekt by měly sloužit jako varování;

G.  vzhledem k tomu, že vyšší volební účast rovněž znamená, že občané EU si přejí, aby Unie jednala rychle, demokraticky a účinně v důležitých záležitostech, jako je zaměstnanost, životní náklady, sociální dumping, změna klimatu, migrace, ochrana základních práv a demokratizace;

H.  vzhledem k tomu, že musíme postupovat účinněji a aktivněji při využívání všech komunikačních prostředků, včetně digitálních technologií, s cílem podpořit silnou vazbu mezi politickými rozhodnutími přijatými na unijní úrovni a pocitem sounáležitosti voličů s orgány EU;

I.  vzhledem k tomu, že ačkoli poměr žen a mužů se mezi poslanci Evropského parlamentu zlepšil (41 % žen v roce 2019 oproti 37 % v roce 2014), genderové vyváženosti v Parlamentu stále nebylo dosaženo; vzhledem k tomu, že za těmito čísly se skrývají velké rozdíly mezi členskými státy a mnoho výzev na cestě k dosažení rovnosti žen a mužů;

J.  vzhledem k tomu, že Ursula von der Leyenová je první předsedkyní Evropské komise; vzhledem k tomu, že 13 pozic v Komisi zastávají ženy, což představuje historicky nejvyšší zastoupení komisařek v tomto orgánu;

K.  vzhledem k tomu, že v Evropském parlamentu je třeba lépe zastupovat rozmanitou a multikulturní evropskou společnost;

L.  vzhledem k tomu, že v 15 členských státech jsou nadále omezována volební práva lidí se zdravotním postižením, což těmto občanům brání ve smysluplné účasti a jejich zastoupení v demokratických procesech; vzhledem k tomu, že podle vnitrostátních pravidel nemohlo kvůli svému zdravotnímu postižení nebo duševním problémům v posledních volbách do Evropského parlamentu uplatnit své právo volit přibližně 800 000 občanů EU;

M.  vzhledem k tomu, že demografické změny a proces stárnutí našich společností jsou faktory, které povedou ke zvýšení počtu osob pobývajících v zařízeních dlouhodobé péče a v nemocnicích; vzhledem k tomu, že by měla být podporována zvláštní oficiální opatření zavedená v mnoha členských státech ve prospěch těchto osob;

N.  vzhledem k tomu, že lhůta pro zápis do seznamu voličů se mezi členskými státy značně liší a sahá od 90 dnů do 3 dnů před datem konání voleb; vzhledem k tomu, že informační zpráva EHSV o skutečných právech osob se zdravotním postižením volit ve volbách do Evropského parlamentu doporučuje, aby byly seznamy voličů uzavřeny nejdříve dva týdny před konáním voleb;

O.  vzhledem k tomu, že podle společné zprávy vypracované Evropskou federací národních organizací pracujících s bezdomovci (FEANTSA) a nadací Abbé-Pierre(17) je v EU 700 000 osob bez domova a téměř 9 milionů domácností se nachází v neuspokojivých podmínkách, pokud jde o bydlení; vzhledem k tomu, že toto číslo se za deset let zvýšilo o 70 %; vzhledem k tomu, že osoby bez domova mají ztíženou účast ve volbách;

P.  vzhledem k tomu, že reforma aktu o volbách z roku 1976 ve znění přijatém Evropským parlamentem v jeho legislativním usnesení ze dne 4. července 2018 k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, jenž je připojen k rozhodnutí Rady 76/787/ESUO, EHS, Euratom ze dne 20. září 1976 (akt o volbách)(18), nebyla dosud plně ratifikována třemi členskými státy;

Q.  vzhledem k tomu, že Parlament by měl s novou dávkou energie trvat na svých návrzích změn aktu o volbách, který musí některé členské státy ještě ratifikovat, a prosazovat jednotná evropská volební pravidla;

R.  vzhledem k tomu, že výsledek voleb do Evropského parlamentu v roce 2019 vedl ke vzniku nové parlamentní většiny, která se skládá z odlišných politických skupin s jasnou proevropskou identitou;

S.  vzhledem k tomu, že volby v roce 2019 nevedly k výběru předsedy Komise z řad vedoucích kandidátů (tzv. Spitzenkandidaten) kvůli nesouhlasu Rady, což je krok zpět oproti postupu stanovenému v roce 2014, který vedl k poklesu důvěry v tento postup; vzhledem k tomu, že volba předsedy Komise závisí na zajištění podpory většiny poslanců Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že jen někteří unijní občané se zúčastnili voleb do Evropského parlamentu v domnění, že jejich hlasování by mohlo mít určitý význam pro volbu předsedy Evropské komise, což zdůrazňuje nutnost zvýšit povědomí o tomto procesu u občanů Unie;

T.  vzhledem k tomu, že postup výběru vedoucích kandidátů ještě není plně rozvinut; vzhledem k tomu, že tento postup neumožňuje, aby vedoucí kandidáti vystupovali jako oficiální kandidáti, což by evropským voličům umožnilo volit své preferované kandidáty s vědomím toho, kdo jsou uchazeči o funkci předsedy Komise a jak byli vybráni evropskými politickými stranami; vzhledem k tomu, že Parlament nadnesl tuto otázku ve svém rozhodnutí ze dne 7. února 2018 o revizi rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí(19);

U.  vzhledem k tomu, že systém vedoucích kandidátů je třeba urychleně zdokonalit pomocí hluboké reflexe na konferenci o budoucnosti Evropy a při zohlednění poměrného charakteru evropského volebního systému, přičemž tento postup musí být zralý pro použití ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024; vzhledem k tomu, že součástí této reflexe by měla být rovněž de facto politická úloha Komise a jejího předsedy a veškeré související změny rozhodovacího procesu Unie;

V.  vzhledem k tomu, že pouze 8 % voličů v EU uvedlo, že v posledních volbách hlasovali, aby ovlivnili výběr příštího předsedy Evropské komise(20), zdůrazňuje, že proces výběru předsedy tohoto orgánu je naléhavě nutné vyjasnit a ve vztahu k voličům zprůhlednit;

W.  vzhledem k tomu, že institucionální návrhy, jako jsou nadnárodní kandidátní listiny navržené v usnesení Parlamentu ze dne 7. února 2018 o složení Evropského parlamentu, posunutí evropských politických stran a hnutí více do středu voleb do Evropského parlamentu, přeměna Rady na druhou legislativní komoru Unie, jak navrhl Parlament ve svém usnesení ze dne 16. února 2017 k možnému vývoji a změnám současného institucionálního uspořádání Evropské unie, nebo zavedení možnosti vytváření předvolebních koalic evropských politických stran a hnutí, by zásadním způsobem mohly přispět k přeměně evropských voleb na jednotné evropské volby na rozdíl od souboru 27 samostatných vnitrostátních voleb, jak je tomu v současnosti;

X.  vzhledem k tomu, že proces zkoumání prohlášení o zájmech a slyšení kandidátů na komisaře v Evropském parlamentu byly důležitým krokem ke zvýšení odpovědnosti Komise vůči Evropskému parlamentu a veřejnosti obecně; vzhledem k tomu, že tento proces může a měl by být v budoucnu dále zdokonalen;

Y.  vzhledem k tomu, že zahraniční mocnosti, někdy i ve spojení s vnitrostátními činiteli, cílí na demokratické procesy na úrovni členských států i na úrovni EU ve snaze ovlivnit výsledek voleb a oslabit Unii; vzhledem k tomu, že mechanismy zavedené unijními orgány, jako je kodex zásad boje proti dezinformacím a systém rychlého varování pro účely voleb, přispěly k oslabení zahraničního vměšování během volební kampaně;

Z.  vzhledem k tomu, že požadavky Komise vůči platformám sociálních médií před volbami vedly k nejasnostem a měly nezamýšlené důsledky, jako například zákaz celoevropské politické reklamy, která je jednou z hlavních způsobů, jak mohou voliči evropské politické strany během volebních kampaní do Evropského parlamentu určit a rozpoznat; vzhledem k tomu, že zejména v této záležitosti by orgány měly navrhnout interinstitucionální přístup, který bude mít pozitivní dopad na bezpečnost a stabilitu volebního procesu; vzhledem k tomu, že kodex zásad je čistě dobrovolný a zaměřuje se spíše na transparentnost než na skutečná omezení, například na cílenou politickou reklamu;

AA.  vzhledem k tomu, že evropské politické strany a nadace jsou zprostředkovateli úspěšné evropské politické diskuze v průběhu voleb do Evropského parlamentu i po jejich skončení a že by měly být lépe viditelné; vzhledem k tomu, že evropské politické strany a politické nadace by s ohledem na tuto významnou úlohu měly zaručit maximální finanční transparentnost fondů, které spravují, a to zejména v případě prostředků pocházejících z rozpočtu EU;

AB.  vzhledem k tomu, že evropské politické strany čelí různým omezením ohledně vedení kampaní během evropských voleb, mimo jiné pokud jde o omezení možnosti financovat kampaně a aktivit sdílených se svými vnitrostátními členskými stranami, a mají zakázáno vést kampaně při vnitrostátních referendech o evropských záležitostech;

AC.  vzhledem k tomu, že vznik nových politických stran a hnutí před volbami do Evropského parlamentu je projevem zájmu občanů o inovativní přístup v politice;

AD.  vzhledem k tomu, že rozdílné vnitrostátní předpisy pro zakládání stran a přístup k volbám do Evropského parlamentu jsou i nadále významnou překážkou pro politické inovace a pro utváření skutečně celoevropské politické diskuze;

AE.  vzhledem ke zprávám o tom, že kvůli organizaci registrace voličů ve Spojeném království byl přibližně milion evropských občanů připraven o možnost výkonu svého práva volit ve volbách do Evropského parlamentu;

1.  vítá vyšší účast v evropských volbách v roce 2019, což ukazuje, že trend klesající volební účasti v Evropě lze zvrátit, zároveň však vyjadřuje zklamání nad přetrvávající vysokou mírou neúčasti a nad tím, že téměř polovina všech oprávněných voličů v celé EU nehlasovala; uznává důležitou úlohu kampaní vedených orgány EU a organizacemi občanské společnosti s cílem zvýšit volební účast, zejména pokud jde o kampaň Parlamentu „Tentokrát budu volit“; zdůrazňuje, že na místní, regionální, vnitrostátní a evropské úrovni je třeba vyvíjet intenzivnější činnost s cílem motivovat voliče k účasti v evropských volbách; domnívá se, že vysoká volební účast poukazuje na rostoucí podíl občanů, kteří považují EU za úroveň vhodnou k řešení současných výzev, například pokud jde o hospodářství a udržitelný rozvoj, změnu klimatu a ochranu životního prostředí, sociální a genderové nerovnosti, digitální přeměnu, podporu svobody, lidských práv a demokracie, demografické trendy a o geopolitické výzvy, jako je migrace a zahraniční politika, bezpečnost a role EU ve světě; naléhavě proto vyzývá všechny unijní orgány, aby převzaly odpovědnost a jednaly v souladu s mandátem, který jim přímo či nepřímo udělili občané;

2.  je přesvědčen, že trend rostoucí volební účasti se může pokračovat, pokud budou posíleny vazby a odpovědnost mezi voliči a kandidáty a pokud budou napříč členskými státy projednávány problémy celé EU a politické programy;

3.  vítá podstatné zvýšení volební účasti mladých lidí; opětovně vyzývá Radu a Komisi, aby během veřejných konzultací a prostřednictvím konference o budoucnosti Evropy zohlednily obavy těchto osob, které jsou zásadní pro životy příštích generací; doporučuje, aby členské státy zvážily způsoby, jak harmonizovat minimální věk voličů, aby se ještě zvýšila volební účast mladých voličů;

4.  vítá skutečnost, že se po posledních volbách posílila genderová vyváženost v Parlamentu; zdůrazňuje však, že stále existuje prostor pro další zlepšení, má-li být dosaženo skutečně vyváženého zastoupení žen a mužů v Parlamentu, a je si vědom toho, že mezi členskými státy existují značné rozdíly, které sahají od zvolení více než 50 % žen až po skutečnost, že do Evropského parlamentu nebyla zvolena jediná poslankyně; vyzývá členské státy a orgány Unie, aby přijaly veškerá nezbytná opatření na podporu zásady rovnosti žen a mužů v průběhu celého volebního procesu; v této souvislosti zdůrazňuje, že je zapotřebí dosáhnout vyváženého genderového zastoupení na kandidátních listinách; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Parlamentem a dalšími orgány, jako je Benátská komise, vypracovala doporučení členským státům s cílem zvýšit zastoupení žen v Evropském parlamentu, a vyzývá k zavedení kandidátních listin se rovným počtem žen a mužů na volitelných místech, například pomocí listin, na nichž se budou pravidelně střídat kandidáti a kandidátky, nebo jiných rovnocenných metod, neboť v mnoha členských státech neexistují žádné právní předpisy, které by zajistily rovné politické zastoupení pro účely voleb;

5.  konstatuje, že pouze několik poslanců Evropského parlamentu patří k etnickým, jazykovým či jiným menšinám(21); domnívá se, že bojovat proti rasismu a eliminovat vyloučení a diskriminaci je povinností vyplývající z hodnot EU a z Listiny základních práv Evropské unie; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout na vnitrostátní a evropské úrovni větší úsilí pro to, aby se příslušníci menšin dostali ve větší míře na kandidátní listiny a do volených pozic, a vyzývá členské státy a politické strany účastnící se voleb do Evropského parlamentu, aby přijaly proaktivní opatření ke zvýšení zastoupení nedostatečně zastoupených skupin;

6.  v této souvislosti připomíná zvláštní obtíže, jimž čelí Romové při účasti na politickém dění, zejména pokud jde o pořízení voličské registrace, mimo jiné z důvodu chybějící dokumentace totožnosti; vyzývá členské státy, aby posílily vzdělávání Romů a jejich účast ve volbách;

7.  konstatuje, že podobná doporučení by mohla být učiněna v souvislosti s uplatňováním pasivních a aktivních hlasovacích práv občanů se zdravotním postižením; s velkým znepokojením připomíná, že podle odhadů se v celé Unii nemohlo v roce 2019 voleb zúčastnit 800 000 občanů se zdravotním postižením kvůli vnitrostátním předpisům; vyzývá členské státy, aby posílily výměnu osvědčených postupů pro usnadnění přístupu osob se zdravotním postižením do volebních místností; zdůrazňuje, že pro voliče se zdravotním postižením jsou praktická hlasovací opatření stejně důležitá jako přístup k informacím nebo přístup do volebních místností;

8.  apeluje na členské státy, aby zaručily, že všichni, kdo mají hlasovací právo, včetně občanů EU žijících mimo svou vlast, lidí bez domova a vězňů, jimž bylo uděleno takové právo v souladu s vnitrostátními právními předpisy, budou schopni toto právo uplatňovat;

9.  konstatuje, že odlišné volební kultury vyústily v řadu různých volebních systémů; doporučuje, aby se jasnými předpisy, doporučeními a pokyny zajistil vývoj směrem k jednotnému evropskému volebnímu zákonu a rovnosti hlasování pro občany EU, zejména pokud jde o právo zaregistrovat stranu a kandidovat ve volbách, o přístup k hlasovacím lístkům, o navrhování kandidátů, přístupnost, zplnomocnění k hlasování nebo o hlasování na dálku a dny konání voleb;

10.  uznává dobrou organizaci volebního procesu při volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 navzdory nejistotě vyplývající z odchodu Spojeného království z EU; v této souvislosti upozorňuje na bezproblémovou změnu složení Evropského parlamentu po brexitu v důsledku ochranné doložky, která je stanovena v jeho usnesení ze dne 7. února 2018 o složení Evropského parlamentu;

11.  vybízí členské státy, aby v souvislosti s volbami v roce 2024 poskytly více prostředků konzulárním úřadům s cílem zvýšit kontrolu a povědomí občanů o tom, že vícenásobné hlasování je nezákonné;

12.  vyzývá členské státy, aby lepšími právními předpisy usnadnily přístup osob bez domova k volbám; zdůrazňuje, že kvůli požadavku, aby lidé dokládali svou adresu pro účely hlasování, jak je stanoveno ve směrnici Rady 93/109/ES ze dne 6. prosince 1993, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky(22), se může znemožnit hlasování lidem bez domova v zemích, kde nemohou získat úřední adresu; důrazně doporučuje požadování dokladu o bydlišti zrušit, aby bylo pro lidi bez domova, kteří jsou plnoprávnými občany EU, hlasování snazší;

13.  je toho názoru, že důvodem, proč z postupu jmenování vedoucích kandidátů nevzešel po volbách v roce 2019 předseda Evropské komise, bylo jednak to, že uplatňování tohoto principu nebylo po zkušenostech z roku 2014 nijak zdokonaleno, a jednak to, že občanům EU nebyl tento postup dostatečně vysvětlen a oni jej dostatečně nepochopili; má v úmyslu reformovat demokratický proces výběru předsedy Komise před příštími volbami do Evropského parlamentu v roce 2024; konstatuje však, že volba předsedy Komise vždy závisí na zajištění podpory většiny poslanců Evropského parlamentu, aby byly výsledky voleb plně zohledněny, jak stanoví Lisabonská smlouva;

14.  zdůrazňuje důležitou úlohu nadcházející konference o budoucnosti Evropy v diskusi o institucionálních záležitostech, a to i s ohledem na výsledky voleb do Evropského parlamentu v roce 2019; vítá společné prohlášení tří orgánů EU o konferenci o budoucnosti Evropy a vyzývá k jeho rychlému přijetí; připomíná závazek předsedkyně Komise zabývat se tématy konkrétně souvisejícími s demokratickými procesy a institucionálními záležitostmi, a to i v souvislosti s konferencí, aniž by byla dotčena rozhodnutí přijatá samotnou konferencí ohledně seznamu priorit, které je třeba řešit;

15.  zdůrazňuje, že volba Komise a jejího předsedy závisí na většině poslanců Parlamentu, což de facto vyžaduje vytvoření koalice na základě programové shody, jak ukázala volba Komise Ursuly von der Leyenové;

16.  vyzdvihuje, že před volbami do Evropského parlamentu nic nebrání vytváření koalic evropských stran a hnutí, a tedy ani tomu, aby předložily společný program a navrhly společného koaličního vedoucího kandidáta;

17.  domnívá se, že výsledek voleb do Evropského parlamentu posílil politický rozměr volby Evropské komise, a že je tedy zapotřebí důkladněji a objektivněji zkoumat prohlášení o zájmech kandidátů na komisaře; je také přesvědčen, že tento proces zdůraznil potřebu prohlášení o zájmech kandidátů na komisaře technicky a nestranně vyhodnocovat; podporuje nadcházející jednání ve Výboru pro ústavní záležitosti (AFCO) a Výboru pro právní záležitosti (JURI) o vytvoření nezávislého etického orgánu, jemuž by mohly být svěřeny odpovídající zdroje; zdůrazňuje však, že schválení nebo zamítnutí každého kandidáta na komisaře a sboru komisařů je v konečném důsledku politickou záležitostí, kterou má pevně v rukou Evropský parlament;

18.  trvá na tom, že pro preferovaného kandidáta na předsedu Komise by měli mít možnost hlasovat všichni evropští voliči; opakuje proto, že vedoucí kandidáti by měli mít možnost se v příštích volbách představit ve všech členských státech jako oficiální kandidáti, být zvoleni evropskou politickou stranou a zastupovat jednotný evropský volební program; zdůrazňuje, že s ohledem na poměrný volební systém EU by volba předsedy Evropské komise měla záviset na jeho schopnosti získat podporu většiny poslanců Evropského parlamentu;

19.  poukazuje na to, že změny primárního práva EU navrhované v této zprávě, které odrážejí zvýšenou politickou úlohu Komise v rámci EU, by měly rovněž zahrnovat individuální a kolektivní odpovědnost Komise vůči Parlamentu a Radě a přeměnu Rady v druhou legislativní komoru Unie;

20.  navrhuje reformu aktu o volebním zákonu a rozhodnutí o složení Evropského parlamentu a v jejím rámci stanovit nejen okamžitá zlepšení pro nadcházející volby, ale i dohodnutý a závazný plán zlepšení pro období po nadcházejících volbách;

21.  uznává, že navzdory skutečnosti, že dohodnutá reforma volebního zákona nebyla dosud některými členskými státy ratifikována, je možno se mimo jiné v kontextu konference o budoucnosti Evropy zabývat následujícími prvky, jež by mohly evropský volební proces zlepšit:

22.  opakuje svůj požadavek na zřízení evropského volebního orgánu, který by byl pověřen sledováním provádění obecných pokynů a ustanovení ve vztahu k evropskému volebnímu zákonu; doporučuje posílit mechanismy výměny mezi vnitrostátními volebními komisemi, jež by koordinoval evropský volební orgán;

23.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad průběžnými důkazy o vměšování a dezinformačních kampaních, často s náznakem zahraničního vlivu, během příprav na volby do Evropského parlamentu v roce 2019; oceňuje úsilí Komise a dalších institucí řešit zahraniční vměšování do volební kampaně, zejména prostřednictvím pracovní skupiny ESVČ East StratCom; poukazuje nicméně na to, že finanční a lidské zdroje potřebné pro boj proti těmto útokům na evropskou demokracii, a to i na vnitrostátní úrovni, jsou mnohonásobně vyšší než všechny pro tyto účely vyčleněné evropské zdroje dohromady; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby výrazně zvýšily objem financí pro boj proti zahraničnímu vměšování; zdůrazňuje, že prioritně je třeba obecně ve společnosti a ve školách zlepšit mediální gramotnost a občanskou výchovu již od útlého věku s cílem rozvinout kritické myšlení občanů a jejich schopnost rozpoznávat informace, u nichž chybí zdroje, a odkazy na ověřitelné informace;

24.  domnívá se, že nezákonné vměšování do volebních procesů není výlučně zahraničním jevem; je pevného názoru, že algoritmy platforem sociálních médií propagující konkrétní obsah musí být kontrolovány a v případě potřeby regulovány, aby se zajistila objektivita informací, které mají občané k dispozici, a ochrana jejich práva na informace během volebních kampaní i mimo ně;

25.  je přesvědčen, že potíže s politickou reklamou na platformách sociálních médií ukazují, že je třeba harmonizovat pravidla pro vedení kampaní v celé Unii, zejména pokud jsou volby do Evropského parlamentu de facto spojeny s celoevropskými kampaněmi a nutnost dodržovat 27 různých právních režimů v digitálním prostoru vytváří pro politické strany a hnutí překážky a právní nejistotu;

26.  naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby přijaly veškerá opatření nezbytná k účinnému boji proti zahraničnímu vměšování a vnitřním i vnějším aspektům dezinformací, aby v plné míře spolupracovaly s novým zvláštním výborem Parlamentu pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací, a aby plně zohledňovaly jeho doporučení, a to jakmile budou jeho závěry k dispozici, před příštími volbami do Evropského parlamentu; vybízí Komisi a Radu, aby v těchto záležitostech úžeji spolupracovaly s Parlamentem, neboť ochrana našich demokratických institucí se nachází v jádru pravomocí Evropského parlamentu;

27.  uznává, že evropské politické strany, politická hnutí a nadace hrají významnou úlohu při podpoře evropské politické diskuse; poukazuje však na to, že kvůli omezujícím opatřením na evropské a vnitrostátní úrovni se evropské politické strany nemohou do evropských volebních kampaní plně zapojit; dále zdůrazňuje, že evropské politické strany nesmí vést kampaň v referendech, která se týkají evropských záležitostí, a to ani v souvislosti s mezinárodními obchodními dohodami či s referendem ohledně členství Spojeného království v EU v roce 2016; vyzývá k dalšímu sladění vnitrostátních a unijních právních předpisů s cílem zajistit rovné podmínky pro volby do Evropského parlamentu v celé EU; navrhuje, aby byla posílena viditelnost evropských politických stran a hnutí tím, že jejich názvy a loga budou uvedeny na hlasovacích lístcích, a doporučuje, aby se totéž uvádělo na všech materiálech používaných v evropských volebních kampaních;

28.  domnívá se, že manifesty evropských politických stran by měly být známy před volbami, což vyžaduje jasná a transparentní pravidla pro vedení kampaní; zdůrazňuje, že pravidla pro volby do Evropského parlamentu musí podporovat demokratický systém evropských stran, a to i tím, že vnitrostátním stranám kandidujícím ve volbách do Evropského parlamentu uloží povinnost uvádět na hlasovacích lístcích logo příslušné evropské strany vedle loga vnitrostátního;

29.  navrhuje, aby bylo změněno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací(23) tak, aby se evropské politické strany a nadace mohly plně zapojit do evropského politického prostoru, mohly vést kampaň a využívat finanční prostředky na kampaně a kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu, s cílem zvýšit transparentnost jejich financování, zejména pokud jde o řízení finančních prostředků z rozpočtu EU a pokud finanční prostředky pocházejí od partnerských stran, a s cílem zakázat dary od soukromých a veřejnoprávních subjektů ze zemí mimo EU; zdůrazňuje však, že členské příspěvky od stran ze zemí Rady Evropy by mohly být povoleny za účelem podpory celoevropských politických vazeb za předpokladu, že k tomu dojde v rámci zvýšené transparentnosti;

30.  poukazuje na to, že manifesty evropských stran stále nebyly před volbami v roce 2019 důležitou součástí politické diskuse; vyjadřuje hluboké politování nad případy, kdy se taková diskuse namísto záležitostí EU zaměřovala na vnitrostátní témata bez jakékoli přímé vazby na politiku EU; domnívá se, že evropský rozměr voleb lze nejvíce posílit tím, že bude občanům poskytováno více informací o rozhodnutích, která EU přijala, a o dopadu těchto rozhodnutí na jejich každodenní život;

31.  je toho názoru, že zavedení každoročního evropského týdne, který by se konal současně ve všech vnitrostátních parlamentech a během něhož by poslanci vnitrostátních parlamentů, evropští komisaři, poslanci Evropského parlamentu a zástupci občanské společnosti diskutovali o ročním pracovním programu Komise, by podpořilo vznik propojených meziparlamentních veřejných sfér a zlepšilo komunikaci o evropských opatřeních na vnitrostátní úrovni;

32.  vyzývá k vytvoření koordinované strategie na evropské úrovni s cílem zajistit mediální pokrytí evropských voleb, zejména tím, že se zajistí debata o politické agendě jednotlivých evropských politických subjektů, k níž budou přizváni kandidáti kandidující v evropských volbách v jednotlivých členských státech, a zprostředkují se informace o předvolebních akcích;

33.  vybízí provozovatele veřejnoprávního vysílání, aby v rámci svého mandátu informovat veřejnost pořádali a vysílali diskuse vedoucích kandidátů a kandidátů na poslance Evropského parlamentu;

34.  domnívá se, že výsledek voleb do Evropského parlamentu je jasným signálem k důkladné institucionální analýze, která občanům, občanské společnosti a jejich zástupcům umožní utvářet budoucnost Unie; zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 zvýšila naléhavost institucionální reformy na evropské úrovni; vyzývá proto všechny institucionální partnery, aby přijali svou odpovědnost a zajistili ambiciózní, interaktivní a inkluzivní konferenci o budoucnosti Evropy, která bude otevřená občanům, občanské společnosti a jejich zástupcům a která posílí zastupitelskou demokracii a odolnost EU tím, že svým občanům přinese hmatatelné výsledky, a aby se následně závěry této konference řídili, což by mělo přinést významné změny v politikách a institucionální struktuře EU a vlít novou sílu do evropského projektu;

35.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 178, 16.7.2018, s. 1. (2) Úř. věst. L 165 I, 2.7.2018, s. 1. (3) Úř. věst. L 129, 25.5.2018, s. 76. (4) Úř. věst. L 114 I, 4.5.2018, s. 1. (5) Úř. věst. L 85 I, 27.3.2019, s. 7. (6) Úř. věst. L 304, 20.11.2010, s. 47. (7) Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 7. (8) Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 215. (9) Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 201. (10) Úř. věst. C 390, 18.11.2019, s. 170. (11) Úř. věst. C 463, 21.12.2018, s. 83. (12) Přijaté texty, P9_TA(2019)0002. (13) Přijaté texty, P9_TA(2019)0031. (14) Přijaté texty, P8_TA(2019)0098. (15) Přijaté texty, P9_TA(2020)0161. (16) Eurobarometr 91.5, „Povolební průzkum 2019 – rozšířily se volby do Evropského parlamentu o další rozměr?“, Evropský parlament, září 2019. (17) FEANTSA a Nadace Abbé-Pierre, „Pátý přehled vyloučení z přístupu k bydlení v Evropě za rok 2020“, červenec 2020. (18) Úř. věst. C 118, 8.4.2020, s. 246. (19) Úř. věst. C 463, 21.12.2018, s. 89. (20) Eurobarometr 91.5, září 2019. (21) Sdělení Komise ze dne 19. června 2020 nazvané „Zpráva o volbách do Evropského parlamentu v roce 2019“ (COM(2020)0252). (22) Úř. věst. L 329, 30.12.1993, s. 34. (23) Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2020 o stavu základních práv v Evropské unii – výroční zpráva za období 2018–2019 (2019/2199(INI))

P9_TA(2020)0328 A9-0226/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU) a Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením (UNCRPD),

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte (UNCRC),

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (ICCPR),

–  s ohledem na agendu OSN 2030 a na cíle udržitelného rozvoje,

–  s ohledem na informace o stavu lidských práv v Evropské unii obsažené v předchozích zprávách,

–  s ohledem na článek 20 Listiny, který stanoví, že před zákonem jsou si všichni rovni,

–  s ohledem na článek 21 Listiny, který zakazuje jakoukoli diskriminaci,

–  s ohledem na to, že podle čl. 6 odst. 2 SEU má EU povinnost přistoupit k Evropské úmluvě o lidských právech,

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ(1) ,(směrnice o rasové rovnosti),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(2),

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství(5),

–  s ohledem na rozpravu na plenárním zasedání o naléhavých opatřeních s cílem řešit situaci bezdomovců v Evropě, která se konala dne 13. ledna 2020,

–  s ohledem na zásadu 19 evropského pilíře sociálních práv, která stanoví, že „osobám v nouzi musí být poskytnut přístup k sociálnímu bydlení nebo k pomoci v oblasti bydlení dobré kvality“,

–  s ohledem na článek 31 revidované Evropské sociální charty o právu na bydlení,

–  s ohledem na čl. 34 odst. 3 Listiny, který potvrzuje právo na sociální pomoc a pomoc v oblasti bydlení v zájmu potírání sociálního vyloučení a chudoby,

–  s ohledem na zprávu Komise z roku 2019 o chudobě pracujících(6),

–  s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) nazvanou „Boj proti dětské chudobě: otázka základních práv“,

–  s ohledem na rezoluci 2280 Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze dne 11. dubna 2019 o situaci migrantů a uprchlíků na řeckých ostrovech(7),

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 4. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu (ESF+)(8),

–  s ohledem na článek 2 Evropské sociální charty v revidovaném znění o právu na spravedlivé pracovní podmínky,

–  s ohledem na článek 31 Listiny o slušných a spravedlivých pracovních podmínkách,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 9. dubna 2019 týkající se hospodářské politiky eurozóny (2019/C 136/01),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. října 2019 o zaměstnanosti a sociální politice v eurozóně(9),

–  s ohledem na strategii EU pro mládež na období 2019 až 2027, která vychází z usnesení Rady ze dne 26. listopadu 2018,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii(10),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU(11),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV(12),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě „Druhá zpráva o pokroku dosaženém v oblasti boje proti obchodování s lidmi (2018) podle článku 20 směrnice 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí“ (COM(2018)0777),

–  s ohledem na 8. souhrnnou zprávu o činnostech Skupiny odborníků pro opatření proti obchodování s lidmi (GRETA)(13) a na zprávy této skupiny týkající se provádění Úmluvy Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi všemi členskými státy(14),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance ze dne 28. listopadu 2018 „Čistá planeta pro všechny – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ (COM(2018)0773)(15),

–  s ohledem na zásadu 16 evropského pilíře sociálních práv, která zdůrazňuje právo na včasný přístup k cenově dostupné, preventivní a léčebné zdravotní péči vysoké kvality,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o situaci ve Středomoří a nutnosti uceleného přístupu EU k migraci(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2018 o pokynech pro členské státy, jak předcházet kriminalizaci humanitární pomoci(17),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 3. května 2018 o ochraně migrujících dětí(18),

–  s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy z října 2014 o alternativách zajišťování dětí v imigračním kontextu (RES 2020),

–  s ohledem na doporučení komisařky pro lidská práva Rady Evropy z června 2019 nazvané „Zachráněné životy, ochráněná práva. Zlepšení ochrany uprchlíků a migrantů ve Středomoří“(19),

–  s ohledem na zprávu o základních právech z roku 2019, kterou vydala agentura FRA, a na aktualizované sdělení této agentury z června 2019 s názvem „Plavidla nevládních organizací zapojená do pátracích a záchranných operací ve Středomoří a trestní vyšetřování“(20),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. října 2017 o vězeňských systémech a podmínkách ve věznicích(21),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2017 o boji s antisemitismem(22),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. dubna 2015 u příležitosti Mezinárodního dne Romů – anticiganismus v Evropě a vyhlášení dne památky obětí genocidy Romů za II. světové války v Evropské unii(23),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2017 o aspektech základních práv v oblasti integrace Romů v EU: boj proti anticiganismu(24),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2019 o nutnosti posílit strategický rámec EU pro národní strategie pro začleňování Romů na období po roce 2020 a o zintenzivnění boje proti anticiganismu(25),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o provádění vnitrostátních strategií integrace Romů: boji proti negativním postojům vůči osobám romského původu v Evropě(26),

–  s ohledem na zprávu agentury FRA s názvem „Romské ženy v devíti zemích EU“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. května 2018 o pluralitě a svobodě sdělovacích prostředků v Evropské unii(27),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2018 o ochraně a nepřípustnosti diskriminace menšin v členských státech EU(28),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2016 o provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, a to se zvláštním ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením(29),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2018 o využívání údajů uživatelů Facebooku společností Cambridge Analytica a jeho dopadu na ochranu údajů(30),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2018 o nárůstu neofašistického násilí v Evropě(31),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2020 o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva(32);

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 17. ledna 2019 o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech(33);

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. července 2019 o posilování právního státu v rámci Unie – akční plán (COM(2019)0343),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 s názvem „Zpráva o právním státu 2020 – Stav právního státu v Evropské unii“ (COM(2020)0580) a na jeho 27 doprovodných kapitol o právním státě v jednotlivých členských státech (SWD(2020)0300-0326), které se zabývají dopadem opatření, jež členské státy přijaly v souvislosti s onemocněním COVID-19, na demokracii, právní stát a základní práva,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2019 o právech intersexuálních osob(34),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2019 o právu na pokojný protest a přiměřeném použití síly(35),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. března 2019 o základních právech lidí afrického původu v Evropě(36),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2019 o kriminalizaci sexuální výchovy v Polsku(37),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2019 o právech dětí u příležitosti 30. výročí Úmluvy OSN o právech dítěte(38),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. února 2019 o odmítavých reakcích vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů v EU(39),

–  s ohledem na doporučení Komise (EU) 2018/951 o normách pro orgány pro rovné zacházení(40),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise za rok 2018 o seznamu opatření pro posílení rovnosti LGBTI osob,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2019 o veřejné diskriminaci osob LGBTI a nenávistných projevech vůči nim, včetně zákazu vstupu osobám LGBTI do některých oblastí(41),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 30. května 2018 o provádění směrnice 2012/29/EU, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu(42),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2020 o probíhajících slyšeních podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU týkajících se Polska a Maďarska(43),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ze dne 19. prosince 2017 ve věci A. R. a L. R. v. Švýcarsko (22338/15), v němž se potvrzuje, že komplexní sexuální výchova sleduje oprávněné cíle ochrany veřejného zdraví, ochrany dětí před sexuálním násilím a jejich přípravy na reálné společenské jevy; neuznává proto, že členské státy mají povinnost umožnit rodičům, aby své děti z této výchovy odhlásili,

–  s ohledem na řízení ESLP ve věci Sh.D. a další v. Řecko, Rakousko, Chorvatsko, Maďarsko, Severní Makedonie, Srbsko a Slovinsko(44), v němž se uvádí, že extrémní zranitelnost dítěte by měla mít přednost před statusem osoby s neoprávněným pobytem, přičemž by měla být přijata opatření nutná k ochraně dítěte, a že orgány porušily článek 5, když automaticky uplatnily režim ochranné vazby, aniž by zvážily alternativy k vazbě či požadavek unijního práva, podle něhož nesmí být zadržovány děti(45),

–  s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze dne 3. října 2019 o porodnickém a gynekologickém násilí (RES 2306) a na související zprávu Výboru pro rovnost a zákaz diskriminace Rady Evropy ze dne 12. září 2019, v nichž shromáždění vyzývá členské státy Rady Evropy, aby proti těmto druhům násilí bojovaly, a uvádí doporučení, jak postupovat,

–  s ohledem na tematickou zprávu komisařky Rady Evropy pro lidská práva s názvem „Sexuální a reprodukční zdraví žen a jejich práva v Evropě“ z roku 2017,

–  s ohledem na zprávu komisařky Rady Evropy pro lidská práva v návaznosti na její návštěvu Maďarska ve dnech 4. až 8. února 2019(46),

–  s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy o politikách a postupech navracení uplatňovaných v členských státech Rady Evropy(47),

–  s ohledem na zprávy vnitrostátních, evropských a mezinárodních nevládních organizací a na zprávy komisařky pro lidská práva Rady Evropy,

–  s ohledem na činnost Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), Rady Evropy a Benátské komise,

–  s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie a ESLP,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, která byla připravena k podpisu dne 11. května 2011 v Istanbulu, (dále jen „Istanbulská úmluva“),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě a o dalších opatřeních pro boj proti násilí na základě pohlaví(48),

–  s ohledem na činnost Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro ústavní záležitosti, Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a Petičního výboru,

–  s ohledem na výroční zprávu Komise o uplatňování Listiny základních práv EU za rok 2018(49),

–  s ohledem na zprávy agentury FRA o základních právech z let 2018 a 2019(50),

–  s ohledem na studii agentury FRA „Prostor pro občanskou společnost: názory organizací“ a na její zprávu nazvanou „Výzvy, jimž čelí organizace občanské společnosti působící v oblasti lidských práv v EU“,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska Výboru pro ústavní záležitosti a Petičního výboru,

–  s ohledem na postoj Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví ve formě pozměňovacích návrhů,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0226/2020),

A.  vzhledem k tomu, že jak je stanoveno v Evropské úmluvě o lidských právech, Evropské sociální chartě a v evropském pilíři sociálních práv, není EU pouze měnovou, nýbrž také sociální unií; vzhledem k tomu, že článek 151 SFEU hovoří o základních sociálních právech a odkazuje přitom na Evropskou sociální chartu; vzhledem k tomu, že EU je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin; tyto hodnoty jsou stanoveny v článku 2 Smlouvy SEU, odrážejí se v Listině a jsou součástí mezinárodních dohod o lidských právech; vzhledem k tomu, že Listina je součástí primárního práva EU; vzhledem k tomu, že Unie stále nepřistoupila k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, přestože je to podle čl. 6 odst. 2 SEU její povinností;

B.  vzhledem k tomu, že tyto hodnoty jsou společné všem členským státům a že EU i každý z jejích členských států je musí důsledně respektovat a aktivně podporovat ve veškeré vnitřní i vnější činnosti; vzhledem k tomu, že předpokladem ochrany základních práv je dodržování zásad právního státu a že konečnou odpovědnost za zabezpečení lidských práv pro všechny nesou členské státy;

C.  vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 17 Smlouvy o EU musí Komise zajišťovat uplatňování Smluv; vzhledem k tomu, že pokud členský stát odmítne v plné míře dodržovat právo EU a zásady dělby moci, nezávislosti justice a předvídatelnosti rozhodnutí státních orgánů, oslabuje tím důvěryhodnost EU; vzhledem k tomu, že nezávislost justice, svoboda projevu a informací a pluralita sdělovacích prostředků jsou klíčovými složkami právního státu;

D.  vzhledem k tomu, že v letech 2018 a 2019 čelila EU závažným a mnohostranným výzvám v souvislosti s ochranou základních práv, právního státu a demokracie, které spolu všechny vnitřně souvisejí; vzhledem k tomu, že zvláštní průzkum Eurobarometru Evropské komise z března 2019 ukazuje, že povědomí občanů o Listině je i nadále nízké; vzhledem k tomu, že podle Agentury EU pro základní práva docházelo v různých částech EU nejen k porušování lidských práv, nýbrž i k odmítání systémů na ochranu lidských práv jako celku(51);

E.  vzhledem k tomu, že je třeba Listinu více propagovat, například prostřednictvím osvětových kampaní, aby se zvýšila účinnost jejích ustanovení a aby Listina mohla být pozitivním zdrojem pro výklad; domnívá se, že je zapotřebí větší výměna informací o zkušenostech a přístupech k využívání Listiny mezi soudci, sdruženími právníků a veřejnými správami v členských státech, ale také v nadnárodním kontextu, včetně případného použití dostupných finančních nástrojů, jako jsou nástroje stanovené v programu Spravedlnost, a že prospěšné by byly také cílené programy odborné přípravy pro příslušníky právnických povolání;

F.  vzhledem k tomu, že vážnou hrozbu pro demokracii, právní stát a základní práva představuje korupce, která poškozuje všechny členské státy i EU jako celek; vzhledem k tomu, že protikorupční právní rámec je v členských státech dosud uplatňován v nestejné míře;

G.  vzhledem k tomu, že šíření nejistých zaměstnání a zvyšování nezaměstnanosti mládeže jsou velmi znepokojivými trendy a mohou dlouhodobě negativně ovlivnit práva zakotvená v článku 31 Listiny;

H.  vzhledem k tomu, že práva dětí jsou zakotvena v Listině a měla by být základem politik EU; vzhledem k tomu, že nejlepší zájem dítěte by měl patřit k primárním kritériím všech opatření EU a zásada nejlepšího zájmu dítěte by měla být v plném rozsahu respektována ve všech právních předpisech a rozhodnutích soudů a vlád na všech úrovních; vyzývá členské státy, aby všem dětem v EU zajistily právo na vzdělání a chránily je před veškerou diskriminací;

I.  vzhledem k tomu, že genderově motivované násilí ve všech jeho formách (včetně obtěžování a násilí na pracovišti, doma i na internetu) představuje porušování základních práv, které se dotýká všech úrovní společnosti bez ohledu na věk, vzdělání, příjem, sociální postavení a zemi původu nebo bydliště, a představuje významnou překážku pro rovnost žen a mužů; vzhledem k tomu, že jedenáct členských států neposkytuje údaje o ženách, které se staly obětí vraždy spáchané partnerem nebo rodinným příslušníkem(52);

J.  vzhledem k tomu, že Evropský soud pro lidská práva konstatoval, že různé druhy poškozování životního prostředí mohou mít za následek porušování lidských práv, jako je právo na život, na soukromí, na rodinný život, zákaz nelidského a ponižujícího zacházení a pokojné užívání domova(53); vzhledem k tomu, že porušování lidských práv v důsledku poškozování životního prostředí je zpravidla spojeno se zdravotními riziky a negativní důsledky pro kvalitu života a že poškozováním životního prostředí jsou disproporčně postiženy určité skupiny obyvatelstva, včetně sociálně a ekonomicky znevýhodněných skupin, a rovněž osoby černošského původu a vůbec osoby jiné barvy pleti a národnostní menšiny;

K.  vzhledem k tomu, že přístup ke spravedlnosti je jedním ze základních práv a nepotrestání pachatelů představuje významnou překážku pro zotavení a ochranu obětí;

L.  vzhledem k tomu, že v posledních letech dochází k organizovaným útokům na práva žen a dívek, kdy se některé členské státy snaží odbourávat existující opatření a práva v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, jako je právní ochrana přístupu žen k péči související s umělým přerušením těhotenství, a to včetně zavádění různých regresivních podmínek před provedením vlastní interrupce, jako je povinné poradenství, které ovšem není nestranné, nebo čekací lhůty, stejně jako záměrné neodstraňování překážek bránících přístupu k potratům v praxi a snahy o úplný zákaz potratů nebo o zrušení stávajících zákonných důvodů pro potrat; vzhledem k tomu, že v některých členských státech se objevují k pokusům o omezení nebo zákaz sexuální výchovy a genderových studií a o podporu kampaní proti Istanbulské úmluvě, které popírají existenci genderově motivovaného násilí; vzhledem k tomu, že útoky na práva žen a genderovou rovnost jsou často spojeny s širším zhoršováním situace v oblasti demokracie, právního státu a základních práv;

M.  vzhledem k tomu, že v několika členských státech se stále častěji objevují informace o případech gynekologického a porodnického násilí(54); vzhledem k tomu, že práva žen v celé jejich rozmanitosti jsou chráněna Smlouvou, a to včetně práv romských žen, černošských žen a žen jiné barvy pleti, žen LGBT a žen se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že pokud jde o porušování práv žen, tento problém se obzvláště týká romských žen, které v zařízeních péče o reprodukční zdraví často čelí vyhroceným formám obtěžování verbálního, fyzického a psychického charakteru či rasově motivovanému obtěžování; vzhledem k tomu, že se Romové někdy potýkají také s etnickou segregací ve zdravotnických zařízeních pro péči o zdraví matek, kde jim jsou přidělovány oddělené pokoje, musí používat oddělené koupelny a oddělená stravovací zařízení; vzhledem k tomu, že v některých členských státech jsou Romky systematicky nuceny ke sterilizaci a nemají možnost zjednat náležitou nápravu tohoto porušování lidských práv ani získat odškodnění;

N.  vzhledem k tomu, že v Unii jsme svědky šíření rasistických, extremistických, xenofobních, islamofobních, antisemitských a protiromských postojů, které již jsou v některých členských státech vnímány jako normální a k nimž se hlásí i osoby formující veřejné mínění a politikové v různých částech EU, což vytváří společenské klima poskytující živnou půdu pro rasismus, diskriminaci a trestné činy z nenávisti; vzhledem k tomu, že v mnoha zemích panují široce rozšířené nepřátelskými postoji a netolerance vůči muslimům, a to včetně žen(55); vzhledem k tomu, že agentura FRA poukázala ve své zprávě za rok 2019 na to, že v mnoha zemích existují diskriminační institucionální praktiky, politiky a zákony; vzhledem k tomu, že boj proti terorismu a související politiky by neměly vést k všeobecné diskriminaci určitých skupin obyvatelstva; vzhledem k tomu, že agentura FRA vytvořila v prosinci 2018 první zvláštní databázi projevů protimuslimské nenávisti; vzhledem k tomu, že jak ukazuje zpráva Agentury EU pro základní práva ze dne 4. července 2019, dochází zjevně k šíření antisemitismu, přičemž několik členských států hlásí nárůst případů antisemitské trestné činnosti; vzhledem k tomu, že národnostní a náboženské menšiny jsou často konfrontovány s verbálními, fyzickými a psychologickými rasově motivovanými útoky; vzhledem k tomu, že je velmi důležité podporovat vzdělávání a odbornou přípravu za účelem rozvoje kritického myšlení a poskytování nástrojů k odhalování všech forem diskriminace a netolerance a podpoře digitální gramotnosti;

O.  vzhledem k tomu, že se státy stále častěji uchylují k novým technologiím, jako jsou prediktivní policejní nástroje a rozpoznávání obličejů, což představuje značná rizika pro rasové menšiny v Evropě;

P.  vzhledem k tomu, že dochází k závažným útokům na práva osob LGBTI, a to až do té míry, že se v jednom členském státě zavádějí tzv. zóny bez LGBTI(56);

Q.  vzhledem k tomu, že EU a členské státy mají sdílené pravomoci v oblasti bydlení; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí strategie na vnitrostátní i unijní úrovni; vzhledem k tomu, že bezdomovectví je stav, který zbavuje člověka lidských práv a je sám o sobě porušením lidských práv; vzhledem k tomu, že v celé EU roste počet případů vystěhování z bytu a bezdomovectví(57);

R.  vzhledem k tomu, že nehledě na rostoucí poptávku pozorujeme v současnosti v Evropě nedostatek finančně dostupného bydlení; vzhledem k tomu, že v rámci každoročních přehledů, které zveřejňuje Evropská federace národních organizací pracujících s bezdomovci (FEANTSA), bylo zjištěno, že téměř v celé Evropské unii, resp. v celém Evropském hospodářském prostoru dochází k nárůstu bezdomovectví; vzhledem k tomu, že se ve zprávě této federace uvádí, že v důsledku zhoršování životních podmínek velmi znevýhodněných rodin se největší skupinou osob v nouzových ubytovnách stávají děti(58);

S.  vzhledem k tomu, že svoboda projevu a svoboda a pluralita sdělovacích prostředků jsou zakotveny v článku 11 Listiny a v článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP); vzhledem k tomu, že nezávislé soudnictví, svoboda projevu a informací a pluralita sdělovacích prostředků jsou základní součástí právního státu a naprosto nezbytnou podmínkou demokratického fungování EU a jejích členských států;

T.  vzhledem k tomu, že v celé EU došlo k dramatickému zvýšení počtu hrozeb a útoků na novináře(59); vzhledem k tomu, že podle zprávy OBSE stále převládá beztrestnost, protože např. v regionu OBSE je vyřešeno jen 15 % vražd novinářů (zpráva o svobodě sdělovacích prostředků); vzhledem k tomu, že pokud jde o ochranu novinářů, dochází k jasnému zhoršování situace, což podrývá svobodu sdělovacích prostředků a svobodu projevu a ohrožuje to demokracii;

U.  vzhledem k tomu, že se v usnesení Parlamentu o pluralitě a svobodě sdělovacích prostředků v Evropské unii zdůrazňuje, že by se členské státy a Komise měly zdržet přijímání zbytečných či nepřiměřených opatření zaměřených na omezování přístupu k internetu a výkonu základních lidských práv nebo na kontrolu veřejných sdělovacích prostředků prostřednictvím svévolného vyhlašování mimořádného stavu či z jiných důvodů; vzhledem k tomu, že se v těchto zákonech někdy používají vágní a nepřesné formulace, což ponechává donucovacím orgánům široký prostor pro vlastní uvážení, pokud jde o jejich uplatňování, a zvyšuje riziko svévolného omezování práva na svobodu pokojného shromažďování;

V.  vzhledem k tomu, že se v letech 2018 a 2019 prokázalo, že některé společnosti v oblasti sociálních médií poskytly v rozporu se stávajícími právními předpisy v oblasti ochrany údajů aplikacím třetích stran přístup k osobním údajům uživatelů a že se osobní údaje stále častěji zneužívají pro účely predikce jednání a manipulace, mj. pro účely volebních kampaní; vzhledem k tomu, že s ohledem na soustavný technický vývoj může docházet k velmi rozšířeným zásahům do základních práv; vzhledem k tomu, že nejrůznější informační systémy mohou mít dopad na základní práva, např. na ochranu údajů a porušování ochrany soukromí;

W.  vzhledem k tomu, že v důsledku soustavného technologického vývoje není snadné předvídat porušování základních práv; vzhledem k tomu, že různé informační systémy mohou mít dopady na základní práva, např. na ochranu údajů a porušení ochrany soukromí; vzhledem k tomu, že interoperabilita těchto systémů může vést k solidní a včasnější ochraně našich občanů, a tedy i jejich práv, zejména v případech pohřešovaných dětí, obchodování s lidmi nebo boje proti praní peněz; vzhledem k tomu, že spolupráce a výměna informací mezi různými agenturami EU působících v oblasti bezpečnosti má zásadní význam pro včasný a účinný boj proti terorismu a radikalizaci a pro prevenci počítačové trestné činnosti;

X.  vzhledem k tomu, že v každé otevřené a transparentní demokracii plní oznamovatelé a novináři velmi důležitou úlohu; vzhledem k tomu, že oznamovatelé a novináři pomáhají prosazovat transparentnost, demokracii a právní stát, protože oznamují nezákonné nebo nesprávné jednání, které ohrožuje veřejný zájem, jako je korupční jednání, trestné činy nebo střet zájmů, což je jednání, které ohrožuje práva a svobody občanů; vzhledem k tomu, že whistleblowing a žurnalistika jsou základními aspekty svobody projevu a informací; vzhledem k tomu, že novináři a další mediální subjekty v EU čelí četným útokům, hrozbám a tlaku ze strany státních i nestátních aktérů; vzhledem k tomu, že odpovídající ochrana novinářů a oznamovatelů na unijní, vnitrostátní a mezinárodní úrovni a uznání důležité role, kterou novináři, zejména investigativní novináři, a oznamovatelé ve společnosti plní, jsou nezbytnou podmínkou zajištění účinného výkonu těchto rolí;

Y.  vzhledem k tomu, že v článku 11 EÚLP a v článku 12 Listiny je stanoveno, že každý má právo na svobodu pokojného shromažďování a na svobodu sdružovat se, včetně práva zakládat na ochranu svých zájmů odbory a vstupovat do nich; vzhledem k tomu, že v demokratických společnostech je jedním z nástrojů pro účast lidí ve veřejné diskuzi a k dosažení společenské změny svoboda shromažďování;

Z.  vzhledem k tomu, že pokud má být možné vyšetřovat možné excesy při použití síly, je nutné, aby bylo možné zasahující policisty vždy ztotožnit, a že orgány členských států musejí stanovit s tím spojené povinnosti; vzhledem k tomu, že členské státy mají různě nastavené hranice pro použití síly a zbraní donucovacími orgány pro udržování veřejného pořádku; vzhledem k tomu, že několik členských států(60) přijalo zákony, které by mohly vést k nepřiměřenému omezování práva na pokojné shromažďování;

AA.  vzhledem k tomu, že v některých členských státech dochází ke zmenšování prostoru pro občanskou společnost; vzhledem k tomu, že je odpovědností členských států zajistit, aby nedocházelo k omezování práv organizací občanské společnosti a zastánců lidských práv a aby bylo vytvořeno příznivé legislativní a regulační prostředí, jak se zdůrazňuje v nedávno přijatých závěrech Rady „Listina základních práv po 10 letech: aktuální stav a další činnost“; vzhledem k tomu, že by členské státy měly podporovat činnost organizací občanské společnosti také prostřednictvím dostatečného financování a zajistit, aby existovaly mechanismy pro plodnou spolupráci s těmito organizacemi;

AB.  vzhledem k tomu, že kampaně sponzorované státem a nestátními subjekty s cílem diskreditovat zastánce lidských práv a organizace občanské společnosti mají za cíl zvrátit prostřednictvím své strategie stávající zákony týkající se základních práv; vzhledem k tomu, že tyto kampaně často nacházejí odezvu v tradičních médiích a na sociálních sítích, zatímco osoby, které brání migranty a žadatele o azyl, komunitu LGBTI+, osoby přeživší násilí na základě pohlaví, věřící osoby a jiné marginalizované skupiny jsou i nadále kriminalizovány a stigmatizovány;

AC.  vzhledem k tomu, že z údajů Mezinárodní organizace pro migraci vyplývá, že v roce 2019 ve Středozemním moři zahynulo nebo je nezvěstných 1885 osob, které se pokoušely dostat do Evropy, a za rok 2018 se jedná o 2299 osob; vzhledem k tomu, že trasa vedoucí z Libye do Evropy je stále migrační trasou s nejvyšším počtem úmrtí na světě (v roce 2019 zde zatím zahynulo 646 osob), a že úmrtnost byla v roce 2018 pětkrát vyšší než v roce 2015, což bylo způsobeno zejména omezením pátracích a záchranných operací poblíž libyjských břehů(61); vzhledem k tomu, že záchrana životů je nejen projevem solidarity s těmi, jimž hrozí nebezpečí, ale především právní povinností vyplývající jak z mezinárodního práva podle článku 98 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS), kterou ratifikovaly všechny členské státy EU i Unie jako taková a podle níž mají státy povinnost poskytnout pomoc komukoli, kdo se na moři ocitne v tísni, tak i z práva Unie(62);

AD.  vzhledem k tomu, že kriminalizace solidarity se i nadále používá jako nástroj k narušování činnosti nevládních organizací, které se snaží zachraňovat životy ve Středozemním moři; vzhledem k tomu, že v několika zemích EU čelili jednotlivci obviněním souvisejícím s pomocí, kterou poskytli migrantům a žadatelům o azyl, což svědčí o znepokojivém trendu kriminalizace humanitární pomoci poskytované migrantům a žadatelům o azyl;

AE.  vzhledem k tomu, že EU má podle unijního i mezinárodního práva povinnost přijímat žádosti osob, které přicházejí do EU s cílem získat azyl, a zpracovávat je; vzhledem k tomu, že vytlačování lodí z evropských výsostných vod je porušením práva EU a mezinárodního práva a brání žadatelům o azyl, aby požívali zákonné ochrany, která je v tomto právu pevně zakotvena; vzhledem k tomu, že komisařka Rady Evropy pro lidská práva vyjádřila v souvislosti s opakovanými zprávami o tomto násilném vytlačování migrantů hluboké znepokojení;

AF.  vzhledem k tomu, že migrace je součástí minulosti, současnosti i budoucnosti EU a jednou z největších výzev naší doby, která má jasné důsledky, pokud jde o základní práva; vzhledem k tomu, že žadatelé o azyl mají právo a možnost předložit svou žádost o azyl na oficiálních hraničních přechodech při vstupu do EU; vzhledem k tomu, že údajně dochází k porušování základních práv migrantů a žadatelů o azyl; vzhledem k tomu, že příslušníci ochrany hranic musejí poskytnout uprchlíkům dostatečné služby a zohlednit zvláštní situaci zranitelných osob, jako jsou děti, traumatizovaní lidé a těhotné ženy;

AG.  vzhledem k tomu, že podle Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž činil počet žen z celkového počtu osob, které v roce 2018 nelegálně překročily vnější hranici EU, 18 % a téměř každý pátý zaregistrovaný migrant byl dítě, přičemž přibližně 3 750 jich přišlo bez doprovodu; vzhledem k tomu, že pokud jde o porušování jejich základních práv, například v souvislosti s obchodováním s lidmi, jsou tyto ženy a děti obzvláště zranitelné; vzhledem k tomu, že je zapotřebí, aby členské státy budovaly a upevňovaly systémy na ochranu dětí s cílem předcházet násilí, zneužívání, zanedbávání a vykořisťování dětí a reagovat na ně;

AH.  vzhledem k tomu, že členské státy by měly zajistit, aby děti migrantů a uprchlíků měly krátce po příchodu na území Evropské unie přístup ke vzdělávání;

AI.  vzhledem k tomu, že teroristické činy představují jeden z nejzávažnějších způsobů porušování základních práv a svobod; vzhledem k tomu, že během let 2018 a 2019 došlo v Evropské unii k oslavování terorismu a vzdávání pocty teroristům; vzhledem k tomu, že tento druh jednání legitimizuje terorismus, ohrožuje naši demokracii a ponižuje oběti;

Hospodářská a sociální práva

1.  uznává, že EU hraje zásadní roli při předcházení tomu, aby se v členských státech šířila chudoba a docházelo v nich k sociálnímu vyloučení; poukazuje na to, že je důležité, aby EU a její členské státy vypracovaly konkrétní programy zaměřené na vymýcení dětské chudoby, jelikož je nutné se zabývat obzvlášť negativním vlivem chudoby na sociální, duševní a tělesný rozvoj dětí a tím, jaký má vliv na zdraví budoucích generací dospělých; zdůrazňuje, že děti jsou vystaveny nepoměrně většímu riziku sociálního a hospodářského vyloučení a že se v důsledku zneužívání, násilí, vykořisťování, chudoby a všech forem sociálního vyloučení setkávají s porušováním svých základních práv; poukazuje na to, že chudoba je sama o sobě jednou z forem sociální nespravedlnosti, která je založena na nerovnosti pohlaví, diskriminaci a nerovných příležitostech, pokud jde o přístup k výrobkům a službám; vyzývá Komisi a Radu, aby při předkládání návrhů v rámci hospodářské politiky přihlížely k základním právům a aby zajistily, aby se v souvislosti s přijímáním rozhodnutí o přijetí těchto návrhů provádělo hodnocení jejich dopadu na lidská práva, aby bylo možné posoudit jejich možný negativní vliv na tato práva; vyzývá členské státy, aby zaručily rovnocenný přístup ke zdravotní péči, kvalitnímu vzdělání a bydlení pro všechny;

2.  zdůrazňuje, že závažné omezení vládních výdajů na veřejné služby má významný dopad na nerovnost, což se výrazně odráží na sociální struktuře mnoha členských států EU, že tato situace trvá dodnes, což jen zhoršuje již tak se prohlubující rozdíly a vede k dalšímu porušování základních práv, a že má zvlášť silný dopad na ženy, osoby se zdravotním postižením, starší osoby, děti, migranty, Romy, kočovníky, osoby LGBTI+ a na další znevýhodněné skupiny; znovu opakuje, že aby zajištěno, aby mohly nejvíce ohrožené osoby ve společnosti plně využívat svých sociálních, politických a hospodářských práv, musí se makroekonomická politika řídit nejen hospodářským růstem, ale také sociálními normami; zdůrazňuje, že máme-li pomoci odstranit nerovnosti a dostat lidi z chudoby, hraje zásadní roli zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělání a zaměstnání a rovných příležitostí; je si vědom významu práv pracujících, jako je mateřská a otcovská dovolená, která umožňuje zajistit dětem zdravé a stabilní prostředí; vyzývá členské státy, aby přijaly předpisy, které by zachovaly a rozšířily tato práva a přispěly k sociální a hospodářské stabilitě rodin; vyzývá členské státy, aby zajistily vhodné pracovní podmínky a ochranu před ekonomickým vykořisťováním a diskriminací, zejména v případě skupin obyvatel, které se budou nejspíše potýkat s těmito nerovnostmi, jako jsou mladí lidé; vyzývá členské státy, aby zajistily rozsáhlejší uplatňování záruky pro mladé lidi; vyzývá je dále, aby zajistily, aby měli mladí lidé přístup ke kvalitnímu zaměstnání, vzdělání a možnostem odborné přípravy a aby byly tyto nabídky v rámci členských států a regionů rozloženy rovnoměrně; vyzývá členské státy, aby zajistily neomezené uplatňování směrnice o rovnosti v zaměstnání, aby byl zajištěn rovný přístup k možnostem zaměstnání, a to nehledě na náboženské vyznání, věk, zdravotní postižení a sexuální orientaci;

3.  zdůrazňuje, že bydlení není pouhou komoditou, ale nezbytností, jelikož občané, kterým je odepřeno, se nemohou plně zapojit do společnosti a využívat svých základních práv; je znepokojen tím, že bydlení si nemohou z finančních důvodů dovolit zejména mladí lidé, a s politováním konstatuje, že existují případy diskriminace ze strany majitelů bytů a opatření, která omezují vyplácení příplatků na bydlení mladým lidem; je velmi znepokojen tím, že osoby ve věku 18–29 let tvoří ve většině členských států EU až jednu třetinu všech osob bez domova; vyzývá Komisi a členské státy, aby se řídily doporučeními komisařky Rady Evropy pro lidská práva uvedená v jejím vyjádření ze dne 23. ledna 2020 s názvem „Právo na dostupné bydlení: zanedbaná povinnost Evropy“, zejména pokud jde o doporučení, aby všechny členské státy urychleně uznaly závaznost článku 31 revidované Evropské sociální charty o právu na bydlení; vyzývá členské státy, aby mezi priority v oblasti sociální politiky zařadily právo občanů na přiměřené bydlení a aby s cílem bojovat proti nadměrnému zatížení v důsledku cen za bydlení, zejména chránit znevýhodněné a zranitelné skupiny osob, navýšily investice do sociálního a cenově dostupného bydlení; vyzývá Komisi, aby řádně prošetřila diskriminaci v přístupu k bydlení, kterou zakazuje směrnice o rasové rovnosti, a aby v případě jejího porušování zahájila řízení z důvodu nedodržování předpisů;

4.  upozorňuje na článek 37 Listiny, v němž je stanoveno, že do politiky Unie je nutné začlenit opatření k dosažení vysoké míry ochrany životního prostředí a zvyšování jeho kvality; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby se při rozhodování o všech oblastech politiky a všech iniciativách přihlíželo k příslušným obavám týkajícím se životního prostředí, a domnívá se, že aby byl zajištěn spravedlivý přechod na hospodářství, které by bylo udržitelné z hlediska životního prostředí, aby byla zároveň chráněna pracovní místa a vytvářena udržitelná pracovní místa a aby bylo možné se postavit jedné z nejvýznamnějších hrozeb, jimž lidstvo čelí, je nutné, aby se udržitelnost stala hlavní zásadou veškeré makroekonomické politiky; vyzývá k uplatňování Aarhuské úmluvy, která spojuje environmentální a lidská práva, v celé Unii; zdůrazňuje, že zhoršení kvality životního prostředí a neschopnost některých orgánů veřejné moci poskytovat informace o závažných environmentálních rizicích, jimž jsou jednotlivci vystaveni, na ně může mít závažný nepříznivý dopad;

5.  připomíná, že pravomoc chránit a zlepšovat lidské zdraví v souladu s článkem 6 SFEU náleží členským státům EU;

Právo na rovné zacházení

6.  opakuje, že ženy a dívky musejí mít kontrolu nad svým tělem i svou sexualitou; vyzývá všechny členské státy, aby zaručily komplexní sexuální vzdělávání, snadný přístup žen a dívek ke službám plánovaného rodičovství a plnou škálu služeb sexuálního a reprodukčního zdraví, včetně moderních antikoncepčních metod a možnosti bezpečného a legálního přerušení těhotenství;

7.  odsuzuje očividné a organizované útoky na rovnost pohlaví a práva žen, včetně útoků na sexuální a reprodukční zdraví a práva, k nimž v současné době dochází na celém světě i v Evropě; důrazně prohlašuje, že odpírání služeb a práv sexuálního a reprodukčního zdraví je jednou z forem násilí na ženách a dívkách, a zdůrazňuje, že Evropský soud pro lidská práva v různých případech rozhodl, že restriktivní zákony o přerušení těhotenství a bránění v přístupu k jeho legálnímu provedení představují porušování lidských práv žen; opakuje, že odmítnutí zdravotnických pracovníků poskytovat v plné šíři služby sexuálního a reprodukčního zdraví, které je motivováno osobními důvody, nesmí porušovat právo žen a dívek na přístup k reprodukční zdravotní péči; vyzývá Komisi, aby do své strategie pro základní práva zahrnula nutnost podporovat sexuální a reprodukční zdraví a práva;

8.  důrazně odsuzuje alarmující počet vražd žen v EU, které jsou nejextrémnější formou násilí na ženách; vyjadřuje politování nad tím, že v některých členských státech není k dispozici dostatek údajů, což svědčí o tom, že tento problém není brán vážně; vyzývá Radu, aby na úrovni EU bezodkladně ukončila ratifikaci Istanbulské úmluvy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí na základě širokého přistoupení, bez jakýchkoli omezení; naléhavě žádá Radu a členské státy, aby – pokud tak dosud neučinily – Istanbulskou úmluvu ratifikovaly;

9.  důrazně odsuzuje všechny formy sexuálního, gynekologického a porodnického násilí na ženách, jako je nepřiměřené jednání či jednání bez souhlasu ženy, bolestivé zákroky bez anestezie, mrzačení ženských pohlavních orgánů či nucené přerušení těhotenství, nucená sterilizace a nucené náhradní mateřství;

10.  důrazně odsuzuje etnickou segregaci romských žen v zařízeních zdravotní péče o matku; vyzývá členské státy k okamžitému zákazu všech forem etnické segregace ve zdravotnických zařízeních, včetně zařízení péče o zdraví matky; vyzývá členské státy k zajištění účinného a včasného odškodnění obětí nucené a pod nátlakem provedené sterilizace, a aby za tímto účelem vytvořily účinné režimy pro náhradu újmy;

11.  odsuzuje trestné činy z nenávisti, nenávistné projevy a jakoukoli diskriminaci, například na základě rasy, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických názorů, příslušnosti k menšině, zdravotního postižení, sexuální orientace, genderové identity, vyjádření pohlavní identity nebo na základě pohlavních znaků; znovu s obavou konstatuje, že nenávistné projevy na internetu jsou stále velmi rozšířeným a naléhavým problémem; varuje před tím, že v mnoha členských státech sílí a jsou normalizovány nenávistné projevy a různé formy rasismu, např. islamofobie, nesnášenlivost vůči Romům, antisemitismus a nenávist vůči černochům a osobám jiné barvy pleti, které jsou rozdmýchávány sílícími extremistickými hnutími a jejich rétorikou a v některých členských státech zástupci vlád nebo čelnými politiky, kteří vystupují s nenávistnými projevy, jejichž prostřednictvím šíří rasismus, xenofobii a nesnášenlivost vůči komunitě LGBTI; vyjadřuje znepokojení nad tím, že oběti často neoznamují trestné činy páchané z nenávisti kvůli nedostatečným zárukám a kvůli tomu, že orgány trestné činy z nenávisti v členských státech řádně nevyšetřují a neusvědčují pachatele; zdůrazňuje, že je nutné podporovat oběti v tom, aby hlásily případy trestných činů z nenávisti nebo diskriminace, a poskytnout jim plnou ochranu a podporu; připomíná, že členské státy by měly zajistit, aby trestné činy z nenávisti a nenávistné projevy byly účinně zaznamenávány, vyšetřovány, stíhány a souzeny; vyzývá Komisi a agenturu FRA, aby pokračovaly v monitorování trestných činů z nenávisti a nenávistných projevů v členských státech a aby o těchto případech a tendencích pravidelně podávaly zprávy;

12.  připomíná, že v Evropské unii byly zaznamenány útoky na místa křesťanských bohoslužeb nebo na místa jinak spojená s křesťanstvím, jako jsou kostely, hřbitovy, památky a sochy; odsuzuje všechny útoky na křesťany a požaduje rovné zacházení s křesťany v Evropě i ve světě;

13.  připomíná povinnost orgánů, institucí a subjektů EU přiznávat všem občanům v plném rozsahu právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání a nediskriminovat z důvodu náboženského vyznání nebo přesvědčení, včetně filozofického přesvědčení, ve veřejném a soukromém životě; vyzývá členské státy, aby chránily svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání a aby účinně uplatňovaly obecné pokyny EU pro jejich prosazování a ochranu;

14.  je velmi znepokojen tím, že i když je v řadě členských států vnitrostátními právními předpisy propagace fašismu zakázána, neofašistická hnutí se v některých členských státech zviditelňují používáním fašistických symbolů a rétoriky; je hluboce znepokojen skutečností, že fašismus je v celé EU stále více vnímán jako normální jev; naléhavě žádá členské státy, aby zavedly účinný zákaz neofašistických a neonacistických skupin a jakýchkoli jiných nadací či sdružení, která velebí a oslavují nacismus a fašismus;

15.  vyzývá členské státy, aby zajistily důsledné uplatňování směrnice o rasové rovnosti, aby byl potírán zakořeněný rasismus vůči černochům a osobám jiné barvy pleti, transfobie, nesnášenlivost vůči Romům, antisemitismus a islamofobie; odsuzuje skutečnost, že rasové, etnické, jazykové a náboženské menšiny čelí strukturálnímu rasismu, diskriminaci, trestným činům z nenávisti, nenávistným projevům a setrvalým socioekonomickým nerovnostem v oblastech, jako je bydlení, zdravotní péče, zaměstnanost a vzdělávání, a nemají dostatečný přístup ke spravedlnosti, což je třeba uznat jako významnou překážku k tomu, aby mohly požívat v plném rozsahu základních práv, a jako hlavní překážku pro začleňování do

16.  vyzývá k rychlému přijetí směrnice o rovném zacházení, která byla navržena v roce 2008 a stále čeká na schválení v Radě, aby byla v právním rámci EU odstraněna stávající mezera v ochraně, pokud jde o zákaz diskriminace na základě věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání či přesvědčení nebo sexuální orientace v klíčových oblastech života, jako je sociální ochrana, vzdělávání a přístup ke zboží a službám; vyzývá Komisi, aby aktivně bojovala proti segregaci a diskriminaci, a to i zahájením řízení o nesplnění povinnosti, a aby podporovala účinné uplatňování rámcového rozhodnutí o boji proti některým formám rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva; připomíná, že tato opatření by měla být doplněna vhodnými vnitrostátními strategiemi pro integraci;

17.  připomíná, že cílem Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením (UNCRPD) je zajistit rovné příležitosti, co se týče přístupnosti, účasti, rovnosti, zaměstnání, vzdělávání a odborné přípravy, sociální ochrany, zdraví a vnější činnosti EU; zdůrazňuje, že osoby se zdravotním postižením jsou i nadále znevýhodňovány a diskriminovány v zaměstnání, vzdělávání a sociálním začleňování; v tomto ohledu zdůrazňuje význam přístupnosti veřejných prostor, stanovení minimálního podílu zaměstnanců se zdravotním postižením, záruk pro inkluzivní vzdělávání, včetně přístupu k iniciativám, jako je Erasmus+, se zvláštním důrazem na děti se zdravotním postižením;

18.  vyzývá členské státy, aby zajistily ochranu dětí před jakoukoli diskriminací v oblasti vzdělávání; vyzývá zejména k tomu, aby dětem, jejichž zdravotní postižení je spojeno s problémy s rozvojem jazyka, jako je porucha autistického spektra, a které se vzdělávají ve vícejazyčném prostředí, byla při vzdělávání poskytována zvláštní ochrana, jež jim umožní studovat, pokud si to přejí jejich rodiny, v mateřském jazyce;

Svobody

19.  vyzývá členské státy, aby chránily a rozvíjely dynamické, nezávislé, pluralitní a svobodné sdělovací prostředky; odsuzuje v tomto ohledu veškerá opatření, jež mají umlčet kriticky se vyjadřující sdělovací prostředky a podkopávají svobodu a pluralitu médií, mimo jiné i sofistikovanými způsoby, na něž zpravidla není upozorněna platforma Rady Evropy na ochranu žurnalistiky a bezpečnosti novinářů; je znepokojen vytvářením vládou kontrolovaných subjektů, které řídí velkou část mediálního prostředí země, a ovládnutí veřejných sdělovacích prostředků, aby sloužily partikulárním zájmům; připomíná, že vysoká koncentrace vlastnictví sdělovacích prostředků, ať již ve státním vlastnictví nebo v soukromých rukou, vážně ohrožuje rozmanitost informací a názorů zastoupených v mediálním obsahu; připomíná, že svoboda projevu a informací, včetně svobodného uměleckého vyjádření, a svoboda sdělovacích prostředků mají zásadní význam pro demokracii a právní stát, a naléhá na členské státy, aby zaručily nezávislost svých orgánů pro regulaci sdělovacích prostředků; připomíná, že právo vyhledávat, přijímat a předávat informace a myšlenky ústně, písemně nebo v tištěné podobě, prostřednictvím umění nebo jakýchkoli jiných médií je jedním ze stavebních kamenů svobody uměleckého projevu(63);

20.  připomíná zásadní úlohu investigativní žurnalistiky, která v demokratické společnosti plní kontrolní funkci a posiluje veřejný dohled nad politickými činiteli, a to i v oblasti korupce; odsuzuje přetrvávající a rostoucí násilí, vyhrožování a zastrašování novinářů v mnoha členských státech, a to i za zveřejňování informací o porušování základních práv, což často vede k autocenzuře a oslabuje právo občanů na informace; žádá Komisi, aby předložila návrh silných a komplexních mechanismů na ochranu a upevnění svobody projevu, svobody sdělovacích prostředků a ochrany novinářů, které by mj. zaručily transparentní vlastnictví sdělovacích prostředků, aby přijala směrnici proti strategickým žalobám proti účasti veřejnosti v celé EU, vytvořila stálý fond EU pro nezávislé sdělovací prostředky a investigativní novináře a zřídila mechanismus rychlé reakce pro ohrožené novináře; vyzývá členské státy, aby zabránily útokům na investigativní novináře při výkonu jejich práce a aby tyto útoky postihovaly;

21.  zdůrazňuje mimořádně důležitou úlohu oznamovatelů při ochraně veřejného zájmu a při podpoře kultury veřejné odpovědnosti a bezúhonnosti jak ve veřejných, tak v soukromých institucích; vyzývá členské státy, aby ve vnitrostátním právu neprodleně a v plném rozsahu provedly ustanovení směrnice (EU) 2019/1937, aby se bezprostředně po jejím vstupu v platnost maximalizovaly její účinky; vyzývá členské státy, aby tato opatření doplnily tak, aby oznamovatele chránila také v případech, kdy ohlásí porušení práva mimo oblast působnosti právních předpisů EU;

22.  vyjadřuje znepokojení nad hrozbou, kterou představují různé formy propagandy a falešné zprávy pro svobodu slova, svobodu projevu a nezávislost sdělovacích prostředků, a nad negativními dopady, které to může mít na kvalitu politické diskuse a na účast občanů na dění v demokratické společnosti; vyzývá Komisi, aby propagovala a investovala do posílení mediální gramotnosti, aktivně podporovala kvalitní žurnalistiku, posilovala ochranu údajů, vytvořila transparentnější internetové prostředí a zaručila svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků;

23.  zdůrazňuje, že politické profilování, dezinformace a manipulace s informacemi ohrožují demokratické hodnoty EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby přispěly k rozvoji vzdělávání a kultivaci kritického myšlení, aby si občané mohli utvářet vlastní názory a čelit tak těmto rizikům;

24.  zdůrazňuje, že příslušníci donucovacích orgánů musí při výkonu svých povinností respektovat a chránit lidskou důstojnost a dodržovat a hájit lidská práva všech osob; zdůrazňuje, že prvořadým úkolem policejních sil je zajistit bezpečnost a ochranu občanů a pokojný průběh protestů; odsuzuje násilné a nepřiměřené zásahy donucovacích orgánů při pokojných demonstracích; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby donucovací orgány používaly sílu vždy zákonně, přiměřeně a jen v nezbytných případech jako nejzazší řešení tak, aby přitom nedocházelo ke ztrátám na životech a aby byla zachována tělesná integrita osob; vyzývá příslušné vnitrostátní orgány, aby zajistily transparentní, nestranné, nezávislé a efektivní vyšetření případů podezření či obvinění z použití nepřiměřené síly a zabránily beztrestnosti; připomíná, že donucovací orgány jsou plně zodpovědné za plnění svých povinností a za dodržování příslušných právních a operačních rámců;

25.  důrazně odsuzuje rostoucí omezování svobody shromažďování, a to i během voleb; vyzývá členské státy, aby se zdržely přijímání zákonů omezujících svobodu shromažďování, a vybízí EU a její členské státy, aby učinily další kroky k zajištění a ochraně svobody shromažďování, která je jedním ze základních práv a zásad demokratických procesů; vyzývá Komisi, aby se aktivně podílela na prosazování těchto práv v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv;

26.  připomíná zásadní úlohu, kterou na místní, regionální, vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni hraje občanská společnost při hájení zájmů občanů, posilování hlasů těch menšin, které nejsou řádně zastoupeny, a obhajování a prosazování zásad zakotvených v článku 2 SEU; zdůrazňuje, že pro organizace občanské společnosti je třeba zajistit vstřícné prostředí, v němž jim nebudou hrozit útoky a zbytečné nebo svévolné omezování činnosti;

27.  je hluboce znepokojen stále se zmenšujícím prostorem pro nezávislou občanskou společnost v některých členských státech, zejména pro organizace hájící ženská práva, organizace LGBTI a obránce lidských práv, včetně nepřiměřené administrativní zátěže, snižování finanční pomoci na advokátní činnost a omezení svobody shromažďování a spolčování; odsuzuje omezování přístupu organizací občanské společnosti k financování, které má v některých členských státech systematičtější charakter v podobě změn zákonů a politik a vážně ovlivňuje jejich práci a právní postavení; vyzývá Evropskou komisi a Radu, aby zvýšily podporu organizací občanské společnosti hájící hodnoty podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii z prostředků EU prostřednictvím programu Práva a hodnoty, kterému by měly být přiděleny značné finanční prostředky, jak požadoval Evropský parlament;

28.  trvá na tom, že pravidelné a komplexní sledování a analýza jsou pro pochopení problémů, kterým čelí občanská společnost v celé Evropě, nadmíru důležité; vyzývá Evropskou komisi, aby do budoucích výročních zpráv o právním státu začlenila příslušné ukazatele týkající se občanského prostoru, svobody projevu a svobody sdružování, aby navrhla akční plán na ochranu a podporu občanské společnosti, jehož součástí by byly pokyny k ochraně svobody projevu, svobody sdružování a svobody pokojného shromažďování a k ochraně obránců lidských práv v ohrožení, a aby zřídila nouzový fond pro jejich ochranu; vítá návrh, aby byla provedena revize nařízení Rady (ES) č. 168/2007 ze dne 15. února 2007 o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva(64), a zdůrazňuje, že na základě důkladného posouzení dopadu je třeba posílit a rozšířit její mandát; vyzývá Komisi, Radu a Evropský parlament, aby při tvorbě politik systematicky využívaly údaje poskytované agenturou FRA;

29.  uznává závažné problémy, které mohou vyvstat v převážně euroskeptických komunitách, zejména pokud se pojí s násilnými politickými postoji, a naléhavě vyzývá EU a členské státy, aby podpořily aktivní účast občanů EU, zejména mladých lidí, na unijních záležitostech, aby mohly jejich názory zaznít prostřednictvím demokratických kanálů;

30.  zdůrazňuje významnou úlohu, kterou při zlepšování toho, jak občané EU rozumí své politické účasti, plní občanská výchova a mezikulturní dialog; vybízí ke vzdělávání občanů EU o jejich právech;

31.  konstatuje, že nové techniky sběru a zpracování osobních údajů pro účely predikce a manipulace chování mají stále větší dopad na základní práva miliard lidí v EU i na celém světě, zejména na práva na soukromí, ochranu údajů, informace a svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků; v této souvislosti naléhavě vyzývá soukromé subjekty a příslušné orgány, aby zajistily úplné uplatňování právních předpisů EU v oblasti ochrany údajů a soukromí a aby zajistily, aby jednotlivci chápali, kdy a jak jsou jejich osobní údaje zpracovávány a pro jaké účely a jak mohou v zájmu ochrany svého práva na ochranu osobních údajů a soukromí vznést proti zpracování údajů námitku a podat stížnost;

32.  vyzývá Evropskou komisi, aby zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti členským státům, jejichž právní předpisy provádějící zneplatněnou směrnici o uchovávání údajů nebyly zrušeny, neboť je třeba zajistit, aby byly v souladu s judikaturou Soudního dvora EU(65);

33.  upozorňuje na potenciální nebezpečí pro základní svobody a bezpečnost spojená s používáním nových technologií, zejména systémů umělé inteligence, k nimž patří rizika související s právem na ochranu osobních údajů a soukromí, bioetické obavy související s používáním umělé inteligence ve zdravotnictví, potenciální přímá i nepřímá diskriminace a předsudky, které mohou zhoršovat marginalizaci a šíření dezinformací; poukazuje na to, že zkreslení v datových souborech a při navrhování a provozování uvedených systémů mohou vést ke zkresleným výstupům, zejména pokud je používají donucovací orgány, což může vést k situaci, kdy tyto systémy reprodukují stávající společenské, osobní a jiné předsudky, a nakonec může vyústit v diskriminaci na základě sociálních, ekonomických, etnických či rasových faktorů nebo faktorů, jako je sexuální orientace, pohlaví či zdravotní postižení apod.; zdůrazňuje, že s ohledem na vývoj nových technologií je zapotřebí mít další záruky pro zajištění soukromí a ochrany údajů a že je třeba posuzovat veškeré důsledky pro základní práva; vyzývá orgány EU a členské státy, aby řešily vznikající „digitální propast“, zejména v oblasti veřejné správy a služeb; zdůrazňuje, že ke skupinám, které jsou „digitální propastí“ nejvíce postiženy, patří starší osoby a sociálně znevýhodnění lidé; zdůrazňuje, že k umělé inteligenci je třeba přistupovat se „zaměřením na člověka“ a že je nezbytné, aby měly při vývoji, zavádění, používání a sledování systémů umělé inteligence klíčový význam lidské hodnoty, což se zajistí dodržováním základních práv stanovených ve Smlouvách a Listině; vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrhy na koordinovaný evropský přístup k umělé inteligenci, jež budou čerpat z etických pokynů pro důvěryhodnou umělou inteligenci, které připravila odborná skupina Komise na vysoké úrovni pro umělou inteligenci;

34.  vítá iniciativy a kroky zaměřené na posílení bezpečnostní spolupráce mezi členskými státy a na stanovení účinné reakce EU na terorismus a bezpečnostní hrozby v Evropské unii; naléhavě žádá členské státy, aby vzájemně plně spolupracovaly a zdokonalovaly výměnu informací mezi sebou i s agenturami EU v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí; zdůrazňuje význam dodržování základních práv v boji proti terorismu; upozorňuje, že je důležité, aby mechanismy dohledu v oblasti zpravodajských služeb byly v souladu s Listinou a Evropskou úmluvou o lidských právech; žádá dotčené instituce, aby poskytly záruky, které zabrání jakékoli následné viktimizaci plynoucí z ponižování obětí a útoků na jejich pověst, jež pocházejí ze sociálního okruhu útočníka;

35.  zdůrazňuje, že klíčovým prvkem každé strategie, která má zabránit radikalizaci a umožnit deradikalizaci těch, kteří již jsou členy extremistických organizací, zůstávají antidiskriminační právní předpisy; znovu opakuje, že členské státy musí s pokračující podporou Komise více usilovat o prevenci radikalizace a násilného extremismu prosazováním evropských hodnot, tolerance a společenství;

Základní práva migrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků

36.  vyzývá Komisi a členské státy, aby provedly doporučení komisařky Rady Evropy pro lidská práva z června 2019 nazvané „Zachráněné životy. Chráněná práva. Náprava nedostatků v ochraně uprchlíků a migrantů v regionu Středozemního moře“; opakuje, že nejlepším způsobem, jak zabránit ztrátám na životech, jsou bezpečné a legální cesty; naléhavě vyzývá členské státy, aby zintenzívnily přesídlovací opatření, vytvořily humanitární koridory vedoucí do EU a zavedly pro žadatele o azyl možnost žádat o humanitární víza;

37.  vyzdvihuje význam přísné správy vnějších hranic EU; zdůrazňuje, že je třeba zabývat se humanitárními otázkami, které ovlivňují kontrolu hranic;

38.  je vážně znepokojen soustavnými zprávami o násilných zákrocích donucovacích orgánů v některých členských státech; vyzývá Komisi a členské státy, aby tuto záležitost prošetřily a přijaly účinná opatření s cílem dosáhnout toho, aby byly tyto politiky a praktiky zrušeny, mj. zajištěním nezávislého monitorování činností ochrany hranic, které by prováděly stávající vnitrostátní lidskoprávní instituce (úřady veřejného ochránce práv, národní instituce pro lidská práva, národní preventivní mechanismy) za podpory EU a mezinárodních orgánů (komisaře Rady Evropy pro lidská práva, výboru Rady Evropy proti mučení, Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti, Agentury Evropské unie pro základní práva), a aby zajistily, aby nebyly finanční prostředky EU využívány k porušování základních práv; vyzývá Komisi a členské státy, aby dodržovaly mezinárodní právo, právo EU a Listinu a aby poskytly široký rámec, jenž umožní legální migraci, a netlačily migranty k využívání nelegálních způsobů migrace;

39.  odsuzuje skutečnost, že některé členské státy přijaly zákony, politiky a postupy, které narušují účinnou ochranu lidských práv uprchlíků, žadatelů o azyl a migrantů na souši i na moři; vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby do středu svých migračních a azylových politik umístily lidská práva migrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků a zásadu sdílení odpovědnosti; vyjadřuje vážné znepokojení nad humanitární situací v hotspotech; vyzývá Komisi, aby urychleně navrhla řešení do očí bijícího porušování lidských práv v přijímacích střediscích pro uprchlíky a migranty na evropské půdě;

40.  zdůrazňuje, že záchrana životů je podle mezinárodního práva a práva EU právní povinností; odsuzuje zastrašování, zatýkání a trestní řízení zahájená v některých členských státech proti organizacím občanské společnosti a jednotlivcům za poskytování humanitární pomoci migrantům v ohrožení života; vyzývá členské státy, aby v souladu s protokolem OSN proti pašování zajistily, aby humanitární pomoc nebyla považována za trestný čin;

41.  zdůrazňuje, že je třeba plně dodržovat základní práva migrantů bez dokladů, bez ohledu na jejich právní či správní status; připomíná, že ženy a děti, když hledají ochranu nebo základní podporu, aby přežily, mohou být nuceny k sexuálním aktivitám a že se tak často děje kvůli nedostatkům v pomoci, selhání registračních systémů, nedodržení zásady nejlepších zájmů dítěte, rozdělování rodin nebo neexistenci bezpečných a legálních možností vstupu do EU;

42.  připomíná, že téměř třetinu žadatelů o azyl představují děti a že děti jsou obzvláště zranitelné; vyzývá EU a její členské státy, aby zvýšily své úsilí ve snaze zabránit tomu, aby se nezletilé osoby bez doprovodu stávaly oběťmi obchodování s lidmi a sexuálního vykořisťování;

43.  vybízí EU a členské státy, aby vyčlenily dostatečné zdroje na rozbití sítí obchodníků s lidmi a převaděčů, kteří dostávají nejzranitelnější skupiny, jako jsou děti a ženy, do životu nebezpečných situací, a na ochranu mnoha lidí před tím, aby nepodstoupili riziko nebezpečné a nekontrolované migrační cesty, na níž nemohou získat přístup k oficiálnímu azylovému řízení;

44.  připomíná, že zadržování dětí z řad přistěhovalců není podle Newyorské deklarace pro uprchlíky a migranty nikdy v nejlepším zájmu dítěte; vyzývá EU a členské státy, aby zintenzívnily kroky k ukončení zadržování dětí, zejména v souvislosti s migrací po EU, a aby vypracovaly komunitní alternativy k zadržování a upřednostňovaly integraci, vzdělávání a psychologickou podporu; zdůrazňuje, že dítě bez doprovodu je především dítětem, které je potenciálně ohrožené, a že přední zásadou členských států a Evropské unie při zacházení s těmito dětmi musí být nikoli přistěhovalecká politika, ale ochrana, tedy respektování klíčové zásady nejlepšího zájmu dítěte;

Právní stát a boj proti korupci

45.  opakuje, že korupce představuje pro demokracii, právní stát a spravedlivé zacházení se všemi občany vážnou hrozbu; upozorňuje na souvislost mezi korupcí a porušováním základních práv v řadě oblastí, k nimž patří nezávislost soudnictví, svoboda sdělovacích prostředků a svoboda projevu novinářů a oznamovatelů, vazební zařízení, přístup k sociálním právům nebo obchodování s lidmi(66);

46.  vyzývá orgány EU a její členské státy, aby proti korupci rozhodně bojovaly a aby vytvořily účinné nástroje k její prevenci a jejímu potírání a stíhání, k boji proti podvodům a k pravidelnému monitorování využívání veřejných prostředků; vyzývá Komisi, aby neprodleně obnovila své každoroční monitorování korupce a podávání zpráv o tomto jevu, se zřetelem k orgánům EU a členským státům; vyzývá členské státy, aby se řídily doporučeními Skupiny států proti korupci (GRECO);

47.  zdůrazňuje, že tím, co především umožňuje organizovanou trestnou činnost, je právě korupce; ostře odsuzuje nárůst obchodování s lidmi a naléhavě vyzývá členské státy a orgány EU, aby posílily spolupráci a zintenzivnily boj proti organizované trestné činnosti;

48.  opět potvrzuje, že Parlament v zájmu posílení boje proti podvodům v Evropské unii podporuje urychlené zřízení účinného, nezávislého a plně funkčního Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO);

49.  zdůrazňuje, že základním kamenem demokracie je právní stát, jenž zachovává dělbu moci, zajišťuje odpovědnost, přispívá k důvěře ve veřejné instituce a zaručuje zásady zákonnosti, právní jistoty, zákazu svévole výkonné moci, nezávislosti soudnictví, nestrannosti a rovnosti před zákonem; zdůrazňuje, že právní stát, a zvláště nezávislost soudnictví zásadně ovlivňují schopnost občanů vykonávat základní práva a svobody; zdůrazňuje, že podle článku 47 Listiny vyžaduje základní právo na účinné prostředky nápravy přístup k „nezávislému“ soudu; zdůrazňuje, že politický vliv nebo kontrola soudnictví a podobné překážky nezávislosti jednotlivých soudců vedly často k tomu, že soudnictví nebylo schopno plnit svou úlohu nezávislé kontroly svévolného využívání moci výkonnými a zákonodárnými složkami státu; odsuzuje využívání soudního systému pro politické účely s cílem poškodit, delegitimizovat a umlčet politický disent;

50.  připomíná, že mezi právním státem a základními právy je velmi úzká vazba a že v zájmu zvýšení povědomí o hodnotách zakotvených v článku 2 SEU a v Listině je zapotřebí informovat o právech občanů;

51.  důrazně odsuzuje snahy vlád některých členských států oslabit dělbu moci a nezávislost soudnictví; vyjadřuje hluboké znepokojení zejména ohledně rozhodnutí, která zpochybňují nadřazenost evropského práva, a vyzývá Komisi, aby použila veškeré dostupné prostředky a proti těmto útokům zasáhla;

52.  vyzývá Komisi, aby se v rámci oznámeného cyklu přezkumu právního státu zabývala všemi porušeními článku 2 SEU, zejména těmi, jež mají dopad na základní práva; opakuje, že je nezbytně nutné přijmout mechanismus EU pro demokracii, právní stát a základní práva, jak navrhuje Parlament, který by zahrnoval každoroční nezávislý nediskriminační přezkum, jenž na základě faktů posoudí, zda všechny členské státy dodržují článek 2 SEU; zdůrazňuje, že porušování článku 2 SEU podkopává vzájemnou důvěru mezi členskými státy a znemožňuje přeshraniční justiční spolupráci;

53.  lituje, že v řízení podle článku 7 nedošlo v Radě k pokroku, a to navzdory zprávám a prohlášením Komise, OSN, OBSE a Rady Evropy, podle nichž se situace v dotčených členských státech zhoršila; vyzývá Radu, aby při slyšeních týkajících se postupu podle čl. 7 odst. 1 zohlednila situaci v oblasti základních práv, demokracie a právního státu; připomíná, že není možné ponechat Evropský parlament při těchto probíhajících slyšeních stranou;

54.  vyzývá Komisi a Radu, aby k řešení nebezpečí závažných porušení zásad právního státu plně využívaly všechny nástroje, které mají k dispozici, a aby dosáhly v probíhajících postupech podle článku 7 pokroku; upozorňuje, že neúčinnost kroků EU na ochranu základních práv ohrožuje unijní právo jako celek i práva občanů na nich založená a oslabuje důvěryhodnost EU;

Podmínky ve věznicích

55.  je znepokojen nevyhovujícími podmínkami ve věznicích v některých členských státech; žádá členské státy, aby dodržovaly pravidla v oblasti zadržování, jež vyplývají z nástrojů mezinárodního práva a norem Rady Evropy; připomíná, že vyšetřovací vazba má být výjimečným opatřením a měla by být používána pouze v případech, kdy je to nezbytně nutné a přiměřené, a na co nejkratší možnou dobu; vyjadřuje politování nad tím, že vyšetřovací vazba nepřestává být nadměrně využívána namísto alternativních opatření, která nezbavují svobody; připomíná, že zranitelné skupiny vězňů, jako jsou ženy, mladiství, etnické menšiny, vězni LGBTI, vězni s duševními potřebami nebo vážně nemocní vězni, mají zvláštní potřeby, které se musí zohledňovat; vyzývá Komisi, aby přijala společné normy EU týkající se podmínek ve věznicích s cílem chránit práva vězňů a podporovat v EU normy zadržování;

Přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech

56.  připomíná povinnost, stanovenou v článku 6 SEU, přistoupit k Evropské úmluvě o lidských právech (EÚLP); žádá Komisi, aby přijala nezbytná opatření k odstranění právních překážek, které brání uzavření procesu přistoupení, a aby předložila nový návrh dohody o přistoupení EU k EÚLP; domnívá se, že uzavřením procesu by se zavedly další ochranné záruky pro základní práva občanů a obyvatel EU a vznikl by další mechanismus pro prosazování lidských práv, především možnost podat stížnost u Evropského soudu pro lidská práva, v rámci oblasti působnosti EÚLP, na porušování lidských práv v důsledku jednání orgánu EU nebo členského státu provádějícího právo EU;

o
o   o

57.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22. (2) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16. (3) Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 55. (4) Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17. (5) Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13. (6) https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=89&furtherNews=yes&langId=en&newsId=9378 (7) http://assembly.coe.int/nw/xml/XRef/Xref-XML2HTML-en.asp?fileid=27678&lang=en (8) Přijaté texty, P8_TA(2019)0350. (9) Přijaté texty, P9_TA(2019)0033. (10) Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 105. (11) Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 79. (12) Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1. (13) https://rm.coe.int/8th-/168094b073 (14) https://www.coe.int/en/web/anti-human-trafficking/country-monitoring-work (15) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:52018DC0773&from=EN (16) Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 9. (17) Úř. věst. C 118, 8.4.2020, s. 130. (18) Úř. věst. C 41, 6.2.2020, s. 41. (19) https://rm.coe.int/lives-saved-rights-protected-bridging-the-protection-gap-for-refugees-/168094eb87 (20) https://fra.europa.eu/en/publication/2019/2019-update-ngo-ships-involved-search-and-rescue-mediterranean-and-criminal (21) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 94. (22) Úř. věst. C 307, 30.8.2018, s. 183. (23) Úř. věst. C 328, 6.9.2016, s. 4. (24) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 171. (25) Přijaté texty, P8_TA(2019)0075. (26) Přijaté texty, P9_TA(2020)0229. (27) Úř. věst. C 41, 6.2.2020, s. 64. (28) Úř. věst. C 463, 21.12.2018, s. 21. (29) Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 138. (30) Úř. věst. C 345, 16.10.2020, s. 58. (31) Úř. věst. C 345, 16.10.2020, s. 22. (32) Přijaté texty, P9_TA(2020)0251. (33) Přijaté texty, P8_TA(2019)0349. (34) Přijaté texty, P8_TA(2019)0128. (35) Přijaté texty, P8_TA(2019)0127. (36) Přijaté texty, P8_TA(2019)0239. (37) Přijaté texty, P9_TA(2019)0058. (38) Přijaté texty, P9_TA(2019)0066. (39) Přijaté texty, P8_TA(2019)0111. (40) Úř. věst. L 167, 4.7.2018, s. 28 (41) Přijaté texty, P9_TA(2019)0101. (42) Úř. věst. C 76, 9.3.2020, s. 114. (43) Přijaté texty, P9_TA(2020)0014. (44) Žaloba č. 141165/16, rozsudek ze dne 13. června 2019 (45) https://www.asylumlawdatabase.eu/en/content/ecthr-shd-and-others-v-greece-austria-croatia-hungary-northern-macedonia-serbia-and-sloven-0#content (46) https://rm.coe.int/report-on-the-visit-to-hungary-from-4-to-8-february-2019-by-dunja-mija/1680942f0d (47) http://assembly.coe.int/nw/xml/XRef/Xref-XML2HTML-EN.asp?fileid=28074&lang=en (48) Přijaté texty, P9_TA(2019)0080. (49) Evropská komise, Zpráva o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie za rok 2018: https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/784b02a4-a1f2-11e9-9d01-01aa75ed71a1/language-en (50) Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA), Zpráva o základních právech za rok 2018/Zpráva o základních právech za rok 2019, (51) https://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/fra-2018-frf-2018-chair-statement_en.pdf (52) https://eige.europa.eu/sites/default/files/documents/20190390_mh0419039enn_pdf.pdf (53) https://www.coe.int/en/web/commissioner/-/living-in-a-clean-environment-a-neglected-human-rights-concern-for-all-of-us (54) http://www.assembly.coe.int/LifeRay/EGA/Pdf/TextesProvisoires/2019/20190912-ObstetricalViolence-EN.pdf (55) https://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/fra-2017-eu-minorities-survey-muslims-selected-findings_en.pdf (56) Zóny bez LGBT se zavádějí v Polsku, viz https://atlasnienawisci.pl/. (57) https://www.coe.int/en/web/commissioner/-/the-right-to-affordable-housing-europe-s-neglected-duty (58) https://www.feantsa.org/download/full-report-en1029873431323901915.pdf. (59) https://rm.coe.int/annual-report-2018-democracy-in-danger-threats-and-attacks-media-freed/1680926453. (60) Komisařka Rady Evropy pro lidská práva, Shrinking space for freedom of peaceful assembly (Omezování prostoru pro právo na svobodu pokojného shromažďování), Rada Evropy, Štrasburk, 2019. (61) https://www.iom.int/news/iom-mediterranean-arrivals-reach-110699-2019-deaths-reach-1283-world-deaths-fall. (62) Viz rovněž povinnosti stanovené v Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974 (SOLAS), Mezinárodní úmluvě o pátrání a záchraně na moři z roku 1979 (SAR) a Mezinárodní úmluvě o záchraně lodí z roku 1989. (63) Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 24. května 1988, věc Müller a jiní v. Švýcarsko, odstavce 27 a 33; rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 8. července 1999, věc Karatas v. Turecko; rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 22. října 2007, věc Lindon, Otchakovsky-Laurens a July v. Francie. (64) Úř. věst. L 53, 22.2.2007, s. 1. (65) Spojené věci C-203/15 a C-698/15, Tele2 Sverige, a spojené věci C-293/12 a C-594/12, Digital Rights Ireland. (66) https://rm.coe.int/factsheet-human-rights-and-corruption/16808d9c83.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2020 o zhoršující se situaci v oblasti lidských práv v Alžírsku, zejména případu novináře Chálida Dráriního (2020/2880(RSP))

P9_TA(2020)0329 RC-B9-0375/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Alžírsku, zejména na usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o situaci v oblasti svobod v Alžírsku(1) a ze dne 30. dubna 2015 o uvěznění aktivistů bojujících za lidská a pracovní práva v Alžírsku(2),

–  s ohledem na výroční zprávu EU o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2019 ze dne 15. června 2020,

–  s ohledem na informační dokument Mezinárodního výboru právníků s názvem „Flawed and inadequate: Algeria´s Constitutional Amendment Process“ (Chybný a nedostatečný: alžírský proces změny ústavy) zveřejněný v říjnu 2020,

–  s ohledem na společný dopis ze dne 29. září 2020 podepsaný 31 místními, regionálními a mezinárodními organizacemi občanské společnosti, který odsuzuje tvrdé zásahy proti alžírské občanské společnosti,

–  s ohledem na čtyři sdělení, která alžírské vládě v období od 30. března do 16. září 2020 zaslali zástupci zvláštních postupů Rady OSN pro lidská práva, ohledně svévolného a násilného zatýkání, nespravedlivých soudních řízení a odvetných opatření vůči obráncům lidských práv a pokojným aktivistům,

–  s ohledem na dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Alžírskem, zejména na její článek 2, v němž se uvádí, že základním prvkem této dohody musí být dodržování demokratických zásad a základních lidských práv, které se musí stát inspirací pro tuzemskou i mezinárodní politiku stran této dohody,

–  s ohledem na 11. zasedání Rady přidružení EU-Alžírsko,

–  s ohledem na společné priority partnerství přijaté dne 13. března 2017 Alžírskem a Evropskou unií v rámci revidované evropské politiky sousedství,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 19. listopadu 2020 o akčním plánu EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024, a zejména na jeho mechanismus EU pro obránce lidských práv zřízený na ochranu a podporu novinářů a pracovníků sdělovacích prostředků,

–  s ohledem na alžírský trestní zákoník, zejména na články 75, 79, 95a, 98, 100, 144, 144a, 144a2, 146 a 196 tohoto zákoníku,

–  s ohledem na obecné zásady EU týkající se obránců lidských práv, trestu smrti, mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání a svobody projevu online a offline a na strategický rámec EU a akční plán EU pro lidská práva a demokracii,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání a Úmluvu o právech dítěte, které ratifikovaly jak členské státy EU, tak Alžírsko,

–  s ohledem na stanovisko 7/2020 k zadržení Fadela Breicy, které přijala pracovní skupina OSN pro svévolné zadržování (WGAD),

–  s ohledem na třetí všeobecný pravidelný přezkum týkající se Alžírska, který Rada OSN pro lidská práva schválila na svém 36. zasedání konaném ve dnech 21. a 22. září 2017,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů (ACHPR),

–  s ohledem na světový žebříček svobody tisku z roku 2020, který sestavila organizace Reportéři bez hranic,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948 a na Deklaraci OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že počátkem února 2019 zažilo Alžírsko bezprecedentní protestní hnutí (Hirák) v reakci na možnost pátého mandátu tehdejšího prezidenta Abdula-Azíze Butefliky; vzhledem k tomu, že pokojné demonstrace proti vládní korupci, které volaly po občanském státu, nezávislém soudnictví, demokratické reformě, transparentnosti a inkluzivním rámci pro přípravu svobodných voleb, se pravidelně každý pátek a každé úterý konaly po celé zemi a pokračovaly po celý rok, a to i během volebního procesu; vzhledem k tomu, že tyto významné demonstrace, které se opakovaly každý týden, byly z důvodu pandemie COVID-19 v březnu 2020 dobrovolně pozastaveny a protestní hnutí pokračovalo na sociálních médiích;

B.  vzhledem k tomu, že po odstoupení prezidenta Butefliky dne 2. dubna 2019 v reakci na hnutí Hirák a dvou následných odkladech voleb, během nichž hrálo významnou úlohu vojenské vedení, Alžírsko uspořádalo dne 12. prosince 2019 prezidentské volby, na jejichž základě se stal prezidentem bývalý předseda vlády Abdal Madžíd Tabbúni; vzhledem k tomu, že hnutí Hirák odsoudilo seznam kandidátů napojených na bývalou vládu a bojkotovalo volby, u nichž byla oficiální účast nižší než 40 %;

C.  vzhledem k tomu, že od léta 2019 došlo k nárůstu politického zatýkání a svévolného zadržování pokojných aktivistů hnutí Hirák i odborů, stejně jako novinářů, a to v rozporu se základními právy na spravedlivý a řádný soudní proces; vzhledem k tomu, že cenzura nezávislých sdělovacích prostředků, které jsou často obviněny ze spiknutí se zahraničními mocnostmi proti národní bezpečnosti, soudní řízení s nimi a jejich přísné postihy se navzdory tomu, že Buteflikova vláda oficiálně skončila, nadále zhoršují; vzhledem k tomu, že bezpečnostní omezení zavedená v boji proti pandemii COVID-19 přispěla k přísnějším kontrolám a orgány je využívají k dalšímu zužování občanského prostoru, omezování pokojného disentu a bránění svobodě slova a projevu;

D.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s těmito represemi, k nimž v současnosti v Alžírsku dochází, se stále více objevují obvinění z mučení na policejních stanicích a na generálním ředitelství pro vnitřní bezpečnost (DGSI) v Alžíru, jako je tomu v případě vězně Walida Nekišeho;

E.  vzhledem k tomu, že v období od 30. března do 16. dubna 2020 zaslali zástupci zvláštních postupů OSN alžírské vládě tři sdělení v souvislosti se svévolným a násilným zatýkáním, nespravedlivým soudním řízením a odvetným opatřením vůči obráncům lidských práv a pokojným aktivistům, a čtvrté sdělení ze dne 27. srpna 2020 týkající se Muhammada Chálida Dráriního;

F.  vzhledem k tomu, že Muhammad Chálid Dráriní, korespondent TV5 Monde, zástupce Reportérů bez hranice a ředitel zpravodajské internetové stránky Casbah Tribune, byl v srpnu 2020 odsouzen ke třem letům odnětí svobody a k pokutě 50 000 alžírských dinárů za natáčení policejních útoků na demonstranty v Alžíru; vzhledem k tomu, že oficiálně byl obviněn z „podněcování k neozbrojenému shromažďování“ a „ohrožování územní celistvosti státu“; vzhledem k tomu, že dne 15. září 2020 byl jeho trest v odvolacím řízení snížen na dva roky odnětí svobody; vzhledem k tomu, že dne 16. září 2020 zvláštní zpravodajové a pracovní skupina zvláštních postupů OSN co nejdůrazněji odsoudili trest odnětí svobody, který byl vůči němu vynesen, vyzvali alžírské orgány, aby zajistily jeho okamžité propuštění, a označili jeho odsouzení za jasné porušení svobody projevu, práva na pokojné shromažďování a sdružování;

G.  vzhledem k tomu, že Muhammad Chálid Dráriní informoval o demonstracích hnutí Hirák, k nimž docházelo dvakrát týdně, od jejich počátku v únoru 2019; vzhledem k tomu, že informoval o tvrdém zákroku alžírské vlády proti výkonu práva na pokojné shromažďování a svobody projevu a o demonstracích hnutí Hirák, což vedlo k tomu, že byl před svým odsouzením třikrát uvězněn, vyslýchán a zastrašován, a to konkrétně dne 14. května 2019, 9. srpna 2019 a 9. ledna 2020, a že se ho státní úředníci dvakrát pokoušeli uplatit; vzhledem k tomu, že mu bylo oznámeno, že jeho poslední uvěznění je posledním varováním a že příště už bude postaven před soud; vzhledem k tomu, že dne 7. března 2020 byl Muhammad Chálid Dráriní zatčen na demonstraci hnutí Hirák; vzhledem k tomu, že byl sice dne 10. března 2020 propuštěn, následně však byl dne 27. března 2020 opět zatčen;

H.  vzhledem k tomu, že v den jeho prvního zatčení bylo vzato do vazby více než 20 dalších pokojných demonstrantů; vzhledem k tomu, že dva ze zatčených byli zadrženi za mávání berberskou vlajkou; vzhledem k tomu, že berberská vlajka se na demonstracích hnutí Hirák běžně objevuje; vzhledem k tomu, že generál Ahmad Gaid Sálah v červnu 2019 zakázal používání této vlajky; vzhledem k tomu, že v posledních měsících vedou bývalí představitelé režimu pomlouvačnou kampaň proti obyvatelstvu převážně berberského regionu Kabylie a tato kampaň by mohla vést k etnickým rozbrojům uvnitř hnutí Hirák; vzhledem k tomu, že berberským aktivistům a aktivistům hnutí Hirák, mj. i Yacine Mebarki, i nadále hrozí svévolné zatčení za vyjadřování nesouhlasných náboženských a politických názorů;

I.  vzhledem k tomu, že protesty hnutí Hirák usilovaly o navrácení veřejného prostoru občanům; vzhledem k tomu, že poté, co se hnutí Hirák uchýlilo na internet, aby tak předešlo šíření onemocnění COVID-19, byly restrikce svobody projevu a omezení práce novinářů zpřísněny, zejména prostřednictvím zablokování internetových stránek, cenzury televizních programů a zadržování a pronásledování novinářů, manažerů sdělovacích prostředků a kritiků, kteří vyjadřovali své názory prostřednictvím sociálních médií, přičemž v dubnu a květnu 2020 bylo na alžírských sítích znepřístupněno nejméně šest zpravodajských internetových stránek;

J.  vzhledem k tomu, že místní skupiny obránců lidských práv odhadují, že mezi březnem a červnem 2020 bylo za vyjádření vlastního názoru nebo údajnou podporu hnutí Hirák svévolně zatčeno nejméně 200 osob; vzhledem k tomu, že Celostátní výbor pro osvobození zadržovaných osob (CNLD) zdokumentoval případy nejméně 91 vězňů svědomí, kteří byli zadržováni ke dni 17. listopadu 2019, přičemž na konci srpna se jednalo o 44 osob a mnoho z nich bylo vzato do vazby na blíže neurčenou dobu; vzhledem k tomu, že pro tyto osoby, které jsou vězněny za vyjádření svých politických názorů, představuje další hrozbu riziko rozšíření onemocnění COVID-19 ve věznicích; vzhledem k tomu, že dne 25. března 2020 v souvislosti s pandemií COVID-19 vyzvala Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová k propuštění politických vězňů a dalších osob, které jsou zadržovány za vyjádření kritických názorů;

K.  vzhledem k tomu, že od ledna 2020 zaznamenali aktivisté (konkrétně organizace Feminicides-dz) 41 vražd žen (tzv. feminicid); vzhledem k tomu, že v roce 2020 zintenzivnila hnutí za práva žen své protesty proti rostoucímu násilí páchanému na ženách a rostoucímu počtu feminicid a vyzvala k revizi platných zákonů, zejména rodinného zákoníku a určitého počtu článků trestního zákoníku, s cílem zaručit plnou rovnost mezi ženami a muži;

L.  vzhledem k tomu, že v dubnu 2020 Alžírsko prostřednictvím zákona č. 20-06 také zavedlo změny trestního zákoníku, které dále omezily a kriminalizovaly výkon základních práv, jako je svoboda tisku, svoboda projevu a svoboda sdružování pod smyšlenou záminkou, že způsobují falešné zprávy („fake news“), které podkopávají alžírský stát; vzhledem k tomu, že alžírské orgány čím dál tím více využívají některé nejasné články trestního zákoníku, včetně článků přidaných v dubnu 2020, ke stíhání osob vykonávajících svou svobodu názoru a projevu a svobodu pokojného shromažďování a sdružování; vzhledem k tomu, že první spáchání trestného činu se trestá odnětím svobody v délce pěti let, pokud k němu došlo „v době omezení pohybu osob z důvodu ohrožení veřejného zdraví nebo v době přírodní, biologické nebo technologické katastrofy nebo katastrofy jiného typu“;

M.  vzhledem k tomu, že v souvislosti se zákrokem proti občanskému prostoru alžírské orgány pokročily v procesu revize Ústavy, který je veden přístupem shora dolů, údajně jakožto součást slibu, který v reakci na demonstrace hnutí Hirák učinil při svém uvedení do funkce prezident Tabbúní a podle nějž má být „vybudováno nové Alžírsko“; vzhledem k tomu, že tento proces kritizují nezávislé organizace občanské společnosti, protože podle nich porušuje mezinárodní standardy inkluzivnosti, účasti, transparentnosti a svrchovanosti, které se uplatňují na ústavodárný proces; vzhledem k tomu, že souběžné hromadné zatýkání aktivistů z řad občanské společnosti a novinářů zcela podkopává veřejnou legitimitu procesu revize Ústavy;

N.  vzhledem k tomu, že Alžírsko dne 1. listopadu 2020 uspořádalo referendum o revizi Ústavy zahrnující omezení výkonu prezidentského úřadu na dvě funkční období; vzhledem k tomu, že tohoto referenda se zúčastnil nejnižší podíl voličů od nezávislosti země v  roce 1962, přičemž oficiální účast činila 23,7 %; vzhledem k tomu, že pro novou Ústavu oficiálně hlasovalo 66,8 % voličů; vzhledem k tomu, že nová Ústava má být ratifikována po návratu alžírského prezidenta zpět do země;

O.  vzhledem k tomu, že alžírská ústava zachovává podmíněnost svobody tisku, jež je oficiálně uznána podle článku 54 revidované ústavy, respektováním „tradic a náboženských, morálních a kulturních hodnot národa“; vzhledem k tomu, že tato omezení svobody tisku porušují Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který Alžírsko ratifikovalo; vzhledem k tomu, že obecná připomínka č. 34 Výboru OSN pro lidská práva uvádí, že „žádné sdělovací prostředky nemohou být trestány za kritiku politického nebo sociálního systému“; vzhledem k tomu, že tato revize rovněž zavádí nebezpečnou změnu v tom, že v ústavě ukotvuje politickou úlohu a pravomoci armády; vzhledem k tomu, že tato ústavní reforma rovněž zachovává dominantní postavení prezidenta nad všemi institucemi včetně soudnictví;

P.  vzhledem k tomu, že Národní unie soudců (SNM) odsoudila všudypřítomné a nezákonné využívání vyšetřovací vazby ze strany alžírských orgánů; vzhledem k tomu, že soudci byli poté, co zprostili pokojné aktivisty obvinění, nebo poté, co požadovali respektování nezávislosti soudnictví na výkonné moci, vystaveni profesionálním sankcím;

Q.  vzhledem k tomu, že v roce 2020 se Alžírsko umístilo na 146. místě ze 180 zemí na světovém indexu svobody tisku organizace Reportéři bez hranic, tedy o pět míst níže než v roce 2019 a o 27 míst níže než v roce 2015;

R.  vzhledem k tomu, že Alžírsko je klíčovým partnerem Evropské unie v rámci evropské politiky sousedství a EU má v této zemi i v regionu významné politické, hospodářské a mezilidské zájmy; vzhledem k tomu, že priority partnerství EU a Alžírska jsou výrazem společné oddanosti všeobecně platným hodnotám demokracie, právního státu a lidských práv;

1.  důrazně odsuzuje eskalaci svévolného a nezákonného zatýkání, zadržování a soudního obtěžování novinářů, obránců lidských práv, odborářů, právníků, občanské společnosti a pokojných aktivistů v Alžírsku, které neposkytlo žádný prostor pro politický dialog o nedemokratické revizi ústavy a pro uplatňování svobody projevu, shromažďování a sdružování; odsuzuje využívání nouzových opatření zaváděných v souvislosti s pandemií COVID-19 jako záminky k omezení základních práv alžírského lidu;

2.  vyzývá alžírské orgány, aby okamžitě a bezpodmínečně propustily Muhammada Chálida Dráriního a všechny osoby, které byly zadrženy a obviněny kvůli uplatňování svého práva na svobodu projevu, a to online i offline, a svobody shromažďování a sdružování, mezi něž patří Yacine Mebarki, Abdellah Benaoum, Mohamed Tadjadit, Abdelkrim Zeghileche, Walid Kechida, Brahim Laalami, Aissa Chouha, Zoheir Kaddam, Walid Nekkiche, Nourreddine Khimoud a Hakim Addad; znovu opakuje výzvu vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové, aby byli s ohledem na pandemii COVID-19 urychleně propuštěni všichni političtí vězni a osoby zadržované za vyjadřování nesouhlasných názorů; vyzývá alžírské orgány, aby odblokovaly sdělovací prostředky a zastavily zatýkání a zadržování politických aktivistů, novinářů a obhájců lidských práv i osob, které vyjádří nesouhlasný postoj nebo kritizují vládu;

3.  znovu opakuje, že svoboda projevu, včetně svobody novinářů a občanských novinářů k tomu, podávat zprávy o protestech nebo jakýchkoli jiných projevech nespokojenosti s vládou, vládními institucemi či jednotlivci, jakož i je analyzovat a komentovat, má zásadní význam pro plně demokratickou politickou transformaci;

4.  vyjadřuje solidaritu se všemi alžírskými občany – ženami a muži z různých zeměpisných, socioekonomických a etnických prostředí – kteří od února 2019 pokojně demonstrují, aby požadovali civilní kontrolu státu, lidovou svrchovanost, dodržování zásad právního státu, sociální spravedlnost a rovnost žen a mužů; vyzývá alžírské orgány, aby podnikly vhodné kroky k boji proti korupci;

5.  znovu vyzývá alžírské orgány, aby ukončily jakoukoli formu zastrašování, soudního obtěžování, kriminalizace nebo svévolného zatýkání a zadržování kritických novinářů, bloggerů, obránců lidských práv, právníků a aktivistů a aby přijaly vhodná opatření k zajištění a zaručení veškerých práv na svobodu projevu, sdružování a pokojného shromažďování, svobody sdělovacích prostředků a svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání nebo přesvědčení, která zaručuje alžírská ústava a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, jež Alžírsko podepsalo a ratifikovalo; odsuzuje jakoukoli formu nepřiměřeného použití síly příslušníky donucovacích orgánů při rozhánění pokojných protestů; opakovaně vyzývá alžírské orgány, aby nezávislým způsobem vyšetřily všechny případy nepřiměřeného použití násilí donucovacími orgány a aby pachatele pohnaly k odpovědnosti; vyzývá alžírské orgány, aby dodržovaly své mezinárodní závazky podle Úmluvy OSN proti mučení;

6.  konstatuje, že od chvíle, kdy Parlament dne 28. listopadu 2019 přijal své usnesení, byli někteří političtí aktivisté, jako je opoziční představitel Karim Tabbou, Mustapha Bendjema a Khaled Tazaghart, předběžně propuštěni;

7.  vyzývá alžírské orgány, aby zajistily vytvoření svobodného občanského prostoru, který umožní skutečný politický dialog a nebude kriminalizovat základní svobody, a to přijetím nových právních předpisů, které budou plně v souladu s mezinárodními normami a které nebudou zavádět výjimky, jež jsou podle mezinárodního práva nezákonné, zejména v případě úmluv, které Alžírsko ratifikovalo, včetně úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP); zdůrazňuje, že tento svobodný občanský prostor je nezbytným předpokladem pro demokratické Alžírsko s civilní vládou; vyjadřuje politování nad tím, že zahraniční reportéři při získávání novinářských víz pro práci v této zemi stále čelí administrativním problémům a překážkám;

8.  připomíná, že dodržování demokratických zásad a základních práv stanovených Všeobecnou deklarací lidských práv je jedním ze základních prvků dohody o přidružení mezi EU a Alžírskem z roku 2005; zdůrazňuje, že probíhající politická transformace musí zajistit právo alžírských občanů, bez ohledu na jejich gender a zeměpisný, socioekonomický a etnický původ, včetně Berberů, plně se účastnit demokratického procesu a uplatňovat své právo podílet se na veřejném dění, a to i tím, že se zvrátí trend omezování prostoru pro nezávislou občanskou společnost, žurnalistiku a politický aktivismus;

9.   vyjadřuje znepokojení nad novými restriktivními zákony, jako je zákon 20-06, který svévolně kriminalizuje šíření „falešných zpráv“, jimiž se podrývá čest veřejných činitelů, a financování sdružení; zdůrazňuje, že tento zákon obsahuje několik ustanovení, která porušují mezinárodní normy týkající se svobody projevu a svobody sdružování, včetně článků 19 a 22 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech;

10.  vybízí alžírské orgány, aby přezkoumaly stávající restriktivní zákon č. 12-06 z roku 2012 o sdruženích a zákon 91-19 z roku 1991 o veřejných shromážděních a demonstracích, který zavádí režim předchozího povolení, a aby zajistily, že příslušný správní orgán neprodleně vydá potvrzení o registraci několika občanským, nevládním, náboženským a charitativním organizacím, které požádaly o novou registraci;

11.  kritizuje změny alžírského trestního zákoníku, které byly provedeny v dubnu 2020 a které omezují svobodu tisku, svobodu projevu a svobodu sdružování; naléhavě vyzývá alžírské orgány, aby trestní zákoník přezkoumaly, zejména články 75, 79, 95a, 98, 100, 144, 144a, 144a2, 146 a 196a, v souladu s Mezinárodním paktem o občanských a politických právech a výnosy Africké komise pro lidská práva a práva národů, s cílem zastavit kriminalizaci svobody projevu a pokojného shromažďování a sdružování;

12.  vítá skutečnost, že články 4 a 223 revidované ústavy posilují status berberštiny jakožto národního a úředního jazyka; zdůrazňuje, že tato prohlášení nesmí sloužit jako prostředek k opomíjení strukturálních problémů, s nimiž se berberské obyvatelstvo potýká, nebo podněcovat rozkol v hnutí Hirak; vyzývá alžírské orgány, aby zajistily rovné zacházení před zákonem, pokud jde o používání arabštiny a berberštiny; naléhavě vyzývá alžírskou vládu, aby zrušila zákaz mávání berberskou vlajkou a aby okamžitě propustila všechny osoby uvězněné za veřejné používání berberských symbolů;

13.  podporuje alžírské právníky a vykonavatele dalších právnických povolání, kteří i nadále usilují o dodržování nejvyšších standardů spravedlnosti navzdory okolnostem a souvisejícím rizikům; vyzývá alžírské orgány, aby plně zaručily nezávislost soudnictví a nestrannost soudního systému a aby ukončily a zakázaly jakákoli omezení, nepatřičné vlivy, tlaky, hrozby nebo vměšování do soudního rozhodování a dalších soudních záležitostí;

14.  vyzývá alžírské orgány, aby zajistily plnou odpovědnost ozbrojených sil a civilní a demokratický dohled nad nimi a jejich faktické podřízení zákonně ustavenému civilnímu orgánu a aby zaručily, že úloha armády bude náležitě vymezena v ústavě a výslovně omezena na záležitosti národní obrany;

15.  vyzývá alžírské orgány, aby umožnily mezinárodním organizacím pro lidská práva a zmocněncům OSN ke zvláštním postupům vstup do země;

16.  vyjadřuje znepokojení nad administrativními překážkami, s nimiž se v Alžírsku potýkají náboženské menšiny, což se týká zejména výnosu 06-03; vybízí alžírskou vládu, aby přepracovala výnos 06-03 a lépe jej sladila s ústavou a se svými mezinárodními závazky v oblasti lidských práv, zejména s článkem 18 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech; vyzývá k dodržování svobody vyznání všech náboženských menšin;

17.  očekává, že EU se na situaci v oblasti lidských práv zaměří v rámci své spolupráce s alžírskými orgány, zejména během nadcházejícího zasedání Rady přidružení EU-Alžírsko; vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby vypracovala a poskytla seznam jednotlivých případů vzbuzujících mimořádné obavy, včetně případů uvedených v tomto usnesení, a aby pravidelně informovala Parlament o pokroku při jejich řešení;

18.  vyzývá ESVČ, Komisi a členské státy, aby společně se zvláštním zástupcem EU pro lidská práva podporovaly skupiny občanské společnosti, obránce lidských práv, novináře a demonstranty, mimo jiné přijetím důraznějšího veřejného postoje k dodržování lidských práv a zásad právního státu v Alžírsku, jasným a veřejným odsouzením porušování lidských práv, naléhavým apelem na orgány, aby propustily svévolně zadržované osoby a ukončily praxi nadměrného uvalování vyšetřovací vazby, požadováním přístupu k zadržovaným osobám a monitorováním soudních procesů s aktivisty, novináři a obránci lidských práv a bedlivým sledováním stavu lidských práv v Alžírsku za využití všech dostupných nástrojů;

19.  zdůrazňuje význam vztahů EU s Alžírskem, jakožto významným sousedem a partnerem; připomíná význam pevných a hlubokých vztahů mezi EU a Alžírskem a znovu potvrzuje svůj závazek podporovat tyto vztahy na základě důsledného dodržování společných hodnot, jako je dodržování lidských práv, demokracie, právního státu a svobody sdělovacích prostředků;

20.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, delegaci EU v Alžíru, vládě Alžírska, generálnímu tajemníkovi OSN, Radě OSN pro lidská práva a Radě Evropy.

(1) Přijaté texty, P9_TA(2019)0072. (2) Přijaté texty, P8_TA(2015)0188.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2020 o situaci v Etiopii (2020/2881(RSP))

P9_TA(2020)0330 RC-B9-0383/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Etiopii,

–  s ohledem na prohlášení vysokého představitele, místopředsedy Komise Josepa Borrella ze dne 9. listopadu 2020 o nejnovějším vývoji v Etiopii,

–  s ohledem na společné prohlášení vysokého představitele, místopředsedy Komise Josepa Borrella a komisaře pro řešení krizí Janeze Lenarčiče ze dne 12. listopadu 2020 o Etiopii,

–  s ohledem na prohlášení komisaře pro řešení krizí Janeze Lenarčiče ze dne 19. listopadu 2020 nazvané „tigrajský konflikt: humanitární podpora EU pro etiopské uprchlíky, kteří přicházejí do Súdánu“,

–  s ohledem na prohlášení generálního tajemníka OSN ze dne 4. listopadu 2020,

–  s ohledem na prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové z 6. a 13. listopadu 2020 týkající se Tigraje,

–  s ohledem na neformální rozhovory ze dne 24. listopadu 2020 v Radě bezpečnosti OSN o probíhajícím konfliktu v oblasti Tigraj v Etiopii,

–  s ohledem na zprávu o situaci v Etiopii, kterou dne 11. listopadu 2020 zveřejnil Úřad OSN pro koordinaci humanitární činnosti (OCHA),

–  s ohledem na prohlášení předsedy Komise Africké Unie J.E. Moussy Faki Mahamata ze dne 9. listopadu 2020 k situaci v Etiopii,

–  s ohledem na prohlášení spolupředsedů Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU ze dne 9. listopadu 2020,

–  s ohledem na prohlášení ministrů zahraničních věcí členských států EU ze dne 19. listopadu 2020,

–  s ohledem na ústavu Etiopské federální demokratické republiky, která byla přijata dne 8. prosince 1994, a zejména na ustanovení kapitoly III o základních právech a svobodách, lidských právech a demokratických právech,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů,

–  s ohledem na Africkou chartu pro demokracii, volby a správu věcí veřejných,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt OSN o občanských a politických právech,

–  s ohledem na druhou revizi dohody z Cotonou,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že současný ozbrojený konflikt mezi federální etiopskou vládou a regionální tigrajskou správou pod vedením Tigrajské lidově osvobozenecké fronty (TPLF) způsobil stovky úmrtí civilistů a masové vysídlování osob;

B.  vzhledem k tomu, že dne 4. listopadu 2020 vyhlásila etiopská vláda nouzový stav a zahájila na severu oblasti Tigraj vojenské operace den po údajném útoku TPLF namířenému proti vojenské základně federální vlády v oblasti Tigraj; vzhledem k tomu, že od té doby dochází k ozbrojeným střetům mezi federálními silami (federální armádou, zvláštní amharskou policejní jednotkou a amharskými místními ozbrojenými skupinami) na jedné straně a regionálními silami (zvláštní tigrajskou policejní jednotkou a ozbrojenými skupinami), které jsou loajální vůči TPLF, na straně druhé;

C.  vzhledem k tomu, že politické rozpory mezi PP a TPLF se ještě vyostřily poté, co federální vláda kvůli koronavirové krizi odložila vnitrostátní volby plánované na květen 2020;

D.  vzhledem k tomu, že v září 2020 uskutečnila tigrajská regionální správa vedená TPLF své vlastní volby, které etiopská vláda prohlásila za nelegální, jelikož její volební období mělo skončit v září 2020; vzhledem k tomu, že federální parlament považuje volební proces v oblasti Tigraj za nelegální; vzhledem k tomu, že tigrajské vedení prohlásilo, že nadále neuznává federální vládu ani její zákony; vzhledem k tomu, že dne 3. listopadu 2020 prohlásil federální parlament TPLF za „teroristickou skupinu“;

E.  vzhledem k tomu, že dne 8. listopadu 2020 se TPLF obrátila na Africkou unii s cílem navrhnout jí jednání, avšak federální vláda jakoukoli možnost jednání s TPLF vyloučila a odmítla mezinárodní výzvy k dialogu a mediaci s tím, že tigrajský konflikt je vnitřní záležitostí, která by se neměla řešit na mezinárodní úrovni; vzhledem k tomu, že EU nabídla svou podporu s cílem pomoci zmírnit napětí, vrátit se k dialogu a zajistit právní stát v celé Etiopii;

F.  vzhledem k tomu, že Abyi Ahmed dosáhl v roce 2018 historické mírové dohody s Eritreou, která ukončila více než deset let trvající přerušení diplomatických a obchodních vztahů mezi oběma zeměmi; vzhledem k tomu, že Abyiova vláda učinila významné kroky k osvobození novinářů a politických vězňů, povolila činnost dříve zakázaných opozičních skupin a přijala nové zákony o organizacích občanské společnosti a boji proti terorismu; vzhledem k tomu, že vláda byla nedávno kritizována za zadržování opozičních politiků; vzhledem k tomu, že přetrvávají obavy v souvislosti s přijetím nového zákona na omezení nenávistných projevů a dezinformací, který může mít nepříznivý dopad na svobodu projevu;

G.  vzhledem k tomu, že některé politické skupiny propojené s etnickými skupinami v Etiopii, které se cítí etiopským federalistickým systémem vlády marginalizovány, tvrdí, že tento systém vede ke zvýhodňování a k diskriminaci na etnickém základě;

H.  vzhledem k tomu, že v červnu 2020 se po smrti zpěváka a aktivisty Hachalua Hundessy z regionu Oromie zvedla vlna násilí a stovky osob byly tehdy zabity a zatčeny; vzhledem k tomu, že dne 1. listopadu 2020 bylo zabito více než 50 Amharů při útocích na tři vesnice, u nichž se má obecně za to, že byly etnicky motivované a že je má na svědomí Oromská osvobozenecká armáda, tedy ozbrojená skupina, jež se odtrhla od Osvobozenecké fronty Oromie;

I.  vzhledem k tomu, že podle Amharského národního hnutí zakázaly etiopské orgány pokojné protesty proti etnicky motivovanému zabíjení, které se měly konat dne 28. října 2020;

J.  vzhledem k tomu, že podle mezinárodních lidskoprávních organizací došlo v různých částech Tigraje od začátku konfliktu k několika případům bezhlavého vraždění civilistů, včetně masakru, který se odehrál 9. listopadu 2020 v noci ve vesnici Mai-Kadra v regionu Tigraj a jejž lze považovat za válečný zločin, neboť při něm byly zabity stovky civilistů;

K.  vzhledem k tomu, že podle mezinárodních lidskoprávních organizací byli Tigrajci v ostatních částech země propouštěni ze zaměstnání a nesměli odletět do zahraničí; vzhledem k tomu, že existují zprávy o fyzickém a digitálním sledování a hromadném protiprávním zatýkání a zadržování osob;

L.  vzhledem k tomu, že prezident Tigraje potvrdil, že jeho vojenské složky zaútočily raketami na eritrejské letiště Asmara;

M.  vzhledem k tomu, že smrtící boje mezi etiopskými federálními silami a TPLF vyvolaly obavy mezinárodního společenství z nebezpečí, které by vzniklo zhoršením stávající bezpečnostní situace v Etiopii nebo vznikem nové takové situace a jež by mohlo mít dopad na sousední země a mohlo by případně destabilizovat celou oblast Afrického rohu; vzhledem k tomu, že Etiopie stáhla své jednotky ze Somálska, kde bojovaly proti islamistickým povstalcům; vzhledem k tomu, že keňské orgány z obav ze stupňování napětí posílily bezpečnost na hranicích s Etiopií;

N.  vzhledem k tomu, že rozvojová spolupráce EU s Etiopií je jednou z největších na světě, neboť v období 2014 až 2020 dosáhla objemu 815 milionů EUR; vzhledem k tomu, že Etiopie je jedním z největších příjemců prostředků z nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku, které v letech 2015 až 2019 činily více než 271,5 milionu EUR; vzhledem k tomu, že v roce 2020 se EU podílí na financování humanitárních projektů v Etiopii částkou 44,29 milionu EUR, jež je určena na životně důležitou pomoc vnitřně vysídleným lidem, které z jejich domovů vyhnalo násilí nebo přírodní nebezpečí;

O.  vzhledem k tomu, že Úřad OSN pro koordinaci humanitární činnosti (UNOCHA) požádal o přístup do tigrajského regionu, který je od počátku bojů zcela izolovaný (internetové a telefonní připojení bylo přerušeno); vzhledem k tomu, že podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) je jakákoli možnost humanitární pomoci v Tigraji i ve zbývajících částech Etiopie, včetně pomoci lidem, kteří byli v bojích zraněni, a zajištění obětí bojů, omezena, neboť chybí dodávky elektřiny, telekomunikační připojení, přístup k palivu a k hotovosti;

P.  vzhledem k tomu, že již před vypuknutím bojů bylo v Etiopii 15,2 milionu lidí, kteří potřebovali humanitární pomoc, z toho dva miliony byli obyvatelé Tigraje; vzhledem k tomu, že Tigraj je pátý nejlidnatější region Etiopie, v němž žije více než šest milionů obyvatel, 100 000 vnitřně vysídlených osob a 96 000 eritrejských uprchlíků; vzhledem k tomu, že na území tohoto regionu je několik velkých uprchlických táborů a že 44 % obyvatel těchto táborů tvoří podle nevládních organizací děti;

Q.  vzhledem k tomu, že Etiopie je signatářem Dohody z Cotonou, v jejímž článku 96 se uvádí, že dodržování lidských práv a základních svobod patří k podstatným prvkům spolupráce mezi EU a AKT;

R.  vzhledem k tomu, že boje si na obou stranách vyžádaly tisíce obětí na životech, tisícovkám lidí způsobily zranění a vyústily v závažné porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva; vzhledem k tomu, že podle UNHCR byla k 22. listopadu 2020 situace taková, že 38 500 lidí uprchlo před konfliktem přes hranice do Súdánu; vzhledem k tomu, že OSN varovalo před „rozsáhlou humanitární krizí“ a že jeho agentury se připravují na případný příchod 200 000 uprchlíků, který lze očekávat v průběhu půl roku; vzhledem k tomu, že boje vedou i k vnitřnímu vysídlování obyvatel; vzhledem k tomu, že úřad UNHCR již požádal obě strany konfliktu, aby otevřely koridory, kterými by lidé mohli odcházet a jimiž by mohlo být zajištěno zásobování; vzhledem k tomu, že mezinárodní humanitární organizace působící na místě jsou špatně vybaveny a potýkají se s nedostatkem zásob, kterých je zapotřebí pro přicházející uprchlíky a oběti násilí; vzhledem k tomu, že agentury OSN se snaží neprodleně zabezpečit finanční prostředky ve výši 50 milionů USD, které budou určeny na potraviny a budování nových táborů; vzhledem k tomu, že Evropská komise mobilizuje na naléhavou pomoc v první fázi čtyři miliony EUR, které poskytne na potřeby vysídlených osob prchajících do Súdánu;

1.  je hluboce znepokojen nedávným vývojem v Etiopii, včetně pokračujícího násilí a obvinění ze závažného porušování základních lidských práv; vyjadřuje hluboké politování nad stávajícím ozbrojeným konfliktem mezi federální vládou Etiopie a regionální správou Tigraje vedenou TPLF; vyzývá obě strany, aby se zavázaly k okamžitému příměří a řešily politické rozdíly demokratickými prostředky danými ústavou země s cílem nalézt trvalé mírové řešení, zřídit mechanismus pro monitorování příměří a pracovat na vybudování celostátního konsenzu prostřednictvím inkluzivního dialogu;

2.  vyjadřuje solidaritu s oběťmi a s rodinami osob, které byly konfliktem zasaženy; vyjadřuje hluboké politování nad ztrátami na životech, zabíjením nevinných civilistů a nad mimosoudními popravami bez ohledu na to, kdo je spáchal;

3.  vyzývá ústřední vládu Etiopie a TPLF, aby podnikly okamžité kroky ke zmírnění konfliktu; trvá na tom, aby se všichni aktéři striktně řídili přístupem zaměřeným na bezpečnost osob;

4.  vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že je v současnosti velmi omezen přístup humanitárním pracovníkům; vyzývá etiopskou vládu, aby umožnila humanitárním organizacím okamžitý a neomezený přístup do oblastí, ve kterých zuří konflikt, s cílem zajistit humanitární pomoc; varuje před nebezpečím vzniku vážné humanitární krize v zemi i v sousedních státech a širším regionu;

5.  se znepokojením bere na vědomí ultimátum vydané premiérem Abiyem tigrajským silám, ve kterém je vyzývá, aby se vzdaly, a uvádí, že jinak dojde k vojenskému útoku na regionální hlavní město Mekele;

6.  připomíná, že záměrné útoky na civilní obyvatelstvo jsou válečným zločinem; vyzývá jednotky na obou stranách, aby dodržovaly mezinárodní lidská práva a mezinárodní humanitární právo a aby zajistily ochranu osob v postižených oblastech; naléhavě vyzývá všechny strany konfliktu a regionální orgány, aby minimalizovaly škody působené civilnímu obyvatelstvu, zajistily fungování základních služeb a umožnily, aby civilisté měli k těmto službám kdykoli přístup;

7.  s vážným znepokojením konstatuje, že v Etiopii narůstá napětí a násilí mezi etniky; považuje za nejvýše důležité, aby etiopské a tigrajské orgány vládly odpovědně a rozvíjely politické prostředí, jež bude začleňovat všechny aktéry a etnické skupiny;

8.  naléhavě vyzývá federální orgány, aby zanechaly svévolného zatýkání a sledování a dalších kroků zaměřených proti etnickým skupinám; vyzývá etiopské orgány, aby přijaly důrazná opatření proti jakémukoli etnickému profilování a zajistily ochranu etnických menšin v celé zemi; vyzývá etiopskou vládu, aby provedla reformy chránící lidská práva a zaručující rovný přístup k vládním službám a zdrojům pro všechny etnické skupiny;

9.  je hluboce znepokojen nárůstem v šíření zavádějících informací a nenávistných výroků, které staví jednotlivé etnické skupiny proti sobě s cílem podněcovat stávající konflikt v Tigraji; vyzývá všechny strany zapojené do konfliktu, aby upustily od štvavých projevů a nenávistných výroků jak off-line, tak on-line; naléhavě vyzývá vnitrostátní a místní orgány, mediální organizace a veřejnost, aby se zdržely podněcování k násilí a nepřátelství vůči ohroženým skupinám obyvatel a k jejich diskriminaci;

10.  vyzývá státy sousedící s Etiopií, včetně Eritrey, jakož i další státy v širším regionu, jako jsou země v povodí Nilu, aby se zdržely veškerých politických a vojenských zásahů, které by mohly rozdmýchávat konflikt; zdůrazňuje, že v opačném případě hrozí destabilizace širšího regionu, což by mělo katastrofické důsledky pro mezinárodní mír a bezpečnost; zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou mohou státy sousedící s Etiopií hrát při poskytování diplomatické podpory v rámci úsilí o zmírnění konfliktu;

11.  vyjadřuje plnou podporu úsilí o mediaci a zmírnění napětí vedenému Africkou unií, jež bylo iniciováno jejím jihoafrickým předsednictvím, zejména jmenování tří zvláštních vyslanců AU, a vyzývá všechny zúčastněné strany, aby aktivně spolupracovaly a zapojily se do mediačního úsilí AU; vyzývá etiopské orgány, aby spolupracovaly při úsilí mezinárodních organizací, jako je Africká unie, Mezivládní úřad pro rozvoj a Evropská unie, o zahájení inkluzivního dialogu ve snaze dosáhnout míru, bezpečnosti a stability v zemi a regionu;

12.  je hluboce znepokojen skutečností, že na region Tigraj na severu země bylo v podstatě uvaleno komunikační embargo; naléhavě vyzývá etiopskou vládu, aby v Tigraji obnovila všechny formy komunikace coby krok k zajištění odpovědnosti a transparentnosti pro své vojenské operace v regionu a aby obyvatelům Tigraje umožnila svobodně mezi sebou komunikovat; zdůrazňuje, že je významné a nutné, aby měli lidé přístup k informacím on-line i off-line, neboť právo každého člověka na informace a na přístup k informacím je v krizových situacích obzvláště důležité; naléhavě vyzývá k tomu, aby bylo umožněno nezávislé zpravodajství o situaci; trvá na tom, že je důležité, aby byl do Tigraje okamžitě povolen přístup nezávislým sdělovacím prostředkům; naléhavě vyzývá etiopskou vládu, aby plně dodržovala svobodu projevu, sdružování a tisku, jak je zaručuje etiopská ústava, a aby propustila nespravedlivě zadržované novináře a blogery; je pevně přesvědčen o tom, že mírový protest je součástí demokratického procesu a že je za všech okolností nutné vyvarovat se reakce za použití nepřiměřené síly;

13.  vyzývá všechny strany konfliktu, aby zaručily bezpečný a volný pohyb civilistů a zajistily dodržování svobody shromažďování;

14.  vzývá všechny strany zapojené do konfliktu v regionu Tigraj na severu země, aby nezávislým pozorovatelům v oblasti lidských práv zaručily neomezený přístup, a zajistily tak dodržování mezinárodních standardů v oblasti lidských práv; vyzývá všechny strany konfliktu, aby úzce spolupracovaly s příslušnými aktéry na transparentním vyšetření masakru ve městě Mai Kadra, a žádá, aby pachatelé tohoto zločinu byli bezodkladně pohnáni k odpovědnosti a trestně stíháni;

15.  vyzývá etiopské federální orgány, aby důkladně, nezávisle, účinně a nestranně vyšetřily všechny vraždy a případy porušování lidských práv, včetně nadměrného použití síly, svévolného zadržování a násilného zmizení, a vyzývá tygrajské orgány, aby při těchto vyšetřováních spolupracovaly; vyzývá všechny etiopské orgány, aby aktivně bojovaly proti beztrestnosti; připomíná etiopské vládě, že je její povinností zaručit základní práva včetně přístupu ke spravedlnosti a práva na řádný a spravedlivý proces, jak vyplývá z Africké charty a dalších mezinárodních a regionálních lidskoprávních nástrojů, včetně Dohody z Cotonou; vyzývá etiopské orgány, aby zajistily, aby byl v celé Etiopii respektován a dodržován spravedlivý a nezávislý právní stát;

16.  vyzývá k úzké spolupráci mezi subjekty EU poskytujícími humanitární pomoc a UNHRC a žádá UNHCR, aby i nadále poskytoval podporu běžencům, kteří uprchli před krizí, a to i v blízkosti oblastí, z nichž uprchli; připomíná, že etiopská vláda je odpovědná za bezpečnost a ochranu uprchlíků a vnitřně vysídlených osob na svém území; připomíná, že přes 96 000 eritrejských uprchlíků je převážně ubytováno v uprchlických táborech v regionu Tigraj; podporuje výzvy mezinárodního společenství a humanitárních organizací ke zvýšení pomoci uprchlíkům a vysídleným osobám;

17.  vyzývá EU a její partnery, aby súdánské vládě a místním orgánům pomohly rychle reagovat na žádosti o přijímání etiopských běženců prchajících před boji v regionu Tigraj; oceňuje připravenost Súdánu přijmout běžence, kteří prchají před konfliktem; zdůrazňuje, že je třeba začít se naléhavě připravovat na příliv až 200 000 uprchlíků v Súdánu; konstatuje, že Etiopie je důležitou cílovou a tranzitní zemí migrantů, jakož i zemí původu těchto osob; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že všechny financované projekty zahájené v rámci nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku budou v souladu s lidskými právy, zejména právy migrantů a vnitřně vysídlených osob;

18.  vyzývá k rychlé mobilizaci a strukturovanému a vzájemně sladěnému nasazení dodatečných zdrojů EU a jejích členských států s cílem vyřešit komplexní potřeby vzniklé v důsledku konfliktu;

19.  vítá závazek etiopské vlády uspořádat v roce 2021 všeobecné volby; naléhavě vyzývá všechny politické činitele v zemi, aby před volbami zahájili politický dialog, do něhož zapojí občany z celého politického, ideologického, regionálního a etnického spektra; důrazně upozorňuje na to, že svobodné, spravedlivé, inkluzivní a důvěryhodné volby se mohou konat pouze v prostředí oproštěném od zastrašování, násilí a obtěžování, kde je zaručena svoboda projevu a sdružování, v souladu s mezinárodními normami; lituje toho, že závazek uspořádat svobodné volby oslabuje zadržení několika opozičních politiků z celého politického spektra, k němuž dochází od června 2020, a případy závažného porušení práva na spravedlivý proces, které oslabují práva zadržených na spravedlivý proces; vyzývá dotyčné orgány, aby propustily všechny zadržované s výjimkou těch, kteří byli obviněni z trestných činů uznaných právem a mohou být stíháni v souladu s mezinárodními standardy v oblasti spravedlivého procesu;

20.  vyjadřuje svůj závazek jednotě a územní celistvosti Etiopie a vyzývá všechny aktéry v této zemi, aby se veškeré konflikty v zemi snažili řešit mírovou cestou;

21.  vyzývá EU, aby nadále využívala všechny nezbytné diplomatické prostředky ke spolupráci s federálními a regionálními orgány a s regionálními partnery a multilaterálními institucemi s cílem vyřešit konflikt mírovým způsobem;

22.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedovi Komise, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Evropské službě pro vnější činnost, federální vládě a etiopské Komoře federace, tigrajským orgánům, vládě Súdánské republiky, vládám členských zemí Mezivládního úřadu pro rozvoj (IGAD), Africké unii a jejím členským státům, Panafrickému parlamentu a Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT-EU.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2020 o pokračujícím porušování lidských práv v Bělorusku, zejména o vraždě Ramana Bandarenky (2020/2882(RSP))

P9_TA(2020)0331 RC-B9-0389/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá usnesení o Bělorusku, zejména na usnesení ze dne 17. září 2020 o situaci v Bělorusku(1), usnesení ze dne 4. října 2018 o omezování svobody sdělovacích prostředků v Bělorusku, zejména o případu Charty 97(2), usnesení ze dne 19. dubna 2018 o Bělorusku(3), usnesení ze dne 6. dubna 2017 o situaci v Bělorusku(4) a na usnesení ze dne 24. listopadu 2016 o situaci v Bělorusku(5),

–  s ohledem na své doporučení ze dne 21. října 2020 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o vztazích s Běloruskem(6),

–  s ohledem na Sacharovovu cenu Evropského parlamentu za svobodu myšlení za rok 2020, která byla dne 22. října 2020 udělena demokratické opozici v Bělorusku,

–  s ohledem na prohlášení o situaci v Bělorusku po takzvaných prezidentských volbách uspořádaných dne 9. srpna 2020, které dne 13. srpna 2020 vydal předseda Evropského parlamentu a dne 17. srpna 2020 předsedové pěti politických skupin,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 1. října 2020 a 16. října 2020 a na závěry Rady o Bělorusku ze dne 12. října 2020,

–  s ohledem na to, že dne 6. listopadu 2020 Rada rozhodla přidat na sankční seznam dalších 15 pracovníků běloruských orgánů, včetně Alexandra Lukašenka, čímž dosáhl celkový počet Bělorusů, na něž se vztahuje zákaz cestování a zmrazení majetku, 59; s ohledem na to, že Rada přijala dne 17. února 2020 rozhodnutí o prodloužení embarga EU uvaleného na Bělorusko roku 2004, které se týká zbraní a materiálu, jež by mohly být použity k vnitřním represím(7),

–  s ohledem na hlavní výsledek mimořádného zasedání Rady pro zahraniční věci ze dne 14. srpna 2020 a na závěry předsedy Evropské rady ze dne 19. srpna 2020 ohledně situace v Bělorusku po prezidentských volbách, které se konaly dne 9. srpna 2020,

–  s ohledem na řadu nedávných prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele o Bělorusku, zejména na jeho prohlášení ze dne 11. srpna 2020 a 17. srpna 2020, a na předchozí prohlášení mluvčí Evropské služby pro vnější činnost, zejména na její prohlášení ze dne 13. listopadu 2020 o smrti Ramana Bandareky a na její prohlášení o uplatňování trestu smrti v Bělorusku;

–  s ohledem na prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele ze dne 7. září 2020 o svévolném a nevyjasněném zatýkání a zadržování osob z politických důvodů a na jeho prohlášení o eskalaci násilí a zastrašování členů Koordinační rady, které učinil jménem Evropské unie dne 11. září 2020, s ohledem na společné prohlášení delegace EU v Bělorusku učiněné jménem členských států EU zastoupených v Minsku, britského velvyslanectví, švýcarského velvyslanectví a amerického velvyslanectví ze dne 17. listopadu 2020 o zhoršující se situaci v oblasti lidských práv v Bělorusku,

–  s ohledem na prohlášení OSN o situaci v Bělorusku, zejména na prohlášení zvláštních zpravodajů OSN pro lidská práva ze dne 13. srpna 2020 a 19. listopadu 2020 a na prohlášení mluvčí vysoké komisařky OSN pro lidská práva ze dne 21. srpna 2020, 11. září 2020 a 13. listopadu 2020 a na prohlášení učiněná v rámci naléhavé diskuze o situaci v oblasti lidských práv, která proběhla dne 18. září 2020 během 45. zasedání Rady pro lidská práva,

–  s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN o situaci v oblasti lidských práv v Bělorusku ze dne 17. července 2020 a na rezoluci Rady OSN pro lidská práva ze dne 17. září 2020 o o situaci v oblasti lidských práv v Bělorusku před prezidentskými volbami v roce 2020 a po nich,

–  s ohledem na zprávu zpravodaje Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pro Moskevský mechanismus ze dne 5. listopadu 2020 o případech údajného porušování lidských práv v souvislosti s prezidentskými volbami v Bělorusku, které proběhly dne 9. srpna 2020,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a na všechny úmluvy o lidských právech, jichž je Bělorusko smluvní stranou,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v Bělorusku pokračují bezprecedentní pokojné protesty a stávky už více než 100 dní, což poukazuje na míru nespokojenosti a mobilizace běloruské společnosti proti masivnímu falšování výsledků voleb a případům porušování lidských práv, jichž se dopouští autoritářský režim této země; vzhledem k tomu, že vrcholem těchto protestů jsou tzv. pochody jednoty, které se konají o víkendech, a že rozsah těchto demonstrací je v dějinách Běloruska bezprecedentní, neboť se jich účastní až stovky tisíc osob;

B.  vzhledem k tomu, že běloruské orgány reagují na legitimní a pokojné protesty násilím, represemi, systematickým zastrašováním, pronásledováním, omezováním základních svobod a nelidským zacházením s jejich účastníky, včetně mučení a sexuálního násilí vůči demonstrantům, včetně obránců lidských práv; vzhledem k tomu, že obránci lidských práv zdokumentovali více než 500 případů mučení a špatného zacházení se zadrženými a že se někteří lidé pohřešují a několik osob bylo nalezeno mrtvých, mezi nimi i Aljaksandr Taraukovski, Konstantin Šišmakou, Arcjom Parukou, Aljaksandr Vichor a Gennadi Šutou; vzhledem k tomu, že Bělorusko je jedinou zemí v Evropě, kde se stále vykonává trest smrti;

C.  vzhledem k tomu, že podle odhadů bylo v určitou chvíli v průběhu demonstrací proti režimu, a to jak před volbami, které proběhly dne 9. srpna 2020, tak i po nich, zadrženo více než 25 000 Bělorusů, včetně starších osob, žen a dětí; vzhledem k tomu, že v poslední době bylo při pokračujících pokojných demonstracích, které proběhly dne 8. a 15. listopadu 2020, zadrženo více než 1 000 osob; vzhledem k tomu, že v Bělorusku je více než 125 politických vězňů;

D.  vzhledem k tomu, že Raman Bandarenka, 31letý učitel výtvarné výchovy, byl večer 11. listopadu 2020 brutálně zbit skupinou maskovaných mužů v civilu, kteří mají údajně blízké vazby na Lukašenkův režim; vzhledem k tomu, že bití pana Bandarenky pokračovalo i ve vazbě a že byl po dvou hodinách převezen do nemocnice s poraněním hlavy, na které další den zemřel; vzhledem k tomu, že se orgány snaží zbavit odpovědnosti tím, že tvrdí, že pana Bandarenku zbili „příslušní občané“, a stíhají dva oznamovatele: lékaře a novináře;

E.  vzhledem k tomu, že běloruské orgány okamžitě nepřijaly zákonná opatření k vyšetření tohoto zločinu a že v následujících dnech bylo v celém Bělorusku pozatýkáno více než 1 100 osob, které si připomínaly smrt pana Bandarenky; vzhledem k tomu, že zástupci pravoslavné a katolické církve obdrželi od Běloruského vyšetřovacího výboru oznámení, že porušili zákon, protože odsoudili zničení památníku Ramana Bandarenky bezpečnostními složkami;

F.  vzhledem k tomu, že místo toho, aby běloruské orgány postavily před soud osoby odpovědné za smrt Ramana Bandarenky, stíhají ty, kteří se snaží zjistit pravdu o okolnostech jeho úmrtí; vzhledem k tomu, že úřad generálního státního zástupce Běloruska zahájil dne 19. listopadu 2020 na základě čl. 178 odst. 3 Trestního zákoníku Běloruska („vyzrazení léčebného tajemství s dalekosáhlými následky“) trestní stíhání; vzhledem k tomu, že následně došlo k zatčení Kacjaryny Barysevičové, novinářky nezávislé mediální organizace TUT.BY, která psala o smrti Ramana Bandarenky;

G.  vzhledem k tomu, že dne 12. října 2020 zveřejnilo běloruské ministerstvo vnitra prohlášení, v němž oznámilo, že je připraveno proti demonstrantům nasadit ostrou munici; vzhledem k tomu, že orgány během několika protestních akcí použily proti jednotlivcům omračovací granáty, pepřové spreje a gumové projektily a střílely do vzduchu; vzhledem k tomu, že jsou neustále využívána dopravní a komunikační omezení, zejména omezení přístupu k internetu, jako jeden ze způsobů, jak zabránit konání protestů nebo je rozehnat;

H.  vzhledem k tomu, že běloruské orgány pokračují v tvrdých zásazích proti nezávislým běloruským reportérům a občanským novinářům a záměrně se snaží bránit v objektivním zpravodajství; vzhledem k tomu, že jen 15. listopadu 2020 bylo zatčeno 23 novinářů, kteří v různých běloruských městech pokrývali protesty na uctění památky Ramana Bandarenky; vzhledem k tomu, že zahraniční média a novináři mají do Běloruska zakázán přístup;

I.  vzhledem k tomu, že v průběhu voleb a po volbách bylo stíháno celkem 390 novinářů, z nichž si 77 muselo z důvodu obvinění ze spáchání správních přestupků odpykat krátké tresty odnětí svobody v délce až 15 dní; vzhledem k tomu, že podle běloruského Sdružení novinářů je kde dni 23. listopadu 2020 zadržováno na základě obvinění ze spáchání správních přestupků nebo trestných činů 14 novinářů;

J.  vzhledem k tomu, že svévolné zadržování a zatýkání je často doprovázeno použitím síly a že vede k poškozování profesionálního zařízení nebo jeho zabavení a také k vymazání připraveného natočeného materiálu; vzhledem k tomu, že gumovými projektily byly zraněny tři novinářky, které plnily své novinářské povinnosti;

K.  vzhledem k tomu, že zahraničním dopisovatelům, kteří přijeli podávat zprávy o volbách, byla odepřena možnost akreditace; vzhledem k tomu, že dne 2. října 2020 běloruské ministerstvo zahraničních věcí zrušilo akreditaci všech zahraničních novinářů v zemi, přičemž tento krok označilo za součást reformy právních předpisů země a postupů týkajících se sdělovacích prostředků;

L.  vzhledem k tomu, že terčem represí jsou i děti, neboť jejich rodičům je vyhrožováno ztrátou opatrovnictví, pokud se budou účastnit protestů;

M.  vzhledem k tomu, že EU uvalila sankce na 40 osob, které nesou odpovědnost za násilí, útlak a falšování volebních výsledků v Bělorusku; vzhledem k tomu, že dne 6. listopadu 2020 Evropská rada rozhodla přidat na sankční seznam dalších 15 pracovníků běloruských orgánů, včetně Alexandra Lukašenka a jeho syna; vzhledem k tomu, že se připravují sankce proti dalším osobám a společnostem; vzhledem k tomu, že dne 3. listopadu 2020 začala jaderná elektrárna Astravec vyrábět elektřinu a vyvolala nové obavy ohledně své bezpečnosti;

N.  vzhledem k tomu, že běloruské orgány stále nevyšetřily zprávy o policejním násilí a že beztrestnost za porušování lidských práv zůstává velmi rozšířením problémem; vzhledem k tomu, že absence právního státu znemožňuje obětem uplatnit právo na řádný proces;

1.  odsuzuje co nejdůrazněji vraždu Ramana Bandarenky a vyjadřuje soustrast jeho rodině i všem rodinám, které ztratily své blízké v důsledku represí Lukašenkova režimu;

2.  vyzývá k rychlému, důkladnému, nestrannému a nezávislému vyšetření smrti Ramana Bandarenky a úmrtí Aljaksandra Tarajkouského, Aljaksandra Vichora, Arcjoma Parukova, Henadze Šutava a Kanstancina Šyšmakova, kteří zahynuli v souvislosti s protesty;

3.  vyzývá běloruské orgány, aby okamžitě propustily všechny politické vězně, včetně dr. Arťoma Sarokina a novinářky Kacjaryny Barysevičové, kteří odhalili oficiální snahu o zamaskování vraždy Ramana Bandarenky;

4.  opakuje, že podporuje demonstrující občany Běloruska, kteří požadují svobodu, demokracii, důstojnost a právo rozhodovat o svém vlastním osudu; odsuzuje neustálé porušování lidských práv, zastrašování a nepřiměřené užití síly proti pokojným demonstrantům;

5.  požaduje okamžité propuštění zdravotnického pracovníka, který v zájmu veřejnosti předal informace o smrti Ramana Bandarenky sdělovacím prostředkům, aniž by tím porušil práva rodinných příslušníků oběti;

6.  naléhavě vybízí běloruské orgány, aby upustily od všech forem násilí, špatného zacházení, genderově podmíněného násilí a mučení běloruských občanů a zadržovaných osob, aby jim umožnily přístup k lékařské péči a právnímu poradenství a aby okamžitě a bezpodmínečně propustily všechny svévolně zadržované osoby, včetně účastníků protestů proti výsledkům voleb nebo násilným postupům orgánů, a osoby, které těmto protestům vyjádřily podporu;

7.  důrazně odsuzuje zastrašování, obtěžování, svévolné zatýkání a zadržování osob, špatné zacházení s občany a porušování lidských práv běloruskými orgány nebo z jejich pověření; požaduje okamžité ukončení všech forem obtěžování občanů, jako je propouštění zaměstnanců či vylučování studentů za účast na stávkách a protestech, odebírání novinářských akreditací, odvetné přerušování komunálních služeb, např. dodávek vody nebo tepla, odebírání práv péče o dítě, obstavení soukromých bankovních účtů a blokování internetu;

8.  vyzývá příslušníky běloruských donucovacích orgánů a všechny osoby, které jednají z pověření běloruských orgánů, aby se okamžitě zdrželi násilí vůči civilnímu obyvatelstvu a aby nevykonávali nezákonné příkazy a pokyny k nasazení nepřiměřené síly, násilí, mučení a špatnému zacházení s občany; žádá, aby do běloruského trestního zákoníku byla v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv vložena samostatná definice mučení a aby byl novelizován tak, aby bylo násilné zmizení kvalifikováno jako trestný čin;

9.  odsuzuje naprostou neochotu orgánů vyšetřit případy špatného zacházení a mučení, kterého se měli dopustit příslušníci donucovacích orgánů při zahájení trestního šetření pokojných občanů; zdůrazňuje, že tento přístup je jasným důkazem záměrné a systematické politiky represí a beztrestnosti, což ještě zdůrazňuje skutečnost, že nasazení policisté a příslušníci zvláštních bezpečnostních sil jsou za svou účast na zločinech páchaných na obyvatelstvu oceňováni nejvyššími vyznamenáními;

10.  odmítá uznat výsledky tzv. prezidentských voleb, které se v Bělorusku konaly dne 9. srpna 2020, a jednoznačně podporuje běloruské občany, kteří legitimně požadují okamžité ukončení represí autoritářského režimu, dodržování základních svobod a lidských práv, demokratické zastoupení a účast na politickém životě a nové, svobodné a spravedlivé volby v souladu s mezinárodními normami a pod dohledem Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě;

11.  vyzývá všechny podniky působící v Bělorusku, aby v souladu s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv postupovaly s náležitou péčí a dostály své odpovědnosti za dodržování lidských práv;

12.  trvá na tom, že je třeba zajistit právo občanů na svobodu shromažďování, sdružování, projevu a přesvědčení, stejně jako svobodu sdělovacích prostředků, a zrušit tak veškerá právní i praktická omezení, která brání uplatňování těchto svobod;

13.  znovu poukazuje na důležitost vytvoření právního státu, aby byly dodržovány základní svobody a lidská práva, a také na význam fungujícího nezávislého soudnictví, aby bylo zajištěno právo na právního zástupce, spravedlivý proces a opravné prostředky;

14.  vyzývá Komisi, aby zintenzivnila pomoc poskytovanou nezávislým sdělovacím prostředkům v Bělorusku, jejichž přežití a provoz má z hlediska poskytování objektivních informací o dění v Bělorusku běloruské veřejnosti i mezinárodní komunitě zásadní význam;

15.  důrazně odsuzuje pokračující uplatňování trestu smrti a vyzývá k jeho okamžitému a trvalému zrušení a do doby, než k němu doje, k zavedení moratoria na výkon trestu smrti a účinnému uplatňování práva odvolat se proti rozsudku trestu smrti;

16.  vyzývá běloruské orgány, aby přestaly útočit na novináře a pracovníky médií, aby je přestaly zadržovat a démonizovat a aby pracovaly na zajištění smysluplné ochrany svobody sdělovacích prostředků;

17.  vyzývá EU, aby podpořila mezinárodní vyšetřování zločinů spáchaných Lukašenkovým režimem na běloruském lidu; domnívá se, že vyšetřování by mělo být podpořeno zřízením střediska pro shromažďování důkazů a vytvořením pracovní skupiny EU složené z odborníků v oblasti mezinárodního práva, které by napomáhaly budoucímu mezinárodnímu vyšetřování; vyzývá Komisi, členské státy a ESVČ, aby plně podporovaly úsilí Rady OSN pro lidská práva a Moskevského mechanismu OBSE, jakož i obránců lidských práv a občanské společnosti o zdokumentování případů porušování lidských práv a informování o nich a o následné vymezení odpovědnosti příslušných aktérů a dosažení spravedlnosti pro oběti;

18.  odsuzuje kroky běloruského Národního shromáždění, jimiž běloruské občany z politických důvodů zbavuje jejich občanství;

19.  odsuzuje zásahy proti obránkyním lidských práv, zejména zatčení Marfy Rabkovové a Mariny Kostyljančenkové ze střediska pro lidská práva Vjasna, a vyzývá k okamžitému ukončení obtěžování aktivistek na základě příslušnosti k pohlaví;

20.  je toho názoru, že ceremoniál předání Sacharovovy ceny za svobodu myšlení za rok 2020, která byla udělena demokratické opozici v Bělorusku, se může vzhledem k pandemii prozatím uskutečnit na dálku; zdůrazňuje však, že jakmile to situace umožní, mělo by být uspořádáno její fyzické slavnostní předání;

21.  zdůrazňuje, že opatření přijatá EU a jejími členskými státy proti Lukašenkovu režimu jsou nedostatečná, a vítá rozhodnutí Rady připravit třetí soubor sankcí, které budou tentokrát namířeny proti firmám a oligarchům majícím vazby na Lukašenkův režim; vyzývá k přesvědčivému rozšíření sankčního seznamu EU;

22.  podporuje okamžité zahájení zjišťovací mise Evropského parlamentu do Vilniusu a Varšavy, jakož i spolupráci s opozicí v Bělorusku, s cílem prozkoumat možnosti mediace a činnosti na podporu demokracie; poukazuje na potřebu další činnosti v oblasti mediace a podpory demokracie, jako je mise na vysoké úrovni, která by následovala po zjišťovací misi;

23.  vyzývá k úplnému zmrazení všech převodů finančních prostředků EU, včetně půjček od Evropské investiční banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj a dalších půjček, na současnou běloruskou vládu a státem řízené projekty; vyzývá ESVČ, aby prozatím pozastavila jednání o prioritách partnerství mezi EU a Běloruskem, dokud neproběhnou svobodné a spravedlivé prezidentské volby;

24.  vyzývá EU a členské státy, aby zvýšily pomoc běloruské občanské společnosti a zajistily rozsáhlejší spolupráci s nezávislými organizacemi občanské společnosti, obránci lidských práv a nezávislými novináři, zejména těmi, kteří jsou ve vazbě, a jejich větší podporu a aby monitorovaly jejich soudní řízení; žádá Komisi, aby urychleně zavedla program stipendií pro studenty a akademiky, kteří byli za své prodemokratické postoje vyloučeni z běloruských univerzit; žádá Komisi, aby zahájila cílený program pomoci EU určený obětem politických represí a policejního násilí;

25.  odsuzuje vyhoštění evropských diplomatů z Běloruska a vyzývá EU a členské státy, aby zvážily omezení diplomatické spolupráce s touto zemí;

26.  s politováním konstatuje, že běloruské orgány zaslaly žádost o vydání Scjapana Pucily a Romana Protaseviče, kteří založili kanál Telegram Next a Nexta-live se sídlem ve Varšavě a které běloruský Výbor pro státní bezpečnost (KGB) přidal na seznam osob zapojených do teroristické činnosti;

27.  vyzývá členské státy a Komisi, aby se řídily doporučeními zpravodaje Moskevského mechanismu OBSE týkajícími se udělování azylu v případech pronásledování, na něž se vztahuje Ženevská úmluva o uprchlících; vybízí v této souvislosti členské státy, aby ještě více usnadnily postup získávání víz pro osoby, které prchají z Běloruska z politických důvodů, a aby jim a jejich rodinám nabídly veškerou nezbytnou podporu a pomoc;

28.  odsuzuje útlak sdělovacích prostředků a omezování přístupu k internetu, šíření dezinformací a bití, zatýkání a zastrašování novinářů a bloggerů; zdůrazňuje právo běloruských občanů na neomezený přístup k informacím; vyzývá EU, aby využila svých nástrojů k podpoře sdělovacích prostředků a novinářů, kteří jsou ze strany režimu vystaveni represím;

29.  zdůrazňuje, že běloruští pracující by měli mít možnost uplatnit své právo na pokojnou stávku, aniž by riskovali propuštění, zatčení nebo jiná odvetná opatření;

30.  s politováním konstatuje, že jaderná elektrárna Astravec nesplňuje nejvyšší mezinárodní normy v oblasti bezpečnosti a životního prostředí; podporuje snahy o zajištění evropské solidarity týkající se zákazu dovozu energie z jaderné elektrárny Astravec na trh EU;

31.  opětovně vyzývá Radu a Komisi, aby zavedly celounijní komplexní, účinná a včasná omezující opatření, evropskou obdobu Magnitského zákona, který by umožnil neprodleně uvalit cílené sankce na osoby, státní a nestátní subjekty a další aktéry odpovědné za závažné porušování lidských práv, jejich zneužívání či korupci nebo zapojené do těchto činů;

32.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a orgánům Běloruské republiky.

(1) Přijaté texty P9_TA(2020)0231. (2) Úř. věst. C 11, 13.1.2020, s. 18. (3) Úř. věst. C 390, 18.11.2019, s. 100. (4) Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 60. (5) Úř. věst. C 224, 27.6.2018, s. 135. (6) Přijaté texty P9_TA(2020)0280. (7) Úř. věst. L 45, 18.2.2020, s. 3.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2020 o rostoucím napětí ve Varoši po nezákonných aktivitách Turecka a potřebě bezodkladného obnovení rozhovorů (2020/2844(RSP))

P9_TA(2020)0332 RC-B9-0355/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Turecku, zejména na usnesení ze dne 13. března 2019 o zprávě Komise o Turecku za rok 2018(1) a ze dne 17. září 2020 o přípravě zvláštního zasedání Evropské rady, které se zaměří na nebezpečnou eskalaci a úlohu Turecka ve východním Středomoří(2),

–  s ohledem na své prohlášení ze dne 14. února 2012 o navrácení uzavřené části města Famagusty jeho legitimním obyvatelům(3),

–  s ohledem na zprávy Petičního výboru ze dne 17. července 2008 o vyšetřovací misi do Famagusty (Kypr) uskutečněné ve dnech 25.–28. listopadu 2007 a ze dne 21. listopadu 2018 o vyšetřovací misi do Famagusty (Kypr) uskutečněné ve dnech 7.–8. května 2018, v souvislosti s peticí č. 733/2004, kterou předložil Loizos Afxentiou jménem Hnutí famagustských uprchlíků,

–  s ohledem na svá usnesení o jednání Petičního výboru ze dne 23. září 2008(4), 22. dubna 2009(5) a 13. února 2018(6),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2020 o politice rozšíření EU (COM(2020)0660) a na průvodní dokument k tomuto sdělení nazvaný Zpráva o Turecku za rok 2020,

–  s ohledem na rámec pro jednání s Tureckem ze dne 3. října 2005,

–  s ohledem na závěry Rady ze dnů 15. a 16. října 2020 a na předchozí příslušné závěry Rady a Evropské rady,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 13. října 2020 k vývoji ohledně Varoše,

–  s ohledem na prohlášení, která vydal jménem Evropské unie místopředseda Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku dne 6. října 2020 k vývoji ohledně Varoše a dne 15. listopadu 2020 k Varoši,

–  s ohledem na společné prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a komisařky Ferreirové ze dne 20. října 2020 ve věci volebního procesu ve společenství kyperských Turků,

–  s ohledem na hlavní zásady mezinárodního práva a Charty OSN, na dohodu na vysoké úrovni mezi vedoucími představiteli obou komunit z roku 1979 a na příslušné rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Kypru, včetně rezolucí č. 541 (1983), č. 550 (1984), č. 789 (1992) a č. 2537 (2020),

–  s ohledem na prohlášení předsedy Rady bezpečnosti OSN ze dne 9. října 2019 a ze dne 9. října 2020 o situaci na Kypru,

–  s ohledem na prohlášení generálního tajemníka OSN po setkání s oběma vedoucími představiteli v listopadu 2019 v Berlíně,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Turecko je kandidátskou zemí a důležitým partnerem EU; vzhledem k tomu, že se od Turecka, jakožto kandidátské země, očekává, že bude dodržovat nejvyšší demokratické standardy, respektovat lidská práva a zásady právního státu, a to včetně dodržování mezinárodních úmluv;

B.  vzhledem k tomu, že Turecko je spojencem NATO a je třeba mu připomenout, že je jeho povinností hrát konstruktivní úlohu při zmírňování napětí;

C.  vzhledem k tomu, že na neúspěšný státní převrat podporovaný řeckou juntou v roce 1974 reagovalo Turecko invazí svých vojsk na Kypr, a vzhledem k tomu, že v srpnu 1974 bylo vojensky obsazeno také město Famagusta, které je od té doby nezákonně okupováno;

D.  vzhledem k tomu, že část města Famagusty byla tehdy uzavřena a zůstává dodnes neobydlená a pod přímou kontrolou turecké armády;

E.  vzhledem k tomu, že OSN se domnívá, že za současný stav ve Varoši je odpovědné Turecko, které je tudíž odpovědné i za veškeré snahy o změnu statusu této oblasti v rozporu s dohodou na vysoké úrovni z roku 1979 a rezolucemi Rady bezpečnosti OSN č. 550 (1984) a č. 789 (1992);

F.  vzhledem k tomu, že rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 550 (1984) „považuje pokusy osídlit jakoukoli část Varoše kýmkoli jiným než jejími původními obyvateli za nepřípustné a vyzývá k předání této oblasti pod správu Organizace spojených národů“, a vzhledem k tomu, že rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 789 (1992) naléhavě vyzývá k tomu, aby za účelem provedení rezoluce č. 550 (1984) byla Varoša „pod dohledem mírových sil OSN na Kypru předána svým legitimním obyvatelům“, čímž by se přispělo k budování důvěry;

G.  vzhledem k tomu, že navrácení uzavřené části města Famagusta jejím legitimním obyvatelům by ulehčilo snahy o celkové urovnání kyperského sporu;

H.  vzhledem k tomu, že po oznámení učiněném v Ankaře dne 6. října 2020 a ve spolupráci se současným vůdcem kyperských Turků Ersinem Tatarem byla dne 8. října 2020 část Varoše částečně prohlášena za „otevřenou“, což je v rozporu s předchozími dohodami a příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN;

I.  vzhledem k tomu, že na začátku září 2019 navštívil Varošu turecký ministr zahraničních věcí Mevlüt Çavuşoğlu a oznámil otevření „generálního konzulátu“ Turecka v širší oblasti Varoša“; vzhledem k tomu, že na začátku února 2020 navštívil Varošu viceprezident Turecka Fuat Oktay, aby ve Varoši pořádal schůzku na vysoké úrovni na téma „právních, politických a hospodářských aspektů opětovného otevření opuštěného města Varoša“;

J.  vzhledem k tomu, že Turecko prohlásilo, že bude jednostranně pokračovat v různých projektech ve Varoši, přičemž hrozí tím, že tuto oblast připraví na nezákonné osídlení;

K.  vzhledem k tomu, že komunita kyperských Turků má od 18. října 2020 nového vůdce Ersina Tatara; vzhledem k tomu, že bývalý vedoucí představitel kyperských Turků Mustafa Akıncı hrál důležitou, pozitivní a historickou roli při prosazování míru a dialogu mezi oběma komunitami na ostrově;

L.  vzhledem k tomu, že dne 10. listopadu 2020 protestovaly rekordní tisíce kyperských Turků v severní části Kypru, včetně Varoše, proti zasahování Turecka do kyperských záležitostí a požadovaly svobodu, demokracii a dodržování práv kyperských Řeků z Varoše; vzhledem k tomu, že se do těchto protestů zapojili hlavní vůdcové opozice, včetně bývalého vedoucího představitele kyperských Turků Mustafy Akıncıho;

M.  vzhledem k tomu, že návštěva okupovaného území Kypru za účelem „pořádání pikniku“ ve Varoši, kterou dne 15. listopadu 2020 uskutečnil turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan, byla provokativním činem, který rovněž vyvolal obrovské reakce mezi kyperskými Turky;

N.  vzhledem k tomu, že v rámci všech předchozích jednání, včetně poslední konference o Kypru ve městě Crans-Montana v roce 2017, byla Varoša zařazena mezi oblasti, které by po úplném vyřešení kyperské otázky na základě dohody o bikomunálním a bizonálním federativním uspořádání měly být vráceny řecké kyperské správě;

O.  vzhledem k tomu, že současný vůdce kyperských Turků Ersin Tatar se staví proti komplexnímu urovnání kyperské otázky na základě vytvoření federace skládající se ze dvou komunit a dvou zón, jak je stanoveno v parametrech OSN, a vzhledem k tomu, že prezident Erdoğan dne 15. listopadu 2020 vyzval k zahájení rozhovorů, jejichž cílem by byly „dva samostatné státy“ na Kypru;

P.  vzhledem k tomu, že Turecko pokračuje ve svých stávajících nezákonných, jednostranných a vojenských akcích ve východním Středomoří, které zasahují do svrchovanosti členských států EU Řecka a Kypru; vzhledem k tomu, že přímá angažovanost Turecka na straně Ázerbájdžánu v souvislosti s konfliktem v Náhorním Karabachu jde nad rámec jeho geoekonomických zájmů a je odrazem ambicióznější geopolitické agendy, jako je tomu v případě akcí Turecka v Libyi a Sýrii, a se znepokojením konstatuje, že pokračující a sílící odklon Turecka od evropských hodnot a norem přivedlo vztahy mezi EU a Tureckem na historický bod mrazu;

1.  odsuzuje protiprávní činnosti Turecka ve Varoši, zejména její částečné „otevření“; zdůrazňuje, že takové počínání, kdy je druhá strana znovu postavena před hotovou věc, podrývá vzájemnou důvěru a vyhlídky na komplexní řešení kyperské otázky, neboť mění situaci na místě k horšímu, prohlubuje rozpory a upevňuje trvalé rozdělení Kypru; varuje před jakoukoli změnou současného stavu ve Varoši, která by byla v rozporu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN;

2.  vybízí tureckou vládu, aby toto rozhodnutí zrušila a aby upustila od veškerých jednostranných kroků, které by mohly vyvolat další napětí na ostrově, v souladu s nedávnou výzvou Rady bezpečnosti OSN; vyzývá Turecko, aby z Kypru stáhlo své ozbrojené síly, předalo oblast Varoše jejím legitimním obyvatelům s tím, že v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 550 (1984) bude oblast dočasně spravována Organizací spojených národů, a aby se zdrželo veškerých zásahů, které by změnily demografickou rovnováhu na ostrově prostřednictvím politiky nezákonného osídlování; zdůrazňuje, že je třeba, aby po vyřešení kyperské otázky bylo acquis EU uplatňováno na celém ostrově;

3.  je pevně přesvědčen, že udržitelného řešení konfliktů lze dosáhnout pouze prostřednictvím dialogu, diplomacie a jednání v duchu dobré vůle a v souladu s mezinárodním právem, a znovu potvrzuje své přesvědčení, že udržitelné řešení kyperského problému by prospělo všem zemím v regionu, zejména Kypru, Řecku a Turecku; vyzývá Evropskou radu, aby zachovala svůj jednotný postoj vůči jednostranným a nezákonným akcím Turecka, aby přijala opatření a uvalila přísné sankce v reakci na protiprávní jednání Turecka; připomíná, že dalším sankcím lze zamezit pouze prostřednictvím dialogu, upřímné spolupráce a konkrétního pokroku v regionu;

4.  zdůrazňuje výzvu generálního tajemníka OSN k obnovení jednání od bodu, v němž byla přerušena ve městě Crans-Montana v roce 2017, a také, že by se tak mělo stát na základě společného prohlášení obou vedoucích představitelů ze dne 11. února 2014, šestibodového rámce generálního tajemníka OSN ze dne 30. června 2017 a sblížení, jichž bylo dosaženo do konce konference; vyjadřuje politování nad tím, že nejvyšší turecké orgány podpořily řešení v podobě dvou států, a naléhavě vyzývá Turecko, aby se konkrétně zavázalo k výzvě generálního tajemníka OSN;

5.  připomíná, že podporuje spravedlivé, komplexní a perspektivní urovnání založené na federativním uspořádání dvou politicky rovných komunit a dvou zón s jedinou mezinárodní právní subjektivitou, jedinou suverenitou a jediným občanstvím, a to v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, mezinárodním právem a acquis EU a na základě dodržování zásad, na nichž je Unie založena;

6.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že cílem nezákonného „otevření“ Varoše je změna vlastnictví nemovitostí v této oblasti, a tedy snížení vyhlídek na vrácení Varoše, jak je stanoveno v příslušných rezolucích Rady bezpečnosti OSN, nebo prostřednictvím komplexního vyřešení kyperské otázky; naléhavě vyzývá Turecko, aby se zdrželo nezákonného osidlování Varoše jinými než jejími zákonnými obyvateli, nebo aby požadovalo návrat zákonných obyvatel do jejich domovů za podmínek vojenské okupace;

7.  zdůrazňuje, že přímé rozhovory pod záštitou OSN na dohodnutém základě zůstávají jedinou možností, jak dosáhnout řešení, které sjednotí ostrov a jeho obyvatele, což povede mimo jiné k normalizaci vztahů mezi Kyprem a Tureckem, ke zlepšení vyhlídek na vymezení výlučné ekonomické zóny mezi Kyprem a Tureckem a k posílení vztahů mezi EU a Tureckem; naléhavě žádá, aby co nejdříve a na dohodnutém základě byla obnovena jednání o znovusjednocení Kypru pod záštitou generálního tajemníka OSN;

8.  stojí při komunitě kyperských Turků i kyperských Řeků v jejich úsilí o dosažení míru a stability a vyzývá Komisi, aby urychleně realizovala druhý roční akční program pomoci komunitě kyperských Turků, jehož cílem je podpořit projekty, které napomáhají usmíření, zlepšují infrastrukturu a zajišťují ochranu životního prostředí a hospodářský rozvoj; požaduje zejména trvalou a rozsáhlejší podporu občanské společnosti v rámci komunity kyperských Turků i kyperských Řeků, a to jak prostřednictvím programu pomoci EU, tak i strukturálněji v rámci nového víceletého finančního rámce, zejména na základě programu Občané, rovnost, práva a hodnoty;

9.  vyzývá EU a její členské státy, aby se aktivněji zasazovaly o úspěšné dokončení jednání pod záštitou OSN, mimo jiné jmenováním zástupce při zprostředkovatelské misi OSN, a aby koordinovaly své úsilí s Evropským parlamentem s cílem přesvědčit Turecko, aby upustilo od svých nezákonných aktivit ve Varoši;

10.  podtrhuje svou podporu územní celistvosti Kypru a vyzývá členské státy EU, aby se postavily proti jakýmkoli pokusům třetích zemí uznat na ostrově Kypr jiný stát než Kyperskou republiku;

11.  vyjadřuje politování nad prohlášeními tureckého prezidenta během jeho návštěvy Varoše dne 15. listopadu 2020, která jsou jasným důkazem toho, že Ankara plánuje nezákonné osídlení uzavřeného města a podporuje trvalé rozdělení Kypru;

12.  vyzývá Turecko, aby se zdrželo jakýchkoli jednostranných činností, jako jsou nezákonné průzkumné vrty, které dále porušují svrchovanost a svrchovaná práva Kyperské republiky, jsou hrozbou, že vytvoří nové faits accomplis v rozporu s mořským právem, ohrožují obnovení věcných jednání a vyhlídek na komplexní řešení na dohodnutém základě a nepřispívají k dobrým sousedským vztahům v regionu;

13.  vyzývá misi OSN na Kypru, aby zvýšila úsilí při sledování vývoje ve Varoši;

14.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a prezidentovi, vládě a parlamentu Turecka.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2019)0200. (2) Přijaté texty, P9_TA(2020)0230. (3) Úř. věst. C 249 E, 30.8.2013, s. 1. (4) Úř. věst. C 8E, 14.1.2010, s. 41. (5) Úř. věst. C 184 E, 8.7.2010, s. 12. (6) Přijaté texty, P8_TA(2019)0114.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2020 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o odstranění cel na určité produkty (COM(2020)0496 – C9-0284/2020 – 2020/0253(COD))

P9_TA(2020)0333 A9-0217/2020

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2020)0496),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0284/2020),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 18. listopadu 2020 zavázal schválit postoj Parlamentu podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A9‑0217/2020),

1.  přijímá svůj postoj v prvním čtení ve znění návrhu předloženého Komisí;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. listopadu 2020 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/... o odstranění cel na určité zboží

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2020/2131.)

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2020 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 428/2009 udělením všeobecného vývozního povolení Unie pro vývoz určitého zboží dvojího užití z Unie do Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (COM(2020)0692 – C9-0345/2020 – 2020/0313(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2020)0692),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0345/2020),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 18. listopadu 2020 zavázal schválit tento postoj podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 163 jednacího řádu,

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. listopadu 2020 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/..., kterým se mění příloha IIa nařízení Rady (ES) č. 428/2009, pokud jde o udělení všeobecného vývozního povolení Unie pro vývoz určitého zboží dvojího užití z Unie do Spojeného království Velké Británie a Severního Irska

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2020/2171.)

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2020 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice Rady 2006/112/ES, pokud jde o dočasná opatření v reakci na pandemii COVID-19, která souvisejí s daní z přidané hodnoty na očkovací látky proti COVID-19 a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro pro testování na COVID-19 (COM(2020)0688 – C9-0352/2020 – 2020/0311(CNS))

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2020)0688),

–  s ohledem na čl. 113 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C9-0352/2020),

–  s ohledem na články 82 a 163 jednacího řádu,

1.  schvaluje návrh Komise;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2020 o de facto zrušení práva na umělé přerušení těhotenství v Polsku (2020/2876(RSP))

P9_TA(2020)0336 B9-0373/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (dále jen „SEU“), zejména na článek 2 a čl. 7 odst. 1,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech (dále jen „EÚLP“) ze dne 4. listopadu 1950 a příslušnou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

–  s ohledem na Ústavu Polské republiky,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv ze dne 10. prosince 1948,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt OSN o hospodářských, sociálních a kulturních právech (ICESCR) ze dne 16. prosince 1966 a Mezinárodní pakt OSN o občanských a politických právech (ICCPR) ze dne 16. prosince 1966,

–  s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen ze dne 18. prosince 1979,

–  s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání ze dne 10. prosince 1984,

–  s ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro lidská práva k sedmé pravidelné zprávě o Polsku ze dne 23. listopadu 2016,

–  s ohledem na mezinárodní odborné pokyny pro sexuální výchovu, které vydala organizace UNESCO dne 10. ledna 2018,

–  s ohledem na Mezinárodní konferenci o populaci a rozvoji (ICPD) konanou v roce 1994 v Káhiře, na její akční program, výsledky hodnotících konferencí a summit ICPD25, který se uskutečnil v roce 2019 v Nairobi,

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu, které byly přijaty na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995, a na následné závěrečné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking +10 (2005), Peking +15 (2010) a Peking +20 (2015),

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva), která vstoupila v platnost dne 1. srpna 2014, a na usnesení Parlamentu ze dne 28. listopadu 2019 o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě a dalších opatřeních pro boj proti násilí na základě pohlaví(1),

–  s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN z roku 2015,

–  s ohledem na tematický dokument komisaře Rady Evropy pro lidská práva ze dne 4. prosince 2017 nazvaný „Sexuální a reprodukční zdraví a práva žen v Evropě“,

–  s ohledem na závěry výročního kolokvia o základních právech s názvem „Práva žen v neklidné době“ z roku 2017, které uspořádala Komise,

–  s ohledem na doporučení Světové zdravotnické organizace z roku 2018 týkající se zdraví a práv dospívajících ve věci sexuality a reprodukce,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví ze dne 10. července 2017 o návštěvě Polska uskutečněné ve dnech 22. až 24. května 2017 a na zprávu ze dne 3. prosince 2018 o stavu právního státu v Polsku v návaznosti na cestu ad hoc delegace Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci do Polska ve dnech 19. až 21. září 2018,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Polsku, zejména na usnesení ze dne 15. listopadu 2017 o stavu právního státu a demokracie v Polsku(2) a na usnesení ze dne 17. září 2020 o návrhu rozhodnutí Rady o zjištění zřejmého nebezpečí závažného porušení zásady právního státu ze strany Polské republiky(3),

–  s ohledem na čtyři řízení o nesplnění povinnosti, která Komise zahájila s Polskem v souvislosti s reformou polského soudnictví, a na návrh rozhodnutí Rady ze dne 20. prosince 2017 o zjištění zřejmého nebezpečí závažného porušení zásady právního státu ze strany Polské republiky (COM(2017)0835),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2018 o rozhodnutí Komise aktivovat čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU v souvislosti se situací v Polsku(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2019 o kriminalizaci sexuální výchovy v Polsku(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech(6) a na své legislativní usnesení ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Práva a hodnoty(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. února 2019 o odmítavých reakcích vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů v EU(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2019 o veřejné diskriminaci osob LGBTI a nenávistných projevech vůči nim, včetně zákazu vstupu osobám LGBTI do některých oblastí(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům(10),

–  s ohledem na zprávu Komise o právním státu za rok 2020 ze dne 30. září 2020 nazvanou „Stav právního státu v Evropské unii“ (COM(2020)0580) a na kapitolu o stavu právního státu v Polsku,

–  s ohledem na dopis zaslaný pěti předsedy většinových politických skupin Evropského parlamentu předsedovi vlády Polska dne 30. října 2020(11),

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 2 SEU je Unie založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, spravedlnosti, právního státu, dodržování lidských práv a zákazu diskriminace; vzhledem k tomu, že na základě mezinárodního práva a smluv EU přijaly všechny členské státy závazky a povinnost respektovat, zaručovat a dodržovat základní práva;

B.  vzhledem k tomu, že pro zajištění právního státu a ochrany základních práv a občanských svobod obyvatel EU má zásadní význam účinné, nezávislé a nestranné soudnictví;

C.  vzhledem k tomu, že právo na rovné zacházení a nediskriminaci je jedním ze základních práv zakotvených ve Smlouvách a v Listině a že toto právo musí být plně dodržováno; vzhledem k tomu, že podle Listiny, EÚLP a judikatury ESLP souvisí sexuální a reprodukční zdraví a práva žen s řadou lidských práv, jako je právo na život, ochrana před nelidským nebo ponižujícím zacházením, právo na přístup ke zdravotní péči, právo na soukromí, informace a vzdělání a zákaz diskriminace; vzhledem k tomu, že tato lidská práva jsou promítnuta i do polské ústavy;

D.  vzhledem k tomu, že Parlament se problematikou sexuálního a reprodukčního zdraví a práv zabýval ve svém nedávno přijatém programu EU4Health s cílem zajistit včasný přístup k prostředkům, které jsou nezbytné pro zabezpečení sexuálního a reprodukčního zdraví a práv (např. k lékům, antikoncepci a zdravotnickému vybavení);

E.  vzhledem k tomu, že ústavní soud byl zřízen jako jeden z ústředních prvků zajišťujících dělbu moci v demokracii založené na ústavě a ochranu právního státu v Polsku;

F.  vzhledem k tomu, že Výbor pro odstranění diskriminace žen a Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením vydaly v srpnu 2018 společné prohlášení, v němž je zdůrazněno, že přístup k bezpečnému a zákonnému umělému přerušení těhotenství a souvisejícím službám a informacím představuje nezbytný aspekt reprodukčního zdraví žen, a zároveň apelováno na všechny země, aby odstranily omezení v této oblasti, která ohrožují životy a zdraví žen a dívek; vzhledem k tomu, že přístup k přerušení těhotenství představuje lidské právo, přičemž jeho odkládání a popírání představuje genderově podmíněné násilí a může být považováno za mučení a/nebo kruté, nelidské a ponižující zacházení; vzhledem k tomu, že sexuální a reprodukční zdraví a práva patří mezi cíle udržitelného rozvoje č. 3, a vzhledem k tomu, že genderově podmíněné násilí a škodlivé praktiky spadají pod cíle udržitelného rozvoje č. 5;

G.  vzhledem k tomu, že přístup ke komplexním a věkově přiměřeným informacím, sexuální a vztahové výchově a sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům, včetně plánování rodičovství, antikoncepčních metod a bezpečného a legálního umělého přerušení těhotenství, jakož i autonomie dívek a žen a jejich možnost činit svobodná a nezávislá rozhodnutí o svém těle a životě, je předpokladem ekonomické nezávislosti dívek a žen, a má tudíž zásadní význam pro dosažení rovnosti žen a mužů a pro odstranění genderově podmíněného násilí; vzhledem k tomu, že to je jejich tělo, a proto jejich volba;

H.  vzhledem k tomu, že Polsko ratifikovalo Istanbulskou úmluvu, Úmluvu Rady Evropy o ochraně dětí proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a Úmluvu o právech dítěte a podle mezinárodního práva v oblasti lidských práv je povinno zajistit přístup ke komplexní sexuální výchově a úplným informacím, včetně informací o nebezpečí pohlavního vykořisťování a zneužívání, a vyvracet genderové stereotypy ve společnosti; vzhledem k tomu, že Polsko neprovedlo rozsudky ESLP týkající se přístupu k legálnímu umělému přerušení těhotenství; vzhledem k tomu, že Výbor ministrů Rady Evropy kritizoval Polsko za nedostatečný pokrok v tomto směru;

I.  vzhledem k tomu, že členské státy mají k umělému přerušení těhotenství různý přístup; vzhledem k tomu, že mezi státy Evropské unie je Polsko na jedné z nejnižších příček v evropském atlase antikoncepce za rok 2020, neboť má jednu z nejrestriktivnějších politik, pokud jde o přístup k antikoncepci, plánování rodičovství, poradenství a poskytování informací online; vzhledem k tomu, že Polsko je jednou z mála zemí, které vyžadují lékařský předpis na nouzovou antikoncepci, kterou lékaři z důvodu osobního přesvědčení často odmítají předepsat;

J.  vzhledem k tomu, že na základě rozhodnutí ústavního soudu ve věci zákona ze dne 5. prosince 1996 o povoláních lékařů a zubních lékařů nemají pracovníci ve zdravotnictví ani zdravotnická zařízení zákonnou povinnost poskytnout jména alternativních zařízení nebo lékařů, pokud z důvodu osobního přesvědčení odpírají pacientovi služby v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví; vzhledem k tomu, že tuto povinnost nestanoví ani novela zákona přijatá v červenci 2020, ačkoli byla původně navržena; vzhledem k tomu, že toto opomenutí svědčí o naprostém nerespektování doporučení Výboru ministrů Rady Evropy, pokud jde o výkon rozsudků Evropského soudu pro lidská práva ve věci sexuálního a reprodukčního zdraví a práv proti Polsku;

K.  vzhledem k tomu, že podle organizací občanské společnosti, jako je Federace pro ženy a plánování rodiny, v roce 2018 pouze 10 % nemocnic, které měly smlouvu s polským státním zdravotním fondem, umožňovalo legální přerušení těhotenství, což znamená, že celá polská vojvodství odmítají zajistit bezpečné a legální přerušení těhotenství a tím ženám znesnadňují a často znemožňují přístup k těmto službám;

L.  vzhledem k tomu, že v důsledku strachu a tlaku ze strany kolegů a zdravotnických orgánů dávají lékaři v Polsku přednost tomu, aby nebyli s praxí umělého přerušování těhotenství spojováni; vzhledem k tomu, že kromě široce používaného ustanovení o svědomí vytvářejí lékaři další nestatutární překážky, jako jsou zbytečná lékařská vyšetření, psychologické konzultace nebo další konzultace s odborníky, nebo omezují práva žen na prenatální testy a informace, které by měly být v rámci veřejného zdravotnictví zaručeny pro všechny;

M.  vzhledem k tomu, že přístup ke gynekologické péči v Polsku je velmi omezený a v některých regionech téměř nemožný, což vede k vysokému počtu nechtěných těhotenství, špatnému reprodukčnímu zdraví, vysokému výskytu rakoviny děložního čípku a nedostatečnému přístupu k antikoncepci; vzhledem k tomu, že je velmi omezen přístup ke zdravotní péči v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a často nejsou respektována práva osob LGBTI+; vzhledem k tomu, že transsexuální a nebinární osoby vyžadující gynekologickou péči čelí diskriminaci v lékařském prostředí a často jim je přístup ke zdravotní péči upírán;

N.  vzhledem k tomu, že od začátku roku 2019 bylo v Polsku zaznamenáno více než 80 případů, kdy regiony, vojvodství nebo obce přijaly usnesení namířená proti osobám LGBTI+, jimiž se prohlašují za osvobozené od tzv. „ideologie LGBT“, nebo zčásti či kompletně přijaly „regionální charty rodinných práv“, které diskriminují zejména rodiče samoživitele a rodiče a osoby LGBTI+ a které de facto omezují svobodu pohybu občanů EU;

O.  vzhledem k tomu, že se odhaduje, že těhotenství v Polsku každoročně přeruší až 200 000 žen, které jsou nuceny podstoupit tento zákrok tajně, přičemž většinou sáhnou po potratové pilulce bez nezbytného odborného lékařského dohledu a poradenství; vzhledem k tomu, že podle odhadů je až 30 000 polských žen nuceno každoročně cestovat za účelem potřebné zdravotní péče a umělého přerušení těhotenství do zahraničí(12); vzhledem k tomu, že přístup k těmto úkonům je spojen s úhradou různých služeb, což znamená, že tyto úkony nejsou stejně dostupné pro všechny ženy, zejména pokud jde o socioekonomicky znevýhodněné ženy a přistěhovalkyně v nelegálním postavení; vzhledem k tomu, že bezpečné přerušení těhotenství je tedy v Polsku přístupné pouze omezené skupině žen;

P.  vzhledem k tomu, že polský ústavní soud dne 22. října 2020 v reakci na návrh 119 poslanců polského parlamentu za podpory takzvaných „hnutí pro život“ rozhodl o protiústavnosti ustanovení zákona o plánování rodiny, ochraně lidského plodu a podmínkách ukončení těhotenství z roku 1993, které umožňuje umělé přerušení těhotenství v případech, kdy prenatální test nebo jiná zdravotní hlediska ukazují na vysokou pravděpodobnost závažné a nezvratné vady nebo nevyléčitelné nemoci plodu, jež ohrožuje jeho život;

Q.  vzhledem k tomu, že vysoká pravděpodobnost závažné a nezvratné vady nebo nevyléčitelné nemoci plodu tvořila právní základ u 1 074 z 1 110 případů umělého přerušení těhotenství v roce 2019, zatímco ve zbývajících případech bylo těhotenství přerušeno z důvodu ohrožení života nebo zdraví ženy nebo proto, že vzniklo následkem trestného činu (znásilnění), což jsou jediné jiné důvody povolené zákonem o plánování rodiny z roku 1993;

R.  vzhledem k tomu, že uvedené rozhodnutí vstoupí v platnost po zveřejnění, které je podle polských právních předpisů povinné, a jakmile bude zveřejněno, bude to znamenat téměř úplné zrušení práva na umělé přerušení těhotenství v Polsku, kriminalizaci umělého přerušení těhotenství a rozšíření nelegálních a nebezpečných přerušení těhotenství a potratové turistiky, která je dostupná pouze některým, což ohrožuje zdraví, práva a životy žen; vzhledem k tomu, že ačkoli rozhodnutí nebylo dosud zveřejněno, již nyní je pro mnoho těhotných žen, které byly informovány o vysoké pravděpodobnosti závažné a nezvratné vady nebo nevyléčitelné nemoci plodu, přístup k legálnímu přerušení těhotenství omezen;

S.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí ústavního soudu je novým útokem na právní stát a základní práva a dalším pokusem o omezení sexuálního a reprodukčního zdraví a práv v Polsku vedle mnoha jiných, k nimž došlo v posledních letech; vzhledem k tomu, že tyto pokusy byly v letech 2016, 2018 a 2020 zastaveny z důvodu masového odporu polských občanů vyjádřeného formou tzv. „černých protestů“, které získaly značnou podporu poslanců Evropského parlamentu z různých politických skupin;

T.  vzhledem k tomu, že uvedené rozhodnutí bylo vydáno v době, kdy v důsledku druhé vlny pandemie COVID-19 byla ve všech členských státech EU včetně Polska zavedena omezení za účelem ochrany veřejného zdraví, která vážně narušila řádnou demokratickou diskusi a řádný proces, jež mají pro otázky základních práv zásadní význam;

U.  vzhledem k tomu, že navzdory zdravotním omezením a rizikům se v celém Polsku i na celém světě odehrály nebývalé protesty; vzhledem k tomu, že tisíce demonstrantů i nadále protestují proti závažným omezením, která ohrožují jejich základní sexuální a reprodukční zdraví a práva; vzhledem k tomu, že ke zvládání protestů byla nasazena pořádková policie a vojenské četnictvo a že příslušníci donucovacích orgánů používají vůči pokojným demonstrantům nepřiměřenou sílu a fyzické násilí, a to i vůči poslancům polského parlamentu a polským poslancům Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že tyto zákroky jsou v rozporu se závazky polské vlády vyplývajícími z mezinárodního práva v oblasti lidských práv včetně Listiny, která zaručuje právo na pokojné shromažďování, a s pokyny zvláštního zpravodaje pro právo na svobodu pokojného shromažďování a sdružování, v nichž se uvádí, že obecně by ke zvládání shromáždění neměla být využívána armáda;

V.  vzhledem k tomu, že orgány veřejné moci použily výhrůžky vůči polským občanům a osobám žijícím v Polsku, aby jim zabránily v účasti na manifestacích, včetně hrozby vysokých finančních pokut, zatímco nejvyšší státní zástupce a ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro oznámil, že proti organizátorům protestů budou vznesena trestní obvinění, která by mohla vést až k osmi letům odnětí svobody; vzhledem k tomu, že mnoho demonstrantů, včetně nezletilých, bylo nezákonně zadrženo;

W.  vzhledem k tomu, že dne 28. října 2020 vyzval místopředseda vlády Jarosław Kaczyński lid, aby hájil tradiční polské hodnoty a chránil kostely „za každou cenu“, což vedlo k útokům nacionalistických chuligánů proti protestujícím; vzhledem k tomu, že kulturní a náboženské hodnoty jsou tak v Polsku zneužívány jako důvody, které mají bránit plnému uplatňování práv žen, rovnosti žen a jejich práva rozhodovat o svém vlastním těle; vzhledem k tomu, že fundamentalistická organizace Ordo Iuris, která je úzce spojena s vládnoucí koalicí, je hnací silou kampaní, jejichž cílem je oslabovat lidská práva a rovnost žen a mužů v Polsku včetně snah o zákaz umělého přerušení těhotenství, výzev, aby Polsko odstoupilo od Istanbulské úmluvy, a výzev k vytváření „zón bez LGBTI“;

X.  vzhledem k tomu, že podle nedávných průzkumů podporuje většina lidí v Polsku právo na přístup k umělému přerušení těhotenství na požádání až do 12. týdne; vzhledem k tomu, že protestující rovněž žádají rezignaci vlády z důvodu jejích opakovaných útoků na právní stát; vzhledem k tomu, že protesty organizovaly a koordinovaly organizace vedené ženami, aktivisté a organizace občanské společnosti za podpory polské politické opozice; vzhledem k tomu, že návrh polského prezidenta na právní úpravu umělého přerušení těhotenství předložený po protestech je neuspokojivý;

Y.  vzhledem k tomu, že akty polského parlamentu týkající se Ústavního soudu přijaté ve dnech 22. prosince 2015 a 22. července 2016, jakož i balíček tří aktů přijatý na konci roku 2016 vážně narušily nezávislost a legitimitu Ústavního soudu; vzhledem k tomu, že Ústavní soud prohlásil ve dnech 9. března 2016 a 11. srpna 2016 akty ze dnů 22. prosince 2015 a 22. července 2016 za protiústavní; připomíná, že tyto nálezy nebyly v dané době polskými orgány zveřejněny ani provedeny; vzhledem k tomu, že od vstupu výše uvedených legislativních změn v platnost nelze v Polsku účinně zaručit ústavnost polských zákonů(13);

Z.  vzhledem k tomu, že výše uvedený rozsudek vynesli soudci zvolení politiky z koalice vedené stranou PiS (Právo a spravedlnost), kteří jsou na nich zcela závislí; vzhledem k tomu, že maršálek polského Senátu považoval toto rozhodnutí za neexistující a vyzval vládu, aby jej nezveřejňovala, zejména proto, že porušuje závazky Polska v oblasti lidských práv a není v souladu s předchozími právními předpisy týkajícími se polské ústavy, jakož i z důvodu nezákonného jmenování tří soudců a předsedy Ústavního soudu(14);

AA.  vzhledem k tomu, že Komise a Parlament vyjádřily vážné obavy ohledně právního státu včetně legitimity, nezávislosti a účinnosti Ústavního soudu; vzhledem k tomu, že Komise zahájila v návaznosti na reformy soudního systému v Polsku z roku 2015 postup podle čl. 7 odst. 1;

1.  důrazně odsuzuje rozhodnutí Ústavního soudu a krok zpět v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv žen v Polsku; potvrzuje, že toto rozhodnutí ohrožuje zdraví a životy žen; připomíná, že důrazně kritizoval veškeré legislativní návrhy nebo omezení, jejichž cílem bylo dále zakázat a omezit přístup k bezpečnému a legálnímu umělému přerušení těhotenství v Polsku, jež hraničí se zákazem přístupu k péči v oblasti umělého přerušení těhotenství v Polsku, neboť většina legálních přerušení těhotenství je prováděna z důvodu závažné a nezvratné vady plodu nebo nevyléčitelné nemoci, která ohrožuje život plodu; připomíná, že všeobecný přístup ke zdravotní péči a sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům jsou základními lidskými právy;

2.  konstatuje, že omezení nebo zákaz práva na umělé přerušení těhotenství v žádném případě tuto praxi neodstraňuje, ale pouze ji zatlačuje do podzemí, což vede k nárůstu počtu nezákonných, nebezpečných, utajených a život ohrožujících přerušení těhotenství; trvá na tom, že provedení umělého přerušení těhotenství by nemělo být zahrnuto do trestního zákoníku, neboť to má odrazující účinek na lékaře, kteří ze strachu z trestních sankcí od poskytování služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv upouští;

3.  odsuzuje skutečnost, že dané rozhodnutí bylo vydáno v době, kdy zdravotní omezení související s pandemií COVID-19 vážně narušila řádné demokratické procesy; ostře kritizuje restriktivní zákaz veřejných shromáždění, který platí, aniž by došlo k přírodní katastrofě, jak je stanoveno v článku 232 polské ústavy;

4.  připomíná, že práva žen jsou základními lidskými právy, a že tedy orgány EU a členské státy jsou z právního hlediska povinny je prosazovat a chránit v souladu se Smlouvami a Listinou i mezinárodním právem;

5.  konstatuje, že neodůvodněné nadměrné omezení přístupu k umělému přerušení těhotenství vyplývající z výše uvedeného rozsudku Ústavního soudu nechrání přirozenou a nezadatelnou důstojnost žen, neboť porušuje Listinu, EÚLP, judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, četné mezinárodní úmluvy, jichž je Polsko signatářem, jakož i ústavu Polské republiky;

6.  důrazně naléhá na polský parlament a orgány, aby se zdržely jakýchkoli dalších pokusů o omezení sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, neboť tato opatření jsou v rozporu se zásadou zákazu snížení úrovně právní ochrany podle mezinárodního lidskoprávního práva; důrazně potvrzuje, že odmítání sexuálního a reprodukčního zdraví a práv je formou genderově podmíněného násilí; vyzývá polské orgány, aby přijaly opatření k úplnému provedení rozsudků, které vynesl v řízeních proti Polsku Evropský soud pro lidská práva, jenž rozhodl, že restriktivní zákony týkající se umělého přerušení těhotenství porušují lidská práva žen; zdůrazňuje, že neomezený a včasný přístup ke službám reprodukčního zdraví a respektování reprodukční autonomie a rozhodování žen má zásadní význam pro ochranu lidských práv žen a rovnosti žen a mužů;

7.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit komplexní sexuální výchovu a informace, jež budou založeny na důkazech, nediskriminační a odpovídající věku žáků, pro všechny, neboť nedostatek informací a vzdělání o sexu a sexualitě může vést k vyššímu počtu případů nechtěných těhotenství;

8.  důrazně odsuzuje nedávné rozhodnutí polského ministra spravedlnosti oficiálně zahájit proces odstoupení Polska od Istanbulské úmluvy, což by představovalo vážný krok zpět, pokud jde o rovnost žen a mužů, práva žen a boj proti genderově podmíněnému násilí; naléhavě vyzývá polské orgány, aby zajistily účinné a praktické uplatňování této úmluvy, včetně zajištění dostatečného počtu kvalitních azylových domů pro ženy, které byly oběťmi násilí, a jejich děti, s přihlédnutím k eskalaci genderově podmíněného násilí během pandemie COVID-19, jakož i přístup k základní podpoře a zdravotnickým službám včetně péče v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví;

9.  vyjadřuje politování nad tím, že přístup k službám zdravotní péče zůstává v některých oblastech Polska omezen a že podle Nejvyššího kontrolního úřadu byla v roce 2018 pouze 2 % těhotných žen žijících ve venkovských oblastech v Polsku podrobena všem standardním testům, které jsou nezbytné během těhotenství, jako je vyšetření plodu pomocí ultrazvuku, KTG vyšetření nebo krevní testy matek;

10.  odsuzuje častější používání doložky o svědomí, které vede k neexistenci spolehlivých mechanismů předávání osob, jež mají zájem o umělé ukončení těhotenství, do péče v jiném zařízení a k pomalému odvolacímu procesu v případě osob, jimž je poskytnutí takové služby zamítnuto, a vyjadřuje politování nad tím, že gynekologové se často v případě, že jsou požádáni o předepsání antikoncepce, odvolávají na doložku o svědomí, čímž v Polsku prakticky omezují přístup k antikoncepci; konstatuje, že doložka o svědomí (výhrada svědomí) rovněž brání v poskytování přístupu k prenatálním vyšetřením, což představuje nejen porušení práva žen na informace o stavu plodu, ale také stojí v cestě úspěšné léčbě dítěte během těhotenství či v době bezprostředně po něm; naléhavě vyzývá polské orgány, aby zrušily zákon omezující přístup k nouzové antikoncepční pilulce;

11.  je hluboce znepokojen tím, že tisíce žen musí cestovat, aby získaly přístup k tak základním zdravotnickým službám, jako je umělé přerušení těhotenství; zdůrazňuje, že přeshraniční služby umělého přerušení těhotenství nejsou pro nejzranitelnější a marginalizované osoby dostupnou možností; je znepokojen skutečností, že cestování do zahraničí ohrožuje zdraví a duševní rozpoložení žen, neboť jsou často samy; zdůrazňuje význam péče po umělém přerušení těhotenství, zejména u žen, které se potýkají s komplikacemi vyplývajícími z neúplného nebo nebezpečného přerušení těhotenství;

12.  vyjadřuje svou podporu a solidaritu tisícům polských občanů, zejména polským ženám a osobám LGBTI+, kteří navzdory zdravotní rizikům vyšli do ulic, aby protestovali proti závažným omezením svých základních svobod a práv; konstatuje, že požadavky protestujících zahrnují nejen zrušení rozhodnutí Ústavního soudu, ale také odsuzují tzv. „potratový kompromis“ a žádají liberalizaci zákona o právu na umělé přerušení těhotenství a respektování práva rozhodovat o svém těle; připomíná, že svoboda shromažďování a sdružování je základní svobodou Evropské unie, a to i v době pandemie;

13.  důrazně odsuzuje nadměrné a nepřiměřené používání síly a násilí vůči demonstrantům včetně aktivistů a organizací hájících práva žen ze strany donucovacích orgánů a nestátních aktérů, jako jsou krajně pravicoví nacionalisté; vyzývá polské orgány, aby zajistily, že ti, kdo útočí na demonstranty, budou pohnáni k odpovědnosti;

14.  naléhavě vyzývá polské orgány, aby posílily vnitrostátní právní předpisy pro prosazování práv žen a rovnosti žen a mužů tím, že institucím, které se zabývají diskriminací na základě pohlaví a genderu, poskytnou veškeré nezbytné finanční a lidské zdroje;

15.  vyzývá Komisi, aby provedla důkladné posouzení složení Ústavního soudu, jehož protiprávnost představuje důvod pro zpochybnění jeho rozhodnutí, a tím i jeho schopnosti prosazovat polskou ústavu; zdůrazňuje, že výše uvedené rozhodnutí je dalším příkladem politického ovládnutí soudnictví a systematického zhroucení právního státu v Polsku;

16.  vyzývá Radu, aby se touto záležitostí i dalšími hlášenými porušeními základních práv v Polsku zabývala tak, že rozšíří působnost stávajících slyšení, která s ohledem na situaci v Polsku pořádá v souladu s čl. 7 odst. 1 SEU; naléhavě vyzývá Radu, aby přistoupila k formálnímu slyšení o aktuální situaci v Polsku, které se má konat ve dnech 10. a 11. prosince 2020;

17.  vítá prozatímní dohodu ze dne 5. listopadu 2020 na právních předpisech o zřízení mechanismu, který by umožnil pozastavit vyplácení finančních prostředků z rozpočtu členskému státu, který porušuje zásady právního státu; naléhavě vyzývá Komisi, aby postupovala rozhodně, pokud jde o nedávno dohodnutou podmíněnost budoucího víceletého finančního rámce na období 2021-2027;

18.  vyzývá Radu a Komisi, aby vnitrostátním a místním organizacím občanské společnosti poskytly odpovídající finanční prostředky na základní podporu demokracie, právního státu a základních práv v členských státech včetně Polska; naléhavě vyzývá Komisi, aby okamžitě a přímo podpořila programy a organizace polské občanské společnosti, které usilují o zajištění ochrany sexuálního a reprodukčního zdraví a práv žen; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly příslušné zvyšování povědomí a školení prostřednictvím programů financování;

19.  vyzývá Komisi, aby se přednostně zabývala tím, jak účinně zajistit spravedlivou a silnou právní ochranu všech občanů před veškerými důvody diskriminace uvedenými v článku 19 SFEU; vyzývá Radu, aby okamžitě odblokovala a uzavřela jednání o horizontální směrnici o nediskriminaci, a vítá nové závazky, které Komise v této oblasti přijala;

20.  vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy při zajišťování všeobecného přístupu ke službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví včetně umělého přerušení těhotenství; naléhavě vyzývá Komisi, aby zaručila sexuální a reprodukční zdraví a práva tím, že do příští strategie EU v oblasti zdraví začlení práva na umělé přerušení těhotenství;

21.  vyzdvihuje projevy podpory a zájmu o otázky polských žen z mnoha členských států; vyzývá EU, aby financovala organizace, které usnadňují přeshraniční spolupráci mezi organizacemi zajišťujícími bezpečné a legální umělé přerušení těhotenství;

22.  vyzývá Komisi, aby potvrdila uplatňování směrnice 2004/113/ES(15) na zboží a služby v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv a uznala, že omezení a překážky přístupu ke zboží a službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv představují diskriminaci na základě pohlaví, neboť neúměrně postihují jedno pohlaví (ženy) nebo zranitelné skupiny (např. transsexuální a nebinární osoby); odsuzuje zneužívání soudnictví ze strany polské vlády a jejích legislativních pravomocí k využívání a politizaci životů a zdraví žen a osob LGBTI+, což vede k jejich diskriminaci v tomto ohledu;

23.  vyzývá Komisi, aby přijala pokyny pro členské státy k zajištění rovného přístupu ke zboží a službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv v souladu s právem EU a judikaturou Evropského soudu pro lidská práva;

24.  vyzývá Radu, aby urychleně dokončila ratifikaci Istanbulské úmluvy ze strany EU; ostře odsuzuje skutečnost, že v některých členských státech dochází k pokusům zvrátit již učiněné kroky k provedení Istanbulské úmluvy a potírání násilí na ženách; vyzývá Komisi, aby předložila návrh na doplnění genderově podmíněného násilí na seznam unijních trestných činů podle článku 83 SFEU;

25.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, prezidentovi, vládě a parlamentu Polska a vládám a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P9_TA(2019)0080. (2) Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 44. (3) Přijaté texty, P9_TA(2020)0225. (4) Úř. věst. C 129, 5.4.2019, s. 13. (5) Přijaté texty, P9_TA(2019)0058. (6) Přijaté texty, P9_TA(2019)0349. (7) Přijaté texty, P8_TA(2019)0407. (8) Přijaté texty, P8_TA(2019)0111. (9) Přijaté texty, P9_TA(2019)0101. (10) Přijaté texty, P9_TA(2020)0054. (11) Manfred Weber, předseda skupiny PPE, Iratxe García Pérez, předseda skupiny S&D, Dacian Cioloș, předseda skupiny Renew, Philippe Lamberts, spolupředseda skupiny Verts/ALE, a Manon Aubry a Martin Schirdewan, spolupředsedové skupiny GUE/NGL. (12) https://www.theseus.fi/handle/10024/138222 (13) Stanovisko Benátské komise ze dne 14. a 15. října 2016 k zákonu o Ústavním soudu, bod 128; OSN, Výbor pro lidská práva, Závěrečné připomínky k sedmé pravidelné zprávě o Polsku, 23. listopadu 2016, body 7–8; Doporučení Komise (EU) 2017/1520 ze dne 26. července 2017 v otázce právního státu v Polsku (Úř. věst. L 228, 2.9.2017, s. 19). (14) https://www.senat.gov.pl/aktualnoscilista/art,13159,zespol-ekspertow-przy-marszalku-senatu-o-wyroku-trybunalu-konstytucyjnego.html (15) Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování (Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2020 o přezkumu obchodní politiky EU (2020/2761(RSP))

P9_TA(2020)0337 B9-0370/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. května 2020 nazvané „Upravený pracovní program Komise na rok 2020“ (COM(2020)0440) a na dopis předsedkyně von der Leyenové předsedovi Sassolimu a kancléřce Merkelové z dne 16. září 2020 s názvem „Stav Unie v roce 2020“,

–  s ohledem na konzultační sdělení Komise ze dne 16. června 2020 s názvem „Obnovená obchodní politika pro silnější Evropu“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2020 nazvané „Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci“ (COM(2020)0456),

–  s ohledem na bílou knihu Komise o vytvoření rovných podmínek v souvislosti se zahraničními subvencemi (COM(2020)0253),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015 „Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ (COM(2020)0102),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky“ (COM(2020)0103),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvané „Formování digitální budoucnosti Evropy“ (COM(2020)0067),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a místopředsedy/vysokého představitele ze dne 9. března 2020 nazvané „Na cestě ke komplexní strategii pro Afriku“ (JOIN(2020)0004),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (COM(2020)0381),

–  s ohledem na dohodu přijatou na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (Pařížská dohoda o klimatu),

–  s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje,

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 5. července 2016 o nové a inovativní budoucí strategii pro obchod a investice(1), ze dne 12. prosince 2017 nazvané „Směrem ke strategii v oblasti digitálního obchodu“(2), ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze(3), ze dne 16. září 2020 o úloze EU při ochraně a obnově světových lesů(4), ze dne 7. října 2020 o provádění společné obchodní politiky – výroční zpráva za rok 2018(5) a ze dne 25. listopadu 2020 o nové průmyslové strategii pro Evropu(6),

–  s ohledem na prohlášení Komise ze dne 24. listopadu 2020,

–  s ohledem na otázku položenou Komisi ohledně přezkumu obchodní politiky EU (O-000070/2020 – B9‑0024/2020),

–  s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro mezinárodní obchod,

A.  vzhledem k tomu, že v důsledku pandemie COVID-19 v roce 2020 došlo k přerušení globálních dodavatelských řetězců a výrobních linek, přičemž se prokázala skutečnost, že Evropská unie závisí na zdrojích mimo EU zejména v některých strategických odvětvích, jako je odvětví lékařství a odvětví léčiv;

B.  vzhledem k tomu, že obchodní pravidla a výhody jsou zpochybňovány jak mimo EU, tak v rámci členských států, a vzhledem k tomu, že nové výzvy pro udržitelný rozvoj, jako je boj proti změně klimatu, je třeba začlenit do všech vnějších i vnitřních veřejných politik EU;

C.  vzhledem k tomu, že EU již před pandemií zaostávala za ostatními ekonomikami, pokud jde o konkurenceschopnost; vzhledem k tomu, že narušení mezinárodního obchodu způsobené pandemií COVID-19 nyní prohloubilo již tak značné hospodářské ztráty;

D.  vzhledem k tomu, že Evropská unie, která je kontinentem chudým na zdroje a největším obchodním blokem na světě, je v jedinečné pozici pro celosvětovou spolupráci s cílem dosáhnout udržitelného oživení světové ekonomiky v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu;

E.  vzhledem k tomu, že přezkum obchodní politiky EU a rozvoj přitažlivější obchodní agendy EU probíhají v době, kdy se na celém světě zavádí řada politicky řízených opatření v oblasti obchodu, hospodářství a financí s dlouhodobými důsledky;

Obchod a „otevřená strategická autonomie“

1.  vítá, že byl v roce 2020 včas zahájen přezkum obchodní politiky EU v reakci a s ohledem na poučení z pandemie COVID-19, nárůst ochranářského chování na celém světě, obzvláště náročné prostředí, kterému čelí mezinárodní obchod, a potřebu začlenění obchodu do Zelené dohody pro Evropu a cílů udržitelného rozvoje s cílem dosáhnout toho, aby hospodářská spolupráce a obchod byly spravedlivé, inkluzivní a udržitelné; za tímto účelem považuje za klíčové koordinovat a vytvářet synergie mezi generálními ředitelstvími Evropské komise a Evropskou službou pro vnější činnost, jakož i mezi obchodní politikou a vnitřními politikami (tj. průmyslovou politikou, státní pomocí, digitální a environmentální politikou, včetně oběhové a sociální politiky), a začlenit obchodní politiku do širší vnější politiky EU;

2.  vítá diskusi o jedinečném unijním pojetí „otevřené strategické autonomie“ a vyzývá Komisi, aby o jejím obsahu poskytla další podrobnosti; v této souvislosti konstatuje, že by toto pojetí mělo být v souladu s mezinárodními právními závazky EU a jejím závazkem k přístupu založenému na pravidlech v obchodní politice a k vícestrannému obchodnímu systému s jádrem v podobě Světová obchodní organizace (WTO); zdůrazňuje, že obchodní strategie EU musí zvýšit konkurenceschopnost odvětví EU, a to včetně odvětví zemědělství, vytvořit důstojná kvalitní pracovní místa, chránit pracující, vytvářet inkluzivní a udržitelný hospodářský rozvoj v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a prosazovat zájmy a hodnoty EU;

3.  zdůrazňuje, že EU, která je jedním z největších obchodních bloků na světě, by měla prospěch z širšího používání eura v mezinárodním obchodu, protože by to snížilo kurzové riziko a další náklady spojené s měnami v obchodních transakcích; zdůrazňuje, že je nyní ještě důležitější podpořit obchod, a poukazuje na to, že obchodní strategie EU má potenciál významně přispět k procesu oživení po nynější krizi v oblasti veřejného zdraví a hospodářské krizi;

4.  vyzývá Komisi, aby analyzovala, jak lze zvýšit odolnost dodavatelských řetězců EU při současném posílení výrobních kapacit v naší Unii, a to prozkoumáním potenciálních přínosů strategického vytváření zásob základního zboží pro mimořádné situace na úrovni EU a podporou diverzifikace zdrojů dodávek a zároveň prověřením koncepce nearshoringu a zvláštní úlohy, kterou by v tomto ohledu mohly hrát země sousedící s EU;

5.  zdůrazňuje, že relokalizace a nearshoring by měly přispět k dlouhodobé konkurenceschopnosti EU a neměly by vést ke zvýšeným nákladům pro spotřebitele podle podrobné analýzy provedené v tomto ohledu v jednotlivých odvětvích; konstatuje, že opatření v oblasti řízení dodavatelského řetězce mohou hrát důležitou úlohu při hospodářském oživení a že rozhodnutí by v každém případě měla zůstat v rukou příslušných hospodářských subjektů;

6.  vyzývá Komisi, aby rovněž určila evropská strategická odvětví a suroviny a proaktivně podporovala podniky, zejména malé a střední podniky, a zaměřila se přitom na současnou krizi i na možný budoucí vývoj a podporovala přitom klimatickou neutralitu, odpovědnost a udržitelnost globálních dodavatelských řetězců a digitální inovace s cílem posílit zabezpečení potravin tím, že zachová otevřené hraniční přechody se „zelenými pruhy“ a zvýší transparentnost potravinových hodnotových řetězců; zdůrazňuje, že EU je silně závislá na třetích zemích, pokud jde o kritické suroviny nezbytné pro ekologickou a digitální transformaci; v této souvislosti zdůrazňuje, že plně funkční mnohostranný obchodní systém spolu s širokou sítí udržitelných a dobře provedených dohod o volném a spravedlivém obchodu představuje nejlepší a nákladově efektivní způsob, jak zajistit dostupnost četných výrobních zdrojů; dále zdůrazňuje, že větší odolnosti bude dosaženo prostřednictvím otevřených obchodních toků, upuštění od opatření omezujících obchod a prostřednictvím intenzivnější spolupráce s našimi obchodními partnery; je přesvědčen, že spolupráce s našimi obchodními partnery by byla užitečná také při odstraňování překážek obchodu;

Mnohostranný obchodní systém

7.  znovu potvrzuje závazek EU k otevřenému mnohostrannému obchodnímu systému založenému na pravidlech s jádrem v podobě reformované WTO, ke zlepšení jeho účinnosti, stability a předvídatelnosti; vyzývá Komisi, aby v úzké koordinaci s dalšími mezinárodními správními institucemi, jako je Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) a Mezinárodní organizace práce (MOP), zintenzivnila své působení na mezinárodních fórech a aby usilovala o ambiciózní modernizaci, posílení a zásadní reaktivaci WTO a její vyjednávací funkce a o soubor pravidel, jehož jádro tvoří cíle udržitelného rozvoje a boj proti změně klimatu, a zároveň je zajištěna soudržnost s mezinárodními závazky;

8.  trvá na reformě Odvolacího orgánu WTO na základě plně funkčního dvoustupňového systému vypořádání; zdůrazňuje, že dokud nebude Odvolací orgán řádně fungovat, měla by EU účinně využívat prozatímní ujednání o odvolání při rozhodčím řízení a vybízet ostatní členy WTO k účasti na tomto ujednání; vyzývá Unii, aby reformovala ustanovení dohody WTO o vypořádání o odvetných opatřeních s cílem zajistit, aby se spory o nezákonnou státní podporu týkaly pouze příslušných a dotčených odvětví;

9.  vyzývá Komisi, aby prohloubila svou mezinárodní spolupráci se strategickými partnery, a v této souvislosti vítá probíhající diskuse o tom, jak řešit a účinně zmírňovat narušení způsobená odvětvovými dotacemi, s vědomím, že postupy narušující trh mohou mít značné negativní dopady na spravedlivou hospodářskou soutěž a rovné podmínky, a aby hledala řešení, jak zabránit nuceným přenosům technologií;

10.  vyjadřuje své preference ohledně mnohostranných dohod; uznává však, že vícestranné dohody mohou představovat užitečný odrazový můstek pro uzavírání mnohostranných dohod; v této souvislosti bere na vědomí hodnotu iniciativ týkajících se společného prohlášení; zdůrazňuje, že je důležité uzavřít závaznou a vymahatelnou dohodu o dotacích v odvětví rybolovu s přihlédnutím k dopadům na rozvojové a nejméně rozvinuté země;

11.  opakovaně vyzývá k uzavření vícestranné dohody o elektronickém obchodu, která by malým a středním podnikům pomohla překonat digitální propast a řešit překážky digitálního obchodu a která by usnadnila přeshraniční obchodní pohyb údajů v plném souladu s právními předpisy EU o ochraně osobních údajů a ochraně údajů, včetně obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR); požaduje lepší ochranu spotřebitele na internetu a užší spolupráci mezi útvary Komise s cílem zlepšit odhalování padělaného zboží v elektronickém obchodování; v tomto ohledu očekává 12. ministerskou konferenci WTO v roce 2021 a požaduje, aby bylo do konce roku 2020 k dispozici konsolidované znění; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU předložila strategii v oblasti digitálního obchodu, která bude vycházet z usnesení Parlamentu z roku 2017 v této věci, a také hledat způsoby, jak by mohla EU vytvořit a prosazovat nová mezinárodní pravidla, mimo jiné prostřednictvím zvláštních ustanovení obchodních dohod, vytvořením příznivého prostředí v oblasti digitálního obchodu pro společnosti z EU a odstraněním překážek ve třetích zemích;

12.  vyzývá Komisi, aby monitorovala, analyzovala a řešila na globální a bilaterální úrovni s mezinárodními partnery nové překážky obchodu včetně vývozních omezení a dalších narušení, která mají vliv na zboží zásadního významu, jakož i vypracovala společná kritéria pro poskytování dotací zaměřených na udržitelnost na oživení po pandemii; vyzývá Komisi, aby aktualizovala dohodu WTO o léčivech a zároveň prozkoumala možnosti širší vícestranné iniciativy zaměřené na zdravotnické výrobky; vyzývá Komisi, aby zajistila optimální využití flexibility v Dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) pro kritické léčivé přípravky a zajistila, že ustanovení dvoustranných dohod EU nebudou mít na tuto flexibilitu negativní dopad;

Vztahy se strategickými partnery

13.  zdůrazňuje, že USA jsou nejdůležitějším obchodním partnerem EU; konstatuje, že vztahy se v současné době vyznačují napětím; bere na vědomí dohodu o balíčku snížení cel s USA jako pozitivní vývoj a naléhavě vyzývá Komisi, aby využila tuto příležitost k vytvoření pozitivní obchodní agendy mezi EU a USA, která bude přesahovat rámec snížení cel, neboť širší dohoda o spolupráci by byla obzvláště přínosná, usnadnila by naše vzájemné ekonomické oživení, řešení obchodních překážek a prověření nových oblastí vhodných pro spolupráci, např. v oblasti obchodu, technologií a digitálního zdanění, a to i v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD); vybízí Komisi, aby pokročila v posuzování právních předpisů, což by pomohlo zejména malým a středním podnikům; rozhodně podporuje spolupráci s USA při řešení strategických výzev na celosvětové úrovni; naléhavě žádá USA, aby se znovu připojily k Pařížské dohodě o klimatu s cílem usnadnit budoucí spolupráci mezi EU a USA; vyzývá proto USA, aby zrušily cla uložená od roku 2017; bere na vědomí nejnovější, dlouho očekávané rozhodnutí WTO o sporu mezi Airbusem a Boeingem, a zdůrazňuje, že je důležité nalézt vyjednané řešení;

14.  vyzývá k dosažení ambiciózního pokroku v jednáních o komplexní dohodě o investicích s Čínou s cílem řešit naléhavou potřebu vzájemnosti, a to i pokud jde o přístup na trh veřejných zakázek, a další nevyřešené otázky týkající se rovných podmínek, jako jsou praktiky čínských státních podniků narušující trh nebo nucené převody technologií, požadavky na společné podniky a nediskriminační zacházení; zdůrazňuje, že je důležité zahrnout ambiciózní kapitolu o obchodu a udržitelném rozvoji s cílem chránit lidská práva, včetně základních pracovních norem, podporovat ekologické normy a bojovat proti změně klimatu v souladu s Pařížskou dohodou; zdůrazňuje význam strategického vztahu EU s Čínou jako konkurentem, partnerem a systémovým soupeřem; vyzývá členské státy a orgány EU, aby vystupovaly jednomyslně; v této souvislosti naléhavě vyzývá Komisi, aby zřídila specializovanou pracovní skupinu pro Čínu vytvořenou po vzoru pracovní skupiny pro vztahy se Spojeným královstvím, aby byla zajištěna jednotnost a soudržnost vystupování na všech úrovních a ve všech formátech s ohledem na společnou a jednotnou politiku EU vůči Číně; zdůrazňuje, že obchodní a investiční vztahy EU vyžadují plné dodržování lidských práv; vyjadřuje hluboké znepokojení nad hlášeným vykořisťováním Ujgurů v továrnách v Číně a zdůrazňuje, že výrobky vyrobené v převýchovných táborech by měly být na trzích EU zakázány; vyzývá Komisi, aby zahájila analýzu rozsahu působnosti a posouzení dopadů s cílem co nejdříve formálně zahájit jednání s Tchaj-wanem;

15.  je přesvědčen, že v souvislosti s pandemií by více než kdy jindy měly být na celosvětové úrovni, zejména pokud jde o Afriku a s ohledem na novou strategii Unie pro Afriku, přijaty nové přístupy k přetvoření hospodářských, komerčních a obchodních vztahů za účelem podpory spravedlivého a etického obchodu založeného na zásadách solidarity a spolupráce a soudržnosti s rozvojovou politikou EU;

Horizontální otázky

16.  zdůrazňuje, že celosvětové trhy jsou klíčovým zdrojem růstu pro malé a střední podniky; konstatuje však, že pouze 600 000 malých a středních podniků vyváží zboží mimo EU; naléhavě žádá Komisi, aby podpořila MSP tím, že systematicky zařadí zvláštní kapitoly o malých a středních podnicích do obchodních dohod a zajistí jejich provádění bez zbytečného navýšení administrativní a regulační zátěže, a aby podporovala využívání těchto dohod malými a středními podniky v úzké spolupráci s obchodními komorami a agenturami na podporu obchodu členských států; naléhavě žádá Komisi, aby se zabývala otázkou nákladů pro malé a střední podniky na dodržování stále složitějších právních předpisů, které ovlivňují obchod; vyzývá Komisi, aby co nejdříve oslovila podniky při zřizování nových informačních portálů nebo při zdokonalování již existujících portálů s cílem zajistit, aby mohly být potřeby malých a středních podniků prakticky uspokojeny; v tomto ohledu vítá úsilí Komise navýšit specializovanou podporu malým a středním podnikům v souvislosti se strategií pro malé a střední podniky z března 2020; vítá skutečnost, že byl nedávno zahájen nástroj Access2Markets včetně modulu pro samoschvalování pravidel původu (ROSA), a vyzývá všechny zúčastněné strany, aby Komisi poskytly zpětnou vazbu, které jí umožní tento nástroj průběžně aktualizovat;

17.  je přesvědčen, že právní předpisy týkající se povinné horizontální náležité péče na úrovni EU v celém dodavatelském řetězci pro unijní a zahraniční společnosti působící na jednotném trhu jsou nezbytné pro dosažení cílů udržitelného rozvoje, pro propagaci řádné správy věcí veřejných, zvýšení sledovatelnosti a odpovědnosti v globálních dodavatelských řetězcích, posílení mezinárodní konkurenceschopnosti Evropy vytvořením rovných podmínek a zmírnění nespravedlivých konkurenčních výhod třetích zemí vyplývajících z nižších standardů ochrany a sociálního a environmentálního dumpingu v oblasti mezinárodního obchodu; zdůrazňuje, že je třeba vzít v úvahu riziko újmy a velikost společnosti, přičemž je třeba mít na paměti zásadu proporcionality;

18.  vítá návrh Komise na vyrovnávací mechanismus uhlíku na hranicích, který by měl být plně v souladu s WTO a založen na posouzení dopadů; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila konkurenceschopnost EU, zejména pokud jde o náklady, rizika a ambice dalších mezinárodních partnerů, a navrhla transparentní mechanismus, který může existovat souběžně se stávajícími opatřeními proti úniku uhlíku a který by evropským průmyslovým odvětvím poskytl stabilní a jistý právní rámec; zdůrazňuje, že další podobné návrhy by měly být zapracovány do naší odvětvové strategie za účelem vytvoření pobídek pro příslušná odvětví vyrábět čisté a konkurenceschopné výrobky; vyzývá Komisi, aby vypracovala myšlenky, mimo jiné s přihlédnutím k neoficiálnímu dokumentu Nizozemska a Francie, týkající se obchodu, sociálně ekonomických dopadů a udržitelného rozvoje; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost následného posouzení dopadů a ustanovení o přezkumu s cílem sladit stávající dohody o volném obchodu se Zelenou dohodou pro Evropu a předložila nové iniciativy, které pomocí obchodní politiky usnadní dosažení našich ambiciózních cílů v oblasti klimatu, včetně nové iniciativy o klimatu a obchodu ve WTO, která vychází z mandátu dohody o zboží v oblasti životního prostředí a rozšiřuje oblast působnosti tak, aby zahrnovala obchod s ekologickými službami, čímž podpoří rozvoj ekologického zboží a upustí od povolení spotřební elektroniky;

19.  vyzývá Komisi, aby prováděla, prosazovala a zajišťovala účinné provádění stávajících dohod o volném obchodu, včetně kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji, a aby zajistila, že přínosy budou rozděleny mezi všechny zúčastněné strany; poukazuje na to, že vymahatelnost kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji by mohla být významně zlepšena různými způsoby vymáhání a že by Komise měla jako poslední možnost prozkoumat mechanismus založený na sankcích; podporuje závazek výkonného místopředsedy Komise a komisaře pro obchod Dombrovskise předložit přezkum patnáctibodového akčního plánu týkajícího se kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji, a to od samého počátku ve spolupráci s Parlamentem; žádá Komisi, aby prozkoumala myšlenky v neoficiálním dokumentu z Nizozemska a Francie a další způsoby, jak do prosazování těchto kapitol začlenit větší granularitu; vítá závazek Komise učinit z dodržování Pařížské dohody o klimatu podstatnou součást všech budoucích obchodních dohod; vyzývá k přijetí doplňkových opatření, jako je zákaz dovozu výrobků spojených se závažným porušováním lidských práv, jako je nucená práce nebo dětská práce;

20.  vyzývá Komisi, aby včas přijala návrh nového nařízení o uplatňování systému všeobecných preferencí, případně za účelem zvýšení počtu zemí, které se zavázaly k uplatňování systému GSP+;

21.  zdůrazňuje význam řešení protisoutěžních praktik s hlavními obchodními partnery a vyrovnání podmínek pro společnosti, aby se vytvořily podmínky pro zotavení z pandemie COVID-19 a byl umožněn globální přechod k udržitelné ekonomice; vyzývá Komisi, aby jednala rychle a zahájila šetření, jakmile dojde k újmě, a aby zajistila, že nekalé obchodní praktiky nebudou ohrožovat konkurenceschopnost a úroveň zaměstnanosti evropských hospodářských subjektů, zejména s přihlédnutím ke zvláštním potřebám malých a středních podniků;

22.  vítá nově jmenovaného vrchního úředníka pro dodržování obchodních dohod (CTEO) a vyjadřuje přesvědčení, že soudržné provádění a vymáhání dohod EU a WTO, včetně jejich kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji a obchodních právních předpisů, včetně efektivnějších, flexibilnějších a pohotovějších nástrojů na ochranu obchodu (TDI), je zásadní pro zachování důvěryhodnosti a hodnot EU a jejího program pro spravedlivější obchod; vyzývá nově jmenovaného vrchního úředníka pro dodržování obchodních dohod, aby spolupracoval s Parlamentem s cílem zajistit naplnění závazků, které obchodní partneři přijali před ratifikací;

23.  naléhavě vyzývá Komisi, aby přezkoumala úlohu delegací při provádění obchodní agendy EU a agendy v oblasti spolupráce, a to při zachování soudržnosti politik, a zajišťování koordinovaného přístupu zahrnujícího různé útvary Komise (např. meziodvětvové obchodní pracovní cesty do třetích zemí);

24.  vyzývá Komisi, aby usnadnila dokončení všech nezbytných kroků po důkladném vyšetřování pro zaplnění jakýchkoli prokázaných mezer v souboru nástrojů pro obchod a investice, včetně nového legislativního návrhu na přezkum blokovacího nařízení proti sankcím, které podstatným způsobem narušují územní svrchovanost členských států, a aby zavedla nový nástroj na odrazování třetích zemí od donucovacích opatření a pro reakci na tato opatření, kterému bude předcházet posouzení dopadu;

25.  požaduje, aby se jednání o nástroji pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek (IPI) posunula kupředu s cílem zajistit důkladnější uplatňování reciprocity při přístupu společností z EU na zahraniční trhy v oblasti veřejných zakázek a zároveň zachovat možnosti využívat veřejné zakázky jako nástroj úspěchu transformace v oblasti klimatu, zejména v rozvojových zemích prostřednictvím obnoveného mnohostranného přístupu; vítá bílou knihu o zahraničních subvencích jako nezbytný doplňující nástroj opatření na ochranu obchodu a očekává, že bude v lednu 2021 předložen legislativní návrh Komise na ochranu společností EU před narušením vnitřního trhu i světových trhů, přičemž zároveň zdůrazňuje důležitost volné a spravedlivé hospodářské soutěže; dále vyzývá všechny členské státy, aby využily všechny dostupné nástroje, včetně nařízení (EU) 2019/452, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic do Unie, k posouzení potenciálních investic a akvizic z hlediska hrozeb pro bezpečnost kritické infrastruktury v EU, zejména ve strategických odvětvích, jako je zdravotnictví, veřejné služby, mobilita a informační a komunikační technologie, aby se tak zabránilo zbytečným a škodlivým ekonomickým závislostem;

26.  vítá pokrok v jednáních o mnohostranném investičním soudu (multilateral investment court, MIC); konstatuje, že systém investičních soudů (ICS) má být odrazovým můstkem k MIC; vyjadřuje politování nad mimořádně pomalým pokrokem členských států při ukončování dvojstranných dohod o investicích uvnitř EU a naléhavě žádá Komisi, aby v případě potřeby přijala opatření v souladu s rozsudkem Evropského soudního dvora ve věci Achmea; vyzývá Komisi, aby i nadále usilovala o vytvoření rámce pro ochranu a usnadnění investic uvnitř EU; podporuje probíhající jednání o Smlouvě o energetické chartě v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, která musí umožnit dosažení klimatické neutrality zaměřené na postupné ukončení ochrany investic do dědictví v podobě technologií na fosilní paliva; vyjadřuje znepokojení nad řešením sporů mezi investorem a státem (ISDS) a nad počtem případů souvisejících se Smlouvou o energetické chartě;

27.  zdůrazňuje důležitost genderových otázek; zdůrazňuje, že dohody o volném obchodu EU nabízí příležitost k prosazování rovnosti žen a mužů, posilování ekonomického postavení žen ve třetích zemích a ke zlepšení životní úrovně žen ve všech odvětvích, na něž se vztahují dohody o volném obchodu EU; konstatuje, že ženy jsou příjemkyněmi necelých dvou pětin přínosu z dohod o volném obchodu, pokud jde o vytvořená pracovní místa, a zdůrazňuje, že současná hospodářská krize může neúměrně postihovat ženy; vyzývá Komisi a Radu, aby prosazovaly a podporovaly začlenění zvláštní kapitoly věnované rovnosti žen a mužů do obchodních a investičních dohod EU;

28.  vyzývá Komisi, aby zajistila opatření navazující na návrhy vydané interními poradními skupinami pro zlepšení naší mezinárodní obchodní politiky, a vyzývá Komisi a členské státy, aby lépe komunikovaly o přínosech a dopadech obchodní politiky EU na všechny, aby se zvýšila transparentnost a zlepšilo povědomí mezi občany, nevládními organizacemi, odbory a podniky, zejména malými a středními podniky, protože je důležité poskytovat přesné informace všem zúčastněným stranám; v této souvislosti připomíná význam práv Evropského parlamentu zakotvených v článcích 207 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a interinstitucionálního dialogu jako příspěvku k probíhajícím diskusím a dosažení pozitivního závěru; připomíná úlohu Evropského parlamentu jako spolunormotvůrce obchodní politiky a jeho úlohu při kontrole vyjednávání, ale i účinného provádění obchodních dohod, a závazky přijaté předsedou Komise na podporu usnesení o legislativních iniciativách přijatých Parlamentem podle článku 225 SFEU;

o
o   o

29.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 30. (2) Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 22. (3) Přijaté texty, P9_TA(2019)0078. (4) Přijaté texty, P9_TA(2020)0212. (5) Přijaté texty, P9_TA(2020)0252. (6) Přijaté texty, P9_TA(2020)0321.